Kalousek nechce dál vyplácet dotace na regionální vlaky

„V otázce superzakázky jsem velmi „Zájmy občanů budeme hájit i kdybychom skeptický,“ se měli soudit s vládou,“ říká v komentáři k tématu předseda tvrdí v rozhovoru pro KN předseda Asociace poslaneckého Výboru pro ŽP Milan Šťovíček krajů ČR Michal Hašek KOMENTÁŘ STRANA 2

Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR

www.krajskenoviny.cz

číslo 5 / květen 2011

ročník 10

Nové tváře kabinetu

800 let od narození svaté Anežky České

Prezentace

ROZHOVOR STRANY 16 A 17 cena 15 Kč

KOMENTÁŘ

strana 3 Miroslav Novák, předseda Komise Rady pro Životní prostředí a zemědělství AKČR

INZERCE

www.kudyznudy.cz

Uplynulý měsíc přinesl změnu na dvou vládních postech. Na místo ministra vnitra byl po Radku Johnovi jmenován prezidentem Jan Kubice. Pro české regiony bude ale zřejmě důležitější druhý nový muž českého kabinetu – ministr dopravy Radek Šmerda. Ten v čele úřadu vystřídal Víta Bártu. foto: vlada.cz

Ekologický supertendr je znovu ve hře KOMENTÁŘ Pod vlivem událostí doma i ve světě, si uvědomuji, že práskači a udavači všech kategorií mají také své místo na slunci. Díky nim se například podařilo (po deseti letech?!) dopadnout, usmrtit, identifikovat a pohřbít do moře šéfa Al-Káidy Usámu bin Ládina…Dobrou práci odvádějí práskači i v našich luzích a hájích. Není dne ani hodiny, aby se neobjevila nějaká kompromitující nahrávka či dokument, který diskredituje naivní a čisté bojovníky proti korupci – Věci veřejné v  čele s  Vítem Bártou. Ten mě svými nemocnými hlasivkami téměř každé ráno prostřednictvím Studia 6 rychle uvede do reality. Pak si ale uvařím kafe a rozvzpomenu se, že život není jen pochmurný a těžko srozumitelný, že jsou věci nezpochybnitelné a nad slunce jasné. Například, že náš hokejový tým vyhrál zlatou bronzovou v čele s Jaromírem Jágrem (možná stoupnou preference lidovcům) a ve vesmírném korábu Endeavour veze chlapík s  úsměvem Julie Roberts, astronaut NASA a specialista mise letu Drew Feustel na počest českého původu své ženy plyšového krtka. No není to paráda?!

Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka

Je zajímavé, jak moc se liší vnímání starých ekologických zátěží kraj od kraje. V  některých regionech jde spíše o marginální problém, který stojí ve stínu opravdových problémů v oblasti životního prostředí. V jiných krajích naopak vnímají tuto problematiku jako velmi palčivou a aktuální. Důvod je jednoduchý: Na některých místech ohrožují nebezpečné látky z těchto zátěží pitnou vodu. A to znamená červený poplach pro vedení kraje. Nejprve malý exkurz do historie a terminologie. Podle informací ministerstva pro životní prostředí je za starou ekologickou zátěž považována závažná kontaminace půdy, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v  minulosti. Naprostá většina takových ekologických zátěží vznikla ještě za socialismu. Jsou to takové živé pohlednice z dob totality. Tehdejší vládní garnitury si s  ekologií těžkou hlavu nedělaly a obří státní podniky tak ro-

zesely po celé zemi tisíce zpustošených továren, skladů a znečištěných lokalit. Problém se začal řešit v devadesátých letech a řeší se dodnes. Jen část zodpovědnosti přešla po zavedení krajů právě na ně. A kraje jsou na tom různě. V některých regionech mají jen malé problémy. Ekologické zátěže tam nejsou tak vážné nebo je v naprosté většině případů řeší stát. Takovým případem je třeba Liberecký kraj nebo Vysočina. „Zátěže máme samozřejmě zmapované,“ řekl Krajským novinám rad-

ní Vysočiny pro oblast životního prostředí Zdeněk Ryšavý. „Nicméně podle mých informací mezi nimi není žádná lokalita, kterou by bylo nutné akutně vyřešit. Prioritu pro nás v  současnosti mají jiné problémy spjaté s životním prostředím.“ DOTACE JDOU Z OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Úplně opačně vnímají staré ekologické zátěže v  Královéhradeckém kraji. Radní Jan Tippner označil celý problém za velmi vážný a nebezpečný pro obyvatele kraje. „Je to bolavé místo krajské samosprávy. V některých případech ohrožují tyto lokality zdroje pitné vody a tím i zdraví tisíců obyvatel.“ Jinak se ale kraje vcelku shodují na způsobu, jakým se zabývají problematikou starých ekologických zátěží. Ve většině případů jde především o monitorování

a pomoc dalším subjektům, které zajišťují likvidace těchto zátěží. Kraje totiž musí ze zákona odstraňovat jen ty zátěže, u kterých není znám vlastník, a které je potřeba urychleně zlikvidovat, protože by jinak mohly ohrozit zdraví obyvatel nebo nenávratně poškodit životní prostředí. Ze svého rozpočtu tak kraje dávají na tuto problematiku maximálně několik milionů korun. Výjimkou jsou velké projekty s podporou OP Životní prostředí. Ty totiž v  krajích najdeme a často jde o sanační akce za desítky milionů. Většina peněz jde ovšem z Evropské unie. Jako příklad lze uvést projekty v Pardubickém kraji. „V loňském roce jsme například dokončili sanaci skládky v Lukavici na Chrudimsku za 82 miliony korun. Z toho 68 přišlo z  OP Životní prostředí,“ uvedl radní Václav Kroutil. (pokračování na straně 2)

Kalousek nechce dál vyplácet dotace na regionální vlaky Velký spor vypukl mezi vládou a kraji ve věci regionálních železničních spojů. Vláda chce totiž zablokovat 2,6 miliardy, které stát v  minulosti krajům na spoje slíbil. V současnosti probíhá vyjednávání mezi ministrem financí Miroslavem Kalouskem a představiteli krajů, kterým se takový krok nelíbí. Není se čemu divit. Regionální vlakové spoje jsou v  některých případech na státní dotaci zcela závislé. Právě ministr Kalousek s  návrhem přišel. Podle něj je nut-

né zalepit výpadek v rozpočtu, který v  něm udělá zamítnu-

tí omezení podpory stavebního spoření Ústavním soudem. Definitivní rozhodnutí zatím nepadlo, přesto to pro kraje nevypadá dobře. „Pokud by se zrušily příspěvky státu krajům na železniční dopravu, mělo by to nedozírné následky,“ řekl předseda Rady Asociace krajů Michal Hašek. Podle odhadů by mohlo dojít k  omezení ob-

služnosti v řádech desítek procent. A to by už zasáhlo do života většiny obyvatel. Od oznámení tohoto kroku ministrem financí proběhlo už několik jednání mezi oběma stranami. To nejdůležitější se uskutečnilo mezi Michalem Haškem a Miroslavem Kalouskem. A ministr přišel s kompromisem: (pokračování na straně 19)

Při diskusi o starých ekologických zátěžích se dost často zdůrazňuje, že původce je neznámý, což se následně zaměňuje za vyjádření nedá se s tím nic dělat. Přesto i na tomto úseku životního prostředí se dá zodpovědně uplatňovat zásada principu odpovědnosti za škody na životním prostředí neboli princip znečišťovatel platí např. nejen finančně ale také formou nápravných opatření. Vzhledem k tomu, že se jedná o škody více jak 20 let staré, je zřejmé, že tímto původcem a zároveň odpovědným za staré ekologické zátěže je stát. Je proto určitě legitimní otázkou, jak je možné, že po tak dlouhé době není stále zřejmé, jaký bude v  této problematice další postup, a zda nejsou některé lokality vystaveny nadměrnému, ale dosud neznámému riziku. Samozřejmě se nedomnívám, že je možné během uvedených let všechny postižené lokality sanovat a staré zátěže odstranit. Chci pouze zdůraznit, že se mi jedná o jasný a jednoznačný postup. Řešení této problematiky se utápí v právnických válkách nad majetkoprávními poměry, „handrkováním“ nad slovíčky v  ekologické smlouvě nebo nařízení vlády, přičemž náš právní řád obsahuje v mnoha zákonných ustanovení odkaz na výjimečnost havarijních a krizových opatření. V  rámci šetření je stát schopen označit výrazy „havárie“ nebo „naléhavost opatření“ za zakázaná slova a odkládat nutné řešení potřebností dalšího průzkumu, monitoringem ještě důkladnějším a potřebností financí na technické zabezpečení přípravy následných projektů. (pokračování na straně 2)

2

TÉMA

KN | květen 2011 |

Ekologický supertendr je znovu ve hře (pokračování ze strany 1)

NEJVÍC ZÁTĚŽÍ ŘEŠÍ MĚSTA A OBCE Vůbec nejvíc případů starých ekologických zátěží najdeme na území měst a obcí. Kontaminované průmyslové areály, opuštěná zemědělská družstva nebo vojenské objekty. To jsou zřejmě nejčastější případy ekologických zátěží. Podívejme se na některé případy řešených ekologických zátěží právě na území měst a obcí. Jedna taková lokalita trápila například Kladno ve Středočeském kraji. Jde o areál bývalé Poldi Kladno, který chce město sanovat. Prvním krokem bude podle primátora Kladna Dana Jiránka dokončení analýzy ekologické zátěže celého areálu a sanace území. „Budeme také usilovat o získání dotace na odstranění této ekologické zátěže. Náklady mohou představovat zhruba 150 až 200 milionů korun,“ dodal primátor. Ovšem ještě dražší likvidace ekologického problému proběhla v Mydlovarech v Jihočeském kraji. Jde o starou ekologickou zátěž v areálu bývalé chemické úpravny uranu MAPE. Sanace lokality trvala přes dva roky a stála více než půl miliardy korun. Většinu peněz zaplatí Evropská unie. Sanace provádí státní podnik Diamo a i dnes je to stále běh na dlouhou trať. „Nekončíme, je tady komplex celkem sedmi odkališť. Kalojem D byl kompletně zrekultivován. Kalojem 1, jenž se zaplňuje od roku

1986, letos dokončíme z peněz ze státního rozpočtu na zahlazování hornické činnosti. Podle projektu by měla být celková rekultivace ukončena v roce 2024,“ prohlásil ředitel příbramského závodu Diama Václav Plojhar. V  Chrudimi v  Pardubickém kraji je největší ekologickou zátěží areál bývalého strojírenského podniku Transporta. Bránit průběžné kontaminaci je zde velmi složité a sanaci navíc komplikují současní majitelé pozemků a nemovitostí. Na likvidaci ohnisek kontaminaci získalo město státní dotaci ve výši 170 milionů korun. Deseti miliony přispěl kraj.

Suma sumárum jde o zátěže, které vznikly před rokem 1992 a jejichž souhrnná hodnota se podle odhadů šplhá k závratným 115 miliardám korun. Obří ekologickou zakázku přitom vláda schválila už v červnu 2008. Ale objevily se pochybnosti a ministerstvo financí nakonec proces pozastavilo kvůli Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který přezkoumával stížnosti některých účastníků tendru. VÍTĚZNÁ NABÍDKA DO KONCE ROKU

Hlavní tíha odstraňování historických ekologických zátěží je ovšem na státu. A ten se do své povinnosti rozhodl opřít pěkně bez kompromisů prostřednictvím jedné velké superzakázky. A co je to vlastně za strašáka, co zaměstnává tradičně skeptickou veřejnost? Jde o snahu státu vypořádat se s těmi nejhoršími ekologickými zátěžemi prostřednictvím jediné obří zakázky s  jediným výhercem. Ten by v  případě výhry dostal za úkol zlikvidovat přes 510 lokalit po celé České republice. Patří mezi ně celá řada známých znečišťovatelů. Tendr se tak týká například několika areálů Kovošrotu, Papíren Jindřichov nebo areálů společností Paramo, Unipetrol, Spolana a celé řady dalších.

V  současnosti už se celý proces znovu rozjíždí. „V dubnu byly otevřeny nové aktualizované dataroomy s údaji o jednotlivých lokalitách, které si účastníci mohou prostudovat. Do 5. září je termín pro jejich nabídky a počítáme, že v listopadu, nejpozději do konce roku, předloží komise vládě vítěznou nabídku k posouzení,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Podle něj se potom vláda může rozhodnout, zda přijme, nebo nepřijme cenově nejvýhodnější nabídku. „Jsem si dobře vědom připomínek, že tak velká zakázka znamená i obrovské riziko korupce. Ale jsem přesvědčen, že soutěž bude tak ostře sledovaná i mezinárodně, že dává naopak menší prostor pro korupční jednání,“ prohlásil již dříve ministr financí Miroslav Kalousek. Právě on je největším propagátorem obří ekozakázky. Řada ostatních důležitých politiků vládní koalice už ale takové nadšení ne-

sdílí. Například premiér Petr Nečas údajně prohlásil, že pokud by měl obří  tendr vítěze, bude uvažovat o demisi. Před takovým postupem varoval i prezident Václav Klaus: „Zabalit celou zakázku do jednoho veletendru s sebou nese hrozbu, že bude cena za ekotendr neskonale vyšší, než by mohla být, kdyby se to řešilo jednotlivě.“

Ano, tyto kroky jsou jistě potřebné, ale není ta chůze příliš pomalá, vždyť trvá již 20 let ! Jaká je vlastně motivace tuto problematiku řešit? Stát peníze nemá a proto každá výmluva na odsunutí problému je jím vítána. Podniky, které

mají uzavřenu tzv. ekologickou smlouvu za státní peníze pomalu sanují, nic jim neuteče, protože po privatizaci a následném zeštíhlení je kontaminace areálu prakticky územně v  současném provozu nelimituje. Jiná situace je ovšem tam, kde je nabyva-

telem např. město. Jako příklad mohu uvést centrum Ostravy a Karolinu. Startovací čára byla prakticky stejná a pokud pominu některé problémy (které asi ale k tak velikému záměru patří), dá se říct, že je otázkou „několika dní“, kdy bude toto území

vráceno zpět občanům města k životu. Staré zátěže určitě problémem naší společnosti jsou, a proto je nutné, aby stát jako původce tuto situaci razantně řešil. Pokud se zaměří tak jako dosud na byrokratické kličky a „pro stromy neuvi-

dí les“, budou ještě naše děti diskutovat o tom, zda se tzv. palivo z  lagun Ostramo bude „vyrábět“ v Mariánských Horách nebo ve Vratimově.

Staré ekologické zátěže jsou smutným dědictvím nás všech a zároveň mementem pro současnost i budoucnost. Trápí každého z nás, naše obce i stát. Jejich likvidace není ani jednoduchá, ani levná. Je zřejmé, že stát se k  tomuto problému nemůže stavět zády, má na odstraňování vyčleněny finanční prostředky i rozhodovací mechanismy. Ve státní kase však nikdy nebude tolik peněz, kolik je požadavků z  obcí i krajů. Jde tedy především o to, aby stát tyto peníze vynakládal účelně a tam, kde

skutečně nese zodpovědnost za zátěže, které vznikly v důsledku činnosti státních podniků nebo je nemá povinnost odstranit ten, kdo je způsobil. Z  vlastní zkušenosti vím, že vedle celkem jasných případů existuje celá řada zátěží, u nichž viníka nelze určit nebo na něm už nelze vymáhat zjednání nápravy, například z  důvodu krachu firmy a podobně. V  takových případech preferuji řešení za spoluúčasti všech zainteresovaných stran – nejčastěji státu, kraje a obce. Vzájemná do-

hoda o odstranění staré ekologické zátěže, na jejíž realizaci se podílejí všechny strany, je v praxi nejrychlejším a zpravidla nejméně bolestným řešením. V  otázce tzv. superzakázky na odstranění starých ekologických zátěží jsem velmi skeptický k modelu jedné obří zakázky pro jednu firmu. Jednotlivé případy jsou totiž velmi rozdílné svou povahou, rozsahem i možnostmi technického a organizačního řešení. Proto preferuji řešení, které vždy zohlední konkrétní řešení s  respektováním

místních podmínek a umožní také podíl krajské a místní samosprávy na způsobu odstranění příslušné ekologické zátěže. Využití znalostí místních lidí a jejich zástupců považuji za stejně užitečné jako výhodné. Celá problematika odstraňování starých ekologických zátěží má však ještě jeden důležitý rozměr. Měli bychom jednotlivě i společně velmi citlivě a intenzivně vnímat naše chování v  současnosti i budoucnosti. I my totiž mnohdy v  dnešní době zakládáme ekologické zá-

těže, které budou naše děti obtížně řešit. Pořád ještě ukládáme neuvěřitelné množství netříděného odpadu na skládky, které se po letech mohou stát velkým problémem zejména pro kvalitu spodních vod, zasahujeme často necitlivě do krajiny a jejích přirozených vazeb, stále si stavíme domy v  zátopových územích a využíváme drahocenné suroviny tím nejméně efektivním způsobem. I tady totiž platí, že každý z  nás ve svém domě, v obci i kraji může velmi výrazně zabránit vzniku eko-

logických zátěží, které jednou bude muset někdo odstranit či zahladit.

Pokud chceme stručně charakterizovat situaci v  České republice v  oblasti odstraňování starých ekologických zátěží, je nutné si na počátku uvědomit několik důležitých skutečností. Protože starých ekologických zátěží, tj. kontaminovaných území, kde původce kontaminace neexistuje nebo není znám, existuje celá řada typů (zátěže lze dělit například podle kontaminovaného prostředí nebo podle typu resortu, do kterého spadá jejich původ, jejich seznam lze nalézt například na webových stránkách http://www.mzp.cz/ cz/stare_ekologicke_zateze) a

angažuje se při likvidaci starých ekologických zátěží v  ČR celá řada subjektů. Orgány činnými v  této problematice jsou například Ministerstvo financí ČR, které se zabývá ekologickými smlouvami, revitalizací území po těžbě nerostných surovin, a Ministerstvo životního prostředí ČR, které se zabývá zátěžemi v některých privatizovaných podnicích, lokalitami po Sovětské armádě, řešením dlouhodobých havárií podle zákona č. 254/2001 Sb., o  vodách, ve znění pozdějších předpisů, a zejména je řídícím orgánem pro Operační program Životní pro-

středí, který v jedné ze svých oblastí podpory umožňuje právě poskytování prostředků na odstraňování ekologických zátěží. Dalšími angažovanými subjekty jsou například Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo obrany ČR a krajské úřady. Pokud se ptáme na odpovědnost za odstraňování starých ekologických zátěží, přijala odpovědnost za znečištěné lokality Česká republika. Do roku 2007 byly řešeny staré ekologické zátěže různými způsoby. V  roce 2007 byly z  úrovně vlády popsány tři možné varianty řešení ekologických zátěží, které obsahují jed-

nak možnosti zahrnující zachování stávajícího způsobu řešení nebo různé možnosti finančních kompenzací s  přechodem realizace sanačních opatření do kompetence nabyvatelů. Třetí možností je řešení závazku státu výběrem dodavatele v jediném výběrovém řízení („Superekotendr“). Osobně mezi příznivce vypsání obřího jediného „Superekotendru“ nepatřím, a  to především z  důvodu hrozby potlačení konkurence (o zakázku se uchází pouze tři společnosti) a hrozby špatného odhadu ceny (současný rozptyl výše odhadu je od 30 do 115 miliard korun).

Co se týká mých osobních zkušeností z kraje Vysočina, tak MŽP ČR sehrává bohužel při řešení starých ekologických zátěží spíše metodickou úlohu a spíše se snaží motivovat zejména obce, aby se zabývaly starými ekologickými zátěžemi na svém území. Pokud ale zátěže vyloženě neohrožují životní prostředí (jako na Vysočině např. již bývalé skládky v k.ú. Pozďátky nebo v  k.ú. Nový Rychnov), nemají obce příliš velký zájem se starými ekologickými zátěžemi zabývat. Při řešení výše zmíněných dvou případů byla při jejich likvidaci

spolupráce s  obcemi i MŽP ČR velmi dobrá.

SUPERTENDR SE VRACÍ

Budou staré ekologické zátěže odstraněny tím, kdo vyhraje supertendr nebo se nakonec vláda rozhodne pro jinou cestu? ilustrační foto: Miloš Spáčil

MONITORING ZÁTĚŽÍ SE ZLEPŠUJE Kapitola sama pro sebe je monitoring a mapování starých ekologických zátěží. V zemi jich je tolik, že určit přesný počet

je velmi problematické a i samotné kraje si stěžují na nedostatek informací. Nebezpečné znečišťování může v  takovém případě probíhat i bez vědomí státní nebo krajské správy. Monitoring na celonárodní úrovni provádí Česká informační agentura životního prostředí (CENIA). Ta nyní s přispěním EU vytváří metodický projekt, díky kterému budou zaznamenány všechny ekologické škody na území ČR. Jde o internetovou mapu, která bude zahrnovat i zátěže, které objevili přímo občané. „Každý uživatel stránek může podle svých znalostí ozná-

mit starou ilegální skládku nebo podezření na kontaminaci, nějaké sudy s  olejem v  příkopu a  podobně. Jde především o ty staré, které se špatně zjišťují,“ řekl Zdeněk Suchánek z  agentury CENIA. Nyní probíhá první etapa projektu, kdy se odhalování ekologických škod testuje na území o rozloze 7 500 kilometrů čtverečních. Další etapa se plánuje na léta 2013 až 2015. Během ní by měly být vytipovány a ověřeny zátěže na území celé republiky. Ekologické zátěže je možné oznamovat na adresu [email protected]. Filip Appl

KOMENTÁŘE (pokračování ze strany 1)

Miroslav Novák, předseda Komise Rady pro Životní prostředí a zemědělství AKČR

Milan Šťovíček, předseda Výboru pro životní prostředí PSP ČR

Miloš Vystrčil, člen Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR

PARDUBICKÝ KRAJ

KN | květen 2011 |

Kraj likviduje zátěže s pomocí evropských peněz Když se řekne Pardubice, každému se v  lepším případě vybaví perník, dostihy nebo hokej. V horším případě to budou velké podniky, které většina veřejnosti vnímá spíš v negativním světle. A to i z důvodu starých ekologických zátěží, které právě tyto podniky během minulých desetiletí v regionu vytvořily.

TÉMA Podle radního Pardubického kraje Václava Kroutila docházelo v  těchto podnicích k  úniku závadných látek. „Největší ekologické zátěže v  Pardubickém kraji po sobě zanechaly bývalé státní podniky Synthesia a Paramo.“ Podle radního však kraj na odstranění těchto ekologických zátěží nebude participovat. „V rámci tzv. ekologických smluv během privatizace byly veškeré závazky a kompetence převedeny na ministerstvo financí. Likvidace těchto zátěží je tedy věcí státu,“ řekl radní a dodal, že ten už dané lokality zahrnul do své „superzakázky“. Jak je to ovšem se zátěžemi, jejichž sanaci nezajistí stát? Činnost Pardubického kraje se skládá z  několika kroků. Tak předně se kraj snaží vytipovat nejhůř postižená místa. „V loňském roce jsme takto zajistili analýzy rizik pro sedm lokalit na území Pardubického kraje, kdy největší ekologickou zátěží byla nově zjištěna bývalá prádelna a čistírna ve Svitavách,“ upřesňuje radní Kroutil. Další z  aktivit kraje je úzká spolupráce s obcemi

a soukromníky, kterým se snaží poskytnout potřebnou administrativní a poradní pomoc. SANACE V LUKAVICI ZA 80 MILIONŮ V neposlední řadě je to pak samozřejmě vlastní likvidace ekologických zátěží. Finanční břemeno nese kraj pouze v případech, kdy není znám původce zátěže a hrozí nějaké nebezpečí kontaminace povrchových a podzemních vod. „Pro takové případy máme zřízen zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 10 milionů korun.“ Podle radního kraj získává peníze, kde to jen jde. Většinu z těch deseti milionů vybere na odběru podzemní vody. „Z těchto prostředků jsme například zajistili odstranění znečištění podzemní vody chlorovanými uhlovodíky v lokalitě Bor u Skutče, situované v  přírodní rezervaci Maštale,“ dodává Kroutil. A pomáhají samozřejmě i evropské fondy. V OP Životní prostředí jsou na odstraňování ekologických škod stovky milionů korun. Stát, obce i kraje se proto snaží tohoto fondu využívat. Své projekty prosadil i Pardubický kraj. Získaná dotace posloužila například na odstranění znečištění podzemní vody v Hodoníně u Nasavrk. Projekt stál 65 mi-

Mezi největší sanační akce patří ta v Lukavici na Chrudimsku. lionů korun. Ještě dražší akce se ovšem uskutečnila v Lukavici na Chrudimsku. V loňském roce zde byla dokončena sanace nebezpečné skládky. Celkové náklady se vyšplhaly na 82 miliony korun. 68 milionů přišlo z  OP Životní prostředí. POSLEDNÍ INVESTICE DO AREÁLU TESLY? Z dalších projektů, které financuje Pardubický kraj, lze jmenovat havarijní čerpání v Chrudimi, kde zůstala kontaminovaná půda chlorovanými uhlovodíky po bývalém státním podniku Transporta Chrudim. Roč-

zdroj: Karel Dvořák, www.pardubickykraj.cz

ně na tuto činnost kraj vynaloží více než sedm milionů. K přípravě likvidace této zátěže kraj úzce spolupracuje s  městem Chrudim a dotčenými vlastníky. A znečištěny byly i podzemní vody v  Pardubicích. Konkrétně šlo o areál bývalého státního podniku Tesla, který se kraj marně snaží prodat. V  letošním roce bude dokončena sanace kontaminovaných podzemních vod. Náklady se vyšplhají na 19 milionů korun a půjdou z  krajského rozpočtu. Zda jde o poslední krajské investice do tohoto areálu zatím není jasné. Kraj jedná o převedení areálu na město. Rozhodnuto by

mělo být tento rok. „Je potřeba si to pořádně rozmyslet. Nicméně je to pro město velmi zajímavé území,“ uvedl náměstek primátorky Pardubic Martin Bílek. Velký boj s  ekologickými zátěžemi svede již zmíněná Chrudim. A začne tím, že si nechá zpracovat analýzu rizik některých vybraných zátěží. „Jedná se o  areály podniků Evona, Tramontáž a Preming a školní statek ve Vestci,“ upřesnil místostarosta Roman Málek. Pokud by se v některé z  těchto lokalit opravdu potvrdila kontaminace,  musel by její původce zajistit sanaci území.  Filip Appl

3

STRUČNĚ A JASNĚ ● V Heřmanově Městci se uskutečnilo další kolo projednávání záměru optimalizace veřejné dopravy v  Pardubickém kraji. A i zde dopadlo dobře. Starostové totiž víceméně souhlasili s navrhovanými řešeními. „Jestliže autobusy budou skutečně v plné výši nahrazovat dosavadní vlakovou dopravu, nemáme s  optimalizací problém,“ řekla například starostka Prachovic Bohuslava Čepová. ● Kraj nechce upustit od plánů na změny v areálu pardubického zámku. A to ani potom, co vláda škrtla původně schválenou dotaci 177 milionů korun. V  průběhu následujících let by do něj v rámci tří investičních projektů mělo jít na 150 milionů korun. „První z  nich uspěl v  poslední výzvě ROP a je zaměřený na zvýšení atraktivity. Týká se především hlavní zámecké budovy a venkovních ploch zámku,“ řekl hejtman Radko Martínek. ● A nakonec do kultury. Pardubice slavily 100 let od prvního dálkového letu. Ve městě se tak konala řada kulturních akcí – přijela historická parní lokomotiva, návštěvníci si mohli prohlédnout letecké muzeum a bohatý program Aviatického dne ozvláštnily i přelety letounů grippen. Zájemci se mohli navíc vydat i tzv. stezkou Jana Kašpara nebo se svézt v salónním voze Ferdinanda d‘ Este z roku 1909. Oslav se zúčastnil i ministr kultury Jiří Besser.

Pro pardubická sídliště jsou Muzea, která baví děti připraveny další miliony i dospělé Dvě pardubická poválečná sídliště mohou získat na regeneraci veřejných prostranství dalších 25 milionů korun z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF). Tuto částku je možné rozdělit v rámci nedávno vyhlášené 8. výzvy z Integrovaného plánu rozvoje města pro území sídlišť Dukla a Višňovka. Do začátku července mohou žádat majitelé bytových domů v  těchto sídlištích také o další dotace na jejich modernizaci. V této kapitole je k rozdělení připraveno sedm milionů korun. „Prostřednictvím IPRM sídliště Dukla a Višňovka lze čerpat prostředky z kapitoly směřující ke zlepšení prostředí a zkvalitnění života na problémových sídlištích. Tyto peníze musejí směřovat do revitalizace veřejných prostranství nebo do regenerace bytových domů. V současné době jsou otevřeny výzvy pro obě oblasti,“ řekla manažerka integrovaného plánu Petra Harišová. Dotací na regeneraci veřejných prostranství je možno využít na úpravy veřejných prostor sídliště, například obnovu či výsadbu veřejné zeleně, na parkové úpravy, budování či modernizaci nekomerčních, volně přístupných rekreačních ploch včetně dětských hřišť a podobně. Na Dukle a na Višňovce byly zatím dokončeny dva takové-

to projekty v celkové hodnotě převyšující 43 miliony korun. Díky nim se k nepoznání proměnily vnitrobloky i další veřejná prostranství. Vedle dotací na regeneraci veřejných prostranství mohou v rámci IPRM Dukla a Višňovka získat podporu z  evropských fondů i vlastníci bytových domů. Pro  nedávno otevřenou 7. výzvu je vyčleněno sedm milionů korun. Tyto prostředky mohou být využity na modernizaci bytových domů, například jejich zateplení, rekonstrukci společných prostor včetně střech, modernizaci či rekonstrukci technického vybavení domů a podobně. Informace o podmínkách poskytnutí dotací, způsobu podání žádosti a podobně jsou zveřejněny na elektronic-

ké adrese http://www.mmp. c z/mesto/ipr m /du k l a-a-v isnovka.html. Na webu https:// www.eu-zadost.cz je zveřejněn elektronický formulář žádosti, včetně návodu jak jej vyplnit. Vyplněné žádosti o dotace na regeneraci veřejných prostranství (s příslušnými přílohami) přijímá do 6. června 2011 17.00 podatelna v přízemí budovy Magistrátu města Pardubic na Pernštýnském náměstí. Termín podání žádostí o dotace na regeneraci bytových domů je 4. července 12.00. Pardubice mohou na revitalizaci dvou sídlišť postavených krátce po 2. světové válce čerpat do roku 2015 prostřednictvím IPRM cca 266 milionů korun. Dotace z ERDF mohou získat jak projekty na obnovu veřejných prostranství (85 procent způsobilých nákladů z  ERDF), tak regeneraci bytových domů (40 procent způsobilých nákladů z  ERDF + SR). Zhruba 166 miliony na proměnu přispěje ERDF a SR, o zbývající část nákladů 100 milionů se podělí město (cca 20 mil.Kč) a vlastníci bytových domů (80 mil. Kč).

Občas ještě narazíme na expozice, u nichž je vybledlým písmem napsáno „nedotýkat“. Většina muzeí ale naopak zve své návštěvníky na poznávání minulosti a přítomnosti, ke které si mohou přivonět, ohmatat ji nebo všelijak znovu poskládat. Pojďte si vyzkoušet muzea, ve kterých se nebudete nudit vy ani vaše ratolesti!

Věčná otázka: kam vzít děti, aby je prohlídka muzea opravdu bavila? Přece tam, kde si mohou samy vyzkoušet, co a jak funguje. V  prachatickém Muzeu české loutky a cirkusu mohou malí návštěvníci po prohlídce expozice zajít do místního divadélka a zkusit si zahrát představení. V středověké herně Muzea hlavního města Prahy se zase děti naučí, jak se kdysi vařilo nebo jak se lidé dříve oblékali. V Horažďovicích si vyrobí třeba vlastní dřevěnou lžičku a zkusí si předení na kolovrátku.   Do světa hraček, pohádek a dětství vůbec vás pozve Muzeum panenek a medvídků v Českém ráji. Vystaveno tu mají více než 1 000 kousků dokumentující vývoj těchto oblíbených hraček od roku 1840 až po současnost. Pokud se chcete trochu bavit a trochu bát, není lepší místo než Muzeum strašidel. Za tajemnými bytostmi a pohádkovými stvořeními se

vypravte do Plzně, Pelhřimova, Valašského Meziříčí nebo nově i do Prahy. To na Vysočině mají celý strašidelný zámek, kde nechybí středověké tržiště nebo krčma s  kouzelnou obsluhou a čarodějnými lektvary. Z  pohádky zase do současnosti. Milovníky legendární stavebnice Merkur pošleme do Police nad Metují, kde budou moci obdivovat monumentální Ocelové město, největší stavbu postavenou z Merkuru. Své muzeum má i další oblíbená stavebnice pro šikovné

děti – Lego. Najdete ho v Praze a stejně jako v Polici vás na závěr prohlídky čeká herna, kde si budete moci pěkně pohrát… Hrát si ale můžete nejen se stavebnicemi. V Brně otevřeli pro všechny zvídavé, kteří se chtějí seznámit zábavnou formou s  fyzikálními zákony, technickou hernu. V  této souvislosti nemůžeme opominout ani Národní technické muzeum v Praze. Otevření jeho expozic se stalo muzejní senzací roku 2011 a podívat se na bohaté sbírky z  architektury, stavitelství nebo dějin dopravy je skoro povinností pro každého fandu vědy a techniky.

Redakce portálu Kudy z nudy, CzechTourism

4

KN | květen 2011 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● V  rezidenci primátora se konala konference Praha – město literatury. Cílem bylo seznámit odbornou veřejnost s hlavními myšlenkami projektu zařazení města do programu UNESCO – Města literatury. „Věřím, že si Praha tento titul zaslouží. Naše město se těší bohaté a dlouhodobé literární a publikační tradici,“ řekl primátor Bohuslav Svoboda. Titulem, o který Praha usiluje, se dosud chlubí pouze Edinburgh, Dublin, Melbourne a Iowa City. ● Praha mění vyhlášku o poplatku za provozování výherních hracích přístrojů. Dle údajů městských částí bylo ve čtvrtém čtvrtletí 2010 vybráno na tomto poplatku cca 9,3 milionu korun. Úprava tuto sumu navýší. „Jakákoli možnost omezit hazard v  ulicích měst je ku prospěchu věci. Přivítali bychom především větší pravomoci při rozhodování, kde herní zařízení povolit,“  řekl primátor Bohuslav Svoboda. ● Vedení města přivítalo v  rezidenci primátora nově jmenované ředitele odborů magistrátu. Primátor ujistil nové ředitele o tom, že se od nich očekává pouze profesionální práce s cílem napravit vnímání úřadu a požádal je o rychlé a kvalitní prověření problematických či veřejně kritizovaných smluv, za které ponesou ředitelé odborů osobní zodpovědnost. V  případech, kdy se hned v  úvodu zjistí závažná pochybení, úřad pozastaví jejich příslušné finanční plnění.

PRAHA

Areál Waltrovky se promění na novou čtvrť Staré ekologické zátěže jsou pro Prahu možná ještě výraznějším problémem než pro jiné kraje. Na relativně malém prostoru jich je totiž poměrně dost a škodlivé látky mohou zasáhnout oblast s daleko větším počtem lidí. Magistrát proto zátěže mapuje a snaží se postupně o jejich odstraňování.

TÉMA Na území hlavního města je evidováno 105 starých ekologických zátěží. Jejich složení není překvapivé. Stejně jako v  ostatních regionech země je tvoří průmyslové komplexy, které jsou pozůstatkem strojírenské a chemické výroby z  dob komunismu. Stejně tak najdeme v  Praze řadu nebezpečných skládek s  odpadem, který může nebezpečně kontaminovat okolí. Nejvíce ohroženy jsou v takových případech spodní vody. „U většiny starých ekologických zátěží probíhá sanace. Řada ale byla již sanována a na některých z  nich probíhá dále postsanační monitoring,“ uvedl pro Krajské noviny Luděk Schreib z  odboru komunikace. Podle něj však v  mnoha případech nikdo dopředu neví, jaké nebezpečí z dané ekologické zátěže plyne. „Před samotnou sanací dané oblasti je třeba nejprve provést průzkumné práce, které určí jaké riziko hrozí a jak konkrétně by se mělo v daném případě postupovat. Bohužel již tyto průzkumné práce jsou velmi finančně náročné, a

tak k realizaci samotné sanace v mnohých případech ani nedojde.“ Podle něj na seznamu stále figuruje kolem padesáti neřešených zátěží. Praha má od roku 2008, kdy se aktualizovala evidence, celkem přesné informace o ekologických zátěžích na svém území. Luděk Schreib uvedl, že bylo vytipováno několik desítek skládek a starých ekologických zátěží s největším rizikem pro životní prostředí. S PROJEKTY POMÁHÁ EU Právě skládky jsou zřejmě nejpalčivějším pražským problémem v této oblasti. Problémem, o kterém město ví a průběžně se ho snaží řešit. V  současné době Praha pracuje na odstraňování několika ekologických zátěží. Sanační práce zpravidla financuje stát. Někdy ovšem pomůže i EU prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí. V  současnosti v  Praze najdeme tři projekty podpořené OPŽP. Tím nejdražším je ekologický projekt „Praha – Řepy“. V rámci akce dochází k  rekultivaci skládky odpadů za 80 milionů korun. „Projekt je ve fázi výběru nejvhodnějšího dodavatele,“ dodává Schreib. Zbylé dva

Jeden z nejrozsáhlejších brownfieldů v zemi se konečně dočká revitalizace. V areálu Waltrovka vznikne nová luxusní čtvrť. zdroj: www.ciglermarani.cz projekty jdou do jednotek milionů. Pomalu tak končí sanace staré ekologické zátěže Praha – Slivenec a naopak na svém začátku se nachází projekt „Analýza rizik lokality staré skládky Běchovice“. Na projekty dotované pouze z  rozpočtu hlavního města dá magistrát každoročně několik set tisíc až milionů korun. „V roce 2010 částka na odklizení černých skládek a vypracování znaleckých posudků a analýz představovala okolo 3,3 milionu,“ uvádí Schreib. NA WALTEROVCE SE PRACUJE A příklad nějakého už hotového projektu? Například likvidace skládky v Hloubětíně.

V  roce 2009 vystřídalo místo zanesené odpadky dětské hřiště s inline-parkem. „Stav území před realizací projektu byl alarmující. Celé území bylo zarostlé náletovou vegetací a neslo znaky značné devastace haldami odpadu různého charakteru,“ uvádí web Městské části Praha 9. Náklady na projekt se přiblížily deseti milionům korun. Dotaci poskytla EU. Jedním z  největších současných projektů revitalizace brownfields je dlouho očekávaná sanace areálu Waltrovka. O přestavbě starého areálu v Jinonicích, který je nositelem ekologické zátěže, se mluví už osm let. Teprve v loň-

ském roce však projekt odstartoval. Na rozsáhlém pozemku má během několika let vzniknout celá městská čtvrť. „Plánujeme výstavbu také vilových domů, zachovány zůstanou i některé historické budovy. V nich přestavbou starých skladů vznikne luxusní bydlení. První kancelářské prostory nabídneme v polovině roku 2012,“ řekla již dříve Zuzana Čiháková ze společnosti Red Group, která areál vlastní.  Souhrnné náklady celého projektu, do kterého je zapojen soukromý sektor, se mají vyšplhat na 400 milionů eur. Filip Appl

STŘEDOČESKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● V květnu se uskutečnilo ve Středočeském kraji již druhé pracovní setkání zástupců partnerských regionů Opolského vojvodství a Středočeského kraje v  rámci projektu Partnerství Comenius Regio. První pracovní setkání proběhlo v listopadu 2010 v Opole. Tématem projektu je: „Odborné vzdělávání – velká výzva pro vzdělávání“. ● Středočeský hejtman David Rath a jeho náměstek Marcel Chládek navštívili partnerský region Burgundsko, kde se setkali svýznamnými představiteli regionu. Zástupci kraje jednali o problematice školství, proto zavítali do Carnetova lycea v Dijonu, kde hovořili s ředitelem školy Gilem Cazenevem. Poté si našli čas také na debatu s českými studenty. Rovněž se sešli nad tématikou školství s burgundským radním Stéphanem Woynaroskim a vedli diskuzi v rámci další návštěvy Soukromé zemědělské školy „Val de Saone“. ● Ve Střední odborné škole a Středním odborném učilišti U Hvězdy v  Kladně se konalo „Jarní setkání“, kdy měli nejen uchazeči o studium možnost navštívit školu, seznámit se s chodem učiliště a poznat ukázky tvorby studentů. Tento významný den si nenechal ujít ani náměstek středočeského hejtmana Marcel Hrabě. Při té příležitosti se sešel s  ředitelkou školy Martou Malcovou, se kterou debatoval o problémech slabých ročníků a výsledcích úspěšných studentů.

Dioxinová Spolana je český unikát Výjimečná mezi ostatními ekologickými zátěžemi je ta ve Spolaně Neratovice. Ve dvou budovách se v šedesátých letech minulého století vyráběly chlorované pesticidy. Když se u zaměstnanců projevily závažné zdravotní potíže, byla výroba okamžitě zastavena. V tomto stavu zůstaly obě budovy desítky let.

TÉMA Přípravy na sanaci měl na starost Fond národního majetku, který také akci platil z fondu na odstraňování starých zátěží. Z analýz a testů bylo jasné, že půjde o sanaci unikátní v evropském, a možná i světovém měřítku. Náklady na ni byly vyčísleny na 2,8 miliardy korun. Zařadí se tak mezi nejdražší akce tohoto druhu v republice. Fond národního majetku zadal Americké agentuře pro rozvoj úkol, aby pro dioxinový projekt ve Spolaně doporučila technologii, která nebude zahrnovat spalování. Nový postup pochází z výzkumu Americké agentury na ochranu životního prostředí a nazývá se zkratkou BCD. Není divu, že se na odtranění zátěže podílejí právě Američané. Ve Spolaně se v dobách socialismu mimo jiné vyráběly látky, které používali Američané ve vietnamské válce. Další nebezpečná ekologická zátěž na území Středočeského kraje je v Rakovníku. Středočeský kraj se proto už před dvěma lety rozhodl podpořit město Rakovník při likvidaci staré ekologické zá-

těže v jímacím území Rakovnického potoka. V něm se totiž nacházejí chlorované uhlovodíky a šestimocný chróm, které mohou způsobit závažné riziko ohrožení zdrojů pitné vody. Vzhledem k neakceptovatelnému zdravotnímu riziku a nutnosti bezodkladného řešení začal Středočeský kraj hledat možné řešení situace. „Jelikož je Rakovnický potok významným zdrojem vody v regionu, je nezbytné hlídat znečištění tohoto zdroje,“ potvrdil náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje a evropské integrace Marcel Chládek. Středočeský kraj o tom jednal s odborem ekologických škod ministerstva životního prostředí a doporučil městu Rakovník zažádat o prostředky z Operačního programu Životní prostředí a o zbývajících 10 procent finančních prostředků požádat z Havarijního fondu Středočeského kraje. Krajský úřad Středočeského kraje je i nadále připraven k odborným konzultacím, účasti na kontrolních dnech a na výběrovém řízení tak, aby celá záležitost mohla být urychleně řešena s ohledem na závažné ohrožení zdrojů podzemních vod využívaných pro hromadné zásobování obyvatel

Odstranění dioxinového znečištění v areálu neratovické Spolany bude patřit k nejdražším.

Rakovnicka pitnou vodou. „K vysychání zdrojů vody na Rakovnicku, které je významně ovlivněno tím, že se jedná o takzvanou suchou oblast ležící ve srážkovém stínu Krušných hor, jsem oslovil kompetentní orgány o finanční podporu z Evropské unie na tvorbu nových rybníků v regionu,“ dodal Marcel Chládek. PROBLÉMY ZAČALY UŽ V ROCE 2000 Ekologická zátěž v jímacím území Rakovnického potoka byla

zjištěna už v roce 2000. Tehdy byla ohlášena Okresnímu úřadu Rakovník společností BRANO. V roce 2003 zadalo ministerstvo životního prostředí vypracování analýzy rizika, která zde jasně prokázala závažné riziko ohrožení zdrojů pitné vody zvlášť nebezpečnými látkami - chlorovanými uhlovodíky. Jako ohnisko zdroje znečištění, ze kterého dochází k šíření do jímacího území, byl označen areál právě společnosti BRANO. Město Rakovník požádalo v roce 2005 o po-

zdroj: Spolana

skytnutí finančních prostředků z Havarijního fondu Středočeského kraje na provedení doprůzkumu v lokalitě, které tehdejší krajská rada odsouhlasila. Doprůzkum potvrdil masivní znečištění chlorovanými uhlovodíky a potvrdil i výskyt šestimocného chrómu. Navrhl možnosti sanačního zásahu. Město Rakovník proto vypsalo výběrové řízení na dodavatele sanačních prací, které však bylo posléze zrušeno. Marek Turek

PREZENTACE

KN | květen 2011 |

5

Nové materiály pro opravy výtluků Výtluky ve vozovkách po zimním období jsou nepříjemnou a nemilou skutečností našich silnic. Tyto poruchy ovlivňují bezpečnost a plynulost silničního provozu. V době co nejkratší je nutno provést jejich opravy a odstranění. Existuje řada navržených postupů a materiálů k jejich opravám. Technologie lokálních oprav pro rychlé odstranění havarijní situace ještě v zimním období mívají vždy dočasný charakter. K tomu se používají studené vysprávkové směsi kameniva obaleného ředěným aditivovaným asfaltem. K tomuto účelu PARAMO, a.s., vyrábí speciální ředěná asfaltová pojiva ASFALTON. Směs vysušeného a předehřátého drceného kameniva dané čáry zrnitosti a vhodného ředěného asfaltu je obalena a zpravidla napytlována tak, aby byla s co nejmenší pracností použita za studena k výspravě výtluků. Směs se vyznačuje vhodnou zrnitostí, která zajistí mezerovitost umožňující postupné odpařování obsažených těkavých látek a postupné dotuhnutí směsi. Studené vysprávkové asfaltové směsi se používají pouze pro práce a vysprávky malého rozsahu. U vozovek nižší třídy dopravního zatížení může mít tato výsprava dlouhodobější charakter. Použití je omezeno nejnižší přípustnou teplotou vzduchu, která nesmí klesnout pod -10°C. Vysprávkové práce lze provádět i v  případě vlhkého podkladu. Aditivační přísady zajišťují aktivní přilnavost a vytěsnění vody z  povrchu kameniva. Dále umožňují narušení zestárlého povrchu výtluku asfaltového krytu a zajišťují výtečné spojení bez použití dalších spojovacích prostředků. Vysprávkové směsi se připravují v  obalovnách s  různou velikostí maximálního zrna, obvykle do 5, 8 nebo 11 mm. Podle toho jsou směsi použitelné do výtluků hloubky od 25 mm

do 40, 50 nebo 60 mm podle maximální velikosti zrn. V  případě větších hloubek se směsi aplikují ve dvou vrstvách. Výtluky se před vyplněním co nejlépe vyčistí, ořezávání okrajů se v těchto případech nevyžaduje. Pokud se výspravy provádějí jako provizorní a dočasné, zejména v zimním nepříznivém období, nepožaduje se výtluk upravovat zaříznutím do pravidelného obrazce, vždy je však nutno odstranit uvolněné části krytu (obrusné vrstvy), aby se nová směs dobře spojila s nenarušenou vrstvou a výtluk vyčistit. Výtluk se vyplní asi 20 mm nad povrch, načež následuje nezbytné hutnění hutnící vibrační deskou nebo vibračním válcem. Bez řádného zhutnění by směs zůstala nesourodá nebo snadno rozrušitelná při namáhání

koly vozidel. Vyplněný výtluk malého rozsahu je pojízdný ihned po zhutnění, nicméně jeho konsolidace probíhá týdny a měsíce. Opravy se provádějí za částečně omezeného provo-

zu. U výtluků většího rozsahu se doporučuje vyloučení provozu po dobu 48 hodin. Případnou lepivost povrchu lze omezit posypem pískem nebo kamenivem 0/2 mm. Pro trvalou výspravu výtluků se používají horké obalované asfaltové směsi. Opravy horkými směsmi jsou náročné z  důvodu malého rozsahu opravovaného povrchu a postupného chladnutí směsi při opravách vozovek. Chladnější směs se obtížně hutní a obtížně se spojí s okolním zestárlým asfaltem. Nižší teplota nové směsi již řádně nenataví starý povrch a spojení má krátkou životnost. Používání nahřívacích zařízení sebou zase nese riziko nekontrolovaného zestárnutí. K  zlepšení přilnutí, aneb přilepení horké obalené asfaltové směsi k povrchu výtluku, zejména k pečlivě ořezávaným okrajům se aplikují modifikované spárovací hmoty. V  PAR AMO, a.s., byly úspěšně vyzkoušeny spárovací hmoty GUMOASFALT SF a SH obsahující elastomerní přísady. Tyto doplňkové materiály nepředstavují významnou spotřebu materiálu či nákladů, zato zajistí trvalé spojení staré a nové obrusné vrstvy. Po zimním období nedochází k vzniku trhlin a k následnému zatékání vody z tajícího sněhu a ledu. Častými zmrazovacími cykly dochází k mrznutí a rozrušování trh-

lin u řádně nespojených vrstev. K  řádnému přilepení nové obrusné vrstvy k  starému povrchu je zapotřebí před aplikací asfaltové směsi nanést na okraje zářezu staré vrstvy silnější vrstvu spárovací hmoty. To zajišťují v  ní obsažené tixotropní přísady. Hmota SH se nanáší stěrkou a je vhodná k důkladnějšímu ručnímu ošetření jak okrajů zářezů výtluků, tak detailů vozovky v případě pokládky asfaltových koberců kolem kanalizačních vpustí. Spárovací hmota SF je univerzálnější a ve snížené konzistenci. Umožňuje aplikaci na místa většího rozsahu. Příkladem mohou být podélné okraje větších frézovaných ploch nebo okraje asfaltového koberce před položením dalšího souběžného pásu. K  aplikaci hmoty SF slouží pojízdné zařízení „spáromat“, které dokáže vytlačovat hmotu mírným přetlakem pomocí trysky, a to buď na vertikální stěny obrusné vrstvy, nebo jen k  zalévání spár a trhlin na vozovce. V druhém případě se povrch pásku spárovací hmoty musí posypat drtí 0/2 nebo 2/4 mm. Spárovací hmoty GUMOASFALT SF a SH jsou připraveny významně přispět k  trvanlivosti výsprav poruch asfaltových vozovek.

Primky a Primátorky - partnerství českých legend pokračuje i v tomto roce Společnost ELTON hodinářská z Nového Města nad Metují, výrobce hodinek PRIM, se i letos stala partnerem tradičního veslařského závodu Primátorky. Hodinkami z  limitované edice PRIM – Primátorky budou odměněni i vítězové hlavních kategorií 98. ročníku legendárního závodu na Vltavě. Když se v loňském roce výrobce hodinek tradiční české značky PRIM rozhodl spojit s  proslulým veslařským závodem, nebylo to pro mnohé žádným překvapením. Obě značky, které lze bez rozpaků nazývat českými legendami, nespojuje zdaleka jen podobný název. Hodinky PRIM i Primátorky mají za sebou několik desítek let trvající tradici a za jejich úspěchem a oblibou u zákazníků, respektive diváků, stojí poctivá a pečlivá práce, velká trpělivost a úsilí. Zhmotněním vzájemné spolupráce se již v  loňském roce stala limitovaná

kolekce hodinek, nazvaných samozřejmě Primátorky. Také letos bude u příležitosti již 98. závodu připraveno 500 ks sportovních vodotěsných hodinek z  limitované edice. Vedle výjimečných mechanických Primátorek, ve kterých je použit in-house strojek s automatickým nátahem PRIM kalibr 98, budou vyrobeny také pánské a dámské quartzové modely. Specielní Primky budou součástí odměny pro vítěze jednotlivých kategorií. Stejně jako v loňském roce mohou však hodinky z limitované edice získat i diváci, kteří se zúčastní soutě-

že ve veslování na 200 metrů dlouhé trati na trenažeru Concept2. Zkrátka však nepřijdou ani ti, kteří aktivnímu sportu příliš neholdují. Mohou si zkusit tipnout, jaká bude výška vodní hladiny Vltavy  v centimetrech  v Malé Chuchli dne 5. června ve 12.00 dle měření Povodí Vltavy. PRIM Primátorky získá nejpřesněji tipující, v případě shody bude vítěz vylosován. Ani v případě neúspěchu v soutěžích však nebudete o možnost získat unikátní hodinky ochuzeni. Zakoupit je bude možné přímo na závodech, které se uskuteční o víkendu 3.- 5. června nebo později objednat přímo u společnosti ELTON hodinářská z Nového Města nad Metují. Více informací na www.prim.cz a www.primátorky.cz.

Jiří Plitz, PARAMO, a.s.

6

KN | květen 2011 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● V rámci přeshraniční spolupráce Jihočeského kraje a Dolního Bavorska se pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly a vládního prezidenta Heinze Grunwalda uskutečnilo u příležitosti zavedení volného pohybu pracovních sil a služeb k 1. květnu 2011 sympozium „Společný životní a hospodářský prostor Bavorsko/jižní Čechy - prostor bez bariér“. Setkání, které se konalo v prostorech Průmyslové a obchodní komory Dolního Bavorska v Pasově, se zúčastnili zástupci podniků, firem, škol, pracovních agentur, odborových svazů a dalších subjektů z obou regionů. ● Jihočeský kraj se zúčastnil mezinárodního veletrhu cestovního ruchu v Dubaji. Prezentoval na něm turistickou nabídku a atraktivní destinace jižních Čech. Zájemcům poskytne informace o přírodních krásách, kulturním dědictví, lázeňství, místech, kde aktivně strávit letní a zimní dovolenou a nebudou chybět ani informace o typické jihočeské gastronomii. ● Jihočeský kraj oznámil svůj plán v  případě, že ministr financí krajům sebere peníze na regionální železniční dopravu. V jižních Čechách by pravděpodobně byly zrušeny vlaky na všech vedlejších tratích a provoz by zůstal omezeně zachován na hlavních meziregionálních trasách. „Redukce by se dotkla i páteřních tratí, kde by vlaky v době nižší frekvence bylo nutné nahradit autobusy. Výrazná redukce vlaků na všech tratích by byla nutná také o sobotách a nedělích,“ vysvětlil hejtman Jiří Zimola.

JIHOČESKÝ KRAJ

Kraj má propracovanou evidenci svých zátěží Staré ekologické zátěže jsou problémem i na jihu Čech. Na území Jihočeského kraje byly na konci roku 2009 rozděleny podle možnosti využití prostředků OPŽP do několika kategorií. Do kategorie I. byly zařazeny ty lokality, na kterých již v současnosti probíhá sanace nebo kde se připravuje žádost o finanční prostředky z OPŽP a kde účast kraje v současné době není potřeba.

TÉMA Do této kategorie patří lokality: odkaliště MAPE Mydlovary, úložiště látek na bázi dehtu na LS Hluboká nad Vltavou, dále Jihostroj Velešín, Strakonice hrad, Jihočeské dřevařské závody Soběslav, JČP, a.s., České Budějovice, Skládka Houžná II a STS Třeboň. Do kategorie II. se začlenily lokality, u kterých je již v současné době vhodná účast kraje jak na zpracování RA, tak na vlastní sanaci. Sem byla zařazena skládka v Budislavi. Kategorii III. pak tvoří ty lokality, u kterých je již v současné době vhodná spoluúčast na zpracování, případně aktualizaci RA. Zařazena sem byla lokalita Obalovna Milevsko. Do konce roku 2007 bylo v této lokalitě profinancováno 37,6 milionu Kč. Odhad nákladů sanace v současné době činí 300 až 350 milionů Kč. Další lokalitou jsou Železniční opravny a strojírny České Velenice. Zde bylo do konce roku 2007 profinancováno 1,18 milionu Kč. V STS Jindřichův Hradec představovaly tyto finance 15 mil. Kč. V  případě Kalových

polí Písek představuje první fáze sanace finanční náklad do 10 mil. Kč. Druhá fáze pak dle průzkumu a náročnosti či velikosti zásahu, může představovat částku v řádě desítek či stovek milionů Kč. Město Písek tedy prozatím zde nepokračuje v plánovaném sanačním zásahu. Do kategorie patří rovněž Skládka Pohnánec, kde v současné době probíhá rekultivace formou povoleného zařízení k využívání odpadů na povrchu terénu. Jako podklad pro povolení zařízení bylo zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě. Poslední z lokalit zařazených do kategorie III. je Agropodnik Dynín, kde bylo do konce roku 2007 profinancováno 3,6 milionu Kč na monitoring, sanační práce dosud nebyly zahájeny. Po ukončení sanačních prací bude dané území nadále sledováno vzhledem k významným odběrům z Třeboňské pánve – sever. Další kategorií je IV. V tomto případě se jedná o lokality, které jsou sanovány na základě ekologických smluv k odstranění SEZ uzavřených s Českou republikou a na které nelze čerpat finanční prostředky z OPŽP. Čerpání by bylo možné v případě ukončení těchto smluv. Jedná se o lokalitu

STS Dačice a Homole u Českých Budějovic. Ekologická smlouva byla v  tomto případě uzavřena na 19. mil. Kč. Poslední je kategorie V., ve které jsou vedeny lokality, které nepatří do kategorie SEZ, neboť ekologická zátěž vznikla z podnikatelské činnosti v nedávné době. Původce odpadu, který je odpovědný za tuto zátěž, je znám, je však buď v konkurzu, nebo zcela zanikl. Možnost čerpání prostředků z OPŽP je nejasná, záleží zřejmě na konkrétních okolnostech a možnosti by bylo nutné individuálně prověřit u SFŽP. Pomoc je možno poskytnout při zajištění „výjimečných“ finančních prostředků ze státního rozpočtu – mimo rámec dotačních titulů, v případě, že odstranění konkrétní ekologické zátěže pomocí těchto titulů nelze řešit. Jedná se o lokality Hůry a Lhenice. Některé lokality byly již vysanovány v předchozím období. Jde například o Skládku Tábor, kde rekultivace proběhla v roce 2010 z prostředků OPŽP. A v roce 2011 začal již postsanační monitoring.

na značná kontaminace nesaturované i saturované zóny polyaromatickými uhlovodíky a těžkými kovy (Zn a Cr), která se rozšířila i mimo areál podniku do sedimentů Dírenského potoka, který ústí do řeky Lužnice. V současné době probíhá na lokalitě postsanační monitoring s tím, že pokračuje sanační čerpání kontaminovaných drenážních vod, které na lokalitě představují zbytkové znečištění. Jiným místem je Jihostroj Velešín, a.s. Tato lokalita je na 1. místě priorit Jihočeského kraje, neboť zdroj kontaminace ropných uhlovodíků a těžkých kovů leží na okraji vodárenské nádrže Římov, která představuje zdroj pitné vody pro obyvatelstvo. Sanace bude probíhat v  režimu krajně naléhavého sta-

vu, připravuje se vypsání výběrového řízení na sanaci. V  areálu E.On Trend, a.s., – rozvodna Mydlovary – je potvrzeno šíření ropných uhlovodíků ze zdrojové oblasti prostřednictvím dešťové kanalizace přes nefunkční lapol v  blízkosti individuální studny dále meliorací do Bezdrevského potoka. Představuje riziko pro životní prostředí a zdraví obyvatel. Dalším místem je ZEKO Protivín, s.r.o. V  tomto případě se jedná o kontaminaci ropnými uhlovodíky v  areálu bývalého zemědělského podniku v  místech kolem nádrží lehkého topného oleje a sušičky obilí. Se všemi uvedenými subjekty má MF ČR uzavřenu ekologickou smlouvu. Jana Bartošová

ČIŽP EVIDUJE 30 DLOUHODOBÝCH HAVÁRIÍ Podle vyjádření mluvčí Ivany Awwadové eviduje v  současné době ČIŽP v Jihočeském kraji 30 dlouhodobých havárií na podzemních vodách. K  nejzávažnějším lokalitám podle ní patří Jihočeské dřevařské závody Soběslav, a.s., v jejichž areálu byla prokázá-

Jednou z nejrizikovějších lokalit je podle České inspekce životního prostředí areál Jihočeských dřevařských závodů v Soběslavi. zdroj: ČIŽP

PLZEŇSKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Holýšov na Domažlicku usiluje o získání evropských dotací na vybudování muzea druhé světové války. Vzniknout by mělo ve venkovské usedlosti na náměstí 5. května, kterou město získalo v rámci revitalizace centra. Holýšovští už mají hotovou projektovou dokumentaci na polovinu objektu. Realizace by měla vyjít na 4,5 milionu korun. ● V Plzni na Slovanech vznikl první farmářský obchod s produkty malých farmářů. V provozu bude celoročně od 8 do 18 hodin. Obchod vznikl na základě velkého úspěchu farmářských trhů v Plzni, na které chodí už druhým rokem nakupovat na 3 tisíce lidí z Plzeňska. Zpočátku obchod nabídne zboží od 20 malých zemědělců a výrobců, z poloviny ze západu Čech. ● Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje má deset nových sanitních vozů. Osm z  nich jsou klasické velké sanitky, dva automobily jsou určeny pro systém rendez -vous, kdy k  zásahu vyjíždí lékař osobním vozem a velká sanitka v  případě potřeby dojíždí dodatečně za ním. Původní cena měla být 17 milionů korun, vzhledem k  tomu, že kraj nakupoval přes vlastní společnost Centrální nákup, podařilo se jí snížit na 14,5 milionu.

Největší riziko je v deseti lokalitách Plzeňský kraj má na svém území řadu starých ekologických zátěží. Na likvidaci části z nich se kraj sám aktivně podílí. „V kraji máme mnoho SEZ rozdělených z hlediska rizikovosti do několika kategorií. Ve skupině s největším rizikem je asi deset lokalit, o některých nemáme dostatek informací pro posouzení nákladů na realizaci opatření. Odhad nákladů na likvidaci těch známých, nejvíce rizikových zátěží je zhruba 800 milionů korun,“ popisuje situaci v kraji hejtman Milan Chovanec.

TÉMA Plzeňský kraj se podle hejtmanových slov sám pustil do realizace analýz rizik kontaminovaných míst. Zpracované jsou pro lokalitu Plzeň-Slovany, Stříbro, Zruč-Senec, Koloveč, Kaznějov, nyní se analýza zpracovává pro lokalitu Plzeň-Libušín. „Kraj podniká řadu dalších kroků k realizaci sanací míst se zdrojem znečištění, finančně se podílí na sanaci staré skládky v městě Horní Bříza. Vzhledem k vlastnickým vztahům k pozemkům nezbytným pro sanační zásah, náročnosti vlastní sanace a nutné spoluúčasti 10% v případě podpory z OPŽP je problematické, aby kraj prováděl vlastní sanaci kontaminovaného území. Rozhodně bez účasti státu nebo dotačních programů nebude možno nejrizikovější ekologické zátěže sanovat,“ říká hejtman. Plzeňský kraj do likvidace ekologických zátěží investuje částečně svoje finanční prostředky, část je financována

dotacemi z OPŽP. Rekultivovaná místa se budou nadále využívat v souladu se schváleným územním plánem obce. Jak ale říká hejtman Milan Chovanec, staré ekologické zátěže nejsou jediným problémem v kraji. „Vedle starých ekologických zátěží je možno zmínit i problém Šumavy, kde díky neřešení kůrovcové kalamity dochází výrazně k úbytku vzrostlého lesa. Lze tedy očekávat, že dojde ke zvýšení eroze půdy a zmenšení schopnosti zadržovat vodu. V konečném důsledku tedy může dojít ke zhoršování průběhu povodní,“ obává se hejtman. V AREÁLECH PODNIKŮ JE ARSEN I KYANIDY Podle vyjádření mluvčí ČIŽP Ivany Awwadové je v Plzeňském kraji evidováno v  současné době 25 dlouhodobých havárií. K  nejvýznamnějším kontaminovaným lokalitám patří SVA Holýšov, kde jsou hlavními kontaminanty v  areálu podniku chlorované uhlovodíky a arsen. Jako vedlejší kontaminan-

Vrtné práce pro zpracování analýzy rizik v lokalitě Zruč – Senec. ty se uplatňují stopové prvky, ropné uhlovodíky fluoridy a kyanidy. Do dnešní doby bylo provedeno pouze zatěsnění skládky sklářských písků a došlo ke snížení chlorovaných uhlovodíků v  podzemní vodě. Dokončení sanace je komplikováno z důvodu konkurzu a insolvenčního řízení společnosti. Dalším místem je RESPO, s.r.o. V tomto případě se jedná o 12 dílčích lokalit bývalého s.p. Závod chovu prasat a drůbeže. Znečištění představují látky uvolně-

né z  kejdy a ropné uhlovodíky uniklé ze skladů a kotelen. Kontaminací je ovlivněna nesaturovaná i saturovaná zóna. S těmito dvěma společnostmi má MF ČR uzavřenu ekologickou smlouvu. Jinou problémovou lokalitou je podle Ivany Awwadové Obalovna Holostřevy: „Lokalita areálu bývalé obalovny drti je dlouhodobě kontaminována polychlorovanými bifenyly, které byly na lokalitě v  minulosti využívány a skladovány. Lokalita je problematická, především z důvo-

zdroj: Plzeňský kraj du, že na její sanaci chybí finanční prostředky. Jsou řešeny pouze dopady kontaminace na povrchové vody Velkého a Dolního holostřevského rybníka a sedimenty Starého potoka. Majetkoprávně patří pozemky areálu firmě Strabag, a.s. Probíhá monitoring kvality jednotlivých složek životního prostředí pro sledování stavu lokality a šíření kontaminace PCB do okolí. Do budoucna je potřeba silně kontaminované zeminy na lokalitě sanovat,“ říká Awwadová. Jana Bartošová

KARLOVARSKÝ KRAJ

KN | květen 2011 |

Zátěže v kraji zůstaly po těžbě Staré ekologické zátěže jsou v Karlovarském kraji především v opuštěných průmyslových areálech a na nerekultivovaných plochách po těžbě nerostných surovin, v případě Karlovarského kraje především hnědého uhlí, kaolinu nebo kovových rud. Kraj přitom není vlastníkem těchto areálů nebo ploch, nicméně se podílí na jejich sanaci.

TÉMA Jedním z úkolů kraje tak bylo vytvořit detailní databázi starých ekologických zátěží. S

kontaminovanými lokalitami kraj také seznámil ministerstvo životního prostředí a vlastníky těchto lokalit informoval o možnosti čerpat na jejich dekontaminaci prostředky Evropské unie z Operačního programu Životní prostře-

dí. Zvláštním případem odstraňování starých ekologických škod je totiž právě rekultivace a resocializace území dotčených těžbou hnědého uhlí v Karlovarském a Ústeckém kraji. Těch se Karlovarský kraj účastní a napomáhá obcím dotčeným těžbou hnědého uhlí při podávání žádostí o podporu projektů ministerstvu průmyslu a obchodu. Když v roce 1993 došlo k privatizaci hnědouhelných státních podniků, v rámci privatizač-

Těžba uhlí na Sokolovsku dokázala výrazně ovlivnit krajinu Karlovarského kraje.

zdroj: AV ČR

ních projektů nikdo v té době neřešil odpovídajícím způsobem finanční vypořádání souvisejících ekologických škod. Finanční rezervu potřebnou na rekultivaci území zasaženého báňskou činností pro těžební společnosti přinesla až novela Horního zákona. ČÁST Z 15 MILIARD DO KRAJE Česká vláda nakonec vydala usnesení, v němž odsouhlasila postupné vyčlenění částky patnácti miliard korun z privatizačních výnosů jako účast státu na nákladech revitalizace krajiny narušené těžební činností státních hnědouhelných podniků ve vymezeném území Ústeckého kraje a posléze jej rozšířila i na Karlovarský kraj. Před rokem zpracovala společnost Recoplan aktualizaci mapových podkladů. Předmětem mapové aktualizace bylo zakreslení lokalizace projektů, které byly schváleny meziresortní komisí k financování v rámci Koncepce řešení ekologických škod vzniklých před privatizací státních hnědouhelných podniků v Karlovarském kraji. „Koncepce řešení ekologických škod byla zpracována v roce 2004 a vyčíslila celkovou potřebu finančních prostředků na osmnáct a půl miliardy korun,“ uvedl Martin Kabrna z Výzkumného ústavu hnědého uhlí, který

7

STRUČNĚ A JASNĚ koncepci zpracovával. Koncepce však pozapomněla kalkulovat také s DPH. Postupem času se tak analýza dočkala dvou aktualizací, které celkové náklady zvedly až na 24 miliardy korun. Tato částka zahrnovala jak sanační projekty s již připravenou smlouvou, a tedy také včetně DPH, tak projekty beze smluv, kde se opět neuvažovalo s náklady včetně DPH. „Předmětem druhé aktualizace koncepce je zejména finanční zhodnocení projektů zařazených v koncepci z pohledu reálnosti financování v rámci alokovaných finančních prostředků ve výši patnácti miliard korun včetně DPH, a dále vyčíslení reálné potřeby finančních prostředků na dokončení rekultivace,“ uvedl Kabrna. Z tohoto důvodu byly projekty rozděleny realizované, tedy již nasmlouvané s dokončenou realizací, projekty v realizaci a ostatní předložené projekty, tedy projekty požadované k zařazení do koncepce. Bylo však ještě potřeba patnáct miliard ze státní kasy rozdělit mezi dva kraje a jednotlivé uhelné společnosti. Pro stanovení nároků vycházela koncepce z dohodnutých či schválených poměrů rozdělení prostředků mezi oba kraje a mezi obcemi a uhelnými společnostmi v rámci krajů. V Karlovarském kraje se dle dohody mezi uhelnou společností a krajem dělí prostředky v poměru 70:30. Marek Turek

● Karlovarský kraj by se mohl v budoucnu stát součástí územního svazku Saska, Dolního Slezska společně s dalšími dvěma českými regiony - Libereckým a Ústeckým krajem. Toto spojení by mělo přinést podstatně lepší možnost v čerpání evropských dotací bez nutnosti podřizovat se častým změnám pravidel čerpání prostředků ze strany centrálních orgánů. Vznik takzvaného evropského seskupení pro územní spolupráci podporuje také velvyslankyně ČR při EU Milena Vicenová, s níž o problematice jednal hejtman Josef Novotný v uplynulých dnech v Bruselu. ● Jedním z témat projektu Clara II, který se zabývá spoluprací veřejné správy v Česku, Sasku a v Bavorsku, je problematika dopravy. Úvodního workshopu zaměřeného na přeshraniční spolupráci v dopravě po železnici, se vedle zástupců pořádajícího Karlovarského kraje zúčastnili představitelé regionů, měst a dopravních společností z obou stran hranice. ● Hned dvakrát zvítězili letos hasiči z Karlovarského kraje při vyhlášení výsledků prestižní ankety ministerstva vnitra Hasič roku 2010. Obě dvě nominace, které kraj do soutěže zaslal, vyhrály své kategorie. Karlovarský region tak má nejlepší hasiče v kategorii Zásah roku a Projekt roku. Ocenění přijali hasiči z Karlovarského kraje v prostorách pražského Trojského zámku od generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Miroslava Štěpána a náměstka ministra vnitra Viktora Čecha.

ÚSTECKÝ KRAJ

V regionu jsou čtyři stovky zátěží Ústecký kraj patří mezi kraje s největším počtem starých ekologických zátěží. Inventarizovaných ekologických zátěží je v celé České republice 3 250, v Ústeckém kraji je takových míst více jak 400. Na Mostecku je největší koncentrace starých ekologických zátěží v areálu chemického komplexu v Záluží. Zamořená místa vznikala celá desetiletí a je velmi problematické je odstranit.

TÉMA Projekt odstraňování starých ekologických zátěží byl ve společnosti Chemopetrol zahájen zpracováním takzvaného ekologického auditu, provedením hydrogeologického průzkumu znečištění horninového prostředí a  podzemních vod v  letech 1993 až 1994 a  zpracovanou analýzou rizika v  roce 1994. Následně úspěšně proběhla sanace skládky tekutých odpadů Růžodol. Sanace byla rozdělena na dvě etapy, během kterých došlo k  vyčištění ropných lagun. Sanovány byly také skládky popílku, břeh řeky Bíliny a skládka kalu z ČOV. V současné době probíhá na  těchto plochách biologická rekultivace. Tím ale práce na ekologických zátěžích v Ústeckém kraji nekončí. Na  období 2007 – 2013 bylo vyčleněno z  Operačního programu Životní prostředí (prioritní osa 4.2 – Odstraňování starých ekologických zátěží) celkem 5 miliard korun.

Šest let například trvala sanace staré ekoogické zátěže v průmyslové zóně Triangle u Žatce. V tomto případě však sanace území nesouvisela jen s čistým prostředím, ale také s dalším podnikáním v ústeckém regionu. Na obnoveném místě vyrostla průmyslová zóna. „Průmyslová zóna je nyní připravena přijmout i ty investory, kteří mají nejpřísnější ekologické nároky,“ uvedl po skončení sanace vedoucí odboru podpory průmyslu a podnikání krajského úřadu Jan Sixta. Zóna byla do roku 1992 vojenským letištěm, náklady na vyčištění půdy a podzemní vody od ropných látek v posledních šesti letech činily téměř 135 milionů korun. „Celá sanace byla svým rozsahem i v evropském měřítku jedinečná,“ řekl Tomáš Havlík z firmy Dekonta, která sanaci před více než rokem dokončila. Při ní se podařilo odstranit ze 120 tisíc tun zeminy 411  tun leteckých pohonných hmot. Ze 200  tisíc metrů krychlových podzemních vod se odstranilo 13,5 tuny ropných látek. „Část zemin jsme vyvezli na letištní plochu a tam se na ně apliko-

valy specifické bakteriální kmeny, které jsou schopné ropné látky rozkládat na oxid uhličitý a vodu,“ řekl Havlík. PŮDA ZNIČENÁ ARMÁDOU SE VRÁTILA Letiště u Žatce bylo postaveno před druhou světovou válkou, desítky let ho používala armáda. „Průmyslovou zónu bylo nutno vyčistit, protože armáda se ne vždy a ne ve všech případech chovala k životnímu prostředí tak, jak bylo zvykem, a tudíž tam na

části plochy bylo obrovské znečištění,“ uvedl Sixta. Po dekontaminaci se zemina vrátila zpátky do vytěžených prostor. Znečištěná podzemní voda byla čerpána z třicítky sanačních vrtů až do podzimu 2009. Kontrolní odběry poté prokázaly, že voda splňuje limity nařízené Českou inspekcí životního prostředí. Sanace by neproběhla bez pomoci státu. Většinu výdajů na sanaci zaplatil stát prostřednictvím agentury CzechInvest jako náklad na odstranění sta-

STRUČNĚ A JASNĚ ré ekologické zátěže způsobené činností státu. Kraj se podílel zhruba pěti miliony korun. Bude ale ještě platit monitorování a ověřování stanovených limitů znečištění v následujících pěti letech. Ústecký kraj získal bývalé letiště bezúplatným převodem od státu, jeho proměnu v zónu zahájil v roce 2002. Příprava stála kolem 2,5 miliardy korun, z toho 500 milionů korun představují investice Ústeckého kraje. Marek Turek

● Na Národním hřbitově v Terezíně se třetí květnovou neděli konala tradiční Terezínská tryzna, vzpomínková slavnost k uctění památky obětí nacistické perzekuce. Pietního aktu se zúčastnili nedělní návštěvníci Malé pevnosti, několik desítek bývalých vězňů terezínského koncentračního tábora a nejvyšší představitelé naší země. Přítomni byli rovněž velvyslanci 25 zemí Evropy a dalších kontinentů. Věnec Ústeckého kraje položili hejtmanka Jana Vaňhová, radní Jana Ryšánková a ředitel Krajského vojenského velitelství plk. gšt. Rostislav Domorák. ● Ústecký kraj v tvrdé konkurenci u mezinárodní poroty osmého ročníku mezinárodního kartografického festivalu Tourmap 2011 získal první místo v kategorii Mapy a atlasy s turistickým obsahem českých regionů, a to za mapy Brána do Čech. Spolu s cenou za nejlepší web se jedná o další významné ocenění.

Ústecký kraj patří díky chemickému průmyslu mezi nejpostiženější.

zdroj: Litvínov

● V květnu v Křešicích na Litoměřicku ministr zemědělství Ivan Fuksa a generální ředitel Povodí Labe Tomáš Vaněk slavnostně otevřeli protipovodňová opatření, která jsou součástí celkové ochrany dolního Labe v Ústeckém kraji. Jedná se o oblast, kterou považuje MZe i Povodí Labe za prioritní a strategickou. Ochrana Křešic spočívá především ve vybudování ochranných hrází. Celkové náklady na protipovodňová opatření jsou takřka 195 milionů korun.

8

KN | květen 2011 |

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Dva projekty v dopravě dostaly zelenou Řídící orgán Operačního programu Doprava schválil další dva projekty a s  vybranými příjemci podepsal smlouvy. Správa železniční dopravní cesty tak může zahájit projekt optimalizace trati z Lysé nad Labem do Vysočan a Ředitelství silnic a dálnic ČR může začít v jižních Čechách budovat dopravní okruhy kolem Českých Budějovic. Optimalizace trati Lysá nad Labem Praha-Vysočany Projekt Optimalizace trati z  Lysé nad Labem do Prahy – Vysočan je schválen v  rámci prioritní osy 3 – Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T, oblast podpory 3.1. Konkrétním místem realizace jsou lokality Nehvizdy, Čelákovice, Zeleneč a Jirny. Celkové náklady projektu jsou vyčísleny na cca 274,3 milionu korun, z fondů Evropské unie byl schválen příspěvek ve výši cca 151,6 milionu korun. Cílem projektu je zvýšit kapacitu trati Praha – Lysá nad Labem – Kolín v úseku Praha-Vysočany – Čelákovice, a to při zachování stávající železniční infrastruktury. Znamená to výstavbu nového technologického zařízení s  částečnými kolejovými úpravami. Projekt je důležitý pro příměstskou a rychlíkovou dopravu. Ve stanici PrahaVysočany a na přilehlých traťových úsecích je v současné době používáno již nevhodné zabezpečovací zařízení 2. kategorie, navíc na hranici své životnosti. Jeho používání neodpovídá současným normám a bezpečnostním standardům. Z důvodu zastaralého zabezpečovacího za-

řízení a technologického vybavení stanice Praha-Vysočany je v současné době nemožné v případě potřeby navýšit propustnost této stanice a přilehlých traťových úseků a krátkodobě tak umožnit průjezd většího počtu vlaků. V rámci realizace stavby budou v  některých lokalitách vybudována nová zabezpečovací zařízení, jednosměrná a automatická hradla a budou uloženy nové kabely pro zabezpečovací i sdělovací zařízení. Délka kabelizace, včetně optických kabelů, činí přibližně 22,5 km. V železniční stanici Praha-Horní Počernice vznikne v prostoru stávající koleje č. 4 nové ostrovní nástupiště s dvěma nástupními hranami o délce 200 m. Nástupiště bude přístupné novým podchodem pro cestující. Ve stanici Praha-Vysočany budou realizovány pouze kolejové úpravy, které jsou požadovány vzhledem k postradatelnosti zařízení. Jedná se především o snesení některých kolejí včetně přilehlých výhybek. Délka demontovaných kolejí za celou stavbu činí 2 485 m, délka nově zřízených kolejí 1 153 m. V rámci stavby se rovněž budou realizovat 4 návěstní lávky v úseku odb. Skály - Praha-Vysočany. V  železniční stanici PrahaVysočany a odb. Skály bude zřízen elektric-

ký ohřev na 19 rozhodujících výhybkách. V rámci stavby dojde i k realizaci montáže lana zesilovacího vedení z měnírny Balabenka až na stanici Praha - Vysočany. Vedení bude zřízeno na stávajících stožárech trakčního vedení a bude realizováno formou zavěšení dle typových konstrukčních sestav. Silnice I/34 propojení dopravních okruhů České Budějovice Příjemcem dotace je také Ředitelství silnic a dálnic ČR, které v Jihočeském

kraji realizuje projekt propojení dopravních okruhů na silnici I/34 v Českých Budějovicích. Projekt je schválen v  rámci prioritní osy 4 – Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T, oblast podpory 4.1. Celkové náklady projektu jsou cca 940 milionů korun, fondy Evropské unie poskytují částku cca 696 milionů korun. Předmětem projektu je výstavba přeložky silnice I/34, jako čtyřpruhové komunikace, vedené souběžně se stávající silnicí I/3. Přeložka je v celkové délce 1,543 km v kategorii MS

zdroj: www.c-budejovice.cz

16,50/70. Součástí stavby jsou i 4 mostní objekty v celkové délce 171 m, MÚK s místní komunikací a okružní křižovatka pro budoucí napojení Zanádražní ulice. Dále jsou součástí projektu úpravy dotčených inženýrských sítí, protihlukové opatření a úpravy území. Začátek stavby navazuje na stávající silnici II/157 v Nádražní ulici úrovňovou stykovou křižovatkou a následně přeložka prochází pod železniční tratí. Konec stavby navazuje na větev velké okružní křižovatky na Okružní ulici. Nemanice

Silnice I/34 Tábor

stavba Propojení dopravních okruhù Èeské Budìjovice infografika S34-propojeni-DO-CB-080827

Veselí nad Lužnicí

Jindøichùv Hradec

Èeské Budìjovice

Tøeboò

tranzit most pøes biokoridor

most na trati ÈD Prodloužená Pekárenská

Husova kolonie

stavba Zanádražní komunikace

Èeské Budìjovice øešená stavba jiné pøipravované stavby



0

zdroj: www.zelpage.cz

300

600 m

Zahájení modernizace trati České Budějovice - Nemanice Zahájena byla další významná stavba v rámci modernizace evropské železniční sítě s názvem „Modernizace trati České Budějovice – Nemanice I“. Projekt je součástí IV. železničního tranzitního koridoru a trati České Velenice - České Budějovice - Plzeň. Délka rekonstruovaného úseku je 2,62 km. Investorem stavby je státní organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Z mezinárodního hlediska je stavba „Modernizace trati České Budějovice - Nemanice I“ součástí sítě nadnárodních železničních magistrál podle mezinárodních dohod AGTC a AGC. Z hlediska vnitrostátního je úsek součástí IV. tranzitního železničního koridoru, který zahrnuje úsek tratí z Děčína st. hranice přes Prahu a České Budějovice do Horního Dvořiště státní hranice. Železniční stanice České Budějovice tvo-

ří centrální bod železniční sítě Jihočeského kraje s vazbami jak do vnitrozemí k sousedním střediskům osídlení regionálního významu, tak do sousedního Rakouska. „Výsledkem modernizace bude zvýšení traťové rychlosti a bezpečnosti provozu. Ke zvýšení bezpečnosti provozu dojde zejména vybudováním nových a úpravou stávajících zabezpečovacích a sdělovacích zařízení a zrušením nebo úpravou úrovňových silničních přejezdů. Rekonstruk-

cí nástupišť a zajištěním přístupu pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace se zvýší kvalita přepravy cestujících“, uvedl Ing. Pavel Habarta, MBA, pověřený řízením SŽDC. Stavba „Modernizace trati České Budějovice - Nemanice I“ zahrnuje také rekonstrukci železniční stanice České Budějovice (kromě jižního zhlaví). Rekonstrukcí projde také zastávka České Budějovice severní zastávka. Cestující se mohou těšit na nové bezbariérové přístupy včetně výtahů a nástupišť ve výšce 550 mm nad temenem kolejnice pro snadnější výstup a nástup. Chybět nebudou nové informační a navigační systémy. Nejvýznamnější změnou na traťovém úseku České Budějovice - Nemanice (mimo)

je zejména zdvoukolejnění úseku přes nadjezdy ulic Skuherského a Pekárenská. Kolejové uspořádání severního zhlaví železniční stanice České Budějovice umožňuje v hlavních kolejích ve směru staničení od km 213,280 do km 213,945 zvýšit traťovou rychlost na 100 km/h (v opačném směru je v tomto úseku uvažována traťová rychlost 60 km/h). Úsek km 213,945 - km 214,787 bude mít traťovou rychlost 120 km/h. Od km 214,787 do km 215,900 je ve vazbě na výhledové řešení úseku Nemanice - Ševětín navržena traťová rychlost až 140 km/h. V celé délce budou modernizované koleje umožňovat prostorovou průchodnost Z-GC a třídu zatížení D4 UIC.

Stavba je v rámci Operačního programu Doprava financovaná z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury. Projekt „Modernizace trati České Budějovice – Nema-

nice I“ je navržen ke spolufinancování Evropskou unií z Fondu soudržnosti. Příspěvek EU na tuto stavbu může činit až 71,20 %, tedy přibližně 633 373 000 Kč.

LIBERECKÝ KRAJ

KN | květen 2011 |

Kraj pomáhá s ekologickými zátěžemi městům a obcím Likvidaci starých ekologických zátěží má na starosti obvykle stát, popřípadě města a obce. Kraj je nejčastěji v pozici dozorovatele, popřípadě vlastníka dotčených pozemků. V  některých případech ovšem organizuje sanační práce i kraj, a to zpravidla s pomocí Evropské unie. Největšími ekologickými zátěžemi v Libereckém kraji jsou pak ty, které tu zbyly po odchodu sovětských vojsk.

TÉMA Přesný počet starých ekologických zátěží nelze podle tiskového mluvčího Jiřího Langera zjistit. Radní Jaroslav Podzimek to považuje za problém. „Se starými

ekologickými zátěžemi se vypořádáváme vcelku zdárně. Nejde o žádný zásadní problém. Největší potíže máme s nedostatkem informací o některých lokalitách.“ V  roce 2007 si nechal kraj vypracovat Studii stavu vybraného druhu starých ekologických zátěží na území Libereckého kraje. Dokument mapoval především

zátěže ve vlastnictví obcí a krajů. Díky studii bylo možné identifikovat 20 nejrizikovějších starých ekologických zátěží. „Ve většině případů se jedná o kontaminovaná území výrobní činností,“ doplnil Langer. V následujícím roce pak kraj požádal o dotaci z OP Životní prostředí na analýzy rizik a na základě těchto analýz bude postupovat dál. „Je ovšem nutné si uvědomit, že hlavní zodpovědnost za tyto zátěže nese stát. My samozřejmě chceme se státem stejně jako s dalšími subjekty, jako jsou města a obce, spolupracovat,“ řekl radní Podzimek. Podle něj je hlavní těžiště spolupráce v koor-

Podle údajů agentury CzechInvest je v Libereckém kraji více než 400 brownfieldů. Polovina z nich nese ekologickou zátěž. zdroj: www.czechinvest.org

dinaci, dozoru a další spolupráci s  výše zmíněnými subjekty. Samotný kraj řeší jenom ty zátěže, které jsou akutní a nebezpečné. A žádná taková se podle Podzimka zatím v kraji nevyskytla. „I my samozřejmě pracujeme na některých akcích. Z  hlediska financí jde však spíše jen o statisícové částky.“

kový mluvčí. Podle něj je u nich problematické hlavně to, že není známo, jaké druhy odpadů se na skládky v dané době ukládaly, protože jejich provoz nebyl nijak řízen.

DLOUHOLETÁ SANACE V KUŘÍVODECH

Kapitola sama pro sebe jsou brownfieldy. Za staré ekologické zátěže je lze považovat jen částečně, protože ne všechny jsou zatíženy nutností provést na nich sanační práce. V  lednu roku 2007 byla dokončena  vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields na území Libereckého kraje. Zjištěny byly celkem 364 lokality, které bylo možné označit jako brownfield. Kraj následně vytvořil databázi, kde si případný investor mohl najít lokaci přesně podle zadaných kritérií. Bohužel velký zájem o využívání těchto lokalit není. Důvod je jasný – vysoké náklady spojené s revitalizací a vyjasňování vlastnických práv. A tak v  kraji najdeme jen něco přes dvě desítky zrevitalizovaných brownfieldů. Mezi ně patří například přestavba bývalé textilní továrny Hedva v  centru Liberce nebo revitalizace areálu bývalého závodu Kolory ve Slané u Semil. Nejvíc nevyužívaných areálů je ve Frýdlantském výběžku a na Českolipsku - až 40 procent lokalit. Ve většině případů jde o nevyužité zemědělské a průmyslové objekty. Filip Appl

Že se neobjevil žádný akutní problém, který by měl řešit kraj, ovšem neznamená, že se zde neodstraňovaly staré ekologické zátěže. Naopak. Těch projektů likvidace najdeme v regionu několik. Až do současné doby například probíhá sanace na lokalitě Kuřívody, kde došlo ke kontaminaci podzemních vod. Už jen monitoring daného území pak probíhá v  lokalitě Hradčany, kde také došlo ke kontaminaci podzemních vod. Tyto projekty má na starost stát v rámci svého závazku odstranění ekologických zátěží vzniklých činností vojsk. Další kapitolou starých ekologických zátěží v  kraji jsou ty, které vznikly činností bývalých státních podniků. Patří mezi ně například kontaminace podzemních vod v důsledku činnosti bývalého Veterinárního asanačního ústavu Mimoň. Sanace zde probíhá už od roku 1997. „Za méně závažné ekologické zátěže jsou považovány v  Libereckém kraji například skládky komunálních odpadů,“ dodává tis-

O BROWNFIELDY JE JEN MALÝ ZÁJEM

9

STRUČNĚ A JASNĚ ● V polovině května se hejtman Stanislav Eichler zúčastnil mezinárodní akce Společnou cestou - Auf dem gemeinsamen Weg - Na wspólnej drodze, která se konala v  Bodě Trojzemí. Jde o česko-polsko-německé setkání obyvatel, konající se u příležitosti sedmého výročí vstupu České a Polské republiky do EU. Akce je součástí projektu „Společný život v Trojzemí“, který spolufinancuje Euroregion Nisa – Nysa v rámci česko-saského programu Cíl 3.  ● Hejtman Stanislav Eichler podepsal se zástupci Technické univerzity v  Liberci, Krajské nemonice Liberec a Krajské vědecké knihovny v  Liberci memorandum o spolupráci knihoven. „Kraj, jako zřizovatel Krajské vědecké knihovny a se znalostí například  finanční náročnosti nákupu odborné a zahraniční literatury, inicioval spolupráci tak, aby byla přínosná pro uživatele i samotné knihovny,“ uvedla náměstkyně hejtmana Lidie Vajnerová. ● Liberecký kraj uspořádal seminář na téma „Tradiční materiály a postupy při obnově tzv. podstávkových domů“. Na první pohled nezajímavé téma je ovšem součástí obsáhlého projektu na téma zachování tohoto typu domů, který je financován Evropskou unií. „Užití tradičních stavebních materiálů a řemeslných postupů je velmi důležité pro obnovu a údržbu objektů lidové architektury,“ řekl náměstek hejtmana Vít Příkaský.

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ Kontaminace v Lázních Bělohrad ohrožuje pitnou vodu V  některých krajích jsou staré ekologické zátěže větším problémem než v  jiných. Důvod je jediný – objevily se tam místa kontaminovaná takovým způsobem, že ohrožují pitnou vodu třeba až pro tisíce obyvatel. Podobnému problému čelí v Královéhradeckém kraji, kde je nebezpečných míst hned několik.

TÉMA Je to velký problém. Problém, který se musí řešit dřív, než se z  něj stane záležitost ohrožující zdraví nebo vážně poškozující životní prostředí. Starých ekologických zátěží jsou v  Královéhradeckém kraji stovky. A řada z nich je svou povahou nebezpečná. Alespoň to tvrdí radní pro oblast životního prostředí Jan Tippner: „Staré ekologické zátěže se skutečně stávají významným problémem a bolákem krajské samosprávy. Jde o to, že je zde velmi nepříznivá kombinace nebezpečnosti a finanční nákladnosti.“ Podle Tippnera není možné některé ekologické zátěže ignorovat, protože ohrožují dokonce i pitnou vodu pro velké množství obyvatel. „V kraji takové případy máme a musíme je rychle vyřešit,“ dodává radní. Ovšem likvidace těchto zátěží nenáleží pouze kraji. Velmi důležitá je také spolupráce s místně příslušnými vodoprávními úřady a obcemi. „Samozřejmě jsme v úzkém kontaktu i s odbornými hydrogeologickými firmami a specialisty,“ řekl Krajským novinám Jiří Hošna z odbo-

ru kanceláře hejtmana. Co se týká angažovanosti kraje v likvidaci starých ekologických zátěží, povinná je pouze ta, která se týká zátěží s akutním nebezpečím a bez jasného vlastníka. U ostatních lokalit posuzuje vedení kraje jednotlivě každý případ. „To je věčná otázka, jak to řešit. Tedy jestli nechat odstraňování vážných případů na státním supertendru, nebo se ujmout likvidace na vlastní pěst, jako jsme to udělali například u ekologické zátěže v  Lázních Bělohrad,“ dodává radní Tippner.

najdeme v Novém Městě nad Metují. Projekt odstranění nebezpečných látek v areálu bývalého podniku ELTON je na samém počátku. V  současnosti se s  pomocí dotace z Operačního programu Životní prostředí provádí doprůzkum dané lokality a hledá se nejlepší sanační metoda. Investorem je Nové Město nad Metují. Náklady převyšují 42 miliony korun. „Abychom předešli problémům se zásobováním vodou, je dále třeba vyřešit kontaminaci vodního zdroje v Bědovicích atrazinem. Kromě toho v současné době probíhají rizikové analýzy oblastí jímajících pitou vodu pro Dvůr Králové a Rychnov nad Kněžnou,“ doplňuje výčet Jiří Hošna.

KRAJ PLNÝ BROWNFIELDS Co se týká financování, kraj se maximálně snaží využít již zmíněného OP Životní prostředí. „Z těchto fondů se zpravidla financuje 90 procent nákladů na zneškodňování těchto zátěží a zbylých 10 procent hradí kraj. Kraj tímto způsobem vynakládá řádově do deseti milionů korun ročně.“ Hlavním zdrojem těchto prostředků jsou podle Hošny poplatky za odběr podzemních vod, které kraji ze zákona odvádějí vodárenské společnosti. Podle údajů agentury CzechInvest z  roku 2008 je v  kraji až 750 brownfieldů. A to je úcty-

hodné číslo. Důležitější však je, že přes 60 procent z  nich zřejmě nese ekologickou zátěž. Zajímavé jsou tyto areály tím, že lze v  případě jejich revitalizace zabít dvě mouchy jednou ranou – pomoci životnímu prostředí a získat zajímavou lokalitu pro podnikání. Že to není nemožné dokládají už dokončené akce, jako rekonstrukce bývalého zemědělského objektu v Týništi nad Orlicí, regenerace průmyslové zóny Hradec Králové – Březhrad nebo aktuální přestavba bývalé továrny Vertex na Centrum celoživotního vzdělávání v Hradci Králové. Filip Appl

OHROŽENA JE PITNÁ VODA Právě stará ekologická zátěž související se znečištěním v okolí závodu Deprag v Lázních Bělohrad patří mezi nejnebezpečnější v  kraji, protože ohrožuje pitnou vodu ve městě. „Doufám že budou likvidační práce zahájeny ještě v letošním roce.“ Uvedl ředitel podniku Deprag Jiří Kotyška. Náklady na odstranění škod by měly převýšit 90 milionů korun. Potřebné finance by mohly přijít od státu. S vypsáním tendru na sanaci se nyní čeká na stanovisko České inspekce životního prostředí. Další závažnou ekologickou zátěž

U většiny brownfieldů v regionu se předpokládá ekologická zátěž.

zdroj: www.czechinvest.org

STRUČNĚ A JASNĚ ● Vesnice roku startuje. Tentokrát se účastní 39 obcí kraje. To je nejvíc ze všech regionů. Soutěž je určena pro obce s méně než 6 300 obyvatel. Ty mohou získat ocenění za vítězství v krajském kole, společenský život, činnost mládeže, životní prostředí nebo za spolupráci v  zemědělské oblasti. Krajský vítěz získá jeden milion korun a vítěz celostátního kola další milion. A to je pro řadu obcí, trpících nedostatkem financí, dostatečně lákavá možnost. ● Krajští radní schválili záměr přefinancovat pořízení krajského sídla v  Regiocentru Nový pivovar. To by tak mohlo být v majetku kraje o 15 let dříve než se předpokládalo. „Vycházíme z  toho, že by kraj zaplatil zůstatkovou cenu najednou. Tato částka bude činit v říjnu příštího roku 560 milionů korun. Na tu by si kraj vzal úvěr, který by měl výhodnější podmínky než současný leasing,“  uvedl náměstek hejtmana Vladimír Derner. ● Železnice v regionu bude mít problémy. Alespoň to tvrdí vedení kraje. Důvodem je ohlášené škrtnutí státní finanční podpory na dopravní obslužnost na železnici. V kraji by tak mohla skončit necelá polovina spojů. Občané se tak po železnici možná nedostanou do Rokytnice v Orlických horách nebo do některých míst na Jičínsku. „Stát se tak obrací zády k desítkám lokálních vlaků,“ uvedl Josef Ješina, krajský radní odpovědný za dopravu.

10

ČESKÁ REPUBLIKA

KN | květen 2011 |

Adaptace veřejné budovy zdravotního střediska ve Smidarech V roce 2010 se podařilo realizovat a dokončit projekt „Adaptace veřejné budovy zdravotního střediska ve Smidarech“. Projekt byl podpořen z ROP NUTS II SV – prioritní osa 2.3 – rozvoj venkovských oblastí. Celkové výdaje projektu byly 16 902 522 Kč, z toho dotace činila 12 726 287 Kč.

Předmětem projektu byla celková rekonstrukce budovy zdravotního střediska, která byla postavena v 70. letech minulého století. Budova tak již neodpovídala současným trendům a normovým standardům (zejména energetickým), část konstrukcí již byla dožilá (střecha, okna) a dále ani její vnitřní uspořádání a vybavení již neod-

povídalo novým společenským trendům ve zdravotnictví a v péči o nemocné občany v  obci. Protože je zdravotní středisko využíváno nejen občany obce, ale i celého mikroregionu Novobydžovsko, rozhodla se obec Smidary pomocí získané dotace objekt kompletně zrekonstruovat a zmodernizovat. Objekt byl opatřen sedlovou střechou, s  kompletním zateplením, původní fasádní, již dožilé panely byly odstraněny, stěny byly dozděny a byla osazena nová okna. Fasáda objektu byla kompletně zateplena. Rovněž

Dovolenou může lidem zkazit nedostatek informací

byly zatepleny i podlahy. Vytápění objektu bylo připojeno na tepelné čerpadlo. Objekt byl kompletně bezbariérově zpřístupněn, vč. vnitřních prostor. Provedením interiérových úprav došlo k nahrazení stávajícího nevhodného uspořádání vnitřních prostor univerzálnějším způsobem. Byla provedena úprava čekáren, sociálních zařízení a bylo zřízeno zvláštní sociální zařízení pro invalidy. Byla provedena i kompletní rekonstrukce všech vnitřních instalací. Po provedení rekonstrukce, která byla dokončena v  červenci 2010, byl objekt v polovině srpna slavnostně otevřen za účasti starostky, představitelů KHK, obecních zastupitelů, zástupců dodavatele a dalších významných hostů. Rovněž byl objekt představen veřejnosti na tzv. dnu otevřených dveří. Následně byly všechny prostory v souladu se zákonem nově pronajaty. V současné době jsou zde provozovány ordinace praktického lékaře pro dospělé, praktického lékaře pro děti a dorost, zubního lékaře, výdejna léků, funguje zde fyzioterapeut a nově i kožní lékař. Realizací projektu došlo k naplnění jeho cíle, tj. zkvalitnění nabídky zdravotnických služeb v obci a mikroregionu.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR připravilo pro všechny, kteří začínají plánovat dovolenou, informační kampaň Dovolená bez starostí. Ta chce upozornit na nejrizikovější body spojené s nákupem dovolené u cestovních kanceláří.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR proto vedle standardních komunikačních kanálů spustilo i profil Dovolená bez starostí na sociální síti Facebook. Ten vedle rad nabídne i několik aplikací včetně předpovědi počasí, kterou si bude moci každý uživatel nastavit podle vybraného letoviska. „Na dovolenou loni vycestovalo čtyři a půl milionu občanů České republiky, a snahou ministerstva proto musí být jim pomoci. Snahou ministerstva je poskytnout všem, kteří plánují dovolenou s cestovní kanceláří, informace nejen o tom, jak si dovolenou správně vybrat,“ vysvětlil aktivity ministerstva jeho šéf Kamil Jankovský. Účelem kampaně je především seznámit klienty s nároky, které mají například při nesouladu poskytovaných služeb s cestovní smlouvou či při zásahu vyšší moci.

nismy. Bohužel jsme informováni o poměrně vysokém počtu nedostatků, byť tyto nejsou zapříčiněny klíčovými hráči na trhu,“ uvedl Kamil Jankovský. I proto se jeho resort, který má problematiku cestovního ruchu v gesci, rozhodl potenciální klienty cestovních kanceláří varovat před možnými

úskalími. „U třetiny poskytovatelů služeb v oblasti výjezdního cestovního ruchu jsme zjistili více či méně závažná pochybení. Typickým příkladem jsou například zavádějící, nebo neúplné informace v nabídkových katalozích,“ doplnil Jan Štěpánek, ředitel České obchodní inspekce. Bližší informace, tipy a triky pro dovolenou najdete na www.mmr. cz/dovolenabezstarosti a také na http://www.facebook.com/CestovaniBezStarosti

„Ceníme si snahy oborových asociací o autoregulační mecha-

4. a 5. června 2011

Generální partner

Letiště Pardubice Hlavní mediální partneři

Největší letecká událost 100 let od přeletu Ing. Jana Kašpara z Pardubic do Prahy

LETECKÝ DÁREK ZDARMA pro každého, kdo v den akce u prezentačního stánku Sdružení AP předloží platnou vstupenku zakoupenou v předprodeji.

Předprodej vstupenek na www.ticket-art.cz a www.ticketportal.cz

AVIATICKÁ POUŤ

www.aviatickapout.cz

Hlavní partneři

PREZENTACE

www.rada-severovychod.cz www.rada-severovychod.cz

Z ROP Severovýchod je vyčerpána téměř polovina unijních prostředků Den Evropy si 9. května připomněli obyvatelé členských států Evropské unie včetně České republiky. Datum souvisí s rokem 1950. Konkrétně s vystoupením francouzského ministra zahraničních věcí Roberta Schumana. Tehdy navrhl vytvořit organizovanou Evropu jako podmínku udržení mírových vztahů. „Schumanova deklarace“ stojí na počátku Evropské unie, z  níž dnes kromě šestadvaceti dalších členských států čerpá prostředky i Česká republika a její regiony. Do severovýchodních Čech plynou evropské dotace z Regionálního ope-

račního programu NUTS II Severovýchod. Jaká je tedy k 9. květnu bilance čerpání? „K  tomuto datu bylo proplaceno bezmála sedm a půl miliardy korun z evropských fondů. Do roku 2013 zbývá v programu dalších osm a půl miliardy korun,“ informoval Zdeněk Semorád, ředitel Úřadu Regionální rady. Žadatelé o evropské prostředky dosud předložili 1 141 projekt, z nichž 547 dostalo podporu. V  Královéhradeckém kraji je zatím na 217 projektů rezer-

Investice, Investice,

11

www.rada-severovychod.cz

vováno ve strukturálních fondech Evropské unie 5,3 miliardy korun, v Libereckém kraji pak na 168 projektů 4,4 miliardy korun. V Pardubickém kraji počítají realizátoři 162 projektů s více než 4,3 miliardy korun z  Unie. Statistiky programu svědčí o tom, že čerpání prostředků nabírá v posledních měsících na obrátkách. Už koncem loňského roku vyčerpali příjemci dotací více než 40 procent z Unie. Podle předsedy Regionální rady Radko Martínka je tak téměř jisté, že se více než 16 miliard korun z EU určených pro „Severovýchod“ vyčerpá. (ej)

Dotace pro pardubické letiště Mezinárodní letiště v Pardubicích čekají změny. V civilní části se začal 2. května stavět areál pozemních služeb včetně budov na letecké pohonné hmoty. Na projekt získala 214 milionů korun, tedy evropskou dotaci z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, akciová společnost EBA coby provozovatel letiště.

KN | květen 2011 |

ká tradice zůstala v Pardubicích zachována a tímto projektem na ni přinejmenším navážeme,“ řekl Jan Andrlík. Kromě výstavby areálu, který by měl být hotov koncem května 2012, se během letošního roku rozšíří také pohybové plochy letiště. „Projekt samozřejmě vítáme, protože letiště zmodernizuje. Chybí tu ještě nový terminál, ale věřím, že i na něj se brzy najdou prostředky,“ dodala pardubická primátorka Fraňková.    (ej)

Investice,

které se neztratí které kterése seneztratí neztratí Základní kámen poklepali v  10 hodin dopoledne předseda představenstva EBA, a.s., Jiří Skalický, pardubická primátorka Štěpánka Fraňková, náměstek hejtmana Pardubického kraje Jiří

Brýdl, velitel letecké správy pardubického letiště Martin Janata a ředitel letiště Jan Andrlík. „Za několik dní uplyne sto let od slavného přeletu Jana Kašpara z Pardubic do Prahy (pozn. 13. 5. 1901). Letec-

Regionální operační program NUTS II Severovýchod

Regionální Regionální operační operační program program NUTS NUTS II Severovýchod II Severovýchod Tento plakát je například v Liberci k vidění u Masarykova muzea či na nádraží Fügnerova. V Hradci Králové ho najdete mimo jiné na zastávkách Centrál, Muzeum či na Ulrichově náměstí. V Pardubicích je instalován před obchodním domem Grand nebo před vlakovým nádražím.

12

KN | květen 2011 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Na dálnici D1, takřka v  polovině cesty mezi Prahou a Brnem, byla otevřena první veřejná dobíjecí stanice pro elektomobily. Jde o projekt soukromého investora, výrobce elektromobilů a Vysoké školy báňské. Uživatelé elektromobilů budou mít na Vysočině půl roku energii zdarma. Podle provozovatele by takových stanic mohlo být do poloviny prázdnin na hlavních tazích sedm. Zda tomu tak opravdu bude se uvidí po skončení půlročního zkušebního období. ● Hejtman Jiří Běhounek navštívil jednu ze dvou věznic na území kraje. Společně s  ředitelem Věznice Rapotice Pavlem Ondráškem diskutovali o možnostech spolupráce s  krajem. „Potenciál možné kooperace společně s panem ředitelem spatřujeme při mimořádných událostech, kdy lze např. při odstraňování škod způsobených přírodními živly využít pracovních sil některých odsouzených,“ uvedl  hejtman Běhounek. ● Začaly rekonstrukce silnic. Konkrétně rozsáhlá modernizace silnice Jihlava – Pelhřimov. Rekonstrukce několika úseků na této komunikaci potrvá do září. Akce jsou součástí silničního projektu, který financuje Evropská unie prostřednictvím ROP Jihovýchod. Celkem budou stát opravy zařazené do tohoto projektu na 157,5 milionu korun.

KRAJ VYSOČINA

Největším problémem jsou nebezpečné skládky Kraj Vysočina patří mezi regiony, které přestože mají na svém území poměrně velký počet znečištěných a kontaminovaných míst, nepovažují staré ekologické zátěže za nejzásadnější ekologický problém. Přesto i na Vysočině je nutné staré ekologické zátěže monitorovat a spolupracovat na jejich odstraňování.

TÉMA Jde především o dva typy míst, které svou povahou zatěžují území kraje. Jsou to hlavně staré skládky a průmyslové objekty – továrny a skladiště. Podle tiskové mluvčí kraje Jitky Svatošové najdeme nejvíc neřešených ekologických zátěží tam, kde náklady na sanaci přesahují cenu vlastních nemovitostí. „Další takové případy jsou kolem míst s nevyjasněnými vlastnickými právy nebo kolem míst, kde nebyl převod nemovitosti na nového vlastníka vázán na povinnost provedení sanace.“ O likvidace takových míst se ovšem zpravidla starají jiné subjekty než kraj. Nejčastěji je to stát, popřípadě jednotlivá města a obce na jejichž území se konkrétní místa nacházejí. Neznamená to však, že by se kraj nezajímal o staré ekologické zátěže na svém území. Naopak. Taková místa kraj monitoruje a spolupracuje se subjekty, které provádějí případné sanace. V některých případech provádí odbor životního prostředí odborný dohled. Jako je tomu v případě rekultivace skládky komunálních odpadů a skládky inertních odpadů v  Henčově, která

právě probíhá. Rekultivace, kterou realizuje Jihlava, bude stát 11,5 milionu korun. „Z větších akcí mohu jmenovat dvě. Tou první je již odstraněná zátěž v Novém Rychnově, kterou likvidoval přímo kraj. Tou druhou, probíhající, je sanace skládky v  Pozďátkách,“ doplnil radní pro oblast životního prostředí Zdeněk Ryšavý. SE SANACEMI POMÁHÁ EU Zdaleka nejhorší ekologickou zátěží byla skládka nebezpečných odpadů v  Pozďátkách. Velmi dlouhou dobu zde do země unikaly skládkové vody s  obsahem kyseliny sírové. Znečištěny byly povrchové i podzemní vody. Skládku odkoupil v  roce 2009 státní podnik DIAMO a okamžitě začal s opatřeními na zabránění další kontaminace vod. Pro tuto skládku firma dokonce podala žádost o podporu z OP Životní prostředí na sanaci skládky. „V květnu roku 2010 byly zahájeny sanační práce spočívající v  odtěžení všech odpadů a jejich následném bezpečném uložení na náležitě zajištěné skládce, sanaci podloží skládky a kontaminované podzemní vody, provedení technické a biologické rekultivace území,“ dopl-

Největší akcí v kraji je sanace nebezpečné skládky v Pozďátkách. nila tisková mluvčí. V průběhu loňského roku byly odstraněny všechny uložené odpady. Sanace má být dokončena v  dubnu příštího roku. Celkové náklady sanace se budou pohybovat ve výši 595,3  milionu korun, přičemž z  Operačního programu Životní prostředí bude hrazeno 476,4 milionu. „Lidé, kteří do této lokality za pár měsíců bez znalosti historie přijdou, nepoznají, že zde původně bylo odkladiště jedů a životu nebezpečných látek. Tady evropské dotace skutečně naplňují svůj smysl,“ řekl radní Zdeněk Ryšavý.

BROWNFIELDY SE DAŘÍ REVITALIZOVAT Zátěží na území kraje je ovšem daleko víc. V  minulosti byla například odstraněna skládka průmyslových odpadů v  Novém Rychnově. I zde pomohla Evropská unie, když zaplatila 29 z 37 milionů korun. Investorem stavby byl v tomto případě Městys Dolní Cerekev. V  současnosti zde probíhá monitoring zbytkového znečištění na lokalitě bývalé skládky z  prostředků OP Životní prostředí a kraje Vysočina. Kapitola sama pro sebe jsou

zdroj: www.ikrajvysocina.cz brownfieldy. Tedy opuštěné průmyslové areály, které lze zpravidla využít pro další průmyslovou činnost. A to se docela daří. „Brownfieldy náš kraj také mapuje a lze říci, že se je postupně daří revitalizovat. Jako příklad mohu uvést projekt revitalizace areálu BOPO Třebíč, kde vzniká úplně nová čtvrť,“ řekl radní Ryšavý. Brownfieldy mapovala agentura CzechInvest už před třemi lety. Tehdy bylo v  kraji mezi 400 a 600 brownfieldy. Většina pocházela ze zemědělství a asi třetina byla klasifikována jako ekologická zátěž. Filip Appl

OLOMOUCKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Náměstek hejtmana Pavel Horák přivítal v Olomouckém kraji Vladimíra Mironoviče, obchodního radu Velvyslanectví Běloruské republiky v České republice. Rada Mironovič přijel do Olomouce při příležitosti konání obchodního kulatého stolu o Bělorusku a příprav podnikatelské mise do Běloruska v červnu letošního roku, kterou kraj podpoří 300 tisíci korun. Náměstek s obchodním radou Mironovičem hovořili o zahraniční spolupráci kraje, jeho podnikatelském prostředí a v neposlední řadě o aktuální ekonomické situaci v Bělorusku. ● Olomoucký kraj podpoří dokončení cyklostezky Bečva. Krajští radní 10. května schválili příspěvek dvou milionů korun na dostavbu jedné z nejdelších cyklostezek v České republice. Peníze získá Mikroregion Hranicko, který o dotaci jménem svého předsedy a místostarosty Hranic Miroslava Wildnera požádal. Mikroregion dotaci získá v příštím roce, kdy hodlá čerpat podporu také z Regionálního operačního programu Střední Morava. Olomoucký kraj na stavbu cyklostezky Bečva poskytl v minulosti již 1,4 milionu korun.

Čtrnáct lokalit považuje kraj za nebezpečné „Za starou ekologickou zátěž je považováno znečištění podzemních vod, horninového prostředí a půdního vzduchu, které vzniklo před privatizací činností průmyslových podniků v nezabezpečených provozech. Zejména znečištění podzemních vod představuje v České republice a rovněž na území Olomouckého kraje vážný ekologický problém,“ říká Vladimíra Kubišová, vedoucí oddělení vodního hospodářství Krajského úřadu Olomouckého kraje.

TÉMA Krajský úřad Olomouckého kraje na základě vlastních podkladů a podkladů ministerstva životního prostředí vytipoval na území Olomouckého kraje čtrnáct lokalit, které představují závažné nebezpečí pro povrchové nebo podzemní vody a na nichž je třeba bezodkladně zahájit sanační práce, pokud již v minulosti nebyly zahájeny. Jedná se o areál Farmak, kde byly na základě uzavřené ekologické smlouvy sanační práce zahájeny v roce 2007 a jsou financované z prostředků ministerstva financí. V témže roce byly rovněž zahájeny pilotním pokusem sanační práce na lokalitě bývalého letiště v Olomouci – Neředíně financované z prostředků ministerstva. Sanační práce probíhají v areálu společnosti Siemens Elektromotory v Mohelnici a v depech kolejových vozidel ČD v Olomouci, Šumperku a v Lipové – Lázních, omezené překle-

novací sanační čerpání probíhá v areálu společnosti Granitol v Moravském Berouně a v areálu závodu Mora Hlubočky- Mariánské údolí a ve Šternberku. Na území obce Olšany u Prostějova se provádí od roku 2010 doprůzkum znečištění podzemních vod a ověřování vhodných sanačních technologií. Znečištění chlorovanými uhlovodíky pochází z provozu bývalé Sigmy Lutín, které se v minulosti nepodařilo odstranit z titulu zániku povinného subjektu. Doprůzkum znečištění a ověřování vhodných sanačních technologií je financováno z  Operačního programu Životní prostředí, oblast podpory – odstraňování starých ekologických zátěží se současnou finanční spoluúčastí obce Olšany u Prostějova a za podpory Olomouckého kraje. Vzhledem k velmi dobré průlinové propustnosti v území představuje kontaminace podzemních vod potenciální ohrožení jímacího území u Duban, Hrdibořic, Lutína i doposud nevyužívaného prameniště u Olšan u Prostějova. V seznamu prio-

ritních kontaminovaných lokalit je dále evidován distribuční sklad Benziny ve Vikýřovicích, sklad Cd kalů a areál RD ve Vikanticích a areál Eutech ve Šternberku. CELKOVÉ NÁKLADY NEJSOU ZNÁMÉ „Likvidace starých ekologických zátěží probíhá na základě rozhodnutí o uložení nápravných opatření, takzvané stanovení cílových limitů sanace, která vydává příslušný inspektorát České inspekce životního prostředí nebo příslušný městský úřad, OŽP,“ uvedla Kubišová. „Povolení k  realizaci sanačních prací dle schváleného projektu sanačních prací a s tím související odběr podzemních vod, jejich čištění, vypouštění případně zasakování současně s povolením vodních děl je v kompetenci Krajského úřadu,“ dodala. Celkové náklady na odstraňování ekologických zátěží v jednotlivých případech nejsou podle Kubišové kraji známy, protože akce jsou financovány prostřednictvím ministerstev financí a životního prostředí. Kubišová uvedla, že na území Olomouckého kraje zatím nenastala situace, kdy by nebyl znám povinný subjekt a opatření k  odstranění závadného stavu by byla ukládána odborně a technicky způsobilé osobě

Sanaci ekologických škod se nevyhnul ani areál podniku Mora v Hlubočkách. zdroj: hlubocky.eu a náklady by musel hradit Olomoucký kraj ze zvláštního účtu v rámci svého rozpočtu. „Zvláštní účet je podle vodního zákona povinen každý kraj zřídit v rámci svého rozpočtu a ročně jej

doplňovat do výše deseti milionů korun, a to z příjmu části poplatků za odběr podzemní vody hrazených jejich odběrateli,“ dodala Kubišová. Marek Turek

PUBLICITA

KN | květen 2011 |

13

Projekt zvyšování bezpečnosti dopravy pokračuje na Liberecku Státní fond dopravní infrastruktury se podílí na financování projektu zvýšení bezpečnosti dopravy. Tentokrát přispěl spolu s Libereckým krajem a obcemi Radostná pod Kozákovem a Tatobity na další etapu výstavby cyklostezky z Lestkova do Tatobit. „Projekt zvyšování bezpečnosti dopravy a podpora budování cyklostezek patří k  prioritám Státního fondu dopravní infrastruktury.. Takové akce pravidelně spolufinancujeme, navíc jsme pro letošní rok vypsali příspěvky na výstavbu cyklistických stezek na opuštěných drážních tělesech,“ připomněl ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Gustáv Slamečka. Slavnostní zprovoznění cyklostezky se konalo koncem dubna. Náměstek hejtma-

na Libereckého kraje Martin Sepp k tomu řekl: „Obec Radostná pod Kozákovem  v  roce 2009 realizovala za finanční podpory Státního fondu dopravní infrastruktury a Libereckého kraje první etapu cyklostezky Lestkov - Tatobity v úseku „Pod skalou“, a to jako část záměru „Zvýšení bezpečnosti dopravy v úseku Lestkov – Stružinec“. Byla to názorná ukázka, jak by mohla spolupráce mezi krajem a obcemi fungovat při plánování a výstavbě cyklostezek.“ Úsek cyklostezky realizovaný už v  roce

2009 v délce 300 metrů navázala v loňském roce druhá etapa, která propojila Lestkov a Tatobity. Délka tohoto úseku je téměř 775 metrů. Celkové náklady na realizaci této stavby dosáhly částky přibližně 5,8 milionu korun. Z toho Liberecký kraj poskytl částku cca. 655 tisíc korun a Státní fond dopravní infrastruktury dofinancoval částku 851 000 korun. K těmto dvěma úsekům cyklostezky v roce 2010 přibyly i menší projekty. Vybudovány byly také úseky Tatobity – centrum v délce 250 metrů a Žlábek – Tuháň v délce 185 metrů. I tady se na financování podílely Státní fond dopravní infrastruktury a Liberecký kraj. Stavební práce v Tatobitech ale nekončí. Po-

foto: archiv Libereckého kraje stupně tu bude vybudována cyklostezka i na dopravně zatížené silnici II/283, kudy denně projíždí více než 3 800 vozidel. Cyk-

lostezka by měla oddělit motorovou dopravu od nemotorové a vést až do Stružince. Dokončena by měla být už v roce 2012.

Žádosti podané v Operačním programu Doprava už překračují alokaci programu Vyplývá to z pravidelné monitorovací zprávy o průběhu čerpání fondů Evropské unie MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – BŘEZEN 2011

Pravidelnou měsíční monitorovací zprávu o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů vydal na konci měsíce dubna Národní orgán pro koordinaci, který má přístup k informacím o strukturální pomoci Evropské unie v České republice. Jedná se o hlavní výstup finančního monitoringu realizace operačních programů v rámci období 2007 – 2013. Účel vydávání monitorovací zprávy je dvojí - zpráva podává informace o pokroku čerpání strukturální pomoci zainteresovaným institucím i veřejnosti a také je nástrojem efektivního řízení strukturální pomoci Evropské unie. Z hlediska finančních alokací je nejobjemnějším Operační program Doprava, jehož finanční prostředky jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy a dopravní infrastruktury. Řídícím orgánem Operačního programu Doprava je Ministerstvo dopravy ČR, funkci zprostředkujícího subjektu pak vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. Aktuální zpráva je vždy dostupná na internetových stránkách www.str ukturalni- fondy.cz/ Stav-cerpani/Mesicni-​m onitorovaci-zprava.

Vývoj realizace OP Doprava v 1. čtvrtletí 2011 Od ledna do března 2011 žadatelé podali na řídící orgán / zprostředkující subjekt celkem 15 žádostí o podporu v celkové výši 150,1 mil. Kč, což představuje čtvrtletní nárůst o 0,1 %. Řídící orgán vydal za 1. čtvrtletí 2011 celkem 7 Rozhodnutí / Smluv o poskytnutí dotace v hodnotě 2,3 mld. Kč. To znamená, že došlo k čtvrtletnímu nárůstu schválených finančních prostředků o 1,4 %. V  uplynulém čtvrtletí bylo na účty příjemců proplaceno celkem 3,1 mld. Kč, to znamená nárůst o 3,3 %. V  období od ledna do března 2011 nebyly certifikovány žádné výdaje.

Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Tab. 14 - Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory

Žádosti ve schvalovacím procesu

Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou

Projekty s vydaným Podané žádosti V průběhu března 2011 nebyla do 38Rozhodnutím/ podepsanou OP Doprava podána žádná nová Smlouvou žádost. Celkový objem finančních Řídící orgán vydal v průběhu prostředků, které jsou požado- března 2011 Rozhodnutí u dalvány v podaných žádostech, se k ších 2 projektů a s vybraný6. dubnu 2011 nezměnil a dosa- mi příjemci podepsal Smlouhuje 207,9 mld. Kč, což o 23,0 % vy. Jedná se o projekt optimalipřesahuje alokaci OP Doprava na zace trati v úseku Lysá nad Labem–Praha–Vysočany ve 3. priprogramové období 2007–2013. oritní ose a projekt ve 4. prioritní ose, který umožní propojení dopravních okruhů v  Českých Budějovicích. Celkově byla k Prostředky v souhrnných Certifikované výdaje žádostech zaúčtovaných PCO předložené EK 6. dubnu 2011 vydána Rozhodnutí / podepsána Smlouva u mil. Kč % mil. Kč % e e/a f f/a 125 projektů s výší schválené do27 398,8 45,2 11 269,5 18,6 tace 168,4 mld. Kč, což předsta1 001,7 30,5 879,0 26,8 28 400,4 44,5 12 148,6 19,0 vuje 99,7 % z alokace na operační 2 367,4 4,8 1 980,0 4,0 program na období 2007–2013. 0,0 0,0 0,0 0,0 2 367,4 4,5 1 980,0 3,8 Nejvyšší podíl schválených pro1 276,8 22,0 989,1 17,1 středků vzhledem k alokacím jed1 276,8 22,0 989,1 17,1 15 100,4 47,0 11 282,3 35,2 notlivých oblastí podpory je stá15 100,4 47,0 11 282,3 35,2 le evidován v oblastech podporu0,0 0,0 0,0 0,0 jících modernizaci silnic a vnitro94,6 9,9 0,0 0,0 94,6 1,0 0,0 0,0 zemských vodních cest. Ve všech 31,1 13,8 4,2 1,9 uvedených případech jsou aloka2 570,8 83,5 2 123,3 69,0 0,0 0,0 0,0 0,0 ce pro jednotlivé aktivity již pře2 601,9 73,8 2 127,6 60,4 závazkovány. 248,8 12,4 207,9 10,4

dostí jich bylo schváleno 125 v souhrnné výši 168,4 mld. Kč (99,7 % z alokace programu). Proplaceno bylo 97,5 mld. Kč, Realizace OP Doprava Od počátku realizace OP Dopra- což představuje 57,7 % z celkové va bylo k 6. dubnu 2011 podá- alokace na období 2007–2013. no 218 žádostí v celkové hod- Certifikované výdaje dosahují notě 207,9 mld. Kč, to předsta- 28,7 mld. Kč, to je 17,0 % alokaMONITOROVACÍ BŘEZEN 2011 ce–na OP Doprava na celé progravuje 123,0 %MĚSÍČNÍ z celkové aloka-ZPRÁVA ce na program. Z podaných žá- mové období.

Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje) Celková alokace podpory 2007–2013

Žádosti vyřazené z administrace

Podané žádosti

Finančně ukončené projekty

počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč a b c d e f g h i j od počátku období od počátku období od počátku období aktuální stav od počátku období 23 60 073,2 0 0,0 2 10 684,4 21 49 283,1 9 13 557,6 1.1 17 2 562,8 0 0,0 14 836,0 3 1 726,8 2 1 069,1 1.2 40 62 636,1 0 0,0 16 11 520,4 24 51 010,0 11 14 626,7 1 10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 10 72 098,6 0 0,0 2.1 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 2.2 10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 10 72 098,6 0 0,0 2 12 4 544,7 0 0,0 1 65,8 11 4 479,1 6 3 275,9 3.1 12 4 544,7 0 0,0 1 65,8 11 4 479,1 6 3 275,9 3 48 45 774,3 5 10 573,2 1 660,6 42 34 677,6 19 7 886,7 4.1 48 45 774,3 5 10 573,2 1 660,6 42 34 677,6 19 7 886,7 4 1 18 414,8 0 0,0 1 18 414,8 0 0,0 0 0,0 5.1 2 1 236,1 0 0,0 0 0,0 2 1 236,1 0 0,0 5.2 3 19 650,8 0 0,0 1 18 414,8 2 1 236,1 0 0,0 5 25 768,6 13 471,7 9 265,8 3 31,1 3 31,1 6.1 14 3 685,5 1 190,0 0 0,0 13 3 495,6 10 850,0 6.2 48 76,4 19 28,6 24 39,8 5 7,5 5 7,5 6.3 87 4 530,6 33 690,2 33 305,6 21 3 534,2 18 888,6 6 18 879,5 0 0,0 3 5,9 15 1 378,3 3 24,7 7.1 18 879,5 0 0,0 3 5,9 15 1 378,3 3 24,7 7 135 50 304,9 38 11 263,4 34 966,1 63 38 211,8 37 8 775,3 ERDF 83 157 572,9 0 0,0 21 30 006,8 62 130 202,0 20 17 927,4 FS 218 207 877,8 38 11 263,4 55 30 972,9 125 168 413,9 57 26 702,7 OP D Poznámka: Poznámka: - V OP D nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. 6. 4. 2011 VZdroj: OP MSC2007 D nejsou– evidovány žádné nedokončené projekty. zdroj: MSC2007 – 6. 4. 2011

Tab. 15 - Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory

Podané žádosti

Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou

Proplacené prostředky příjemcům

mil. Kč mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % a b b/a c c/a d d/a 60 554,5 60 073,2 99,2 49 283,1 81,4 31 744,8 52,4 1.1 3 285,9 2 562,8 78,0 1 726,8 52,6 1 001,7 30,5 1.2 63 840,3 62 636,1 98,1 51 010,0 79,9 32 746,5 51,3 1 49 655,2 69 861,8 140,7 72 098,6 145,2 36 041,7 72,6 2.1 2 551,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2.2 52 206,8 69 861,8 133,8 72 098,6 138,1 36 041,7 69,0 2 5 790,7 4 544,7 78,5 4 479,1 77,3 3 696,3 63,8 3.1 5 790,7 4 544,7 78,5 4 479,1 77,3 3 696,3 63,8 3 32 097,1 45 774,3 142,6 34 677,6 108,0 21 518,7 67,0 4.1 32 097,1 45 774,3 142,6 34 677,6 108,0 21 518,7 67,0 4 8 572,4 18 414,8 214,8 0,0 0,0 0,0 0,0 5.1 952,5 1 236,1 129,8 1 236,1 129,8 451,7 47,4 5.2 9 524,9 19 650,8 206,3 1 236,1 13,0 451,7 4,7 5 225,0 768,6 341,7 31,1 13,8 31,1 13,8 6.1 3 078,3 3 685,5 119,7 3 495,6 113,6 2 731,2 88,7 6.2 221,1 76,4 34,6 7,5 3,4 7,3 3,3 6.3 3 524,4 4 530,6 128,6 3 534,2 100,3 2 769,6 78,6 6 2 005,4 879,5 43,9 1 378,3 68,7 261,6 13,0 7.1 2 005,4 879,5 43,9 1 378,3 68,7 261,6 13,0 248,8 12,4 207,9 10,4 7 35 621,5 50 304,9 141,2 38 211,8 107,3 24 288,2 68,2 17 702,2 49,7 13 409,9 37,6 ERDF 133 368,1 157 572,9 118,1 130 202,0 97,6 73 197,8 54,9 32 388,1 24,3 15 325,6 11,5 FS 168 989,6 207 877,8 123,0 168 413,9 99,7 97 486,0 57,7 50 090,3 29,6 28 735,4 17,0 OP D Poznámka: Poznámka: - Měnový kurz: 1 EUR = 24,53 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO“ a „Certifikované výdaje předložené EK“ jsou přepočteny kurzem v době zaúčtování IS Viola, tj. kurz CZK není shodný s aktuálním kurzem. Měnový kurz: 1vEUR = 24,53 - měsíční kurzměsíčním převzatý z MSC2007, „Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO“ a „Certifikované výdaje Zdroj: MSC2007 – 6. 4. 2011

předložené EK“ jsou přepočteny kurzem v době zaúčtování v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. zdroj: MSC2007 – 6. 4. 2011

39

Proplacené prostředky příjemcům V průběhu března 2011 došlo k nárůstu objemu prostředků proplacených příjemcům ve výši

2,1 mld. Kč, což zvýšilo celkový objem proplacených prostředků příjemcům na 97,5 mld. Kč (57,7 % z celkové alokace OP Doprava). Vzhledem k časové a finanční náročnosti většiny realizovaných projektů v OP Doprava je čerpání finančních prostředků urychlováno na základě předkládání průběžných žádostí o platby, jejichž podkladem jsou fakturace provedených prací v měsíčních intervalech. Ve sledovaném období byl v rámci OP Doprava finančně ukončen jeden projekt. K 6. dubnu 2011 bylo finančně ukončeno 57 projektů o finančním objemu 26,7 mld. Kč (tj. 45,6 % z celkového počtu schválených projektů). Certifikované výdaje předložené Evropské komisi V OP Doprava byly certifikovány výdaje ve výši 28,7 mld. Kč. Meziměsíční nárůst nebyl v  tomto stavu zaznamenán, stejně tak nedošlo k nárůstu objemu prostředků zahrnutých do souhrnných žádostí zaúčtovaných PCO. Celkově bylo do účetního systému Viola zaúčtováno v rámci OP Doprava 50,1 mld. Kč, tedy 29,6 % z celkové alokace programu.

14

KN | květen 2011 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Hejtman Michal Hašek jednal se starosty v  Bukovanech. Tématem jejich schůzky byla problematika dopadů vládních škrtů na hospodaření obcí, důchodová reforma nebo fungování dobrovolných hasičů. Mluvilo se i o dotačních programech. Obce si podle starostů podávají řadu žádostí o dotace, ministerstva však na ně často ani nereagují. Podle Haška se kraj snaží obcím vyjít vstříc, je ale omezen propadem daňových příjmů v posledních letech. ● V  Žarošicích bude realizován unikátní projekt poutního kostela. Jde o celkovou rekonstrukci areálu kostela, který je tradičně proslulým poutním místem. První část projektu byla realizována už v roce 2006, a to s finanční podporou EU. Cílem projektu je zvýšení domácí i zahraniční návštěvnosti obce a příhraničního regionu v oblasti cestovního ruchu. ● Trnavský samosprávný kraj navštívila delegace Jihomoravského kraje v čele s hejtmanem Michalem Haškem. Během své dvoudenní návštěvy nechybělo jednání s  představiteli Trnavského regionu a jednání s představiteli samosprávy Piešťan a Gabčíkova. K tématům jednání patřila například možnost spolupráce v  rámci doprovodných akcí na brněnském výstavišti nebo spolupráce v  oblasti cestovního ruchu.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Nebezpečí zažehnáno: sanace v Bzenci dokončena Podobně jako v  sousedním kraji Vysočina je i v  Jihomoravském kraji mnoho starých ekologických zátěží v bývalých zemědělských areálech. K tomu se ovšem přidávají areály průmyslové, které pro svou výrobu používaly chemické prostředky. Naprostá většina starých ekologických zátěží pochází ještě z dob komunismu.

TÉMA Už v roce 2003 zahájil kraj práce na plánu odpadového hospodářství. Součástí bylo i postupné mapování starých ekologických zátěží. „Postupně kraj zjistil asi 650 ekologických zátěží. Jde však jen o orientační přehled. U většiny těchto zátěží a ani u bývalých starých skládek odpadů, které byly definovány jako staré ekologické zátěže, nebyl a není stanoven stupeň rizikovosti,“ řekl Krajským novinám mluvčí kraje Jiří Klement. Co se týká finančních prostředků, kraj podle mluvčího finančně podporuje ze svého rozpočtu projekty měst a obcí, které se nějakým způsobem věnují životnímu prostředí a snaží se například zamezit vzniku dalších znečištěných lokalit. Ovšem na likvidaci starých ekologických zátěží kraj peníze neposílá. „Jihomoravský kraj má samozřejmě zájem na postupném odstraňování těchto zátěží, velmi se věnuje obcím a pomáhá jim s  přípravou podkladů pro možnost odstraňování především starých skládek,“ dodá-

BROWNFIELDS A TĚŽBA ROPY

donínsku celá řada. Bohužel jsou s nimi spojené značné ekologické škody a hrozí dokonce zamoření spodních vod. I proto stát postupně vyhlašuje velké zakázky na odstraňování těchto ekologických zátěží. Ta poslední za téměř čtyři miliardy korun byla vypsána v  březnu. Výherce bude mít šest let na odstranění velké části ekologických škod právě na území Jihomoravského kraje. „O této státní aktivitě zatím nemáme dostatek informací. Pokud to bude mít smysl, určitě na tom budeme chtít nějakým způsobem participovat,“ dodal radní Polák. Filip Appl

NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ BYL BZENEC

panicích. Již za první republiky zde vznikla velká dehtová jáma, ze které unikly do podzemních vod ropné látky. Dalším příkladem je bývalý areál Jihomoravských dřevařských závodů v  Rohatci na Hodonínsku. Ten byl pro změnu zamořený látkami, které se používaly na impregnaci železničních pražců. Od roku 2004 byly zrekultivovány nebo jsou nyní rekultivovány 22  staré ekologické zátěže na území kraje. Jde především o staré skládky. Od roku 2007 získali různí investoři na tyto projekty cca 380 milionů korun z OP Životní prostředí.

Podle radního Ivo Poláka je aktuálním tématem začínající monitoring sanované zátěže na území prameniště Bzenec. „Zažádali jsme si na tento projekt o dotaci pohybující se kolem 5,5 milionu korun,“ řekl radní. Sanace v Bzenci probíhaly řadu let. Poté, co si lokalitu přehazovaly jako brambor různé instituce, přišla řada na kraj. „Dostali jsme to na starost my jako starou ekologickou zátěž, kde už nelze dohledat původce ani nástupce. Bylo to na přelomu roku 2004 a 2005 a od té doby její odstranění kraj stálo zhruba osmadvacet milionů korun,“ poznamenala vedoucí krajského odboru životního prostředí Anna Hubáčková. Z dalších velmi závažných ekologických zátěží na území kraje lze jmenovat tu v Brně – Šla-

Na Hodonínsku hrozilo vážné nebezpečí. Chemikálie v Bzenci ohrožovaly pitnou vodu pro sto tisíc lidí. zdroj: www.cizp.cz

vá Klement. Podle něj využívají města a obce při likvidaci těchto míst dotací z  Evropské unie. „Kraj tyto projekty podporuje tím, že dává kladné stanovisko - doporučuje jejich realizaci a metodicky pomáhá žadateli o dotaci.“

A co brownfieldy? Tedy staré opuštěné areály, které ale nutně nemusí nést ekologickou zátěž? V  Jihomoravském kraji jich je podle odhadů agentury CzechInvest přes tisícovku. Ekologickou zátěž nese podle informací agentury necelá polovina areálů. Postupně se realizují projekty, které se tyto areály snaží revitalizovat s cílem opětovného používání. Dalším typem starých ekologických zátěží jsou sondy po těžbě ropy a zemního plynu. Těch je především na Břeclavsku a Ho-

ZLÍNSKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Kraji vadí, že v současném návrhu ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka zdaleka není ruka státu tak štědrá, jak sliboval. „Dle předběžných informací z ministerstva má být za účelem dofinancování směřována poskytovatelům sociálních služeb v Zlínském kraji, z avizovaných 100 milionů pouze částka 464 tisíce korun. To není ani 0,5 % procenta z celkového objemu a je zřejmé, že rozhodování ministerstva o rozdělování státních dotací výrazně poškozuje všechny poskytovatele sociálních služeb ve Zlínském kraji,“ upozornila krajská radní pro oblast sociálních věcí Taťána Nersesjan. ● Setkání krajské rady v čele s hejtmanem Stanislavem Mišákem a představiteli Mikroregionu Lukovské podhradí se uskutečnilo v půlce května v malebné valašské obci Kašavě. Její starosta Josef Jarcovják seznámil reprezentanty kraje s tématy, které tato vesnice aktuálně řeší a podobně o úspěších a starostech svých obcí promluvili také další starostové či místostarostové mikroregionu. Diskutovalo se zejména o možnostech řešení problematického dopravního napojení Kašavy přes místní komunikaci Chalůpky nebo o potížích s provozem a financováním venkovské školy v Kašavě.

Kraj na aktivitu státu nečeká „V roce 2006 provedl Zlínský kraj zmapování starých ekologických zátěží na svém území. Vytvořená databáze obsahuje nejen seznam zátěží, které je nutno vyřešit, ale i zátěží, které již vyřešeny byly nebo těch, u kterých není nezbytně nutný sanační zásah, ale které jsou i nadále sledovány,“ uvedla krajská radní zodpovědná za životní prostředí Milena Kovaříková.

TÉMA Takto vytvořená a průběžně aktualizovaná data se nachází na webových stránkách Zlínského kraje a slouží mimo jiné i při zpracování územně plánovacích dokumentací, projektových záměrů a dalších podobně zaměřených cílů. „Z vytvořeného seznamu byly vybrány lokality, které jsou považovány za priority určené k řešení. Byl sice proveden hrubý odhad nákladů na likvidaci nejhorších z nich, bez řádně provedené konkrétní analýzy rizik, na základě které budou následně navržena konkrétní opatření, ale není možné stanovit konkrétní výši nákladů,“ řekl Alan Urc, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství. V současné době je podle něj možno říci, že nejproblematičtější lokality na území Zlínského kraje již vyřešeny byly nebo na nich probíhají sanační práce. Za úspěšně realizované je možné jmenovat například kalové laguny v Bojkovicích v areálu Zevety Bojkovice, dále areál Letu Kunovice, řadu starých skládek odpa-

dů - skládku Gavendovo Hošťálková, skládku Chropyně, Velké Karlovice, Bystřička a další. Například skládka v Chropyni je situována těsně za obcí, ve směru na Zářičí, za železničním přejezdem. Skládka je provozována už od roku 1935. Byla rozdělena na dvě části. První z nich ležela blíže k silnici a byla rekultivována navezením zeminy. U druhé části byla před zahájením shrnuta půlmetrová vrstva ornice, kanál protínající skládku byl odkloněn, kanály u želeniční trati byly zasypány a propusty zlikvidovány. Vlivem nedodržování překrývaní odpadů zeminou došlo k rozšíření odpadů do melioračních kanálů a blízkého okolí skládky. V současné době je skládka uzavřená a ukončená. V okolí skládky je vybudován monitorovací systém. Jeho výsledky prokazují negativní vliv skládky na životní prostředí. Městský úřad v Chropyni požádal o odklad rekultivace na deset let s ohledem na povodně, které na lokalitě byly v roce 1997. V bojkovické Zevetě se vyráběla posuvná měřidla. V současné době se firma specializuje na kovovýrobu. Při výrobě se dlouhá léta používaly řezné a chladí-

cí emulze, stejně tak jako odmašťovadla. Třísky z kovovýroby se vysypávaly na zpevněné šrotiště, které nebylo zastřešeno a nemělo ani žádnou izolaci. Docházelo tak průsakům organických látek do podzemních vod a horninového prostředí. V roce 2001 proto vydala ČIŽP rozhodnutí na odstranění staré ekologické zátěže. Šrotiště bylo odstraněno, vytěženo a zavezeno inertním materiálem. Sanační práce byly ukončeny v roce 2004. Území je lokálně uzavřeno jílovými vrstvami a

zůstatkové znečištění se dál nešíří. Dva až čtyři krát ročně se dodnes ve vybudovaných vrtech sleduje koncentrace kontaminantů. NA AKTIVITY STÁTU NEČEKÁME Zlínský kraj přitom při napravování ekologických škod nečeká na aktivitu státu, spíše sází na možnosti získávání dotací například z Operačního programu Životní prostředí. Zde je nápomocen žadatelům - majitelům zasažených

lokalit, a to jak při získávání prostředků na analýzy rizik, tak i na vlastní sanační práce. Vyřešena již byla více než polovina ze zmapovaných 139 lokalit. Kraj není majitelem žádné staré ekologické zátěže, a proto sám vlastní sanace neprovádí. „Je však nápomocen jak obcím tak i soukromým subjektům zejména při vyřizování jejich žádostí o dotace. V některých akutních případech pak sám přispěl i na řešení problémů v některých lokalitách z rozpočtu kraje,“ dodal Urc. Marek Turek

Mezi nejproblematičtější lokality ve Zlínském kraji patřila také skládka v Chropyni.

zdroj: Zlínský kraj

PREZENTACE

KN | květen 2011 |

15

Čistá obec: nejvíce třídili lidé v Lípě, Doudlebách a ve Dvoře Největším množstvím vytříděného odpadu se za loňský rok mohou pochlubit obce Lípa nad Orlicí, Doudleby nad Orlicí a Dvůr Králové nad Labem. Díky svým výsledkům ve sběru papíru, plastů či skla se staly vítězi soutěže Čistá obec. Klání se konalo již popáté, každoročně ho organizuje společnost EKOKOM ve spolupráci s firmou Asekol, Královéhradeckým krajem a Centrem evropského projektování. „Soutěž zlepšuje povědomí lidí o tom, jak by měli nakládat s odpady. Ukazuje jim, že když pro zlepšení ekologie něco udělají, mnohonásobně se jim to vrátí. Zejména prostředí, ve kterém žijí, je hezčí, a každý si ho pak více váží a snaží se ho chránit,“ řekl hejtman Lubomír Franc při udílení cen, které se konalo v sídle krajského úřadu v Hradci Králové. V  kategorii obcí do pěti set obyvatel se na první příčce suverénně umístila Lípa nad Orlicí, jejíž zástupci si navíc odnesli i ocenění pro absolutního vítěze soutěže. „Obec

Lípa díky tomu získala za svou aktivitu při třídění odpadů celkovou odměnu ve výši 130 000 korun. Na dalších pomyslných stupních vítězů stanuly obce Klamoš a Lupenice,“ doplnil Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM. Mezi obcemi, které mají 500 až 5 000 obyvatel, byl nejlepší městys Doudleby nad Orlicí, následovaný Albrechticemi nad Orlicí a Bolehoští. V  čele obcí nad 5 000 obyvatel pak dominovalo město Dvůr Králové nad Labem, před Kostelcem nad Orlicí a Hořicemi. Také letos byla odměněna

obec, která zaznamenala největší meziroční zlepšení ve sběru a třídění odpadů. Ocenění Skokan roku a 30 000 korun si tentokrát odnesla obec Skřivany. „Do soutěže se každoročně zapojuje velké množství obcí z  celého Královéhradeckého kraje, což mě velmi těší. Je to poměrně zásadní krok, který vede k efektivnímu hospodaření s odpady a zlepšování životního prostředí. Věřím, že i následující ročníky soutěže budou v tomto ohledu minimálně stejně úspěšné,“ dodal krajský radní pro oblast životního prostředí Jan Tippner. Ve všech kategoriích obce na prvních místech získávají společně s oceněním 100 000 korun, za druhé místo pak 70 000 korun a za třetí 40 000 korun. Kromě hlavních cen udělila dnes společnost Asekol rovněž zvláštní ocenění a finanční odměnu za sběr elektrood-

padu obcím Sadová, Bezděkov nad Metují a Chlumec nad Cidlinou. Projekt v Královéhradeckém kraji, jehož cílem je vytvořit funkční a efektivní systém sběru a třídění odpadu a zároveň zvýšit vědomosti obyvatel o této problematice, navazuje na celostátní kampaň zajišťovanou společností EKO-KOM. Více informací je možné najít na internetových stránkách www.cistykraj.cz.

Kategorie nad 5 000 obyvatel 1. Dvůr Králové nad Labem 2. Kostelec nad Orlicí 3. Hořice Skokan roku – Skřivany Absolutní vítěz – Lípa na Orlicí

Ocenění systému Asekol: Kategorie do 500 obyvatel – 15 000 Kč -  Sadová  Kategorie 500 –5  000 obyvatel 30 000 Kč -  Bezděkov nad Metují Kategorie nad 5  000 obyvatel – 45 000 Kč – Chlumec nad Cidlinou.

Výsledky soutěže obcí „Čistá obec“ za rok 2010: Kategorie do 500 obyvatel 1. Lípa nad Orlicí 2. Klamoš 3. Lupenice Kategorie 500 až 5 000 obyvatel 1. Doudleby nad Orlicí 2. Albrechtice nad Orlicí 3. Bolehošť

V Kostelci nad Orlicí třídí odpad jinak - barevně Město Kostelec nad Orlicí se dlouhodobě potýkalo s nízkou úrovní a kvalitou systému třídění. Dnes už je tomu jinak. Město se rozhodlo tento problém radikálně řešit a v roce 2010 realizovalo ve spolupráci se společností EKO-KOM tzv. optimalizační projekt. V Kostelci zcela změnili systém sběru a svozu tříděného sběru, vybrali nového dodavatele svozových služeb a rozšířili třídění o komoditu čirého skla. Kostelečtí občané tak nyní mají možnost třídit odpad na pět komodit – kromě čirého skla jde o papír, plasty, nápojové kartony a barevné sklo. Novinkou jsou také nové celobarevné kontejnery s horním výsypem a víkem pro snadnější vhazování odpadů.  Díky těmto opatřením v Kostelci zvýšili množství vytříděných odpadů, snížili náklady na provoz systému a zvýšili tak odměny od společnosti EKO-KOM, a.s. V roce 2010 EKO-KOM pořídil pro město 79 kusů nádob na sběr papíru a skla v hodnotě 416 tisíc korun. Pro letošní rok město ve spolupráci se společností EKO-KOM plánuje pořízení dalších 15 kusů nádob v hodnotě 80 tisíc korun. „Smyslem těchto změn bylo zlepšit podmínky pro třídění odpadu. Původní nádoby už dosluhovaly, bylo třeba tuto situaci řešit. Důležitým cílem projektu je také

úspora prostředků, které město vynakládá na sběr a svoz tříděného sběru“, řekl Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, a.s., která zajišťu-

je sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadu z obalů. V  rámci nového systému jsou kontejnery na plasty a papír vyváženy jednou týdně, v létě se plasty sváží dokonce dvakrát týdně. Kontejnery na sklo se vyprazdňují jednou za měsíc. „Lidé v  Kostelci přijali tyto změny velmi pozitivně. Uvítali jednak zvýšení počtu sběrných nádob o 46 kusů a jednak jejich lepší barevné rozlišení. Uvažujeme ještě o posílení stanovišť o další sběrné nádoby na papír – pokud se ukáže, že to bude potřeba a finanční prostředky města to dovolí. V jednání je také rozmístění kontejnerů na sběr textilu“, uvedla Marcela Černohorská z Odboru rozvoje a investic v Kostelci nad Orlicí. Také díky realizaci projektu se město

umístilo na 2. místě v  krajské soutěži Čistá obec 2010 v  kategorii nad 5 000 obyvatel, mezi 401 obcemi a městy bez rozlišení počtu obyvatel celkově skončilo na 3. místě. Oproti roku 2009 Kostelec poskočil ve své kategorii o 12 míst (vloni byl na 14. místě) a bez rozlišení kategorií dokonce o 56 míst (celkově se vloni umístil na 59. místě). Kostelec nad Orlicí má sice nové kontejnery na tříděný odpad, ale návyky v  třídění zůstávají stejné. Do žlutého kontejneru na plasty se mohou vhazovat fólie, sáčky, plastové tašky, plastové obaly, kelímky od mléčných výrobků, sešlápnuté PET láhve nebo menší kusy polystyrenu. Do modrého kontejneru patří pouze papír – noviny, časopisy, sešity, papírové

obaly, knihy bez pevné vazby a cokoliv z lepenky. Do zeleného kontejneru házejte lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů nebo tabulové sklo z oken a dveří. Do bílého kontejneru patří pouze čiré sklo – sklenice od marmelád, okurek, kečupů a rozbité skleničky. Přehled jednotlivých stanovišť kontejnerů v Kostelci nad Orlicí najdete na webových stránkách města www.kostelecno.cz Další informace o třídění najdete na www.cistykraj.cz a www.jaktridit.cz. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s.

Nejlépe třídící obce si odvezly Perníkové popelnice Letošní, v  pořadí už 4. ročník soutěže obcí Pardubického kraje v třídění odpadů, zná své vítěze. O titul „Perníková popelnice 2010“ se utkalo 413 obcí, ale jen deset z nich získalo ocenění doprovázené finanční odměnou. Jména vítězů vyhlásili pořadatelé soutěže Pardubický kraj a společnost EKO-KOM, a.s., v sídle Pardubického kraje. Nejčastěji zazníval název obce Skořenice. „Obce jsou rozděleny do třech kategorií podle počtu obyvatel. Každá z kategorií je hodnocena samostatně. Absolutní vítěz soutěže je hodnocen bez ohledu na počet občanů. A právě tímto absolutním vítězem soutěžní komise vyhlásila obec Skořenice v okrese Ústí nad Orlicí,“ prozradil Tomáš Pešek, regionální manažer firmy EKO-KOM, a.s. Tato obec s  pouhým 461 obyvatelem prokázala, že má nejlepší systém a organizaci sběru papíru, plastů, skla, nápojových kartonů, bioodpadů, nebezpečných odpadů a zpětného odběru elektroodpadů. Skořenice jsou nejen absolutním vítězem, ale také vítězem v kategorii do 500 obyvatel. Jako takové,

si krom perníkové popelnice, odvážejí finanční odměnu 130 tisíc korun. Na druhém místě se v této kategorii umístila obec Velké Skrovnice na Orlickoústecku a třetí je Vojtěchov na Chrudimsku. Obcím náleží finanční odměna 70 tisíc, respektive 30 tisíc korun. V kategorii do 5 000 obyvatel zvítězila obec Semanín na Orlickoústecku, druhé je město Brandýs nad Orlicí a třetí obec Svratouch na Chrudimsku. Také těmto obcím náleží finanční ocenění ve výši 130, 70 a 30 tisíc korun. Stejné finanční ohodnocení získali také vítězové třetí kategorie - obcí nad 5 000 obyvatel. Vítězem této kategorie je město Česká Třebo-

vá, druhé je město Žamberk a třetí město Polička. „V rámci soutěže udělujeme také cenu Skokan roku. Toto ocenění náleží obci, která bez ohledu na kategorii zaznamenala nejvyšší nárůst bodového ohodnocení mezi minulým a letošním ročníkem soutěže. Letos tuto cenu spojenou s finanční odměnou ve výši 30 tisíc korun získala obec Makov na Svitavsku, která v žebříčku absolutního pořadí poskočila o neuvěřitelných 350 míst,“ dodal Pešek. Soutěž každoročně podporuje Pardubický kraj, a to nejen uvolněním finančních prostředků na odměny pro vítěze ze svého rozpočtu. „Jsem potěšen, že jsem mohl gratulovat starostům těch nejlepších obcí a že jsem mohl být prostředníkem mezi krajskou a obecní pokladnou. Domnívám se, že obce si za svůj aktivní přístup ke třídění odpadů finanční motivaci zaslouží,“ prohlásil Václav Kroutil, radní Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a venkov a dodal: „Pardubický kraj třídění odpadů podporuje mnoha způsoby, soutěž obcí je jedním z nich. Kromě toho např. provozujeme odpadové centrum, které mimo jiné informuje obce a města o pravidlech a možnostech správného třídění odpadů.“ DĚTI Z MATEŘSKÉ ŠKOLKY V CHRUDIMI VYROBILY NEJHEZČÍ ZNAK MĚSTA V  Pardubickém kraji vyvrcholila výtvarná soutěž pro děti mateř-

ských a základních škol v  Pardubickém kraji „Znaky měst a obcí z  odpadových materiálů“. Soutěžící měli za úkol z  plastů, igelitových tašek, víček od PET lahví, skla a dalšího odpadu vyrobit znak svého města či obce. Tyto práce pořadatelé z  jednotlivých krajů odeslali na veletrh GO a Regiontour v Brně, kde v lednu 2011 vznikla největší galerie znaků českých měst a obcí. Soutěžícím se tak podařilo vytvořit světový rekord. Na celostátní výstavě v  Brně své práce vystavovali také vítězové pardubického krajského kola soutěže. Představitelé Pardubického kraje se zástupci společnosti EKOKOM, a.s., nyní těm nejlepším předali zasloužené ceny. V  sídle Pardubického kraje se totiž ve středu 20. dubna 2011 uskutečnilo slavnostní vyhlášení vítězů. Soutěže se zúčastnilo na 40 škol. Prvenství patří dětem z Mateřské školy v  ulici Strojařů v  Chrudimi, druhé místo obsadila Základní škola v Holicích a o třetí příčku se podělily školy dvě - Základní a Mateřská škola Damníkov a Základní škola Třemošnice. „Možnost zapojit se do pokusu o světový rekord a vytvořit znak našeho města z odpadového materiálu se nám zalíbila a společně jsme vymýšleli z jakých materiálů a jakým způsobem naši orlici ztvárníme. Práce to byla kreativní, velmi nás bavila a musím říct, že z výsledku jsme byli nadšeni. A z toho, že jsme byli oce-

něni nejen v rámci kraje, ale i celé republiky máme samozřejmě radost,“ uvedla Milena Pokorná, ředitelka Mateřské školy v Chrudimi a dodala, že environmentální výchova je v této mateřské škole přirozeně včleněna do každodenní práce s dětmi. Znak města Chrudimi děti vytvořily za 12 hodin a potřebovaly k  tomu novinový papír, igelitové pytle, molitanovou drť, kelímky od jogurtů, umělohmotná víčka od plechovek a PET lahví i použité stahovací pásky od balíků. Jejich obraz černé orlice s  roztaženými křídly a červenou zbrojí se probojoval i mezi 14 nejlepších znaků v rámci celé České republiky. V pořadí druzí, žáci Základní školy Holice - Holubova, vyrobili holický zlato-modrý štít, se studnou v levé části a bílou budovou s červenou střechou v pravé části, z různých krabic a vlnitého kartonu, použili výstřižky ze starých časopisů, rozbitou polystyrenovou nástěnku, PET víčka, roli od ubrusu, použitý umělý kelímek, igelitový pytel i nepotřebná céčka. Na výrobě znaku třetího Damníkova se v podstatě podílela celá obec. Všichni obyvatelé sbírali igelitové tašky, aby z nich děti z mateřské a základní školy mohly vyrobit znak. Tašky stříhaly na čtverce a lepily na kartonový podklad. Třemošnické děti, které se Damníkovem dělí o třetí místo, pracovaly na znaku 15 hodin a spotřebovaly na něj 1 500 víček od PET lahví.

Všechny znaky vyrobené v  rámci krajského kola byly na sklonku roku 2010 vystaveny v  sídle Pardubického kraje v Pardubicích. „Právě skončený ročník soutěže byl v  mnohém velmi zajímavý. Samozřejmě je výborným výsledkem vytvoření světového rekordu. Důležité ale také je, že děti pochopily množnosti třídění odpadů a dokázaly takové „zbytečnosti“ jako jsou víčka od PET lahví nebo igelitové tašky využít k  výtvarnému projevu. A právě ten fakt, že i z odpadu se dají tvořit krásné věci, připomíná důležitost a správnost třídění odpadu,“ řekl Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKOKOM, a.s. Podobný názor má také radní Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a venkov Václav Kroutil: „Podobné akce děti motivují – zasoutěží si, zároveň se něco nového naučí. Pardubický kraj si význam této a jí podobných akcí uvědomuje a s radostí je podporuje. V tomto případě mě navíc těší, s jakou chutí se děti do soutěžení pustily a všem připomněly, že většina odpadů se dá znovu použít, že se dá recyklovat a že se tím dá ušetřit zdravé životní prostředí.“ Informace o celé akci hledejte na www.znakymestaobci.cz, informace o třídění odpadu na www.ekontejnery.cz. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s.

16 16

KN | květen 2011 | KN KN || květen květen 2011 2011||

ROZHOVOR ROZHOVOR ROZHOVOR

„Zájmyobčanů občanůbudeme budemehájit hájiti kdybyc i kdyb „Zájmy

tvrdí krajů ČRČR M tvrdí vvrozhovoru rozhovorupro proKN KNpředseda předsedaAsociace Asociace krajů Rozhovor s hejtmanem Jihomoravského kraje, předsedou Aso- ce. Nicméně, jestli pan Kalousek Rozhovor s hejtmanem Jihomoravského kraje,sociální předsedou Asociace ČRválcovací a ciace krajů ČR a statutárním místopředsedou demochce krajů uplatnit metodu, statutárním místopředsedou sociální demokracie Michalem Haškem se nerodil kracie Michalem Haškem se nerodil právě jednoduše. Domlou- kterou koalice vůči opozici ráda právě jednoduše. Domlouvat jsme si hokdy spolu začali ještě v době,uplatňuje kdy na ulicích vat jsme si ho spolu začali ještě v době, na ulicích ležel sníh na parlamentní úrovležel sníh a uskutečnit ho jeli až v době, kdy brněnská náměstí rozpalovalo květ-metody přenášet a uskutečnit ho jeli až v době, kdy brněnská náměstí rozpalo- ni, a chce tyto nové sluníčko. Ovšem když už k němu konečně došlo, hejtman Hašek našemu valo květnové sluníčko. Ovšem když už k němu konečně došlo, do kontaktu s regiony, budu to povídání tak našemu velkou prioritu, z plánované se že nakonec staly hodihejtman dal Hašek povídáníže dal tak velkou hodiny prioritu, považovat za špatné, budu proti ny tři. z plánované hodiny se nakonec staly hodiny tři. tomu hlasitě protestovat a budu

s tempem čerpání evropských dotací na centrální úrovni. Bez ohledu na střídání vlád platí, že systém dvaceti operačních programů je značně nepružný. Vedle toho regiony patří mezi nejlépe čerpající příjemce evropských dotací. Ano, vím, že i tady se objevily určité problémy, kterými se zabývá policie, to jsou ale jednotlivosti z tisíců případů, kdy byly udělovány dotace na úrovni regionů, navíc se týkají předcházejícího volebního období, nikoliv hejtmanů z ČSSD. Nyní žijeme v době, kdy evropské peníze do značné míry nahrazují výpadky prostředků z rozpočtu České republiky. A toto skončí. Prostě skončí období, kdy na určité věci tady budou peníze z Evropské unie a pak se v plné nahotě ukáže, jak nepřipravený je státní rozpočet, případně celý systém veřejných rozpočtů, protože nedokáže nahradit výpadek evropských peněz. Teď jsme tedy byli v období, kdy bylo možné čerpat na různé projekty evropské fondy a jsme v období, kdy se během několika málo měsíců česká vláda postaví k tomu, jak bude vypadat požadavek České republiky na roky 2014 až 2020. To bude naprosto klíčové a my bychom měli s vládou místo trapného přetahování se o to, zda za chybu v zákoně o stavebním spoření mají platit kraje, jednat o těchto prioritách. Měli bychom říct, co chtějí regiony do roku 2020, co má být přednostně financováno z Evropské unie… My máme jasnou představu a státu jsme ji předali. Náš tým pod vedením hejtmana Martínka, kterému mimochodem prostřednictvím tohoto rozhovoru přeji po operaci brzké uzdravení, zatím nemá shodu s centrální vládou. Ta dokonce uvažuje o tom, že struktury regionálních operačních programů zruší a opět je bude centralizovat do jednoho sektorového operačního programu a rozhodovat se bude opět v Praze. To nás vrací před rok 2006. Proto budeme bojovat o to, aby i v tom dalším období měly regiony silné slovo a existovaly tady regionální operační programy. My mnohem lépe než pražští úředníci známe problémy v krajích a pokud tu něco funguje, nevidím jediný důvod, proč by se to mělo rušit.

lizovat a vznikají nejrůznější překotné superkoncepce. Rozvoj území, mám na mysli nejenom hospodářský, ale i socioekonomický, velmi těsně souvisí s tím, jak na daném území vypadá dopravní infrastruktura. Jsme přesvědčeni, že s výjimkou Prahy tato oblast ve zbytku republiky pokulhává. Regiony znají svoje dlouhodobé priority, které jsou stále stejné a bohužel zůstávají stále jen na papíře. Věřím, že další vlády tento stav změní. Vzhledem ke stavu krajských silnic po zimě, vzhledem k tomu, že vláda bez konzultace s námi skokově zvedla mýtné a kamiony nám sjely z dálnic a ničí nám krajskou silniční síť, se jasně hlásíme o podíl na nějakém stabilním financování krajské silniční sítě. Možností je celá řada, počínaje participací krajů na mýtném na vybraných úsecích silnic II. a III. třídy, přes zavedení systému vážení kamionů na krajských silnicích. To ale nejsou cesty, jak přinést do krajských rozpočtů miliardové příjmy. Osobně si proto představuji, že by byl definován určitý podíl účelového určení části výnosu spotřební daně z pohonných hmot nebo ze silniční daně ve prospěch krajských rozpočtů. Jinak budeme nadále odkázáni na libovůli vlády nebo Státního fondu dopravní infrastruktury.

ně. Je to podle vás dobrý model? Jsem přesvědčen, že brněnský sjezd sociální demokracii posílil. Souboj o předsedu byl kultivovaný a oba, jak já tak Slávek Sobotka, jsme jasně řekli, že pozice předsedy není cílem, ale prostředkem k realizaci nějaké vize. A nešlo tady o nějakou dohodu ve stylu, když vyhraješ, tak já budu tvůj místopředseda. Jsem rád, že jsem silným mandátem získal pozici prvního místopředsedy. V tuto chvíli reprezentuji hejtmany ve vedení sociální demokracie a snažím se provázat krajskou politiku s tou centrální. Nakolik se mi to podaří, to se ukáže i příští rok, až sociálnědemokratičtí hejtmani budou ve volbách obhajovat svoje posty.

připraven tvrdě hájit zájmy obdnes by vypadá, se kraje s vládou Když domlouvačanů regionů hái za cenu, že se buralizaci, plošně se rušilaželůžka, Když jsme jsme spolu spolu rozhovor rozhovor dodají, musím to definovatdeme jinak. My tvrli, byly krajské vládyvlády právě s vládou soudit. Jestli pan zavírala by se oddělení a možná mlouvali, byly krajské prá-v poloviregionůKalousek a jejich vzkazuje, občaně vládnutí. Otázka hodnocení že v tomto by došlo iděnahájíme divokouzájmy privatizavě svého v polovině svého vládnutí. státě dohodu podepíše nů.memorandum Zájmem regionů abynějakou se uměle Uzavřené se ne-není, byla aktuální v tébyla době, myslímci.ale, Otázka hodnocení aktuálpředseda vlády, musí líbit snižovalo každému, ale jsem pře- například financování, zdra-ministr financí a ní jdi v té době, na myslím ale, že jdineubral. že půlrok aktuálnosti svědčen, že ze všech ře- ministro dopravy půlrok aktuálnosti neubral.Asociace votní péče.špatných Jsme přesvědčeni tom, že a další vlády na Jak jstena tedy jako předseda to kašlou, ptám se, co je to prošení bylo toto Jak jste jako předseda po nejlepší. nástupu sociálnědemokratických krajů ČRtedy spokojený s tím,Asoco oranžoboha za vzkaz,zánota bene od konciace krajů vlády ČR spokojený s tím, hejtmanů pravicové vlády zcela vé krajské zatím předvedly? politika? Věřím ale, mnohaměnily věcech,úhradové dá se zervativního co oranžové krajské zatím vyhlášky, kteDnes se vidíme za vlády situace, kdy Kraje zane-se vměrně že přes říci,tři hádajírés nadhodnocovaly vládou. Ve zmíněnéplatby předvedly? pro tvrdá fakult-jednání nakonec dlouho za sebou budeme mít téměř najdeme dohodu oblasti zdravotnictví je to napříDnes se vidíme za situace, kdy začtvrtiny volebního období. Hodnoce- ní nemocnice a naopak přiškrcovaly a pan Kalousek tento nápad opustí. mezi financo- nemocnice. sebou mít klad platby pro regionální Podle nínedlouho přitom za není jen budeme o hejtmanech soci-disproporce váním fakultních a krajských netéměř tři čtvrtiny volebního obální demokracie. V krajích nevládneme mého názoru bez racionálního důvodu. budemeke mluvit o těch obTeď jste mi, pane hejtmane, namocnic. Druhá oblast, ve kteréPokud dobí. Hodnocení přitoma není jen máme docházelo sami, máme koalice naštěstí lastech, které mají kraje na stahrál na další otázku. Na krajské K tomu se hned vyjádřím, ale zao hejtmanech sociální demokrakoalice rozprostřené od leva do prava škrtům, a je to velmi citlivý segment, rosti, prakticky u všech můžeúrovni, kterou můžeme považočnu nejprve vztahem k vládě. Pocie. V krajích nevládneme sami, a tak lidé mohou srovnávat. Jsem pře- je sociální péče. Jestliže za dva roky vat za střední mezi obecní a cenvypadá, že se kraje me říci, že je v nich nedostamáme koalice a naštěstí máme kud to dnes svědčen, že je tady diametrální rozdíl došlo ke snížení celkových finančních trální politikou, si sociální demokoalice rozprostřené od leva do s vládou hádají, musím to defi- tek peněz. Kromě výše řečeného mezi levicovými a levostředými kraj- prostředků v objemu miliard korun, kraté vyzkoušeli koaliční spoluprava a tak lidé mohou srovná- novat jinak. My tvrdě hájíme zá- jsme přitom třeba ještě nezmíniskými vládami a centrálním vládnu- tak to samozřejmě znamenalo mnohem práci s komunisty. Nemýlím-li se, vat. Jsem přesvědčen, že je tady jmy regionů a jejich občanů. Zá- li otázku silnic, které kraje od státím. Lidé to samozřejmě vidí a cítí. Vidí větší tlak na krajské rozpočty. Jsem je předseda Sobotka oproti vám diametrální rozdíl mezi levicový- jmem regionů není, aby se uměle tu převzaly v silně podfinancovaa cítí, že přes běžné provozní problémy, hrdý na to, že hejtmani udržují síť soponěkud tolerantnější ke spolumi a levostředými krajskými vlá- snižovalo financování, například ném stavu a z peněz, které na ně které přináší správa věcí veřejných, je ciálních zařízení, udržují financování práci právě s komunistickou stradami a centrálním vládnutím. zdravotní péče. Jsme přesvědče- kraje dostávají jejich katastrofáltady úplně jiný styl vládnutí, jiný styl neziskového sektoru a tlumí negativní nou. Vzhledem k poměrně radiLidé to samozřejmě vidí a cítí. ni o tom, že po nástupu sociálně- ní stav nezmění. Moje otázka Vytváříkomunikace s veřejností, jiný styl ko- dopad škrtů ministra Drábka. kálnímu textu, který komunisVidí a cítí, že přes běžné provoz- demokratických hejtmanů pravi- tedy zní – jste spokojeni se soupřitom polštář za cenu dodávání fi- rozpočtového munikace s odbornou par-vládyme časným systémem tům nedávno unikl do médií, se zcela záměrně měniní problémy, které přinášíveřejností, správa cové nancí z krajských rozpočtů. ticipace odborů, fungování tripartity, určení daní nebo se budete snaproto chci zeptat, jak se v této ly úhradové vyhlášky, které nadvěcí veřejných, je tady úplně jiný nás čekají tvrdé bitvy. kde pouze nesděluje, ale diskutuje se Teďplatby žit oPřipomenu, nějakou změnu? věci bude sociální demokracie hodnocovaly pro fakultní stylse vládnutí, jiný styl komunikapanu ministru Kalouskovi se obecně. nepo- Přibližně před acehledají se řešení. Řeknu to v budoucnosti chovat? Bude dál přiškrcovaly s veřejností, jiný styl komuni- nemocnicežea naopak přesvědčit ústavníčtrnácti soud o tom, lety že odstartoval proplatit bohumínské usnesení? regionální nemocnice. kace s odbornou veřejností, par- platby provedlo jeho zákon dodatečném sta- správy a celá Znamená to tedy, že spokojený ceszdanění reformy veřejné K tomu mám poměrně jednoPodle mého názoru bezo racionálticipace odborů, fungování tri- jste? vebního spoření je v souladu Správu v nelehké politickás českou reprezentace se tehdy ního důvodu. Už jsme zmínili evropské pení- značné stanovisko, které mohu partity, krajů kde sejsme pouzepřevzali nesděluje, ústavou, tak docházese rozhodl,shodla že si na době, kdy přišla hospodářská a oblast, naněkom tom, že by bylo dobDruhá ve které ze a skutečnost, že tady nebudou pouze zopakovat. Jsem podpoale diskutuje se a hledají se řeše- krize vylijea je zlost. Vybral mě zcela taní.dolehla na celý systém veřejných fi-škrtům, ré přenést část rozhodovacích lo ke to velmi citli-si, podle pro nás věčně. Hovoří se o tom, rovatelem bohumínského usnešpatně, kraje, vybral financonancí a znamenala mimo jiné brutální pravomocí a také odpovědnosvý segment, je sociální péče. Jest- si oblast že pro příští programovací obdo- sení a neumím si představit, že železniční dopravy a to úroveň. Bohupropady do rozpočtů ti na regionální liže za dvavání rokyregionální došlo ke snížení bí budeme mít k dispozici zhru- by se zúžovalo, měnilo nebo ruZnamenádaňových to tedy, žepříjmů spokojený za zcela fatální.žel, Ukazuje se to to-bylo doprovázekrajů. že považuji ne vždy celkových finančních prostředba sedmdesát procent současné- šilo. Ohledně spolupráce s kojste? Přesto nikde nedošlo k tomu, no příslušnými tiž, miliard že vláděkorun, je zcela že může býtfinancemi. Od té ků v objemu takjedno, ho objemu. Jak významně by to munisty striktně odlišuji centbychom museli Správu krajů jsmeprovádět převzali vtupé ne- finančneustále stát přidává úkorální patro politiky od regionálsamozřejmě znamenalo mnoregiony pocítily? době, hospodář-dnesto vláohrožena veřejná službadoby a kdyby skunílehké škrty tak,kdy jakpřišla je předvádí ly státní a kompetence hem větší tlak nadošlo krajské Tu odpověď bych postavil trochu ní a komunální politiky. Zvlášť ská Udrželi krize a tajsme dolehla na celý sys-rozsah kerozpočzrušení té dotace krajům, přededa. strukturu, a tečně na ně deleguje výkon státty. Jsem na to, sžeFischerovou hejtma- vším jinak. Regiony v České republice v komunální a regionální polititém veřejných financíveřejných a znamena-služeb vyjednané vládou v roce, kvalitu klíčových a hrdý ní správy, ale reuž to nedoprovází síť sociálních zařízení, o 600 potáhnou s vládou za jeden pro- ce spolupracují nejrůznější polila mimose jiné brutální propady da- ni udržujíkdy jsme už omezili milionů přitom nebojíme ani nepopulárních přidělením finančudržují financování neziskového vaz, jakkoliv ji budeme v jiných tické strany a narazíme na rozňových příjmů rozpočtů krajů. gionální železnice, bylo adekvátním by to velmi neopatření, jako do je například optimalizaních prostředků. To není ale prosektoru a tlumí negativní dopad věcech tvrdě kritizovat, ve smys- todivné koalice. Musím říci, že Přesto nikde nedošlo k tomu, že fér. A já vám dnes se vší vážností říce středního školství. blém jen České republiky. Když škrtů ministra Drábka. Vytvářílu získání co možná největšího na této úrovni mi spíš vadí kobychom museli provádět tupé fiZa námi jsou ale i jiné podstatné kám, že budu bojovat za to, aby pan Kajsem podobný problém studoval me přitom polštář za cenu dodáobjemu finančních prostředků na munisté v jiných politických strananční škrty tak, jak je předvádí věci. Zažili jsme jako jediní v úřadech lousek tento svůj hloupý nápad opustil. na úrovni celé Evropy, tak musím vání financí z krajských rozpočtů. příští plánovací období EU. Takže nách než příslušníci KSČM. Co se dnes vláda. Udrželi jsme struktuhejtmanů monstrózní akci lékařského říct, že se s tím potýkaly nejenom Teď nás čekají tvrdé bitvy. Přičíslo, které jste řekl vy, bych viděl týká centrální úrovně, tam je to ru, rozsah a kvalitu klíčových veodborového klubu Děkujeme, odchá- Budete ochotni jít, ať už se bude jedstáty patřící dřív do sovětského pomenu, že panu ministru Kajako minimum a snažme se, aby něco jiného. Byl jsem zděšen a šel řejných služeb a přitom se nebozíme. Připravovali jsme se na něco, co nat o regionální železniční dopravu bloku, ale i tradiční demokracie. louskovi se nepovedlo přesvědcílová částka pro Českou republi- mi mráz po zádech, když jsem si jíme ani nepopulárních opatřetady po roce 1989 nikdo nezažil. Hro- nebo o sociální oblast, do soudních soud o tom, že jeho Pro mne je v tomto ohledu obku byla vyšší. To je zájem jak re- četl jeden z programových dokuní, jako je například optimalizace čit ústavní zil tady kolaps akutní lůžkové péče, sporů s vládou? zákon o dodatečném zdaně- rovskou inspirací Francie. Ta má gionů tak vlády a na něm pracu- mentů, který připravuje nějaká středního školství. fakticky hrozilo, že se do několika týd- Je to krajní varianta. Podle mého není část komunistické strany a ktejeme. Za námi jsou ale i jiné podstatné ní stavebního spoření je v soula- přímo ve svém ústavním textu nů zhroutí systém veřejného zdravot- normální situace, aby se v rámci jednoZ pohledu regionů pak bude při rý byl zveřejněn ve sdělovacích věci. Zažili jsme jako jediní v úřa- du s českou ústavou, tak se roz- zakotveno, že pokud stát přenenictví v oblasti akutní péče a my jsme ho státu soudila vláda a regionální rejakékoliv finanční alokaci důle- prostředcích. Jasně říkám, s tadech hejtmanů monstrózní akci hodl, že si na někom vylije zlost. se na nižší úroveň, na regiony, na jasně ukázali, že ačkoliv je sociální de- prezentace. Nicméně, jestli pan Kaloužité, jaké bude vnitřní rozdělení. kovouto nereformovanou Komulékařského odborového klubu Vybral si, podle mě zcela špatně, obce nějakou kompetenci a němokracie na centrální úrovni v opozici, sek chce uplatnit válcovací metodu, Méně prostředků nutně nezna- nistickou stranou Čech a MoraDěkujeme, odcházíme. Připravo- kraje, vybral si oblast financování jaký úkol, tak je jeho povinností jsme zodpovědným správcem věcí ve- kterou koalice vůči opozici ráda uplatmená, že se jich o to méně objeví vy si já, Michal Hašek, první mísvali jsme se na něco, co tady po regionální železniční dopravy a k tomu zároveň přidat peníze. Je ňuje na parlamentní úrovni, a chce řejných v regionech. S vládou jsmetotáhpovažuji za zcela fatální. Uka- to nedostižný vzor. Až bude jedv regionech. Půjde o celkové na- topředseda ČSSD, neumím předroce 1989 nikdo nezažil. Hrozil tytožemetody přenášet kontaktu s re- obsahovat politady za jeden tom, žepéče, jsme pomáčeská ústava zuje se totiž, vládě je zcela jed- donou kolapsprovaz akutní vlůžkové Významným cílem evropských stavení systému a regiony mají stavit převzetí vládní zodpovědgiony, budu to považovat špatné, věřte, že budu dotací je už zmíněná velká bolest dvě velké priority. hali hledat řešení, jsme se dobnézaustanovení, nosti v České republice, a to ani no,být že může být ohrožena veřejná fakticky hrozilo, že sesnažili do několinacházíme v poměrně specifickém obse s tím potýkaly patřící je dostávají stav budu proti tomu hlasitě protestovat komunikátorem mezi ní a lékařským neje- jejich ve formě podpory menšinové Máme regiony,nejenom které jsoustáty na troka týdnů zhroutí systém veřejné- služba a kdyby skutečně došlo ke nejspokojenější a hejtman krajů,katastrofální kterou jsou krajské silnice. dobí. Jednak tady došlo dřív do sovětského bloku, ale i tradiční nezmění. Moje otázka tedy zní – jste budu připraven tvrdě hájit zájmy obodborovým klubem a doufám, že i díky ho zdravotnictví v oblasti akutní zrušení té státní dotace vyjedna- nom v Evropě ale na celém světě. Jak tuto silně podfinancovanou chu vyšší úrovni, v těch bychom vlády ČSSD. Jestli se někdo hlá- k brutálním propadům příjmů Pro mne v tomto ohledu současným systémem demokracie. čanů regionů cenu, že se budeme spokojeni se oblast přispění krajů a vyjednávání sí k odkazu Engelse, Marxe krajů, a Le- na druhou vládou iv za roce, nyní chtěli cílit na je podporu znapéče a myasociace jsme jasně ukázali, že né s Fischerovou chcete řešit? stranu jsme v unikátním obrovskou inspirací Francie. Ta má přírozpočtového určení daní nebo se bus vládou soudit. Jestli pan Kalousek hejtmanů nakonec nemusely být reaSkoro jste mne, pane hejtmane, nina, říká, že by mělo znovu do- období čeračkoliv je sociální demokracie na kdy jsme už omezili o 600 miliDoprava je samostatné, specific- lostní ekonomiky, vědy, výzkupání evropských dotací. A tady musím mo ve svém ústavním textu zakotveno, dete snažit o nějakou změnu? vzkazuje, že v tomto státě nějakou dolizovány žádné krizové scénáře. Ty by až vyděsil, zpočátku jsem myslel, jít ke znárodnění, že s některýonů regionální železnice, bylo by mu, inovací a podobně. Pak tu centrální úrovni v opozici, jsme ké velké téma. Jak jste sám řekl, neže pokud přenese na nižší úroveň, Řeknu to obecně. hodu Apodepíše předseda poškodily nejenom pacienty, ale i to zdrabyste minismísto změny systému mi byříct, mělože býtdlouhodobě zúčtováno, je vyjadřujeme to velmi nefér. já vám dnes se ževlády, mámestát skupinu regionů, kde ještě zodpovědným správcem věcí vekraje Přibližně převzaly před silnicečtrnižších spokojenost s tempem na regiony, obce nějakou kompetenproces reformy tr financí ministr dopravy a další vlávotnictví. by k divoké restrukturozpočtového určenínácti daní lety chtěliodstartoval kterou možná používalčerpání evropvší vážností říkám, žea budu bojonení takna kvalitní infrastruktura a rétorika, řejných v Došlo regionech. S vládou tříd do svého vlastnictví v kataských dotací vna centrální ci a nějaký úkol, nejdříve tak je jeho povinnosa celá politická dy na toKalousek kašlou, tento ptám se,měnit co je ústavu… to probo- veřejné správystrofálním ralizaci, byprovaz se rušila lůžka, Klement Gottwald roce 1948, úrovni. Bez vatzaza to, aby pan bude potřeba dobudovat jsme táhliplošně za jeden v tom, stavu a srepreobrovským na střídání vlád platí, že systém tí k tomu zároveň přidat peníze. shodlazadlužením. na tom, žeStát by krahanápad za vzkaz, nota bene od vírala bypomáhali se oddělení a možná došlo Ne,konzervativtakto jsem to zentace opravdu se ne-tehdy ale jeohledu to rétorika, která nepatří hloupý opustil. kvalitní infrastrukturu, počínajeJe to že jsme hledat řešení, by svůj vnitřním dvaceti operačních programů je značnedostižný vzor. budeprostředí, jednou česká dobré přenést část stabilní rozhodovacích že přes myslel, tentvrdá kontext bylo jsem vysvětdo České republiky v jednadvacái snažili na divokou privatizaci. Uzavřené me- ního politika? Věřím ale, dopravou, přesAž životní jsme se být komunikátojům nedal zdroj příjmů, lil.dohodu Víte, mya pan se nacházíme v po-a také ně nepružný. Vedle toho regiony patří tém století. S takovými komunisústava obsahovat pravomocí odpovědnosti narozvoj re- siljednání najdeme Budete ochotni jít,nakonec ať už se bude veřejné služby apodobné podobně.ustanovení, morandum nemusí odborolíbit každému, rem mezi ní aselékařským byť účelově vázaný na měrně specifickém období. ty říkám Kdo chce adorovat do- opustí. mezine!nejlépe čerpající příjemce evropvým klubem a doufám,že žeze i díky gionálníJedúroveň. Bohužel, to věřte, že budu nejspokojenější hejtman ničního fondu ne a vždy jeho obnovu. Kalousekželezniční tento nápad ale jsem přesvědčen, všech jednat špat- o regionální pro- Každoročně kdovím, chceže i tady se obNyní vodejdu od ale regionů k té čisté přispění asociace krajůnejlepší. a vyjed- pravu nebo o sociální oblast, do nak tady došlo k brutálním je to proto bitva doskýchGottwalda, dotací. Ano, nejenom Evropě na celém světě.Klementa bylo doprovázeno příslušnými finanných řešení bylo toto krajů,cemi. na druhou pohraničníky u železnékterými se zanávání hejtmanů nakonec nemu- soudních sporů slovaneustále o každoustát korunu, jestli se politice. Nedávno jste se stal sta- adorovat jevily určité problémy, Od té doby přidává Pokuds vládou? budeme mluvitpadům o těchpříjmů oblasjsme v unikátním opony,bývá není policie, pro mě partner. to krajní varianta. Podle mého tutárním místopředsedou ČSSD, až sely být krizopodaří krajům, získat prostředky ze státto jsou ale jednotlivosSkoro jste mne, pane hejtmane, úkoly aobdokompetence především tech, které mají krajestranu na starosti, Kraje serealizovány v mnoha žádné věcech, dá seJeříci, bí čerpání A ního není normální situace, aby se přičemž se vlastnějsem dva původní vé scénáře. Ty by poškodily ne- oblasti rozpočtu. Je to navíc vyděsil, zpočátku myslel, že ti z tisíců případů, kdy byly udělovány ně deleguje výkon státní správy, ale náprakticky u všech můžeme říci, evropských že je na dotací. hádají s vládou. Ve zmíněné tady musím říct, že dlouhodootázku položímregionů, poně- navíc se týv rámci jednoho státu soudiuchazeči o předsednický postrozpočse- Poslední jenom pacienty, ale i zdravotnicsobené tím, že stát vlastně sám dotace na úrovni zdravotnictví je to například dispro- v nich nedostatek peněz. Kromě výše už to nedoprovází adekvátním přidě- byste místo změny systému bě vyjadřujeme nespokojenost kud osobnější. Před měsícem jste la vláda a regionální reprezentařadili do tandemu a jedou společtví. Došlo by k divoké restruktuneví, co na svém území bude reaobdobí, porce mezi financováním fakultních řečeného jsme přitom třeba ještě ne- lením finančních prostředků. To není tového určení daní chtěli měnit ústa- kají předcházejícího volebního nikoliv hejtmanů z ČSSD. zmínili otázku silnic, které kraje od ale problém jen České republiky. Když vu… a krajských nemocnic. K tomu se hned vyjádřím, ale začnu státu převzaly v silně podfinancova- jsem podobný problém studoval na Ne, takto jsem to opravdu nemyslel, Nyní žijeme v době, kdy evropské penejprve vztahem k vládě. Pokud to ném stavu a z peněz, které na ně kra- úrovni celé Evropy, tak musím říct, že ten kontext jsem vysvětlil. Víte, my se níze do značné míry nahrazují výpad-

ROZHOVOR ROZHOVOR ROZHOVOR

1717 17

KN |KN květen 20112011 | | | květen KN | květen 2011 |

bychom se měli soudit s vládou,“ Michal Hašek oslavil pětatřicáté narozeniny. Když budete mít chvilku a zamyslíte se, jste spokojený? Jste spokojený s tím, kým jste a jak se vyvíjí váš život? Nikdy jsem si nestanovil životní plán ve smyslu: první barevný televizor, první dovolená v Jugoslávii… Takhle život nejde a nefunguje. Kdyby se mě někdo zeptal před patnácti lety, asi bych si složitě uměl představit, že v pětatřiceti budu druhým mužem největší politické strany v zemi, budu jihomoravským hejtmanem a šéfem všech hejtmanů. Jsem hrozně rád, že mohu říct, že mám skvělou manželku, výbornou rodinu a co je mi líto, ale to je moje volba, že na rodinu mám jen omezený čas. Co bych si přál, to by bylo více času pro rodinu, více času pro dceru, která teď půjde do školy.

Rozvoj území, mám na mysli nejenom hospodářský, ale i socioekonomický, velmi těsně souvisí s tím, jak na daném území vypadá dopravní infrastruktura. Jsme přesvědčeni, že s výjimkou Prahy tato oblast ve zbytku republiky pokulhává. Regiony znají svoje dlouhodobé priority, které jsou stále stejné a bohužel zůstávají stále jen na papíře. Věřím, že další vlády tento stav změní. Vzhledem ke stavu krajských silnic po zimě, vzhledem k tomu, že vláda bez konzultace s námi skokově zvedla mýtné a kamiony nám sjely z dálnic a ničí nám krajskou silniční síť, se jasně hlásíme o podíl na nějakém stabilním financování krajské silniční sítě. Možností je celá řada, počínaje participací krajů na mýtném na vybraných úsecích silnic II. a III. třídy, přes zavedení systému vážení kamionů na krajských silnicích. To ale nejsou cesty, jak přinést do krajských rozpočtů miliardové příjmy. Osobně si proto představuji, že by byl definován určitý podíl účelového určení části výnosu spotřební daně z pohonných hmot nebo ze silniční daně ve prospěch krajských rozpočtů. Jinak budeme nadále odkázáni na libovůli vlády nebo Státního fondu dopravní infrastruktury.

S Michalem Haškem hovořil: Miloš Spáčil

ky prostředků z rozpočtu České republiky. A toto skončí. Prostě skončí období, kdy na určité věci tady budou peníze z Evropské unie a pak se v plné nahotě ukáže, jak nepřipravený je státní rozpočet, případně celý systém veřejných rozpočtů, protože nedokáže nahradit výpadek evropských peněz. Teď jsme tedy byli v období, kdy bylo možné čerpat na různé projekty evropské fondy a jsme v období, kdy se během několika málo měsíců česká vláda postaví k tomu, jak bude vypadat požadavek České republiky na roky 2014 až 2020. To bude naprosto klíčové a my bychom měli s vládou místo trapného přetahování se o to, zda za chybu v zákoně o stavebním spoření mají platit kraje, jednat o těchto prioritách. Měli bychom říct, co chtějí regiony do roku 2020, co má být přednostně financová-

no z Evropské unie… My máme jasnou představu a státu jsme ji předali. Náš tým pod vedením hejtmana Martínka, kterému mimochodem prostřednictvím tohoto rozhovoru přeji po operaci brzké uzdravení, zatím nemá shodu s centrální vládou. Ta dokonce uvažuje o tom, že struktury regionálních operačních programů zruší a opět je bude centralizovat do jednoho sektorového operačního programu a rozhodovat se bude opět v Praze. To nás vrací před rok 2006. Proto budeme bojovat o to, aby i v tom dalším období měly regiony silné slovo a existovaly tady regionální operační programy. My mnohem lépe než pražští úředníci známe problémy v krajích a pokud tu něco funguje, nevidím jediný důvod, proč by se to mělo rušit.

Už jsme zmínili evropské peníze a skutečnost, že tady nebudou pro nás věčně. Hovoří se o tom, že pro příští programovací období budeme mít k dispozici zhruba sedmdesát procent současného objemu. Jak významně by to regiony pocítily? Tu odpověď bych postavil trochu jinak. Regiony v České republice potáhnou s vládou za jeden provaz, jakkoliv ji budeme v jiných věcech tvrdě kritizovat, ve smyslu získání co možná největšího objemu finančních prostředků na příští plánovací období EU. Takže číslo, které jste řekl vy, bych viděl jako minimum a snažme se, aby cílová částka pro Českou republiku byla vyšší. To je zájem jak regionů tak vlády a na něm pracujeme. Z pohledu regionů pak bude při jakékoliv finanční alokaci důležité, jaké bude vnitřní rozdělení. Méně prostředků nutně neznamená, že se jich o to méně objeví v regionech. Půjde o celkové nastavení systému a regiony mají dvě velké priority. Máme regiony, které jsou na trochu vyšší úrovni, v těch bychom nyní chtěli cílit na podporu znalostní ekonomiky, vědy, výzkumu, inovací a podobně. Pak tu máme skupinu regionů, kde ještě není tak kvalitní infrastruktura a bude potřeba nejdříve dobudovat kvalitní infrastrukturu, počínaje dopravou, přes životní prostředí, veřejné služby a podobně. Významným cílem evropských dotací je už zmíněná velká bolest krajů, kterou jsou krajské silnice. Jak tuto silně podfinancovanou oblast chcete řešit? Doprava je samostatné, specifické velké téma. Jak jste sám řekl, kraje převzaly silnice nižších tříd do svého vlastnictví v katastrofálním stavu a s obrovským vnitřním zadlužením. Stát krajům nedal stabilní zdroj příjmů, byť účelově vázaný na rozvoj silničního fondu a jeho obnovu. Každoročně je to proto bitva doslova o každou korunu, jestli se podaří získat prostředky ze státního rozpočtu. Je to navíc násobené tím, že stát vlastně sám neví, co na svém území bude realizovat a vznikají nejrůznější překotné superkoncepce.

Nyní odejdu od regionů k té čisté politice. Nedávno jste se stal statutárním místopředsedou ČSSD, přičemž se vlastně dva původní uchazeči o předsednický post seřadili do tandemu a jedou společně. Je to podle vás dobrý model? Jsem přesvědčen, že brněnský sjezd sociální demokracii posílil. Souboj o předsedu byl kultivovaný a oba, jak já tak Slávek Sobotka, jsme jasně řekli, že pozice předsedy není cílem, ale prostředkem k realizaci nějaké vize. A nešlo tady o nějakou dohodu ve stylu, když vyhraješ, tak já budu tvůj místopředseda. Jsem rád, že jsem silným mandátem získal pozici prvního místopředsedy. V tuto chvíli reprezentuji hejtmany ve vedení sociální demokra-

cie a snažím se provázat krajskou politiku s tou centrální. Nakolik se mi to podaří, to se ukáže i příští rok, až sociálnědemokratičtí hejtmani budou ve volbách obhajovat svoje posty. Teď jste mi, pane hejtmane, nahrál na další otázku. Na krajské úrovni, kterou můžeme považovat za střední mezi obecní a centrální politikou, si sociální demokraté vyzkoušeli koaliční spolupráci s komunisty. Nemýlím-li se, je předseda Sobotka oproti vám poněkud tolerantnější ke spolupráci právě s komunistickou stranou. Vzhledem k poměrně radikálnímu textu, který komunistům nedávno unikl do médií, se proto chci zeptat, jak se v této věci bude sociální demokracie v budoucnosti chovat? Bude dál platit bohumínské usnesení? K tomu mám poměrně jednoznačné stanovisko, které mohu pouze zopakovat. Jsem podporovatelem bohumínského usnesení a neumím si představit, že by se zúžovalo, měnilo nebo rušilo. Ohledně spolupráce s komunisty striktně odlišuji centrální patro politiky od regionální a komunální politiky. Zvlášť v komunální a regionální politice spolupracují nejrůznější politické strany a narazíme na roztodivné koalice. Musím říci, že na této úrovni mi spíš vadí komunisté v jiných politických stranách než příslušníci KSČM. Co se týká centrální úrovně, tam je to něco jiného. Byl jsem zděšen a šel mi mráz po zádech, když jsem si četl jeden z programových dokumentů, který připravuje nějaká část komunistické strany a který byl zveřejněn ve sdělovacích prostředcích. Jasně říkám, s takovouto nereformovanou Komunistickou stranou Čech a Moravy si já, Michal Hašek, první místopředseda ČSSD, neumím představit převzetí vládní zodpovědnosti v České republice, a to ani ve formě podpory menšinové vlády ČSSD. Jestli se někdo hlásí k odkazu Engelse, Marxe a Lenina, říká, že by mělo znovu dojít ke znárodnění, že s některými by mělo být zúčtováno, je to rétorika, kterou možná používal Klement Gottwald v roce 1948, ale je to rétorika, která nepatří do České republiky v jednadvacátém století. S takovými komunisty říkám ne! Kdo chce adorovat Klementa Gottwalda, kdo chce adorovat pohraničníky u železné opony, není pro mě partner. Poslední otázku položím poněkud osobnější. Před měsícem jste oslavil pětatřicáté narozeniny. Když budete mít chvilku a zamyslíte se, jste spokojený? Jste spokojený s tím, kým jste a jak se vyvíjí váš život? Nikdy jsem si nestanovil životní plán ve smyslu: první barevný televizor, první dovolená v Jugoslávii… Takhle život nejde a nefunguje. Kdyby se mě někdo zeptal před patnácti lety, asi bych si složitě uměl představit, že v pětatřiceti budu druhým mužem největší politické strany v zemi, budu jihomoravským hejtmanem a šéfem všech hejtmanů. Jsem hrozně rád, že mohu říct, že mám skvělou manželku, výbornou rodinu a co je mi líto, ale to je moje volba, že na rodinu mám jen omezený čas. Co bych si přál, to by bylo více času pro rodinu, více času pro dceru, která teď půjde do školy. S Michalem Haškem hovořil: Miloš Spáčil

18

PUBLICITA

KN | květen 2011 |

MĚSTA A OBCE

Jablunkov (Moravskoslezský kraj) Krajské noviny znovu obnovují rubriku Města a obce, v  rámci které vás budeme seznamovat se zajímavými místy naší republiky. Pro obnovenou premiéru jsme si vybrali město, které se může pyšnit titulem „nejvýchodnější“. Téměř šestitisícový Jablunkov leží ve východním cípu Moravskoslezského kraje na hranicích s Polskem a Slovenskem. Průvodcem nám po něm byl místostarosta a zároveň senátor Petr Gawlas.

JABLUNKOV Statut Kraj Založení Počet obyvatel Starosta

Město Moravskoslezský 1435 5 717 Petr Sagitarius ; SNK-Jablunkov 2010 Petr Gawlas (ČSSD) 7 (3x ČSSD; 2x SNK-Jablunkov 2010; 2x KDU-ČSL) 21 Petr Gawlas (ČSSD) www.jablunkov.cz Příjmy 211.391,9 tis. Kč, výdaje 227.308,9 tis. Kč, rozpočet schodkový, schodek vyrovnán okruhem financování ve výši 15.917,0 tis. Kč Aktuální míra nezaměstnanosti k 30.4. (Jablunkov) 7,00% (což představuje 219 nezaměstnaných v evidenci úřadu práce)

Místostarosta Rada Zastupitelstvo Senátor Web Rozpočet

Nezaměstnanost

„Historie našeho města je spjata s dějinami Těšínského knížectví. Jeho bohatou historii připomíná náměstí s kašnou a barokní sochou Immacula-

ty z roku 1655, renesanční farní kostel Božího těla z roku 1620 a řada dalších historických staveb,“ připomíná Petr Gawlas pestré dějiny svého města.

Zajímavá minulost i poloha dělají z Jablunkova významný turistický cíl, který přitahuje nejenom tuzemské ale i zahraniční cestovatele. „Poloha města také vybízí ke vzájemné spolupráci v oblasti cestovního ruchu s příhraničními partnery. Ať už se jedná o pěší turistiku, kdy mají turisté možnost přejít po dobře značených trasách Slezských Beskyd území tří států, nebo cykloturistiku, pro kterou chceme vybudovat hustou síť cyklostezek, často navazujících na stezky v  sousedních státech,“ popisuje místostarosta. Na rozvoji turistiky jsou tady přímo cílené projekty, na kterých Jablunkov úzce spolupracuje s polským městem Wisła. Tématu soužití národností v rámci malého území se v případě Jablunkova vyhnout logicky nemůžeme. Jablunkovští tvrdí, že vztahy Čechů s  Poláky, kteří tvoří třiadvacetiprocentní podíl na počtu občanů, jsou zcela bezproblémové. „Některé drobné excesy jsou opravdu spíše výjimkou. Vztahy se tady velice blíží západoevropským standardům,“ vysvětluje Gawlas. „Pomáhá tomu i aktivita polské menšiny, která tady pořádá řadu kulturních a společenských akcí, díky kterým se případné sváry stírají a pomáhají lidem uvědomit si, že my všichni jsme občany jednoho velkého celku, kterým je Evrop-

ská unie.“ Ani Jablunkovu se ale nevyhýbají problémy. V  Moravskoslezském kraji je to především nezaměstnanost, která ale naštěstí v Jablunkově není nijak drtivá. Přesto se město potýká s poklesem nabídky volných pracovních míst. Podpůrnými aktivitami, které ve městě pomáhají v boji s nezaměstnaností, jsou veřejně prospěšné práce, podpora uchazečů o zaměstnání v  kurzech a rekvalifikacích a nejrůznější vzdělávací aktivity. „Funguje tady například projekt Paklíč, který je zaměřen na vybudování Poradenského a vzdělávacího střediska v centru mikroregionu Jablunkovska. V  rámci něj bude mimo jiné vytvořeno i třináct nových pracovních míst na Třinecku a Jablunkovsku,“ uvádí místostarosta příklad boje s nezaměstnaností. Zajímalo nás také, jak si město vede při získávání evropských dotací. Jablunkov, jehož roční rozpočet se pohybuje pod hranicí čtvrt miliardy korun, je v této oblasti velmi aktivní. „Nejvýznamnějším projektem, který město dlouhodobě realizuje, je stavba kanalizací v rámci projektu Revitalizace povodí Olše. Příjemcem dotace je v tomto případě Slezský vodohospodářský svazek, jehož je město členem. Jablunkov v rámci tohoto projektu staví kanalizaci v  lokalitách Rad-

vanov, Lýski, Žihla, Purkrechtní Bělá a Městská Lomná, přičemž náklady stavby jsou 157 milionů korun,“ popisuje Gawlas, který doplňuje, že evropské peníze do města jdou i prostřednictvím regionálních operačních programů, díky kterým se podařilo získat mimo jiných i dotace na modernizace či vybavení škol. S Jablunkovem se pomalu loučíme a před tím, než dáme nejvýchod-

nějšímu městu republiky sbohem, ptáme se na jeho budoucnost. Ta by prý kromě turismu mohla být i v lázeňství. V současné době prý probíhají první zkušební vrty pro zjištění kvality vody a výsledky jsou zatím slibné. Tak kdo ví, třeba v budoucnu budmeme mít jméno městečka spojené s představou nejenom pěkné dovolené, ale i načerpání nových sil v lázeňských areálech. (mes)

Povedlo se

Nepovedlo se

Rekonstrukce škol Bezbariérový chodník do Městské Lomné Zavedení komunitního plánu sociálních služeb Zavedení městského kamerového systému

Obnova parků a zeleně ve městě Obnovení využití kulturního domu

ANKETA Je podle vás správné, že stát pokračuje v takzvaném supertendru na likvidaci starých ekologických zátěží?

NE

Od samého počátku je to pro stát nevýhodné řešení. Státní garance za ekologické zátěže přesahují 110 mld. Kč. Přitom odhady skutečných nákladů na jejich odstranění jsou někde na třetině nebo dokonce na čtvrJiří Oberfalzer, senátor (ODS) tině této hodnoty. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže již dvakrát zrušil rozhodnutí příslušné výběrové komise a odmítl vyloučení jednoho ze soutěžitelů, který se dalším dvěma „nehodil do krámu“. Soutěž je provázena pochybnostmi a vážnou obavou, že je připravena pro předem vybrané uchazeče. Přitom nic nebrání tomu, aby byly soutěženy jednotlivé lokality. Zakázku by mohlo získat více firem a celková výše výdajů by odpovídala realitě. V době, kdy se musí škrtat nejrůznější sociální dávky, mi přijde obzvlášť nezodpovědné riskovat, že se vyhodí zbytečně desítky miliard korun.

NEVÍM

Je velikou otázkou, jak to s tímto „supertendrem“ dopadne. Projekt, o kterém se mluví již od roku 2008 se zatím stal pouze velkým tématem. Myslím si, že by se ekologické škody měly zlikvidovat. Zároveň je potřeba pohlídat, Jozef Regec, senátor (ČSSD) aby výběrové řízení a celá realizace projektu proběhla transparentně, protože se jedná o ohromnou částku peněz, který půjde z kapes daňových poplatníků.

NE

Záměr likvidace starých ekologických zátěží je jistě chvályhodný, ne už tak samotná plánovaná forma realizace. Ekologický supertendr v  podobě jedné obrovské zakázky ve výši cca 114 miliard korun není v  žádném případě správným řešením. Takováto forma „vše v jednom“ vyložePetr Gawlas, senátor (ČSSD) ně nahrává možným podvodům a finančním únikům za podezřelých okolností, nemluvě o tom, že skutečná cena je dle vyjádření odborníků výrazně nižší, až poloviční. Každý jednotlivý případ by měl být podroben pečlivému a samostatnému hodnocení. Rozdělení zakázky na několik menších zakázek by dle mého názoru bylo pro stát finančně výhodnější a rozhodně i transparentnější.

NEVÍM

Nejsem podrobně informována o tzv. supertendru na likvidaci starých ekologických zátěží. Mohu však konstatovat,že rozsah starých ekologických zátěží je mimořádně rozsáhlý zvláště v  některých lokalitách. Jsem přeSoňa Paukrtová, senátorka (BEZPP) svědčena, že informace o nich by se měla stát součástí územních plánů obcí. Pokud totiž někdo kupuje pozemek, měl by vědět, zda je zatížen starou ekologickou zátěží. Jejich likvidace může být mimořádně nákladnám, a tak obce a regiony přivítají pomoc státu v této záležitosti.

NE

Největší problém je v odhadu výše ekolog. škod. MŽP uvedlo v květnu 2009, že cena sanací by měla být jen kolem 40 (a nikoli 115) miliard korun. O rok později zveřejnil NKÚ závěr, v němž mj. upozorňuje, že ministerstvo financí nemá Miroslav Antl, senátor (BEZPP) žádnou analýzu skutečné výše škody – a že tato super-zakázka je svým objemem pětkrát větší než dosavadní největší státní zakázky. Jasně jde o „super-výhodnou-zakázku“ pro jednu firmu. Měly by se rozepsat soutěže na jednotlivé ekologické zátěže, což se týká 510 lokalit po celé ČR - a mohly by se zúčastnit i menší tuzemské firmy, které se do ekotendru nedostanou.

KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail: [email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redakce: Filip Appl, Michal Tillgen, Jana Bartošová, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Tomáš Kocourek Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Nezdrojované fotografie v tomto vydání Krajských novin jsou od agentury CzechTourism.

NE

Jsem přesvědčen, že stát  by neměl pokračovat v tzv.ekologické superzakázce. Je vždy nedobré, když zadavatel  veřejné zakázky dopředu deklaruje cenu zakázky,která byla stanovena na základě odhadů více jak 10 let starých. Stát by měl poTomáš Kladívko, senátor (ODS) stupovat k ekologickým zátěžím jednotlivě,nechat zpracovat projekty,které by posoudily rozsah a způsob odstranění ekologické zátěže a teprve následně vypsat výběrové řízení na její odstranění. Domnívám se, že  si příroda za uplynulých 20 let s ekologickými zátěžemi v některých případech poradila z části sama a v kombinaci s moderními technologiemi odstranění, by celková částka superzakázky byla výrazně nižší.

Tomáš Jirsa, senátor (ODS)

NE

a) Ekotendr provází mnoho nejasností a náznaků manipulací. Také považuji systém likvidace starých zátěží jednou firmou, která nemůže jinak, než si najímat na práci regionální firmy, ale zisk zůstane jinde (a zásadní otázka je kde?), za nesystémový. Stát by měl proto ekotendr co nejdříve zrušit. b) Pokud jsem ale dobře informován, ekotendr nelze zrušit, protože byl takto (nezrušitelně) ministerstvem financí připraven. Jedinná možnost, jak se vyhnout arbitrážím, je otevřít obálky a .... nevybrat nikoho. Avšak stačí, když osm ministrů zvedne nějakého vítěze ruku a ekotendr, resp. zisky a provize z něj, se rozběhnou. Dovedu si to i představit: „Vážení ekologicky myslící ministři, očekávali jsme nabídku 115 miliard a v obálce je pouhých 45 miliard, proč to nebrat? Kdo je pro?“ Pokud si dobře pamatuji, premiér Nečas vyhlásil, že kdyby se tak stalo, odstoupí.

Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139. E-mail: [email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 10. Číslo: 5. Vychází: 20. května 2011 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

KN | květen 2011 |

Na sanaci bývalých dolů dala vláda přes 20 miliard Moravskoslezský kraj patří z hlediska kvality životního prostředí mezi nejzatíženější regiony. V minulosti byly poškozeny všechny složky životního prostředí. V současné době patří mezi nejzávažnější problémy staré ekologické zátěže v lokalitách bývalých i dosud provozovaných průmyslových podniků, kontaminace půdy, následky těžby uhlí a jejího útlumu (devastace území, výstup důlních plynů) a znečištění ovzduší v důsledku koncentrace zdrojů a zvyšující se intenzity dopravy. Možná proto vláda souhlasila se záměrem postupně vyčlenit částku 20 miliard korun na účast státu na nákladech odstraňování ekologických škod na území Moravskoslezského kraje s tím, že tato suma bude krytá stejně jako v Ústeckém a Karlovarském kraji z privatizačních výnosů. „V srpnu 2007 prodloužila vláda původně stanovený časový horizont pro vyčlenění finančních prostředků do roku 2018. V lednu 2009 byl program odstranění ekologických zátěží v Moravskoslezském kraji rozšířen o nápravu škod po průzkumu a  těžbě ropy a zemního plynu i na území Jihomoravského kraje a původní finanční garance státu byla navýšena na 21 miliardu korun,“ uvedl Vít Kaštovský z Odboru hornictví ministerstva průmyslu a obchodu. Prioritními problémovými okruhy pro řešení ekologické revitalizace v Moravskoslezském kraji jsou podle Kaštovského zejména sanačně rekultivační práce, utlumení termických procesů na hořících odvalech, komplexní řešení nekontrolovaných výstupů metanu, zahlazení starých zátěží v OKR a příprava území po ukončené hornické činnosti. Ko-

mise pro řešení revitalizace Moravskoslezského kraje už v roce 2008 schválila k realizaci celkem 116 projektů s předpokládanými finančními náklady ve výši 8,5 miliardy korun. V regionu bylo do konce roku 2010 podle Víta Kaštovského zatím ukončeno 56 projektů v celkovém finančním objemu zhruba 750 milionů korun. V současné době probíhá provádění 52 projektů za asi 3,46 miliardy korun. „Dále bylo na ministerstvo financí předáno k přípravě a zadání veřejné zakázky 25 projektů za 3,18 miliardy korun a meziresortní komise pro řešení revitalizace v Moravskoslezském kraji přijala do svého programu dalších asi 130 projektů. Ty by potom měly přijít zhruba na 13 miliard korun,“ dodal Kaštovský. BUDOU PENÍZE STAČIT? ZNĚLO NA KONFERENCI Odstraňování starých ekologických zátěží bylo tématem březnové konference. Tu pořádalo Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje v Kulturním domě Radost v Havířově. Zúčastnili se jí zástupci minister-

19

STRUČNĚ A JASNĚ ● Moravskoslezský kraj chystá před letní turistickou sezonou netradiční prezentační akci „S Moravskoslezským krajem na cestách“. Tato prezentace je zamýšlena jako série jednodenních netradičních „road show“ vystoupení na náměstích v českých a moravských městech jako jsou Praha, Olomouc, Brno, Hradec Králové, Zlín nebo Ostrava za účasti známé osobnosti - několikanásobného vítěze Rallye Dakar - Karla Lopraise a představení jeho závodního speciálu Tatra. ● Od 1. června do 7. června letošního roku proběhne v  Českém Těšíně 1. Mezinárodní týden čtení dětem, jehož organizátory jsou na české straně Celé Česko čte dětem a za Polsko Cała Polska Czyta Dzieciom. Inaugurační slavnost, která proběhne na Mezinárodní den dětí zahájí Bolek Polívka, Ewa Farna, Michal Viewegh a Jaromír Nohavica.

Významným znečišťovatelem v Moravskoslezském kraji byl po desetiletí hornický průmysl. stva průmyslu a obchodu, představitelé Moravskoslezského kraje, měst a obcí regionu, zástupci vysokých škol, státních institucí i soukromých podniků. „Je více než dvacet miliard pro sanaci ekologických škod v Moravskolsezském kraji dost?“ zaznělo na konferenci opakovaně. Podle zástupců kraje minimálně dal-

ších šest miliard bude chybět. Navíc prý byla část prostředků použita i v jiných krajích. „Byly použity na zahlazení ekologických škod po těžbě ropy na jižní Moravě. Chceme proto, aby částka byla znovu navýšena a zohledněno i DPH,“ uvedl Pavel Bartoš, prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a předseda před-

zdroj: cerneuhli.cz

stavenstva Krajské hospodářské komory kraje. Konferenci Průmyslová krajina organizuje Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje letos již posedmé. Minulý ročník byla hlavním tématem například problematika brownfields a energetika. Marek Turek

● Na Dni otevřených dveří Výboru regionů Evropské unie v  Bruselu představil svůj stánek také Moravskoslezský kraj. Akci pořádal Výbor regionů ve svém sídle na Rue Belliard v  centru Bruselu. Cílem Dne otevřených dveří bylo prezentovat Evropskou unii také jako unii regionů a  ukázat návštěvníkům, jak rozmanitá je Evropa a  kolik zajímavých míst stojí za zhlédnutí.

PUBLICISTIKA

Kalousek nechce dál vyplácet dotace na regionální vlaky (pokračování ze strany 1)

„Ministr financí navrhl nikoli zrušení, ale pouze redukci za předpokladu, že kraje se aktivně ze svých zdrojů budou podílet na minimalizaci dopadů těchto opatření,“ řekl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Ale ani to zřejmě nepovede k dohodě. Pro kraje je jakékoliv omezování státních příspěvků nepřijatelné a objevují se i úvahy o soudním napadnutí takového kroku. JE TO MSTA, VOLAJÍ KRAJE Důvodem je fakt, že stát už krajům slíbil 2,6 miliardy ko-

run a to v  Memorandu o zajištění stabilního financování dopravní obslužnosti veřejné regionální železniční dopravy, které kraje uzavřely s vládou Jana Fischera v roce 2009. „Ten krok může významně poškodit regiony a veřejnou službu, kterou je veřejná doprava,“ prohlásil Hašek. „To, že pan Kalousek nějak zablokoval tyto peníze, pro nás nemá žádný význam. Pro nás je důležité, aby fungovala dopravní obslužnost v regionech, a v případě, že vláda skutečně začne odmítat plnit tuto smlouvu, její dodržování si vynutíme prostřednictvím soudu.“ Hašek na-

víc už krátce po oznámení tohoto vládního záměru prohlásil, že se tím Kalousek mstí oranžovým krajům za prohraný ústavní spor o stavebním spoření. To ministr financí odmítl a prohlásil, že má posudky ukazující, že memorandum nemá právní závaznost. A co by tedy případné zrušení dotace znamenalo pro některé kraje? Podle představitelů regionálních samospráv katastrofu. Jen Haškův Jihomoravský kraj by tratil asi 270 milionů. „Škrty by se našeho regionu dotkly zřejmě nejvíce ze všech v  zemi, protože jsme na rozvoj

ekologické regionální železniční dopravy hodně vsadili a stala se významnou součástí integrovaného dopravního systému v  kraji,“ varuje Hašek. HROZÍ ROZPAD SYSTÉMU A o podobné částky by přišly i ostatní kraje. Například Olomoucký o 200 milionů. Stejně jako Ústecký. Hejtmanka kraje Jana Vaňhová přitom netuší, kde by kraj vzal tolik peněz. „Myslím, že když podepisujeme smlouvu s vládou ČR, ministerstvo dopravy a kraje, tak že je relevantní k tomu, co se podepisuje

a ne že dnes nebo za týden či rok někdo řekne, že neplatí.“ V  Jihočeském kraji by to podle hejtmana Jiřího Zimoly mohlo znamenat rozpad současného systému regionální železniční dopravy. „Na tratích, kde železnice nepředstavuje páteř systému, by bylo nezbytné regionální železniční dopravu zcela zastavit. Redukce by se dotkla i páteřních tratí nebo víkendových spojů,“ řekl Zimola. V  Královéhradeckém kraji také hledají možné zdroje financí. Kraj by mohl přijít až o 254 miliony. „Nevím, kdo by tyto peníze měl zaplatit: kraj, města, obce

nebo cestující? Skončila by v podstatě polovina vlaků. S  nimi by o práci na železnici přišly v  našem kraji desítky zaměstnanců Českých drah,“ prohlásil radní pro oblast dopravy Josef Ješina. A velkou podporu pro svůj návrh nemá Kalousek ani ve své straně. Členové TOP 09 ve Středočeském kraji totiž už nějakou dobu aktivně vystupují proti hejtmanu Davidu Rathovi, který začal radikálně škrtat některé autobusové spoje. Není se tedy čemu divit, že se jim nelíbí podobné chování u svého ministra. Filip Appl

oficiální název regionu prý někdy nerespektují ani soudy. „Problémy se začaly množit hlavně se zvyšováním podílu elektronické správy,“ potvrdil hejtman. Nutno říci, že se touto změnou zas tak moc věcí nezmění. Vysočina už to slovíčko kraj používá, kde může a se změnou, která proběhne někdy v  průběhu tohoto roku, by tak neměly být žádné problémy. „Název Kraj Vysočina máme na razítkách, na logu i všech písemnostech. Změnou by bylo vše uvedeno do souladu,“ prohlásil již dříve radní kra-

je Vladimír Novotný. Podle Jiřího Běhounka kraj v  souvislosti se změnou názvu nečekají ani nijak zásadní výdaje. „V podstatě jde jen o pár formalit a technických věcí. Celkové náklady se vyšplhají maximálně na několik stovek tisíc korun.“ Teď už jen zbývá uvést novelu zákona v platnost a provést těch několik změn, kterých si běžný občan jistě ani nevšimne. Podle hejtmana je to záležitost několika měsíců. „Změnu v  názvu regionu předpokládám ještě v letošním roce.“ Filip Appl

Vysočina se změní na Kraj Vysočina Vysočinu čeká změna. Bude však spíše kosmetická a běžný občan si jí zřejmě ani nevšimne. Oficiální název regionu je v současnosti pouze Vysočina. Kraji to však podle jeho představitelů přináší problémy a zmatky v komunikaci. I proto se chystá změna a region dostane nový oficiální název: Kraj Vysočina. Co všechno změna názvu obnáší? Především problémy při komunikaci s úřady veřejné správy a při uzavírání smluv představoval název Vysočina. Kraji tak došla trpělivost a požádal parlament o novelu ústavního zákona, ve kterém by Vysočině přibylo do názvu slovo Kraj. „Poslanecká sněmovna naši žádost schválila jasnými 150 hlasy a já jsem rád, že ta-

ková většina poslanců pochopila, že jde prostě pouze o technický problém a zjednodušení komunikace,“ řekl Krajským novinám hejtman kraje Jiří Běhounek. Novela zákona už je dnes venku ze schvalovacího kolečka. Jasnou většinou ji schválil i senát a v první polovině května přidal svůj podpis prezident Václav Klaus.

Není se čemu divit, že návrh prošel tak snadno. Kritických hlasů totiž moc není. Ojedinělé názory tvrdí, že jde o zbytečný krok, který naopak povede k  dalším zmatkům. Naprosto jasná podpora pro tuto změnu v  obou komorách parlamentu svědčí o tom, že se tu vzácně shodla většina napříč celým politickým spektrem. Poslanci přitom do stručné novely, kterou předložili krajští zastupitelé, pouze doplnili pasáž o zachování právní kontinuity kraje a zavedli tříměsíční přechodnou lhůtu pro provedení změny.

NÁKLADY BUDOU MINIMÁLNÍ A jak je to tedy s  konkrétními důvody pro takovou změnu? Podle Jiřího Běhounka je jich hned několik. Tak předně kraj zjistil, že existují už zhruba dvě stovky subjektů, které nesou název Vysočina. To je fakt, který způsobuje zmatek a nejasnosti při jednání kraje. Potíže s názvem kraje jsou podle autorů novely i při posílání zpráv do datových schránek. Kraj má schránku „Vysočina“ a končí v ní některé zprávy pro místní katastrální úřad. Současný

20

KN | květen 2011 |

INZERCE

110344_Inzerce_priroda_2011_KN.indd 1

16.5.11 13:54

VÍCE INFORMACÍ NAJDETE NA WEBU:

POMAHAMEPRIRODE.CZ

110344_Inzerce_priroda_2011_KN.indd 2

16.5.11 13:54