Přehled olympských a dalších bohů Řecké jméno
Latinské jméno
Oblast působnosti
Symbol
Manžel/ka:
Zeus Často má různé epitety jako např.
Jupiter
Po svržení Krona se stal vládcem bohů, ačkoliv si rozdělil vládu nad světem se svými mladšími bratry (Hádes dostal podsvětí, Poseidon oblohu a Zeus oblohu, země patřila všem).
Zeus se při svých milostných dobrodružstvích proměňoval v různá zvířata (např. v býka při únosu Europy, v orla při únosu Ganiméda etc.) Právě orel je však hlavním posvátným zvířetem Dia. Říká se, že Omfalos (pupek světa) v Delfách byl nalezen tak, že Zeus vyslal dva orly proti sobě (jednoho ze západu a druhého z východu). Omfalos pak označuje místo, kde se setkali.
Héra (Junona)
Hádés
Pluto
Bůh podsvětí, země Někdy může být zemřelých. zobrazen s trojhlavým psem Kerberem (strážcem podsvětí), jindy se svou přilbou neviditelnosti (kterou, stejně jako Diův blesk a Poseidónův trojzubec, vykovali kyklópové za to, že je propustil z Tartaru, kam je uvěznil Kronos).
Persefóné: dcera bohyně úrody Deméter. Její druhé jméno, mimo podsvětí, je Koré.
Poseidón
Neptun
Bůh moře a koní.
Původně se dvořil Néreovně Thetidě, ale protože ta měla porodit syna,
Kůň (říká se, že když se Poseidón narodil, Kronos
Ačkoliv Héra představuje protiklad sexuální bohyně Afrodíty, její manžel jí dává neustále důvod k žárlivosti.
Afrodíté Venuše (V překladu „z pěny zrozená“, neboť se zrodila z mořské pěny a semene z Úranova údu, který hodil do moře Kronos, když otce vykastroval).
Láska
Arés
Válka Arés si libuje v násilí, aniž by se staral o to, na čí straně je právo. Jeho pravým opakem je Athéna, která je rovněž bohyní války, ale protože je současně i bohyní moudrosti, představuje spíše
Mars
jej nepozřel, neboť jej Rheia ukryla mezi koně). Lze jej také poznat podle jeho trojzubce. Někdy mívá na vyobrazeních rybí ocas.
jenž měl předčít svého otce, Poseidón jí nechal, aby si vzala smrtelníka – krále Pélea. Sám si vzal jinou z Néreoven, bohyni Amfitrité. Ta porodila Poseidónovi tři děti: Tritóna, Rhodu a Benthesikymu.
Holubice a vrabci
Jelikož je bohyní sexuální touhy (někdy je jejím symbolem zlatý pás, kterým vyvolává vášeň u lidí i bohů), často střídá partnery. Její největší životní láskou byl Adónis, jehož však zabil na lovu divoký kanec. Afrodíté nemohla svého miláčka zachránit, ale alespoň způsobila, že z jeho krve vyrostl první květ Sasanky. Podle dalšího z mýtů je jejím manželem Héfaistos, jehož však kdysi podvedla s Áreem.
válečnou strategii a věci s ní spojené. Proto také při střetu s horkokrevným Areem zvítězila. Analogii mýtu můžeme vidět ve vztahu Atén k válce. Atéňané válku nemilovali a pouštěli se do ní jen tehdy, když to bylo opravdu nutné, jako např. při obraně vlasti. S postavou Area je spojen i Aeropag (Aeros pagos = „pahorek Areův“, podle R. Gravese „pahorek smiřující bohyně“, je-li tedy areia přídomek Athénin, jak tento badatel soudí), kde proběhl soud s Areem, kdy jej ostatní bohové soudili za vraždu Poseidónova syna Halirrhotiema. Artemis
Diana
Lov
Asklépios
Aeusculapius
Lékařství
Athéné
Minerva
Moudrost, vědění, válka (viz Arés)
Posvátným zvířetem je laň.
Artemis je panenskou bohyní.
Sova
Athéna je stejně jako Artemis panenskou bohyní, byť se o ni ucházela řada bohů. Atéňané však spojovali neporazitelnost svého města s panenstvím své bohyně a tudíž (podle Gravesa) odstranili z mýtů veškerou látku, která by jej popírala, byť se dochoval mýtus o tom, jak se
Héfaistos pokusil Athénu znásilnit (což se však nakonec nestalo). Déméter
Ceres
Bohyně úrody a zemědělství
Dcera Kora
Dionýsos
Bacchus
Víno a veselí
Na jeho cestách jej doprovází bacchantky.
Érós
Cupido
Bůh lásky
Persefoné
Proserpina
Bohyně podsvětí
R. Graves překládá jméno z řeckého fero afonos „ta, jež přináší záhubu“.
Dle Gravese jméno znamená „děsná“.
Hélios
Sol
Bůh slunce
Zobrazován ve slunečním kočáru.
Héfaistos
Vulcanus
Bůh kovář
Poznáte jej podle toho, že je zobrazován jako ošklivý a chromý. Héra jej totiž po porodu schodila z Olympu, aby se jí nikdo nesmál, že porodila tak ošklivé dítě. Ale když později zjistila, jak zručný je Héfaistos kovář, pozvala jej zpět. Přesto se Héfaistos zdržuje raději ve své dílně pod Vesuv.
Afrodíté (Aby si získala zpět přízeň svého syna, zařídila Héra jeho sňatek s Afrodítou, ale nebylo to příliš šťastné manželství, neboť Afrodíta Héfaista podváděla s Areem.)
Héra
Juno
Bohyně manželství
Páv
Zeus
Hermés
Mercurius
Bůh cestujících, ale Caduceus (hůl i zlodějů, neboť obtočená hady),
ukradl Appolónovi opánky s křídly. jeho skot. Dále je poslem bohů (jeho služeb využívá jak Zeus, tak i Hádes, který jej někdy posílá pro duše mrtvých). V dobé hellénismu byl stotožněn s bohem Thovtem (egyptským bohem vědění) a stal se z něj Hermes Trismegistos (mytologický zakladatel hermetických, tj. tajných, okultních věd, jako byla např. kabala, alchymie etc.). Hestia
Vesta
Bohyně domácího krbu.
Hypnos
Somnus
Bůh spánku.
Kronos
Saturnus
Titán, otec olympských bohů.
Nyx
Nox
Bohyně noci
Rhea
Cybela
Titánka, matka olympských bohů.
Pasithea Zobrazován se Rheia srpem, kterým vykastroval svého otce Urana. Někdy je zaměňován za boha času Chrona (pak je zobrazen jako stařec s přesýpacími hodinami). Je jí zasvěcen dub.
Manžel Kronos.
Použitá literatura: GRAVES, Robert. Řecké mýty a legendy. 1. vydání. Z anglického originálu "The Greek Myths" vydaného nakladatelstvím Penguin Books přeložil HANUŠ Jiří. Obálku navrhl LUKŠAN Pavel. Odpovědná redaktorka MIROŠOVSKÁ Zuzana. Praha: Levné knihy, 2004, 738 s. ISBN 80-7309153-4. Mytologie: mýty, pověsti a legendy (kapitola Řecká a římská mytologie, str. 16-209, editor Alena Peisertová, první vydání, Praha 2006, ISBN: 80-7321-184-X
