K čemu jsou strategické zásoby potravin? 1. Test grilovacích klobás: Bez náhražek, maso ale někde schází 2. Komu skáčeme na špek?

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled zpráv 5.8.2015 - 12.8.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz K čemu jsou strategické zásoby potravin? 6.8.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství

1 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

ASZ

aktualne.cz Test grilovacích klobás: Bez náhražek, maso ale někde schází 11.8.2015

aktualne.cz str. 0 Nakupování


Blesk Komu skáčeme na špek? 6.8.2015

Blesk str. 9 Čechy/Morava

Barbora Kabátová Co říká vítěz a poražený testu? 8.8.2015

Blesk str. 7 Servis

3 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 4 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Barbora Kabátová

blesk.cz Vejce, maso, ale i špinavý nůž: Z čeho všeho se dá chytit salmonelóza? 7.8.2015

blesk.cz str. 0 Události


Dotyk Kampaně, za něž EU promrhá miliardy 7.8.2015

Dotyk str. 0 Fokus


Táňa Králová

dTest Klobásky na grilu 6.8.2015

dTest str. 6 Test


euroskop.cz Zemědělství a rybolov v červnu 2015 5.8.2015

euroskop.cz str. 0 Zemědělství a rybolov


Haló noviny Chovatelé prasat z problémů nevybředli 6.8.2015

Haló noviny str. 6 Z ekonomiky


Ivan CINKA

Hospodářské noviny Coop chce otevřít v Praze tržnici 6.8.2015

Hospodářské noviny str. 12 Podniky a trhy

Michal Šenk Slabá hřivna přerušila dovoz Babišova masa 12.8.2015

Hospodářské noviny str. 11 Panoráma

10 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 11 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Lucie Hrdličková

Jablonecký deník Farmářské slavnosti 2015 míří na sever Čech 7.8.2015

Jablonecký deník str. 9 Servis / počasí


(rud)

Mladá fronta DNES Dvanáct měsíců ruských antisankcí na vlastní kůži – pardon, žaludek 8.8.2015

Mladá fronta DNES str. 9 Čtení ze světa


Eva Malá

novinky.cz Špekáčky splňují normy, ale masem nepřetékají 5.8.2015

novinky.cz str. 0 Domácí


Andrea Zunová Novinka ve školním stravování: automaty a bufety bez nezdravých potravin 15 Český svaz zpracovatelů 11.8.2015 novinky.cz str. 0 Žena - Zdraví masa - TOP das

parlamentnilisty.cz Tomáš Krystlík: Za nekvalitní potraviny v Česku nemohou pouze kupující 16 Český svaz zpracovatelů 11.8.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice masa - TOP PV

tyden.cz Putin chce zničit stovky tun potravin. Rusové proti 6.8.2015

tyden.cz str. 0 Rusko a okolí


- pp -

vitalia.cz „Podvod“ jménem Ježkův statek? Normálka 10.8.2015

vitalia.cz str. 0 Kateřina Čepelíková


Zemědělec Co se strategickými zásobami potravin 10.8.2015

Zemědělec str. 14 Zájmové organizace


Petr Havel

zpravy.iDNES.cz Rok ruského embarga očima Češky: raketové zdražování a krokodýlí maso 20 Český svaz zpracovatelů 10.8.2015 zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Zahraniční masa - TOP MF DNES, Eva Malá, spolupracovnice MF DNES v Rusku

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Ministr Jurečka vyzval eurokomisaře Hogana, aby intenzivněji řešil současnou složitou 21 situaci na trhu s mlékem Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Zemědělství 5.8.2015 masa - Ostatní MZe ČR Živočišné odpady z výroby potravin do komunálního odpadu rozhodně nepatří 22 Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Potravinářství 5.8.2015 masa - Ostatní SVS ČR Nabídka účasti českých firem na prestižním mezinárodním veletrhu WORLD FOOD 23 KAZACHSTÁN 2015 Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Zemědělství 6.8.2015 masa - Ostatní MZe ČR Ceny potravin jsou ve světě nejnižší za šest let, zlevnilo hlavně mléko 24 Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Potravinářství 7.8.2015 masa - Ostatní E15 on line Souhrn událostí uplynulého dne – 6.8. 2015 25 Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Souhrny 7.8.2015 masa - Ostatní Agris Levnější brambory, sýry, pečivo. Potraviny tlačily inflaci k nule 26 Český svaz zpracovatelů 10.8.2015 agris.cz str. 0 Potravinářství masa - Ostatní iDNES.cz Souhrn událostí uplynulých dní – 7. – 9.8. 2015 27 Český svaz zpracovatelů 10.8.2015 agris.cz str. 0 Souhrny masa - Ostatní Agris Louky schnou, skot nemá co spásat. Chovatelé zvažují porážku části stád 28 Český svaz zpracovatelů 11.8.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní iDNES.cz Nízké výkupní ceny drtí malé chovatele. Část farmářů mléko zpracovává 29 11.8.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství Český svaz zpracovatelů

masa - Ostatní iDNES.cz Třetinu zásilek z Polska příjemci dopředu nenahlásili, ukázaly kontroly 11.8.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství

30 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

SVS ČR

aktualne.cz Potraviny zlevnily a zbrzdily růst inflace. Koruna nereaguje 10.8.2015

aktualne.cz str. 0 Ekonomika


blesk.cz VELKÝ TEST BLESKU: Jak dopadly špekáčky na jazyku odborníků? Škrob, barviva a moc 32 vepřového Český svaz zpracovatelů blesk.cz str. 0 Události 5.8.2015 masa - Ostatní Sacharidové vlny: Dieta, která funguje ! 7.8.2015

blesk.cz str. 0 Diety

Příroda žízní, pivaři pláčou: Kvůli suchu nebude dost chmele 10.8.2015

blesk.cz str. 0 Počasí

33 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 34 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

blisty.cz Rusko nechalo zničit importovaný sýr buldozerem 7.8.2015

blisty.cz str. 0


Boleslavský deník Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi pokračují! Jako třetí otevře své brány největší kozí 36 farma v ČR Český svaz zpracovatelů Boleslavský deník str. 8 Z regionu 7.8.2015 masa - Ostatní

Brněnský deník Brňané chtěli levnější hovězí maso 7.8.2015

Brněnský deník str. 6 Jižní Morava


JAN ČAMBORA

Bruntálský a krnovský deník Na srpnový trh do Krnova přijelo jen pár prodejců Bruntálský a krnovský deník str. 3 Bruntálsko a 12.8.2015 Krnovsko (mai)


businessinfo.cz Trh s organickými potravinami loni v Brazílii vyrostl o 30 % na 2 miliardy BRL

39

5.8.2015

businessinfo.cz str. 0 Brazílie

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Chorvatsko – růst vývozu potravin je založen na výrobcích s nízkou přidanou hodnotou 40 Český svaz zpracovatelů businessinfo.cz str. 0 Aktuality z teritorií 7.8.2015 masa - Ostatní Ministr zemědělství Marian Jurečka navštívil Zambii 10.8.2015

businessinfo.cz str. 0 Zambie


byznys.ihned.cz Čínský zájem o komodity klesá a nastupuje světová komoditní kocovina. Firmy utahují 42 opasky Český svaz zpracovatelů 10.8.2015 byznys.ihned.cz str. 0 HN.IHNED.CZ masa - Ostatní Václav Trejbal

ČRo - cb.cz Horka zvyšují riziko salmonelózy, lidé by neměli jíst nepropečené maso 11.8.2015

ČRo - cb.cz str. 0 / zpravodajstvi


Romana Lehmannová

ČRo - strednicechy.cz Léto na grilu: Udělejte si skvělý burgr z hovězího krku s cibulovým chutney 44 Český svaz zpracovatelů ČRo - strednicechy.cz str. 0 / recepty_pochoutky 9.8.2015 masa - Ostatní Patrik Rozehnal

ČRo Plus Kalifornský hmyz, ruské sankce a západní kondomy 5.8.2015

ČRo Plus str. 5 18:10 Názory a argumenty

Vladimir Putin rozkázal ničit západní potraviny 7.8.2015

ČRo Plus str. 4 17:10 Den podle…


ČRo Radiožurnál Přísnější kontroly dovozu potravin v Rusku 6.8.2015

ČRo Radiožurnál str. 5 12:00 Zprávy


V Rusku zuří vyhlazovací válka proti potravinám z EU ČRo Radiožurnál str. 2 18:10 Ozvěny dne 7.8.2015 publicistika


Rusové nesouhlasí s ničením pašovaných potravin


7.8.2015


ČT 1 Ruská kampaň proti zahraničním potravinám 7.8.2015

ČT 1 str. 7 19:00 Události


ČT 24 Maloobchodní tržby v ČR výrazně rostou 5.8.2015

ČT 24 str. 1 21:05 Ekonomika


Ruští farmáři se snaží těžit ze zavedení embarga na dovoz západních potravin 52 Český svaz zpracovatelů ČT 24 str. 8 21:05 Ekonomika 6.8.2015 masa - Ostatní Inflace v červenci klesla 10.8.2015



denik.cz Čtrnáct dní na cvičení. Vojáky budou zásobovat z Pardubic 8.8.2015

denik.cz str. 0 Pardubický kraj

Meziroční inflace zpomalila na 0,5 procenta, proti červnu ceny klesly 10.8.2015

denik.cz str. 0 Ekonomika


denikreferendum.cz Obchody Sklizeno hlásají: U nás víte, co jíte. Ale nemluví pravdu 5.8.2015

denikreferendum.cz str. 0 Domov

Zuzana Vlasatá O cenách a lidech 7.8.2015

denikreferendum.cz str. 0 Domov


Adam Votruba

Dobrý den s kurýrem Král vaří jen za 17 korun 10.8.2015

Dobrý den s kurýrem str. 1 Titulní strana


(CEH)

Dotyk BYZNYS Brífink 10.8.2015

Dotyk BYZNYS str. 0 Brífink


dTest Informační servis Spotřebitel ve světě

60

6.8.2015

dTest str. 4


e15.cz Likvidace potravin ze Západu zaskočila i příznivce Putina 5.8.2015

e15.cz str. 0 Zahraniční politika


Polský ministr: Hlavními rivaly polských potravinářů jsou v Česku Babišovy firmy 62 Český svaz zpracovatelů e15.cz str. 0 Zemědělství 5.8.2015 masa - Ostatní Válka proti potravinám? Rusko ničí i zboží bez vymezené země původu 7.8.2015

e15.cz str. 0 Zemědělství

Inflace zpomalila, zlevnily hlavně potraviny 10.8.2015

e15.cz str. 0 Makroekonomická data


ekonomicky-denik.cz Nízké ceny mléka ohrožují existenci německých producentů 10.8.2015

ekonomicky-denik.cz str. 0 Ekonomika


ekonomika.iDNES.cz Rusové ničí evropské potraviny, pro hříšné gurmány navrhují vězení 6.8.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Zahraniční ekonomika


ČTK, MF DNES, Aleš Černý

finance.cz ČR - Inflaci v červenci srazily levnější potraviny, nezaměstnanost zvýšily sezónní faktory 67 Český svaz zpracovatelů 10.8.2015 finance.cz str. 0 masa - Ostatní J&T

finparada.cz Odborníci tvrdí, že by mzdy měly v současnosti růst rychleji 6.8.2015

finparada.cz str. 0 Investice, Banky a pojišťovny


Zdeněk Bubák, zpráva Raiffeisenbank

Haló noviny Farma v kapse 11.8.2015

Haló noviny str. 13 mozaika zajímavostí


Horeka JAK OŽIVIT JÍDELNÍČEK? NABÍDNĚTE PASTRAMI! Horeka str. 30 Koncepty 6.8.2015

70 Český svaz zpracovatelů

masa - Ostatní Jana Dorčáková

Hospodářské noviny Babiš je konkurentem polských potravin 6.8.2015


KOMU SUCHO POMŮŽE 12.8.2015

Hospodářské noviny str. 2 Extra

POTRAVINOVÉ EMBARGO ROK POTÉ 12.8.2015

Hospodářské noviny str. 8 Názory

Kryštof Kruliš Steinex postaví nový masokombinát v Kuřimi 12.8.2015


71 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 72 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 73 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 74 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Hradecký deník Hradecké farmářské trhy opět lákají na kvalitní výrobky 7.8.2015

Hradecký deník str. 3 Hradecko


(red)

idnes.cz - blog Putinova kočka v nové funkci poněkud selhala. (jdvorak) 7.8.2015

idnes.cz - blog str. 0

Názory z Ruska: likvidace a následný "sběr" potravin (maca) 8.8.2015



Roman Máca Likvidace unijních potravin v Rusku má masovou podporu konzumentů. (jdvorak) 78 Český svaz zpracovatelů idnes.cz - blog str. 0 9.8.2015 masa - Ostatní Jsme národem hrdinů, nebo snad ....? (miroslavnigrin) 10.8.2015



Miroslav Nigrin

investicniweb.cz EU prodloužila podporu zemědělcům zasaženým ruskými sankcemi 7.8.2015

investicniweb.cz str. 0 Tržní zprávy


redakce

investujeme.cz Inflace otřásá Ruskem 11.8.2015 investujeme.cz str. 0 Investice


masa - Ostatní Radovan Novotný

iprosperita.cz Tlusťoši versus výrobci potravin 11.8.2015

iprosperita.cz str. 0 Slovo ke dni


Prosperita

kurzy.cz Demonstrativní exekuce potravin v režii prezidenta se nelíbí ani Rusům 7.8.2015

kurzy.cz str. 0 Ze zahranici

ČR - inflace v červenci klesla o 0,1%, meziročně zpomalila růst na 0,5% 10.8.2015

kurzy.cz str. 0 Makroekonomika


libereckenovinky.cz Farmářská slavnost pro rodiny s dětmi na největší kozí farmě v ČR! 7.8.2015

libereckenovinky.cz str. 0 regiony


Lidé a země PRASÁTKA, KTERÁ MAJÍ POMNÍK 7.8.2015

Lidé a země str. 106 vaše cesty


Marie Frajtová

Lidové noviny Po lososech zakáže Rusko i dovoz berlí 6.8.2015

Lidové noviny str. 6 Svět

PETRA PROCHÁZKOVÁ Licoměrnost na obou stranách 10.8.2015

Lidové noviny str. 11 Názory


KAREL HOLOMEK

Magazín Práva Pečou sacher podle vídeňské receptury 8.8.2015

Magazín Práva str. 22 Zajímavost


Vlaďka Merhautová

Magazín Víkend DNES Chvála české ryby 8.8.2015

Magazín Víkend DNES str. 20 Gastronomie


PETRA POSPĚCHOVÁ

Marketing & Media Stát vydá miliony za nové kampaně 10.8.2015 Marketing & Media str. 1 Titulní strana


masa - Ostatní Filip Rožánek

Mladá fronta DNES Spálit či pohřbít. Rusko likviduje zakázané potraviny ze Západu 6.8.2015

Mladá fronta DNES str. 8 Ze světa

Iveta Polochová Předkové jedli to, co jim dala příroda. My jíme to, co dá obchod 8.8.2015

Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Zlínský

Ondřej Holubec Soljanka – to nejlepší z Ruska v NDR 8.8.2015

Mladá fronta DNES str. 10 Svět plus na celé léto

Luboš Palata Každé léto čekám, kdy dojde k epidiemii salmonely 10.8.2015

Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský


Barbora Němcová

my89.cz Jak se žije pojízdným prodejnám aneb byznys na kolečkách 5.8.2015

my89.cz str. 0


Ivana Ašenbrenerová

novinky.cz V Rusku začala likvidace potravin z EU, sedm tun sýra zničily buldozery 97 Český svaz zpracovatelů novinky.cz str. 0 Zahraniční - Evropa 6.8.2015 masa - Ostatní EU bude dál pomáhat farmářům postiženým ruským embargem 7.8.2015

novinky.cz str. 0 Zahraniční - Evropa

Venkovní grily vyhoví labužníkům i milovníkům zdravější stravy 10.8.2015

novinky.cz str. 0 Bydlení - Tipy a trendy


Karolina Černá

Nymburský deník Ptáci na rybnících a řekách hromadně hynou kvůli otravě 6.8.2015

Nymburský deník str. 1 Titulní strana


MIROSLAV S. JILEMNICKÝ, ČTK

Olomoucký deník Čtyři osudy čtyř (ne)obyčejných rodáků 6.8.2015

Olomoucký deník str. 2 Čtyři příběhy

Lidé najdou na trhu regionální potraviny Olomoucký deník str. 6 Tipy na víkend 7.8.2015

101 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 102 Český svaz zpracovatelů

masa - Ostatní (paš)

Pardubický deník Čtrnáct dní na cvičení. Vojáky budou zásobovat z Pardubic 8.8.2015

Pardubický deník str. 3 Pardubicko


JIŘÍ SEJKORA

parlamentnilisty.cz Šternberk: Venkovské trhy nabídnou kvalitní potraviny i řemesla 6.8.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Obce voličům

PV Uprchlická verbež, musíme na ně vzít bič. 8.8.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor


Lucie Bartoš Ministr Jurečka: Pro malé podniky jsme přizpůsobili podmínky v Programu rozvoje 106 venkova Český svaz zpracovatelů parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům 9.8.2015 masa - Ostatní PV

Právo Verbální salvy a cinknuté sankce 6.8.2015

Právo str. 6 Publicistika

Vladimír Diviš V Rusku zuří boj – s jídlem ze Západu 8.8.2015

Právo str. 14 Ze zahraničí

(brw, Novinky.cz, BBC, ČTK) Ceny potravin klesly, inflace zpomalila 11.8.2015

Právo str. 17 Trhy & ekonomika

107 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 108 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 109 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Jiří Vavroň

Překvapení Jak v létě nepřibrat? 10.8.2015

Překvapení str. 13 Pro vaše zdraví

Nevěru a sexuální orgie znám jenom z vyprávění 10.8.2015

Překvapení str. 48 Ze života


Emilie, Pardubice

scienceworld.cz Budoucnost chovu ryb je v uzavřených systémech s recyklovanou vodou 112 Český svaz zpracovatelů 10.8.2015 scienceworld.cz str. 0 masa - Ostatní

Sedmička

Které potraviny zlepší náladu? 6.8.2015

Sedmička str. 40 Recepty


sport.ihned.cz Růst cen v červenci zpomalil, hlavně díky cenám potravin. Nejvíce podražily cigarety 114 Český svaz zpracovatelů 10.8.2015 sport.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz masa - Ostatní Radek Bednařík Sladkosti ve slovenských školách zůstanou. Stěžovali si podnikatelé i školy 115 Český svaz zpracovatelů 11.8.2015 sport.ihned.cz str. 0 zahranicni.ihned.cz masa - Ostatní ČTK, tru

Stavitel JATKA 78: Holešovická tržnice dnes 7.8.2015

Stavitel str. 22 Industriální stopy


svobodnymonitor.cz Neovladatelná chuť na sladké je ze 30 % dědičná, buňky lze ale i "vycvičit" 117 svobodnymonitor.cz str. 0 Zprávy, Tech & Věda, Český svaz zpracovatelů 9.8.2015 Fitch, kosmické lety, masa - Ostatní

Systémy logistiky NEJVĚTŠÍ DISTRIBUČNÍ CENTRUM PRO MRAŽENÉ ZBOŽÍ 12.8.2015

Systémy logistiky str. 11 Příloha - Eastlog 2015


Šumperský a jesenický deník Čím více kuponů nasbíráte, tím lepší výhru získáte 11.8.2015

Šumperský a jesenický deník str. 5 U nás doma


(r)

Technický týdeník Nejmodernější obaly se vyrábějí i v Maďarsku 11.8.2015

Technický týdeník str. 15 Plasty


Test DNES Rozdíly v barvě, chuti, vůni 11.8.2015

Test DNES str. 4 Test


IVA ŠPAČKOVÁ

tn.cz Co jíst v horku? Potraviny, které vás zaručeně zchladí 10.8.2015

tn.cz str. 0 TN.CZ/default


TV Nova Rusko zničilo tuny západních potravin 7.8.2015

TV Nova str. 18 19:30 Televizní noviny


Tv Pohoda V POHODĚ 10.8.2015

Tv Pohoda str. 23


Týden Zdražení kam se podíváš. Kvůli zásahům ČNB 10.8.2015

Týden str. 38 Ekonomika


Vladimír Barák

virtually.cz Veronika Vrecionová 5.8.2015

virtually.cz str. 0


vitalia.cz „Podvod“ jménem Ježkův statek? Normálka 5.8.2015

vitalia.cz str. 0

Kateřina Čepelíková Sójový párek nebrat, radí vegetarián 7.8.2015

vitalia.cz str. 0

Kateřina Čepelíková Kontroly restaurací: už zase se bojuje o kompetence 10.8.2015

vitalia.cz str. 0

127 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 128 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 129 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Petr Havel

Zemědělec První kolo bude v září 10.8.2015

Zemědělec str. 1 Titulní strana

Zuzana Fialová Zbytečné plýtvání 10.8.2015

Zemědělec str. 5 Zpravodajstvi

Zuzana Fialová Chybí síla ve vyjednávání s řetězci 10.8.2015

Zemědělec str. 6 Publicistika

Zuzana Fialová Evropské potraviny budou Rusové ničit 10.8.2015

Zemědělec str. 8 Evropská unie


Oldřich Přibík Nové možnosti podpor producentů 10.8.2015


Zuzana Fialová Letošní sucho poškozuje porosty 10.8.2015


Zuzana Fialová Zážitkové programy u Moulisových 10.8.2015


Zuzana Fialová Změny podmínek pro první kolo 10.8.2015


Brambor bude letos méně 10.8.2015

Zemědělec str. 13 Zájmové organizace

Jan Doležal O přesné výživě drůbeže 10.8.2015

Zemědělec str. 38 Živočišná výroba

134 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 135 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 136 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 137 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 138 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 139 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Alena Ježková Kalendář akcí 10.8.2015

Zemědělec str. 56 Zemědělský servis


zena-in.cz Hubneme: Čím více light výrobků, tím lépe? 10.8.2015

zena-in.cz str. 0 Hubněte


(red)

Zlínský deník Horka jsou množírna bakterií v kontaminovaných potravinách 11.8.2015

Zlínský deník str. 3 Zlínsko


IVAN ČERNICKÝ

zpravy.iDNES.cz KOMENTÁŘ: Ruské zoufalé ničení potravin ukazuje na kolaps státní správy 143 Český svaz zpracovatelů 10.8.2015 zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Zahraniční masa - Ostatní Vladimír Votápek

zpravy.rozhlas.cz Budeme si vyrábět vše sami a nakonec to bude plus, říkají rok po zavedení sankcí Rusové 144 Český svaz zpracovatelů zpravy.rozhlas.cz str. 0 / evropa 6.8.2015 masa - Ostatní Martin Dorazín

Rusko ničí západní potraviny, které se i přes zákaz dostaly do obchodů 6.8.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / ekonomikavevrope


Martin Dorazín,Libor Dvořák Rusko zničilo 320 tun potravin z ciziny. Podle Kremlu prý ohrožují zdraví 146 Český svaz zpracovatelů zpravy.rozhlas.cz str. 0 / ekonomikavevrope 7.8.2015 masa - Ostatní Martin Dorazín

Žďárský deník Po grilování skončili na kapačkách 8.8.2015

Žďárský deník str. 1 Titulní strana


LENKA MAŠOVÁ

Plné znění zpráv 5.8.2015 - 12.8.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz K čemu jsou strategické zásoby potravin? agris.cz str. 0 Zemědělství ASZ Český svaz zpracovatelů masa - TOP 6.8.2015

zpět Správa státních hmotných rezerv (SSHR) představila v minulých dnech kroky, jejichž cílem je snížit náklady na uchovávání strategických zásob potravin. Přelomovým rozhodnutím je zejména projekt „živých konzerv“, což je v praxi nahrazení části zásob mraženého masa masem chovaných hospodářských zvířat, která by bylo možné v případě potřeby operativně porazit a toto čerstvé maso zahrnout do zásob SSHR. Správa státních hmotných rezerv (SSHR) představila v minulých dnech kroky, jejichž cílem je snížit náklady na uchovávání strategických zásob potravin. Přelomovým rozhodnutím je zejména projekt „živých konzerv“, což je v praxi nahrazení části zásob mraženého masa masem chovaných hospodářských zvířat, která by bylo možné v případě potřeby operativně porazit a toto čerstvé maso zahrnout do zásob SSHR. Ministr zemědělství uvedený krok příliš nevítá, naopak Potravinářská komora ČR i Agrární komora řešení podporuje. A navíc se ve spolupráci se SSHR snaží o restrukturalizace strategických zásob potravin ve prospěch v ČR produkovaných zemědělských surovin a z nich vyráběných potravin. Uvedené kroky lze v zásadě hodnotit jako pozitivní, pravá podstata problému je ale jinde – totiž – máli v dnešní době nějaký praktický význam udržovat za nemalé peníze daňových poplatníků právě strategické zásoby potravin. Ba dokonce je ještě navyšovat. To vše za situace, kdy se strategické rezervy potravin v praxi za celé polistopadové období ani jednou nepoužily, protože k tomu – pochopitelně – nebyl důvod. Kritici sice možná namítnou, že takové obilí ze SSHR se použilo – což je sice pravda, avšak v tomto případě šlo o zápůjčku komerčnímu subjektu, ne o řešení krizové situace ve výživě obyvatel. Navíc není příliš jasné, jakým způsobem by lidé obilí konzumovali – zřejmě by žvýkali zrnka pšenice…. Nežijeme ve středověku, kdy bylo standardní vojenskou taktikou vyhladovět nepřítele. Nežijeme ale ani v období studené války (i když se některé její atributy nenápadně vracejí), kdy bylo nutné veřejně z politických důvodů deklarovat nezávislost na druhé straně a kdy byli lidé permanentně udržováni ve strachu před třetí světovou válkou. Konečně nežijeme ani v poválečném období, kdy bylo válkou rozvráceno zemědělství v celém vyspělém světě a kdy měly nějaké strategické zásoby základních

komodit určitý smysl. To vše v praxi znamená, že strategické zásoby potravin jsou přežitkem, který je uměle udržován při životě prostřednictvím několika vyvolených, kteří mají ze skladování a obměn zásob potravin pro stát dobrý byznys. To ovšem neznamená, že by neexistovala oprávněnost existence SSHR. Dokonce i v potravinářství, respektive ve skladování nezbytně nutných zásob pitné vody. Taková potřeba se v minulosti několikrát vyskytla v souvislosti s povodněmi, jejichž důsledkem mimo jiné byla totální nedostupnost zdrojů pitné vody v některých postižených lokalitách, neboť tamní zdroje pitné vody byly kontaminovány. Daleko větší a svým způsobem nezastupitelný význam SSHR nicméně spočívá ve skladování a obměně strategických zásob pohonných hmot, tedy nafty, benzínu a leteckého benzínu. Naše země téměř nemá vlastní zdroje těchto zcela nezbytných surovin pro fungování průmyslu a dopravy, a riziko „utažení kohoutků“ ropy nebo zemního plynu se spíše zvyšuje, než snižuje. Pakliže by se měla SSHR na něco opravdu prioritně soustředit, je to právě tato oblast strategických zásob. Nutno přitom podotknout, že současné vedení SSHR je zřejmě to nejlepší, které v mnoha předchozích letech tento úřad vedlo. Důkazem je i snaha „něco udělat“ se systémem strategických zásob potravin. Oblast pohonných hmot je přitom daleko větší oříšek, i proto, že se v ní točí mnohonásobně více peněz než v potravinách. Problémem jsou zejména takzvané „rotační smlouvy“ mezi SSHR a jejími partnery, které – stručně řečeno – umožňují privátním firmám obchodovat s majetkem státu, což je na hraně, nejspíš ale za hranou zákona. Bohužel, většina takových smluv je ze strany SSHR nevypověditelná, což jde na vrub právě bývalým šéfům Správy. Sekce potravinářství je proti tomu doslova Popelkou. Možná ale i to je důvod, proč Popelku provdat a celou tuto sekci, snad až na tu vodu, zrušit. Petr Havel

URL| http://www.agris.cz/clanek/189065

aktualne.cz Test grilovacích klobás: Bez náhražek, maso ale někde schází 11.8.2015

aktualne.cz str. 0 Nakupování

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Absolutním vítězem dTestu se staly grilovací klobásky Grill&Fun z Lidlu. Praha - Čtvrtina testovaných vepřových grilovacích klobás dostupných v českých Praha - Čtvrtina testovaných vepřových grilovacích klobás dostupných v českých obchodech neobsahuje množství masa uváděné na obalu. Vyplývá to z testu spotřebitelského časopisu dTest. Ten vyzkoušel 16 druhů vepřových grilovacích klobás, některé z nich nesly označení "norimberské". "Na grilovací klobásy se nevztahují žádné legislativně stanovené parametry, na rozdíl třeba od špekáčků. Výrobce má tedy volnou ruku a záleží pouze na něm, jaké suroviny použije," říká redaktorka časopisu dTest Olga Šlesingrová. "Rozdíly byly velké - co do obsahu masa i zbytečných přídatných látek. Nejvíce masa, 92,6 procenta, laboratoř naměřila ve výrobku Original Nürnberger Rostbratwürste (Schlütter´s Echte!), nejméně ho obsahovaly klobásy Bivoj Na gril, a to 55,3 procent,“ dodává Šlesingrová. V senzorické části testu posuzovalo osm odborníků vzhled, vůni, chuť i příjemnost skousnutí u hodnocených klobás. Nejvíce chutnaly Norimberské klobásky Grill&Fun z Lidlu, které měly na řezu šedobílou barvu se zřetelnou mozaikou masových a tukových částic a koření. Po započtení hodnot všech ostatních měřených kritérií se tyto grilovací klobásy staly také celkovým vítězem testu. Nejméně libového masa, tedy čisté svalové bílkoviny, obsahovaly klobásy Münchner

Weisswürste z výroby Ponnath die Meistermetzger - 7,24 procenta. Vepřová kýta jí přitom obsahuje kolem 20 procent. V žádném z testovaných výrobků laboratoř neobjevila náhražky jako sóju nebo strojně oddělené maso. U některých klobás však vyšly najevo rozdíly mezi naměřeným obsahem masa a hodnotami uváděnými na obalu. "Největšími hříšníky byly výrobky Münchner Weisswürste a Bavorská grilovací klobáska, obě z dílny Ponnath, které deklarovaly až o pětinu masa více, než jsme naměřili. Oba výrobky si i kvůli tomu odnesly nejhorší hodnocení v testu. První jmenované navíc neoslnily ani v senzorickém hodnocení. Jejich chuť a vůni označila porota jako mdlou, nevýraznou a málo kořeněnou s pěnovitou konzistencí. Po opečení byly klobásy měkké a mazlavé,“ říká Šlesingrová. Klobásy naopak hojně obsahovaly přídatné látky. Například glutaman sodný, látku zvýrazňující chuť a vůni, obsahovala třetina výrobků. Dále šlo o konzervační látku dusitan sodný, který pomáhá zachovat barvu masných výrobků, nebo polyfosforečnany, které mají za úkol držet v klobásách masovou šťávu nebo vázat přidanou vodu.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/finance/naku...azi/r~13ea2956400611e5b605002590604f2e/

Blesk Komu skáčeme na špek? Blesk str. 9 Čechy/Morava Barbora Kabátová Český svaz zpracovatelů masa - TOP 6.8.2015

zpět Test ukázal, jak kvalitní špekáčky jsou ?? Nyní se zaměřil i na jejich obaly PRAHA – Jaké špekáčky jsou nejlepší, to odhalil včerejší test Blesku. Zda jejich výrobci obaly špekáčků nematou spotřebitele, to jsme nechali hodnotit odbornici na legislativu potravin Kamilu Míkovou. Z 15 testovaných špekáčků mělo 6 drobné nedostatky. „Celkově byly balené špekáčky většinou, až na drobnosti v několika málo případech, označeny správně. Na čtyřech výrobcích jsou uváděny výživové hodnoty, na ostatních ne. Obojí je ale v pořádku. Ti výrobci, výrob kteří výživové hodnoty uvádějí, je mají správně v souladu s platným nařízením,“ odbornice Kamila Míková. V současné době je uvádění výživových hodnot dobrovolný údaj. Povinné to bude až od e prosince 2016. Váhala Špekáčky EXTRA - vázané Zavádějící je uvádění n »bez separátů«. T Tuzemské špekáčky nesmí obsahovat strojně oddělené maso (termín separát je z legislativního hlediska chybný). Výrobce tak vyvolává dojem, že jeho výrobek je lepší než ostatní srovnatelné výrobky, čímž uvádí spotřebitele v omyl. Prantl Špekáčky káčky Pokud je hmotnostní odchylka uvedena ve od ena vyhlášce, už se neuvádí na obalu. MÚÚÚ Písek Dej to na gril Farmářské špekáčky Pokud je hmotnostní odchylka uvedena ve vyhlášce, už se neuvádí na obalu. Ve složení by měly být specifikovány „cukerné látky“. MKP.cz Špekáčky vázané Na přední straně obalu není u obrázku uvedeno, že se jedná o „ilustrační foto“. Trifosforečnany - uvedené é ve složení patří spíše e do kategorie stabilizátorů - než zahušťovadel. Karlova Koruna Špekáčky Ve složení by neměl být zvýrazněn česnek, protože se nejedná o alergen.

Pro spotřebitele hrozí záměna s alergeny. Špekáčky Globus Není uvedena doba spotřeby po otevření obalu. Foto popis| Clever Špekáčky Cleve Foto popis| Schneider Špekáčky Selection Foto popis| Kostelecké uzeniny Špekáčky pro Skautíky Foto popis| Pikok Tradiční špekáčky Foto popis| Ponnath Špekáčky na oheň i na pánev Foto popis| Vocílka Špekáčky Foto popis| Krahulík Špekáčky Foto popis| Kostelecké uzeniny Špekáčky Foto popis| K-Classic Špekáčky Foto autor| Foto: Martin Pekárek

Co říká vítěz a poražený testu? 8.8.2015 Blesk str. 7 Servis Barbora Kabátová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Potravinový Sherlock zpovídal výrobce špekáčků Že špekáčky mohou být různě kvalitní, to ukázal středeční velký test Blesku. I když mají podobné obsahy masa, mohou chutnat odlišně a někteří mohou mít ve složení neurčité ingredience. Co na to poražený? A co říká výrobce vítězných špekáčků? Poražený Špekáčky vyrábíme podle 60 let staré receptury Proč máte ve složení uvedenou pouze bílkovinu živočišného původu, přitom by mělo být uvedené, o kterou se konkrétně jedná? Před několika měsíci jsme bílkovinu živočišného původu z receptury odstranili, následně také z etiket standardního balení špekáčků. Bohužel musíme přiznat naše pochybení, protože jsme opomněli odstranit tuto nežádoucí ingredienci z etikety balení 680 g, které bylo zakoupeno pro testování špekáčků. Většina výrobců uvádí na špekáčcích poměr hovězího a vepřového masa, na vašem obale to je uvedené dohromady. Není to spíš na škodu? Je možné, že nám tento způsob značení obsahu masa může škodit, my však dodržujeme tradiční recepturu, která obsahuje jak vepřové, tak i hovězí maso, které má ve špekáčcích své nezastupitelné místo. Jakou mají vaše špekáčky tradici? Norma Špekáčků extra vázaných odpovídá receptuře staré téměř 60 let, tedy s obsahem masa více než 70 % a obsahem tuku méně než 30 %, což dokazují laboratorní výsledky testů. Poměr mas je pro opékání ideální Původní špekáčky ze začátku 20. století měly více hovězího než vepřového, Pikok má tento poměr obráceně. Proč tomu tak je? Složení vychází z tradiční receptury z roku 1977, tedy i poměr hovězího a vepřového masa. Velká

obliba těchto špekáčků u našich zákazníků ukazuje nejen na jejich vysokou kvalitu, ale i na to, že použitý poměr mas je pro opékání ideální. Dle zkušeností dodavatele používaná receptura zajišťuje, že při opékání špekáček neztratí chuť ani šťavnatost. Laboratoř naměřila o několik procent méně masa, než má Pikok na obale. Čím to může být? Špekáčky obsahují 80 % masa, což je u výrobků s viditelným tukem velmi mnoho. Udávaná laboratorní odchylka při testování je 10 %, tudíž zjištěný obsah masa ve špekáčcích je ve stanovené normě. Tuto odchylku dokládají také letošní výsledky našich testování ze stejné laboratoře, kde naměřený obsah masa byl 80 % a 88,7 %. Jak často kontrolujete výrobu, jakým způsobem provádíte audity u špekáčků? Naším cílem je samozřejmě nabízet našim zákazníkům produkty stálé, vysoké kvality, proto provádíme u výrobců pravidelné audity a několikrát do roka výrobky laboratorně testujeme. Foto autor| Foto: Martin Pekárek

blesk.cz Vejce, maso, ale i špinavý nůž: Z čeho všeho se dá chytit salmonelóza? 7.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Salmonelóza, bakteriální střevní infekce, nás nejvíce ohrožuje v létě. Když panují vysoké teploty, je riziko ještě větší. Onemocnět můžeme požitím špatně tepelně upravených potravin, ale také z těch, které jsou špatně uskladněné. Poradíme vám, jak se bránit tomuto nepříjemnému onemocnění. Salmonelóza patří mezi nejčastější infekční onemocnění, kterému se daří hlavně v létě. Jde o akutní infekční průjmové onemocnění, za kterým stojí bakterie rodu Salmonella. Nejčastěji ji můžete chytit ze špatně tepelně upravených, kontaminovaných a zkažených potravin. Poslední větší epidemie zasáhla strávníky, kteří si v plzeňské jídelně dali špagety Carbonara. Ty obsahují vejce, která jsou nejčastějším zdrojem salmonelózy. Příznaky Akutní a silný průjem Bolesti břicha Zvracení Vysoká horečka Bolesti hlavy, netečnost Dehydratace Nejvíce ohroženi jsou jedinci se slabou imunitou, starší děti a senioři. Tělo při salmonelóze ztrácí vodu a minerální látky, v jejichž důsledku může nastat v krajních případech i smrt. Léčba Při podezření na nákazu okamžitě vyhledejte lékaře. V lehčích případech zabírá dieta a pitný režim. V horších případech musí být pacient napojen na infuzi. Rizikové potraviny? Ty živočišného původu Zdrojem nákazy jsou především potraviny, jako je například maso nebo vejce. Předně se nachází ve všech nedostatečně tepelně upravených potravinách.

Největší riziko představuje: Maso (mleté, masové výrobky) Kuřecí maso a výrobky z kuřecího masa Syrové nebo i sušené vejce Výrobky z vajec (majonézy, ale i cukrářské výrobky, pečivo plněné krémy) Zmrzlina (obsahuje mléčné složky) Plody moře (korýši, měkkýši, mušle, ústřice) Sýry Máslo a smetana ze syrového mléka, které není pasterizované „Zdrojem infekce jsou hospodářská zvířata jako skot nebo drůbež, ale mohou to být i hlodavci, ptáci a plazi,“ řekla Blesk.cz Dana Šalamunová z Ministerstva zdravotnictví ČR. „K přenosu infekce dochází nejčastěji po konzumaci masa, mléka a vajec od infikovaných zvířat,“ dodala. Salmonelózou mohou být ovšem kontaminované i potraviny neživočišného původu: Naklíčená semena Nakrájené ovoce a zelenina Nepasterizované ovocné a zeleninové šťávy Neomyté ovoce a zelenina Riziko přenosu nákazy hrozí zejména v zařízeních pro společné stravování, jako jsou jídelny, dětské tábory, ale i domácnosti. Problém je v použitém nádobí a zbytcích jídla, které se vrací ze stravovacích prostor zpět do kuchyně. Proto je třeba dbát na oddělené zpracování zbytků potravin a potravin určených ke konzumaci. Personál jídelen a podobných zařízení by si měl také často mýt ruce. Jak se vyhnout nákaze? Základem je upravit rizikové potraviny jako maso a vejce na dostatečnou teplotu. Zvláště si je třeba dávat pozor na kuřecí a vepřové maso. V létě je lepší se vyhnout výrobkům z vajec nebo mléka nebo těm, které obsahují majonézu. Vyhněte se rozmrazeným a znovu zamrazeným potravinám. Při nákupu potravin v obchodech sledujte, zda jsou dobře uskladněné, jak je uvedeno na obalu. Pokud jde o čerstvé potraviny, jako chlebíčky, vyhněte se jim v létě úplně nebo kontrolujte jejich vzhled, zabarvení, tvar a zápach. Pokud si kupujete vakuované potraviny, sledujte, zda není porušen obal. Během vaření si myjte ruce. Při vaření se může nákaza přenášet ze syrového jídla do čerstvého, ale i uvařeného. Pokud krájíte syrové maso nožem, nepoužívejte ho pak na krájení ostatních potravin, stejně jako prkénko na krájení. V domácnosti oddělujte „pracovní prostor“ pro „čisté“ a „špinavé“ práce. Dbejte na správné skladování potravin, které uvádí výrobce na obalech. Nesnědené potraviny, které obsahují rizikové suroviny, dáme co nejrychleji do ledničky. Pokud znovu ohříváte potraviny, přiveďte je až do varu. Zničí se tím bakterie, které se mohly utvořit během přechodu přes pokojovou teplotu. „Prevencí salmonelózy je mimo jiné dodržování hygienických opatření a technologických postupů při výrobě, distribuci a skladování a prodeji potravin,“ uvedla Šalamunová a doplňuje: „Dále jsou to veterinární opatření zaměřená na chovy hospodářských zvířat.“ POZOR! Rizikové akce bývají grilování, ale i oslavy narozenin, svatební hostiny nebo zabijačky. V krátkém období a na omezeném prostoru se mohou potraviny navzájem kontaminovat. Na zabijačce záleží na prostředí, maso se může kontaminovat třeba z trusu slepic nebo i divokých ptáků.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/335261/vejc...z-z-ceho-vseho-se-da-chytit-salmoneloza

Dotyk

Kampaně, za něž EU promrhá miliardy 7.8.2015 Dotyk str. 0 Fokus Táňa Králová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Potravinářství Nejen Česko marnotratně utrácí státní stamiliony za propagaci potravin, zvláště ty se značkou Klasa. Promrhat peníze daňových poplatníků zdárně zvládá celá Evropská unie. Vůbec neřeší, jestli finance vynaložené na propagování potravinářských výrobků přinesou nějaký efekt. Přitom v dalších letech bude peněz rozdávat ještě mnohem víc. Ročně skoro pět a půl miliardy korun. O něčem následující zpráva svědčí. Víte, v čem byli Řekové letos nejlepší? V soutěži o unijní prostředky na propagaci potravin. Shrábli v ní ze všech členů Evropské unie úplně nejvíc. Na podporu prodeje olivového oleje, bioproduktů, čerstvého ovoce a zeleniny na zahraničních trzích vydají během dvou až tří let přes 25 milionů eur. Z toho polovinu uhradí Brusel. Potravinářství Druhá Francie chce více prorazit se svými sýry do Asie, Austrálie a Latinské Ameriky. Na tento cíl vydá během tří let přes 18 milionů eur a přesně polovinu pokryje unijní rozpočet (viz Nejvíc ukousli Řekové). Z celkových 65 milionů eur, které zatím letos Brusel rozdělil na programy propagující potraviny a zemědělské produkty, míří celých 62 procent do pouhých pěti zemí: Řecka, Francie, Itálie, Bulharska a Polska. Italové na podpoře Nejvíce během uplynulých 15 let využila europomoc pro reklamu svých potravin Itálie. Díky 120 milionům eur z Bruselu si kupříkladu producenti parmské šunky prošlapávají cestu k novým zákazníkům na americkém trhu. Nebo italští biovýrobci zpestřují nabídku jídla bez chemie v Německu, Belgii, ale i Asii. Nejvíc ukousli řekové A co Češi? V porovnání s Řeckem, zhruba stejně velkým co do počtu obyvatel, jsme břídilové. Středomořská země, pro jejíž hospodářství je ovšem zemědělství mnohem důležitější než pro to české, vytěžila od roku 2001 do roku 2014 z unijního rozpočtu přibližně 90 milionů eur na propagování svých zemědělských produktů. Tedy zhruba 2,5 miliardy korun. Česko za deset let jen něco málo přes sto milionů korun. S jejich pomocí tuzemští včelaři propagovali med, agrárníci mléko, pěstitelé a zpracovatelé olejnin řepkový olej (viz Propagace po česku). Financování běží podle vzoru – Brusel vždy zaplatí polovinu nákladů, dalších většinou 30 procent přidá národní rozpočet a zbytek uhradí žadatel, tedy profesní svaz či sdružení, respektive producenti, kteří se do projektu zapojí. České programy zpravidla cílí na tuzemský trh, maximálně na Slovensko. Dál – do Ruska a na Ukrajinu – se vydal jen Českomoravský svaz mlékárenský. Snaha více prorazit na riskantní ruský trh ovšem narazila na embargo, které Putin uvalil na dovoz potravin z EU. Země, které letos získaly největší unijní podporu na propagaci potravin Země Propagace v mil. eur Počet programů 25,4 ŘEcko

6 18,2 4 Francie 14,3 3 Itálie 13,0 3 Bulharsko 4 Polsko 10,3 ČESKO 3,8 1 Potravinářství Zákaz přišel po prvním roce rozjetého tříletého programu, na který je k dispozici 3,86 milionu eur, tj. asi 105 milionů korun. Jak Putin Čechům zkazil kampaň „V Rusku jsme za první rok proinvestovali skoro 1,5 milionu eur. Když se peníze měly začít vracet čili rozeběhly by se prodeje, přišly sankce. Peníze tedy se souhlasem EU využíváme pro Ukrajinu,“ říká předseda mlékárenského svazu Jiří Kopáček. Rusko prodloužilo embargo do konce června 2016, propagační program končí příští rok v květnu. Čili více než 60 milionů korun půjde na podporu prodeje tradičního pomazánkového (dříve pomazánkové máslo), tvarohových pomazánek a dezertů od tří českých mlékáren – Polabské mlékárny Poděbrady, Choceňské a Bohušovické mlékárny – na ukrajinský trh. Jak ale Kopáček poznamenává, problémem je velmi nízká kupní síla na Ukrajině. „Kontakt s Ruskem ale udržujeme. Plánujeme tam účast na dvou veletrzích podpořenou reklamou v tisku,“ dodává šéf mlékárenského svazu. Věří, že po odblokování trhu se zmíněná trojice mlékáren v ruských obchodech hned chytí. Před schválením je další program tuzemských mlékařů, který má prorazit cestu trvanlivým a kondenzovaným mlékům, sýrům a čerstvým mléčným výrobkům do arabského světa. Kampaň s názvem EU mléčná cesta, která bude stát více než 140 milionů korun, bude cílit na spotřebitele v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech a Libanonu. V soutěži o unijní prostředky na propagaci potravin shrábli úplně nejvíc Řekové. Potravinářství Porcování rozpočtu 28 % na třetí trhy

Kam mířila unijní podpora na propagaci potravin v letech 2001–2014 na společný evropský trh 72 % Polovinu uhradí Brusel, 30 procent česká pokladna a na zbytek se složí mlékárny, které se do projektu přihlásí. Zatím je podle Kopáčka pět zájemců. Kromě Polabských mlékáren o tom uvažuje Jaroměřická mlékárna nebo výrobce kondenzovaného mléka, Mlékárna Hlinsko ze skupiny Agrofert. Čím chtějí české mlékárny Araby oslovit? „Je to muslimský svět, který alkohol nahrazuje mlékem. Když se z Česka vozí krabice s trvanlivým mlékem do Číny, proč ne do arabské oblasti? Chceme se tam prosadit i s čerstvými výrobky, které má ráda mladá populace,“ vysvětluje Kopáček. Chutě s příběhem V letošním roce uspělo Česko v EU s jedním programem nazvaným Kvalita z Evropy – chutě s příběhem. Za bezmála 3,8 milionu eur, to je zhruba 102 milionů korun, bude Potravinářská komora s vybranou reklamní agenturou McCann po další tři roky vysvětlovat Čechům a Slovákům, proč by měli kupovat jídlo s červenozlatým a modrozlatým „sluníčkem“. Potravinářství To je logo na výrobcích, které EU „chrání“ jako tradiční specialitu nebo jejich původ či zeměpisnou polohu. Takto evropsky chráněné je třeba české pivo, pardubický perník, olomoucké tvarůžky, hořické trubičky, karlovarské oplatky, třeboňský kapr, jihočeská niva, český kmín či špekáčky. Dohromady jde o 31 výrobků, na kterých ovšem lidé jídelníček nepostaví. „Vzhledem k velkému podílu plagiátů z Polska a Německa mají tyto značky určitě význam. Spotřebitelům jasně řeknou, co je původní a co kopie,“ hájí evropské značení Miroslav Koberna z Potravinářské komory. V propagaci naváže komora na tříletý program, jenž právě končí. Vyšel zhruba na polovinu (56 milionů korun) v porovnání s novým programem, který odstartuje na podzim. „Znalost evropského značení se nyní pohybuje kolem 15 procent. Jsou to kvalitní výrobky, proto jsou dražší. Spotřebitel by měl chápat, že značka mu zajišťuje kvalitu, která se nedá měnit,“ zdůrazňuje Koberna. Jak ví od dodavatelů, obchodníci na ně tlačí, aby jim toto zboží prodávali levněji. Tím by prý byli nuceni šidit kvalitu a obcházet předpisy. „Asi třetina tuzemských značek evropsky chráněných je mrtvá. Ostatní si unijní podporu zaslouží,“ míní Koberna. Když mluví o mrtvých značkách, má na mysli například Znojemské pivo. Tamní pivovar skončil v roce 2009 a společnost Heineken přesunula výrobu do Brna. Třikrát víc peněz Evropská komise vždy sáhodlouze posuzuje propagační programy, s nimiž se o peníze hlásí různé zájmové svazy a sdružení. Nikdo neprověřuje – a legislativa to ani neukládá –, jaký přínos měly prostředky vydané na propagaci. Propagace po česku Jaké programy, které z poloviny hradí EU, realizuje Česko Nyní probíhají: Připravované: Zamítnuté: JIŽ SKONČILy: na první program uskutečněný v letech 2010 až 2013, který měl povzbudit zdejší spotřebitele k větší konzumaci mléka a mléčných výrobků, navázal další, který běží do února 2017. Celkem přijde

podpora prodeje na českém a od loňska i na slovenském trhu na více než 25 milionů korun. tříletá kampaň na podporu prodeje na tuzemském trhu končí letos v září. Její rozpočet je 17 milionů korun. tříletá propagace mléčných výrobků na ruském a ukrajinském trhu končí příští rok v červenci. Bude stát zhruba 105 milionů korun. kampaň k označování tradičních a původních výrobků, jako jsou například české pivo, špekáčky či olomoucké tvarůžky, je zaměřená na český a slovenský trh. Končí letos v září a přijde na 56 milionů korun. propagace spotřeby medu probíhala ve dvou etapách, od roku 2006 do roku 2013. Celkem stála 32 milionů korun, z toho polovinu zaplatila EU. kampaň v letech 2007 až 2010 vyšla na 28 milionů korun, z toho EU přispěla 12 miliony a 16 milionů hradila ČR. informační kampaň za více než 100 milionů korun, která navazuje na program EU systém kvality, se rozeběhne ještě letos. Cílem je, aby spotřebitelé z Česka a Slovenska měli větší zájem o potraviny, které EU uznává jako tradiční speciality nebo mají chráněné označení původu či chráněné zeměpisné značení. propagace mléčných výrobků na trzích Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Libanonu má stát asi 140 milionů korun. EU nyní tento program schvaluje, měl by začít příští rok. program předložený v roce 2006 byl na národní úrovni schválen, ale neprošel v Bruselu. Předpokládané náklady byly 12 milionů korun. stejný osud měl program na propagaci brambor z roku 2010, který měl stát 6,5 milionu korun. Potravinářská komora neuspěla vloni u Evropské komise s návrhem na podporu prodeje masných výrobků na zahraničních trzích. Program měl přijít na více než 50 milionů korun. Youtube Potravinářství Olej nad zlato Sítem neprojde více než polovina žádostí. Přesto vše doprovází neslýchaná rozhazovačnost. Žádné audity, které kontrolují využívání eur z unijních zdrojů. Tady nikdo neprověřuje – a legislativa to ani neukládá –, jaký přínos měly prostředky vydané na propagaci. Zda se opravdu Španělsku daří prodávat více olivového oleje na domácím trhu. Nebo zda Holanďané umístí více masa nejen na svém trhu, ale i v Itálii, Francii a Německu, jak si předsevzal tamní zájmový svaz, který s propagačním programem přišel. Hlavní je, aby „seděly“ faktury. Klidně za nejdražší hotel v místě, kde se koná potravinářský veletrh. Nebo že stánek skutečně byl, kde měl být. Nesměl ale poutat na konkrétní české produkty. Propagace ? la Brusel totiž doposud musela být obecná. Teprve nyní unie povolí lákat na obchodní značky a původ produktů. Dotované vitaminy Které produkty byly nejvíce propagovány s podporou EU Unie má přitom k dispozici nezávislé hodnocení informačních kampaní, kterým jejich neznámý efekt vytýká: „Propagace produktů má kladný dopad na chování spotřebitelů. Není však k dispozici dostatek jednoznačných důkazů, pokud jde o přímé hospodářské dopady (vývoz a prodej) obecných kampaní.“ V posledních letech takto Brusel rozhazoval ročně kolem 60 milionů eur. Nyní bude postupně přidávat až na 200 milionů eur v roce 2020. Čili ze zhruba 1,7 miliardy korun naroste roční suma na 5,4

miliardy korun. Ani pak se ale nedozvíme, jaký měly peníze přínos. Žně pro PR agentury Co je prokazatelné, je přísun zakázek pro PR agentury, přes které většina veřejných peněz prochází. A mohou se těšit na ještě bohatší žně. Již zmíněný McCann bude pro Potravinářskou komoru zviditelňovat evropské značení, na které je nachystáno přes sto milionů korun. 22 % 16 % 10 % 10 % 6% 6% 7% 4% 19 % Potravinářství Předchozí program s polovičním rozpočtem měla na starosti agentura Dorland, která mimo jiné zajišťovala kontroverzní kampaň Ryba domácí za 150 milionů korun. Agrární komora si pro propagování mléka za 25 milionů korun ve dvou etapách, na akci zvanou Bílé plus, vybrala agenturu aPRiori. O blahodárnosti řepkového oleje mají hospodyňky přesvědčovat agentury Quent a AMI Communications. Řepková kampaň z poloviny financovaná Bruselem patří k nejlevnějším – 17 milionů korun (více viz Dotyk 27/2015). Pro stomilionovou kampaň mléčných výrobků na ruském a ukrajinském trhu si mlékárenský svaz vybral mezinárodní agenturu Agropromotion sídlící v Bruselu. A bude pro něj zajišťovat i další akci, EU mléčná cesta, za 140 milionů korun. Agropromotion žije z velké míry právě z marketingových a propagačních aktivit, které pomáhá financovat EU. Na pivo i čokoládu Brusel přidává peníze a současně od letošního prosince mění pravidla hry. Z 50 procent zvyšuje svůj finanční příspěvek na 70 až 85 procent, ale peníze už nemohou přidávat národní rozpočty. Rozšíří se také seznam produktů, které bude možné propagovat. Nově přibudou třeba těstoviny, čokoláda, pivo, pekařské a cukrářské výrobky. Takže na jedné straně bude EU bojovat s obezitou a na druhé straně bude dávat peníze na propagaci potravin, které vedou k tloustnutí. Nově mají kampaně mířit především na třetí trhy. Doposud se soustředily hlavně na vnitřní trh unie. Na něj šly téměř tři čtvrtiny z utracených peněz. Co je prokazatelné, je přísun zakázek pro PR agentury, přes které většina veřejných peněz prochází. Potravinářství Se žádným kritériem, kterým by se dala vyhodnocovat prospěšnost vynaložených peněz, ovšem bruselští byrokraté nepřicházejí. „Nově budou programy předkládány přímo Evropské komisi. Členské státy budou asistovat žadatelům při přípravě návrhů,“ představuje změnu Miroslava Nováková, mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu, přes který dosud české programy do EU procházely. Unie chce preferovat složené projekty, do kterých se zapojí více členských zemí. Ty pak bude řídit sama nebo si k tomu vybere agenturu. Vstřícnější k velkým lobbistům

„Tím se posílí lobbing velkých agentur, které z těchto programů tahají peníze. Země, jako je naše, utřou nos,“ obává se Koberna z Potravinářské komory. I proto si komora pospíšila, aby svůj program stihla vyjednat podle starých pravidel. Potravinářství O tom, že by změny byly k lepšímu, není přesvědčen ani Jiří Kopáček: „EU sice přidala peníze, ale jednotlivé země z programů vyloučila, což je velká chyba. Je také špatně, že se peníze nemusí vracet, když program nemá žádný efekt.“ Všechno ale přes Brusel přece jen neprojde. Češi neuspěli se třemi projekty. Nejdražší – za 50 milionů korun – měl ve světě dělat dobré jméno českým masným výrobkům. Pravděpodobně vyráběným z dovážené suroviny, když stále slyšíme, jak země není v mase soběstačná. V souvislosti s velkým projektem Potravinářské komory se mluvilo třeba o paštikách z Hamé. EU ho zamítla a záhy přišly ruské sankce na potraviny z unie. V reakci na ně EU přidala 30 milionů eur právě na propagační programy. „Propagace zemědělsko-potravinářských produktů z EU na globálních trzích je silnou a proaktivní reakcí na ruské embargo. Díky navýšení prostředků bude úspěšný růst exportu kvalitních produktů na světové trhy pokračovat,“ prohlásil při té příležitosti zemědělský komisař Phil Hogan. Definitivní noty, podle kterých se bude propagace jídla od příštího roku nově hrát, ještě nejsou. Jisté ale je, že hýření bude pokračovat. Jen se do něj víc zapojí bruselští byrokraté a další spojenci. Pro daňového poplatníka z toho plyne jediné: Jez a plať! Jisté je, že hýření bude pokračovat. Jen se do něj víc zapojí bruselští byrokraté a další spojenci.

dTest Klobásky na grilu 6.8.2015

dTest str. 6 Test

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět K létu a období prázdnin neodmyslitelně patří grilování. Na žhavý rošt lze položit prakticky cokoli od ovoce a zeleniny přes maso až po uzeniny, které jsou k dostání takřka celoročně. Protože se však na trhu objevují speciální grilovací edice, které jsou dostupné jen v letní sezóně, rozhodli jsme se podrobit je odborným analýzám. Do laboratoře jsme poslali 16 druhů vepřových grilovacích klobás a zjišťovali, kolik masa obsahují. A rozdíly se našly, čtyři výrobky navíc nedodržely množství masa deklarované na obalu. Klobásy a klobásky nejrůznějších velikostí mají své příznivce po celém světě. Není se čemu divit: snadno se připravují, šikovně se drží i dobře chutnají a jejich náplň může být pokaždé jiná. Právě způsob přípravy, druh masa a různé koření a bylinky jsou to, čím se od sebe klobásy regionálně odlišují a v čem se jejich chuť přizpůsobuje zvyklostem místních strávníků. Příkladem může být maďarská klobása - čabajka - do které patří namleté vepřové maso s mletou paprikou, česnekem a dalším kořením. Po naplnění do střívek se udí studeným kouřem, nechá zrát a vysouší se. Naproti tomu vinná klobása, která dříve nesměla v době zimních svátků na české slavnostní tabuli chybět, se vyrábí z hovězího a vepřového masa, vína, muškátového květu, oříšku, citrónové kůry a veky nebo žemle. Zatímco maďarskou lze jíst tak, jak ji koupíte, vinnou klobásu je zapotřebí nejprve upéct. Jinou českou klobásou, avšak zcela odlišnou od vinné, je ostravská, která se vyrábí z mletého a krájeného vepřového masa a vyznačuje se specifickou tmavou barvou na povrchu. Dobře chutná zastudena i vařená nebo grilovaná a na její podobu myslí i česká legislativa. Unijní logo chráněného zeměpisného označení nese populární norimberská klobása, do které se podle tradiční receptury dává vepřové maso a sádlo a nesmí v ní chybět majoránka. My jsme se rozhodli podrobit testu klobásy, které právě mají svoji hlavní sezónu: grilovací z vepřového masa, z nichž některé nesly označení „norimberské“. Výrobce má volnou ruku

Klobásy patří oficiálně mezi masné výrobky, na které se obecně vztahuje vyhláška č. 326/2001 Sb. Na obalu masných výrobků musí podle této vyhlášky zákazník vždy nalézt údaj o maximálním obsahu tuku a informace o případném použití strojně odděleného masa. Označeny musí být jako „masný výrobek“ spolu s názvem skupiny, do které patří. V případě klobás může jít o masné výrobky tepelně opracované, tepelně neopracované, trvanlivé tepelně opracované nebo trvanlivé fermentované. Na rozdíl od některých masných výrobků, které vyhláška jasně definuje (například špekáčky, vídeňské párky nebo ostravské klobásy), se na grilovací klobásy nevztahují žádné legislativně stanovené parametry. Proto závisí výhradně na výrobci, jaké suroviny do nich použije. Všechny klobásy, které jsme podrobili zkouškám, patřily do skupiny tepelně opracovaných masných výrobků. To jinými slovy znamená, že je lze jíst také za studena. Grilováním u nich dochází k rozvinutí chutě a vůně a k vzniku křupavé kůrky. Na pultech obchodů se lze setkat také s klobásami, které se tepelně opracovaným grilovacím klobásám podobají, ovšem obsahují syrové maso. Tyto se řadí mezi masné polotovary a na rozdíl od grilovacích klobás je nezbytné je před konzumací důkladně propéct. Maso na předních příčkách Všechny grilovací klobásy, které jsme zakoupili v běžné obchodní síti, měly ve složení podle deklarace od 60 do 95 procent vepřového masa a od 25 do 40 procent tuku. Nás zajímalo zejména, kolik masa výrobky skutečně obsahují i jaké je kvality. Obsah masa je informace, která by spotřebitele měla zajímat především. K výrobě klobás nezavazuje výrobce žádná receptura, norma ani legislativa, proto rozdíly mezi nimi mohou být opravdu veliké. Jedním dechem je však třeba dodat, že informace, kolik masa je v nich použito, lze vyčíst z etikety. Jednoduše tak lze získat i představu, kolik za nejdůležitější složku klobásy vlastně platíme. Ovšem i mezi naměřenými hodnotami a těmi, které hlásá obal, jsou rozdíly. Podíl masa ve výrobku se zjišťuje výpočty za pomoci naměřených dílčích parametrů, jakými jsou obsah bílkovin, vody, tuku nebo kolagenu. Výsledné hodnoty, u kterých je zapotřebí počítat s desetiprocentní nejistotou měření, ukázaly, že nejvíce masa obsahují Original Nürnberger Rostbratwürste (Schlütters Echte!), 92,6 %, naopak nejméně ho obsahovaly klobásy Bivoj Na gril, 55,3 %. Zajímali jsme se také o kvalitu použitého masa. Tu lze zhodnotit z pohledu obsahu čisté svalové bílkoviny, jejíž množství poukazuje na to, kolik libového masa výrobce použil. Čistá svalová bílkovina je povinný údaj pro šunky a některé druhy masných výrobků, její množství musí výrobce dodržovat také například v loveckých salámech nebo v dunajské klobáse. Vyhláška sice klobásám ke grilování žádné minimum pro čistou svalovou bílkovinu nestanovuje, podle jejího obsahu však můžeme klobásy porovnávat mezi sebou. A rozdíly jsme našli. Nejvíce libového masa obsahovala norimberská klobása Schlütters Echte!, nejméně pak klobásy Münchner Weisswürste z výroby Ponnath die Meistermetzger (12,3 %, respektive 7,24 % čisté svalové bílkoviny). Jen pro srovnání dodejme, že vepřová kýta jí obsahuje kolem 20 procent. Někdy se výrobci snaží nahradit maso levnějšími náhražkami, například sójou, strojně odděleným nebo drůbežím strojně odděleným masem. V klobásách, které jsme testovali, však naměřený obsah vápníku ani výskyt kostních úlomků použití strojně odděleného masa neprokázaly. Co je psáno, to je dáno? Jednou věcí je změřený obsah masa na základě laboratorních výpočtů, druhou pak údaje o obsahu masa na obalech výrobků. Pravdivost a přesnost informací na etiketách sledujeme v našich testech pravidelně a hříšníky za to v hodnocení penalizujeme. Vždyť podle čeho jiného by měl spotřebitel vybírat kvalitu, pokud by se nemohl spolehnout na informace od výrobce? Nejinak jsme k hodnocení přistupovali i u grilovacích klobás. Dobré zprávy máme - obaly většiny klobás deklarují takové množství masa, které v nich lze skutečně najít. Výjimkou byly čtyři výrobky, které jsme ohodnotili nedostatečnou známkou, protože naměřený rozdíl v podílu masa v neprospěch zákazníka sahal nad rámec nejistoty měření. Největšími hříšníky byly výrobky Münchner Weisswürste a Bavorská grilovací klobáska, obě z dílny Ponnath, které deklarovaly až o pětinu masa více, než jsme naměřili - místo 75 procent masa

uvedených na obalu Münchner Weisswürste jsme zjistili jen 58,44 procenta, u Bavorské grilovací jsme namísto 95 procent naměřili jen 79,15 procenta masa. Z hlediska naměřeného obsahu tuku, který pochází z masa a přidaného vepřového sádla nebo kůží, se do deklarovaných hodnot vešly všechny výrobky. Nejtučnější klobásou je Bavorská grilovací (Ponnath řezničtí mistři) s 33,5 % tuku, nejméně tuku jsme naměřili u výrobku Bivoj Na gril (15 %). Za pomoci chemie Co mnohé klobásy obsahují relativně hojně, jsou přídatné látky. Známky jsme snižovali za použití glutamanu sodného, látky zvýrazňující chuť a vůni, kterou jsme našli na etiketách u pěti výrobků. Glutamany (či glutamáty) se přidávají do jídla, kterému dodávají masovou chuť. Jejich přítomnost v potravinách však rozhodně není nutností. Citlivým jedincům může glutamát způsobovat bolest hlavy a nevolnost. Valná většina se bez nich obešla. Hodnocení jsme snižovali také za použití konzervační látky dusitanu sodného. Ten se používá v masných výrobcích, kde zachovává jejich barvu a brání růstu mikroorganismů. Opečete-li klobásu, která dusitan neobsahuje, maso v ní vlivem tepla přirozeně zhnědne. Klobásy s dusitanem sodným si drží růžovější barvu i po tepelném opracování. Jejich použití při výrobě však může vést ke vzniku potenciálně karcinogenních látek pro lidské tělo - nitrosaminů. Limit pro dávkování dusitanů do masných výrobků reguluje nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1333/2008. Ve složení některých klobás se lze setkat i s polyfosforečnany. Ty mají za úkol držet v klobásách masovou šťávu nebo vázat přidanou vodu. V menších dávkách lze tyto látky považovat za bezpečné. „Nicméně jejich vysoký příjem - nikoli jako přirozená součást potravin, ale jako látky navíc přidávané - může pak mít již na zdraví člověka nežádoucí vliv. Především to může být řídnutí kostí, kdy zvýšená hladina fosforu vede k odvápnění, ale může dojít i ke snížení vstřebávání železa z potravin,“ vysvětluje Ing. Hana Střítecká, Ph. D. z občanského sdružení Zdravá potravina. Fosforečnany (polyfosforečnany nebo také polyfosfáty) se vedle masa přidávají například do tavených sýrů, uzenin, sušených výrobků, zmrzlin, kolových nápojů, majonéz, trvanlivého pečiva nebo cukrovinek. „Objevují se i studie, ve kterých bývá zvýšený příjem fosforečnanů spojován s dětskou hyperaktivitou a poruchami zažívání,“ dodává Ing. Hana Střítecká, Ph. D. Příliš koření i mdlá chuť Protože grilovací klobásy je nejlepší právě grilovat, vzali jsme tento způsob kulinářské přípravy v potaz a pro účely senzorického hodnocení je v laboratoři opekli. Panel osmi hodnotitelů posuzoval celkový vzhled, vůni a konzistenci klobás před upečením, po upečení se pak soustředil ještě na chuť a příjemnost skusu. Známkovalo se jako ve škole, případné odchylky navíc popsali hodnotitelé slovy. Nejvíce chutnaly Norimberské klobásky Grill&Fun z Lidlu, které měly na řezu šedobílou barvu se zřetelnou mozaikou masových a tukových částic a koření. Jejich chuť hodnotitelé popsali jako příjemnou s vůní čerstvé uzeniny, výrazně masovou, přiměřeně slanou a kořeněnou. Po opečení byly šťavnaté, tučnější, na skusu křehké a jemné. Nejméně pak hodnotitele zaujaly klobásy Münchner Weisswürste z německé dílny Ponnath die Meistermetzger, ke kterým měli nejvíce poznámek. Vyznačovaly se homogenní texturou a byly výrazně pórovité s patrnými kolagenními částicemi. Chuť a vůni označila porota jako mdlou, nevýraznou a málo kořeněnou s pěnovitou konzistencí. Po opečení byly klobásy měkké a mazlavé. bílé grilovací klobásy Lidl/ Kupfer Grill&Fun Original Norimberské Nürnberger klobásky Rostbratwürste cena (Kč) 74,90 119 hmotnost balení (g) 300 300 cena za 1 kg výrobku (Kč) 249,70 396,70 cena za 1 kg masa (Kč) 1) 270,90 438,40 hodnocení kvality velmi dobře dobře 84 % 78 % kvalita a obsah masa dobře dobře 78 % 79 %

obsah masa / čistá svalová bílkovina 1 / 2 1 / 2 dodržení deklarace velmi dobře velmi dobře 100 % 100 % dodržení deklarace masa / tuku 1 / 1 1 / 1 přídatné látky dobře dobře 70 % 70 % dusitan sodný / glutaman sodný 6 / 6 6 / 6 senzorické hodnocení velmi dobře dobře 90 % 70 % vzhled / vůně a chuť 1 / 1 1 / 3 konzistence / skus 2 / 1 2 / 1 slovní popis příjemná slanější, peprná, masová hrubší chuť, šťavnatá, na skusu, hrubší po ohřevu na skusu lehce mazlavá informace obsah masa: změřený / deklarovaný (g/100 g) 92 / 95 90,5 / 95 obsah tuku: změřený / deklarovaný (g/100 g) 27,7 / max. 35 30 / max. 32 střívko skopové ovčí výrobce / prodávající Gebrüder Gebrüder Kupfer Kupfer GmbH & GmbH & Co. KG, Co. KG, Německo Německo datum spotřeby 7/8/2015 2/8/2015 Billa/Vocílka Makro/Fine Krahulík Klobása Life Alpská na gril slabá Grilovací klobása klobásky na gril 74,90 63,10 2) 39,90 300 400 210 249,70 157,80 190 335,80 177 239,00 dobře dobře dobře 74 % 74 % 73 % uspokojivě dobře dobře 57 % 77 % 66 % 3/32/22/2 velmi dobře velmi dobře velmi dobře 100 % 100 % 100 % 1/11/11/1 dobře dobře uspokojivě 70 % 70 % 50 % 6/66/66/7 velmi dobře dobře dobře 84 % 62 % 76 % 1/11/32/2 1/13/12/1 vyvážená slanější, pórovitá masová výrazná chuť na řezu, chuť, šťavnatá, majoránky, výrazná chuť tučnější po ohřevu bylinek měkká a mazlavější 74,4 / 70 89 / 92 79,5 / 78 33,2 / max. 40 27,6 / max. 30 25,2 /max. 38 skopové přírodní neuvedeno

Kostelecké Kostelecké Krahulíkuzeniny, a.s. uzeniny a.s., Masozávod Skyřice Kostelec Krahulčí a.s., Telč 19/6/2015 18/6/2015 15/6/2015 Beskydské Kleinemas uzeniny Rost Bratwurst Chodura Pivní grilovací klobása 49,90 69,90 360 540 138,60 129,40 179,30 151 dobře dobře 72 % 72 % dobře dobře 62 % 72 % 2/22/2 velmi dobře velmi dobře 100 % 100 % 1/11/1 dostatečně dobře 30 % 70 % 7/76/6 velmi dobře dobře 84 % 62 % 1/21/3 1/12/1 masová, příliš kořeněná, šťavnatá, slanější, tučnější na skusu tužší 77,3 / 71 85,7 / 86 32,7 / max. 40 24 / max. 25 vepřové vepřové Beskydské Kleinemas uzeniny a.s., Fleischwaren Fryčovice GmbH & Co. KG, Německo 13/6/2015 15/6/2015 Schlütters Láďa Greisinger Echte! Grileman SchweinsOriginal Echt Bavoriš -Bratwürstel Nürnberger Grilovací Rostbratwürste klobása 79,90 47,90 114,90 300 180 400 266,30 266,10 287,30 287,60 313,90 335,10 dobře uspokojivě uspokojivě 62 % 57 % 55 % velmi dobře dobře dobře 83 % 75 % 72 % 1/12/22/2 velmi dobře velmi dobře velmi dobře 100 % 100 % 100 %

1/11/11/1 dobře dobře uspokojivě 70 % 70 % 50 % 6/66/66/7 uspokojivě uspokojivě uspokojivě 48 % 44 % 48 % 1/42/42/4 2/13/22/2 překořeněná, nakyslá stará aromatická, slanější chuť, mdlá překořeněná, a nakyslá po ohřevu vůně, lehce drobivá po ohřevu konzistence sušší 92,6 / 95 84,8 / 92 85,7 / 85 26 / max. 32 23 / max. 35 26 / max. 30 skopové neuvedeno ovčí Schlütters Kostelecké Greisinger Echte! Nürnberger uzeniny a.s., GmbH, Rostbratwürste Skyřice Rakousko GmbH&Co. KG Německo 22/6/2015 18/6/2015 4/8/2015 Lidl/ Bivoj Globus/ Grill&Fun Na gril Řeznictví Klobásky Globus Klobása k opékání 69,90 39,90 29 400 400 367 174,80 99,80 79,00 224,60 180,50 102,90 uspokojivě uspokojivě dostatečně 53 % 41 % 29 % dobře dostatečně dobře 61 % 35 % 63 % 2/34/42/2 velmi dobře velmi dobře nedostatečně 100 % 100 % 19 % 1/11/15/1 uspokojivě dostatečně dobře 50 % 30 % 70 % 6/77/76/6 uspokojivě uspokojivě uspokojivě 53 % 54 % 56 % 3/31/42/4 3/24/22/2 pórovitá nakyslá, průměrný s kolagenními stará chuť výrobek částicemi, a vůně, s méně výraznou méně gumovitá, chutí výrazná po úpravě a vůní chuť, hrubší mazlavá na skusu konzistence 77,8 / 85 55,3 / 60 76,8 / 88 32,3 / max. 40 15,1 / max. 29 20,5 / max. 25 neuvedeno neuvedeno neuvedeno Zaklady Bivoj a.s., Globus ČR,

Miesne Opava ks.s, Praha; Werblinski hypermarket SP.Z O.O., Černý Most Polsko 18/6/2015 8/6/2015 4/6/2015 Kaufland/ Ponnath Ponnath die K-classic řezničtí Meistermetzger Grilovací mistři klobása Bavorská Münchner grilovací Weisswürste klobáska 56,90 47,90 65,90 540 200 300 105,40 239,50 219,70 137 302,60 376 dostatečně dostatečně dostatečně 27 % 23 % 22 % dobře dobře dostatečně 61 % 62 % 36 % 2/32/34/4 nedostatečně nedostatečně nedostatečně 17 % 13 % 12 % 5/15/15/1 dobře dobře dobře 70 % 70 % 70 % 6/66/66/6 uspokojivě uspokojivě dostatečně 40 % 54 % 39 % 2/41/44/4 4/22/24/3 bledá, zatuchlá pěnovitá pěnovitá, netypická vůně, mdlá a pórovitá chuť až nakyslá na řezu, po magi, chuť, tučnější, mdlá chuť po ohřevu po ohřevu a vůně, mazlavá mazlavá po ohřevu mazlavá 77 / 90 79,1 / 95 58,4 / 75 24,4 / max. 29 33,5 / max. 35 19,6 / max. 31 vepřové skopové vepřové Kaufland Ponnath Ponnath die Česká republika Řezničtí Meistermetzger v.o.s. mistři, s.r.o., GmbH, Sušice Německo 7/7/2015 10/6/2015 21/7/2015

dobrá rada Kvalitu grilovacích klobás mají zcela ve své režii výrobci. Legislativa jim nepředepisuje, jak mají vypadat, ani kolik masa nebo tuku mají obsahovat. Z pohledu spotřebitele by měla ideální klobása obsahovat vysoký podíl kvalitního masa, měla by být prosta přídatných látek a v neposlední řadě by její devizou měla být příjemná chuť a vůně. Její výrobce by měl být důvěryhodný a na etiketě uvádět přesné údaje o složení. Takovému obrázku se v našem hodnocení nejvíce blížily Grill&Fun Norimberské klobásky z Lidlu (velmi dobře, 249,70 Kč/kg). Jako výhodnou koupi můžeme doporučit Fine Life Grilovací klobásky z Makra (dobře, 157,80 Kč/kg), Pivní grilovací klobásu Beskydských uzenin Chodura (dobře, 138,60 Kč/ kg) a Kleinemas Rost Bratwurst (dobře, 129,40 Kč/kg). Nejhorší hodnocení v testu si odnesly klobásy Münchner Weisswürste od výrobce Ponnath die Meistermetzger (dostatečně, 219,70 Kč/ kg) zejména kvůli nedodržení deklarovaného množství masa

a jeho nízkému obsahu. Jak testujeme podrobný postup testu vepřových grilovacích klobás najdete na http://www.dtest.cz/klobasy Jak hodnotíme kvalita a obsah masa 40 % dodržení deklarace 15 % přídatné látky 10 % senzorické hodnocení 35 % p Historie Prodloužení trvanlivosti masa a možnosti jeho uchování na horší časy znali lidé již ve starověku, kam historie zpracování masa a výroba klobás sahá. V té době se jednalo o jednoduché způsoby nasolení masa, jeho pokrájení na menší kousky a smíchání se směsí bylin. Vedle solení se od nepaměti maso konzervovalo také uzením nebo sušením, tedy stejnými způsoby, které se používají dodnes. Ve středověku bylo řeznictví v českých zemích uznávaným řemeslem. Ve 14. století byl králem Janem Lucemburským udělen řezníkům znak - bílý lev bez koruny s jedním ocasem. Za vůbec první řezníky na našem území lze označit pohanské kněží, kteří poráželi dobytek k obětním účelům. p Skopové, vepřové nebo hovězí Použité střívko může mít vliv na to, jak klobáska po zakousnutí „křupne“. Někteří výrobci na obalu deklarují, jaké střívko pro svůj výrobek použili. Nejčastěji se na etiketách mluví o vepřovém nebo ovčím. Vepřové se používá u klobás větších a silnějších, ovčí střívka slouží k výrobě menších a tenčích klobásek. Vedle zvířecích střívek existují také přírodní střívka z tzv. cutisinu, který se vyrábí zpracováním hovězích kůží. Obalů masové směsi však může být více, použít lze i umělé celulózové nebo plastové z polyamidu. Tyto materiály splňují požadavky na zdravotní nezávadnost, před konzumací a tepelnou úpravou je však nutné je z výrobku odstranit. Foto popis|

euroskop.cz Zemědělství a rybolov v červnu 2015 5.8.2015

euroskop.cz str. 0 Zemědělství a rybolov

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Instituce EU se dohodly na větším důrazu na prevenci v oblasti zdraví zvířat, Výbory EP chtějí rozšířit zákaz klonování, Rada a EP se shodly na pravidlech pro nové typy potravin Instituce EU se dohodly na opatřeních, které mají bránit šíření nákaz zvířat Výbory EP chtějí rozšířit zákaz klonování i na potomky klonovaných živočichů Výbor EP přijal návrh nařízení, který by měl zjednodušit proces inovací u nových potravin Instituce EU se dohodly na větším důrazu na prevenci v oblasti zdraví zvířat Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho dodávání na trh (KOM(2013)262) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zdraví zvířat (KOM(2013)260) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin (KOM(2013)267) Zástupci Rady a EP 1. 6. 2015 dosáhli shody o podobě nařízení týkajícího se zdraví zvířat, kterou má dojít ke sjednocení legislativního rámce, propojení s oblastí veřejného zdraví a posílení preventivních opatření. Pozadí Komise 6. 5. 2013 zveřejnila návrh na sjednocení dosavadní legislativní úpravy obchodování s osivem a reprodukčním materiálem v rámci balíku týkajícího se nových norem v oblasti zdraví a bezpečnosti v celém zemědělsko-potravinovém řetězci. Jeho součástí jsou i návrhy týkající se zdraví zvířat, škodlivých organismů rostlin či zintenzivnění úředních kontrol. Problematickým bodem se stalo především projednávání změn u obchodování s osivem (více v příspěvku „AGRI odmítl jednotné

nařízení o osivech a podpořil zvýšení ochrany před škůdci a nákazou zvířat“, Zemědělství a rybolov v únoru 2014). 7. 6. 2013 Komise připojila i návrh na vytvoření jednotného finančního rámce pro řízení výdajů v celé oblasti zemědělsko-potravinového řetězce, který má přispět k záměru Komise na zjednodušení pravidel pro bezpečnost potravin, modernizaci a posílení tohoto řetězce. Rada 8. 5. 2014 navázala na hlasování EP v dubnu 2014 a potvrdila dohodu o podobě nového jednotného finančního rámce v letech 2014–2020, který je určen na podporu bezpečnostních opatření v celém zemědělskopotravinářském řetězci (více v příspěvku „Podpora EU v oblasti bezpečnosti potravin a zdraví zvířat nově v jednom finančním rámci“,Zemědělství a rybolov 2014). Jedním z cílů legislativní předlohy zaměřené na zdraví zvířat a rostlinné produkty je podstatné zjednodušení právní úpravy do jediného nařízení pro danou oblast. AGRI 6. 2. 2014 schválil zvýšení ochrany v otázce zachycení nákazy zvířat a posílení ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin. Členové výboru podpořili zpřísnění importu rostlinných produktů potenciálně ohrožujících veřejné zdraví do EU. AGRI navíc podpořil, aby Komise byla oprávněna přijmout opatření v naléhavých případech propuknutí nákazy pod dohledem EP a Rady. Klíčové a sporné body Zabránit šíření nákaz u zvířat má zajistit vyšší důraz na prevenci v podobě zlepšení chovu zvířat nebo řádné využívání veterinárních léčiv. Podle EP tak nebudou moci být používány antimikrobiální látky k zastírání nedostatečné péče o zvířata, které mimo jiné vedou kvůli nadměrnému používání k vytváření resistencí na antimikrobiální léčivé produkty. Členské státy se mají více zaměřit na odborné vzdělávání a poskytování informací, např. o použití antimikrobiálních látek. Komise bude rovněž aktualizovat stávající seznam nákaz včetně těch přenosných na lidi, jejichž dopady mohou být předmětem financování EU. Členské státy 30. 6. 2015 nalezly na úrovni Coreperu shodu nad podobou nařízení o škodlivých organismech rostlin. Shodly se na přísnějšímu dohledu nad importem rostlin a rostlinných produktů, který má být prováděn na základě prevence a předběžného posuzování rizik. K monitoringu škůdců v EU má přispět harmonizace rostlinolékařského pasu napříč EU. Předpokládaný další vývoj Přijetí legislativního aktu by se mělo dle předpokladů uskutečnit do konce roku. V účinnost vstoupí 5 let po vstupu nařízení v platnost. Instituce EU se budou zabývat ještě zbylými částmi předloženého balíku. Po dohodě členských států ohledně škodlivých organismů rostlin mohou být tak zahájena jednání trialogu s EP a Komisí. Odkazy Animal diseases and pests: MEPs call for stronger measures to boost food safety in the EU Animal health: "The principle is the same whether you are taking care of a dog, a cat or 3,000 pigs" Transmissible animal diseases: MEPs and ministers strike informal deal The EU institutions provisionally agree on animal health measures Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice 2009/128/ES a nařízení (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES (KOM(2013)327) The council adopts provisions for financing animal and plant health measures Smarter rules for safer food: Commission proposes landmark package to modernise, simplify and strengthen the agri-food chain in Europe

Animal and Plant Health Package: Smarter rules for safer food Lithuanian Presidency secured political agreement on food and feed expenditure Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho dodávání na trh (KOM(2013)262) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zdraví zvířat (KOM(2013)260) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin (KOM(2013)267) Agriculture Committee rejects seed regulation Animal diseases and pests: MEPs call for stronger measures to boost food safety in the EU Smarter rules for safer food: Commission proposes landmark package to modernise, simplify and strengthen the agri-food chain in Europe Animal and Plant Health Package: Smarter rules for safer food Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin, rozmnožovacího materiálu rostlin a přípravků na ochranu rostlin a o změně nařízení (ES) č. 999/2001, 1829/2003, 1831/2003, 1/2005, 396/2005, 834/2007, 1099/2009, 1069/2009, 1107/2009, nařízení 1151/2012, [….]/a směrnic 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES, 2008/120/ES a 2009/128/ES (KOM(2013)265) Latvian Presidency reached a political agreement on new Plant Health Regulation Výbory EP chtějí rozšířit zákaz klonování Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o klonování zvířat z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých chovaných a rozmnožovaných pro hospodářské účely (KOM(2013)892) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o uvádění potravin ze zvířecích klonů na trh (KOM(2013)893) Výbor AGRI a výbor ENVI 17. 6. 2015 hlasovali společně o návrhu Komise na zákaz klonování zvířat, jejich dovoz i produkty z nich vyrobené. Členové se shodli (poměrem 82:8:8) na ještě přísnějším zákazu, který by se měl vztahovat i na potomky klonovaných zvířat a všechny živočišné druhy. Pozadí Na trhu EU se potraviny z klonovaných zvířat nevyskytují. Jejich uvádění na trh podléhá autorizaci ze strany EU, která probíhá na základě posouzení zdravotních rizik Evropskou agenturou pro bezpečnost potravin. O ně však žádný subjekt doposud nepožádal. Klonování se v EU v současnosti využívá především pro výzkumné účely mj. z důvodu ekonomické náročnosti využití této metody pro produkci potravin. Podle stanoviska Evropské agentury pro bezpečnost potravin ovšem neexistují důkazy, podle kterých by potraviny z klonovaných zvířat měly být méně bezpečné. Existují ovšem etické výhrady kvůli riziku ohrožení dobrých životních podmínek zvířat. Komise 18. 12. 2013 představila návrhy předpisů upravujících nakládání s klonovanými zvířaty. Mělo by být zakázáno jak samotné klonování a dovoz klonovaných zvířat, tak prodej potravin z nich vyrobených. Komise předložila balík návrhů na základě impulsu ze strany EP a Rady. Jedná se již o druhý pokus po selhání vyjednávacího procesu v roce 2011. Návrh se ovšem nevěnuje sporné otázce, která zapříčinila ztroskotání dosavadních meziinstitucionálních jednání v roce 2011, a to jak nakládat s výrobky pocházejícími z potomků klonovaných zvířat první či druhé generace. Na rozdíl od projednávání v roce 2011 budou návrhy schvalovány spolurozhodovací procedurou (a tedy kvalifikovanou většinou v Radě), což může zvýšit šanci na uzavření dohody s EP, který v minulosti požadoval rovněž zákaz potravin z potomků živočišných klonů. Klíčové a sporné body

Komise hodlá v navrhovaných předpisech zakázat klonovací techniku hospodářských zvířat včetně skotu, prasat, ovcí a koní. Pod zákaz dovozu a prodeje živočišných klonů mají spadat i embrya klonů. Klonování má být v EU nadále povoleno pouze pro vymezené účely, jako je výzkum, zachování vzácných plemen a ohrožených druhů nebo oprávněné využívání zvířat pro výrobu léčiv. Výbory EP chtějí však zakázat na trhu EU i potomky živočišných klonů v souladu s dosavadním postojem EP. Podle jejich názoru je samotná přítomnost klonovaného předka při tradiční reprodukci zvířat dostatečně závažná z hlediska obav o dobré životní podmínky zvířat a etických výhrad. Současně členové výborů EP odhlasovali změnu právního základu ze směrnice, jak navrhla Komise, na nařízení, což by znamenalo, že by nová pravidla byla pro členské státy přímo (a okamžitě) účinná bez povinnosti je převést do právních řádů jednotlivých členských států. Zákaz prodeje potravin by se podle europoslanců měl vztahovat nejen na masné produkty skotu, ovcí, koz a koní, ale na všechny živočišné druhy. Poslanci EP argumentují ve prospěch absolutního zákazu klonování postojem Evropské agentury pro bezpečnost potravin, která se zabývá vysokou mírou úmrtnosti a abnormalit u klonovaných zvířat, a průzkumem veřejného mínění, dle kterého občané EU odmítají konzumaci produktů z klonovaných zvířat i jejich potomků. Předpokládaný další vývoj O návrhu zákazu klonování se bude zabývat plénum EP na zářijovém zasedání. Odkazy Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o klonování zvířat z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých chovaných a rozmnožovaných pro hospodářské účely (KOM(2013)892) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o uvádění potravin ze zvířecích klonů na trh (KOM(2013)893) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o nových potravinách (KOM(2013)894) Potraviny: Komise předkládá návrhy týkající se klonování zvířat a nových potravin FAQ: Commission tables proposals on animal cloning and novel food Ban not just animal cloning, but cloned food, feed and imports too, say MEPs Scientific Opinion of the Scientific Committee: Food Safety, Animal Health and Welfare and Environmental Impact of Animals1 derived from Cloning by Somatic Cell Nucleus Transfer (SCNT) and their Offspring and Products Obtained from those Animals Special Eurobarometr: Biotechnology Report Ban not just animal cloning, but cloned food, feed and imports too, say MEPs Rada a EP se shodly na pravidlech pro nové typy potravin Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o nových potravinách (KOM(2013)894) Výbor ENVI 25. 6. 2015 schválil (poměrem 36:29:3) návrh nařízení o nových potravinách, který by měl zajistit větší bezpečnost potravin. Pozadí Návrh nařízení o nových potravinách (potravinách vyrobených inovativním způsobem, na základě nových technologií apod.) byl předložen Komisí Současně byl předložen separátně s návrhem týkajícím se klonování, aby jeho schválení nebránilo kontroverzní téma živočišních klonů. Jeho součástí je návrh na (podle Komise) jednodušší a rychlejší

proceduru autorizace nových potravin na celounijní úrovni. Součástí povolovacího procesu budou nově i nanomateriály používané v potravinářství. Zástupci trialogu nalezli kompromis zejména díky shodě nad podobou zmiňovaného nařízení o klonování. Dohodu schválil 10. 6. 2015 i Coreper. Klíčové a sporné body Projednávaný návrh nařízení by měl podporovat inovace potravin prostřednictvím zjednodušeného řízení o povolení nových potravin. V rámci nové unijní centralizované procedury bude postačovat získání jediné autorizace pro daný produkt, který bude moci být uveden na trh jakýmkoliv producentem. Již tak nebude nutné získat povolení pro každého producenta zvlášť na národní úrovni. Komise by měla povolovat nové potraviny a posuzovat jejich bezpečnost v souladu se zásadou předběžné opatrnosti. Do schvalovacího mechanismu bude zapojena i EFSA v případě, že by nový typ potravin mohl mít vliv na lidské zdraví. Tradiční potraviny třetích zemí, které jsou poprvé umisťovány na trh EU, získají povolení v případě, že bude prokázána jejich nezávadnost po dobu nejméně 25 let. Na základě požadavku europoslanců budou potraviny z klonovaných zvířat také zahrnuty do oblasti působení nařízení a to do okamžiku, než vstoupí v platnost samostatné nařízení regulující tuto oblast. Působnost nařízení se vztahuje dále na látky z buněčných nebo tkáňových kultur získaných ze zvířat, rostlin, mikroorganismů, plísní nebo řas či upravené nanomateriály. Předpokládaný další vývoj Návrh nyní musí ještě formálně schválit i plénum EP dle harmonogramu na zářijovém či říjnovém zasedání a následně Rada. Odkazy Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o nových potravinách (KOM(2013)894) Novel foods: Council presents final compromise text Novel Foods: food safety MEPs back deal with Council

URL| https://www.euroskop.cz/8451/26110/clanek/zemedelstvi-a-rybolov-v-cervnu-2015/

Haló noviny Chovatelé prasat z problémů nevybředli Haló noviny str. 6 Z ekonomiky Ivan CINKA Český svaz zpracovatelů masa - TOP

6.8.2015

zpět Produkce masa se ve druhém čtvrtletí letošního roku podle údajů Českého statistického úřadu meziročně snížila o 0,7 procenta na 113 701 tun. Nákup mléka se zvýšil o 4,7 % na 627 947 tisíc litrů. Hovězího a telecího bylo vyrobeno 16 738 tun (meziročně o 3,5 % více), vepřového 57 959 tun (-4,4 %) a drůbežího 38 960 tun (+3,6 %). Podle výsledků statistického šetření bylo na začátku 2. čtvrtletí v České republice chováno 1407,1 tisíce kusů skotu (meziročně o 2,4 % více). Stavy prasat se ke stejnému datu snížily o 3,6 % na 1559,6 tis. ks. V chovu drůbeže došlo k navýšení stavů o 4,9 % na 22 508,2 tis. ks. Výrazný propad cen prasat

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se v 2. čtvrtletí mírně zvýšily ve všech kategoriích: u býků a krav o tři procenta, u jalovic o 3,6 % a u telat o 3,8 %. Průměrná cena jatečných býků činila 47,45 Kč/kg v živém a 86,36 Kč/kg jatečně upraveného těla. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat se propadly o 12,6 %. Zemědělci prodávali jatečná prasata za průměrnou cenu 28,69 Kč/kg v živé hmotnosti a 36,87 Kč/kg v jatečné hmotnosti. Ceny zemědělských výrobců jatečných kuřat se téměř nezměnily. Průměrná cena jatečných kuřat v I. třídě jakosti činila 23,70 Kč/kg v živé hmotnosti. V obchodu se zvířaty dominuje vývoz… Podle předběžných výsledků zahraničního obchodu s živými zvířaty za období od března do května 2015 byla bilance obchodu kladná u všech tří druhů, u skotu představovala 15 573 tun, u prasat 5934 tun a u drůbeže 9955 tun. Dovoz živého skotu se meziročně zvýšil na trojnásobek, přesto zůstal ve srovnání s vývozem nevýznamný. Dovezeno bylo 3,5 tis. ks, převážně mladého skotu z Francie, vyvezeno 44,7 tis. ks, z toho bylo 3,6 tis. plemenných zvířat (+41,9 %), 16,5 tis. zvířat k porážce (-11,6 %) a 24,6 tis. k dalšímu chovu (+31,4 %). Nejvíce živého skotu se vyvezlo do Rakouska a Německa (k porážce) a do Turecka (mladý skot k dalšímu chovu). Živých prasat se dovezlo 3305 tun, meziročně o 30,6 % méně, vyvezlo se 9239 tun (+44 %). Selata se dovážela z Německa, Dánska a Nizozemska, vývozy jatečných prasat směřovaly hlavně na Slovensko a do Maďarska. Dovoz živé drůbeže se ve srovnání se stejným obdobím minulého roku propadl o 29,6 % a dosáhl 720 tun, vývoz se mírně zvýšil na 10 676 tun (o 1,3 %). Jatečná kuřata a slepice k porážce se vyvážela hlavně do Německa, zatímco všechny kachny putovaly do Polska, a jednodenní kuřata většinou na Slovensko. Prakticky všechny dovozy jatečných kuřat byly ze Slovenska. …v obchodu s masem dovoz Zahraniční obchod s masem vykázal zápornou bilanci u všech tří druhů, -4101 tun hovězího, -54 230 tun vepřového a -78 795 tun drůbežího. Schodek se přitom u všech tří druhů prohloubil. Dovoz i vývoz hovězího masa se zvýšil, dovoz na 6357 tun (+11,5 %), vývoz na 2256 tun (+15,5 %). Hovězí se dováželo převážně z Polska, Nizozemska, Rakouska a Německa, vyváželo na Slovensko a do Nizozemska. Vepřového masa se dovezlo 63 359 tun (+6,4 %), nejvíce z Německa, ale také ze Španělska a Polska, vyvezlo se 9129 tun (-14,3 %) většinou na Slovensko. Dovoz drůbežího masa vzrostl na 27 724 tun (o 26,3 %), kdežto vývoz klesl na 7260 tun (o 10 %). Dovezené drůbeží pocházelo především z Polska a Brazílie, vyváželo se na Slovensko. Dalším problémem ceny mléka Mlékárny nakoupily od tuzemských producentů v 2. čtvrtletí 627 947 tis. litrů mléka. V porovnání se stejným obdobím minulého roku je to o 4,7 % více. Ceny zemědělských výrobců mléka meziročně klesly o 16,6 %. Výrobci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 8,15 Kč za litr. V zahraničním obchodě s mlékem a mléčnými výrobky převyšoval vývoz nad dovozem o 197 362 tun. Meziročně dovoz klesl na 67 287 tun (o 11,2 %), zatímco vývoz se zvýšil o 6,1 % na 264 649 tun. Dovoz samotného mléka se propadl o 19,6 %, vývoz se zvýšil o 8,3 %. Snížil se dovoz sýrů a tvarohu (o 6,4 %), zvýšil se dovoz zakysaných mléčných výrobků (o 1,5 %) a másla (o 19,7 %). Ve vývozu mléčných výrobků došlo k poklesu u zakysaných mléčných výrobků o 2,3 %, u sýrů a tvarohu o 4,3 % a v případě másla dokonce na polovinu. Obchod se zeměmi EU tvořil na dovozu 99,9 % a na vývozu 95,6 % z celkového množství mléka a mléčných výrobků. Foto popis| Prasata vyvážíme, maso kupujeme z ciziny. Foto autor| FOTO – hermitagegenetics.ie

Hospodářské noviny

Coop chce otevřít v Praze tržnici Hospodářské noviny str. 12 Podniky a trhy Michal Šenk Český svaz zpracovatelů masa - TOP

6.8.2015

zpět ŠÉF PRODEJEN COOP ZDENĚK JURAČKA SE ZASAZUJE ZA ZÁJMY ČESKÝCH OBCHODŮ. PRO SVOU FIRMU VIDÍ NA TRHU PROSTOR NEJEN U POTRAVIN. Pět desítek spotřebních družstev, která prodávají zejména výrobky tuzemských producentů a pěstitelů, mělo loni úspěšný rok. Skupina Coop, která je zastřešuje, dosáhla obratu 27 miliard korun a o čtyři procenta překonala výsledek z roku 2013. Družstva v poměru k obratu ale nevytvářejí velký zisk. Udržet malé prodejny na venkově je stále obtížnější. „Zákazníci dnes díky internetu či letákovým akcím znají cenové relace a pro nikoho není problém zajet na větší nákup do nejbližšího velkého města a nakoupit levněji,“ říká předseda skupiny Coop Zdeněk Juračka. Jednotlivá družstva se ale dokážou v případě problémů spojit. Obchodům Coop, které bývají zpravidla v menších městech nebo na vesnicích, pak nezřídka dokáže pomoct obec tím, že hradí část nájmu, prodejního místa nebo energií. Má zájem, aby obchod ve vsi zůstal. Juračka podotýká, že družstevnictví je velmi konzervativní svět: „Víme ovšem, že bez nových věcí se neobejdeme. Hledáme proto nové služby, které by naše zákazníky mohly zajímat. Jako třeba našeho virtuálního mobilního operátora Coop Mobil nebo novou tržnici v Praze.“ Pro ni teď hledá Coop vhodnou lokalitu. Konzervativní svět Podobné kroky stranou od zaběhlého prodeje potravin udělal řetězec s projektem Coop Reality nebo firmou Coop Energy, která přeprodává zákazníkům sítě elektřinu. Ta ovšem skončila krátce po svém rozjezdu v insolvenci. V oblasti prodejen s potravinami a smíšeným zbožím se snaží Coop držet s trendy doby. „Čerstvě jsme přestavěli více než dva tisíce prodejen, jako svaz jsme pro družstva koupili dva tisíce platebních terminálů. Služby jako platby kartou, dobíjení telefonů nebo cashback nám přinášejí nové zákazníky,“ vypočítává Juračka. S odkazem na konzervativní svět menších prodejen na venkově Juračka ví, že s přístupem k zákazníkům i zaměstnancům musí nakládat opatrně. „Když máte obchod s jednou mnohdy nekvalifikovanou prodavačkou, nemůžete ji zahltit pokladním systémem, nabídkou cashbacku, dobíjení telefonních kreditů a ještě chtít, aby při obsluhování zákazníků zvládala vyúčtovávat týdenní slevové akce,“ podotýká. Ale stejně dobře tuší, že Coop musí služby zlepšit. „Z našich družstev je tak deset na vysoké úrovni, a zbytek je průměr nebo spíš družstva v horší kondici,“ přiznává. Firma věří, že se jí bude dařit širší evropská spolupráce, například prostřednictvím centrálního nákupu některých produktů po celé Evropě. Český Coop už nyní takto spolupracuje se slovenským nebo maďarským Coopem. Plánují i společné privátní značky. A velmi silné družstevní systémy fungují třeba ve Skandinávii. Ve Finsku a Švédsku je Coop dokonce jedničkou na trhu. Litr vína a třetinka minerálky? Juračka, který pracuje jako reprezentant spotřebních družstev nepřetržitě už od roku 1969, je poslední roky znám jako hlasitý podporovatel českých potravin a českého obchodu. Od roku 2008 do loňska šéfoval Svazu obchodu a cestovního ruchu. Vlivné organizaci, která sdružuje hráče na českém maloobchodním trhu. Loni ale svoji pozici prezidenta této organizace ztratil. „Rozhodovací pravomoci získaly zahraniční obchodní řetězce. Cítil jsem, že moje práce a energie bude užitečnější jinde,“ říká dnes. Před rokem stál u zrodu Asociace českého tradičního obchodu, která zastřešuje celkem sedm tisíc prodejen podobných těm v síti Coop a čítá také řadu výrobců. Záměrem asociace je hledat další možnosti pro upevnění pozice českého obchodu. Zahraniční řetězce ovládají v Česku téměř dvě třetiny maloobchodního trhu. O pomoci českým výrobcům potravin i prodejcům podle Juračky všichni mluví, nedaří se ale nacházet cesty k tomu, jak konkrétně zasáhnout. „Ministerstvo zemědělství například nedávno vynaložilo desítky milionů na kampaň České Vánoce. Krok směřoval správným směrem, ale očekávaný efekt nepřinesl,“ připomíná Juračka. Pracovat je podle něho třeba také na sjednocení značení českých potravin. „Udávání měrných cen v regálech je myslím pro náš typ prodejen zcela zbytečný. Navíc pořád platí norma, která obchodníkovi udává, že musí mít na prodejně v nabídce litrové víno a třetinkovou lahev minerálky. To se dalo chápat před patnácti lety, ale dnes v době přesahu nabídky nad

poptávkou je to minimálně divné,“ upozorňuje Juračka. Pořád platí norma, která udává, že obchod musí mít na regálech litrové víno a třetinkovou lahev minerálky. Šlo to chápat před patnácti lety. Dnes při převisu nabídky nad poptávkou je to divné. Zdeněk Juračka šéf Coopu a AČTO SKUPINA COOP Nejen potraviny Tvoří ji 50 spotřebních družstev sdružených ve Svazu Českých a moravských spotřebních družstev. Má dvě nákupní centrály v Praze a Brně, spolupracuje se spotřebními družstvy na Slovensku a v Maďarsku. Skupina spoluvlastní firmy Czech Rent a Car, Družstevní leasingová společnost, Coop Mobil a Coop energy (insolvenční řízení). Skupina zahrnuje řetězce Coop Tuty, Tip, Terno, Diskont a stavebniny. 2700 prodejen s plochou do 350 tisíc metrů čtverečních provozuje Coop. 27 miliard korun Takový byl maloobchodní obrat spotřebních družstev v roce 2014, o miliardu vyšší než v předchozím roce. TOP 5 OBCHODNÍCH ŘETĚZCŮ V ČESKU PODLE TRŽEB (za rok 2013 v mld. Kč) Ahold 53,0 (Albert + Spar) Kaufland 48,2 Penny 30,4 Lidl 24,2 Globus 22,9 Foto popis| O autorovi| Michal Šenk, mailto:[email protected]

Slabá hřivna přerušila dovoz Babišova masa Hospodářské noviny str. 11 Panoráma Lucie Hrdličková Český svaz zpracovatelů masa - TOP

12.8.2015

zpět Zastavit provoz na Ukrajině kvůli nestabilní ekonomické situaci se letos rozhodla jedna z firem Andreje Babiše – Kostelecké uzeniny. Zpracovatel masa z Vysočiny měl v zemi rozvrácené válkou obchodní společnost Latorica, přes kterou dovážel své produkty. Firma na místě zaměstnávala asi 40 lidí. Na konci letošního března ale Kostelecké uzeniny zastavily její činnost. „Latoricu jsme se rozhodli uzavřít kvůli slabé ukrajinské hřivně a slabší poptávce,“ zdůvodnil odchod z Ukrajiny šéf Kosteleckých uzenin Jan Hanuš. Firma na Ukrajině prodělala podle výroční zprávy jen za loňský rok 38 milionů korun. To se projevilo i na celkových výsledcích Kosteleckých uzenin. V roce 2014 měla firma čistý zisk ve výši 34 milionů korun. „Fakticky byl ale zisk mnohem vyšší, nebýt oprávek na Ukrajině,“ uvedl Hanuš. Ještě v roce 2013 byl přitom ukrajinský podnik v mírném zisku. Hanuš zdůraznil, že na Ukrajině se nic neprodukovalo. „Latorica byla vysloveně importní firma a velkoobchod, přes který se na Ukrajinu vozily některé naše produkty, ale také různé španělské šunky a luxusnější uzenářské produkty,“ uvedl Hanuš. Osud obchodní společnosti zatím šéf Kosteleckých uzenin nechce komentovat. „Ukončili jsme tam veškeré aktivity a teď to právně vypořádáváme. V tuto chvíli řešíme, co bude dál,“ řekl Hanuš. Neznamená to ale, že by Babišův koncern na vývoz potravin na Ukrajinu do budoucna zcela zanevřel. „Určitě bude prostor vozit tam přes lokální distributory některé naše produkty. Mohlo by to být i odbytiště pro trvanlivé salámy, paštiky, ale i některé prémiovější výrobky,“ tvrdí šéf Kosteleckých uzenin. Ukrajinský provoz Latorica Kostelecké uzeniny „zdědily“ po jiné české společnosti Zedníček, kterou Babišův koncern koupil v roce 2012. Šlo o výrobce masných výrobků a velkoobchod z Kunovic na Uherskohradišťsku. „Zedníček byl primárně importní firma i v Česku,“ připomněl Hanuš. Společnost, kterou o rok později Kostelecké uzeniny začlenily pod sebe, dovážela do Česka i na Ukrajinu chlazené potraviny, uzeniny, sýry či rybí produkty. V tuzemsku zásobovala asi tisícovku obchodů, zhruba stovku obchodů obsluhovala na Ukrajině.

Kostelecké uzeniny v Česku provozují tři závody – v Kostelci, Plané nad Lužnicí a Mostě. „Vyrobíme asi čtyři tisíce tun masa a tři tisíce tun uzenin,“ odhaduje Hanuš. Podnik se loni vrátil k zisku po letech ztrát, z nichž ho dostal za úkol vysekat právě Jan Hanuš, když v roce 2012 přebíral vedení. Firma prošla restrukturalizací, propustila asi 150 lidí a zredukovala počet vyráběných položek – z 900 asi na 400. Foto popis| O autorovi| Lucie Hrdličková, mailto:[email protected]

Jablonecký deník Farmářské slavnosti 2015 míří na sever Čech Jablonecký deník str. 9 Servis / počasí (rud) Český svaz zpracovatelů masa - TOP

7.8.2015

zpět Třetí slavnost se uskuteční 8. srpna od 10 hodin na Kozí farmě Pěnčín na Jablonecku. Připraven je bohatý program, vstup zdarma Pěnčín – Ukažte dětem, jak krásný je u nás venkov, jak vzniká jídlo a jak ve skutečnosti vypadá chov hospodářských zvířat. I letos připravilo Ministerstvo zemědělství už 5. ročník úspěšného projektu Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi na propagaci českého zemědělství, venkova a regionálních potravin. Tentokrát můžete slavnost navštívit 8. srpna od 10 do 16 hodin na Kozí farmě Pěnčín . „Chci všechny pozvat na akce Farmářských slavností, aby hlavně rodiče s dětmi viděli, jak vlastně dneska podnikání v zemědělství a život sedláků vypadá. Pokud se slavnost koná poblíž vašeho bydliště, zastavte se na ní, určitě to nebude promarněná sobota,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka. Stále více lidí totiž podle něj chce znát příběh potravin, které běžně jedí, a toto je dobrá příležitost se s takovým příběhem seznámit. Vidět, kdo potravinu vyrábí, z jakých surovin, a pokud jde o živočišné produkty, v jakých podmínkách zvířata na farmách žijí. „A z toho si pak udělat obrázek pro rozhodování, jakým potravinám bude dávat přednost jako spotřebitel,“ míní ministr. Pro širokou veřejnost se během léta postupně otevírají čtyři farmy v různých krajích České republiky a v září Národní zemědělské muzeum v Praze; všechna místa připraví pro návštěvníky nejen zábavný program, ale také mnoho zajímavých informací o životě na farmě a vzniku kvalitních regionálních potravin. Farmářské slavnosti pokračují 8. srpna v severních Čechách, na Kozí farmě Pěnčín na Jablonecku. Tradice zemědělské a sklářské výroby jde na Jablonecku ruku v ruce již od 16. století a na tuto historii navazuje také rodinná farma v Pěnčíně. Majitel farmy, Josef Pulíček, hospodaří na 240 hektarech zemědělské půdy od roku 1998 a za tu dobu vybudoval se svojí rodinou nejen v České republice největší kozí farmu samotnou, ale i velice zajímavý výletní areál. K vidění je zde přibližně 500 kusů koz a 500 kusů ovcí, dále skot a drůbež – pávi, perličky, husy, kachny, prasátka a lamy alpaku. Návštěvníci, především rodiny s dětmi, si dále mohou prohlédnout sklářskou dílnu, ve které je k vidění ucelený proces výroby skleněných perlí. Korálková dílna zase nabízí možnost tvorby vlastní bižuterie, nejmenší si mohou vyrobit obrázek z korálků. Ke zdejším atrakcím patří i výletní vláček jezdící v areálu. Návštěvníci Farmářských slavností si budou moci prohlédnout největší chov koz v ČR. Ten je zaměřen především na česká plemena kozy bílé a hnědé krátkosrsté. Nicméně jako zajímavost se na farmě chovají kozy búrské, které jsou původem z Afriky. Veškeré mléko z farmy se zpracuje ve vlastní výrobě. K nejstarším domácím zvířatům patří kromě koz také ovce. Na zdejší farmě se chová plemeno ovce východofríské. Mezi další zvířata patří skot – plemena Charolais a Limousine. Obě jsou to masná plemena, což znamená, že mléko se nedojí, ale vypijí jej telata, která se společně s krávami pasou od jara do zimy na pastvinách. O kvalitě zdejších produktů svědčí několik ocenění. Mléčné výrobky z Pěnčína získaly v letech 2010 až 2015 ocenění v kategoriích Výrobek roku a Regionální potravina Libereckého kraje. Roku 2012

získala Kozí farma Pěnčín titul Farma roku udělovaný Asociací soukromého zemědělství ČR. Na programu třetí Farmářské slavnosti je připraveno také spousty her a kvízů o farmaření a chybět nebude ani tradiční farmářský trh s lokálními potravinami, kuchařská show s potravinami, které se pyšní známkou kvality Klasa, a mnoho dalšího. Na své si přijdou i dospělí návštěvníci, kteří si mohou vyzkoušet své dovednosti na simulátoru dojení krávy či jízdy na býkovi. K poslechu bude hrát bluegrassová kapela Nudličky. Cílem akce je podpořit zájem mladých rodin o tradice a venkov, chce hlavně dětem ukázat určitě zajímavější možnost trávení volného času, než v obchodních centrech nebo u počítačů. Přiblížit veřejnosti život našich sedláků a ukázat, že zemědělství je dnes odvětvím zajímavým pro podnikání. Současní zemědělci žijí v atraktivním prostředí a používají špičkovou moderní techniku. Ministerstvo zemědělství chce také veřejnosti přiblížit kvalitní potraviny a představit místní drobné chovatele a pěstitele, u kterých si lidé mohou nakupovat potraviny takzvaně ze dvora. Tento způsob prodeje je návratem k osvědčeným tradicím a umožňuje pohodlně nakoupit poctivé potraviny se zaručeným původem, například čerstvou zeleninu, mléko a mléčné výrobky, drůbež, králičí maso, živé ryby a jiné produkty přímo u vybraných farmářů, případně v nejbližší maloobchodní prodejně nebo na farmářském trhu. *** Na co se můžete na Pěnčíně těšit? Hlavní program: 10.00 Slavnostní zahájení a představení Kozí farmy Pěnčín 10.30 Bluegrassová kapela Nudličky 11.00 Legrace a písničky pro kluky i holčičky 12.00 Bluegrassová kapela Nudličky 12.30 Dětský kabaret na farmě 13.30 Bluegrassová kapela Nudličky 14.00 Dobré jídlo – jak poznáme kvalitu? 14.30 Bluegrassová kapela Nudličky 15.00 Hravě zdravě s Jupí holkama 15.45 Bluegrassová kapela Nudličky Doprovodný program a aktivity: – Prohlídka Kozí farmy Pěnčín – Návštěva muzea zemědělských strojů – Faremní obchod – speciality z kozího sýru, jehněčího a kozího masa – Hravý program – hry, soutěže, kvízy, dětské pekařství, hod lasem, slalom s trakařem, skákání v pytli, sázení bylinek a další – Simulátory dojení krávy a jízdy na býkovi – Malování na obličej a dětský koutek – Farmářský trh s možností nákupu kvalitních domácích produktů z místních farem – Kuchařská show – Ochutnávky regionálních potravin a potravin se značkou KLASA Foto popis| Region| Severní Čechy

Mladá fronta DNES Dvanáct měsíců ruských antisankcí na vlastní kůži – pardon, žaludek Mladá fronta DNES str. 9 Čtení ze světa Eva Malá Český svaz zpracovatelů masa - TOP

8.8.2015

zpět Je to rok, co prezident Vladimir Putin v rámci antisankcí zakázal dovoz západních potravin do Ruska. Rok jsem monitorovala dopady embarga na obyčejné Rusy. Zde si můžete přečíst výsledek. MOSKVA V Moskvě učím angličtinu, sledovat projevy embarga jsem se rozhodla z prostého důvodu. Vadilo mi, jak západní zpravodajové popisovali hlavně prázdné regály v ruských obchodech. Ruští novináři zase prezentovali antisankce jako skvělou možnost pro zemi. Ani s jedním jsem nesouhlasila a chtěla přesněji zachytit realitu. Během celého roku jsem navštěvovala obchody, supermarkety, pouliční trhy, restaurace, bary, hospody, festivaly, mluvila s řadou lidí. A to nejen v Moskvě, ale i v Novosibirsku, Jekatěrinburgu, Volgogradu, Nižním Novgorodě a dalších městech či vesnicích. Vše jsem zaznamenávala na facebookovém profilu nazvaném 365 Days of Russian Ban On Food. Zde si můžete přečíst, jak se situace s jídlem v Rusku vyvíjela. Srpen: prázdné regály

Zákaz loni v srpnu způsobil, že Rusové se začali o potraviny více zajímat. Jelikož embargo přišlo nečekaně, prodejci ztratili původní dodavatele téměř přes noc. Výsledkem opravdu byly často ony prázdné regály obchodů a také první pokusy o pašování zakázaných potravin do země. Nicméně vláda se nezastavila, do konce měsíce zavřela dvanáct poboček rychlého občerstvení McDonald’s, obvinila palírnu Jack Daniel’s z nekvalitní whiskey a zákaz rozšířila i o některá ukrajinská piva, vína a tvrdý alkohol. Září: měsíc shnilého ovoce Září se stalo měsícem shnilého ovoce a zeleniny, které zaplnilo prázdná místa na pultech některých supermarketů. V tomto období nebyl příjemný pohled ani na sekci masa a mléčných produktů, kde chyběl hlavně výběr sýrů a mléka. Vláda mezitím vyšetřovala aktivity charity Ronald McDonald House, uzavřela dalších deset poboček McDonald’s, pokutovala moskevskou pobočku Burger King 100 tisíci rubly (asi 40 tisíc Kč) za porušení bezpečné manipulace s potravinami. A rozšířila embargo, tentokrát o veškeré ukrajinské sladkosti. Říjen: přichází krokodýl V říjnu se situace s ovocem a zeleninou částečně zlepšila, objevil se však nový problém: mléčné produkty a mléko. Kvůli pachuti ruského mléka, které se člověk nemohl zbavit dlouho po požití, to nebyl ani před embargem produkt, který by se dal doporučit. Teď se navíc vyskytovalo na pultech v minimálním množství nebo už zkažené. Začal také růst počet pokusů o pašování zakázaných potravin, pohraničníci v říjnu evidovali přes 800 případů. Ruská kontrola bezpečnosti potravin povolila dovoz krokodýlího masa z Filipín jako náhražku za vepřové a hovězí a zároveň zrušila embargo z roku 2004 na dovoz vepřového z Číny (Rusko ho zavedlo kvůli častým chorobám zvířat). Ceny potravin rostly, i přesto vláda dále rozšířila zákaz o vepřové a telecí vedlejší produkty, droby, tuk, veškeré maso z Moldavské republiky a zeleninu a ovoce z Ukrajiny. Listopad: kde je pohanka?! V listopadu vypukla pohanková panika. V některých regionech cena oblíbené ruské přílohy vzrostla až o 80 %. Přicházely zprávy o podražujících těstovinách (cena hrubé mouky byla o 70 % vyšší než před měsícem) a slunečnicovém oleji (dražší o 15–23 %). Pozitivní informace dorazily alespoň z malé vesnice Solonovka, kde místní celebrity Alla a Alexandr Kokorinovi začali vyrábět kozí camembert. A co na to vláda? Ta opět rozšířila embargo o sýry z Ukrajiny a hovězí klobásy, párky, pečené a předkrájené maso z deseti evropských zemí. Prosinec: vodka je stálice Před Vánocemi Rusko postihly dramaticky rostoucí ceny potravin: čerstvá rajčata stála o 34,5 % více než před embargem, okurky podražily o 20,7 % a brambory o 12,6 %. Prezident Vladimir Putin ovšem snížil daň na vodku, její cena se tedy ani v nejhorším bodě krize nezměnila. Do podpory alkoholu se pustila i poslanecká sněmovna, která částečně zrušila zákon z roku 2012 omezující její reklamu. Do televizí a rádií se tak vrátily reklamy na alkohol místní výroby. Vánoční prázdniny se projevily ve výkonnosti úředníků a ti tento měsíc jen upřesnili zákaz na německé kuřecí a hovězí z Itálie, Maďarska a Černé Hory. Leden: vrací se sovětské jídlo Nový rok přinesl na pulty obchodů sovětské produkty (například sýr Družba), nebývale vysokou inflaci a vlnu kontrol cen v supermarketech. Ty odhalily, že ceny základních potravin vzrostly o 10–150 %. Na nepříjemnou situaci si v lednu stěžovali i poslanci. Těm ve státní kantýně podražila populární sladká kaše o 150 %. Nicméně sankce se nadále rozšiřovaly, v prvním měsíci roku 2015 se k zakázaným produktům přidala ukrajinská sůl. Únor: předčasná radost Na začátku února hlásilo pět velkých ruských výrobců potravin vítězství nad krizí. Země se na

chvilku zaradovala. Na konci února byl ale u zdí Kremlu zastřelen kritik prezidenta Boris Němcov. Tragická smrt rozpoutala ostrou politickou debatu a přinesla otázky ohledně mnoha počinů vlády. K lepšímu se však nezměnilo téměř nic, rozhodně ne v případě jídla. Pozitivní snad byla jen dohoda předních ruských prodejců potravin o zmrazení cen dvaceti nejprodávanějších produktů na dva měsíce. A také prohlášení některých ruských zákonodárců, že potravinové embargo poškozuje ruský lid, s žádostí o jeho zrušení a omezení pravomocí prezidenta (později dostali důtku). Březen: pirohy bez sýra Březen se v podstatě stal symbolem celého embarga. Lidé si sice často kupovali pouliční jídlo za stejnou cenu, ale jeho kvalita byla dvakrát horší (třeba kyjevský piroh byl ještě na začátku embarga přeplněn sýrem a masem, v březnu chyběl sýr, z masa zůstala slabá vrstva). Řada přišla i na výkřiky zmateného vlastenectví, jako třeba nápisy v obchodech u zlevněného zboží, které hlásaly: „Naše odpověď na sankce.“ Oko nejednoho pivaře nezůstalo suché při zjištění, že cena piva dosáhla sedmnáctiletého rekordu. Duben: invaze českých paštik Úsměv u místních Čechů pro změnu vykouzlila invaze českých paštik. Krajanka byla k vidění v obchodech, jako je Sedmoj Kontinent, Viktoria nebo Naš supermarket. Prezidentův přítel a slavný ruský režisér Nikita Michalkov spolu s obchodním partnerem a bratrem Andrejem Končalovským dostali od státu příslib, že jim pomůže financovat jejich ruský fastfood „Jíme doma“. Bývalý moskevský starosta Jurij Lužkov se v dubnu nabídl jako dodavatel masa a obilí. Květen: sýry bez mléka Na prvního máje vešel v platnost nový zákon, jenž zakazoval prodej alkoholických energetických nápojů. Ten nepotěšil především mladší generaci. Radost nepřineslo ani zablokování tří webových stránek stále nabízejících některé západní produkty. Testy mléčných produktů přinesly další ránu: pouze 50 % jich obsahovalo mléko. Nicméně některé ruské společnosti si nemohly stěžovat, vinařství Ariant expandovalo o 40 %, ruské sýrárny zvýšily produkci o 30 %. Červen: jsou tu šašlikové party! V létě začaly vypadat moskevské ulice podstatně lépe. V červnu se vyrojily festivaly, šašlikové večírky a tolik potřebné automaty na nápoje či jídlo. Naneštěstí opět zasáhla vláda a rozšířila embargo o zpracované ryby – například šproty – z Estonska a Lotyšska. Diskutovalo se i o novém zákazu dovozu zmrzliny z EU a dalších států. Červenec: římské slavnosti Řada v Rusku žijících cizinců, kteří dosud ze země neodešli, si odchod z Ruska naplánovala na červenec. A právě v tento letní měsíc se zdálo, že se vše zlepšuje. Mnozí nahlas říkali: „Zrovna teď, když odcházím, se to tady zlepšuje...“ Jenže pouliční slavnosti v římském stylu nezakryly realitu, která byla taková, že 22 milionů Rusů žilo v chudobě a kurz rublu k americkému dolaru se propadl v porovnání s loňskem o 40 %. Navíc se znovu začaly rojit bizarní zákony, jako zákaz žvýkání žvýkaček v letadlech nízkorozpočtové společnosti Poběda. Srpen: ceny se stabilizují Je tady znovu srpen a Rusko „slaví“ 365 dní potravinových antisankcí, které na sebe samo uvalilo. Naštěstí se ceny potravin konečně začínají stabilizovat, někdy dokonce klesat. Snad tento trend vydrží i přes dlouhou a krutou zimu, aby chudší Rusové nestrádali. Jaká bude? Těžko říct, jelikož prezident Putin potravinové antisankce prodloužil o další rok. Foto popis| 365 ruských chutí Eva Malá zkoumala v Rusku dopady Putinova potravinového embarga. Poznatky zapisovala na facebookovém profilu (vlevo), svá zjištění dokládala snímky z terénu. Foto autor| Foto: Eva Malá

O autorovi| Eva Malá, spolupracovnice MF DNES v Rusku

novinky.cz Špekáčky splňují normy, ale masem nepřetékají novinky.cz str. 0 Domácí Andrea Zunová Český svaz zpracovatelů masa - TOP 5.8.2015

zpět Je léto, prázdniny a k nim neodmyslitelně patří táboráky a vůně opékaných špekáčků. Ne všechny, které zakoupíme, v nás díky kvalitní chuti vyvolají vzpomínku na doby dřívější, kdy jsme si na nich jako děti při ohníčku pochutnávali. Proto pořad internetové televize Stream A DOST! společně s deníkem Právo a serverem Novinky cz. nechal v nezávislé laboratoři otestovat 12 druhů špekáčků. Zajímalo nás, kolik obsahují masa, čisté svalové bílkoviny, tedy masa libového, pak také tuku, soli, jakou mají chuť, vůni, vzhled a konzistenci. A také, zda by se vůbec mohly dříve prodávat, protože současné normy jsou velmi měkké. Úplně nejhůře v celém nezávislém testu dopadly Čertovské špekáčky od firmy Zeman maso-uzeniny. Ze všech testovaných druhů obsahovaly nejméně masa – jen něco málo přes 53 procenta. Tedy jen půlka čertovského špekáčku je maso. A to zdaleka nejsou nejlevnější. Kilo vás vyjde na 135 korun. Zároveň mají i nejméně čisté svalové bílkoviny, která vypovídá o libovosti masa. V Zemanových Čertovských špekáčcích je této bílkoviny jen něco málo přes 6 procent. Pro srovnání, vítěz jí měl bezmála 10. Čertovské špekáčky také propadly v senzorických testech. O co méně masa mají, o to více Čertovské špekáčky od Zemana obsahují éček. Těch mají nejvíce ze všech testovaných, neuvěřitelných 14. Jsou tedy dobarvované. Obsahují E150c, amoniakální karamel, a E120, nechvalně známou košenilu. Tedy červenou barvu z broučků vyluhovaných v chemikáliích. Ta je označovaná za příčinu dětské hyperaktivity a může způsobit životu nebezpečnou anafylaxi, astma, kopřivku či sennou rýmu.Špekáčky vlastně maso vůbec obsahovat nemusí Normy v minulých dobách přesně stanovovaly, jaký má být ve špekáčcích poměr hovězího, vepřového a telecího masa, aby byly šťavnaté a přitom z nich po ohřátí nevytékala šťáva. Podle Alice Olbrichové, publicistky a odbornice na potraviny, je „současná vyhláška liberálnější a neřeší poměry surovin. Říká se v ní pouze to, že na špekáčky může být použito maso hovězí, vepřové, telecí, případně jen jedno z nich. Špekáčky tak mohou být třeba jen čistě z nejlevnějšího vepřového a z pohledu vyhlášky je to v pořádku“. Dodala, že všechny špekáčky splnily současnou vyhlášku týkající se celkového obsahu masa. Toho ale stačí pouhých 40 procent, většina špekáčků tedy nemusí být vůbec z masa. První špekáčky na Jubilejní zemské výstavě v Praze přitom měly před 124 lety 70 procent masa, tedy o 30 procent více. Maso nyní nahrazuje bramborový škrob, více vody a éčka. Pouze jediné testované špekáčky by splnily původní potravinářskou normu. Ostatních jedenáct by se před bezmála šedesáti lety na pulty vůbec nesmělo dostat. Jako nejméně tučné se v nezávislých laboratorních zkouškách ukázaly špekáčky Extra-Vázané, vyrobené firmou Váhala a spol. Obsahují necelých 28 procent tuku. Nejvíce tuku mají naopak špekáčky z Globusu, skoro 44 procenta. To, co ze špekáčků dělá oblíbenou uzeninu k táboráku, jsou drobné kostky špeku, přesněji vepřového sádla, které při opékání příjemně voní. Jsou-li špekáčky kvalitní, kousky špeku by neměly vypadávat z nákroje, jak to ukládá platná vyhláška, stejně jako dřívější potravinářské normy pro výrobu špekáčků. Vítěze testu máme tentokrát dva. Tím prvním jsou Grill&Fun Tradiční špekáčky z Lidlu od firmy

Steinhauser, které obsahují nejvíce masa, skoro 87 procent, tedy o 33 procent více než nejhorší Čertovské, a mají také nejvíce čisté svalové bílkoviny, bezmála 10 procent, skoro o čtyři procenta více než propadák. Druhým vítězem nezávislého testu jsou špekáčky Extra Vázané od Váhaly a spol. Mají 71 a půl procenta masa, 7,6 čisté svalové bílkoviny a nejméně tuku.Vítězové testu GRILL & FUN, Tradiční špekáčky Výrobce: Steinhauser, s. r. o., Tišnov Prodejce: Lidl Cena: 99,90 Kč/ 1 kg Obsah masa: 86,72 g/ 100 g /+– 15%/ Čistá svalová bílkovina: 9,80 g/ 100 g /+– 0,8/ Tuk: 34,42 g/ 100 g /+– 1 %/ Špekáčky Extra - Vázané Výrobce: Váhala a spol. s. r. o., Hustopeče nad Bečvou Cena: 110,20 Kč/ 1 kg Obsah masa: 71,57 g/ 100 g /+– 15%/ Čistá svalová bílkovina: 7,60 g/ 100 g /+– 0,8/ Tuk: 27,61 g/ 100 g /+– 1 %/ Propadák testu Čertovské špekáčky Výrobce: Zeman maso-uzeniny, a.s. Cena: 135 Kč/ 1 kg Obsah masa: 53,23 g/ 100 g /+– 15%/ Čistá svalová bílkovina: 6,08 g/ 100 g /+– 0,8/ Tuk: 35,28 g/ 100 g /+– 1 %/ Další testované výrobky PIKOK, Tradiční špekáčky Výrobce: Steinhauser, s. r. o., Tišnov Prodejce: Lidl Cena: 108,10 Kč/ 1 kg Obsah masa: 75,70 g/ 100 g /+– 15%/ Čistá svalová bílkovina: 8,55 g/ 100 g /+– 0,8/ Tuk: 38 g/ 100 g /+– 1 %/ Špekáčky lahodné chuti, na oheň i na pánev Výrobce: Ponnath, Řezničtí mistři, s. r. o., Sušice Cena: 146,30 Kč/ 1 kg Obsah masa: 75,54 g/ 100 g /+– 15%/ Čistá svalová bílkovina: 8,70 g/ 100 g /+– 0,8/ Tuk: 31,85 g/ 100 g /+– 1 %/ Špekáčky Billa – volný pultový prodej Výrobce: Billa spol. s. r. o. Cena: 99,00 Kč/ 1 kg Obsah masa: 72,65 g/ 100 g /+– 15%/ Čistá svalová bílkovina: 7,72 g/ 100 g /+– 0,8/ Tuk: 31,65 g/ 100 g /+– 1 %/

Špekáčky - Selection – nejvyšší kvalita Výrobce: Masokombinát Plzeň s.r.o. Cena: 118,40 Kč/ 1 kg Obsah masa: 68,76 g/ 100 g /+– 15%/ Čistá svalová bílkovina: 7,74 g/ 100 g /+– 0,8/ Tuk: 33,47 g/ 100 g /+– 1 %/ Farmářské špekáčky – Dej to na gril Výrobce: Maso uzeniny Písek, a. s. Cena: 158,20 Kč/ 1 kg Obsah masa: 66,35 g/ 100 g /+– 15%/ Čistá svalová bílkovina: 8,14 g/ 100 g /+– 0,8/ Tuk: 36,93 g/ 100 g /+– 1 %/ Špekáčky pultové, vázané provázkem Výrobce: Jatky Tísmice s. r. o. Cena: 139 Kč/ 1 kg Obsah masa: 61,15 g/ 100 g /+– 15%/ Čistá svalová bílkovina: 7,15 g/ 100 g /+– 0,8/ Tuk: 39,84 g/ 100 g /+– 1 %/ K Classic - Špekáčky Výrobce: PRANTL, Masný průmysl s. r. o., Žirovnice Prodejce: Kaufland Cena: 107,70 Kč/ 1 kg Obsah masa: 56,91 g/ 100 g /+– 15%/ Čistá svalová bílkovina: 6,27 g/ 100 g /+– 0,8/ Tuk: 37,02 g/ 100 g /+– 1 %/ Špekáčky Globus – řeznictví Globus Výrobce: Hypermarket Černý most, Globus ČR Cena: 89 Kč/ 1 kg Obsah masa: 56,85 g/ 100 g /+– 15%/ Čistá svalová bílkovina: 6,84 g/ 100 g /+– 0,8/ Tuk: 43,88 g/ 100 g /+– 1 %/ Špekáčky – Na gril Výrobce: Kostelecké uzeniny a.s. Cena: 99,90 Kč/ 1 kg Obsah masa: 56,67 g/ 100 g /+– 15%/ Čistá svalová bílkovina: 7,30 g/ 100 g /+– 0,8/ Tuk: 32,21 g/ 100 g /+– 1 %/

URL| http://www.novinky.cz/domaci/375296-sp...plnuji-normy-ale-masem-nepretekaji.html

Novinka ve školním stravování: automaty a bufety bez nezdravých potravin 11.8.2015

novinky.cz str. 0 Žena - Zdraví das

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Prvního září vstupuje v platnost novela školského zákona omezující prodej nezdravých potravin ve školách. Přestože ještě nevyšla vyhláška, která by měla přesně určit, jaké potraviny jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou stravu ve školách, odborníci tuto změnu vítají a sami přinášejí svá doporučení. Svou zásluhu na změně školského zákona nesou i projekty jako Skutečně zdravá škola a Zdravá strava do škol, jež na problematiku stravování ve školních jídelnách, ale i ve školních bufetech či automatech výrazně upozornily a pomocí médií i tlaku veřejnosti se jim podařilo dosáhnout změny. Konkrétní vymezení zdravých a nezdravých potravin by teď měla určit nová vyhláška, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví. „Vytvořit během velmi krátké doby srozumitelný, jednoznačný a smysluplný předpis nebude nic jednoduchého, nicméně doufáme, že se to ministerstvu podaří. V dnešní době není zcela jednoduché určit, co je pro děti už nezdravé, proto se kloníme spíše k pozitivní variantě popsání potravin zdravých, a tedy přípustných,” vysvětluje odborná garantka Skutečně zdravé školy MUDr. Hana Krejčí. Důraz by měl být kladen na neslazené nápoje, čerstvé ovoce, zeleninu, zakysané mléčné produkty, ořechy a například sytější kvásková pečiva s pomazánkami apod. Sladkosti lze také nabízet, pokud se dodrží rozumné a přesně definované množství cukru v nich obsažené a neobsahují barviva, zbytečné konzervanty a další éčka apod. „Škola má být pro děti nejen místem vzdělávání, ale i vzorovým prostředím, ve kterém čerpají hodnoty, návyky a informace i mimo školní hodiny. Má pro děti vytvářet zdravé stravovací prostředí. A školní automaty plné slazených nápojů a chipsů jsou opakem tohoto vzorového prostředí. Ony ukazují, že nezdravé potraviny jsou v pořádku,” dodává výživová poradkyně Margit Slimáková.Co by měly zdravé svačiny obsahovat Jelikož se začátek roku blíží a školy ještě nemají konkrétní informace, odborníci ze Skutečně zdravé školy sestavili na základě zkušeností ze zahraničí, ale také z českých škol, které již zdravé svačiny i obědy mají, seznamy vhodných a nevhodných potravin.Vhodné potraviny pro přípravu čerstvých svačin ve školních bufetech i doma Zelenina a ovoce – čerstvé nebo sušené, nedoslazované, nesířené Mléko a mléčné výrobky: nejlépe zakysané, s přirozeným obsahem tuku a nedoslazované, u ochucených s přidanými cukry max. do 10 % celkové energie a max. 18 % energie z cukru celkem Sýry: roztíratelné typu lučina/žervé, cottage, plátkové sýry do 45 % obsahu tuku v sušině, s nízkým obsahem soli Pečivo – nejlépe kvasové s vysokým obsahem celozrnné mouky, s podílem žitné mouky, semínky, obilnými klíčky, otrubami, trvanlivé pečivo (knackebroty, celozrnné sušenky, tyčinky, krekry) pouze s nízkým obsahem soli (do 480 mg sodíku nebo 1,2 g soli na porci) Ořechy a semena – neslazené a nesolené0 Luštěniny – lušteninové pomazánky a náhrady uzenin s nízkým obsahem soli (do 480 mg sodíku nebo 1,2 g soli na porci), tofu, tempeh, lušteninové pukance, nesolená podzemnice olejná a výrobky z ní Maso, masné výrobky a ryby – libové maso, šunka nejvyšší kvality (od kosti) Sladkosti – výjimečně a jen jako doplněk ke svačině, pouze výrobky, které nepřekračují doporučený obsah cukru (s obsahem přidaného cukru do 10 % energie a volných cukrů celkem do 20 % energie), bez ztuženého tuku, aromat, barviv, umělých sladidel, konzervantů: kvalitní horká čokoláda, ovocné, ořechové, semínkové, celozrnné a müsli sušenky nebo pečivo – sortiment výrobků splňující tato kritéria je však v současné době omezený a ve vyšší cenové kategorii – je to výzva pro výrobce, aby svou nabídku „zdravého mlsání“ pokud možno rozšířili

Vhodné nápoje Voda Neochucené slabé mineralizované vody do 500 mg RL/l, pro středoškoláky i středně mineralizované vody Mléčné nápoje, nejlépe kysané (u ochucených variant s obsahem přidaného cukru do 10 g na balení/porci) Rostlinné neslazené nápoje (např. rýžové, ovesné, mandlové), nedoporučujeme sójové Ovocné a zeleninové nápoje bez přidaného cukru s celkovým obsahem cukru do 10 g na balení/porci, nekonzervované, ideálně také nepasterované a s dužninou (vláknina) Nevhodné potraviny a nápoje Výrobky se ztuženými tuky (přijatelný obsah trans-nenasycených mastných kyselin je pouze v potravinách, ve kterých se vyskytují přirozeně, např. máslo, mléčné výrobky, maso), smažené výrobky, margaríny Výrobky s obsahem přidaného cukru nad 10 % celkové energie nebo s cukrem celkem nad 18 % energie Výrobky s glutamáty, konzervanty, barvivy, aromaty, umělými sladidly, light výrobky Slané sýry a sýry v solném nálevu, sýry s plísní, tavené sýry, vysokotučné sýry (nad 45 % obsahu tuku v sušině) Jemné slazené a trvanlivé pečivo, sladkosti včetně müsli tyčinek, které nesplňují doporučený obsah cukru, slazené ovoce, ořechy a semena Slané trvanlivé pečivo, chipsy, solené ořechy a semena Výrobky z nefermentované sóji (sójové náhrady mléka a mléčných výrobků) Uzeniny – s výjimkou šunky nejvyšší jakosti Nápoje s přidaným cukrem nebo umělými sladidly, instantní nápoje, silné mineralizované vody, energetické nápoje, káva u dětí do 15 let, silný čaj, kolové nápoje, nápoje s obsahem chininu Více informací naleznete na http://www.skutecnezdravaskola.cz; http://www.zdravastravadoskol.cz. Může se vám hodit na službě Firmy.cz: Prodejci zdravé výživyInternetoví prodejci zdravé výživy

URL| http://www.novinky.cz/zena/zdravi/3773...y-a-bufety-bez-nezdravych-potravin.html

parlamentnilisty.cz Tomáš Krystlík: Za nekvalitní potraviny v Česku nemohou pouze kupující parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice PV Český svaz zpracovatelů masa - TOP

11.8.2015

zpět Rozšíření kvalitních výrobků brání nejen neochota českého obyvatelstva vydávat za vyšší kvalitu i více peněz, nýbrž i fakt, že na tzv. farmářských trzích u většiny prodejců, jak vícekrát v českém tisku popsáno, nepocházejí prodávané potraviny z vlastní produkce. Dovolil jsem si poněkud parafrázovat název článku Jan Ziegler: Za špatné potraviny mohou ti, co je kupují. Pan Ziegler má pravdu, leč co uvádí, není toho jedinou příčinou. Rozšíření kvalitních výrobků brání nejen neochota českého obyvatelstva vydávat za vyšší kvalitu i

více peněz, nýbrž i fakt, že na tzv. farmářských trzích u většiny prodejců, jak vícekrát v českém tisku popsáno, nepocházejí prodávané potraviny z vlastní produkce. První příčina se projevuje zejména při nákupech v kamenných obchodech. Ty jsou si dobře vědomy, že české obyvatelstvo upřednostňuje kvantitu a láci před kvalitou, a snaží se, seč jim síly stačí, vyhovět. Zdůrazněme, že tak činí především český management prodejních řetězců - podniky stejného jména jako v cizině byly v ČR založeny zahraničním kapitálem s maximálně několika málo členy managementu z ciziny, kteří nemají na výběr prodávaného zboží rozhodující vliv. Český management tak pomáhá petrifikovat neblahé české stravovací návyky. I ty patří ke kultuře a tak se Češi čím dál více vzdalují civilizované západní Evropě. Příklady. V regálech se objevily levnější štrasburské párky od německého producenta donuceného k jejich výrobě českým LIDLem a to viditelně horší kvality než vídeňské párky téhož výrobce, přičemž štrasburské párky (v německém LIDLu nejsou) navíc nikdo v Evropě nezná ani jako typ, jen vídeňské, debrecínské, frankfurtské. Kefírový jogurt od totožného bavorského výrobce je v českém LIDLu zahuštěn levnější želatinou, prodáván však za cenu vyšší než v německém, přičemž zde je zahuštěn dražším sušeným mlékem. Rozdíl v chuti je markantní a v neprospěch výrobku na českém trhu. Řetězce používají i kartelové triky, které český antimonopolní úřad ani neregistruje, natož aby zasáhl. Opět v neprospěch zákazníka. Příklady. Jak je možné, že vejce od slepic z českých slepičích koncentráků jsou dražší než německá od slepic ve volném výběhu? (V Německu je klecový chov již několik let zakázán.) Co brání českým řetězcům dovézt z Německa ona levnější vejce? Evidentní příčinou je kartelová dohoda mezi řetězci a českými producenty vajec, korupce je nasnadě. Dalším příkladem budiž v Česku předražené sladkokyselé okurky. Přesně tatáž láhev od stejného výrobce a stejné velikosti stojící v LIDLu v Německu 69 ct., byla v českém LIDLu k mání za 24,90 CZK. V českém Kauflandu se projevil tlak českého řetězcového kartelu udržet všude prodejní cenu láhve obyčejných sladkokyselých okurek nad 24 CZK tím, že ze sortimentu zmizely okurky za 17,90 CZK (v německém Kauflandu naprosto totožné k mání za 0,69 €). To je názorný příklad, jak se řetězcový kartel zbavuje nežádoucí konkurence z vlastních řad v neprospěch spotřebitele. Filozofií českého řetězcového kartelu je obrat zákazníka. V Německu si to řetězce nedovolí, vzájemně se střeží jinak - sotva jeden z nich sníží cenu jedné položky třeba o dva centy, tak okamžitě, tj. do hodiny dvou, následují všechny ostatní. Z toho plyne, že se jednotlivé řetězce bojí cokoliv zdražit, jedině když je to absolutně nezbytné. Společně na základě kartelové dohody se tak učinit se neodvažují, na to reagují německé antimonopolní úřady agilně a ostře. Podle občasných průzkumů německé veřejnoprávní televize nákupem stejných vzorků zboží o stejné hmotnosti ze čtyř nejznámějších německých řetězců vychází cena všech nákupů většinou na cent (!) stejná. Rozdíly jsou jen v době potřebné k nalezení oněch výrobků v prodejnách a v době potřebné k odbavení u pokladny. Dále bychom mohli vyprávět o náhradě kravského tuku levnějším palmovým olejem ve zmrzlinách Magnum pro ČR, kdy výrobce (Algida) v Česku testoval, zda to české obyvatelstvo pozná. Pojídači odporných polárkových dortů samozřejmě nic nepoznali. I takové ošizené Magnum je v Česku dražší než neošizené v Německu. Jak prozradil českému tisku manažer Aholdu, může dát ráno na pult půl kila nakrájené vysoce kvalitní šunky (ne vysoce kvalitní pouze deklarací českého výrobce), aby večer z ní zbylo ještě 400 g. Zato má Albert několik druhů špekáčků a gothajský salám, které český zákazník vyžaduje a které jdou na odbyt. Připomeňme staletý německý potravinářský zákon, že do salámů a vuřtů smí přijít jen maso, sůl a koření. Český LIDL opatrně a jen občas uvádí ve svých reklamních prospektech u zahraničních uzenin např. “100 g tohoto výrobku je vyrobeno ze 120 g masa.“ (Jak by asi v prospektu v kontrastu vypadalo, kdyby u českého vuřta bylo uvedeno, že “100 g tohoto masného výrobku je vyrobeno z 55 % masa“?) České obyvatelstvo ani po čtvrt století není schopno se samo sebe zeptat: “Když kupuji vuřt za 60 CZK/kg a kilogram masa přijde minimálně na cca stokorunu, tak co asi, když musím připočítat náklady na uzení, koření, opracování, v nich asi může být? Shrňme. Na jedné straně jsou příčinou nekvalitních potravin neblahé české stravovací zvyklosti: množství a láce upřednostňované před kvalitou, na straně druhé bezuzdné řádění českého managementu prodejních řetězců.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1415&clanek=394813

tyden.cz Putin chce zničit stovky tun potravin. Rusové proti tyden.cz str. 0 Rusko a okolí - pp Český svaz zpracovatelů masa - TOP

6.8.2015

zpět Kreml chce zničit obrovské množství potravin, které spadají pod sankční režim a jež byly zabaveny na státní hranici či v obchodech. Příslušné nařízení podepsal koncem července ruský prezident Vladimir Putin. Část politiků, experti, novináři a občané apelují na vládu, aby potraviny raději rozdělila těm, kdo je potřebují, případně část z nich poslala trpícím lidem v Donbasu. Kreml chce zničit obrovské množství potravin, které spadají pod sankční režim a jež byly zabaveny na státní hranici či v obchodech. Příslušné nařízení podepsal koncem července ruský prezident Vladimir Putin. Část politiků, experti, novináři a občané apelují na vládu, aby potraviny raději rozdělila těm, kdo je potřebují, případně část z nich poslala trpícím lidem v Donbasu. Potraviny by měly být likvidovány počínaje čtvrtkem 6. srpna. Na několika místech se už akce rozjela. Týká se to produktů ze Spojených států, z Evropské unie a dalších zemí, jež v souvislosti s ukrajinskou krizí zavedly sankce proti Rusku. Potraviny pro vlastní potřebu se do Ruské federace mohou nadále dovážet. Zakázané zboží se nekonfiskuje jen na státní hranici, ale i v supermarketech a menších obchodech. Ke zničení by mělo dojít okamžitě po zabavení. Příslušná procedura má být vyfotografována nebo nafilmována za přítomnosti nejméně dvou očitých svědků. Jak médiím sdělil zástupce ministerstva zemědělství, tuky, sýry, ovoce a zelenina se budou spalovat ve zvláštních pecích. Jak se bude likvidovat maso a masné výrobky, nechává Kreml zatím otevřené. Někteří ruští experti v této souvislosti připomněli, že ničení potravin je v západních a vyspělých zemích světa naprosto běžnou praxí. Současně to ovšem ukazuje na fakt, do jaké míry jsou kontroly zákazu importu některého druhu zboží bezzubé. Odpor proti prezidentskému dekretu mezitím v Rusku sílí, opatření bylo přijato se smíšenými pocity až rozhořčením. Rusové obecně jsou v přístupu k potravinám dosti opatrní, šetrní a váží si práce, která za nimi stojí. Ničit poživatelné potraviny považují za něco těžko pochopitelného až odporného. Za nynější krize už Rusové redukovali svůj jídelníček a většinou z něj vyloučili drahé věci. Na webové platformě kampaně change.org se do středy večer podepsalo přes 200 tisíc lidí pod iniciativu, aby potraviny byly rozděleny mezi potřebné. Proč by se mělo ničit jídlo, které se může rozdělit válečným veteránům, důchodcům, tělesně postiženým, velkým rodinám nebo obětem přírodních katastrof? Tak zní otázka na change.org, která byla zaslána Putinovi a vládě. Lidé by tak měli být odškodněni i za zvýšení cen, které embarga ze strany Západu a Ruska přinášejí. Mluvčí vlády Dmitrij Peskov byl pod tlakem nucen reagovat. Jak už to ale v Kremlu bývá, hlas lidu tam příliš velkou váhu nemá. Peskov položil novinářům otázku, jakou hodnotu má petice, pakliže ti, kteří ji

podepsali, nemohou být dostatečně identifikováni. Hodně kritiků akce to ale udělalo. Veřejně a hlasitě. Mezi nimi Gennadij Zjuganov, předseda Komunistické strany RF, který označil ničení potravin za extrémní opatření. Navrhuje, aby se daly pravoslavné církvi, která je rozdělí dětským domovům a sirotčincům. Potraviny by se hodily i našim přátelům v ukrajinském Doněcku a Luhansku, uvedl Zjuganov. Příslušnou iniciativu partaje Spravedlivé Rusko podporuje řada poslanců ruské Státní dumy, dolní parlamentní komory. Známý televizní moderátor Vladimír Solovjov, jinak přítel Kremlu, napsal na Twitter, že nechápe, že potraviny může ničit země, která prošla krutým hladem za druhé světové války a po revoluci roku 1917. Obhájce spotřebitelů Ališer Sachidov apeloval na vládu v rozhlasové stanici Kommersant FM, aby si vzpomněla na 18 milionů lidí, kteří žijí pod hranicí chudoby. "To maso oni potřebují." První oficiálně zlikvidovanou položkou je prý zásilka dánských rajčat, kterou vyvezou na skládku za Smolenskem. V Orenburgu bude likvidováno několik tun evropských sýrů, které údajně pronikly na ruský trh přes středoasijský Kazachstán. Při kontrolách ruských skladů na likvidací nežádoucího zboží dohlížejí pracovníci obchodní a zemědělské inspekce Rospotrebnadzor a Rosselchoznadzor. Podle informace listu Izvestija naopak ruským úřadům pouhá likvidace zakázaného zboží nestačí. Agentura Rospotrebnadzor údajně připravuje návrh zákona, který by konzumaci ilegálně dovezených potravin kvalifikoval jako trestný čin. Do médií pronikla i navrhovaná trestní sazba: podle závažnosti provinění by to byla pokuta 120 tisíc rublů (46 tisíc korun), veřejně prospěšné práce v délce 360 hodin, nucené práce po dobu jednoho roku nebo až tříměsíční vězení. Řada komentátorů po celém světě označuje ničení potravin jako píárovou katastrofu pro Vladimíra Putina.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/...y-tun-potravin-rusove-proti_351221.html

vitalia.cz „Podvod“ jménem Ježkův statek? Normálka 10.8.2015 vitalia.cz str. 0 Kateřina Čepelíková Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Sociálními sítěmi se prohnala zpráva o Ježkově statku, který prý neexistuje, a přesto zásobuje farmářské prodejny Sklizeno mlékem a mléčnými výrobky. To je asi nějaká levá, ne? Do farmářského obchodu chodí obvykle lidé pro nějakou přidanou hodnotu. Člověk tak nějak z přesvědčení a vztahu k pracně vydělaným penězům nechce kupovat mléko od stejné krávy jako v supermarketu, ovšem třikrát dražší jen proto, že je z krámu farmářského. Není se tedy co divit, že se v minulém týdnu zvedla dost silná vlna nevole ze strany nakupujících, když se začetli do zprávy šířené po sociální síti. Praví, že farmářské mléko ze Sklizena je pěkná levá, protože žádný Ježkův statek, který by měl dané mléko a další mléčné výrobky produkovat, neexistuje. „Zákazníci jak trubky kupují mléko a jogurty od krav ze stájových velkochovů, zpracované v mlékárně Polná s roční produkcí 19 000 000 litrů mléka, litr za třicet kaček (nákupka pod osm),“ píše se ve zprávě. Je Ježkův statek jen marketingová značka, která vydělává na naší neznalosti, nebo skutečně

existuje? Jaký je rozdíl mezi kuřetem z farmářské prodejny a tím, které koupíte ve večerce v průchodu? Pátrali jsme u Davida Kukly, zakladatele prodejen Sklizeno, a máme i vyjádření Davida Vortela z Ježkova statku. Zpráva, která se šíří na internetu Takhle to prostě chodí… Musím přiznat, že mě celá „mléčná kauza“ nijak nepřekvapila. Onen prvotní šok, že je všechno jinak, než to vypadá, jsem si zřejmě zažila už před časem, kdy jsem zjistila, že Frozen yogurt, který se prodává v Yobarech Radlické mlékárny, se vlastně vyrábí v mlékárně Choceňské. Ona totiž ta proslavená Radlická mlékárna – ta první a jediná na světě, která vyrobila ovocný jogurt, už od roku 1992 neexistuje (majitel Yobaru jen koupil práva na užívání termínu Radlická mlékárna), viz Frozen yogurt: je to jogurt a chutná jako zmrzlina. A takhle se to prostě dělat může, ať se nám to líbí nebo ne. A v mnoha případech se tak také děje. „Prakticky žádný náš dodavatel si neprodukuje veškeré suroviny sám a nezpracovává je výhradně ve vlastní výrobně. Využívání dodavatelských nebo cizích výrobních kapacit je naprostý standard,“ říká zakladatel farmářských prodejen Sklizeno David Kukla. Proto může být Ježkův statek prakticky jen obchodní značka, pro kterou vyrábí podle daných pravidel někdo jiný. „Za značkou Ježkův statek stojí David Vortel, který část výrobků vyrábí ve vlastní manufaktuře, zbytek mu dodávají rodinné firmy – výrobci nebo zpracovatelé převážně z Vysočiny. Bohužel název opravdu evokuje, že existuje statek, kde se všechny jeho výrobky vyrábějí od A do Z. Ježkův statek ale produkuje ve vlastní manufaktuře pouze část svých produktů, část jich produkuje prostřednictvím partnerů. U těch dohlíží na kvalitu a původ vstupních surovin, kontrolu kvality, balení a především dodává to cenné – recepturu, kvůli které jsou jeho výrobky tak dobré,“ napsal ve vyjádření David Kukla. Zazvonil zvonec a pohádky je konec Jo ták, takže Selské plnotučné mléko s nálepkou Ježkův statek prostě není produkt od žádného pana Ježka, co má na Vysočině statek a stádo čistých strakatých krav, které vlastnoručně dojí. Nejsme v pohádce, kde kvanta výrobků stlouká pantáta na koleni. Pokud jdete za potravinami s příběhem, tak v tomto případě story moc dlouhá není. „Vzhledem k velkému zájmu o mléko a mléčné výrobky už bychom zde nestíhali pasterovat mléko do lahví, proto je pro nás šetrně pasteruje Mlékárna Polná. Nedávalo by smysl mléko z Jilemi dovážet 90 km do Polné, proto nám je do Polné dodává ZD Vysočina, provoz Arnolec,“ uvádí David Vortel. Tohle zemědělské družstvo chová krávy ve stájovém chovu s volným ustájením. Je to prostě mléko z konvenčních chovů, a i když ho koupíte ve farmářské prodejně s přelepkou Ježkův statek, nedává mu punc BIO, ani to neznamená, že je od krav z volného chovu. „Etiketa na lahvích je zcela vyčerpávající a přesně říká, kde bylo mléko zpracováno, tedy lahvováno a pasterováno. Nicméně doporučíme výrobci Ježkův statek, aby na etikety přidal i přesnou informaci o původu mléka. Situace ukázala, že zákazníci chtějí i takové detaily,“ říká David Kukla a dále vysvětluje: „Mlékárna Polná produkuje šetrně pasterované lahvované mléko pouze pro Ježkův statek, žádné jiné neprodukuje, natož devatenáct milionů litrů. Naprostá většina její produkce jsou sýry, a to především balkánský, které produkuje jiným značkám a pro jiné odběratele, a na export. Na tyto sýry Polná zpracovává, nikoliv produkuje, ty miliony litrů mléka.“ Čímž naráží na údaje uvedené v původním textu (viz úvod), který se šíří po sociálních sítích. Tak v čem je rozdíl? Proč se mám hnát do farmářské prodejny za „opravdovým jídlem“? Kdo mi garantuje, že je to vždy „lepší varianta“ než masovka? „My garantujeme, že výrobek od nás bude kvalitní, chutný a s jasně prokázaným původem, žádné přebalené zboží z Polska nebo privátní značka s nejasným původem. Ne všechny konvenčně vyráběné produkty jsou špatné. Mnoho jich vyhovuje původem, složením, kvalitou i chutí a v našich prodejnách je najdete. Ve většině případů, pokud je to možné, se snažíme zákazníkům nabízet všechny alternativy – konvenci, malé rodinné zpracovatele i BIO kvalitu, všechny varianty jsou ale kvalitní,“ vysvětluje důvody pro prodej různých produktů ve Sklizeno David Kukla.

Možná vás z míry vyvede i fakt, že ani vejce ve farmářské prodejně nemusí být od slepičky, která si pokojně zobe svou dávku zobu na venkovském dvorku, ba ani to chlazené kuře nemusí žít do posledních chvil spokojeným životem ve volném výběhu. „Vejce z klecových chovů, tedy s kódem 3 (pozn. vejce nosnic v klecích), u nás z našeho rozhodnutí nenajdete, kuře z velkochovu ano. Důvod je prostý, malých a skutečně farmářských chovů kuřat je v ČR jen několik a cena je taková, že zájem zas tak veliký není. Biokuřat je úplný nedostatek i přes vysokou cenu. V ČR v této oblasti spolupracujeme s moravskou firmou Raciola, která má v rámci skupiny Lukrom svoje vlastní velké chovy kuřat, ale zároveň si produkuje vlastní krmiva a hospodaří na vlastní zemědělské půdě. Má také vlastní porážku a zpracovnu kuřat, vše pod taktovkou rodiny Červenků. Nenakupuje tedy kuřata ze zahraničí, což je běžný jev u jiných producentů. Nechladí kuřata vodou, což je běžný jev u polských kuřat a takto bych mohl pokračovat,“ vysvětluje David Kukla. Přidaná hodnota potravin, které ve Sklizenu koupíte, prý – dle Davida Kukly – tkví v hlavních atributech, kterými jsou: potravina byla vyrobená v Česku, ideálně co nejblíže k prodejně, z českých surovin, vyrobená kvalitně, bez zbytečné chemie a skvěle chutnající. Farmářská prodejna tedy funguje jako jakýsi filtr, ale tím jediným, kdo stále rozhoduje o kvalitě potravin v našich lednicích, jsme my. Takže se brýlí nevzdávejte ani v krámku na rohu, supermarketu, ale ani ve farmářské prodejně. Aktualizováno: Vyjádření zakladatele Sklizeno.cz David Kukla, zakladatel Sklizeno.cz, vydal vyjádření, v němž reaguje na výtky a obvinění. Na jednom místě se snaží vysvětlit a osvětlit všechny body, které byly Sklizenu vyčítány (dále v plném znění): Vyjádření zakladatele a otázky a odpovědi k aktuálnímu dění 7. 8. 2015 V následujícím textu chceme reagovat na řadu výtek či obvinění, které se na nás v posledním týdnu snesly. Zažíváme teď perné chvilky a nemůžeme pominout, že jsme si mnohé z toho, co je nám nyní vyčítáno, způsobili do jisté míry sami, především kvůli podcenění důležitosti komunikace. Rádi bychom ale debatu posunuli z úrovně „honu na čarodějnice“ do věcnější roviny, ve které se dá lépe dýchat a argumentovat. Aktuální vlna kritiky je největší od našeho vzniku v roce 2011. Přiznáváme, že jsme na ni nebyli připraveni, a proto se některé naše první reakce mohly jevit jako zbrklé nebo dokonce ublížené. Brali jsme si kritiku jako osobní útok, ne jako podnět ke snaze o zlepšení. Nyní je ale čas na změnu. Na základě toho, co se objevilo v médiích a hlavně na Facebooku, jsme vybrali hlavní témata a nabízíme vysvětlení. Některé informace (zejména ty o Ježkově statku) jsou již známé z předchozího prohlášení na našem webu, ale považovali jsme za vhodné uvést je ještě jednou, na jednom místě a společně s ostatními. Sklizeno.cz lhalo o Ježkově statku! Ježkův statek je náš dlouholetý dodavatel a i přes aktuální dění si myslíme, že výrobky této značky mají plné právo být u nás v prodejnách. Jsou kvalitní, chutné, lokální a částečně od malých a částečně od středních producentů. Bohužel jsme si ale neuvědomili, že jsme málo vysvětlili, kdo jsou a mohou být naši dodavatelé. A aby bylo ještě hůř, měli jsme na webu neaktualizovaný medialonek Ježkova statku. Nedorozumění, které z toho vzniklo, a potenciální ztráta důvěry jako důsledek nás velice mrzí. Ale je potřeba podívat se na celou věc střízlivě a bez zbytečných emocí. Pojďme si tedy ještě jednou shrnout fakta: Za značkou Ježkův statek stojí David Vortel, který část výrobků vyrábí ve vlastní manufaktuře, zbytek mu dodávají rodinné firmy – výrobci nebo zpracovatelé převážně z Vysočiny. Název evokuje, že existuje reálný statek, kde se všechny jeho výrobky vyrábějí od A do Z. Ježkův statek ale vyrábí ve vlastní manufaktuře pouze část svých produktů, část jich produkuje prostřednictvím partnerů. U těch ale dohlíží na kvalitu a původ vstupních surovin, kontrolu kvality, balení a v případě potravinářských výrobků dodává to cenné – recepturu, kvůli které jsou jeho výrobky tak dobré. Proč to tak je?

Ježkův statek začínal jako malá manufaktura, která měla vzniknout v rodinném domě v Bohdalíně na úbočí vrchu Ježek. Odtud pochází název. Hygienické normy ale neumožňovaly v rodinném domě začít vyrábět, proto se výroba přesunula kompletně do pronajaté manufaktury v nedaleké Kamenici nad Lipou. Jak o ně rostl zájem, neustále rostl počet produktů, které nabízeli a výrobní kapacity a zdroje na to jednak nestačily a jednak neměli ani vybavení pro jejich produkci. Proto část výrobků začali zpracovávat u partnerů, kde dodnes dohlíží na kompletní výrobní proces. Díky tomu jsou produkty značky Ježkův statek nezaměnitelné. Pro nás ve Sklizeno je běžné, že si naši dodavatelé část výroby realizují u partnerů. Víme, že to jinak ani není možné, měli jsme ale o tomto více informovat. To, co nám přišlo samozřejmé, bylo totiž bohužel nepříjemným překvapením pro naše zákazníky. U nás v prodejnách najdete produkty lokální od malých a středních výrobců, s důrazem na kvalitu, ideálně tedy farmářské a bio, ale ne ve všech případech. Pokud produkty zpracované konvenčními způsoby, ale z kvalitních zdrojů, vyhovují našim nárokům na kvalitu, chuť a prokazatelně český (ideálně lokální) původ, v našem sortimentu mají a vždy měly místo. Netýká se to jenom Ježkova statku, podobně fungují i naši další dodavatelé včetně např. uzenářů, což jsou produkty u nás nejprodávanější. Uzenáři si také nechovají vlastní prasata na šunku. Ne každý může investovat do výrobny, proto je využívání výrobních nebo dodavatelských kapacit běžná věc. A opět opakujeme, že Ježkův statek nedodává své produkty jen k nám, ale i do jiných prodejen potravin. Pokud vás zajímá přesný původ produktů Ježkova statku, najdete ho zde: http://www.sklizeno.cz/farmari-dodavatele/syry-mlecne-vyrobky/jezkuv-statek. Sklizeno.cz prodává produkty od velkoproducentů! I když minimum výrobků, tak najdete u nás výrobky od větších českých producentů, jako je třeba zmíněná Raciola. I ta je ale svou velikostí malá oproti největším českým producentům, kterým se vyhýbáme a v našem sortimentu je nenajdete především proto, že nesplňují naše nároky a prokazatelný český původ a většinou ani na kvalitu. Jejich výrobní řetězec je tak složitý, že CZ na obalu není rozhodně dostatečnou zárukou českého původu. Pokud v našem sortimentu přesto narazíte na potravinu s nejistým původem, budeme rádi, když nás upozorníte na e-mailu mailto:[email protected] nebo na našem Facebooku. A jak tedy vysvětlíte ta kuřata a sýr? U kuřat Zelenka nám byl na začátku spolupráce deklarovaný původ z moravských drůbežáren. Podle informací od partnerů jsme si přestávali být autenticitou původu jistí. Důkaz jsme neměli, přesto jsme je raději postupně vyřadili a nahrazovali uherskobrodskou Raciolou, se kterou jsme začali úzce spolupracovat v roce 2013. Až 4. srpna se mi dostal do ruky písemný důkaz o tom, že kuřata pochází z různých zdrojů, které se neslučují s naší filozofii. Ano, chyba se stala. Ale přišli jsme na ni a napravili jsme ji. Co se týče kozího sýra, tak ten byl od malého výrobce Družstvo Počátky. Ten ale spadl do konkurzu a změnil majitele (přešel na věřitele) v průběhu toho, co jsme ho nabízeli, což jsme si neověřovali. Chodil nám stejně kvalitní sýr a o majetkové změně jsme neměli tušení. Proč prodáváte kuřata z Racioly? Ve Sklizeno můžete koupit i produkty větších výrobců, pokud splňují naše kvalitativní nároky. Nejsme výhradně farmářská prodejna a nikdy jsme to netvrdili. Nijak se jim nebráníme a najdete u nás například sýr Lučina, minerálku Vincentka, tvarůžky nebo mošty z Lažan. Jsou to kvalitní české produkty, které nám chutnají a rádi je zákazníkům nabídneme. Stejným příkladem jsou kuřata Raciola. Jsou to kuřata, která jsou kvalitní, zaručeně moravská a firma má plně pod kontrolou krmiva, chov i jejich zpracování. Skupina Lukrom, kam Raciola patří, je vlastněná rodinou Červenků, kteří si na kvalitě zakládají. Na rozdíl od nejmenovaných dalších

zpracovatelů drůbeže v ČR Raciola neimportuje kuřata z Polska nebo Číny, veškerá drůbež pochází z vlastní produkce na moravsko-slovenském pomezí. Bohužel většina předsudků pochází z neznalosti problematiky chovu a zpracování kuřat. Vedle kuřat Raciola nabízíme i biokuřata a kuřata z malých farmářských chovů (ve vyšší cenové hladině). Chtěli jste oklamat zákazníky, aby si u vás koupili obyčejné potraviny jako v supermarketu! To jsme rozhodně nechtěli. Potraviny, které prodáváme, jsou kvalitní, v rámci České republiky lokální, chutné a bez zbytečné chemie. Ne všechny jsou ale farmářské a my měli za samozřejmé, že to naši zákazníci vědí. Bohužel tady selhala naše komunikace, kterou jsme často opírali o zajímavé příběhy drobnějších dodavatelů a málo mluvili o středních a větších producentech, kterých je u nás asi 10 % z celkového počtu dodavatelů. Vydáváte obyčejné potraviny za BIO kvalitu! Nikdy a ani to není možné! BIO jsou jednoduše řečeno produkty, které mají certifikát kvality BIO, tedy jsou to produkty certifikovaného ekologického zemědělství. Tento certifikát uděluje a zároveň kontroluje výrobu v souladu s pravidly ekologického zemědělství několik akreditovaných organizací. Na obalech ho poznáte podle oficiálního loga a Sklizeno nemá jakoukoli pravomoc ani možnost do této skupiny produkty zařazovat. Je to oficiální, zákony stanovená kategorie. Ve Sklizeno.cz tvoří biopotraviny cca 50 % sortimentu a neustále jich přibývá. Prodáváte klecová vejce od velkovýrobce Bohemia Vitae a vydáváte je za farmářská! Vejce od Bohemia Vitae prodáváme, ale nikdy jsme neprodávali vejce klecová, ted s kódem 3! V regálech najdete vejce podestýlková, bio a z volných chovů. Vajec z volných chovů s kódem 1 je na trhu nedostatek a proto máme v nabídce i vejce s kódem 2. Nikdy jsme se nesnažili zákazníka mást – vejce byla i explicitně jako „podestýlková“ označena nejen na obalu podle zákona, ale i na naší cenovce. Nikoliv jen, že jsou to vejce s kódem 2, aby si zákazník musel zjišťovat, co je to za kód. Chov slepic na podestýlce je běžným standardem a bereme podestýlková vejce i od jiných dodavatelů, např. http://www.farmacercany.blogspot.cz/p/fotogalerie.html + http://prodejvajec.cz/chovslepic/, kteří chovají slepice ve srovnatelných halách jako Bohemia Vitae, pouze mohou mít haly menší, což se projeví i v menším počtu slepic v hale, místa pro každou slepici je tam srovnatelně. Nikdy jsme ale vejce Bohemia Vitae nepropagovali jako farmářská. Ano, jsou dražší než běžná vejce v supermarketu, protože to nejsou vejce klecová s kódem 3, což je běžný standard v konvenční prodejní síti. U Agrodružstva Miroslav máte místo reálných fotografií ze statku obrázky z fotobanky! Toto je další nedorozumění, na které upozornil Deník Referendum. Nejde ale o ilustrační fotografie z Miroslavi, ale ilustrační fotografie, které jsme z fotobanky zakoupili v roce 2011 pro potřeby dekorace našich prodejen. Na webu máme stejnou fotogalerii uvedenou na stránce http://www.sklizeno.cz/fransiza-partnerstvi určené zájemcům o franšízu. Uvědomujeme si, že návštěvníci webu mohli kvůli chybnému umístění pásu fotografií pod informaci o našem podílu v Agrodružstvu Miroslav získat mylný dojem, že jde o reálné fotografie z tohoto družstva. Tohoto nedorozumění je nám líto. Na druhou stranu – proč bychom k fotogalerii Agrodružstva Miroslav, které produkuje hovězí a vepřový skot, obilí, mléko a víno, dávali fotografii sýrů a dvou na první pohled historických traktorů? Fotogalerii jsme se rozhodli odstranit, aby naše zákazníky neuváděla v omyl, a nahradíme ji skutečnými fotografiemi z družstva. Jsem v šoku z toho mrtvého prasete v Miroslavi! Přečtěte si prosím vyjádření místopředsedy Agrodružstva Miroslav, pana Radka Janečka: http://www.agd-miroslav.cz/informace-a...ky/reakce-na-clanek-v-deniku-referendum

Takže nic se nestalo, jedeme dál? Dostali jsme cennou lekci. Jedeme dál, ale je nám jasné, že musíme zlepšit komunikaci a doplnit informace o původu potravin, aby už se nemohla opakovat situace, kterou zavinily naše chyby. V první řadě připravujeme definici toho, co to znamená „farmářský“, aby bylo jasné, jaká potravina u nás může tento přívlastek nést. Protože u nás podobná definice neexistuje, chtěli bychom ji vytvořit společně s našimi zákazníky. Proto jsme připravili anketu, ve které se našich zákazníků ptáme, co to pro ně znamená. Na webových stránkách také zapracujeme na tom, aby bylo explicitně řečeno, jaké potraviny k nám smějí a jaké ne a podle čeho se rozhodujeme, zda potravinu zařadíme do sortimentu. Vypracujeme také seznam výrobců a farmářů, kteří jsou našimi nejvýznamnějšími dodavateli, a do něj umístíme maximum informací o nich. Lokální výrobci budou od příštího měsíce mít označení „z regionu“. Z hlediska sortimentu samotného ale žádné změny nechystáme a nadále si myslíme, že všechno, co nabízíme, je opravdové jídlo – jídlo s chutí, bez zbytečné chemie, regionální i globální (to v případě zahraničních potravin typu čokoláda, káva, koření, superfoods, a dalších, které se u nás nevyrábějí nebo ne v dostatečné kvalitě), a hlavně kvalitní. Na vaše reakce se budeme těšit na mailto:[email protected] nebo na Facebooku Sklizeno – Opravdové jídlo. David Kukla, zakladatel Sklizeno.cz Zdroj: Sklizeno.cz URL| http://www.vitalia.cz/clanky/podvod-jmenem-jezkuv-statek-normalka/

Zemědělec Co se strategickými zásobami potravin Zemědělec str. 14 Zájmové organizace Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - TOP

10.8.2015

zpět Správa státních hmotných rezerv představila v minulých dnech kroky, jejichž cílem je snížit náklady na uchovávání strategických zásob potravin. Přelomovým rozhodnutím je zejména projekt „živých konzerv“, což je v praxi nahrazení části zásob mraženého masa masem chovaných hospodářských zvířat, která by bylo možné v případě potřeby operativně porazit a toto čerstvé maso zahrnout do zásob Správy státních hmotných rezerv. Ministr zemědělství uvedený krok příliš nevítá, naopak Potravinářská komora ČR i Agrární komora ČR řešení podporuje. A navíc se ve spolupráci se Správou státních hmotných rezerv (SSHR) snaží o restrukturalizace strategických zásob potravin ve prospěch v České republice produkovaných zemědělských surovin a z nich vyráběných potravin. Jde o přežitek určený pro několik vyvolených? Uvedené kroky lze v zásadě hodnotit jako pozitivní, pravá podstata problému je ale jinde -totiž zda má v dnešní době nějaký praktický význam udržovat za nemalé peníze daňových poplatníků právě strategické zásoby potravin, ba dokonce je ještě navyšovat. To vše za situace, kdy se strategické rezervy potravin v praxi za celé polistopadové období ani jednou nepoužily, protože k tomu pochopitelně - nebyl důvod. Kritici sice možná namítnou, že takové obilí ze SSHR se použilo - což je sice pravda, avšak v tomto případě šlo o zápůjčku komerčnímu subjektu, ne o řešení krizové situace ve výživě obyvatel. Navíc není příliš jasné, jakým způsobem by lidé obilí konzumovali - zřejmě by žvýkali zrnka pšenice...

Nežijeme ve středověku, kdy bylo standardní vojenskou taktikou vyhladovět nepřítele. Nežijeme ale ani v období studené války (i když se některé její atributy nenápadně vracejí), kdy bylo nutné veřejně z politických důvodů deklarovat nezávislost na druhé straně a kdy byli lidé permanentně udržováni ve strachu před třetí světovou válkou. Konečně nežijeme ani v poválečném období, kdy bylo válkou rozvráceno zemědělství v celém vyspělém světě a kdy měly nějaké strategické zásoby základních komodit určitý smysl. To vše v praxi znamená, že strategické zásoby potravin jsou přežitkem, jenž je uměle udržován při životě prostřednictvím několika vyvolených, kteří mají ze skladování a obměn zásob potravin pro stát dobrý byznys. Přehodnotit systém strategických zásob To ovšem neznamená, že by neexistovala oprávněnost existence SSHR. Dokonce i v potravinářství, respektive ve skladování nezbytně nutných zásob pitné vody. Taková potřeba se v minulosti několikrát vyskytla v souvislosti s povodněmi, jejichž důsledkem mimo jiné byla totální nedostupnost zdrojů pitné vody v některých postižených lokalitách, neboť tamní zdroje pitné vody byly kontaminovány. Daleko větší a svým způsobem nezastupitelný význam SSHR nicméně spočívá ve skladování a obměně strategických zásob pohonných hmot, tedy nafty, benzínu a leteckého benzínu. Naše země téměř nemá vlastní zdroje těchto zcela nezbytných surovin pro fungování průmyslu a dopravy a riziko „utažení kohoutků“ ropy nebo zemního plynu se spíše zvyšuje, než snižuje. Pakliže by se měla SSHR na něco opravdu prioritně soustředit, je to právě tato oblast strategických zásob. Nutno přitom podotknout, že současné vedení SSHR je zřejmě to nejlepší, které v mnoha předchozích letech tento úřad vedlo. Důkazem je i snaha „něco udělat“ se systémem strategických zásob potravin. Oblast pohonných hmot je přitom daleko větší oříšek, i proto, že se v ní točí mnohonásobně více peněz než v potravinách. Problémem jsou zejména takzvané rotační smlouvy mezi SSHR a jejími partnery, které -stručně řečeno - umožňují privátním firmám obchodovat s majetkem státu, což je na hraně, nejspíš ale za hranou zákona. Bohužel, většina takových smluv je ze strany SSHR nevypověditelná, což jde na vrub právě bývalým šéfům správy. Sekce potravinářství je proti tomu doslova popelkou. Možná ale i to je důvod, proč popelku provdat a celou tuto sekci, snad až na tu vodu, zrušit. Foto popis| Projekt „živých konzerv“ by v praxi znamenal nahrazení části zásob mraženého masa masem chovaných hospodářských zvířat Foto autor| Foto archiv ASZ ČR

zpravy.iDNES.cz Rok ruského embarga očima Češky: raketové zdražování a krokodýlí maso 10.8.2015 zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Zahraniční MF DNES, Eva Malá, spolupracovnice MF DNES v Rusku Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Je to rok, co prezident Vladimir Putin zakázal dovoz západních potravin do Ruska. Češka Eva Malá rok bedlivě sledovala situaci v ruských obchodech i restauracích a monitorovala dopady embarga na obyčejné Rusy. V Moskvě učím angličtinu, sledovat projevy embarga jsem se rozhodla z prostého důvodu. Vadilo mi, jak západní zpravodajové popisovali hlavně prázdné regály v ruských obchodech. Ruští novináři zase prezentovali antisankce jako skvělou možnost pro zemi. Ani s jedním jsem nesouhlasila a chtěla přesněji zachytit realitu. Během celého roku jsem navštěvovala obchody, supermarkety, pouliční trhy, restaurace, bary, hospody, festivaly, mluvila s řadou lidí. A to nejen v Moskvě, ale i v Novosibirsku, Jekatěrinburgu, Volgogradu, Nižním Novgorodě a dalších městech či vesnicích. Vše jsem zaznamenávala na facebookovém profilu nazvaném 365 Days of Russian Ban On Food . Zde si můžete přečíst, jak se situace s jídlem v Rusku vyvíjela. Srpen Prázdné regály

Zákaz loni v srpnu způsobil, že Rusové se začali o potraviny více zajímat. Jelikož embargo přišlo nečekaně, prodejci ztratili původní dodavatele téměř přes noc. Výsledkem opravdu byly často ony prázdné regály obchodů a také první pokusy o pašování zakázaných potravin do země. Nicméně vláda se nezastavila, do konce měsíce zavřela dvanáct poboček rychlého občerstvení McDonald’s, obvinila palírnu Jack Daniel’s z nekvalitní whiskey a zákaz rozšířila i o některá ukrajinská piva, vína a tvrdý alkohol. Září Měsíc shnilého ovoce Září se stalo měsícem shnilého ovoce a zeleniny, které zaplnilo prázdná místa na pultech některých supermarketů. V tomto období nebyl příjemný pohled ani na sekci masa a mléčných produktů, kde chyběl hlavně výběr sýrů a mléka. Vláda mezitím vyšetřovala aktivity charity Ronald McDonald House, uzavřela dalších deset poboček McDonald’s, pokutovala moskevskou pobočku Burger King 100 tisíci rubly (asi 40 tisíc Kč) za porušení bezpečné manipulace s potravinami. A rozšířila embargo, tentokrát o veškeré ukrajinské sladkosti. Říjen Přichází krokodýl V říjnu se situace s ovocem a zeleninou částečně zlepšila, objevil se však nový problém: mléčné produkty a mléko. Kvůli pachuti ruského mléka, které se člověk nemohl zbavit dlouho po požití, to nebyl ani před embargem produkt, který by se dal doporučit. Teď se navíc vyskytovalo na pultech v minimálním množství nebo už zkažené. Začal také růst počet pokusů o pašování zakázaných potravin, pohraničníci v říjnu evidovali přes 800 případů. Ruská kontrola bezpečnosti potravin povolila dovoz krokodýlího masa z Filipín jako náhražku za vepřové a hovězí a zároveň zrušila embargo z roku 2004 na dovoz vepřového z Číny (Rusko ho zavedlo kvůli častým chorobám zvířat). Ceny potravin rostly, i přesto vláda dále rozšířila zákaz o vepřové a telecí vedlejší produkty, droby, tuk, veškeré maso z Moldavské republiky a zeleninu a ovoce z Ukrajiny. Listopad Kde je pohanka V listopadu vypukla pohanková panika. V některých regionech cena oblíbené ruské přílohy vzrostla až o 80 %. Přicházely zprávy o zdražujících těstovinách (cena hrubé mouky byla o 70 % vyšší než před měsícem) a slunečnicovém oleji (dražší o 15 až 23 %). Pozitivní informace dorazily alespoň z malé vesnice Solonovka, kde místní celebrity Alla a Alexandr Kokorinovi začali vyrábět kozí camembert. A co na to vláda? Ta opět rozšířila sankce o sýry z Ukrajiny a hovězí klobásy, párky, pečené a předkrájené maso z deseti evropských zemí. Prosinec Vodka je stálice Před Vánocemi Rusko postihly dramaticky rostoucí ceny potravin: čerstvá rajčata stála o 34,5 % více než před embargem, okurky podražily o 20,7 % a brambory o 12,6 %. Prezident Vladimir Putin ovšem snížil daň na vodku, její cena se tedy ani v nejhorším bodě krize nezměnila. Do podpory alkoholu se pustila i poslanecká sněmovna, která částečně zrušila zákon z roku 2012 omezující její reklamu. Do televizí a rádií se tak vrátily reklamy na alkohol místní výroby. Vánoční prázdniny se projevily ve výkonnosti úředníků a ti tento měsíc jen upřesnili zákaz na německé kuřecí a hovězí z Itálie, Maďarska a Černé Hory. Leden Vrací se sovětské jídlo Nový rok přinesl na pulty obchodů sovětské produkty (například sýr Družba), nebývale vysokou inflaci a vlnu kontrol cen v supermarketech. Ty odhalily, že ceny základních potravin vzrostly o 10 až 150 %. Na nepříjemnou situaci si v lednu stěžovali i poslanci. Těm ve státní kantýně podražila populární sladká kaše o 150 %. Nicméně sankce se nadále rozšiřovaly, v prvním měsíci roku 2015 se k zakázaným produktům přidala ukrajinská sůl. Únor Předčasná radost Na začátku února hlásilo pět velkých ruských výrobců potravin vítězství nad krizí. Země se na chvilku zaradovala. Na konci února byl ale u zdí Kremlu zastřelen kritik prezidenta Boris Němcov. Tragická smrt rozpoutala ostrou politickou debatu a přinesla otázky ohledně mnoha počinů vlády. K lepšímu se však nezměnilo téměř nic, rozhodně ne v případě jídla.

Pozitivní snad byla jen dohoda předních ruských prodejců potravin o zmrazení cen dvaceti nejprodávanějších produktů na dva měsíce. A také prohlášení některých ruských zákonodárců, že potravinové embargo poškozuje ruský lid, s žádostí o jeho zrušení a omezení pravomocí prezidenta (později dostali důtku). Březen Pirohy bez sýra Březen se v podstatě stal symbolem celého embarga. Lidé si sice často kupovali pouliční jídlo za stejnou cenu, ale jeho kvalita byla dvakrát horší (třeba kyjevský piroh byl ještě na začátku embarga přeplněn sýrem a masem, v březnu chyběl sýr, z masa zůstala slabá vrstva). Řada přišla i na výkřiky zmateného vlastenectví, jako třeba nápisy v obchodech u zlevněného zboží, které hlásaly: „Naše odpověď na sankce.“ Oko nejednoho pivaře nezůstalo suché při zjištění, že cena piva dosáhla sedmnáctiletého rekordu. Duben Invaze českých paštik Úsměv u místních Čechů pro změnu vykouzlila invaze českých paštik. Krajanka byla k vidění v obchodech jako je Sedmoj Kontinent, Viktoria nebo Naš supermarket. Prezidentův přítel a slavný ruský režisér Nikita Michalkov spolu s obchodním partnerem a bratrem Andrejem Končalovským dostali od státu příslib, že jim pomůže financovat jejich ruský fastfood „Jíme doma“. Bývalý moskevský starosta Jurij Lužkov se v dubnu nabídl jako dodavatel masa a obilí. Květen Sýry bez mléka Na prvního máje vešel v platnost nový zákon, jenž zakazoval prodej alkoholických energetických nápojů. Ten nepotěšil především mladší generaci. Radost nepřineslo ani zablokování tří webových stránek stále nabízejících některé západní produkty. Testy mléčných produktů přinesly další ránu: pouze 50 % jich obsahovalo mléko. Nicméně některé ruské společnosti si nemohly stěžovat, vinařství Ariant expandovalo o 40 %, ruské sýrárny zvýšily produkci o 30 %. Červen Jsou tu šašlikové party! V létě začaly vypadat moskevské ulice podstatně lépe. V červnu se vyrojily festivaly, šašlikové večírky a tolik potřebné automaty na nápoje či jídlo. Naneštěstí opět zasáhla vláda a rozšířila embargo o zpracované ryby - například šproty - z Estonska a Lotyšska. Diskutovalo se i o novém zákazu dovozu zmrzliny z EU a dalších států. Červenec Římské slavnosti Řada v Rusku žijících cizinců, kteří dosud ze země neodešli, si odchod z Ruska naplánovala na červenec. A právě v tento letní měsíc se zdálo, že se vše zlepšuje. Mnozí nahlas říkali: „Zrovna teď, když odcházím, se to tady zlepšuje...“ Jenže pouliční slavnosti v římském stylu nezakryly realitu, která byla taková, že 22 milionů Rusů žilo v chudobě a kurz rublu k americkému dolaru se propadl v porovnání s loňskem o 40 %. Navíc se znovu začaly rojit bizarní zákony, jako zákaz žvýkání žvýkaček v letadlech nízkorozpočtové společnosti Poběda. Srpen Ceny se stabilizují Je tady znovu srpen a Rusko „slaví“ 365 dní potravinových antisankcí, které na sebe samo uvalilo. Naštěstí se ceny potravin konečně začínají stabilizovat, někdy dokonce klesat. Snad tento trend vydrží i přes dlouhou a krutou zimu, aby chudší Rusové nestrádali. Jaká bude? Těžko říct, jelikož prezident Putin potravinové antisankce prodloužil o další rok.

URL| http://zpravy.idnes.cz/rok-v-rusku-a-s...anicni.aspx?c=A150807_160826_domaci_jav

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Ministr Jurečka vyzval eurokomisaře Hogana, aby intenzivněji řešil současnou složitou situaci na trhu s mlékem 5.8.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství

MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ministr zemědělství Marian Jurečka vyzval eurokomisaře pro zemědělství Phila Hogana, aby intenzivněji řešil současnou složitou situaci na trhu s mlékem. Jurečkovu iniciativu podpořili ministři zemědělství dalších sedmi států Evropské unie. Český ministr tak učinil v souvislosti se zasedáním Rady, které se uskuteční 7. září v Bruselu. Ministr zemědělství Marian Jurečka vyzval eurokomisaře pro zemědělství Phila Hogana, aby intenzivněji řešil současnou složitou situaci na trhu s mlékem. Jurečkovu iniciativu podpořili ministři zemědělství dalších sedmi států Evropské unie. Český ministr tak učinil v souvislosti se zasedáním Rady, které se uskuteční 7. září v Bruselu. Bude se věnovat situaci na trzích s mlékem a vepřovým masem. K výzvě ministra Jurečky přijmout cílená opatření pro ty členské státy, kde jsou ceny mléka nejnižší, se připojily delegace Polska, Bulharska, Rumunska, Belgie, Maďarska, Slovinska a Slovenska. Ministři zemědělství osmi zemí EU oceňují opatření, která Phil Hogan dosud inicioval, jsou ale přesvědčení, že pro zlepšení situace v odvětví mléka a mléčných výrobků je zapotřebí dalšího úsilí. Celkově se situace v EU podle nich nejeví až tak dramaticky, ale v některých členských státech existují na národních trzích skutečné problémy a mléčný sektor tam zažívá v posledních měsících obtížné období. „Vyzýváme Evropskou komisi, aby přijala opatření, jako je použití zvýšených intervenčních cen v Evropské unii, se zvláštním důrazem na členské státy, kde jsou ceny surového mléka pod průměrem EU. Žádáme také zavedení dočasné mimořádné podpory pro producenty kravského mléka za účelem kompenzace poklesu příjmů,“ napsal Philu Hoganovi jménem ministrů zemědělství osmi zemí EU Marian Jurečka. Situace na trhu s mlékem se řešila z iniciativy ministra Jurečky s podporou jeho polského kolegy Marka Sawického na zasedání Rady pro zemědělství a rybářství v Bruselu v polovině července. Sektor mléka se v posledních měsících potýká s nízkými výkupními cenami a přebytkem mléka. Tyto problémy částečně způsobilo nedávné ukončení režimu mléčných kvót v celé EU, přebytek této suroviny na trhu a komplikace, které přinesly ruské sankce vůči Unii dopadající velice negativně především na výrobu a zpracování mléka. Hynek Jordán tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství


Živočišné odpady z výroby potravin do komunálního odpadu rozhodně nepatří agris.cz str. 0 Potravinářství SVS ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5.8.2015

zpět Státní veterinární správa letos již podruhé pokutovala stejnou prodejnu masa a uzenin v Černošicích kvůli obdobnému deliktu. Přestože byl provozovatel tamní prodejny z podobných důvodů sankcionován již v květnu, zjistili úřední veterinární lékaři při kontrole provedené v závěru července, že stále nenakládá s živočišným odpadem v souladu s předpisy. Státní veterinární správa letos již podruhé pokutovala stejnou prodejnu masa a uzenin v Černošicích kvůli obdobnému deliktu. Přestože byl provozovatel tamní prodejny z podobných důvodů

sankcionován již v květnu, zjistili úřední veterinární lékaři při kontrole provedené v závěru července, že stále nenakládá s živočišným odpadem v souladu s předpisy. Droby odhozené do popelnice na komunální odpad, kam rozhodně nepatří, silně obtěžovaly okolí zápachem. Prodejci byla uložena pokuta v řádu desítek tisíc Kč. Na základě opakovaného podnětu od spotřebitele, který upozornil na to, že v prodejně dochází stále k vyhazování masa do popelnic určených pro komunální odpad, kazící se maso za teplého počasí silně zapáchá, popelnice jsou znečištěné a lezou po nich červi, provedla Krajská veterinární správa pro Středočeský kraj dne 22. července v prodejně opětovnou kontrolu. Při kontrole provozovny Novák maso-uzeniny v Radotínské ulici v Černošicích byla v popelnici pro komunální odpad nalezena igelitová taška s 5-6 kg drobů. Popelnice byla silně znečištěná, čemuž odpovídala také míra zápachu. Jednalo se o opakování deliktu, a to i navzdory již dříve uložené pokutě za totožný přestupek zjištěný při kontrole provedené na stejném místě začátkem letošního května. Tehdy byly při kontrole nalezeny mezi komunálním odpadem igelitové tašky s kostmi a odřezky masa. Tím, že provozovatel nelikvidoval hygienickým a ekologickým způsobem živočišné odpady tak, aby nepředstavovaly zdroj kontaminace, porušil opakovaně platnou legislativu. Podnikatelé, u nichž vznikají vedlejší živočišné produkty (VŽP), jsou totiž povinni zajistit jejich neškodné odstranění. Jejich výskyt musí hlásit oprávněné osobě, která provede jejich další zpracování nebo neškodné odstranění. Do doby odvozu musí být VŽP uchovány tak, aby nedošlo k ohrožení zdraví zvířat nebo lidí a životního prostředí. Bezpečné uložení má také zabránit zcizení či znehodnocení VŽP s ohledem na možné další zpracování, například krmiva pro masožravá zvířata. Za VŽP jsou považována zejména uhynulá zvířata, živočišné odpady z průmyslového zpracování a výroby potravin či neprodané živočišné potraviny z maloobchodních prodejen. Mezi oprávněné osoby se řadí zejména asanační podniky, výrobci krmiv pro zájmová zvířata, kompostárny či bioplynové stanice. Podniky, které hodlají s VŽP nakládat, musí být schváleny a zároveň průběžně kontrolovány místně příslušnou krajskou veterinární správou. Provozovatelé potravinářských podniků, u nichž VŽP vznikají, rozhodně nemohou vyhazovat do komunálního odpadu, co se jim zlíbí. Nepřípustné je také zkrmování těchto VŽP hospodářským zvířatům, a to ani těm, která jsou chována v malochovech pro vlastní spotřebu chovatele. Mgr. Petr Pejchal Tiskový mluvčí SVS


Nabídka účasti českých firem na prestižním mezinárodním veletrhu WORLD FOOD KAZACHSTÁN 2015 agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 6.8.2015

zpět Ministr zemědělství Marian Jurečka zve české firmy se zájmem o vývoz potravin a nápojů na asijské trhy k účasti na prestižním mezinárodním veletrhu WorldFood Kazachstán 2015, který se uskuteční ve dnech 4. - 6. listopadu 2015. S cílem podpořit české firmy v pronikání na zahraniční trhy připravuje Ministerstvo zemědělství národní expozici o velikosti 91 m2. Datum:4.11.2015 – 6.11.2015 Místo konání:Almaty Kategorie:Výstava, veletrh

Ministr zemědělství Marian Jurečka zve české firmy se zájmem o vývoz potravin a nápojů na asijské trhy k účasti na prestižním mezinárodním veletrhu WorldFood Kazachstán 2015, který se uskuteční ve dnech 4. - 6. listopadu 2015. S cílem podpořit české firmy v pronikání na zahraniční trhy připravuje Ministerstvo zemědělství národní expozici o velikosti 91 m2. Firmy budou mít v této expozici zajištěny zvýhodněné podmínky účasti (viz Příloha 1). Veletrh poctí svou návštěvou ministr zemědělství pan Marian Jurečka. Ve spolupráci s Komorou pro hospodářské styky se SNS organizuje Ministerstvo zemědělství souběžně v termínu od 3. – 6. listopadu 2015 podnikatelskou misi, jejíž součástí bude i odborný seminář pro firmy v den zahájení výstavy. V případě zájmu o účast v podnikatelské misi pana ministra kontaktujte Komoru pro SNS na emailové adrese: mailto:[email protected] Prezentace firem účastnících se veletrhu bude zahrnuta i v tištěném propagačním katalogu – Průvodce expozicí. Podmínky účasti na stánku MZe: Účast firem na tomto veletrhu je v případě splnění podmínek refundována – úhrada plochy, registračního poplatku a úhrada zpáteční letenky jednomu zástupci firmy (dotační program 9H Podpora účasti na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí, podmínky budou uvedeny v Zásadách, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2016). Přihlášku k účasti na stánku Ministerstva zemědělství na veletrhu WorldFood Kazachstán 2015 je nutno zaslat nejpozději do 31. 8. 2015 Akviziční dopis WF Kazachstán 2015


Ceny potravin jsou ve světě nejnižší za šest let, zlevnilo hlavně mléko agris.cz str. 0 Potravinářství E15 on line Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 7.8.2015

zpět Světové ceny potravin klesly v červenci na další minimum za takřka šest let, zlevnily hlavně mléčné výrobky a olejniny. Uvedla to v měsíční zprávě Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Cenový index FAO se proti červnu snížil o 1,7 bodu na 164,6 bodu a meziročně je nižší o 19,4 procenta. Světové ceny potravin klesly v červenci na další minimum za takřka šest let, zlevnily hlavně mléčné výrobky a olejniny. Uvedla to v měsíční zprávě Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Cenový index FAO se proti červnu snížil o 1,7 bodu na 164,6 bodu a meziročně je nižší o 19,4 procenta. Index, který zahrnuje obilniny, olejniny, mléčné produkty, maso a cukr, klesá nepřetržitě od loňského dubna. Za poklesem cen stojí vysoká globální produkce, silný kurz dolaru a levnější ropa. Ceny mléčné produkce, jejichž nynější globální propad doléhá i na české producenty, se minulý měsíc snížily o 7,2 procenta, zejména kvůli poklesu poptávky po dovozu v Číně, na Blízkém východě a v severní Africe. Nabídku mléka podle FAO zvýšila v posledním roce hlavně vysoká produkce v Evropské unii, která

zrušila mléčné kvóty. V meziročním srovnání se ceny mléka propadly zhruba o třetinu. Cena rostlinných olejů klesla v průměru o 5,5 procenta kvůli propadu světových cen palmového oleje, které se dostaly pod tlak zvýšené produkce v jihovýchodní Asii. Naopak obilniny proti červnu zdražily o dvě procenta, meziročně ale byly levnější o zhruba deset procent. čtk


Souhrn událostí uplynulého dne – 6.8. 2015 7.8.2015

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět K čemu jsou strategické zásoby potravin? Doporučení Ministerstva zemědělcům, jak při sklizni zmírnit riziko požárů v horkých a suchých dnech. V Rusku začíná systematická likvidace západních potravin. Z novely zákona nejspíš zmizí povinnost nabízení vína při 15 °C. K čemu jsou strategické zásoby potravin? Správa státních hmotných rezerv (SSHR) představila v minulých dnech kroky, jejichž cílem je snížit náklady na uchovávání strategických zásob potravin. Přelomovým rozhodnutím je zejména projekt „živých konzerv“, což je v praxi nahrazení části zásob mraženého masa masem chovaných hospodářských zvířat, která by bylo možné v případě potřeby operativně porazit a toto čerstvé maso zahrnout do zásob SSHR. Doporučení Ministerstva zemědělcům, jak při sklizni zmírnit riziko požárů v horkých a suchých dnech Důsledná kontrola sklizňové techniky nebo měření teplot uskladněného zrní, slámy a sena – to jsou některá z doporučení Ministerstva zemědělství, jak v tomto horkém a suchém počasí předcházet nebezpečí požárů při sklizni. Základem je, aby zemědělci dodržovali zásady protipožární ochrany a dbali na prevenci všemi dostupnými prostředky. V Rusku začíná systematická likvidace západních potravin V Rusku dnes formálně vstupuje v platnost dekret prezidenta Vladimira Putina o povinné likvidaci evropských potravin, dopravovaných do země v rozporu s vyhlášeným embargem. Přestože první tuny zboží byly v několika ruských městech zničeny už v minulých dnech, masovou akci mají kontrolní orgány zahájit dnes. Z novely zákona nejspíš zmizí povinnost nabízení vína při 15 °C Ve středu skončila možnost podávat připomínky k novele vinařského zákona, která by měla zamezit prodeji pančovaného vína. Ministerstvo zemědělství ve verzi, kterou zaslalo do meziresortního připomínkového řízení navrhovalo, aby se muselo víno nabízet v obchodech při teplotě 15 stupňů Celsia. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Levnější brambory, sýry, pečivo. Potraviny tlačily inflaci k nule agris.cz str. 0 Potravinářství iDNES.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 10.8.2015

zpět Ceny v tuzemských obchodech v červenci v meziměsíčním srovnání klesly. Dolů je táhly zejména potraviny. Například zelenina zlevnila o deset procent, mléčné výrobky kromě sýrů téměř o pět procent. Zdražily naopak dovolené. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu. Ceny v tuzemských obchodech v červenci v meziměsíčním srovnání klesly. Dolů je táhly zejména potraviny. Například zelenina zlevnila o deset procent, mléčné výrobky kromě sýrů téměř o pět procent. Zdražily naopak dovolené. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu. Inflace se nevyvíjí příznivě ani v meziročním srovnání. Cenová hladina vzrostla o 0,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v červnu. „Na vývoj cenové hladiny v červenci měly zásadní vliv ceny potravin. Kromě poklesu cen sezónní zeleniny a brambor se snížily také ceny masa, mléka a mléčných výrobků, mouky a pečiva. Letní výprodeje srazily ceny oblečení a obuvi,“ říká David Marek ze společnosti Deloitte. Meziročně inflace klesla díky levnějším pohonným hmotám a zelenině. Ta zlevnila o 2,7 procenta. Klesly také ceny běžného pečiva, a to o 3,6 procenta, mouka o 2,1 procenta, maso o 3,4 procenta a například mléko o 14,7 procenta. Zelenina zlevnila i meziměsíčně (o 9,8 procenta). Nejvíce brambory: o čtvrtinu. Ceny některých dalších komodit rostly meziročně pomaleji než o měsíc dřív. Zemní plyn zdražil o 1,7 procenta, zatímco v červnu činil meziroční růst 4,5 procenta. Zpomalil růst cen piva, a to na 1,3 procenta z 3,3 procenta v červnu. Na zvyšování meziroční cenové hladiny naopak „tlačily“ zejména alkoholické nápoje a tabák, kde ceny tabákových výrobků vzrostly v červenci za rok o 8,6 procenta. Za znehybněním meziroční inflace je podle ČSÚ hlavně vývoj cen potravin a nealkoholických nápojů, které byly letos v červenci o jedno procento levnější než před rokem ve stejný měsíc. Prohloubil se také meziroční cenový pokles pohonných hmot, které v červenci stály o 10,8 procenta méně než loni. Analytici zpomalení meziroční inflace na 0,5 procenta očekávali a upozorňovali, že důvodem je vysoká srovnávací základna z loňského roku, kdy rostly ceny energií. Nízká inflace posiluje odhodlání centrálních bankéřů držet slabou korunu pomocí devizových intervencí. Nedávno ČNB potvrdila, že hodlá udržovat kurzový závazek na 27 Kč/eur nejméně do druhé poloviny roku 2016.Autoři:ČTK,iDNES.cz


Souhrn událostí uplynulých dní – 7. – 9.8. 2015 10.8.2015

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ceny potravin jsou ve světě nejnižší za šest let, zlevnilo hlavně mléko. Za prodej vadných hnojiv

bude hrozit až pětimilionová sankce. Interfax: V Rusku zuří vyhlazovací válka proti potravinám z EU. Stanovisko Zemědělského svazu ČR k vinařskému zákonu. Ceny potravin jsou ve světě nejnižší za šest let, zlevnilo hlavně mléko Světové ceny potravin klesly v červenci na další minimum za takřka šest let, zlevnily hlavně mléčné výrobky a olejniny. Uvedla to v měsíční zprávě Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Cenový index FAO se proti červnu snížil o 1,7 bodu na 164,6 bodu a meziročně je nižší o 19,4 procenta. Za prodej vadných hnojiv bude hrozit až pětimilionová sankce Za prodej hnojiva, které ohrožuje úrodnost půdy, zdraví lidí a zvířat nebo životní prostředí, bude možné uložit trest až pět milionů korun. Dosud se tyto situace řešily pouze zrušením registrace hnojiva. Změnu plánuje ministerstvo zemědělství v novele zákona o hnojivech, kterou poslalo do meziresortního připomínkového řízení. Interfax: V Rusku zuří vyhlazovací válka proti potravinám z EU Bojovým hlášením z fronty se podobají raporty ruských úředníků o likvidaci evropských potravin, které podle prezidentského dekretu od čtvrtka masově ničí specializované čety ve spalovnách, na skládkách nebo v kafileriích. Likvidaci podléhají nejen potraviny z Evropské unie vystavené ruskému embargu, ale prakticky jakékoli potravinářské zboží bez jasně vyznačené země původu, napsala dnes agentura Interfax. Stanovisko Zemědělského svazu ČR k vinařskému zákonu Zemědělský svaz České republiky /dále jen ZS ČR/ plně podporuje deklarovaný záměr Ministerstva zemědělství upravit regulaci a evidenci sudového vína tak, aby došlo k zamezení negativních jevů s prodejem sudového vína spojených a na druhé straně nedošlo ke zbytečným zásahům do činnosti výrobců vín. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Louky schnou, skot nemá co spásat. Chovatelé zvažují porážku části stád agris.cz str. 0 Zemědělství iDNES.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 11.8.2015

zpět Nápor extrémních veder vysouší pastviny v Česku, což dělá těžkou hlavu chovatelům skotu. Zejména majitelé masných plemen kvůli nedostatku krmiva zvažují redukci svých stád, někteří se k ní již uchýlili. Kvůli suchu navíc chovatelé neshromáždí dostatek krmiva na zimu a příští rok. Nápor extrémních veder vysouší pastviny v Česku, což dělá těžkou hlavu chovatelům skotu. Zejména majitelé masných plemen kvůli nedostatku krmiva zvažují redukci svých stád, někteří se k ní již uchýlili. Kvůli suchu navíc chovatelé neshromáždí dostatek krmiva na zimu a příští rok. Na pastviny má dlouhé období vedra a sucha devastující účinek. Chovatelé skotu, kteří nemají velké zásoby krmiva a spoléhají spíše na pastvu, proto zřejmě budou nuceni část svých stád předčasně porazit. „Není čím krmit. Minimálně deset kusů proto budeme muset nechat porazit. Jsme malá farma a snažíme se ze všech sil sehnat pro zvířata krmení, ale je to teď finančně velmi náročné. Navíc jde

spoustu krmení do bioplynek(bioplynových stanic - pozn. red.), které skupují českou úrodu. Pokud to dám dohromady s klesající cenou mléka, nemáme jinou možnost než redukci stáda,“ říká Petr Staněk, majitel rodinné farmy ve Svatém Jiří.Vedra a nemoci skotu Horké počasí negativně ovlivňuje zdraví skotu. „Krávy velice dobře snáší chlad, ale naopak velmi špatně snáší vedra. Proto se nyní zvyšuje množství zdravotních problémů. Jsou náchylnější na onemocnění, která by je za běžných podmínek neohrožovala nebo jen v menší míře,“ říká veterinář Jiří Davídek. Další problém podle něho je, že krávy v horkém počasí nezabřeznou. „Zabřeznou pozdě, až když se ochladí. Takže problém se přenese na další generaci. Další věc je, že teď méně žerou a častěji stojí, to bude mít další vliv na onemocnění nohou, který se projeví přibližně za tři měsíce,“ vysvětluje veterinář. A není sám. „Chovatelé takto začínají uvažovat, protože nemají krmení a i výkupní cena masa začíná klesat,“ říká veterinář Jiří Davídek, který se specializuje na skot. V kritičtějším stavu jsou podle něj v současnosti chovatelé masných plemen, protože mají méně zásob. Majitelé mléčného skotu si však daň současných veder vyberou v zimě a příští rok, neshromáždí totiž pravděpodobně dostatek zásob krmení. „U mléčného skotu to zatím nebude až tak napjaté, protože chovatelé většinou mají nějaké zásoby. Ale příští rok se můžou dostat do této situace i oni, protože bude málo senáže i kukuřičné siláže,“ říká Davídek.Modlíme se každý den Chovatelé mléčného skotu zatím většinou o porážce zvířat neuvažují. „Zatím jsme nebyli nuceni zvířata porážet. Nemůžeme si to ani dovolit, protože by to znamenalo poměrně velkou účetní ztrátu,“ říká Jana Vykoukalová, ředitelka zemědělské společnosti Zeas Bánov. S nedostatkem krmiva se však rovněž potýká. „Budeme dobytek na pastvě přikrmovat senem, což je dost nezvyklé. V této chvíli dobytek tlačíme, aby spásl i to, co by za běžných podmínek nechával bez povšimnutí. Až když využijeme pastvu stoprocentně, ženeme stádo jinam,“dodává. Někteří chovatelé mají také problémy se zajištěním dostatečného množství vody. „Začínáme se také potýkat s nedostatkem napájení. Bereme vodu ze studní a tam je jí čím dál méně. Za pětadvacet let v zemědělském provozu jsem ještě takové vedro nezažila. Modlíme se každý den,“ uzavírá Vykoukalová. Následky současného sucha se projeví v zimě i příští rok Chovatele, kteří zatím větší problémy nemají, dostihne nedostatek krmiva v zimě. Zatímco první seče víceletých pícnin byly většinou dobré až nadprůměrné, druhé se očekávají o 20 až 30 procent nižší než je obvyklé. „Třetí seče jsou postiženy citelně - odhad je od nulové sklizně až do zhruba padesáti procent,“ vyplynulo z nedávného průzkumu ministerstva zemědělství.Sucho Letošní sucho v Česku jenejhorší za posledních 12 let. Postihlo toky ipodzemní vody, problémem se zabývala i vláda. Meteorologové v červenci uvedli, že určitě nejde o stoleté sucho a v roce 1947 nebo ve 30. letech minulého století, kdy byly velmi suché tři roky za sebou. Chovatelé, kteří nemají větší zásoby z minulého roku, tedy vystačí přes zimu s krmením „nadoraz“, nebo budou nuceni kupovat balené seno. „Momentálně ještě žádný nedostatek nepociťujeme. To neznamená, že ho nepocítíme na jaře příštího roku. Výnos kukuřice bude minimálně o třicet procent horší než v loňském roce, ještě horší situace bude po stránce kvality. Dřív nebo později se to projeví,“ říká předseda představenstva velkotýnecké Agry Miroslav Wrana. Zemědělce kromě sucha trápí rovněž nízká výkupní cena mléka. „Vedle přírody nás velice zatěžuje nesmyslné snížení prodejní ceny mléka z loňských 9,70 korun na 7,20 korun za litr. Výrobní náklady jsou asi 8,80 korun,“ říká Josef Lukášek, předseda představenstva zemědělského družstva ZEPO v

Bohuslavicích v podhůří Orlických hor (o klesajících cenách mléka čtěte zde). Podmínky hospodářských zvířat v období veder intenzivněji kontroluje Státní veterinární správa (SVS). „Je na chovateli, aby zvířatům zajistil odpovídající podmínky. V České republice je může přemisťovat i na jiné pastviny. Pouze to musí nahlásit do ústřední evidence. Pokud má nedostatek vody na pastvině, může ji dovážet cisternou nebo zvířata přemístit,“ vysvětluje Zbyněk Smerád, ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat SVS. „Rozumný chovatel problémy řeší včas,“ podotýká Semerád. Zemědělci se podle něj v krizové situaci mohou obrátit na na krajskou veterinární správu, která jim pomůže najít řešení.Autoři: Zdeňka Trachtová, Michaela Černá


Nízké výkupní ceny drtí malé chovatele. Část farmářů mléko zpracovává agris.cz str. 0 Zemědělství iDNES.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 11.8.2015

zpět Od zavedení ruského embarga na dovoz mléčných potravin se zdramatizovala situace jihočeských producentů i zpracovatelů mléka. Suroviny na trhu je moc, a ceny tak klesají. Na trh se dostávají levné výrobky ze zahraničí, které jsou často dotované. A těm v cenovém boji nemohou čeští producenti konkurovat. Od zavedení ruského embarga na dovoz mléčných potravin se zdramatizovala situace jihočeských producentů i zpracovatelů mléka. Suroviny na trhu je moc, a ceny tak klesají. Na trh se dostávají levné výrobky ze zahraničí, které jsou často dotované. A těm v cenovém boji nemohou čeští producenti konkurovat. „Nízká výkupní cena mléka je dlouhodobě neudržitelná, protože je nižší, než jsou náklady na produkci. Nejmenší rodinní farmáři už v podstatě skončili. Krávy buď prodali, nebo převedli na masnou produkci. Pro řadu rodin to je osobní tragédie,“ potvrdila ředitelka agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná. Jihočeský kraj je v této oblasti postižený velmi výrazně, protože je tu nejvíc dojnic z celé republiky. Nejvíc postižení jsou ti nejslabší - tedy malí farmáři. „Cena mléka periodicky klesá a stoupá. Teď se těch faktorů sešlo ovšem příliš,“ poukázala Šťastná.Přidal se i problém se suchem Výkupní ceny mléka klesají kvůli ruskému embargu na dovoz mléčných produktů a také v souvislosti s letošním dubnovým zrušením mléčných kvót. Do té doby státy EU měly stanovené množství mléka, které mohou vyprodukovat, teď záleží na každém chovateli. To mělo za následek, že v Německu a dalších vyspělých mlékařských státech se produkce hodně zvýšila. Teď se navíc přidává problém se suchem. To výrazně postihlo travní porosty, bude menší sklizeň kukuřice a siláží, což se projeví v cenách píce. Výsledek? Výkupní cena mléka klesla pod sedm korun za litr, což přivádí zemědělce do existenčních problémů. Aby se produkce vyplatila, mluví se minimálně o hranici osmi korun. „Jdeme s výkupními cenami dolů. Nic jiného nám nezbývá. Za peníze, za které mléko nakoupíme, dáme do toho energii a všechno, to nejsme schopni absolutně prodat. Jediná varianta je snížení nákupní ceny. Zemědělci samozřejmě řvou. A právem,“ zhodnotil situaci Milan Teplý, šéf Madety, která je s milionem litrů denně největším zpracovatelem mléka v Česku.Madetě ubyl řetězec Kaufland Před několika týdny Madetě vypadl výrazný obchodní partner - řetězec Kaufland, se kterým se mlékárna nebyla schopna domluvit na ceně. Pro Madetu to znamená ztrátu odbytu deseti procent

produkce. Problémy způsobuje podle Teplého hlavně to, že v Německu je výroba dotovaná. „Umíte si představit, že nejmenovaná obchodní síť sponzoruje zpracovatele, tedy mlékárnu, aby mu dodávala zboží, protože je momentálně katastrofální pokles cen syrového mléka? Je to absurdní situace, kdy obchodník dotuje dodavatele, aby nemusel zdražovat. A ještě se k tomu přizná,“ poukázal Teplý. Problém je, že řetězce jsou v Česku v rukou zahraničních majitelů. A ty jsou pod tlakem výrobců u nich doma. „Zemědělský trh je pokřivený. Víme, že některé státy skrytě dotují chovatele dojnic,“ potvrdila Šťastná. Co se s tím dá dělat? Podle Teplého by stát měl mlékárenství více podporovat. „A nejezdit se ptát do Bruselu, jestli můžeme. Francie 14 dní po vyhlášení ruského embarga omezila dovozy mlékárenských výrobků do země. Aby nechala prostor pro domácí producenty. Co jsme udělali my? Otevřeli jsme se dokořán a vozte sem každý, co chcete. Od loňského října se přes sliby nestalo vůbec nic. Žádná pomoc,“ řekl Teplý. Agrární komora se snaží se situací bojovat, ačkoli její možnosti jsou dost omezené. „Marže a zisky jsou nejnižší u prvovýrobců. Naopak nejvyšší je u obchodních řetezců, které mají nejsilnější pozici a mohou si diktovat podmínky. Proto motivujeme zemědělce ke sdružování do odbytových organizací, aby měli silnější pozici,“ uvedla Šťastná.Dělají sýry, jogurty a další výrobky Řada farmářů, kteří chovají skot na mléko, je v existenčních problémech. Někteří se osamostatnili a stali se i zpracovateli mléka. Trendu minimlékáren Teplý moc nevěří. „To už tu bylo. Každý zemědělec měl u kravína minisušárničku, minilahvárničku a minimáslárničku. Taky byly výdejní automaty na mléko. A jak to skončilo,“ konstatoval. Že malá výroba může úspěšně existovat, dokazuje ovšem farma Fidlerových ze Škarezu na Prachaticku. Jejich mlékárna dělá sýry, jogurty a další výrobky. Za pár měsíců jsou jejich produkty vyhlášené v celém regionu. Všechno začalo v dubnu, kdy mlékárna v Klatovech od Fidlerových přestala vykupovat mléko. Ostatní mlékárny ho měly také moc, takže farmáři stáli před rozhodnutím, co dál. „Krávy chováme 20 let. Nedokázala bych je dát pryč, máme k nim vztah. Každá má jméno, na které slyší,“ poukázala Iveta Fidlerová. S 50 kravami a denní produkcí 700 litrů mléka se manželé rozhodli jít do rizika a rozjet vlastní výrobu. „Ručně děláme 20 druhů výrobků. Bez chemie, poctivě a srdcem - tak, jak se to má dělat. Ukazuje se, že to je správná cesta,“ popsala farmářka. „Snažíme se sortiment neustále oživovat, teď například nabídkou uzených sýrů. Pořád vymýšlím nějaké receptury, hledám inspiraci u předků i na internetu. Naším cílem je, aby si každý zákazník našel některý z našich produktů a zamiloval si ho. Aby k nám chodil cíleně speciálně jen pro něj. To je moje vize,“ dodala Fidlerová. Nejprve dodávali na farmářské trhy, nyní už zákazníci najdou jejich produkty i v prodejnách Coop či Terno v okolí. „Pro malé producenty je tohle řešení. Pokud dokážou současné složité období takto překlenout, může to být pro ně záchrana. Ale samozřejmě to vyžaduje obchodního ducha,“ naznačila šéfka agrární komory Šťastná. „Pokud malí farmáři s chovem krav na mléko vymizí, bude to velká škoda. Když zemědělec s mléčnou produkcí jednou skončí, těžko se k ní vrací,“ dodala. Autor: Martin Beneš


Třetinu zásilek z Polska příjemci dopředu nenahlásili, ukázaly kontroly agris.cz str. 0 Potravinářství SVS ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 11.8.2015

zpět Pět kontrolních akcí provedených postupně od začátku roku Krajskou veterinární správou pro Královéhradecký kraj ve spolupráci s Celní správou České republiky na hraničních přechodech Královec a Náchod-Běloves ukázalo, že u více než třetiny zásilek nenahlásil příjemce příchod zboží, jak mu ukládá legislativa. Praha 11. srpna 2015 – Pět kontrolních akcí provedených postupně od začátku roku Krajskou veterinární správou pro Královéhradecký kraj ve spolupráci s Celní správou České republiky na hraničních přechodech Královec a Náchod-Běloves ukázalo, že u více než třetiny zásilek nenahlásil příjemce příchod zboží, jak mu ukládá legislativa. Hlášení příchodu zboží dopředu je již od roku 2011 účinným nástrojem, který usnadňuje Státní veterinární správě (SVS) správné a rychlé vyhodnocení rizika a přesnější zacílení kontrol. Potvrdilo se, že společné kontrolní akce s celníky jsou velmi účinným a prospěšným nástrojem veterinárního dozoru. Během pětice kontrolních akcí bylo postupně úředními veterinárními lékaři a celníky zkontrolováno celkem 87 zásilek živočišných produktů z Polska směřujících k příjemcům v České republice. Z toho ve 31 případech nebyl příchod zásilky nahlášen vůbec. Doklady doprovázející zboží byly kompletní, důvod k pozastavení žádné z nich nenastal. Mezi dováženými produkty převládalo maso v pořadí kuřecí, krůtí vepřové a hovězí. U jedné za zásilek se jednalo o sýry. Za nedodržení nahlašovací povinnosti a další související delikty byly příslušnými krajskými veterinárními správami na základě místních šetření uděleny sankce. Například v případě Městské veterinární správy v Praze, do jejíhož teritoria směřovala podstatná část zásilek, přesáhly v součtu 100 000,- Kč. SVS tímto apeluje na příjemce zásilek potravin živočišného původu a upozorňuje je, že navzdory zkrácení lhůty ze 48 hodin na 24 hodin předem, k němuž došlo od 1. srpna 2015, nahlašovací povinnost stále platí. Podrobnosti k problematice včetně odkazu na zjednodušený nahlašovací formulář (po přihlášení se automaticky vyplní některé požadované informace) lze nalézt mimo jiné v naší nedávné tiskové zprávě:http://eagri.cz/public/web/svs/tiskovy...x2015_od-1-srpna-se-zmenipravidla.html. Od počátku roku ke konci července provedla SVS v místech určení zásilek živočišných produktů z jiných zemí zhruba 2 600 kontrol. U 4 % těchto kontrol byly zjištěny závady. Na každou nevyhovující kontrolu připadají průměrně 2 závady. Za toto období prošlo veterinárními kontrolami zhruba 31 000 tun živočišných produktů, přičemž 130 tun z nich bylo pozastaveno do odstranění závad, vráceno dodavateli nebo zlikvidováno. Zjišťované závady byly převážně administrativního charakteru, nicméně v několika případech byla zjištěna přítomnost patogenních salmonel, bakterie Listeria monocytogenes nebo těžkých kovů. V rámci dozoru nad dodržováním platné legislativy nelze vyloučit, že se v budoucnu podobné kontrolní akce opět uskuteční. Prioritou Státní veterinární správy nadále zůstává kontrola zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu, s čímž tato akce bezpochyby souvisí. Mgr. Petr Pejchal Tiskový mluvčí SVS


aktualne.cz Potraviny zlevnily a zbrzdily růst inflace. Koruna nereaguje 10.8.2015

aktualne.cz str. 0 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ke klesajícím cenám masa či pečiva se přidala například i zelenina a inflace tak v červenci rostla méně než o měsíc dříve. Praha - Růst spotřebitelských cen po Praha - Růst spotřebitelských cen po čtyřech měsících zpomalil své tempo. Podle údajů Českého statistického úřadu rostly v červenci ceny v meziročním srovnání o půl procenta. Analytici oslovení agenturou Reuters předpokládali o jednu desetinu procentního bodu rychlejší růst. V červnu ceny meziročně rostly o 0,8 procenta. "Není to žádná zásadní hodnota, která by měla spotřebitele znepokojovat. Naopak, ceny prakticky nerostou, zatímco jejich platy ano. Znamená to, že disponibilní příjmy se zlepšují a lidé mají možnost ze svých platů nakoupit o něco více," říká Michal Kozub, analytik společnosti Home Credit. Na zpomalení růstu cen, které je pro spotřebitele příjemné, ale zároveň komplikuje České národní bance dosažení jejího cíle - tedy dvouprocentního růstu cen - se podílely především ceny potravin. Ty v červenci meziročně klesly o jedno procento. V červnu jejich ceny přitom zaznamenaly růst o šest desetin procenta. Zejména klesly ceny zeleniny, a to o 2,7 procenta meziročně. Rovněž se snížila cena pečiva (3,6 procenta) či masa (3,4 procenta), jejich cena klesala již v červnu. "Pokles cen potravin je daný přebytkem potravin na celoevropském trhu," dodává Kozub. Výrazně nižší je meziročně také cena pohonných hmot - v červenci o 10,8 procenta (a v červnu o 9,7 %). "V současnosti začala opět padat cena ropy dolů. Během několika dnů její cena poklesla z 60 na 50 dolarů za barel. V posledních dnech se obchodovala dokonce za necelých 49 dolarů," říká Kozub, podle kterého se tento vývoj jen velmi zvolna projevuje na cenách benzinu pro koncové spotřebitele. "Přesto tlak na pokles by měl nastat, a to znamená, že ani inflaci sektor dopravy nijak nepodpoří," dodává analytik. Nejvíce zdražily alkoholické nápoje a tabák. Tabákové výrobky v červenci v meziročním srovnání podražily o téměř devět procent. Zdražilo také vodné a stočné (o 3,4 procenta, respektive o 2,8 procenta v druhém případě). Údaje o inflaci s korunou nepohnuly Kurz koruny na data o inflaci prakticky nereagoval. Krátce po jejich zveřejnění se česká koruna vůči euru obchodovala na úrovni 27,03 Kč za euro. Stále se tak pohybuje kolem hodnoty, při níž Česká národní banka v pátek 17. července intervenovala proti jejímu posilování. Silná koruna a na vkus ČNB pomalu rostoucí ceny komplikují centrální bance snahu dosáhnout dvouprocentního růstu cen. Kvůli tomu oslabila v listopadu 2013 kurz koruny z 25,8 Kč za euro na hodnotu přes 27 korun za jednotku evropské měny. ČNB nyní předpokládá, že se inflace ke dvěma procentům dostane až na počátku roku 2017. Guvernér ČNB Miroslav Singer ve čtvrtek sdělil, že silná koruna z posledních týdnů komplikuje dosažení dvouprocentního inflačního cíle. A zopakoval, že ČNB neukončí režim slabé koruny dříve než v druhé polovině příštího roku. Velice jasný závazek dal trhu v pátek i viceguvernér Vladimír Tomšík. Na setkání s analytiky jasně prohlásil, že ČNB "poskytuje trhu kurzové zajištění zdarma na celý rok dopředu." Podle něj centrální

banka nemá žádné limity pro to, aby kurz měny ještě celý rok bránila před posílením pod hranici 27 koruny za euro. "Jestli jsou tu ale firmy či analytici, kteří se chtějí zajišťovat a platit za to již teď, tak je to volný trh, takže prosím," dodal Tomšík. Ve třetím čtvrtletí roku 2016 počítá centrální banka s inflací 1,6 procenta a ve čtvrtém čtvrtletí 2016 s inflací 1,8 procenta. V minulé prognóze odhadovala, že inflace bude dvě procenta, respektive 2,1 procenta.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/po...bak/r~c595c4923f2c11e5974b0025900fea04/

blesk.cz VELKÝ TEST BLESKU: Jak dopadly špekáčky na jazyku odborníků? Škrob, barviva a moc vepřového 5.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kvalitní špekáček abyste ve velkých obchodních řetězcích pohledali. Většina má ve složení uvedený škrob, některé dokonce barviva a zvýrazňovače chuti a vůně. Jenže dobrý špekáček se dá vyrobit i bez toho. Navíc u některých převažuje vepřové maso nad hovězím, ideálně by to ale mělo být obráceně… A jak dopadly testované špekáčky na jazyku odborníků? Testování chuti, vůně a vzhledu se zhostili šéfkuchař restaurace Hajnovka Daniel Průša (vlevo) a výrobce uzenin František Němec z farmy Rudolec, dodavatele farmářských prodejen Náš grunt. Jednotlivým špekáčkům rozdali známky jako ve škole. A jak hodnocení dopadlo? Z patnácti vzorků dostaly čtyři za 5 a pouze dva dopadly na výbornou! „Většinou bylo v chuti poznat, když někdo z výrobců použil více vepřového masa než hovězího. Špekáčky byly totiž dost měkké a bylo to znát v chuti. Naopak ty, co chutnaly nejlépe, měly tento poměr obrácený,“ vysvětluje šéfkuchař. Jak poznat kvalitní špekáček? „Pokud chcete kvalitní špekáček, hlídejte si etikety. Na nich byste si měli všímat, v jakém poměru hovězí a vepřové maso je (chutnější je s vyšším procentem hovězího než vepřového masa) a zda ve složení nejsou dochucovadla, barviva a škrob. „Špekáček se totiž dá vyrobit i bez nich,“ vysvětluje František Němec.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/334874/velk...odborniku-skrob-barviva-a-moc-veproveho

Sacharidové vlny: Dieta, která funguje ! 7.8.2015

blesk.cz str. 0 Diety

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Už jste někdy slyšeli o „sacharidových vlnách“? Pokud ne, podíváme se na tento efektivní způsob hubnutí trochu zblízka. Ale pozor, tato dieta není pro slabochy. Lidé se často ptají, která dieta je nejúčinnější. Pokud se chcete zbavit tukových zásob a zároveň

snížit tělesnou hmotnost, vyzkoušejte sacharidové vlny. Nejdřív se ale rozhodněte, zda máte pevnou vůli, protože tento způsob stravování je velmi přísný. Další věc, kterou budete potřebovat, je váha na potraviny. Odteď se stane vaším každodenním společníkem a ideálně ji budete muset nosit všude s sebou, pokud si všechny potraviny nestihnete navážit doma. Sacharidové vlny využívají v hojné míře hlavně sportovci, zejména kulturisté. Jejich prioritou je zachování svalové hmoty v těle a snížení tělesného tuku. Budete si muset počítat denní příjem sacharidů, ale i bílkovin a tuků. Co jsou to sacharidy ? Sacharidy jsou cukry, které jsou nedílnou součástí naší stravy. Dodávají tělu energii, poskytují ochranu buňkám a plní různé jiné funkce. Sacharidy se zjednodušeně dělí na jednoduché (monosacharidy) a složité (polysacharidy). Jednoduché cukry se v těle chovají spíše negativně, jelikož mají vysoký glykemický index. Když se mluví o sacharidech, měli byste přijímat zejména ty komplexní. Rýže (všechny druhy), rýžové nudle, ovesné vločky, celozrnné těstoviny, kuskus, pohanka, rýžové chleby apod. Sacharidové vlny X Nízkosacharidová dieta Při nízkosacharidové dietě hrozí riziko, že si zpomalíte metabolismus. Vzhledem ke stabilní nízké hladině cukru v krvi se každé malé množství sacharidů, které přijmete, bude ukládat ve formě tuku. Při návratu ke své původní stravě se dostaví nechtěný jo-jo efekt. Pomocí sacharidových vln metabolismus naopak „nakopnete“. Cukry jsou dodávány tělu postupně a jejich množství se každý den zvyšuje. Po několika dnech zvyšování přijde den, ve kterém je velmi důležité snížit přísun sacharidů na minimum, to znamená na 50 i méně gramů. Tělo dostane „šok“, který podpoří metabolismus. Hlídejte si přísun bílkovin Dostatečný přísun bílkovin=proteinů během diety je velmi důležitý, aby nedocházelo ke ztrátě svalové hmoty. U mužů by se tento příjem měl pohybovat mezi 2-2,5 gramu na 1 kg tělesné váhy denně. U žen by to mělo být 1,5-2g na kilogram tělesné váhy. Mezi nejlepší zdroje bílkovin patří libové maso (kuřecí a krůtí prsa, králičí hřbet, libové hovězí maso, vepřová panenka, krůtí nebo kuřecí šunka nad 90% masa, losos, tuňák, treska, halibut, tilapie, vejce, mléko, olomoucké syrečky, nízkotučný tvaroh, bílý nebo řecký jogurt,cottage sýr, sojové maso, luštěniny, tofu apod.). Můžete v dietě tuky? Ano ! Tukům by jste se naopak neměli vyhýbat, přísun zdravých tuků je velmi důležitý. Do stravy by jste měli pravidelně zařazovat především tuky rostlinného původu : avokádo, ořechy, semena, olivový olej… Na sladkosti zapomeňte Vyvarujte se konzumaci potravin s přidanými cukry, např. slazeným nápojům, ochuceným jogurtům, čokoládovým tyčinkám, sušenkám, dortíkům apod. Pokud vás bude "honit mlsná", sáhněte po něčem, co je slazené například stévií. Na zahnání chutí dobře poslouží také dia čokoláda. TIP! Kontaktujte odborníka, který vám sestaví stravovací plán přímo na vaše tělo a vaše potřeby. Každý jsme jiný a na výsledky diety mají vliv i další faktory, jako například náročné zaměstnání, nedostatek spánku, stres atd.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/335480/sacharidove-vlny-dieta-ktera-funguje

Příroda žízní, pivaři pláčou: Kvůli suchu nebude dost chmele 10.8.2015

blesk.cz str. 0 Počasí

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Už je skoro jasné, že nás zdražení potravin nemine. Rekordně málo deště nesvědčí zelenině, ovoci ani obilí. Chmel bude podle ministerstva zemědělství stačit možná pro tuzemské pivovarníky, zahraničí má ale smůlu. Až o třetinu menší úroda se čeká také u brambor a cukrové řepy. Teď trápí sucho a vedra zemědělce, na podzim ho pocítí naše peněženky. Srážek spadla oproti normálu pouhá třetina a na zelenině a ovoci je to znát. "Neprosperují, nerostou, nevyvíjejí se, pouze přežívají," řekl pro Blesk.cz mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Nedostatek vody nedokážou nahradit ani závlahy, přibývá navíc míst, kde se už voda na zalévání zahrad používat nesmí. "Lze předpokládat, že produkce brambor bude nižší o 20–30 %," upřesňuje Jordán a dodává, že pokud by během několika dní zapršelo, dala by se část brambor ještě zachránit. Paradoxně více by mohlo být švestek a broskví, i když je ovoce obecně méně kvalitní. Zdraží i pivo? Menší úroda postihne i chmel. "Podle odhadu Svazu pěstitelů chmele ČR by se letošní úroda mohla pohybovat na hranici 4,5 tis. tun, což by znamenalo meziroční snížení úrody o čtvrtinu," dodává Jordán. Podle ministerstva by to tuzemským pivovarům mohlo stačit, vyvážet se ale příliš nebude. Nejhůř je na tom ale cukrová řepa – obsahuje jen málo cukru a ani případné srážky už jí nepomohou. Úroda je aktuálně o čtvrtinu nižší, ztráta ale podle ministerstva zemědělství poroste. Sucho netrápí jen Česko, s neúrodou bojují i další státy EU. Ceny potravin se tak s největší pravděpodobností skutečně zvýší. Pomoci má 8 miliard Tolik peněz chce z evropských fondů vyčlenit ministerstvo životního prostředí. Během pěti let mají pomoci likvidovat následky sucha v přírodě – peníze mají jít například na zlepšení průtoků řek a využití dešťové vody, a to především ve městech a obcích. "Evropské dotace by měly putovat i na obnovu poškozených nebo zaniklých území a menších krajinných prvků, v nichž by se voda přirozeně akumulovala. Jde například o lesy, prameniště, tůně a mokřady," řekla ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/335966/prir...i-placou-kvuli-suchu-nebude-dost-chmele

blisty.cz Rusko nechalo zničit importovaný sýr buldozerem 7.8.2015

blisty.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ruská vláda nechala veřejně buldozerem zničit tuny sýra z kontrabandu a ovoce zase zlikvidovat traktory. "Oslavila" tak roční zákaz západních potravin.

Krok nicméně vyvolal protesty, když lidé podepisovali petici vyzývající vládu, aby potraviny místo toho darovala lidem, kteří hladoví během ekonomické recese. Spolu s výrazným znehodnocením rublu zákaz západních potravin pomohl zvýšit spotřebitelské ceny a posunul tak mnoho lidí za hranici chudoby. Kreml, který doufá, že veřejným zničením zvedne ceny kontrabandu, výzvu ignoroval. Prezident Putin nařídil zničení, což zdůrazňuje odhodlání Kremlu vynucovat zákaz. Národní regulátor Rosselchnadzor tvrdí, že po celé zemi bylo včera zničeno 290 metrických tun zakázaného importovaného ovoce - a spolu s tím také 29,3 metrické tuny živočišných produktů. Likvidace 9 tun sýra v Bělgorodu trvala zhruba hodinu. V Petrohradě byli připraveni zničit dvacet tun sýra ve spalovnách, zatímco ve Smolensku traktory zničily 60 tun broskví a rajčat. Rusko zakázalo dovoz západního masa, mléčných produktů, zeleniny a ovoce 6. srpna 2014 jako odvetu za západní sankce uvalené kvůli destabilizaci Ukrajiny. V červenci byl zákaz o rok prodloužen, poté co EU prodloužila sankce do ledna. Hlavní vstupní branou pro pašované potraviny se stalo Bělorusko, které zpracovává západní zboží a vybavuje je novými obaly s uvedením jiné země původu. Někteří pašeráci falšují dokumenty a předstírají, že zboží vezou do Kazachstánu. Putin brání zákaz tvrzením, že vytvoří příležitost pro místní zemědělce. Mnozí z nich zákaz uvítali. Experti ovšem varují, že potrvá léta, než Rusko dokáže dosáhnout soběstačnosti v potravinách. Ceny mezitím budou vysoké a to zasáhne obyvatelstvo. Zákaz také zasáhl restauratéry, kteří musejí hledat náhradu za dovážené potraviny. ´ Podrobnosti v angličtině: ZDE

URL| http://blisty.cz/art/78415.html

Boleslavský deník Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi pokračují! Jako třetí otevře své brány největší kozí farma v ČR 7.8.2015

Boleslavský deník str. 8 Z regionu

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ukažte dětem, jak krásný je u nás venkov, jak vzniká jídlo a jak ve skutečnosti vypadají hospodářská zvířata. Ministerstvo zemědělství připravilo již 5. ročník úspěšného projektu Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi na propagaci českého zemědělství, venkova a regionálních potravin. Jako třetí z letošního cyklu Farmářských slavností otevře své brány Kozí farma Pěnčín u Jablonce nad Nisou, kde se návštěvníci mohou těšit na prohlídku největšího kozího chovu v republice. Farma se pyšní zejména českými plemeny, ale chovají také unikátní kozy búrské, které jsou původem z Afriky. Je připravena spousta her a kvízů a chybět nebude ani tradiční farmářský trh nebo kuchařská show s potravinami se známkou kvality Klasa. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet své dovednosti na simulátoru dojení krávy či jízdy na býkovi. O hudební program se postará bluegrassová kapela Nudličky. Ministerstvo zemědělství chce projektem přiblížit rodinám s dětmi český venkov, podpořit zájem mladých rodin o tradice a ukázat určitě zajímavější možnost trávení volného času, než v obchodních

centrech nebo u počítačů. Akce začíná v sobotu 8. 8. od 10 hodin a vstup je pro návštěvníky zdarma. http://www.farmarskeslavnosti.cz Hlavní program: 10.00 Slavnostní zahájení a představení Kozí farmy Pěnčín 10.30 Bluegrassová kapela Nudličky 11.00 Legrace a písničky pro kluky i holčičky 12.00 Bluegrassová kapela Nudličky 12.30 Dětský kabaret na farmě 13.30 Bluegrassová kapela Nudličky 14.00 Dobré jídlo - jak poznáme kvalitu? 14.30 Bluegrassová kapela Nudličky 15.00 Hravě zdravě s Jupí holkama 15.45 Bluegrassová kapela Nudličky Doprovodný program a aktivity: • Prohlídka Kozí farmy Pěnčín • Návštěva muzea zemědělských strojů • Faremní obchod - speciality z kozího sýru, jehněčího a kozího masa • Hravý program - hry, soutěže, kvízy, dětské pekařství, hod lasem, slalom s trakařem, skákání v pytli, sázení bylinek a další • Simulátory dojení krávy a jízdy na býkovi • Malování na obličej a dětský koutek • Farmářský trh s možností nákupu kvalitních domácích produktů z místních farem • Kuchařská show • Ochutnávky regionálních potravin a potravin se značkou KLASA Region| Střední Čechy

Brněnský deník Brňané chtěli levnější hovězí maso Brněnský deník str. 6 Jižní Morava JAN ČAMBORA Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

7.8.2015

zpět Brno – O hovězí maso není na jižní Moravě zájem. Jeho cena se proto musí snížit. I o tom psali před pětadvaceti lety tehdejší redaktoři Rovnosti. Při snížení ceny následovalo vedení státního podniku Masný průmysl Brno příkladukolegůzjižníchČech.„Před malou chvílí jsme se s kolegy z prodejen v Brně, na Brněnsku a Blanensku dohodli na snížení cen. Kilo zadního hovězího teď bude stát devětačtyřicet korun,“ slíbil tehdejší ředitel podniku Ivo Bruža. Levnější maso rozhodně neplánoval kupovat tehdy neznámý zloděj, který v hodonínské prodejně s potravinami Jednota vypáčil vstupní dveře. Odtamtud si odnesl mimo jiné kávu, cigarety nebo lihoviny. „Svůj lup si pak odnesl přímo v nákupním košíku. Celkem způsobil škodu téměř dvacet tisíc korun,“ psali před pětadvaceti lety redaktoři Rovnosti. Více než zlodějů se lidé obávali radioaktivního radonu. Jeho zvýšený výskyt byl tehdy zaznamenán ve Východočeském kraji. Podle redaktorů Rovnosti se plyn na jižní Moravě vyskytoval poměrně často. „Množství radonu měříme na požádání příslušných národních výborů. Na požádání můžeme koncentraci plynu změřit i u soukromníků. Výjezd vyjde asi na třináct set korun,“ uvedl Jan Stárek, který vedl radonový průzkum na jižní Moravě. Foto popis| Region| Jižní Morava Publikováno| Brněnský deník; Jižní Morava; 06 Publikováno| Vyškovský deník; Jižní Morava; 06 - 3 Publikováno| Břeclavský deník; Jižní Morava; 06 - 3 Publikováno| Blanenský deník; Jižní Morava; 06 - 3 Publikováno| Hodonínský deník; Jižní Morava; 06 - 3 Publikováno| Znojemský deník; Jižní Morava; 06 - 3 ID| 85810bba-0f2d-42eb-98f4-6845fb92a4b5

Bruntálský a krnovský deník

Na srpnový trh do Krnova přijelo jen pár prodejců 12.8.2015

Bruntálský a krnovský deník str. 3 Bruntálsko a Krnovsko (mai) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Krnov – Krnovské farmářské trhy mají o prázdninách jiný režim. Zatímco obvykle probíhají každých čtrnáct dní v úterý, v srpnu se konaly jen jednou, a to mimo čtrnáctidenní frekvenci. Na náměstí v Krnově stálo včera okolo desáté dopoledne jen pět stánků, prodejci čekali na své zákazníky. „Lidé mají zažité, že trhy jsou pravidelně, termín se ale posunul, zákazníci na to nejsou zvyklí, dneska nás tu ani nečekali, možná nás tu budou pravidelní zákazníci hledat příští týden, ale další trhy jsou pak až 1. září,“ říká paní Irena Hurtová z Valašského Meziříčí, která zde prodává koření. V nabídce má dvě stě druhů, jejímu zboží horko naštěstí nevadí. „Jindy prodávám i pastové medy, ale to teď nejde, při teplotě nad 25 stupňů se roztékají. Naštěstí vyrábíme medovinu a můžeme je tedy „utopit“ v medovině,“ vysvětluje prodejkyně. Na trhu chybí chladící dodávky pravidelných prodejců s masem a masnými výrobky. „Bývají tu dva prodejci, jedni prodávají uzeniny a druzí hovězí. Když tu byli minule, museli odjet dřív, protože chlaďáky to neutáhly a teplota jim lezla nad osm stupňů, tak dnes raději ani nedojeli,“ uvádí paní Hurtová jednu z komplikací horkých dní a dodává: „Také si to zkrátíme, vydržíme tak do jedné hodiny, jindy tu jsme do čtyř.“ S tím souhlasí i sousední prodejce: „Odpoledne se náměstí rozpálí a lidé už moc nevychází. Ale prvního září tu budeme zas, to už určitě nebude tak extrémní počasí,“ doufá František Niemiec z Třince. Pár lidí se přece jen objevuje, u stánků se zastavila i paní Jitka s panem Milanem z Osoblahy. „Měli jsme v Krnově nějaké vyřizování, na trhy jsme narazili náhodou, tak jsme rádi, líbí se nám. Koupili jsme si frgály, oříšky, je tu dobré zboží, škoda jen, že je tu zrovna tak málo stánků,“ říká paní Jitka. Foto popis| NA FARMÁŘSKÝ TRH dorazilo tentokrát jen pár prodejců. Své zákazníky si ale našli. Foto autor| Foto: Deník/Gabriela Mathiasová Region| Severní Morava

businessinfo.cz Trh s organickými potravinami loni v Brazílii vyrostl o 30 % na 2 miliardy BRL 5.8.2015

businessinfo.cz str. 0 Brazílie

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Země: Brazílie Datum zveřejnění: 04.08.2015 Díky dvojcifernému růst prodeje organický produktů dosáhl brazilský trh v roce 2014 obratu ve výši 2 miliard BRL. V roce 2015 by tržby měly dosáhnout již 2,5 miliardy BRL. Brazilský trh s bio potravinami tak přes výrazně vyšší ceny stále roste. Dle p. Ming Liu, koordinátora programu Organics Brasil, je prioritou pro spotřebitele kvalita produktů, nikoliv značka pod, kterou je prodáván. Dle asociace supermarketů státu Sao Paulo, Apas (Associaç?o Paulista de Supermercados), se od začátku tohoto roku již zvýšil prodej slaných bio potravin o 13 %. Dle průzkumu asociace 32 % spotřebitelů klade největší důraz na zdraví a kvalitu života. Brazílie přijala pravidla pro regulaci bio potravin teprve v roce 2011. V USA, kde tato regulace proběhla již v roce 2001, byly biopotraviny do roku 2008 považovány za úzký segment trhu. „Nyní už se na tomto trhu o tržní niku nejedná, 78 % amerických spotřebitelů nakupuje organické potraviny“,

dodává p. Ming. Po zavedení regulace se trh zvětšuje díky vstupu velkých firem. Podle společnosti Organic Monitor dosahuje celosvětový trh s organickými produkty 72 miliard USD. Největšími trhem jsou po USA, Německo a Francie. Více než polovina brazilské produkce, 50-60 %, je určena na export. Zdroj: Folha de Sao Paulo Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade v Sao Paulu.

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/t...-potravinami-loni-v-brazilii-67357.html

Chorvatsko – růst vývozu potravin je založen na výrobcích s nízkou přidanou hodnotou 7.8.2015

businessinfo.cz str. 0 Aktuality z teritorií

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Země: Chorvatsko Datum zveřejnění: 07.08.2015 Zdroj: ekonomický týdeník „Lider“, Záhřeb, 31. července 2015 Trend chorvatského vývozu potravinářských výrobků se výrazně zlepšil – ale jen v množstevním vyjádření. Struktura vývozu je neuspokojivá. Před vstupem Chorvatska do EU (k 1. červenci 2013) se v zemi vedly diskuze o vlivu členství v EU na zemědělsko-potravinářský sektor. Očekávání nebyla vůbec optimistická. Ihned po vstupu došlo k výraznému nárůstu dovozu a současně poklesu vývozu. Ten v roce 2013 činil 1,2 miliardy EUR, což představovalo pokles o 4,6 % v porovnání s předcházejícím rokem. Dovoz ve stejném roce naopak vzrostl o 6,4 % na 2,2 miliardy EUR. Rok 2014 přinesl podstatně lepší výsledky. Chorvatsko vyvezlo zemědělsko-potravinářskou produkci v hodnotě 1,34 mld EUR, tj. o 11,8 % více než v roce 2013. V absolutních číslech to činí nárůst o 131 milionů EUR. Dovozeno bylo zboží za 2,3 mld EUR, tj. o 4,5 % více než v roce 2013. Zahraniční obchod Chorvatska v zemědělsko-potravinářském komplexu v roce 2014 zaznamenal deficit v hodnotě 982 milionů EUR. Podle údajů chorvatského Státního statistického úřadu (DZS, Državni ured za statistiku) lze v období leden – duben 2015 sledovat významné pozitivní změny ve vývozu potravin. Hodnota vývozu produkce zemědělství, lesnictví a rybolovu vzrostla o 22, 2 %, tj. téměř o 300 milionů chorvatských kun (HRK) více než za první čtyři měsíce loňského roku. Hodnota vývozu dosáhla výše 1,44 mld HRK a téměř se vyrovnala s hodnotou dovozu, který rostl výrazně pomaleji – o 12,9 %. Nejvyšší růst vývozu za uvedené období zaznamenalo Chorvatsko ve vývozu obilnin, kakaa a výrobků z něj, ryb a rybích výrobků, semen olejnin a zrnin, průmyslových a léčivých rostlin, slámy a krmiv, výrobků z obilnin, mouky, škrobu nebo mléka a cukrářských výrobků. Naopak nejvíce se dovážely sojové olejové placky a bochníky, čerstvé a mražené vepřové maso, různé pekárenské výrobky, výrobky z kakaa, ovoce a zelenina. Důležité přitom je, že roste vývoz na trhy EU (o 30,5 %). Na těchto trzích realizovalo Chorvatsko 49,7 % celkových vývozů sektoru. Nejdůležitějšími obchodními partnery pro chorvatský vývoz jsou Bosna a Hercegovina, Slovinsko, Itálie, Srbsko a Japonsko (kam se vyvážejí např. tuňáci za 35 milionů EUR). Nejvíce se do Chorvatska dováží nadále z Německa, Itálie, Maďarska, Nizozemí a Polska. Na základě analýzy vývozních trendů lze konstatovat kvantitativní pozitivní vývoj. Spokojenost však

není na místě v případě struktury vývozu, a to ani podle výrobků, které zaznamenávají růst, ani podle odběratelských trhů. Z Chorvatska se začalo vyvážet více výrobků s menší přidanou hodnotou a na méně náročné trhy. Pro další pozitivní vývoj bude třeba zvýšit konkurenceschopnost a produktivitu chorvatské výroby jak v zemědělství, tak potravinářském průmyslu. Chorvatsko totiž zaznamenává velmi špatné ukazatele ve srovnání s evropským průměrem a téměř všemi členskými státy EU. Kontaktní informace: Název: ZK CT Záhřeb

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/c...yvozu-potravin-je-zalozen-na-67483.html

Ministr zemědělství Marian Jurečka navštívil Zambii 10.8.2015

businessinfo.cz str. 0 Zambie

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Země: Zambie Datum zveřejnění: 07.08.2015 Zdroj: Zastupitelský úřad ČR v Harare Ministr zemědělství ČR pan Marian Jurečka vykonal ve dnech 30. 7. – 2. 8. pracovní návštěvu Zambie. Sešel se se svým protějškem Givenem Lubindou, v jehož doprovodu mj. prošel expozice 89. Zemědělského veletrhu v Lusace, i jeho dvěma náměstky. Dále se zúčastnil státní večeře na počest přítomných prezidentů Zambie a Malawi. Ve druhé části pracovního pobytu pan ministr navštívil několik velkofarem v okolí hlavního města a v Jižní provincii, seznámit se mohl i s dosavadními výsledky rozvojové spolupráce obou zemí v oblasti zemědělství. Vztahy mezi oběma zeměmi mají dlouholetou tradici. Zambie byla v minulosti zařazena mezi prioritní země zahraniční rozvojové spolupráce ČR. V průběhu minulé dekády byla Zambii ze strany ČR poskytnuta pomoc za více než 60 mil. Kč. Objem poskytované pomoci se v posledních letech pohybuje kolem 1 mil. USD ročně. Prioritními sektory české rozvojové spolupráce v Zambii jsou především zdravotnictví a zemědělství, projekty jsou ale realizovány i v sektoru vzdělávání. V Československu získalo vzdělání několik desítek studentů ze Zambie a několik z nich dnes působí i na místním ministerstvu zemědělství. Stipendijní program nadále pokračuje, v ČR v současnosti studuje několik desítek zambijských občanů. Zambie zaznamenala v posledních patnácti letech bezprecedentní hospodářský růst, jehož tempo od roku 2004 nikdy nekleslo pod 5% hranici (7 % v roce 2014). Vedle klíčového sektoru těžby se rychle rozvíjí i zambijské zemědělství. Díky prudkému rozvoji komerčního zemědělství se Zambie stala čistým vývozcem potravin. Pracovní cesta ministra zemědělství měla za cíl podpořit rozvoj budoucí spolupráce zejména v oblasti zemědělství a obchodu. „Rozvoj vzájemných vztahů by mohl navázat například na úspěšné projekty rozvojové spolupráce v oblasti zemědělství, zejména v sektoru chovu skotu. Vysoký potenciál pro budoucí spolupráci vidím v chovatelském sektoru, a to konkrétně v možnostech dodávek materiálu pro umělou inseminaci skotu. Můžeme nabídnout i výměnu zkušeností s projekty na zavádění registru hospodářských zvířat, ale i registru půdy,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Se svým zambijským protějškem pan ministr jednal nejen o dosavadních projektech spolupráce ale i o potenciálu dalšího prohlubování vztahů. Oba ministři se shodli, že stále důležitější roli musí v

bilaterálních vztazích hrát obchod a výměna investic. Ministr Jurečka taktéž navrhl užší spolupráci univerzit a vědeckých ústavů a další formy výměny know-how. Ministři společně prošli expozice 89. Zemědělského veletrhu v Lusace, kde navštívili i stánek Breeding Impuls Zambia, společného podniku českého Chovatelského družstva Impuls a místního partnera. Následně slavnostně předali k užívání nový zásobník na tekutý dusík, s jehož pomocí chce Breeding Impuls Zambia podpořit své aktivity v oblasti umělé inseminace skotu. Ve dnech 31. 7. a 1. 8. česká delegace navštívila farmy s masným i mléčným skotem v okolí Lusaky a v Jižní provincii. Zavítala i na inseminační stanici skotu v Mazabuce, jejíž rozvoj byl podpořen z prostředků rozvojové spolupráce ČR, a do stanice na sběr mléka v Monze, kde jeden z českých rozvojových projektů právě probíhá. Viz také: tisková zpráva Mnisterstva zemědělství ČR informace o projektech ČRA

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/m...tvi-marian-jurecka-navstivil-67543.html

byznys.ihned.cz Čínský zájem o komodity klesá a nastupuje světová komoditní kocovina. Firmy utahují opasky 10.8.2015

byznys.ihned.cz str. 0 HN.IHNED.CZ Václav Trejbal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Propad cen surovin od cukru po ropu bude pro jejich producenty, navyklé na vysoké exportní příjmy, tvrdou zkouškou. Podle odhadů klesnou globální výdaje na nové závody, stroje a další kapitálové zboží letos o desetinu a v příštím roce by měl trend pokračovat. Nečekané ochabnutí čínské poptávky prověří i dlouhodobou strategii firem a investičních fondů. Gina Rinehartová, nejbohatší člověk v Austrálii a vlastník největšího ložiska železné rudy na světě, svým zaměstnancům nedávno sdělila nepříjemnou zprávu: smiřte se s 10procentním snížením platů, jinak začne hromadné propouštění. Dědička důlního impéria měla podle banky Citigroup ještě před třemi lety nakročeno k předběhnutí supermiliardářů Billa Gatese či Carlose Slima. Místo toho se od té doby její majetek kvůli kolapsu cen železné rudy a dalších komodit z jejího portfolia smrskl na třetinu. Zatímco Rinehartové pořád zbývá slušných 11 miliard dolarů, čtvrt milionu Australanů zaměstnaných v těžebním sektoru a zvyklých na šesticiferné roční platy (v dolarech) čeká pořádné utahování opasků. Radioaktivní uran je jedinou světovou komoditou, které se vyhnul propad cen - čtěte ZDE Dopady pocítí celá tamní ekonomika, jelikož vývoz surovin od železné rudy přes uhlí po zlato a uran se v poslední dekádě stal silným pilířem jejího růstu. Země se v podstatě proměnila v surovinový přívěsek Číny, která lačně hltala vše, co Australané vykutali ze země. Podobný osud potkal mnoho dalších zemí. Po celém světě se hloubily ropné vrty, budovaly rudné doly a zakládaly kávové či cukrové plantáže. Jenže čínský apetit postupně ochabuje a do budoucna

pravděpodobně neporoste tak rychle, jak se čekalo. Důsledkem je propad cen a obrovská komoditní kocovina s odpovídajícími následky. Jednou jsi nahoře... Export Indonésie, největšího vývozce energetického uhlí, v posledních měsících propadl tak prudce, že vláda omezila veškerý dovoz. Na konci července zvýšila cla na širokou škálu spotřebního zboží a o 80 procent zredukovala kvótu na dovoz dobytka z Austrálie. Brazílie, kde železná ruda, maso, cukr a ropné produkty tvoří 40 procent vývozu, se propadla do recese. Země, která bude za rok hostit olympijské hry, musela kvůli nižšímu výběru daní oříznout letošní rozpočet o 24 miliard dolarů (550 miliard korun). Ekonomové odhadují, že sedmá největší ekonomika světa začne vykazovat slušná růstová tempa nejdříve za dva roky. O něco lépe je na tom Chile, které závisí na produkci mědi. Tamní ekonomice sice zabřednutí do červených čísel nehrozí, ale přesto se těžařský sektor během krátké doby smrskl na desetinu HDP, oproti obvyklým 17&*8722;18 procentům. Komoditní kocovina další > poslední >> Těžba železné rudy v Austrálii Těžba železné rudy v Austrálii Těžba železné rudy v Austrálii Těžba železné rudy v Austrálii Těžba železné rudy v Austrálii

Celkem nalezeno: 1.

Zobrazuji: 1 - 1. V téměř 180milionové Nigérii nedostali státní zaměstnanci ve dvou třetinách tamních států několik měsíců zaplaceno. Daně a cla z těžby a vývozu ropy tvoří 80 procent příjmů rozpočtu. Vybírají se centrálně a jednotlivé státy nejlidnatější africké země posílají každý měsíc zástupce pro svůj příslušný podíl. Jelikož cena ropy během roku propadla na polovinu, přiváží poslové podstatně méně než dřív. Rozestavěné silnice, elektrárny či stadiony zejí prázdnotou. Předlužené státy, které si vypůjčily při cenách nad 100 dolarů za barel, spoléhají na záchranný balíček centrální vlády v řeckém stylu. Veřejné výdaje musí razantně snižovat i Angola, druhý největší těžař ropy v Africe. Země, která s dvoucifernými růstovými tempy dlouhou dobu patřila mezi nejrychleji se rozvíjející ekonomiky světa, náhle přeřadila na jedničku. Nízká cena zlata láká investory, těžaři však kvůli ní musí začít propouštět - čtěte ZDE Stavaři, závislí převážně na státních zakázkách, houfně propouští. Centrální banka směruje stále vzácnější dolary k ropným firmám, které obstarávají 98 procent vývozu. Importéři z jiných sektorů

mají problém s devizami a nemají čím zaplatit zahraniční závazky. Měny všech velkých komoditních vývozců v uplynulých 12 měsících prudce oslabily s tím, jak investoři utíkají do perspektivnějších destinací. Lákavě vypadají zejména dolarová aktiva, jelikož americká centrální banka Fed se chystá poprvé po devíti letech zvyšovat úrokové sazby, což zvýší atraktivitu její měny. Nárůst hodnoty dolaru komoditní propad ještě zhoršuje, protože drtivá většina surovin se obchoduje právě v něm a jeho posilování vyvolává kompenzační tlak na pokles cen. 150 miliard dolarů činil v roce 2008 objem investic do komoditních indexů v portfoliích správců majetku. Dnes je to jen 67 miliard dolarů. 807 milionů tun oceli by podle odhadů tamní ocelářské federace měly letos vyprodukovat čínské vysoké pece. Loni produkce činila 823 milionů tun. Prognózovaný dvouprocentní pokles bude první za 40 let. Nadbytečná kapacita je využívána k levnému vývozu. 52 aut na 1000 obyvatel jezdí v Číně. Globální průměr činí 150 vozů. Předseda představenstva největší čínské rafinérské firmy Sinopec Fu Čcheng-jü nicméně letos šokoval prohlášením, že vrchol poptávky po naftě v zemi přijde už za dva roky. Spotřeba benzinu má dosáhnout maxima zhruba za deset let. Sinopec se prý připravuje na dobu, kdy prodej paliva bude doplňkovou aktivitou. 85 % kalorií spotřebuje průměrný Číňan v porovnání s průměrným Američanem. Čínská úroveň už převyšuje globální průměr. Pokud by Číňané začali přecházet od vepřového ke kuřecímu, poptávka po sóji či kukuřici by mohla podle Capital Economics poklesnout. Oslabování indonéské rupie, australského dolaru či brazilského realu sice částečně vyrovná pokles vývozních příjmů, ale má svoji odvrácenou stranu v podobě zdražujících dovozů. V Brazílii inflace dosahuje devíti procent. Rusko trpí dokonce dvoucifernou inflací, jelikož rubl během krátké doby ztratil polovinu hodnoty. Tamní těžařské firmy se nové situaci přizpůsobily, avšak hůře je na tom státní pokladna nebo třeba důchodci, kteří si musí výrazně připlácet za povětšinou dovážené léky. Řetězová reakce

Dominový efekt se šíří do všech koutů rozvojového světa a nekomoditních sektorů jejich ekonomiky. Růst maloobchodních tržeb v zemích, jež jsou čistými vývozci surovin, podle konzultantské společnosti Capital Economics v květnu klesl na 2,6 procenta, tedy na nejnižší úroveň za šest let. "Střední třída v zemích, jako je Chile, Rusko nebo Jihoafrická republika si najednou nemůže dovolit tolik utrácet," říká Mark Williams z Capital Economics. Čistí dovozci surovin tolik postiženi nejsou. Tržby jejich maloobchodníků v květnu meziročně vzrostly o 7,7 procenta. V bohatých západních ekonomikách, které zpravidla musí komodity dovážet, zatím extra velký pozitivní efekt nižších cen pozorovatelný není. Auta ve Spojených státech jdou sice dobře na odbyt, avšak peníze ušetřené díky levnějšímu benzinu Američané zatím spíše nechávají v bance. A to je efekt ropného propadu na ceny kvůli nízkým daním mnohem větší než u nás. Nepomáhá ani výrazný pokles cen zemědělských komodit, které by teoreticky měly tlačit na zlevnění potravin. Na vině je komplikovaný proces zpracování, balení a transportu. Podle amerického ministerstva zemědělství se tyto přidružené náklady na výsledné ceně typického potravinářského výrobku podílí z 84 procent. Na konec komoditního flámu reagují postižené státy různě. Saúdská Arábie, jejíž rozpočet je postaven jako vyrovnaný při ceně ropy 105 dolarů za barel, za poslední rok propálila 65 miliard dolarů, téměř desetinu devizových rezerv. Vysoké výdaje na infrastrukturní projekty, platy rozbujelého státního sektoru i podporu všelijakých frakcí v občanských válkách po celém Blízkém východě hodlá ropné království držet i nadále. K zaplnění děr v rozpočtu si chce od bank půjčit další desítky miliard dolarů. Ne všichni ovšem disponují tak dobrým ratingem a mohou si brát výhodné úvěry. Čínský růst zpomaluje a přichází vystřízlivění. Ceny komodit ve světě padají - čtěte ZDE Rusko za poslední rok z rezerv utratilo přes 100 miliard dolarů a zbývá mu kolem 350 miliard. Jeho vládcům se za uplynulých 15 let nepodařilo nijak snížit závislost ekonomiky na ropě a plynu, a proto jeho dluhopisy od letoška spadají do "odpadové" kategorie. Stát, nad nímž navíc visí stín mezinárodních sankcí, proto musel začít výrazně šetřit. Je ovšem otázka, jestli nízké ceny ropy přinutí zemi ke změně. Některým se to podařilo. Příkladem jsou státy subsaharské Afriky, které se v žebříčku vstřícnosti vůči podnikání Světové banky (Doing Business) posunuly výrazně dopředu. Do regionu míří zahraniční investoři, turismus kvete, rozvíjí se telekomunikace a finanční služby. Rwanda, která před 20 lety prošla genocidou, je dnes lepším místem pro byznys než Itálie. V Botswaně v roce 2006 činil sektor těžby diamantů, zlata a dalších kovů 46 procent. Do roku 2011 se tento podíl smrskl na 35 procent. Méně ropa hýbá i se vzpomínanou Nigérií. Během propadu cen černého zlata v letech 1998&*8722;1999 její měna ztratila 80 procent. Za uplynulý rok to bylo jen 25 procent. Pokrok učinila i Indonésie. "Starým motorem růstu byl nikl, bauxit, uhlí či palmový olej. Teď se chceme soustředit nejprve na infrastrukturu a pak na zpracovatelský průmysl," prohlásil nedávno zvolený prezident země Joko Widodo. Ještě před 15 lety tvořil příjem z komodit polovinu HDP země, loni to bylo 21 procent. Jelikož podle výpočtů Josého Ocampa z Kolumbijské univerzity trvá typický komoditní cyklus vzestupu a pádu cen

20 až 40 let, jeví se diverzifikace nejen jako moudré, ale nutné řešení. Pro řadu ekonomik je tak současný propad cen příležitostí ke strukturálním reformám a likvidaci zkorumpované byrokracie, která v tučných dobách přihrávala státní zakázky spřáteleným podnikatelům, jak to dokládá třeba obří skandál kolem brazilské ropné firmy Petrobras. Kam s nimi? Příležitostí k zamyšlení je komoditní propad i pro firmy. Odpověď korporátního světa je zatím jednoznačná. Už třetí rok omezuje investice. Agentura Standard & Poor's odhaduje, že globální výdaje na nové závody, stroje a další kapitálové zboží letos klesnou o desetinu a v příštím roce by měl trend pokračovat. Komodity a na ně navázané sektory energetiky a chemie jsou v celkovém obraze významné, tvoří třetinu globálních výdajů. Společnosti po celém světě dnes sedí na 4,4 bilionu dolarů hotovosti a nevědí, co s nimi. Větší dilema se otevírá před investory. Ti byli v minulosti krmeni studiemi, podle nichž se komodity během ekonomických cyklů chovají jinak než akcie, a proto mohou v případě pádu akciových burz nabídnout investorům účinnou kompenzaci. Navíc prý chrání lépe proti inflaci než akcie či dluhopisy. Instituce spravující obrovské majetky, jako penzijní fondy či univerzitní nadace, narůžovo barvenou komoditní story oblíbily. Hlavní lákadlo představovala rychle expandující Čína. Stav světové ekonomiky nepřeje cenám komodit, investoři od nich utíkají nejvíce za šest let - čtěte ZDE Správcům miliard se protáčely panenky ze statistik, podle nichž čínská spotřeba ropy mezi lety 2004 a 2011 vzrostla o polovinu, dovoz sójových bobů se zdvojnásobil, země se stala největším automobilovým trhem světa, každý týden spouštěla jednu elektrárnu o výkonu temelínského bloku a na jejích staveništích mizela polovina globální produkce mědi. Pak se ale trend otočil a ochabující čínský zájem není nikdo schopen nahradit. Komoditní index agentury Bloomberg, v němž je zastoupeno víc než 20 položek, přináší už pátým rokem za sebou záporný výnos. Postupný odliv prostředků se loni změnil v povodeň, když investoři z komoditních indexů vybrali přes 24 miliard dolarů. Teď v nich nezůstává ani polovina předkrizového maxima. Fond Harvardovy univerzity, spravující 36,4 miliardy dolarů, letos snížil podíl komodit v portfoliu na nulu (z osmi procent v roce 2008). "Tuto oblast v současné době považujeme za méně hodnotnou," dodávají zástupci fondu.

URL| http://HN.IHNED.CZ/c1-64437430-cinsky-...komoditni-kocovina-firmy-utahuji-opasky

ČRo - cb.cz Horka zvyšují riziko salmonelózy, lidé by neměli jíst nepropečené maso ČRo - cb.cz str. 0 / zpravodajstvi Romana Lehmannová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

11.8.2015

zpět Epidemiologové varují před salmonelózou. Kvůli horkému počasí se zvyšuje riziko této nemoci především při přípravě jídel z živočišných surovin. Podle Marcely Fryšové z Krajské hygienické stanice je v těchto dnech důležité důkladné tepelné

zpracování potravin. „Nejíst syrová vajíčka, syrové a málo propečené maso. Dávejte si pozor při grilování, abyste nepoložil například chleba na místo, kde bylo předtím syrové maso. Stejně tak byste neměli krájet stejným nožem syrové maso a pak chléb,“ uvedla.Před několika dny se salmonelózou se v jižních Čechách nakazilo téměř čtyřicet lidí, kteří v restauraci ve Štěkni obědvali vepřový řízek s bramborovým salátem.Více než třicet lidí na Strakonicku onemocnělo salmonelózouPožárů kvůli suchu přibývá. U Bavorova hořelo pole, na Plzeňsku vzplál les

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1521236

ČRo - strednicechy.cz Léto na grilu: Udělejte si skvělý burgr z hovězího krku s cibulovým chutney 9.8.2015

ČRo - strednicechy.cz str. 0 / recepty_pochoutky Patrik Rozehnal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Šéfkuchař pardubické restaurace Hogo Fogo Jan Brandejs nás naučil burgr z hovězího krku s cibulovým chutney, cuketovými hranolky a hořčicovým dresingem. Naďa Konvalinková a Patrik Rozehnal přizvali ke stolu i moderátora a milovníka dobrého vína Martina Severu. Burgr z hovězího krkuhovězí krkcibulesůlpepřhouskaplátky sýru čedarslaninaledový salátrajčenakládaná okurkacibulové chutneyPostup:Maso můžeme koupit už namleté od řezníka nebo si ho namlít doma. Pokud si budeme vybírat maso pro vlastní mletí, dávejme pozor, aby nebylo příliš libové, protože právě tuk nám maso spojí a není třeba přidávat vajíčko ani strouhanku. Takto připravené maso je vhodné i pro lidi s bezlepkovou dietou.Maso ochutíme pouze solí a pepřem. Můžeme ale přidat i nasekanou listovou petržel, uzenou papriku, sušenou cibuli (můžeme dát i čerstvou nebo marinovanou v oleji).Maso dobře promícháme a vytvoříme placky 1 cm vysoké (ideální výška pro dobré propečení masa), které ugrilujeme na grilu rozpáleném na 200 °C. Grilujeme přibližně 4 až 5 minut z každé strany. Záleží na tom, jak propečené maso chceme mít. Propečenost masa lze poznat buď stiskem masa, nebo speciálním teploměrem.Na grilu si prohřejeme vnitřní stranu housky, na kterou rozetřeme cibulové chutney a ugrilované maso.Před podáváním dáme na grilované maso i plátek sýru cheddar, který se nám na maso hezky zapeče.Přidáme dokřupava ugrilovanou anglickou slaninu, nakrájenou kyselou okurku a rajče. Na závěr dáme ledový salát a druhou část housky. Aby vše drželo, propíchneme hotový burgr špejlí.Při konzumaci (i v restauraci) se nebojíme jíst burgr rukama. Použití příboru je sice možné, ale ve světě není příliš běžné.Podáváme s cuketovými hranolky a přidáme hořčicový dresingem.Hořčicový dresingmajonézazakysaná smetanahrubozrnná hořčicesůlpepřPostup:Všechny ingredience v misce promícháme, aby se nám spojila chuť, a necháme odležet. Podle chuti osolíme a opepříme.Cibulové chutney1 lžíce hořčičného semínka150 g cukru (ideálně třtinový, může být i krystal či krupice)100 ml červeného vína50 ml vinného octa3 červené cibule2 lžíce medu3 stroužky česnekuPostup:Červenou cibuli oloupeme, nakrájíme na kolečka a vložíme do kastrolu. Přidáme oloupaný a na plátky nakrájený česnek, cukr, med, nové koření a hořčičné semínko. Vše zalijeme vínem a octem, přidáme asi půl lžičky soli a zvolna za stálého míchání přivedeme k varu.Vaříme bez zakrytí tak dlouho, dokud se tekutina zcela neodpaří. Křehkou cibuli necháme vychladnout.Cuketové hranolky1 cuketaPostup:Cuketu nakrájíme na tvar hranolků a dáme na gril. V průběhu grilování potíráme domácím pestem.Domácí pestobazalkarukolaparmazánpiniové oříškyolivový olejPostup:Všechny suroviny rozmixujeme, zakápneme olivovým olejem a promícháme. Máme hotovo.Jan BrandejsVařil ve známých pardubických hospodách, než si otevřel tu vlastní s kavárnou dohromady a dal ji název Hogo Fogo. Předtím si také na čas odskočil vařit do Velké Británie, kde začínal jako umývač nádobí a zemi opouštěl na pozici šéfkuchaře. Používá čerstvé suroviny a tvrdí, že se nesmí zanedbat příprava. Miluje omáčky – třeba svíčkovou nebo rajskou a taky uzené vepřové maso.


ČRo Plus Kalifornský hmyz, ruské sankce a západní kondomy 5.8.2015

ČRo Plus str. 5 18:10 Názory a argumenty

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Ruský prezident vydal před nedávnem nařízení, podle kterého musí úřady ničit nelegálně dovezené potraviny a rozšiřuje se také seznam zahraničních produktů, na něž Kreml uvalil zákaz importu. Vysvětluje a komentuje David Šťáhlavský. David ŠŤÁHLAVSKÝ, redaktor -------------------Zatím to Vladimiru Putinovi vycházelo na jedničku. Ruskými protisankcemi potrestal nevinné evropské zemědělce a umravnil vlastní obyvatele. Vytvořeným nedostatkem prohluboval pocit ohrožení a posiloval vlastenectví. Vše má ale svoje hranice, i ruská trpělivost. Už 150 tisíc Rusů podepsalo petici na sajtu http://www.change.org proti drakonickému prezidentskému dekretu o ničení nezákonně dovezených potravin. Zavzdoroval i jinak poslušný šéfkomunista Zjuganov, který navrhuje celně zabavenými potravinami nakrmit hladovějící a Ukrajinou blokovaný Donbas. Putin to chce zatím ale jinak. Mléko se má vylévat, sýry rozjíždět buldozery a zavážet na skládky. Snad jedině čerstvé maso dojde užitku, jako krmná moučka. "Proč ničit čerstvé evropské potraviny, kterými bychom mohli nasytit veterány, penzisty, invalidy, mnohodětné rodiny," ptají se petičníci v době meziročního nárůstu cen potravin o třetinu. "Zatím je třeba vycházet z toho, že výnos je účinný," reagoval na jejich výtky prezidentův mluvčí. Podobně reagoval i na sankční seznam západního zboží, který se pro státní zakázky rozrostl o 100 položek, včetně prezervativů. S vysvětlením přišel poradce premiéra. Bývalý hlavní hygienik, Gennadij Oniščenko je přesvědčen, že bez západních kondomů budou ruští mužici disciplinovanější v pohlavním životě a pokud ne, přispějí tak alespoň k řešení demografických problémů země. Sázka na vlastní síly je mottem i ruského lékařsko-farmaceutického establishmentu. Do tří let má být 90 procent nejdůležitějších léků domácí provenience, případně z výroby Euroasijského ekonomického svazu, ten tvoří ještě Arménie, Bělorusko a Kazachstán. Přitom životně důležité preparáty jsou dnes domácí výrobci schopni pokrýt jen z necelé čtvrtiny. Často přitom z dovážených surovin. Je to podobné jako fiktivní nárůst domácí zemědělské produkce. Prodejci falešnými statistikami maskují legální i černý reexport z blízkého zahraničí. Jak pak ale bude taková Potěmkiáda fungovat na trhu s farmaky? Kreml to ale vidět nechce, nebo nemůže. A aby nikdo nebyl na pochybách, vydal prohlášení, že restrikce nejsou v žádném případě politicky motivované. Týká se to aktuálně omezení importu holandských květin. Státní zemědělská inspekce od 10. srpna zavádí povinné laboratorní testy na hranicích. Kontroly od 31. července do 3. srpna totiž odhalily ve 13 případech hmyzí škůdce v dodávkách holandských řezaných květin jak přímo z Nizozemska, tak reexportem z Česka i Slovenska. Jde o konkrétně o třásnokřídlovku kalifornskou FRANK-LINI-ELLA OCCIDENTALIS a bílou rez chryzantémovou PUCCINIA HORIANA. Škoda, že v oficiálních zprávách chybí údaj o tom, kolik vzorků prošlo kontrolou, tedy jaké procento tvoří oněch 13 případů napadených květin. Floristé v Rusku nicméně už mají jasno. Jejich živnost je na pokraji krachu, protože celnice jsou schopné požadované atesty vystavit v horizontu dnů a řezané květiny tou dobou už budou vhodné akorát tak jako doplněk likvidovaných západních sýrů na smetištích. Jistě, snaha Nizozemska prosadit Rezoluci Rady bezpečnosti OSN o mezinárodním tribunálu pro vyšetření tragédie letu MH-17 nad Donbasem s květinami nemusí mít nic společného. Stejně údajné pančování gruzínských vín odhalené ruskou potravinářskou inspekcí nemá zhola nic společného s blížící se cestou šéfa NATO Stoltenberga do Tbilisi. Nebo estonské výhrady k ruské agresi vůči Ukrajině nemají jistě přímou spojitost se zákazem dovozu estonských šprotů do Ruska. Péče o zdravotně nezávadné potraviny, podpora domácích farmaceutů a odpor proti západnímu hmyzu posvětila i Ruská pravoslavná církev - RPC. Nejenže uvažuje o vytvoření jakéhosi eticky čistého bankovního produktu, po vzoru králových nových šatů, ale nastiňuje také čistou vizi ruské budoucnosti. Na mládežnickém fóru v muslimském Dagestánu oficiální mluvčí RPC Vsevolod Čaplin vyzval k odstranění těch, kteří se prokradli ke svým majetkům, jež se zaprodali následně i se svou duší do zahraničí. Zvláštní i varovné je ale to, že Čaplin nevolá po nové vnitřně kompaktní směně patriotů, ale

po průlomové generaci, která změní svět. Tedy po vzoru: dnes izolacionizmus, zítra invaze.

Vladimir Putin rozkázal ničit západní potraviny 7.8.2015

ČRo Plus str. 4 17:10 Den podle…

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Tuny sýra, broskví, dalšího ovoce a zeleniny, které pocházejí ze západní Evropy či z Ameriky, se teď ničí. Kde? V Rusku. Protože tam na ně platí embargo jako odveta za sankce vůči Rusku. Ty, jenom abychom si připomněli kontext, Evropa i Amerika uvalila po ruské anexi Krymu a ruské účasti na občanské válce na Ukrajině. Ale přes zákaz se potraviny ze zakázané západní zóny do Ruska nějak dostávají. Obvykle přes prostředníky. A tak od včerejška buldozery zahrabávají tuny jídla, další tuny se mají spálit, a to na příkaz ruského prezidenta Vladimira Putina. Na podrobnosti se zeptám Martina Dorazína, zpravodaje Českého rozhlasu v Moskvě. Dobrý den. Martin DORAZÍN, redaktor -------------------Dobrý den z Moskvy. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Co se teď tedy přesně s těmi potravinami děje? Martin DORAZÍN, redaktor -------------------No, je to tak, jak jste popsal. Zahrabávají se do země, některé se spalují. Ty produkty masné by se měly rozemlít na masokostní moučku, a ta se pak použije do krmných směsí. Včera to bylo více než tři sta tun těch zadržených zlikvidovaných potravin, dnes by to mělo být asi čtyři sta tun. Za dnešek ty výsledky ještě nejsou úplně kompletní, ale je jasné, že ty buldozery opravdu pracují naplno. Je to druhý den poté, co začal platit prezidentův výnos o tom, že tedy to zboží musí být okamžitě zlikvidováno. Ale tedy s ohledem na samozřejmě ekologické předpisy. Ovšem když jsme viděli všichni ty záběry, jak to buldozery zahrabávají na poli, tak ta ekologie zřejmě trošku u toho, nebo hodně asi utrpěla. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Proč ten výnos přišel zrovna teď? Má to nějaký důvod? A je tahle celá akce jenom demonstrace, nebo má nějaký faktický základ? Martin DORAZÍN, redaktor -------------------No, je to vlastně návrh, který vzešel od nového ministra zemědělství Alexandra Tkačova, bývalého gubernátora Krasnodarského kraje, který tedy patří k těm zemědělským oblastem. A poté se toho okamžitě ujala ta nejvyšší místa. Prezident Putin to schválil, ujala se toho i vláda a všecko to mělo velice rychlý spád. Bylo to pravděpodobně načasováno právě k tomu ročnímu výročí těch odvetných ruských opatření na západní sankce. Nebylo to tak, že by se najednou začalo objevovat v obchodech, nebo na hranicích enormní množství pašovaného zboží. To zboží se sem pašovalo prakticky kontinuálně bez ohledu na to, jestli to tam někdo hlídal více, nebo méně. Takže ten politický impuls v tomto případě je jasný. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Jak to vlastně ten ruský maloobchod pocítil? Jak, jak se to na něm podepsalo? To, že se nesmějí už rok dovážet západní potraviny. Je to nějak vidět, pocítí to zákazník?

Martin DORAZÍN, redaktor -------------------Zákazník to prakticky nepozná, protože ten sýr, který, jak jsme viděli třeba včera, likvidovali v Bělgorodské oblasti na hranici s Ukrajinou, byl bez jakéhokoliv označení. Zřejmě byl určen k tomu, aby ty nálepky a všechno to, co to zboží má mít podle ruských zákonů, tam byly posléze dolepeny. A takto byl odbaven tento produkt, tento sýr do ruských obchodů. A běžný konzument, běžný zákazník prakticky neví, co jí. Protože spoléhat se na ruské certifikáty a na ruskou kontrolu je samozřejmě bláhové. Takže bůhví, co my tady už vlastně rok, nebo několik let jíme. S jistotou stoprocentně, když člověk nemá k dispozici laboratoř, se nedá říci, co bude dál, z jakých vlastně ingrediencí budou ty potraviny, základní potraviny složeny. A pravděpodobně možná až tato vlna utichne, ona je kampaňovitá, je to politicky motivované, jak už jsme říkali, tak se to trochu vrátí do těch starých kolejí. Buldozery asi zřejmě na těch hranicích nebudou číhat donekonečna, je to také obrovská logistická akce. Také u toho věčně nebudou kamery. To je vždycky ta vlna těch prvních několika dnů a pak ten zájem opadne. No, a pak se to zase začne pašovat dál. Takže pravděpodobně ti dovozci nelegální, kteří obcházejí ruské zákony a snaží se to sem propašovat, tak budou to dělat dál, i když možná v menší míře. Ovšem ty přesné údaje, pokud jde o pašované zboží, nikdy nebudou k dispozici. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Přece jen, to západní zboží v těch supermarketech ubylo. Pomohlo to nějak ruským, ruským producentům, dokázali zaplnit tu mezeru? Martin DORAZÍN, redaktor -------------------Za ten rok se cosi tedy změnilo. Alespoň deklarovaně se objevilo více ruských produktů. Ale možná, že jde opravdu jenom přelepené etikety na těch potravinách, které se sem stejně dovážejí z těch zemí, ze kterých se nesmějí dovážet. A plus se objevily nové potraviny, nové druhy potravin, nové země, které do Ruska ochotně dodávají a vyplnily tedy tu mezeru na trhu. Namátkou třeba oblast Balkánu, teď jsou tady obchody zavalené srbskými, bosenskými jablky, hruškami, dalším ovocem. Orientální nebo takové to jižní ovoce se teď vozí více z oblastí severní Afriky. Nebo úplně z exotických destinací Asie, z Blízkého východu, z Íránu, z Izraele. Takže tyto, tyto země okamžitě vstoupily na ten ruský trh. Ale to, ty potraviny jsou samozřejmě dražší, ať už kvůli dopravním nákladům, anebo kvůli tomu, že evropské dotované potraviny jsou zkrátka na, i na ruském trhu byly bezkonkurenčně nejlevnější. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Říká Martin Dorazín. A bavili jsme se o tom, jak se likvidují západoevropské potraviny, protože je na ně embargo. Díky, Martine. Martin DORAZÍN, redaktor -------------------Hezký den.

ČRo Radiožurnál Přísnější kontroly dovozu potravin v Rusku 6.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jana PETROVÁ, moderátorka -------------------Přesně rok trvá ruské embargo na dovoz potravin ze Spojených států, Evropské unie a dalších zemích, které proti Rusku uplatňují sankce kvůli Ukrajině. Zakázané zboží si přesto cestu na ruské trhy našlo. Vláda proto chce posílit kontrolu dovážených potravin a zavést přísné tresty za jejich nelegální dovoz a prodej.

Martin DORAZÍN, redaktor -------------------Buldozer v pohraniční Belgorodské oblasti dnes zaryl do země 7 tun sýra neznámého původu. Ode dneška platí nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina o okamžité likvidaci potravin, na které se vztahuje zákaz dovozu. Podle ředitelky fytosanitární služby Belgorodské oblasti Taťány Auševové budou úřady zadržené zboží likvidovat ve spalovnách biologického odpadu, nebo je zakopou ve stanovených místech. Zakázané potraviny se do ruských obchodů dostávají především díky děravé celní unii, kterou Rusko vytvořilo s Běloruskem a Kazachstánu. Bělorusko západní potraviny dál dováží a pak je pod svými značkami prodává v Rusku. Z Moskvy Martin Dorazín, Radiožurnál.

V Rusku zuří vyhlazovací válka proti potravinám z EU 7.8.2015

ČRo Radiožurnál str. 2 18:10 Ozvěny dne - publicistika Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Vladimír KROC, moderátor -------------------V Rusku zuří vyhlazovací válka proti potravinám z Evropské unie, napsala agentura Interfax. Oficiálně totiž vstoupil v platnost dekret prezidenta Vladimira Putina o povinné likvidaci evropských potravin dopravovaných do země v rozporu s vyhlášeným embargem. Spojili jsme se s naším zpravodajem v Moskvě Martine Dorazínem, dobrý den. Martin DORAZÍN, moskevský zpravodaj -------------------Dobrý den z Moskvy. Vladimír KROC, moderátor -------------------Ničení potravin bez jasně vyznačené země původu je tak masivní a má takovou publicitu, že to působí jako odstrašující akce. Úřady se snaží zřejmě odradit dovozce od dalšího ignorování embarga. Dá se to tak chápat? Martin DORAZÍN, moskevský zpravodaj -------------------Určitě je tady ve hře i tento zdravotní, řekněme, prvek, protože na ruském trhu a kontroly to odhalují dnes a denně, že se tady prodává bůhvíco s přelepenými etiketkami, zboží naprosto neznámého původu, není jasné, jakými kontrolami prošlo, zda to nebylo úplatné a podobně. Ovšem to nesouvisí jenom s tím dovozem zakázaného zboží, ale vůbec s tou situací, která na ruském trhu potravin panuje. Zkrátka neexistuje jistota, že skutečně dostanete to, co si koupíte a co je na té etiketě napsáno. Teď právě dostaly velké řetězce značné pokuty za to, že prodávaly něco, co neodpovídalo vůbec deklaraci toho daného výrobku a podobně, ale tento krok, to pálení a zahrabávání potravin do země má především politický rozměr. Nedá se říci, že by se v poslední době nějak objem toho pašovaného zboží rapidně zvětšil. Souvisí to jednak s tím, že je první výročí zavedení ruských protisankcí, tedy u embarga na dovoz západních potravin a také, že se funkce ujal nový ministr zemědělství Tkačov, který se chtěl něčím okamžitě pochlubit, něčím důrazným, mediálně velmi vděčným, no a on navrhl, on před několika týdny přišel s tím, že ty potraviny se zkrátka budou pálit přímo na místě, tam, kde byly odhaleny. No a to se právě teď děje. Vladimír KROC, moderátor -------------------Opatření se ale mají prý ještě zpřísnit. Úřady údajně připravují zákon, podle kterého by konzumace ilegálně dovezených potravin byla trestným činem. Co by přistiženým hrozilo? Martin DORAZÍN, moskevský zpravodaj -------------------S konzumací to ještě není úplně jasné, jestli tedy opravdu budou kontroloři chodit po restauracích a

dívat se lidem do pusy a případně je trestat za to, že tam mají něco, co tam nemá být. To si člověk asi dost dobře nedovede představit. V prvé řadě se jedná při návrhu tohoto opatření o postižení těch lidí, kteří s těmi pašovanými potravinami přicházejí do styku jako první, to znamená celníci a kontroloři, aby oni to zboží nejedli, anebo spíše ho neprodávali někam dál, i když to se také při úrovni korupce v Rusku vůbec nedá vyloučit, no, ale pokud to bude trestný čin, pak skutečně za to hrozí minimálně vysoká pokuta anebo také vězení. Vladimír KROC, moderátor -------------------"Spalovač sýrů" a "drtič šunky", takové tituly si vysloužil prezident Putin. Je kritika likvidace potravin namísto toho, že by se třeba věnovaly potřebným v Rusku, silná? Martin DORAZÍN, moskevský zpravodaj -------------------No, tak sílí. Zdá se, že ten odpor je až nečekaný a zaskočilo to pravděpodobně i samotnou vládu a prezidenta Putina, protože v internetu vznikla taková petice proti právě likvidaci těch zbraní ..., už se podepsalo více než 300 tisíc lidí a ti signatáři poukazují na to, že je to nefér vůči lidem, kteří jsou chudí, kteří opravdu musí každý rubl obracet dvakrát, k veteránům, kteří mají teď díky, nebo kvůli pádu rublu velmi nízké důchody, mohou si za ně koupit mnohem méně než před rokem, před dvěma, je to neúcta k obětem hladomoru a všech válek, "Leningradské blokády", a že právě ty potraviny by se měly dát potřebným, anebo se poslat jako humanitární pomoc na Donbas. Vláda, zdá se, něco připravuje. Vyrukovala s takovou přesvědčovací akcí, že vlastně nejde o dobré potraviny, kvalitní, že se Západ opět snaží trávit Rusy svým, svými nekvalitními, špatnými potravinami, že to jsou věci bez certifikátu, neznámého původu, že jsou smrtelně dokonce nebezpečné. No a teď se rozjela právě v médiích kampaň, která asi s tou vládní politikou souvisí. Televize odvysílala velkou reportáž o tom, jak se v evropských zemích - Polsku, na Ukrajině, v Pobaltí, v Německu šíří jakýsi africký prasečí mor. Shodou okolností jde o ty země, které vedou nejtvrdší politiku proti Rusku a ti jsou tím morem postiženy nejvíc. Takže ideologická příprava už tady je. Vladimír KROC, moderátor -------------------To byl z Ruska náš stálý zpravodaj Martin Dorazín. Děkuju, na shledanou. Martin DORAZÍN, moskevský zpravodaj -------------------Hezký den.

Rusové nesouhlasí s ničením pašovaných potravin 7.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ondřej LÁTAL, moderátor -------------------Rusové nesouhlasí s ničením pašovaných potravin. Opatření pokračuje už druhým dnem na základě dekretu prezidenta Vladimira Putina. Jde o potraviny ze Spojených států, Evropské unie a také některých dalších západních zemí, jejichž dovoz Rusko zakázalo v reakci na zavedení západních sankcí. Martin DORAZÍN, redaktor -------------------Internetovou petici proti likvidaci potravin z černého seznamu za dva dny podepsalo více než 300 tisíc lidí. Považují to za výsměch chudým a hladovějícím, za neúctu k obětem hladomoru nebo leningradské blokády a domnívají se, že stát by měl pašované zboží použít na humanitární účely. Hygienik Andrej Falčikov ale upozorňuje, že zadržené potraviny mohou být nebezpečné, a proto musí být zlikvidovány. Masné výrobky rozemelou na masokostní moučku a použijí do krmiv pro zvířata. Potraviny rostlinného původu a tepelně zpracované zahrnou do jam nebo spálí. Dnes

celkem 400 tun. Z Moskvy Martin Dorazín, Radiožurnál.

ČT 1 Ruská kampaň proti zahraničním potravinám 7.8.2015

ČT 1 str. 7 19:00 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Aneta SAVAROVÁ, moderátorka -------------------V Rusku sílí odpor proti prezidentskému dekretu, který nařizuje likvidaci potravin dovážených do země přes vyhlášené embargo. Týká se zboží z Evropské unie, USA a Kanady. Od včerejška byly zničeny stovky tun jídla. Moskvě to ale nestačí. Podle listu Izvestija vláda připravuje zákon, podle kterého by konzumace těchto nelegálních potravin byla trestným činem. Miroslav KARAS, redaktor -------------------Jen, co dekret prezidenta Putina o povinné likvidaci potravin vstoupil v platnost, odpor veřejnosti sílí. Rusové mohou podpořit internetovou petici proti ničení jídla. Olga SAVELEVOVÁ, organizátorka petice -------------------Pod peticí může být už tři sta dvacet tisíc podpisů, jejich počet rychle roste. Je velmi populární. Miroslav KARAS, redaktor -------------------Internetem se šíří parodie a vtipy. Terčem je hlavně prezident Putin označovaný třeba jako spalovač sýrů. "Jídlo nyní skončí v plamenech a vodě a lidé budou toužit jen po něm a ne po svobodě," napsal básník Dmitrij Bykov. Odpoledne sem například dostal mail s nabídkou levných letenek do měst, kde si můžu dát italský parmezán, finský jogurt a nebo španělskou šunku. Úřady chtějí v ničení potravin pokračovat. Podle mluvčího Kremlu je to správné řešení, protože zakázané zboží může být zdraví škodlivé. S heslem "Jez ruské zboží" obcházejí obchody kontrolní hlídky. Pavel, obyvatel Moskvy -------------------Je to evidentní hloupost. Pokud chceme tímto někomu něco dokázat, pak se to mělo udělat jinak. Ivan, obyvatel Moskvy -------------------Možná to měli rozdat. Miroslav KARAS, redaktor -------------------Slanina, sýry, ovoce, mléčné výrobky. Proti nim jsou teď v pohotovosti buldozery, bagry, drtiče a válce. Tato dánská slanina skončila ve spalovně. Úředníci mají všude stejnou odpověď. Andrej PALČIKOV, vedoucí potravinářské inspekce -------------------Toto zboží je nebezpečné, protože nemá žádné označení, informace od výrobce ani dobu trvanlivosti a datum výroby. Miroslav KARAS, redaktor -------------------Těžká technika musela nastoupit proti sýrům i v západoruském Bělgorodu. Rozkaz zní zničit vše, co se do Ruska dostalo i přes zákaz dovozu potravin ze západu, třeba i ty výrobky, které mají podle ruských úřadů falešné označení země původu. V tomto případě brazilské vepřové.

Alexej ALEKSEJENKO, ruská potravinářská inspekce -------------------Jde o jasný podvod, zboží podle našich expertů pochází z Evropy, nejspíš z Polska anebo Německa. Miroslav KARAS, redaktor -------------------Místní úřady vyzývají občany, aby iniciativně a snaživě hlásili, kde všude viděli zakázané západní potraviny. Umožní to prý rychlejší zásah. Miroslav Karas, Česká televize, Moskva.

ČT 24 Maloobchodní tržby v ČR výrazně rostou 5.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zuzana HODKOVÁ, moderátorka -------------------Převážně pozitivní zprávy přináší dnešní Ekonomika ČT 24, která startuje právě teď. Vítejte u ní. Zákazníci utrácejí a obchodníci sčítají rekordní tržby. V maloobchodě v červnu stouply oproti minulému roku skoro 7 %, jak uvedli statistici. V porovnání se zbytkem Unie je to trojnásobný růst. Podle ekonomů v lidech sílí optimismus a víra, že se jim bude dařit líp. Roman GAZDÍK, redaktor -------------------Parné léto. Pro některé podnikatele plus, pro jiné minus. Provozovatelé koupališť jsou zatím s letošní sezónou velice spokojeni. redaktorka -------------------Třeba brněnské koupaliště Kraví Hora loni navštívilo v průměru 1100 lidí denně. Letos je to 250 víc. Roman GAZDÍK, redaktor -------------------A plná koupaliště plní pokladny i těm, kteří na nich podnikají. Martin VRBKA, brigádník v restauraci na koupališti -------------------Takže budou rekordní tržby v tomhle směru, že má být teďka teplo. Hana TIETZE, mluvčí, Žluté lázně /Praha/ -------------------Lidé si nejčastěji objednávají vodu a pivo a v těch tropických dnech nám vzrostla spotřeba až čtyřikrát. Roman GAZDÍK, redaktor -------------------Vyšší teploty ale přinesly nižší zájem jinde. Petr HUBÁČEK, kavárna Kino Káva /Liberec/ -------------------Je tu chládek, což je příjemný v parných letních dnech, ale zase spoustu lidí je na dovolenejch a u vody, takže je to spíš taková křivka dole. Roman GAZDÍK, redaktor --------------------

A vedro někde zasáhlo i návštěvnost hradů a zámků. Výhodu mají tam, kde nabízejí něco navíc. osoba -------------------Dobrý den, začíná prohlídka v 11:15. Roman GAZDÍK, redaktor -------------------Zámek Sychrov je na rozdíl od většiny ostatních památek otevřený i v pondělí, kdy jej pravidelně navštěvuje několik set lidí. Pro památku to znamená výrazný růst na tržbách. A to zhruba o 60 tisíc korun. Další peníze získají za prodej suvenýrů. Ondřej KUBÁČEK, průvodce, Sychrov -------------------Ostatní zámky jsou zavřené, ale si berou třeba dovolenou na celý týden, tudíž chtějí někam vyrazit. Roman GAZDÍK, redaktor -------------------Že se českým obchodníkům daří lépe a lépe, potvrzují i statistiky. Nejvíc rostou tržby prodejcům přes Internet a taky autosalónům a mechanikům. Lidé ale hodně utrácejí za vybavení pro sport a rekreaci. Štěpán TROJÁNEK, majitel obchodu Pod 7 kilo -------------------Zaznamenáváme nárůst tržeb oproti těm mimosezónním městům někdy i o 100 %. Je to dáno zejména prodeji vybavení do přírody. Roman GAZDÍK, redaktor -------------------Hlavní sezóna skončí prodejcům outdoorového vybavení na konci srpna. Ta další začne před Vánocemi. Redakce a Roman Gazdík, Česká televize. Zuzana HODKOVÁ, moderátorka -------------------A více už hosté Ekonomiky. Generální ředitel internetového prodejce Mall.cz Marek Liška a hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Pánové, oběma vám přeji hezký večer. David MAREK, hlavní ekonom, Deloitte -------------------Dobrý večer. Marek LIŠKA, generální ředitel, Mall.cz -------------------Dobrý večer. Zuzana HODKOVÁ, moderátorka -------------------Ta dnes zveřejněná čísla překonala i odhady analytiků. Co je tím důvodem? David MAREK, hlavní ekonom, Deloitte -------------------Je to především i tím, že se ekonomika roztáčí podstatně rychleji než se očekávalo díky celé řadě faktorů a v neposlední řadě v lidé opravdu přestali být pesimističtí. Například indikátor spotřebitelské důvěry dlouhodobě většinou negativní. Jsme opravdu národ, který je většinou skeptický a tentokrát mimořádně posledních několik měsíců je tento ukazatel kladný. Což je tedy na české poměry opravdu téměř zázrak. Zuzana HODKOVÁ, moderátorka --------------------

Nejvíce rostly právě tržby přes Internet, o téměř o 27 %. Jak si to vysvětlujete? Marek LIŠKA, generální ředitel, Mall.cz -------------------Tak Internet je stále populárnější a nakupování na něm je běžnou součástí denního života a nakupovat na něm je výhodné. Je to rychlé, takže... Zuzana HODKOVÁ, moderátorka -------------------Co nejvíc lidé nakupovali? A je třeba nějaká kategorie, která teď roste rychleji než v minulosti? Marek LIŠKA, generální ředitel, Mall.cz -------------------Tak v tomhle počasí je určitě extrémní prodej klimatizací, bazénů, tam jsou nárůsty o stovky procent. Jinak lidé nakupují standardní potřeby jako kdekoliv jinde, nicméně daleko větší dynamiku růstu má dneska ty neelektroobory, to znamená potřeby pro kutily, krmivo pro zvířata, móda, velkou budoucnost mají potraviny. Zuzana HODKOVÁ, moderátorka -------------------Další rostoucí kategorií v celém maloobchodě jsou pohonné hmoty. Přesto ty pohonné hmoty meziročně vyrostly zhruba o 5,7 %. Není to "jenom", když vezmeme v úvahu, že v průměru jsou ceny o 4 koruny níž než byly právě před rokem. Nečekal se tam větší růst? David MAREK, hlavní ekonom, Deloitte -------------------Já myslím, že přece jenom během léta ceny pohonných hmot obvykle bývají v českých poměrech relativně příznivé a v to se projevuje i na tom, že lidé jezdí o něco více než jezdili dříve, ale vzhledem k tomu, že české, ten český vozový park je mírně rostoucí, ale víceméně dá se říci stabilizovaný, tak zase na druhou stranu takhle to druhé, třetí auto do rodiny bývá používáno jenom relativně málo a tudíž to celkovou spotřebu pohonných hmot v celé ekonomice zas tolik nezvyšuje. Zuzana HODKOVÁ, moderátorka -------------------Vy jste zmínil vozový park. Z těchto čísel je patrné, že probíhá i obměna, protože celý maloobchod, včetně právě automobilového sektoru, by rostl o 11 %, zároveň včera vyšla zpráva dovozců automobilů, že za prvních 6 měsíců vyrostly prodeje automobilů o téměř o 20 %. Jak dlouho takováto euforie může trvat? David MAREK, hlavní ekonom, Deloitte -------------------Tak automobilový průmysl je jedním z nejvíce cyklických, takže po velmi hubených letech, kdy docházelo k propadům produkce a prodejů, tak teď naopak dochází k velmi rychlému růstu, který je opět dočasného charakteru, do té doby, než ekonomika zase zpomalí. Může to vydržet rok, dva, tři, ale většinou ten hospodářský cyklus bývá v letech, nikoliv desítkách let a že teď přichází zkrátka dobré roky po těch hubených. Zuzana HODKOVÁ, moderátorka -------------------Pojďme se možná podívat do praxe. Jak je vidět to, že lidé více utrácejí? Třeba konkrétně u vás. Máte víc zákazníků, anebo jsou zákazníci, kteří mají vyšší průměrný nákup? Marek LIŠKA, generální ředitel, Mall.cz -------------------Tak ten průměrný nákup roste pozvolna. Ale je to spíše o tom, že zákazníci nakupují čím dál tím častěji. To znamená je tam hodně opakovaných nákupů a zároveň přichází nová skupina zákazníků, která nebyla zvyklá v minulosti na Internetu nakupovat. Zuzana HODKOVÁ, moderátorka

-------------------Ten průměr i nákup, jste říkal, že roste pozvolna. Kde se pohybuje teďka? Marek LIŠKA, generální ředitel, Mall.cz -------------------Tak průměrný nákup samozřejmě záleží podle toho, v jakém oboru a segmentu nakupujete, ale třeba u nás průměrný nákup je něco kolem 2,5 tisíce korun. Zuzana HODKOVÁ, moderátorka -------------------Jsou zároveň zákazníci i třeba náročnější, že to, co stačilo před 2 lety, dnes rozhodně nestačí? Marek LIŠKA, generální ředitel, Mall.cz -------------------Rozhodně. Zákazník je náročnější, je vzdělanější, je si vědom svých práv, kterých se domáhá a klade i vyšší nároky na prodejce, na jejich kvalitu, spolehlivost. Zuzana HODKOVÁ, moderátorka -------------------Když se bavíme o růstu nákupů. Inflace v tuto chvíli roste, nebo ceny rostou pouze velmi zvolna. Pravděpodobně se ale nedá očekávat, že by šly naopak ceny dolů v letošním roce? David MAREK, hlavní ekonom, Deloitte -------------------Zatím nenasvědčuje nic tomu, že by se mělo vracet riziko deflace, tedy poklesu cen a samozřejmě je potřeba rozlišovat u jednotlivých sortimentních skupin. Například propad cen ropy v posledních dnech a týdnech nejspíše povede k poměrně citelnému zlevnění pohonných hmot. A na straně druhé například letošní suché počasí může začít zvyšovat ceny potravin a potravinářských výrobků. Ale jako celek index spotřebitelských cen by měl postupně spíše zrychlovat a inflace by se měla v horizontu zhruba jednoho roku začít vracet někam ke 2 %. Zuzana HODKOVÁ, moderátorka -------------------Mohou to být důvody k tomu, aby Česká národní banka přestala oslabovat korunu? David MAREK, hlavní ekonom, Deloitte -------------------Česká národní banka je v tíživé situaci, protože ekonomika podává čím dál více svědectví o tom, že je skutečně rychle roste, ostatně dnešní data v maloobchodu jsou další indicií. Zároveň inflace zůstává relativně nízká a jen velmi zvolna se bude blížit inflačnímu cíli. Česká národní banka se bude muset rozhodnout co dále s měnovou politikou a ten kurzový závazek, tedy to, že bude držet korunu nad 27 korunami za euro, nemůže držet do nekonečna. A ten okamžik toho výstupu z této politiky bude klíčový a podle mého názoru těžký. Zuzana HODKOVÁ, moderátorka -------------------Obchodníkům silná koruna dělá stále problémy, nebo už jste si na to zvykli? Marek LIŠKA, generální ředitel, Mall.cz -------------------Já myslím, že jsme si zvykli. Ty nákupy se plánují dlouho dopředu, zároveň pracujeme s velkými zásobami a ty změny cen jsou postupné. Zuzana HODKOVÁ, moderátorka -------------------Ta maloobchodní čísla potvrzují, že se české ekonomice daří. Přesto dnes zároveň vyšla zpráva, podle které světová ekonomika zažije letos nejpomalejší růst od globální krize. Důvodem jsou Řecko a Čína. Nemůže to ovlivnit také českou ekonomiku a posléze i české maloobchodní tržby a nedočkáme se tedy snížení toho apetitu?

David MAREK, hlavní ekonom, Deloitte -------------------Česká ekonomika je velmi otevřená a opravdu velmi závisí na tom globálním ekonomickém počasí. My jsme prozatím orientováni zejména na západoevropské ekonomiky. Takže pokud k nám faktor zpomalující Číny nějakým způsobem dorazí, tak potom to bude přes Německo a jeho sousedy. Protože české firmy jsou více vázány právě na Německo. Takže myslím si, že prozatím ten dopad bude zprostředkovaný a nikoliv nijak silný. Ostatně ta Čína nezpomaluje ze sedmi na nulu. Ona zpomaluje ze 7 možná někam k 5 %. Zuzana HODKOVÁ, moderátorka -------------------To byli David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte a Marek Liška, generální ředitel Mall.cz. Já vám děkuji za rozhovor. Marek LIŠKA, generální ředitel, Mall.cz -------------------Děkujeme. David MAREK, hlavní ekonom, Deloitte -------------------Na shledanou.

Ruští farmáři se snaží těžit ze zavedení embarga na dovoz západních potravin 6.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zuzana HODKOVÁ, moderátorka -------------------Ruští farmáři se snaží těžit ze zavedení embarga na dovoz západních potravin. Úspěšně zaplňovat díry na trhu se daří třeba tamním výrobcům sýra. Embargo, které je reakcí Moskvy na západní sankce, začalo platit loni v srpnu. Kreml ho nedávno prodloužil o další rok. Aneta HRONOVÁ, redaktorka -------------------Police na této farmě vzdálené asi 150 kilometrů západně od Moskvy s v posledním roce stále víc prohýbají. Domácí sýry britského rodáka Johna Kopiskiho, který žije v Rusku od začátku 90. let, si zákazníci objednávají hlavně přes Internet. Často ale přijíždějí osobě přímo z hlavního města. John KOPISKI, ruský farmář -------------------Od příštího měsíce navyšujeme produkci z dosavadních 40 kilogramů na 200. Hlavní distributoři, kteří dřív nakupovali v Holandsku nebo Itálii, si uvědomují, že embargo může trvat dlouho. Aneta HRONOVÁ, redaktorka -------------------Výrobci sýrů stejně jako další ruští farmáři doufají, že to pomůže v zemi nastartovat malé a střední podnikání. A to i přesto, že reálná podpora Kremlu podle nich není dostatečná a ruská ekonomika se navíc dál propadá. Domácím producentům se proto snaží nepřímo pomáhat i provládní aktivisté. V rámci kampaně: Jezte ruské potraviny, například provádějí kontroly supermarketů. Podle nich totiž dál prodávají zakázané výrobky pašované ze Západu hlavně přes Bělorusko. Margarita ČERKAŠINOVÁ, členka hnutí Jezte ruské potraviny --------------------

Tady jsme našli podezřelou šunku. Podle způsobu, jakým je vakuovaná, to vypadá, že se sem dostala ze zahraničí. Až tady ji zaměstnanci obchodu rozkrájeli a znovu zabalili. Natalia, zákaznice supermarketu -------------------S tím, že na pultech najdu výrobky z dovozu, se tady setkávám často. Ale kde jsou ruské potraviny? Co lidé, kteří nemají práci? Měli bychom se soustředit na vlastní výrobu. Aneta HRONOVÁ, redaktorka -------------------Ne všichni Rusové ale sdílejí stejný názor. Západní potraviny chybí hlavně zákazníkům restaurací a kaváren ve velkých městech. Elena RAKOVOVÁ, manažerka francouzské kavárny v Moskvě -------------------Museli jsme například přestat používat francouzský sýr a kupujeme produkty od lokálních výrobců, což znamená, že nemůžeme využívat ani originální recepty, ale musíme si pomáhat fantazií, dotvářet požadované chutě třeba kořením. Aneta HRONOVÁ, redaktorka -------------------Kromě vlastních zdrojů řeší Moskva výpadek na trhu taky dovozem ze zemí, které se k západním sankcím nepřipojily. Polská jablka například nahradila ta ze Srbska, nebo Bosny a Hercegoviny. Hovězí maso na ruských pultech zase často pochází z Latinské Ameriky. Aneta Hronová, Česká televize.

Inflace v červenci klesla 10.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Za stejné peníze víc zboží. Meziroční inflace v červenci nečekaně zpomalila na půl procenta. Do výsledků se promítly levnější pohonné hmoty a výrazný pokles cen je vidět i u sezónní zeleniny. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Lilek, rajčata, cukety, brambory, kdo má rád zapečenou řeckou músaku, ten poslední změnu spotřebitelských cen zaregistruje nejvíc. Právě tato zelenina totiž podle Českého statistického úřadu zlevnila nejvýrazněji. Že v létě stojí zelenina míň peněz, není nic neobvyklého. Výjimečné ale je, jak moc se jen za jediný měsíc ceny propadly. Rozdíl dělá skoro 10 % a to ve prospěch zákazníků. A třeba brambory jen za poslední měsíc zlevnily o 25 %. Radost Čechům v letošním horkém létě udělají i levnější nealkoholické nápoje. Také prakticky přestalo zdražovat pivo. Naplno ale jedou nejen pípy, ale i tankovací pistole benzinových pump. Pohonné hmoty oproti loňsku zlevnily zhruba o desetinu. Zuzana TEJNICKÁ, redaktorka -------------------Tento řidič tankuje za 500 korun,zatímco teď za to dojede z Prahy až do Brna, ještě před rokem by skončil na D1 20 kilometrů před moravskou metropolí. Česká národní banka si ale nemusí dělat těžkou hlavu ze skutečnosti, že levnější ropa tlačí inflaci směrem dolů. Nižší ceny totiž v tomto případě vedou k růstu domácí poptávky a to je pro českou ekonomiku jen dobře. Spokojení mohou být prodejci oblečení a bot. Nejenže ceny zboží na začátku prázdnin klesly o 3 %, ale lidé stále vykupují typicky letní sortiment. Třeba tento obchod má teď tržby o 15 % vyšší než vůbec předpokládal, ale nejen kvůli zlevnění. Právě naopak. Štěpán TROJÁNEK, majitel obchodu Pod 7 kilo

-------------------To připisujeme jednat oživení ekonomickému, a také tedy inflaci vyvolanou změnou kurzu dolaru. Ta se vlastně postupně projevuje na tom importovaném zboží zdražuje někdy až o 25 %. Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka, Raiffeisenbank -------------------Spotřeba domácností to je bez řečí, ta poroste dál a bude táhnout růst české ekonomiky i ve druhém čtvrtletí. Zuzana TEJNICKÁ, redaktorka -------------------Nebylo by to ale Česko, kdyby situace ve všech odvětvích byla tak růžová. Výrazně zdražilo vodné a stočné a také nájemné. Přes 2 miliony tuzemských kuřáků nepotěší ani cigarety dražší skoro o 9 %. Michaela Poláková a Zuzana Tejnická, Česká televize. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------A čísla teď vysvětlí profesor ekonomie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Mejstřík, vítám vás u nás. Nižší ceny tentokrát je jednoznačně dobrá zpráva, nebo ještě pořád někdo může mluvit o řekněme, strachu z odložené spotřeby? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------No, tak my víme, že ta intervence, na kterou se všichni dobře pamatujeme, která přišla právě z hlediska inflačních tlaků, tak de facto se neprojevila tak, jak se někteří trvale obávali, to jest v překotném růstu cen, ale de facto to mírné zvýšení cen, které jsme zažili, tak vlastně je stále v desetinách procenta a de facto růst mezd v této chvíli je vlastně provází nejen státní sektor, ale i soukromý sektor, tak při tomto růstu cen vlastně vede k reálnému růstu životní úrovně. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Navíc, když se podíváme možná na výhled dalších měsíců, jak se asi budou ceny v českých obchodech a nejen obchodech vyvíjet. Jak třeba vidíte vliv současného sucha na ceny potravin, které teď zlevňovaly a byly za tím poklesem, ale zřejmě do budoucna to tak být nemusí. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Já si nejsem jist, jestli zrovna při té celosvětové situaci, kdy vlastně na trhu nejrůznějších zemí máme spoustu potravin, víme, že Rusko například tím, že v tuto chvíli dokonce likviduje některé nákupy evropských potravin, tak to neznamená nic jiného, než že těchto potravin, které se původně vyráběly pro Rusko, na trhu bude dost. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Takže podstatnější bude asi opět vliv energií, zejména ropy. Jak tam se můžou ceny vyvíjet dál, třeba i v souvislosti se zapojením Íránu, kde se velmi otevřel. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Tak to je velmi přesná připomínka, protože já musím říci, že když právě pravidelně jezdím do té oblasti Blízkého východu, tak jsem byl až překvapen, k čemu tam všemu dochází. V podstatě nejenže roste nabídka a právě proto, že donedávna Iránci vyváželi svoji ropu přes mnohé prostředníky, takže vlastně ten výnos z tohoto komplikovaného, té transakce, byl třeba jen 50%, protože 50 % bylo na transakčních nákladech a teď se jim otevírá trh a de facto to bude další nabídka na trhu, současně se zpomaluje poptávka, shodou okolností, včera jsem se vrátil z Japonska, které v tuto chvíli zapíná jadernou elektrárnu. Michala HERGETOVÁ, moderátorka --------------------

To je téma, kterému se Ekonomika bude věnovat v následujících minutách. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------A v tu chvíli to znamená, že co se po dlouhé době objevilo na trhu? Zpomalení poptávky právě jako zpomalující v Číně, tak vlastně i Japonska, poprvé po dlouhé době klesly ceny asijské vlastně pro odběr ropy a zemního plynu na úroveň cen evropských. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Tedy naznačujete, že ty ceny v České republice jsou výrazně ovlivněny vnějším světem. Když se tedy podíváme na vývoj cenové hladiny, dá se porovnat nějak hezky se zbytkem Evropy, řekněme? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Já skutečně musím říci a ti z vás, kteří mají možnost tento graf dlouhodobější graf od roku 2009, jak vypadá vývoj cen v Evropě, tak nejpomalejší cenový růst dlouhodobě a systematicky je vidět v Německu, Evropa je trošku výše a to, co je kouzelné je, že ten náš vývoj českých cen navzdory tomu, že nemáme euro a svou relaci to euro vlastně mají už vícero let, tak de facto kopíruje vlastně strukturu vývoje s malými výkyvy. V poslední době intervence vlastně přispěla k tomu, že maličko ty naše ceny malinko vzrostly oproti slovenským, a ta dynamika cen je až překvapivě podobná. Poláci jsou s tím vývojem cen trošku vepředu o nějaký ten bodíček. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Když jsme u té statistiky, dnes vyšla čísla i o nezaměstnanosti. Ta se vyvíjí velmi dobře, i když je tam vidět onen sezónní nárůst v souvislosti s koncem řekněme nástupem absolventů na trh práce a tak dále, ale jaká, co vlastně můžeme vyčíst z těch čísel, jak odpovídají realitě, co nám říkají? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Tak upřímně řečeno, ten základní problém je vlastně harmonizovaná statistika, já jako původně vystudovaný statistik a ekonom tedy musím říci, že s radostí sleduji ty diskuse, které se odehrávají v Eurostatu, vykazuje nezaměstnanost 4,8 %, tedy pod 5,0 tady 6,3. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------4,8 % tady 6,3. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Někteří zahrnují ty dlouhodobě nezaměstnané. Víme, že na trhu jsou desetitisíce volných pracovních míst, o které nikdo nestojí. To znamená, je otázka, jak naložit vlastně s tímto množstvím lidí. A musím říci, že ta země jako je Velká Británie, si kladou otázku, jestli současná statistika, ať už v nezaměstnanosti, cen, ale i průmyslu a statistika vůbec odpovídá vlastně těm bigdatům, která se na nás valí a která zatím neumíme zpracovat. Popřejme si, aby statistika vlastně byla také up today. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Pohled ekonometra, profesora Michala Mejstříka. Díky. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Také díky, na shledanou.

denik.cz Čtrnáct dní na cvičení. Vojáky budou zásobovat z Pardubic

8.8.2015

denik.cz str. 0 Pardubický kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pardubice - Na mezinárodní cvičení v Německu vyslala Česká republika 1400 vojáků. A ti už něco sní. " Na letišti v Pardubicích, kde sídlí 14. pluk logistické podpory, bylo v pátek ráno rušno. Nakládaly se tam potraviny, které už v této chvíli míří do Německa na cvičení Allied spirit. Toho se účastní a zároveň mu i velí čeští vojáci. A protože cvičení potrvá čtrnáct dní a armáda na něj vyslala čtrnáct set vojáků o obrněné technice ani nemluvě, čeká pardubické logisty dost práce. Uživit takový kontingent v zahraničí není zrovna maličkost. Vojáci proto ráno chystali kontejnery na cestu. „Máme tu šest tun zeleniny, tunu a půl masa a masných výrobků, asi patnáct tun tvrdého proviantu a asi osm set kilogramů mléčných výrobků," představil páteční náklad četař Ondřej Kaša, který má příjem a expedici proviantu na starosti. Do Německa „Každý kontejner se nakládá podle určeného druhu, máme tu i mrazáky pro maso a uzeniny. V zelených kontejnerech poputuje tvrdý proviant, jenž nepodléhá teplotní zkáze, jako je cukr či balené vody. Teď bude odcházet sedm kontejnerů, příští týden už budou závozy větší, protože to v Německu bude mít jednotka již plný stav," vysvětlil Ondřej Kaša. „Tuhle konkrétní zásilku, která je v pořadí už druhá, kompletovali vojáci celé páteční dopoledne. Dovezené potraviny se musí převzít, roztřídit podle druhu, převážit, zaevidovat, náležitě zabalit a vyexpedovat. Podobný úkol je čekal také odpoledne," uvedla mluvčí 14. pluku logistické podpory Lucie Masaříková. „Máme souběžně ještě jedno cvičení, pro které se musí vypravit proviant, takže to celé nás za pár hodin čeká znovu," podotkl Ondřej Kaša. Zásobují centrálně Potraviny armádě dodávají soukromé firmy. „Celý proces je následující. Sestavíme seznam toho, co potřebujeme a předáme jej naší zásobovací firmě, která centrálně objedná vše potřebné. Následně to sem dodavatelé navozí. Vše je připravené takzvaně na klíč," řekl Ondřej Kaša. Závozů do Německa z Pardubic vypraví celkem sedm. Na první stačily čtyři kontejnery, ten páteční už obstarávalo sedm. „Další už bude po osmi kusech, protože jednotka bude v plné síle. Všechny závozy pojedou odsud po silnici až do Hohenfelsu, tento konkrétní konvoj vyráží v sobotu ráno," dodal Ondřej Kaša."

URL| http://www.denik.cz/pardubicky-kraj/ct...zasobovat-z-pardubic-20150808-u5jy.html

Meziroční inflace zpomalila na 0,5 procenta, proti červnu ceny klesly 10.8.2015

denik.cz str. 0 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha - Meziroční inflace v červenci zpomalila na 0,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v červnu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta, zejména kvůli zlevnění potravin a nealkoholických nápojů, respektive zeleniny. Klesly také ceny oděvů a obuvi, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ).

" Za zpomalením meziroční inflace je také podle ČSÚ hlavně vývoj cen potravin a nealkoholických nápojů, letos v červenci byly totiž o jedno procento levnější než před rokem ve stejný měsíc. Prohloubil se meziroční cenový pokles pohonných hmot, které v červenci stály o 10,8 procenta méně než loni touto dobou. Zelenina v červenci meziročně zlevnila o 2,7 procenta. Ceny běžného pečiva klesly o 3,6 procenta, mouky o 2,1 procenta, masa o 3,4 procenta a například mléka o 14,7 procenta. "I když spotřebitelská poptávka sílí, růst spotřebitelských cen zůstává utlumený. Inflace byla v červenci o jednu desetinu pod odhadem trhu a dvě desetiny pod odhadem centrální banky," komentovala data hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová. Potraviny podle ní zlevnily v zásadě díky sezonním vlivům, do pohonných hmot opět začíná promlouvat levnější ropa. Ačkoli ekonomika se začíná blížit potenciálu, dvouprocentní inflace není v dohledné době pravděpodobná, podotkla. Ceny pohonných hmot Padající cena ropy se bude v nejbližších týdnech i nadále promítat do cen pohonných hmot, míní analytik Generali Investments Radomír Jáč. Levné pohonné hmoty jsou ale pro spotřebitele dobrou zprávou. Jinými slovy, Česká národní banka si nebude dělat těžkou hlavu ze skutečnosti, že levnější ropa tlačí inflaci směrem dolů. "Nižší ceny pohonných hmot totiž vedou k růstu domácí poptávky, na českou ekonomiku mají příznivý vliv a pokles cen ropy bychom proto neměli vnímat coby deflačního strašáka," dodal. Ceny některých dalších komodit rostly meziročně pomaleji než o měsíc dřív. Zemní plyn zdražil o 1,7 procenta, zatímco v červnu činil meziroční růst 4,5 procenta. Zpomalil růst cen piva, a to na 1,3 procenta z 3,3 procenta v červnu. Na zvyšování meziroční cenové hladiny naopak "tlačily" zejména alkoholické nápoje a tabák, kde ceny tabákových výrobků vzrostly v červenci za rok o 8,6 procenta. Ceny vodného meziročně stouply o 3,4 procenta, stočného o 2,8 procenta, čistého nájemného o půl procenta a tepla o 2,3 procenta. Brambory zlevnily o čtvrtinu Meziměsíčně výrazně zlevnila zelenina - o 9,8 procenta, přičemž ceny brambor klesly v červenci oproti červnu dokonce o 25 procent. Ceny plodové zeleniny se snížily o 11,3 procenta, ovoce bylo oproti červnu levnější o 3,8 procenta, maso o 1,1 procenta, běžné pečivo o 3,2 procenta. Oděvy bylo možné v červenci pořídit o 3,0 procenta levněji než v červnu a obuv byla o 3,2 procenta levnější. Meziměsíčně se zvýšily sezónní ceny dovolených s komplexními službami - o 12,8 procenta. O 1,8 procenta vzrostly ceny lihovin, víno zdražilo o 1,6 procenta. Oproti červnu velmi mírně - o 0,1 procenta - podražily pohonné hmoty. Z potravin vzrostly zejména ceny chleba - o 1,3 procenta, těstoviny zdražily o 2,6 procenta. Analytici zpomalení meziroční inflace na 0,5 procenta očekávali a upozorňovali, že důvodem je vysoká srovnávací základna z loňského roku, kdy rostly ceny energií. Je to poprvé od prosince 2014, kdy meziroční inflace zpomalila, od prosince do února zůstávala na 0,1 procenta, v březnu stoupla meziročně na 0,2 procenta, v dubnu na 0,5 procenta, v květnu na 0,7 a v červnu byla meziroční inflace 0,8 procenta."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/mezirocn...-proti-cervnu-ceny-klesly-20150810.html

denikreferendum.cz Obchody Sklizeno hlásají: U nás víte, co jíte. Ale nemluví pravdu 5.8.2015

denikreferendum.cz str. 0 Domov Zuzana Vlasatá Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Řetězec s „opravdovým“ jídlem Sklizeno přikrášlil původ svého zboží pod značkou Ježkův statek tak, že svým zákazníkům jednoduše lhal. A sklidil za to rozhořčené reakce. Jan Černý vyrábí poblíž Loun kozí sýry na rodinné farmě s názvem Létající koza. Dodává je do dvou malých obchodů v okolí. Před časem mu ale jedna prodejkyně řekla, že jeho sýr je drahý, že Ježkův statek jí dodává levnější. A tak Jan Černý zahájil malé pátrání po tom, co jsou daný sýr a Ježkův statek zač. Jeho výsledkem je nemilé překvapení pro mnoho zákazníků sítě samoobsluh s „opravdovým jídlem” Sklizeno. Ježkův statek totiž de facto neexistuje a zmíněný kozí sýr vyrobila firma spadající pod Agrofert. Sklizeno je franšíza, která má dnes dohromady patnáct prodejen především v Praze a v Brně, ale po jedné také v Olomouci, Rudné u Prahy a ve Zlíně. Ve své prezentaci na webových stránkách zdůrazňuje, že se zaměřuje na produkci malých a středních sedláků, kteří se do konvenčních obchodních sítí jen tak nedostanou. Zdůrazňuje poctivou práci, kvalitu, prověřené receptury, zdraví, soulad s přírodou a další přízviska, která otevírají peněženku dobře zaopatřených Brňanů a Pražanů, jimž záleží na vyváženém nutričním příjmu ratolestí a dalších rodinných příslušníků i na podpoře lokální ekonomiky a české krajiny. A teď, jak to všechno spolu souvisí… Není statek jako statek Značky Ježkův statek jsem si sama všimla už před časem na obalech různých mléčných produktů v prodejnách zdravé výživy. Jelikož se snažím dávat přednost spíš malo- než velkoprodukci, napadlo mě, že jde přesně o ten typ zboží, které bych mohla nakupovat. V duchu jsem si při tom malovala obraz romantické farmy na venkově i sedřenou, ale spokojenou rodinu jakéhosi sedláka pana Ježka. Idealizovaná rustikální romantika, samozřejmě. Kdybych si o Ježkovu statku chtěla ještě zhruba před dvěma týdny zjistit něco málo víc, internet by mi nabídl povídání zveřejněné na stránkách prodejen Sklizeno. Stálo tam doslova: „Statek stojí v malebném prostředí, kterému se už před 150 lety říkalo Ježek. Návštěvy kamarádů z Prahy je motivovaly otevřít obchod s poctivým jídlem z Vysočiny. V Praze nedostanete čerstvě nadojené mléko, domácí máslo, vajíčka a voňavou vyuzenou slaninu. Část výrobků vyrábí sami, zbytek jim dodávají rodinné farmy – výrobci nebo zpracovatelé převážně z Vysočiny. (…) Zvířata jsou chována v ekologickém zemědělství a jsou pasena od jara do podzimu na pastvinách. V zimním období jsou krmena kvalitním senem, které prospívá kvalitnímu masu i mléku.“ Text už ale dnes na internetu firmy Sklizeno nenajdete. Po námitkách zákazníků jej firma odstranila a upravila. V mém obrazu rustikální idyly by po tomto čtení vedle rodiny sedláka Ježka přibyli ještě další poctiví zemědělci, kteří se k Ježkům sbíhají brzy ráno nebo navečer tuhle s ošatkou vajec, tuhle s konvemi čerstvě nadojeného mléka. Dokonalé. Zkrátka něco, jako pamatuji z dětství u babičky a dědy v Beskydech, akorát ve větším. Radovala bych se, že Sklizeno dokáže tyhle vpravdě domácí potraviny dodat až do Brna. Kdybych ale pátrala dál, v registru Státní veterinární správy, v obchodním rejstříku, na etiketách i v mapách – jako to udělal sýrař Jan Černý – začal by se mi tento romantický příběh rozpadat před očima. V Bohdalíně na Vysočině stojí chalupa, které se možná už před 150 lety říkalo Ježek, ale vzhledem k tomu, co všechno o sobě její vlastníci navyprávěli… Kdo ví. Vyrábí se zde totiž (a vlastně ani ne zde, nýbrž v manufaktuře v Kamenici nad Lipou) jen marmelády, sirupy, müsli a nakládané okurky. Všechno ostatní zboží s logem ježka pochází z úplně jiných, ne zrovna malých, a už vůbec ne ekologických provozů. Mléko a smetanu zpracovává mlékárna Polná; sýry, jogurty a tvaroh Sýrárna bratří Brunnerů v Jarošově nad Nežárkou; vejce velkodrůbežárna Bohemia Vitae se sídlem v Jindřichově Hradci.

Vejce ze Sklizena od Ježkova statku. Anebo z velkodrůběžárny? Foto Zuzana Vlasatá DR Lakovat něco nazeleno holt znamená lhát Ježkův statek coby farma prodávající svou produkci plus produkci několika dalších malých sedláků z okolí neexistuje. Toto vyprávění je jen pohádka a ve své podstatě i klamavá reklama vytvořená zakladatelem Sklizena Davidem Kuklou a majitelem Ježkova statku, Davidem Vortelem. Ve skutečnosti jde spíš o logistickou společnost, která krom toho, že vyrábí pár svých sympatických produktů, dokáže pod jednotnou značkou zásobovat vybrané samoobsluhy po České republice produkty menších až středně velkých výrobců. Na tom by nebylo nic špatného – stejně jako na mlékárně Polná, Sýrárně bratří Brunnerů nebo i drůbežárně Bohemia Vitae – kdyby se ovšem věci pojmenovávaly pravými jmény a nepřelakovávaly se do líbivých ekobarviček. Jestliže se dnes David Kukla diví, že se do něj po „odhalení“ pravé podstaty Ježkova statku pustila skupina pohoršených zákazníků a foodbloggerů, a v reakci na to vydává veřejná prohlášení, kterými se snaží zachránit svou reputaci, měl by si nejprve pořádně z odstupu prohlédnout a pročíst své webové stránky a porovnat je s realitou. Lež má krátké nohy... Zvířata, která dávají Ježkovu statku mléko, totiž nejsou „chována v ekologickém zemědělství a pasena od jara do podzimu na pastvinách“, ale – jak potvrzují lidé z mlékárny Polná i ze Sýrárny bratří Brunnerů – naopak žijí v normálních zastřešených kravínech, například v Arnolci nebo v Jilemi na farmě Zdeňka Misaře. Zde se tudíž Sklizeno dostalo na tak tenký led, že si říkalo o problémy s kontrolními organizacemi, které udělují práva užívat certifikát Bio. A dále: sýr, u nějž ještě před pár dny Sklizeno uvádělo jako výrobce, tedy nikoliv dodavatele, Ježkův statek, vyrábí ve skutečnosti družstvo spadající pod – mezi lidmi, kteří vyhledávají faremní produkty, spíš nepopulární – holding ministra financí Andreje Babiše. Jiným příkladem jsou vejce – deset kusů za sedmdesát korun – opatřená logem ježečka a nápisem „poctivé jídlo z Vysočiny“. Ještě před pár dny Sklizeno uvádělo, že sýr z dílny Agrofertu vyrábí jakýsi Ježkův statek. Repro DR Vyseděly je nosnice v jedné ze tří hal s kapacitou sedm tisíc slepic, kde se jich na jednom metru čtverečním tísní „jen“ devět (jak takový chov vypadá můžete vidět například zde). Vejce stejné kvality přitom přijdou zákazníky běžných obchodů spíš tak na pět korun kus. Ježkem to nekončí Abychom ale nezůstávali jen u Ježkova statku. Dobrým dokladem, že Sklizeno maluje svým zákazníkům pohádky, je i Agrodružstvo Miroslav na Znojemsku. Sklizeno uvádí, že to s jídlem myslí vážně, a proto se stalo jeho podílníkem a partnerem a v budoucnu plánuje vlastní potravinářskou výrobu. To zní samozřejmě ušlechtile, škoda jen, že fotogalerii k tomuto vyprávění na svých stránkách Sklizeno sestavilo ze zahraničních obrázků z fotobanky. A opět je výběr jasný, musí se především líbit zákazníkům, kteří doufají v citlivou malou produkci: sympatický sedlák v holínkách vede dvě krávy, v ruce třímá dosud snad nepoužitý krásný červený smaltovaný kyblík. K tomu pár starých traktorů a samozřejmě vinice s romantickým západem slunce. Agrodružstvo Miroslav je přitom ve skutečnosti klasický velký zemědělský podnik, vzešlý z bývalého JZD – viz naše fotogalerie. Najděte pět rozdílů. Repro DR/Foto Jakub Patočka, DR O nepříjemná odhalení při nákupech ve Sklizenu se podělilo i několik zákazníků v diskuzích na sociálních sítích: Kuřata, která kupovali v domnění, že jde o farmářský produkt, se nakonec ukázala být z Babišových Vodňan. Sklizeno však tento případ již dříve samo řešilo a spolupráci s dodavatelem těchto kuřat ukončilo. Jak se má tedy zákazník zorientovat, má-li pocit, že s ním obchodník nehraje čestnou hru? Snadná odpověď může znít: číst etikety přímo na produktech.

To ale také nemusí být výhra. Sklizeno například nabízí chlazenou balenou vepřovou krkovici, na jejímž obalu najdeme informace o tom, že jde o českou zemědělskou produkci a že zvíře bylo poraženo i zbouráno v Novém Rychnově – to si lze ověřit i na webu Státní veterinární správy podle kódu CZ61910142 v oválku. Dále je na etiketě uvedeno jakési neoficiální logo „Ecoprodukt“, adresa stránek http://www.kvalitabio.cz a telefonní číslo, jež patří – jak zjistíte, pokud na něj zatelefonujete – člověku, který už asi rok nemá s tímto produktem ani s firmou, která jej dodává, nic společného. Od něj se nicméně můžete dozvědět, že maso patrně pochází od menšího producenta Jaroslava Točíka, který se o svá prasata stará zřejmě sympatickým a citlivým způsobem, ovšem bez biocertifikátu. Chcete-li se o tom, zda je tedy maso skutečně Točíkovo, přesvědčit prostřednictvím čísla chovu uvedeného na etiketě, budete se muset obrátit na ministerstvo zemědělství, neboť seznam chovatelů není veřejná databáze… Odkud to maso vlastně je? A je to bio, nebo ne? Foto Zuzana Vlasatá DR Z webu http://www.kvalitabio.cz pak možná vyluštíte, že Ecoprodukt je ve skutečnosti název firmy, která má svou vlastní biofarmu s hovězím a další zboží od jiných producentů jen přeprodává. Jednoduše řečeno: další zmatek. Proč kecat, když i realita je docela fajn? Jinými slovy, cesta přes etikety a oficiální registry úřadů může být směrem k pravdivým informacím velmi trnitá a zmatečná. Zákazník je tak vždy odkázán na to, jaké informace mu zprostředkovávají výrobce, zpracovatel, dodavatel a prodejce. Rozhodne-li se jeden z nich mlžit, poškodí všechny. Právě u Sklizena – vzhledem k jeho PR – přitom předpokládáme, že si zákazník připlácí i za to, že za něj obchodník udělal průzkum trhu a nabízí to nejlepší, co je k mání. Proč přitom neříkat pravdu, nedává smysl. A ohrožuje to samu podstatu podnikání z velké části postaveného na důvěře zákazníků. Přitom technolog mlékárny Polná i majitel Sýrárny bratří Brunnerů jsou lidé, kteří mluví o své práci se zápalem a snaží se ji dělat poctivě – alespoň takový dojem jsem nabyla na základě rozhovorů s nimi. Jistě, Agrodružstvo Miroslav má k romantice daleko. Ale to v zásadě všechna výroba potravin v provozech větších, než jsou rodinné farmičky. Zemědělská družstva nikdy nevypadala krásně. Předstírat, že je tomu jinak, je totéž, jako tvářit se, že za flákotou na chladícím pultu není život v zajetí a smrt, ale po pastvinách bezstarostně hopkající zvířátko, které se zřejmě proměnilo v motýla. Snaha o nápravu těchto fikcí, přiživovaných zvrhlou reklamní kulturou korporací – vždyť i Coca Cola a Mc Donald’s začaly hrát na zelenou notu –, přece tvoří přesně ono místo na trhu, do nějž obchodníci s „opravdovým jídlem” vstupují. Podváděním si ničí svůj vlastní trh. Zvláště zákazníci, kteří dbají na to, co kupují, jsou citliví, pokud s nimi někdo nejedná fér. A cítí-li se oklamáni, nehodlají mlčet. Sklizeno o něčem mlžilo, o něčem lhalo, což nyní samo potvrdilo tím, že vyprávění o Ježkovu statku na svém webu změnilo a zpřesnilo. Svůj „krizový management“ možná zvládli, to nakonec poznají sami při pohledu do svého účetnictví. Pokud chtějí napříště skutečně dostát svému sloganu „U nás víte, co jíte“, měli by být ve své prezentaci a propagaci stoprocentně pečliví. Pachuť ale zůstane. Každý takovýto případ je jen další potravou pro pochybovače, kteří s radostí hlásají, že celé „bio“ je jeden velký podvod s dotacemi a že ekosedláci svou úrodu postřikují v noci. Že tady přibývá zákazníků, kteří projevili ochotu připlatit za jídlo, aby si s ním koupili i menší utrpení zvířat a šetrnější péči o krajinu, ještě nesmí znamenat, že je někdo bude oportunisticky tahat za nos. Je to cynické zneužívání nejen jejich dobré vůle, ale i pošlapávání práce všech zemědělců, kteří se snaží hospodařit poctivě – ať už s biocertifikátem nebo bez.

URL| http://denikreferendum.cz/clanek/20973...i-u-nas-vite-co-jite-ale-nemluvi-pravdu

O cenách a lidech 7.8.2015

denikreferendum.cz str. 0 Domov Adam Votruba Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Jedním ze základních kamenů liberálních ekonomických teorií je pojetí člověka jako racionální bytosti. Jak je to ale slučitelné se světem obchodních manipulací se zákazníkem? Nevím, jestli vás někdy při pohledu na baťovské ceny v obchodech napadlo, že tyto cenovky vlastně každodenně před našima očima popírají tvrzení ekonomů o tom, že člověk je homo oeconomicus. Homo oeconomicus má být tvor, který neustále kalkuluje, aby maximalizoval svůj užitek, a nikdy nic neudělá, pokud to pro něj není ekonomicky výhodné. Nuže pokud by byl člověk opravdu dokonalým ekonomickým tvorem, nemohl by se přece nechat ošálit tím, že cena vypadá opticky nižší. Věděl by, že rozdíl mezi 19,90 a 20,00 je stejný jako rozdíl mezi 19,80 a 19,90 – totiž 10 haléřů. Člověk, který se nechá takto balamutit, nemůže mít nárok na hrdý titul homo oeconomicus. Možná namítnete, že zákazník se přece cenovkou oklamat nenechá. V takovém případě si ovšem nepočíná jako homo oeconomicus prodejce, protože investuje zbytečně čas do vymýšlení baťovských cen, dává si námahu s tím, aby halíře byly na cenovce uváděny výrazně menším písmem než celé koruny, aby zkrátka oněch obligátních 90 halířů při zběžnému pohledu zaniklo. Pokud by to nemělo na zákazníky vůbec žádný vliv, mrhal by obchodník neekonomicky svým časem na takovou hloupost? To, že je člověk racionální bytost, která se nenechá ošálit, je vlastně úhelným kamenem liberální ekonomie. Podle ní je obchodní transakce vždy pro obě strany výhodná. Kdo vstupuje do obchodní transakce, je svobodný člověk. V liberální ekonomii neexistuje nic takového jako manipulace. Podle psychologů se naopak asi 90 % lidí nedokáže proti manipulaci účinně bránit. Číslo uváděné psychology se pochopitelně vztahuje na manipulaci v mezilidských vztazích, přece jen však o čemsi vypovídá. Tvrdí-li liberálové, že člověk se nenechá v obchodních vztazích manipulovat, že přistupuje na transakci dobrovolně, tvrdí v zásadě to samé, co říkají psychologičtí manipulátoři o svých obětech. Pokud by fungovaly čisté ekonomické zákonitosti z učebnic, pak by ceny musely férovým způsobem odrážet míru nákladů a zisků, nebylo by možno vydělat na jednom zboží více než na jiném, protože pokud by tomu tak bylo, pak by se ihned v tomto oboru projevila konkurence. Ve skutečnosti jsou ceny v obchodech daleko spíše bojištěm, válečným polem, kde proti sobě válčí obchodník a zákazník a kde se rozvíjejí pozoruhodné strategie, za něž by se nemusel stydět ani Napoleon či Alexandr Veliký. Podle ekonomické teorie funguje mezi obchodníkem a zákazníkem idylický vztah, kdy obchodníkovi nejde o nic jiného než o zákazníkovo blaho. Jenže i toto tvrzení je součástí rafinovaná válečné lsti. Zajímavé je z tohoto hlediska sledovat vývojové trendy na poli cen. Obchodníci jsou vázáni určitými zvyklostmi na trhu, takže se snaží zejména ostře sledované ceny držet relativně nízko a zároveň se starat o to, aby tyto nízké ceny byly i nadále těmi sledovanými. Jinde se naopak pokoušejí nenápadně tahat ze zákazníka více a více peněz. Ukázkou tohoto postupu mohou být ceny balkánského sýra. Ten stál na počátku 90. let o polovinu méně než sýr eidamský. Nyní je ovšem dražší. Původní nižší cena odrážela do značné míry reálně nižší náklady spojené s jeho výrobou, neboť výrobní postup je u balkánského sýra technologicky jednodušší a hlavně kratší. Ve skutečnosti jsou ceny v obchodech daleko spíše bojištěm. Foto Archiv redakce

Piškoty Před několika lety mohl být všímavý zákazník svědkem toho, jak v jistých obchodních řetězcích prudce vzrostly ceny menších bochníků chleba, zatímco větší chléb zůstal na své původní ceně. V jednom řetězci se během necelých dvou let zvýšila cena jednoho typu půlkilogramového chleba z 11,90 na 15,90, u druhého pak byl zaznamenán nárůst z 12,90 na 18,90. To samozřejmě více postihlo domácnosti, kde žije jen jedna osoba, často osaměle žijící důchodce. V době, kdy Česká národní banka a statistický úřad mluvili o minimální inflaci, či se dokonce obávali deflace, vzrostla cena „chleba pro osaměle žijící osoby“ vcelku nenápadně o 34 a 46 %. Nejpozoruhodnější výkon, kterého jsem si povšiml, předvedly ovšem piškoty Opavia. Jejich ceny v obchodních řetězcích prodělaly v letech oficiálně nejnižší inflace prudký cenový vývoj. Během tří let stoupla jejich cena z 13,90 na 34,90, tj. nárůst o plných 151 %. Nakonec se ukázala tato cena již dosti přestřelená a po nějaké době se vrátily piškoty k ceně o něco nižší – „pouhých“ 29,90. Že to nemá co do činění s reálnými náklady dokládá i to, že v jiném řetězci se prodává balení piškotů německé výroby o stejné hmotnosti jen za 11,90. Tradiční český výrobce – ovšem již v rukou nadnárodní korporace – má cenu téměř třikrát vyšší, přičemž poslední nárůst z 24,90 na 29,90 (a zkusmo na 34,90) spadá do doby, kdy Česká národní banka údajně pomáhala českým výrobcům svou slavnou devalvací koruny. Tato zkušenost mě motivovala k tomu, že jsem se pokusil do firmy vyrábějící piškoty Opavia doručit zvědavý dotaz, jak je něco takového možné. Když jsem zjistil, že na internetových stránkách je místo jakékoliv mailové adresy pouze kontaktní formulář, vyplnil jsem tento. Po jeho vyplnění mě stránky požádaly o sdělení souhlasu se zasíláním reklamních sdělení s tím, že jinak není možné můj dotaz odeslat. Zaškrtl jsem tedy souhlas, ale aby bylo jasno, že s tímto záludným nátlakem nesouhlasím, napsal jsem do zprávy, že o žádná reklamní sdělení nestojím a že je to pěkný „vopruz“ chtít po mě něco takového, když se chci jen na něco optat. Budiž popravdě a ke cti firmy Mondelez řečeno, že mi žádné reklamní sdělení nikdy nepřišlo. A také mi nepřišla žádná odpověď na mou otázku. Mimochodem obchodní řetězec, který piškoty prodává, byl sdílnější. Napsal mi, že cena zboží a výše marže je věcí dohody mezi ním a výrobcem a že dle ujednání není oprávněn její obsah zveřejňovat. Příklad piškotů je jen jedním z mnoha, kdy některé ceny potravinářských výrobků vyletí nesmyslně nahoru, aby pak po nějaké době zase poklesly, byť již ne na původní cenu. Je to jedna z nejrafinovanějších cenových operací ve válce obchodníků se zákazníky, takzvaný „průzkum bojem“. Prodejce zjišťuje, kolik může ze zákazníka ještě vytáhnout peněz. Nejprve ho pochopitelně naštve, následným snížením ho však opět uchlácholí, přitom objekt své péče celkově dezorientuje v názoru na otázku, co je odpovídající cena, a nakonec zákazníka přiměje k naprosté rezignaci a apatickému nákupu zboží za jakoukoliv cenu. Zákazník se pak plouží z obchodu, mumlaje si v duchu: „Jsem spokojený. Zde nakupuji, zde jsem člověkem.“ Myslím, že řadu dalších obchodnických triků není třeba ani představovat. Kdekdo se asi setkal s tím, jak zboží, které stálo dlouhodobě nějakých 18,90, je najednou opatřeno cedulkou s přeškrtnutou číslovkou 24,90 a s lákavým sdělením: „akce: 18,90“. Pokud se vám to stane, neurážejte se, že z vás dělají blbce. Pokud chcete zboží, tak ho kupte, za týden bude možná stát oněch 24,90. Myslím, že řadu dalších obchodnických triků není třeba ani představovat. Kdekdo se asi setkal s tím, jak zboží, které stálo dlouhodobě nějakých 18,90, je najednou opatřeno cedulkou s přeškrtnutou číslovkou 24,90 a s lákavým sdělením: „akce: 18,90“. Foto cs.wikipedia.org Za zmínku snad stojí ještě oblíbený postup, kdy je nově zpoplatněno něco, co dosud zpoplatněno nebylo, neb to bylo chápáno jako neodmyslitelná součást jiného produktu. Bývalo například dobrým zvykem, že ke smaženému sýru patří neodmyslitelně tatarská omáčka. Museli jsme si však v restauracích zvyknout na to, že tatarská omáčka nemusí být v ceně osmaženého sýr zahrnuta. Dříve se člověk také mohl spolehnout na to, že v prodejně knih mu prodavač zabalí vybranou knihu do papíru. Velká knihkupectví si za dnes za kus papíru a náročný pracovní úkon účtují 10 korun. Ačkoliv řadu obchodnických triků již znám, stále znovu se přesvědčuji, že pokud není člověk ve

střehu a po skautsku „vždy připraven“, pak se novým a novým překvapením nevyhne. Před několika lety mě chytře doběhl jistý hospodský z městečka Sázava. Tehdy jsem si naivně myslel, že tatarka je sice zvlášť, ale klobása je vždy s hořčicí. Nebyla. Musel jsem si ji dokoupit za 15 Kč. Ani to mě však nepoučilo. Pár let na to jsem byl líný prostudovat jídelní lístek dosti důkladně, domnívaje se, že jeden půlkrajíček chleba k polévce stojí přece v hospodě dvě koruny. S tímto neověřeným předpokladem jsem požádal o pečivo a jeden půlkrajíček s odpuštěním snědl. Platilo se však za „celý košíček“, jak mi milým hlasem vysvětlila servírka při placení. V této nekončící válce je to vždy zákazník, kdo tahá za kratší konec provazu. Má vůbec smysl vést s obchodníky válku? Začátkem devadesátých let stála česká limonáda v hospodě nějakých pět korun. V tu chvíli přišla móda automatů vyrábějících coca-colu, fantu a sprite, které se prodávaly za 15 Kč, což bylo tehdy třikrát tolik co za půllitr piva. Můj kamarád v té době záměrně tyto západní limonády z automatu nekupoval, aby podpořil české výrobky, které byly i podle mého soudu chuťově lepší. Jenže co žíznivý člověk na výletě zmůže, když je ve vsi jediná hospoda a on si nechce dát pivo? Můj kamarád válku prohrál a české limonády ve skle z hospod zmizely. Proti trhu a žízni jsme bezmocní. Tehdy na počátku kapitalismu jsem pochopil, že trh, který u nás impozantně zajistil dostatek toaletního papíru a dalšího zboží, nedodá zákazníkovi vše, co si zákazník přeje, ale vždy jen to, na čem se dá nejvíce vydělat. Proto levné a kvalitní zboží je vytlačováno dražším zbožím, někdy i méně kvalitním, ale v lepším obalu, a levnější obchody jsou vytlačovány obchody dražšími. Budiž proto chvála každému obchodníku, který jde proti proudu, který se drží mezi velkými řetězci a nastavuje rozumné ceny, i když ví, že prodává kvalitní mleté maso za stejnou cenu, za kterou mají v nedalekém supermarketu mletý masný výrobek s plnými 50 % (!) masa. A budiž chvála každému zákazníkovi, který udělá těch pár kroků do malého obchůdku za rohem a nespokojí se se vším, co mu před oči dotlačí obchodní giganti.

URL| http://denikreferendum.cz/clanek/20980-o-cenach-a-lidech

Dobrý den s kurýrem Král vaří jen za 17 korun Dobrý den s kurýrem str. 1 Titulní strana (CEH) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.8.2015

zpět Kuchařský expert vaří pro pacienty Uherskohradišťské nemocnice UHERSKÉ HRADIŠTĚ I když to zpočátku vypadalo jako poněkud šílený nápad, dnes je skutečností. Uherskohradišťská nemocnice angažovala kuchařského experta Jiřího Krále, šéfkuchaře pražské restaurace Aureole a dlouholetého kapitána národního týmu kuchařů a cukrářů, který se postará o zvýšení kvality jídla pro pacienty i zaměstnance. A to bez navýšení nákladů. „Je to výzva. Už jsem vařil na různých místech, od Hradu až do podhradí, ale v nemocnici půjde o premiéru. Jako pacient mám s nemocniční stravou jisté zkušenosti, dříve jsem jezdil na motorce a občas si něco zlomil. Co si pamatuju, jídlo nikdy nebylo nic moc,“ říká Jiří Král, který byl šest let šéfkuchařem Pražského hradu a bývalého prezidenta Václava Klause. Za jeho příchodem stojí Vlastimil Vajdák, vedoucí ekonomicko-provozního úseku Uherskohradišťské nemocnice. „Stravování považujeme za velmi důležité, ostatně i proto jsme letošní rok vyhlásili Rokem výživy. Když jsme přemýšleli jak stravování vylepšit, napadlo mě přivézt do nemocniční kuchyně renomovaného kuchaře. A dostali jsme tip na Jiřího Krále, kterého bláznivý nápad nadchl,“ svěřil se Vajdák. „Člověk nejí jen doma a v restauraci, ale ocitne se i v nemocnici, kde jej většinou nečeká nic moc hezkého. Jídlo je jednou z mála věcí, které mu můžou zvednout náladu,“ vysvětlil Král, proč nabídku

ze Slovácka přijal. STRANA 2 Král už vládne, uvařit musí za 17 korun STRANA 2 Šéfkuchařů král si odbyl premiéru ve středu, kdy dohlížel na přípravu kuřecího stehna s červeným zelím a noky, srbského žebírka nebo filet z norského lososa. „Žádné komplikace, vařili jsme podle jeho not a věřím, že to pacienti i zaměstnanci poznají. Jiří Král je velká osobnost české gastronomie, určitě bude velkým přínosem,“ svěřil se Pavel Polášek, šéfkuchař nemocniční kuchyně. „Určitě je zapotřebí investovat do technologie a pozměnit technologické postupy, maso se třeba upeče až těsně před výdejem a u ryby snížíme teplotu pečení, aby zůstala uvnitř šťavnatá. A změníme i koření, v kuchyni chybí třeba bílý pepř a používají se univerzální dochucovadla, která standardizují chuť. Je lepší si koření na ryby i maso namíchat, v kupovaných je totiž více než polovina soli,“ řekl Král, který normálně vaří obědy nebo večeře pro osmdesát lidí. Tolik se jich vejde do pražské restaurace Aureole ve 27. patře budovy City Tower na pražském Pankráci. V Uherském Hradišti si vyzkouší přípravu jídel až pro 1 200 lidí. A navíc pro pacienty musí uvařit z potravin v ceně maximálně 17 korun. „Není to žádná sranda, představte si za takové peníze vařit doma. Ale v takovém množství obědů se s tím dá pracovat,“ dodal šéfkuchař, který je připravený dohlížet i na ranní pomazánky nebo teplé večeře. A chystá i týdny světové kuchyně. Na hlavní úvazek ale zůstane v Praze. Do Uherského Hradiště vyrazí jednou za čtvrt roku na dva dny, jinak bude připravený pomáhat místnímu šéfkuchaři po telefonu nebo e-mailu. Jeho menu začnou v nemocnici servírovat od září. „Smlouvu jsme uzavřeli na rok, renomovanému kuchaři zaplatíme jen za dopravu,“ prozradil Petr Sládek, předseda představenstva Uherskohradišťské nemocnice, která objednává potraviny výhradně od místních dodavatelů. Polotovary ani mražené maso v kuchyni nenajdete. I proto se podle Sládka stížnosti pacientů na jídlo objevují už jen zřídka. „Strava se určitě zlepšila, ale vždycky je na čem pracovat. Svědčí to i o zvýšeném zájmu zaměstnanců, dříve chodilo na oběd 400 z nich, dnes 600,“ říká Sládek. Nemocnice podle něj v příštím roce plánuje rekonstrukci stravovacího provozu, ještě předtím ale nakoupí nové pánve nebo mixér. „Jde jen o první vlaštovky. Když Jiří Král řekne, že je nutné investovat hned, jsme připraveni uvolnit statisíce korun. Kvalitní stravování považujeme za velmi důležité, navíc se do něj léta neinvestovalo,“ zdůraznil závěrem Sládek. Foto popis| DALŠÍ FOTOGRAFIE NA iDOBRYDEN. CZ

Dotyk BYZNYS Brífink 10.8.2015

Dotyk BYZNYS str. 0 Brífink

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět to nejdůležitější z uplynulého týdne Adidas koupil Runtastic Německý výrobce sportovního oblečení a obuvi Adidas koupil výrobce aplikace pro sledování běžeckého výkonu a dalších fitness aktivit Runtastic. Německé firmě to dává přístup k 70 milionům aktivních uživatelů aplikace. Zároveň by jí to mohlo pomoci dohnat soupeře v oblasti nositelné elektroniky, napsala agentura Reuters. Transakcí se hodnota společnosti Runtastic vyšplhala na 220 milionů eur. Jak funguje Runtastic Zdroj: YouTube.com, pro přehrání se připojte k internetu. Akvizice Škoda Transportation Skupina Škoda Transportation koupila kontrolní podíl ve firmě TransTech, jediném finském výrobci

železničních a městských kolejových vozidel. Jde o první škodováckou akvizici v západní Evropě. Finský podnik, jehož hlavními produkty jsou dvoupodlažní elektrické vagony, tramvaje a strojírenské výrobky, má roční obrat přes 2,5 mld. Kč a zaměstnává přibližně 500 lidí. Bakala prodal RPG byty Evropský investiční fond Round Hill Capital zaměřený na nemovitosti koupil největšího českého soukromého vlastníka bytů, společnost RPG Byty. RPG, kterou dosud spoluvlastnil finančník Zdeněk Bakala, spravuje více než 43 tisíc bytů na Ostravsku a v Moravskoslezském kraji. Společnost vlastní též nebytové prostory a pozemky. Součástí akvizice je také firma RPG Služby, která zajišťuje správu bytového fondu. Boj USA s klimatem Americký prezident Barack Obama představil dosud nejpřísnější opatření v boji s klimatickými změnami. Do roku 2030 má v USA dojít k poklesu emisí oxidu uhličitého o 32 %. Plán Obama nazval nejdůležitějším krokem, který kdy USA v boji se změnami klimatu přijaly. Jak prezident dodal, nezná větší hrozbu pro naši budoucnost a budoucí generace, než jsou právě klimatické změny. Britové prodali RBS Británie prodala část státního podílu v Royal Bank of Scotland (RBS), který získala v rámci záchrany bank v době finanční krize před sedmi lety. Vláda v Londýně oznámila, že za 2,1 mld. liber prodala podíl ve výši 5,4 %. V držení státu tak zůstává ještě téměř 73 % akcií. Ekonomika USA Americká ekonomika v červenci vytvořila 215 tisíc nových pracovních míst. Očekávalo se 225 tisíc po červnovém přírůstku 231 tisíc míst (revidováno z 223 tisíc). Míra nezaměstnanosti stagnovala na 5,3 % a míra participace zůstala na červnové hodnotě 62,6 %, jak se očekávalo. Evropská podpora zemědělců Brusel o rok prodloužil opatření na podporu zemědělských sektorů, které byly postiženy ruskými zákazy dovozu. Opatření Evropské komise mají trvat do 30. června 2016. Tento krok následoval den poté, co ruské úřady začaly ničit tuny zabavených potravin, jejichž dovoz ze Západu Moskva zakázala. Fúze ve farmacii Irský výrobce léků Shire předložil nabídku na převzetí amerického konkurenta Baxalta za zhruba 30 mld. USD v akciích. Vedení firmy Baxalta již dříve návrh na spojení podniků odmítlo, Shire se proto nyní s nabídkou na převzetí obrátil přímo na akcionáře amerického podniku. Spojením firem má vzniknout světová jednička v léčbě vzácných chorob. Akcionáři firmy Shire by ve sloučené skupině měli kontrolovat 63 % akcií, zatímco akcionářům Baxalty by mělo patřit zbývajících 37 %. Globální kapitálové výdaje Největší světové společnosti sníží letos investiční výdaje třetí rok za sebou a jejich investice klesnou i příští rok. Odráží se v tom zejména propad cen komodit, uvedla v pondělní výroční zprávě o vývoji firemních kapitálových výdajů mezinárodní ratingová agentura Standard Poor's (S P). Japonsko a jaderná energetika V Japonsku se po více než 4 letech od katastrofy v elektrárně Fukušima vrátí do provozu první jaderný reaktor, a to navzdory odporu většiny obyvatel země vůči jaderné energii. Společnost Kyushu Electric Power oznámila, že restartuje první blok své jaderné elektrárny Sendai v jihozápadním Japonsku. Kofola expanduje Nápojářská skupina Kofola otevře tento týden v Praze svou první restauraci rychlého občerstvení s názvem NaGrilu. Půjde o pilotní koncept, restaurace je umístěna v pražské Jindřišské ulici. Kofola chce s tímto konceptem restaurací v následujících pěti letech expandovat v ČR i na Slovensku především formou franšíz. V dlouhodobějším horizontu má jít o desítky restaurací. Maloobchodní tržby v Česku Tržby v maloobchodě po očištění o sezónní vlivy vzrostly v červnu reálně meziměsíčně o 0,2 %,

oznámil ČSÚ. Meziročně se tržby očištěné o vliv počtu pracovních dní zvýšily o 5,7 %, bez očištění o 6,9 %. Růst zaznamenaly všechny hlavní sortimentní skupiny prodejen. Vývoj maloobchodních tržeb v ČR (bez očištění) Zdroj: ČSÚ Obří stáčírna Coca-Coly Evropská stáčírna Coca-Cola Enterprises se spojí se španělskou stáčírnou Coca-Cola Iberian Partners a s německou pobočkou americké nápojové společnosti Coca-Cola. Vytvoří tak největšího nezávislého producenta nápojů této firmy na světě. Nová společnost ponese název Coca-Cola European Partners a bude stáčet a distribuovat nápoje ve 13 zemích, sdělila Coca-Cola Enterprises. Polské hypotéky Polský Sejm schválil zákon umožňující majitelům domů a bytů převést své hypotéky ze švýcarských franků na zloté. Banky to může kvůli jednomu z přijatých dodatků stát až 19 miliard zlotých (přes 120 miliard Kč). Zákon ale bude ještě posuzovat Senát, jehož představitelé slíbili, že neúměrně nákladný dodatek odstraní. Prognóza globální ekonomiky Světová ekonomika v letošním roce vzroste jen o 3 %, což bude znamenat nejpomalejší tempo od globální finanční krize. Předpověděl to britský institut pro ekonomický a sociální výzkum NIESR. Červencová prognóza MMF přitom předpokládá, že globální hospodářský růst letos pouze nepatrně zvolní na 3,3 % z loňských 3,4 %. Prognóza vývoje české ekonomiky Analytici banky Raiffeisenbank počítají letos s růstem české ekonomiky o 3,2 %. V dalším roce by výkon ekonomiky měl zpomalit na 2,4 %. Průměrná inflace ovšem zůstane letos i příští rok pod dvouprocentním cílem centrální banky, letos na 0,6 % a v roce 2016 na 1,9 %. Prognóza ČNB Centrální banka v nové prognóze zlepšila odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,8 % z předchozích 2,6 %. Pro příští rok naopak odhad zhoršila na 2,8 % z květnových 3,2 %. Odhad vývoje inflace pak ČNB snížila. „Potřeba udržovat výrazně uvolněné měnové podmínky i nadále přetrvává. Posílení kurzu v poslední době je tak z tohoto pohledu nepříznivým faktorem zpřísňujícím měnové podmínky, a tedy oddalujícím dosažení inflačního cíle,“ uvedla ČNB. Podle nové prognózy bude plnění inflačního cíle centrální banky ve výši 2 % udržitelné až od počátku roku 2017. Rekodní tržby Universal Pictures Americké filmové studio Universal Pictures vydělalo na vstupenkách do kin během roku po celém světě 5,53 mld. USD, což je nový rekord v odvětví. S odvoláním na sdělení společnosti o tom informovala agentura Reuters. Studiu k jeho vytvoření pomohly kasovní trháky jako Jurský svět nebo akční krimi Rychle a zběsile 7. Universal tak pokořil předešlý rekord 5,52 mld. USD, který od loňska držela studia 21th Century Fox. Rozpočet České republiky Přebytek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 25,7 mld. Kč z červnových 22,6 mld. Kč. Loni v červenci byl rozpočet v přebytku 4,5 mld. Kč, informovalo o tom ministerstvo financí s tím, že jde o nejlepší výsledek hospodaření ke konci července od vzniku České republiky. Na celý letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 100 mld. Kč. Bilance státního rozpočtu ČR Zdroj: MF ČR Rusko chce část Arktidy Rusko předalo OSN žádost, v níž si činí nároky na část Arktidy bohaté na nerosty. Podle agentur o tom informovalo ministerstvo zahraničí v Moskvě. Rusko doufá, že příslušná komise OSN jeho nárok na 1,2 milionu kilometrů čtverečních začne posuzovat ještě letos. Ruské antisankce

Rusko začalo s likvidací nelegálně dovezených potravin z EU. Likvidaci podléhají nejen potraviny z Evropské unie vystavené ruskému embargu, ale prakticky jakékoliv potravinářské zboží bez jasně vyznačené země původu, napsala agentura Interfax. Specializované čety pomocí buldozerů a spalovacích pecí zničily například 20 tun německého sýra v městě Orenburg. V Reutově u Moskvy kontroloři vtrhli do supermarketu a zabavili polské a irské maso. Staropramen spolupracuje s O2 Pivovar Staropramen a telekomunikační firma O2 představily projekt s názvem Sportovní kino. Hospodští se jeho prostřednictvím dostanou mj. ke všem sportovním kanálům včetně v současnosti promovaného O2 Sport, která odstartovala 8. srpna. Kromě nové stanice O2 Sport dostanou hospodští také práva na veřejné vysílání dalších kanálů. Součástí Sportovního kina bude také možnost zviditelnění podniku v jeho okolí, propagace jednotlivých zápasů i osobní oslovování štamgastů ze sousedství prostřednictvím textových zpráv. Promo O2 Sport Zdroj: YouTube.com, pro přehrání se připojte k internetu. USA vyšetřují Deutsche Bank Americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje obchody, které jménem ruských klientů uskutečnil německý finanční ústav Deutsche Bank. Agentuře Reuters to v úterý řekl nejmenovaný zdroj. Transakce prý mají hodnotu několika miliard dolarů. Deutsche Bank se k věci odmítla vyjádřit, podle zdrojů citovaných americkými médii úřad zkoumá obchody s akciemi, při kterých se mohly přesouvat peníze z Ruska bez informování úřadů. Výsledky KB Komerční bance v 1. pololetí narostl čistý zisk o 4 % na 6,6 mld. Kč a úvěrů bylo o 5,6 % více (519,4 mld. Kč). Bance v první polovině roku narostl i počet zákazníků a objem vkladů i úvěrů. Ve druhém čtvrtletí zůstala banka svými výsledky za očekáváním trhu, a to kvůli zaúčtování více než 400 milionů korun odvedených do fondu na řešení bankovních krizí. Zařazení jüanu do měnového koše MMF MMF by měl se zařazením čínského jüanu do svého koše hlavních světových měn počkat minimálně do října příštího roku. Uvádí to zpráva činitelů fondu. MMF na základě skladby koše hlavních světových měn odvozuje hodnotu své měnové a účetní jednotky nazývané zvláštní práva čerpání (SDR). Vedení fondu má o zařazení jüanu do koše měn jednat v listopadu. Česká ekonomika – průmysl Průmyslová produkce podle ČSÚ v červnu meziročně vzrostla reálně o 8,1 %, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů vzrostla o 5,5 %. Ve srovnání s předchozím měsícem byla po vyloučení sezónních vlivů vyšší o 1,0 %. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 10,3 %. Vývoj průmyslové produkce v ČR (bez očištění) za posledních 12 měsíců, v procentech Zdroj: ČSÚ Česká ekonomika – stavebnictví Stavební produkce v červnu 2015 vzrostla meziročně reálně o 7,8 %, oznámil ČSÚ. Stavební úřady vydaly meziročně o 3,4 % stavebních povolení více a jejich orientační hodnota vzrostla o 5,0 %. Bylo zahájeno meziročně o 37,6 % bytů více. Dokončeno bylo o 15,9 % bytů více. Vývoj stavební produkce v ČR (bez očištění) za posledních 12 měsíců, v procentech Zdroj: ČSÚ Česká ekonomika – zahraniční obchod Přebytek zahraničního obchodu v Česku v červnu opět meziročně vzrostl, a to o 0,1 miliardy korun na 17,8 miliardy korun. Oznámil to ve čtvrtek Český statistický úřad. Podle statistiků růst podpořilo zvýšení přebytku v kategorii strojů a dopravních prostředků či surovin. Zároveň také klesl deficit bilance minerálních paliv. Za celé pololetí přebytek meziročně stoupl o 5,2 miliardy korun na 106,7

miliardy Kč. Vývoj zahraničního obchodu v ČR za posledních 12 měsíců, v mld. Kč Zdroj: ČSÚ Česká ekonomika Nezaměstnanost v červenci stoupla meziměsíčně o desetinu procentního bodu na 6,3 %. Bez práce tak bylo 456 341 lidí. Současně ale opět přibylo volných pracovních míst, zaměstnavatelé jich nabízeli nejvíce od prosince 2008, konkrétně 98 055. Informoval o tom Úřad práce ČR. Podle něj za nárůstem počtu nezaměstnaných stojí hlavně příchod části pedagogů a dalších pracovníků ve školství na pracovní úřady. Česká ekonomika Spotřebitelské ceny klesly v červenci proti červnu o 0,1 %. Tento vývoj ovlivnilo zejména snížení cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle odívání a obuv, které bylo zmírněno zvýšením cen v oddíle rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,5 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v červnu. Češi budou těžit uran v Mongolsku Česká firma Uranium Industry začne příští rok dobývat uran v Mongolsku. Získala totiž od mongolské vlády těžební licenci, na základě které může začít s těžbou ložiska v hodnotě kolem půl miliardy dolarů. Podle deníku E15 získala společnost licenci po tříletém snažení jako jediná z mezinárodní konkurence. Ta čítala například ruský Rosatom, francouzskou Arevu nebo čínskou CNC. ?? Čína proti tržním spekulacím Peking představil nové kroky, které mají omezit spekulace na pokles cen akcií. Peking se nyní snaží zastavit výprodej, v jehož důsledku čínské akcie od června ztratily přes 30 % hodnoty. Nové kroky se týkají takzvaného short-sellingu, při kterém obchodník prodává půjčené cenné papíry v očekávání, že je v době vracení bude moci pořídit za nižší cenu. Nová pravidla zakazují, aby obchodníci prodej půjčených akcií i jejich vrácení uskutečnili v průběhu jediného dne. Čínská ekonomika Míra inflace spotřebitelských cen v Číně zrychlila v červenci růst na 1,6 % po tempu 1,4 % v červnu. Dosáhla tak nejvyšší úrovně od začátku roku, ukázaly údaje čínského statistického úřadu. K nárůstu přispělo zejména zdražení vepřového. Naopak ceny výrobců jsou na téměř šestiletém minimu. Škoda Auto v Číně Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto prodala v Číně od vstupu na tamní trh 1,5 mil. vozů. V následujících letech chce ve svém nejvýznamnějším odbytišti dále expandovat a zvýšit prodeje na více než půl milionu aut ročně. Na podzim také uvede na čínský trh nový model Škody Superb. 3,2 % bude růst české ekonomiky v roce 2015 podle analytiků Raiffeisenbank. 1,2 mil. km2 je plocha v Arktidě, o kterou se u OSN uchází Rusko. Co tento zákon znamená pro polské banky, jsme popisovali v Dotyku BYZNYS č. 29/2015. 1,6 % činila výše čínské inflace v červenci 2015.

dTest Informační servis Spotřebitel ve světě 6.8.2015

dTest str. 4

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Každý všední den najdete na webu spotrebitele.dtest.cz nové zprávy týkající se spotřebitelské problematiky v ČR i v zahraničí. Výběr těch nejzajímavějších vám přinášíme na této stránce. Zdravě i nezdravě KFC se chce soudit se třemi čínskými společnostmi, které o něm na internetu šíří pomlouvačné zprávy. Ty kromě jiného zmiňují i to, že maso prodávané v řetězci rychlého občerstvení by mělo pocházet ze zmutovaných osminohých kuřat se šesti křídly. KFC se tak stává první zahraniční společností, která využije čínských zákonů proti pomluvě na internetu. Částečně ztužené či částečně hydrogenované tuky, které jsou největším zdrojem škodlivých transmastných kyselin, by měly do tří let zmizet z talířů amerických spotřebitelů. V polovině června letošního roku totiž vládní agentura Food and Drug Administration schválila jejich vyřazení ze seznamu potravin „Generally recognized as safe“, tedy potravin, které může spotřebitel konzumovat bez rizika. Evropské potíže Francouzští dodavatelé elektřiny v Bruselu vyjednali výjimku, díky níž elektrická topení a radiátory nemusí být označeny štítkem energetické náročnosti. Tato výjimka se však nelíbí spotřebitelské organizaci UFC Que Choisir. Podle ní se energetické lobby nezamlouvalo, že veškerá elektrická topení by spadla do energetických tříd F a G, tedy těch nejméně ekologických. Přitom ale 30 % francouzských domácností používá elektrické topení a rozhodně by měly být o jejich energetické náročnosti informovány. Slovinská vláda na konci května letošního roku zveřejnila návrh zákona o boji proti šedé ekonomice. Ten by kromě jiného spotřebiteli ukládal povinnost uchovat daňový doklad po celou dobu, kdy je zboží v záruce. Toto ustanovení však čelí kritice spotřebitelské organizace Zveza Potrošnikov Slovenije, která ho označuje za nepřiměřené, navíc přenesení důkazního břemena z obchodníka na spotřebitele podle ní nemá v EU obdoby. Co nového na síti Belgická komise pro ochranu osobních údajů se rozhodla zažalovat Facebook za ignorování soukromí uživatelů a sbírání dat i o spotřebitelích, kteří tuto sociální síť nepoužívají. Facebook ale nařčení odmítá a hájí se tím, že v Evropské unii odpovídá pouze centrálnímu regulátorovi v Irsku, kde má své sídlo. Své obchodní podmínky odmítá Facebook přizpůsobit právu každé jednotlivé evropské země. Ačkoli je prodej herbicidů s účinnou látkou glyfosátem v Německu silně regulován, spotřebitelská organizace Stiftung Warentest zjistila, že postřiky proti plevelu s touto potenciálně karcinogenní látkou se dají běžně koupit na internetu. Herbicidy a pesticidy by měly být dostupné pouze velkým zemědělcům či vinařům, redaktorům se však podařilo objednat si je na své soukromé adresy. V e-shopech sehnali i dlouhodobě zakázané látky jako DDT či lindan. Britská vládní agentura Competition Market Agency dokončila svůj monitoring falešných recenzí na britském internetu. Výsledky nejsou příliš povzbudivé, s recenzemi nehrají fér majitelé společností, kteří si recenze objednávají u specializovaných společností či si je píšou sami, dále recenzní portály, které se neobtěžují s ověřováním autenticity či dokonce obchodníkům nabízejí odstranění negativních recenzí za úplatu, a konečně ani samotní spotřebitelé. Ti si zvykli využívat recenze jako

páky na menší obchodníky a vyhrožovat negativním komentářem, pokud nedostanou slevu. Nechcete diplom? Nebo smlouvu na plyn? Telemarketéři ve Švédsku mohou kvůli deregulaci telemarketingu od poloviny letošního května volat spotřebitelům i bez jejich předchozího souhlasu. Tato deregulace se však nelíbí vládní agentuře pro ochranu spotřebitelů Konsumentverket. Kritizuje zvlášť to, že deregulace proběhla příliš rychle. Zatím se například vůbec nepočítá se zavedením seznamu těch spotřebitelů, kteří si nepřejí být kvůli obchodním nabídkám kontaktováni. V Pákistánu bylo zatčeno vedení společnosti Axact, provozovatele největší světové sítě fiktivních univerzit, u něhož si mohl kdokoliv koupit titul či doklad o vzdělání. Kromě trestného činu falšování úředních dokladů a podvodu jsou zatčení obviněni i z praní špinavých peněz. Ačkoli se společnost prohlašovala za největšího pákistánského vývojáře softwaru, většina jejích zaměstnanců byli telemarketéři, kteří měli za úkol falešné diplomy nabízet. spotrebitele.dtest.cz Portál přináší aktuální zprávy ze zahraničí i z České republiky. Jeho smyslem je nabídnout informace, které se v médiích obvykle neobjevují a které přispívají k lepší orientaci v oblasti spotřebitelské problematiky. Články jsou přehledně tříděny podle sledovaných kauz, nejčastějších problémů, zákonů, institucí a spotřebitelských organizací. Foto popis|

e15.cz Likvidace potravin ze Západu zaskočila i příznivce Putina 5.8.2015

e15.cz str. 0 Zahraniční politika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ruští úředníci si lámou hlavu, jak splnit příkaz prezidenta Vladimira Putina o povinné likvidaci západních potravin dopravených do Ruska navzdory vyhlášenému embargu. Jde o zboží ze zemí, které proti Rusku vyhlásily sankce za anexi ukrajinského Krymu a podporu donbaských rebelů. Kreml nařídil odvetu a vyhlásil proti Evropské unii a Spojeným státům sankce ve formě potravinového embarga. Zákaz dovozu západních potravin vyhlásila Moskva loni v srpnu a letos nařízení prodloužila o další rok. Evropští exportéři, zejména z pobaltských zemí a Polska, si ale často našli cestu, jak ruský trh neztratit. Zboží bylo na ruských hranicích fiktivně deklarováno jako tranzit, případně v Bělorusku nebo Kazachstánu zbaveno výkazu o místě původu. S oběma zeměmi Rusko spojuje celní unie. Putin se před týdnem rozhodl s těmito praktikami skoncovat. Vydal dekret, podle něhož musejí ruské úřady embargované zboží fyzicky likvidovat všude, kde na něj narazí - v hraničních celních prostorech, ale i ve vnitrostátních skladech a dokonce i v maloobchodní síti. Premiér Dmitrij Medveděv navíc v úterý pohrozil, že seznam zemí vystavených ruskému embargu se může ještě rozšířit. Prezidentův dekret vyvolal v Rusku údiv a krajně neobvyklou kritiku dokonce i mezi poslanci vládní strany Jednotné Rusko a ve státních médiích. Objevují se návrhy potraviny nelikvidovat, ale posílat povstalcům ve východoukrajinském Donbasu, případně do chudých rozvojových zemí. Úřady pálí první zásilky Kreml je ale, zdá se, neústupný. Podle zprávy agentury TASS na ruském Dálném východě chtějí embargované zboží zakopávat do země. Jinde čeká evropské potraviny likvidace ve spalovnách, případně uložení na skládku. V povolžské Samaře podle ruské agentury RBK zachytili první „kontraband“ podléhající zničení v

úterý. Více než sto tun vepřového údajně zlikvidovali v místní kafilerii. V uralském Čeljabinsku zase zničili zásilku polských jablek. Ze světa je prý sprovodili s pomocí těžké techniky. Čtěte také: Rusko zvažuje nové sankce, mohou zasáhnout Island či Lichtenštejnsko Západní sankce by mohly Rusko připravit skoro o desetinu HDP USA novými sankcemi zesilují konfrontaci, říká Moskva a hrozí odvetou

URL| http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politi...du-zaskocila-i-priznivce-putina-1216055

Polský ministr: Hlavními rivaly polských potravinářů jsou v Česku Babišovy firmy 5.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Firmy vicepremiéra Andreje Babiše jsou největšími konkurenty polských potravinářů na českém a slovenském trhu, svou pozici ve vládě ale Babiš k boji proti nim nezneužívá. V rozhovoru s ekonomickým webem Biztweet.cz to řekl polský ministr zemědělství Marek Sawicki. Kontrola dovážených potravin, kterou zavedla Praha, není podle něj namířena proti polským produktům. „Osobně si myslím, že pan Andrej Babiš z pozice vicepremiéra a ministra financí ČR polské podnikatele neblokuje… Samozřejmě je nutno poznamenat, že Agrofert a další společnosti patřící vicepremiérovi Babišovi jsou významnými a s největší pravděpodobností nejsilnějšími konkurenty na českém i slovenském trhu. Z tohoto pohledu mohou mít polští producenti určité domněnky o jeho nyní větším vlivu na konkurenceschopnost, ačkoli já o tom žádné důkazy nemám,“ řekl webu Sawicki. Polský ministr před časem jednal se svým českým protějškem Marianem Jurečkou o údajné kampani proti polským potravinám, která se podle některých výrobců ze sousední země v Česku občas vede. Polské zemědělské produkty jsou co do kvality srovnatelné s výrobky dalších zemí EU a tvrzení o jejich špatné úrovni nejsou pravdivá, míní ministr. „Polsko a ČR jsou vázány stejnými požadavky, co se týče potravinářských výrobků vstupujících na trh EU, a úřady odpovídající v našich zemích za jejich nezávadnost pracují v souladu s předpisy EU,“ řekl Sawicki. Dodal, že polské úřady s těmi českými spolupracují, což se podle něj ukázalo i během metanolové aféry v roce 2012, kdy se část jedovatého alkoholu dostala i na polský trh. V Polsku se v poslední době objevily názory, že kontrola potravin dovážených do Česka je namířena proti polskému exportu. S tím šéf polského rezortu zemědělství ale nesouhlasí. „Nová opatření nedávno zavedená českou vládou se, pokud je mi známo, týkají potravin ze všech členských států, takže odmítám závěr, že jsou namířena proti polským exportérům,“ dodal Sawicki. Čtěte také: Polské potraviny? O Čechy nejde Poláci si opět stěžují, hlavně Česko prý diskriminuje jejich potraviny Češi nás šikanují přes potraviny, rozčiluje se polský ministr

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstv...aru-jsou-v-cesku-babisovy-firmy-1216100

Válka proti potravinám? Rusko ničí i zboží bez vymezené země původu 7.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Bojovým hlášením z fronty se podobají raporty ruských úředníků o likvidaci evropských potravin, které podle prezidentského dekretu od čtvrtka masově ničí specializované čety ve spalovnách, na skládkách nebo v kafileriích. Likvidaci podléhají nejen potraviny z Evropské unie vystavené ruskému embargu, ale prakticky jakékoli potravinářské zboží bez jasně vyznačené země původu. V permanenci jsou buldozery, válcovače, spalovací pece. Skládky pevných odpadů připomínají prostor vojenských manévrů. Úderníkem se stala Belgorodská oblast hraničící s Ukrajinou, kde jako jedni z prvních ve čtvrtek zničili devět tun sýra neznámého původu. Fotografie ze sýrového masakru dnes otiskla téměř všechna hlavní ruská média. Kotouče žlutého sýra nejprve rozdrtil válec, pak byly zakopány do země. V Orenburgu si se sýrem, dovezeným prý z Litvy přes Kazachstán, poradil buldozer. V Petrohradě zničili 20 tun německého sýra na letišti Pulkovo. Stejný osud čekal 55 tun pomerančů a rajčat ve Smolensku nebo tuny polských jablek v Novosibirsku. Informace o likvidaci českých potravin se zatím v ruském tisku neobjevily. Ve spalovně v Tule se z nového nařízení radují, protože likvidace evropských potravin jim umožní dosáhnout konečně projektované kapacity. Ve městě Reutov u Moskvy kontroloři vtrhli do místního supermarketu a zabavili tam polské a irské maso. Přečtěte si: Všechno zničit! Rusové likvidují jídlo z EU, začnou dánskými rajčaty Hlášení celníků a kontrolních čet obsahuje nezřídka přímo detektivní zápletku. Kopec smůly měl nejmenovaný řidič kamionu, který se pokusil dopravit do Ruska velkou zásilku rajčat z některé z evropských zemí. Když přijel na bělorusko-ruskou hranici, celníci zjistili, že z beden s rajčaty byly odstraněny štítky vyznačující zemi původu. To stačilo, ale se ruská celní stráž rozhodla náklad zabavit a odeslat k likvidaci. Nešťastný řidič nové nařízení ruských úřadů neznal a domníval se, že mu hrozí nanejvýš návrat zpět do Běloruska. Skočil proto za volant a přes protesty ruských pohraničníků zamířil na druhou stranu hranice, aby náklad zachránil. Až po chvíli si uvědomil, že na ruské celnici nechal veškeré doklady. Zda se pro ně zpátky vydal, není známo. The offending cheese, along with other Western food, will be plowed into a landfill in Russia. http://t.co/vApPbL8EAU pic.twitter.com/bVaiCDjFQL— New York Times World (@nytimesworld) August 6, 2015 Ruské kontrolní orgány od zahájení embarga loni v srpnu dokázaly zastavit jen asi 20 procent potravinového kontrabandu. Teď se prý situace dramaticky zlepší. Jen ve čtvrtek podle kontrolní agentury Rospotrebnadzor v Rusku zničili stovky tun zakázaných potravin. Výtky kritiků, že ničí potraviny vhodné pro pomoc potřebným, ruské úřady rozhořčeně odmítají. Potraviny určené k likvidaci mohou prý být závadné, ba smrtelně nebezpečné. Hrozí antrax, nemoc šílených krav, ptačí chřipka. Pašeráci si přece starosti s hygienou nedělají. Hlavní problém je ale zřejmě v tom, že v případě charitativní distribuce by se zboží dostalo na černý trh a stalo se kořistí spekulantů. Opatření má také preventivní charakter. „Když zničíme náklad tří, čtyř kamionů, čtvrtý už se přes hranice nevydá,“ prozradili Interfaxu svou strategii pracovníci agentury Rospotrebnadzor. Čtěte také:

Likvidace potravin ze Západu zaskočila i příznivce Putina Z demonstrace na pět let do vězení? Rusko začalo přísněji soudit aktivisty Rusko blokuje dovoz nizozemských květin, čeká se prudký růst cen Z ruských školních knihoven mizí britské studie. Kritizovaly Sovětský svaz

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstv...-zbozi-bez-vymezene-zeme-puvodu-1216732

Inflace zpomalila, zlevnily hlavně potraviny 10.8.2015

e15.cz str. 0 Makroekonomická data

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Meziroční inflace v červenci zpomalila na 0,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v červnu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny klesly o desetinu procenta procenta, zejména kvůli zlevnění potravin a nealkoholických nápojů, respektive zeleniny. Klesly také ceny oděvů a obuvi, Také za zpomalením meziroční inflace je podle Českého statistického úřadu hlavně vývoj cen potravin a nealkoholických nápojů, letos v červenci byly totiž o jedno procento levnější než před rokem ve stejný měsíc. Zelenina v červenci meziročně zlevnila o 2,7 procenta. Ceny běžného pečiva klesly o 3,6 procenta, mouky o 2,1 procenta, masa o 3,4 procenta a například mléka o 14,7 procenta. „Samozřejmě zapomenout nelze ani na výrazně levnější pohonné hmoty, za které letos platíme o téměř 11 procent méně než loni v červenci,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Analytici zpomalení meziroční inflace na 0,5 procenta očekávali a upozorňovali, že důvodem je vysoká srovnávací základna z loňského roku, kdy rostly ceny energií. „Překvapení je to sice malé, ale mohlo by trhu připomenout, že cesta inflace vzhůru bude zřejmě pomalá a ČNB se bude snažit držet svůj kurzový závazek EUR/CZK 27,0 do avizované druhé poloviny roku 2016. Koruna by tak na výsledek mohla reagovat mírným oslabením,“ uvedl hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. Vývoj meziroční inflace v Česku Ceny některých dalších komodit rostly meziročně pomaleji než o měsíc dřív. Zemní plynu zdražil o 1,7 procenta, zatímco v červnu činil meziroční růst 4,5 procenta. Zpomalil růst cen piva, a to na 1,3 procenta z 3,3 procenta v červnu. Na zvyšování meziroční cenové hladiny naopak „tlačily“ zejména alkoholické nápoje a tabák, kde ceny tabákových výrobků vzrostly v červenci za rok o 8,6 procenta. Meziměsíčně výrazně zlevnila zelenina - o 9,8 procenta, přičemž ceny brambor klesly v červenci oproti červnu dokonce o 25 procent. Navzdory současnému poklesu inflace podle Brožky do konce roku vzroste. „Čekáme, že koncem roku se meziroční míra inflace zvýší nad jedno procento a dosažení dvouprocentního inflačního cíle čekáme přibližně za rok. Důležitý ovšem bude vývoj cen komodit a z hlediska domácí ekonomiky tempo růstu mezd. Od těch čekáme v příštím roce zrychlení růstu nad čtyři procenta,“ uvedl. Naopak Dufek předpokládá, že spotřebitelské ceny se budou zvyšovat nejdříve v příštím roce. „Růstu inflace se nedočkáme ani v nejbližších měsících, kdy navíc znovu poklesne – tentokrát v důsledku mírného zlevňování pohonných hmot,“ vysvětlil. ČNB čekala více Červencová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu nižší, než očekávala v aktuální prognóze

Česká národní banka. Důvodem jsou podle ředitele měnové sekce ČNB Tomáše Holuba rozkolísané ceny potravin. Inflace se tak stále nachází výrazně pod cílem ČNB, respektive pod dolní hranicí jeho tolerančního pásma. Dosažení inflačního cíle oddálily i nedávné posílení koruny vůči euru a pokles výrobních cen v eurozóně. Druhý faktor odezní až v polovině roku 2016 v návaznosti na předpokládaný návrat cen energetických komodit i cen průmyslových výrobců v eurozóně k meziročnímu růstu. Čtěte také: Jan Vejmělek: Rostoucí inflace otřese kurzovým závazkem Zlevnění pohonných hmot přibrzdilo inflaci v eurozóně

URL| http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/makr...alila-zlevnily-hlavne-potraviny-1217101

ekonomicky-denik.cz Nízké ceny mléka ohrožují existenci německých producentů 10.8.2015

ekonomicky-denik.cz str. 0 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Rapidní pokles ceny mléka přivádí do existenčních problémů tisíce německých producentů. Díky přebytku mléka na trhu stojí v německých supermarketech nejlevnější litr mléka 55 centů, ze kterých producenti dostanou kolem 28 centů. Před rokem inkasovali až 40 centů. Podle Organizace pro výživu a zemědělství při OSN dosáhla světová cena mléka nejnižších úrovní za posledních 6 let. [...] Rapidní pokles ceny mléka přivádí do existenčních problémů tisíce německých producentů. Díky přebytku mléka na trhu stojí v německých supermarketech nejlevnější litr mléka 55 centů, ze kterých producenti dostanou kolem 28 centů. Před rokem inkasovali až 40 centů. Podle Organizace pro výživu a zemědělství při OSN dosáhla světová cena mléka nejnižších úrovní za posledních 6 let. Právě před šesti lety zažívali výrobci mléka nejhorší časy, když z jednoho litru mléka inkasovali pouhých 23 centů. Vzápětí vehementně demonstrovali jak v Berlíně, tak v Bruselu. Vláda proto začala poskytovat nouzové úvěry. O něco lepší je situace u biomléka. Za poslední rok poptávka po něm v Německu značně vzrostla. Producenti biomléka získají z jednoho litru až 47 centů. Německý svaz výrobců mléka je přesvědčen o tom, že hlavní příčinou mléčné krize je zákaz dovozu mléka do Ruska, jako reakce na západní protiruské sankce. Přestože němečtí mlékaři do Ruska vyvážejí jen menší část své produkce, zpětný dopad protiruských sankcí je patrný v celoevropském měřítku. Ruský zákaz dovozu potravin z Evropské unie a Spojených států stojí německé zemědělství přibližně jednu miliardu eur ročně. Ruské úřady mezitím ve čtvrtek nařídily dovezené západní potraviny zničit. Potraviny jako mléčné výrobky, maso, ryby, ovoce a zelenina se již nevracejí z ruských hranic zpět, ale jsou konfiskovány a ničeny. Jde o nařízení samotného ruského prezidenta Putina. Jen minulý čtvrtek byly zničeny stovky tun dovezených potravin. Tato skutečnost vyvolala u výrobců mléka napětí, protože prý bojují o svou existenci. Požadují proto po státu, aby jim pomohl. „Situace v mlékárenských provozech je mimořádně těžká,“ sdělil německému listu Frankfurter Allgemeine Zeitung prezident svazu výrobců mléka Udo Folgart. „Vláda ani Evropská komise by se neměly zbavovat odpovědnosti za současný stav a měly by co nejdříve zavést programy na podporu výrobců mléka, aby byli schopni těžké časy přežít,“ dodal Folgart. Německý svaz producentů mléka navrhuje například zavedení daňových úlev nebo uspíšení výplaty přímých plateb do zemědělství. Kromě toho požaduje zaplacení 900 milionů eur, jako kompenzaci za zrušení mléčných kvót, se kterým prý němečtí výrobci mléka nepočítali.

Otázkou samozřejmě je, nakolik za současné ceny mléka mohou protiruské sankce. Mléčná cenová krize má zřejmě více příčin. Vedle cen mléka klesají také ceny jiných komodit. Na druhé straně, jiné země jsou mléko schopny vyvážet jinam. Nehledě na to, že například německý export kondenzovaného mléka a sýrů je vyšší, než v roce 2013. Podle rakouského Institutu pro hospodářský výzkum se export potravin států Evropské unie do třetích zemí ve druhém pololetí roku 2014 a v prvních měsících roku 2015 zvýšil o 2,4 %. Tato fakta samozřejmě němečtí výrobci mléka nezmiňují. Mléčná krize tak dostává jistý politický rozměr a zdá se, že byla využita jako jedna z možností, jak získat dodatečné prostředky z veřejných zdrojů. Rusko bylo pro německé potravináře relativně malým trhem. Pouze přibližně jedno procento exportu německých sýrů směřovalo do Ruska, zatímco do zemí Evropské unie směřuje 77 % německého vývozu potravin. Evropští zemědělci si již hledají nová odbytiště. Například Polsko oznámilo, že jeho produkce potravin je letos rekordní, a to především díky vyššímu exportu na trhy Blízkého východu a Afriky. A právě Polsko, které je na výrobě a exportu potravin daleko více závislé, může být pro německé zemědělství velkou inspirací. Petr Musil

URL| http://ekonomicky-denik.cz/nizke-ceny-...hrozuji-existenci-nemeckych-producentu/

ekonomika.iDNES.cz Rusové ničí evropské potraviny, pro hříšné gurmány navrhují vězení 6.8.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Zahraniční ekonomika ČTK, MF DNES, Aleš Černý Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Rusko začalo s likvidací evropských potravin, které i přes embargo pronikly do tamějších obchodů. Obchodní inspekci to ale zřejmě nestačí. Přišla s návrhem, podle kterého by každému hříšníkovi přistiženému při pojídání evropských potravin hrozila pokuta v řádu desetitisíců či dokonce vězení. Embargo na dovoz unijních potravin uvalilo Rusko loni v létě jako odpověď na unijní sankce za ruskou okupaci Krymu a agresi na východě Ukrajiny ( více zde ). Dosud se jen bránilo dovozu, to se ale často obcházelo tím, že evropští producenti své zboží dováželi nejprve do Běloruska nebo Kazachstánu, které mají s Ruskem celní unii. Od tohoto týdne se proto začalo s likvidací potravin, které tímto způsobem pronikly do obchodů. Přestože první tuny zboží byly v několika ruských městech zničeny už v minulých dnech, masovou akci mají kontrolní orgány zahájit ve čtvrtek. První oficiální obětí se stane zásilka údajně dánských rajčat, kterou úřady nechají vyvézt na skládku za Smolenskem. V Orenburgu bude likvidováno několik tun evropských sýrů, které prý pronikly na ruský trh přes Kazachstán. Nad kontrolami ruských skladů i nad likvidací nežádoucího zboží dohlížejí pracovníci obchodní a zemědělské inspekce Rospotrebnadzor a Rosselchoznadzor. Právě agentuře Rospotrebnadzor podle čtvrteční informace listu Izvestija ale pouhá likvidace zakázaného zboží nestačí. Údajně proto připravuje návrh zákona, který by konzumaci ilegálně dovezených potravin kvalifikoval jako trestný čin. Do médií pronikla i navrhovaná trestní sazba: podle závažnosti provinění by to byla pokuta 120 tisíc

rublů (46 tisíc korun), veřejně prospěšné práce v délce 360 hodin, nucené práce po dobu jednoho roku nebo až tříměsíční vězení. Podle odpůrců jde o plýtvání Už aktuální prezidentský dekret, který nařizuje likvidaci potravin, vyvolává v Rusku silný odpor. Mnozí ruští komentátoři i poslanci federálního parlamentu jsou přesvědčeni, že potraviny by se likvidovat neměly. Jako lepší řešení se jim jeví distribuce zboží mezi chudými a potřebnými, například mezi obyvatelstvem povstaleckých zón v ukrajinském Donbasu. K internetové petici proti ničení embargovaných potravin se už připojilo čtvrt milionu Rusů. Kreml ale dal najevo, že své nařízení odvolat nehodlá. Řeší se místo toho, jakým způsobem potraviny znehodnotit. Podle středeční zprávy agentury TASS na ruském Dálném východě chtějí embargované zboží zakopávat do země. Jinde čeká evropské potraviny likvidace ve spalovnách, případně uložení na skládku. V povolžské Samaře podle ruské agentury RBK zachytili první „kontraband“ podléhající zničení v úterý. Více než 100 tun vepřového údajně zlikvidovali v místní kafilerii. V uralském Čeljabinsku zase zničili zásilku polských jablek. Ze světa je prý sprovodili s pomocí těžké techniky.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/rusove-chtej...spx?c=A150806_115046_eko-zahranicni_rny

finance.cz ČR - Inflaci v červenci srazily levnější potraviny, nezaměstnanost zvýšily sezónní faktory 10.8.2015

finance.cz str. 0 J&T Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Inflace – červenec Inflace v červenci podle očekávání klesla o 3 desetinky na 0,5 % r/r (0,8 % v červnu). Meziměsíčně spotřebitelské ceny v průměru klesly o 0,1 %. Za m/m poklesem i zpomalením celkové inflace stál výrazný pokles cen potravin (-1,8 % m/m; příspěvek k celkovému poklesu -0,3 p.b.). Ze sezónních důvodů poklesly ceny zeleniny (-10 %) a ovoce (-4 %), které drobně doplnily i další potraviny (maso, pečivo). Meziročně byly ceny potravin nižší o 1,0 % (+0,6 % v červnu), což pak celkovou inflaci snížilo o 3 desetiny. Vedle potravin byly v červenci významné už jen 2 sezónní výkyvy – pokles cen obuvi a oblečení (-2,9 % m/m) kvůli letním výprodejům a naopak nárůst cen rekreací (+3,2 % m/m). Ostatní změny cen byly podobně jako předchozí měsíce minimální. Inflace se po mírné zrychlení ve 2Q přes prázdniny dostává zpět do fáze poklesu, v červenci kvůli potravinám a v srpnu podobnou roli můžou sehrát pohonné hmoty (propad cen ropy). Vše naznačuje, že inflace do konce roku zůstane utlumená do 1 % a celoroční průměr bude podobně jako vloni kolem 0,5 %. Vzhledem k robustnosti oživení české ekonomiky ČNB asi nebude reagovat na pokračující nízko-inflační prostřední a současný režim měnové politiky (27+ CZK/EUR, sazby 0,05 %) bude držet alespoň do roku 2017. Koruna se obchodovala bez větší reakce na 27,03 CZK/EUR. Nezaměstnanost – červenec Míra nezaměstnanosti v červenci podle očekávání vzrostla o 1 desetinky na 6,3 % (7,4 % červenec 2014) čistě ze sezónních faktorů. V důsledku školních prázdnin se část žen nechá zaregistrovat na úřadu práce a vytváří sezónní zvýšení nezaměstnanosti. Ovšem vedle toho vlivu řada údajů ukazuje na pokračující oživení trhu práce. Podprůměrné byly nové registrace na úřadu práce (53,5 tis. vs. průměr 55 tis.) a současně nástup do zaměstnání z úřadu práce byl naopak nadprůměrný (30 tis. vs.

průměr 28 tis.). Navíc stále roste nabídka volných pracovních míst (na 98,1 tis. z 96,8 tis. v červnu). Trh práce je v nejlepší kondici od podzimu 2008. Očekáváme, že nezaměstnanost bude dál klesat a na podzim by se mohla přiblížit k hranici 6 %. Průměrnou nezaměstnanost pro letošní rok očekáváme kolem 6,5 % (vloni 7,7 %).

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/449493/

finparada.cz Odborníci tvrdí, že by mzdy měly v současnosti růst rychleji 6.8.2015

finparada.cz str. 0 Investice, Banky a pojišťovny Zdeněk Bubák, zpráva Raiffeisenbank Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, seznámila v úterý novináře s aktuálními informacemi o stavu české ekonomiky a s výhledem na další vývoj hospodářství v nejbližším období. S výběrem toho, co zaznělo na zmíněné prezentaci, vás seznámíme v následujících řádcích. Jedním ze závěrů bylo, že mzdy by v současné ekonomické situaci měly růst rychleji. @@Diskuse@@Růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí roku 2015 vyšplhal překvapivě na 2,5 % mezičtvrtletně a 4 % meziročně po méně než dvouprocentním růstu ve čtvrtém čtvrtletní 2014. První odhady dokonce předpovídaly růst o 4,2 % meziročně! S tak prudkým oživením nikdo nepočítal. @@Adverts@@ Ačkoliv byl růst podpořen velmi nízkou úrovní zásob a výběrem daní z tabáku, přírůstek hrubé přidané hodnoty o 1,3 % mezikvartálně a 3,5 % meziročně, který nezahrnuje ani daně ani dotace, potvrzuje oživení české ekonomiky. O raketový vzestup se z pohledu hrubé přidané hodnoty ale nejedná, protože už na konci roku 2014 rostla 3,4 % meziročně ve stálých cenách. Co táhlo českou ekonomiku nahoru? Když odmyslíme statistický efekt vysokých zásob, byla to především spotřeba domácností podpořená klesající nezaměstnaností, historicky vysokou důvěrou domácností a rostoucími příjmy. Dále se zvýšily i fixní investice především do dopravních prostředků a nemovitostí. Rovněž vláda podpořila ekonomiku zvýšenými výdaji. Naopak čistý export ekonomický růst “přibržďoval“ kvůli rostoucímu dovozu. Z pohledu sektorového se o růst postaral především zpracovatelský průmysl na čele s výrobou dopravních prostředků následovaný obchodem a veřejnou správou. Česko ekonomicky roste nejrychleji v Evropě Po dlouhé době se můžeme chlubit, že rosteme rychleji než naši sousedé včetně Polska či Slovenska. V mezičtvrtletním srovnání roste ČR nejrychleji ze všech evropských ekonomik. V rychlosti růstu jsme po dlouhé pauze výrazně překonali i Německo s růstem jen o 1 %. V dalších čtvrtletích ekonomika nejspíš ubere na tempu růstu, ale celoroční výsledek i tak překoná desetiletý průměr s růstem okolo 3,2 % meziročně ve stálých cenách. V roce 2016, kdy se očekává konec kontroly kurzu koruny a následně její posílení, předpovídá Raiffeisenbank mírné zpomalení růstu české ekonomiky pod 3 % přesto, že Evropa by naopak měla mírně zrychlit. Stoupá zaměstnanost, ale ještě rychleji roste produktivita práce Růst ekonomiky se od poloviny loňského roku také projevuje viditelně na trhu práce, kde stoupá

zaměstnanost. Růst zaměstnanosti zdaleka nedosahuje tempa růstu produktu, takže reálná produktivita práce rostla v prvním čtvrtletí nevídaným tempem 2,9 % (naposledy zaznamenaným v roce 2011). V běžných cenách se produktivita zvýšila o 4 %, jen o něco málo méně než ve druhém a třetím čtvrtletí 2014. Růst platů a mezd, který na začátku roku zrychlil na 3,3 %, je stále ospravedlnitelný obzvlášť po několika letech mzdového škrcení. Trh práce jen kvete - míra zaměstnanosti na rekordu Jarní měsíce a s nimi i sezónní práce nastartovaly nezvykle rychlý pokles nezaměstnanosti v ČR. Počet nezaměstnaných na úřadech práce se v březnu poprvé od roku 2012 snížil pod půlmiliónu a další měsíc počet nezaměstnaných klesl dokonce na šestileté minimum. Míra nezaměstnanosti byla v červnu na úrovni 6,2 %, o 1,2 procentního bodu níž než loni. Míra nezaměstnanosti se smršťuje tempem, kterým klesala v době silného hospodářského růstu v roce 2007 (tehdy reálný HDP rostl tempem 5,5 %!). Na trhu práce se nabízí rekordní počet volných pracovních míst (v červnu téměř 97 tisíc), nejvyšší od listopadu 2008. Tehdy se míra nezaměstnanosti pohybovala bezpečně pod 5 %. Na poklesu míry nezaměstnanosti se podílí kromě zpracovatelského průmyslu dosti silně i sezónní práce od stavebnictví po zemědělství či služby. V průměru by se letošní míra nezaměstnanosti měla snížit na 6,6 % z loňských 7,7 %. Tak výrazné zlepšení na trhu práce si ale začíná vybírat svoji daň: vybírat mezi nezaměstnanými bude pro firmy stále obtížnější a ještě hůře se bude čelit požadavkům na vyšší mzdu. Mzdy pokulhávají za zlepšujícím se trhem práce Vzhledem k současné dobré kondici české ekonomiky a viditelně se zlepšujícím podmínkách na českém trhu práce, by se brzy mělo dostavit i oživení mezd. Ty totiž prozatím lehce pokulhávají za zlepšující se situací na trhu práce. Růst průměrné mzdy se v prvním čtvrtletí 2015 udržel na 2,2 % v meziročním srovnání. Průměrná mzda na přepočtené osoby dosáhla 25 306 Kč. Díky velmi nízké inflaci se kupní síla průměrné mzdy zvýšila o 2,1 %, což je nejvyšší nárůst od prvního čtvrtletí 2010. Medián mzdy (mzdu, kterou bere hypoteticky osoba stojící v dlouhé řadě všech pracujících v ČR právě uprostřed) činil 21 143 Kč a je o 2,1 % vyšší než loni. Průměrná mzda rostla nejvíce v pohostinství a ubytování (o 4,4 %), kde se ale mzdy podle oficiálních statistik pohybují hluboko pod průměrem. V průměru o více než 3 % si polepšili v obchodě včetně prodeje a oprav aut, zdravotnictví, kultuře, stavebnictví a ve veřejné správě. Mzda v podnikatelské sféře je opět vyšší než v nepodnikatelské, kde se ke konci loňského roku výrazně zvýšila vlivem mimořádného zvýšení základu a odměn. Růst mezd bude dál pokračovat společně s oživením ekonomiky a výbornou kondicí trhu práce. Plány vlády i letos zvýšit plat státním zaměstnancům ve veřejné správě ještě před koncem roku vytváří dodatečný tlak na růst mezd i v podnikatelské sféře. Letos růst průměrné mzdy zrychlí podle Raiffeisenbank na necelá 3 % a v roce 2016 dokonce nad 4 %. Inflace míří pozvolnými krůčky vzhůru Spotřebitelská inflace se na jaře odrazila od svého dna a pozvolna vystoupala k červnovým 0,8 % meziročně. Ačkoliv se stále jedná o velmi nízkou inflaci odpovídající spíše stabilitě cen než jejich růstu, výhled na konec roku slibuje, že inflace konečně překoná spodní hranici inflačního cíle České národní banky (1 %). To však nestačí k uspokojení centrálních bankéřů - ti by rádi viděli inflaci směřující nad dvě procenta. Ačkoliv se inflace již několik měsíců pohybuje nad inflační prognózou ČNB (v červnu a květnu o 0,4 procentního bodu), ekonomice stále chybí viditelné inflační tlaky - nebýt sezónního zdražení zeleniny, ovoce a ryb, inflace by od jara stoupala pomaleji (v červnu na 0,7 % meziročně). Výrobní ceny v ČR nadále klesají a spotřeba domácností, která již několik měsíců roste, zatím nevytváří silnější poptávkové tlaky na ceny. Oživení inflace začaly táhnout potraviny (3/4 celkového růstu spotřebitelských cen v červnu připadá na potraviny), v jejichž cenách se ale zatím promítá především sezónnost včetně bramborového efektu (tj. zdražení raných brambor na jaře).

Ze spotřebního koše od počátku roku nejvýrazněji zdražuje tabák a alkohol (vlivem zvýšení spotřební daně na tabák) a na druhém místě oděvy a obuv (dopad slabší koruny vůči USD). Vysoká důvěra v ekonomiku se už začala nicméně projevovat ve službách od ubytování a restaurace po kulturu a vzdělání. Váha těchto položek na spotřebním koši není ale tak významná, aby vytáhla inflaci výš. Naopak ve spotřebním koši je stále několik položek, jejichž ceny jsou stále nízké: telekomunikační služby a telefony, pohonné hmoty nebo léky. Inflace se pravděpodobně bude i v dalších měsících zvyšovat jen velmi neochotně. Až do konce třetího čtvrtletí čeká Raiffeisenbank inflaci pod 1 %. Na konci roku z velké části zásluhou velmi nízké srovnávací základny inflace vyskočí nad 1 % meziročně. Letošní průměrný růst spotřebitelských cen Raiffeisenbank odhaduje na 0,6 % po loňských 0,4 %. Rizikem tohoto scénáře je další zlevňování cen ropy na světových trzích. Maloobchod - nejrychleji rostoucí sektor ekonomiky Maloobchod, včetně prodeje a oprav aut, roste čím dál tím rychleji a nemá daleko k tomu, aby se stal nejrychleji rostoucím sektorem ekonomiky (v prvním čtvrtletí byl po průmyslu hned na druhém místě). Tempa růstu dosahují osmiletých maxim, v případě maloobchodu bez aut sedmiletých maxim. Proč maloobchod tak kvete? Je to díky sílící důvěře domácností v ekonomiku a ve vlastní finanční situaci. Maloobchodní tržby rostou napříč celým sortimentem s jedinou výjimkou, a to textilu, oděvů a obuvi. Naopak nejrychleji rostou prodeje přes internet (v průměru o 26 % meziročně po očištění o inflaci). Dvouciferná tempa růstu zaznamenávají i prodeje počítačů, telefonů a aut. Levnější pohonné hmoty přispívají k výraznému růstu tržeb čerpacích stanic. Vše nasvědčuje tomu, že spotřeba domácností bude dál povzbuzovat ekonomiku k růstu. Zatímco tržby včetně prodejů aut si i letos pravděpodobně udrží téměř pětiprocentní tempo růstu, u maloobchodu bez aut Raiffeisenbank počítá s výraznou akcelerací z 2,9 % na 4,6 % meziročně (očištěno o růst cen). Jinými slovy, zatímco prodej aut poroste o trochu pomaleji, o ostatní spotřební zboží včetně potravin bude daleko větší zájem. Rekordy přebytků platební bilance - díky nízké ceně ropy Přebytek v zahraničním obchodě ČR podle národního pojetí (zohledňující změnu vlastnictví) se za prvních pět měsíců roku zvýšil o 11,2 miliardy korun na 95 miliard. S výjimkou březnového výsledku jsou všechny letošní přebytky opět rekordní. Přestože se tempo růstu vývozu viditelně snížilo především díky vysoké srovnávací základně z loňského roku (15,4 % v průměru za prvních pět měsíců roku 2014 vs. současných 6,7 % meziročně), udržuje si vývoz stále náskok před dovozem. Nebýt ale propadu cen ropy na světových trzích a zároveň i poklesu dováženého objemu ropy, byl by výsledek zahraničního obchodu za prvních pět měsíců roku o 17 miliard korun horší - žádné rekordní přebytky by se nekonaly. Důvodem je oživení spotřeby a investic v ČR, které přirozeně zvyšují zájem o dovoz spotřebního zboží včetně počítačů, telefonů a jejich příslušenství a investičních celků (strojů a zařízení, motorových vozidel). Ačkoliv stále platí, že k rostoucímu přebytku českého zahraničního obchodu přispívají nejvíce motorová vozidla následovaná jejich náhradními díly, letošním “skokanem“ roku jsou letadla. Vývozcům se nejlépe daří na evropském trhu, kam vyvezli za prvních pět měsíců o 81 miliard více než loni (o 7,5 % meziročně). Oživení je znát především na vývozu do Velké Británie, Slovenska a Francie. Roste i vývoz mimo státy Evropské unie, ale výrazně pomaleji (2,6 % meziročně), výjimkou je Čína, kam vývoz za prvních pět měsíců roku vyskočil o téměř 16 % meziročně. Naopak v důsledku sankcí chřadne vývoz do Ruska - jeho objem se smrskl o třetinu. Stejně tomu tak bylo i na konci loňského roku - takže situace se nezhoršuje, ale ani nezlepšuje. Největší meziroční propad už nezaznamenávají auta, jako tomu bylo ve 4. čtvrtletní 2014, ale alkohol (především pivo) a spotřební zboží (hračky, oblečení,...). Jediné, čeho do Ruska dovážíme více, jsou suroviny. Přestože průmyslové zakázky ze zahraničí začaly poslední měsíce slábnout, má český zahraniční obchod stále šanci letos překonat loňský rekordní přebytek a zapsat nový. Raiffeisenbank odhaduje, že přebytek v letošním roce překoná hranici 170 miliard korun, tj. 3,9 % HDP. Zásluhu na tom budou

mít stále relativně nízké ceny ropy a jiných surovin na světových trzích a oživení v Evropě (v některých státech bude dokonce výraznější než v Německu). Rizikem je utlumení růstu evropských států dílem řecké dluhové krize či klesající poptávka ze strany rozvíjejících se ekonomik, především pak Číny. Peníze z obchodního přebytku bohužel zase odtečou do zahraničí @@Catchers_middle@@Platební bilance odhaluje slabé a silné stránky české ekonomiky. Zatímco běžný účet díky rekordně vysokému obchodnímu přebytku vykazuje také rekordní plus ve výši 91,5 miliardy korun v prvním čtvrtletí 2015 (0,8 % HDP anualizovaně), deficit na finančním účtu se opět prohloubil na 96,8 miliardy Kč (tj. z 1 % na 1,6 % HDP anualizovaně). České ekonomice se totiž nedaří udržet finanční prostředky doma a přilákat větší počet nových přímých zahraničních investic. Relativně stabilní měna a mělký kapitálový trh v ČR včetně akciového jsou hlavním důvodem, proč stále více domácích prostředků odtéká do zahraničí. Domácí sazby jsou ale v porovnání s evropskými přece jen o něco málo vyšší, což vysvětluje, proč do ČR naopak tečou zahraniční investice do domácích vládních dluhopisů. Největší odliv prostředků byl ale zaznamenán u podnikového sektoru, který buď splácel půjčky poskytnuté v zahraničí, nebo sám obchodní úvěry poskytoval. Také bankovní sektor i vláda v celkové bilanci poslaly do zahraničí ve formě výplat vkladů či splácení úvěrů víc, než inkasovaly. Přímých zahraničních investic je v porovnání s loňským prvním čtvrtletím téměř o polovinu méně, naopak vyplacené dividendy jsou o cca 40 % vyšší. Oslabení koruny na konci roku 2013 zatím kýžený efekt v podobě nižšího odlivu dividend z ČR a naopak vyššího přílivu přímých zahraničních investic nepřineslo. I letos, podruhé v historii ČR, vykáže ČR podle odhadu Raiffeisenbank přebytek na běžném účtu platební bilance, a to okolo 30 miliard korun. Česká ekonomika je i přes značné odlivy dividend a jiných výnosů ze zisků schopna díky velmi dobré vývozní výkonnosti vytvářet přebytky na běžném účtu. @@ReadNext_middle@@Zahraniční zadluženost ČR se i letos v prvním čtvrtletí nijak výrazně nezvýšila a už třetím rokem se drží okolo hranice 66% HDP. Růst celkového dluhu není o moc rychlejší než růst produktu ekonomiky. Zajímavě se ale mění struktura dluhu: zatímco dlouhodobé zadlužení klesá, krátkodobé výrazně roste. Nejviditelnější nárůst je vidět u krátkodobých zahraničních vkladů u našich bankovních domů a krátkodobého dluhu vlády. Vládní sektor, jehož celkový dluh dvě čtvrtletí dokonce nepatrně klesá, se podílí na zahraničním dluhu stabilně cca 1/5. Všechny ukazatele udržitelnosti zahraničního zadlužení díky rostoucímu vývozu z ČR a devizovým rezervám zaznamenávají výrazné zlepšení beztak velmi příznivých hodnot (např. krytí dovozu devizovými rezervami se přibližuje k pěti měsícům). ČR je na hony vzdálena problémům se zahraničním zadlužením či jiné podobě vnější nerovnováhy. Co bude po ukončení měnového závazku ČNB na hranici 27 korun za euro? Nejpravděpodobnější scénář je varianta zachování kurzového závazku ze strany ČNB do druhé poloviny roku 2016 i za cenu intervencí s tím, že nelze zcela vyloučit okamžiky, kdy ČNB bude muset masivněji intervenovat, aby přesvědčila trh o pevnosti svého závazku. Až přijde konec závazku, nebude ČNB moci hned zvyšovat sazby, jak se nyní snaží přesvědčit trh. Rovnovážná úroveň kurzu se podle odhadů Raiffeisenbank pohybuje hluboko pod hladinou 26 Kč za euro, takže pokud trhy neuspokojí tříprocentní posílení koruny po opuštění závazku, bude muset ČNB brzdit tlak na korunu svými intervencemi. Veřejné finance - našel se poklad: EU fondy Pokladní plnění státní kasy od ledna do května letošního roku zaostávalo za loňskými výsledky. Červen zásluhou historicky rekordního přebytku ve výši 44,8 miliardy korun tento nepříznivý vývoj zvrátil. Za tak zásadním obratem ve vývoji státní kasy stojí ale jednorázový faktor: příliv EU fondů v objemu 32 miliard korun v samotném červnu (od počátku roku 49 miliard korun). Zvýšení inkasa spotřební daně z tabákových výrobků, daně z příjmu právnických osob, DPH a pojistného bylo už jen

krajní záležitostí. Ve výdajích státu je také patrný vliv EU fondů - spolufinancování projektů zvyšuje kapitálové výdaje státu o polovic v porovnání s loňským rokem. Zajímavé je, že rychleji než výdaje na zvýšené platy státních úředníků (o 3,8 % meziročně) rostou sociální výdaje (+6,5 %). Jen část tohoto růstu lze přičíst na vrub vyšších důchodů (+5,8 %). Naopak díky značnému zlepšení situace na trhu práce klesají výdaje na dávky v nezaměstnanosti. S pokračujícím oživením ekonomiky a překotným dočerpáváním EU fondů má státní kasa šanci letos skončit s výrazně nižším schodkem, než se původně plánovalo (-100 mld. Kč). Tlak jednotlivých ministerstev a úřadů na ministerstvo financí, aby jim poslalo více peněž, může s blížícím se koncem roku sílit. První vlaštovkou je např. návrh zvýšit platy státním úředníkům ještě před koncem roku, jako tomu bylo loni. Pro celý vládní sektor (od letošního roku zahrnující i Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, Exportní pojišťovací a garanční společnost a Fond pojištění vkladů) ministerstvo letos počítá s rozpočtovým schodkem ve výši 1,9 % HDP (83 miliard korun) a v roce 2016 jen 1,2 % (57 miliard korun). Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá se schodkem ve výši okolo 70 miliard korun (bez započtení peněz z EU fondů). Nová prognóza růstu české ekonomiky pro rok 2016 z dílny ministerstva financí počítající se zpomalením růstu české ekonomiky z letošních 3,9 % na 2,5 % ale nedává příliš prostoru pro dodatečné navyšování odhadu příjmů státní kasy (jak by si někteří ministři nebo i odbory přáli). Všichni ve vládě od ministerstva financí očekávají, že se mu podaří v příštím roce vybrat na daních výrazně víc, než nyní v návrhu slibuje (+6 % meziročně). Podle aktuálního fiskálního výhledu má ale rok 2016 přinést v porovnání s letošním rokem méně uvolněnou rozpočtovou politiku - strukturální schodek by se měl vrátit na úroveň z roku 2014. Ministerstvo financí totiž usiluje o udržení vládního dluhu na úrovni 40,9 % HDP. To znamená, že v korunovém vyjádření může dluh podle ministerstva vzrůst o cca 4 % meziročně, tj. o 70 miliard na 1899 miliard korun. Vše bude záležet mimo jiné na úspěchu snahy ministerstva financí v příštím roce viditelně zvýšit výběr daní (např. zavedením registračních pokladen v restauracích, povinným kontrolním hlášením k DPH nebo zvýšením daní pro hazard) a vedle toho udržením výdajů pod kontrolou a klesajícími náklady na obsluhu dluhu. Finanční trh - dluhopisové výnosy jak na houpačce Druhé čtvrtletí letošního roku bylo ve znamení změny trendu na dluhopisových trzích. Zdá se, že extrémně nízké úrovně dluhopisových výnosů “bezpečných zemí“ jsou již minulostí. Dluhopisový výnos německého Bundu se splatností 10 let se od dubna zvýšil z 0,1 % k 1,0 % a pak následovala korekce na 0,7 %. Tento vývoj těsně sledovaly i české vládní dluhopisy. Výnos českého desetiletého vládního dluhopisu vzrostl z 0,4 % k 1,3 % a poté zkorigoval k současným 0,9 %. Poslední pokles dluhopisových výnosů navíc mohl být podpořen spekulacemi na možnost zavedení záporných úrokových sazeb ČNB. Prostor pro záporné úrokové sazby je ale silně omezen. Růst úrokových sazeb ČNB čeká Raiffeisenbank až v roce 2017, tedy v době po posílení české koruny. V horizontu jednoho roku také čeká jen pozvolný nárůst výnosů českých vládních dluhopisů, kdy hlavní neznámou je zahraniční vývoj, který v souvislosti s očekávaným zvyšováním úrokových sazeb Fedu může přinést zvýšenou volatilitu. V polovině roku 2016 banka čeká výnos českého i německého vládního dluhopisu se splatností deset let na úrovni 1,3 %. Horké léto s korunou Zatímco se koruna držela od dubna do června nad hladinou 27,20 za euro, v červenci začalo být na devizovém trhu horko. Devizoví hráči podpořeni příznivými informaci o růstu ekonomiky a inflací, která začala růst rychleji, než sama centrální banka předpovídala, se rozhodli otestovat odhodlanost centrální banky bránit svůj závazek držet korunu poblíž 27 korun za euro a výš. Kurz se už několikrát během července přiblížil k hladině 27 korun za euro. Podle oficiálních údajů v pátek 17. července musela ČNB dokonce vstoupit na trh a začít korunu prodávat, aby udržela kurz na úrovni, k níž se zavázala. Vzhledem k tomu, že se ČNB rozhodla informovat o intervencích pouze na základě vlastního uvážení a statistiky aktivních obchodů ČNB na devizovém trhu jsou zveřejňovány s dvouměsíčním zpožděním, můžeme se jen dohadovat jak často a v jakém objemu centrální banka nakupuje eura. Růst bilance ČNB ale naznačuje, že objem intervencí může už nyní za prvních čtrnáct červencových dní dosahovat dohromady několik stovek miliónů eur. K tak masivním intervencím v

objemu okolo 7,5 miliardy eur, jako tomu bylo při zásahu proti koruně v listopadu 2013, ale zatím nedochází. Podle aktualizované prognózy Raiffeisenbank se bude koruna po zbytek roku pohybovat v těsné blízkosti hladiny 27 za euro. U této hladiny ji budou udržovat příznivé makroekonomické ukazatele včetně pozvolného oživení inflace. S blížícím se koncem závazku (zatím ČNB slibuje druhou polovinu roku 2016) a inflací blížící se cíli 2 % poroste tlak na posilování koruny. Prolomení hranice 27 korun za euro Raiffeisenbank čeká na konci třetího čtvrtletí 2016. Závazkem ČNB by jistě pohnul neočekávaný vývoj mezd - pokud by od příštího roku nezačaly výrazně růst, mohla by ČNB teoreticky odsunout svůj závazek na ještě pozdější dobu. Nebo naopak při prudkém zvýšení mezd a následně prognózované inflace by ČNB mohla být nucena opustit závazek dříve. Výhled na rok 2016 je proto zahalen hustou mlhou nejistot. Musíme se připravit na více variant.

URL| http://www.finparada.cz/clanek.aspx?ID=2952

Haló noviny Farma v kapse 11.8.2015

Haló noviny str. 13 mozaika zajímavostí

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na trhu se objevila jedinečná aplikace s názvem Farma v kapse, prostřednictvím níž uživatelé získají dokonalý přehled o českých farmářských producentech a prodejcích ve svém okolí. Cílem agentury Konektor Social, která projekt vytvořila, je zejména podpořit domácí výrobce. Aplikace je dostupná pro operační systémy Android a iOS a spolu s ní vzniká i webový portál http://www.farmavkapse.cz. Producenti a prodejci farmářských výrobků mají novou možnost, jak se dostat do bezprostřední blízkosti spotřebitele. Na jejich podporu byl totiž spuštěn portál a mobilní aplikace Farma v kapse, jež nabízí aktuální informace o farmářských potravinách, trzích a výrobcích. Uživatelům pomáhá najít lokální farmáře v jejich okolí a dokáže naplánovat cestu napříč Českou republikou se zastávkou u prodejce poptávaného produktu. »Farma v kapse je projekt, kterým chceme podpořit producenty a prodejce farmářských výrobků. Nám samotným taková aplikace chyběla, tak jsme se rozhodli ji vytvořit. Podobné projekty realizujeme pro naše klienty, tento jsme si udělali sami pro sebe a pro všechny, kteří mají rádi domácí produkty,« osvětluje důvody vzniku projektu Rostislav Starý, partner agentury Konektor Social. Farma v kapse v současné době po celé ČR mapuje přes tisíc prodejních míst s farmářskými produkty a více než 700 farmářů, kteří nabízejí poctivou a kvalitní domácí produkci a počítají se mezi ně samozřejmě i ti, kteří ve skutečnosti farmu nemají, ale vlastní třeba sad, včelín, vinohrad atp. »Tato čísla nejsou konečná. Očekáváme, že počet kooperujících farmářů a prodejních míst ještě poroste,« dodává Starý. Uživatelé Farmy v kapse najdou na portálu a mobilní aplikaci velmi široké portfolio farmářských potravin od zeleniny, přes ovoce, pečivo, vajíčka, maso, med, obiloviny, luštěniny, až po pivo a víno. Nechybí ani vzdělávací část, kde uživatel získá prostřednictvím blogu informace o novinkách v projektu, sezonních tipech a dalších tématech souvisejících s farmářskými potravinami. Foto popis|

Horeka JAK OŽIVIT JÍDELNÍČEK? NABÍDNĚTE PASTRAMI! 6.8.2015

Horeka str. 30 Koncepty Jana Dorčáková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Praha se stala Mekkou hamburgerů, nově získávají oblibu i hotdogy a ti nejosvícenější se rozhodli do českých končin přinést zahraniční klasiku - pastrami sendviče. Začalo to nenápadně stánkem nabízejícím hovězí delikatesu zvanou pastrami na farmářském trhu na Kubánském náměstí, a pak se v květnu v hlavním městě objevily hned dva podniky zaměřené právě na pastrami. Bistro Delicatessen otevřelo svou pobočku nedaleko Václavského náměstí a La Bibiche nabízí své služby na pražských Vinohradech. Děr na trhu je mnoho. Musíte je ale najít! Snad nejznámějším bistrem, které prodává pastrami sendviče, je bistro Katz Delicatessen v New Yorku, které má tradici již od roku 1888. Veronika Smržová, majitelka La Bibiche, samozřejmě přiznává, že se inspirovala v zahraničí. „Před pár lety jsem pastrami ochutnala v Londýně. Tenkrát jsem ho měla v sendvičovém chlebu a hned mne napadlo, že by se k tomu hodil právě náš český kváskový chléb. Ta kombinace mi přišla úplně přirozená,“ vzpomíná na první setkání s hovězí lahůdkou. Zjištění, že pravé pastrami není v České republice v nabídce žádného podniku, dalo vznik nápadu založit specializované bistro. Slovo dalo slovo a na konci května La Bibiche zahájilo provoz. Nejprve si majitelka s kuchařem Petrem Peckou (známým i ze spolku kuchařů Yes a nemel) mysleli, že pastrami budou pro mnohé hosty velká neznámá. Mnozí ale pastrami znali díky svým zahraničním cestám, ale i starší lidé, kteří emigrovali, a pak se do vlasti vrátili, přivítali tuto pražskou novinku s nadšením. Každopádně bistra v hlavním městě rostou jako houby po dešti a mají tu výhodu, že investice do nich není tak velká jako do restaurací. Na místě je ale opravdu zvážit, kde podnik umístíte a na co se zaměříte. Otevírat tyto koncepty mimo velká města nedává moc smyslu. Veronika Smržová si první měsíce fungování La Bibiche pochvaluje: návratnost vkladu očekává do dvou let. Za jejím úspěchem ale stojí dobrá myšlenka a nezapomněla ani na detaily, které celou projekt pastrami bistra podtrhují. Bezplatné sociální sítě - největší reklama „Rozjezd byl překvapivě dobrý. My jsme zahájili provoz v druhé polovině května a měli jsme plno. První týdny jsme mívali kolem třetí již vyprodáno. Museli jsme navýšit i kapacity na výrobu pastrami. Nejvíce nám se zahájením pomohl Facebook,“ vysvětluje Veronika. A právě tam se strhla kolem otevření velká mela. Veronika se rozhodla, že na Facebooku založí událost otevření bistra La Bibiche pod názvem První pastrami bistro v Praze. Množství lidí, kteří se k události přidávali (konkrétně 1550), se den za dnem nabalovalo, a pak došlo k otevření. Propagace byla zcela zdarma a úspěšná byla nejenom díky dobře zvolenému názvu události, ale také i díky naprosté novince na trhu. Jak to už na sociálních sítích bývá, objeví se i negativní komentáře. První zmínky o malém množství masa v sendvičích se objevily záhy. Nato se strhla diskuse o cenách a velikosti porcí, někteří uživatelé postovali i fotografie, které negativní komentáře vyvracely. I přes počáteční rozruch, který se na Facebooku strhl, si Veronika propagaci na této sociální síti pochvaluje: „Byla to pro nás nejlepší reklama - a zcela zadarmo. Dodnes ještě nemáme ani webové stránky, sice je plánujeme, ale prozatím si vystačíme s profilem na Facebooku. Když se na něj podívám nyní, tak je negativních reakcí čím dál méně a převažují pozitivní.“ Detaily dotvářejí celek Veronika má za sebou dlouholetou zkušenost s prací v gastronomii. Vyzkoušela si post servírky, manažerky a můžete ji znát i z vyhlášeného Red pifu (restaurace a vinotéka s přírodními víny). Strach z otevření podniku měla. I proto, zdá se, přistupovala k otevření se vší pečlivostí. Jelikož se podnik nachází ve Francouzské ulici, má interiér lehký nádech Francie. A protože mluvíme o bistru, zařízení je skromné, s industriálními prvky. Míst k sezení je málo, sendvič si mohou zákazníci vychutnat i vestoje u stolů z palet. Prodávají zde ale zejména v anglosaských zemích oblíbené pochoutky, a proto tady najdete i americké sladkosti jako reese’s (čokoládová tyčinka plněná arašídovým máslem). Nezapomínají ani na kvalitní domácí dezerty a limonády. Všechny sendviče se podávají ve zde vyráběném domácím kváskovém chlebě. Bistro si vybralo pro kávu pražírnu doubleshot a nově nabízí i pivo Matuška. „Chci bistro pojmout nebrandingově. I když to znamená vyšší náklady, zákazníci snahu ocení a místo má ducha,“ vysvětluje výběr Veronika. Bistro má prozatím otevírací dobu jen během pracovních dnů, v létě si udržovalo klientelu sobotními akcemi.

Ukázka menu Pastrami Klasik, domácí kváskový chléb, domácí hořčice, okurka nebo kysané zelí 110 Kč Pastrami New York, domácí kváskový chléb, domácí hořčice, okurka nebo kysané zelí 160 Kč Krůtí Pastrami Club, slanina, salát, majonéza 120 Kč HOT PASTRAMI Reuben - Swiss cheese, zelí, ruský dresink 135 Kč Krůtí - modrý sýr, jalapeos 125 Kč Příprava pastrami podle Petra Pecky Nejprve se na hovězí maso připraví lák z koření, přidá se rychlosůl a cukr. V láku zůstává maso naložené 7-10 dnů - podle toho, jak je vysoké. Po vyndání z láku se maso nechá odsolit a po odsolení se osuší. Mezitím si připravíte další kořenicí směs s olejem, do níž naložíte maso na hodinu; poté se maso pět hodin peče a udí na dubových hoblinách. Nakonec ho vaříte hodinu nad párou. Směs koření je vždy tajemství šéfkuchaře; inspirovat se můžete spoustou receptů na internetu, a pak si doladit svoji chuť. Co je pastrami? Nakládané, uzené a nakonec v páře vařené hovězí hrudí. To se pak krájí na tenké plátky, které se stávají hlavní přísadou těch nejlepších sendvičů na světě. Pastrami jsou stálicí menu mnoha newyorských bister, velké slávě se ale těší i v dalších městech Spojených států a západní Evropy. La Bibiche je první bistro v Praze, kde můžete šťavnaté a delikátní pastrami ochutnat. Připravuje se v několika variantách, vždy však s domácím pečivem: pořádná dávka pastrami s hořčicí a okurkou mezi plátky čerstvé šumavy, v bagetě s domácím nakládaným zelím nebo jako pálivý sendvič s pastrami a jalapeňos. Kromě domácí přípravy masa i pečiva si v bistru La Bibiche sami připravují ostatní ingredience - hořčici, fermentované zelí či nakládané okurky a papričky. Hostům je možné připravit i lehčí variantu sendviče nebo čerstvý salát, a to i v úpravě pro vegany. Zdroj: Facebook, La Bibiche Foto popis|

Hospodářské noviny Babiš je konkurentem polských potravin 6.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět POTRAVINÁŘSTVÍ Firmy vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) jsou největšími konkurenty polských potravinářů na českém a slovenském trhu, svou pozici ve vládě ale Babiš k boji proti nim nezneužívá, řekl v rozhovoru s ekonomickým webem Biztweet.cz polský ministr zemědělství Marek Sawicki. Kontrola dovážených potravin, kterou zavedla Praha, není podle něj namířena proti polským produktům.

KOMU SUCHO POMŮŽE 12.8.2015

Hospodářské noviny str. 2 Extra

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět OD POČÁTKU ROKU NAPRŠELO O TŘETINU MÉNĚ VODY, NEŽ ODPOVÍDÁ DLOUHODOBÉMU PRŮMĚRU. ČÁST ZEMĚDĚLCŮ NA TO PŘI SKLIZNI DOPLATÍ, JINÍ MOŽNÁ VYDĚLAJÍ. JAK SUCHO OVLIVNÍ CENY POTRAVIN? OBILOVINY Letošní úroda obilovin atakuje loňský historicky rekordní rok. Úspěšná sklizeň a také dlouhodobý pokles cen na světových trzích by se mohly promítnout do zlevňování pečiva. Tomu nahrává také nízká cena ropy a pohonných hmot, a tedy levnější doprava. Ministerstvo zemědělství ale upozorňuje, že pokles cen pečiva nemusí být okamžitý a až tak výrazný. „Řada zemědělců si

vybudovala vlastní skladovací prostory, neprodávají a čekají na vhodnější období,“ řekl mluvčí ministerstva Hynek Jordán. Růst naopak zřejmě bude cena krmných obilovin. „Sklízená pšenice se jeví jako velmi kvalitní, takže se jí více zužitkuje v potravinářství. Krmných obilovin bude méně,“ upozorňuje analytik GE Capital Mojmír Severin. celkem oseto: 1300 tisíc hektarů VÍNO Sucho vinařům tolik nevadí. Slunce naopak pomáhá některým sladším odrůdám. „Dá se očekávat, že vína bude sklizeno celkově o něco méně než loni. Sucho ohrožuje zejména mladou výsadbu. Díky slunci by ale zase mohlo být kvalitnější,“ říká prezident Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray. S blížícím se vinobraním v příštích týdnech se vinaři obávají hlavně toho, aby nepřišly bouřky a velké deště, které by poničily bobule. celkem osázeno: 18 tisíc hektarů OVOCE Ovocné stromy oproti dalším zemědělským plodinám sucho tak dramaticky neohrožuje. Například likérka Rudolf Jelínek, která má vlastní rozlehlé sady švestek, očekává podobnou sklizeň jako loni, přes 300 tun. Pěstitele ovoce tak možná víc než počasí trápí embargo na vývoz do Ruska. Důležitý exportní trh bude českým pěstitelům uzavřen minimálně do srpna 2016. EU už pro ně a zemědělce z dalších zemí unie proto připravila kompenzační fond ve výši 150 milionů eur. celkem osázeno: 15 tisíc hektarů KOMU SUCHO UŠKODÍ KUKUŘICE Hlavní krmná plodina bude sklízena později, ale vypadá to na výrazně horší rok. Podle Agrární komory bude kukuřice oproti normálu minimálně o třetinu méně. „V některých lokalitách nebude téměř žádná sklizeň zrna a v současné době již probíhá silážování hmoty, aby rostliny zcela neuschly,“ říká k průběhu sklizně mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Nižší úroda povede k zdražení krmných směsí, což může později zvýšit ceny masa. Podle Svazu zemědělců to v důsledku může vést i k poklesu počtu skotu chovaného v Česku. sklizeň oproti 2014 33 % celkem oseto: 236 tisíc hektarů ZELENINA Domácí pěstitelé přijdou podle odhadu předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana kvůli nižším výnosům o více než půl miliardy korun. Nejcitelněji se suché a teplé léto projevilo na úrodě okurek. Letos jich zemědělci na jihu Moravy, kde se převážně pěstují, sklidí jen kolem dvou tisíc tun, loni to byl téměř dvojnásobek. Konečné ceny pro spotřebitele by ovšem domácí neúroda příliš ovlivnit neměla. V zelenině není ČR soběstačná a většina plodin se dováží. sklizeň oproti 2014 30 % celkem oseto: 9 tisíc hektarů BRAMBORY Podle Svazu zemědělců ČR brambory určitě podraží, pokles úrody brambor odhaduje meziročně téměř o třetinu. V některých lokalitách může být situace ještě horší. „Pod jednou natí bývá standardních osm brambor. Není výjimkou, že se objeví jedna dvě,“ uvedl soukromý zemědělec Josef Kuna z Kunovic. sklizeň oproti 2014 30 % celkem oseto: 24 tisíc hektarů CHMEL Podle odhadu Svazu pěstitelů chmele ČR letos úroda chmele klesne na 4,5 tisíce tun, loni to přitom bylo 6,2 tisíce tun. Sucho ovlivní i velikost hlávek chmele. „Kupříkladu loni byly hlávky nezvykle veliké, letos budou kvůli suchu menší,“ řekl sládek Pavel Zítek z pivovaru Gambrinus. Horší úroda chmele by se ale v ceně piva pro spotřebitele projevit neměla.

sklizeň oproti 2014 25 % celkem oseto: 4,5 tisíce hektarů Foto popis|

POTRAVINOVÉ EMBARGO ROK POTÉ Hospodářské noviny str. 8 Názory Kryštof Kruliš Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

12.8.2015

zpět UNIE BY MĚLA HLEDAT NOVÉ TRHY PRO SVOJE POTRAVINY. JINAK HROZÍ, ŽE EVROPŠTÍ VÝROBCI POTRAVIN BUDOU POŽADOVAT DOTACE I POTÉ, CO SE OBNOVÍ EXPORT DO RUSKA. Vsrpnu 2014 Ruská federace uvalila plošný zákaz na dovoz vybraných zemědělských produktů ze západních zemí (kromě EU, také z USA, Austrálie, Kanady a Norska). Podle propočtů finské centrální banky dosáhla roční hodnota exportů zasažených ruským embargem téměř sedmi miliard eur. Ze všech západních zemí byla nejvíce postižena Litva, následovaná Norskem a Polskem. Část tohoto zboží si přesto našla cestu na ruský trh. Často přes Bělorusko nebo Kazachstán, které jsou spolu s Ruskem členy euroasijské celní unie. Boj ruských úřadů s dodávkami v rozporu s embargem byl začátkem letošního srpna podpořen prezidentským dekretem o povinné likvidaci zachycených potravin. Ten již vyvolal nesouhlasné reakce. Do médií se navíc dostaly informace o zvažovaném zavedení kriminalizace samotného konzumování ilegálně dovezených potravin. Zde je však otázkou, jak by takový trestný čin měl být koncipován. Ruské embargo se prozatím nevztahuje na potraviny dovezené pro osobní spotřebu v rozsahu dovoleném celními předpisy například ruskými turisty vracejícími se z dovolené v Evropské unii. To by jistě mohlo v praxi vést k řadě absurdních situací. U trvanlivějších potravin by jeden obal od sýra dovezeného z výletu do EU mohl ještě po řadu měsíců sloužit ruským gurmánům coby doklad o řádném pořízení potravin. Ruské embargo přesto značné části potravinových exportů zamezilo. To v unii způsobilo velký přebytek nabídky a pokles cen některých potravin o více než 50 procent. Vliv byl částečně podpořen i loňskou nadprůměrnou úrodou. Evropská unie loni přispěla alespoň k částečnému oslabení napětí na přeplněném trhu se zemědělskými výrobky několika intervenčními programy. Bez nich by byly jednotlivé státy mnohem více lákány vzít řešení do svých rukou a to by zákonitě vedlo k prohloubení rozdílů v podnikání zemědělců v různých zemích. Intervence zahrnovaly nástroje na stažení ovoce a zeleniny v hodnotě několika set milionů eur z trhu či podporu skladování mléčných výrobků. Podpora i pro ty, kteří do Ruska nevyváželi Ani na celounijní úrovni však opatření nebyla vždy bez problémů. První intervenční program pro ovoce a zeleninu byl ušit horkou jehlou a musel být předčasně ukončen kvůli zneužívání. Požadavky na stažení produkce z trhu u některých druhů ovoce a zeleniny totiž několikanásobně převýšily průměrný roční export daného druhu do Ruska. Nový program se proto snažil podobnému zneužití předejít. Obdobná situace nastala i u programu na podporu skladování sýrů, kde velký zájem o podpory vzešel i z regionů, které předtím do Ruska příliš neexportovaly. I v tomto případě pak byl program ve vztahu k sýrům předčasně ukončen. V reakci na prodloužení ruského potravinového embarga již Evropská komise navrhla pokračování všech intervenčních opatření i v příštím roce. Lze předpokládat, že takový postup získá zelenou i od zemědělských ministrů. Přes opatření na podporu zemědělského exportu do třetích zemí je jasné, že ruský trh se prozatím plně nahradit nepodařilo. Přesto však nelze letošní situaci zcela srovnávat se situací loňskou, a to nejen pro předpokládanou nižší úrodu. Loni bylo možné ruské embargo považovat za umělý zásah do trhu, který přišel nečekaně a nedával producentům možnost se mu přizpůsobit. S postupem času však bude tento argument o nepředvídatelnosti stále slabší. Při stanovení rozsahu intervencí v sektoru ovoce a zeleniny v jednotlivých státech hodlá Evropská komise nadále přihlížet k exportům do Ruska v posledních třech letech před zavedením embarga. Konzervuje se tak exportní historie z určitého období a odhlíží se od možných trendů, které mohly

nastat po zavedení embarga. Primární pozornost EU by se tak měla věnovat hledání nových trhů a podpoře exportu. Rusko si navíc již nachází nové dodavatele a může dále rozvíjet vlastní potravinářský průmysl. Po skončení potravinového embarga již hodnoty exportu tři roky zpět před jeho zavedením nemusí hrát žádnou roli a hrozí, že sektor zemědělství přivyklý intervencím bude tuto berličku požadovat i po skončení ruského embarga. Přes opatření na podporu zemědělského exportu do třetích zemí je jasné, že ruský trh se prozatím plně nahradit nepodařilo. Foto popis| O autorovi| Kryštof Kruliš, Autor je analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky

Steinex postaví nový masokombinát v Kuřimi 12.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět POTRAVINÁŘSTVÍ Brněnská společnost Steinex, která vyrábí a prodává maso, masné výrobky a uzeniny, se chystá v Kuřimi na Brněnsku stavět nový závod. V současnosti stále zpracovává maso ve výrobně na Mojmírově náměstí v Brně, ale kapacita již přestává postačovat. Firma chce začít stavět příští rok, do provozu by měl jít masokombinát v roce 2019. V novém provozu se počítá až se 124 lidmi. Kapacita výroby má být téměř 9000 tun zpracovaného masa ročně.

Hradecký deník Hradecké farmářské trhy opět lákají na kvalitní výrobky Hradecký deník str. 3 Hradecko (red) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

7.8.2015

zpět Hradec Králové – Zelenina přímo od pěstitele, téměř domácí mléčné výrobky, uzenina a další výrobky najdete už zítra v Gayerových kasárnách, kde se od 8 do 12 hodin konají další farmářské trhy. „Najdete zde na čtyřicet stánků s širokým sortimentem jakostních domácích produktů. Své výpěstky a výrobky budou prezentovat sami producenti, kteří kladou ve své činnosti důraz především na kvalitní suroviny, ekologický způsob zemědělství a tradiční způsoby zpracování zdravotně nezávadných surovin bez použití konzervantů a jiných aditiv,“ lákají organizátoři z Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti. Na trzích si můžete vybrat řeba z široké palety masných výrobků a uzenin – od šunky, grilovacích, šunkových a zvěřinových klobás přes lahůdkové párky až po libové tlačenky, chutné jitrničky nebo produkty z hovězího a rybího masa, včetně těch uzených z Chlumce. Svoji domácí sezonní produkci dovezou a představí rovněž zelináři. Farmářské trhy nabídnou i takové produkty, jaké v běžné obchodní síti nenajdete, jako jsou výrobky z ovčího mléka nebo delikátní a vysoce zdravé tvarohové a kozí sýry, brynza a oštiepky. Pro ty, kteří jsou spíše na sladší, budou k dispozici valašské frgále, koláče, vánočky nebo třeba produkty z medu včetně lahodného medového pivaamedovékosmetiky. Region| Východní Čechy

idnes.cz - blog Putinova kočka v nové funkci poněkud selhala. (jdvorak) 7.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Putinova kočka v nové funkci poněkud selhala. Prezident Putin osobně schvaloval složení Mimořádné komise pro odhalování a ničení nelegálně dovážených potravin z EU (jde o jakousi produktovou Čeku), která v těchto dnech začala po celé federaci zasahovat. Prodejci, ale i konzumenti zakázaných potravin pak budou hnáni k trestní zodpovědnosti. Proč se osobně angažoval prezident? Jde totiž o velmi citlivou záležitost. Komisaři jednotlivých produktových sekcí (mléko, maso, alkohol atd.) nemohou dělat „zátahy“ šmahem, padni komu padni – tak primitivní přístup by svědčil pro policejní stát. Musí umět rozlišit mezi „podpultovým“ prodejem například zakázaných západních sýrů v nějakém obchůdku na periferii, a mezi prodejem téhož na hlavní city v tak zvaném ????. ?????e luxusního gastronomu pro uzavřenou klientelu. V prvním případě je tvrdost postupu na místě - zboží nekompromisně zabavit, personál zadržet, potraviny zničit. V druhém případě je velmi rozumné dát šéfovi obchodu na kontrolní lejstro „berana“, že zakázané produkty zjištěny nebyly, a odnést si pak jako malou pozornost potravinový koš západních lahůdek. Z kontrol jsou pochopitelně vyňata speciální zařízení, která mají ze zákona výjimku a mohou pro státem uznané dietáře zboží z EU prodávat. Rovněž v závodních jídelnách centrálních orgánů lze zahraniční potraviny použít při přípravě jídel a přebytky surovin pak v množství menším než velkém poskytnout vybraným strávníkům k odkupu pro vlastní (s)potřebu. Ostatně podobně tomu bylo i před třiceti lety ještě v éře Sovětského svazu. Zabavené potraviny se likvidují obvyklými způsoby jako v každé civilizované zemi. Tuhé produkty se spálí, tekuté chemicky znehodnotí, a co se z kapacitních důvodů zničit nestačí, to se zlikviduje doma. Prezident práci Likvidační komise bedlivě sleduje a má informace tzv. z první ruky. Říká se, že na vysoký post v komisi jmenoval svoji kočku. Že by to byla Alina Kabajevová? Ale cos mi to udělala, Natálie? Takhle se v pracovní době zřídit! Kvůli genderovému vyvážení a odborným zkušenostem jsem tě přece jmenoval jako znalkyni do likvidační komise nelegálně dováženého mléka. A ne do komise pro zničení ilegálního alkoholu. Ten budou likvidovat vybraní specialisté z okruhu Kremlu, kterým obzvlášť rychle funguje spalování.

URL| http://jdvorak.blog.idnes.cz/c/471906/...ove-funkci-ponekud-selhala.html?ref=rss

Názory z Ruska: likvidace a následný "sběr" potravin (maca)

8.8.2015

idnes.cz - blog str. 0 Roman Máca Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V médiích nyní kolují zprávy o likvidaci importovaných potravin, které spadají pod sankce ze strany Ruska. Také zprávy o tom, jak Rusové poničené potraviny sbírají. Zkusil jsem se tedy podívat na reakce Rusů, jak se na věc tváří. Pro sledování reakcí jsem si vybral Facebook stránku televizní stanice „ Telekanal Dozhd “. Jedná se o nezávislou stanici, která již dlouhodobě čelí represím ze strany vlády. Stanice např. nevysílá pozemním vysíláním, ale její příjem je možný pouze online či ze satelitu. Stanice byla také odpojena od společností, které šíří vysílání po kabelu a rovněž byla donucena během represí opustit své prostory. Také došlo na zatýkání příznivců kanálu, kteří byli zadrženi za „otevření deštníku“. Dozhd znamená rusky déšť, proto tedy deštník. Více naleznete zde . Možnosti příjmu stanice zmiňuji, jelikož její dostupnost je jen pro limitovaný počet Rusů, kteří mohou TV sledovat po internetu resp. přes satelit. Nezasahuje tedy celou ruskou populaci. V současné době má Facebooková stránka stanice 880 000 lajků. Samozřejmě ne všichni „lajkující“ budou z Ruska, ale dá se předpokládat většina, jelikož jde o ruský kanál. Nutno také dodat, že Facebook v Rusku není tak populární sociální síť jako např. u nás. V Rusku je počet aktivních uživatelů Facebooku na 18ti % vůči ruské populaci, zatímco u nás je to 45 %. Na FB stránce televize bylo, jak můžete vidět níže, publikováno „foto dne“, které zachycuje osoby sbírající zničené potraviny. Tato fotografie za 19 hodin od publikování obdržela 14 208 lajků a byla sdílena 11 799x. Fotografie má v době psaní článku 1 948 komentářů. Foto dne na FB Telekanalu Dozhd (Telekanal Dozhd - Genadyi Mozheiko) Dále jsem se zaměřil na to, jak uživatelé fotografii komentují. Facebook umožňuje vyfiltrovat jednotlivé komentáře dle různých kritérií. Vybral jsem si kritérium „nejlepší komentáře“. Níže tedy uvádím dle FB posloupnosti přeložené jednotlivé komentáře (v závorce uveden počet lajků ke komentáři): „Teď už ty potraviny odpovídají ruským standardům.“ (3788) „Dobytci!!! Ničit jídlo, které je určeno pro lidi, zakopávají ho do země a smějí se nad nešťastnými lidmi, které přivedli k bídě!!! A nejcyničtější na tom je, že na svoje bankety si objednávají to stejný zakázaný! Mrzáci!“ (856) „Jaká ostuda pro celý svět!“ (1941) „Ať Rusové ještě jednou políbí Putinovi zadek. A ještě lepší, aby mu … (slovo pro orální sex). Děti sedí v dětských domovech a hladovějí a tyhle … (pár vulgarismů) ničí potraviny.“ (376) „Ponižující fotografie. Vláda opět ponížila své obyvatele.“ (1123) „Rusy, kteří jedou kvůli volání srdce na Donbas zabíjet Ukrajince, pohřbívají tajně a v tichosti, ale když pohřbívají sýr, tak z toho udělají koncert s fanfárami a s pompou. Ale jak já, ubohý chochol (ruské označení pro Ukrajince), mohu rozumět takovým oduševnělým myšlenkám.“ (121) „Jen stěží jde vymyslet ještě větší ponížení od politiků pro svůj národ.“ (106) „My tady v majdanské juntě bychom řekli, že takové ponížení ze strany vlády ponižuje lidskou důstojnost. Ale nejme tu, abychom Rusům radili.“ (353) „Opravdu je zapotřebí takto ponižovat vlastní národ!? To je na hlavu.“ (79) „Ponížení, připodobnit svůj národ k bezdomovcům. Hanba prezidentovi.“ (69) To je tedy top 10 názorů dle filtrace z Facebooku. Nenechte se zmást, že příspěvek, který má třeba více lajků je pod tím, co jich má méně. Je to vyfiltrováno podle algoritmu Facebooku jako nejlepší komentáře. Nevěřící Tomášové se mohou sami přesvědčit - odkaz na FB stránku uveden výše. Jak tedy komentáře shrnout? Západ uvalil sankce na ruské prominenty. Ruští prominenti uvalili sankce na svůj národ a Rusové se

tak cítí velmi poníženě. A nějak komentovat oficiální prohlášení, že jde o likvidaci potravin, které jsou zdravotně závadné a neprošly ruskými standardy? Tak to asi opravdu nemá smysl. Roman Máca

URL| http://maca.blog.idnes.cz/c/472032/naz...e-a-nasledny-sber-potravin.html?ref=rss

Likvidace unijních potravin v Rusku má masovou podporu konzumentů. (jdvorak) 9.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Likvidace unijních potravin v Rusku má masovou podporu konzumentů. To jen neobjektivní česká média vidí Putinovu upřímnou snahu zlikvidovat na černo do Ruska dovážené potraviny z Evropské unie jako něco, co se příčí zdravému rozumu. Ale cožpak je možné, aby se tvrdá odveta unii za bezzubé sankce vůči Rusku – bojkot západních potravin – obcházela? Vždyť černým dovozem se vlastně držel nad vodou západní potravinářský průmysl, což bylo v naprostém rozporu s politickým cílem - dát Unii zřetelně poznat, že bez Ruska si to všechno asi těžko sami se.er.u. Nucená likvidace neruských potravin tak posiluje vlastenecké city, což se projevuje i v tom, že milióny občanů využívají dočasné „potravinové amnestie“, a přinášejí na policejní stanice západní potraviny z domova ještě dřív, než by jim je mohla zabavit policie při namátkových kontrolách lednic a spíží v bytech. Pak už by trestní postih následoval. Je proto ostudou, že některé elementy dojdou tak daleko, že se neštítí na skládkách zabaveného zboží potraviny paběrkovat. No teď neřvi, že jsi v pasti, když hrabeš na skládkách se zakázanými potravinami. Na takový chytráky jako ty, mají políčeno. Buď ráda, že nejsi člověk. Chytit tě, jak se tady cpeš dánským sýrem, to by ti vypumpovali žaludek a poslali do Sibiř. Podívej, to já do takového rizika nejdu, a přitom se dostanu k prvotřídním věcem ze Švajcu, z Ameriky, z Kanady... To je žraso! To víš, kremelská neunijní kuchyně.. A to mezi tou myší elitou zatím jenom stážuju.

URL| http://jdvorak.blog.idnes.cz/c/472115/...masovou-podporu-konzumentu.html?ref=rss

Jsme národem hrdinů, nebo snad ....? (miroslavnigrin) 10.8.2015 idnes.cz - blog str. 0 Miroslav Nigrin Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dnes jsem se začetl do článku kde učitelka angličtiny v Moskvě Eva Malá, bedlivě sledovala po celém Rusku obchody, restaurace a dopady Ruského embarga na potraviny z EU, na obyčejné Rusy.

Článek ZDE Asi jsem před lety byl v trochu jiném Rusku .. tedy vlastně já jsem byl ještě v SSSR a to v roce naší revoluce. Kdo ví, zda tahle paní učitelka angličtiny byla už mezi dětmi ve školce, ale o to celkem nejde. To, co jsem tam viděl, byla dost velká bída. Žádné obchody, žádné restaurace, ani stánky s občerstvením, snad jen automaty s minerální vodou a potom jakousi hnědou tekutinou s podivnou chutí. V řeznictví měli za pultem pouze pár slepic, včetně hlav a pařátů. Zkrátka pro mne šok! Ale abych se vrátil k článku. Je v něm popis toho, jak zapáchá mléko – nicméně nevím, kde se stala chyba, ale v době, kdy jsem byl v Moskvě a ochutnal jsem jejich kefír, mléko nebo zmrzlinu, byl jsem nadšen z úžasné smetanové chuti. Voda, kterou jsme měli v jídelně každý den na stole, byla skvělá a nikdo z nás nechápal, jak mohou udržet kvalitu vody tak dobrou v devíti milionové metropoli. Autorka popisuje jeden měsíc za druhým, třeba že pouze v 50% sýrů je obsaženo mléko (osobně bych rád oné pečlivé pisatelce chtěl připomenout, že našinec konzumuje uzeniny, ve kterých není maso a testy různých potravin by rozhodně nedopadly lépe nežli ty v Rusku) – no smutné čtení – nic pozitivního v něm není, není tam ale ani ona pověstná druhá strana mince, tedy jak působí embargo na naše zemědělce a podnikatele. Je pěkné, že se autorka zmiňuje o tom, že na to doplácí tamní lidé, ale možná pozapomněla na to, že naši vývozci jsou taky lidé, že naše lidi kupují věci, které Rusko zakázalo dovážet, takže se na našich pultech objevuje čím dál víc výrobků z Polska, o jejichž kvalitě jsme se párkrát přesvědčili. V podstatě jsem článek přečetl s tím, že má onen pravidelný, denní rozměr propagandy, jak to těm Rusákům dáváme sežrat. Co mně ale nemile překvapilo, byla diskuse pod článkem. Zdá se, že jsme vážně hrdinové, kteří až tak moc neřeší, že se jim na pultech prodává kde co, že když si koupíte maso na grilování, není vyloučeno, že bude zavánět, že zlevněná kuřata se musí okamžitě zpracovávat, neboť je den, byť v lednici poškodí. Škoda že se nerozepsala o používání onoho krokodýlího masa z Filipín. Diskutéři jsou takoví, že jim je jedno, že se u nás rovněž zvyšují některé ceny a to docela raketově – u jednoho produktu jsem zaznamenal během týdne posun z 17,90 na 24,90 Kč. Ale jak říkám to je některým našincům jedno – důležité pro ně totiž je, že to báťuška Rus dostal sežrat. A tak jsem si k té skupině, kteří jsou zažranými v pravdě a lásce, ve skupině kteří jsou od mládí odkojeni rodokapsem a vlajku USA si lepí náplastí na hruď, když se jdou koupat, a skupině těch, pro které je každý, s jiným názorem nežli jejich, nepřítel země a vlastně o osobní a okamžitě jej označí za komunistu, milovníka Ruska a Putlera apod. – tak jsem si vytvořil další skupinu lidí – Krátkozkrakých hlupáčků – kteří budou hladoví, ale šťastní, že Rusovi chcípla koza! Oni totiž nevidí co se děje na jejich vlastním dvoře, ale stačí jim ke štěstí, že to v Rusku jde z kopce. Ale je to skutečně pravda? Víte co, počkáme dva tři roky a uvidíme, osobně nejsem přívrženec unáhlených hodnocení! Jinak se skláním před znalostí a erudovaností autorky, která je učitelkou angličtiny, ony rozbory které uvádí a jiná data získat jen rozhovory s obyčejnými Rusy, to chce mít štěstí, na koho se narazí. Ještě že tam nemají starou Kelišovou… Miroslav Nigrin

URL| http://miroslavnigrin.blog.idnes.cz/c/...e-narodem-hrdinu-nebo-snad.html?ref=rss

investicniweb.cz EU prodloužila podporu zemědělcům zasaženým ruskými sankcemi investicniweb.cz str. 0 Tržní zprávy redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

7.8.2015

zpět Evropská komise v pátek oficiálně o rok prodloužila opatření na podporu zemědělských sektorů, které byly postiženy ruskými zákazy dovozu. Opatření mají trvat do 30. června 2016. Tento krok následoval den poté, co ruské úřady začaly ničit tuny zabavených potravin, jejichž dovoz ze Západu Moskva zakázala.

Brusel 7. srpna (ČTK) - Evropská komise dnes oficiálně o rok prodloužila opatření na podporu zemědělských sektorů, které byly postiženy ruskými zákazy dovozu. Opatření mají trvat do 30. června 2016. Tento krok následoval den poté, co ruské úřady začaly ničit tuny zabavených potravin, jejichž dovoz ze Západu Moskva zakázala. "Dnešní rozhodnutí vyplývá z rozhodnutí Ruska prodloužit o rok embargo na dovoz unijních potravin. Protože ruské embargo bylo prodlouženo, musíme pokračovat v zaručování bezpečnosti producentů potýkajících se s potížemi," uvedl eurokomisař pro zemědělství Phil Hogan v komuniké. Podpora je podle agentury AFP zaměřena především na pomoc při skladování, jehož kapacita se zvýšila o 3000 tun pro každý členský stát. Vývoz mléka z EU do Ruska se od zavedení embarga podle údajů EK snížil o deset procent, ovoce a zeleniny o 12 procent. Ruský trh v roce 2013 představoval odbytiště pro asi deset procent potravinářských výrobků z EU. EK nicméně upozornila, že od ruského zákazu se podařilo zvýšit export unijních produktů zejména na trhy Spojených států, Číny, Švýcarska a Hongkongu. Situací se mají 7. září na mimořádné schůzce v Bruselu zabývat ministři zemědělství. Ruské sankce na dovoz potravin z EU prezident Vladimir Putin na konci června o rok prodloužil. Na ruském sankčním seznamu figurují ovoce, zelenina, maso, drůbež, ryby, mléko a mléčné výrobky. Moskva zákazem jejich dovozu reagovala na evropské hospodářské sankce uvalené na Rusko kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi. Ve snaze zmírnit dopady ruských kroků na evropské zemědělce spustila EU výkupy a podporu dlouhodobého skladování některých mléčných produktů, především másla (skoro 110.000 tun od září 2014) a sušeného mléka. Opatření týkající se ovocnářství a produkce zeleniny skončila na konci června. Nyní komise předpokládá jejich obnovení opět do konce června příštího roku.

URL| http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-t...-zemedelcum-zasazenym-ruskymi-sankcemi/

investujeme.cz Inflace otřásá Ruskem 11.8.2015

investujeme.cz str. 0 Investice Radovan Novotný Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zavládla nejistota, poprvé za několik měsíců byla prolomena psychologická úroveň 60 rublů za dolar a kurz se dostal na hodnotu 64,2 rublů. Z pohledu médií ruská centrální banka zpomalila propad tím, že až do konce roku suspendovala nákup cizích měn „pro doplnění svých devizových rezerv“. Toto mělo vyloučit další tlaky na rubl, ale následné kroky měnové politiky ukázaly, že centrální banka snížením úrokových sazeb vysílá signál poněkud jiný. Závislost ruské ekonomiky na ropě Ruský rubl je nyní oficiálně volně plovoucí měnou, a v současné době ve vazbě na pokles ceny ropy oslabuje. Jeden z nedávných komentářů v ruských médiích zvěstoval, že volatilita na devizovém trhu bude k vidění přinejmenším do konce roku. Byly vysloveny odhady, že do roku 2016 se bude dolar pohybovat v rozmezí 55 až 60 rublů, ale pokud bude cena ropy nadále klesat, může dojít k pohybu měnového páru dolar/rubl i nad úroveň 61 rublů.

Další propad cen ropy skutečně nastal a v reakci na to rubl utrpěl další ztráty. Rusko je největším producentem ropy na světě a skutečnost, že nabídka převyšuje poptávku a cena ropy klesá, není pro zemi závislou na vývozu této komodity dobrou zprávou. Pro ruskou ekonomiku je vývoz ropy a zemního plynu významný, ropa představuje zásadní zdroj příjmů ruské státní pokladny a rubl lze tak řadit mezi komoditní měny. Pohyb cen na světovém ropném trhu určuje, kolik Rusko za své vývozy utrží. Nižší ceny ropy tak znamenají, že Rusko za vyváženou ropu méně inkasuje a že do země přiteče méně deviz. Jak je směňováno méně deviz, vytváří to depreciační tlaky a směnný kurz oslabuje (ceteris paribus – za jinak stejných podmínek). Graf 1: Vývozy ropných produktů představují podstatnou veškerého ruského vývozu (a také polovinu příjmů státní pokladny). Drahota a dopad na peněženky Propad rublu znamená pro ruskou ekonomiku rostoucí inflační tlaky – všechno z dovozu se prodražuje. Meziroční růst cen je v Rusku nejvyšší za poslední dekádu a inflace spotřebitelských cen v současné době pohybuje v dvouciferných číslech. Třeba v červenci mezi potravinami ze všeho nejvíce vzrostly ceny mrkve (21 %) a pomerančů (20 %). Méně dramaticky vzrostla cena brambor (o 3 %), jablek (3 %) a kávy (1 %). Na straně druhé zlevnily okurky (-33 %), zelí (-28 %), a rajčata (-21 %). Hospodyňka ale i tak namítne, že i tak není zelenina nijak levná. Z nepotravinářských výrobků bylo zvýšení cen pozorováno u školních potřeb (6,1 %), tabákových výrobků (2 %), a pracích i čisticích prostředků (2 %). I když by srpen měl být obdobím příznivým na ceny ovoce a zeleniny, podle jednoho z komentářů v médiích „zemědělci musí kupovat dovážené produkty na ochranu rostlin a hnojiv“, a také je nutné zohlednit vyšší sazby za dopravu. Mezi faktory zvyšující inflaci spotřebitelských cen patří i ruské embargo na dovoz potravin. Ruský spotřebitel se také musí připravit také na to, že i ceny pohonných hmot mají postupně růst, do září růst cen pohonných hmot o 1 – 2 %. Graf 2: Míra inflace v Rusku byla vždy znatelná, rekordní minima (3,6 %) byla dosažena v roce 2012, aktuálně je inflace dvouciferná. Cílování inflace a měnová politika Za stabilitu a oběh měny je v Ruské federaci zodpovědná ruská centrální banka (Bank Rossii). I ruská centrální banka oficiálně přešla na měnovou politiku, ve které by měla hrát větší roli cenová inflace – rozpětí pro pohyb směnného kurzu bylo zrušeno. Na svých stránkách centrální banka říká, že „měnová politika představuje nedílnou součást státní politiky a je zaměřena na zlepšování blahobytu ruských občanů“. Realitou dnešních dnů je, že se nedaří zastavit propad kurzu rublu a 4procentní inflační cíl centrální banky je hluboko pod skutečnou inflací měřenou indexem spotřebitelských cen (viz Graf 2). Centrální banka očekává, že dojde ke zpomalení meziroční inflace na méně než 7 % až v červenci 2016. Podle prognózy roční tempo růstu spotřebitelských cen dosáhne vzhledem ke strukturálním specifikům ruské ekonomiky cílové úrovně 4 % v roce 2017. Pryč jsou ty časy, kdy se v Rusku ve snaze naplnit inflační cíl zvyšovaly úrokové sazby (viz Graf 3). Bilance rizik mezi inflací a hrozbou dalšího zpomalení ekonomiky se prý posunula směrem k druhému problému a receptem má být uvolnění měnové politiky. Graf 3: Ruská centrální banka drží vyhlašované sazby vysoko, ale snižuje je. Nižší úrokové sazby snižují náklady na úvěry a podporují ekonomiku, na straně druhé působí ve směru oslabení měny. Vypadá to, že ruská centrální banka se rozhodla pomoci zpomalující ekonomice, třeba i na úkor inflace. Řekneme-li to zjednodušeně, jde o to ulevit dlužníkům, i když na

úkor inflace – drahé úvěry ekonomiku nerozhýbají. I když ruská centrální banka „provádí měnovou politiku v rámci režimu cílování inflace, a vidí cenovou stabilitu, a trvale nízké inflaci, jako svou prioritu“, aktuálními kroky byl vyslán vzkaz, že větší obavy jsou z hospodářského poklesu, než z vyšší inflace. Embargo a další z mnoha faktorů Když ruští analytici komentují vývoj směnného kurzu rublu, neopomenou zmínit ceny ropy a kroky ruské centrální banky. Poněkud stranou ale zůstávají komentáře týkající se z dopadu sankcí a souvisejících omezení obchodní výměny se Západem. V reakci na sankce Západu vůči Rusku po anexi Krymu byl ze strany Ruska v srpnu 2014 zakázán dovoz některých potravin. V regálech ruských obchodů tak sice dnes najdete české pivo, ale nenajdete zde třeba českou klobásu nebo sýr. Ruská vláda zveřejnila seznam produktů, na které se ruské sankce vztahují – hovězího, drůbežího i vepřového masa, ovoce a zeleniny, ryb, sýrů a mléka. Ruská centrální banka poklesu v importech z důvodu embarga na dovoz potravin připisuje 7% podíl na poklesu importů. Embargo bylo původně na rok, ale nedávno bylo prodlouženo o další rok. Ve výročí zavedení embarga vyšly najevo snahy obcházet embargo vývozem do zemí, které mají s Ruskem celní unii. Došlo k odhalení, že v obchodech lze najít zakázané zboží, jako je kanadský humr, rakouské a francouzské sýry. Ruská média hlásí, že za porušení embarga bude zavedena trestní odpovědnost, také se chystají kontroly přímo v obchodech a skladech, zda se zde nenacházejí potraviny, na které spadá embargo. Aktuální novinka spočívá v tom, že podle prezidentského dekretu musí být potraviny, které se do země i přes embargo dostaly, zlikvidovány. V ruském tisku se objevuje otázka, „divíte se, proč brutálně ničit produkt, který může být použit?“ – „Proč potřebujeme zničit evropské čerstvé produkty, které mohou nakrmit veterány, důchodce, zdravotně postiženým, velké rodiny, obětem přírodních katastrof a osoby, které potřebují?“ Ruské úřady jsou ale neoblomné, přece jenom jde o potraviny a ohrožení zdraví občanů. Vše doprovázejí zprávy poukazující na problémy zahraničních výrobců, skutečnost, že ruské embargo vedlo k poklesu mezinárodní ceny mléka, a že Ministerstvo zemědělství již začalo rozvíjet návrh na rozšíření seznamu zemí, na které se embargo dovozu potravin vztahuje. Dalším z faktorů, který působí na rubl, je úrokový diferenciál. Do hry vstupují spekulace o zářijovém zvyšování amerických úrokových sazeb, zvýšení sazeb pro dolar by znamenalo rozšíření úrokového diferenciálu ve prospěch této měny a také další riziko pro rubl. Jinými slovy pokud by se v záři úrokové sazby dolaru skutečně zvýšily, dolar by posílil a to by znamenalo další tlak na komoditní měny. Na rubl také může svou roli zastávat i hromadění devizových rezerv nebo valut na straně ruských ekonomických subjektů ve snaze držet „tvrdou“ měnu, výplata dividend a platby zahraničního dluhu. Neopomenuta by měla zůstat i skutečnost, že rozpočet Ruské federace je závislý na devizových příjmech, a tak je silný rubl pro vládu vlastně nevýhodný.

URL| http://www.investujeme.cz/inflace-otrasa-ruskem/

iprosperita.cz Tlusťoši versus výrobci potravin 11.8.2015

iprosperita.cz str. 0 Slovo ke dni Prosperita Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Dostala se ke mně informace o tom, že zdravotní pojištění bude ještě více limitováno zdravotním stavem člověka. Jinými slovy, když jsi při těle, budeš za to pykat, tvá pojiska bude dražší. Jako motivace pro zdravější životní styl, jako pobídka k tomu, aby se otylí Češi zamysleli sami nad sebou a aby pojišťovny přísněji chránily peníze, které se v případě nutnosti vyplácejí. Což o to, proč ne, logiku by to mělo.Jenže je tu háček. Souvisí s tím, kde žijeme, kam chodíme nakupovat. Běžný spotřebitel, běžný zákazník, běžný konzument i pojistník nemůže jinak, než brát z nabídky výrobců a prodejců, něco jíst přece musí. A to je ten kámen úrazu. Která potravina je vlastně úplně zdravá? Z těch nejběžnějších, které jsou k mání? Co vše se přidává do pečiva, uzenin, konzerv, sortimentu pro diabetiky, co je to trvanlivé mléko? Co si představit pod pojmem nízkotučný jogurt, výrobky s dlouhou trvanlivostí? Co znamenají ztužené rostlinné tuky, i když je jejich obsah tvořený dosti velkým procentem vody? Jak úžasné jsou sycené sladké nápoje? Proč lékaři nedoporučují konzumovat tavené sýry a proč jich je v obchodech tak pestrá paleta? Co je to vlastně bílá mouka?Ne, nejsem zastáncem přejídání, ani vysedávání u počítače do pozdních nočních hodin spojeného s návykem konzumace slaných mňamek každý den. Jen se ptám, zda vlastně zvládne žít průměrný občan této země zdravě? Žít tak, aby byl pojistitelný? To by nabídka na regálech řetězců musela být o hodně jiná, patrně i dražší. S tím se pojí řada jiných otázek, na které se dá lehce odpovědět. Eva Brixi

URL| http://www.iprosperita.cz/glosy/6244-tlustosi-versus-vyrobci-potravin

kurzy.cz Demonstrativní exekuce potravin v režii prezidenta se nelíbí ani Rusům 7.8.2015

kurzy.cz str. 0 Ze zahranici

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Embargo na dovoz potravin z Evropské unie platí již rok. Nově v platnosti je dekret prezidenta Vladimíra Putina o povinné likvidaci nejen těchto potravin, ale i potravin, kde není vyznačen jejich původ. Embargo na dovoz potravin z Evropské unie platí již rok. Nově v platnosti je dekret prezidenta Vladimíra Putina o povinné likvidaci nejen těchto potravin, ale i potravin, kde není vyznačen jejich původ. V Rusku zakázané potraviny se do Ruska většinou dostávají přes třetí země, nebo je zboží deklarováno s jiným původem. Není stanoveno, jak má likvidace potravin pobíhat. Dané je to, že o každém znehodocení musí být vyhotovena vlastní fotodokumentace a video a sepsán protokol. Likvidaci musí být přítomni dva úředníci. Prezidentské nařízení není v Rusku samotném dobře přijímáno. Vznikla petice proti ničení zakázaných potravin. V zemi, kde na hranici bídy žije několik desítek lidí, se jako rozumnější řešení jeví rozdělení potravin potřebným. Přehodocení likvidace se ze strany Kremlu očekávat nedá. Naopak, ve hře je návrh zákona, které by konzumaci zakázaných potravin kvalifikoval jako trestný čin.

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/383847-demo...v-rezii-prezidenta-se-nelibi-ani-rusum/

ČR - inflace v červenci klesla o 0,1%, meziročně zpomalila růst na 0,5% 10.8.2015

kurzy.cz str. 0 Makroekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Spotřebitelské ceny klesly v červenci proti červnu o 0,1 %. Tento vývoj ovlivnilo zejména snížení cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle odívání a obuv, které bylo zmírněno zvýšením cen v oddíle rekreace a kultura. Spotřebitelské ceny klesly v červenci proti červnu o 0,1 %. Tento vývoj ovlivnilo zejména snížení cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle odívání a obuv, které bylo zmírněno zvýšením cen v oddíle rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,5 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v červnu. Meziměsíční pokles spotřebitelských cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje ovlivnil především pokles cen zeleniny o 9,8 %, z toho ceny brambor klesly o 25,0 % a ceny plodové zeleniny o 11,3 %. Ceny ovoce byly nižší o 3,8 %, masa o 1,1 %, běžného pečiva o 3,2 %, sýrů o 2,1 %, ostatních mléčných výrobků o 4,6 %. V oddíle odívání a obuv klesly ceny oděvů o 3,0 % a obuvi o 3,2 %. Na zvyšování celkové úrovně spotřebitelských cen v červenci působil především růst cen v oddíle rekreace a kultura vlivem zvýšení sezónních cen dovolených s komplexními službami o 12,8 %. V oddíle alkoholické nápoje a tabák vzrostly ceny lihovin o 1,8 %, vína o 1,6 %, zatímco ceny piva klesly o 0,5 %. V oddíle doprava se zvýšily ceny pohonných hmot o 0,1 %, z toho ceny benzinu Natural 95 byly vyšší o 0,4 % a naopak ceny motorové nafty klesly o 1,1 %. Z potravin vzrostly zejména ceny chleba o 1,3 %, těstovin o 2,6 %, másla o 1,0 %, rostlinných tuků o 2,8 %. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,7 %, zatímco ceny služeb o 0,7 % vzrostly. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 0,5 %, což je o 0,3 procentního bodu méně než v červnu. Zpomalení meziročního cenového růstu nastalo především v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde ceny z růstu o 0,6 % v červnu přešly v červenci v pokles o 1,0 %. Na tomto vývoji se podílely zejména ceny zeleniny, které v červenci klesly o 2,7 % (v červnu růst o 7,6 %). Důvodem byl zejména pokles cen plodové zeleniny o 7,2 % a brambor o 1,8 % (v červnu růst o 5,2 %, resp. o 19,5 %). U řady potravin došlo v červenci k zesílení jejich cenového poklesu. Ceny běžného pečiva klesly o 3,6 % (v červnu o 1,1 %), mouky o 2,1 % (v červnu o 0,5 %), masa o 3,4 % (v červnu o 1,7 %), mléka o 14,7 % (v červnu o 12,5 %), sýrů o 7,7 % (v červnu o 4,8 %), ostatních mléčných výrobků o 4,5 % (v červnu o 0,4 %). Ke zpomalení meziročního růstu cen došlo v červenci i v dalších oddílech spotřebního koše. V oddíle bydlení zmírnil meziroční růst cen zemního plynu na 1,7 % ze 4,5 % v červnu v důsledku meziměsíčního zvýšení jeho cen od července 2014. V oddíle alkoholické nápoje a tabák zpomalil růst cen piva na 1,3 % ze 3,3 % v červnu. V oddíle doprava se prohloubil cenový pokles především vlivem cen pohonných hmot, které v červenci klesly o 10,8 % (v červnu o 9,7 %). Na zvyšování cenové hladiny měly v červenci největší vliv ceny v oddíle alkoholické nápoje a tabák, kde ceny tabákových výrobků vzrostly o 8,6 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny vodného o 3,4 %, stočného o 2,8 %, čistého nájemného o 0,5 %, tepla o 2,3 %. Ceny elektřiny byly meziročně nižší o 0,3 %. Růst cen v oddíle rekreace a kultura ovlivnilo zejména zvýšení cen dovolených s komplexními službami o 6,8 %. V oddíle odívání a obuv byly vyšší ceny obuvi o 9,8 %, ceny oděvů se meziročně nezměnily. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 1,6 % a ubytovacích služeb o 0,2 %. V oddíle ostatní zboží a služby vzrostly ceny pojištění o 2,7 % a ceny finančních služeb o 7,5 %. Z potravin se zvýšily zejména ceny ovoce o 10,1 %, z toho ceny citrusů o 17,5 %. Na snižování meziroční cenové hladiny působil v červenci pokles cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a nadále pokles cen v oddílech doprava, zdraví (vliv zrušení regulačních poplatků), pošty a telekomunikace. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,2 % a ceny služeb o 0,9 %. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl meziročně 100,4 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců

proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červenci 0,5 %. Meziroční změna průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP)1) 28 členských zemí EU byla podle předběžných údajů Eurostatu v červnu 0,1 %, což je o 0,2 procentního bodu méně než v květnu. Nejvíce vzrostly ceny na Maltě (o 1,1 %) a v Rakousku (o 1,0 %). Naopak pokles cen nastal v osmi zemích EU, z toho nejvíce na Kypru (?2,1 %) a v Řecku (?1,1 %). Na Slovensku klesly ceny v červnu stejně jako v dubnu a květnu o 0,1 %. V Německu zpomalil růst cen na 0,1 % z 0,7 % v květnu. Podle předběžných výpočtů klesl v červenci HICP v ČR meziměsíčně o 0,2 % a meziroční růst zpomalil na 0,4 % z 0,9 % v červnu. Bleskový odhad meziroční změny HICP pro eurozónu za červenec 2015 je 0,2 %, jak uvedl Eurostat. (Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP). 1) HICP dosud neobsahuje imputované nájemné. Poznámky: Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: RNDr. Jiří Mrázek, ředitel odboru, tel. 274052533, e-mail: mailto:[email protected] Kontaktní osoba: Ing. Pavla Šedivá, vedoucí oddělení, tel. 274052138, e-mail: mailto:[email protected] Metoda získání dat: Přímé terénní zjišťování cen, centrální zjišťování cen a výkaznictví Termín ukončení sběru dat: 20. kalendářní den příslušného měsíce/ termín ukončení zpracování: 3. kalendářní den následujícího měsíce Navazující publikace: 012018-15 Indexy spotřebitelských cen – základní členění (měsíční periodicita) a 012019-15 Indexy spotřebitelských cen – podrobné členění (roční periodicita) Dokumenty na internetu: 012023-15 Indexy spotřebitelských cen – podrobné členění (měsíční periodicita) https://www.czso.cz/csu/czso/inflace-spotrebitelske-ceny Termín zveřejnění další RI: 9. 9. 2015 Zdroj: ČSÚ

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/383899-cr-i...-o-0-1-mezirocne-zpomalila-rust-na-0-5/

libereckenovinky.cz Farmářská slavnost pro rodiny s dětmi na největší kozí farmě v ČR! 7.8.2015

libereckenovinky.cz str. 0 regiony

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ukažte dětem, jak krásný je u nás venkov, jak vzniká jídlo a jak ve skutečnosti vypadá chov hospodářských zvířat. Ministerstvo zemědělství připravilo 5. ročník úspěšného projektu Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi na propagaci českého zemědělství, venkova a regionálních potravin. Třetí akce z cyklu pěti slavností se bude konat 8. 8. 2015 od 10 do 16 hodin na Kozí farmě Pěnčín v okrese Jablonec nad Nisou. Nenechte si ujít možnost vidět zblízka největší kozí farmu v České Republice! Na rodiny s dětmi se v Pěnčíně těší přibližně 500 koz a 500 oveček. Farma se pyšní zejména českými plemeny koz, ale chovají také unikátní kozy búrské, které jsou původem z Afriky. Návštěvníci si budou moci prohlédnout skot plemene Charolais a Limousine, pávy, lamy, prasátka a další venkovská zvířata. O kvalitě zdejších mléčných výrobků svědčí například ocenění Výrobek roku a Regionální potravina Libereckého kraje z let 2010 – 2015. Roku 2012 získala Kozí farma Pěnčín titul Farma roku udělovaný Asociací soukromého zemědělství ČR.

Pro rodiny s dětmi je připravena spousta her a kvízů o farmaření a chybět nebude ani tradiční farmářský trh s lokálními potravinami, kuchařská show s potravinami, které se pyšní známkou kvality Klasa, a mnoho dalšího. Na své si přijdou i dospělí návštěvníci, kteří si mohou vyzkoušet své dovednosti na simulátoru dojení krávy či jízdy na býkovi. O hudební program se postará bluegrassová kapela Nudličky. Vstup na akci je zdarma. Ministerstvo zemědělství chce projektem podpořit zájem mladých rodin o tradice a venkov a hlavně dětem ukázat zajímavější možnost trávení volného času, než v obchodních centrech nebo u počítačů. „Chci všechny pozvat na akce Farmářských slavností, aby hlavně rodiče s dětmi viděli, jak vlastně dneska podnikání v zemědělství a život sedláků vypadá. Stále více lidí totiž chce znát příběh potravin, které běžně jedí, a toto je dobrá příležitost se s takovým příběhem seznámit,“ zve na akce ministr zemědělství Marian Jurečka. Podralsko: Oslavte s našimi zemědělci letošní úrodu a sklizeň Cílem je přiblížit veřejnosti život našich sedláků a ukázat, že zemědělství je dnes odvětvím zajímavým pro podnikání. Libereckenovinky.cz informovala Linda Čtvrtečková za Farmářské slavnosti. (jv,Libereckenovinky.cz foto:Farmářské slavnosti)

URL| http://www.libereckenovinky.cz/zpravy/...ny-s-detmi-na-nejvetsi-kozi-farme-v-cr/

Lidé a země PRASÁTKA, KTERÁ MAJÍ POMNÍK Lidé a země str. 106 vaše cesty Marie Frajtová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

7.8.2015

zpět Jsou černorůžově strakatá a mají sklopené uši. Přeštické prase pochází ze západních Čech a dodnes představuje jedno z nejkvalitnějších tuzemských plemen. Řezníci na ně nedají dopustit. Patří k tomu nejlepšímu, co může česká zemědělská produkce nabídnout a píše se o nich v odborných zemědělských učebnicích po celém světě. V domovských západních Čechách jde o tradiční plemeno, zmínky o chovu černostrakatých prasat pocházejí už z konce 19. století, kdy Přeštice zabezpečovaly produkci masa v celém kraji. Chutné vepřové proslavilo město, které si svých pašíků náležitě považuje – v areálu bývalého zemědělského družstva u výjezdu z Přeštic směrem na Klatovy stojí dokonce sousoší dvou přeštických vepříků od sochaře Jaroslava Podmola. Řezníci doporučují O víc než sedmdesát let později přeštické prase opět frčí. Trend velí konzumovat ověřené lokální produkty a chutné přeštické prase vyniká kvalitou masa. Ze západních Čech se proto jeho chov přesunul i do dalších míst v Čechách i na Moravě. Přeštické černostrakaté prase bylo v roce 1992 dokonce zařazeno mezi genetické zdroje. Důvodem byl nejen nízký početní stav populace, ale také vlastnosti tohoto specifického plemene: odolnost vůči patogenům, nenáročnost na podmínky prostředí a také vynikající mateřské vlastnosti. Přeštické vepřové chválí i proslulý pražský řezník František Kšána, který patří mezi největší tuzemské znalce masa. Jako zastánce domácí produkce se spojil s chovateli v Mladoticích. „Kvalitu jejich masa jsem vyzkoušel nejdříve na sobě, na své rodině a následně i na zákaznících. Snažil jsem se o produkci dle tradičních receptur. Ohlas byl pozitivní, a tak jsem začal pátrat dále. V tu chvíli ale nastal problém s nedostatkem suroviny. Chovatelů přeštických prasat je velmi málo,“ říká. Z historických pramenů lze zjistit, že maso přeštických prasat se před druhou světovou válkou používalo především k výrobě vynikající pražské šunky, která byla exportována do mnoha

evropských i zámořských států. Výrobci, kteří se dnes k chovu přeštických prasat vracejí, chtějí navázat i na tuto tradici. Šunka ze strakatých vepříků je prý totiž to vůbec nejlepší. KANCI, ALE NE SVINĚ! K zajímavostem lze ještě přičíst krajové označení mladých mužů „přeštický kanec“, což je přezdívka užívaná v kraji přes sto let. Reagoval na ni i slavný prvorepublikový herec Jindřich Plachta, který do Přeštic jezdil za příbuznými. V dnes již neexistující restauraci U Brčků zanechal 29. září 1942 vzkaz na zadní straně obrazu: „Jsem rád, že mě počítáte mezi kance. Ať jsme kanci, jen když nejsme svině! Nazdar Váš Jindřich Plachta.“ Foto autor| Foto: profimedia.cz

Lidové noviny Po lososech zakáže Rusko i dovoz berlí 6.8.2015 Lidové noviny str. 6 Svět PETRA PROCHÁZKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na zboží byly etikety „Made in Brasil“. Podle ruských inspektorů bylo ale nejspíš vyrobeno v Evropě. Proto nechá šest fůr se 114 tunami vepřového masa tento týden zlikvidovat. Moskva zesiluje své embargo vůči Západu. MOSKVA/PRAHA Před rokem Západ potrestal sankcemi a „černým seznamem“ osob i firem, které u sebe nechce vidět a kterým nepůjčí ani cent, Rusko za anexi ukrajinského Krymu a vojenské angažmá na východní Ukrajině. Moskva 6. srpna 2014 briskně odpověděla podobným krokem – uvalila embargo na významnou část exportu především ze zemí Evropské unie a USA. Nyní, přesně rok poté, 6. srpna 2015, ruský prezident Vladimir Putin přitvrdil – přikázal ničit veškeré „zakázané zboží“, ať už je zachyceno na hranicích, nebo kdekoliv ve skladech, obchodech, supermarketech či na nákladních vozech. Jde bezesporu o reakci na rozhodnutí EU z 22. července 2015 o prodloužení sankcí vůči Rusku nejméně do 31. ledna 2016. Mléko z Argentiny Premiér Ruska Dmitrij Medveděv uvedl, že Rusko v důsledku exportních a importních omezení přišlo nejméně o 25 miliard dolarů. Ovšem třeba časopis The Economist je pesimističtější – Rusko je dnes chudší o jeden bilion dolarů. Do této sumy jsou započítány i zásadně vyšší náklady na dovoz ze zemí, které měly nahradit zboží z EU. Brazilské maso je pak pro běžného Rusa cenově nedostupné. Import masa z Chile vloni vyrostl pětkrát ve srovnání s rokem 2013, stejně jako dovoz mléka z Argentiny a ovoce z Kostariky. Hlavní dodavatel ryb Norsko byl nahrazen dodávkami z Faerských ostrovů, jen je ryb mnohonásobně méně než dřív. Namísto holandské zeleniny je na ruských pultech k vidění turecká, španělské ovoce vystřídalo čínské. Největším problémem jsou ale pro miliony Rusů vysoké ceny. A ty stále rostou. Po roce omezení se jídelníček mnoha lidí mění – postupně v něm ubývá maso i ovoce. Podle Ruského statistického úřadu ceny těchto výrobků vyrostly jen za rok 2014 o 17 procent. Letos se zdražuje ještě rychleji. Lidé šetří a stále věří tomu, že Krym za to strádání stál. Postupně se učí kvalitní tuky nahrazovat rostlinnými a místo lososa jíst zase chleba s máslem. Rostlinným ovšem. Jak tvrdí experti z Institutu sociální ekonomiky skupiny W-City Community Research, za poslední rok se životní úroveň nejaktivnější části ruského obyvatelstva snížila o 25 procent. Ruská střední třída, která začala sotva zvedat hlavu, padá ke dnu. Tento rok žila částečně ze svých úspor, ale valnou část z nich utratila a v roce příštím už nebude z čeho brát. Zato ti nejbohatší si lososy rozhodně odpírat nemusejí. Přesto Rusové zatím příliš nereptají. Jsou živeni informacemi o „zlém Západu“, „fašismu na Ukrajině“ a „proradném americkém imperialismu“, který uměle vyvolal snižování cen ropy a tím i pád rublu.

Ideologie dokáže zatím lidem nahradit relativní blahobyt, na který si za dobu, kdy energetické suroviny lámaly cenové rekordy, zvykli. Nezbývá než více rodit Ruská vláda chce nyní zastavit dovoz zdravotnického materiálu, což se bude týkat také prezervativů. Podle bývalého hlavního ruského hygienika Gennadije Oniščenka, nyní poradce premiéra, to zdraví Rusů neohrozí. „Gumové technické výrobky nemají žádný vztah ke zdraví obyvatel, pouze nás to donutí být na sebe přísnější ve výběru partnerů. Dokonce to možná bude službou naší společnosti ve smyslu vyřešení demografického problému,“ řekl. Jenže zastaven má být i dovoz rentgenů, umělých srdečních chlopní, berlí, chodítek, matrací, obinadel, tamponů, dezinfekčních přípravků i gáz. Na rozdíl od mnohých lékařů si Oniščenko myslí, že ruský průmysl se vypořádá s požadavky zdravotnictví sám. Připustil, že některé výrobky „Made in Russia“ budou možná bez „zbytečných detailů“, nadbytečného komfortu azméně vhodného materiálu, ale jak řekl, „to je možné přežít“. Ruská vláda rozšíří embargo * Ruský premiér Dmitrij Medveděv v úterý nařídil vládě, aby se zabývala možným rozšířením seznamu států, na jejichž zboží Moskva vyhlásila embargo odvetou za protiruské sankce Evropské unie a USA. * Vláda má podezření, že některé další státy se k protiruským sankcím připojily. Žádné země ale Medveděv neuvedl. * Podle odhadu agentury TASS by se ruské embargo mohlo vztahovat na Černou Horu, Albánii, Island, Lichtenštejnsko, Ukrajinu a Gruzii. Tyto státy se v červenci zavázaly dodržovat evropský režim sankcí vůči Rusku a anektovanému Krymu do příštího roku. čtk Foto popis| Zdražuje se. Ceny masa vzrostly za loňský rok o 17 procent. Foto autor| FOTO REUTERS

Licoměrnost na obou stranách Lidové noviny str. 11 Názory KAREL HOLOMEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.8.2015

zpět DISKUSE Pietní akt k uctění romských obětí v Letech u Písku dne 3. srpna opět poukázal na neudržitelnost zde stojící vepřové farmy v sousedství památníku jako symptomatického úkazu pokrytectví vládních činitelů, podporovaných dosti velkou částí společnosti. A to nejen u nás, ale i v institucích EU. Kritika, která se týká dehonestující role přítomné farmy na vepřové maso, je nekonečným příběhem. Ukázala se zajímavá fakta pobuřující povahy. Farma je údajně nejlépe fungující výrobnou vepřového masa v EU. Jako taková žádá o dotační podporu EU a bez okolků tyto dotace dostává. Ministr zemědělství Juřička prohlašuje, že se s tím nedá nic dělat, a to i přes okolnost, že Evropský parlament už před delší dobou vydal rezoluci o odstranění této farmy jako dehonestujícího prvku, poškozujícího připomínku romského holokaustu, a doporučil odstranění farmy české vládě. Potvrzuje to korespondencemezi ministremaMuzeem romské kultury, které na ministra v této věci vzneslo dotaz. Tehdy většina poslanců Evropského parlamentu tuto rezoluci podpořila, proti se postavili pouze čeští poslanci ODS a Ransdorf za komunisty s tím, že EU nemá co doporučovat či přikazovat jiné vládě, jak se má chovat a comá činit. Pamatuji si na to velmi přesně. I postoj českých poslanců a pana Ransdorfa má svoji zahanbující symptomatiku a říká o věci více než dlouhotrvající debaty. Ať už se tyto debaty vedou z jakékoli názorově rozdílné strany, mají jedno společné: licoměrnost a pokrytectví. Když už bychom dokázali s hořkou slinou na jazyku pochopit takovouto situaci v České republice, s ohledem na poměry ve společnosti, je přístup administrativy EU ve věci poskytovaných dotací zmíněné farmě ještě horším projevem licoměrnosti postojů vůči obětem romského holokaustu, a to

celosvětově. Není snad Evropský parlament onou politickou institucí, která udává tón i při rozhodnutích hospodářských a finančních? Mluvíme-li o sankcích vůči Rusku a Číně ze strany EU, které mají svůj oprávněný smysl, je nanejvýš alarmující, že podobné sankce nejsou nastoleny jako opatření pro naplnění rezoluce jejího parlamentu. Bez náležité reflexe života společnosti není pieta vyjádřením upřímných úmyslů. Kritika, která se týká dehonestující role farmy na vepřové maso v Letech u Písku, je nekonečným příběhem Foto popis| O autorovi| KAREL HOLOMEK, předseda Společenství Romů na Moravě

Magazín Práva Pečou sacher podle vídeňské receptury Magazín Práva str. 22 Zajímavost Vlaďka Merhautová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.8.2015

zpět Za jedinečnou a těžko napodobitelnou chutí této rakouské speciality nemusíme jezdit do Vídně. I naši cukráři dokážou připravit sacher, který je od toho vídeňského k nerozeznání. Před čakovickou pekárnou Globusu stojí mohutné silo. Dvoukomorová sýpka je zásobárnou pšeničné a žitné mouky. Vejde se do ní 16 tun. Čakovičtí spotřebují měsíčně osminásobek. Každá pekárna Globusu se snaží spolupracovat s co nejbližším mlynářem. „Nekupujeme z Německa ani z jiných okolních zemí. Podporujeme českého zemědělce a zpracovatele mouky,“ říká Pavel Meduna, který má u českého řetězce na starosti pekařskou a cukrářskou výrobu v rámci celé republiky. Do cukrářských výrobků berou mléko také pouze od tuzemských zpracovatelů, u nichž mají jistotu, že nakupují u českých zemědělců. Již léta jsou spokojení se stoprocentním českým vlastníkem – Povltavskými mlékárnami, jež pracují s mlékem od krav z českých chovů. „Česká pekařina je česká pekařina. A když už to všude hlásáme, tak ať je to od A až do Z,“ vysvětluje, jak se snaží dostát svému reklamnímu sloganu. Postel pro bochníky Jsem milovnicí dobrého chleba a musím přiznat, že návštěva zdejší voňavé provozovny, kam nás původně přilákala příprava vyhlášeného dortu sacher, mě potěšila. Nečarují s žádnou chemií, ale používají tradiční žitné kvásky, které si dělají sami. Praktikují třístupňovou výrobu považovanou mezi pekaři za „top“, při níž převažuje ruční práce. „Tady se při zrání těsta nehledí na nějakou tu hodinu, jde o pracný proces, při kterém záleží na dobrém načasování,“ ukazuje Pavel Meduna ošatky, v nichž bochníky kynou. Prý je to pro chlebíček příjemnější. Aby ne, jsou totiž ještě potažené měkkým plátnem ze stoprocentní bavlny. Pěkně se vytvarují a tahle „postýlka“ udrží stejnou teplotu ze všech stran. Kynutí není dobré urychlit, kdyby se spěchalo, nemělo by těsto správné póry, bylo by suché, drobivé. Velké dvoukilové chleby kynou více než dvě hodiny. Poctivá šlehačka V těsném sousedství regálů plných bochníků se správně popraskanou kůrkou a přenosek s vypečenými houstičkami plní pekařka jahodovou marmeládou koblihy. Velké, naducané, vypadají spíš jako vdolky. A skutečně jsou větší než ty běžné, váží 65 gramů. „Neuznáváme obrovskou módu posledních dvou let, kdy se v zahraničí nakupují již vyrobené a usmažené koblihy a u nás v obchodech je pak rozmrazí. Zákazník to sice nepozná, ale je klamán,“ nabízí mi náš zdejší průvodce, abych si vzala. S lítostí odmítám, měla jsem totiž sladkou snídani. Koblihy ještě chutnají po meruňkách, malinách, borůvkách i po vaječném likéru.

Konečně se dostáváme do cukrářské výroby. Hned mi je jasné, proč v Čakovicích při velkém nákupu nedokážu odolat pultům plným sladkých dobrot, když vyjedu s vozíkem od pokladen supermarketu. Pracují výhradně se živočišnou šlehačkou s 33% podílem tuku. Ta prostě chutná úplně jinak než všelijaké, rádoby zdravé, rostlinné náhražky. Cukráři s globusem ve znaku nejvíc uznávají ruční práci, pomáhá jim šlehač na těsto, krémy a jiné náplně a stroj na výrobu šlehačky. Osm zaměstnanců ve dvousměnném provozu zvládá sortiment více než 60 druhů výrobků. Černý dort Před třemi roky byl Globus osloven rakouským výrobcem surovin, jestli by neměl zájem péct podle tradiční vídeňské receptury dort sacher. „Zhrozil jsem se, protože v naší zemi ho dělá kdekdo, přitom jde v cukrařině o pojem,“ vypráví Pavel Meduna. Po různých jednáních prošli ve Vídni s technology zaškolením. „Rakušané z dortu dokázali vytvořit světoznámou značku. Chtěli jsme ho tedy dělat podle přesných zásad.“ K těm nejdůležitějším patří poleva, která nesmí při krájení praskat, náplň má obsahovat správný podíl meruněk, nedává se jen dovnitř, ale potře se i okolo… Výroba sacheru trvá tři dny. Překvapilo mě, že marmeládu cukrářky nahřívají, aby byla vláčnější, ne tak hustá. Když má správnou teplotu, korpus ji lépe natáhne. Třetí den ho polévají čokoládovou glazurou, která obsahuje 100% kakao. Polevu opět nahřívají. Tím, jak je čokoláda teplá, správně dort zakonzervuje. Týden uleželý pak prý nejlépe chutná. Suroviny dovážejí přímo z Vídně, od nás pochází pouze máslo. Na závěr mě zajímá, jestli šéfovi všech pekáren a cukráren v Globusu (jen tak mimochodem – má pod sebou 650 zaměstnanců, a jak jsem se dověděla od vedení společnosti, se všemi se zná) tenhle černý dort chutná. „Nejsem čokoládový, ale sacher mám rád, je nahořklý, hutný. Propadl jsem jeho kouzlu,“ přiznává, i když doma zkouší spíš krémové dorty. V poslední době mu radost dělá novinka, kterou uvedli na trh na začátku prázdnin. Ovocné želé pro děti, ve kterém není nic umělého, se dělá ve třech příchutích – s kousky ananasu, malin a mandarinek. Navrch ho zdobí mléčná pěna. „Jde o sladkost moderního typu, kterou jsem loni objevil v Německu,“ říká Pavel Meduna na rozloučenou. Koláčovou směs s čokoládou vytvořil v r. 1832 šestnáctiletý učeň Franz Sacher na dvoře knížete Metternicha. Ten dal příkaz šéfkuchaři, aby připravil specialitu pro výjimečné hosty. Šéfkuchař byl ale nemocný, a tak se rozkaz dostal k učni Sacherovi a hoch si vymyslel dort. Až jeho syn vylepšil pochoutku čokoládovou polevou a meruňkovou marmeládou během svých učňovských let u císařského dvorního cukráře Demela. Foto popis| >> V rodině Pavla Meduny se pekařině a cukrařině nikdo nevěnoval. Sám původně vystudoval technologii zpracování potravin. Šéfy pekáren si nabíral sám, dělal s nimi výběrové řízení. „Ručím za ně,“ tvrdí. Foto popis| >> Chleba horal (foto nahoře) patří mezi top pekařské výrobky Globusu. Obsahuje vysoký (60%) podíl žita a také žitného kvasu. Pekař dobře ví, že se bochníkům chleba líbí v ošatkách vystlaných bavlněným plátnem. Foto autor| Foto Právo – Milan Malíček

Magazín Víkend DNES Chvála české ryby Magazín Víkend DNES str. 20 Gastronomie PETRA POSPĚCHOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.8.2015

zpět Tuzemské ryby, TO NEJSOU JEN PSTRUH A KAPR. Ochutnejte úhoře, sumce, štiku nebo candáta. Všechny tyto ryby seženete v sádkách, některé si můžete i sami ulovit. Máloco jsem odmalička vnímala na stole tak samozřejmě jako ryby. A nemyslím tím onu charakteristickou kostku lisovaného filé, která děcka mojí generace provázela školními jídelnami.

Filé jsem si s rybami vlastně ani moc nespojovala. Díky úlovkům, které nosíval od rybníka a od potoka strýc Milan, jsem přece věděla, že ryba je něco oblého, voňavého. A že se to rozhodně nerodí v krabičkách na regále samoobsluhy. V zeleném přítmí Právě díky strýci Milanovi jsem ryby vždycky brala za něco magického. Byť jsem byla děcko, co chvilku nevydrží na místě, brával mě k vodě, kde jsme se usadili na rozkládací židličky a v tmavozeleném stínu stromů čekali, až něco zabere. Sám vydržel Milan na židličce sedět nekonečně dlouho, vzal-li mě s sebou, byly seance o poznání kratší. I tak jsme nikdy neodcházeli s prázdnou a já jsem vždycky běžela napřed, abych tetě hlásila, kolik jsme toho ulovili. Nejčastěji jsme domů přinášeli pstruhy, které strýc dělal nejjednodušším možným způsobem – jen je lehce opleskal sladkou paprikou s moukou a nechal péct. Takhle se ostatně dá naložit s většinou sladkovodních ryb, a jsou-li čerstvé, je to ideální způsob zpracování. Hlídat musíte pouze velikost a druh ryby a přizpůsobit tomu čas, který stráví na pánvi či v pekáči. Stejně jistou partií jako sladká mletá paprika je pro většinu ryb samotné máslo nebo méně výrazné bylinky – třeba s rozmarýnem je nutné zacházet opatrně, naopak tymián snese jemné maso vodních živočichů dobře. Uzené i pečené Navzdory obecným radám, jež platí plus minus pro všechny ryby, by bylo nerozumné přemýšlet o jakémsi univerzálním rybím mase. Tolik nuancí, kolik může mít, pod jedno sousloví zkrátka neshrnete. Vezměte si, jaký je rozdíl třeba mezi amurem, jehož bílé netučné maso se hodí skoro ke všem úpravám (včetně pokrmů pro dietáře), a sumcem, který je díky obsahu tuku v mase vhodný spíše k uzení či grilování. K tučnějším rybám patří taky tolstolobec či tolstolobik. Přesně tyto exempláře se dokonale využijí na uzení, neboť opravdu nehrozí, že by byly na konci procesu příliš suché. Z opačného ranku jsou třeba dravci jako bolen, jejichž bílé maso se po upečení rozpadá na lístky a je třeba s ním zacházet kromobyčejně něžně. Váží-li kolem obvyklých dvou kil, nechejte ho zkrátka udělat v celku, maximálně ve společnosti bylinek. Mnohé vodní mršky mají z hlediska kulinárního povahu univerzálnější. Delikatesním úlovkem je bezesporu úhoř, jehož můžete jak vyudit, tak péct. Královskou disciplínou je úhoř v rosolu, jak jej doporučuje prvorepubliková Vaňhova kuchařka, jež je pro naše země skutečnou rybozpracovnou biblí. Lahodné maso úhoře patří mezi tučnější, chuť má však výraznou a příjemnou a výhodou je též malé množství kostí. Naopak kostnatější, byť neméně chutný, je cejn. Tahle kaprovitá ryba nebývá k dostání často, pokud vám do kuchyně doputuje, zkuste ji přeměnit v zavináče, rybí karbanátky nebo lehce navinulý rybí salát, který oceníte hlavně ráno po vydatné oslavě rybolovu. Špičatý rypec Mezi nejpozoruhodnější obyvatele našich řek patříval po staletí jeseter. Dnes je ovšem tato ryba se špičatým rypcem chráněna – i tak se v Česku vyskytuje pouze jeseter malý. Pokud však chcete typické aroma jesetera zkusit, navštivte nějaký obchod s ruskými delikatesami – v mrazicím boxu jej budou mít skoro jistě. Příjemným protikladem k těžko sehnatelné exotice jsou rozličné ryby kaprovité, jež se vyskytují jak v rybnících, tak v klidnějších ramenech řek či v tůních. Mezi ty nejchutnější patří lín, ještě obvyklejší je kapr, karas či dosti kostnatá parma. Samostatnou kapitolou k prozkoumání jsou v tuzemských řekách a rybnících dravci: asi nejznámější je štika, jejíž nevýhodou je sušší maso s větším množstvím mezisvalových kůstek. Naopak ceněnou pochoutkou je candát nebo okoun říční. U druhého ze jmenovaných je důležitý věk ryby: starší kusy mají dosti pevné a drsné šupiny, jež se těžko odstraňují: je proto lepší kůži i s nimi prostě stáhnout. Jakkoli řada lidí považuje zpracování ryb za obtížné, kuchání, zabití i porcování jsou většinou jenom záležitostí cviku. Není nic snazšího než ten pravý grif odkoukat od šikovnějšího kamaráda nebo z videa na http://www.youtube.com. Zkuste si osvojení těchto dovedností dát jako kuchařský závazek na léto. O Vánocích jako když je najdete. Pstruzi ve slanině

4 menší pstruzi 20 plátků anglické slaniny 3 stroužky česneku 2 snítky petrželky 15 dkg Bleu d´Auvergne 1 citron máslo, sůl, pepř Vykuchané pstruhy důkladně očistíme pod tekoucí vodou, poté vnitřek ryb osušíme. Stroužky česneku utřeme se solí a trochou čerstvě namletého pepře, směsí potřeme pstruhy zevnitř. Zakápneme citronovou šťávou. Čtyři plátky slaniny nakrájíme na kousky, na malé kousky nakrájíme i sýr s modrou plísní. Petrželku nasekáme najemno. Vnitřek pstruha vyložíme kousky sýra, slaniny a petrželkou. Poté každou z ryb zavineme do zbylých proužků slaniny a klademe na pekáč vymazaný máslem nebo vyložený pečícím papírem. Vložíme do trouby vyhřáté na 200 stupňů Celsia a pečeme 15-20 minut. Podáváme s pečenými bramborami. Štika na bylinkách 4 filety ze štiky 2 jarní cibulky 10 dkg másla 1 dl olivového oleje 1 citron 2 stroužky česneku po dvou snítkách libečku, estragonu, kerblíku, majoránky sůl, pepř Bylinky nasekáme nadrobno, promícháme s kořením a rozmícháme v oleji. Česnek utřeme, z citronu vymačkáme šťávu a obojí přimícháme do marinády. Štičí filety bohatě potřeme směsí z obou stran a necháme dvě hodiny odležet na chladném místě. Poté rybu grilujeme či pečeme na pánvi, stačí čtyři minuty z každé strany. Podáváme s bramborami. Úhoř na víně a bylinkách 1 kg vykuchaného a staženého úhoře 1 mrkev 1/4 celeru a 1 petržel 1 cibule 1 lžička cukru krupice 80g másla nové koření, pepř a bobkový list snítka tymiánu a hladkolisté petržele 150ml suchého červeného vína Zeleninu nakrájíme nahrubo, cibuli na osminky a vložíme do pekáčku vymazaného máslem. Přidáme tymián, petržel, pět kuliček pepře a nového koření, dva bobkové listy a posypeme cukrem. Dáme péct do trouby vyhřáté na 180 stupňů, dokud zelenina nezezlátne. Úhoře naporcujeme na špalky, do každého uděláme několik zářezů. Uložíme na zeleninu v pekáčku. Přidáme máslo, dáme péct. Pak podlijeme vínem a necháme v troubě péct dalších 15 minut. Kam zajít pro dobré ryby Rybárna Vizovice, Chrastěšovská 1193, Vizovice Rybárna, moštárna a ciderárna v jednom. V místních sádkách mají pstruhy, ostatní sladkovodní ryby dovážejí z Jistebníka. Rozhodně ochutnejte kapra na pivu. Rybníky Černá v Pošumaví, č. p. 68 Rodinná firma, kde několikanásobný otec Václav Bruner loví pstruhy a siveny přímo ze sádek. Zájemcům je upeče v miniaturní kuchyňce na speciální směsi koření. Pstruhařství Mlýny, Žár 25 Úlovky z tohoto půvabného pstruhařství můžete koupit i na farmářských trzích v Praze. Pěstují tu hlavně pstruhy a siveny. Moře v Brně, Hlinky 142 Sádky a prodejnu ryb najdete v areálu bývalé úpravny vody, ryby vám zde vyloví přímo z bývalých jímek. Rybí restaurace, Hůrka, Horní Planá Rybu si tu můžete sami chytit a nechat připravit nebo si rovnou vybrat z jídelního lístku pstruha, kapra, ale taky candáta, štiku a sumce. Sádky Lahovice, K sádkám 160, Praha 5 Na okraji Prahy koupíte ryby čerstvé, mrazené i uzené. Krom nich tu též pořídíte zvěřinu podle sezonní nabídky. Foto popis| O autorovi| PETRA POSPĚCHOVÁ, mailto:[email protected]

Marketing & Media Stát vydá miliony za nové kampaně

Marketing & Media str. 1 Titulní strana Filip Rožánek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.8.2015

zpět Stát se v příštích měsících chystá vydat desítky milionů korun za reklamní kampaně a nákup mediálního prostoru. Chce získat podporu obyvatel pro elektronickou evidenci tržeb, rozbít negativní obraz Evropské unie a jednotné měny euro nebo šířit osvětu o uprchlících. Velkoryse pojme také propagaci kvalitních potravin. Naopak podpora profesionálního výkonu sociální práce bude z tohoto pohledu spíše skromná. Podpora etržeb by podle informací Hospodářských novin měla vyjít na 41 milionů korun. Generální finanční ředitelství by za ně chtělo dostat vzdělávací televizní pořad, odvysílat reklamní spoty v rozhlase a prostřednictvím tištěných inzerátů oslovit zvlášť podnikatele a zvlášť jejich zákazníky. Reklamní agentury však o tendr podle informací z minulého týdne velký zájem neprojevily. O zakázku se uchází jen jedna společnost. Její nabídku teď berní úřad posuzuje. Osvěta o Evropské unii má naopak vsadit spíše na přímý kontakt s lidmi. Masivní kampaň má začít na podzim. Důvodem je analýza pro vládu Bohuslava Sobotky, která zjistila, že odpor vůči Bruselu většinou souvisí s nedostatkem informací. O prospěšnosti rozhodnutí Evropské unie pochybuje podle průzkumu CVVM 60 procent obyvatel. Změnit to mají různé semináře, přednášky, ale i příspěvky na sociálních sítích, včetně videoblogů na YouTube. V prvním kroku mají podle chystané strategie lidé pochopit, jak EU funguje, ve druhém si uvědomit, že jsou její součástí, a ve třetím už se aktivně zapojovat. Jinou osobní kampaní chce kabinet zlomit xenofobní odpor a strach české veřejnosti z příchodu patnácti set uprchlíků. Vláda bude osvětovou kampaň řídit, ale podílet se na ní budou muset všichni v místech, kam utečenci zamíří: starostové, faráři a také zaměstnavatelé. Turistika, potraviny i dotace Mezi stálice státních kampaní patří podpora cestovního ruchu. Státní příspěvková organizace CzechTourism naposledy vyčlenila více než tři miliony za propagaci českých regionů na mezinárodním golfovém turnaji, který se konal minulý týden v Plzni. Až do konce července se mohly mediální agentury ucházet o další zakázku: zajištění mediálního nákupu pro půlroční kampaň Česko – naše destinace. Jejím cílem je, aby Češi víc cestovali po rodné zemi. Podle mluvčí agentury Martiny Fišerové je tendr momentálně ve fázi hodnocení nabídek, kterých přišlo celkem sedm a komise se s nimi seznamuje. Až 16 milionů chce podle předběžného oznámení utratit ministerstvo pro místní rozvoj za nákup mediálního prostoru pro kampaň o připravovaných dotacích. Takzvanému programovacímu období 2014–2020 by podle představ ministerstva neměli uniknout televizní diváci, rozhlasoví posluchači, čtenáři časopisů ani uživatelé internetu. Propagovat se budou také kvalitní potraviny. Státní zemědělský a intervenční fond vyhodnocuje nabídky ve veřejné zakázce na období dvou let s předpokládanou hodnotou až 298 milionů korun. Zakázka má čtyři části a propagovat by měla především značku Klasa. Uchazeči tento týden dostanou instrukce pro zpracování návrhu konkrétní akce a návrhu konkrétní mediální strategie. Na necelého tři čtvrtě milionu má podle představ ministerstva práce a sociálních věcí přijít celostátní informační kampaň Buďme profi. „Cílem je ukázat sociálního pracovníka jako profesionála, který nezapadá do stereotypů, jež veřejnosti většinou předkládají nedostatečně informovaná média,“ vysvětluje zakázku ministerstvo. Vítěz nebo vítězové by měli vytvořit webové stránky, natočit propagační videospot, zajistit PPC kampaň a připravit letáky. Lhůta pro přihlášení do tendru vyprší v úterý 11. 8. * Foto popis| Nešťastným symbolem státních kampaní se stala Ryba domácí (2008–2011). Projekt na zvýšení spotřeby sladkovodních ryb stál 178 milionů korun, jenže podle statistických údajů jedí Češi ryb stále méně.

Mladá fronta DNES

Spálit či pohřbít. Rusko likviduje zakázané potraviny ze Západu Mladá fronta DNES str. 8 Ze světa Iveta Polochová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

6.8.2015

zpět V Rusku ničí na příkaz Kremlu zakázané jídlo, které se navzdory embargu stále dostává do země. Řadě Rusů se to nelíbí a navrhují: Rozdejme ho raději chudým. MOSKVA, PRAHA V Rusku dnes začíná platit nový prezidentský dekret, jenž nařizuje likvidovat veškeré zakázané potraviny. Moskva tak zpřísňuje potravinové embargo na potraviny z USA či EU. V rámci„antisankcí“ se tam už skoro rok nesmí dovážet výrobky jako francouzský sýr Camembert, italský parmezán či třeba španělský salám chorizo. Západní delikatesy se tam přesto pokoutními cestami dostávají. Jen během prvních šesti měsíců letošního roku zabavili ruští celníci 522 tun potravinového kontrabandu. Kupříkladu minulý měsíc zachytily úřady přes sedmdesát druhů sýrů z Francie, Německa a Nizozemska, ty se dostaly do regálů supermarketů Azbuka Vkusa. O pár dní později už hlásili celníci v Kaliningradu odhalení muže, jenž se pokoušel převézt z Polska 460 kilogramů sýra v kufru svého auta. Až dosud Rusové zakázané zboží posílali zpět za hranice, s tím je ale konec. Prezidentský dekret nicméně nepraví, jak pašované jídlo likvidovat, nařizuje jen, aby se tak dělo s ohledem na životní prostředí. Jednotlivé úřady tudíž přicházejí s vlastními nápady a iniciativou. „Pokud je to ovoce nebo zelenina, je nejjednodušší způsob vyvézt je na skládku, kde je traktory zahrabou do země. Pokud půjde o větší množství masa, mělo by se zpracovat na masokostní moučku,“ navrhuje Jurij Ladygin, šéf celníků na ruském Dálném východě. Zemědělský kontrolní úřad se zahrabáváním zeleniny a ovoce souhlasí. Maso a mléčné výrobky navrhuje pálit. Podle serveru Fontanka. ru ministerstvo zemědělství kvůli tomu kupuje mobilní spalovny, přičemž každá přijde daňové poplatníky na šest milionů rublů (na 2,5 milionu korun). Na některých místech už s likvidací jídla začali. V Samaře tento týden vyrobili masokostní moučku z více než sto tun vepřového masa, které mělo brazilské doklady, ale jihoamerická země zásilku nepotvrdila. Ruské úřady tak došly k závěru, že maso mohlo pocházet z EU. Rozhodnutí Kremlu však zároveň narazilo na odpor – nejen u obyčejných lidí, ale také v řadách politiků. Rovnoměrně s tím, jak se zhoršuje ekonomická situace země, roste počet lidí pod hranicí chudoby. Je jich už 23 milionů čili 16 procent ruské populace. Pro ně je likvidace jídla nepochopitelná. Sílí proto volání po tom, aby stát jídlo raději posílal potřebným. Komunisté navrhují třeba i do ukrajinského Donbasu či rozvojových zemí. Na webu change.org vznikla rovněž petice, již iniciovala žena jménem Olga Savelijeva. Podle ní likvidace jídla navíc dále zatíží státní rozpočet a navrhuje potraviny posílat válečným veteránům, penzistům či postiženým. Podepsalo ji už přes 200 tisíc lidí. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že si je množství podpisů vědom, zapochyboval ale nad důvěryhodností petice. *** Fakta Ruské „antisankce“ * Moskva zakázala dovoz západních potravin loni v srpnu. Jde vlastně o „antisankce“, které prezident Vladimir Putin namířil na země, jež předtím vyhlásily sankce vůči Rusku kvůli anexi Krymu a jeho angažmá na východě Ukrajiny. * Ruské potravinové embargo, které bylo nyní prodlouženo, se týká hovězího, vepřového, drůbeže, ryb, ovoce, zeleniny, mléčných produktů z EU, USA, Kanady, Austrálie a Norska. O autorovi| Iveta Polochová, redaktorka MF DNES

Předkové jedli to, co jim dala příroda. My jíme to, co dá obchod Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Zlínský Ondřej Holubec Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.8.2015

zpět Uznávaná česká odbornice v oblasti celostní medicíny Vladimíra Strnadelová radí, čeho se v jídelníčku vyvarovat a co pít i jíst ve vedrech. ZLÍN V obchodech seženete všechno. A to je možná na škodu. Lidé totiž nad tím, co si kupují k jídlu, nepřemýšlejí. Tvrdí to doktorka celostní medicíny a autorka několika knih o výživě Vladimíra Strnadelová, která upozorňuje, že mezi lidmi koluje spousta mýtů o tom, jak se správně stravovat. „Nepomohou nám žádné zázračné potraviny. Je potřeba pochopit, jak funguje naše trávení, a tomu jídelníček přizpůsobit,“ tvrdí rodačka z Uherského Hradiště, která ve Zlíně provozuje poradnu celostní medicíny. Ani v současných extrémních vedrech si podle ní lidé často nepočínají správně. * Základní poučka je co nejvíc pít. To už vědí asi všichni. Souhlasíte? Vidíte, to sice všichni tvrdí, ale přitom je to docela sporné. Je pravda, že přehřátý organismus je potřeba zavodnit. Ale na druhou stranu, když pijeme příliš, škodí nám to. Zvyšujeme totiž podíl tekutin v organismu, srdce a ledviny je pak musejí filtrovat a tím se tyto orgány zatěžují, což není dobře. Ale i tento problém lze vyřešit správným stravováním. * Jak? Pokud jíme zdravě, tedy konzumujeme potravu, která tělo chemicky nezatěžuje, pak se ani nemusíme tolik proplachovat vodou. Navíc mnoho tekutin je obsaženo přímo ve stravě – v omáčkách, polévkách, obilí či luštěniny se také vaří ve vodě. Tekutiny se pak mnohem lépe vstřebávají. Naopak, když budeme jíst hodně soli a pečiva, tělo si vodu samo vyžádá a orgány tak zatěžujeme víc, než je třeba. * Co je v horkém počasí nejlepší k pití? Buď voda, anebo některé druhy čajů. Spíše zásadité, které neobsahují velké množství teinu nebo tříslovin. Samozřejmostí je vyvarovat se slazených a barvených limonád. * A co by mělo být na talíři? Ve stravě může být více zelené, syrové zeleniny. K tepelné úpravě používáme méně zahřívací způsoby jako napařování či blanšírování. Pečení a smažení se vyhýbáme. Doporučuji také kvašenou zeleninu a můžeme si dovolit i jíst více ovoce než obvykle. * Zabýváte se celostní medicínou. Co si pod tím představit a jakou roli tam hraje správná strava? Stručně řečeno: snažím se zjišťovat příčiny jakýchkoliv nemocí a dávat organismus do pořádku. I když mají dva lidé stejnou nemoc, může k ní vést různá skupina příčin. Strava tu hraje zásadní roli, ale je také nejjednodušší ji ovlivnit. Bohužel tím, že jíme něco, na co náš organismus nebyl konstruovaný, jsme se dostali do velkých problémů. * O jaké problémy jde? Týkají se zejména imunity. Zhruba 60 procent imunitních buněk vzniká v tenkém střevě. Když nás zatěžuje potrava, která kvasí, zahnívá a poškozuje sliznici střeva, imunita se snižuje a člověk je náchylnější k nemocem. Vede to k alergiím i dalším závažným potížím jako třeba epilepsie či nádorová onemocnění. * Co jsou největší prohřešky, které ve stravování děláme? Nelze říci, že jíme to či ono nezdravé jídlo. Problém je, že zatímco naši předkové jedli to, co jim dala příroda, dnes jíme to, co nám dá obchod. A ten nám dá všechno, takže vůbec nepřemýšlíme, co si kupujeme a jestli je to vhodné. * Co bychom tedy měli omezit?

Například velmi nadužíváme pečivo. Dělá se z bílé mouky, která obsahuje lepek a škrob. Když se toto zapeče, v žaludku to nejsme schopni rozložit a strávit. Je to další zátěž. Nadužíváme také mléčné výrobky, maso, aromata a stabilizátory v potravinách. * Pro mnoho lidí je ale nepředstavitelné, že si ke snídani nenamažou chleba či rohlík. Čím to nahradit? Do stravy bychom měli vrátit vařené obilí – rýži, kukuřici, jáhly či pohanku. Arabové jedí pšenici ve formě kuskusu a bulguru a žádné zátěže na lepek nemají. Takže náhrada existuje. Je vždy třeba přemýšlet tak, že si nic nezakazujeme, jen nahradíme jedno druhým. Navíc musíme přemýšlet o úpravě pokrmů. * Hraje roli, zdali si něco uvaříme, ugrilujeme nebo sníme za syrova? Zásadní. Lidé si myslí, že třeba pomůže syrová zelenina. Ale té musí být jen malý podíl. Když sníme mísu salátu, rozhodně si tím nepomůžeme. Zatížíme slinivku a podporujeme plísně ve střevech. * Jak tedy jíst správně? A hlavně: kde získat správné informace? Připouštím, že to je dnes problém. Stravování se stalo velkým společenským tématem, informací je hodně a člověk se těžko orientuje a nemůže věřit všemu. Ale informace jsou v knihách či na internetu, jen musí člověk zapojit rozum a prosít je. Základem stravy by měly být obiloviny, zelenina a luštěniny doplněné semínky, menším množstvím ovoce a masa. Něco jiného jíme ráno, něco jiného večer. * Jsou ale všechny důležité potraviny dostupné? V dnešní době to není problém. Zeleninu koupíte v každém supermarketu, snadno lze sehnat luštěniny, lepší obiloviny či tofu. Dnes navíc funguje spousta obchodů se zdravou výživou, kde lze sehnat leccos. * Například ve Zlíně těchto obchodů přibývá. Je to správně? Osobně si myslím, že se lidé ze Zlína a okolí stravují mnohem lépe než jinde, takže to zřejmě efekt má. (úsměv) Ale samozřejmě nemůžeme k tomu přistupovat tak, že cokoliv si z takového obchůdku odneseme, bude zázračné a zdravé. Ideální by bylo, kdyby v každém takovém obchůdku fungoval vyškolený poradce. Ono totiž nejde o to, kolik nějaká potravina obsahuje vitaminů a dalších prospěšných látek. Neplatí, že když budeme něco jíst pořád dokola jen proto, že si myslíme, jak je to zdravé, tak nám to skutečně pomůže. * Často se tvrdí, že zdravá jídla jsou ve skutečnosti drahá a nejsou moc chutná… Neplatí ani jedno. Správné stravování je levnější. Místo salámu, který bychom snědli za chvíli, si za stejnou cenu koupíme třeba pytlík rýže a uvaříme z něj pro celou rodinu. Jediné, čemu se nevyhneme, je to vaření. Navíc existuje takové množství rozmanitých a velmi chutných receptů. Stačí si je jen najít. * Snažím se jíst správně, ale čas od času si dám třeba hamburger nebo pizzu. Odpustila byste mi takový stravovací prohřešek? Ano. Pokud má člověk správné stravovací návyky, není to vůbec podstatné. Ať si klidně zhřeší. Bohužel většinou se setkávám s tím, že je to přesně naopak. Lidé jedí špatně a myslí si, že když občas zakousnou něco zdravého, je všechno v pořádku. *** Fakta Vladimíra Strnadelová * Narodila se v roce 1959 v Uherském Hradišti, kde po studiu medicíny několik let pracovala na neurologickém oddělení, momentálně žije v Praze. * Studovala čínskou medicínu, akupunkturu, homeopatologii i dietologii. * Absolvovala stáže na Srí Lance, v Thajsku, Holandsku či Švýcarsku. * Je autorkou knih o výživě Radost z jídla či Radost ze zdravých dětí. * Vždy

dva dny v měsíci má otevřenu poradnu celostní medicíny ve zlínské Chráněné dílně a netradiční kavárně Slunečnice. Foto popis| Lékařka Rodačka z Hradiště Vladimíra Strnadelová patří mezi uznávané odbornice na celostní medicínu. Foto autor| Foto: Jan Salač, MAFRA O autorovi| Ondřej Holubec, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj

Soljanka – to nejlepší z Ruska v NDR 8.8.2015

Mladá fronta DNES str. 10 Svět plus na celé léto Luboš Palata Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Jídlo Východní Německo nepřestalo být celých více než čtyřicet let své existence zemí okupovanou sovětskými vojsky. Sovětští vojáci tu byli mnohem viditelnější než po roce 1968 v Československu, jejich kasárna a výcvikové prostory totiž zabíraly obrovská území asi o velikosti jedné desetiny dnešní České republiky, a také počet vojáků, který se odhadoval na půl milionu, byl pětkrát větší než ve srovnatelném Československu. Sověti měli v NDR celá vojenská města, několik desítek letišť a ve výzbroji bylo nejen několik tisíc tanků, ale i dvě stovky jaderných hlavic raket krátkého a středního doletu. Po odchodu posledních sovětských, v té době vlastně už ruských vojáků v roce 1994 většina z památek na sovětskou okupaci zmizela. Kromě mizících zbytků kasáren nebo stalinské architektury východního Berlína, dnes památkově chráněné, zbyla po bývalých okupantech nepřehlédnutelná stopa ve východoněmecké kuchyni. Vedle klasického ruského boršče nebo pelmeňů či oproti jiným částem Německa výrazně vyšší konzumace ruské vodky zůstal ve východoněmecké kuchyni jeden klenot jménem „soljanka“. Tu Rusové naučili východní Němce vařit možná lépe, než se dnes vaří v Rusku. Z polévky okupantů se stalo východoněmecké národní jídlo, které v mnoha různých variantách nesmělo chybět na žádném svátečním východoněmeckém stole. A dnes se na něj opět vrací. Soljanka po východoněmecku Nejrozšířenější byla v bývalé NDR soljanka z vývaru z masa, do které se podle původní ruské receptury přidává hovězí maso, šunka, klobásy, kuřecí maso a zelí spolu s nasolenými houbami, naloženými okurkami, rajčaty, cibulí, někdy olivami, kapary, kořením, petrželkou, koprem, citronem a zakysanou smetanou. Jenže to je soljanka v nejluxusnější verzi, která v dobách socialismu musela i v Německé demokratické republice bojovat s různými výpadky v zásobování, nemluvě o tom, že olivy byly v dobách socialismu ne zcela obvyklým zbožím, které by se vyskytovalo v obyčejných obchodech. Ve verzi „NDR“ byla tak soljanka mnohem jednodušší. Do litru vývaru se přidalo pět deka margarínu, čtvrt kila různého masa, jako byla východoněmecká verze loveckého salámu, párky, odřezky pečeného masa, a v luxusní verzi dokonce pár kousků uheráku. K tomu se dodalo deset deka cibule, dvě spíše slané než kyselé okurky, dva pepře, pět deka rajského protlaku, česnek, sůl, pepř a trochu cukru. V některých verzích i bobkové listy a nové koření. Do hotové polévky se přidala zakysaná smetana, plátek citronu a k polévce se přikusovaly tousty z bílého chleba. Jak uvádí internetová kuchařka receptů z bývalé NDR, mnozí místo protlaku a cibule přidávali do polévky konzervované lečo. Kuchyně bývalé NDR prožívá v posledních letech v nových spolkových zemích renesanci, dokonce jsou módní restaurace, kde vám udělají jídlo přesně podle socialistických receptur – jako třeba náhražku telecího řízku vyrobenou z gothajského salámu nebo lančmítu. V sofistikované podobě vaří v kuchyni zaniklé Německé demokratické republiky včetně soljanky

přímo ve špici věže Fernsehrturm na Alexanderplatzu, která je dodnes dominantou východní části hlavního města Německa. Z otáčející se kopule se mnozí z nás v dětství dívali přes Braniborskou bránu do tehdy nedostupného Západního Berlína. Dnes už zeď i rozdělený Berlín zmizely, ale soljanku dělají v restauraci ve věži stejně skvělou, jak si ji člověk kdysi kolem roku 1980 zapamatoval. Má jedinou nevýhodu, v eurech stojí dnes tolik, kolik za dob Ericha Honeckera stála ve východoněmeckých markách, jejichž kurz byl tři koruny za marku. Foto popis| Národní jídlo východních Němců Tenhle pokrm dobyl východ Německa stejně jako sovětské tanky na konci druhé světové války. Foto autor| Foto: archiv O autorovi| Luboš Palata, redaktor MF DNES

Každé léto čekám, kdy dojde k epidiemii salmonely Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský Barbora Němcová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.8.2015

zpět V horkách je třeba být opatrnější, nabádá kuchař a gastro-odborník Martin Havlík PLZEŇ Epidemie salmonelózy, která před dvěma týdny postihla na 140 lidí v kraji, pro kuchaře Martina Havlíka nebyla příliš velkým překvapením. „Já to po pravdě každé léto čekám. Sleduju, kdy a kde k nákaze dojde, kolik lidí onemocní. V minulosti k takovým případům docházelo většinou na dětských táborech, kde je horší technické zázemí, případně může chybět i odborně proškolený personál,“ zamýšlí se Havlík v rozhovoru pro MF DNES. Na případ, kdy by k nákaze ve větší míře došlo v provozu účelového stravování, mezi něž patří kromě školních či závodních jídelen třeba i kantýny, si však nevzpomíná. * Napadá vás, jak k nákaze tak velkého množství lidí mohlo dojít? Ono k tomu může dojít poměrně snadno. Já jsem se nakazil kampylobakterií (způsobuje průjmová onemocnění, pozn. red.) doma. Z nepozornosti. Krájel jsem kuře na prkýnku, to mělo na obvodu žlábek, který jsem zapomněl umýt. Na prkýnku jsem poté nakrájel salát a bylo to. Já ale věřím tomu, že tenhle případ salmonelózy je ojedinělý a jedná se o pochybení jednotlivce. Při skladování nebo zpracování mohl udělat chybu, což je bohužel velice jednoduché. Stejný postup mohl zopakovat stokrát předtím a nic se nestalo. Teď například stačilo, aby závozník stál s vejci o hodinu déle v koloně. * Jak se tedy nákaze bránit? Na co dávat pozor? Začít musíme bezpečnou cestou suroviny z obchodu. Pokud je kuře v autě za okénkem hodinu, je to moc. Je třeba použít termotašku nebo si nakoupit mraženou zeleninu a tou maso obložit, aby nezteplalo. V horkém počasí je dobré taky přísněji dodržovat dobu spotřeby. Dejme tomu, že kuře má záruku pět dnů, já ho ale spotřebuju do tří dnů. Ledničky doma jsou nastavené na šest sedm stupňů, při teplotách nad pět stupňů se bakterie už dobře množí. A poté je při vaření nutná samozřejmě důsledná hygiena. Potraviny by se při přípravě neměly křížit. Nejšpinavější práce by se měly dělat nakonec, až když je všechno připravené, nakrájená zelenina a podobně. Když se chystá maso, na prkýnku už se poté nic jiného nemá dělat, hned se musí umýt. Je třeba si také dávat pozor na to, abychom houbičkou, kterou jsme toto prkénko umývali, nepřenesli bakterie na jiné místo. * Které potraviny jsou nejrizikovější? Jsou to především vejce, drůbež, vepřové maso a ryby. Na drůbeži se salmonela přirozeně vyskytuje, většinou se ale nejí syrové. Z toho vyplývá ještě jedna zásada. Když se přes léto griluje, je třeba nechat maso důkladně propéct.

* A jak se bránit nákaze z vajec? U vajec je rizikové skladování, transport i příprava. Říká se, že každé druhé na sobě salmonelu přirozeně má, a to z důvodu, že jde vejcovodem, který se nachází blízko kloaky. Dřív se doporučovalo vejce mýt, nicméně tím se bakterie pouze rozptýlí. Je tedy důležité dávat si pozor při zpracování. Skladovat je v lednici zvlášť, například v samostatném šuplíku, vyndavat je z chladničky těsně před tím, než s nimi budu pracovat, přepravku s vajíčky ani nepokládat na prkénko, na kterém budu krájet zeleninu. Poté, co vejce vyklepnete do misky, měli byste si pořádně umýt ruce, jinak by se nemělo na nic sahat. Umýt je třeba i nůž, s nímž se vejce rozklepávala. Bez toho by se dál neměl používat. * Znamená to, že bakterie se nacházejí především na skořápce? Na povrchu mají vajíčka salmonelu přirozeně. Když je slepice snese, obsah vajíčka se smrskne, vytvoří se podtlak a přes pórovitou skořápku se salmonela může natáhnout dovnitř. Může tedy být i uvnitř vejce. Důležité je proto v letních měsících vařit vajíčka natvrdo, aby teplota bakterie zničila. Nicméně nacházejí se skutečně především na skořápkách. Pokud vejce vyklepneme, měl by se proto minimalizovat kontakt skořápky s obsahem. * Dá se poznat na pohled, zda může být vnitřek vejce nakažen? Bez rozboru se přítomnost bakterií nepozná. Nicméně člověk může částečně spoléhat na své smysly. Pokud vajíčko, když jej rozklepnete, nevoní, má podezřelý odstín, podezřelou strukturu, může to napovědět, že je něco špatně. Pokud se vajíčko chladí, má žloutek pevný. Pokud je v teple, povolí se a je rozteklý. * A v teple se bakterie množí, pochopitelně, mnohem rychleji. V teplém počasí bakterie během tří hodin svůj počet zdvojnásobí. Proto je během letních měsíců třeba dávat takový pozor při skladování a transportu. Například se říká, že při přejímkách by se mělo zboží správně do 20 až 30 minut znovu zachladit. Opatrnost je třeba samozřejmě i při transportu již hotového jídla. * Jsou pokrmy, které byste si v letních měsících v restauraci z opatrnosti nedal? Já si především pečlivě vybírám, kam se jdu najíst. To musí být v pořádku. Nedávno jsem si třeba dal v jídelně segedýn s knedlíkem. Obojí je teplé, nebyl to žádný risk. Už bych si ale nedal smažený chleba ve vajíčku, který někde ve vitríně leží od rána. * A co třeba tatarák? Ten bych si v létě dal asi jen tam, kde znám někoho v kuchyni nebo provoz jako takový. U tataráku je problém hlavně ve skladování. Musí být čerstvý. Ideální, když je zamíchaný těsně před servírováním. Využít se dá ale krásná věc - pasterované žloutky. Jsou to žloutky, které prošly nízkou pasterací. Mají zachované relativně všechny senzorické vlastnosti, jsou polotekuté, krémové a dobře ochucují, ale jsou bezpečné, protože jejich zahřátím se bakterie zničily. Tenhle výrobek znám z velkoobchodů, viděl jsem ale už i maloobchodní balení. * Pasterované žloutky by se zřejmě daly využít také k přípravě těstovin a la carbonnara, které byly zdrojem nákazy salmonelózy v Plzni. Ano, pokud se dělají správně. Do hotových špaget zamíchaných se slaninou se přidají na konci buď žloutky nebo celá vejce. Dál už se pokrm nevaří. To je rizikový moment, který by se dal použitím pasterovaných žloutků odstranit. Nicméně my jsme v Plzni po hospodách prodávali týdně stovky porcí tiramisu, které se dělá také ze syrových žloutků a nikdy se nikomu nic nestalo. * V jakých obchodech suroviny nakupovat? Rizikové jsou provozy s malou obrátkou zboží. Mohou to být i supermarkety, tam já bych si třeba rybu

nekoupil. Bývá vidět například oschlá kůže nebo zakalené oči nebo je tající led přímo v kontaktu s rybím masem. To je špatně, i led může maso kontaminovat. * A co se týče jídelen a restaurací? Ideální je nechat si doporučit denní nabídku, ta se vaří zpravidla jednou denně čerstvá a během prodeje musí být udržována v bezpečné teplotě. Někde mají také týdenní či sezonní nabídku, která se vaří po malých porcích a jednou až dvakrát denně se dodělávají. Není třeba se bát ani všech jídelen. Například na hygienu jsou nejlepší nemocnice, školní jídelny a věznice. Ale všude záleží na přístupu. *** Profil Martin Havlík * Kuchař, lektor, učitel Hotelové školy v Plzni na Borech, místopředseda šumavské pobočky Asociace kuchařů a cukrářů České republiky, držitel stříbrné medaile M. D. Rettigové * Profesně se zabývá vzděláváním dětí i dospělých v oblasti gastronomie. Působí jako gastrokonzultant a věnuje se food stylingu. Při výběru surovin vždy upřednostňuje potraviny s jasným původem a prokazatelnou kvalitou. Foto popis| Rizikové potraviny? Vejce, drůbež, vepřové a ryby. „Na drůbeži se salmonela přirozeně vyskytuje,“ upozorňuje Martin Havlík. Foto autor| Foto: M. Polívka, MAFRA O autorovi| Barbora Němcová, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

my89.cz Jak se žije pojízdným prodejnám aneb byznys na kolečkách 5.8.2015 my89.cz str. 0 Ivana Ašenbrenerová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pro paní Annu z malé obce nedaleko Studence je pojízdná prodejna jedinou možností, jak si nakoupit maso na celý týden. Kamenný obchod u nich není a do velkého města s hypermarketem se nevypraví, protože jí už neslouží nohy. A tak je ráda za kolečkový krámek, navíc s příjemným prodavačem, se kterým si hezky popovídá. Pojízdné prodejny se po českých a moravských silnicích proháněly před třiceti lety jedna za druhou. Po roce 1989 si na sebe ale nedokázaly vydělat a v následujících letech jejich počet rapidně klesal. V roce 2005 byste jich u nás našli jen několik, dnes je situace jiná. Drobní podnikatelé se znova vrhli do provozování pojízdných prodejen, hlavně s pečivem, čerstvým masem, uzeninami a mléčnými výrobky. A v posledních letech se zdá, že pružně reagují i na trh. Lidé totiž více hledí na kvalitu a čerstvost potravin, navíc se jim nechce daleko dojíždět, a tak dají přednost prodejně s kvalitním masem nebo domácím pečivem z pojízdné prodejny, než aby kupovali gumové rohlíky z hypermarketu nebo zmražené ryby kdoví odkud. Příkladem je pojízdná prodejna čerstvých ryb firmy Diana Fish, kterou potkáte třeba v Čáslavi, Poděbradech, Ústí nad Labem, Teplicích či Litoměřicích – a to téměř vedle obřích supermarketů. „Já si raději počkám na prodejnu na kolečkách, až k nám přijede. Mám tak jistotu, že kupuji opravdu kvalitní zboží,“ říká padesátiletá Věra z Čáslavska. Takhle si mnozí pamatují pojízdné prodejny Jednota, které jezdily po ČR před rokem 1989. Vlídný přístup je základ

Začít provozovat pojízdnou prodejnu není složité, stačí mít živnostenský list a zaregistrovat se u Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která v nich provádí dozor. „K dnešnímu dni máme takových prodejen v evidenci 193. V tomto čísle ale nejsou zahrnuty pojízdné prodejny, které provádí přeshraniční prodej a jsou zaregistrovány příslušným úřadem ve své zemi, například slovenské nebo polské pojízdné prodejny navštěvující příhraniční oblasti ČR,“ říká Mgr. Petr Pejchal ze Státní veterinární správy. Je to moc, nebo málo? Pravdou je, že mnozí prodejci říkají, že rozvážet potraviny se vyplatí jen tehdy, když ji provozuje sám výrobce nebo přímý dodavatel. Miroslav Nosek, majitel řeznictví ve Studenci, je jedním z nich. V současnosti má 2 pojízdné prodejny, se kterými jezdí dva roky v okruhu 40 km. Každá prodejna má svoji vlastní trasu s časovým harmonogramem. „Zajíždíme do míst, kde není kamenný obchod s masem. Prodavači v pojízdných prodejnách si získali stálou klientelu a za tu dobu si je zákazníci velmi oblíbili. Využívají také velmi často možnost objednávat zboží třeba na vlastní oslavy,“ říká majitel řeznictví. A co je podle jeho názoru podmínkou úspěchu? Především dodržování časových harmonogramů, vlídný přístup a ochota. Pojízdná prodejna řeznictví Nosek ze Studence. Blázni, nebo dobrodinci? Zatímco dříve nabízely pojízdné prodejny smíšené zboží, dnes si budují slávu hlavně na konkrétním sortimentu, například čerstvém pečivu z vlastních výroben. Jako pekárna Marta z Dobrušky, která disponuje jedním pojízdným autobusem a třemi menšími vozy. Svými pekárenskými a lahůdkářskými výrobky zásobují zákazníky v několika desítkách obcí na Náchodsku a Rychnovsku. Jak říká jednatel pekárny Ing. Vít Svoboda, menší prodejny zvládnou i dvacet zastávek za den. „Ty malé mají první zastávku ráno u továren, aby si v nich mohli zaměstnanci koupit snídani a svačinu. Dá se říct, že suplují závodní kantýnu.“ Podle jeho slov jsou právě tyhle zastávky nejvíce rentabilní. Malé prodejny si tedy na sebe vydělají, velký autobus se smíšeným zbožím už nikoli. Jeho provoz je velmi drahý, kromě řidiče v něm musí být i prodavačka. „Je to spíše charita, kterou děláme pro lidi. Je pro nás důležité, aby byli spokojení a aby naše výrobky kupovali. A to se daří,“ dodává Vít Svoboda.

URL| http://my89.cz/jak-se-zije-pojizdnym-prodejnam-aneb-byznys-na-koleckach/

novinky.cz V Rusku začala likvidace potravin z EU, sedm tun sýra zničily buldozery 6.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V Rusku ve čtvrtek začali s likvidací potravin z EU. Na úvod zničili v Bělgorodu sedm tun sýra. Od čtvrtka v zemi platí dekret prezidenta Vladimira Putina o povinné likvidaci evropských potravin, dopravovaných do země v rozporu s vyhlášeným embargem. První obětí se měla stát zásilka údajně dánských rajčat, kterou vyvezou na skládku za Smolenskem. V Orenburgu a Bělgorodu bylo zlikvidováno několik tun evropských sýrů, které prý pronikly na ruský trh přes středoasijský Kazachstán. V Bělgorodu zabavený sýr odvezený do hangáru rozmačkal buldozer. „Tento produkt představuje hrozbu. Nemá na sobě žádné označení ani údaje o výrobě, datum výroby ani datum expirace, takže je nebezpečný a neměl by se prodávat a neměli by ho lidé jíst,“ uvedl úředník dohlížející na likvidaci. Originální údaje byly odstraněny, aby nebylo vidět, že sýr je z EU, jinak by se nemohl do Ruska dovézt.Vepřové spálili ve speciální peci Už v úterý v Bělgorodu a v Samaře zlikvidovali 150 tun výrobků z vepřového masa, především slaninu. V Běgordodu byly u 35 tun slaniny původní nálepky přelepené jinými s nápisy „Vyrobeno v Dánsku k exportu na Ukrajinu“ v ukrajinštině a angličtině. Dohlížející úředník Andrej Pačenko uvedl,

že chyběly potřebné dokumenty a produkt byl určen pro Ukrajinu. V Samaře zase byly zase 104 tuny vepřového označeny jako brazilské, což měly dokládat dokumenty. „Naši kolegové v Brazílii potvrdili naše podezření a řekli, že tyto certifikáty nevydali, což znamená, že jde o ilegální produkt. Podle našich expertů byl vyroben v Evropě, nejspíš v Polsku nebo v Německu,“ uvedl inspektor Alexej Alexejenko. Masné produkty proto byly spáleny ve speciální peci. Na kontroly ruských skladů i na likvidaci nežádoucího zboží dohlížejí pracovníci obchodní a zemědělské inspekce Rospotrebnadzor a Rosselchoznadzor.Odpor proti likvidaci sílí V Rusku mezitím roste odpor proti prezidentskému dekretu. Mnozí ruští komentátoři i poslanci federálního parlamentu jsou přesvědčeni, že potraviny by se likvidovat neměly. Jako lepší řešení se jim jeví distribuce zboží mezi chudými a potřebnými, například mezi obyvatelstvem povstaleckých zón v ukrajinském Donbasu. K internetové petici proti ničení embargovaných potravin se už připojilo čtvrt miliónu Rusů. Kreml ale dal najevo, že své nařízení odvolat nehodlá.Za snědení jídla z EU vězení? Podle čtvrteční informace listu Izvestija naopak ruským úřadům pouhá likvidace zakázaného zboží nestačí. Agentura Rospotrebnadzor údajně připravuje návrh zákona, který by konzumaci ilegálně dovezených potravin kvalifikoval jako trestný čin. Do médií pronikla i navrhovaná trestní sazba: podle závažnosti provinění by to byla pokuta 120 000 rublů (46 000 korun), veřejně prospěšné práce v délce 360 hodin, nucené práce po dobu jednoho roku nebo až tříměsíční vězení.

URL| http://www.novinky.cz/zahranicni/evrop...eu-sedm-tun-syra-znicily-buldozery.html

EU bude dál pomáhat farmářům postiženým ruským embargem 7.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Evropská komise (EK) v pátek oficiálně o rok prodloužila opatření na podporu zemědělských sektorů, které byly postiženy ruskými zákazy dovozu. Opatření mají trvat do 30. června 2016. Tento krok následoval den poté, co ruské úřady začaly ničit tuny zabavených potravin, jejichž dovoz ze Západu Moskva zakázala. „Dnešní rozhodnutí vyplývá z rozhodnutí Ruska prodloužit o rok embargo na dovoz unijních potravin. Protože ruské embargo bylo prodlouženo, musíme pokračovat v zaručování bezpečnosti producentů potýkajících se s potížemi,” uvedl eurokomisař pro zemědělství Phil Hogan v komuniké. Podpora je podle agentury AFP zaměřena především na pomoc při skladování, jehož kapacita se zvýšila o 3000 tun pro každý členský stát. Vývoz mléka z EU do Ruska se od zavedení embarga podle údajů EK snížil o deset procent, ovoce a zeleniny o 12 procent. Ruský trh v roce 2013 představoval odbytiště pro asi deset procent potravinářských výrobků z EU. Ve snaze zmírnit dopady ruských kroků na evropské zemědělce spustila EU výkupy a podporu dlouhodobého skladování některých mléčných produktů, především másla (skoro 110 000 tun od září 2014) a sušeného mléka. Opatření týkající se ovocnářství a produkce zeleniny skončila na konci června. Nyní komise předpokládá jejich obnovení opět do konce června příštího roku.

BEZ KOMENTÁŘE: Rusko už zlikvidovalo sedm tun sýrů a 150 tun vepřových výrobků z evropské produkce EK nicméně upozornila, že od ruského zákazu se podařilo zvýšit export unijních produktů zejména do Spojených států, Číny, Švýcarska a Hongkongu. Situací se mají 7. září na mimořádné schůzce v Bruselu zabývat ministři zemědělství. Ruské sankce na dovoz potravin z EU prezident Vladimir Putin na konci června o rok prodloužil. Od čtvrtka se také v zemi ničí potraviny, u nichž je podezření, že jde o reexport ze zemí EU. [celá zpráva] Na ruském sankčním seznamu figurují ovoce, zelenina, maso, drůbež, ryby, mléko a mléčné výrobky. Moskva zákazem jejich dovozu reagovala na evropské hospodářské sankce uvalené na Rusko kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi.

URL| http://www.novinky.cz/zahranicni/evrop...armarum-postizenym-ruskym-embargem.html

Venkovní grily vyhoví labužníkům i milovníkům zdravější stravy novinky.cz str. 0 Bydlení - Tipy a trendy Karolina Černá Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.8.2015

zpět Máte rádi lehce kouřovou chuť grilovaného masa? Pak dejte přednost grilu na dřevěné uhlí. Za zdravější variantu je ale považován gril plynový, který v mase udrží šťávu. Svět venkovních grilů je ovšem daleko pestřejší. Zahradní gril kupujeme s ohledem na velikost a typ prostoru, kde ho chceme používat. Možnosti terasy a malého balkónu jsou ve srovnání s velkou zahradou omezené, ale i tam si milovníci grilování díky moderním výrobkům přijdou na své. Sofistikovanější produkty umožňují připravit díky vysoké teplotě a přímému ohni steaky i barbecue, které vyžaduje pomalé opékání v kouři. Velikost grilovací plochy má odpovídat počtu lidí, pro které pokrmy chystáme.Grily na dřevěné uhlí Grilování na uhlí si často spojujeme s rituálem zapálení, někdy nechtěně opakovaným, s doprovodným kouřem a čekáním – uhlíky je třeba zažehnout půl hodiny předtím, než pokládáme maso na rošt. Dnes jsou grily na dřevěné uhlí pohodlnější. Mají systémy usnadňující zapálení a stejně tak i uhašení (např. QuickStart a QuickStop). Plynový gril Spirit E-320 Original GBS se třemi oddělitelnými nastavitelnými hořákovými ventily využijeme i jako venkovní horkovzdušnou troubu. Středový díl lze vyměnit za pizza kámen, litinový rošt Sear Grate na steaky nebo pánev wok. Cena 21 890 Kč. FOTO: WEBER (2x) Přesto pozor – při odkapávání tuku může dojít ke vzplanutí, buďme proto opatrní na intenzitu žáru a vítr. Gril umístíme do závětří také proto, aby se kousky popela nelepily na pokrmy. Grily na dřevěné uhlí patří mezi nejlevnější. Na trhu jsou k dostání jednoduché typy bez víka, kdy je pokrm vystaven přímému žáru. Kotlíkové typy mají víko, po jehož přiklopení maso doudíme. Výškově nastavitelný rošt můžeme sklápět, takže si usnadníme přikládání. Některé typy grilů na dřevěné uhlí jsou ve spodní části komínu opatřeny nádobkou. Voda v ní v případě převržení grilu uhlíky uhasí.

Při výběru paliva – dřevěného uhlí, chipsů či briket – dbáme na to, aby neobsahovalo zbytečné umělé přísady a chemické látky. Brikety mívají větší podíl popela, kvalitu uhlí i briket určuje obsah aktivního uhlíku, který souvisí s délkou a intenzitou žáru. Cena grilovacího uhlí je zhruba 70 Kč/2,5 kg. Zahradní gril na dřevěné uhlí řady Ceram s roštem nastavitelným až do 3 pozic a unikátním systémem QuickStart pro velmi rychlé rozpálení grilu. FOTO: MOUNTFIELD (4x) Péče o gril na dřevo patří mezi nejnáročnější. Rošt zbavíme nečistot vypalováním, tj. grilováním naprázdno, dokud se z něho nepřestane kouřit. Po ochladnutí ho očistíme speciálním kartáčem, mastnotu odstraníme savým papírem nebo ekologickým čističem doporučeným výrobcem.Plynové grily Zejména zastánci zdravé výživy upřednostňují plynové grily pro přípravu pokrmu bez kouře a přepáleného tuku. Plynový gril díky vysoké teplotě uzamkne šťávu pokrmu uvnitř, jeho chuť už však nedotváří. Proto bývá doplněn miskami, které naplníme podle libosti např. vodou s kořením, česnekem, vínem, pivem. Aroma se pak uvolňuje přímo do masa či zeleniny. Paris deluxe 570 G je typ dvouhořákového kotlového plynového grilu s technologií Easy Flip, kdy v kotlíku rovnoměrně rozvádí teplo speciální trychtýř. Postranní vařič slouží k přípravě omáček a příloh. Podvozek má čtyři odolná uzamykatelná kolečka. Cena 26 990 Kč. Výhodou je snadná regulace plamene a teploty. Můžeme ji hlídat digitálním teploměrem u hořáků či sondou v mase. Rovnoměrné cirkulaci vzduchu napomáhá kovový poklop, po přiklopení vzniká efekt horkovzdušné trouby. Tzv. piezo zapalováním zažehneme gril stisknutím tlačítka. Nejčastěji se používají propanbutanové láhve. Plynovou kartuši koupíme zhruba za 150 Kč/230 g. Plynový gril Imperial má rošty z litiny potažené porcelánovou vrstvou, 3 hořáky (s vlastním teploměrem) + boční hořák. TRU-Infrared systém, elektronické zapalování, ovládání výkonu pro každý hořák. Snadná manipulace díky 4 kolečkům s brzdným systémem. Oblíbené jsou speciální plynové grily s lávovými kameny, které ohřívá sada plynových hořáků. Kameny zajišťují rovnoměrný žár, jejich porézní povrch vsákne odkapávající tuk, takže nehrozí vzplanutí ani zplodiny z přepáleného tuku. Kameny lze použít opakovaně. Koupíme je za 300 Kč/3 kg, grilovací lávový plát stojí kolem 1850 Kč. Dalším druhem plynového grilu je tzv. RBS se dvěma keramickými hořáky na okrajích grilovací vany nebo s ohřívaným kovovým profilem umístěným ve spodní části grilovací vany. Technologicky jde ještě dále např. systém TRU-Infrared, kdy sálavé teplo z plynového hořáku prostupuje patentovanou mřížkou a mění se na infrazáření. Plynové grily GrillMe mají litinové grilovací rošty, piezo-elektrické zapalování každého hořáku zvlášť a také praktickou postranní ploténku pro přípravu omáček. Cena od 9990 Kč. FOTO: MALL.CZ Péče o plynový gril je snadná. Zavřeme víko a rošt po dobu deseti minut vypalujeme na nejvyšší nastavené teplotě. Ještě teplý gril drhneme grilovacím kartáčem, nejlépe trojúhelníkového tvaru, takže se dostane i do hůře přístupných míst. Pěnový čistič pro grily a trouby zbaví mřížky grilu i další pečicí zařízení nejen zbytků pokrmů, ale také nežádoucí mastnoty a sazí. Cena od 80 Kč.

FOTO: SOLOElektrické grily Používáme je obvykle tam, kde je dostupný přívod elektřiny – na balkóně, na terase u domu, případně v interiéru. Elektrické grily se vyrábějí v zahradních a stolních variantách, jsou určeny k přípravě pokrmů pro komornější společnost. Mají příkon nejméně 2000 W a jsou opatřeny nepřilnavou, snadno udržovatelnou plochou. Přenosný elektrický gril pro příležitostné využití na terase. Cena 6490 Kč. Péče o elektrický gril vyžaduje vypalování roštu a pečicí plochy, které pak očistíme houbou, kartáčem. Čistíme také misky na odkapávání tuku pod roštem.Zdravé grilování Gril vždy důkladně očistíme od všech zbytků z předchozího grilování. Odkapávající šťávy nesmí hořet! V přímém žáru grilujeme pouze steaky, pro tuto úpravu nejsou vhodná masa, z nichž se vypéká hodně tuku (krkovice) stejně jako marinovaná masa. Ta je potřeba grilovat nepřímo. Malé rozměry plynového grilu 3200 s připevněnou pojízdnou konstrukcí ocení majitelé teras a předzahrádek bytů. Díky dvouhořákovému systému lze využít metodu přímého i nepřímého grilování. Cena 16 490 Kč. Zpočátku udržujeme dostatečně vysokou teplotu, při níž lze maso zprudka opéct a zachovat tak jeho maximální šťavnatost. V další fázi propékání žár snížíme a dopékáme. Grilujeme raději čerstvé maso než uzeniny, v nichž se v kombinaci s vysokou teplotou tvoří karcinogenní látky.Alternativní vaření Přenosné ohniště je z litiny. Existují typy na ocelových nohách nebo otevřená ohniště v podobě košů. Na terasách se prosazuje multifunkční venkovní topeniště s grilem. Do multifunkčního topeniště s grilem vložíme grilovací mřížku, pánev na smažení nebo třeba pánev wok – a to ve dvou úrovních. Topíme nesmolnatým dřevem, grilovacím uhlím. Cena kolem 14 000 Kč. Kromě grilovací mřížky na něm využijeme pánev na smažení nebo pánev wok, které lze umístit do dvou výškových úrovní. Ve venkovním topeništi topíme dřevem nebo dřevěným uhlím. Ohniště Modern využijeme k opékání špekáčků či šťavnatých klobásek. Cena kolem 2000 Kč.Může se vám hodit na službě Firmy.cz: Prodej zahradních krbů a grilů

URL| http://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-t...ikum-i-milovnikum-zdravejsi-stravy.html

Nymburský deník Ptáci na rybnících a řekách hromadně hynou kvůli otravě 6.8.2015 Nymburský deník str. 1 Titulní strana MIROSLAV S. JILEMNICKÝ, ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Záchranná stanice v Pátku přijala v posledních dnech až stovku ptáků, někteří ale uhynuli ještě před převozem Pátek, Nymbursko – Dvě uhynulé labutě na Labi v Nymburce nedaleko železničního mostu, třetí se léčí. Další otrávení ptáci v Poděbradech na Jezeře, ale i v Pátku a na dalších rybnících a tocích v

regionu. To je výsledek otravy botulotoxinem, který se šíří za pomoci sucha a veder především ve stojatých tocích. „Dá se říci, že je to problém nejen našeho regionu, ale už i celé republiky. Otrávení ptáci mají špatnou motoriku a výrazně kývají hlavami ze strany na stranu,“ popsal příznaky otravy Luboš Vaněk, vedoucí Stanice pro zraněné živočichy v Pátku. Vodní ptáci na řekách a rybnících ve velkém hynou na otravu botulotoxinem, prudkým neurotoxickým jedem. Takzvaný klobásový jed produkuje bakterie Clostridium botulinum. Kvůli suchému a horkému počasí, které provází letošní léto, se bakterie množí hlavně ve stojatých vodách a v bahně. Jed se uvolňuje do vody a přes potravu se dostává do těl ptáků. Záchranná stanice v Pátku přijala v posledních dnech až stovku ptáků, někteří ale uhynuli ještě před převozem. „Pokud je voda neprokysličovaná, stoupne nad určitou teplotu, bakterie se rozmnožuje a vylučuje jed. Botulotoxin, protože je málo vody a ptáci se dostanou k bahnu snáz, se dostane přímo do těla, kde napadá nervový systém,“ řekl Vaněk. Pták za několik dnů zahyne. Ochránci nejčastěji nacházejí uhynulé labutě a kachny. Bakterie se podle Vaňka vyskytuje například na Labi a dále na řekách a rybnících, kde je nižší hladina. „Pokud se ptáci dostanou do záchranné stanice, ještě když udrží hlavu, jdou zachránit docela dobře. Stačí je proplachovat čistou vodou a přidáváme jim vitaminy B,“ uvedl. Zhruba týdenní léčba vyjde až na 200 korun. Postiženého ptáka poznají lidé podle toho, že stáčí hlavu, pohybuje se na jednom místě a je apatický. Při vážné otravě se nepohybuje, leží na hladině a hlavu má stočenou směrem dozadu nebo na křídle. Proto pokud lidé takové ptáky uvidí, měli by je nahlásit vlastníkovi vodní plochy, na krajskou veterinární správu či na příslušný odbor životního prostředí. Uhynulá těla zvířat mohou způsobit otravu dalších živočichů. S tím už mají problém rybáři přímo v Pátku. Na místních rybnících podle informací Nymburského deníku začíná docházet k masivnímu úhynu ryb právě kvůli otravě botulotoxinem. Lidé se otravy nemusejí podle ochránců obávat. S klobásovým jedem se mohou setkat v jiných zdrojích, zejména ve špatně sterilovaných konzervách, uzeninách nebo nakládané zelenině. V potravinách se ničí delším varem. „Dá se říci, že je to problém nejen našeho regionu, ale už i celé republiky. Otrávení ptáci mají špatnou motoriku a výrazně kývají hlavami ze strany na stranu.“ Luboš Vaněk, vedoucí stanice Foto popis| LABUŤ po otravě botulotoxinem. Řadu ptáků v regionu však už takzvaný klobásový jed zabil a útočí i na ryby. Foto autor| Foto: archiv Luboše Vaňka Region| Střední Čechy

Olomoucký deník Čtyři osudy čtyř (ne)obyčejných rodáků 6.8.2015

Olomoucký deník str. 2 Čtyři příběhy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ruku s foťákem vystrčím z balonu, druhá musí řídit Konice – Fotí na malý kompaktní aparát, který má vždy u sebe v kapse. „Něco se mi líbí. Vytáhnu foťák, natáhnu ruku a zmáčknu spoušť,“ říká s úsměvem Lubomír Šmída z Konice na Prostějovsku, který po republice provozuje lety horkovzdušným balonem. Vysvětluje, že jinak než takto fotografovat nemůže. Musí se totiž věnovat řízení plavidla. „Za sezonu udělám desítky tisíc snímků krajiny. Ty nejpovedenější mohli lidé vidět i na výstavě,“ říká kapitán horkovzdušného balonu, který se k létání balonem dostal před pěti roky. Tehdy vzlétl jako pasažér nad Bouzov a vzduchoplavba jej natolik okouzlila, že se jí začal věnovat. Stejně jako jeho dceru Zuzanu, která je také pilotkou balonu. „Letadlo jsem nikdy nepilotoval ani jsem v něm neseděl. A ani bych do něj nevstoupil. Plout balonem je něco zcela jiného než se přepravovat letadlem. Mám zkušenost, že i ti nejbojácnější z pasažérů, a je jich opravdu hodně málo, se drží provazů zhruba do deseti minut letu. Pak je to

přejde a cestu si užívají,“ popisuje Lubomír Šmída a dodává, že třeba taková cesta na Šumavu trvá ze střední Moravy zhruba deset hodin. „Záleží na povětří,“ dodává fotograf a vzduchoplavec, který provozuje se svou manželkou řeznictví a uzenářství v Konici. Lásku k masným výrobkům totiž mají v rodině. „Dělám to po svém otci, který byl u řezničiny půl života. Vyrůstal jsem v tom od malička, i když jsem se nakonec vyučil v jiném oboru. Jsem už třetí v pokolení,“ prozrazuje vzduchoplavecuzenář. „S řeznictvím začínal už můj děda, i když byl tehdy obchod ve správě Jednoty. V roce 1990 koupil budovu můj otec, zrekonstruoval ji do dnešní podoby a pracoval v ní až do roku 2007. Aod této doby jsme to převzali s manželkou,“ dodává Lubomír Šmída, kterému se daří i v tomto oboru. Jeho výrobky si už odnesly několik ocenění. „Základem úspěchu je výroba domácí cestou. Do našich výrobků nepřidáváme žádné separáty ani ochucovadla, zatímco mezinárodní korporace je přidávají i do dětských potravin. Klobása je vyráběná podle starého receptu, je uzená klasicky tvrdým dřevem a při její výrobě nepoužíváme žádné chemické přípravky, jen maso,“ vysvětluje řezník a uzenář. „Zastávám názor, že bychom měli jíst, co nám příroda dává, protože to je cesta ke zdraví. Myslím tím maso bez přidávané chemie, která jen ubližuje. Už můj otec říkával, že nemůžeme dělat něco, co lidem nechutná.“ (ham) Když jsem dělal na Vetřelci, inspirovala mě koňská chůze Olomouc – Před několika týdny obletěla Olomouc zpráva o instalaci sochy Vetřelce na dům nedaleko Dolního náměstí. Vytvořil ji třiadvacetiletý olomoucký sochař Jan Dostál jako domovní znamení pro majitele budovy. Není to zdaleka jeho jediná práce. Díky svému umístění v centru města ale vzbudilo více než dvoumetrové dílo nebývalý zájem. Málokdo už ví, že tento Vetřelec tady není první. „Ještě o metr větší socha stojí už delší dobu na dvoře domu. Majitel tehdy viděl jinou mou práci ve Velkém Týnci, našel si na mě číslo a volal, jestli bych mu ji mohl udělat. Tak jsem se do toho pustil,“ vysvětluje umělec. Za konečnou podobou jsou stovky hodin práce a především důkladné studium předlohy. „Sledoval jsem filmy a zajímal se o tvorbu H. R. Gigera, který dal Vetřelci podobu. Abych dokázal zobrazit pohyb postavy, inspiroval jsem se chůzí koní. Jejich nohy mi připadají dost podobné,“ popisuje Jan Dostál, co předcházelo realizaci sochy. Při tvorbě znesnadňovalo mladému umělci práci atypické umístění. Vprostoru dílny svou plastiku nikdy nemohl vidět tak, jak ji uvidí kolemjdoucí ve skutečnosti. „V ateliéru nikdy nenasimulujete tak velký podhled. Svařoval jsem díly a věděl jsem, že v realitě sochu každý uvidí o deset metrů výš a z úplně jiného úhlu. Nehledě na to, že svařovat nad sebou je dost nepříjemná záležitost,“ podotýká sochař a dodává, že si kvůli této zakázce musel vytvořit i speciální jeřáb. Jinak se ovšem tematicky nevěnuje jen mimozemským tvorům. Uprostřed jeho ateliéru stojí momentálně socha velikého anděla, která má putovat na místo poblíž Chomoutova. „Paní, která si sochu objednala, tu před několika lety v zatáčce srazilo auto. Nakonec z nehody vyvázla dobře a na místě chce jako vzpomínku instalovat právě tuto sochu,“ popisuje zajímavý příběh několikametrového díla Jan Dostál. Stejně jako Vetřelec je tato socha vytvořená z kovu. Doplnit ji má hlava tesaná z mramoru. „Kámen se jako materiál chystám použít poprvé a těšímsenato. Nejradějimámale kov a to hlavně proto, že se dá rozšířit na objemu. Dřevo nebo kámen už zvětšit nemůžete, prostě jste zavřený v tom špalku. Nadstavování je složité a nepřirozené,“ podotýká sochař. Co se týče plánů, jasno má na dlouho dopředu. Zakázek je v diáři několik. „Co ode mě Olomoučané uvidí v budoucnu, bude portál domu v Polské ulici. Má zde ordinaci zubařka, která si přeje skleněný zub jako domovní znamení. Další práce je mnoho a vím, že se nezastavím až do zimy,“ zakončil Jan Dostál. (vv) Mám pálenici, ale nejraději piju mošt Velké Losiny – Když před deseti lety kupoval Richard Jašš Maršíkovský mlýn, chtěl v něm zřídit muzeum regionální historie, která je jeho velkým koníčkem. Brzy zjistil, že je to naivní plán, a hledal jiný způsob, jak prostor využít. Dnes v něm už od dveří

sladce voní alkohol. Ze starého mlýna na Šumpersku se stala pálenice a výrobna destilátů a likérů. Nejdříve vznikla pálenice, se kterou Richard Jašš zaplnil v regionu díru na trhu. „Bylo to hodně prvoplánové, protože jsem v pálenici nikdy nebyl a vůbec jsem to prostředí neznal. Něco mě naučil výrobce, ale víceméně se všechno ubíralo cestou pokus omyl,“ vzpomíná s úsměvem na začátky v oboru podnikatel nad sklenicí bezinkového moštu. Po letech zpracovávání a pálení ovoce od pěstitelů přidal i vlastní výrobu destilátů a likérů, aby se jeho provoz stal pro zákazníky zajímavějším a také proto, aby ho dál ekonomicky zvládal. Před třemi lety se sortiment rozrostl o mošty a bylinkové sirupy, které vyrábí Jaššova manželka. Rozdělení výroby alkoholických a nealkoholických nápojů je nutné hlavně kvůli odlišné administraci. „Alkoholické nápoje jsou administrativně náročné kvůli daním a u nealka je důležitá hygienická stránka,“ vysvětluje Richard Jašš. Při výrobě likérů se vychází z lidových receptur. „Dobrým zdrojem jsou lékopisy nebo staré receptáře. Ztěchjsmehodněvycházelina začátku. Dnes už si receptury vymýšlíme sami,“ popisuje jednačtyřicetiletý muž. Sám našel zalíbení v likérech. „Jinak jsem ale dost zvláštní výrobce alkoholických nápojů. Nejradši mám totiž ovocný mošt,“ přiznává Richard Jašš. Zákazníci si v Maršíkovském mlýně mohou vybrat z deseti likérů. Do budoucna se ale podnikatel chystá nabídku poněkud zúžit. „Na malou firmu máme příliš široký sortiment. Plánujeme z některých věcí udělat speciály, které se vyrobí jednou ročně,“ vysvětluje majitel pálenice. Legislativa a administrativa spojená s výrobou alkoholických nápojů ho prý hodně zahlcuje a ubírá mu dost sil. „Od té doby, co vyrábíme alkohol, změnily se pětkrát kolky a pořád se vymýšlejí nějaké novinky. Musíme tu mít třeba kamerový systém,“ popisuje Richard Jašš. Zatím se ale nenechal odradit. „U podnikání mě drží energie, čas a peníze, které jsem investoval do technologie i do opravy mlýna,“ uzavírá podnikatel. (ktš) Ptáci se prostě sbalí a letí si, kam chtějí Přerov – Josef Chytil, současný vedoucí ornitologické stanice v Přerově, se poprvé dostal k ptákům, když studoval na gymnáziu. Jeho spolužák si všiml, že ho baví přírodní vědy, navrhlmu tedy, jestli by se nechtěl přijít podívat do kroužku na ornitologické stanici. Přišel a od té doby jej vášeň pro ptačí říši neopustila. „Tehdy na stanici působila geniální osobnost, František Hejl Mračovský, nestor moravské ornitologie. Komukoliv vykládal o ptácích, byl jimi hned zaujatý,“ vzpomíná osmapadesátiletý Chytil s velkou úctou na svého učitele. Kroužek začal navštěvovat pravidelně. „Jedním z nejdůležitějších zážitků, na jehož základě jsem se rozhodl studovat ornitologii, byla moje účast na školení pro kroužkovatele ve východním Německu. Setkal jsem se s vynikajícími lidmi, získal jsem obrovské množství informací o kroužkování, což je nynímůj velký koníček,“ vzpomíná Josef Chytil. Po vysoké škole pracoval v přerovské ornitologické stanici, v roce 1987 se ale rozhodl odejít na správu Chráněné krajinné oblasti Pálava. O novém místě rozhodli opět ptáci. „Pálava je z hlediska výskytu ptáků nejvýznamnější oblastí u nás. Bylo to snadné rozhodnutí,“ vysvětluje Chytil. Když působil na Pálavě, stal se také tajemníkem Českého ramsarského výboru, který je poradním orgánem ministerstva životního prostředí pro ochranu mokřadů. „Deset let jsem jezdil na zajímavé konference, podíval jsem se třeba do Malajsie, Thajska, Austrálie nebo na Kostariku,“ říká Josef Chytil, který odešel z výboru po roce 2000. Za dalších sedm let opustil také místo na Pálavě a rozhodl se vrátit zpátky do Přerova. Jako ornitolog měl na starosti terénní výzkumy, depozitář a částečně organizaci výzkumu. Když se v roce 2010 stal vedoucím stanice, přibyly mu starosti o budovu či rozpočty. „Nechtěl jsem ale přijít o činnosti, o které jsem se staral dřív, takže teď dělám část práce po večerech doma. Tak se můžu dál věnovat kroužkování nebo monitoringu,“ svěřuje se. K oblíbeným druhům Josefa Chytila patří rybák obecný nebo zedníček skalní a vodní a mokřadní ptáci vůbec. „František Hejl vždycky říkal, že nikdy nikomu nic nezáviděl, jenom ptákům jejich volná křídla. Právě to se mi líbí, že se mohou sbalit a letět si, kam chtějí,“ uzavírá ornitolog. (mav) Foto popis| Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Čtyři příběhy; 02

Publikováno| Prostějovský deník; Čtyři příběhy; 02 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Čtyři příběhy; 02 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Čtyři příběhy; 02 ID| 705b956a-6f0b-4a65-818c-d4efb686066c

Lidé najdou na trhu regionální potraviny Olomoucký deník str. 6 Tipy na víkend (paš) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

7.8.2015

zpět Šternberk – Ve znamení léta a prezentace potravin oceněných značkou Regionální potravina Olomouckého kraje se ponesou další Venkovské trhy ve Šternberku. Zájemci si přijdou nakoupit zítra na Hlavní náměstí. Venkovské trhy nabídnou řadu kvalitních potravin, konkrétně ovocné plody, zeleninu, sýry, uzeniny, maso, pečivo, víno, pivo a další zboží včetně sortimentu souvisejícího s venkovským způsobem života. Nemohou samozřejmě chybět květiny, bylinky, skalničky a keříčky. „Potraviny oceněné značkou Regionální potravina Olomouckého kraje bude možné zdarma ochutnat, některé i koupit,“ slíbila mluvčí šternberské radnice Irena Černocká. Na Venkovských trzích zahraje kapela Heřmánek z Dolan a v rámci akce bude představena také putovní výstava Má vlast cestami proměn. Na Hlavním náměstí bude k vidění během dvou následujících týdnů. Další Venkovské trhy se na náměstí ve Šternberku uskuteční 12. září a 10. října. Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Tipy na víkend; 06 Publikováno| Prostějovský deník; Tipy na víkend; 06 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Tipy na víkend; 06 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Tipy na víkend; 06 ID| 77dff590-0900-4d83-9a76-836b215d960c

Pardubický deník Čtrnáct dní na cvičení. Vojáky budou zásobovat z Pardubic Pardubický deník str. 3 Pardubicko JIŘÍ SEJKORA Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.8.2015

zpět Na mezinárodní cvičení v Německu vyslala Česká republika 1400 vojáků. A ti už něco sní Pardubice – Na letišti v Pardubicích, kde sídlí 14. pluk logistické podpory, bylo včera ráno rušno. Nakládaly se tam potraviny, které už v této chvíli míří do Německa na cvičení Allied spirit. Toho se účastní a zároveň mu i velí čeští vojáci. A protože cvičení potrvá čtrnáct dní a armáda na něj vyslala čtrnáct set vojáků o obrněné technice ani nemluvě, čeká pardubické logisty dost práce. Uživit takový kontingent v zahraničí není zrovna maličkost. Vojáci proto ráno chystali kontejnery na cestu. „Dnes tu máme šest tun zeleniny, tunu a půl masa a masných výrobků, asi patnáct tun tvrdého proviantu a asi osm set kilogramů mléčných výrobků,“ představil páteční náklad četař Ondřej Kaša, který má příjem a expedici proviantu na starosti. Do Německa „Každý kontejner se nakládá podle určeného druhu, máme tu i mrazáky pro maso a uzeniny. V zelených kontejnerech poputuje tvrdý proviant, jenž nepodléhá teplotní zkáze, jako je cukr či balené

vody. Teď bude odcházet sedm kontejnerů, příští týden už budou závozy větší, protože to v Německu bude mít jednotka již plný stav,“ vysvětlil Ondřej Kaša. „Tuhle konkrétní zásilku, která je v pořadí už druhá, kompletovali vojáci celé páteční dopoledne. Dovezené potraviny se musí převzít, roztřídit podle druhu, převážit, zaevidovat, náležitě zabalit a vyexpedovat. Podobný úkol je čekal také odpoledne,“ uvedla mluvčí 14. pluku logistické podpory Lucie Masaříková. „Máme souběžně ještě jedno cvičení, pro které se musí vypravit proviant, takže to celé nás za pár hodin čeká znovu,“ podotkl Ondřej Kaša. Zásobují centrálně Potraviny armádě dodávají soukromé firmy. „Celý proces je následující. Sestavíme seznam toho, co potřebujeme a předáme jej naší zásobovací firmě, která centrálně objedná vše potřebné. Následně to sem dodavatelé navozí. Vše je připravené takzvaně na klíč,“ řekl Ondřej Kaša. Závozů do Německa z Pardubic vypraví celkem sedm. Na první stačily čtyři kontejnery, ten páteční už obstarávalo sedm. „Další už bude po osmi kusech, protože jednotka bude v plné síle. Všechny závozy pojedou odsud po silnici až do Hohenfelsu, tento konkrétní konvoj vyráží v sobotu ráno,“ dodal Ondřej Kaša. Foto popis| MRAZÍCÍ BOX nahoru a jede se. Logisté z Pardubic v příštích dnech dopraví do Německa několik tun potravin na cvičení pro 1400 našich vojáků. Foto autor| Foto: 14. pluk logistické podpory/Lucie Masaříková Region| Východní Čechy

parlamentnilisty.cz Šternberk: Venkovské trhy nabídnou kvalitní potraviny i řemesla parlamentnilisty.cz str. 0 Obce voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

6.8.2015

zpět V sobotu 8. srpna proběhnou další trhy z řady 5. ročníku oblíbených Venkovských trhů Šternberk. Trhy se budou tradičně konat na Hlavním náměstí, přinesou bohatou nabídku kvalitních potravin, ovoce, zeleniny, sýrů, uzenin, masa, pečiva, vína, piva a doplňků souvisejících s venkovským způsobem života. Tyto trhy budou opět ve znamení léta...bohatá nabídka kvalitních potravin všeho druhu a chybět nebudou pochopitelně ani tentokrát květiny, kytičky, bylinky, skalničky a keříčky. Srpnové trhy se ponesou v duchu prezentace potravin oceněných značkou Regionální potravina Olomouckého kraje, které budou moci návštěvníci zdarma ochutnat a některé z nich i zakoupit. Dalším oceněním, kterým se mohou naši prodejci pyšnit, je i “Výrobek Olomouckého kraje" s právem označení “Výrobek OK ®", který uděluje Agrární komora Olomouckého kraje od roku 2005, tradičně pod záštitou hejtmana Olomouckého kraje. V letošním roce získává toto ocenění 18 výrobků, celkem se značkou pyšní již 138 výrobků z odvětví potravinářství a zemědělství. Jedním z oceněných je v tomto roce i šternberský “medař" pan Leo Czabe se svým skvělým výrobkem med medovicový, který je pravidelným účastníkem našich trhů. Bude i na těchto srpnových trzích. K poslechu, ale i třeba k tanci, tentokrát zahraje kapela HEŘMÁNEK DOLANY a v rámci trhů bude návštěvníkům představena i putovní výstava “Má vlast cestami proměn", která na Hlavním náměstí bude instalována i po další 2 týdny. Další termíny Venkovských trhů Šternberk: 12. září: vinobraní, 10. října: konec.


Uprchlická verbež, musíme na ně vzít bič. 8.8.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor Lucie Bartoš Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Předkové prolévali krev, abychom mluvili česky. Krajan ze Švýcarska budí národ a vypovídá o zákeřné invazi, kterou zažívá CIVILIZACE A MY Čech Jaroslav Fiala, který dvacet let žije ve Švýcarsku s Italkou a má s ní tři děti, je z jedné strany ovlivněn židovskými předky, ze druhé pak absurdně německým sympatizantem nacistů. Nemá už moc důvodů, proč psát česky. Nyní se ale rozhodl přes ParlamentníListy.cz poslat vzkaz, rady a varování „svému“ národu. Ve švýcarské škole moje dcera nesmí tančit v šatech… Jak na ně nevezmete zpátky bič, tak to bude jen verbež, říká o přistěhovalcích a připomíná, že v dějinách jsme to často byli my, kdo prohlédl věci dříve než ostatní národy. Proč a z jakého důvodu Evropa přijímá raději utečence místo toho, aby podporovala expanzi a růst vlastního národa, trápí Čecha, který žije ve Švýcarsku, ale vlastenecké kořeny mu stále pevně zůstaly. “V přírodě je přirozené, že kdo je silnější, vyhraje. U člověka se síla propojila s chytrostí a někdy i zákeřností. Samozřejmě jsme demokratický stát a smýšlíme také sociálně, což je výborné a snažím se to podporovat. Ale - začněme u vlastních lidí, kteří potřebují pomoci a jimž je přece tak těžké pomoci, jelikož nám všude něco schází. Jen si vezměte penzisty, kteří nemají peníze na léky. Lidé s různými handicapy, jež potřebují naši péči. Hlavně techniku, která je tak drahá,“ začíná své úvahy, které si vysvětluje obecně tím, že v kapitalismu je růst, ale také destrukce velmi důležitým faktorem, který náš způsob života ovlivňuje. “Proč tedy nepodporujeme vlastní růst na úkor jiných? Jako jsme to dělali doposud? Místo azylantů podporovat naše rodiny a jejich příslušníky,“ připadá mu logické. Strhat se? Minulost České ženy by podle Fialy vůbec nemusely chodit do práce, kdyby nechtěly. “Mohly by nám rodit děti a my bychom jim pomáhali. A kdyby chtěly dělat kariéru, tak by chodily do práce ony a my chlapi bychom se starali o rodinu anebo půl na půl,“ je přesvědčen Čechošvýcar. Stačí si prý spočítat, kolik peněz stojí dotování Řecka a všech “nesmyslných“ misí. “I integrování uprchlíků, na které budeme stejně jen dále, a tím i více platit. Většina z nich totiž do práce nepůjde. Jsou tu totiž kulturní bariéry, které se nedají překlenout - nejsou na to zvyklí,“ říká odvážná slova. Jaroslav Fiala se svou rodinou ve Švýcarsku. Foto: Archiv J. Fialy Osm dětí na rodinu. Němce si k tělu nepřipustí Celé je to invaze a všichni to prý přece víme. “Oni to už nejsou zvířata, která se řídí jen instinktem síly. Oni už vyzískali zákeřnost a chytrost. Podívejte se na Francii. Růst běžné populace francouzské rodiny je 1,8 dítěte na rodinu. U muslimské francouzské rodiny je to osm dětí a většina je sociálně slabší. Islamizace těchto států je nevyhnutelná, jestliže se tomu někdo nepostaví,“ předkládá čísla, která vnímá jako jedny z nejdůležitějších. “A to se nebavíme o Německu, které má muslimů také habaděj. Sice to jsou turečtí občané, kteří jsou trošičku více kultivováni, ale stejně z 80 procent se berou mezi sebou a Němce jako takové do své blízkosti nepřipustí. Jako 99 procent jakýchkoli jiných muslimů. A když už, tak si berou naše ženy, které pak zkonvertují podle svého,“ měli by si prý všichni zde uvědomit. Jsme humánní a nepřipustíme holocaust Nebezpečí i pro samotnou Českou republiku je pro vlastence ze Švýcarska ještě větší, než si doma

uvědomujeme. “Jelikož jsme členové, spojenci Evropské unie, musíme si uvědomit, že islamizace našich sousedů je nevyhnutelná, a tím i nezastavitelná. A to proto, že jsme velmi humánní a nikdo z nás se nepustí do holocaustů, které známe ze druhé světové války. Nazývám to Hitlerův syndrom. Vysvětlujte si to, jak chcete,“ předkládá své úvahy s tím, že bychom měli otevřít oči a podívat se dále do dějin, než je jen druhá světová válka. Musíme pochopit, jak jsme si vlastně vybudovali naši současnost. “Kolik krveprolití zažili naši praprarodiče a jejich praprarodiče. Kolik obětí, jen abychom mluvili česky! Národní obrození, vystěhování sudetských Němců! Sami dobře víme, že roztahovačnost menšin na úkor našeho národa byla nepřijatelná. Tak proč si tahat do naší země - a tím myslím celou Evropu - lidi, kteří nelpí na našich hodnotách, naopak oni je znehodnocují a neberou je v potaz?“ pokračuje proevropský vlastenec. Sníst vepřové, nakreslit proroka, opít se a pak možná… Až se zislamizuje Evropa, tak i kdyby se Česká republika nějakým způsobem dokázala ubránit uprchlickým nájezdům, hrozí agrese ze strany islámské Evropy, která náš národ prý zničí. “Neboli zislamizuje tak jako tak, jelikož my Češi potřebujeme vždy silného partnera, pod jehož křídly se cítíme dobře. Jenže kdo nás bude bránit...? Rusové? A kdo z nás to chce? Naše armáda? Která? Naši muži? Vždyť nemáme ani zbraně a kde je munice…? Co bylo ve skladech, někdo vyhodil do vzduchu. A nikdo z nás ji ani nechce mít v blízkosti bydliště. Nedejbože ochota vůbec padnout za vlast, za myšlenku za budoucnost. To se už opravdu musíme dostat do sraček, aby někdo z nás povstal. Aby pak už nebylo pozdě,“ varuje. Kritiky je všude dost, má ale rodilý Čech ze Švýcarska i řešení? “Zaprvé neudělovat žádný azyl muslimům, kterým nehrozí ztráta života v jejich zemích. Zadruhé při poskytnutí azylu se musí muslim seznámit s naší kulturou a demokratickými tradicemi - ústavou, pozřít vepřové maso, nakreslit karikaturu proroka a pak si dát deset piv, aby z něj vypadlo, co si myslí. Aby si uvědomili, v čem je ukrytá demokracie a liberalismus,“ začíná vyjmenovávat. Zatřetí by se mělo azylantům udělovat státní občanství až po páté generaci, která se narodí na území státu, kde byl azyl vydán. “Začtvrté bych nepovolil žádnou možnost vojenské nebo politické činnosti včetně soudní a podobně. Zapáté by se měly zavést vyšší daně při více než dvou dětech na rodinu a samozřejmě možnost přídavků maximálně na dvě děti. Zbylé peníze investovat do sociálně slabších českých rodin. Zašesté zákaz nošení islámských symbolů do škol, na pracoviště, do politiky a na úřady. A zasedmé zákaz stavění mešit a jejich uskupování - jestliže se chtějí společně modlit, nemají na našem území co pohledávat, jelikož oni námi pohrdají. Katolíci jsou sice i pro ně věřící, ale jen jako otroci. Natož pak my, ateisté, jsme pro ně verbež,“ vysvětluje, proč je ve svých postojích na první pohled příkrý. Zvířata nevykrvácejí, takže nejíst, říkal kněz Přidává svou zkušenost, kdy slyšel, jak muslimský kazatel odpovídá na otázku jiného muslima, zda může v Čechách jíst maso. Kněz mu prý odpověděl, že v České republice je asi 70 procent ateistů. To znamená, že minimálně ze 70 procent zpracovává maso ateista a ze 30 procent křesťan. Takže si nemůže být jist, jestli maso zpracoval věřící člověk…. Mimoto se zvířata v Čechách a vlastně všude v Evropě zabíjejí nenáboženským způsobem - například kladivem a podobně, ale nikdy ne náboženským podříznutím a ponecháním vykrvácet. “Muslim by zde tedy neměl jíst žádné maso, nejen to vepřové,“ objasňuje Jaroslav Fiala. Ten je znepokojen i tím, jak ve škole, kam chodí jeho dcera, se režim osmadvacetičlenné třídy podřizuje pěti muslimským dětem. “Každý rok pořádá škola na konci školního roku dětská představení. Naše se rozhodly, že budou tancovat. Dívky se dohodly na úboru - elastické tílko s ramínky a se sukní, velmi pohledné. Nakonec ale musely na nátlak muslimských rodičů pod tílko navléci triko s dlouhým rukávem a pod sukní měly legíny. Chcete opravdu toto?“ vznáší řečnickou otázku. Ještě by se podle něj dalo něco dělat, ještě jich v Čechách není tolik. “Albánci tímto způsobem vyhnali Srby z jejich území, které jim patřilo od věků. A my jsme tomu jen přihlíželi... Amerika byla pro nás v té době svatá a my ani nerozuměli politice. Tím nechci mluvit protiamericky a doufám, že nejsem pro nikoho moc radikální. Nechci nikomu ublížit, ale jestli to půjde takhle dál,

vymřeme. Ne s holou rukou, nýbrž se zbraní - ať už politickou nebo střelnou. Ano, musíme být zákeřní i humánní zároveň, jen najít ten správný střed,“ uzavírá. Papež nám měl říci, proč zakazuje kondomy. Seznamka už na vojně Jaroslav Fiala dodává spoustu dalších příkladů, kdy až dnes chápe některé věci nebo mu až dnes připadají důležité, byť je dřív považoval za “prkotiny“. “I toho papeže, který kázal neužívat antikoncepci a prezervativy, už chápu. Chtěl nás před tím varovat. Jen nevím, proč to neřekl rovnou? Vždyť to věděl, že vyhyneme, jestli to takhle půjde dál. Takže, milý státe, naše rodino, vytas svoje esa a házej je na stůl. Chlapi, na holky a ploďme děti, které budou hrdé na nás jako na předky a jejich potomci zase na ně,“ vzkazuje s tím, že prioritami jsou děti, rodina, pořádek, mír, a když je nutno, tak i udeřit, a ne jen do stolu. “Sám jsem nebyl v armádě. Žil jsem v době, kdy jsem si myslel, že armády není třeba, když uděláme sametovou revoluci,“ přiznává další svůj omyl. Jenže teď je situace jiná a on ví, že armády je potřeba. “Nejraději bych ji udělal povinnou i pro holky. Vzor izraelské armády a švýcarské domobrany. S jakýmkoli zákazem možnosti boje mimo území České republiky, s výjimkou humanitární činnosti. A aspoň by tam poznali kluky... Tříměsíční základ - uniformu a zbraň s náboji domů. A každý rok na třítýdenní cvičení,“ padá z něj harmonogram, jak by si přípravu na obranu státu představoval. Zaměstnavatelům by z pozice státu nabídli odpisy z daní za každého vojensky činného zaměstnance. Máme se prý podívat na Poláky - ti něco tuší, sice ze druhé strany. “Měli bychom je upozornit, že nepřítel není jen na jedné straně, ale že číhá i ze druhé. To tu ještě nebylo a teď - babo, raď,“ podotýká. Rodinná anamnéza - mezi židem a nacistou Fialovo rodinné zákulisí není bez zajímavosti. Jeden praděda byl polský žid, druhý naopak Němec sympatizující s neonacisty. Jeho rodiče pocházejí ze Žižkova a z Vršovic. Děda prošel koncentračním táborem za to, že vstoupil do komunistické partaje už před válkou. V 17 letech byl zatčen a odsouzen. Po 3,5 roku se mu podařilo utéct. “Moje 93letá babička, která měla za manžela toho sympatizujícího nacistu, se mě zeptala, jestli jsem Čech. Já jí odpověděl: Samozřejmě jsem Čech a Čechem zůstanu. A proč je to tak důležité, babi? Neřekla ani slovo, ale oba jsme věděli. Ona sama odmítá mluvit německy. Své nejlepší kamarády mám v Čechách a i své nejkrásnější vzpomínky,“ vypráví. Do Švýcarska odešel v 18 letech, když v roce 1993 ukončil Střední odborné učiliště jako strojní mechanik pro stroje a zařízení. Jeho matka se tehdy znovu provdala - za Čechošvýcara, který roku 1967 utekl a momentálně s ní pro změnu žije přes 20 let v Praze. “On je opravdový patriot. Proti němu jsem žabař, který mu nesahá ani po paty. Je to bývalý viceprezident československého Sokola ve Švýcarsku,“ dodává uznale. On sám prožil dětství na Praze 9 v Horních Počernicích, od 11 let žil u stanice metra Budějovická a chodil do základní školy na Zelené Lišce, která je již zrušená. “Za války tam sídlilo gestapo. Ne moc šťastné pro školu, ale jinak byla super,“ vzpomíná. Proč se ozval do Česka právě teď? O Českou republiku mu jde proto, že my Češi jsme zvláštní národ, který během svých dějin viděl mnohdy věci dříve než ostatní národy. Má i více zkušeností s mnoha politickými situacemi. “Počínaje Přemyslovci, Lucemburky, husity a podobně. Bohužel jsme moc malý národ, abychom pak svoje názory dokázali prosadit. A to nemluvím o svornosti. To sice bohužel haprovalo, ale vždycky jsme pak dokázali nějak ‚projít‘. Chápu i ty, kteří jsou pro přijímání uprchlíků. Ale tady jde o extremismus dvou stran, které se tupě hádají,“ říká a vzpomene excentrického profesora Milana Kohouta, který se tu “proslavil“ svými hláškami, že každý by si měl uprchlíka vzít k sobě domů. Proč musí být slyšet jen tupce, jakým je asociál Kohout? “Ten blázen, který tam prohlašuje, ať vezmeme jeden milion uprchlíků, na mě působí jako asociál, který se potřebuje něčím projevit. A už je jedno, čím, hlavně že je to extrémní a doleva. Nevím, proč musí být slyšet jenom tupce,“ kroutí hlavou nad zprávami z Česka Fiala, jenž nechápe, proč se nenajdou normální lidé, kteří umějí prognosticky, radikálně, a přitom sociálně a demokraticky

rozhodovat. Nepodporuje ani vystoupení z Evropské unie. “Co je to za blbost? Evropě se musí ukázat, kam chce jít Česká republika. A pak půjde vše, když se chce. Hlavní je najít řešení pro celý národ a jako takový jej upřednostňovat před vším ostatním! Samozřejmě ne genocidou, ale určitými zákony, které nebudou porušovat ústavu a budou upřednostňovat sociální zázemí Čechů jako takových,“ shrnuje a neopomene zmínit jako důležité například vyšší daně pro cizince a další opatření, které podpoří vlasteneckou soudržnost, a to, aby si každý rozmyslel, zda a proč chce do nové země přijít. Je to podle něj důležité i proto, aby Česká republika opět ukázala dalším národům v Evropě, že můžeme žít multikulturně tím, že nikomu neubližujeme, ale musíme zároveň demonstrovat, že demokracie je to, co žijeme my zde. Ne to, co nám oni vnucují, a přitom před tím utíkají. “Je to zvláštní a paradoxní. Utíkat před něčím a pak to prohlašovat za svaté...,“ končí a propočítává možnosti armády v tom nejhorším případě. Pokud má Česká republika zhruba 35 000 vojáků ve službě a přijme 10 000 azylantů, jsou v republice tři vojáci na jednoho cizince. Máme si tedy spočítat, jaké to bude, když jich přijmeme “Kohoutův jeden milion“.


Ministr Jurečka: Pro malé podniky jsme přizpůsobili podmínky v Programu rozvoje venkova parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

9.8.2015

zpět Dopis ministra zemědělství Mariana Jurečky zemědělcům Vážení zemědělci, vstupujeme do dalšího významného období našeho zemědělství a to spuštění Programu rozvoje venkova pro období do roku 2020. Po dlouhých měsících vyjednávání a příprav nového Programu rozvoje venkova (PRV) Vám s radostí mohu sdělit, že Ministerstvo zemědělství je připraveno spustit příjem žádostí v klíčových oblastech Vašeho podnikání. Nejen z tohoto důvodu jsem se Vás rozhodl oslovit takto napřímo. Velmi si vážím všeho, co děláte pro pozvednutí českého zemědělství, a jak současně pečujete o prostředí a krajinu, která je domovem nás všech. Mým cílem je, aby naše země byla maximálně potravinově soběstačná, s prosperujícím zemědělským a potravinářským sektorem, který zajistí dostatek příležitostí pro smysluplnou práci v moderních technologických podmínkách. Ministerstvo vyšlo vstříc požadavkům zemědělců a jako první na podzim vyhlásí opatření na investice do zemědělského majetku, potravinářských podniků a lesního hospodářství. Cílem ministerstva je pomocí těchto dotací zvýšit potravinovou soběstačnost naší země zejména podporou živočišné výroby a podporou pěstování ovoce a zeleniny. Podporovány budou investice na ustájovací a chovatelská zařízení, speciální zemědělské stroje, skladovací kapacity na produkty rostlinné výroby, krmiva, steliva či druhotné produkty živočišné výroby. Budou podporovány také investice do nosných konstrukcí trvalých kultur, do staveb pro zahradnictví, či budování peletáren, jejichž produkce bude spotřebována přímo v zemědělském podniku. Dále budou podporovány investice do zařízení a moderních technologií, která souvisejí se zpracováním zemědělských produktů a uváděním výrobků na trh. Konkrétně se jedná o zařízení pro výrobu potravin a krmiv, do vybavení pro finální úpravu, balení a značení produktů a do skladování. V neposlední řadě budou dotace budou směřovány také na projekty inovativních technologií v potravinářství nebo na budování lesních cest.

Projekty jsou rozděleny do záměrů podle velikosti projektu (do 1 mil. Kč a 150 ha, do 5 mil. Kč a nad 5 mil. Kč) a převažujícího sektorového zaměření (rostlinná výroba, skot, prasata, drůbež a ostatní živočišná výroba). Takto budou moci být projekty porovnávány pouze mezi sebou, jsou tak i pro ně připravena adekvátní preferenční kritéria a nemusí docházet k tomu, že mezi sebou bude soutěžit malý či střední zemědělec s velkým gigantem. Historicky poprvé tak otevíráme obálku pro malé zemědělské subjekty, protože i malí zemědělci jsou nedílnou a důležitou součástí zemědělství a venkova a já si to plně uvědomuji. Rozčlenění do obálek podle velikosti projektu však neznamená, že by menší zemědělec do 150 ha nemohl žádat na investici větší než 1 mil. Kč. Do obálky pro malé zemědělce však naopak nebude moci vstoupit zemědělec, který má více jak 150 ha, aby tak obálka byla vyčleněna jen pro ty skutečně malé zemědělce. Jsem si vědom toho, že požadavky Evropské komise jsou z hlediska administrace PRV velmi náročné. Abychom Vám alespoň částečně zjednodušili administraci těchto projektů, budou projekty do 1 mil. Kč vyčleněny z povinnosti dokládat podmínku splnění finančního zdraví a mezi způsobilé výdaje v kategorii velikosti projektu do 1 mil. Kč pro hospodářství do 150 ha bude možné zahrnout také projektovou dokumentaci. Budou zde rozlišovány záměry na živočišnou a rostlinnou výrobu. Dalším krokem, který hlavně Vám menším bude pomocí je, že v případě podpor poskytovaných Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a.s. (PGRLF) můžete současně čerpat finanční prostředky na všechny výdaje financované z Programu rozvoje venkova. Zjednodušeně řečeno - pokud budete chtít žádat o dotaci na nějakou investici, můžete si nyní nově na tu část prostředků, která nebude z dotace PRV, vzít úvěr a my Vám prostřednictvím PGRLF dáme ještě dotaci na úroky z tohoto úvěru. Nově jsme snížili i úrokové zatížení u těchto úroků. Dle stávajících pravidel je podmínkou poskytnutí dotace úroku z úvěru spoluúčast klienta na úroku ve výši 1%. My nově přicházíme se snížením úrokového zatížení na 0,5%. Dalším bonusem pro menší a střední zemědělce je bodové zvýhodnění v rámci preferenčních kritérií v obálce do 5 mil. Kč a to rovněž podle velikosti projektu. Projekty budou tedy zvýhodněny podle výdajů, ze kterých je stanovena dotace, a to ve výši: do 2 000 000 Kč včetně 7 bodů 2 000 001 Kč - 3 000 000 Kč 5 bodů 3 000 001 Kč - 4 000 000 Kč 3 bodů Finanční objem, v němž budou po vyhodnocení schváleny projekty, je u jednotlivých operací předběžně stanoven následovně: operace alokace 4.1.1 Investice do zemědělských podniků 3,28 mld. Kč 4.2.1 Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů 973 mil. Kč 4.3.2 Lesnická infrastruktura 345 mil. Kč 8.6.1 Technika a technologie pro lesní hospodářství 190 mil. Kč 16.2.2 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií při zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh

603 mil. Kč Výše dotace činí 40 % výdajů, ze kterých je stanovena dotace. Tato míra podpory může však být navýšena o 10 % pro mladé začínající zemědělce a o 10 % pro oblasti čelící přírodním a jiným zvláštním omezením znevýhodněním podle nařízení vlády č. 72/2015 Sb. o podmínkách poskytování plateb pro oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “LFA oblasti“). K navýšení dojde na základě požadavku žadatele v rámci formuláře Žádosti o dotaci. Příjem žádostí bude probíhat pouze prostřednictvím Portálu farmáře v termínu od 29. září 2015 8:00 hodin do 12. října 2015 13:00 hodin. Vzhledem k nižšímu rozpočtu přidělenému České republice z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova oproti předchozímu programovému období, který je nedostatečný pro řešení problémů sektoru zemědělství, lesního hospodářství a potravinářství, jsem se rozhodl předložit návrh na navýšení celkového rozpočtu Programu rozvoje venkova prostřednictvím zvýšené míry kofinancování ze státního rozpočtu. V době za mého působení ve funkci ministra, jsem tento krok již jednou učinil, a to zvýšením kofinancování z původních 15% na 25%. I to myslím, byla již významná podpora sektoru zemědělství. Zjišťujeme však, že ve srovnání se sousedními státy je naše podpora i tak nízká. Proto je mým cílem dosáhnout schválení míry kofinancování ve výši 35 % ( ze současných 25%) a zabezpečit tak dostatečné zdroje k financování potřeb zemědělského a venkovského prostoru. V případě navýšení spolufinancování na 35 % bude rozpočet PRV srovnatelný s předchozím obdobím, a k Vám zemědělcům tak půjde dalších zhruba 13 mld. Kč za období do roku 2020. Další informaci, kterou bych Vám chtěl sdělit je, Ministerstvo zemědělství prostřednictvím Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu, a.s. zahajuje dne 3. srpna 2015 příjem žádostí o poskytnutí podpory v rámci těchto nových programů: 1) Podpora nákupu techniky pro hospodaření v lesích; 2) Podpora nákupu techniky a technologií pro dřevozpracující provozovny; 3) Podpora školkařských provozoven na pozemcích určených k plnění funkce lesa; 4) Finanční podpora pojištění lesních porostů; 5) Zpracovatel; 6) Úvěry na nákup půdy; 7) Podpora nákupu půdy - snížení jistiny úvěru; 8) Sociální zemědělství; 9) Zajištění úvěrů Programy podpor jsou zaměřeny na rozvoj podnikání zemědělských prvovýrobců, zpracovatelů zemědělských produktů, pro podporu oblasti lesního hospodářství a v neposlední řadě k rozvoji sociálního zemědělství, kdy mezi možné příjemce jsou zařazeny i obce. Jak již jsem zmínil výše, v souvislosti s kombinovatelností dotací z PRV a podpor PGRLF, podpora je poskytována formou subvence úroků z investičních úvěrů poskytnutých komerčními subjekty, kdy úrokové zatížení příjemce podpory plynoucí z úvěru musí činit minimálně 0,5 % p.a. a maximální procentní sazba podpory je 5 % p.a., přičemž vždy platí, že její výše bude určena s ohledem na ekonomické vyhodnocení přijatých žádostí za stanovené období. S cílem podpořit pořízení zemědělské půdy jako primárního výrobního prostředku zemědělských

prvovýrobců nově otevíráme programy Úvěry na nákup půdy a Podpora nákupu půdy - snížení jistiny úvěru. Program Úvěry na nákup půdy je zaměřen na poskytování úročených úvěrů PGRLF, a to na nákup zemědělské půdy, která není majetkem České republiky. Tyto úvěry lze také kombinovat s podporou poskytnutou v režimu de minimis. V rámci uvedeného programu můžete žádat o snížení jistiny úvěru (poskytnutého PGRLF), a to v režimu de minimis, i opakovaně. Uvedené snížení jistiny je možné pouze za dodržení podmínek stanovených nařízením Komise (EU) na podporu de minimis v odvětví zemědělství. PGRLF bude u všech nakupovaných pozemků zapsán v katastru nemovitostí jako zástavní věřitel a úvěr bude poskytnut pouze na nákup zemědělské půdy s průměrnou jednotkovou kupní cenou v maximální výši 25 Kč/m2. V rámci programu Podpora nákupu půdy - snížení jistiny úvěru, je poskytována podpora ve formě finančních prostředků určených ke snížení jistiny úvěrů poskytnutých komerčními subjekty na nákup zemědělské půdy, a to až do výše limitu příslušného nařízení de minimis. Uvedená podpora může být poskytnuta opět opakovaně. Cílem programu Sociální zemědělství je podpořit zemědělské prvovýrobce, kteří zaměstnávají nebo budou zaměstnávat osoby se zdravotním postižením v rámci svých zemědělských podniků, a to se zajištěním odborného přístupu k těmto osobám. Podpora je poskytována formou úvěrů PGRLF a to jak úvěrů investičních, tak úvěrů provozních. Doba splatnosti investičních úvěrů nepřesáhne 10 let. Doba splatnosti provozního úvěru nepřesáhne 1 rok. V rámci programu podpory Zajištění úvěrů bude PGRLF ručit za investiční úvěry poskytnuté komerčními bankami na pořízení investičního majetku v závodech, které provozují zemědělskou prvovýrobu či se zabývají zpracováním zemědělských produktů nebo působí v odvětví lesního hospodářství či zpracování dřeva. Všechny mnou výše zmíněné informace, včetně detailů a kompletních pravidel budou zveřejněny na webových stránkách Ministerstva zemědělství http://www.eagri.cz , na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu http://www.szif.cz a stránkách Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s http://www.pgrlf.cz . V případě Vašich dotazů Vám budou připraveni pomoci pracovníci regionálních poboček SZIF, jejichž seznam včetně kontaktů najdete na výše uvedených webových stránkách. Pokud budete mít jakýkoliv problém, neváhejte se i na mě kdykoliv obrátit. Vážení zemědělci, pevně věřím, že Vám tyto informace budou k užitku a budu moc rád za Vaše zpětné reakce, nápady, názory. Moc Vám za ně již teď děkuji, zpětná vazba je pro mě velmi důležitá. Přeji Vám nejen úspěšné letošní žňové práce, ale ať se Vám daří v pracovním i osobním životě. S úctou Ing. Marian Jurečka ministr zemědělství


Právo Verbální salvy a cinknuté sankce 6.8.2015

Právo str. 6 Publicistika Vladimír Diviš

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Rok se s rokem sešel a na poli sankčního a kontrasankčního harašení mezi Západem a Ruskem se téměř nic nezměnilo. Jen se před několika dny k protiruským sankcím připojilo dalších šest evropských zemí (Albánie, Ukrajina, Island, Norsko, Lichtenštejnsko a Černá Hora). Moskva odpověděla pohrůžkou, že už nebude zboží importované do jejich země s falešnými dokumenty jeho původu vracet zpět, ale počínaje 6. srpnem budou potravinářské a zemědělské produkty pocházející ze zemí neformální sankční koalice bez dalšího upozornění a náhrady úředně likvidovány. Ve skutečnosti nic překvapivého pod sluncem. V nedávné minulosti ruská vláda vyhlašovala různé dílčí zákazy na dovoz masa, ryb, zeleniny a jiných položek převážně potravinářského charakteru. Například z Polska nebo pobaltských republik. Ty se ale většinou dařilo zahraničním exportérům obcházet přelepováním obalů logy existujících i vymyšlených běloruských, čínských, tureckých či jiných firem z neutrálních zemí. Ruské úřady nad tím do značné míry zavíraly oči. I tak měli zemědělci a výrobci z členských zemí EU přijít až o 5,5 miliardy eur. Nicméně mnozí z těch, kdo někdy něco komerčně přepravovali do Ruska, mohou barvitě líčit své zkušenosti s úplatností ruských celníků. A to je právě ten vysoce frekventovaný kanál, kterým i přes zákaz dosud přicházel na pulty ruských obchodů například oblíbený „pravý běloruský“ losos, i když vylovený v Atlantiku norskými rybáři. Původně si Kreml sliboval od pozastavení přísunu západních potravin na domácí trh především výrazné zlepšení konkurenčních podmínek pro ruské producenty téhož. Širokou škálu zboží v obchodech se sice více méně podařilo udržet, nicméně za cenu nemalého zdražení. Celkově v Rusku stouply spotřebitelské ceny v červenci v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 15,8 procenta, v případě potravin ale znatelně víc. Výše inflace i dlouhodobý pokles HDP sice ruské politiky a makroekonomy dosti znepokojuje, nicméně celkově hodnotí nynější situaci jako lepší, než co očekávali před rokem po prvních sankčních vlnách vyhlášených západními metropolemi. A jak v tomto kontextu hodnotit aktuální hrozbu přísnějších kontrol na ruských celnicích? Mnohé asi nepřekvapí, pokud se brzy ukáže, že jde spíše jen o další verbální salvu v nesmyslné sankční konfrontaci mezi Ruskem a desítkami západních zemí. Mimochodem některé z nich to také nepřehánějí s dodržováním zákazu exportu špičkových technologií a jiného Bruselem a Washingtonem zapovězeného zboží do Ruska. I v tomto případě různí reexportéři a zprostředkovatelé z třetích zemí proto mají žně. Foto popis| O autorovi| Vladimír Diviš (Autor se dlouhodobě zabývá Ruskem a Ukrajinou)

V Rusku zuří boj – s jídlem ze Západu 8.8.2015 Právo str. 14 Ze zahraničí (brw, Novinky.cz, BBC, ČTK) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Válka proti unijním potravinám vypukla v Rusku. Specializované čety od čtvrtka je likvidují, jak velí speciální prezidentský dekret, ve spalovnách, na skládkách nebo v kafileriích. Ničení podléhají nejen potraviny dovezené z EU, pro něž platí ruské embargo, ale veškeré potravinářské zboží bez jasně vyznačeného původu. Raporty ruských úředníků o likvidaci nežádoucího potravinářského zboží připomínají frontová hlášení. V čele boje se octla Belgorodská oblast hraničící s Ukrajinou. Tamní úředníci už ve čtvrtek zničili devět tun sýra neznámého původu. Sýrový masakr začal válec: kola sýra nejprve rozdrtil a pak zatlačil do země. V Orenburgu na stejnou práci nasadili buldozer. V Petrohradě podobně zneškodnili 20 tun německého sýra rovnou u letiště. U Smolenska zase opustilo svět 55 tun pomerančů a rajčat, v Novosibirsku si hravě poradili s tunami polských jablek. V Reutově u Moskvy kontroloři vtrhli do místního supermarketu a bez lítosti se vypořádali s polským a irským masem: nejprve je zabavili, pak poslali do kafilerie. Opravdovou radost mají z prezidentského dekretu ve spalovně v Tule: likvidace

evropských potravin jim totiž konečně umožní jet na plnou projektovanou kapacitu. Potraviny z ČR byly vráceny rovnou od hranic Informace o ničení konrétně českých potravin zatím ruská média nepřinesla. Možná proto, že nejnovější dodávky ještě počátkem týdne dozorový orgán Rosselchoznadzor označil za „nekvalitní a prošlé“. Například půldruhé tuny sýra a jedenáct tun masných výrobků z rusko-estonského hraničního přechodu Ubylinka proto putovalo zpátky do Česka. Mnohým Rusům se ale likvidace západních potravin nelíbí. Říkají, že jim to připomíná inkvizici, a uchylují se k jediné zbrani, kterou mají – k humoru. O Vladimiru Putinovi na sociálních sítích hovoří jako o Drtiči šunky nebo Paliči sýra. „Prezident se rozhodl ukázat, že je také západním lídrem, a proto uvalil na Rusko sankce,“ hlásá jeden z diskutujících na internetu. Další navrhuje změnit znak ruské celní služby, na němž sv. Jiří kopím zabíjí draka. „Ne lítou saň, ale západní klobásu, zrádnou čabajku by měl zabíjet,“ žádá. „Bez polských jablek, nizozemských rajčat, lotyšských šprotů, americké koly, australského hovězího a anglického čaje se naprosto obejdu, zvlášť když výsledkem bude nárůst ruského zemědělství a potravinářství,“ přispěchal mezitím Putinovi na pomoc na internetových stránkách listu Izvěstija známý konzervativní komentátor Jegor Cholmogorov. „Ale já ne!“ odpověděl mu hned první reagující. Lidé se také na internetu ironicky ptají, jestli teď přijdou na řadu luxusní západní auta ruských zbohatlíků, vysokých úředníků a politiků. Petici podepsaly statisíce Někteří lidé ale berou svůj nesouhlas vážně. Internetovou petici proti likvidaci výrobků podepsalo přes 300 tisíc Rusů. „Proč bychom měli ničit jídlo, kterým můžeme nakrmit veterány, penzisty, invalidy, rodiny s mnoha dětmi, oběti přírodních katastrof a jiné potřebné?“, napsala autorka petice Olga Saveljevová. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov k petiční akci řekl pouze to, že o ní Kreml ví. Současně se podivil, že ji v krátké době podepsalo tolik lidí. „To je podezřelé,“ podotkl. Kontrolní orgán Rospotrebnadzor charitativní využití zakázaných potravin odmítá. Bojí se, že by se mohly dostat na černý trh a stát se kořistí spekulantů. Navíc tvrdí, že potraviny určené k likvidaci mohou být závadné, ba smrtelně nebezpečné. Hrozí prý antrax, nemoc šílených krav, ptačí chřipka a další, protože pašeráci přece na žádnou hygienu nedbají. Ruské kontrolní orgány od zahájení embarga loni v srpnu dokázaly zastavit jen asi 20 procent potravinového kontrabandu. Zato černý trh se zakázaným zbožím narostl desetinásobně. Lidé se na internetu ptají, jestli teď přijdou na řadu luxusní západní auta ruských zbohatlíků, vysokých úředníků a politiků Foto popis| V Belgorodské oblasti nasadili na likvidaci několika tun sýra „neznámého původu“ těžkou techniku. Foto autor| Foto – Reuters

Ceny potravin klesly, inflace zpomalila Právo str. 17 Trhy & ekonomika Jiří Vavroň Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

11.8.2015

zpět Meziroční inflace v červenci zpomalila na 0,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v červnu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). „Inflace v Česku po delším čase zvolnila tempo. Na zmírnění inflace se podepsaly především ceny potravin, jejichž sezónní pokles byl v letošním červenci podstatně silnější než v loňském. K tradičnímu zlevnění ovoce a zeleniny v prvním prázdninovém měsíci se letos přidaly také mléčné

výrobky, maso a pečivo. Citelnější pokles než loni zaznamenaly během měsíce rovněž ceny oděvů a obuvi. Ceny pohonných hmot v průběhu července vcelku mírně posílily, ovšem u dvou nejběžnějších paliv byl zaznamenán protichůdný cenový vývoj, okomentoval vývoj cen ekonom UniCredit Bank Czech Republic Patrik Rožumberský. ČNB na koni „Vývoj se otočil ve prospěch ČNB: Už zase může ČNB říkat, že je nutné držet korunu slabou,“ řekl Právu k vývoji inflace hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora. „Jinými slovy, pondělní statistická data nás utvrzují v očekávání, že ČNB jen tak nezmění svou politiku a bude i dále intervenovat proti koruně. Obrat přijde až v příštím roce.“ Naopak efekt silnější koruny bychom cítili u dovolených. S vrcholem sezóny podražily cestovní kanceláře za jediný měsíc o 12,8 %. Kdyby ČNB neintervenovala, mohli bychom mít dovolenou u moře o 10 % levnější, dodává hlavní ekonom Next Finance. Sucho rozhodne Pro korunu to znamená jediné. Intervenční režim nekončí. Boj o hladinu 27,00 CZK/EUR bude pokračovat. Jakmile ČNB svůj režim ukončí, koruna posílí. Podle mě to přijde nečekaně v roce 2016. Pro další vývoj cen je důležité, jak se budou vyvíjet ceny ropy a zda bude pokračovat sucho, dodává Pikora. Pokud bude sucho pokračovat, uvidíme ve střední Evropě zásadní pokles výnosů v zemědělství, což přinese zdražení potravin. To bude tlačit inflaci nahoru. „Padající cena ropy se bude v nejbližších týdnech i nadále promítat do cen pohonných hmot,“ míní analytik Generali Investments Radomír Jáč. Levné pohonné hmoty jsou ale pro spotřebitele dobrou zprávou. Na zvyšování meziroční cenové hladiny podle statistiků měly vliv zejména alkoholické nápoje a tabák, kde ceny tabákových výrobků vzrostly v červenci za rok o 8,6 procenta. Ceny vodného meziročně stouply o 3,4 procenta, stočného o 2,8 procenta, čistého nájemného o půl procenta a tepla o 2,3 procenta. Meziměsíčně výrazně zlevnila zelenina - ceny brambor klesly v červenci proti červnu dokonce o 25 procent. Ceny plodové zeleniny se snížily o 11,3 procenta, ovoce bylo proti červnu levnější o 3,8 procenta, maso o 1,1 procenta, běžné pečivo o 3,2 procenta. O 1,8 procenta vzrostly ceny lihovin, víno zdražilo o 1,6 procenta. Proti červnu velmi mírně - o 0,1 procenta - podražily pohonné hmoty. Z potravin vzrostly zejména ceny chleba -o 1,3 procenta, těstoviny zdražily o 2,6 procenta. *** S vrcholem sezóny podražily cestovní kanceláře za jediný měsíc o 12,8 % Foto popis|

Překvapení Jak v létě nepřibrat? 10.8.2015

Překvapení str. 13 Pro vaše zdraví

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dovolená je doba, kdy si chcete odpočinout a hodit starosti za hlavu. Současně bývá obdobím, kdy se často porušuje zaběhnutý jídelníček a objevují váhové výkyvy. Až se na ní budete chystat, přibalte s sebou pár tipů a rad, jak si o dovolené a během dnů volna udržet štíhlou linii! Máte zaplacenou dovolenou a těšíte se na zajímavou stravu v rámci all inclusive, ale zároveň se hrozíte toho, že přiberete? Volte zdravá jídla a na talíř si vybírejte především zeleninu, ryby, mořské plody, libové maso, kvalitní tvrdé sýry a v menším množství i ovoce. Mějte na paměti, že nejzdravější příprava masa je dušení, pečení nebo vaření, a podle toho si pokrmy vybírejte. „Samozřejmě si hlídejte množství a nejezte častěji, než jste zvyklí,“ radí nutriční specialistka Světa zdraví Monika

Bartolomějová. „Čtvrtinu talíře by měly pokrývat libové maso, sýry a jiné zdroje bílkovin, další čtvrtinu přílohy jako pečivo (především celozrnné), rýže nebo brambory a celou polovinu porce vyhraďte zelenině,“ dodává odbornice. Když drink, tak bez smetany Stejnou pozornost jako jídlu věnujte nápojům. I ty často obsahují spoustu kalorií. Místo sladkých limonád a neředěných džusů zvolte raději vodu. Když alkohol, tak raději ve formě nízkostupňového piva nebo vinného střiku. Pokud si chcete koktejl přesto dopřát, a nepřibrat, volte co nejméně kalorický, například mojito. Vyhýbejte se koktejlům, které kombinují více druhů alkoholu nebo obsahují smetanu. Vyhněte se benzinkám a připravte si svačinu Jedete-li na dovolenou autem, výlet nebo jenom na koupaliště, zapomeňte na klasické řízky. Místo nich si připravte bagety z celozrnného pečiva, ovoce, zeleniny, vhodné jsou i toasty se sýrem nebo celozrnný chléb. Jste-li na sladké, přibalte koláče z celozrnné nebo polohrubé mouky, bez polevy a máslového krému. Vhodné je i sušené hovězí nebo krůtí maso – dnes běžně dostupné „jerky“, které je výborným zdrojem bílkovin, a navíc dobře zasytí. Nakupte si je do zásoby a žvýkejte třeba jako svačinu na cestách. Jen pozor, abyste si vybrali balení bez přidaného cukru, soli a glutamátu. Výhodou sušeného masa je jeho skladovatelnost – pokud balení neotevřete, vydrží i několik měsíců. Nevýhodou je jeho vyšší cena. Trendy grilování Grilování je příležitost, při které - můžete jíst relativně zdravě ě a zároveň velmi chutně. Máte-li i možnost vybrat si, je zdravější grilování na lávových kamenech nebo na vodním grilu. Při odkapávání de - tuku z masa na gril se e na něm nezachycují karcinogenní - částečky, na rozdíl od grilování na dřevěném uhlí. K ugrilovanému -masu servírujte zeleninu, , syrovou nebo také grilovanou u – papriku, kukuřici, cuketu, u, , lilek, rajčata či cibuli. K dochucení uy. - poslouží čerstvé bylinky. . K masu a zelenině se také hodí grilované brambory nebo celozrnné pečivo. Tip na letní jídelníček Snídaně: Kousek pečiva se šunkou a sýrem nebo míchanými vajíčky a bylinkami, zelenina podle vlastního výběru. Sladkou variantou může být bílý jogurt s ovocem nebo medem a ořechy. Oběd: Orestované krůtí maso nebo pečená ryba s grilovanou nebo čerstvou zeleninou či salátem s trochou olivového oleje. K obědu si můžete dopřát i menší množství pečiva nebo jiné přílohy. Večeře: Luštěninový salát nebo plátek hovězího masa s dušenou zeleninou. Večer se již snažte vyhnout pečivu, rýži, těstovinám, ale i sladkým pokrmům. Svačiny: Plátek melounu, pomeranč nebo jiné ovoce. Vhodné jsou i čerstvě vylisované šťávy (ovocné volte dopoledne, zeleninové odpoledne). Foto popis| Letní grilování nemusí znamenat pouze nezdravé stravování. Pokrmy lze připravit nejen zdravé, ale i chutné. Foto popis| Ing. Monika Bartolomějová, specialistka Světa zdraví Foto popis| Švédské stoly na dovolené mohou být zrádné, právě díky bohatému výběru O autorovi| Připravila: Veronika Kolářová Ilustrační foto: Thinkstock

Nevěru a sexuální orgie znám jenom z vyprávění Překvapení str. 48 Ze života Emilie, Pardubice Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.8.2015

zpět Nedávno jsem potřebovala něco zavézt na chatu a tu mi vytrhl trn z paty kamarád Jiří, kterého znám už několik desítek let.

Ochotně mě na chatu odvezl a dost se na mě zlobil, když jsem mu strkala do kapsy příspěvek na benzin. Připomněla jsem mu, že auto nejezdí ani na vodu, ani na vzduch, ale právě na benzin, který je pěkně drahý. Proč nepíšeš o sexu? Kamarádovi Jiřímu jsem navíc jako poděkování za odvoz strčila do obálky dva výtisky Překvapení, každý s jiným článkem, které mi vyšly. Oba byly o zvířátkách. Večer mi Jirka volal: „Tak ti děkuju za ty časopisy. Ale prosím tě, proč píšeš o zvířatech? Proč nepíšeš o sexu?“ škádlil mě. „A nech toho, dědku,“ odbyla jsem ho. Já a o sexu? Ve svém věku? Ale nedalo mi to a začala jsem vzpomínat na zlatá šedesátá, když jsme s manželem byli mladí a založili jsme rodinu. Měli jsme tenkrát jiné starosti než naši vrstevníci, protože já se vdávala jako hodně mladá a už v devatenácti jsem měla dvě děti. Na nějaké užívání si bezstarostného randění jsem neměla čas. Ale s mužem jsme vždycky táhli za jeden provaz, rozuměli si, shodli se i ve výchově dětí, a tak jsem byla v manželství spokojená a flirty s jinými muži jsem nevyhledávala. Ale se shovívavostí jsem sledovala jiné páry v našem okolí, které spolu řešily všelijaké trable… Strach z nové práce I když jsem vystudovala zdravotní školu a nějaký čas pracovala v Orlických horách jako sestra na zdravotním středisku, po návratu z mateřské dovolené jsem místo ve zdravotnictví nesehnala. Děti byly malé a já si nemohla dovolit pracovat na směny. Manžela v té době přeložili do Opatovic a já tam sehnala místo v místním masokombinátu. Nastoupila jsem do účtárny, kde mi dali na starost měsíční uzávěrky, z nichž se pak počítaly výplaty. Byla to velmi zodpovědná práce a já úzkostlivě hlídala, abych někoho ze zaměstnanců nepoškodila. Výpočetní technika byla v té době ještě v nedohlednu. Zpočátku jsem několik nocí po sobě nespala a přemítala, zda tuhle práci, kde jde o peníze, vůbec zvládnu. Ale po čtvrt roce jsem si zvykla. Kamarádství s nevěrníky Jako údržbáři pracovali v podniku dva muži, moji vrstevníci – Jiří a Pavel, s kterými jsem se skamarádila. Hodně jsme si povídali o našich oblíbených spisovatelích a o knížkách a oba se mi občas svěřovali i se svými milostnými eskapádami. Věděli, že já jejich tajemství nikdy nikomu neprozradím, i když jsem někdy dost žasla. Oba byli náruživí sportovci, dělali judo a se svým oddílem jezdili na závody i do zahraničí, hlavně do Francie. Byli na tu dobu světem protřelí, sebevědomí, sršeli vtipnými hláškami. I když byli ženatí a každý měl doma jedno dítě, s jinými ženami laškovali ostošest a vrhali se do různých milostných dobrodružství. „Která ženská před námi nevyleze na strom nebo neskočí do vody, tu ojedeme,“ byla jedna z jejich hlášek. Já to sice nechápala, protože mně nevěra připadala vždycky odporná, ale holt se psala 60. léta, doba byla uvolněnější a i spousta žen si dávala zavést nitroděložní tělísko DANU, aby se mohly bez zábran milovat. Kolegyně mi řekla: „Pořád lepší tělísko než jít před interrupční komisi!“ Před tu se totiž muselo předstoupit, když došlo k nechtěnému otěhotnění a žena chtěla těhotenství přerušit. O jejím osudu rozhodovali úplně cizí lidé. To si dnes mladí vůbec nedovedou představit. Sexuální orgie Jednou mi Jirka a Pavel vyprávěli, jak si v prázdném bytě Pavlovy mámy udělali mejdan. Nakoupili alkohol a pozvali dívky z výroby v masokombinátu. Ty tehdy vydělávaly slušné peníze, daleko víc než my v kanceláři. Ale proč ne, měly opravdu těžkou práci, musely umět narážet, naplňovat párky, salámy, klobásy, a to všechno v dost rychlém tempu. Za vydělané peníze chodily holky oblékané jako manekýnky, navíc mnohé byly hezké jako obrázek. Na sex měly moderní názory – nedaly jen tomu, kdo si o to neřekl. Obzvlášť jedna z nich byla výstavní kočka. Přírodní, přirozeně zvlněné rudé vlasy do půl zad, krásná pleť, pěkná postava. Měla šmrnc a mohla by od minuty dělat modelku malíři Renoirovi – kdyby ještě žil. Bylo jasné, že i tuhle krásku pánové pozvali na mejdan. Trochu se pilo a pak došlo k sexuálním orgiím, kdy se milující dvojice všelijak prostřídaly. Tu si Pavel všiml, že ta nádherná zrzka má po těle divné fleky. Tenkrát se strašně lekl, že má dívčina nějakou strašnou pohlavní nemoc, nejspíš syfilis, a že se od ní nakazí. „Co řeknu doma manželce? Vždyť já se jí v posteli teď vyhýbám, už jí to musí být podezřelé,“ bědoval. Byl z toho pěkných pár týdnů dost přešlý. A já se pak jednoho dne na obědě v jídelně dala do řeči se zdravotní sestřičkou ze závodní lékařské

ordinace. Mimo jiné mi vyprávěla, jen tak mimochodem, že ta krásná zrzka bohužel nedostala poukaz k moři do Bulharska. „Zájemců je hodně a letos na ni nezbylo. A ona by to potřebovala jako sůl.“ Divila jsem se proč. „Ona je to krásná holka, ale trpí lupénkou, chuděra, a to moře a sluníčko jí vždycky pomohly na čas kožní projevy zmírnit,“ vysvětlovala mi šeptem sestřička. No tohle, hned jsem šla za Pavlem, abych ho uklidnila! Žádný syfilis, ale lupénka! A ta není nakažlivá. Byl moc rád a ulevilo se mu a já myslela, že si z toho vezme ponaučení a se zálety přestane, ale kdepak, brzy mu otrnulo a už zase s Jirkou proháněli pěkné ženy. Proč plnovous? Za pár let manžela opět služebně přeložili, já se s ním odstěhovala do Chrudimi a nastoupila do jiné práce. Hochy jsem na nějaký čas ztratila z očí. Pak jsem se dozvěděla, že Jirkovi před lety manželka onemocněla a on se o ni vzorně staral až do smrti. Také spolu prožili víc jak padesát let jako já s manželem. I Pavel zůstal se svou ženou, a i když později dosáhl vysokého postavení, nevyměnil ji za novější a atraktivnější model. Asi ty jejich přelétavé lásky nebyly dost silné a oba věděli, že ve svých hodných a tolerantních ženách mají poklad. Tím mě oba mile překvapili, i když to byli prostopášníci, měli dobré srdce. Oba pánové jsou v důchodu, stali se z nich dědečkové, ale ani přibývající léta a vrásky jim nevzaly humor a vítr z plachet. A pikantními hláškami srší vesele dál. Nedávno jsme se potkali a já se ptala Pavla: „Prosím tě, proč sis nechal narůst takový bohatýrský plnovous?“ Jen se šibalsky usmál: „Ty bláho, Emilko, ženské si to nemohou vynachválit, prý je to pěkně šimrá na stehnech!“ Foto popis| Šedesátá léta byla uvolněná a spousta mladých lidí si nezávazně užívala, ale to nebylo nic pro mě… Foto popis| Zahrádka na chatě je mojí chloubou, pěstuju tam kytičky a zeleninu a jsem ráda, když za mnou přijede syn s rodinou

scienceworld.cz Budoucnost chovu ryb je v uzavřených systémech s recyklovanou vodou 10.8.2015

scienceworld.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 10.08.2015 Cílem je finančně efektivní chov dravých druhů ryb, které jsou v našich rybnících omezeně produkovány vzhledem k jejich vysokému kanibalismu. tisková zpráva Jihočeské univerzity Novou experimentální halu, kde se poloprovozně testuje intenzivní chov ryb v moderním recirkulačním akvakulturním systému dnes ve Vodňanech otevřela Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ryby jsou zde chovány ve speciálních nádržích, kterými prochází čistá recyklovaná voda s řízenými fyzikálními a chemickými parametry kvality vody. Díky tomu mohou ryby celoročně růst a rybářská obsluha má plný přehled nad stavem a produkcí ryb v nádržích v České republice, kde se chov ryb soustředí především na tradiční rybníkářství, lze vnímat zmíněný experimentální intenzivní chov ryb jako prototypové a moderní zařízení. Snahou experimentálního provozu bude v krátké budoucnosti ukázat produkčním rybářským partnerům a podnikům cestu, jak s úspěchem využívat nové technologické postupy v chovu ryb. Tyto postupy by mohly v kombinaci s rybničním chovem zvýšit celkovou produkci dravých druhů ryb v ČR, které jsou po celé Evropě velmi ceněné a žádané. Tento fakt by mohl významným způsobem zvýšit konkurenceschopnost českého rybářství, což je další ambicí realizovaného projektu. Experimentální intenzivní chov dravých druhů ryb, candátů, okounů, mníků a samců, bude sloužit nejen vědeckým pracovníkům a studentům výzkumného centra CENAKVA, ale také i ke školení rybářských praktiků, kteří zde mohou získávat nové cenné odborné zkušenosti související s

intenzivním chovem ryb. Výstavbu zmíněného zařízení fakulta financovala ze svého rozpočtu. Očekává přitom, že produkce násadových ryb dravých druhů investici v horizontu deseti let plně navrátí. „V intenzivních chovech ryb využívající recirkulační systémy, které nevyžadují trvalý a vydatný zdroj vody, je zcela jistě budoucnost v produkci ryb. Naše odborné pracoviště musí držet krok s celosvětovým vývojem,“ říká Otomar Linhart, děkan Fakulty rybářství a ochrany vod. „Očekáváme, že boom podobných zařízení u nás teprve přijde. Fakulta pak bude moci komerčním firmám poskytovat know-how, stejně jako poradenské služby pro provoz i vedení intenzivních rybářských farem. Zároveň vychováme studenty, kteří budou umět odborně řídit takovéto provozy.“ „V tomto našem experimentálním pracovišti se chceme věnovat především intenzivnímu provozně a finančně efektivnímu chovu dravých druhů ryb, které jsou v našich rybnících omezeně produkovány vzhledem k jejich vysokému kanibalismu,“ říká Tomáš Policar, vedoucí laboratoře intenzivní akvakultury s tím, že v hale o celkovém objemu vody 65 000 litrů již byly nasazeny první ryby. Například candáty, na které se experimentální intenzivní chov bude zpočátku nejvíce soustředit, budou odchováváni do různých velikostí s cílem jejich následného prodeje v kategorii násadového materiálu či tržních ryb. Odchované násadové ryby budou prodávány do intenzivních chovů po celé Evropě, naopak tržní ryby poputují na stůl českých zákazníků. Recirkulační akvakulturní systémy, které recyklují používanou vodu, čímž nejsou náročné na zdroj vody a nevypouští znečištěnou vodu do vodních recipientů, se ve světě využívají již několik desítek let. Jejich výhodou je kontinuální, kvalitní a vyrovnaná produkce ryb po celý rok, šetrnost k životnímu prostředí a úplná ochrana chovaných ryb před predátory. Pracoviště Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích je svým zaměřením v rámci středoevropského prostoru unikátní. Generuje značné množství patentů, užitných vzorů, softwarů, technologií či ochranných známek k registrovaným produktům. Díky praktickému zaměření svých projektů toto univerzitní pracoviště vytváří i značné množství finančních prostředků, jeho příjmy z činnosti ročně přesahující deset milionů korun. Největší podíl na tom má smluvní výzkum, ale i prodej produktů jako je takzvaný Omega 3 kapr, nebo kaviár získávaný šetrnou metodou z vlastních odchovaných jeseterů.

URL| http://www.scienceworld.cz/aktuality/b...vrenych-systemech-s-recyklovanou-vodou/

Sedmička Které potraviny zlepší náladu? 6.8.2015

Sedmička str. 40 Recepty

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Stres je nepřítel i zabiják. Výzkumy ukazují, že kolem čtyřiceti procent lidí potvrzuje, že je stres žene k přejídání nebo konzumaci nezdravých potravin. To pak spouští v těle fyziologické změny, po kterých se stres ještě více prohlubuje. Lze se tomu však vyhnout. Jak? Stačí se zaměřit na správné potraviny. Hořká čokoláda časopisech o psychofarmakologii tvrdí, „Studie uváděné v odborných že lidé konzumující antioxidanty v hořké jsou klidnější a vyrovnanější než ti, kteří čokoládě (nad 90 procent kakaa) ji pravidelně nejedí. Hořká čokoláda prospívá tvorbě lepší nálady a zbavuje tělo napětí a úzkosti. Může za to látka zvaná anandamid, která dočasně blokuje pocity bolesti a deprese. Pozor, musí to ale být čokoláda s minimálně 90 procenty kakaové hmoty,“ vysvětluje Martin Škába. Tajný tip odborníka: Pokud již chcete jíst kousek hořké čokolády, znásobíte efekt na vaše tělo tím, že si k tomu dáte kousek ovoce (jablko, hroznové víno, hrušku, banán, kiwi, avokádo) a lžičku dýňových nebo konopných semínek.

Omega-3 mastné kyseliny doplňky s obsahem omega-3 mastných kyselin Zahrňte do svého jídelníčku krilový olej a další názvem »rybí tuk«. Výzkumy ukazují, že pravidelná (EPA a DHA). Často se setkáte s neodborným emocionální pohodu a působí jako antidepresivum. konzumace těchto zdravých tuků má vliv na minimálně 3-5 g EPA a DHA za den. Aby byly účinky znatelné, je nutné doplňovat Banány Banány obsahují dopamin, přírodní rodní chemickou látku, která má vliv na vaši náladu. Jsou také bohaté na vitaminy B, včetně vitaminu B6, které pomáhají uklidnit váš nervový systém. Dále také hořčík a další živiny spojené s pozitivní náladou. Houby Houby jsou úžasné léčivé potraviny mající dopad i na snižování stresu. Doporučuji si pořídit extrakty z cordycepsu, reishi. shiitake nebo Kurkuma Kurkuma je koření zlatavé barvy, běžně používané v Indii pro účely zdravotní péče a pro konzervaci potravin. Kurkumin, min, látka, která dává kurkumě její žlutou barvu, má silné antioxidační, antivirové, protizánětlivé, antibakteriální a antimykotické anúčinky. Bílkoviny Malé množství vysoce kvalitního zdroje bílkovin - jako jsou organická Gouda, hrst nesolených vejce, kousek kozího sýra makadamových, pekanových para ořechů - pomáhá ořechů, mandlí nebo udržovat hladinu cukru v krvi stabilní a to má vliv na tvorbu energie a na náladu. Bobulové ovoce Antokyany jsou pigmenty, které dávají plodům, jako jsou borůvky a ostružiny, jejich typické zbarvení. vašemu mozku produkovat dopamin, Tyto antioxidanty pomohou chemickou látku, která je rozhodující pro koordinaci, funkce paměti a nálady. Už za týden: Jakou si dát zmrzlinu? Tři NEJHORŠÍ potraviny pro vaši náladu úzkosti až depresí, zdůrazňuji, že níže uvedené „Pokud zažíváte vysoký stres, máte pocity potraviny váš stav ještě zhorší. Je potřeba se jich v jídelníčku vyvarovat,“ varuje Martin Škába. 1 Rafi novaný cukr je »bílý zabiják 21. století«. Má vliv na hladinu krevního cukru, který přináší i změny nálady. V dnešním světě je přidaný cukr v obrovské škále výrobků a lidé si neuvědomují, jaký dopad to má na jejich vitalitu, zdraví i stav jejich mysli. 2 Lepek je bílkovina nacházející se v obilí, jako jsou pšenice, žito, ječmen. Studie ukazují, že pšenice má negativní vliv na náladu, podporuje deprese a vážnější duševní poruchy. 3 Zpracované potraviny obsahují další negativní látky ovlivňující celkový stav těla. Kromě cukru a lepku mohou rovněž obsahovat syntetické ztužené tuky, umělá barviva, glutaman sodný, umělá sladidla (aspartam, cyklamáty, acesulfam K), látky imitující sladkost (fruktózový a glukózo-fruktózový sirup). Foto popis|

sport.ihned.cz Růst cen v červenci zpomalil, hlavně díky cenám potravin. Nejvíce podražily cigarety 10.8.2015

sport.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz Radek Bednařík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Po čtyřech měsících prozatím skončilo zrychlování růstu cen v Česku. Hlavní podíl na zpomalení růstu ceny měly potraviny, podražily naopak alkohol a tabák. Zpomalení růstu cen komplikuje život centrální bance, která se snaží dosáhnout dvouprocentní inflace. Růst spotřebitelských cen po čtyřech měsících zpomalil své tempo. Podle údajů Českého statistického úřadu rostly v červenci ceny v meziročním srovnání o půl procenta. Analytici oslovení

agenturou Reuters předpokládali o jednu desetinu procentního bodu rychlejší růst. "Inflace za červenec přinesla jen malé překvapení, ale mohlo by trhu připomenout, že cesta inflace vzhůru bude zřejmě pomalá a ČNB se bude snažit držet svůj kurzový závazek na úrovni 27 korun za euro do avizované druhé poloviny roku," říká Michal Brožka, hlavní analytik Raiffeisenbank. Na zpomalení růstu cen, který je pro spotřebitele příjemný, ale zároveň komplikuje České národní bance dosažení jejího cíle - tedy dvouprocentního růstu cen, se podílely především ceny potravin. Ty v červenci meziročně klesly o jedno procento. V červnu jejich ceny přitom zaznamenaly růst o šest desetin procenta. Koruna je vůči euru nejsilnější od listopadu 2013. Investoři se přestali bát zásahů ČNB - čtěte ZDE Zejména klesly ceny zeleniny, a to o 2,7 procenta meziročně. Rovněž se snížila cena pečiva (3,6 procenta) či masa (3,4 procenta), jejich cena klesala již v červnu. Nejvíce zdražily alkoholické nápoje a tabák. Tabákové výrobky v červenci v meziročním srovnání podražily o téměř devět procent. Zdražilo také vodné a stočné (o 3,4 procenta, respektive o 2,8 procenta v druhém případě). Měsíční vývoj inflace (v procentech) Kometář: Červená křivka vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny daného měsíce ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku. Modrá křivka pak vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny sledovaného měsíce proti předchozímu měsíci. Zdroj dat: ČSÚ "Inflace zůstává nadále velmi nízká a jejího růstu se nedočkáme ani v nejbližších měsících, kdy navíc znovu poklesne - tentokrát v důsledku mírného zlevňování pohonných hmot. Inflace tak zůstane velmi vzdálená cíli centrální banky, na druhé straně se tak díky ní zvýší růst reálných mezd a současně i dále zlepší reálná finanční situace domácností," myslí si Petr Dufek, hlavní ekonom ČSOB. Údaje o inflaci s korunou nepohnuly Kurz koruny na data o inflaci prakticky nereagoval. Krátce po jejich zveřejnění se česká koruna vůči euru obchodovala na úrovni 27,03 Kč za euro. Stále se tak pohybuje kolem hodnoty, při níž Česká národní banka v pátek 17. července intervenovala proti jejímu posilování. ČNB změnila svůj slovník. Otvírá si vrátka pro posílení měny pod 27 korun za euro - čtěte ZDE Silná koruna a na vkus ČNB pomalu rostoucí ceny komplikují centrální bance snahu dosáhnout dvouprocentního růstu cen. Kvůli tomu oslabila v listopadu 2013 kurz koruny z 25,8 Kč za euro na hodnotu přes 27 korun za jednotku evropské měny. HNBYZNYS NA TWITTERU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. Sám guvernér ČNB Miroslav Singer ve čtvrtek na tiskové konferenci sdělil, že silná koruna z posledních týdnů komplikuje dosažení dvouprocentního inflačního cíle. A zopakoval, že ČNB neukončí režim slabé koruny dříve než v druhé polovině příštího roku. Velice jasný závazek dal trhu v pátek i viceguvernér Vladimír Tomšík. Na setkání s analytiky jasně prohlásil, že ČNB "poskytuje trhu kurzové zajištění zdarma na celý rok dopředu". Podle něj centrální banka nemá žádné limity pro to, aby kurz měny ještě celý rok bránila před posílením pod hranici 27 koruny za euro. "Jestli jsou tu ale firmy či analytici, kteří se chtějí zajišťovat a platit za to již teď, tak je to volný trh, takže prosím," dodal Tomšík.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-64439160-rus...nam-potravin-nejvice-podrazily-cigarety

Sladkosti ve slovenských školách zůstanou. Stěžovali si podnikatelé i školy 11.8.2015

sport.ihned.cz str. 0 zahranicni.ihned.cz ČTK, tru Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Úřady se snaží najít způsob jak bojovat s dětskou nadváhou a obezitou, kterou na Slovensku trpí každé sedmé dítě ve věku 11 až 15 let. Zákaz prodeje sladkostí, zmrzlin či hamburgerů ale vyvolal vlnu kritiky, a tak ho ministerstvo zdravotnictví odvolalo. V Česku by se na školách nezdravé potraviny a nápoje prodávat již neměly, příslušná vyhláška schválena dosud ale nebyla. Slovenské úřady již podruhé v průběhu necelého roku ustoupily od plánu zakázat prodej nezdravých potravin na školách. Nejnovější návrh omezit nabídku ve školních bufetech ministerstvo zdravotnictví odvolalo poté, co jeho iniciativa vyvolala vlnu kritiky z řad podnikatelů a škol. V Česku by se na školách nezdravé potraviny a nápoje prodávat již neměly, příslušná vyhláška schválena dosud ale nebyla. Slovenské ministerstvo zdravotnictví minulý měsíc zveřejnilo předlohu vyhlášky, na jejímž základě by od podzimu nemohly bufety a automaty ve školách nabízet kromě jiného cukrovinky, zmrzlinu, výrobky z kakaa a čokolády, potraviny rychlého občerstvení, jako například hamburgery, ale ani solené výrobky. Jídlo pod dohledem: Svět řeší epidemii obezity, je čas na intervenci - čtěte ZDE Tím by se výrazně omezila nabídka zboží, v současnosti se na školách zákaz prodeje vztahuje na alkoholické nápoje, tabákové výrobky či nápoje s obsahem kofeinu. Předlohu ministerstvo zdravotnictví zdůvodnilo snahou zmírnit obezitu a s ní souvisejících onemocnění u dětí a mládeže. Proti regulaci se postavila kromě jiných desítka zaměstnavatelských a profesních sdružení, které v pondělí oznámily, že vyzvaly vládu, aby chystanou regulaci odvolala. Tvrdily, že záměr by vyústil ve výrazné omezení sortimentu prodávaného zboží ve školách a že návrh byl zveřejněn bez předchozí diskuse. Školy zase upozornily, že žáci by si mohli například sladkosti koupit v prodejnách v blízkosti škol. Ministerstvo zdravotnictví požadavku vyhovělo a návrh zmiňované vyhlášky z legislativního procesu stáhlo. Podobný návrh na vyloučení sladkostí a dalších produktů ze sortimentu školních bufetů loni ztroskotal i ve slovenské sněmovně. Parlament sice hlasy poslanců vládních sociálních demokratů (Směr-SD) premiéra Roberta Fica nejprve příslušný zákaz prosadil, zákon ale následně poslancům vrátil prezident Andrej Kiska a parlament veto hlavy státu při opětovném projednání předlohy již neprolomil. Téměř každý dospělý Ir bude mít do roku 2030 nadváhu. Tloustne i Česko - čtěte ZDE Plány zakázat prodej vybraného zboží ve školních bufetech i tehdy provázela kritika. Potravinářská komora Slovenska tvrdila, že podobné restrikce schválené v Maďarsku nebo Rumunsku se minuly účinkem, protože prý stoupl prodej cukrovinek v okolí škol. Z dřívějšího průzkumu vyplývá, že na Slovensku trpí nadváhou nebo obezitou zhruba každý sedmý žák ve věku 11 až 15 let. U dospělé populace na Slovensku je výskyt nadváhy ještě rozšířenější. V Česku se podle novely školského zákona nebudou smět v prostorách škol od září prodávat nezdravé potraviny a nápoje. Vyhláška, která by je měla konkrétně specifikovat, ale podle deníku Právo do začátku září v platnost nevstoupí.

URL| http://zahranicni.ihned.cz/evropa-slov...stanou-stezovali-si-podnikatele-i-skoly

Stavitel JATKA 78: Holešovická tržnice dnes 7.8.2015

Stavitel str. 22 Industriální stopy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Industrializace na konci 19. století přinesla obcím v okolí Prahy nebývalý stavební rozmach. Na svou dobu moderní průmyslové objekty vtiskly charakteristický ráz mnohým dnešním pražským čtvrtím – Karlínu, Smíchovu nebo Vysočanům, ale především Holešovicím. Holešovice a Bubny byly jako jedny z prvních připojeny v roce 1884 k hlavnímu městu. Rovinatá poloha při řece Vltavě byla velmi vhodná pro novou průmyslovou výstavbu, navíc s možností rozvoje a napojení na lodní a železniční dopravu. Od poloviny 19. století protínala území trať Státní severní dráhy z Prahy do Drážďan. Jestliže se okolní pražská předměstí rychle plnila převážně průmyslovou výrobou založenou na strojírenství, Holešovice se staly jakýmsi hospodářským zázemím Prahy, a to v prvé řadě vybudováním centrálních jatek, výstavbou mlýnů, elektráren, nádraží, železničních dílen a pro Prahu významného přístaviště. Ve druhé polovině 19. století se výstavba výrobních objektů začala podřizovat nejnovějším poznatkům, nově byly koncipovány také stavební předpisy. Zejména na výstavbu jatek jako výrazného reprezentanta potravinářského průmyslu byly v této době kladeny zvláštní nároky vedené snahou o zlepšení zdravotní situace ve městech. Nevhodné podmínky porážek ve vnitřním městě a postupně zvyšovaný důraz kladený na hygienu vedl k vydání vůbec prvního zákona v českých zemích č. 19 z 9. března 1889 o povinném zřízení jatek v Praze. VÝBĚR PARCELY A REALIZACE Pro novou výstavbu byl vybrán pozemek při řece v sousedství nově vzniklých železničních dílen a nádraží Bubny, který nejlépe splňoval zásady pro výběr staveniště. Staveniště bylo vázáno několika podmínkami, kterými byla vhodná poloha na okraji města, dobré dopravní spojení, možnost rozšíření, situování poblíž dráhy, provětrávaná poloha blízko vodoteče, možnost napojení tržiště tak, aby bylo snadněji umožněno společné odvodnění, možnost dokonalejší prohlídky masa. Výstavba areálu koncipovaného původně na obdélném půdoryse 450 x 250 m, který byl při regulaci Vltavy v roce 1929 upraven, byla realizována postupně, o čemž svědčí i dvě prodloužení daná zákonem. Slavnostně byla jatka otevřena 1. července 1895. Jejich koncept, založený na pravoúhlé síti s oddělenými objekty ustájení, porážky, tržnic a administrativních a doprovodných budov, odpovídal nejen tehdejším vzorovým tabulkám, ale řadil se vedle berlínských a mnichovských jatek mezi příkladné evropské stavby. Novostavba areálu se tak stala vzorem pro výstavbu jatek u nás. Projekt vypracovala jateční kancelář, kterou vedl Josef Srdínko, budovy realizovala firma Aloise Elhenického. V ústřední ose byla situována masná burza, správní budova s restaurací a drobnější doprovodné stavby konírny, hasičského sboru a kontumační stanice. Západní část tvořily chlévy a tržnice hovězího a vepřového dobytka, východní část pak byla určena k porážkám a prodeji masa. Dominantní postavení zaujímala vodárenská věž. Podél celé západní strany byla zřízena vlečka o třech kolejích s vykládací rampou. U vstupu pak byla umístěna dvojice monumentálních sousoší od B. Schnircha a Č. Vosmíka. OCEL, DŘEVO, KÁMEN A REŽNÉ CIHLY Nejrozlehlejším objektem v areálu byla v té době porážka vepřového dobytka, sestávající ze tří souběžných objektů s vnitřním propojením krytých dřevěných krovů Polonceuovy soustavy. Po stavební stránce spočíval princip konstrukčního řešení téměř všech objektů v kovových podporách, ocelových překladech a dřevěných krovech. Obvod tvořilo omítané zdivo s kamennými podezdívkami. Otvory byly zaklenuty segmentovými klenbami a lemovány režným cihelným zdivem. V podzemí byly umístěny chladírny, celý areál byl napojen nejprve na vodu říční, posléze připojen na vodárnu v Káraném a měl vlastní kanalizační síť.

Dle zastavovacího plánu byly budovy postupně rozšiřovány a doplňovány. Zásadní úpravy, provedené v letech 1929– 1930, spočívaly v prodloužení tržnice vepřového masa a výstavbě nového chladírenského objektu. Dostavba navázala ve hmotové siluetě na původní tržnici, avšak již s moderním řešením ocelového krovu, který dodala firma Českomoravská – Kolben-Daněk. V roce 1930 byl vybudován v sousedství vodárenské věže samostatný chladírenský objekt, v témže roce byl realizován také sklad kůží. Od 30. let 20. století se uvažovalo o ukončení provozu jatek a jejich přemístění. Proto byla v jejich těsném sousedství povolena bytová výstavba. HLEDÁNÍ NOVÉHO VYUŽITÍ Jatka však svému účelu sloužila až do roku 1983, kdy byl provoz přemístěn do Čakovic a Písnice. Pro budovy se hledalo a dosud hledá nové smysluplné využití. Dnes je areál využíván především jako tržnice se sklady a obchody, část budov je opuštěná. Přestože byl areál v roce 1993 prohlášen kulturní památkou, myšlenky Holešovická jatka zbourat se čas od času objevují. Proto je velkým počinem adaptace porážkových hal, dnes označených čísly 7 a 8, pro kulturní účely. S pořádáním divadelních představení se tu začalo v loňském roce. Pro stálou scénu bylo třeba stavebně prostory upravit a na úpravu získat finanční prostředky. Proto byla vyhlášena internetová sbírka s názvem „Nakopni jatka“. Stalo se neuvěřitelné, peníze se podařilo shromáždit v termínu. DIVADLO V INDUSTRIÁLU Pod vedením architektonické kanceláře Mjölk architekti a za přispění scénografa Hynka Dřízhala vznikl unikátní divadelní prostor Jatka 78 založený na industriálním výrazu dochovaného prostoru. S minimálními stavebními úpravami se podařilo vytvořit neuvěřitelnou atmosféru a syrovost prostředí oživit uměleckými artefakty. Metodě šetrné konverze při zachování původního vzhledu, kterého je dosaženo minimálními zásahy do interiérů, napomáhá zejména fakt, že původní dispoziční řešení halových prostorů odpovídá téměř z 95% novému provozu. Zachování stavebních prvků v podobě původních podlah, drobného mobiliáře druhotných vedení podtrhuje zvláštnost průmyslové architektury. Princip dochování autentického prostoru, doplněného uměleckými artefakty a nezbytným zázemím, vytváří v návštěvníkovi zvláštní pocitové napětí. Dnes patří Holešovice mezi výrazné městské čtvrti. Mnohé průmyslové stavby ožívají, mnohé nenávratně mizí, mnohé prošly konverzí. Za velkou ztrátu lze považovat bourání železničních dílen v Bubnech, za přínos nové využití parních mlýnů nebo továrny na vodoměry. Holešovice se mění, přejme si, aby charakteristická průmyslová čtvrť, byť změny potřebuje, si do budoucna zachovala svého specifického ducha i možná trochu nostalgickou atmosféru, třeba již v pochopení kultivovaných konverzí, k čemuž kulturní využití alespoň části jatek zcela jistě přispěje. ** ÚSTŘEDNÍ JATKA, HOLEŠOVICKÁ TRŽNICE – A CO DÁL? Ústřední jatka hlavního města Prahy sloužila až do roku 1983, kdy byla přebudována na tržnici. Ta měla být původně zaměřena hlavně na velkoobchod, ale brzy si našla oblibu i u drobných nakupujících. Holešovická tržnice je od roku 1993 památkově chráněný areál. O tom, že ani taková ochrana může být pro zachování celého areálu, dokumentujícího v ojedinělém souboru technologický proces přípravy masa a to od dopravy živých zvířat až po expedici masa, nedostatečná, svědčí právě příběh pražských jatek – pražské tržnice. Můžeme, myslím, odpovědně konstatovat, že bez zásahu občanských aktivit by developerské snahy na tomto území v boji s technickou památkou asi zvítězily. I když boj ještě není dle mého názoru dobojován. Jsme rádi, že při těchto občanských aktivitách byla nápomocna i platforma „Industriální stopy“. Ing. Svatopluk Zídek Kolegium pro technické památky ČKAIT & ČSSI Foto popis| 01 > Vstup do areálu Foto popis| 02 > Prosvětlení původní masné tržnice Foto popis| 03 > Vodárenská věž Foto popis| 04 > Průčelí chlévu hovězího dobytka Foto popis| 05 > Původní chlévy Foto popis| 06 > Chladírna Foto popis| 07 > Divadlo Jatka 78

Foto popis| 08 > Interiéry divadla Foto popis| 09, 10 > Vizualizace divadla Jatka 78 z architektonického ateliéru Mjolk – prostor by měl sloužit jako víceúčelový, včetně výuky dětí a akrobatů

svobodnymonitor.cz Neovladatelná chuť na sladké je ze 30 % dědičná, buňky lze ale i "vycvičit" 9.8.2015

svobodnymonitor.cz str. 0 Zprávy, Tech & Věda, Fitch, kosmické lety, Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Proč některým lidem nechutnají sladkosti a jiní si na nich dokáží vypěstovat závislost, zjišťovali vědci z Monell Chemical Senses Center ve Philadelphii. Při své studii testovali kvůli vlivům dědičnosti také dvojčata a jejich výsledky byly překvapující. Nová americká studie otřásla dosavadními odbornými poznatky ohledně konzumace cukru. Dosud se vědci domnívali, že pokud jedinec v dětství konzumuje velké množství cukru, jeho chuťové buňky v podstatě "otupí" a v dospělosti je pak méně vnímavý právě vůči cukru. Neboli že ze zmlsaného dítěte vyroste ten, který si o pár let později do kávy v klidu nasype čtyři lžičky cukru. Jenže pravda je zřejmě trochu někde jinde. Kdo konzumuje nehodnotnou či nevyváženou stravu, bude mít častěji chuť na sladké a spotřebuje pravděpodobně více cukru než ten, kdo jej přijímá dostatek z běžné stravy (z brambor, těstovin, rýže a podobně). Odborníci z Philadelphie se rozhodli zjistit, nakolik je citlivost na sladké u lidí určená již dědičnými vlivy. Pro eliminování vlivů prostředí a životního stylu se rozhodli testovat dvojčata, která mívají podobné dědičné dispozice. Do průzkumu zapojili na 243 jednovaječných a 452 dvouvaječných dvojčat, 511 účastníků nemělo dvojče žádné. Tým pod vedením Daniella Reeda z Monell Chemical Senses Center poté podával dobrovolníkům čtyři různé látky. Dvě na bázi přírodního cukru (fruktóza a glukóza), další dvě pak obsahovaly umělá sladidla aspartam a Neohespiridin dihydrochalkon (NHDC). Z výsledků vyplynulo, že přibližně 30 procent v rozdílech vnímání stejné chuti mezi jednotlivci způsobují geny. Pokud ale někdo v dětství konzumuje často sladké či slané, neznamená to automaticky, že stejné preference chutí bude mít i v dospělosti. Naopak, výzkum prokázal, že skladba stravy v dětství nemá žádný vliv na vývoj chuti a citlivosti na jednotlivé látky v dospělosti. Dosud se přitom mělo za to, že tento vliv je zásadní. Důležitější však je, kolik cukru člověk přijímá denně i v jiných potravinách. Kdo tudíž konzumuje nehodnotnou či nevyváženou stravu, bude mít častěji chuť na sladké a spotřebuje pravděpodobně více cukru než ten, kdo jej přijímá dostatek z běžné stravy (z těstovin, rýže, ovoce a podobně). Konec otroků cukru Dalším překvapením pro vědce byl fakt, že se neobjevil rozdíl mezi vnímáním jednotlivých druhů cukru. Kdo potřeboval hodně cukru k oslazení kávy, potřeboval také hodně umělého sladidla. Jednotlivé cukry navíc od sebe dobrovolníci nebyli schopní chuťově rozeznat. Zkoumání sladké chuti je podle amerických odborníků důležité, protože se od ní odvozují základní stravovací návyky a pod "chemickým" vlivem hladiny cukru v těle si člověk vybírá i potraviny při nákupu. Výrobci potravin by pak mohli doslazovat potraviny seč by chtěli, zákazníky by na "hromadu cukru" nenalákali už ani podvědomě.

Pouze ti, kteří pochopili základní metabolické mechanismy (neboli látkovou přeměnu) svého vlastního těla, dokáží podle studie cíleně řídit sami sobě přísun cukru i soli a vyhnout se tak konzumaci nezdravých potravin či vzniku nevhodných stravovacích návyků. V mnoha ohledech jsou ale výsledky studie dobrou zprávou. Pokud lze totiž vnímání chutí ovlivnit alespoň částečně životními návyky, znamenalo by to kromě jiného naději pro obézní jedince, kteří mají problémy s ovládáním chuti k jídlu. Ti by se mohli být schopní naučit "vycvičit" své chuťové buňky natolik, že by měly cukru dost již při konzumaci jeho malého množství. Výrobci potravin by pak mohli doslazovat potraviny seč by chtěli, zákazníky by na "hromadu cukru" nenalákali už ani podvědomě. (kat) PODPOŘTE DENÍK SVOBODNÝ MONITOR.

URL| http://www.svobodnymonitor.cz/zpravy/n...ze-30-dedicna-bunky-lze-ale-i-vycvicit/

Systémy logistiky NEJVĚTŠÍ DISTRIBUČNÍ CENTRUM PRO MRAŽENÉ ZBOŽÍ 12.8.2015

Systémy logistiky str. 11 Příloha - Eastlog 2015

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět REPORT OUTSOURCING ZPRACOVÁNÍ RYB A MASA V PRAXI Druhý den kongresu EASTLOG byl zasvěcen praktickým ukázkám. Bylo krásné slunečné dopoledne, jež pro více než 40 logistiků podtrhl slogan Dont worry, be HOPI. Ano, cestovalo se do distribučního centra společnosti HOPI Česká republika, konkrétně v Jažlovicích. Účastníci mohli vidět logistické prostory, včetně mrazírny a výrobny pro některé partnery HOPI. Firma v současnosti působí v pěti zemích, zaměstnává 4000 zaměstnanců a dopravní park zahrnuje 550 kamionových souprav. Ročně firma distribuuje 4,5 milionu palet a v loňském roce generovala obrat ve výši zhruba 400 milionů eur. Celková kapacita skladový ploch přesahuje 450 000 m2. Přítomní se mohli seznámit také s podmínkami provozu a logistiky oddělení Ultrafresh, s čímž byla spojena také velmi přísná bezpečnostní a hygienická opatření. Prostory výrobny masa a ryb v hale H1 v Jažlovicích se otevřely na začátku roku 2014. Celý provoz je řešen multifunkčně a surovina ze může být přijímána na paletách nebo ve visu. Kapacita příjmové chladírny je přibližně 20 tun masa ve visu a na paletách. Celý provoz je koncipován jako liniový, tedy na začátku linky dochází k hrubému bourání masa, následuje jemné bourání a poté úprava pro potřeby konečných spotřebitelů nebo profesionálních zákazníků. V květnu loňského roku se k výrobě masa připojila i výroba ryb. Suroviny jsou dodávány zákazníky a ke službám, jež zajišťuje HOPI patří kuchání, filetování nebo výroba šupinkového ledu. Účastníci exkurze se mohli seznámit také s podmínkami provozu vivária s živými humry, kteří potřebují velmi jasně defi nované životní podmínky. Návštěvníci si mohli prohlédnout také distribuční centrum pro mražené zboží, které tvoří dvě haly a v současnosti je největším mrazírenským centrem v České republice s přibližně 37 000 paletovými pozicemi. Teplota v mrazírenském provozu klesá až pod minus dvacet stupňů Celsia. Účastníci SEELOGu se mohli na vlastní kůži přesvědčit, že pobyt v těchto prostorách je pro skladníky velmi náročný. V závěru čekal na hosty raut i s produkty, které vyrábí HOPI, resp. firmy v rámci HOPI Foods, a společná fotografie na památku. »ODDELENÍ ULTRAFRESH ZAHRNUJE I VIVÁRIUM S ŽIVÝMI HUMRY« BUSINESSLOG : TÉMER 130 REALIZOVANÝCH SCHUZEK BUSINESSLOG je speciální sekce kongresu EASTLOG, která zahrnuje desetiminutová „speed-datingová“ setkání zprostředkovaná na přání klienta na základě nabídky dodavatelů. Letos se jich uskutečnilo téměř 130 a byli i maratónci,

kteří jich zrealizovali kolem desítky. Cílem BUSINESSLOGu je zajistit setkání poskytovatelů a uživatelů logistických služeb a produktů, nabídnout partnerům kongresu další přidanou hodnotu aktivní organizací setkání s jejich potenciálními klienty. Všechna setkání proběhla v dostatečně dlouhé přestávce konferenčního programu, takže jejich účastníci nezmeškali žádnou přednášku ani panelovou diskusi. Podle ohlasů účastníků se zdá, že tento koncept představuje velmi vítanou součást kongresu EASTLOG. REKLI O EASTLOGU : Na EASTLOGu vládla velmi přátelská atmosféra. Akce je pro nás určitě přínosem, protože se seznámíme s potenciálními zákazníky nebo i partnery z různých oborů a vyměňujeme si informace a zkušenosti. Navázali jsme mimo jiné vztahy s možnými dodavateli a partnery, s nimiž se dobře doplňujeme v našich produktových portfoliích. Ale získali jsme i zajímavé kontakty na straně našich potenciálních zákazníků, kterým jsme takto schopni představit naše portfolio a služby. Počítáme s účastí na kongresu EASTLOG i příští rok. Martin Kudrna výkonný ředitel RADIUM Foto popis|

Šumperský a jesenický deník Čím více kuponů nasbíráte, tím lepší výhru získáte Šumperský a jesenický deník str. 5 U nás doma (r) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

11.8.2015

zpět Šumperk, Jesenicko – Bečka skvělého piva Albert z nového pivovaru v Sobotíně, ochutnávka z rodinné konzervárny Via Delicia v Zábřehu, poukaz na nákup v šumperské prodejně Hasbike, velkolosinské pralinky, prohlídka minipivovaru Kolštejn s ochutnávkou, balíček od firmy Tradiční produkty, oblíbené müsli tyčinky z Úsovska, produkty z Levandulové biofarmy v Bezděkově či Levandulové kavárny v Zábřehu, likéry z pálenice Maršíkov, poukazy na lanovku v Koutech nad Desnou, pivoBravůrzLoučnénad Desnou či balíček produktů od prvního českého výrobce biopotravin u nás, společnosti ProBio ze Starého Města – to vše je v nabídce letní soutěže se Šumperským a jesenickým deníkem. „Tentokrát chceme dát našim čtenářům možnost zasoutěžit si a ochutnat produkty z našeho regionu. Mnozí lidé totiž nevědí, že se na Šumpersku či Jesenicku vaří skvělé pivo, vyrábějí lahodné paštiky, produkty z léčivé levandule, zdravé potraviny, pralinky, které se rozplývají na jazyku, či prodávají ty nejkvalitnější sýry z Holandska,“ uvedla šéfredaktorka Šumperského a jesenického deníku Soňa Singerová. Potvrdila, že účelem soutěže je zviditelnit regionální výrobce a producenty netradičních zážitků, ale i odměnit nejvěrnější čtenáře a k Šumperskému a jesenickému deníku jim dát něco navíc. Pravidla soutěže jsou jednoduchá. Po dobu akce, tedy od 1. července do 25. srpna, budeme na stránkách Šumperského a jesenického deníku každý den tisknout soutěžní kupon. Celkem tedy vyjde 47krát. Kdo doručí do redakce do úterý 1. září do 12 hodin nejvíce kompletně vyplněných kuponů na jedno jméno, vyhrává nejhodnotnější cenu. Vsázce jsou bečky piva, balíčky či slevové kupony v hodnotě od několika tisíců až po stokoruny. Po dobu, kdy budeme tisknout kupony, postupně představíme partnery soutěže. Těch je celkem dvanáct, takže upozorníme čtenáře na dvanáct zajímavých produktů ze Šumperska nebo Jesenicka. Odměnu máme pro tři desítky čtenářů! Proto sbírejte kupony, pokud si zajistíte od každého čísla více kusů, máte větší šanci na první příčky v soutěži. Vyhodnocení soutěže pak najdete v Šumperském a jesenickém deníku ve středu 2. září. Výhry si budou moci čtenáři v den vyhlášení výsledků soutěže vyzvednout v redakci Šumperského a jesenického deníku. UPOZORNĚNÍ: Ze soutěže budou vyloučeny distribuční společnosti, jejich zaměstnanci a prodejci Šumperského a jesenického deníku a jejich rodinní příslušníci a také samozřejmě zaměstnanci redakce.

Poznejte, jak chutná region, kupon č. 35 Pokud se chcete zapojit do soutěže Poznejte, jak chutná Šumpersko a Jesenicko, vystřihujte tyto kupony. Originální a kompletně vyplněné kupony ze Šumperského a jesenického deníku je třeba doručit nejpozději do úterý 1. září do 12 hodin do redakce na adresu: Jeremenkova 1, 787 01 Šumperk. Bližší informace získáte na telefonu: 583 300 311. JMÉNO A PŘÍJMENÍ:..................................................................... ADRESA:.......................................................................................... TELEFON: ................................................................................................. JSEM PŘEDPLATITEL DENÍKU: ANO m NE m (hodící se zaškrtněte) Prosíme soutěžící, aby vyplnili tento kupon a celý jej vystřihli. Z jednoho vydání můžete nasbírat i více kuponů! Foto popis| Region| Střední Morava

Technický týdeník Nejmodernější obaly se vyrábějí i v Maďarsku 11.8.2015

Technický týdeník str. 15 Plasty

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Společnost Tetra Pak otevřela nedávno svůj rozšířený podnik na výrobu obalových materiálů ve městě Budaörs v Maďarsku. Po investici ve výši 1,2 mld. korun nyní podnik dokáže vyrábět i obaly se zalaminovaným otvorem (technologie PLH). Společnost instalovala také novou linku, teprve druhou na světě, která dokáže vyrábět inovativní sterilizovatelný papírový karton jako alternativní obal na konzervované potraviny. Tetra Pak, největší světový dodavatel řešení pro zpracování a balení potravin, neustále vyvíjí a zdokonaluje své technologie, aby mohla zákazníkům nabízet nejmodernější obalová řešení. Vedle těchto změn na straně spotřebitelské poptávky i výrobci potravin očekávají od svých dodavatelů efektivnější a méně nákladná řešení. Po instalaci nové výrobní linky bude Budaörs po Švýcarsku teprve druhý výrobní podnik na světě schopný vyrábět obaly typu Tetra Recart®. Jde o první papírový obalový materiál na světě, který umožňuje tepelnou úpravu zpracovaných potravin po naplnění a uzavření kartonu. Tato technologie nabízí nákladově efektivní a ekologickou alternativu pro tradiční konzervované výrobky (polévky, omáčky, hotové pokrmy, zeleninu a ovoce) nebo potravu pro domácí zvířata. Obaly Tetra Recart šetří prostor v regálech a jsou lehčí, levnější na přepravu a otvírají se snáze než plechové konzervy a zavařovací sklenice. Navíc jsou 100% recyklovatelné.

Test DNES Rozdíly v barvě, chuti, vůni 11.8.2015 Test DNES str. 4 Test IVA ŠPAČKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Výsledky testu Jahodové sirupy Některé sirupy šly nalévat dobře, jiné lepily lahev i prsty GRÜNHOF ovocný sirup jahoda 1,8 cena 79,90 Kč/500 ml výrobce Holderhof Produkte AG

koupeno Tesco, OC Nový Smíchov Sirup obsahuje nejvíc jahod ze všech vzorků, téměř třetinu, a není ředěn jiným ovocem. Ve složení má hodně cukrů (téměř dvě třetiny ve 100 g). V koncentrované podobě chutnal expertům nejvíc ze všech vzorků, dobrou známku mu dali, i když ho ochutnali jako naředěný nápoj. Všichni ocenili přirozenou barvu. Dětem se příliš nelíbil obyčejný design lahve. Minusem balení bylo to, že mělo na víčku uvedena dvě různá data trvanlivosti. Výsledky v číslech Cena za litr nápoje........ 14,50 Kč Známka za degustaci............. 2,3 Ovocná složka..................... 30 % **** Fruiss Sirop, Fraise, Fraise des Bois 1,9 cena 119 Kč/700 ml výrobce Routin koupeno Kaufland Sirup obsahuje 15 % šťávy z jahod a lesních jahod. Cukry tvoří ve 100 gramech sirupu dvě třetiny obsahu. Dětem se líbila barva, připomínala jim rubíny, expertům přišla moc tmavá. Vůně neoslnila dětskou porotu ani dospělé. Sladká chuť měla pro obě skupiny netypické chuťové tóny, v koncentrátu byl znát odstín zkvašených jablek. Děti zaujala netradiční hranatá lahev ze skla, připomínala jim však spíš ocet. Výsledky v číslech Cena za litr nápoje........ 21,30 Kč Známka za degustaci............. 2,4 Ovocná složka......nejméně 30 % **** RAUCH happy day Sirup Strawberry 2,4 cena 69,90 Kč/700 ml výrobce RAUCH Fruchtsäfte koupeno Tesco, OC Nový Smíchov Sirup obsahuje 20 % koncentrované jahodové šťávy, kromě ní i černý bez. Ve 100 g sirupu je 60 g cukrů. Vzorek měl nejvíce vitaminu C a z víčka s nálevkou se dobře naléval. Šťáva připomínala barvou spíš pomeranč, jinak však zejména dětem chutnala, i když byla kvůli menšímu doporučenému ředění až moc sladká. Chlapcům vadilo, že obal pokrývá celou lahev a není vidět, jakou barvu má sirup uvnitř a kolik ho je.. Výsledky v číslech Cena za litr nápoje........ 14,30 Kč Známka za degustaci............. 2,5 Ovocná složka......nejméně 20 % **** Relax Sirup Jahoda lesní jahoda 2,9 cena 62,90 Kč/700 ml prodejce MASPEX Czech koupeno Billa, Praha 6

Sirup obsahuje hlavně jablečnou šťávu, teprve pak jahody a lesní jahody. Na 100 g sirupu připadá necelých 60 g cukrů. Barva koncentrátu připomíná třešni či malinu, na děti působila přirozeně, stejně jako vůně. Oběma skupinám přišla šťáva i kvůli nižšímu ředění příliš sladká a dospělým vadila výraznější kyselost. Obal se líbil malým dětem, větším přišel cirkusový potisk na sirup nevhodný. Nálevka na víčku je komfortní. Výsledky v číslech Cena za litr nápoje........ 12,80 Kč Známka za degustaci............. 2,6 Ovocná složka......nejméně 12 % *** HELLO Ovocný Sirup extra hustý jahoda 2,9 cena 59,90 Kč/700 ml výrobce Linea Nivnice koupeno Tesco, OC Nový Smíchov Sirup s jahodovou šťávou, kyselinou citronovou, aromatem a barvicími extrakty obsahuje na 100 g přes 60 g cukrů. Šroubovací uzávěr bez nálevky znesnadňuje rozlévání. Dětem ani dospělým se nelíbila zakalená narůžovělá barva a trávově citrusová vůně. Chuť označily obě skupiny za kyselou a umělou. Koncentrovaný sirup označili experti za nahořklý. Obal se dětem líbil, ale nechápaly, proč jsou na něm srdíčka. Výsledky v číslech Cena za litr nápoje........ 10,70 Kč Známka za degustaci............. 3,2 Ovocná složka......nejméně 10 % *** Krtečkův ovocný sirup extra hustý 3,0 cena 56,90 Kč/700 ml prodejce X-Life koupeno Kaufland Sirup obsahuje nejméně 10 % jahodové koncentrované šťávy. Na 100 gramů sirupu připadá necelých 60 g cukrů. Barva šťávy připomínala oběma skupinám spíš grep. Sirup voněl po zkvašených jablkách a chutnal chemicky po citrusech. Menším dětem se líbil obrázek Krtečka, větším připadal trapný. Hrdlo neumožňuje komfortní nalévání do sklenic. Na obale nebyl uveden objem ani množství vyrobené šťávy, jen gramáž sirupu. Výsledky v číslech Cena za litr nápoje........ 10,20 Kč Známka za degustaci............. 3,3 Ovocná složka......nejméně 10 % *** Yo Fruchtsirup Erdbeere 2,5 cena 74,90 Kč/700 ml výrobce Eckes-Granini Austria koupeno Tesco, OC Nový Smíchov Sirup obsahuje 10 % koncentrované jahodové šťávy, dále černé jeřabiny, jablko a bez. Ve 100 g sirupu je cca 60 g cukrů. Štáva chutnala expertům nejvíce ze všech, v koncentrované podobě ji

označili jako třetí nejlepší, barva jim přišla netypicky tmavá. Dětem připomínala krev, v chuti jí přiřkly první místo a jako plus označily obal, po němž se jim „sbíhají sliny“. Lahev se výborně drží v ruce a nálevka na víčku pomáhá tomu, že sirup jde dobře rozlévat do sklenic. Výsledky v číslech Cena za litr nápoje........ 15,30 Kč Známka za degustaci............. 2,1 Ovocná složka......nejméně 20 % *** Albert Excellent Sirup jahoda 2,6 cena 59,90 Kč/700 ml výrobce NELI, pro Ahold koupeno Albert, Smíchov Sirup obsahuje jahodovou a bezinkovou koncentrovanou šťávu avíce než polovinu obsahu tvoří cukry. Neobsahuje barviva, konzervanty ani antioxidanty. Dětem chutnala tato šťáva nejvíc ze všech a líbil se jim obal s přírodně zobrazenou jahodou. Expertům přišla barva příliš tmavá. Chuť byla kvůli nižšímu poměru ředění sladká tak, že až štípala. Minusem je šroubovací uzávěr, kvůli kterému sirup ulpívá na lahvi i na prstech. Výsledky v číslech Cena za litr nápoje........ 12,20 Kč Známka za degustaci............. 2,1 Ovocná složka..................... 20 % *** Sirup Jahoda Tradiční cukrový 2,7 cena 119 Kč/500 ml výrobce Hradecké delikatesy koupeno Sklizeno, Praha 10 Ručně vyráběný sirup obsahoval nejvíce cukrů ze všech (66 g/100 g). Plusem bylo, že kromě kyseliny citronové neměl jako jediný žádná další barviva, konzervanty, antioxidanty či aromata. Nevýhodou však byl vysoký poměr ředění 1:15, kvůli němuž ho děti i dospělí vyhodnotili nejhůř ze všech. Světlá barva připomínala šťávu z jídelny, slabá byla vůně i chuť. Minusem bylo široké hrdlo, jež kazí dobré nalévání, a dva různé údaje o objemu lahve. Výsledky v číslech Cena za litr nápoje........ 14,90 Kč Známka za degustaci............. 3,9 Ovocná složka..................... 12 % *** Korunní sirup jahoda granátové jablko 3,2 cena 54,90 Kč/750 ml výrobce Karlovarská Korunní koupeno Billa, Praha 6 Sirup má v označení název jahoda, ve složení má však napsáno jen jablko a granátové jablko, čímž mate spotřebitele. Vzorek je stejně sladký jako Hello. Barva šťávy připomíná malinu, vůně připadala dospělým umělá s nádechem lesní jahody. Chuť měla odstín trávy, dřeva, listů a plastu. Dětem se líbil obal, je podle nich hezký, veselý a roztomilý. Lahev se velmi dobře drží v ruce a nálevka

umožňuje sirup dobře nalít. Výsledky v číslech Cena za litr nápoje.......... 9,20 Kč Známka za degustaci............. 2,8 Ovocná složka......nejméně 10 % *** Sirup jupí jahoda 3,3 cena 32,90 Kč/700 ml výrobce Kofola koupeno Tesco, OC Nový Smíchov Sirup obsahuje procento jahodové šťávy. Obal upozorňuje na absenci umělých barviv a sladidel, jako jediný však má ve složení konzervant i antioxidant zároveň. Ve 100 g sirupu je 56 g cukrů. Chuť naředěného vzorku byla výrazně kyselá, nahořklá a bylo v ní cítit sladidla. Děti cítily modelínový přípach. Barva byla vybledlá. Obal se dětem líbil, ale instrukce na něm nešlo kvůli barevnému pozadí přečíst, také písmo bylo malé. Výsledky v číslech Cena za litr nápoje.......... 4,30 Kč Známka za degustaci............. 3,2 Ovocná složka........nejméně 1 % *** ah Basic Strawberry Syrup 4,2 cena 27,90 Kč/700 ml výrobce Albert Heijn koupeno Albert, Václavské náměstí Sirup obsahuje jahodu jen v podobě aromatu, kde jednu složku tvoří jahodový koncentrát. Z hlediska cukrů patří k nejméně sladkým a těsně splnil předpis (sirup musí mít víc než 50 % cukrů). Barva byla velmi světlá. Chuť byla kyselá, málo jahodová, někoho pálila na patře. Lahev se dobře drží v ruce, ale celkový design připomínal dětem čistidlo do domácnosti. Chybějící nálevka komplikuje snadné rozlévání sirupu. Výsledky v číslech Cena za litr nápoje.......... 4,40 Kč Známka za degustaci............. 3,6 Ovocná složka.......není uvedena ** *** známka testu 1-5 vítěz testu výhodný nákup propadák testu výborný ***** velmi dobrý **** dobrý ***

podprůměrný ** špatný * Holky a kluci známkovali vůni, barvu, chuť i vzhled O testu * Testovali jsme 12 jahodových sirupů, které jsme nakoupili v pražských supermarketech (Albert, Billa, Tesco, Kaufland) a ve farmářské prodejně Sklizeno. * Ceny se pohybovaly od 4 Kč do 21 Kč za litr šťávy naředěné dle návodu (ředění se lišilo od 1:6 do 1:15). * Test hradily redakce MF DNES a časopis Svět potravin ze svého rozpočtu. * Ústav konzervace potravin na Vysoké škole chemicko-technologické analyzoval složení a poměr cukrů (sacharózu, glukózu, fruktózu), dále vitamin C, kyselinu benzoovou a sorbovou a syntetická barviva. * 10 vyškolených expertů VŠCHT hodnotilo barvu, vůni, konzistenci, chuť (dále přiměřenost jahodové barvy a chuti) jednotlivých vzorků naředěných dle návodu. Sirup hodnotili také v koncentrované podobě, v jaké si ho lidé dávají do pohárů či palačinek. * Barvu, vůni a chuť sirupů posuzovaly také děti - pět děvčat a osm kluků ve věku od 6 do 13 let. Dětská porota hodnotila zároveň atraktivnost obalů. * Podíl ovocné složky a rozložení jednotlivých typů ovoce jsme hodnotili dle složení na obalech výrobků. * Vedle složení ovoce jsme zkoumali také přítomnost a typ dalších příměsí - aromat, barviv, konzervantů, antioxidantů. * Hodnotili jsme rovněž kvalitu informací pro spotřebitele. Zda výrobky mají na obale uvedeného výrobce a zemi původu, nebo jen prodejce či nic. Zda je datum spotřeby čitelné a jde jednoduše najít objem či gramáž sirupu. Hodnotili jsme i to, jak přehledný je celý obal výrobků a zda je čitelné písmo hlavně u složení sirupu. * Posuzovali jsme také, jak dobře se lahev drží v ruce a zda lze sirup jednoduše rozlévat, či je vyroben tak, že po něm kapky stékají a lepí ruce a lahev. Známku testu tvoří: 40 % ovocná složka (celkový podíl; poměr jahod a dalších typů ovoce) 30 % degustace (expertní, dětská) 10 % cukry (podíl, složení) 10 % složení (barviva, aromata, konzervanty, antioxidanty...) 5 % informace na obale (čitelnost, úplnost, přehlednost) 5 % vitamin C Známka se vztahuje k testovaným vzorkům. Společný test deníku MF DNES a časopisu Svět potravin ve spolupráci s Potravinářskou komorou ČR Foto autor| Foto: Lukáš Procházka. Mafra O autorovi| IVA ŠPAČKOVÁ, REDAKTORKA TESTU DNES

tn.cz Co jíst v horku? Potraviny, které vás zaručeně zchladí 10.8.2015

tn.cz str. 0 TN.CZ/default

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vysoké letní teploty představují velkou zátěž pro náš organismus. Kvůli horku jsme vyčerpaní,

nesoustředění, špatně spíme a nemáme chuť k jídlu. Zároveň nám hrozí dehydratace. Existují však potraviny, díky kterým se těmto nepříjemným potížím můžeme vyhnout. Ovoce s jogurtem ke snídani - ovoce v kombinaci s mléčným výrobkem je ideální volba pro letní snídani. Ovoce nám pomůže doplnit tekutinu, kterou ztrácíme pocením a jogurt dodá tělu laktobacily. Samozřejmě sáhněte po tom bez cukru a umělých sladidel. Z ovoce jsou vhodné například banány. Nejvíce nás zchladí meloun, který obsahuje podle portálu vyzivavnemoci.cz 90% vody. Pokud v horkách běžně omdléváte, noste u sebe broskve. Jsou bohaté na vitamín A, B2 a draslík a působí proti mdlobám. Chlazený nápoj z manga je to nejlepší, co můžete v parných letních dnech pít. Obsahuje vitaminy a minerální látky, které vás nejenom zchladí, ale ochrání vás před únavou z horka. Velmi osvěžující je také angrešt. Jeho konzumací zároveň bojujete proti vráskám a stárnutí kůže, které způsobuje nadměrné opalování. Co se týče citrusových plodů, raději sáhněte po grepu, než pomeranči. Ochladí nás také borůvky nebo jablka. Vražedné vosy mají v Česku první oběť: V horku jsou agresivnější! Králičí nebo krůtí maso - podle internetového portálu vitalita.cz se tyto potraviny řadí k těm se zchlazujícími účinky. Musí být však vhodně zpracované. Králík na smetaně nebo krůtí řízečky se do toho rozhodně neřadí. Zelenina - vhodná je zelenina s vysokým obsahem vody. Perfektní je například okurka, která má maximum vody a minimum kalorií. Dokonale zchlazuje tělo a je protizánětlivá. Výborné jsou okurkové nápoje s mátou. V parných dnech nám pomůžou také rajčata, hlávkový salát nebo ředkvičky. Máta - chuť této bylinky výborně osvěžuje a zchlazuje celý organismus. Nejlépe funguje v kombinaci s vodou, citronem a třtinovým cukrem. Mezi potraviny se zchlazujícími účinky řadíme dále vařené brambory, těstovinový salát, tofu, žampiony, mořské plody, kardamom, sůl, tzatziki, studené polévky, zelený čaj, z alkoholických nápojů pak pivo, šampaňské nebo vinný střik. Naopak vyhnout bychom se měli masovým vývarům, smaženým a tučným jídlům, červenému masu, pohance, zázvoru, skořici nebo pepři. Přesto, že grilování patří k oblíbeným letním aktivitám, ve vysokých teplotách se nedoporučuje. Veškeré grilované maso vysoce zahřívá náš organismus. Stejné dopady má také úhoř, humr, treska, langusta nebo tuňák. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Aug2015/1776617.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/co-jist-v-hor...traviny-ktere-vas-zarucene-zchladi.html

TV Nova Rusko zničilo tuny západních potravin 7.8.2015

TV Nova str. 18 19:30 Televizní noviny

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Reynolds KORANTENG, moderátor -------------------Rusko vyhlásilo válku zakázaným potravinám z Evropské unie. Podle Kremlu ohrožují zdraví obyvatel, a proto úřadům nařídil jejich likvidaci. Rusové od včerejška masově zničili 320 tun sýrů, masa, ryb a jiných zakázaných potravin. Ničí je ve spalovnách a buldozery na skládkách. Maria JEVSTAFJEVA, redaktorka --------------------

Kopce zakázaného sýra mizí pod tíhou válce. Desítky tun vepřového čekají na spálení v peci, a to je teprve začátek. Ruští úředníci vyhlásili válku zakázaným evropským potravinám, které se do země dostávají načerno. Likvidaci podléhají i potraviny bez jasně vyznačeného původu. Likvidace potravin ale Rusy rozzlobila. Petici proti zbytečnému plýtvání jídlem už podepsalo 250 tisíc lidí. Bouřlivé reakce vyvolalo i na internetu. redaktor -------------------"Jen u nás v zemi můžou likvidovat potraviny, které jsme mohli dát chudým nebo dětským domovům." redaktorka -------------------"Jedna šestina Rusů žije v bídě a my si tu jezdíme traktory po jídle. To je správný. Správněji a chytřeji jsme to vymyslet nemohli." Andrej PANČENKO, člen zemědělské inspekce -------------------Toto zboží nemá žádné průvodní doklady, jeho konzumace je nebezpečná, proto ho musíme zničit. Maria JEVSTAFJEVA, redaktorka -------------------Rusové si ale na rozdíl od úřadů myslí své. Proti ničen potravin protestují i karikaturami. redaktor -------------------"Stát, který zvítězil nad sýrem." redaktorka -------------------"Nový znak Ruska po 6. srpnu." redaktor -------------------"Svoboda." Maria JEVSTAFJEVA, redaktorka -------------------Zákaz dovozu potravin ze Západu zvedl Kreml loni jako reakci na sankce. Opatření vyvolalo obrovský růst cen, například za mrkev a za zelí, tedy za základní složky tradičního boršče, teď Rusové zaplatí víc než dvakrát tolik než před rokem. Maria Jevstafjeva, televize Nova.

Tv Pohoda V POHODĚ 10.8.2015

Tv Pohoda str. 23

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět JAK ŠEL ČAS 15. 8. 1957 Narozeniny oslaví zpěvačka a herečka Hana Křížková. 17. 8. 1965 Padesáté narozeniny oslaví režisér, scenárista a herec Filip Renč. 18. 8. 1965

Padesátiny slaví herečka a dabérka Stanislava Jachnická. 19. 8. 1938 V kinech měla premiéru komedie Vladimíra Slavínského Slečna matinka. 19. 8. 1965 Padesáté narozeniny také slaví televizní moderátorka Marcela Augustová. 20. 8. 1937 Do kin byl uveden film Karla Lamače Důvod k rozvodu. ČEMU SE SMĚJÍ NAŠI ČTENÁŘI „Co je na vaší práci nejtěžší, pane doktore?“ „Dostat z pacienta, co má nejraději, abychom mu to mohli zakázat.“ Vtip poslala Helena Vocásková, Pardubice A čemu se smějete vy? Pošlete nám svůj oblíbený vtip. Zdravé vaření Chcete odlehčit svůj jídelníček a přemýšlíte, čím nahradit těžké bramborové přílohy? Pak vyzkoušejte Kukuřičnou polentu naše bio. Ne náhodou si tento pokrm oblíbili v Itálii, ale také v mnoha jiných jihoevropských zemích. Polenta má široké využití - hodí se jako příloha k masu či zelenině, v pevnější konzistenci do ní stačí přidat bylinky a sýr, abychom získali netradiční předkrm. Dá se grilovat v podobě křupavých nugetek nebo konzumovat samostatně jako syté hlavní jídlo. Itálie do kabelky Letní RACIO Free style v sobě snoubí chuť vyzrálých rajčata a bazalky, které se skvěle doplňují a hned vás naladí na výlety nebo přinesou kus dovolené i do kanceláře. Free style s příchutí rajčat a bazalky potěší i všechny, kteří musí dodržovat bezlepkovou dietu. Ideální svačinka do kabelky i na výlety v praktickém balení je vždy po ruce – čerstvá a křupavá! Klobása plná masa Hledáte uzeninu, na které si nejen pochutnáte, ale zároveň budete mít jistotu, že je vyrobena z masa? Potom při nákupu sáhněte po Štýrské klobáse od české rodinné firmy Steinex. Štýrská klobása se může pochlubit 98 % masa. Směs vepřového a hovězího masa je nasekaná a vymíchaná hruběji, proto má klobása viditelnou pravidelnou maso-tukovou mozaiku, která drží šťavnatost. Za specifickou chuť a vůni vděčí vyvážené směsi koření a tradičnímu způsobu uzení, a to kouřem z bukového dřeva. Výborná pomazánka Hamé přichází s novinkou a tou je lehká, chutná a snadno roztíratelná pomazánka EasySandwich. Ideální na váš sandwich, chléb či bagetu. Praktické a znovu uzavíratelné balení se hodí třeba na pohodovou svačinku, na výlet, na party nebo jen tak na chuť. Vyzkoušejte EasySandwich s tuňákem, olivami, karotkou a jarní cibulkou nebo s kuřecím masem. Dejte si pomazánky, kterým neodolala ani Gabriela Soukalová a které doporučuje i šéfkuchař Ondřej Slanina. Na slané i na sladké Hospodyňky už mnoho let používají na pečení sušené droždí Dr. Oetker. Teď mohou najít v regálech i droždí čerstvé. Dr. Oetker uvedl na trh čerstvé pekařské droždí, které je vhodné pro všechny druhy pečiva. Upečete s ním vynikající sladké moučníky, slané housky, domácí chleba i pizzu. Droždí si zachovává vlastnosti po celou dobu trvanlivosti. Foto popis|

Týden Zdražení kam se podíváš. Kvůli zásahům ČNB Týden str. 38 Ekonomika Vladimír Barák Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 10.8.2015

zpět Centrální banka pod vedením guvernéra Miroslava Singera utratila v boji za slabou korunu už 214 miliard korun. Češi si kvůli tomu připlácejí rok a půl za dražší nákupy. A budou dále. Česká národní banka bude i nadále držet kurs koruny kolem hladiny 27 korun za euro, a to minimálně do druhé poloviny příštího roku, prohlásil minulý týden guvernér Miroslav Singer. Na jeho vyjádření s napětím čekali investoři a ekonomové poté, co ČNB nedávno poprvé od listopadu 2013 aktivně intervenovala – prodávala koruny a nakupovala eura, protože domácí měna posilovala a hrozila prolomením centrální bankou deklarované hranice 27 korun za euro. Singer a spol. rozhodli, že budou i nadále znehodnocovat národní měnu, aby příliš neposilovala. Potěšili tak vývozce, kteří za výrobky prodané v cizině vyinkasují více než před intervencí. Naopak čeští spotřebitelé důvody k radosti nemají. Za řadu produktů si už nyní zbytečně připlácejí a budou i nadále. Euro dražší o tři koruny Když Česká národní banka v listopadu 2013 spustila intervence a oslabila korunu, během několika dní nakoupila eura zhruba za 200 miliard korun. Před čtrnácti dny pak utratila dalších 14 miliard korun, odhadují experti ING Banky. I díky těmto zásahům se jedno euro kupuje zhruba za 27 korun. Bez zásahů centrální banky bychom na tom byli o poznání lépe. „Česká měna je oproti své reálné hodnotě podhodnocena minimálně o tři koruny. Euro bychom koupili za 24 korun,“ říká Eva Zamrazilová, bývalá členka bankovní rady ČNB a v současnosti hlavní ekonomka České bankovní asociace. Tak výrazný rozdíl mezi reálnou hodnotou koruny a její uměle drženou výší se samozřejmě projevuje při každodenních nákupech. „Nejvíce se zvýšily ceny zahraničních rekreací, pohonných hmot, osobních automobilů, oděvů a obuvi, kosmetiky, ovoce a zeleniny, čaje, kakaa, koření,“ uvedl pro TÝDEN Tomáš Chrámecký z tiskového odboru Českého statistického úřadu. Odhadnout, jak přesně se na zdražení zboží podepsaly kroky ČNB, není snadné. U zboží vyrobeného v zahraničí je zdražení výraznější, protože do jeho ceny mohou obchodníci promlouvat minimálně – pouze snížením svých marží. Třeba nový počítač vyjde zhruba o osm procent dráže, než kdyby k intervencím nedocházelo. „Výpočetní technika je ve spotřební elektronice nejcitlivějším segmentem na kursové změny. Vývoj tam probíhá velmi rychle a zboží se většinou nekupuje do zásoby, ale odebírá se v kratších intervalech, a dodavatel tak může ceny upravovat nárazově podle momentálního stavu kursu,“ vysvětluje Jana Choroušová, mluvčí elektrořetězce Datart. Obdobné je to u módy a doplňků věhlasných značek, protože i zde se cena určuje v eurech. Hlouběji do peněženek sáhnou také majitelé zvířat. Kvalitní zahraniční značky krmiva s vysokým podílem masa zdražily až o 13 procent. Dovolená jen pro bohaté Větším luxusem se staly zahraniční dovolené. Dráže vyjde nejen výměna eur ve směnárně, ale i zájezd od cestovních kanceláří. Právě ty proti intervencím v minulosti vystupovaly nejhlasitěji. „Zásah centrálních bankéřů byl zcela nečekaný a přišel ve chvíli, kdy jsme měli vydané katalogy a ceny na celou sezonu a spuštěné předprodeje. Dodatečné náklady jsme tehdy vzali na sebe,“ říká Jan Osůch, mluvčí CK Fischer. Nyní se už ale zdražení do cen zájezdů promítnout muselo. „Zájezdy podražily v průměru o 10 procent,“ potvrzuje Michal Tůma, marketingový ředitel cestovní agentury Invia. Když je jídlo luxus Jak vyplývá ze srovnání cen Českého statistického úřadu a ankety TÝDNE mezi výrobci, pěstiteli a chovateli, intervence výrazně pohnuly i cenami toho základního – potravin. Nejde jen o ovoce a zeleninu z dovozu, ale i o tuzemské produkty. Například vepřové maso zdražilo zhruba o čtyři koruny za kilogram, a to i když se pašík narodil, žil a také byl poražen a rozporcován v Česku. „Kurs je tu velmi podstatným faktorem vzhledem k systému obchodování s jatečnými prasaty, kdy je cena stanovována v Německu a v podstatě používána napříč Evropou,“ zdůvodňuje Jan Stibal, ředitel Svazu chovatelů prasat. Zdražení logicky negativně

postihuje domácnosti, ale svaz ho vnímá pozitivně. „Dalo by se říci, že pro nás byly intervence takřka spásné. Loňský rok byla cena jatečných prasat v EU o deset procent nižší než v letech předchozích. U nás díky intervencím nedošlo k žádnému dramatickému propadu,“ říká Stibal. Zdražily ale také konzervy a hotová jídla k ohřevu. „Oslabení koruny mělo dopad do cen surovin a materiálu, dle významnosti zastoupení dovozových komponentů,“ uvádí Martin Štrumpl, ředitel potravinářského gigantu Hamé, který upozorňuje i na změny v kursu koruny a amerického dolaru. „Dolar proti koruně posílil o dvacet procent, což je i z hlediska surovin a importu významnější,“ říká Štrumpl. Nekvalitní rohlík Zákazníci jsou na každé zdražení velmi citliví. Obchodníci proto dělají vše, aby ke zvyšování cen nedocházelo, a pokud ano, aby bylo co nejmenší. A než by snižovali své marže, zkoušejí tlačit na dodavatele. Zřejmě nejpalčivější je nyní situace u pečiva. Eura totiž podražují mouku, pohonné hmoty i droždí. To vše by se mělo promítnout do cen pečiva, ty se ale zvýšily v průměru jen asi o čtyři procenta. Jak je to možné? „Tlak obchodů na nezdražování je obrovský, takže jsme museli hledat poslední rezervy u sebe. Než aby mnozí pekaři zvýšili ceny a přišli o odběratele, raději výrobky odbývají. V některých případech můžete například zapomenout na to, že v rohlíku je nějaký poctivý tuk. Klidně může jít jen o slanou vodu a trochu mouky,“ tvrdí Jaroslav Chochole, předseda Společenstva mlynářů a pekařů v ČR. V drtivé většině prý už ani pekaři neinvestují do provozů a také nezvyšují platy zaměstnancům, jejichž příjem je hluboko pod průměrem. Hrozí, že řada pekařů raději časem s podnikáním skončí. Intervence vnesly chaos do podnikatelské sféry, jelikož ČNB podle expertů vstoupila do velmi citlivého prostředí až příliš agresivně a nečekaně. „Najednou se ukázalo, že i v naprosto klidný, ničím významný den může domácí měna udělat výkyv v řádu až deseti procent. To přidalo další kolonku do seznamu rizik, které musí brát řada podnikatelů v potaz,“ řekl TÝDNU investiční poradce Marek Šperlich z firmy Rovný a Šperlich. A na trhu je to znát. Investovat v takovém prostředí si totiž podle Šperlicha každý podnikatel raději dvakrát rozmýšlí, což v budoucnu ohrozí konkurenceschopnost a postavení Česka v zahraničí. „Budeme dovážet méně technologií, protože jsou drahé, a zaměříme se víc na primitivní výrobu. Vinou slabé koruny budeme jen levnou montovnou Evropy,“ uvedla v komentáři pro TÝDEN. CZ ekonomka Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance. ČNB: Nezájem Centrální banka ale stále stojí za svým dřívějším rozhodnutím neukončit intervence dříve, než ve druhém pololetí příštího roku. „Bankovní rada ČNB rozhodla nadále používat devizový kurs jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kursu koruny tak, aby udržovala kurs koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro,“ uvedl na tiskové konferenci guvernér Singer. *** Kolik připlácíme kvůli intervencím +13 % krmivo pro zvířata +10 % zájezdy +8 % notebook

+7 % luxusní zboží +7 % mléčné výrobky +4 % pečivo +4 % maso +2 % konzervy +2 % mobily +2 % automobily Vývoj kursu koruny k euru 25,68 2. 9. 2013 27,00 6. 11. 2013 ČNB začíná intervenovat. Koruna oslabuje zhruba o 1,2 koruny za euro. 28,37 12. 1. 2015 Koruna je nejslabší za celou dobu intervencí. Euro koupíte za 28,37 korun. 27,32 28. 7. 2015 27,03 5. 8. 2015 Koruna posiluje a atakuje hranici 27 korun za euro. ČNB začíná opět aktivně intervenovat. Za co Češi platí pošta, telekomunikace 4% zdraví 2 % vzdělávání 1 % bydlení, voda, energie, paliva 25 % odívání a obuv 5% ostatní služby a zboží

6% stravováví a ubytování 4% bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy 6% alkoholické nápoje, tabák 9% rekreace a kultura 9% doprava 12 % potraviny a nealkoholické nápoje 17 % Spotřební koš domácností v roce 2015 Zdroj: ČSÚ Nejvíce se nás intervence dotýkají v oblasti nákupů potravin. V celkovém objemu nákupů Čechů jde zároveň o druhou nejpodstatnější položku – tvoří 17 procent našich výdajů. Zdroj: anketa TÝDEN, ČSÚ, X-Trade Brokers Švýcarské prozření Podobně jako ČNB se přes tři roky chovala i Švýcarská národní banka (SNB), která pomocí intervencí na měnových trzích udržovala kurs franku nad hodnotou 1,2 za euro. Příliš silný kurs měny prý totiž ohrožoval konkurenceschopnost švýcarské ekonomiky. Letos v lednu však náhle banka intervence ukončila. Švýcarský frank k euru skokově posílil a kurs náhle byl 1 : 1. K dnešnímu dni se stav stabilizoval a kurs činí 0,93 švýcarského franku za euro. Konce intervencí se ve Švýcarsku obávali vývozci, nakonec se ale jejich obavy nenaplnily. Zájem o švýcarské výrobky – pověstné svou vysokou kvalitou – totiž ve světě ani přes jejich mírné zdražení nepoklesl. Foto popis| NEPŘESTANE. Guvernér ČNB Miroslav Singer v minulém týdnu na ostře sledované konferenci oznámil, že banka bude korunu oslabovat i nadále. Foto autor| Foto: Petr Topič / MAFRA / Profimedia

virtually.cz Veronika Vrecionová 5.8.2015

virtually.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Veronika VrecionováSnaha ministerstva zemědělství usnadnit spotřebitelům v České republice orientaci při nákupu potravin prostřednictvím nového loga „Česká potravina“ bude pro veřejnost, která dává při nákupu přednost tuzemským potravinám, spíše matoucí.Již vsoučasné době se mohou spotřebitelé na našem trhu setkávat scelou škálou značek (Klasa, Regionální potravina,

Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR, apod.), které se snaží o totéž, a navíc již za sebou mají nějakou historii a známost ve veřejnosti. Pokud chce ministerstvo skutečně posílit odbyt a identifikaci potravin ztuzemské produkce, mělo by se spíše soustředit na zlepšení marketingu u již zavedených značek a neředit peníze vydávané na propagaci našich potravin do množství produktů a projektů, které od sebe spotřebitel nedokáže odlišit.Pokud má ministerstvo zemědělství pocit, že zmiňované, již zavedené značky potravin na našem trhu, jejichž cílem je také informovat spotřebitele o českém původu prodávaných potravin, neplní dostatečně tuto roli, mohlo klidně podmínky pro udělování těchto značek zpřísnit. Zavádění nového označení tak působí spíše jako politický populismus než skutečná podpora kvalitních českých potravin.

URL| http://www.virtually.cz/journal/?q=node/250

vitalia.cz „Podvod“ jménem Ježkův statek? Normálka 5.8.2015 vitalia.cz str. 0 Kateřina Čepelíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Sociálními sítěmi se prohnala zpráva o Ježkově statku, který prý neexistuje, a přesto zásobuje farmářské prodejny Sklizeno mlékem a mléčnými výrobky. To je asi nějaká levá, ne? Do farmářského obchodu chodí obvykle lidé pro nějakou přidanou hodnotu. Člověk tak nějak z přesvědčení a vztahu k pracně vydělaným penězům nechce kupovat mléko od stejné krávy jako v supermarketu, ovšem třikrát dražší jen proto, že je z krámu farmářského. Není se tedy co divit, že se v minulém týdnu zvedla dost silná vlna nevole ze strany nakupujících, když se začetli do zprávy šířené po sociální síti. Praví, že farmářské mléko ze Sklizena je pěkná levá, protože žádný Ježkův statek, který by měl dané mléko a další mléčné výrobky produkovat, neexistuje. „Zákazníci jak trubky kupují mléko a jogurty od krav ze stájových velkochovů, zpracované v mlékárně Polná s roční produkcí 19 000 000 litrů mléka, litr za třicet kaček (nákupka pod osm),“ píše se ve zprávě. Je Ježkův statek jen marketingová značka, která vydělává na naší neznalosti, nebo skutečně existuje? Jaký je rozdíl mezi kuřetem z farmářské prodejny a tím, které koupíte ve večerce v průchodu? Pátrali jsme u Davida Kukly, zakladatele prodejen Sklizeno, a máme i vyjádření Davida Vortela z Ježkova statku. Zpráva, která se šíří na internetu Takhle to prostě chodí… Musím přiznat, že mě celá „mléčná kauza“ nijak nepřekvapila. Onen prvotní šok, že je všechno jinak, než to vypadá, jsem si zřejmě zažila už před časem, kdy jsem zjistila, že Frozen yogurt, který se prodává v Yobarech Radlické mlékárny, se vlastně vyrábí v mlékárně Choceňské. Ona totiž ta proslavená Radlická mlékárna – ta první a jediná na světě, která vyrobila ovocný jogurt, už od roku 1992 neexistuje (majitel Yobaru jen koupil práva na užívání termínu Radlická mlékárna), viz Frozen yogurt: je to jogurt a chutná jako zmrzlina. A takhle se to prostě dělat může, ať se nám to líbí nebo ne. A v mnoha případech se tak také děje. „Prakticky žádný náš dodavatel si neprodukuje veškeré suroviny sám a nezpracovává je výhradně ve vlastní výrobně. Využívání dodavatelských nebo cizích výrobních kapacit je naprostý standard,“ říká zakladatel farmářských prodejen Sklizeno David Kukla. Proto může být Ježkův statek prakticky jen obchodní značka, pro kterou vyrábí podle daných pravidel někdo jiný. „Za značkou Ježkův statek stojí David Vortel, který část výrobků vyrábí ve vlastní manufaktuře, zbytek mu dodávají rodinné firmy – výrobci nebo zpracovatelé převážně z Vysočiny. Bohužel název opravdu evokuje, že existuje statek, kde se všechny jeho výrobky vyrábějí od A do Z. Ježkův statek ale produkuje ve vlastní manufaktuře

pouze část svých produktů, část jich produkuje prostřednictvím partnerů. U těch dohlíží na kvalitu a původ vstupních surovin, kontrolu kvality, balení a především dodává to cenné – recepturu, kvůli které jsou jeho výrobky tak dobré,“ napsal ve vyjádření David Kukla. Zazvonil zvonec a pohádky je konec Jo ták, takže Selské plnotučné mléko s nálepkou Ježkův statek prostě není produkt od žádného pana Ježka, co má na Vysočině statek a stádo čistých strakatých krav, které vlastnoručně dojí. Nejsme v pohádce, kde kvanta výrobků stlouká pantáta na koleni. Pokud jdete za potravinami s příběhem, tak v tomto případě story moc dlouhá není. „Vzhledem k velkému zájmu o mléko a mléčné výrobky už bychom zde nestíhali pasterovat mléko do lahví, proto je pro nás šetrně pasteruje Mlékárna Polná. Nedávalo by smysl mléko z Jilemi dovážet 90 km do Polné, proto nám je do Polné dodává ZD Vysočina, provoz Arnolec,“ uvádí David Vortel. Tohle zemědělské družstvo chová krávy ve stájovém chovu s volným ustájením. Je to prostě mléko z konvenčních chovů, a i když ho koupíte ve farmářské prodejně s přelepkou Ježkův statek, nedává mu punc BIO, ani to neznamená, že je od krav z volného chovu. „Etiketa na lahvích je zcela vyčerpávající a přesně říká, kde bylo mléko zpracováno, tedy lahvováno a pasterováno. Nicméně doporučíme výrobci Ježkův statek, aby na etikety přidal i přesnou informaci o původu mléka. Situace ukázala, že zákazníci chtějí i takové detaily,“ říká David Kukla a dále vysvětluje: „Mlékárna Polná produkuje šetrně pasterované lahvované mléko pouze pro Ježkův statek, žádné jiné neprodukuje, natož devatenáct milionů litrů. Naprostá většina její produkce jsou sýry, a to především balkánský, které produkuje jiným značkám a pro jiné odběratele, a na export. Na tyto sýry Polná zpracovává, nikoliv produkuje, ty miliony litrů mléka.“ Čímž naráží na údaje uvedené v původním textu (viz úvod), který se šíří po sociálních sítích. Tak v čem je rozdíl? Proč se mám hnát do farmářské prodejny za „opravdovým jídlem“? Kdo mi garantuje, že je to vždy „lepší varianta“ než masovka? „My garantujeme, že výrobek od nás bude kvalitní, chutný a s jasně prokázaným původem, žádné přebalené zboží z Polska nebo privátní značka s nejasným původem. Ne všechny konvenčně vyráběné produkty jsou špatné. Mnoho jich vyhovuje původem, složením, kvalitou i chutí a v našich prodejnách je najdete. Ve většině případů, pokud je to možné, se snažíme zákazníkům nabízet všechny alternativy – konvenci, malé rodinné zpracovatele i BIO kvalitu, všechny varianty jsou ale kvalitní,“ vysvětluje důvody pro prodej různých produktů ve Sklizeno David Kukla. Možná vás z míry vyvede i fakt, že ani vejce ve farmářské prodejně nemusí být od slepičky, která si pokojně zobe svou dávku zobu na venkovském dvorku, ba ani to chlazené kuře nemusí žít do posledních chvil spokojeným životem ve volném výběhu. „Vejce z klecových chovů, tedy s kódem 3 (pozn. vejce nosnic v klecích), u nás z našeho rozhodnutí nenajdete, kuře z velkochovu ano. Důvod je prostý, malých a skutečně farmářských chovů kuřat je v ČR jen několik a cena je taková, že zájem zas tak veliký není. Biokuřat je úplný nedostatek i přes vysokou cenu. V ČR v této oblasti spolupracujeme s moravskou firmou Raciola, která má v rámci skupiny Lukrom svoje vlastní velké chovy kuřat, ale zároveň si produkuje vlastní krmiva a hospodaří na vlastní zemědělské půdě. Má také vlastní porážku a zpracovnu kuřat, vše pod taktovkou rodiny Červenků. Nenakupuje tedy kuřata ze zahraničí, což je běžný jev u jiných producentů. Nechladí kuřata vodou, což je běžný jev u polských kuřat a takto bych mohl pokračovat,“ vysvětluje David Kukla. Přidaná hodnota potravin, které ve Sklizenu koupíte, prý – dle Davida Kukly – tkví v hlavních atributech, kterými jsou: potravina byla vyrobená v Česku, ideálně co nejblíže k prodejně, z českých surovin, vyrobená kvalitně, bez zbytečné chemie a skvěle chutnající. Farmářská prodejna tedy funguje jako jakýsi filtr, ale tím jediným, kdo stále rozhoduje o kvalitě potravin v našich lednicích, jsme my. Takže se brýlí nevzdávejte ani v krámku na rohu, supermarketu, ale ani ve farmářské prodejně. URL| http://www.vitalia.cz/clanky/podvod-jmenem-jezkuv-statek-normalka/

Sójový párek nebrat, radí vegetarián 7.8.2015 vitalia.cz str. 0 Kateřina Čepelíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Řadu let vedl jako šéfkuchař restaurace společnosti Country Life, vydal sedm knih. Proč mu jako ortodoxnímu vegetariánovi nevadí, že lidé v deset večer baští klobásu a zapíjejí ji pivem? Protože dnes už se knihy za pár korun neprodávají, člověk dlouho přemýšlí, kterou do své knihovny pořídí. Musí oslovit reklamou, zvučným jménem autora nebo lákavými fotografiemi. Ani jedno z mého pohledu publikace 77 inspirací pro zdravý život nesplňuje. Papír je matný, obrázky ne zrovna lákavé, kniha je hustě protkaná produktovými tipy na potraviny a zcela nepochopitelně i ilustračními fotografiemi z fotobank. Když ale přivřete oči, zjistíte, že obsah vítězí nad formou. Psal ji totiž Roman Uhrin, který má za sebou již sedm publikací a dlouhou éru šéfkuchaře ve společnosti Country Life. Jaký je jeho životní styl, jak se dívá na stravování českého národa a o čem je jeho poslední kniha? Kniha 77 inspirací pro zdravý život Jako vegetarián dochucoval jídlo čichem „Před dvaceti lety, když jsem dostudoval kuchařinu a stal se vegetariánem, jsem začal pracovat v běžné restauraci. Abych ale jídla nemusel ochutnávat, musel jsem se naučit pokrmy dochucovat čichem,“ začíná vyprávění Roman Uhrin. Asi si dovedete představit, že taková práce vegetariána nemůže těšit, proto po roce a půl zavřel za běžnou kuchařinou dveře a začal vařit v několika vegetariánských restauracích. Zkoušel a testoval nové chutě, nápady i suroviny, až jeho zkušenosti vydaly na první knihu. Začal pracovat jako šéfkuchař ve společnosti Country Life, přednášel v zahraničí, založil Kluby zdraví, kterých je dnes přes padesát po celé České republice, a začal psát další knihy. Inspiraci k novým receptům přitom vidí všude kolem sebe. Je trendy jíst zdravě. A až se trendy změní? Někdo je sběratelem kuchařek a nesnese experimentování, druhý jen ochutnává a zkouší obsah jídla poznat jen podle vlastních chuťových buněk, tak jako Roman Uhrin: „Inspiraci čerpám i v zahraničí, ale určitě se nikde neptám po receptech a přesných gramážích. Jídlo vidím, ochutnám a hned mě napadá, jak bych daná jídla udělal jinak a dost možná lépe,“ popisuje způsob, kterým přichází k novým receptům, jimiž plní své knihy. Ty sice nejsou pro každého, ale své čtenáře už si našly, to proto, že se i náš postoj k jídlu s postupem doby mění. Podle Romana Uhrina je tu trend jíst zdravěji, ale bohužel to děláme zejména pro tu módnost, ne proto, že chceme být zdraví. „Možná jsou lidé vegetariány, protože jim je líto zvířat, ale sebe jim až tak moc líto není. Já osobně považuji zdraví za tu nejlepší pohnutku ke změnám v jídelníčku. Pokud je totiž ona pohnutka ke změnám kvůli zdraví, zůstane po celý život, pokud je jen módní trend, vítr ho odvane a přinese další. Člověk se pak může vychýlit do extrémů,“ varuje Roman Uhrin. Příběhy o tom, jak se dědeček živící se bůčkem a kořalkou dožil devadesáti, pak považuje za statisticky nevýznamné. Jde prý jen o jeden příběh. „To, že si někdo večer v deset sní třeba klobásu a zapije ji pivem, budiž, je to jeho věc, co mi vadí víc, je ten postoj k vlastním prohřeškům. Takové lidi často ani nezajímá, že jim takové stravování škodí,“ povzdychne si Roman Uhrin. Sójový párek nebrat, radí vegetarián Přitom jídlo a životní styl stojí z velké části za mnohými z tzv. civilizačních chorob. V té naturální podobě prý konzumujeme jen velmi málo obilovin, luštěnin, ořechů, semen, ovoce a zeleniny, zato si ve velkém dopřáváme mléčné produkty, sýry, máslo, jogurty, maso, uzeniny a hodně rafinovaných potravin. A ty Romana Uhrina asi tíží nejvíce, proto se ve svých kuchařkách snaží používat jen suroviny základní.

„V přírodě se běžně vyskytuje sója, ale už ne samostatná sójová bílkovina. Chci říct, že, když vytáhneme z původní suroviny jen některé složky, tak už zdaleka nemají ty vlastnosti, které mají v původní surovině. Pakliže spojíme sójovou bílkovinu s vaječnou a třeba pšeničnou bílkovinou, vzniknou tzv. sójové párky, které lidé kupují v domnění, že dělají něco pro své zdraví, protože sója je přece zdravá. Mix komplexů bílkovin je ale obvykle velmi zatíží, mohou trpět plynatostí a párky se jim budou špatně trávit. Tyto výrobky by určitě neměly být základními stavebními kameny zdravé výživy,“ říká Roman Uhrin. Ani v obchodech se „zdravými potravinami“ nemusíme nakoupit vrchol zdraví. Ideální je tedy prý koupit párek – když bez masa – ze sóji, a ne jen z její bílkoviny. 77 inspirací není kuchařka Pokud chce člověk tímto způsobem pozměnit jídelníček, měl by se naučit rozlišovat mezi tím, co je opravdu zdravé, a tím, co je jen výplodem potravinářského průmyslu. Pokud nevíte, kde začít, podívejte se na souhrn poznatků Romana Uhrina ve zmíněné knize 77 inspirací pro zdravý život. Vysvětlí, jak se orientovat v současném informačním chaosu, kdy se k nám dostávají naprosto protichůdné informace. Přitom „zaručeně pravdivé“.(Jednou je mléko zdravé, pak zas ne, sója je zabiják, pak to nejlepší pro zdraví…) „Není to žádný bulvár, vše je v knize podloženo vědeckými studiemi,“ doplňuje Roman Uhrin. V knize ale není jen odborné čtivo, přečtete si, jací pomocníci vám v kuchyni usnadní práci, dozvíte se, jak rychle a ekonomicky zpracovávat potraviny přesně ve stylu: původní surovina je víc než její část. „V další části se věnuji tomu, jak lze předcházet ztrátám vitamínů a minerálních látek v potravě. Zaměřil jsem se i na ochucování jídel, radím, jak používat různé bylinky, jak se vyhnout nevhodným dochucovadlům i čím je nahradit,“ vypráví autor. Zajímavou kapitolou je jistě i Inspirace pro přirozené hubnutí, která radí, jak jíst energeticky náročnější potravu, a přesto vážit méně. „Receptová část je poměrně široká, jde o sto čtyřicet receptů z rostlinných produktů. Věřím, že si všichni, kteří se do knihy začtou, najdou to své,“ dodává Roman Uhrin. URL| http://www.vitalia.cz/clanky/sojovy-parek-nebrat-radi-vegetarian/

Kontroly restaurací: už zase se bojuje o kompetence 10.8.2015 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nové a nové zákazy a povinnosti. Současná vládní garnitura v míře větší, než tomu bylo doposud, zatěžuje živnostníky a menší podnikatele. Nejvíc dopadnou zřejmě na majitele a provozovatele restaurací. Povinnost označovat alergeny, zákaz kouření, regulace hracích automatů, elektronická evidence tržeb nebo kontroly přípravy jídel hned třemi orgány státního dozoru jsou jen nejviditelnějšími příklady aktivit, s nimiž se restaurace již v současné době potýkají, nebo se v nejbližší době potýkat budou. Přečtěte si: Stát nás péruje za úplné nesmysly, říká Zdeněk Pohlreich Pokud se tedy objeví nějaký „vyvažující prvek“, který by mohl stávající nebo připravovanou byrokracii alespoň trochu v něčem omezit, byl by takový krok velmi žádoucí. Další novela, další změny kompetencí Jeden takový se poněkud utajeně připravuje, a to prostřednictvím další novely zákona o potravinách, jejímž cílem je mimo jiné opětovně „překopat“ kompetence státních dozorových orgánů v případě kontrol hospod. Současné znění zákona je přitom platné jen něco málo přes půl roku a právě spor o kompetence byl jedním z největších emotivních soubojů o podobu zákona. Je tak otázkou, zdali po

tak krátké době opět „píchat do vosího hnízda“, a pakliže ano, pak je otázkou další, kudy bude zamýšlený vpich veden. V zásadě správným záměrem uvažované novely, kterou připravilo ministerstvo zemědělství, je ambice snížit počet dozorových orgánů, které dnes restaurace kontrolují. Kdo kontroluje restaurace v gesci Ministerstva zemědělství ČR: Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) Státní veterinární správa ČR (SVS) v gesci Ministerstva zdravotnictví ČR: Hlavní hygienik a hygienické stanice Prostředkem k tomu má být přesun kompetencí hygieniků pod ministerstvo zemědělství, čímž by se dozor nad restauracemi zúžil na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI) a Státní veterinární správu ČR (SVS). Hygienikům by nicméně zůstal dozor nad gastronomií ve zdravotnických zařízeních a školních jídelnách. „Vyšoupnutí“ hygieniků bezpečnost neohrozí Nutno podotknout, že takové úvahy již tu byly a že jsou v zásadě zcela logické. Stávající dozor hygieniků v restauracích mohou totiž jak SZPI, tak SVS poměrně snadno převzít, protože hlavním potenciálním rizikem – mikrobiologickou kontaminací připravovaných pokrmů a surovin k jejich výrobě, se tyto orgány také zabývají. Další specifické činnosti hygieniků typu kontroly zdravotních průkazů pak příliš mnoho detailní odbornosti nevyžadují. Navíc je těžiště práce hygieniků přece jen jinde než v restauracích – například, a to je velmi důležité a pro celou populaci významné, hlídání kvality pitné vody, nebo třeba kvality koupacích vod, pokud tedy zůstaneme v oblasti pokrmů a nápojů. Na tom nic nemění skutečnost, že voda není v pravém slova smyslu potravina. Podstatné spíše je, že rolí hygieniků je management plošných zdravotních rizik pro obyvatelstvo, a je zcela zřejmé, že ani sebevětší restaurace plošné riziko nepředstavuje. Tedy – „vyšoupnutím“ hygieniků z restaurací pro zákazníky těchto podniků nějaká specifická rizika nehrozí a ve své podstatě jde o správnou myšlenku. Proč zachovat veterinární kontrolu Jenže udělat v naší zemi něco správně a bez chyb je téměř sci-fi – a nejinak je tomu v případě zamýšlené novely. Ta totiž, alespoň v některých verzích návrhů, počítá také s tím, že by byli z restaurací „vystrnaděni“ i veterináři – respektive, že by jim zůstaly jen kompetence v dozoru nad původem a zpracováním zvěřiny či ryb. I to už tady bylo, nakonec se ale celkem rozumně prosadil princip, že veterináři budou mít v restauracích na starosti kontrolu všech produktů živočišného původu. To má svou jasnou logiku – SVS je totiž institucí, která v oblasti živočišných produktů kontroluje jejich cestu výrobním řetězcem podle principu „od vidlí po vidličku“, což v praxi znamená, že má jako jediná přehled o původu a parametrech všech zdrojů živočišných komodit, z nichž se v restauracích připravují pokrmy. Naopak SZPI, která by měla zůstat prakticky jedinou státní institucí kontrolující restaurační zařízení, tyto údaje o původu a kvalitě masa, mléka, vajec, medu a dalších komponentů k přípravě jídel nemá, nehledě na to, že řada rizik je specifických pro oblast kontroly SZPI a řada jiných je specifických pro oblast kontroly SVS. Při vší úctě k práci SZPI by proto neměla tato instituce usilovat o „monopol“ kontroly nad restauracemi, ale spíše o prohloubení spolupráce se SVS, kde jsou nepochybně značné rezervy.

Soutěž: Kdo toho zavře víc Důkazem jsou mimo jiné „dostihy“ mezi SZPI a SVS o to, která instituce zavře více hospod. Což v praxi znamená, že přestože jde o dva kontrolní orgány v gesci jednoho ministerstva (zemědělství), je jejich vztah spíše soubojem než spoluprací, a je to také vizitka špatné koordinace činnosti těchto orgánů z pozice vedení ministerstva. Již v době, kdy se diskutovalo o novele zákona o potravinách, která je v současné době platná, slibovali předkladatelé novely mimo jiné koordinaci dozorových orgánů při kontrole restaurací. Kdyby tomu tak opravdu v praxi bylo, zavíraly by ale obě instituce (v současné době vlastně všechny tři) příslušné restaurace společně. Možná se mýlím, ale mně osobně není znám jediný takový případ, alespoň ne takový, který by byl společně mediálně prezentován. Je přitom zřejmé, že rozšíření kontrol restauračních zařízení o dozorové orgány ministerstva zemědělství byl správný krok, jak nakonec ukazují výsledky kontrol a dokumentace stavu řady podniků, které musely být oprávněně třeba na nějakou dobu uzavřeny. Galerie: Tyhle restaurace musela již letos inspekce zavřít Tyhle restaurace musela inspekce zavřít Je také jistě správné pokusit se o snížení počtu kontrol restauratérů tak, aby nemuseli pomalu dnes a denně přerušovat svou práci a věnovat se inspektorům z různých organizací i resortů. Pakliže ale mají mít kontroly smysl, musí být také zachována odbornost inspektorů. To vše ústí do v současné době jediného možného a logického řešení – totiž aby se hygienici svých současných aktivit v restauracích vzdali, ale naopak aby nebyly kompetence redukovány na straně SVS. A aby konečně chodili inspektoři SZPI a SVS společně – a dávali to najevo. URL| http://www.vitalia.cz/clanky/kontroly-restauraci-uz-zase-se-bojuje-o-kompetence/

Zemědělec První kolo bude v září Zemědělec str. 1 Titulní strana Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.8.2015

zpět První kolo příjmu žádostí v novém programovacím období o podporu na projektová opatření Programu rozvoje venkova (PRV) se uskuteční 29. září až 12. října. Na projekty týkající se investic do zemědělských podniků, zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů a opatření lesního hospodářství bude rozděleno téměř 5,4 miliardy korun. Pravidla pro toto kolo schválil minulý týden ministr zemědělství Marian Jurečka. V rámci prvního kola bude na investice do zemědělských podniků podle předběžných propočtů směřovat 3,28 miliardy korun, na zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh 973 milionů korun, lesní infrastrukturu 345 milionů korun, techniku a technologii pro lesní hospodářství 190 milionů korun a na podporu vývoje nových produktů, postupů a technologií v rámci zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, o kterou mohou žádat i velké podniky, 603 milionů korun. Jak upozornil viceprezident Agrární komory ČR a generální ředitel společnosti Farmtec Bohumil Belada na nedávném semináři ve Větrném Jeníkově, na jedno IČO je možné podat maximálně jednu žádost v daném záměru, přičemž dříve jich bylo možné podat více. Žádost musí získat minimálně 30 procent bodů, jinak nesplní kritérium přijatelnosti. Jestli získala dostatečný počet bodů, budou žadatelé vědět do 14 dnů od ukončení příjmu žádostí. Následně do 21 dnů musí doručit přílohy, informoval Belada a připomněl rozsáhlé diskuse mezi malými a velkými podniky o rozdělení prostředků. Podle něj je výsledek, ke kterému přistoupilo ministerstvo zemědělství, vyvážený. Prostředky budou rozděleny na projekty do jednoho milionu, kde žadatel může mít maximálně 150 hektarů, projekty ve výši od jednoho do pěti milionů a pak projekty od pěti milionů do 150 milionů korun. Peníze jsou dále dělené na jednotlivé segmenty.

(Pokračování na str. 4) První kolo ... (Dokončení ze str. 1) Na chov skotu tak bude směřovat 56,25 procenta, na prasata 20 procent, drůbež 20 procent a ostatní zvířata, jako jsou ovce, kozy, koně a králíci, 3,75 procenta, přičemž členění je stejné u projektů od jednoho do pěti milionů a nad pět milionů. „To znamená, že kravín nebude soupeřit s chovem prasat a ten třeba s drůbežárnou,“ konstatoval s tím, že pokud se peníze v některé obálce nevyčerpají, převedou se do jiné obálky, takže se o ně nepřijde. Viceprezident komory poukázal na to, že na rozdíl od předcházejícího PRV stoupla maximální výše výdajů, ze kterých je stanovena dotace na investice, z 30 milionů korun na 150 milionů korun na jednu žádost. Lhůta udržitelnosti projektu bude pět let od ukončení investice, ne od podání žádosti. Nová je také podmínka finančního zdraví u projektů nad jeden milion. Výše dotace v oblastech zařazených do LFA je 50 procent a v ostatních 40 procent, pokud je to mladý začínající zemědělec, zvýší se o deset procent. „Odpadlo dobrovolné snižování procenta dotací. Buď bude 50 procent nebo čtyřicet, nebo nebude žádná, což považuji za pozitivní,“ doplnil. Nově se však bude hodnotit efektivnost investice. „Původně byly připraveny poměrně složité metodiky, proto jsme přivítali, že ministerstvo hodnocení zjednodušilo na jeden parametr,“ řekl. Například u dojnic, býků a jalovic nesmí být investice vyšší než 40 procent tržeb hlavní komodity za deset let, to znamená mléka, případně masa. U ovcí a koz, kde jsou tržby nižší, je limit 90 procent a u ostatní živočišné výroby 30 procent. U rostlinné výroby je to rozdělené podle jednotlivých komodit od 45 do 55 procent. Nově jsou uznatelné náklady i na stroje, což dřív kromě 22. kola nebylo, ale nesmí činit více než 49 procent výdajů. Mezi uznatelné výdaje se řadí i nákup nemovitosti, pokud je s tím projekt spojený, a projektová dokumentace na projekty do jednoho milionu, informoval. Nová pravidla jsou k dispozici na internetových stránkách Ministerstva zemědělství http://www.eagri. cz v záložce Dotace/Program rozvoje venkova 2014-2020. Foto popis| V prvním kole nového Programu rozvoje venkova budou spuštěna i opatření na investice do živočišné výroby Foto autor| Foto archiv

Zbytečné plýtvání Zemědělec str. 5 Zpravodajstvi Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.8.2015

zpět Komentář Minulý týden ruský prezident Vladimír Putin přikázal likvidovat potraviny z Evropské unie, které se do Ruska dostaly i přes vyhlášené embargo. Ruští úředníci je budou muset hledat v obchodech i skladech lámou si hlavu, jak splnit toto nařízení. Zákaz dovozu západních potravin vyhlásila Moskva loni v srpnu. Evropští exportéři, zejména z pobaltských zemí a Polska, si ale často našli cestu, jak ruský trh neztratit. Zboží bylo na ruských hranicích fiktivně deklarováno jako tranzit, případně v Bělorusku nebo Kazachstánu zbaveno výkazu o místě původu. Putin se rozhodl s těmito praktikami skoncovat a vydal dekret, podle něhož musejí ruské úřady embargované zboží fyzicky likvidovat všude, kde na něj narazí. Premiér Dmitrij Medveděv navíc minulý týden pohrozil, že seznam zemí vystavených ruskému embargu se může ještě rozšířit. Putinův dekret vyvolal v Rusku údiv krajně neobvyklou kritiku dokonce i mezi poslanci vládní strany Jednotné Rusko a ve státních médiích. Vznikla i petice, pod kterou se podepsaly více než dvě stovky lidí. Ti požadují po Putinovi, aby zabránil likvidaci potravin. Místo zničení by měly být rozdány potřebným, jako jsou veteráni, důchodci, zdravotně postižení nebo velké rodiny. „Když se jídlo dá jednoduše sníst, proč ho ničit,“ ptá se logicky organizátorka online petice. Ta také připomíná, že na likvidaci potravin se budou muset vynaložit prostředky ze státní kasy. Kreml je ale, jak se zdá, neústupný. Podle zprávy agentury TASS na ruském Dálném východě chtějí embargované zboží zakopávat do země. Jinde čeká evropské potraviny likvidace ve spalovnách. V povolžské Samaře podle ruské agentury RBK zachytili první

„kontraband“ podléhající zničení minulé úterý. Více než 100 tun vepřového údajně zlikvidovali v místní kafilerii. V uralském Čeljabinsku zase zničili zásilku polských jablek. Ze světa je prý sprovodili s pomocí těžké techniky. Putinův příkaz je tak názornou ukázkou toho, jak se dá ve světě, kde lidé mnohde strádají, zbytečně plýtvat potravinami. Foto popis|

Chybí síla ve vyjednávání s řetězci Zemědělec str. 6 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.8.2015

zpět Krize v odvětví mléka stále pokračuje a nikdo neví, jak dlouho potrvá, zda to bude do jara či podzimu 2016? A zůstane cena nad sedmi korunami za litr či stejně jako při poslední krizi spadne na 5,80 koruny za litr nebo i níž? To jsou faktory, podle kterých se budou jednotliví producenti rozhodovat, jak přistoupí k produkci mléka. Bohužel jsou již teď informace, že někteří vážně zvažují snižování stavu dojného skotu. Uvedl to předseda představenstva mlékařského odbytového družstva Morava a předseda představenstva a. s. Živa zemědělská obchodní Oldřich Žďárský. * Nedávno se konalo jednání představenstva Agrární komory ČR ohledně cen mléka. Co je pro vás nejdůležitější ze závěrů, které přijalo? Podle mě bylo velmi dobré, že bylo řečeno: jakékoliv snižování produkce mléka či stavů krav není ani v současné situaci pro naši republiku řešením. A to jak z pohledu makroekonomického, dopadu na zahraniční bilanci agrárního obchodu, tak důsledků pro život na venkově. Stejně tak je mylné tvrzení, že když budou mléčné výrobky levnější, více se jich prodá. Ani jedno není pravda. V prvním případě je naše produkce na hektar zemědělské půdy poloviční proti Rakousku či Německu, to nemluvím o Nizozemsku nebo Dánsku, kde je podstatně vyšší. To samé platí o stavech dojnic, my jich máme tak málo, že to má negativní vliv na úrodnost půdy a všechno, co s tím souvisí. Bylo také dobře, že se na tomto setkání diskutovala otázka vývozu syrového kravského mléka, který je kritizován, že se vyváží pouze surovina. Na mimořádném jednání představenstva Agrární komory ČR však zástupci odbytových organizací poukázali na to, že nebýt vývozu, republika se v mléce utopí. A situace by byla úplně katastrofická. Dále bylo pozitivní, že na zasedání byli přítomni i zástupci zpracovatelů, kteří mimo jiné poukázali na problémy s exportem například do Polska. To je po Německu a Slovensku třetím největším dovozcem mléčných výrobků, ale export od nás do Polska je takřka nulový. Dovoz tam je prý prakticky z bezpečnostních důvodů naprosto nemožný. Jak přístupem orgánů, které nechají kamion stát, až je zboží znehodnoceno, či blokádou samotného kamionu, například způsobením jeho nepojízdnosti. Na straně druhé byla v negativním slova smyslu zajímavá informace, že 50 procent naší produkce mléka české mlékárny zpracovávají do takzvaných zásobních výrobků komodit, jako jsou sušené odstředěné mléko, máslo či sýry. To byla pro nás špatná zpráva, protože to jsou výrobky, kde o ceně rozhoduje světový trh. Dále to však také znamená, že naše mlékárny nemají takové výrobky, kterými by rozšířily sortiment na pultech, snížily zpracování do základních komodit, omezily závislost na světových cenách a mohly tedy u větší části své produkce rozhodovat o ceně na našem trhu. Naše mlékařské družstvo Morava má uzavřeny dlouhodobé kontrakty s mlékárnami. Ale díky plošně zvýšené produkci mléka v celé republice není zájem o další mléko, spíše obráceně je nám nabízeno, abychom jej dali jinam. Současně je enormní tlak na cenu. Nynější cena podle nás neodráží situaci na trhu, je zbytečně nízká. A řetězce to využívají a požadují totéž po mlékárnách. I přesto se nám daří denní produkci na úrovni 600 tisíc litrů mléka od našich členů díky smlouvám odbytovat. Zároveň však vnímáme, a z toho máme obavy, že tato cenová krize přechází v odbytovou, kdy některé mlékárny nechtějí nadsmluvní množství, či jen za jinou cenu, a tak cíleně tlačí cenu mléka dolů. * Kde vidíte největší problém? Kromě sortimentního zaměření českých mlékáren vidíme největší problém v tom, že naše mlékárny jsou slabé ve vyjednávání s řetězci. Nemají takovou sílu, jsou malé a je jejich tu hodně. To ukazuje i

nedávný případ Madety v Kauflandu, kdy si ji dovolí bez problému vylistovat, nakoupí a dovezou z Německa. U nás je největší denní nákup na jednom místě něco okolo 1,1 milionu litrů. V Německu, ať vezmu Cham či Lepensdorf, mají denní nákup okolo tří a více milionů litrů. Dalším problémem je, že rozhodující řetězce jsou německé. To jsou vlastně přímo natažené koleje pro dovoz německých výrobků. Tyto řetězce se stávají nástrojem pro likvidaci českých mlékáren a potažmo nás prvovýrobců. Tak se postupně naplňuje zpráva výboru regionů z letošního dubna o ukončení výroby mléka ve východní části EU mimo Polsko. Zde bych chtěl zároveň říci, a to také zaznělo na jednání představenstva Agrární komory ČR, že není pravda, že my čeští producenti mléka vyrábíme draze a že jsme nekonkurenceschopní. Opak je pravdou. O čemž svědčí i závěry EDF (European dairy farmers). * Bude mít přínos pomoc deklarovaná ministerstvem zemědělství, případně, co by pomohlo? Jsme velmi zklamaní, že i přes veškeré přísliby ministerstva zemědělství i ministra není bodově zvýhodněn člen odbytového družstva, a to i přesto, že i v tzv. mléčném balíčku jsou brány odbytové organizace jako jeden z hlavních nástrojů trhu. Pomoc od ministerstva zemědělství je hodně zdlouhavá. Přitom o ukončení mléčných kvót se ví již dlouho. Navíc je to předkládáno jako něco navíc. Přitom je známo, že například v Německu k ceně mléka, která je mimochodem i nyní vyšší o více než korunu než ta naše, a ta naše je šestá nejnižší v Evropské unii, dále dostávají sedláci okolo dvou korun, další dotaci speciálně k mléku, ke kravám. Takže ta jedna koruna, o které mluví naše ministerstvo zemědělství, že nám zajistilo, není něco navíc, ale je to pouze snížení rozdílu v ceně od mlékárny. Stále nám chybí ty dvě koruny dotací, které v Německu dostávají bokem. Ale kupodivu i bez nich čeští producenti byli schopni dosud existovat. To však nejde donekonečna. Je to i v tomto případě tak, jak říkal ministr Josef Lux, pouze souboj národních ekonomik. V současné době platí heslo: „kdo rychle dává, dvakrát dává“, a to jak ve směru pomoci, tak i v otázce řetězců. Tam to také nesnese odkladu. Pokud řetězce budou odebírat produkty od českých mlékáren a dají na ně stejnou marži jako například na máslo z Německa, našinec si je koupí. Jestliže dají marži sto procent, tak například z českého másla cíleně dělají neprodejné zboží. Kdo si ho koupí, když to naše stojí 40 korun a dovozové 23 korun? *** Otázky pro… ... předsedu představenstva mlékařského odbytového družstva Morava a předsedu představenstva Živa zemědělské obchodní a. s. Oldřicha Žďárského Foto popis|

Evropské potraviny budou Rusové ničit Zemědělec str. 8 Evropská unie Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.8.2015

zpět Ruské orgány budou pátrat po evropských potravinách podléhajících embargu, a to nejen v celním prostoru hraničních přechodů, ale i přímo v obchodech a skladech maloobchodní sítě, a následně je pak budou ničit. Vyplývá to z dekretu prezidenta Vladimira Putina, který publikovala tisková služba Kremlu. O způsobu ničení má rozhodnout ruská vláda. V souvislosti s pokračujícím embargem hodlá Evropská komise prodloužit podporu zemědělcům zasaženým ruskými sankcemi. Podle Putinova rozhodnutí bude podléhat likvidaci produkce, která má původ v některém ze států, jež vyhlásily proti Rusku sankce za anexi Krymu a podporu donbaských separatistů. Před rokem Moskva zavedla proti těmto zemím protiopatření, které vyřadilo jejich zemědělské produkty a potraviny z distribuce na ruském vnitřním trhu. Týká se to hlavně států Evropské unie, v menší míře USA a Kanady. Kontrola ruského embarga ale byla obtížná a mnozí evropští vývozci si podle ruských médií poměrně

snadno našli cestu, jak své výrobky do Ruska dostat a sankce Kremlu obejít. Často využívaný byl údajně tranzit přes Bělorusko či Kazachstán, které s Ruskem spojuje celní unie. Evropské potraviny, zejména ovoce, mléčné výrobky nebo ryby, se tak například do ruských obchodů dostávaly jako produkce běloruská. Podle statistik ruské celní správy zhruba desetina veškeré kontrolované potravinářské produkce z dovozu pochází navzdory zákazu ze zemí EU. Zda Putinův dekret situaci z hlediska ruských kontrolorů zlepší, není jasné. Dosud ruští celníci evropský „kontraband“ od hranic většinou vraceli do země původu. Od nynějška má být zboží ničeno, pokud ho nedovážejí fyzické osoby pro svou potřebu nebo nejde-li o tranzit do třetích zemí. Ruský list Kommersant napsal, že na ruských hranicích už dnes existují speciální pece, v nichž se nebezpečná nebo nezákonně dovážená produkce likviduje. Jde ale většinou o malé objemy a adaptace zařízení na ničení většího množství potravin by byla nákladná. Ruský list nevylučuje, že Putinův dekret má působit spíš jako propaganda. Dva až tři případy likvidace budou prý široce publikovány v naději, že odstrašující efekt bude dostatečný. Podle posledních agenturních informací má být ale rozsah postihu ještě daleko širší. Úředníci kontrolních agentur Roskomnadzor a Rosselchoznadzor budou pravidelně hlídkovat v obchodech a provádět inventury maloobchodních skladů ve snaze nezákonné zboží objevit i tam a okamžitě je zničit. Ilegálně dovezené potraviny mají být spáleny nebo odeslány na skládku. List Izvestija nedávno napsal, že někteří poslanci ruské Státní dumy se snaží prosadit návrh, aby se ilegálně dovezené potraviny z Evropy neničily, ale dopravovaly do povstaleckých zón na východě Ukrajiny. Ruští poslanci tak chtějí zmírnit humanitární krizi, která vznikla v důsledku bojů mezi separatisty a ukrajinskou armádou. Unie prodlouží podporu Evropská komise plánuje prodloužit opatření na podporu zemědělských sektorů, které byly postiženy ruskými sankcemi. Podpůrná opatření v mlékárenství, která mají nyní končit na konci září, by měla být prodloužena do konce února příštího roku. Kroky na podporu producentů ovoce a zeleniny by měly trvat do 30. června příštího roku. Komise to minulý týden oznámila v tiskové zprávě s tím, že příslušná rozhodnutí by měla být přijata v příštích týdnech. Ministři zemědělství Evropské unie se k situaci na mléčném trhu mimořádně sejdou počátkem září. Ruské sankce na dovoz potravin z EU prezident Vladimir Putin na konci června prodloužil o rok. Na ruském sankčním seznamu figurují ovoce, zelenina, maso, drůbež, ryby, mléko a mléčné výrobky. Moskva zákazem jejich dovozu reagovala na evropské hospodářské sankce uvalené na Rusko kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi. Ve snaze zmírnit dopady ruských kroků na evropské zemědělce spustila EU výkupy a podporu dlouhodobého skladování některých mléčných produktů, především másla, v objemu téměř 110 tisíc tun od září 2014, a sušeného mléka. Opatření má skončit koncem letošního září. Prodloužení intervencí i podpory skladování komise proto navrhuje od 1. října do 29. února 2016. Opatření týkající se ovocnářství a produkce zeleniny skončila na konci června. Nyní komise předpokládá jejich obnovení opět do konce června příštího roku. Foto popis| Pokud budou zachyceny v ruských obchodech evropské mléčné výrobky,měly by být podle Putinova dekretu okamžitě zničeny Foto autor| Ilustrační foto David Bouma

Nové možnosti podpor producentů Zemědělec str. 9 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.8.2015

zpět V současnosti není optimistická doba, co se týká ceny mléka, ale i vepřového nebo drůbežího masa. Kromě stávajících dotací se proto Agrární komora ČR snaží monitorovat i ty, co připravují konkurenti. Jde například o podporu aplikace kejdy a hnoje na zemědělskou půdu, kterou notifikuje Nizozemsko, a evidenci zvířat ve vztahu k centrální evidenci, což realizuje Slovensko. „Touto cestou bychom se chtěli také ubírat,“ řekl minulý týden na semináři ve Větrném Jeníkově viceprezident Agrární komory ČR a generální ředitel společnosti Farmtec, která tuto akci pořádala, Bohumil

Belada. „Věřím, že pokud se podaří tyto dvě nové dotace notifikovat, přečkáme krizové období. Naše chovy jsou na velmi dobré úrovni a doufám, že budeme konkurenceschopní v celé EU,“ poznamenal Belada. Podle Agrární komory ČR existují opatření, která jsou třeba udělat, aby se tento problém řešil. Viceprezident připomněl, že je třeba na evropské úrovni prosadit navýšení výkupních cen na intervenční nákup a zavedení exportních dotací do třetích zemí. „Teď se snad ledy hnuly, protože i Francouzi a Němci mají nižší ceny mléka, proto byla na 7. září svolána mimořádná rada ministrů zemědělství, kde hlavním tématem bude mléko a kde by se to už mohlo začít řešit,“ poznamenal s tím, že je rovněž důležité, aby byl aktivovaný nákup sušeného mléka a dalších komodit do Státního fondu hmotných rezerv, což by určitě také pomohlo. „To je připravené, bohužel měl odstartovat v červenci, teď to vypadá, že se zahájí v září,“ konstatoval a upozornil na to, že velkým problémem jsou řetězce. Podle představenstva Agrární komory ČR pokud bude tato organizace pořádat nějaké akce, bude se zaměřovat na řetězce. „Návrh zákona o významné tržní síle prošel vládou a prvním čtením ve sněmovně a na podzim půjde do druhého čtení,“ doplnil. Podle Belady jsou již známy platby v rámci citlivých komodit. Je v nich registrováno 373 834 krav a došlo asi k procentnímu nárůstu jejich počtu v porovnání s loňskem a sazba bude 3400 korun na krávu. Dalších sto korun na krávu bude v rámci přechodné vnitrostátní podpory (bývalý top-up). „V rámci nového dotačního titulu na proteinové plodiny bude 3450 korun na hektar, v přepočtu na krávu to je asi 1200 korun,“ informoval viceprezident komory s tím, že v rámci welfare na zvýšení lehacího prostoru bude na krávu 404 korun, na podporu zlepšení stájového prostředí bude podpora 1325 korun a na výběh pro suchostojné krávy 883 korun. „Kdo se přihlásil do welfare do všech opatření, tak získá celkem 2652 korun,“ podotkl s tím, že do opatření na podporu welfare byla přihlášena více než polovina krav chovaná v České republice, do prvního opatření na zvýšený lehací prostor 147 tisíc zvířat, na zlepšení stájového prostředí 237 tisíc krav a 171 tisíc suchostojných krav. V rámci dotace na kontrolu užitkovosti připadá 220 korun na krávu. Celkem tak chovatelé dostávají na krávu 7572 korun. „Při letošní očekávané průměrné užitkovosti v republice na úrovni 7704 litrů připadá podpora na litr ve výši 0,98 koruny. To není dostatečné pro to, aby se řešila současná krizová situace,“ podotkl. Schválené dotace Ministr zemědělství Marian Jurečka schválil nedávno také nové dotace, a to na kvalitu chovatelů a národní welfare, kam se řadí například opatření na ošetření paznehtů, na ohřev napájecí vody vyhřívanými napáječkami, na ochlazování zvířat a na diagnostiku proti mastitidám s tím, že tam vychází sazba na krávu zhruba 2000 korun. K podpoře 7,5 tisíce korun na krávu tak bude podle něj možné připsat ještě dva tisíce korun. „Teď však byla zahájena notifikace, takže časovost výplat je otevřená. Je ale dobře, že byl otevřený takový program,“ poznamenal Belada. Vedle toho se bude ještě podporovat kvalita mléka pro mlékárny, kde je možná sazba až koruna na litr mléka. Podle něj však tato částka zřejmě nebude realizovaná, protože mlékárny proti tomu musí prokázat náklady na rozbory mléka, na marketing a podobně. Odhad je, že reálná platba se bude pohybovat na úrovni 20 až 30 haléřů na litr mléka. V obálce na tuto podporu je asi 500 milionů korun. Tyto podpory jsou schválené, doplnil Belada. Další možností je rozšíření zelené nafty o živočišnou výrobu. „To také není bezvýznamné, jde o 400 až 500 milionů korun, které by měly jít do živočišné výroby přes zelenou naftu,“ konstatoval Belada. Ministerstvo zemědělství jedná i o navýšení kofinancování programu rozvoje venkova z 25 na 35 procent. Rozpočet PRV by se tak mohl ročně zvýšit zhruba o 1,8 miliardy korun. „Naším cílem je, aby tyto prostředky směřovaly do živočišné výroby,“ uvedl viceprezident komory s tím, že tyto peníze by mohly být na LFA, nebo welfare a podobně. Tyto podpory by mohly pomoci producentům mléka. Co se týká podpory chovu prasat a drůbeže, národní dotační titul týkající se chovu prasat nikdy nebyl naplněn ze sta procent, letos poprvé bude naplněný. Na prasata a drůbež je alokováno 1,1 miliardy korun. Nově je rozjetý dotační titul welfare podobně jako u krav. U drůbeže je daný dotační titul také naplněn ze sta procent v porovnání s požadavkem v minulém roce a vzhledem k tomu, že se nepodařil welfare u drůbeže, připravuje se nový dotační titul z národních dotací na úrovni 400 milionů korun, kde by měla být podpořena i drůbež. Jen dotace do investice ekonomiku nezachrání. Prostředky i z dalších resortů

David Behenský ze společnosti Farmtec připomněl, že zemědělci nemusí čerpat pouze z Programu rozvoje venkova, ale nově mohou na určité záměry využít i operační program Životní prostředí, spadající pod ministerstvo životního prostředí a operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost spadající pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Celý program je zaměřen na snižování energetické náročnosti a emisí oxidu uhličitého, další možnosti lze čerpat v oblasti inovací a výzkumu a vývoje. „Ve většině připravovaných výzev můžeme jako zemědělci čerpat,“ podotkl. Většina podnikatelů v zemědělství nemá totiž podle něj čistě zemědělskou produkci. „Musí se brát však v potaz, že zde budou v konkurenci s průmyslovými podniky,“ upozornil. Za momentálně nejzajímavější označil prioritní osu tři, která je zaměřena na úspory energie, instalaci obnovitelných zdrojů, zavádění energeticky úsporných opatření a využití zbytkového tepla, což může být zajímavé z hlediska provozovatelů bioplynových stanic. Lze čerpat i na úspornější technologie. Například lepší sušárna obilí, kde se může prokázat snížení energie. Opatření týkající se nízkouhlíkové technologie bude vyhlášeno až příští rok. Co se týká operačního programu Životní prostředí, jde o opatření vedoucí ke zvýšení kvality vody, kvality ovzduší, zpracování odpadu, ochrany přírody a energetických úspor. Právě v rámci opatření, týkajícího se kvality ovzduší, se mohou podávat žádosti o podporu například na pořízení technologií ke snižování emisí NH3. Obnovitelné zdroje energie Gabriela Smetanová ze společnosti Farmtec připomněla, že podpora v oblasti obnovitelných zdrojů energie vychází z nové legislativy, kde byla nově schválená podpora pro bioplynové stanice a nové možnosti pro ty, kteří bioplynovou stanici provozují a chtěli by ji rozšířit a zhodnotit. Novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie byla zveřejněna ve Sbírce zákonů 5. června. Platit má od 1. ledna 2016. Jednou z novinek, kterou přináší, je možnost podpory nových bioplynových stanic, které byly dva roky blokovány. Tato podpora má však několik podmínek, jednou z nich je, že maximální výkon bioplynové stanice může být 500 kilowattů. Další je definice použitelných substrátů, více než 70 procent musí představovat statková hnojiva, vedlejší odpady živočišné výroby a biologicky rozložitelné odpady. Provozní podpora je nově vyplácená na bázi užitečného tepla. Podařilo se do zákona dostat garance po dobu životnosti, výše podpory bude stejně jako doposud počítána na návratnost 15 let. Výše podpory bude uvedena v cenovém rozhodnutí, které má být zveřejněno na přelomu října a listopadu, a v tuto chvíli se o ní intenzivně jedná. Podmínkou bude i využití tepla. Možnosti jsou podle Smetanové ve vytápění objektů, sušárny, skleníky, hygienizace odpadů a další zařízení. „Velice zajímavou příležitostí bude sušení jetele a vojtěšky, jedná se o novou národní dotaci od roku 2016 na podporu sušení a zvažuje se alokace mezi 50 až 60 miliony korun ročně. Současně se bude moci čerpat dotace na proteinové plodiny,“ podotkla a upozornila na to, že při změnách a úpravách je třeba postupovat velice citlivě. Jedna z možností stávajících bioplynových stanic je i rozšíření o nové kogenerační jednotky. *** Klíčové informace * Agrární komora ČR by chtěla prosadit i podporu aplikace kejdy a hnoje na zemědělskou půdu a evidence zvířat ve vztahu k centrální evidenci. * Možností je rozšíření zelené nafty o živočišnou výrobu. * Důležité rovněž je, aby byl aktivovaný nákup sušeného mléka a dalších komodit do Státního fondu hmotných rezerv. Foto popis| Viceprezident Agrární komory ČR a generální ředitel společnosti Farmtec přiblížil provozní dotace do zemědělství Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| David Behenský připomněl, že zemědělci mohou žádat o podpory i z jiných operačních programů Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Gabriela Smetanová přiblížila podporu v oblasti obnovitelných zdrojů energie Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Letošní sucho poškozuje porosty Zemědělec str. 10 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.8.2015

zpět Přetrvávající suché počasí dále komplikuje situaci pěstitelů i chovatelů. Letos v České republice sníží výnosy zeleniny o třetinu a její tuzemští pěstitelé kvůli tomu přijdou podle předběžných odhadů zhruba o 600 milionů korun. Nebývalé sucho poškodilo porosty většiny druhů zeleniny. Uvedl to minulý týden předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman. Letošní počasí je podle Zemana mimořádně suché a kapacita závlahových systémů na polích nestačí pokrýt vláhový deficit. Problémy očekávají i chovatelé skotu, kteří se obávají nedostatku krmení v zimním období. Podle agenturních zpráv by výnosy zeleniny měly klesnout v průměru o 30 procent. Také letošní úroda brambor bude podle tajemníka Ústředního bramborářského svazu Josefa Králíčka kvůli suchu a menší výměře polí osázených touto plodinou nižší. Na vysočině, kde se brambor tradičně pěstuje nejvíc, zatím zemědělci odhadují pokles hektarových výnosů proti loňským 29 tunám o 20 až 30 procent. Čeká se i snížení výnosu chmele. Se suchem se potýkají také vinaři a další pěstitelé. „Někde budou ztráty zeleniny vyšší a někde nižší. U podniků, které neměly možnost zavlažovat, je to letos totální propadák,“ podotkl Zeman. Například někteří zelináři na suchem sužované jižní Moravě letos nebudou sklízet cibuli, protože je kvůli nedostatku vláhy velmi malá. Častější zavlažování podle Zemana náklady zelinářů příliš nezvýší, farmáři ale přijdou kvůli slabší úrodě o část plánovaných tržeb. „Ztráty, které nižší výnosy způsobí pěstitelům zeleniny, jsme za celou republiku předběžně odhadli na 600 milionů korun,“ podotkl Zeman. Pokud bude sucho dál pokračovat, ztráty se mohou ještě zvýšit. Nižší úroda zeleniny podle něj zatím nemá vliv na cenu zeleniny na pultech tuzemských obchodů, protože výpadek pokrývá dovoz. „Cena nahoru nejde. Obchodníci zeleninu dokážou dovážet a nikdo netrpí jejím nedostatkem,“ uvedl Zeman. Zeleniny je na evropském trhu od loňska přebytek i kvůli ruským sankcím. Zeleninu letos farmáři v České republice pěstují zhruba na 9200 hektarech, což je stejná plocha jako loni. Největší plochu podle údajů Českého statistického úřadu zabírá cibule, na kterou připadá 1581 hektarů. Zelí je pěstováno na 1130 hektarech, hrách na 923 hektarech a mrkev na 721 hektarech polí. Obavy z nedostatku krmení Problémů kvůli letošnímu suchu se obávají i chovatelé skotu. Podle průzkumu ministerstva zemědělství mezi 177 farmáři více než třetina českých chovatelů skotu má strach z kritického nedostatku krmení v zimním období. Podle většiny je situace sice špatná, ale pokud zaprší, mohla by se napravit. Stejného názoru je i předseda Českého svazu chovatelů masného skotu Miroslav Vráblík. Zatímco první seče víceletých pícnin byly většinou dobré až nadprůměrné, druhé se očekávají o 20 až 30 procent nižší, než je obvyklé. „Třetí seče jsou postiženy citelně - odhad je od nulové sklizně až do asi 50 procent,“ vyplynulo z průzkumu. „Obáváme se, co nasečeme v druhých sečích, abychom udělali na zimu krmení. Ale během deseti dnů mohou přijít větší srážky a situace se může obrátit,“ řekl podle agenturních zpráv Vráblík. Někteří chovatelé v průzkumu zmiňovali i problémy se zajištěním dostatečného množství vody pro napájení skotu. S tím se ale Vráblík zatím nesetkal. Regionálně to však podle něj možné je. Podle předsedy Svazu marginálních oblastí Milana Boleslava výnosy sena jsou na dvou třetinách. Termíny sečí se daří plnit, ale výnosy jsou nízké. Horší však podle něj je, že dochází pastva. „Jestli do týdne nezaprší, již nebude co pást,“ poznamenal. Podle něj se pastvin týká další problém, a to zákaz přikrmování na druhově bohatých pastvinách. Tuto podmínku připomínkovali organizace při přípravě agroenvironmentálně-klimatických opatření. „Nikdo ovšem na tyto připomínky nevládních organizací nebral zřetel,“ podotkl. Znovu ji zaslali na ministerstvo zemědělství s tím, že by tuto podmínku chtěli do budoucna změnit, aby zákaz přikrmování trval do 10. října. Pokud budou však tak suché roky jako letos, pastva bude chybět již v srpnu. Ztráty i u kukuřice Jak již dříve uvedla Agrární komora ČR, letos se počítá i se třetinovými ztrátami u kukuřice. Ta se

také používá jako krmivo pro skot. „I kdyby začalo intenzivně pršet, kukuřice ztrátu vláhy, která poznamenala růst, už nedožene,“ řekla mluvčí komory Dana Večeřová. Sucho je pro průběh žní ve středních Čechách dobré. Obilí s malou vlhkostí se lépe mlátí a také se například později nemusí dosušovat ve speciálních sušičkách. Ve vlhkých zrnech se totiž mohou například množit toxické látky. Sucho ale škodí i loukám, které by se měly sekat na seno, nebo kukuřici a řepě, ty v případě pokračujícího sucha dostatečně nenarostou. Řekl to předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík, který hospodaří na rodinném statku na Berounsku. Letošní sucho v České republice je nejhorší za posledních 12 let. Postihlo toky i podzemní vody, problémem se zabývala i vláda. Foto popis| Letošní počasí je mimořádně suché Foto autor| Foto David Bouma

Zážitkové programy u Moulisových Zemědělec str. 11 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.8.2015

zpět Čtvrtá akce v rámci letošních Farmářských slavností pro rodiny s dětmi, které připravilo ministerstvo zemědělství, se uskuteční 15. srpna na Farmě Moulisových v Milínově na Plzeňsku. Pro širokou veřejnost se během léta otevírají čtyři farmy v různých krajích České republiky a v září Národní zemědělské muzeum v Praze. Historie rodinné Farmy Moulisových začíná roku 1902, kdy se na zdejší statek přiženil Josef Prokeš. Jeho syn František se roku 1931 oženil s Bohumilou Moulisovou, a tak se rod Moulisů dostal na statek. Současný majitel Pavel Moulis se ženou Hankou jsou již čtvrtou generací farmářů. Farma hospodaří na 100 hektarech zemědělské půdy a její specialitou je chov krav masného plemene simentál v biokvalitě. Dále na farmě chovají plemeno dexter, koně, ovce a kozy. Návštěvníci Farmářských slavností se budou moci seznámit s řadou aktivit, které farma pořádá. Jsou to například zážitkové programy, příměstské tábory, školy v přírodě nebo kurzy vaření pod vedením šéfkuchaře. Součástí farmy je rovněž jezdecký klub a k vidění jsou zde například koně plemene českého teplokrevníka. Na programu Farmářské slavnosti je připravena spousta her a kvízů o farmaření, ukázky westernového ježdění, Pony games, projížďky na ponících či senné hřiště. Chybět nebude tradiční farmářský trh s lokálními potravinami, kuchařská show s potravinami, které se pyšní známkou kvality Klasa, pečení chleba v peci a mnoho dalšího. Místní dobroty mohou návštěvníci ochutnat také ve farmářské restauraci a cukrárně. Na své si přijdou i dospělí, kteří si mohou vyzkoušet své dovednosti na simulátoru dojení krávy nebo se pokusit zkrotit elektrického býka či se zúčastnit komentované okružní vycházky na Mariinu skálu (2,8 kilometru). K poslechu bude hrát skupina PF Band. Ministerstvo zemědělství chce projektem podpořit zájem mladých rodin o tradice a venkov, chce hlavně dětem ukázat určitě zajímavější možnost trávení volného času než v obchodních centrech nebo u počítačů. Cílem je přiblížit veřejnosti život našich sedláků a ukázat, že zemědělství je dnes odvětvím zajímavým pro podnikání. Současní zemědělci žijí v atraktivním prostředí a používají špičkovou moderní techniku. Foto popis| Nyní se otevřou brány rodinné Farmy Moulisových Foto autor| Foto archiv

Změny podmínek pro první kolo 10.8.2015



zpět (opr) - Ministerstvo zemědělství má připraveno pro podnikatele v zemědělství, lesnictví a potravinářství více než pět miliard korun v prvním kole příjmu žádostí na projekty z Programu rozvoje venkova (PRV) 2014 až 2020. O tom, jaké hlavní změny nastávají v podmínkách, které musí žadatelé splnit, náš týdeník informoval tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Novinky společné pro všechny operace * žádost o dotaci musí v rámci preferenčních kritérií obdržet stanovený minimální počet bodů, * žadatel bude moci v dané operaci nebo záměru a daném kole příjmu žádostí podat pouze jednu žádost o dotaci, * žadatel bude předkládat žádost o dotaci a všechny povinné a nepovinné přílohy prostřednictvím Portálu farmáře, * v případě předložení projektu, kde výdaje, ze kterých je stanovena dotace, přesáhnou 1 mil. Kč, žadatel musí splnit podmínku finančního zdraví, * lhůta vázanosti projektu na účel je 5 let od data převedení dotace (konečné platby) na účet příjemce dotace, nikoliv od data podpisu dohody o poskytnutí dotace jako doposud, * nově nebude možné projekty realizovat formou leasingu nebo věcného plnění, * rekonstrukci budov bude možné provést, pouze pokud jsou ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví žadatele. 4.1.1 Investice do zemědělských podniků Projekty jsou rozděleny do záměrů dle velikosti projektu (do 1 mil. Kč a 150 ha, do 5 mil. Kč a nad 5 mil. Kč) a převažujícího sektorového zaměření (rostlinná výroba, skot, prasata, drůbež a ostatní živočišná výroba). Takto budou moci být projekty porovnávány pouze mezi sebou, jsou tak i pro ně připravena adekvátní preferenční kritéria. Podle jednotlivých záměrů bude rozdělen i rozpočet operace do jednotlivých finančních obálek: a) projekty do 1 mil. Kč, žadatel má maximálně 150 ha; živočišná výroba b) projekty do 1 mil. Kč, žadatel má maximálně 150 ha; rostlinná výroba c) projekty do 5 mil. Kč; skot d) projekty do 5 mil. Kč; prasata e) projekty do 5 mil. Kč; drůbež f) projekty do 5 mil. Kč; ostatní (ovce, kozy, koně, králíci) g) projekty do 5 mil. Kč; rostlinná výroba h) projekty nad 5 mil. Kč do 150 mil. Kč; skot i) projekty nad 5 mil. Kč do 150 mil. Kč; prasata j) projekty nad 5 mil. Kč do 150 mil. Kč; drůbež k) projekty nad 5 mil. Kč do 150 mil. Kč; ostatní (ovce, kozy, koně, králíci) l) projekty nad 5 mil. Kč do 150 mil. Kč; rostlinná výroba - při rozdělování alokace do jednotlivých obálek bude priorita kladena na živočišnou výrobu, - v rámci obálek do 5 mil. Kč budou preferovány menší projekty, - více než 50 % alokace v živočišné výrobě je cíleno do podpory skotu, - obecně pak budou zvýhodněny preferenčními kritérii citlivé komodity, * maximální výše výdajů, ze kterých je stanovena dotace, se zvyšuje na 150 mil. Kč, * hodnocení efektivnosti projektu na základě porovnání výše realizované investice a předpokládaných tržeb, * projekty do 1 mil. Kč budou pro zjednodušení vyčleněny z povinnosti dokládat podmínku splnění finančního zdraví a mezi způsobilé výdaje v obálce do 1 mil. a 150 ha bude možné zahrnout také projektovou dokumentaci. Budou zde rozlišovány pouze záměry na živočišnou a rostlinnou výrobu. 4.2.1 Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů * výše dotace se snižuje na 40 % výdajů, ze kterých je stanovena dotace, * příjemce dotace musí plnit definici mikro, malého nebo středního podniku, tj. žadatelem může být podnik, který zaměstnává méně než 250 osob a který vykazuje roční obrat do 50 milionů EUR, případně celkovou roční bilanční sumu nepřesahující 43 milionů EUR, * operace je rozdělena na 2 záměry - zemědělské podniky (jejichž minimální podíl příjmů ze zemědělské prvovýroby na celkových příjmech je více než 30 %) a dále zpracovatelské podniky, * hodnocení efektivnosti projektu na základě porovnání výše realizované investice a předpokládaných tržeb. 4.3.2 Lesnická infrastruktura * operace má pouze jeden záměr, a to Investice do lesních cest, * předmětem projektu může být v rámci jedné podané žádosti o dotaci pouze jeden souvislý úsek lesní cesty kategorie 1L či 2L, * žadatelem mohou být nově také lesní podniky vysokých škol, * podpora je poskytována jako příspěvek na vynaložené způsobilé výdaje, a to ve výši 80 % způsobilých výdajů, * maximální výše výdajů, ze kterých je stanovena dotace, se zvyšuje na 8 mil. Kč, * předmětem projektu mohou být v případě novostavby a opravy pouze lesní cesty kategorie 1L či 2L; v případě rekonstrukce musí být výsledkem projektu zvýšení kategorie stávající lesní cesty na 1L či 2L, * výstavba a rekonstrukce

lesních cest bude podporována pouze na území, kde nedojde k překročení hustoty lesní dopravní sítě nad hodnotu optimální, stanovenou na úrovni lesního majetku žadatele, * všichni žadatelé předkládají projektovou dokumentaci vypracovanou autorizovanou osobou. 8.6.1 Technika a technologie pro lesní hospodářství * žadatelem mohou být nově také lesní podniky vysokých škol, * nově je mezi způsobilé výdaje zařazen kůň a vlek za koně k vyvážení dříví, * maximální výše výdajů, ze kterých je stanovena dotace, činí 9 mil. Kč, * podpora se vztahuje pouze na stroje a technologie šetrné k životnímu prostředí, * v případě investic do strojů, technologií a zařízení pro lesní školkařskou činnost mohou být podporovány jen lesní školky, které jsou součástí lesnického podniku a provozují školkařskou činnost na pozemcích určených k plnění funkcí lesa; provozovatel školkařské činnosti zároveň musí být evidován v systému evidence reprodukčního materiálu, * žadatel může hospodařit na lesních pozemcích, jejichž je vlastníkem/nájemcem a nově také pachtýřem či v případě příspěvkových organizací obcí vypůjčitelem. 16.2.2 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií při zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh * nově může být spolupracující subjekt nahrazen dostatečně kvalifikovaným personálem s dostatečnými výrobními prostředky žadatele, * částka výdajů, ze kterých je stanovena dotace, činí od 1 000 000 Kč do 150 000 000 Kč, přičemž je definován minimální poměr výdajů na spolupráci, * na výběr spolupracujícího subjektu není třeba realizovat výběrové řízení, * nově musí žadatel výsledky projektu zveřejnit a zajistit jejich šíření. Novinky v obecných podmínkách pravidel * dochází k zásadní změně především v oblasti zadávání veřejných zakázek. Žadatelé mají povinnost (kromě operace 16.2.2) vybrat dodavatele projektu a uzavřít s ním smlouvu či vystavit objednávku již před podpisem dohody. V případě nedodržení jednotlivých podmínek/procesů při zadání zakázky jsou uplatňovány finanční opravy, jejichž výše je stanovena podle typu porušení. V případě stanovení hodnoty samostatné zakázky žadatel sčítá zakázky na dodávky, služby a stavební práce, které spolu věcně, časově a místně souvisí. Limit pro přímé zadání samostatné zakázky (s možností přímo zadat zakázku a uzavřít smlouvu nebo vystavit objednávku) byl navýšen na 20 000 Kč bez DPH, * kromě operace 16.2.2 tak musí žadatel u zakázek, které dosáhnou, nebo přesáhnou 400 000 Kč bez DPH, nebo 500 000 Kč bez DPH v případě, že je zakázka zadávána žadatelem/příjemcem dotace, který není veřejným nebo dotovaným zadavatelem podle § 2 odst. 2 a 3 zákona o veřejných zakázkách, doložit zadávací dokumentaci k výběrovému/zadávacímu řízení ještě před schválením žádosti o dotaci a podpisem Dohody o poskytnutí dotace, * pro lepší orientaci je podrobně popsán postup pro podání odvolání.

Brambor bude letos méně Zemědělec str. 13 Zájmové organizace Jan Doležal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.8.2015

zpět Letos 30. července proběhl v Havlíčkově Borové odborný seminář a polní den určený pro pěstitele brambor a širší zemědělskou veřejnost. Prostory pro seminář poskytla Havlíčkova Borová, zemědělská a. s., jejíž jednatel Jiří Zvolánek v úvodu představil zúčastněným hostitelskou společnost a upozornil na některé trendy související se zemědělskou výrobou a pěstováním brambor, které platí nejen pro jeho podnik, ale pro české zemědělství jako celek. Patří sem například úbytek ploch konzumních brambor ve prospěch brambor škrobárenských a pokles stavu hospodářských zvířat, které na venkově svým způsobem v požadavcích na pěstované plodiny nahrazují bioplynové stanice. Na úvodní vystoupení navázal Miloslav Chlan, předseda Českého bramborářského svazu. Přítomné upozornil mimo jiné na změnu jména organizace.

Vzhledem k požadavkům vyplývajícím z novely občanského zákoníku musel svaz změnit svůj název z Ústředního bramborářského svazu České republiky na Český bramborářský svaz, z. s. Dále se přítomní dozvěděli podrobnosti týkající se dalšího kola příjmů žádostí na investiční opatření pod gescí Programu rozvoje venkova. Vzhledem ke zpoždění ve schvalování podmínek pro nové programovací období 20142020 mohou v tomto roce žadatelé čerpat dvojnásobnou finanční alokaci. Pěstitelé brambor budou navíc při vyhodnocování žádostí zvýhodněni patnácti body, protože brambory podle unijní legislativy patří mezi citlivé komodity. V současné době je proto ideální příležitost zažádat si při nákupu technologií nebo rekonstrukci staveb o dotační podporu. Miloslav Chlan se zmínil také o marketingovém fondu pro propagaci zemědělských a potravinářských komodit. Fond představuje společnou aktivitu Agrární komory ČR a pěstitelských svazů citlivých komodit a jeho cílem je propagace tuzemských zemědělských produktů a potravin tak, aby nedocházelo k dalšímu úbytku ploch. Například zrovna u brambor, tedy plodiny, která vyžaduje zvýšenou míru vstupů a má také vyšší nároky na pracovní sílu, došlo k dalšímu meziročnímu poklesu o 5,5 % Prostředky do fondu na marketing by odváděli sami pěstitelé, přičemž stejnou částkou by přispěl stát. S použitím tak získaných prostředků by potom pěstitelské svazy mohly oslovovat širší spotřebitelskou veřejnost, což je v současné době s omezenými finančními zdroji poměrně obtížné. Podobný model funguje například v sousedním Polsku, kde se za pomoci státu rozběhla poměrně masivní marketingová kampaň na podporu polských potravin nejen v domácím Polsku, ale také v sousedních zemích včetně České republiky. Vlastní kampaň financovaná z tuzemských zdrojů potom představuje možná lepší odpověď než posílání mnohdy bezúčelných diplomatických nót. V další části semináře vystoupil Václav Čermák z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Brno, jenž hovořil především o letošním neobvyklém průběhu počasí, které mělo neoddiskutovatelný vliv na růst brambor a především tvorbu hlíz. V důsledku sucha, kde například letošní úhrn srážek se na vysočině blíží jen 40 % obvyklé hodnoty, se nárůst hlíz prakticky zastavil. Tento rok byl doložitelně nadprůměrně teplý, vlhkost půdy byla oproti normálu nižší a teplota půdy naopak vyšší. Výsledkem jsou vadnoucí porosty brambor s rozkleslou natí a zastaveným růstem hlíz. U některých odrůd je poškození porostů již nevratné. U velmi raných a raných odrůd byl při polních pokusech zaznamenán zhruba 30% propad výnosů. Pozdějším odrůdám by mohla pomoci ještě dodatečná vláha. Hrozí však problémy se zmlazováním a ztrátou kvality hlíz. Na téma Současný stav a ochrana brambor v druhé polo -vině vegetace vystoupil Ervín Hausvater z Výzkumného ústavu bramborářského, Havlíčkův Brod. Zdravotní stav porostů v současné době není dobrý. Listy jsou poškozeny suchem, což snižuje další asimilaci případných srážek. Řada porostů vykazuje známky nekróz vzniklých poškozením přímým slunečným zářením. V současné době tak existují dva scénáře vývoje porostů brambor v závislosti na počasí. Beze srážek bude docházet k dalšímu rozvoji skvrnitostí listů, úbytku listové plochy, vadnutí natě a zkrácení dormance. Pokud ovšem srážky přijdou, bude to pravděpodobně mít vliv na kvalitu hlíz, bude docházet k novému nasazování, zmlazování natě a hrozí přede -vším pozdní infekce chorobami a plísněmi. Z výše uvedeného se tedy dá usuzovat, že brambor na uskladnění bude letos pravděpodobně nedostatek. Na snížení nabídky už zareagovaly ceny. V současné době jsou farmářské ceny v západní Evropě zhruba dvojnásobné ve srovnání s minulým rokem a podobný vývoj se dá očekávat také v České republice, která je navíc kvůli snižujícím se osázeným plochám konzumních brambor na dovozech této komodity závislá. Problémy se zdravotním stavem porostů a kvalitou hlíz navíc hlásí i domácí drobní samozásobitelé. Zejména v jarních měsících tak může cena brambor atakovat hranici 10 Kč. Spotřebitel udělá dobře, když se na podzim předzásobí nákupem brambor u pěstitele, jichž kvalitu dobře zná a závadné hlízy u něj může v případě potřeby vyreklamovat. Foto popis| Průběh letošního počasí nebyl pro brambory vůbec příznivý a u mnoha odrůd se růst hlíz úplně zastavil. V porostech se také zvyšují výskyty chorob a plísní Foto autor| Foto Jan Doležal O autorovi| Jan Doležal Agrární komora ČR

O přesné výživě drůbeže

Zemědělec str. 38 Živočišná výroba Alena Ježková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.8.2015

zpět Společnost, jež je tradičním výrobcem a dodavatelem premixů, krmných aditiv, krmiv, vitamínových koncentrátů a veterinárních přípravků pro hospodářská a zájmová zvířata, uspořádala odborný seminář pro chovatele a výrobce krmných směsí pro drůbež. Hlavní tématem byl nový pohled na výživu drůbeže, kvalita vstupních surovin a kompletních krmných směsí. Programem semináře provázel obchodní ředitel společnosti Trouw Nutrition Biofaktory s. r. o. Ing. Petr Klepač. Poptávka po proteinech stoupá První přednášky se ujal generální ředitel společnosti Trouw Nutrition Biofaktory s. r. o. Pieter Bastiaanssen MSc. Uvedl, že v roce 2030 bude na světě o tři miliardy lidí více a také urbanizace se v roce 2030 zvýší ze současných 50 % na 70 % a stoupne tak poptávka po proteinových zdrojích krmiv a potravin, po mase i mléčných výrobcích. Úkolem živočišné výroby, tedy i výrobců krmiv, je zdvojnásobit výrobu potravin tak, aby bylo v roce 2050 možno nakrmit devět miliard lidí. Pieter Bastiaanssen se věnoval problematice antibiotik a uvedl, že se v současné době 80 % celosvětové spotřeby antibiotik používá při krmení zvířat. Spotřeba antibiotik poroste s tím, jak se bude zvyšovat výroba potravin. Přitom rezistence na antibiotika celosvětově stále narůstá. Každých 25 minut zemře na světě někdo právě na antibiotickou rezistenci a odhaduje se, že s růstem potřeby antibiotik zemře do roku 2050 na Zemi deset milionů lidí na antimikrobiální rezistenci. O vizi firmy Pieter Bastiaanssen řekl mimo jiné, že hlavní roli v současnosti hraje výzkum a bude klíčem i v budoucnosti a firma do výzkumu a vývoje investuje každoročně obrovské částky. Ve svých inovacích se společnost zaměřuje na start života zvířat, tedy na výživu mláďat, na welfare a zdraví zvířat a na produkční účinnost krmiv, stejně jako na modely a servis. Vypočtená krmná směs Ing. Petr Klepač ve své prezentaci popsal nový systém optimalizace krmné směsi (Nutriopt). Systém umožňuje lepší posouzení nutričních hodnot surovin a odhaduje užitkovost zvířat na základě matematických modelů. Tato data pak slouží pro přesnou optimalizaci krmné směsi s prioritou maximalizace profitu chovatele i výrobny krmných směsí. Také se ale zmínil o tom, že jeho použití v současnosti zatím brání především systém nákupu surovin, nutnost zakoupení nového softwaru a hardwaru a samozřejmě také chuť model využívat a dostatek času. Pohled na krmení nosnic i brojlerů Produktový manažer firmy Trouw Nutrition Biofaktory s. r. o. Ing. Radek Mašek vysvětlil zásady metabolismu drůbeže a popsal projekty Split feeding, Pre Peak feeding i Broilers Model. V úvodu se zaměřil na živinové požadavky nosnic. Řekl, že pokud je nosnicím umožněn výběr živin, přizpůsobují jejich příjem v závislosti na čase, respektive tvorbě vejce. Pro optimalizaci produkce vajec se osvědčilo dělené krmení. Nosnice byly krmeny dvěma různými směsmi, které splňovaly požadavky na živiny pro konkrétní fázi tvorby vejce. Dopolední krmivo plnilo požadavky na produkci vajec, a to na energii, proteiny a fosfor, odpolední krmivo potom požadavky na množství vápníku pro tvorbu vaječné skořápky. Jeden typ krmiva s konstantním množstvím živin není možné přizpůsobit požadavkům nosnic během dne. Podle výsledků testů firmy Nutreco ve Španělsku a Kanadě se zjistilo, že dělené krmení zlepšuje kvalitu skořápky, a tak zvyšuje počet prodejných vajec (sníží se počet vajec rozbitých a bez skořápky). Dělené krmení také snižuje množství živin -dusíku, fosforu a vápníku - vylučovaných trusem. Dále se přednášející věnoval výživě brojlerů. Popsal vzájemný vztah hmotnosti kuřete v sedmi dnech věku a na konci výkrmu. Pokud bude hmotnost v sedmi dnech o 10 g vyšší, na konci výkrmu ve 35

dnech to bude znamenat nárůst o 50 g. Pozdější přístup ke krmivu po vylíhnutí má negativní vliv na vývoj brojlerů. Ing. Mašek řekl, že je tak negativně ovlivněn vývoj gastrointestinálního traktu či imunitního systému. Proto byla vyvinuta strategie výživy dobrého startu drůbeže zaměřená na období v líhni a při transportu, ale také na farmě. Na farmě se mohou kuřata krmit prestarterem (30 g/kus), který zvyšuje celkovou užitkovost brojlerů, příjem krmiva v prvních dnech a zlepšuje uniformitu hejna, imunitu a konečnou tělesnou hmotnost. Vývoj brojlerů může také limitovat hladina živin v násadových vejcích. Proto se nyní pracuje na vývoji různých metod krmení in ovo. Roztok vybraných živin se vstřikuje do amniového vaku v objemu 0,10,5 ml. Při krmení in ovo je vyšší procento líhnutí, vylíhlá kuřata mají lépe vyvinutý gastrointestinální trakt, střevo odpovídá morfologicky i funkčně asi dvoudennímu kuřeti. Hmotnost jednodenních kuřat je vyšší asi o 3-7 %, a to trvá až do věku 35 dní. Ing. Mašek uvedl, že chyby ve výživě spolu s rychlým metabolismem drůbeže mohou vést k přetěžování organismu a narušení funkce jater. Mohou ji způsobit ale i choroby infekční (viry a bakterie) i neinfekční (například hepatotoxikózy vyvolané především mykotoxiny, fosforem). Při narušení funkce jater je dobré podávat metabolit vitamínu D3 (25-hydroxycholecalciferol), čímž se zlepší kvalita vajec a skořápky, protože se zvýší vstřebávání vápníku a sníží se jeho vylučování, a u nosnic má vliv i na utváření rezerv vápníku. U drůbeže může dojít ke ztučnění jater. Nejnáchylnější jsou mladé nosnice (20-28 týdnů věku) při vysoké snášce, vysoké produkci estrogenu, tedy vyšší produkci tuku v játrech. Starší nosnice (50-55 týdnů) mohou mít příliš vysoký příjem energie a omezený transport mastných kyselin z jater. Postiženy ale mohou být i jiné kategorie drůbeže včetně brojlerů. Příčinami vzniku syndromu ztučnění jater jsou chyby ve výživě, jako je příliš energie v krmné směsi, vysoké hladiny škrobu, nedostatek nenasycených mastných kyselin (linolová, arachidonová), relativně nízké množství proteinů, tedy nesprávné vyvážení energie a proteinů nebo nedostatek vitamínů skupiny B. Další příčiny mohou být v hormonální oblasti (estrogen stimuluje produkci tuku), technologii ustájení (málo pohybu v klecích), toxinech (mykotoxiny, bakteriální toxiny, fosfor) a některých pesticidech, počasí (tepelný stres nebo příliš chladno), genetice i chorobách (infekční bronchitida). Řešení problému ztučnění jater spočívá v prevenci, omezení faktorů, které ho mohou způsobit, redukci příjmu energie a dostatku aminokyselin nutných pro transport mastných kyselin (metionin). Důležitá je ochrana a regenerace jaterních buněk doplněním vitamínů skupiny B (cholin a B12 stimulují metabolismus a transport tuků z jater, biotin a B1 jsou důležité pro energetický metabolismus hlavně sacharidů), vitamínu E jako antioxidantu, organickou formou selenu a antioxidantu s širší účinností firmy Trouw Nutrition (Trouw AO-mix). Ing. Mašek na závěr nabídl další produkt firmy, který přispívá ke snížení ztučnění jater a také k jeho prevenci, k podpoře a obnově funkce jater drůbeže a ke zlepšení a udržení produkce vajec u nosnic. Vyzval přítomné k využívání inovativních přístupů a trendů ve výživě, které mohou udržet rentabilitu producentů vajec a masa i při poklesu cen. Boj s mykotoxiny Ing. Kamil Novotný z firmy Trouw Nutrition Biofaktory s. r. o. seznámil posluchače s novým přístrojem pro rychloanalýzu krmiv a surovin na obsah mykotoxinů. V úvodu přednášky shrnul výskyt a negativní vliv mykotoxinů. Řekl, že je celosvětově kontaminováno více než 25 % rostlinných krmiv a že je známo více než 300 různých mykotoxinů a asi u deseti z nich byla prokázána toxicita u člověka a zvířat a především jejich synergický efekt je velmi nebezpečný. V souvislosti s kontaminací krmiv mykotoxiny se Ing. Novotný zmínil o typech vyvazovačů mykotoxinů, z nichž je většina na bázi bentonitů, mohou být také na bázi kvasinek, kdy -glukany podporují imunitu organismu anebo jsou to přípravky se schopností rozložit molekulu mykotoxinu na méně škodlivé látky. Produktová řada vyvazovačů společnosti Trouw Nutrition Biofaktory má trojí účinek. Vyvazují široké spektrum mykotoxinů, čímž zvyšují podíl těch, které projdou trávicím traktem bez negativních účinků na organismus, chrání a podporují integritu střeva, čímž zabraňují patogenům proniknout do krevního řečiště a za třetí posilují imunitní systém v období stresu ze zvýšené kontaminace krmiva mykotoxiny a pomáhají procesu vlastní detoxikace. Závěrem přednášky seznámil Ing. Novotný posluchače s přístrojem pro rychlou analýzu mykotoxinů, který bude k dispozici v kombinaci s výše zmíněnou produktovou řadou. Přístroj se dá použít kdykoli a kdekoli a jeho konkurenční výhodou je možnost analyzovat mykotoxiny bez použití metanolu. Pomocí přístroje se dá provést komplexní rozbor šesti hlavních mykotoxinů a rychlá analýza je

důležitá pro monitoring surovin před vlastní výrobou krmných směsí. Přitom vše, co je pro analýzu třeba, se vejde do jednoho kufříku (přenosný box, čtečka, přídavné nástroje a zařízení (pipety, jednoduchý drtič, strip sada, internetový kabel) i e-magazín s instruktážním videem a protokolem. Přístroj se dá používat jak v laboratoři, tak v terénu. O přestávkách během semináře se mohli jeho účastníci s činností a funkcemi přístroje seznámit při analýze krmných surovin. *** Klíčové informace * Společnost Trouw Nutrition Biofaktory s r. o. uspořádala odborný seminář pro chovatele drůbeže a výrobce krmných směsí pro drůbež. * Semináře se zúčastnilo na šedesát zájemců o výživu drůbeže a sešli se v komplexu Mlýnhotel ve Vílanci u Jihlavy. * Přednášeli generální ředitel společnosti Trouw Nutrition Biofaktory s. r .o. Pieter Bastiaanssen MSc., obchodní manažer společnosti. Ing. Petr Klepač a produktoví manažeři Ing. Radek Mašek a Ing. Kamil Novotný. Foto popis| Úvodní přednášky semináře se ujal generální ředitel společnosti Trouw Nutrition Biofaktory s. r. o. Pieter Bastiaanssen MSc. Foto autor| Foto Alena Ježková Foto popis| Seminář na téma precizní výživy drůbeže probíhal v komplexu Mlýnhotel ve Vílanci u Jihlavy Foto autor| Foto Alena Ježková Foto popis| Při využití metody krmení in ovo mají vylíhlá kuřata lépe vyvinutý gastrointestinální trakt a střevo odpovídá morfologicky i funkčně asi dvoudennímu kuřeti Foto autor| Foto worldpoultry.net Foto popis| Přednášky zaujaly na šedesát chovatelů drůbeže a výrobců krmných směsí pro drůbež Foto autor| Foto Alena Ježková

Kalendář akcí 10.8.2015

Zemědělec str. 56 Zemědělský servis

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pořádáte seminář, předváděcí akci, konferenci, polní den, veletrh, výstavu, aukci plemenných zvířat či podobnou zemědělskou akci? Zajistěte si hojnou účast zemědělské veřejnosti oznámením v našem kalendáři. Oznámení s datem, hodinou, místem konání akce a kontaktem pro další informace o ní zadejte na internetových stránkách našeho týdeníku http://www.zemedelec.cz přímo do Kalendáře akcí, případně zašlete na adresu akce@profi press.cz. * 13. 8. 9.00 hod. Polní den brambor na výrobu škrobu (prezentace Škrobáren Pelhřimov, přehlídka polních pokusů brambor na výrobu škrobu a prezentace půdoochranných opatření při pěstování brambor) se koná na Vyklantické 152, 394 26 Lukavec. Organizátory akce jsou Škrobárny Pelhřimov a Ústřední bramborářský svaz ČR, Křemešnická, 393 01 Pelhřimov. Info: tel.: 602 659 725. * 14.-16. 8. Cibulová slavnost se koná v Laa an der Thaya, Rakousko. Organizátory jsou Land um Laa, ACCEDO Czech Republic Communications. Info: mailto:[email protected]. * 13. 8. 9.30 hod. Chmelařský den (aktuální stav porostů a ochrany chmele, předsklizňové odhady, výsledky předsklizňových odběrů - obsah alfa kyselin, informace ÚKZÚZ, prohlídka porostů odrůd chmele s komentářem, informace o probíhajících pokusech) se koná na účelovém hospodářství ve Stekníku u Žatce. Organizátory jsou Chmelařský institut, Kadaňská 2525, 438 46 Žatec a HOP Research Institute. Info: Ing. Jaroslav Pokorný, Ph. D., tel.: 415 735 865; mailto:[email protected], http://www.chizatec.cz. * 15. 8. 10.00 hod. Ovenálie Zlobice (výstava plemen ovcí a koz, ukázky stříhání ovcí, pasení, prodej specialit, sýrů a dalších, soutěže pro návštěvníky - vaření kotlíkového guláše, jedení brynzových

halušek) se konají v Malhostovicích 55. Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz, Ptašínského 308/5, 602 00 Brno. * 16. 8. Ochutnávka Regionálních potravin Olomouckého kraje se koná v Kojetíně na Kojetínských hodech. Organizátorem je Agrární komora Olomouckého kraje. Info. Jana Neradilová, tel.: 581 210 956, mailto:[email protected], http://www.regionalnipotravina.cz. * 20.-23. 8. Agrokomplex - 42. ročník mezinárodní zemědělské a potravinářské výstavy se koná v Nitře, organizátorem je Agrokomplex - Výstavníctvo Nitra. Ing. Mgr. Michala Mičíková, tel.: 0911 200 649, micikova@ agrokomplex.sk. * 21. 8. Finále 50. ročníku Zlaté podkovy se koná v Humpolci. Organizátorem jsou Soutěže podkovy. Dusilov 384, 396 01 Humpolec. * 22. 8. Exkurze do ukázkových přírodních zahrad (Kittenbergerovy zahrady, Schiltern, Arche Noah, Schiltern, Fröhlicher Garten, Ziersdorf) se koná v Dolním Rakousku, odjezdy 6.30 hod. (České Budějovice) a 7.00 hod. (Třeboň). Organizátorem je Občanské sdružení Přírodní zahrada. Info: mailto:[email protected]. * 27. 8. 10.00 hod. Šampionát ovcí plemene zwartbles na výstavě Země živitelka České Budějovice (hodnocení vystavených zvířat). Akce se koná na Výstavišti České Budějovice, Husova 523, 370 21 České Budějovice. Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz, Ptašínského 308/5, 602 00 Brno. * 27. 8. Polní den Syngenta Slunečník se koná ve Žlunicích. Organizátorem je firma Syngenta. Info: http://www.syngenta.cz. * 27. 8. 9.00 hod. - 1. 9. Země živitelka, mezinárodní výstava se koná na Výstavišti v Českých Budějovicích, Husova 523, 370 21 České Budějovice. Organizátorem je Výstaviště České Budějovice. Tématem je obnova a rozvoj venkova, rostlinná a živočišná výroba, zemědělská technika, potravinářská výroba, lesní a vodní hospodářství, zahradnictví a pěstitelství, služby pro zemědělství, ostatní. Info: http://www.vcb.cz. * 28. 8. 17.00 hod. 16. Setkání absolventů a přátel zemědělské fakulty v Českých Budějovicích. Organizátorem je Zemědělská fakulta - Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Info: Karla Dvořáková - sekretariát děkana ZF, Studentská 1668, 370 05 České Budějovice, tel.: 387 772 427, email: mailto:[email protected]. * 29. 8. Národní dožínky v rámci výstavy Země živitelka se uskuteční na Výstavišti v Českých Budějovicích, Husova 523, 370 21 České Budějovice. Organizátorem je Agrární komora ČR. * 1.-3. 9. XX. česká a slovenská konference o ochraně rostlin se koná na České zemědělské univerzitě v Praze, Kamýcká 129, Praha 6 - Suchdol. Ve čtvrtek 3. 9. proběhne tematicky zaměřený seminář Pesticidy v životním prostředí. Organizátorem je katedra ochrany rostlin, FAPPZ, ČZU ve spolupráci s Českou společností rostlinolékařskou. Info: mailto:[email protected], mailto:[email protected].

zena-in.cz Hubneme: Čím více light výrobků, tím lépe? zena-in.cz str. 0 Hubněte (red) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 10.8.2015

zpět Označení light většinou značí, že je ve výrobku snížený obsah tuků nebo cukrů. Nic ale není zadarmo. Když se někde na výrobku ubere, jinde se zpravidla přidá. Cukry jsou nahrazovány umělými sladidly. A vzhledem k tomu, že tuk funguje jako pojidlo a nositel chuti, musí být v light výrobcích něčím nahrazen - nejčastěji jde o škrob nebo želatinu. Označení light většinou značí, že je ve výrobku snížený obsah tuků nebo cukrů. Nic ale není zadarmo. Když se někde na výrobku ubere, jinde se zpravidla přidá. Cukry jsou nahrazovány umělými sladidly. A vzhledem k tomu, že tuk funguje jako pojidlo a nositel chuti, musí být v light výrobcích něčím nahrazen - nejčastěji jde o škrob nebo želatinu. Light neznamená, že je výrobek zcela bez cukru nebo tuku. Pouze je sníženo jeho množství. Konzumací light výrobků může v některých případech dojít i k vyššímu příjmu energie, protože se

lidé často mylně domnívají, že těchto potravin můžeme sníst dvakrát tolik než běžných potravin. Rozhodně tomu tak není. Má smysl light potraviny konzumovat? Záleží na jejich složení! V žádném případě není nutné konzumovat bílé jogurty s 0,1 % tuku. Největší rozdíl mezi takovým jogurtem a vhodným bílým jogurtem s obsahem max. 3 % tuku je v chuti. Zjistíte, že energetická úspora není tak vysoká, jak se na první pohled může zdát. Jogurty podle obsahu tuku rozlišujeme na: jogurt bílý smetanový (více než 10 % tuku včetně) jogurt bílý (více než 3 % tuku včetně) jogurt bílý se sníženým obsahem tuku (méně než 3 % tuku) jogurt bílý nízkotučný nebo odtučněný (méně než 0,5 % tuku) Podobně je tomu i u odtučněného a polotučného mléka. Není lepší pochutnat si, než ušetřit pár kalorií? Stejně je pak možná zbytečně promrháme někde jinde, třeba v podobě sušenky nebo tučnějšího masa či uzeniny. Naopak „light“ sýry jsou ke konzumaci ideální. Nyní jsou na trhu i méně tučné a chutné varianty některých sýrů – mozzarelly, hermelínu či polotvrdého sýru holandského typu. A nemusí se jednat přímo o sýry s nejnižším A co v případě nápojů? Pokud rádi pijeme sladké nápoje, dopřáváme si je často a v hojném množství a nedokážeme si představit, že byste se jich vzdali, je konzumace light nápojů cestou, jak významně snížit příjem energie. Oproti slazeným nápojům obsahují téměř nulové množství energie. Cukr je v nich totiž nahrazen sladidly, která mají nízkou energetickou hodnotu a naopak vyšší sladivost. Nicméně pokud často pijeme tyto sladké nápoje, stále jsme zvyklí na nějakou úroveň sladké chuti a o to méně chuťově atraktivní nám připadají neslazené nápoje. Proto bychom je neměli konzumovat příliš často. MUDr. Václava Kunová Projekt Akademie zdravého životního stylu

URL| http://zena-in.cz/clanek/hubneme-cim-v...ight-vyrobku-tim-lepe/kategorie/hubnete

Zlínský deník Horka jsou množírna bakterií v kontaminovaných potravinách Zlínský deník str. 3 Zlínsko IVAN ČERNICKÝ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 11.8.2015

zpět Hana Tkadlecová, ředitelka sekce ochrany a podpory veřejného zdraví krajské hygieny, říká: Zlínský kraj – Letní měsíce a horka posledních dní s sebou přinášejí zvýšený výskyt průjmových onemocnění. Zejména se jedná o ty způsobené bakteriemi rodu Salmonella a Campylobacter. Za poslední měsíc bylo potvrzeno sto osmnáct případů. Pro porovnání, v únoru to bylo jen čtyřicet dva. Na vině jsou jak vysoké teploty, při nichž se bakterie snadněji množí, tak také oblíbené letní grilování. K nákaze dochází při nedodržování hygieny, při manipulaci s jídlem, a to hlavně s potravinami živočišného původu, například vejci a syrovým masem. Situaci ve Zlínském kraji popsala a také na možná rizika upozornila Hana Tkadlecová, ředitelka sekce ochrany a podpory veřejného zdraví krajské hygieny. * Počet potvrzených případů bakteriálních infekcí je v letním období až třikrát vyšší. Čím je to způsobeno?

Nárůst souvisí jednak s typickými úpravami jídla – tedy grilováním, jednak s rizikovými vysokými teplotami, kdy dojde snáze k pomnožení bakterií v kontaminovaných potravinách. U většiny bakteriálních infekcí je třeba vysoká infekční dávka. Ta je často splněna až poté, co se bakteriím podaří při vhodných tepelných podmínkách pomnožit, především v potravinách, které se už dále tepelně nezpracovávají. * Které potraviny jsou tedy nejrizikovější? Proč je rizikové zrovna grilování? Bakterie způsobující onemocnění jsou přenášeny primárně potravinami živočišného původu, například vejci a syrovým masem. Pokud nejsou dostatečně tepelně upraveny, mohou představovat riziko. Dalším problémem je kontakt těchto potravin s dalšími, například zeleninou, které se už dále tepelně neupravují. Stačí používání stejné plochy na zpracování syrových a hotových potravin. To se může týkat právě letního grilování. * Týkají se problémy jen domácí přípravy jídla? Co veřejné provozovny? Hygienická úroveň stravovacích provozů se stále zvyšuje, takže v dnešní době již případy hromadných nákaz nejsou tak časté. Dříve se objevovaly problémy zejména v souvislosti s provozy, kde se používala vejce, ale nedocházelo k jejich dostatečné tepelné úpravě. Například šlo o cukrářské výrobny. To už dnes vidíme zcela výjimečně. * Jak se krajská hygienická stanice snaží nákazám zabránit? Provádíte kontroly provozoven? Samozřejmě provádíme pravidelné kontroly ve stravovacích provozech. Máme také přehled ze všech laboratoří ve Zlínském kraji, které nám hlásí pozitivní nálezy bakterií z klinického materiálu. My nemocné kontaktujeme a snažíme se mezi jednotlivými případy najít souvislosti. Ptáme se, kde pobývali, co jedli, kde jídlo koupili, jak ho upravovali… * Daří se lidem vzpomenout si? Inkubační doba je nejčastěji dva až pět dní. Lidé si vzpomínají těžko, ale často se jim to podaří, pomáháme jim cílenými dotazy na rizikové potraviny a situace. Oni když leží v posteli a je jim špatně, tak mají dost času přemýšlet nad příčinou. * A když si lidé vzpomenou, odkud asi měli jídlo, z kterého je jim špatně, jdete zdroj prověřit? Lidé občas viní různé stánky s rychlým občerstvením, protože je napadnou jako první. Když jde ale pouze o ojedinělý případ a není jiný důvod, neprověřujeme to. Pokud ale najdeme souvislost s nějakou potravinou či provozovnou u dvou a více lidí, prověřujeme provozovnu či výrobnu včetně vyšetření pracovníků, jestli nejsou nosiči. Také zkontrolujeme provozní podmínky a původ potravin, v odůvodněných případech se odebírají i vzorky. * Jak často se vám podaří najít zdroj nákazy? Zní to jako náročná detektivní práce… Daří se nám to hlavně u větších epidemií, ale je to náročné, přímý průkaz se podaří málokdy, protože riziková potravina většinou už není dostupná, ale průkaz lze provést i nepřímo, statisticky. Častěji prošetřujeme virové nákazy, které se šíří většinou přímo kontaktem… Co se bakteriálních infekcí týká, například v roce 2006 se nám tímto způsobem podařilo objasnit původ listeriózy, jejíž zvýšený výskyt jsme zaznamenali v rámci celé ČR. Podařilo se nám tehdy vyzpovídat nakažené, odebrat podezřelé potraviny v distribuční síti a prokázat cestu přenosu bakterie, kterou byl zrající sýr. Samozřejmě ne všichni nemocní jdou se zažívacími potížemi k lékaři, a my tak nemáme úplně všechny informace. Lidé nám občas i hlásí podezření na závadné potraviny, když ale nejdou s potížemi k lékaři pro potvrzení diagnózy, je prokázání souvislosti s konkrétní potravinou těžké. Foto popis| HANA TKADLECOVÁ. Foto autor| Foto: Deník/Jan Karásek Region| Střední Morava

zpravy.iDNES.cz KOMENTÁŘ: Ruské zoufalé ničení potravin ukazuje na kolaps státní správy zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Zahraniční Vladimír Votápek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.8.2015

zpět Před rokem, 6. srpna 2014, zakázal prezident Putin dovoz potravin z řady, především evropských, zemí. Smyslem opatření bylo „potrestat“ státy, které se připojily k západním sankcím proti Rusku za jeho agresi proti Ukrajině. Zároveň šlo o protekcionistický krok na ochranu vlastních zemědělců, kteří se jen těžko vyrovnávali s konkurencí vyspělých zemí. Mnozí analytici se tehdy předháněli v odhadech katastrofických dopadů na evropské výrobce, kteří před zákazem vyváželi do Ruska zboží za cca 12 miliard eur a které mělo Putinovo embargo existenčně poškodit. Po uplynutí jednoho roku se ukázalo, že se potravináři ze zemí EU dokázali s embargem celkem slušně vypořádat. Dvě třetiny jejich produkce stejně končí na ruském trhu, často v podobě reexportu přes třetí země a pro zbytek své produkce většinou našli odbytiště jinde. O poznání hůře na tom jsou ruští spotřebitelé, kteří dnes platí za potraviny přibližně o 30% vyšší cenu. Možná proto se Vladimír Vladimirovič rozhodl věnovat svým spoluobčanům k ročnímu výročí nesmyslných sankcí nový dárek, když rozkázal, aby se po celé zemi demonstrativně likvidovaly ty embargované potraviny, které navzdory nejvyššímu rozkazu překročily hranice, a které by si snad mohli někteří, málo uvědomělí obyvatelé, koupit. Ničení jídla v zemi, kde je 24 milionů chudých Místní baroni se rychle chopili šance prokázat svou oddanost a stovky tun jablek, broskví, masa, sýrů a dalšího jídla se ocitly pod koly těžké mechanizace, ve spalovacích pecích, nebo na místních skládkách. To vše v zemi, kde asi 24 milionů obyvatel žije pod oficiální hranicí chudoby, a která má ve své historické paměti mnohá období nedostatku potravin. Na internetu se proto velmi rychle objevila petice , které žádá zrušení nesmyslného rozkazu a pod kterou se do neděle 9. srpna podepsalo více než 337 000 podporovatelů. V Petrohradu, jehož obyvatelé umírali během nacistické blokády hladem, se dokonce na ulicích objevili protestující lidé . To je v ruských poměrech, kdy je většina obyvatelstva dezorientovaná a zastrašená, nebývalé. Zdá se, že se Kremlu podařilo zasáhnout citlivou strunu a po několika letech vyvolat skutečnou vlnu nesouhlasu. Na této zbytečné aféře můžeme pohodlně studovat mnohé rysy současného Ruska. Skandál kolem zakázaných potravin nám především ukazuje celkově nízkou účinnost ruského správního aparátu. Vždyť rok po vyhlášení sankcí byly na ruském trhu stále k dostání přibližně dvě třetiny původního objemu embargovaných potravin. I když v Rusku mají nějaký úřad snad na všechno (včetně například ministerstva pro mimořádné události) a každý podnikatel se musí vyrovnávat s desítkami různých kontrol a inspekcí, které schvalují a povolují všechno možné i nemožné, skutečné výsledky práce úředníků jsou velmi problematické. Základním problémem fungování státního aparátu je totiž vysoká míra korupce a zpolitizování jeho činnosti. I když se Kreml a všichni vysocí úředníci ohánějí zájmem Ruska a „státnost“ (v ruštině &*1075;&*1086;&*1089;&*1091;&*1076;&*1072;&*1088;&*1089;&*1090;&*1074;&*1077;&*1085;&*10 85;&*1086;&*1089;&*1090;&*1100;) je něco jako nová vládnoucí ideologie, úředníci ve skutečnosti hledí především na svou vlastní kapsu a na spokojenost nadřízených, stojících nad nimi. Skutečný veřejný zájem, nebo dodržování zákonů, jsou v takových případech až na druhém místě... Na příkazu k likvidaci potravin vidíme také naprostou odtrženost vedení země od toho, čím žijí jejich

poddaní. Zatímco nejen chudí obyvatelé, ale už i průměrní Rusové musí díky snížení životní úrovně omezovat své nákupy potravin, na stravování předsedkyně Sovětu federace (horní komory ruského parlamentu) bylo pro rok 2015 vyděleno 1,2 milionu rublů, jak upozorňuje deník gazeta.ru. Veřejnou likvidaci potravin proto mnoho Rusů považuje za neospravedlnitelnou demonstraci síly a pohrdání vlastními občany. Ať už jde o drcení těžkou technikou, spalování v pecích, nebo jiné metody ničení, vždy platí, že by se potraviny mohly použít jinak. Tou nejtemnější stránkou celé věci je ale její prezentace ve sdělovacích prostředcích. Zprávy o likvidaci potravin se podobají informacím z bojiště, když jednotlivé regiony reportují, kolik tun a čeho se jim podařilo zničit. Prezidentský mluvčí Peskov v reakci na shora uvedenou petici začal zpochybňovat autenticitu podpisů. Když jsou vystaveni kritice, úředníci hledají pro své konání výmluvy a mj. tvrdí, že ničením potravin vlastně chrání zdraví obyvatel Ruské federace. Asi největší nedostatek vkusu ukázal ústřední kanál, který v pořadu Vesti informoval diváky o likvidaci potravin pod titulkem „ Očistný oheň “. Možná by měl někdo připomenout kremelským vládcům, že v Evropě už jednou plály ohně, které měly očistit německou kulturu od všeho neárijského. Že ani knihy, ani jídlo se veřejně neničí a tím spíš veřejně nepálí .

URL| http://zpravy.idnes.cz/komentar-vladim...cni.aspx?c=A150810_130952_zahranicni_jw

zpravy.rozhlas.cz Budeme si vyrábět vše sami a nakonec to bude plus, říkají rok po zavedení sankcí Rusové 6.8.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / evropa Martin Dorazín Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Přesně před rokem začaly platit sankce vůči Rusku za anexi Krymu a agresivní politiku na Ukrajině. Spojené státy, Evropská unie a další západní země uzavřely ruským státním bankám a podnikům přístup na své finanční trhy. Zakázaly také vstup na své území desítkám ruských politiků. Rusko reagovalo embargem na dovoz západních potravin. Na první pohled není na policích ruských obchodů vidět žádná velká změna. V běžných obchodech základní potraviny nechybějí - mléka, sýrů, masa, uzenin nebo pečiva je dost a velký výběr.Prázdnotou nezejí ani chladící pulty dražších a drahých obchodních sítí, které měl zákaz dovozu západních potravin teoreticky postihnout nejvíce. Tyto obchody totiž před rokem nabízely lahůdky, jako jsou ústřice, švýcarské nebo francouzské sýry, španělský jamon, norský losos a další delikatesy.Ruští obchodníci si rychle našli jiné dodavatele - takže Rusové si teď pochutnávají na hovězím z Nového Zélandu nebo Argentiny, jižní ovoce dovážejí ze severní Afriky nebo Blízkého východu, jablka a hrušky z Balkánu.'I v létě je drahá zelenina'Co se ale hodně změnilo, to jsou cenovky, shodují se stálí zákazníci supermarketu na moskevské Tišince.„Ceny se silně zvedly. Ti nahoře nám říkají, že ne, že se nic strašného neděje, ale my to vidíme jinak. Máme léto a ovoce nebo zelenina jsou drahé jako nikdy předtím,“ říká Petr Savickij, který se ženou právě nakupuje v jednom obchodě.„Řeknu vám otevřeně, to co jsem uviděla, mě hodně překvapilo, růst cen přesáhl rozumné hranice. Samozřejmě, že všechno podražilo - dřív jsme si kupovali celého lososa, teď už si nekoupím ani kousek. Jednoduše si ryby nebudu kupovat,“ shrnuje paní Olga.'Sankce nás naučí'Manželé Olga a Petr Savičtí právě nakoupili koření a ovoce. Z vlasteneckých důvodů jsou ochotní zaplatit víc. „Je správné, že západní potraviny zakázali. Chtě nechtě si budeme muset všechno začít pěstovat a vyrábět sami,“ říká Petr a jeho žena ho doplňuje:„Trh je celkově klidný, všeho je dostatek. Nejlepší jsou stejně naše potraviny z Kubáně - jsou zdravé, chutné a přírodní. Přežijeme to a sankce nás naučí. Myslím si, že nakonec to pro nás bude plus.“Potravinové embargo nejvíc pocítili důchodci. Ty

ale v obchodech teď moc neuvidíte. Odjeli na své zahrádky, kde sankce řeší osvědčeným způsobem - pěstováním vlastní zeleniny a ovoce.Rusko omezí dovoz zdravotnického materiálu ze Západu, včetně prezervativůRusko hodlá spalovat evropské potraviny, zabavovat je bude na hranicích i v obchodechRozšíření amerických sankcí nezůstane bez odpovědi, oznámila Moskva Rusko možná zakáže dovoz nizozemských tulipánů, embargo se může rozšířitRuský poslanec chce zavést embargo na Coca-Colu nebo Pepsi. Kvůli sankcím


Rusko ničí západní potraviny, které se i přes zákaz dostaly do obchodů 6.8.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / ekonomikavevrope Martin Dorazín,Libor Dvořák Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

V Rusku začal platit prezidentský dekret o okamžité likvidaci západních potravin, které i přes embargo pronikly do obchodů. Zákaz dovozu potravin ze Spojených států, Evropské unie a dalších zemí, které proti Rusku uplatňují sankce kvůli Ukrajině, trvá přesně rok. Zakázané zboží si přesto cestu na ruské trhy našlo. Vláda chce proto posílit kontrolu dovážených potravin a zavést přísné tresty za nelegální dovoz a prodej.Buldozer v pohraniční Bělgorodské oblasti dnes zaryl do země sedm tun sýra neznámého původu. Podle ředitelky místní fytosanitární služby Taťány Auševové budou úřady zadržené zboží likvidovat ve spalovnách biologického odpadu nebo je zakopou na stanovených místech. Zakázané potraviny se do ruských obchodů dostávají především kvůli děravé celní unii, kterou Rusko vytvořilo s Běloruskem a Kazachstánem. Tyto země totiž západní zboží dál dovážejí, a pak je pod svými značkami prodávají v Rusku.Asi čtvrt milionů Rusů už ovšem podepsalo petici proti ničení jídla. Lidé se domnívají, že zabavené potraviny by měly být raději rozdány mezi chudé nebo válečné veterány – zvláště když je jídlo dražší než dřív.Budeme si vyrábět vše sami a nakonec to bude plus, říkají rok po zavedení sankcí Rusové„Cena potravin za posledního půl nebo tři čtvrtě roku stoupla právě kvůli sankcím v průměru minimálně o třetinu,“ upozorňuje komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák. Oh, the absolute horror!! - Russia has declared war on European cheese as part of it's sanctions on EU food exports. pic.twitter.com/9I60KMML0l— Henry Langston (@Henry_Langston) 6. Srpen 2015Sankce mezi EU a Ruskem platí rok. Vývoz českých podniků do země snížily o třetinuBudeme si vyrábět vše sami a nakonec to bude plus, říkají rok po zavedení sankcí RusovéRusko hodlá spalovat evropské potraviny, zabavovat je bude na hranicích i v obchodechRusko možná zakáže dovoz nizozemských tulipánů, embargo se může rozšířit


Rusko zničilo 320 tun potravin z ciziny. Podle Kremlu prý ohrožují zdraví 7.8.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / ekonomikavevrope Martin Dorazín Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Za první den platnosti výnosu ruského prezidenta Vladimira Putina zlikvidovaly úřady 320 tun potravin, které se do země oficiálně nesmějí dovážet, a stovky tun se zničí i dnes. Embargo na jídlo ze Spojených států, Evropské unie, Austrálie, Kanady a Norska zavedla Moskva před rokem jako odvetné opatření za západní sankce. Ničení potravin však řada Rusů neschvaluje.

Po celém Rusku a zejména v příhraničních oblastech – na západě země, ale také na Dálném východě a kolem hranice s Kazachstánem – zavážely včera buldozery jámy pašovaným sýrem, zeleninou a ovocem. A pokračují s tím i dnes.„V Rusku zuří vyhlazovací válka proti potravinám z EU,“ napsala agentura Interfax. Úřady tak naplňují dekret prezidenta Vladimira Putina o povinné likvidaci evropských potravin, které jsou do země dopravované v rozporu s vyhlášeným embargem.Odhalené masné výrobky nechávají úřady rozemlít na masokostní moučku, která se použije do krmiv pro zvířata, potraviny rostlinného původu a tepelně zpracované se zahrnují do jam nebo pálí. Jen dnes by mělo jít o celkem 400 tun jídla. Řada Rusů s tím nesouhlasí. Internetovou petici proti likvidaci potravin z černého seznamu za dva dny podepsalo více než 300 tisíc lidí. Argumentují, že je to výsměch chudým a hladovějícím či neúcta k obětem hladomoru nebo leningradské blokády za druhé světové války. Domnívají se, že stát by měl pašované zboží věnovat na humanitární účely – v Rusku, nebo ho třeba poslat lidem na ukrajinský Donbas. Nesouhlas má i svou humornou stránku – prezident si třeba vysloužil přízviska jako „Spalovač sýru“ či „Drtič šunky“. Our most commented-on article right now - Russia incinerates contraband food http://t.co/QOgHE9VwLY pic.twitter.com/fgfqrtPvEl— Financial Times (@FT) 7. Srpen 2015Nespokojenost veřejnosti se snaží Kreml i státní úředníci tlumit vysvětlením, že západní potraviny ohrožují národní zdraví.Ministr zemědělství Alexandr Tkačov prohlásil, že jde o zboží pochybné kvality, bez certifikátů a s nejasným původem. Věc má však zřejmě především politické pozadí.Na ruském trhu se sice objevuje zboží, u nějž není jasné, co vlastně obsahuje nebo jakými kontrolami prošlo, ale to platí pro ruský trh obecně, ne jen pro dovezené zboží.Nelze také říct, že by se objem pašovaného zboží v poslední době nějak výrazně zvýšil.Ničení potravin tak pravděpodobně souvisí především s prvním výročím zavedení ruských sankcí – jimiž země zareagovala na sankce Evropské unie zavedené v souvislosti s ruským angažmá na Krymu a na východě Ukrajiny – a také s nástupem nového ministra zemědělství Tkačova, který se mohl chtít něčím výrazným „uvést“. Právě on přišel s nápadem ilegálně dovezené potraviny pálit.Tomu, že jde o politiku, nasvědčuje i velká reportáž, kterou odvysílala ruská televize.Podle ní se v Evropských zemích šíří jakýsi africký prasečí mor, jímž jsou postižené zejména Ukrajina, Polsko, Německo či Pobaltí, tedy shodou okolností ty země, které zastávají vůči Rusku nejtvrdší postoje.Rusko ničí západní potraviny, které se i přes zákaz dostaly do obchodůSankce mezi EU a Ruskem platí rok. Vývoz českých podniků do země snížily o třetinuBudeme si vyrábět vše sami a nakonec to bude plus, říkají rok po zavedení sankcí RusovéRusko hodlá spalovat evropské potraviny, zabavovat je bude na hranicích i v obchodechRusko možná zakáže dovoz nizozemských tulipánů, embargo se může rozšířit


Žďárský deník Po grilování skončili na kapačkách Žďárský deník str. 1 Titulní strana LENKA MAŠOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.8.2015

zpět Přibývá případů onemocnění salmonelózou Žďársko – Téměř stovku případů onemocnění salmonelózou už letos evidují epidemiologové v okrese Žďár nad Sázavou. K nárůstu počtu nemocných došlo zejména v posledních letních týdnech. „K 31. květnu šlo o 35 nemocných, v současnosti se už jedná o 97 případů,“ informovala vedoucí územního pracoviště Krajské hygienické stanice ve Žďáře nad Sázavou Renée Mašová. Úporné průjmy a zvracení, které měla na svědomí nákaza salmonelózou, nezřídka potrápí celé rodiny. „Na Slovensku jsme si dali grilované kuřecí maso u stánku, moc krásně vonělo, a výsledkem byl opravdu velmi silný zážitek. Zásadní potíže jsme začali s manželem i oběma dětmi pociťovat druhý den při cestě domů, která se nám kvůli nuceným zdravotním zastávkám protáhla na dvanáct hodin,“ popsala Aneta Zahradníková ze Žďáru nad Sázavou.

„Nakonec manžel s dcerkou na pár dní skončili v nemocnici. Už jsou v pořádku, ale protože muž pracuje v potravinářství, kvůli salmonelóze ho čekají opakovaná vyšetření, než se bude moci vrátit do práce,“ dodala žena. Příčinou onemocnění jsou především nedostatečně tepelně upravená vejce, maso či smetanové krémy, zmrzliny, majonézy z čerstvých žloutků a další rizikové potraviny, v nichž se salmonely vlivem tepla rychle množí. „V případě podezření je vhodné rizikové potraviny z jídelníčku vyloučit. Důležité je rovněž věnovat pozornost oddělení kuchyňských ploch používaných při manipulaci se syrovou a již uvařenou stravou,“ vyjádřila se epidemioložka Mašová. Salmonelóza se projevuje průjmy, zvracením, nevolností, horečkou, ale i dehydratací. Právě díky tomuto nebezpečí se pacienti mohou dostat až na nemocniční lůžko. dokončení na straně 3 Po grilování skončili na kapačkách dokončení ze strany 1 Dehydratované pacienty po onemocnění salmonelózou přijímají teď v Nemocnici Nové Město na Moravě jednou až dvakrát týdně. „Nejvíce ohrožující je odvodnění organismu u lidí, kteří trpí ještě dalšími chorobami,“ sdělil primář infekčního oddělení novoměstské nemocnice Miloslav Šťastník. Kampylobakterióza V okrese Žďár nad Sázavou se zvyšuje i počet nemocných s kampylobakteriózou. Do konce května bylo hlášeno 67 případů, nyní už jich je 138.„K nákaze často dochází u grilování, a to buď nedostatečným tepelným zpracováním drůbežího masa či při manipulaci s jídlem. Příkladem je kontaminace náčiním při manipulaci se syrovým a již o grilovaným masem,“ řekla Mašová. I tato nákaza může skončit hospitalizací. „Nedá se zobecnit, že by kampylobakterióza byla méně závažná než salmonelóza, je to případ od případu,“ dodal primář Šťastník. Víte, že... Salmonelóza Způsobují ji bakterie rodu Salmonella, k přenosu často dochází konzumací tepelně málo upraveného masa nebo vajec. K příznakům patří nevolnost, zvracení, průjem, horečka a bolesti břicha. V závažnějších případech musí být nemocný hospitalizován. Salmonelóza se léčí hydratací organismu a dietou, trvá 47 dnů, pak ještě může nemocný bakterie vylučovat ve stolici. Kampylobakterióza Způsobuje ji bakterie Campylobacter je juni, k přenosu dochází hlavně konzumací nedostatečně tepelně upraveného drůbežího masa či při manipulaci s grilovaným a syrovým masem. Inkubační doba je až týden, příznaky i léčba jsou podobné jako u salmonelózy. Nemoc trvá asi týden, poté pacient několik dnů až týdnů bakterie vylučuje ve stolici. Foto popis| MASO. Při salmonelóze je zdrojem nákazy především málo tepelně zpracované maso či vejce, kampylobakterióza se často šíří při oblíbeném grilování. Buď konzumací nedostatečně tepelně upraveného drůbežího masa či při manipulaci s grilovaným a syrovým masem prostřednictvím stejného kuchyňského náčiní. Foto autor| Foto: VLP/Ondřej Littera Region| Vysočina

© 2015 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

K čemu jsou strategické zásoby potravin? 1. Test grilovacích klobás: Bez náhražek, maso ale někde schází 2. Komu skáčeme na špek?

Recommend Documents