Kalendář ochrany rostlin pro časně jarní období - březen Průběh letošní zimy byl „mimořádný“ především tím, že po mnoha letech měla opět pro zimu charakteristický průběh. Na celém území republiky byla dlouhodobě, tj. po mnoho týdnů, souvislá a dokonce mimořádně vysoká sněhová pokrývka. Ovocné dřeviny – choroby Období vegetačního klidu přečkávají houbové patogeny zimě různým způsobem, nejčastěji tvoří plodnice, ve kterých se na jaře vyvíjejí druhově specifické spory nebo přezimující podhoubí. Spory mnoha hospodářsky významných houbových patogenů se vyvíjejí ve zbytcích napadených opadlých listů pod stromy (strupovitost jabloně a hrušně, skvrnitost listů třešně a višně, hnědnutí listů meruňky) kde dozrávají v plodnicích současně s počátkem vegetace hostitelské rostliny. Některé patogeny přezimují např. v mumifikovaných napadených plodech na stromech (původce moniliniové spály a moniliniové hniloby plodů peckovin, jádrovin) případně v opadaných plodech pod stromy. U dalších houbových patogenů přezimuje podhoubí - mycelium na povrchu infikovaných rostlin nebo dokonce v infikovaných pupenech. Z uvedených způsobů přezimování škodlivých organismů ovocných dřevin je možné odvodit preventivní ochranná opatření proti mnoha významným houbovým chorobám peckovin i jádrovin. Jedním z možných ochranných opatření je včasné odstranění těchto infekčních zdrojů mechanickým způsobem, mumifikované plody odstraňujeme většinou při řezu, případně samostatným „ručním“ sběrem, což je však možné z důvodu finanční i časové náročnosti ruční práce pouze v malovýrobních podmínkách – v zahradách drobných pěstitelů. Rovněž zbytky napadených listů je vhodné odstranit ze zahrady (kompostování aj. způsoby zpracování biomasy) nebo zapravit do půdy, kde jsou brzy rozloženy pomocí půdních mikroorganismů a také i žížal. Základem úspěšné ochrany je využití všech opatření, které podporují odolnost hostitelského druhu a omezují výskyt a šíření patogenu v souladu se zásadami integrované ochrany rostlin. Jedním z nejdůležitějších preventivních způsobů ochrany je využití agrotechnických opatření. Při nových výsadbách je důležitá kvalitní příprava půdy a optimální hnojení před výsadbou. Jsou to opatření, která zvláště u trvalých kultur omezují vznik stresů, podmiňují dobrou kondici stromů i jejich dlouhověkost a následně vysoké výnosy kvalitního ovoce. Dostatek makro i mikroelementů, humusu či optimální pH zabezpečují správný vývoj kořenů i nadzemních částí stromů a dostatečný příjem vody i živin. Ještě před zahájením výsadby je třeba zvolit optimální velikost stromů ve zvoleném sponu a vhodnou odrůdovou a podnožovou skladbu, která podmiňuje odolnost proti chorobám i škůdcům a současně dobrou kvalitu plodů. Pokud to dovolují podmínky terénu, je vhodné rozvrhnout tvar i orientaci výsadeb tak, aby umožňovaly jejich dlouhodobé osvětlení a dostatečné proudění vzduchu, protože se tím zkracuje doba ovlhčení povrchu rostlinných částí a následně i podmínky pro šíření bakteriálních nebo houbových chorob. V předjarním období je sice ještě možné (v případě dostupnosti výsadbového materiálu ovocných školkách a zahradnických centrech) provádět výsadbu stromů, ale vhodnější je výsadbu odsunout až do příštího období vegetačního klidu, aby mohl pěstitel zabezpečit výše uvedené základní agrotechnické podmínky. Již založené výsadby je třeba udržovat v „dobré kondici“, tj. provádět ve správném agrotechnickém termínu kvalitní výchovný, udržovací a příp. zmlazovací řez (řez peckovin provádět zásadně až po vyrašení a dále po celou vegetaci až do poloviny srpna).
Ve velkovýrobě, kde jsou možnosti ruční práce limitovány, je stále významnou součásti integrované ochrany rostlin ochrana chemická. Integrovaná ochrana však využívá různé moderní metody monitorování škodlivých organismů ke zjištění objektivní potřeby ošetření, metody prognózy výskytu ŠO a indikace ochrany založené na prazích hospodářské škodlivosti (kritických číslech). Stále častěji však jsou využívány biologické způsoby ochrany, především proti ŠO živočišného původu. Původci dvou významných houbových chorob peckovin přezimují ve formě spor (tzv. blastospory) na povrchu větví, pupenů a případně i pod šupinami pupenů. Kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans) i puchrovitost slivoně (Taphrina pruni) mají podobnou bionomii. Původce kadeřavosti broskvoně napadá broskvoně, nektarinky, mandloně nebo broskvomandloně. K primárním infekcím může docházet již velmi časně na jaře, většinou koncem února a počátkem března, fenologicky v období rašení terminálních pupenů broskvoní. Konec období je vymezen fenofází konec kvetení. Období primárních infekcí a tedy ohrožení kadeřavostí je různě dlouhé v závislosti na průběhu počasí. V případě méně příznivých nebo dokonce nepříznivých podmínek pro infekce a šíření choroby (teplé a suché jaro s rychlým průběhem rašení) je období ohrožení krátké (2-3 týdny) a postačí menší počet ošetření (1-2), za vlhkého a studeného počasí v době nástupu vegetace se období infekcí může prodloužit až na 5-6 týdnů a k pokrytí této dlouhé periody je zapotřebí odpovídající počet ošetření, prováděných v intervalu od 7 do 14 dnů. Chemická ochrana musí být vždy preventivní a proto ošetřování výsadeb, především broskvoní, musí začít s časovým předstihem. První ošetření se provádí ve fázi nalévání pupenů a používají se měďnaté fungicidy, které současně účinkují proti dalším houbovým i bakteriálním chorobám. Další ošetření se již provádí organickými fungicidy. V době objevení příznaků, červeně zbarvených puchýřovitých útvarů na povrchu zdeformovaných listů, je ochrana již neúčinná. Kvalitní chemická ochrana výsadeb broskvoní (i mladých a dosud neplodících) zabraňuje předčasnému opadu listů a ztrátě asimilátů, zaručuje dostatečnou diferenciace pupenů, následné dobré přezimování stromů a vysoké výnosy plodů v příštím roce. Období primárních infekcí houbou Taphrina pruni, původcem puchrovitosti slivoně, nastává kalendářně o něco později, v závislosti na průběhu vegetace. Patogen napadá pouze slivoně (s. domácí i obecnou, z volně rostoucích druhů slivoň trnitou – trnku). Napadená pletiva plodů se hypertroficky vyvíjejí v ploché, světlé, zahnuté nebo nepravidelně zakřivené útvary bez vyvinuté pecky, později se na jejich povrchu se objevuje bílý až šedobílý povlak, napadené plody postupně hnědnou a předčasně opadávají nebo zasychají na stromě. K infekcím a šíření onemocnění dochází pouze za příznivých podmínek (dlouhotrvající ovlhčení deštěm a vhodné, tj. nižší teploty) v kritickém období rašení až počátku kvetení. Metoda signalizace není zatím známa. Ochrana je rovněž preventivní a proto je třeba ošetřit ohrožené výsadby včas, tj. v období nalévání až rašení pupenů slivoní. Při déletrvajícím chladném a deštivém počasí na jaře je třeba ošetření opakovat těsně před květem (fáze bílé poupě). V době objevení příznaků – puchrovitých plodů, tzv. „bouchořů” je ochrana již neúčinná. K ošetření jsou povoleny pouze měďnaté fungicidy. Napadené plody je třeba včas odstranit z výsadeb. V posledních letech choroba působí lokálně vysoké škody drobným pěstitelům slivoní. V ohrožených oblastech je proto pravidelná ochrana nezbytná, choroba může za příznivých podmínek zničit většinu plodů.
Přípravky (úč.látky) povolené v ČR k ošetření proti kadeřavosti broskvoně a puchrovitosti slivoně. Champion 50 WP (hydroxid CuII) – 1,3) Delan 700 WDG (dithianon) – 4) Dithane DG Neotec (mancozeb) – 4) Kocide 2000 (hydroxid CuII) - 1,3) Korzar (oxichlorid mědi – 1,3) Kuprikol 50 (oxichlorid CuII) – 1,3) Syllit 65 WP (dodine) – 4) Thiram Granuflo (thiram) – 4) Poznámky: 1. Přípravky na bázi mědi upřednostnit pro první ošetření. 2. Použít jen pro první ošetření. 3. Přípravek účinný proti oběma chorobám – kadeřavosti i puchrovitosti 4. Přípravek pro ošetření pouze proti kadeřavosti broskvoně
V předjaří, v době těsně před rašením nebo nejpozději v době rašení, je rovněž vhodné provést první preventivní chemické ošetření jádrovin, teplomilných a červených peckovin proti dalším druhům patogenních organismů, způsobujícím např. bakteriální a cytosporovou korovou nekrózu (Pseudomonas syringae pv. syringae, Valsa cincta, Valsa persoonii) a další choroby dřeva. K ošetření se rovněž používají měďnaté fungicidy. Řezu stromů a keřů mohou zvláště drobní pěstitelé využít k mechanickému odstraňování zdrojů primárních infekcí – letorostů jabloní napadených padlím jabloně (Podosphaera leucotricha), letorostů hrušní napadených strupovitostí hrušně (Venturia pirina) a letorostů angreštu, méně často rybízu nebo jejich hybridů (Josta) s příznaky napadení hnědým padlím angreštu (Sphaerotheca mors-uvae). Významným opatřením omezujícím šíření některých chorob dřevními částmi (prorůstání mycelia) je rovněž ošetření mrazových trhlin, ran vzniklých řezem nebo během vegetace jiným mechanickým poškozením (kroupy, zvěř). Během řezu je možné a velmi vhodné provést odběry letorostů pro účely odpočtů přezimujících stadií živočišných škůdců. Ovocné dřeviny - škůdci Přípravky (úč.látky) povolené v ČR k ošetření proti přezimujícím škůdcům na ovocných dřevinách. Calypso 480 SC (Thiacloprid) – 1) Reldan 22 (Chlorpyrifos-methyl) - 1) Typhlodromus pyri – biologický prostředek (dravý roztoč - makroorganismus) – 4) Poznámky: 1. Ošetření jabloní od fáze myšího ouška do objevení se špiček růžového poupěte. Ošetření ostatních dřevin v době rašení. Neošetřovat za mrazu ani v době očekávaných mrazů. Současně hubí do jisté míry zimní vajíčka a larvy svilušky ovocné. Ale v případě výskytu zimních vajíček svilušky ovocné nad kritické množství (tj. na 1 m délky větví 1 000 a více), se doporučuje použít některý ze specifických akaricidů. 2. Maximálně 1 ošetření
3. Přípravek adjustovaný jako plstěné (textilní) pásy, způsob aplikace - vyvazování pásů na větve stromů a keřů. Aplikace v zimním období, tj. od prosince do února, jednorázová introdukce. Dávka 3000 ks/ha nebo 5 ks/rostlinu - soliterní stromy a keře. 4. Přípravek adjustovaný jako plstěné (textilní) pásy, způsob aplikace - vyvazování pásů na větve stromů a keřů. Aplikace v zimním období, tj. od prosince do února, jednorázová introdukce. Dávka 1 pás / každý 3. keř nebo 1-3 pásy / každý strom.
Zelenina Česnek V období měsíce března začíná aktivita nenápadného, ale velmi významného škůdce zimního česneku a to houbomilky česnekové (Suillia univittata). Tato moucha, velikostně podobná mouše domácí (9 mm), klade vajíčka do rostlin vzcházejícího česneku nebo do půdy v blízkosti rostlin. Jedna larva je schopna zničit celou rostlinu česneku a samička naklade až 60 vajíček, vždy do každé rostliny pouze jedno. Ochranu proti tomuto škůdci lze provádět nepřímo formou agrotechnických opatření nebo přímo ošetřením insekticidy. V prvním případě je třeba nepěstovat cibulové zeleniny po sobě na stejném pozemku po více období, tedy česnek po česneku nebo česnek po póru. Upřednostňujeme pěstování česneku jarního. Malopěstilelé mohou použít k zakrytí vzcházejících rostlin netkanou textilii. Chemické ošetření se doporučuje pouze v oblastech, kde houbomilka škodila v předchozím roce. Ošetření insekticidy se provádí, jakmile následují tři po sobě jdoucí dny s maximálními denními teplotami nad 10°C, další ošetření cca za 14 dnů. Přípravky (úč.látky) povolené v ČR k ošetření proti houbomilce česnekové. Karate se Zeon technologií 5 CS (Lambda-cyhalothrin) Samurai (Lambda-cyhalothrin)
Kadeřavost broskvoně původce Taphrina deformans
Puchrovitost slivoně původce Taphrina pruni
typické příznaky poškození
Moniliniová hniloba plodů peckovin původce Monilinia laxa
Moniliniová hniloba plodů jádrovin původce Monilinia fructigena
napadené plody (mumifikované zbytky) ponechané na stromech nebo pod stromy na zemi jsou zdrojem infekce pro příští vegetační sezónu
Moniliniová spála třešně původce Monilinia laxa
Moniliniová spála meruňky původce Monilinia laxa
typické příznaky napadení
