K současným aspektům švédské politiky zaměstnanosti

K současným aspektům švédské politiky zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti byla ve Švédsku dlouhou dobu pilířem boje proti nezaměstnanosti. Názory na její účinnost se liší, existují mnohá tvrzení, která poukazují na přeceňování této politiky v minulosti. Nicméně bude moţné přinejmenším souhlasit s tím, ţe sehrála podstatnou roli v boji proti nezaměstnanosti během krize v první polovině 90. let minulého století, kdy míra nezaměstnanosti poprvé v poválečné historii překročila dvoucifernou desetiprocentní hranici. V současném globalizovaném světě větší výkonnost vykazuje americký trh práce, pro který je charakteristická vyšší produktivita práce, větší mobilita a pruţnost pracovní síly, tudíţ i niţší míry nezaměstnanosti a vyšší míry zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti patří vedle kolektivního vyjednávání a výrazného vlivu veřejného sektoru k základním kamenům švédského trhu práce. Pro švédskou politiku zaměstnanosti jsou charakteristické výrazné zásahy do trhu práce, coţ se projevuje právě v aktivní politice tohoto trhu. Koncem devadesátých let představovaly výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti více neţ 40 % z celkových výdajů na politiku zaměstnanosti, coţ bylo asi o 10 procent více, neţ odpovídalo průměru zemí OECD i Evropské unie1. Pro srovnání, USA vydávaly také přibliţně o 10 % méně na aktivní politiku trhu práce ze svých celkových výdajů na politiku zaměstnanosti, Japonsko pak dokonce o více neţ 20 procentních bodů méně. Z pohledu historie aktivní politiky zaměstnanosti, mnoho z centrálních opatření dnešní švédské politiky zaměstnanosti existovalo a bylo pouţíváno v průběhu celého minulého století. Počátky moderní aktivní politiky zaměstnanosti můţeme vysledovat právě v období po 2. světové válce, kdy se mnoho lidí ocitlo bez práce v důsledku strukturálních změn, k nimţ došlo ve výrobě. V této době (v roce 1948) byla ve Švédsku zaloţena instituce AMS (Arbetsmarknadsverket, dnes Arbetsförmedlingen2). Touto institucí bylo jiţ na počátku její činnosti vytvořeno několik programů, jejichţ cílem bylo přeškolit ohroţenou pracovní sílu a zvýšit její mobilitu. Později se aktivní politika zaměstnanosti stala důleţitým nástrojem v boji s nezaměstnaností, s udrţením nízké míry otevřené nezaměstnanosti a politiky udrţení plné zaměstnanosti. Celý systém programů, které fungují v současné době, se utvářel postupně a i nadále se mění. AMS dnes nabízí různé formy programů, od rekvalifikačních kurzů a moţností krátkodobých praxí v reálném pracovním prostředí po za pomoci dotací uměle vytvořená

1 2

Zdroj: OECD Employment Outlook; v Koprnická, K.: Švédský stát blahobytu a jeho trh práce, 2005. Státní úřad, který má pod dohledem a je aktivně zapojen do uplatňování švédské politiky trhu práce.

Ing. M. Richterová

1

místa ve veřejném sektoru. Jejich zprostředkování nabízejí nezaměstnaným švédské úřady práce AMS (Arbetsförmedlingen). Nabízené programy aktivní politiky zaměstnanosti patří do jedné ze dvou hlavních skupin, buďto mezi rekvalifikační kurzy nebo mezi programy dotovaných pracovních míst.

Současná pasivní politika zaměstnanosti ve Švédsku3 Pasivní politika zaměstnanosti sestává především z dvou typů dávek. Jednak to jsou dávky přiznaného pojištění v nezaměstnanosti vyplácené některou nezaměstnaneckou pojišťovnou, které se souhrnně označují jako A-kassa (nezaměstnanecká pojišťovna). V současnosti jich ve Švédsku existuje 33, jednotlivé pojišťovny jsou zaměřeny na určitý okruh povolání a existují při různých odborových organizacích jako SEKO4, Svenska Kommunalfackförbund5, nebo Lärarförbundet6. Druhým typem dávek je tzv. KAS (kontant arbetsmarknadsstöd) neboli "hotovostní podpora v nezaměstnanosti". KAS byla zavedena v roce 1974 jako doplněk k dávkám v nezaměstnanosti vyplácených z nezaměstnaneckých pojišťoven a nahradila tehdy některé formy dávek vyplácených na místní úrovni. Byla vyplácena těm, kdo nepřispívali do ţádné nezaměstnanecké pojišťovny (nebyli členem ţádné z nich) nebo do ní nepřispívali dostatečně dlouhou dobu, aby splnili podmínky nezaměstnaneckého pojištění a měli nárok na vyplácení dávek v nezaměstnanosti. Podpora byla zrušena v roce 1998, kdy dostala jinou administrativní formu, které se začalo říkat základní pojištění (grundförsäkring). Výše dávky základního pojištění představovala v roce 2004 320 švédských korun na 1 pracovní den, coţ odpovídá přibliţně 7 000 švédských korun měsíčně a představuje méně neţ 50 % většiny vyplácených mezd. Doba vyplácení dávky je 30 týdnů. Podmínkou pro vyplácení základního pojištění je splnění tzv. pracovních podmínek, kromě registrace na pracovním úřadu a aktivního vyhledávání pracovního místa musí být osoba hledající práci připravena přijmout "vhodné" pracovní místo. Základní pojištění má na starosti veřejná nezaměstnanecká pojišťovna Alfa, která byla zřízena 1. ledna 1998, aby doplnila činnost ostatních nezaměstnaneckých pojišťoven na pracovním trhu. Pojištění A-kassa, které se dnes nazývá dobrovolným pojištěním příjmu, existuje nejdéle a je nejrozsáhlejší. Pro to, aby nezaměstnaná osoba mohla pobírat takovou dávku, musí kromě podmínek, jeţ jsou vyţadovány u základního pojištění (pracovních podmínek), splnit také 3

Přehled opatření pasivní politiky zaměstnanosti podává Björklund et al. 2006, doplněno informacemi z webových stránek odborových organizací. 4 SEKO je odborová organizace pro sluţby a komunikace, sdruţující 140 000 členů z devíti odvětví; těmi jsou státní správa, energetika, obrana, poštovní sluţby, námořní doprava, telekomunikace, doprava, vězeňství, silnice a ţeleznice. 5 Svenska Kommunalfackförbund neboli Švédský odborový svaz obcí sdruţuje přibliţně 500 000 zaměstnanců obcí, krajských zastupitelstev i soukromého sektoru. 6 Lärarförbundet, Odborový svaz učitelů, organizuje učitele a vedoucí pracovníky všech typů škol (školek, základních a středních škol, zvláštních škol, vysokých škol, hudebních škol aj.).

Ing. M. Richterová

2

tzv. podmínku členství, tedy platit členský příspěvek do nezaměstnanecké pojišťovny v průběhu 12 měsíců. Pojišťovny jsou úzce svázány s odborovými organizacemi. Příspěvky jsou proto většinou zahrnuty v příspěvku, který je kaţdý měsíc placen odborové organizaci. Pro členy odborů je povinné být členem jejich nezaměstnanecké pojišťovny, ale je také moţné být členem takové pojišťovny bez členství v odborové organizaci. Moţné je i zřídit pojištění příjmu u veřejné nezaměstnanecké pojišťovny Alfa. I kdyţ v této souvislosti poznamenejme, ţe v posledních 20 letech bylo přes 90 % výdajů nezaměstnaneckých pojišťoven pokryto příspěvky od státu, čímţ členské příspěvky nabyly spíše na symbolickém významu. Výše kompenzace z pojištění příjmu se v průběhu času měnila. V 80. letech odpovídala nejvyšší hranice něco málo přes 90 procent příjmu, poté klesla a od roku 1997 leţela na hranici 80 procent. Avšak po celou dobu existovala horní hranice denní dávky, která v roce 2004 činila 730 švédských korun na den, coţ odpovídalo zhruba 16 000 korunám za měsíc. Celková doba vyplácení dávky činila po dlouhou dobu 60 týdnů (do roku 2001 pro starší nezaměstnané osoby 90 týdnů). Celkově vzato, pobíralo v posledních letech dávky v nezaměstnanosti přibliţně 75 procent otevřeně nezaměstnaných; asi 65 procent mělo pojištění příjmu (A-kassa) a přibliţně 10 procent z nich základní pojištění (neboli KAS). Podíl nezaměstnaných, kteří pobírají dávky, se od 60. let do poloviny 90. let minulého století zdvojnásobil. Jinou formou hotovostní dávky, kompenzující ztrátu příjmu v nezaměstnanosti, je předčasná penze. V období mezi 1972 aţ 1991 bylo moţné odejít předčasně do důchodu z důvodů souvisejících s pracovním trhem. Nárok na odchod do předčasné penze z těchto důvodu měli ti, kteří pobírali dávky z nezaměstnanecké pojišťovny A-kassa po dobu 90 týdnů a dovršili věk 60 let. To, ţe politika zaměstnanosti je ve Švédsku rozsáhlá, vyplývá také ze skutečnosti, ţe celkové výdaje na tuto politiku vyjádřené podílem na HDP jsou vysoké. I při pouţití uţší definice politiky zaměstnanosti, která nezahrnuje výdaje obcí, dosáhly tyto výdaje téměř 2 procent z HDP v 70. letech 20. století a téměř 2,5 procenta v 80. letech. Během krize v 90. letech vyšplhaly aţ k téměř 6 procentům HDP.

Současná podoba švédské aktivní politiky zaměstnanosti Švédsku je jiţ dlouhou dobu v mezinárodních kruzích věnována velká pozornost právě z důvodu rozsáhlé aktivní politiky zaměstnanosti. To byl případ i velké části 90. let, kdy slabý

Ing. M. Richterová

3

trh práce vedl k rozsáhlým výdajům jak na aktivní, tak pasivní opatření politiky zaměstnanosti. Avšak v posledních letech nemá Švédsko mezi zeměmi OECD v tomto ohledu jiţ ţádné zvláštní postavení. Evropské země vykazují kolem roku 2000 jiţ menší odchylky ve výdajích na politiku zaměstnanosti vyjádřené podílem na HDP.7 Na tomto místě také poznamenejme dvě zajímavé souvislosti. Jak jiţ naznačuje výše uvedené, sociální výdaje v zemi nepřevyšují průmět tzv. EU-15. Avšak na druhé straně výdaje na znalosti ve skandinávských zemích představují 11 % HDP a jsou vyšší neţ v ostatních sociálních modelech8. A zmiňme ještě další zajímavou okolnost, ţe přes všechny změny zůstává švédský stát největším zaměstnavatelem v zemi a zaměstnává asi zhruba 10 % aktivního obyvatelstva.9 

Záruka získání práce a rozvoje (Jobb- och utvecklingsgarantin).

Zavedeno: 2. 7. 2007 Účel: Nabídnout dlouhodobě nezaměstnaným osobám individuálně přizpůsobená opatření ze strany státu, aby co nejrychleji získaly práci. Osoba účastnící se programu pobírá aktivační příspěvek, v některých případech můţe pobírat příspěvek na podporu rozvoje (utvecklingsersättning). Jedná se o příspěvek, který je vyplácen mladým lidem účastnícím se v tomto programu, pokud nemají nárok na pobírání dávek v nezaměstnanosti.10 Cílová skupina: Osoby, které i)

pobírají příspěvek v nezaměstnanosti, vyuţily 300 dní z podpůrčí doby a nesplňují podmínky pro přiznání nové doby ..

ii)

nepobíraly příspěvek v nezaměstnanosti, ale byly po sobě jdoucích 18 měsíců nezaměstnané a hledaly práci u ÚP nebo se účastnily programu PZ, nebo

iii)

se účastnily programu záruky získání práce pro mladé lidi po dobu 15 měsíců, pokud se přiřazení uskuteční hned po účasti v programu záruky získání práce.

7

Björklund et al, 2006. Pick, 2006. 9 Steiner, 2005. 10 Na tento příspěvek má právo účastník programu určeného pro mladé lidi (Jobbgaranti för ungdomar – viz dále v textu), kteří nemají právo pobírat dávky v nezaměstnanosti. Tedy pro absolventy švédského gymnázia v délce studia minimálně 3 let, jeţ obdrţeli závěrečné vysvědčení; jeho výše je odvozena od příspěvku na studium pobíraného během studia. Příspěvek nepodléhá dani z příjmu. 8

Ing. M. Richterová

4

Osoba, která je přiřazená dle prvního bodu, můţe být přiřazení uskutečněno aţ 20 dní předtím, neţ budou spotřebovány dny pobírání příspěvku v nezaměstnanosti, pokud osoba nesplní poţadavky pro přiznání nové doby.. Popis (podmínky): Přiřazení můţe být uskutečněno jen tehdy, pokud program zcela pokrývá nabídku práce jedince. Pokud dotyčný částečně pracuje, můţe být přiřazení uskutečněno pouze v rozsahu zbývající části nabídky práce. ÚP zmapuje, jaká opatření v rámci záruky účastník potřebuje, aby posílil svoji pozici na TP a nabídne takovou podporu, aby byly splněn plán činností jedince. Program je rozdělen do třech fází, které mohou obsahovat následující činnosti. Během první zprostředkovatel práce posuzuje uchazečovy moţnosti najít práci. Hlavními činnostmi v této fázi jsou tudíţ aktivity zaměřené na vyhledávání práce s vedením (coaching). Tyto činnosti jsou přizpůsobeny uchazečovým potřebám a poskytují účinnou podporu při vyhledávání práce. Tato fáze trvá nejdéle 150 dní a uchazeč pobírá buď aktivační příspěvek nebo příspěvek na podporu rozvoje. Pokud během první fáze práci nenalezne, nastupuje druhá fáze, během níţ je uchazečovi poskytována další podpora formou například praxe, pracovního výcviku nebo „zesíleného“ výcviku. Tyto činnosti jsou zprostředkovávány ve spolupráci se zaměstnavateli na pracovišti. Praxe můţe probíhat maximálně šest měsíců. Cílem pracovního výcviku je poskytnout dlouhodobě nezaměstnanému uchazeči moţnost proškolení na určitém pracovišti. Cílem je začlenění do pracovního trhu po té, co byla příslušná osoba dlouhou dobu mimo pracovní trh. I pracovní výcvik můţe probíhat maximálně šest měsíců. Účelem „zesíleného“ pracovního výcviku je ujasnit určitou pracovní schopnost nebo poskytnout delší dobu pro pracovní výcvik, který můţe probíhat maximálně 12 měsíců. Pokud uchazeč nenalezne práci ani po 450 dnech v tomto programu, je mu přidělena některá z trvalých veřejně prospěšných prací. Uchazeč se můţe tohoto programu účastnit tak dlouho, dokud nebude zaměstnán nebo dokud nezačne absolvovat nějaký kurz, který neopravňuje k pobírání aktivačního příspěvku nebo příspěvku na podporu rozvoje. Doba účasti v programu: Uchazeč se můţe tohoto programu účastnit tak dlouho, dokud nebude zaměstnán nebo dokud nezačne absolvovat nějaký kurz, který neopravňuje k pobírání aktivačního příspěvku nebo příspěvku na podporu rozvoje. Aby bylo zaměstnavatelům, kteří se na tomto programu účastní, usnadněno zaměstnávání uchazečů, pobírají různé příspěvky buď v průběhu trvání programu (zaměstnávání uchazeče) nebo v případě, ţe uchazeče, jeţ se programu účastnil, přijmou; v tomto případě mu příspěvek pokrývá náklady spojené s jeho přijetím. Zaměstnání nebo účast v kurzu musí trvat více neţ jeden měsíc, aby jedinec mohl opustit program.

Ing. M. Richterová

5

Tomu, kdo odmítne opatření v rámci programu, jiné opatření PZ, vhodnou práci, zanedbává nebo nevyvíjí činnosti vedoucí k hledání práce, můţe být přiřazení do programu pozastaveno. Přiřazení do programu můţe být dokonce zrušeno, i kdyţ jedinec splnil nové pracovní podmínky nebo.. Náhrada náleţející účastníkovi: Účastník obdrţí aktivační příspěvek nebo příspěvek na podporu rozvoje. Ten, kdo má pojištění v nezaměstnanosti obdrţí podporu odpovídající 65 % předešlého denního výdělku, maximálně 680 kr na den. Ostatní dostanou 223 švédských korun na den. Osoba, která se programu účastní hned poté, co jí skončila účast v záruce získání práce pro mladé lidi, bude pobírat příspěvek na podporu rozvoje namísto aktivační příspěvku, dokud nedosáhne věku 25 let. Náhrada náleţející tomu, kdo program organizuje: Finanční podpora za více náklady je poskytována tomu, kdo poskytuje pracovní výcvik nebo zesílený výcvik. Zaměstnavatelům,

kteří se na tomto programu účastní, náleţí finanční příspěvek také v případě, ţe uchazeče, jeţ se programu účastnil, přijmou; v tomto případě mu příspěvek pokrývá náklady spojené s jeho přijetím. 

Podpora zaměstnání (Anställningsstöd)

Podpora zaměstnání je poskytována zaměstnavateli s cílem podporovat zaměstnání osob, které mají problémy s nalezením regulérní práce. Podpora zaměstnání je poskytována v podobě zvláštní podpory, podpory zaměstnání dlouhodobě nemocných a "instegsjobb". Popis (podmínky): ÚP přiřadí osobu hledající práci. Podpora zaměstnání můţe být poskytována pouze tehdy, pokud mzda a jiné zaměstnanecké výhody jsou v souladu s kolektivní smlouvou nebo jsou obdobné výhodám dle kolektivních smluv v rámci daného odvětví. Podpora nesmí být poskytována, pokud k výpovědím pro nedostatek práce došlo během posledních devíti měsíců. Podpora zaměstnání nesmí být také vyplácena zaměstnavateli, který jiţ dostává jiný příspěvek na stejné opatření. Formou zaměstnání můţe být jak zaměstnání na dobu neurčitou tak zaměstnání na zkušební lhůtu. Nebo jiné časově omezené zaměstnání. Mzdové náklady, z nichţ se podpora vypočítá, tvoří hrubá mzda včetně nemocenské a mzdy vyplácené během dovolené a zákonné sociální příspěvky (avgifter). Podpora je vyplácena pouze za dny normální týdenní pracovní doby, za které zaměstnavatel vyplácí mzdu nebo

Ing. M. Richterová

6

nemocenskou. V případě práce na částečný pracovní úvazek se podpora zkracuje poměrně k pracovní době. Zvláštní podpora zaměstnání: Osobě můţe být přiděleno zaměstnání se zvláštní podporou zaměstnání, pokud ukončila fázi jedna záruky práce a rozvoje. Podpora je vyplácena ve výši 85 % mzdových nákladů, nejvýše však 750 kr za den a můţe být vyplácena nejdéle 12 měsíců. Podpora zaměstnání dlouhodobě nemocných: Zavedeno: 1. 3. 2004 na některých místech v zemi, od r. 2006 existuje v celé zemi Osoba, které je nejméně 20 let a která a je zaměstnaná, můţe být přiděleno zaměstnání s podporou zaměstnání, pokud souvislá doba nemocenské je minimálně 24 měsíců a nemůţe se vrátit do své práce. Tato osoba musí mít dohodu se svým zaměstnavatelem o takovém volnu ze (ledighet) svého zaměstnání za účelem zaměstnání s podporou zaměstnání. Podpora zaměstnání pro dlouhodobě nemocné je vyplácena ve výšce 85 procent mzdových nákladů, avšak nejvýše 750 kr na den. Podpora můţe být vyplácena nejdéle 6 měsíců a musí být vyplácena v souladu s předpisy EU o státním příspěvku. 

Instegsjobb

Zavedeno: 2. 7. 2007 Podpora ve formě instegsjobb můţe být vyplácena nezaměstnaným osobám nahlášeným na ÚP, kterým bylo uděleno povolení k pobytu během posledních 18 měsíců. Do těchto 18 měsíců se nepočítá doba, po kterou osoba nemohla pracovat z důvodu péče o dítě mladšího 2 let. Můţe se jednat o přiřazení zaměstnání na částečný nebo celý pracovní úvazek a zahrnovat poradenství. Osoba, které je program přidělen, musí studovat, nebo mít potvrzeno, ţe můţe studovat švédštinu pro přistěhovalce (sfi). Studium lze kombinovat se zaměstnáním. Podpora je vyplácena ve výši 50 % mzdových nákladů veřejným zaměstnavatelům, avšak nejvýše 500 kr za den, a 75 % mzdových nákladů soukromým zaměstnavatelům nebo veřejným zaměstnavatelům provozujícím ziskovou činnost, nejvýše však 750 korun na den.

Ing. M. Richterová

7

Přiřazení můţe trvat nejdéle šest měsíců. Podpora vyplácená při zaměstnání přesahujícím poloviční pracovní úvazek nesmí být nikdy delší neţ šest měsíců, ale jinak můţe být přiřazení do tohoto programu prodlouţeno (v rámci 18-ti měsíční doby). Do těchto 18 měsíců se nepočítá doba, kdy osoba nemohla pracovat z důvodu péče o dítě mladšího 2 let. • Záruka získání práce pro mladé lidi (Jobbgaranti för ungdomar). Zavedeno: 3. 12. 2007 Cílová skupina: Mladí lidé mezi 16 – 25 lety, kteří byli po dobu tří po sobě jdoucích měsíců nezaměstnaní a nahlášení jako nezaměstnaní u ÚP. Také ta osoba, která pracuje méně neţ odpovídá její nabídce práce, můţe být přidělena do tohoto programu, za předpokladu, ţe má nárok na pojištění v nezaměstnanosti. Účel: Zvláštní opatření PZ v raném stadium nezaměstnanosti, jejichţ účelem je, aby mladí lidé získali práci odpovídající jejich nabídce práce, nebo aby se mohli účastnit vzdělávacího kurzu, který neopravňuje pobírat aktivační příspěvek nebo příspěvek na podporu rozvoje. Opatření mohou být následující: o

Zmapování schopností a moţností

o

Poradenství ohledně studia a práce

o

Činnosti vedoucí k vyhledávání práce s vedením (coaching)

o

Praxe

o

Kurzy

Paralelně s praxí a absolvováním kurzu musí být čtyři hodiny týdně věnované činnostem vedoucím k vyhledání práce. Kurzy v rámci programu mohou být buď kratší odborně zaměřené kurzy nebo kratší teoretické kurzy, jejichţ účelem je, aby jedinec začal absolvovat vzdělávání, které neopravňuje k pobírání aktivačního příspěvku nebo příspěvku na podporu rozvoje. Doba účasti v programu: Účastník se můţe účastnit jednotlivých aktivit, dokud i)

nenastoupí zaměstnání buď bez nebo se státní podporou

ii)

nezačne absolvovat vzdělávání, které neopravňuje k pobírání aktivačního příspěvku nebo příspěvku na podporu rozvoje, nebo

iii)

dokud se programu záruky získání práce neúčastnil celkově po dobu 15 měsíců

Ing. M. Richterová

8

Právě začínající zaměstnání nebo vzdělávání musí trvat více neţ jeden měsíc, aby se jedinec mohl program záruky práce opustit. Praxe v rámci tohoto programu smí probíhat nejdéle tři měsíce. Obsahem úvodní fáze tohoto programu, která obvykle nepřekročí tři měsíce, jsou činnosti, které zahrnují hlubší zmapování uchazečových schopností a moţností, poradenství ohledně studia a práce a činnosti vyhledávání pracovního místa s vedením. Poté můţe uchazeč v rámci tohoto programu, který pobírá aktivační příspěvek nebo příspěvek na podporu rozvoje, absolvovat praxi u zaměstnavatele. Cílem této praxe je jak zlepšit moţnosti mladých získat práci, tak usnadnit zaměstnavateli jejich zaměstnání. Praxe můţe trvat maximálně tři měsíce a během ní musí být mladým uchazečům poskytnut prostor na činnosti zaměřené na vyhledávání pracovního místa v rozsahu nejméně čtyř hodin týdně. Zaměstnavateli nenáleţí během praxe ţádný příspěvek. V rámci programu mohou být nabídnuty jednak kratší odborně zaměřené kurzy, které zvýší moţnost budoucího zaměstnání, nebo kratší teoreticky zaměřené kurzy, jeţ mohou příslušnému uchazeči usnadnit začít obvyklý vzdělávací proces nebo se do něj vrátit. Pro pozastavení přiřazení do tohoto programu platí obdobné podmínky jako u programu záruky získání práce a rozvoje. 

Rekvalifikační kurzy (Arbetsmarknadsutbildning).

Zavedeno: původně 1916 Popis: Rekvalifikační kurzy jsou odborně zaměřené kurzy které zajišťují úřady práce spolu s dalšími aktéry, například přes vzdělávací společnost nebo vysokou školu. Účel: Kurzy mají jedinci usnadnit získat a udrţet si práci a zároveň předcházet tomu, aby na trhu existoval nedostatek pracovní síly. Účelem tohoto programu je, aby uchazeč získal takové kompetence, které bude moci na trhu práce lépe uplatnit, a zaměstnavatel najal více kompetentní pracovní sílu. Protoţe tyto kurzy mají vést k získání práce, je ţádoucí, aby byly orientované na určité povolání. Pro rekvalifikační kurzy je charakteristická rychlá změna jejich zaměření, která je výsledkem reakce na poţadavky měnícího se trhu práce. V poslední době převaţovaly kurzy zaměřené na zpracovatelský průmysl, zdravotnictví a oblast dopravy. Kurzy jsou ohraničené dobou šesti měsíců, ale je-li potřeba k dosaţení příslušného cíle kurzu delší čas, je ji moţné překročit. Účastnit se jej můţe kaţdý od dovršení 25. roku věku. Pro mladší uchazeče je určen program Záruka získání práce pro mladé lidi (Jobbgarantin for ungdomar). Během absolvování kurzu pobírá uchazeč aktivační příspěvek.

Ing. M. Richterová

9

Doba účasti v programu: Účast v rekvalifikačních kurzech můţe pokračovat tak dlouho, dokud není dosaţeno cíle. 

Učňovská místa (Lärlingsplatser)

Zavedeno: 1. 1. 2006 Popis: Odborně zaměřené vzdělávání v kombinaci se studiem několika předmětů. Účel: Místa pro učně mají uspokojit potřebu odborné kvalifikace podniků a zároveň sniţovat nezaměstnanost a zvýšit vzdělanostní úroveň mladých lidí. Cílová skupina: Nezaměstnaní mladí lidé ve věku 20 aţ 24 let, kteří nemají úplné základní nebo středoškolské vzdělání. 

Uvedení do zaměstnání (Arbetsplatsintroduktion)

Zavedeno: Na zkoušku v některých obcích od 1. 9. 2003, řádná činnost v 11 krajích od roku 2007 Popis: Speciálně vyškolený referent ÚP působí jako poradce osobě hledající práci, která nemá ţádnou nebo jen omezenou zkušenost na švédském trhu práce. Podpora můţe být poskytována před nástupem do zaměstnání, v úvodní fázi zaměstnání nebo během praxe, která předchází zaměstnání a probíhá dle strukturované pracovní metodiky v šesti krocích. Podpora můţe být poskytována také zaměstnavateli. Cílová skupina: Osoby hledající práce, kterým je nejméně 20 let a které se účastní nebo účastnily obcí organizovaného introduktionsprogram, nebo které jsou či jim hrozí riziko, ţe budou dlouhodobě registrované na ÚP. Popis (podmínky): Uvedení do zaměstnání má být nabídnuto pouze tehdy, pokud se ukáţe, ţe je vhodné jak pro jedince, tak z hlediska celkové perspektivy trhu práce. Doba účasti v programu: Uvedení do zaměstnání můţe být poskytováno nejvýše šest měsíců. Pokud k tomu existují zvláštní důvody, můţe být opatření poskytováno delší dobu. Podpora je během doby jejího poskytování výrazně omezována. Náhrada náleţející účastníkovi: Během doby uvádění do zaměstnání má být účastník zaměstnán a mzda je mu vyplácena zaměstnavatelem. Aktivační příspěvek je vyplácen pouze v případech, kdy je zaměstnání zahájeno kratším obdobím praxe.

Ing. M. Richterová

10



Praxe (Arbetspraktik).

Zavedeno: Praxe nahradila od 1. 1. 1999 dvě obdobná opatření API (arbetsintroduktion) a ALU (arbetslivsutveckling) Popis: Praxe na nějakém pracovním místě. Praxe můţe být uskutečněna jak u soukromých, tak veřejných organizací. Obvykle probíhá na plný úvazek a je ohraničena dobou šesti měsíců. Tento program můţe absolvovat také uchazeč před tím, neţ začne sám podnikat. Účel: Praxe je programem politiky zaměstnanosti, jehoţ účelem je umoţnit nezaměstnaným získat praxi na určitém pracovním místě. Cílem je opět zvýšit moţnost získat práci. Podmínky: Praxe můţe být uspořádána tím, s nímţ ÚP uzavře dohodu. V odvětvích, kde je práce sezónního charakteru, můţe být praxe uskutečněna pouze, pokud bude určena na delší dobu, neţ je obvyklá sezóna. Ten, kdo praxi pořádá, musí vystavit vysvědčení po ukončení praxe. 

Zaměstnání na zkoušku (Prova på-platser) a posouzení kvalifikačních předpokladů (yrkeskompetensbedömning).

Jde o určitou formu praxe. Cílem tohoto programu je nezaměstnaným, kteří nemají ţádnou, nebo jen malou zkušenost na trhu práce, poskytnout moţnost včasného kontaktu s pracovním ţivotem v oblastech, které odpovídají jejich zkušenostem a vzdělání. Program má být pouţit krátce poté, co úřad práce zhodnotí profil uchazeče, jeho zkušenosti a přání. Program vznikl z iniciativy konfederace zaměstnavatelů Svenskt Näringsliv (která představuje organizaci zaměstnavatelů, jeţ zastupuje podniky ve Švédsku; byla zaloţena v roce 2001 spojením Sveriges Industriförbund (Federace švédského průmyslu) a Svenska Abetsgivarensföreningen (Švédského svazu zaměstnavatelů) a za podpory dalších organizací. K nim patří Sveriges Kommuner och Landsting (organizace sdruţující Švédské obce a kraje; jde o organizaci zaměstnavatelů a členskou organizaci švédských 290 obcí a 18 krajů spolu s regiony Skåne a Västra Götaland), Arbetsgivarverket (státní úřad, který představuje organizaci zaměstnavatelů řízenou svými členy, jimiţ je 270 úřadů a dalších zaměstnavatelů s napojením na státní sektor; dává do souladu politiku zaměstnavatelů a podepisuje kolektivní smlouvu s 240 tisíci státních zaměstnanců), Landsorganisationen i Sverige (Švédské konfederace odborových svazů; jde o základnu pro spolupráci patnácti švédských odborových svazů, sdruţujících různé profese od zdravotních sestřiček

a

pečovatelek přes mechaniky po dělníky), TCO (je celostátní organizace 16 různých

Ing. M. Richterová

11

odborových svazů, která sdruţuje kolem 1,2 milionů lidí; její členové pracují jako inţenýři, učitelé nebo ekonomové, ale také jsou zaměstnanci obcí, státních úřadů nebo bank a pojišťovacích společností; přes 60 % tvoří ţeny a asi polovina členů připadá na soukromý sektor, druhá pak na veřejný) a SACO (Sveriges akademikers centralorganisation; Švédská celostátní organizace vysokoškoláků, která sestává z 24 samostatných odborových a zaměstnaneckých svazů a sdruţuje téměř 600 tisíc studentů, vědců, vlastníků podniků nebo zaměstnanců, vysokoškolsky vzdělaných). Program můţe trvat nejvýše tři měsíce a měl by probíhat především formou na plný úvazek. Je třeba, aby se úřad práce před pokynem k nástupu do programu poradil s příslušnou odborovou organizací, jeţ se účastní místního vyjednávání se zaměstnavatelem. Ţádoucí je, aby nastávající zaměstnavatel měl podepsanou kolektivní smlouvu. Cílovou skupinou: tohoto programu jsou osoby, které postrádají nebo mají jen omezenou zkušenost na trhu práce a kteří byli na úřadu práce zaregistrováni v nedávné době. Tento program je také určený pro nově příchozí přistěhovalce s povolením k pobytu, které opravňuje k zaregistrování do evidence obyvatelstva, v prvním roce jejich pobytu. Program by tak měl urychlit a zefektivnit jejich uchycení se na pracovním trhu. 

Přípravná opatření (Förberedande insatser), rehabilitace zaměřená na pracovní život (arbetslivsinriktad rehabilitering), poradenství nebo zprostředkování práce (vägledning eller platsförmedling), přípravné nebo orientační kurzy (förberedande eller orienterande utbildningar).

Přípravná opatření (Förberedande insatser) Zavedeno: 1. 8. 2000 Popis: Účelem přípravných opatření je usnadnit uchazečům hledajících práci volbu zaměstnání. Opatření mají být individuálně přizpůsobena a mohou mít charakter poradenství, rehabilitační nebo jen orientační a pouţita především u uchazeče, který se potřebuje připravit na jiný program politiky zaměstnanosti nebo jinou práci. Přípravná opatření mohou sestávat z o

činností spadajících do rámce zprostředkování práce nebo poradenství jako například kurzů vyhledávání práce nebo kurzů pro výběr povolání na celý úvazek;

o

činností spadajících do rámce rehabilitace zaměřené na pracovní ţivot, tzn. opatření pro osoby se zdravotním postiţením, které má za následek sníţenou pracovní schopnost, nebo s jinými důvody, které vedou k tomu ţe potřebují navíc podporu a pomoc s pevným umístěním na trhu práce;

Ing. M. Richterová

12

o

hlubší zmapování uchazečových schopností a moţností a poradenství pro ty, pro něţ je to aktuální, v období nejdéle 12 týdnů;

o

přípravné nebo orientační kurzy, coţ jsou především kurzy, které poskytují přípravu na jiný program politiky zaměstnanosti, např. rekvalifikační kurzy.

o

Kurz švédštiny pro přistěhovalce (sfi), financovaný obcí.

o

Lze vyuţít i řádného vzdělávacího systému (vzdělání na základní nebo středoškolské úrovni), KomVuxu nebo folkhögskola11, ale pouze pro osoby se zdravotním postiţením a sníţenou pracovní schopností a dlouhodobě zaregistrované přistěhovalce.

Podmínky: Kurz švédštiny pro přistěhovalce nesmí být pouţit jako přípravné opatření pro nové přistěhovalce během doby, po níţ se účastní obcí organizovaného introduktionsprogram. Doba účasti v programu: Časový harmonogram pro opatření je obvykle šest měsíců, s jistými výjimkami pro určité skupiny uchazečů a některá opatření. Pro dlouhodobě registrované přistěhovalce nebo osoby zdravotně postiţené se sníţenou pracovní schopností můţe trvat déle, pokud k tomu existují zvláštní důvody. 

Projekt se zaměřený na politiku zaměstnanosti

Zavedeno: 1. ledna 2001 Popis: Opatření ve spolupráci mezi ÚP a dalšími aktéry trhu práce Podmínky: Projekt musí být slučitelný s hlavními zásadami politiky zaměstnanosti. Úřad práce musí uzavřít dohodu s tím, kdo bude na projektu spolupracovat. Z dohody musí být zřejmý cíl projektu, obsah, rozsah a financování, formy spolupráce ÚP a smluvená podpora pro toho, kdo bude ve spolupráci s ÚP projekt pořádat. Musí být také zřejmé, jak bude projekt sledován a hodnocen. Prostředky určené na projekt nesmí být pouţity k zajištění účastníků. • Podpora při začátku podnikání (Stöd till start av näringsverksamhet). Zavedeno: 1. 7. 1984 Popis: Aktivační příspěvek je vyplácen na zajištění podnikatele během počáteční fáze ţivnostenské činnosti. Cílová skupina: Podpora je určená osobám, které jsou nebo kterým hrozí riziko nezaměstnanosti, jejichţ předpoklady k provozování ţivnostenské činnosti byly posouzeny jako dobré a které mohou prostřednictvím ţivnostenské činnosti dosáhnout trvalého

11

Instituce pro vzdělávání dospělých.

Ing. M. Richterová

13

zaměstnání. Osoby v určitých oblastech mohou podporu dostávat, i kdyţ nejsou nebo jim nehrozí riziko nezaměstnanosti. Podmínky: Podpora do začátku provozování ţivnostenské činnosti nesmí být poskytována podnikatelům v zemědělství a dopravě, výjimku lze udělat v případě provozování taxi sluţby. Podpora nesmí znevýhodňovat jiného podnikatele z hlediska konkurenceschopnosti. Doba účasti v programu: Podpora je vyplácena obvykle nejdéle šest měsíců, ale tuto dobu je moţné prodlouţit, pokud k tomu existují zvláštní důvody. Podporu lze prodlouţit např. z důvodu nemoci opoţdění povolení z úřadu.

Různé další podpory a opatření 

Příspěvek na přestěhování nebo dojíţdění do práce, pokud souvisí s politikou zaměstnanosti Formy: Cestovné (Respenning): za cestu, ubytování (v případě návštěvy jiného místa, pokud je návštěva posouzena jako nezbytná k tomu, aby se zaměstnání uskutečnilo) a stěhování (v případě zaměstnání na jiném místě na dobu nejméně šest měsíců) vyplácí se osobám, které jsou nezaměstnané nebo jimţ riziko nezaměstnanosti hrozí, jeţ hledají práci prostřednictvím ÚP a nemohou ji najít v okolí bydliště; osobám s kvalifikovaným odborným vzdělání, které dostaly zaměstnání u podniku oprávněného pobírat příspěvek z důvodu nedostatku pracovní síly s poţadovaným vzděláním

Příspěvek na dojíždění (pendlingstöd): vyplácen za denní a týdenní dojíţdění; v případě, ţe se předpokládá, ţe zaměstnání bude trvat nejméně šest měsíců Nystartsjobb

Zvláštní opatření určená osobám se zdravotním postižením, které má za následek omezenou pracovní schopnost 

Příspěvek na mzdu (lönebidrag)

Zavedeno: původně 1980 Popis: Finanční podpora zaměstnavateli při zaměstnání osoby se zdravotním postiţením, které má za následek omezenou pracovní schopnost. Můţe být vyplácena při vstupu do Ing. M. Richterová

14

nového zaměstnání, pokud se zaměstnanec vrací do své práce poté, co pobíral nemocenskou nebo aktivační příspěvek, také zaměstnanci, který měl v minulosti zaměstnání s příspěvkem na mzdu a jehoţ pracovní schopnost se do tří let poté, co byl příspěvek naposledy vyplacen. Příspěvek na mzdu můţe být vyplácen také na zaměstnance, který přestupuje z chráněné práce u veřejného zaměstnavatele do jiného zaměstnaní. Cílová skupina: Osoby se zdravotním postiţením, které má za následek omezenou pracovní schopnost, u nichţ se předpokládá, ţe by bez příspěvku práci nesehnaly nebo si ji nemohly udrţet Podmínky: ÚP přidělí zaměstnance. Přidělení můţe být uskutečněno pouze tehdy, pokud se má za to, ţe je práce vhodná ve vztahu k ţadatelovým potřebám a můţe přispět k rozvoji a zlepšení pracovních schopností zaměstnance a mzda a další zaměstnanecké výhody jsou v souladu s kolektivní smlouvou nebo srovnatelné s výhodami dle kolektivních smluv v odvětví. Pracovní prostředí musí být vyhovující a splňovat právně zakotvené poţadavky. ÚP vyvíjí činnost k tomu, aby zaměstnanec přešel na zaměstnání bez příspěvku. Zároveň s přidělením na takovou práci je za účelem přechodu vypracován individuální plán činností. Doba účasti v programu: Příspěvek můţe být vyplácen nejdéle čtyři roky. Jeho vyplácení můţe být prodlouţeno, kromě posledního roku, se zřetelem k pracovní schopnosti zaměstnance. První rozhodnutí o vyplácení příspěvku můţe zahrnovat nejdéle jeden rok. Náhrada zaměstnavateli: Výše příspěvku je stanovena se zřetelem k rozsahu sníţení pracovní schopnosti zaměstnance a k výši základu odvozeného z mzdových nákladů, z nějţ se vypočítává. Mzdové náklady při práci na celý úvazek nad 16 700 korun hrubého se do základu pro výpočet příspěvku nezapočítávají. Základ pro výpočet příspěvku tvoří hrubá mzda včetně nemocenské, mzdy vyplácené během dovolené, zákonných sociálních příspěvků a příspěvků v souladu se zákonem o veřejném příspěvku a poplatků smluvního pojištění v nezaměstnanosti. Účel: Příspěvky jsou určeny jak soukromým, tak veřejným zaměstnavatelům a jejich cílem je samozřejmě sníţit potřebu mzdových příspěvků. 

Chráněná práce

Popis: Chráněná práce se vyskytuje ve dvou formách: u veřejného zaměstnavatele a u Samhall.

Ing. M. Richterová

15

Cílová skupina: Zdravotně postiţené osoby, jejichţ pracovní schopnost je tak omezena, ţe by nemohly získat jinou práci a jejichţ potřeba nemůţe být uspokojena jiným opatřením. Společné podmínky: ÚP přidělí zaměstnance. Přidělení můţe být uskutečněno pouze tehdy, pokud se má za to, ţe je práce vhodná ve vztahu k ţadatelovým potřebám a můţe přispět k rozvoji a zlepšení pracovních schopností zaměstnance a mzda a další zaměstnanecké výhody jsou v souladu s kolektivní smlouvou nebo srovnatelné s výhodami dle kolektivních smluv v odvětví. Pracovní prostředí musí být vyhovující a splňovat právně zakotvené poţadavky. ÚP vyvíjí činnost k tomu, aby zaměstnanec přešel na zaměstnání bez příspěvku. o

Chráněná práce u veřejného zaměstnavatele (skyddat arbete hos offentlig arbetsgivare, OSA)

Zavedeno: 1. 7. 1985 Popis: Finanční příspěvek veřejnému zaměstnavateli, které poskytuje chráněnou práci zdravotně postiţeným osobám. Cílová skupina: Nezaměstnaní se sociálně zdravotním poškozením (coţ jsou často osoby se závislostí), nezaměstnaní s nárokem na opatření v souladu se zákonem o ´příspěvku a sluţbách´ některým zdravotně poškozeným osobám nebo osobám, které z důvodu dlouhodobé a těţké psychické nemoci neměli dříve kontakt s pracovním ţivotem nebo se jej neúčastnily delší dobu. Podmínky: ÚP přidělí zaměstnance. Přidělení nemůţe být uskutečněno, pokud je práce vykonávána v konkurenčním prostředí. Zaměstnavatel musí spolu s ÚP, zaměstnancem a zástupcem odborů podepsat dohodu, která musí uvádět opatření, jeţ budou rozvíjet pracovní schopnosti zaměstnance a moţnost získat práci na běţném pracovním trhu. Veřejná práce u veřejného zaměstnavatele se můţe kombinovat s příspěvkem na pomocné prostředky na pracovišti a zvláštními opatřeními pro osoby s poškozením zraku a sluchu. Doba pobírání příspěvku: První rozhodnutí o pobírání příspěvku můţe zahrnovat nejvýše jeden rok. Náhrada zaměstnavateli: Výše příspěvku je stanovena se zřetelem k rozsahu sníţení pracovní schopnosti zaměstnance a k výši mzdového základu pro výpočet příspěvku. Mzdové náklady při práci na celý úvazek nad 16 700 korun hrubého se do základu pro výpočet příspěvku nezapočítávají.

Ing. M. Richterová

16

Základ pro výpočet příspěvku tvoří hrubá mzda včetně nemocenské, mzdy vyplácené během dovolené, zákonných sociálních příspěvků a příspěvků v souladu se zákonem o veřejném příspěvku a poplatků smluvního pojištění v nezaměstnanosti. o

Chráněná práce u Samhall

Zavedeno: Samhall byla vytvořena 1980. Popis: Samhall je státem vlastněná akciová společnost, která disponuje pracovními místy asi na 250 místech v zemi a má za úkol poskytovat práci osobám se zdravotním postiţením, které má za následek omezenou pracovní schopnost. Společnost provozuje výdělečnou činnost v odvětvích průmyslu a sluţeb. Účel: Samhall měla v roce 2007 poskytnout práci zdravotně postiţeným zaměstnancům v rozsahu nejméně 24 milionů pracovních hodin. Nejméně 40 procent zdravotně postiţených osob, které jsou najati Samhall AB má náleţet mezi upřednostněné skupiny: osoby s intelektuálním zdravotním poškozením, psychicky nemocné osoby a osoby více neţ jedním poškozením. Nejméně 5 procent opouští Samhall kvůli práci na běţném pracovním trhu. Podmínky: ÚP přiřadí zaměstnance. Úřad spolu se Samhall a zaměstnancem uzavřou dohodu, která stanoví účel zaměstnání, potřebu příspěvku, opatření určená k rozvoji a časový plán k moţnému přechodu k zaměstnání na běţném pracovním trhu. Práci je třeba co nejdéle uzpůsobit tak, aby vyuţívala a rozvíjela zaměstnancovy schopnosti, zkušenosti a zájmy a posílila moţnosti výhledově získat práci na běţném pracovním trhu. Chráněnou práci u Samhall není moţné kombinovat s jiným opatřením. Doba v Samhall: Zaměstnání na dobu neurčitou nebo zaměstnání do té doby, dokud zaměstnanec nepřejde k zaměstnání na běţném pracovním trhu. o

Kromě těchto opatření existuje množství různých forem podpor, jejichž účelem je osobám s omezenou pracovní schopností usnadnit vstup do pracovního života a jejich pracovní rehabilitace. o

Příspěvek na pomocné prostředky na pracovišti

o

Příspěvek na osobního pomocného asistenta

o

Zvláštní konzultant pro uvedení do zaměstnání

o

Zvláštní opatření pro osoby s poškozením zraku a sluchu (např. finanční příspěvek na literaturu ve znakové řeči)

Ing. M. Richterová

17

o

Zvláštní podpora do začátku živnostenské činnosti

o

Chráněné zaměstnání

o

Zaměstnání s cílem rozvoje

Důležité změny v roce 2007 Změny v nezaměstnaneckém pojištění -

Moţnost získat náhradu dle pojištění ztráty příjmů po splnění "studijních podmínek" je zrušena

-

Pracovní podmínka je zpřísněna tak, ţe se vyţaduje 80 pracovních hodin (dříve 70) za kalendářní měsíc během šesti měsíců, alternativně 480 hodin (dříve 450) za šest po sobě jdoucích měsíců s minimálně 50 hodinami práce (dříve 45) za měsíc inom ramtiden k získání nároku na náhradu

-

Zvýšená částka vyplácená za jeden den během prvních 100 dní je zrušena

Výše náhrady dle pojištění ztráty příjmu se mění, z 80 procent po celou dobu na různou výši v různých intervalech v závislosti na době nezaměstnanosti. Od března do července, před zavedením záruky získání práce a rozvoje, je náhrada vyplácena ve výši 65 procent v případě pojištění ztráty příjmu od 301. dne. Moţnost ohraničit hledání geograficky během prvních 100 dní je zrušena. To zároveň dává moţnost prodlouţit dobu náhrady po 300 dnech. Při výpočtu doby náhrady se započítávají také dny pobírání aktivačního příspěvku. Ten, kdo odmítne přidělení do programu záruky práce pro mladé lidi ztrácí právo na dávky v nezaměstnanosti.

Změny v programech PZ Od 1. ledna 2007 byly zrušeny následující programy: všeobecná a zesílená podpora zaměstnání (allmänt och förstärkt anställningsstöd, datortek och interpraktik). Během roku 2007 byly

Ing. M. Richterová

18

-

zrušeny: záruka aktivity (aktivitetsgarantin), obecní programy pro mladistvé (kommunala ungdomsprogram) a záruka pro mladistvé (ungdomsgarantin) a

-

zavedeny: záruka získání práce a rozvoje, instegsjobb a záruka práce pro mladé lidi

Všeobecná rozhodnutí v případě přiřazení do programu: Nejniţší věk pro přiřazení do programu se zvyšuje z 20 na 25 let a zároveň se zavádí Záruka práce pro mladé Praxe: Ruší se náhrada tomu, kdo praxi pořádá. Podpora zaměstnávání (anställningsstöd): Podpora zaměstnání pro dlouhodobě nemocné, opravňující doba nemoci pro podporu se zvyšuje z 12 na 24 měsíců Nystartsjobb: Nystarsjobb můţe být vyplácen také účastníkovi záruky získání práce a rozvoje Změny ve zvláštních opatřeních pro osoby se zdravotním postiţením, které má za následek omezenou pracovní schopnost Výše mzdových nákladů, která není hrazena příspěvkem na mzdu, OSA, zaměstnání s cílem rozvoje a zabezpečené zaměstnání se zvyšují z 15 200 na 16 700 kr.

Politika zaměstnanosti dalších aktérů pracovního trhu V nastíněných souvislostech je třeba také zmínit a upozornit na skutečnost, ţe aktivní a pasivní politika zaměstnanosti ve Švédsku nespadají pouze pod rámec činnosti Arbetsmarknadsverket. Existují také další aktéři na pracovním trhu, kteří převzali iniciativu v rámci tzv. "rad jistoty" (trygghetsråd), které jsou rovněţ financovány příspěvky z mezd. Nejstarší z nich, rada pro úředníky zaměstnané v soukromém sektoru, existuje od roku 1974 a její činnost je nejrozsáhlejší. Ve velké míře tato rada usilovala o to, aby doplnila opatření, která veřejná politika zaměstnanosti nabízí úředníkům, jeţ dostali výpověď z práce nebo kterým výpověď hrozí. Rada můţe nabídnout hotovostní dávky, a to speciální odstupné při propuštění ze zaměstnání a doplňující průběţné denní dávky. Rada pro úředníky zaměstnané v soukromém sektoru také poskytuje formu jisté zintenzívněné zprostředkovatelské činnosti, jejímţ cílem je najít zaměstnání propuštěným úředníkům u jiných zaměstnavatelů v rámci kolektivní smlouvy. K aktivním opatřením také patří příspěvek do začátku vlastního podnikání aj. příspěvky. Výše dávek v případě těchto rad je někdy jasně vyšší neţ v rámci veřejných předpisů pro pojištění v nezaměstnanosti. Existence těchto rad ilustruje existenci i jiných forem řešení pojištění, které vznikly bez státních dotací. Ing. M. Richterová

19

Co je aktuálního v současné aktivní politice zaměstnanosti ÚP? . Pracovní instruktoři u soukromých firem . Dosud největší objem peněžních prostředků na největší počet pracovních míst . Praktický rozvoj dovedností (Praktisk kompetensutveckling) -

čerstvě nezaměstnaní nebo ti, kterým hrozí riziko, s předchozí zkušeností v určitém povolání

-

3 měsíce, nejlépe na plný úvazek (mohou pořádat soukromí nebo veřejní zaměstnavatelé, neziskové org.)

Ing. M. Richterová

20