))) Slovo předsedkyně KhKV KSČM
Postavení mužů a žen stále nerovné
Měsíčník z Královéhradeckého kraje m ročník 14 m číslo 3 m březen m 2014 m cena 5 K č
Mezinárodní den žen: Za rovná práva Za rovné postavení žen a mužů K čemu potřebujeme EVROPSKOU UNII? Pokud se rozhlédneme našimi všedními dny, pak určitě odpovíme skoro všichni, že Evropskou unii k našemu životu nepotřebujeme. Inu není divu, když její dopady do našeho života jsou našimi euroskeptickými sdělovadly prezentovány v podobě války o pomazánkové máslo, špekáčky, případně o slivovici, nebo nás vyděsí tím, že nám zastaví přítok unijních peněz kvůli našemu nepořádku a naše kraje, města a obce se zadluží, protože už s penězi počítaly a stavby se staví, vodovody budují a silnice asfaltují. A jsme u toho, nač naše „vyspělá kapitalistická země“ potřebuje unijní fondy. Naše rozkradená a rozprodaná ekonomika prostě nevyprodukuje dost na investice do silnic, železnic, vodovodních a kanalizačních sítí, dost do oprav památek, nebo ke zlepšení života v obcích a městech, ale i do vzdělávacích projektů. Tady všude evropské peníze pomáhají. Vždy „úsilím“ vlád, které převedly silnice druhé a třetí třídy na kraje a neposkytly jim dost peněz k tomu, aby je udržely aspoň ve sjízdném stavu (v současnosti jsou jen u nás v kraji i přes využití evropských peněz potřeba zhruba 2 miliardy k dosažení dobrého stavu vozovek), a to nemluvím o rozvoji silniční a dálniční sítě a o tom, co pálí nejen občany měst, jako je Náchod, Nová Paka a dalších, a to budování silničních obchvatů... Také zlepšení a vybudování kanalizační sítě včetně stavby čističek odpadních vod se bez evrop-
ských peněz nepohne, nebo jen těžko. Pokud tedy Unii potřebujeme, měli bychom se snažit, abychom také mohli do jejího fungování zasahovat. Hlavním samosprávným orgánem Evropské unie je její parlament, kde má naše země nyní 22 zástupců z několika stran, za komunisty jen čtyři. Čím více mezi nimi bude těch, kteří to s lidmi v této zemi myslí upřímně a jsou ochotni pro ně pracovat, tím více můžeme dokázat. Třeba bojovat proti snížení byrokracie ve fungování Unie, která se nepřímo podílí na komplikacích s přípravou projektů, s čerpáním evropských peněz nebo dosáhnout toho, aby každý projekt nebyl provázen povinnou propagační, monitorovací činností, která představuje nezřídka až polovinu nákladů projektů v sociální péči nebo školství. Prostě je spousta důvodů jít v květnu k volbám a volit tu správnou kandidátku.
Taána LANKAŠOVÁ
Opět je tu jaro a s ním svátek žen. Je to svátek všech žen, nejen matek. Na ženy se společnost dívá různě, například jako na sexuální symboly, levnou pracovní sílu i podčlověka. Záleží na kulturních zvyklostech. My se pyšníme svou vysokou kulturností, demokracií a vyspělostí, ale je tomu tak opravdu? I v dnešní době přetrvávají názory, že ženy mohou pracovat za méně peněz než muži, že ve vedoucích funkcích jsou lepší muži. Stále se hůře prosazují ženy než muži i v politice. Dnešní doba rovnému uplatnění žen příliš nepřeje. Matky pečující o děti mají na pracovním trhu horší uplatnění. Když již zaměstnání mají, je těžké skloubit čas na rodinu, práci v domácnosti, odpočinek a případně na veřejnou aktivitu. To odrazuje mnoho šikovných a schopných žen od větší angažovanosti ve veřejných záležitostech. Zlepšení postavení žen není jen záležitost jedné poloviny lidstva, ale i té druhé-mužské. Pokud naši muži budou vstřícní, pomohou nám, budou mít pochopení, dá se vše lépe zvládnout. Vždy celou společnost tvoří muži a ženy nerozdílně. Postavení žen se proti minulosti v mnohých směrech zlepšilo, ale je stále za co bojovat a co zlepšovat. Nic nám samo do klína nespadne. Přeji všem ženám dobrou pohodu, ale i vytrvalost a trochu té ženské rafinovanosti na cestě životem a k dosažení jak soukromých, tak i společných cílů. Věra ŽIŽKOVÁ
2 w březen
))) ZPOVÍDÁME
KRAJÁNEK m 2014
KRAJSKÉ ZASTUPITELE A RADNÍ
Kraj podpoří vzdělávání strojařů Zeptali jsme se krajské radní pro školství TÁNI ŠORMOVÉ (nestr. za KSČM): l Na jakých záležitostech v současném období pracujete? Stále se volá po tom, aby absolventi škol vystudovali užitečný obor a mohli najít práci, proto se hledají cesty k obnovení popularity vzdělání v tradičních oborech průmyslu. Po dlouhých – a ne vždy jednoduchých – jednáních se blíží podpis „Sektorové dohody“, která by měla být politicko-společenskou úmluvou zapojených stran o koordinaci jejich aktivit na trhu práce a v oblasti vzdělávání ve prospěch rozvoje strojírenství. Na připomínkování první podoby se podíleli ředitelé krajských středních škol, zástupci hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Sektorové rady pro strojírenství, Úřadu práce, školského odboru KHK, zástupci strojírenských firem, kraje˚ Podoba dohody byla opakovaně projednávána na jednáních Tripartity a Rady pro rozvoj lidských zdrojů. l Co si od dohody slibujete? Dohoda by mohla výrazně přispět k intenzivní spolupráci zúčastněných subjektů a výrazně podpořit zájem mládeže o studium tzv. technických oborů. l K jakému výsledku by měla dohoda dospět? Jejím cílem je zlepšit podmínky pro výuku technických oborů, a tím podnítit motivaci žáků ke vzdělávání se v těchto oborech. Chtěli bychom dosáhnout dobré spolupráce základních škol se středními a zaměstnaneckou sférou, tedy s firmami. Žáci a studenti by zde mohli absolvovat nějakou formu praxe. Stále více se ukazuje, že obory zastřešené Sektorovou radou pro strojírenství se dynamicky rozvíjejí. Což je dobře a mladí budou mít perspektivu v nalezení pracovního místa. V mnoha firmách stále více potřebují zajistit generační obměnu zkušených odborníků, kteří plánují odchody do penze. Bohužel, nízký počet absolventů je zatím nenahrazuje. Hrozí tak nebezpečí, že bez zajištění adekvátní náhrady těchto starších zaměstnanců nebude možné strojírenské obory udržet a rozvíjet. l Může v tom kraj vůbec pomoci? Bohužel, není v silách jen zřizovatele středních škol, tedy kraje, neutěšenou situaci změnit nějakým „nařízením“. Je nutná spolupráce všech, kdo mají na prospěšných změnách zájem. K tomu by měla Sektorová dohoda pomoci. l Držíme tedy palce, aby podniky našly včas vhodné řemeslníky a dobře připravené odborníky. Potěšilo vás něco
Radní Šormová na semináři
v minulém roce, co se týkalo nejen práce na krajském úřadě? Trochu mne překvapilo, ale příjemně, že jsem byla navržena na jedno ocenění, které souvisí s mou prací s dětmi mimo školu. Přebrala jsem na konci minulého roku v prosinci cenu Přístav. Malá slavnost se konala v primátorské rezidenci na Mariánském náměstí v Praze. Cenu Přístav uděluje Česká rada dětí a mládeže jedenkrát za rok, už od roku 2002, a předal mi ji její předseda Aleš Sedláček. l Byl to jistě příjemný okamžik. Za co se cena uděluje?
Je to ocenění, symbolický výraz uznání a poděkování za významnou podporu mimoškolní práce s dětmi a mládeží a za zásadní přispění k jejímu rozvoji jak dobrovolnými či profesionálními zástupci veřejné správy a samosprávy na místní i regionální úrovni. Navrhnout na ocenění mohou minimálně tři občanská sdružení dětí a mládeže nebo Domy dětí a mládeže. l Cena se jmenuje Přístav, jakou má podobu? Cenou je ručně malovaná „trosečnická“ lahev s vloženým poselstvím. Motivy lodičky na vlnách, vodní svět vychází z loga ČRDM a každá lahev je vlastně originál. l Je to opravdu pěkný nápad. Co pro vás ocenění znamená? Ocenění vnímám jako závazek k další práci ve prospěch dětí a mladých lidí. Zní to trochu jako klišé, ale zcela konkrétně – tábory, táborová základna, práce v Pionýru, prosazování finanční podpory volnočasovým aktivitám a sportu, práce v samosprávě, ... zkrátka, co bude potřeba a na co budou síly stačit. Věříme, že síly budou Táně Šormové stačit ještě dlouho. Připojujeme se k poděkování; čtenářům Krajánku totiž nejsou vaše aktivity neznámé. Přejeme dost sil pro práci v úřadu i na táborech. Za rozhovor poděkovala Mirka Vohralíková FOTO – archiv T. Šormové
Své zkušenosti z komunální politiky zúročím v Senátu Dovolte, abych se vám představil. Jmenuji se Lubomír Štěpán a narodil jsem se téměř před šedesáti lety v Hradci Králové. S výjimkou vysokoškolského studia a vojenské služby jsem zde prožil dosavadní život. Po absolvování základní školy jsem odmaturoval na Střední průmyslové škole stavební, a poté vystudoval České vysoké učení technické Praha a získal titul inženýra. Nastoupil jsem do Vojenského projektového ústavu a po ukončení prezenční vojenské služby v roce 1980 jsem nastoupil do Kovoprojekty Hradec Králové, kde jsem pracoval jako projektant. Jsem ženatý a nám syna a dceru, již jsou oba dospělí a samostatní. Na konci roku 1991 jsem byl z tohoto podniku propuštěn, hlavním důvodem bylo moje členství v KSČM a to, že jsem se stal za KSČM zastupitelem města Hradec Králové. Pokoušel jsem se najít jinou práci odpovídající mé kvalifikaci, ale všude jsem byl odmítnut. Proč asi? Proto jsem založil projektovou kancelář a živil se jako soukromník, což činím dodnes. Pracuji v Zastupitelstvu města Hradec Králové 23 let, vždy v opozici. Od roku 2000 jsem osm let byl také zastupitelem Královéhradeckého kraje, z toho čtyři roky jsem pracoval ve funkci uvolněného předsedy
kontrolního výboru. Několikrát jsem kandidoval do Poslanecké sněmovny PČR, ale vždy na nevolitelném místě. Mám též zkušenosti z práce ve statutárních orgánech obchodních společností. Několik let jsem působil např. jako předseda dozorčí rady Správy nemovitosti Hradec Králové, a. s., byl jsem člen představenstva SÚS Královéhradeckého kraje, a. s., v současné době jsem členem dozorčích rad Královští lvi, a., s. a Mountfield HK, a. s. Když jsem byl navržen, abych kandidoval do Senátu PČR ve volebním obvodu Hradec Králové, přijal jsem návrh jako poctu za svou celoživotní práci. Myslím si, že v případě mého zvolení bych mohl uplatnit svoje zkušenosti z komunální politiky v politice vrcholové. I když si myslím, že Senát je v naší republice poněkud nadbytečný, je zde a schvaluje a vytváří legislativu a ovlivňuje politiku našeho státu, a proto je potřeba, aby i komunisté, a tím pádem i pracující lidé, měli zde své zastoupení. Vždy jsem byl důsledně levicovým člověkem a politikem, proto bych i v Senátu chtěl prosazovat levicové myšlenky. Ing. Lubomír Štěpán, kandidát na senátora za obvod Hradec Králové
K
m a le b
z z v n K v N la s tě
Ž
n te b re te k v
z m b z to u h k js u jm k li č zá g n b d
p tu s n n o ro m
N m tu c
březen w 3
KRAJÁNEK m 2014
))) Z jednání krajského zastupitelstva
ZASEDÁNÍ, KDE SE TÉMĚŘ NEDISKUTOVALO HRADEC KRÁLOVÉ – Na počátku února se uskutečnilo letošní první jednání krajských zastupitelů a bylo příznačné tím, že k připraveným bodům programu se prakticky nediskutovalo. To může znamenat jak vynikající připravenost jednání, tak nezájem opozice aktivně se podílet na řešení skutečných problémů kraje. Nebo obojí. Ještě před schválením programu zasedání, obsahujícího 79 bodů, se o slovo přihlásil Vladimír Derner (KDU-VPM) s tím, že hodlal navrhnout vyvěšení vlajky pro Tibet, ale po prostudování loňského usnesení si uvědomil, že vlajka se má vyvěšovat každý rok. A rozpoutala se diskuse, v níž Jan Birke (ČSSD) vyslovil pochybnosti o platnosti loňského usnesení i pro letošek, což podpořil Josef Dušek (KSČM), ale Otakar Kalenda (ČSSD) upozornil, že v loňském usnesení, jímž většina 23 hlasů schválila vyvěšení vlajky pro Tibet skutečně není časový údaj a Jiří Veselý (KDU–VPM) ho považuje za platné na trvalo.
Při projednávání zprávy rady kraje se opět přihlásil Derner s tím, že údajně existuje rozpor mezi stanoviskem odboru školství Krajského úřadu a Rady kraje ve výkladu Koncepce rozvoje vzdělávací soustavy kraje, a proto navrhl uložit radní Táně Šormové (nestr. za KSČM), aby připravila: 1) vyhodnocení sloučení královéhradeckých SPŠ a SOŠ; 2) vypracovala plán slučování škol do konce volebního období; 3) vypracovala plán investic do školství do konce volebního období. Hejtman Lubomír Franc (ČSSD) následně zpochybnil rozpor mezi stanovisky úředníků a rady s tím, že ministerstvo školství slíbilo, že jako prioritní bude vždy brát stanovisko samosprávných orgánů kraje. Při hlasování o tomto návrhu bylo pro 15 zastupitelů z opozice a jeden koaliční (Miroslav Antl), ostatní koaliční zastupitelé byli proti (9), nebo se zdrželi (13). Naprosto bez problémů a bez rozpravy zastupitelů pak prošlo projednání a schválení všech 78 bodů programu, mezi nimiž bylo např. schválení kulturních
Co na srdci, to na jazyku, budu mít i v Senátu Vtěsnat do pár řádků 65 let mého života není nic lehkého. Ale sám život není jednoduchý, přinášel mi hezké chvíle, ovšem též své stinné stránky. Narodil jsem se v nejkrásnějším městečku v Podkrkonoší – Hostinném. Na své dětství mám hezké vzpomínky. Druhé město, které mi přirostlo k srdci, je Trutnov, kde žiji téměř 40 let. Co nesmím opomenout jsou naše hory – Krkonoše, které dokreslují svojí majestátností tento kouzelný kout naší republiky. Sice na pohled kouzelný, ale život zdejších lidí nebyl nikdy jednoduchý. A to nejen pro svoji drsnost. Své přinášelo i soužití dvou národností. Co mne celý život „pronásledovalo“, je moje vlastnost „co na srdci, to na jazyku“. A přitom nemám rád konfliktní situace. Jsem spíše pro kompromis, pro respektování toho, že každý má svobodnou volbu. Nesmí to však být demagogie, která nás provází od listopadu 1989 ze strany pravicových stran, a to především TOP 09 a ODS. S výsledky jejich konání se setkáváme všichni každý den. To byl jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl kandidovat a doufám ve vaši podporu v podzimních volbách do Senátu. Jsem člověk se středoškolským vzděláním, otec tří synů a dcery. Jsem jeden z vás, který se již nemůže smířit s narůs-
tající chudobou rodin s dětmi a seniorů, s nezaměstnaností, včetně té skryté, která narůstá do obludných rozměrů. Je toho samozřejmě mnohem a mnohem více. Jsou to problémy, které ani současná koaliční vláda nebude schopna a myslím ani ochotna řešit ve prospěch nás „dolních 10 milionů“. Co udělají s církevními restitucemi (krádeží století), které odmítá téměř 85 % naší populace? Odpově nám dávají podrážděné reakce „nejdůležitější koaliční strany“ KDU-ČSL a vystupování církevních hodnostářů. Je jenom na nás a našich sympatizantech tuto neutěšenou situaci bezodkladně řešit. Je ovšem otázkou, zda naše konání najde odezvu ve většině naší společnosti, která se tváří, jako by o naši snahu vůbec nestála. Ano, to je výsledek neustálého očerňování KSČM v médiích všeho typu, jež nechtějí vůbec připustit, že před listopadem bylo uděláno mnohé ve prospěch lidí a celé společnosti. Je třeba nenechat se otrávit neustálými útoky na to, co naše strana v současnosti dělá. Je čas začít se získáváním lidí pro naše konání, získávat je k účasti ve všech třech volbách, které proběhnou v letošním roce s cílem dát hlas našim kandidátům. Slavomil BRÁDLER, kandidát do Senátu v okrsku č. 38 Trutnovsko, Náchodsko)
akcí s trvalou podporu kraje, dotace na podporu regionální činnosti knihoven, projekt podpory technického a přírodovědného školství v kraji, nebo schválení vyrovnávací platby za poskytování veřejné služby krajským nemocnicím. Na závěr opět vzplanula bouřlivá diskuse kolem návrhu zařadit na jednání otázku vyvěšení vlajky pro Tibet jako reakci na písemnosti kraje, kde byl tento požadavek nastolen. Miloslav Plass (ODS) označil tento postup za zbabělé jednání, protože koaliční kluby ČSSD a KSČM si spočítaly, že podporovatelé této akce nemají dost hlasů, což se také ukázalo při hlasování, kde akce získala podporu jen 17 hlasů. Ještě před hlasováním Antl uvedl, že akci podpoří, protože v Senátu pracuje ve výboru spolupráce s Tchaj-wanem, proto je mu vyvěšení vlajky pro Tibet blízké. Letos by tedy nad Regiocentrem vlajka Tibetu zavlát neměla. (tl)
))) Jednal KH KV KSČM Krajský výbor zvolil výkonný výbor NÁCHOD – Královéhradecký krajský výbor KSČM se na svém druhém jednání většinu času zabýval jediným bodem z usnesení krajské konference, a sice úpravou Organizačního řádu KH KV KSČM. Návrhy na úpravu však předal k projednání Krajské vnitrostranické komisi, která se jimi bude zabývat po projednání návrhů ve všech OV kraje. KV však nezapomněl na nejaktuálnější otázky, kterými je příprava volební kampaně do Evropského parlamentu. Krajský výbor pak podle platného Organizačního řádu zvolil místopředsedy KV – Josefa Steklého pro ekonomiku a Huberta Haláčka pro organizační záležitosti. Členy VV KV se vedle předsedkyně Věry Žižkové a místopředsedů dále stali zástupci zbývajících dvou okresů kraje – Jiří Žoček a Miloslav Rozkovec. Dále KV jmenoval tiskovou mluvčí KV Taánu Lankašovou též jeho tajemnicí a schválil termíny krajských Dnů Haló novin. Dále krajský výbor schválil pořádání krajského mítinku k evropským volbám (s jeho termínem seznámíme po potvrzení ÚV, protože hlavní předvolební akce v krajích jsou celorepublikové) a hlavní krajské kontaktní akce, jíž bude krajský stánek na jarní výstavě zahrádkářů v Častolovicích ve dnech 11.–13. dubna 2014. Většina volební kampaně bude vedena kontaktně s voliči na veřejných místech. (tl)
4 w březen
KRAJÁNEK m 2014
ø
s A t v
Masarykovo náměstí v Nové Pace
FOTO – Václav VANŽURA
NOVÁ PAKA – MĚSTO PRŮMYSLU, UMĚLCŮ A PODIVÍNŮ Ano, čtete dobře – podivínů. Ale nepředbíhejme. Nová Paka nepatří mezi historicky nejstarší sídla. Vznik první osady na Slezské stezce z Prahy do Vratislavi nad potokem Rokytkou spadá do přelomu 13. a 14. století, první písemná zmínka o Nové Pace (kdysi také označované jako Mladá Paka) pochází z roku 1357. Teprve v roce 1454 král Ladislav udělil městu erb a až o 24 let později získalo poprvé právo na pořádání výročních trhů.
Život zde nebyl snadný Hornatá krajina Novopacka je sice krásná a zvláštní, avšak tamním rolníkům, kteří byli po staletí hlavní složkou obyvatelstva, červeně zbarvená políčka příliš šancí k obživě neposkytovala. Většinu úrody totiž zpravidla tvořilo kamení a nic na tom neměnil ani fakt, že v něm často byly i surové polodrahokamy (acháty, jaspisy, chalcedony, ametysty aj., jejichž zpracovávání začalo mnohem později), a tak si lidé přivydělávali „šeucováním“, hrnčířstvím, perníkářstvím, zejména však tkalcováním a punčochářstvím. A nikoho asi nepřekvapí, že ze dřeva stavěné město často postihovaly požáry – ty nejhorší postihly N. Paku šestkrát. A možná právě tato specifika formovala charakter zdejších obyvatel, jehož znakem bylo i jisté podivínství. To se zřejmě promítlo i do zrodu vzdorovitosti dosud pokorného obyvatelstva, podnícené selským povstáním v roce 1775 v severovýchodních Čechách. Tato vzdorovitost pak řadu generací Novopackých neopouštěla po celou dobu národního obrození, ani v letech následujících. Novopackým unikátem, jenž nemá v Čechách obdoby, je široká plejáda výtvarných umělců, kteří se v tomto podkrkonošském městě narodili. Zdaleka ne všechny můžeme jmenovat, z významných malířů zmiňme alespoň Josefa Tulku, spolutvůrce výzdoby Národního divadla, nebo proslulé členy skupiny 42 – akad. malíře Františka Grosse, sochaře Ladislava Zívra a fotografa Miroslava Háka. Nesporný vliv však měl sochařský rod Suchardů. Založil ho Jan Sucharda (1770–1820), tkadlec ze Staré Paky. Toho okouzlila výzdoba novopackého klášterního chrámu Nanebevzetí Panny Marie,
především pak řezbářské práce. Jeho potomci Jan Sucharda ml., Antonín Sucharda st. i ml., pak v N. Pace založili sochařskou dílnu, v níž tvořili pomníky, plastiky, loutky, betlémové figurky i další řezbářské práce. Svého vrcholu dosáhl rod v osobě Stanislava Suchardy (1866 –1916), tvůrce pomníku Palackého v Praze. Jeho bratr Vojta (1884–1968) pak vytesal 250 hlavic v chrámu sv. Víta a vyřezal apoštoly pro Staroměstský orloj. Suchardovská dílna silně ovlivnila i další novopacké umělce, mj. prof. akad. sochaře Bohumila Kafku, tvůrce sochy Josefa Mánesa v Praze, a především jedné z pražských dominant – největší jezdecké sochy Jana Žižky na Vítkově. Je ovšem samozřejmé, že zmiňovaní i další umělci vytvořili nejen pro své rodiště, ale i pro širší okolí, řadu děl. Např. Antonín Sucharda st. vytesal v r. 1872 pro Jičín první sochu Jana Husa v Čechách. Na „tváři“ N. Paky se pak výrazně „podepsal“ Antonín Sucharda ml., jenž po svém návratu z Itálie
nechal v letech 1895-1896 vystavět v novorenesančním slohu Suchardův dům. Od roku 1908 v něm sídlí Městské muzeum, jehož součástí je na náměstí Klenotnice drahých kamenů. Nenajdete zde zlato a šperky. Jde o sbírku již zmíněných polodrahokamů, jež vznikala sběratelským úsilím Novopackých od poloviny 19. století do roku 1940, a to v okruhu pouhých 10 km kolem města. Najdete zde však i historii spiritismu, dalšího fenoménu Novopacka... Ale už dost, Krajánek nemůže suplovat turistického průvodce. Chtěli jsme jen nastínit jakou výjimečnost, o níž patrně většina občanů našeho kraje příliš netuší, představuje Nová Paka a zdejší mikroregion.
Průmysl zeštíhlel, zatím však „nezemřel“
Tak jako jiná města, ani Novou Paku neminul dynamický rozvoj průmyslu v druhé polovině 19. století, navazující na tradiční domácí textilní výrobu. V r. 1862 zde vznikla první velká tkalcovna, v r. 1879 pak továrna na nitě, později přibyly i další textilky. To však neznamenalo odstranění bídy dělníků, což vedlo ke stávkám a k rozmachu dělnického hnutí včetně vzniku sociálně demokratických organizací. Již 21. 5. 1921 pak byla ustavena místní organizace KSČ, do níž přešla většina sociálních demokratů. Přeskočme však až do poválečného období. Po r. 1948 zaznamenala N. Paka další mohutný rozvoj průmyslu nejen textilního. Ten reprezentovala tkalcovna a přádelna Velveta a pletařský závod Bonex. Vznikly i strojírenské podniky, jako Silniční stroje a zařízení, Závody průmyslové automatizace (ZPA). V Nové Pace byl postaven nový domov důchodců, hned v sousedPrůmyslové spektrum ství toho starého (v pozadí). Ten však zůstal prázdný. Zatím není pak rozšiřovaly známo, k čemu ho Radnice využije. menší podniky, ø
j m m m p p K c n
„ n h ú s V t v m n j
n m l r p v Q n d p l r p n m l n c n t S m v n a t p d j i C g p f
březen w 5
KRAJÁNEK m 2014 jako byla např. továrna na hračky Tofa, nebo nábytkářské výrobní družstvo Dřevotvar a další drobnější provozy. A přidejme jednu zajímavost: ve zdejší tkalcovně dokončil svůj vynález – tryskový stav – novopacký rodák Josef Svatý. Listopad 1989 však přinesl zlom. Po něm jmenované podniky bu zanikly, nebo zaměstnávají mnohem méně lidí. „Za socialismu poskytovalo město 3100 pracovních míst a lidé z širokého okolí sem jezdili za prací. Dnes je to naopak, mnoho Novopackých musí jezdit za prací až do Hradce Králové, Jičína či Mladé Boleslavi,“ povzdechl si náš průvodce městem, člen výboru novopacké ZO KSČM Josef Hlubuček. Ani podle něho však průmysl v N. Pace „nezemřel“. Od r. 1990 zde začaly vznikat nové výrobní firmy, převážně však menšího formátu, jež nekompenzují drastický úbytek pracovních míst. Patří k nim mj. se současnými 220 zaměstnanci firma SQS Vláknová optika, a. s. Ta je ovšem charakterem své výroby zcela výjimečná nejen ve městě, ale v celé ČR. A vzhledem k tomu, že Krajánek dostal možnost nahlédnout jí tak trochu „pod pokličku“, věnujme jí trochu více pozornosti:
ø
Přesnost, pečlivost, kvalita S historií, technologií výroby a výrobní náplní SQS nás úvodem seznámil ředitel marketingu Ing. Karel Smondrk. Vysvětlil, že název firmy, vznikající postupně od r. 1991, vychází z počátečních písmen příjmení zakladatelů a vlastníků, absolventů pražského ČVUT – Šimek, Quittner, Švitorka. Zprvu se orientovali na import součástek ze zahraničí, už tehdy však bylo jasné, že optoelektronika představuje budoucnost. V r. 1994 již založili firmu SQS, jež se orientovala na výrobu vláknových optoelektronických propojovacích šňůr na bázi švýcarské technologie DIAMOND. Začínala s osmi zaměstnanci, během šesti let se ale rozrostla až na 360 pracovníků. V r. 2000 však nastala určitá krize ve sféře telekomunikací, pro kterou byla produkce SQS zejména určena. Největší zahraniční odběratel takřka ze dne na den přestal výrobky SQS odebírat. „Přišlo to zcela náhle a firma musela jít ze 360 pod stovku lidí, pro všechny, včetně vlastníků, to bylo velmi nepříjemné,“ poznamenal K. Smondrk a dodal, že poté byl výrazně rozšířen sortiment výroby, aby firma nebyla závislá pouze na telekomunikacích. SQS má dnes i vlastní výzkum a vývoj, spolupracuje s Akademií věd ČR, s pražským ČVUT i s VŠCHT. Výsledkem mj. byla pro SQS Cena Technologické agentury ČR za originální řešení optického paketového přepínače. Veškerá produkce SQS má certifikaci jakosti podle norem ISO. Od za-
přislíbilo, že se tato akce rozjede, jenže přišel listopad a po něm to vše padlo.“ Dnes jsou podle něho zpracovány již tři varianty trasy obchvatu, ale nejsou na to finance. J. Hlubučka zase mrzí stav hotelu Centrál (postaven v r. 1906) na náměstí – ten nebyl v majetku města a po listopadu byl prodán do soukromých rukou a zanedlouho uzavřen. Dnes krásná secesní stavba chátrá a slouží jen jako asijská tržnice, a město nemá možnost situaci řešit. M. Kužel dále označil za nedostatek výrazné zdražování vodného a stočného. Na druhé straně (a v tom je opět N. Paka výjimečná), zdejší občané nemusí platit za svoz a likvidaci domovního odpadu, neplatí ani poplatky za psy a parkování na náměstí i jinde v centru mají zdarma. Celková situace se prý začala měnit k lepšímu od počátku minuZaměstnanci SQS v zájmu dodržení nejvyšší jakosti výrobků pralého volebního obdocují ve velice čistém, téměř sterilním prostředí. bí, kdy slibující a taknou a v ČR jedinou firmou, jež v tomto řka nic neplnící ODS vystřídalo v˚čele oboru drží krok s technologickými trendy města sdružení Sportovci pro Novou Pave světě a má budoucnost. ku. Do pořádku byly dány chodníky, na sídlišti vznikla dětská hřiště, stabilizována Sice s problémy, ale kandidátku byla obchodní sí. Postaven byl nový dosestaví mov důchodců a dům s pečovatelskou Naše reportáž by nebyla úplná, kdyby- službou. Dokončen byl zimní stadion, zachom se nesetkali s novopackými komunis- počatý již v r. 1988, rozšířena byla sjezty. Naší schůzky se zúčastnili předseda pa- dovka, vybudován sportovní areál při Zádesáti členné kladní škole, v současné době finišuje příZO KSČM Vraprava výstavby krytého bazénu. tislav Vaněk, S ohledem na blížící se komunální volby členové výboru letos na podzim se však Krajánek také zaMiroslav Kujímal, jak jsou novopačtí komunisté daležel, Radomír ko se sestavením kandidátky a přípravou Militký a již volebního programu. „Tak to pro nás určijmenovaný Jotě nebude jednoduché, vždy věkový průsef Hlubuček. měr naší ZO je 74 let,“ reagoval V. Vaněk, Oželet jsme „tudíž budeme muset hledat zejména memuseli neúčast zi nestraníky, sympatizanty. A ti mladí, či zatím jediného mladší sympatizanti řeknou – já potřebuju člena městskéPředseda ZO KSČM pracovat, takže nemohu figurovat na kanho zastupitelVratislav Vaněk didátce KSČM. O to je to těžší dát naši stva za KSČM kandidátku dohromady.“ Františka Vitocha. Podle M. Kužela je rovněž nezbytné, Probrali jsme samozřejmě problémy, ji- aby byli vybráni takoví lidé, kteří budou miž město trpí. Tím nejbolavějším je ne- ochotni a schopni v zastupitelstvu pracoexistence silničního obchvatu, takže veš- vat a nebyli tam za „křoví“. Nicméně, jak kerá doprava zvláště od Prahy a Jičína předseda Vaněk ujistil, tak jako v minulossměrem na Krkonoše prochází centrem. ti novopačtí komunisté kandidátku určitě „Je škoda, že ,sametová revoluce’ nepři- sestaví a v návaznosti na ni připraví i vošla o pár let později,“ poznamenal M. Ku- lební program. žel a dodal, „již v roce 1989 byl připraven Václav VANŽURA projekt a tehdejší ministerstvo dopravy FOTO – autor městnanců, jež lze označit spíše za laboranty než za dělníky, je vyžadována přesnost a pečlivost. Vždy se zde měří na tisíciny milimetru, ale i na nanomilimetry. Výrobky mají zaručenu vysokou spolehlivost a dlouhou životnost, jsou totiž aplikovány do finálních celků v hodnotě až milionů eur, takže mají vysokou přidanou hodnotu, a na běžném trhu nejsou k mání. SQS je tedy svým způsobem výjimeč-
6 w březen Vyznání našim ženám Konference žen socialistek rozhodla v roce 1910 v Kodani o 8. březnu jako o Mezinárodním dni žen. Dodnes vzpomínáme na americké švadlenky, Rozu Luxemburgovou a na mnoho bojovnic proti kapitálu a za spravedlivější společnost. Patří sem také bojovnice v řadách Svobodových vojáků v SSSR. S úctou vzpomínáme na ty, které položily životy v německých koncentrácích jako Jožka Jabůrková, Maruška Kudeříková a další. Chci však také napsat o jedné, o níž se nemluví – mé Daně. V roce 1945 jí bylo 14 let. Ještě v květnu napsala do Prahy o přihlášku do rodícího se Svazu české mládeže a zasílání jejich deníku Mladá fronta. Stala se jednou ze zakladatelek a zakladatelů místní skupiny SČM a členkou prvního výboru. Právě při práci ve výboru jsme se poznali. Oba jsme se zúčastnili slučovacího sjezdu v Praze, kde vznikl Československý svaz mládeže (ČSM). Ve svých 17 letech vstoupila do KSČ – sice po únoru 1948, ale při prověrkách byla potvrzena bez kandidátské lhůty. Jako první úkol dostala vést rok stranického školení v uliční organizaci. Postupně pracovala v různých ZO KSČ v bydlištích, podle toho,kam jsme se stěhovali. Byla také členkou SČSP hned od roku 1945. Navštívila několikrát SSSR, kde jsme spolu uzavřeli hluboké přátelství s manželským párem vojenských veteránů. Ve zralejším věku se stala vedoucí tajemnicí OV SČSP v Hradci Králové. Spolu jsme prožili 47 let. Její předčasná smrt nám nedovolila oslavit zlatou svatbu. Samozřejmě nemohu opomenout ani žijící bojovnice pro komunistickou stranu. Na Královéhradecku jsou to například Soňa Marková, Věra Žižková, Lenka Fialová, Táňa Lankašová, Táňa Šormová, Zdenka Šárová, Hana Coufalová, Martina Rambousková, Mirka Vohralíková, Hanka Žatečková a mnohé další, které ani nestačím vyjmenovat. Všem těm – i nejmenovaným – našim statečným ženám patří poděkování a láska. Jaroslav PRŮŠEK
KRAJÁNEK m 2014
SOUHLASÍM S OBČANY Z TŘEBŠE – DVĚ SPORTOVIŠTĚ JSOU MOC Podobně, jako někteří občané, kteří podali trestní oznámení na zastupitele města Hradec Králové, se domnívám, že schválený prodej pozemků kvůli plánované výstavbě druhého sportovního centra v městské části Třebeš se dá pokládat za nehospodárné nakládání s majetkem města. Firma TP Best zde slibuje vystavět areál, který bude mít unikátní nabídku sportovních služeb. Pozemky město prodalo za cenu kolem 630 Kč/m2, a to i přes vědomí, že se cena pozemků v dané lokalitě může dle předloženého odhadu pohybovat až kolem 1 300 Kč/m2. Hlavní argumenty pro rychlý prodej pozemků padly – z mého pohledu – dva. První, že prodej pozemku pro tento záměr je v dané části Třebše nutný z důvodu chybějících nabídek služeb nejen v dané lokalitě. Druhý, pokud by byla cena pozemků vyšší, investor by
neměl rentabilitu nákladů a vyšší cena je tudíž pro něho nepřijatelná. Klub zastupitelů za KSČM odmítl prodej podpořit. Osobně se domnívám, že není nezbytně nutné za každou cenu stavět na tomto místě další sportovní areál, cvičit mohou lidé v pár desítek metrů vzdálené nové hale v Třebši, v Nových sportech na Benešově třídě, ve fitcentru nad Albertem, případně v Mediu. Pokud se nemýlím, cvičit by se dalo po úpravách i ve Hvězdě. Volné prostranství mezi panelovými domy není nic hrozného, trocha prostoru stejně tak dobře poslouží pro procházky, venčení pejsků, nebo jen tak pro příjemný pohled do zeleně. Stačí trávu posekat. K argumentu, že investor potřebuje nižší nákupní cenu pozemku, aby stavba byla rentabilní, se vyjadřovat snad ani nebudu. Lenka FIALOVÁ, zastupitelka města za KSČM
ČÍM BÝVÁ DLÁŽDĚNA CESTA DO PEKEL?
J
edna z životních zkušeností celých předchozích generací nutí k vážnému zamyšlení. Zvláště v souvislosti s výsledky posledních parlamentních voleb i následujících událostí na politické scéně. Mnohé voliče zřejmě uchvátila předvolební hesla dlouhodobě, nenápadně a cílevědomě formovaného občanského hnutí ANO 2011. Je velice škoda, že si včas nevšimli převážné části jinak ušlechtilých myšlenek, veřejně prosazovaných KSČM. Což vždy bylo a je záměrně ignorováno a zamlčováno pravicovými sdělovacími prostředky. Jsme přitom hrdí na to, že jsme ani na okamžik neztratili ze zřetele fakt, že se celý pokrokový svět právě na osudech prostých lidí víc než bolestně přesvědčil, na co např. Adolf Hitler po prohrané 1. světové válce nalákal právě je. To samé se přece podařilo i bývalému chilskému diktátorovi Pinochetovi po násilném převzetí moci údajně v zájmu „záchrany demokracie“. Nepůsobil jako blesk z čistého nebe či z růžových obláčků slibů povolební oslavný výrok dnes již nového 1. místopředsedy vlády a ministra financí Andreje Babiše, že hnutí ANO splnilo svoje historické poslání tím, že neumožnilo volební vítězství levice? Naplní se narůstající obavy lidí z podhradí, kdo znovu zřejmě nejvíce doplatí např. na neodmítnutí církevních restitucí a nepřesvědčivý vztah k progresívnímu zdanění české společnosti ve prospěch získání potřebných prostředků na krytí naléhavých sociálních problémů? Pozornosti našich členů i sympatizantů by neměla uniknout ohromující informace z letošního ledna, že skupina 85 nejbohatších lidí světa (která by se např. pohodlně vešla do jednoho železničního vagónu) vlastní tolik majetku jako polovina lidstva, tedy asi 3,5 miliardy lidí. K zasedání Světového ekonomického fóra, které 21. ledna začalo v Davosu, to uvedla kratičká zpráva rozvojové organizace Oxfam. Podle průzkumů uskutečněného v JAR,
Brazílii, Indii, Španělsku, Británii a v USA je většina občanů přesvědčena, že přijímané zákony se přizpůsobují bohatým. Majetní se vyhýbají zdanění i tím, že ukládají peníze v síti daňových rájů po světě. Zpráva odhaduje, že v daňových rájích se ukrývá nejméně 21 bilionů dolarů (427,5 bilionu Kč). Kandidát ČSSD na funkci europoslance, známý a velmi populární profesor Keller k tomu 4. února v článku nadepsaném „Když se lidstvo fláká“ vtipně a výstižně poznamenal, že by se tato informace klidně mohla stát volebním heslem ODS a TOP 09: „Je to deprimující. Něco se musí rychle změnit. Není přece možné, aby tu 85 lidí poctivě makalo a všichni ostatní se jen flákali.“ Nepřipomíná nám to častý výrok nového objevitele řešení současných nežádoucích sociálních problémů? Dosa me si do této rovnice ještě zbývající člen. Bez ohledu na tradiční fráze nového předsedy ODS pana Fialy nelze ztratit ze zřetele naprosto srozumitelné krédo pravice, které již v roce 2006 formuloval tehdy budoucí ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, čelný představitel dnes krachující ODS: „Rozdíl mezi námi a socialisty je přeci v tom, že my věříme, že je to právě soutěž, kde se má rozhodnout, že svět založený na vítězích a poražených je sice krutý, zlý, bezcitný a možná i nehledící k zásluhám, ale svobodný. My na rozdíl od socialistů věříme, že nefungují řešení, jak z vítězů dělat poražené a z poražených vítěze.“ Nezbývá než podpořit názor nového úspěšného komunistického poslance z našeho okresu dr. Zdeňka Ondráčka. Jedním z hesel předčasných voleb bylo: Nejsme jako politici, makáme. Očekávám, že podle ustálené tradice dostanou jednotliví ministři obvyklých 100 dnů hájení. Pak zhodnotíme, co provedli. Bude na nich, zda uspějí, nebo zda se naplní jiné předvolební heslo: Jsme schopný národ. Jen nás řídí nemehla. Jaroslav BRYKNAR
KRAJÁNEK m 2014
Ještě jednou „Pět válek Ludvíka Svobody“ Úspěch každé besedy závisí na nejméně dvou faktorech: účinkujícím a účastnících. Beseda U Švagerků 27. ledna se spisovatelem Zdeňkem Hrabicou splnila oba. Zdeněk se projevil jako vtipný glosátor, znalec českých moderních dějin a světa znalý cestovatel. Z jeho vystoupení jasně vyplynulo, že mu srdce bije na levé straně. Zúčastnila se také předsedkyně KV Klubu českého pohraničí Alena Svatoňová a předseda OV KSČM Milan Špás. Nejméně stovka účastníků se ptala, ptala... Po krátkém úvodním slovu Z. Hrabici skoro celé dvě hodiny. Vystoupila i řada těch, kteří se s L. Svobodou a dalšími po-
březen w 7 stavami jeho knihy osobně setkávali. Prodalo se na 50 knih, které autor trpělivě podepisoval. Škoda, že kvalitní kniha není za výklady knihkupectví. Bohužel, stále mají přednost hrdinové 3. Říše. Besedu a autogramiádu s autorem připravuje agilní KČP v Trutnově. Spisovatel Zdeněk Hrabica slíbil, že rád přijede. jŠj
))) SPOLEČENSKÁ KRONIKA RYCHNOVSKO V březnu oslaví Vlasta Šmídová z Albrechtic 75 let; 80 let Jana Kaněrová z Českého Meziříčí; 70 let Eva Křepelová z Dobrušky; šedesátiny má Hana Švandová z Opočna; 80 let oslaví Jiří Dvořák z Rychnova n. Kn.; 75 let Jaroslav Pražák z Týniště n. Orlicí; 85 let Libuše Kainová z Týniště n. O. a sedmdesátiny oslaví MUDr. Jan Vaník, bývalý krajský zastupitel, předseda ZO z Týniště n. O. * ZO KSČM Borohrádek přeje dodatečně Josefě Benovské, člence Československé obce legionářské, aktivní účastnici protifašistického odboje, k jejím 86. narozeninám, které oslavila v prosinci minulého roku. Všem srdečně blahopřeje k významným jubilejím okresní výbor z Rychnova n. Kn.
HRADEC KRÁLOVÉ A OKOLÍ
Život za těsně po válce a první kroky k socialismu Konec války a naše osvobození od nacistického Německa vyvolal neskutečné nadšení. Obrovskou autoritou byli komunisté, kteří přežili buržoazní republiku, německé koncentráky a Protektorát Böhmen und Mähren. To se také odrazilo v rozhodném vítězství KSČ v prvních poválečných volbách. V mém rodišti jsme hned v květnu 1945 založili místní skupinu SČM (Svazu české mládeže). Ihned jsme začali organizovat brigády. První naší akcí byla oprava silnice z náměstí. Zároveň jsme zbourali pastoušku (chatrč pro žebráky) a šatlavu. určenou pro zlodějíčky. Pak jsme uklidili hřiště u sokolovny zdevastované jednotkou Wehrmachtu. První svobodné žně jsme prožili s naší septimou v pohraničí u Zákup v německé vesnici Götzdorf, přejmenované na Svobodná, později na Božíkov. Koncem žňových prací jsme pomáhali při poklidném odsunu Němců a vítání českých osídlenců z Pardubicka. Se svazáky boleslavského kraje jsem byl na brigádě v povrchovém dole Quido 4 u Jiřetína. Později – jako voják – jsem fáral ze soboty na neděli do kladenských hlubinných dolů. Vedle toho jsme se věnovali i politické práci, činnosti v kulturním souboru i sportu. Čas jsme si našli i na lásku. Tak jako tisíce mladých lidí, kteří po válce nastoupili na práci v pohraničí a mnozí tam zůstali natrvalo. (Pozn.. red.: z pohraničí tehdy odešlo na tři miliony občanů německé národnosti podle dohody spojeneckých mocností.) Stejně nadšeně jsme uvítali Únor 1948. Naši protivníci dodnes křičí, že to byl komunistický puč. Šlo totiž o zadržení návratu k buržoazní republice a o nástup k socialismu. Dokonce zuřivý antikomunista P.
Tigrid odmítl únor jako komunistický puč a potvrdil, že se vše odehrálo v souladu s Ústavou. Dnes často slyšíme o tom, co komunisté nakradli, a že to musí být vráceno. Nebudu se raděj ani zmiňovat o církevních "restitucích" toho, co církvím nepatřilo, ale o obrovském daru zadluženého státu církvím. Faktem je, že například klíčový průmysl hned po válce byl znárodněn E. Benešem. Po únoru se dál znárodňovalo – průmyslové objekty, obchody i půda. Ale výsledky si komunisté nerozdělili, ale stavěli přehrady, dálnice, nemocnice, školy, ve vilkách podnikatelů vznikaly jesle a mateřské školy, obnovoval se průmysl i zemědělství... Ta doba nadšení a ohromného pracovního nasazení se nedá pominout, ani jednoduše odsoudit. Jaroslav PRŮŠEK
ROZLOUČENÍ
V únoru oslavil Jiří Břeň 65 let a v březnu oslaví Vlasta Vráblová 65 let. Oběma přeje zdraví a za práci pro stranu děkuje 47. ZO KSČM. q ZO KSČM č. 110 Kosice blahopřeje Josefu Kohoutovi k devadesátinám. Mnoho zdraví a dalších let prožitých v pohodě. q Levicový klub žen blahopřeje Marii Šolínové ze Stěžer k jejím 85. narozeninám. Děkuje za stále aktivní přístup k životu, přeje udržení zdraví a dobré nálady. Připojuje se ZO KSČM č. 145 ze Stěžer. q Marie Matějková ze Stěžer oslaví 95 let. ZO KSČM č. 145 jí přeje udržení dobrého zdraví a ještě kapku elánu k dosažení stovky let.
TRUTNOVSKO Jindřich Černý slaví 80 let a Jana Ondráčková 70 let, oba z Trutnova. Hana Šmídová z Žacléře bude mít 70 let; Ing. Günter Fiedler ze Dvora Králové nad Labem 60 let; Václav Středa z Úpice 80 let a František Jirouš z Vrchlabí 40 let. Mnoho zdraví, pevné nervy a elán i sluníčko do všech dní přeje OV KSČM Trutnov.
JIČÍNSKO
Ve věku nedožitých 94 let zemřel František Malijovský, člen strany od roku 1945. Dlouholetý pracovník na dráze, kde zastával různé stranické funkce. Aktivně pracoval později v ZO KSČM v Borohrádku.
Svěžích 55 let oslaví Václav Šmatolán, zastupitel města Hořic v Podkrkonoší. Osmdesátiny bude mít Štefan Švéda z Jičína a Miluška Vraná z Hořic v Podkrkonoší.
Dne 15. února zemřel ve věku nedožitých 94 let jeden z nejstarších členů ZO KSČM v Rychnově nad Kněžnou s. Bohumír Stančík. Byl členem strany od roku 1945.
Všem jmenovaným přeje OV KSČM spolu se základními organizacemi všechno nejlepší, hodně zdraví a spokojenosti, děkuje za dosavadní práci pro stranu a společnost.
Čest jejich památce!
Jaroslav Petr, předseda OV KSČM Jičín
PŘEČTENÝ KRAJÁNEK PŘEDEJ DALŠÍM SYMPATIZUJÍCÍM! KRAJÁNEK – měsíčník z Královéhradeckého kraje. Toto číslo vyšlo v březnu 2014 v Hradci Králové, evidenční číslo: MK ČR E 10060, vydává Královéhradecký krajský výbor KSČM, Všehrdova 194, 500 02 Hradec Králové. Redakce tel.: 608 476 828. Příspěvky posílejte nejpozději do 15. dne v měsíci na adresu: KRAJÁNEK, Všehrdova 194, 500 02 Hradec Králové 2, nebo e-mail:
[email protected]. Nevytištěné příspěvky zaslané do Krajánku budou zveřejněny na webu http://www.kscmhk.cz. Redakční rada 12. 3. od 9 h.
8 w březen
KRAJÁNEK m 2014 OD ŽIVOTA Já neutíkám od života, ta nechu sama přichází, nějak si ani nevšimnete, že slunce denně vychází. A je vám líto vaší práce, těch hodin zdarma, měsíců a let a přišli ti, co nikdy nemakali, a rozkradli všechno – jakby smet. A soudy mlčí – nic není k sudbě, i Bůh odpustí a přidá hostii, zločinci, díky té štvavé hubě, obdrží s omluvou – amnestii. Jiří Knopp
Stávající poslanci za KSČM v Evropském parlamentu: M. Ransdorf, J. Maštálka, J. Kohlíček a dnes velvyslanec ČR V. Remek.
Lidi neblbněte a myslete aneb Vzkaz antikomunistům celýho světa a těm českým zvláště Jděte už, prosím, někam hodně daleko s tím, v lepším případě mírně poetickým a sentimentálním a v horším případě agresivním, vulgárním a primitivním účelovým antikomunismem. Kapitalismus, a ten po česku zvláště, je bezohledný, asociální a patologický. Je založený na lži, podvodu, manipulaci, zlodějně, zastrašování a všeobecném strachu vůbec a se skutečnou demokracií a svobodou nemá nic společného. Kašlu vám na banány a mobily a ifóny a cesty do zahraničí, když není práce a úřady „bezpráce“ a jiné „prosebny“ o almužnu, která není ani na život ani na chcípnutí, praskají ve švech. Banánama ani mobilama ani ifónama a ani
žádným jiným pro život zbytečným a předraženým papundeklovým harampádím si nezatopím a ani se ho nenajím, i kdyby bylo zadarmiko, což se v kapitalismu stát nemůže. Tento režim postrádá morální a solidární a lidský rozměr. Tak už přestaňte normální lidi obluzovat a prudit kecama o radosti ze života v kapitalismu a vrate se do reality všedního dne a rozhlédněte se kolem a dokola. Jediné, co je opravdu nebezpečné lidskému zdraví, životu a normálnímu fungování zdravého rozumu, je tenhle odporný bezohledný kapitalismus po česku. Tak lidi neblbněte a myslete! Petr ŠIMŠA
))) KRAJÁNKOVY LEHKÉ DOBROTY Krůtí ragů s hlívou Maso, hlívu a pórek nakrájíme na nudličky. Jemně nasekanou cibuli zpěníme na oleji. Jakmile zesklovatí, přidáme pórek a necháme zavadnout. Pak vložíme maso a orestujeme ho. Opečenou směs zalijeme vínem a necháme rychle odvařit. Pak přidáme hlívu, osolíme, oko-
Pro 4 osoby: l 300 g krůtího stehenního řízku (nebo masa na guláš) l 300 g hlívy ústřičné l bílá část většího pórku l malá cibule l 1 dl kávové smetany l 1 dl bílého vína l lžička olivového oleje l tymián l bílý pepř l sůl. řeníme, podlijeme trochou vody a velmi zvolna dusíme doměkka. Nakonec šávu zjemníme smetanou a necháme provařit. Podáváme s těstovinami, nebo s rýží. Získali jsme velmi chutný a dietní oběd nebo teplou večeři. Je možné využít i maso vepřové nebo stehenní kuřecí řízky. Vařila Taána LANKAŠOVÁ
)))
SEDLI JSME NA LEP? I tonoucí takřka bez naděje poslední silou stéblo třímá, zvolme si konečně někoho, kdo naší bolest vnímá. A te ho tu máme, Jánošíka, on přestal všem zobat z ruky, lahodí uším, jak co říká, zaslouží chlapské podání ruky. Je tu však jedno velké ale, které mi stále tane na mysli, zdali on všechno vážně myslí, jestli ty jeho řeči nejsou nesmysly. Jiří Knopp
POZVÁNKY VELIKONOČNÍ VÝSTAVA 11. – 13. dubna Častolovice, areál sokolovny od 9 do 17 h.
Výstava kraslic a soutěž o nejhezčí kraslici – jídla a zvyky – řemesla a šikovné ruce – prodej květin, cibulovin, okrasných stromků, zeleninové sadby, koření... Bližší informace na tel. 721 311 719 a www.zahradkari.com.
PUŠKINŮV PAMÁTNÍK KR Hradec Králové Česko-ruské společnosti, o. s., a Česká asociace rusistů Vás zvou na krajské kolo 48. ročníku organizovaném za finanční podpory statutárního města Hradec Králové. Krajské kolo soutěže v recitaci a zpěvu děl ruských autorů se koná ve čtvrtek 20. března 2014 od 14 hodin v Divadle DRAK v Hradci Králové. Bližší informace:
[email protected], 732 414 795.
Pojete s námi do Běloruska Česko-běloruska společnost, z. s., v Pardubicích a v Hradci Králové vás zve na poznávací zájezd do Běloruska. Zájezd se uskuteční v době od 28. 6. do 4. 7. Navštívíme Brest, Bělověžský prales, absolvujeme besedu s veterány 2. sv. války, agrokombinát, Chatyň, Minsk, beseda s vedením Slovanské vzájemnosti. Cena zájezdu do 12 000 Kč. Podrobné informace JUDr. Josef Bína, 728 528 636,
[email protected]; Ing. Jozef Kica: 723 318 096,
[email protected]. l LKŽ Hradec Králové: 13. března si připomeneme slavné ženy v historii – 1. p. U Švagerků od 14 hodin. Další schůzka bude 10. dubna od 14 h. tamtéž. V květnu se zúčastníme 1. máje na Bakově nám. od 10 h. a 15. 5. kolem 14 h. mítinku k volbám do Evropského parlamentu. l Spolek přátel žehu se sejde dne 26. 3. v 16 h. v restauraci U Švagerků - Hradec Králové.