K Einsteinovu zázračnému roku 1905

Březen 2005

Ročník 10/4

QUIDQUID DISCIS, TIBI DISCIS (PETRONIUS)

K Einsteinovu zázračnému roku 1905 Ten, kdo si 16. února přišel na Ústav fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity vyslechnout přednášku pořádanou k připomenutí 100. jubilea Einsteinova „zázračného roku 1905“, určitě nelitoval. Hostem fyzikálního semináře byl doc. RNDr. Jiří Langer, CSc., z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (foto vpravo dole), jenž posluchačům nabídl vysoce poutavý výklad o změně prostoročasových představ, novém pohledu na realitu, relativitě a postmodernismu. A už v úvodu se sluší dát za pravdu organizátorům tohoto setkání, k němuž zvali studenty všech oborů i širokou veřejnost, že si v jeho průběhu každý mohl přijít na své. Stejně ten, koho zlákala pozvánka s barevnou reprodukcí oleje na plátně Marca Chagalla Čas je řeka bez břehů z let 1930-39 (nahoře), který přednášející označil za výstižnou symboliku absolutních hodnot prostoru a času, jako ten, koho sem z Ústavu fyziky či Matematického ústavu vedl zájem profesní. Téma Co přinesl Einsteinův

„zázračný rok 1905“ filozofii se v Langrově podání dotklo širokých souvislostí lidského poznání a zůstalo námětem k dalším úvahám posluchačů. Ty potěšil prof. RNDr. Zdeněk

Stuchlík, CSc., slibem, že přednáška nezůstane letos jedinou. „Sám doc. Langer dostane další příležitost v jiných klimatických podmínkách,“ uvedl Stuchlík s tím, že bude o jeho

návštěvu usilovat i v jarních nebo letních měsících. Od ideje dobra jako základního tématu filozofie přešel Langer kontinuálně k fyzikálním objevům, „největší události moderní filozofie“, a své zamyšlení protkal odkazem na řadu osobností světové vědy a kultury. V tu chvíli si přítomní uvědomili, že letošní rok nepřináší pouze centenarium Einsteinova objevu světelných kvant, za nějž o 16 let později získal Nobelovu cenu, nebo položení základů speciální teorie relativity. Vždyť právě Albert Einstein, v letech 191112 řádný profesor na německé univerzitě v Praze, odstartoval onu éru moderní filozofie. Proto ho i po 50 letech, které záhy od jeho smrti uplynou, neobdivují pouze posluchačky doktorského studia na Ústavu fyziky Mgr. Kamila Plšková a Mgr. Kristina Mrázová (u Einsteinovy busty vytvořené v ateliéru Milana Bendy v roce 1978 a instalované ve vstupním prostoru budovy opavské fakulty na Bezručově náměstí – viz foto vlevo dole), ale celý kulturní svět. (ian)

strana 2

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

Generální konzul uspořádal promoci dvou knih Svou dlouhodobou snahu o každodenní vzájemnost česko-polských vztahů ve všech sférách a na všech úrovních znovu potvrdil generální konzul ČR v Katowicích dr. Ing. Josef Byrtus. Na půdě svého úřadu uspořádal 22. února prezentaci dvou publikací, jejichž vydání myšlence dalšímu sbližování obou národů a vědomí jejich příslušnosti k celoevropskému společenství významně napomáhá. Oficiálního představení obou titulů, které na základě důkladného poznání historie vypovídají též o dnešku, se zúčastnili rovněž tři představitelé Slezské univerzity (SU) v Opavě. První z prezentovaných knih se totiž stala dvojdílná práce Dějiny Českého Slezska kolektivu autorů působících právě na SU a vedených doc. PhDr. Danem Gawreckim, CSc. „Už loni koncem března mě při účasti na jejím oficiálním křtu v Opavě napadlo, že je velmi potřebné podobnou akci zopakovat i v Polsku,“ uvedl Byrtus. „Od

Generální konzul Josef Byrtus (uprostřed) v rozhovoru s rektorem Zdeňkem Jiráskem (vlevo) a prorektorem Rudolfem Žáčkem Foto ian

té doby jsem k ní stále hledal vhodnou příležitost. Nakonec se našla právě v podobě společné prezentace Dějin Českého Slezska pojednávajích o době mezi lety 1740 a 2000 s podobným titulem polských autorů,“ dodal generální konzul. O vydání práce Počátky a rozvoj měst Horního Slezska se zasadilo Muzeum v Gliwicích a jeho reprezentanti se teď s opavskými historiky

setkali. „Vzájemná výměna pohledů na starší i nejnovější česko-polské dějiny byla pro všechny užitečná a opět prokázala, že badatele sjednocuje zájem fenomén Slezska objektivně zhodnotit,“ konstatovali rektor SU prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., a prorektor doc. PhDr. Rudolf Žáček, Dr., kteří účastníky prezentace spojené s tiskovou konferencí seznámili také s nejnovějšími

aktivitami Konference rektorů slezských univerzit. Stejně jako polští historikové zaměřují se nyní jejich opavští kolegové na intenzivní zpracovávání reprezentativních dějin významných center Slezska. „V našich badatelských a publikačních prioritách je na řadě už dlouho širokou veřejností očekávané knižní vydání dějin Opavy. Zájem o ně naposledy potvrdil podzimní cyklus šesti přednášek na toto téma konaný samosprávou a SU v rámci akcí motivovaných výročím 780 let města,“ připomněl za své spolupracovníky vedoucí Ústavu historie a muzeologie Filozoficko-přírodovědecké fakulty SU D. Gawrecki. Jak dále informoval, dějinám Opavy bude na podzim věnován také pátý ročník konference, kterou jeho pracoviště pořádá ve dvouletých intervalech za spolupráce s Maticí slezskou. Referáty přednesené na těchto konferencích jsou těm, kdo se jejich jednání přímo zúčastnit nemohou, přístupné ve formě vydávaných sborníků. (ian)

Rektoři o vzniku Centra slezských studií Přijetí myšlenky vybudování Centra slezských studií patří k nejdůležitějším závěrům jednání Konference rektorů slezských univerzit (KRSU), které 23. února hostila v osobě rektora doc. RNDr. Vladimíra Baara, CSc., Ostravská univerzita. Návrh se setkal se všeobecnou podporou členů KRSU a přípravné práce na zřízení tohoto centra mají být zahájeny ještě v průběhu března. „Od realizace podnětu vzneseného kolegy z Wrocławské univerzity, který nám předložil prof. dr hab. Adam Chmielewski, si slibujeme zastřešení všech aktivit, tematicky směřovaných k celému území Slezska, ať již se budou týkat jeho minulosti, přítomnosti nebo dalších rozvojových perspektiv,“ uvedl po zasedání předseda KRSU prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., rektor Slezské univerzity v Opavě. Za velmi podstatné přitom pokládá, že k účasti na čin-

nosti centra budou přizvána i muzea, a to nejen v českém a polském Slezsku (Opava, Katowice), ale rovněž muzeum v Görlitz. KRSU vznikla v listopadu 2003 a její činnost se zatím soustředila především na další zintenzivnění bilaterálních kontaktů univerzit, které sdružuje. Zasedání v této souvislosti ocenilo jak spolupráci bohemistických pracovišť Ostravské a Slezské univerzity s partnery z Wrocławi, tak dosažený rozvoj styků opavských pedagogů oboru Veřejná správa a regionální politika s opolskými politology. „Nyní chceme postoupit k naplňování cílů, společných pro všech šest subjektů tvořících KRSU,“ konstatoval Jirásek. „Shodli jsme se proto na společné účasti na reprezentativní konferenci k tematice dynamiky slezské identity, kterou budou 10. června hostit Katowice, a dále na obeslání 3. ročníku Mezinárodní letní školy ve Wrocławi.

Myšlenka takovou školu organizovat byla oficiálně představena při oslavách 300. jubilea Wrocławské univerzity v roce 2002 jejím rektorem prof. dr hab. Zdzisławem Latajkou. Těchto oslav se zúčastnili a podporu projektu mezinárodní školy projevili i prezidenti Polska a Německa Alexander Kwaśniewski a Johannes Rau,“ dodal. Při organizaci nejvýznamnějších akcí počítá KRSU také s aktivní účastí představitelů slezských měst, regionů a v neposlední řadě konzulátů. Tyto společné aktivity všech šesti členských subjektů KRSU ale nemají bránit dvoustranným stykům. Jejich dobrým příkladem jsou na jaro připravované prezentační dny Slezských univerzit v Katowicích a v Opavě. V jejich rámci se nejprve opavští akademičtí vyslanci 20. května představí v Polsku a doma pak své katowické kolegy přivítají v poslední májový den. (ian)

březen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 3

Zájem studentů pozvané poslance potěšil

Antonín Macháček

Miroslav Opálka

Na osm desítek studentů Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity, především bakalářského oboru Veřejná správa a regionální politika, se v pondělí 14. března odpoledne zúčastnilo diskusního fóra s poslanci parlamentních stran za Opavsko. Zvolené téma orientované k otázkám daňového a sociálního systému se ukázalo natolik nosným, že přítomní hosté odpovídali na vznesené otázky téměř 100 minut. Ani poslanci v sestavě Ing. Antonín Macháček, člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu (PSP) ČR, Ing. Martin Říman, místopředseda hospodářského výboru PSP (jeho bydlištěm je sice Frýdek-Místek, ale k Opavě má rodinné vazby, a proto tu zastupoval předem omluveného Ing. Miroslava Krajíčka), Josef Vícha, člen výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, předseda podvýboru pro ochranu životního prostředí a krajiny PSP, a RSDr. Miroslav Opálka, místopředseda výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, předseda podvýboru pro reformu důchodového systému a reformu nemocenského pojištění PSP, přípravu na setkání s nimi a tematicky vymezenou diskusi nijak nepodcenili. Daňovou problematiku označil poslanec Říman za zásadní a nejvíce diskutovanou. „Je na pořadu snad hned po diskusi o trestu smrti,“ uvedl poté, kdy Ing. Macháček provedl stručnou kategorizaci daní a dr. Opálka upozornil na souvztažnost daní a sociálního systému, která je generaci od generace modernizována, a charakterizoval tři pilíře sociálního systému. Ing. Říman dále specifikoval spor o daně ve třech pohledech – kolik daní se má vybírat, jak se mají vybírat a konečně nač se mají příjmy z daní používat. „Odpovědi na tyto tři otázky jsou hlavním obsahem spo-

Martin Říman

Josef Vícha

lečensko-politického zápasu, který nikdo nekončí,“ konstatoval. „Přišel jsem, abych se dozvěděl, jak se jednotlivé politické subjekty dívají na návrh ministra financí Sobotky na snížení daní,“ přiznal Martin Kovalský. Jeho kolegu Jiřího Kovalčíka zajímalo stanovisko poslanců k principu rovné daně. Další otázky se dotkly daňových úlev mladým lidem, rodinám s dětmi, penzijní reformy i zkušeností, které má nově z jejího zavedení sousední Slovensko. Ve svých reakcích se poslanci přes viditelné názorové rozdíly odpovídající jejich stranické příslušnosti shodli na tom zcela zásadním – připravované legislativní změny budou mít dlouhodobou platnost. „Ať již volby vyhraje kdokoliv, pokud se jedná třeba o penzijní reformu, bude muset fungovat 80 let,“ uvedl Říman a souhlasil s ním i poslanec Macháček, který studentům doporučil, aby si už nyní, pokud jen trochu mohou, na důchod šetřili. Poslanec Opálka zase akcentoval značné těžkosti, do nichž se naše společnost v tomto smyslu dostane v letech 2035-70, kdy do důchodu odejdou demograficky silné ročníky sedmdesátých let minulého století a pracovat na ně budou muset ročníky z tohoto pohledu slabé. „Ty počítáme od roku 1991. Proto je dobré, že demografická křivka jde od roku 2002 nahoru a za minulý rok se předpokládá 95,5 tisíce narozených dětí,“ konstatoval Opálka. Naopak poslanec Vícha se nejvíce soustředil na stávající možnosti, které mladým poskytuje využití Státního fondu rozvoje bydlení. „Myslím, že diskuse byla pro všechny zúčastněné, tedy jak studenty, pedagogy i veřejnost, tak poslance velmi zajímavá a užitečná,“ zhodnotil setkání v tomto případě z pozice jeho moderátora rektor Slezské univerzity prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc. (ian)

strana 4

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

Historička Marie Gawrecká docentkou Vážená paní proděkanko, v závěru roku 2004 před Vědeckou radou Filozofické fakulty Univerzity Palackého proběhlo Vaše habilitační řízení a k 1. únoru 2005 Vás rektorka prof. MUDr. PhDr. Jana Mačáková, CSc., jmenovala docentkou v oboru historie. Jaké bylo téma Vaší habilitační práce? Habilitační práce se zabývala Němci ve Slezsku v období mezi světovými válkami, jde o první syntetické zpracování problematiky. Snažila jsem se postihnout všechny důležité aspekty jejich vývoje, důraz je položen na politický a ideový vývoj, na otázky vztahu k československému státu a k národně politickým problémům vůbec. Jakou odbornou problematikou jste se zabývala na počátku své vědecké kariéry, tedy ještě před příchodem na Slezskou univerzitu?

Doc. PhDr. Marie Gawrecká, CSc., Na Filozofickou (dnes Filozoficko-přírodovědeckou fakultu, FPF) Slezské univerzity (SU) v Opavě nastoupila v roce 1990 jako odborná asistentka se zaměřením na novodobé české a středoevropské dějiny. V období let 1991-94 zastávala funkci proděkanky FPF pro vědu, výzkum a zahraniční styky, od roku 2001 až dosud je proděkankou pro vědu a zahraniční styky. Od založení Rakouské knihovny na SU v roce 1993 je pověřena jejím řízením. V roce 1994 byla členkou akademického senátu SU, v letech 2000-2001 členkou Akademického senátu FPF. Přednášela v Německu (Würzburg) a Polsku (Opole) a aktivně se účastní četných odborných konferencí u nás i v zahraničí.

Svou vědeckou dráhu jsem začínala ve Slezském ústavu ČSAV v Opavě, kde jsem analyzovala otázky politického vývoje ve střední Evropě v 19. a 20. století. Publikovala jsem několik studií ve vědeckých časopisech a v roce 1987 jsem v Ústavu československých a světových dějin ČSAV v Praze obhájila kandidátskou disertaci k problematice politického vývoje v meziválečném Československu. Speciálně jsem věnovala pozornost politickému systému a politickým sympatiím obyvatelstva, které byly vyjádřeny ve volebních výsledcích do Poslanecké sněmovny Národního shromážděni první Československé republiky. Snažila jsem se je dát do souvislosti s ekonomickou situací a sociálními problémy v jednotlivých regionech českých zemí. Jak využíváte svých vědeckých poznatků při výkonu funkce proděkanky pro vědu? Jen obtížně by se ten, kdo sám nemá praktické zkušenosti s vědeckou prací, mohl organizačně podílet na jejím řízení. Kdo sám nezpracovával vědecké projekty, by stěží mohl požadovat jejich koncipování a realizaci po ostatních. Samozřejmě je v administrativní funkci nezbytné zvládnout řadu předpisů a pokynů, na jejichž základě se konkrétně organizuje, zabezpečuje, eviduje a hodnotí vědecká práce. V tomto směru se snažím já i pracovníci útvaru, za jehož činnost odpovídám, poskytovat potřebnou metodickou pomoc. Jaká je podle Vašeho názoru úroveň vědy na Filozoficko-přírodovědecké fakultě? Vědecké a výzkumné aktivity se rozvíjejí na všech ústavech fakulty, jsou diferencovány podle zkušeností, kvalifikace a stabilizace vědeckých kolektivů, hodně záleží na vytváření a realizaci vědec-

kých koncepcí formulovaných vedoucími výzkumnými osobnostmi. Vědecký výzkum se úspěšně rozvíjí především v oborech historie, fyziky a informatiky, kde výsledky dosahují evropských standardů. Konkrétní výsledky lze doložit na údajích o zapojení jednotlivých pracovišť do projektů mezinárodní spolupráce i na podílu v nejvýznamnějších republikových grantových soutěžích. Významným úspěchem je získání výzkumného záměru v oblasti relativistické a částicové fyziky na léta 2005-2009. Specifický charakter má umělecká tvorba reprezentovaná Institutem tvůrčí fotografie, dosahuje mimořádných výsledků, jež přesahují republikový rámec; uplatňují se v dimenzi evropské i v zámoří. V letošním roce si připomeneme už 15. výročí založení opavské fakulty. Jak jako historička hodnotíte vznik univerzity a její počátky? Vznik Slezské univerzity můžeme považovat za dovršení úsilí několika generací těch, kteří o vysokou školu v Opavě usilovali již od roku 1869. Bez zásadních společenských změn, k nimž došlo koncem osmdesátých let minulého století, by univerzita stěží mohla být založena. Je s nimi bytostně spjata. Podílí se na rozvoji vzdělanosti, a to nejen z hlediska regionálních potřeb, ale především úkolů a zájmů republikových a obecně vědeckých. Budoucí historik bude naši univerzitu posuzovat jako instituci, která se účastní na rozvoji vzdělanosti mladé generace, ale bude ji hodnotit také, a snad i hlavně, z hlediska přínosu vědeckého, zejména v těch směrech, které znamenají něco podstatně nového, specifického, jedinečného a svým způsobem nezastupitelného nejen pro českou, ale i světovou vědu. Rozhovor vedl Vojtěch Bartek

březen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 5

Matematika má dalšího mladého docenta

Habilitační řízení RNDr. Artura Sergyeyeva, Ph.D., rodáka z ukrajinské metropole Kyjeva, v oboru Matematika – Geometrie a globální analýza konané na Matematickém ústavu (MÚ) Slezské univerzity (SU) v Opavě postoupilo do finiše. Habilitační přednášku s názvem „Lieovy algebry a řešení obyčejných diferenciálních rovnic“ pronesl jmenovaný ve středu 16. března v semináři z Matematické analýzy. Jak potvrdili přítomní členové Vědecké rady MÚ uchazeč při ní metodicky mimořádně kvalitním výkladem odborné problematiky prokázal pedagogické schopnosti i vědeckou erudici. Obhajobu Sergyeyevovy habilitační práce „Symetrie, operátory rekurze a Hamiltonovy struktury integrabilních systémů“ mělo na programu zasedání Vědecké rady MÚ v pondělí 21. března. Před vystoupením uchazeče představil jeho dosavadní vědeckou práci předseda habilitační komise a jeden z oponentů, prof. RNDr. Ivan Kolář, DrSc., z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. „Dr. Sergyeyev je vyhraněnou mezinárodně uzávanou osobností, a proto si zdejší ústav může považovat za čest, že právě na něm jeho habilitační řízení probíhá,“ uvedl Kolář, který přítomné seznámil i s příznivými odbornými posudky dalších dvou oponentů, jimiž byli prof. RNDr. Ladislav Hlavatý, DrSc., z Čes-

kého vysokého učení technického v Praze a prof. I. S. Krasiľščik z Moscow Independent University. Vědecká rada MÚ vzala v úvahu zprávu habilitační komise i citované posudky oponentů a tajným hlasováním se jednomyslně usnesla na návrhu jmenovat dr. Sergyeyeva docentem pro obor Matematika – Geometrie a globální analýza. Současně požádala ředitele MÚ prof. RNDr. Jaroslava Smítala, DrSc., aby její návrh postoupil rektorovi SU prof. PhDr. Zdeňku Jiráskovi, CSc., k dalšímu řízení. Diplom o získání akademické hodnosti docent bude ještě ne třicetiletému Sergyeyevovi rektorem SU předán v úvodu zasedání Vědecké rady SU v úterý 12. dubna. Mimořádně skromný absolvent Fyzikální fakulty Kyjevské univerzity Tarase Ševčenka a postgraduálního studia na Ústavu matematiky Akademie věd Ukrajiny přišel do Opavy v říjnu 2000. Od té doby stihl stipendium na Humboldtově univerzitě v Berlíně, krátkodobý pobyt na Vrije Universiteit v Amsterodamu i dlouhodobé působení v Blausteinově ústavu pro výzkum pouště, který je součástí izraelské Ben-Gurion University of Negev. „O jeho odborných kvalitách nemůže být pochyb, ale obdivuhodné je, jak se Artur dokázal vyrovnat s češtinou. Vždyť když jsme se s ním setkali poprvé, neuměl z ní skoro nic,“ říkají jeho kolegové. (ian)

Partnerství se starším jmenovcem zavazuje Prezentační dny Slezských univerzit – naší v Katovicích a katovické v Opavě – se blíží, a tak jsme se v pátek 21. ledna rozjeli za našimi partnery. Písemná dohoda o spolupráci obou univerzit patří z pohledu Slezské univerzity v Opavě k těm nejstarším, vždyť byla uzavřena 15. června 1996, ale připravované prezentace jsou co do počtu zainteresovaných účastníků obou akcí dosud nejvýznamnější událostí, kterou obě instituce za dobu existence smlouvy ve vztahu k sobě prožijí. Jejich termíny už byly potvrzeny: v Katovicích se představíme v pátek 20. května, náš starší jmenovec pak do Opavy zavítá v úterý 31. května. Sluší se tedy Slezskou univerzitu v Katovicích alespoň letmo představit. Vznikla v roce 1968, kdy se polským přátelům podařilo to, co v Opavě ne. Zatímco u nich byla myšlenka zrodu nové vysoké školy prosazena, my jsme si museli ještě více než dvě desetiletí počkat. Jejím katovickým iniciátorům hodně pomohla

skutečnost, že kořeny Vyšší pedagogické školy tu sahají až do roku 1928… Dnes je Uniwersytet Śląski druhou největší polskou vysokou školou. Má 12 fakult, 45 tis. studentů a působí hned v sedmi slezských městech. Vedle Katovic jsou jimi Cieszyn, Chorzow, Sosnowiec, Jastrębie Zdrój a Rybnik. V těchto ohledech se tedy se „starší sestrou“ měřit naprosto nemůžeme; přesto má reciproční

Naši milí katovičtí hostitelé

Foto ian

prezentace poskytnout i naší univerzitě dobrou šanci, abychom se na půdě polského partnera představili vším, čím se pochlubit můžeme. Zvlášť když si opavská i karvinská fakulta letos připomínají 15. výročí existence. A tak každý nápad bude organizátory prezentace vítán. Jako důkaz čilých všestranných aktivit Slezské univerzity v Katovicích může posloužit závěrečná informace o lednovém pobytu jejího vedení v Římě a soukromé audienci u papeže Jana Pavla II. ve Vatikáně. Rektor prof. dr hab. Janusz Janeczek, prorektoři prof. dr hab. Wiesław Banyś a prof. dr hab. Wojciech Świątkiewicz, emeritní rektor prof. dr hab. Tadeusz Sławek a děkani prof. dr hab. Jacek Jania a prof. dr hab. Wincenty Myszor při ní vyjádřili papeži poděkování za přízeň, které se od něj univerzitě dostalo v období budování její Teologické fakulty. Ta je součástí Slezské univerzity od roku 2000. Ivan Augustin, Dana Panajotidisová

strana 6

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

Financování školy není pro nikoho tabu Tab 1. - Poþty studentĤ v jednotlivých studijních programech pro rozpoþtový rok 2005 Souþást univerzity/Studijní program

Koeficient ekon. nároþnosti

Matematický ústav Matematika MÚ celkem Filozoficko-pĜírodovČdecká fakulta Fyzika Aplikovaná fyzika Informatika Sociální politika a sociální práce Historické vČdy Informaþní studia a knihovnictví Filologie Uþitelství pro stĜední školy Specializace v pedagogice Teorie a dČjiny literatury Filmové, televizní a fotografické umČní a FPF celkem ObchodnČ podnikatelská fakulta HospodáĜská politika a správa Ekonomika a management Systémové inženýrství a informatika Gastronomie, hotelnictví a turismus OPF celkem Celkem

Normativní poþet studentĤ - 2005

Normativní poþet studentĤ(rok-1) - 2004

198 198

217,12 217,12

-19,12 -19,12

6597 6597

2,8 2,8 1,65 1 1 1 1,2 1,2 1,2 1 3,5

137,2 25,2 286,27 412 333 163 415,2 282 39,6 5 708,75 2807,22

112 25,2 330,82 264 303 150,5 320,4 315 0 16 656,25 2493,17

25,2 0 -44,55 148 30 12,5 94,8 -33 39,6 -11 52,5 314,05

4572 840 9539 13728 11096 5431 13834 9396 1319 167 23616 93537

1 1 1,65 1,65

580,5 1064 151,8 212,85 2009,15 5014,37

670,5 1084 199,65 89,1 2043,25 4753,54

-90 -20 -47,85 123,75 -34,1 260,83

19342 35452 5058 7092 66945 167079

Tab. 2 - Poþty absolventĤ v jednotlivých studijních programech pro rozpoþtový rok 2005

A Matematický ústav Matematika Bc. Matematika Mgr. Matematika Dr. celkem MÚ Filozoficko-pĜírodovČdecká fakulta Fyzika Bc. Aplikovaná fyzika Bc. Informatika Bc. Sociální politika a sociální práce Bc. Historické vČdy Bc. Informaþní studia a knihovnictví Bc Filologie Bc. Teorie a dČjiny literatury Bc. Filmové, televizní a foto…. Bc. Fyzika Mgr. Informatika Mgr. Historické vČdy Mgr. Filologie Mgr. Uþitelství pro SŠ Mgr. Fyzika Informatika Historické vČdy Filomové, televizní a foto… Historické vČdy Dr. celkem FPF ObchodnČ podnikatelská fakulta HospodáĜská politika a správa Bc. Ekonomika a management Bc. HospodáĜská politika a správa Mgr. Ekonomika a management Mgr. Systémové inženýrství a infor. Mgr. Ekonomika a management celkem OPF celkem

Koef. ekon. nároþnosti B

Dotace na vzdČlávací þinnost v tis. Kþ

2,25

Základní normativ Ministerstva školství, mládeže a tČlovýchovy ýR na jednoho studenta 33 320 Kþ

Souþást/studijní program

NárĤst/ propad

poþet Mezivýpoþet: Normativní Dotace na vzdČlávací absolventĤ poþet absolventĤ þinnost v tis. Kþ C D E

2,25 2,25 2,25

5 10 2 17

11,25 22,5 6,75 40,5

77 154 46 276

2,80 2,80 1,65 1,00 1,00 1,00 1,20 1,00 3,50 2,80 1,65 1,00 1,20 1,20 2,80 1,65 1,00 3,50 1,00

4 2 16 58 6 41 21 13 26 2 6 21 14 53 3 12 7 4 1 310

11,2 5,6 26,4 58 6 41 25,2 13 91 5,6 9,9 21 16,8 63,6 8,4 19,8 7 14 1,5 445

76 38 180 396 41 280 172 89 621 38 68 143 115 434 57 135 48 96 10 3 037

1,00 1,00 1,00 1,00 1,65 1,00

15 40 115 169 16 39 394 721

15 40 115 169 26,4 39 404,4 890

102 273 785 1 153 180 266 2 760 6 074

Přestože se skutečnostmi, které přináší tento příspěvek, a to zvláště v přiložených šesti tabulkách, se mohou členové akademické obce běžně seznámit, zkušenosti potvrzují, že se těchto informací v potřebné míře nedostává. Proto se kvestor Slezské univerzity (SU) v Opavě Ing. Jaroslav Kania rozhodl na ně veřejně upozornit prostřednictvím univerzitních novin. Jejich redakci současně požádal o to, aby čtenářům tlumočila jeho ochotu a připravenost podrobněji vysvětlit veškeré detaily úskalí financování SU, které tento komentář ani tabulky nepostihují a pro svůj pouze základní pohled postihnout ani nechtěly. „Jako každým rokem připravilo ekonomické oddělení rektorátu i letos rozpis dotací SU na rok 2005,“ začíná Ing. Kania svůj výklad. Dále potvrzuje, že na vzdělávací činnost získala SU 173 070 tis. Kč (tj. součet dotace na studenty a za absolventy s odpočtem 83 tis. Kč za přepočtený počet studentů), krytí specifického výzkumu představuje částku 4 931 tis. Kč, kapitola kolejí a menz na období prvního až třetího čtvrtletí roku částku

březen 2005 16 265 tis. Kč a stipendia posluchačů doktorských studijních programů na období prvního čtvrtletí částku 779 tis. Kč. Dohromady to tedy na počátku roku dává 195 045 tis. Kč. „To jsou základní údaje, s nimiž v této chvíli můžeme pracovat,“ vysvětluje kvestor. Pokud jde o princip rozpisu dotace, je postaven na vyčíslení přínosu jednotlivých studijních programů a počtu jejich absolventů. „Následně vyčíslujeme rozpočet rektorátu a aktivit hrazených z celouniverzitních prostředků, a to tak, že na celkově potřebné částce se jednotlivé součásti podílejí procentuálně,“ objasňuje Kania. Výsledkem rozpisu dotace je stanovení závazných ukazatelů jednotlivým součástem SU, které podle platné legislativy musejí sestavit vyrovnaný rozpočet. Prostý součet rozpočtů

Noviny Slezské univerzity

Ing. Jaroslav Kania ve své pracovně při objasňování pravidel rozpisu dotace Slezské univerzity v Opavě na letošní rok Foto ian

strana 7 jednotlivých součástí pak stanoví celkový rozpočet SU, schvalovaný jejím Akademickým senátem. „Prvotní rozpis dotace samozřejmě neobsahuje prostředky, které SU získá v dalším průběhu roku. Mám tím na mysli situace, kdy se nám většinou daří posilovat především účelové prostředky,“ dodává kvestor a upozorňuje na zásadu, že každá změna musí být řešena zpracováním dodatku rozpočtové dotace a pokaždé znovu projednávána a schvalována Akademickým senátem SU. „Tento princip dostatečně garantuje průhlednost ekonomiky naší instituce a je pojistkou, kterou má akademická obec v ruce k tomu, aby v hospodaření SU nemohlo dojít k chybným nebo dokonce nekoncepčním rozhodnutím,“ uzavírá Kania. (ian)

Tab. 3 - Nenormativní rozpis dotace - pĜidČlení prostĜedkĤ pro rektorát a celouniverzitní aktivity v tis. Kþ Souþást ProstĜedky ProstĜedky ProstĜedky Provoz Provoz Spolúþast Rezerva Celouniv. Odpisy Stipendia Provoz Propojení Nenormat. Poþátek na provoz na rozvoj na rozvoj VaV systému informaþních na celouniver. provozní aktivity rektorátu DSPSP Cesnetu Opava dotace roku 2004 rektorátu inf. systému a kval. rĤst. Magion databází projektech prostĜedky 1. þvrtletí a propojení Karviná celkem A B* C D E F G H I J K L M N O Rektorát 16642 110 2062 800 590 300 300 715 885 820 852 24076 24764 MÚ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 225,5 0 0 226 360 FPF 0 0 0 0 0 0 0 0 0 533 0 0 533 680 OPF 0 0 0 0 0 0 0 0 0 20,5 0 0 21 0 SU 16642 110 2062 800 590 300 300 715 885 779 820 24855 25804 * z toho 14.601 tis. provoz rektorátu bez odpisĤ a rezervy + 630 tis. Kþ služby FPF + 1.411 tis. Kþ mzdy a odvody pracovníkĤ fakult = 16.642 tis. Kþ (v roce 2004 = 14.726 tis. Kþ; 2005 nárĤst o 13%) vysvČtlení: 17 195 + 1 411 - 885 - 400 - 679 = 16 642 tis. Kþ

Tab. 4 - Normativní rozpis dotace na koleje a menzy (KaM) - na 1., 2. a 3. þtvrtletí 2005 v tis. Kþ Souþást PrĤmČrný poþet Dotace Dotace fakultČ Poþet vydaných Dotace Dotace fakultČ Dotace na KaM Dotace na KaM Poþátek ubyt. v roce 04 na ubytování SU na ubytování stravenek v r. 2004 na stravování SU na stravování celkem 1. až 3. Q roku 2004 A B C D E F G H I J FPF 543 0 6012 234452 0 4368 10380 7785 8105 OPF 892 0 9876 76759 0 1430 11306 8480 9028 SU 1435 15888 15888 311211 5798 5798 21686 16265 17133 Dotace MŠMT na jedno lĤžko = 11.049,00 Kþ; na jedno teplé jídlo = 18,28 Kþ. Dotaze z MŠMT je pĜidČlena na základČ údajú za školní rok 2004/2005 Rozpis prostĜedkĤ na koleje a menzy je proveden na základČ údajú za kalendáĜní rok 2004

Tab. 5 - Podíl souþástí na provozu rektorátu Souþást Dotace vzdČl. Procento z celkové ProstĜedky Podíl þinnost dotace (%) rektorátu souþásti A B C D E Rektorát 24076 MÚ 6874 3,97 957 FPF 96491 55,75 13423 OPF 69705 40,28 9697 SU 173070 100,00 24076 24076 * bez pĜevodĤ prostĜedkĤ mezi FPF, MÚ a rektorátem (služby pro rektorát)

Tab. 6 - Celkový rozpis neinvestiþní dotace Souþást Rozpis dotace Nenormativ. Dotace Odpisy Dotace dotace vzdČlávací þinnost vzdČl. þ. výzkum A B D E F Rektorát 24076 0 7258 0 MÚ 226 5917 -406 2035 FPF 533 83069 -3830 1265 OPF 21 60008 -3022 1631 SU 24856 148994 0 4931

Dotace na vzdČl. þin. F* 24076 5917 83069 60008 173070

v tis. Kþ Poþátek roku 2004 G 24764 5596 67333 55226 152919

Souþet Dotace Odpisy Souþet D+E+F na KaM KaM H+I G H I J 7258 0 597 597 7546 0 0 0 80504 7785 -62 7723 58617 8480 -535 7945 153925 16265 0 16265

PomČr 05/04 H

v tis. Kþ Dotace Poþátek celkem roku 2004 B+G+J K L 31931 41055 7772 7011 88760 69132 66583 58824 195046 176022

97,2 105,7 123,4 108,7 113,2

PomČr 05/04 M 77,8 110,9 128,4 113,2 110,8

strana 8

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

Průmyslová krajina v Karviné podruhé zátěže krajiny, sociálně ekonomickými aspekty průmyslové krajiny a brownfields v praxi. Letošní dvoudenní setkání hostilo i účastníky za zahraničí – prof. Keiki Fujitu z japonské Obirin University Tokyo (na dolním snímku vlevo) a zástupce turecké Çanakkale Onsekiz Mart University prof. Dincaye Köksala (viz foto na další straně nahoře). Obě univerzity, které vzácní hosté zastupovali, pojí se SU oficiální dohody o spolupráci. Partnerství SU s tureckou univerzitou bylo smluvně stvrzeno v květnu 2000, smlouva o spolupráci s japonskou univerzitou byla podepsána v květnu 2001. Jednání konference zahájil děkan OPF doc. RSDr. Vojtěch Malátek, CSc., který rovněž moderoval úterní dopolední program. Po úvodních slovech děkana přítomné pozdravil rektor SU prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc. „Jestliže se něco děje podruhé, vytváří se tradice, a vytváří-li se tradice, mohu jako historik uvést, že je to velmi dobře,“ řekl při zahájení konference rektor Jirásek. Dále mimo jiné uvedl, že z Ostravska sice nepochází, ale již dlouho v tomto regionu žije a pracuje. „Mohu proto konstatovat, že krajina se na Ostravsku opravdu postupně mění k lepšímu, a to jak zásluhou mnoha institucí, organizací, tak především lidí,“ doplnil. Jeden z prvních konferenčních příspěvků se týkal problematiky vývoje legislativy v oblasti životního prostředí po vstupu České republiky do Evropské unie. Přednesl ho ředitel odboru dobrovolných nástrojů Ministerstva životního prostředí ČR Ing. Petr Nahodil, který mimo jiné vyjmenoval všechny nejvýznamnější Najít rovnováhu při realizaci projektů v rámci ochrany a tvorby průmyslové krajiny Moravskoslezského kraje si kladli za cíl účastníci již druhého ročníku konference s mezinárodní účastí „Průmyslová krajina“. Ve dnech 22. a 23. března ji pořádalo Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Ostrava a karvinská Obchodně podnikatelská fakulta (OPF) Slezské univerzity (SU) v Opavě. Oba spolupořadatelé si letos shodně připomínají 15. výročí od svého vzniku. Setkání odborníků a představitelů ústředních orgánů, průmyslových podniků, organizací zabývajících se problematikou restrukturalizace a revitalizace průmyslových území a v nemalé míře zástupců vysokých škol a municipalit se podobně jako jeho první ročník loni uskutečnilo v prostorách OPF. Pilotní ročník konference v březnu 2004 byl jednodenní a zabýval se řešením problematiky průmyslové

březen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 9

Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity

změny, k nimž v uvedené oblasti došlo. Zmocněnec vlády pro Moravskoslezský kraj prof. Ing. Vítězslav Zamarský, CSc., společně s doc. Ing. Petrem Martincem, CSc., z Ústavu geonomy Akademie věd České republiky hovořili o vlivech útlumu hlubinné těžby černého uhlí na krajinu a životní prostředí regionu a přiblížili stav realizovaných revitalizačních opatření. Zahraniční host konference Keiki Fujita z japonské univerzity ve svém referátu připomněl současné problémy světové ekonomiky. Fujita je specialistou v oblasti průmyslu a metalurgie a zná velmi dobře

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje problémy zdejšího regionu, protože v něm jako bývalý ředitel instituce UNIDO (Organizace OSN pro průmyslový rozvoj) v osmdesátých letech velmi často pobýval. Ve svém vystoupení mimo jiné zmínil důležitost vzdělávání v době velkých sociologických změn. „Lidé se stávají stále vzdělanějšími, proto nejen představitelé vlád a místních municipalit, ale také

Společenský večer ukončil první den jednání konference Průmyslová krajina. Zleva rektor Slezské univerzity (SU) Z. Jirásek, děkan její Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) V. Malátek a generální ředitel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Miroslav Fabian přivítali účastníky konference a další významné hosty na setkání, které se uskutečnilo také při příležitosti 15. výročí vzniku OPF i sdružení. Děkan Malátek připomněl historii vzniku a patnáctiletého vývoje karvinské OPF, rektor Jirásek vyzvedl poslání jedné z fakult SU a popřál jí do dalšího období mnoho úspěchů Foto archiv

zástupci podniků, firem a institucí budou potřebovat pro prosazení svých záměrů opravdu relevantní argumenty,“ uvedl. Fujita rovněž podtrhl nezbytnost dobrého řízení každého státu. „Je nezbytné, aby se úspěšnost vlády té které země neměřila pouze prostřednictvím hrubého domácího produktu,“ prohlásil profesor Obirin University Tokyo. Prioritami z jeho pohledu musí být také vzdělávání obyvatelstva, nadstandardní péče o zaměstnance i jejich výchova. V neposlední řadě je pak podle Fujity důležité vzdělávat lidi v oblasti ekologie. Další přednesené příspěvky se týkaly například podpory revitalizace brownfields v programech Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, využití brownfields jako faktoru, který podporuje rozvoj podnikání v Moravskoslezském kraji, pasportizace brownfields na území statutárního města Karviné, možností nového využití průmyslových objektů po ukončení ekonomických aktivit, asanačně rekultivačních aktivit postižených území, ekonomicko-sociálních aspektů průmyslové krajiny a mnoha jiných témat. Záštitu nad letošní konferencí Průmyslová krajina převzali ministr životního prostředí RNDr. Libor Ambrozek a ministr průmyslu a obchodu Ing. Milan Urban, dále zmocněnec vlády pro Moravskoslezský kraj V. Zamarský, rektor SU Z. Jirásek, hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Evžen Tošenovský a primátor Statutárního města Karviné Mgr Antonín Petráš. Eva Wojnarová

strana 10

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

Profesor Vítězslav Balhar oslavil 75 let

Ve čtvrtek 27. ledna proběhly na Ekonomické univerzitě v Bratislavě oslavy životního jubilea prof. Vítězslava Balhara, který se dožil 75 let. Zúčastnila se jich i delegace karvinské Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) Slezské univerzity (SU) s děkanem doc. dr. Vojtěchem Malátkem, CSc., a vedoucím katedry ekonomie doc. Ing. Pavlem Nezvalem, Ph.D. V myslích obou zůstávají vzpomínky na prof. Balhara jako na dlouholetého spolupracovníka natrvalo vepsány. Atmosféru oslav nejlépe přiblíží několik citací z laudácia, které jako čestný host přednesl doc. Malátek. …Radostí je naplněn člověk i společenství vůkol něj, může-li bilancovat výsledky, které přinesly prospěch tisícům či desetitisícům osobností, na jejichž tvorbě a rozvoji se rozhodující měrou podílel právě ON, dnešní oslavenec, rodák z českého Slezska, který se narodil v Kyjovicích na Opavsku, střední a vysoké školy vystudoval nejprve v Opavě, poté v Bratislavě, vědeckou hodnost získal na VŠE v Praze, a habilitoval na VŠE v Bra-

tislavě, prof. Ing. Vítězslav Balhar, CSc. Vedle obrovského množství práce, které vykonal na poli pedagogickém v bývalém Československu, zejména na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě, zapojil se, s jemu vlastním entuziasmem, do budování nového, regionálního vysokého školství v nové, porevoluční České a Slovenské federativní republice. Jakoby osud chtěl tomu, aby se dočasně navrátil do svého rodného kraje proto, aby díky svým, bohatým zkušenostem pomohl založit a rozvinout novou, dnes již velmi prosperující Obchodně podnikatelskou fakultu Slezské univerzity v Karviné. Byl zde jedním ze zakládajících pedagogů. Na OPF začal působit od 1. května 1991 jako vedoucí katedry ekonomie. Vyučoval mikroekonomii a makroekonomii, prosadil výuku světové ekonomiky, obchodní politiky a obchodních operací. Zasloužil se o zavedení studijního oboru Ekonomika cestovního ruchu. Mezi studenty byl velmi populární svým předmětem společenský protokol. Byl znám

svým jemným humorem a noblesním vystupováním. Dodnes se na něj ptají absolventi, kteří s viditelným zadostiučiněním a pocitem pohodové radosti sdělují své zážitky z dob tehdejší vysokoškolské výuky. Nostalgie panuje i mezi mnoha vyučujícími, kteří ještě stále a často vzpomínají na výstižné příklady z ekonomické a sociální teorie, které zakladatel a spolutvůrce naší fakulty tvořivě uváděl. Vedle svého velkého lidství se prof. Balhar zasloužil také o získání magisterského studijního programu pro fakultu a dosáhl toho, aby absolventi OPF mohli být nositeli titulu inženýr ekonomie. Byl předsedou akreditační komise fakulty a členem vědecké rady OPF. Jeho angažovanost bez ohledu na vzrůstající věk byla obdivuhodná a nesmírně příkladná. Od roku 1994 do 1999 byl prorektorem Slezské univerzity pro studijní záležitosti. Byl rovněž členem vědeckých rad SU v Opavě, Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské - Technické univerzity (VŠB-TU) v Ostravě a ekonomické fakulty Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici. Na Ekonomické fakultě VŠB-TU byl členem oborové rady pro obor ekonomie. Ve všech funkcích byl nesmírně aktivní a vždy platil za nenahraditelného týmového hráče, jehož dnešní absence je bohužel citelná a zřejmě již plně nenahraditelná. Je pravděpodobné, že běh života, ale i velké nasazení a zaujetí pro věc lid-

skou a pedagogickou ovlivnily i celkovou pohodu a zdravotní stav našeho pana profesora. Především právě zdravotní důvody jej vedly k tomu, že se těchto funkcí musel vzdát. Je třeba ale uvážit, že pan prof. Balhar měl trvalé bydliště v Bratislavě, kam každý týden z Karviné, respektive z Opavy dojížděl. I to je skutečnost, kterou je nezbytné velice ocenit. Prof. Balhar působil na OPF do 1. října 1999 na plný úvazek a poté již jen na částečný úvazek, a to do 30. června 2003. Poté se vrátil ke své rodině, do svého domova, do Bratislavy, kde v současnosti působí na Ekonomické univerzitě, Fakultě Mezinárodních vztahů. U příležitosti 10. výročí založení SU mu byla za jeho zásluhy o rozvoj fakulty a univerzity udělena Stříbrná medaile SU. Ta samozřejmě jen z malé části může být oceněním jeho nezapomenutelných a nenahraditelných přínosů pro Slezskou univerzitu jako celek, pro obyvatele Moravskoslezského kraje a pro vzdělávání studentů z České i Slovenské republiky, ale také z řady zemí Evropy a rozvojového světa, kde rovněž působil… Balharův význam pro rozvoj ekonomické vědy, zejména světové ekonomiky, i pro rozvoj SU je nezpochybnitelný. Vedení OPF proto navrhlo vyznamenat prof. Balhara u příležitosti jeho životního jubilea a současně 15. výročí vzniku fakulty Zlatou medailí Slezské univerzity. (PN)

březen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 11

Nejrozsáhlejší výzkumný záměr skončil

Ve středu 16. března skončilo na Obchodně podnikatelské fakultě (OPF) Slezské univerzity (SU) závěrečným oponentním řízením řešení výzkumného záměru „MSM 195200007 - Výzkum podmínek rozvoje malého a středního podnikání“. Zúčastnili se ho doc. RNDr. František Koliba, CSc., prorektor SU pro vědu a zahraniční styky, doc. Ing. Pavel Nezval, Ph.D., proděkan OPF pro vědu, výzkum a rozvoj, odpovědný řešitel prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc., vedoucí Ústavu malého a středního podnikání (ÚMSP) Ing. Jiří Vaněk, CSc., koordinátorka největšího dílčího úkolu doc. Ing. Eva Wagnerová, CSc., a další řešitelé. Oponenty byli doc. Ing. Srpová, CSc., z VŠE v Praze a dr. Ing. Šebastián Kis, DrSc., z Košic. V oponentní radě zasedli za předsednictví prof. Ing. Jiřího Kerna, CSc., děkana ekonomické fakulty VŠB-TU, významní odborníci z vysokých škol v ČR i v zahraničí, podnikatelské sféry i zástupce municipální sféry, karvinský primátor Mgr. Antonín Petráš. Výzkumný záměr (VZ) byl řešen v letech 1999 - 2004 a navazoval na projekt VS 96 001 s obdobným zaměřením. V každém z těchto let se na něm podílelo cca 40 pedagogických pracovníků, studentů OPF a externistů. Metodicky výzkum vycházel zejména z terénních průzkumů, především formou dotazníkových šetření a řízených rozhovorů, i studia domácích i zahraničních odborných podkladů. Získané informace byly zpracovávány, analyzovány a s využitím tvůrčích postupů aplikovány na podmínky malého a středního podnikání (MSP) v ČR, se zvláštní pozorností ke konkrétním podmínkám moravskoslezského regionu. 1 Struktura řešení Výzkumný projekt byl rozdělen do tří výzkumných úkolů, členěných na témata, která byla v jednotlivých letech konkretizována do etap řešení. Úkol 1: Charakter vývoje a současného stavu fungování MSP) v podmínkách přípravy vstupu do Eevropské unie. Téma 1.1: Charakteristika vývoje (MSP). Téma 1.2: Současný stav fungování MSP. Téma 1.3: Sociální souvislosti restrukturalizace. Téma 1.4: Legislativní předpoklady rozvoje MSP. Téma 1.5: Obecné podmínky a diference v rozvoji MSP. Úkol 2: Vybrané problémy managementu MSP. Téma 2.1: Teorie firemních financí a rozvoj finančního managementu malých a středních firem, podmínek platebního styku a s tím spojených právních problémů. Téma 2.2: Rozvoj bankovního sektoru a finančních služeb ve vztahu k MSP. Téma 2.3: Rozvoj manažerských dovedností a komunikační bariéry v obchodní interakci malých a středních firem. Úkol 3: Infrastruktura, logistické systémy, systémy na podporu rozhodování a informatika v rozvoji MSP. Téma 3.1: Infrastruktura a logistické systémy, systémy na podporu rozhodování. Téma 3.2: Využití moderních informačních technologií.

2 Výsledky řešení Hlavními výsledky řešení VZ je získání teoretických poznatků a praktických zkušeností z hospodářské praxe o MSP v ČR, zejména se zaměřením na region severní Moravy a Slezska (Moravskoslezský kraj), vyvození závěrů a doporučení a jejich předávání odborné veřejnosti. Jsou to zejména: podnikatelská sféra (podnikatelé, profesní a zájmová sdružení podnikatelů, hospodářské komory atp.) instituce, podporující MSP (ARP, ARR, RPIC, ČMZRB atp.), orgány státní správy i samosprávy (okresní úřady a Krajský úřad Moravskoslezského kraje, městské úřady, úřady práce, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu), studenti SU i jiných vysokých škol, účastníci různých forem vzdělávání dospělých atd. Výzkumný projekt významným způsobem přispěl k odbornému růstu řešitelů. V období 1999 - 2004 získalo osm řešitelů titul Ph.D., pět řešitelů titul docent, tři řešitelé titul profesor. Na řešení VZ navazovala rozsáhlá publikační činnost, prezentující výsledky, jejíž vybrané druhy jsou uvedeny v následující tabulce: Druh výstupu Monografie, knihy a þlánky v nich PĜíspČvky ve sbornících z mezinárodních konferencí PĜíspČvky v ostatních sbornících PĜíspČvky ve sborníku ÚMSP PĜíspČvky v periodických publikacích Skripta a uþebnice Jiné (výstupy pro praxi, pĜíruþky, metodiky aj.) Odborné studie

1999 -

2000 2

2001 2

2002 2003 6 3

2004 Celkem 11 24

53 5 23 10 2 4

42 20 23 6 10 2

39 5 24 13 7 -

77 20 26 31 10 11

81 10 26 21 9 17

98 17 27 32 7 10

390 77 149 113 45 44

2

1

-

7

25

5

40

Jedním z výsledků řešení VZ je i vznik a činnost vědecko-výzkumného pracoviště - ÚMSP, viz http://www.opf.slu.cz/struktura/umsp/. Hlavním posláním ÚMSP byly: - koordinace vědeckovýzkumné činnosti pedagogických pracovníků fakulty i externích organizací v oblasti MSP; - vlastní výzkumná činnost pracovníků ústavu; - zajišťování prezentace a publikace výsledků řešení (např. v průběhu řešení VZ bylo zorganizováno pět mezinárodních vědeckých konferencí, včetně vydání sborníků z nich, každoroční vydávání Sborníku výzkumných prací ÚMSP, prezentace výsledků řešení na odborných akcích atp.); - poradenská, konzultační a projekční činnost pro podnikatelskou veřejnost, realizace výsledků výzkumných řešení (např. ÚMSP je oficiální poradenskou organizací ČMZRB, pořádal kurzy pro začínající podnikatele, podílel se na programech Evropské unie – Phare, Leonardo, Rozvoj lidských zdrojů, programech státní správy i samosprávy v Moravskoslezském kraji). 3 Hodnocení VZ Hodnocení VZ bylo prováděno každoročně formou průběžných zpráv, které jsou uloženy v ÚMSP a jsou zájemcům k dispozici rovněž na http://www.opf.slu.cz/umsp/ (aktuality, MSM). V průběhu řešení bylo hodnocení výsledků řešení prováděno

strana 12

Noviny Slezské univerzity

rovněž formou interních oponentních řízení a na pracovních seminářích řešitelů za přítomnosti oponentů a dalších externích odborníků. Hlavní výsledky VZ (včetně předchozího výzkumného projektu VS 96 001) jsou od roku 1996 každoročně publikovány formou Sborníku výzkumných prací ÚMSP. V roce 2004 byl publikován již 9. díl tohoto sborníku. Nejdůležitějším hodnocením je však, v souladu s „Pokyny MŠMT k ukončování výzkumných záměrů“, závěrečné oponentní řízení, které zhodnotilo splnění cílů VZ, průběh řešení, přínos řešení, kvalitu výsledků a možnosti jejich využití, přínos řešení, množství a kvalitu dosažených výsledků ve vztahu k vynaloženým prostředkům. Na základě závěrečné zprávy VZ, obsahu oponentních posudků a průběhu oponentního jednání, se oponentní rada shodla na těchto závěrech: a) Cíle řešení výzkumného záměru MSM 195200007 Výzkum podmínek rozvoje malého a středního podnikání byly splněny. b) Řešení probíhalo podle harmonogramu řešení, který byl součástí schváleného projektu výzkumného záměru MSM 195200007 na léta 1999 – 2004 a jeho prodloužení na r. 2004 s tím, že bylo každoročně upřesňováno v návaznosti na dosažené výsledky a aktuální potřeby, které se objevovaly v průběhu řešení. Tyto upřesněné harmonogramy sledovaly strukturu VZ členěnou do jednotlivých dílčích úkolů a konkrétních témat řešení. c) Přínosem řešení VZ je, v souladu se schváleným projektem, získání teoretických poznatků a praktických zkušeností z hospodářské praxe o MSP v ČR, zejména se zaměřením na restrukturalizací těžce postižený region severní Moravy a Slezska, vyvození závěrů a doporučení pro fungování a rozvoj malých a středních podniků a jejich předávání studentům

březen 2005

a odborné veřejnosti. Přínosem řešení VZ bylo také zvýšení kvalifikační úrovně členů řešitelského týmu (Ph.D., doc., prof.). d) Z předložené závěrečné zprávy jednoznačně vyplývá, že se řešitelům problém kvality řešení podařilo zvládnout na velmi dobré úrovni. Svědčí o tom zejména řada významných publikací, zejména monografií a časopiseckých článků, které představují často jedinečné příspěvky v příslušných vědních oborech. O dobré kvalitě výsledků řešení VZ, které dávají relevantní odpovědi na problémy praxe MSP, svědčí řada aplikačních výstupů směřovaných na odbornou veřejnost, konkrétně na profesní a zájmová sdružení podnikatelů, hospodářské komory, instituce podporující MSP, orgány státní správy a příslušná ministerstva (zejména Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo průmyslu a obchodu). Celkově lze hodnotit VZ v nejvyšší kategorii A a oponentní rada doporučuje vytvořit podmínky pro jeho pokračování. e) Množství a kvalita dosažených výsledků jsou adekvátní vloženým prostředkům v průběhu řešení. Závěr Výzkum malého a středního podnikání, který byl v letech 1999 - 2004 prováděn na OPF formou výzkumného záměru, se stal významnou součástí výzkumné činnosti této fakulty. Průběh řešení VZ i jeho výsledky byly vysoce oceněny oponenty i oponentní radou na závěrečném oponentním řízení. Z jednání však rovněž vyplynulo, že je třeba vytvořit podmínky pro pokračování výzkumné činnosti v tomto směru, i když nebylo schváleno financování navazujícího výzkumného záměru ze státních prostředků. Vedení OPF je si toho vědomo a hledá formu a prostředky, které by umožnily neztratit kontinuitu s již dosaženými výsledky a dále je rozvíjet. Jiří Vaněk

Výzkumný záměr Globální analýza vynikající

Závěrečné oponentního řízení Výzkumného záměru MSM 192400002 Globální analýza za léta 1999 - 2004, který byl řešen v Matematickém ústavu (MÚ) Slezské univerzity (SU) v Opavě, se za účasti řešitelů vedených prof. RNDr. Jaroslavem Smítalem, DrSc., ředitelem MÚ, konalo v pátek 18. února. Oponentní radě předsedal doc. RNDr. František Koliba, CSc, prorektor SU pro vědu a zahraniční styky, jejími dalšími členy byli prof. RNDr. Miroslav Bartušek, DrSc., z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, prof. RNDr. Oldřich Kowalski, DrSc., z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, prof. RNDr. Josef Mikeš, DrSc., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a doc. RNDr. Vladimír Müller,DrSc., z Matematického úsdtavu Akademie věd České republiky. Hodnocený výzkumný záměr (VZ) navázal na účelový výzkum na SU v oblasti globální analýzy a dynamických systémů, který byl podporován Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, Grantové agentury České republiky (GAČR), ale i z jiných zdrojů nepřetržitě od roku 1993. Měl za cíl začlenit úspěšně probíhající projekt VS 96003 a výzkum podporovaný granty GAČR 201/98/0853 a GAČR 201/97/0001 do insti-

tucionálního výzkumu na SU a tímto způsobem poskytnout stabilizované zázemí pro tento výzkum a jeho další rozvoj. Tím i po roce 2000 umožnil pokračování výzkumu, v němž se naše země řadí na přední místo ve světě. Hlavním cílem výzkumného záměru bylo rozvíjet vědecký výzkum v globální analýze a příbuzných oborech na mezinárodně uznávané úrovni. V řadě dosažených výsledků tento výzkum dlouhodobě udává hlavní směry rozvoje dané disciplíny; cílem projektu bylo tento trend udržet, případně dále posílit. Výzkum byl koncipován relativně široce a komplexně. Měl syntetický charakter a zahrnoval řadu matematických a teoreticko-fyzikálních disciplín v rámci globální analýzy i na jejím styku s klasickou a algebraickou topologií, diferenciální geometrií, matematickou analýzou a matematickou fyzikou. Důležitým aspektem je skutečnost, že výše vymezený předmět výzkumu představuje budování nové matematické disciplíny a má dlouhodobý charakter. Z hlediska obsahového zaměření výzkum navazuje na dosavadní dlouholetou vědeckou práci členů týmu, z nichž většina pracuje na řešení projektu VS 96003, zejména Demetera Krupky, Olgy Krupkové,

březen 2005

Noviny Slezské univerzity

Michala Marvana, Jaroslava Smítala, Kristíny Smítalové a dalších českých matematiků a fyziků (zejména z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně). Témata výzkumu v letech 1999 - 2003 Výzkum v oboru Globální analýza byl zaměřen především na tato témata, charakterizující průřez danou problematikou: - druhá variace a její význam pro studium extrémů v teorii pole, - problém nalezení explicitního tvaru variačně triviálních lagrangiánů v teorii pole vyššího řádu a studium důsledků variační triviálnosti pro teorii symetrií, ekvivalentní variační problémy, - zobecnění fundamentálního Lepageova ekvivalentu prvního řádu na vyšší řád, - problém regularity lagrangiánů a Eulerových - Lagrangeových rovnic a jejich kanonické tvary, - problém regularity Einsteinových rovnic a jejich Hamiltonova - de Donderova verze, - operátory rekurze, Bäcklundovy transformace, nelineární superpoziční principy v rámci kategorie difiet, - konkrétní výpočty reprezentací nulové křivosti a operátorů rekurze, klasifikační problémy, - kohomologie difiet s koeficienty v reprezentacích nulové křivosti, - vybudování ucelené teorie přirozených Lagrangeových struktur, - problém struktury systému Eulerových - Lagrangeových rovnic, jeho řešitelnost, - problém slabé variačnosti v mechanice a teorii pole, - studium variačních funckionálů pro podvariety, vztah těchto funkcionálů s funkcionály na fibrovaných prostorech, - formulace variační teorie na varietách s vazbami, vybudování ucelené teorie neholonomních systémů prvního a vyššího řádu, - invariantní charakteristiky tříd ve variační posloupnosti libovolného řádu v mechanice, - podrobné studium variační posloupnosti prvního řádu v teorii pole s cílem podat explicitní charakteristiku prvků variační posloupnosti, poprípadě také jejich význam pro globální variační počet, - získání kohomologických podmínek, charakterizujících rozdíly mezi lokálními a globálními vlastnostmi různých variačních objektů (lokální a globální variační triviálnost, lokální a globální variačnost, lokální a globální reducibilita řádu), hlubší studium variačních posloupností a bikomplexů, jejich vztah, - Hamiltonova-Jacobiho rovnice v teorii pole, - Poissonovy struktury a jejich vztah k problému variačnosti systémů diferenciálních rovnic, - globální variační funkcionály unitární teorie pole, - zákony zachování v teorii pole a v obecné teorii relativity, - teorie diferenciálních invariantů a její aplikace, - struktura bázických množin spojitých zobrazení intervalu z hlediska existence minimálních podmnožin, - vztah struktury hladinových množin k dalším vlastnostem spojité funkce intervalu, - dokončení klasifikace dvourozměrných dynamických systémů generovaných trojúhelníkovými zobrazeními, - vztah distribučního chaosu k dalším vlastnostem vícerozměrných systémů. Témata výzkumu v roce 2004 V oblasti dynamických systémů - pokračovat v revizi klasických výsledků o dynamice spojitých zobrazení intervalu, - vyřešení některých dlouho otevřených problémů týkajících se vlastností trojúhelníkových zobrazení intervalu typu 2 na nekonečno, - prozkoumání struktury prostoru všech omega-limitních množin těchto zobrazení, - rozšíření výzkumu o problematiku komplexních dynamických systémů, zejména s ohledem na řešení známého problému, zda je množina všech hyperbolických racionálních zobrazení otevřená a hustá v prostoru všech racionálních zobrazení,

strana 13

- prozkoumání vlastností distribučně chaotických systémů v kompaktních metrických prostorech, jejich stability, a vlastností minimálních systémů, - prozkoumání možností aplikace získaných výsledků v systémech se spojitým časem a s aplikacemi v jiných oblastech. V oblasti globální analýzy a geometrické teorie diferenciálních rovnic - hledání a studium integrabilních systémů v geometrii imerzí, - rozvíjení funkcionálního přístupu k řešení diferenciálně-geometrických problémů s cílem úplného odstranění předpokladů diferencovatelnosti, - nalezení funkcionálních formulací obyčejných diferenciálních rovnic prvého a druhého řádu v normálním tvaru, která by jim byla v hladkém případě ekvivalentní, funkcionální formulace variačního počtu v mechanice a funkcionální definice Finslerových geodetik, - konstrukce nových nestacionárních kvaziexaktních řešitelných modelů, - konstrukce a studium nových podmíněných integrabilních nelineárních (1+1)-dimenzionálních systémů,. - hledání operátorů rekurze a symetrie nových integrabilních systémů, - nalezení a studium nových integrabilních případů Einsteinových rovnic, - zpracování globálního popisu relativistické kvantové mechaniky v rámci spektrální geometrie. Výsledky řešení Cíle výzkumného záměru byly v zásadě splněny, a to jak ty, stanovené pro první pětileté období 1999 - 2003, tak i ty, stanovené na rok 2004. Řešení projektu ovlivnilo několik okolností: Především, výzkumný záměr v současné podobě vznikl k 1. lednu 2000 na základě rozhodnutí rektora SU sloučením původně dvou samostatných záměrů MSM 98:192400001 Dynamické systémy (řešitel prof. Smítal) a MSM 98: 192400002 Globální analýza (řešitel prof. Krupka). Řešitelem sloučeného záměru se stal prof. Krupka. Druhou okolností je odchod prof. Krupky z Opavy na Masarykovu univerzitu do Brna. Proto byl k 11. březnu 2002 jmenován řešitelem projektu prof. Smítal. Tato změna způsobila, že podíl nových výsledků z oblasti diskrétních a spojitých dynamických systémů a jejich aplikací na výstupech výzkumného záměru je vyšší, než se předpokládalo v původním návrhu do roku 2003. Nicméně, všechna navržená témata výzkumu byla studována a jsou pokryta kvalitními publikacemi. Výsledky získané v roce 2004 už odpovídají předpokladům. Jedním z hlavních cílů výzkumného záměru byla výchova mladých vědeckých pracovníků. Tento cíl byl velmi dobře splněn. Z problematiky výzkumného záměru byly obhájeny čtyři habilitační práce a devět doktorských (Ph.D.) prací. Nositelé takto získaných hodností tvoří nyní většinu pracovníků podílejících se na řešení záměru. Závěry oponentní rady: 1. V průběhu řešení došlo v roce 2002 ke změně řešitele (za prof. Krupku prof. Smítal) a k odchodu některých klíčových pracovníků řešitelského týmu na jiná pracoviště (Krupka, Krupková). Tyto změny však neměly podstatný vliv na další plnění cílů VZ. 2. V průběhu řešení VZ byla dosažena řada mezinárodně významných výsledků (přibližně 100 publikací, z toho 39 v impaktovaných vědeckých časopisech, přibližně 200 vystoupení a účastí na mezinárodních konferencích a zahraničních pracovištích). 3. Vysoce je třeba ocenit práci s doktorskými i magisterskými studenty, především jejich zapojení do řešení VZ, a organizaci mezinárodních konferencí. 4. Výsledky řešení a hospodaření s finančními prostředky jsou v naprostém souladu s původními záměry. Finanční prostředky byly vynakládány úsporně a účelně. Závěr Oponentní rada závěrem konstatuje, že spojený řešitelský tým patří mezi špičková centra výzkumu v oboru čisté i aplikované matematiky a matematické fyziky v České republice. Celkový průběh a výsledky řešení VZ MSM 192400002 Globální analýza hodnotí oponentní rada jako vynikající. Z podkladových materiálů Matematického ústavu SU - závěrečného hodnocení VZ a zápisu ze závěrečného oponentního řízení - připravil Ivan Augustin

strana 14

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

Pohled na naše rozvojové projekty v loňském i letošním roce ROK 2004 Loňské únorové vydání univerzitních novin (č. 9/2) přineslo celkovou informaci o projektech Fondu rozvoje vysokých škol (FRVŠ), které za Slezskou univerzitu (SU) v Opavě uspěly ve výběrovém řízení na rok 2004. Doba jejich realizace skončila v prosinci 2004, a je tedy příhodný čas pro provedení rekapitulace, do jaké míry byly konečné cíle stanovené jejich řešiteli naplněny a při nedávných oponentních řízeních na obou fakultách také obhájeny. Pro rekapitulaci uvádím, že v roce 2004 bylo řešeno celkem 17 projektů. Deseti projektům na Obchodně podnikatelské fakultě (OPF) a sedmi na Filozoficko-přírodovědecké fakultě (FPF) byla přidělena celková dotace 6 529 tis. Kč. Oponentní

řízení projektů na obou fakultách proběhlo ve dnech 10. a 11. února za účasti zástupců obou fakult, zástupců jiných vysokých škol a za účasti delegáta FRVŠ, vyslaného Výborem FRVŠ, tedy tak, jak to pravidla pro konání oponentního řízení určují. Obě hodnotící komise (zvlášť pro projekty FPF a projekty OPF) hodnotily jak dosažené cíle a přínos rozvoji fakulty, tak také využití přidělené dotace podle předem přesně stanovených pravidel. Podle výsledků a záznamů z obou oponentních řízení, které teprve od roku 2004 probíhá v informačním systému ISAAR-F, byly s výjimkou jednoho projektu, k němuž měla hodnotící komise dle protokolu závěrečného oponentního řízení věcnou výhradu, všechny splněny bez výhrad.

Podle těchto výsledků lze konstatovat, že cíle stanovené řešiteli byly v převážné míře naplněny a Slezská univerzita (SU) získala díky jejich realizaci jak materiální podporu rozvoje výuky, tak podporu v oblasti vzdělávání učitelů. Tak byly učebny a laboratoře Institutu tvůrčí fotografie FPF vybaveny digitálními přístroji, došlo k inovaci studijních programů a významnou měrou byla rovněž podpořena tvůrčí činnost studentů. Zásluhou získané dotace byla umožněna renovace databáze o uplatnění našich absolventů. O výsledcích tohoto projektu informuje podrobněji jeho řešitelka z OPF v samostatném článku. ROK 2005 Projekty s žádostí o dotaci pro rok 2005 podala SU do

Tabulka č. 1 - Projekty FRVŠ řešené v roce 2004 na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné TO

ýíslo projektu

ěešitel

Název

B

755

doc. RNDr. František Koliba, CSc.

F5 d

747

Mgr. Emil Horký

F5 d

748

Mgr. Irena Orszuliková, Ph.D.

F5 d

752

PhDr. Jana Sobþíková

Cb

753

doc. PhDr. Helena Kolibová, CSc.

F5 d

756

RNDr. JindĜich VanČk

Ab

757

RNDr. JindĜich VanČk

F5 a

758

Ing. Daniel Stavárek

F5 a

759

Mgr. Pavel Brunda

Ab

761

Ing. Josef Botlík

Zvyšování odbornosti uþetelĤ VŠ v oblasti využití ICT pro eLearning III Tvorba e-Learningových opor pro výuku „Business English“ Tvorba e-Learningového uþebního materiálu – nČmþina v obchodČ a službách VytvoĜení multimediální podoby kurzĤ Firemní komunikace a Vyjednávání ZĜízení elektronické služby a aktualizace databáze absolventĤ SU Elektronická studijní opora kurzu Bankovní informaþní systém pro distanþní studium Komplex multimediálních víceúþelových uþeben s Ĝídícím systémem CSSNet Zpracování uþebnic pro anglické kurzy z oblasti mezinárodních financí Integrovaný systém výuky a kontroly studenta v multimediálním jazykovém kurzu Inovace laboratoĜe technických prostĜedkĤ informaþních systémĤ

Tabulka č. 2 - Projekty FRVŠ řešené v roce 2004 na Filozoficko-přírodovědecké fakultě v Opavě TO

ýíslo projektu

ěešitel

Aa

743

doc. Mgr. Aleš Kuneš

F2 a

746

Mgr. Václav Podestát

F2 d

742

prof. PhDr. Vladimír Birgus

F6 a

734

doc. RNDr. Petr Hlubina, CSc.

F6 d

744

RNDr. Hynek Sekanina, Ph.D.

G5

736

Mgr. Olga Gebauerová

G5

745

Mgr. JiĜí Šíl

Název Digitální uþebna a laboratoĜ Institutu tvĤrþí fotografie Inovace výuky fotografie v bakaláĜském studiu Inovace a rozšíĜení výuky fotografie prostĜednictvím internetu Inovace výuky pĜedmČtĤ Optika a Vybrané kapitoly z optiky Multimediální podpora výuky v laboratoĜích Ústavu fyziky Badatelský pobyt v Rakouském státním archivu ve Vídni, JUDr. Franz Hein Pohled vídeĖských úĜadĤ na þeský kulturnČvČdecký vývoj ve Slezsku

výběrového řízení v dubnu 2004. Všech 28 podaných projektů – z FPF 16, z OPF 8, z Matematického ústavu (MÚ)/ rektorátu 3 a ze Vzdělávacího centra Krnov 1 - požadovalo celkem 11 610 tis. Kč. Z tohoto počtu jich bylo přijato celkem 12 (na FPF 6, na OPF 4 a na MÚ 2). Z kapitálové dotace, která tvoří 88,3 proc. celkové přidělené dotace, bude díky projektu podanému společně Ústavem historie a muzeologie (ÚHM) a Ústavem fyziky (ÚF) FPF, zkvalitněna výuka předmětů zabývajících se problematikou muzejní konzervace, a to pořízením přístrojů, které jsou v současné době považovány odbornou veřejností za standardní jak v oblasti průzkumu předmětů, tak i při vlastní sanační a preventivní konzervaci. Na ÚF bude pořízen tzv. bílý laser umožňující inovaci základního kurzu fyziky. Toto nové vybavení poskytne vyučujícím příležitost zařadit studentům úlohy týkající se digitálního zobrazení a digitální holografické interferometrie. Nové vybavení umožní dále rozvinout dosavadní spolupráci mezi oběma ústavy a zřídit speciální seminář, plně věnovaný využití moderních diagnostických metod při diagnostice stavu historicky cenných předmětů. V tematickém okruhu F6 zaměřeném na podporu inovace studijních programů bude na FPF realizován projekt, který umožní ÚF formulovat a realizovat řadu experimentálních úloh pro laboratorní a terénní, počítačem podporovaná měření a také provádět názorné praktické demonstrace vybraných jevů probíraných na přednáškách. Část z celkové dotace bude využita rovněž na podporu tvůrčí činnosti studentů. Účelem navrhovaných projektů z FPF je umožnit studentům ÚHM bádání v zahraničních archivech v rámci řešení otázky

březen 2005 vzniku a vývoje těšínských zemských knih a poskytnout prostředky na badatelský pobyt v Rakouském státním archivu ve Vídni, kde se bude studentka ÚHM věnovat vyhledávání materiálů pro vytvoření komplexnějšího obrazu Slezska v době, kdy bylo administrativně spojeno s Moravou. Na OPF bude z kapitálové dotace vybudována počítačová učebna určená výhradně k samostatné přípravě studentů. V rámci projektu bude kladen důraz na využití technologie tzv. tenkých klientů, která v budoucnu umožní snížit pořizovací a administrativní nároky na provoz počítačových pracovních stanic fakultní počítačové sítě. Za další cíl si projekt klade dovybavit nejen informační centrum fakulty kvalitním software pro výuku, ale i zkvalitnit využití informačních technologií ve vzdělávání. Kapitálová dotace poslouží rovněž zvýšení kvality výuky nadstandardním průnikem studijními programy OPF - Ekonomika a management, Systémové inženýrství a informatika. Cílem projektu „Zvyšování odbornosti učitelů VŠ v oblasti využití ICT pro e-learning“ bude připravit vysoce erudované odborníky z OPF a z fakult Ostravské univerzity a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, kteří se na projektu rovněž podílejí, v oblasti distančního vzdělávání s podporou moderních ICT, rozvoj jejich znalostí, umožnit srovnání výsledků jejich práce se zkušenostmi odborníků z jiných vysokých škol v ČR, ale i ze zahraničí – ze Slovenska, Polska, Německa či Ruska. Řešení tohoto projektu přispěje jistě nemalou měrou k žádoucímu rozvoji všech zúčastněných vysokých škol. Konkrétním výstupem projektu „Čeština pro cizince“, který na OPF realizuje pracovnice Katedry cizích jazyků, bude inovace stávajícího kurzu pro české a zahraniční studenty v rámci programu Doing Business in Central Europe, popřípadě pro zájemce z cizojazyčných kurzů vedených v různých institucích v regionu.

Noviny Slezské univerzity

strana 15

Tabulka č. 3 - Projekty FRVŠ řešené v roce 2005 na Filozoficko-přírodovědecké fakultě v Opavě TO

ýíslo projektu

ěešitel

G5

1748

Mgr. JiĜí Peterka

G5

1809

Mgr. Olga Janeþková

Aa

1848

Mgr. Antonín Šimþík

F6 a

1859

doc. Ing. Petr Habrman, CSc.

G6

2419

Mgr. Martin Urbanec

G6

2488

Mgr. Kristina Mrázová

Název Vznik a vývoj tČšínských zemských knih a jejich srovnání s obdobnými prameny Horního Slezska Slezsko v období 1782-1848 z pohledu vídeĖských úĜadu Inovace pĜístrojového vybavení laboratoĜí muzejní konzervace a fyziky Inovace výuky v experimentální fyzice ionizujícího záĜení Struktura prostoroþasu v okolí neutronových hvČzd VnitĜní struktura neutronových hvČzd

Tabulka č. 4 - Projekty FRVŠ řešené v roce 2005 na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné TO

ýíslo projektu

ěešitel

Bf

1812

F5 a Aa

2730 2823

doc. RNDr. František Koliba, CSc. Mgr. Jana Hejtmánková, Ph.D. RNDr. ZdenČk FranČk

Ab

3597

Mgr. Milena Janáková, Ph.D.

Název Zvyšování odbornosti uþitelĤ VŠ v oblasti využití IT pro e-Learning. IV. ýeština pro cizince OtevĜená poþítaþová uþebna pro samostatnou práci studentĤ pĜi studiu na OPF SU Nové trendy implementace informaþních systémĤ v akceptaci vstupu ýR do EU

Tabulka č. 5 - Projekty FRVŠ řešené v roce 2005 na Matematickém ústavu v Opavě TO

ýíslo projektu

ěešitel

F6 c G6

3512 3563

doc. RNDr. Michal Marvan, CSc. RNDr. Peter Sebestyén

MÚ byl letos oproti loňskému roku úspěšnější, dva podané projekty finanční dotaci obdržely. Z dotace bude finančně podpořen pobyt zahraničního odborníka, jehož přednášky z diferenciálních invariantů v zimním semestru obohatí výuku diferenciální geometrie. Dotace dalšího projektu bude použita pro účast posluchače doktorského studijního programu Matematika na mezinárodní konference pořádané doma i v zahraničí.

Název Inovace výuky diferenciální geometrie Homologické metody v teorii parciálních diferenciálních rovnic

Ze Vzdělávacího centra v Krnově a rektorátu SU byly podány 2 projekty. Ve výběrovém řízení ovšem nebyly ani v jednom případě úspěšné a dotace jim pro rok 2005 přiznána nebyla. I když je letos celková dotace na projekty FRVŠ oproti loňskému roku opět o víc než 1,5 mil Kč nižší, věřím, že všechny realizované projekty přispějí jak k rozvoji technického zázemí pracovišť SU, tak poslouží i rozvoji a inovaci stu-

dijních programů, jež SU svým studentům nabízí. Informační systém ISAAR-F, v němž se všechny projekty zpracovávají, usnadňuje práci a napomáhá žadatelům předkládat je na požadované technické úrovni. Srovnání požadované a získané dotace na projekty FRVŠ v letech 2004 a 2005 přináší níže uvedený graf. Eva Jakubcová Tabulku projektů FRVŠ řešených v roce 2004 na OPF zpracoval Pavel Nezval

strana 16

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

Naplnění dvou investičních záměrů se blíží Od reakcí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ČR z roku 1997 na první návrhy investičních záměrů by se dal odvinout novodobý příběh rozsáhlého areálu Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity (SU) Na Vyhlídce v Karviné. Původně komplexně pojatý investiční záměr skládající se ze dvou částí, a to jak rekonstrukce vlastního areálu, tak rekonstrukce technologických sítí v hlavním objektu fakulty na Univerzitním náměstí, byl v roce 2002 posouzen komisí expertů MŠMT. Následovalo jeho několikeré přepracování a doplňování, a když si ještě v lednu 2004 MŠMT vyžádalo jeho novou aktualizaci, došlo na SU k zásadní změně prvotně formulované koncepce. „Od počátku usilovala o dosažení době odpovídajícího stupně komunikace mezi oběma působišti karvinské fakulty, což dokládá i úspěšně realizované propojení Univerzitní náměstí – Na Vyhlídce optickým kabelem. Aby se ovšem do budoucna snížilo riziko její neprůchodnosti a zabránilo dalším nežádoucím průtahům, rozhodlo v dubnu 2004 vedení univerzity o rozdělení jednoho investičního záměru ve dva,“ ohlíží se za genezí nesnadného postupu vpřed vedoucí odělení investic rektorátu SU Ing. Tomáš Kolarčík. Prvním ze dvou osamostatněných investičních záměrů se stala rekonstrukce slaboproudých rozvodů v objektu na Univerzitním náměstí. V objemu 40 428 tis. Kč byl v červenci 2004 MŠMT schválen a zaregistrován, což umožnilo vyhlášení vežejné soutěže na

Vstupní objekt areálu Na Vyhlídce v Karviné

zpracovatele projektové dokumentace, kterou vyhrála a. s. S-projekt plus Zlín. Ještě loni se podařilo dokončit projektovou dokumentaci a vybrat jako zajišťovatele všech veřejných zakázek na tuto akci společnost Eurotender Poděbrady. První soutěž na zabezpečení inženýrských činností stanovila jejich dodavatelem společnost PIIS Pardubice. Od ledna se pracovalo na přípravě podkladů pro vypsání soutěže na realizaci slaboproudých rozvodů a 28. února vydalo MŠMT rozhodnutí, že na jejich základě lze soutěž vypsat. „V průběhu první poloviny března byly proto zadávací podmínky soutěže vystaveny na Centrální adrese,“ potvrzuje Kolarčík a věří, že celá rekonstrukce by mohla být ukončena do konce srpna. „To ale

Foto archiv

pouze v případě, že vše půjde opravdu hladce, jinými slovy, že např. po výběru dodavatele nedojde k odvolání jiného subjektu, který se soutěže rovněž zúčastní, ale vybrán nebude,“ dodává a pro lepší představu celkový objem prací, jež je nutno vykonat, specifikuje. „Prvořadě půjde o kompletní výměnu slaboproudých rozvodů a technologií s tím spojených, rekonstrukci silových zásuvek pro napájení výpočetní techniky a technologií, rekonstrukci požární i zabezpečovací signalizace, dále vybudování záložního zdroje a výměnu telefonní ústředny. A připočítejme nezbytné stavební úpravy které budou nevyhnutelně provedení těchto prací doprovázet,“ připomíná a pracovníky karvinské fakulty SU, jichž se rekonstrukce dotkne, prosí už nyní

o shovívavost. „Pro její kulminaci jsme přirozeně vyhradili prázdninové měsíce a čas dovolených, ale nikdo dnes nemůže předvídat případné komplikace. Uděláme však maximum, aby byl stávající harmonogram zahrnující období od 1. května do 31. srpna dodržen,“ slibuje Kolarčík. Po výše vzpomenutém dubnu 2004 se přikročilo též ke zpracování nového investičního záměru rekonstrukce areálu Na Vyhlídce. Ten již musel respektovat požadavky v červnu loňského roku vládou schválené dokumentace programu Rozvoj a obnova materiálně technické základny veřejných vysokých škol. Spočívají ve stanovení závazných finančních objemů určených pro všechny nové investice a rekonstrukce se specifikací sledující jejich budoucí funkci a definují objem finančních prostředků na danou akci do roku 2007. „V našem případě to znamená, že bude k dispozici částka 190 701 tis. korun,“ konkretizuje Kolarčík. V jaké fázi je tento objemově náročný investiční záměr dnes? V prosinci 2004 ho schválilo MŠMT, a protože se jedná o akci nad 100 milionů korun, postoupilo ho Ministerstvu financí, které záměr v lednu zaregistrovalo. „V minulých týdnech jsme tedy mohli aktivně přistoupit k zahájení jednání o zhotoviteli projektové dokumentace. Myslím, že existuje docela reálný předpoklad, že ještě do konce letošního roku bude veškerá potřebná dokumentace včetně dalších podkladů připravena natolik, aby bylo hned v následující etapě vyhlášeno výběrové řízení,“ uzavírá Kolarčík. (ian)

V Karviné chtějí využívat solární energii Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP) byla nedávno adresována žádost o podporu při vybudování fotovoltaického systému o výkonu 50 kWp pro vědecko-výzkumné účely a výuku na Slezské univerzitě (SU). Uchází se o finanční prostředky na umístění solárních panelů na střechy areálu Obchodně podnikatelské fakulty na Univerzitním náměstí v Karviné. Panely by

umožnily získávat ekologickým způsobem vlastní elektrickou energii. Podle podkladů, na jejichž zpracování se společně s Ing. Jiřím Štefkem z oddělení investic rektorátu SU podílela společnost Solartec z Rožnova pod Radhoštěm a odborným posudkem též energetický auditor Roman Mikulenka, si vybudování fotovoltaického systému žádá celkové náklady ve výši 23 383,5 tis. Kč.

Dotace by pokryla 80 proc. této částky, 10 proc. představuje spoluúčast SU a zbývajících 10 proc. pak bezúročná půjčka SFŽP na 12 let. „Tu by měla krýt úspora vzniklá při vlastní výrobě elektrické energie,“ uvedl Štefek. Pokud bude stanovisko SFŽP k podané žádosti kladné, realizace fotovoltaického systému bude podle jeho slov zahájena ještě letos. (ian)

březen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 17

K programu podpory úspor energie šku se již výběrové řízení chýlí k závěru. „Proběhne-li hladce, počítáme se zahájením prací v květnu a jejich zvládnutím do konce srpna,“ ubezpečuje a tuto akci pokládá za I. etapu úpravy areálu. „V závěru minulého roku jsme využili další možnosti a zpracovali návrh II. etapy, která počítá se stejnými úpravami i na objektech A i B,“ vysvětluje. A jakou řečí hovoří čísla? Schválený projekt pro objekt C využije dotaci ve výši 4 296 tis. Kč a příspěvku z FRIM v objemu 1 493 tis. Kč. Práce na objektech A a B s předpokladem ukončení v prosinci letošního roku budou finančně ještě náročnější a vyžádají si 8 913 tis. Kč při desetiprocentní spoluúčasti SU. „Výše citovaný program je vyhlášen až do roku 2007, což je pro nás impulsem, abychom znovu usilovali o získání prostředků, které by umožnily odstranění ostatních vad plynoucích z enertgetických auditů univerzitních budov,“ podtrhuje Kolarčík. (ian) Když byl v loňském roce Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR vyhlášen Resortní program podpory úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie, na Slezské univerzitě (SU) v Opavě nezůstal bez odezvy. Do řešení jeho části nazvané Racionalizace spotřeby a využití obnovitelných zdrojů energií se oddělení investic rektorátu SU přihlásilo čtyřmi návrhy projektů. První byl zaměřen na úpravu osvětlení a termostatických ventilů v objektu Obchodně podnikatelské fakulty na Univerzitním náměstí v Karviné, druhý řešil zateplení a úpravy objektu Filozoficko-přírodovědecké fakulty (FPF) na Bezručově náměstí v Opavě, třetí se zabýval optimalizací spotřeby energií v budově FPF na Masarykově ulici a konečně čtvrtý úpravami objektu krnovského Vzdělávacího centra SU Za Drahou (na snímcích). „Ještě pro rok 2004 jsme uspěli se dvěma posledně jmenovanými návrhy,“ konstatuje vedoucí oddělení investic rektorátu SU Ing. Tomáš Kolarčík. V případě objektu FPF na Masarykově ul. šlo o již realizovanou rekonstrukci kotelny. Akci, na niž byla z dotace získána částka 704 tis. Kč a dalších 614,5 tis. Kč pokryl Fond reprodukce investičního majetku (FRIM), se podařilo ukončit do zahájení topné sezóny. Jinak je tomu u areálu Vzdělávacího centra. Projekt řešil zateplení části obvodového pláště vstupního objektu C, výměnu oken a ventilů ústředního topení za termostatické ventily, vše rovněž u objektu C. „Loni se podařilo připravit projektovou dokumentaci a zahájit výběrové řízení,“ informuje Kolarčík a dodává, že k dne-

Hrozba softwarových patentů stále roste Tyto řádky jsou reakcí na dění v Evropském parlamentu, kde se bude znovu projednávat schválení tzv. softwarových patentů. Rád bych zde laickým způsobem zkusil popsat, v čem by mohlo schválení patentů zkomplikovat život nám všem. Zároveň bych rád vyzval všechny, jichž se to týká, k aktivnímu odporu a vyjádření nesouhlasu. Samotná myšlenka softwarových patentů zní velmi vznešeně. Tedy ochránit “vynálezce“ nějakého kódu před tím, aby jej ostatní využili ve svůj prospěch bez jeho profitu. Stejně tak je tomu i u běžného patentového práva. Problém je ale v tom, že (nejen) softwarových patentů zneužívají nadnárodní společnosti, které mají dostatek peněz a právníků k jejich podání. Naopak menší firma začíná mít velký problém. Je pro ni nereálné sledovat všechny patenty a zjišťovat, zda náhodou část kódu není

někým patentována vzhledem k velkému počtu patentů. To vše by ovšem nebyl až tak velký problém, jako spíše to, že se dá patentovat opravdu cokoli, a to i tehdy, pokud je tento kód či myšlenka již nějakou dobu běžně používána! Důsledek zavedení softwarových patentů v Evropě by mohl být velmi drtivý. Z patentů a jejich původního principu se stane právnická fraška, stejně jako je tomu dnes již v USA. Mladé nadějné evropské softwarové společnosti si budou muset kupovat patenty a části kódu od velkých amerických firem, což může výrazně posunout Evropu směrem zpět ve vývoji software. Dalším důsledkem je, že, jak již bylo řečeno, může být patentováno paradoxně i to, co je původní myšlenkou oné firmy (a nezřídka se to stává). Pro nás jako vysokoškolskou vzdělávací instituci nastane také velký problém,

protože většina síťových služeb poskytovaných uživatelům je postavena na svobodném software (včetně e-learningu). Je pravděpodobné, že některé části těchto softwarů jsou už dnes patentovány v USA. Proto je jejich šíření, vývoj a používání mnohdy možné jen v Evropě. A to by se mohlo změnit k horšímu zavedením softwarových patentů. Na webových stránkách Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity jsme již umístili text, který vyjadřuje náš nesouhlas s softwarovými patenty. Tam také najdete bližší informace a můžete se připojit ke kampani. Jedná se totiž o boj zdravého rozumu proti velkým penězům. A vyhrát můžeme pouze tehdy, pokud se o této problematice bude zcela otevřeně diskutovat. Bližší informace naleznete na http://www.nosoftwarepatents.com/. Lukáš Macura

strana 18

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

O absolventy se naše univerzita zajímá

Slezskou univerzitu (SU) opouští každoročně řada absolventů. Jejich úspěšná integrace do pracovní komunity a profesionální adaptace po získání vstupní kvalifikace v první pracovní pozici se ocitá v ohnisku celospolečenských zájmů. Plynulý přechod absolventů do pracovní komunity je vysoce individuální potřebou a uplatnění absolventů v praxi dokládá efektivitu vzdělávacího procesu SU jako celku i jejích součástí. Úspěšní absolventi, kteří dosáhli v profesní sféře prokazatelných úspěchů a uplatnili se, zhodnocují práci vzdělavatele a prezentují kvalitu výchovně vzdělávacích aktivit odborníků i odbornou úroveň učitelů. Uplatnění absolventů je sledovanou informací různých zainteresovaných skupin (uchazečů o studium, zaměstnavatelů apod.), protože vypovídá o tom, jakou „kvalitu produktu“ škola tvoří. Přechod ze vzdělávacího systému na trh práce je jednou z životních etap, která může významným způsobem ovlivnit celý další, nejenom pracovní život. Loňský výzkum o charakteristikách přechodu absolventů do pracovní komunity, který oslovil celou stávající databázi více než čtyř tisíc absolventů, prokázal, že trh práce klade na absolventa s vysokoškolským vzděláním celkově nejvyšší nároky a očekává od nich vyšší schopnosti ve všech oblastech uplatnění. Vzhledem k tomu, že šetření, jehož návratnost dosáhla 34,72 proc., je získaným balíkem informací značného rozsahu, dovolím si prezentovat jen některá vybraná data z obou fakult SU. Statistická data vypovídají, že většina respondentů si práci našla a přechod do praxe zvládla. V současné době pracuje v případě Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) 86,93 proc. respondentů (z toho 5,5 proc. soukromě podniká), u Filozoficko-přírodovědecké fakulty (FPF) 84,3% respondentů (z toho 6,5 proc. soukromě podniká). Suma zbývajících respondentů je tvořena částí nezaměstnaných a při-

bližně stejným počtem těch, kteří využívají jiné alternativy, jež před ně životní etapa postavila – pečují o dítě, věnují se dalšímu vzdělávání apod. Je potěšitelné, že část absolventů byla „vyprodaná“ již v době studia posledních semestrů (FPF téměř ze 60 proc., OPF téměř ve 45 proc.). Zde je patrný malý posun u absolventů OPF, kteří vykazovali v dřívějších šetřeních vyšší participaci studia a souběžného zaměstnání. Z toho lze usuzovat, že se zřejmě zájem o absolventy oborů marketing, management a ekonomiky proměňuje a charakter poptávky vyplývající z rozšířené reprodukce je minulostí. Cenná je vazba na místo práce, neboť respondenti většinou hledali a nacházeli uplatnění v regionu, ze kterého pocházeli, z čehož lze formulovat závěr, že nabízené studijní programy SU zvyšují kvalifikaci obyvatel regionu a kultivují potenciál populace oblasti. Existuje však téměř třicetiprocentní část absolventů, která odešla pracovat do hlavního města či do zahraničí a která upřednostnila kariérní růst mimo regionální prostor. I dynamika této skupiny může zakládat u vzdělavatelů jistý pocit zadostiučinění, protože absolventi v kon-

kurenčním střetu s jinými uchazeči o zaměstnání uspěli a spektrem vytvořených kompetencí svou šanci obhájili. Způsob vytváření identity s profesí, na niž se absolvent systematickým studiem připravoval, zrcadlí potřebu praxe formovat u studentů zejména klíčové kompetence, které pomáhají řešit nepoznané problémy a pomáhají při adaptaci na konkrétní pracovní pozice. Z výsledků u absolventů obou fakult vyplývá, že téměř sedmdesátiprocentní část respondentů ve své pracovní pozici uplatňuje vědomosti a dovednosti vyplývající z vysokoškolského stupně graduace ať už zvoleného, nebo podobného zaměření. Logickou návaznost má však i bližší zdůvodnění aktivit té části respondentů, kteří se neuplatnili ve svém studovaném oboru. Svým postupem reagovali na základní příčinu, kterou byl nedostatek práce v oblasti a přibližně ve stejném počtu upřednostnili příležitost nové zajímavé práce, kde se rozhodli realizovat svůj potenciál a kde, jak sami cítili, využili vytvořených vědomostí a dovedností studovaného oboru. Míra absolventské spokojenosti má samozřejmě individuální dimenze. Spokojenost s pracovním místem je mezi respondenty značná, neboť výsledky nesignalizují větší výskyt disproporcí. To umožňuje vytvořit závěr, že zaměření studia ve zvoleném směru vytváří dostatečný základ pro kariérové starty absolventů. Spokojenost se studiem se pohybuje v přibližně podobném rámci. Stejnou fakultu by opět studovalo 57,65 proc. respondentů FPF a 66,27 proc. respondentů OPF. Studium jiné vysoké školy by volilo 21,7 proc. respondentů FPF a 15,16 proc. respondentů OPF. Uspokojení s výhodami vyplývajícími z vysokoškolské kvalifikace ale s přítomností jistých disharmonických tonů v první volbě studovaného oboru na fakultách SU se objevily v postojích

březen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 19

u 18,15 proc. respondentů FPF a u 16,47 proc. respondentů OPF, kteří by šli studovat jinou specializaci, pokud by se mohli znovu rozhodovat s aktuální zkušeností po absolutoriu a přechodu do praxe. Realita školy a trhu práce neuspokojila konkrétní, i když statisticky nevýznamnou část našich absolventů. Jen 0,36 proc. respondentů FPF a 1,31 proc. respondentů OPF by se na vysokoškolská studia opakovaně nedala zlákat, protože se domnívají, že měli přejít hned po střední škole do praxe. Absolventská vstřícnost spolupracovat nadále se školou, jež se odvíjí od absolventských úspěchů na trhu práce, míry spokojenosti s dosaženým sociálním statusem, uvozuje volbu vzdělavatele a ochotu upřednostnit v programu celoživotního vzdělání vzdělávací nabídky SU. Pokud škola vytvoří zajímavé a smysluplné nabídky programů celoživotního vzdělávání jejich oboru pak 46,09 proc. respondentů FPF a 41,83 proc. respondentů OPF je připraveno k dalším vzdělávacím počinům prostřednictvím své alma mater. Tato informace by mohla být základní inspirací

pro další vývoj pedagogického úsilí při vytváření programů dalšího vzdělávání. Proces hledání zaměstnání byl a je rok od roku obtížnější, takže shánění zaměstnání a plynulý přechod do praxe vyžadovaly od absolventů řadu kroků, v nichž své nezastupitelné místo měla i mobilizace sociálních sítí. Přesto se však na základě odpovědí o výběru determinant, jež absol-

venti považovali v přechodu do praxe za klíčové, objevuje akcent na stimulaci svých vlastních sil, zdrojů a kompetencí. Pro lepší přehled jsou v následující tabulce soustředěny položky s více než 70proc. označením důležitosti, jde tedy o vlastnosti a dovednosti, které se ve startovním střetu s pracovní realitou absolventům osvědčily. Vzhledem k návaznosti šetření uplatnění absolventů jsou v tabulce připomenuty i rozhodující faktory pro kariérový start absolventů, jež byly zjištěny výzkumem z roku 2000. Výběr klíčových determinant přetrvává v čase a individualita absolventských ročníků se v tomto případě poměrně málo projevuje. Zdá se, že problémový trh práce Moravskoslezského kraje svou charakteristickou strukturou a zejména negativními disproporcemi mezi nabídkou a poptávkou po práci přímo předepisuje normy či způsoby jednání pro mladé lidi, kteří si chtějí vydobýt své „místo na slunci“ regionálního trhu práce, kde se narodili a s jehož budoucností spojují i svou kariéru. Helena Kolibová

strana 20

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

Kniha snad ani v našem století neumře Referát o nových pohledech literární vědy na knihu, který přednesl doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc., vedoucí Ústavu bohemistiky a knihovnictví (ÚBK) Filozoficko-přírodovědecké fakulty (FPF) Slezské univerzity, zahájil ve středu 16. února v Opavě dvoudenní jednání konference věnované dnešní úloze knih a knihoven v estetické a etické výchově. Na volbě tohoto tématu se shodli účastníci loňského premiérového semináře, který se setkal s takovým ohlasem, že přerostl už v konferenci. I když ji provázelo nepříznivé počasí, které mnohým z přihlášených příjezd znemožnilo, pět desítek účastníků z ČR i Slovenska se od účasti odradit nenechalo. „Přestože ve 20. století vznikl do té doby neznámý jev v podobě často rozplývavého rázu literárního díla bez jeho aspirací na věčnost, naučilo nás na knihu nahlížet z mnoha nových pohledů,“ uvedl Urbanec. Na fenomén Gutenbergovy galaxie, jak je v odborném světě nazývána éra od vynálezu knihtisku do vzniku elektronických médií, upozornil doc. PhDr. Juraj Rusnák, CSc., z Filozofické fakulty Prešovské univerzity. „Kniha přináší osobní emocionální zážitek a návrat k ní je návratem k jedinečnosti okamžiku,“ řekl. Mgr. Michal Lorenz z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně se zase zabýval informační etikou, kterou označil za teoretické pozadí i pro etiku knihovníků, a vyzdvihl pro celou lidskou civilizaci stále závažnější problematiku digitálního rozdělení světa na oblasti na informace bohaté a jiné, které jsou územím na informace chudým. Blok hlavních vystoupení uzavřel PhDr. Juraj Briškár, PhD., Z Filozofické fakulty Prešovské univerzity, který na středověkém textu sv. Konstantina dokumentoval dominantní postavení četby jako základního vodítka na cestě k poznávání pravdy. „Počet informací roste, ale nedá se říci, že pravdy přibývá, že je jí více než na úsvitu dějin lidstva. Je to tím, že pravda si od nás žádá četbu jako soliterní dobrodružství,“ konstatoval Briškár. Jednání konference pokračovalo sérií vystoupení knihovníků,

Konferenci pozdravila proděkanka Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity doc. PhDr. Marie Gawrecká, CSc. Foto ian

na něž druhý den opět navázaly referáty odborníků z vysokých škol. Za hostitelské pracoviště, tedy oddělení knihovnictví ÚBK, vystoupili PhDr. Aleš Hrazdil (Práce s uživateli ve studovně elektronických zdrojů), PhDr. Milan Sobotík (Odraz změn ICT v etické oblasti), PhDr. Eva Křivá (Výchova uměním a veřejné knihovny v proměnách času) a doc. PhDr. Milada Písková, CSc. (Etický odkaz nakladatelství Romualda Prombergra), za ÚBK dále Mgr. Libor Martinek, Ph.D., který hovořil na téma ediční činnosti polské národnostní menšiny na českém Těšínsku, a za Ústav historie a muzeologie doc. PhDr. Jaroslav Bakala, CSc., s referátem „Étos 21. století – dědictví raného humanismu?“ Konferenci spolupořádal regionální výbor Sdružení knihovníků

a informačních pracovníků (SKIP) Moravskoslezského kraje a vpodvečer prvního jednacího dne ji obohatila schůzka členů klubu knihovníků Casanova. O program její první části se postarala pětice studentů třetího ročníku oboru Knihovnictví. Ludmila Macků tu např. představila svou práci „Použití písmene P při popisu průběhu prázdninové praxe“, kterou vykonala v Městské knihovně v Blansku. Její text, jak už sám název napovídá, si pohrává s kouzly češtiny a obsahuje 395 slov začínajících písmenem „P“. Další studenti knihovnictví se věnovali pohledu na duchovní odkaz vynálezce knihtisku Jana Gutenberga v kontrastu k „péči“, kterou knihám projevovala inkvizice. Druhá část pak byla věnována prezentaci Městské knihovny v Krnově, zachycující jak její těžké postižení při povod-

Účastníci konference, jak je při vystoupení Juraja Briškára z Prešovské univerzity (vpravo), zobrazilo jedno ze zrcadel Zrcadlového sálu Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity Foto ian

ních v roce 1997, tak následnou renovaci. „Potěšil nás větší počet zahraničních účastníků, konkrétně hostů ze Slovenska,“ uvedla při hodnocení konference dr. Křivá a potvrdila, že si v současnosti udržuje mezi podobnými akcemi primát, a to svou orientací na knihu jako umělecký artefakt. Její příznivci proto diskutovali i o možnostech rehabilitace fenoménu Měsíce knihy a ocenili rozšíření jednání, které umožnila organizační i finanční pomoc regionální organizace SKIP. „Veškeré nové poznatky okamžitě uplatňujeme ve výuce,“ konstatovala vedoucí oddělení knihovnictví ÚBK doc. Písková a vyzdvihla skutečnost, že s některými účastníky konference navázali její pořadatelé užší pracovní kontakty. Tak už 7. března hostoval na ÚBK PhDr. Anton Lauček (Filozofická fakulta Katolíckej univerzity v Ružomberoku), který tu přednášel o slovenské literatuře pro děti a mládež a se studenty besedoval rovněž o své vlastní tvrobě (na konferenci přednesl referát „O etike politiky v rozprávkovej knihe D. Pastirčiaka Čintet alebo more na konci světa). „ÚBK je příkladem pracoviště, kde jsou studenti zásluhou pedagogů s knihou v denním kontaktu,“ dodala Písková s poukazem na literární aktivity doc. Soldána, dr. Martinka, dr. Sobotíka i své. Přes uvedená pozitiva si organizátoři konference do příštího roku, kdy se bude jednání zabývat tématem „Percepce textů, výchova čtenáře – ano či ne“ vytkli odstranění dvou nedostatků. První spočívá v tom, že finanční možnosti dosud nedovolily vydání sborníku z loňského semináře, jehož referáty byly účastníkům konference předány na CD. Druhým, podstatnějším, byla absence odborných pracovníků oddělení informační vědy Ústavu informatiky FPF, kteří by mohli obsah jednání významně obohatit o vystoupení směřovaná ke knihovnicko-informačním zdrojům, metodám a systémům. „Problematika role knihy v 21. století je obsáhlá a představuje téma, které vystačí ještě na dlouhou řadu našich konferencí,“ uzavřela Písková. Ivan Augustin

březen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 21

Popularizaci bude věda vždy potřebovat

Martin Petrásek v pracovně doktorandů Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty

Kombinovat prezenční doktorské studium oboru Teoretická fyzika a astrofyzika s kvalitní popularizací vědeckých aktivit Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity se již několik let s úspěchem daří Mgr. Martinu Petráskovi. Od dětství byla jeho koníčkem astronomie a na své klukovské sny, které později začal nahrazovat vážným zájmem o astrofyziku, si vzpomněl, když se během studia na Slezském gymnáziu v Opavě rozhodl napsat krátký populární článek, který poslal do jednoho z tehdy na Opavsku vycházejících týdeníků. Dnes už si ani přesně nevzpomíná, který to byl, ale na poznání, že výběr adresáta nebyl nejlepší, mu to stačilo. „Odradit jsem se však nenechal. Ještě dnes kroutím hlavou, kde se ve mně vzala odvaha vytočit telefonní číslo redakce magazínu Koktejl. A oni mě neodmítli, stejně jako posléze zpravodajský server Novinky.cz,“ ohlíží se dnes publicista, jehož texty se těší stále většímu čtenářskému zájmu (pro ty, kdo by jejich příznivce chtěli rozšířit, odkazuji na www.petrasek.tk). Z gymnázia zamířil Petrásek na Slezskou univerzitu. Vždyť její Filozoficko-přírodovědecká fakulta jednak nabízela obor, který ho zajímal, jednak splňovala představu, že zůstane věrný rodnému městu, s nímž spojuje i budoucnost. „Všechno, co pro svou práci potřebuji, mi poskytuje internet, a tak nemám žádný důvod k tomu, abych Opavu opouštěl. Naopak, poměrně snadná dosažitelnost životních potřeb a také určitý klid menšího města mi vyhovuje,“ potvrzuje. Znalost praxe v komunikačních médiích, která je každému, kdo o spolupráci s nimi uvažuje, užitečná, mu přineslo dvouleté období, kdy se rozhodl sám vydávat postupně čtrnáctideníky Opavský inzert a Opavsko křížem krážem. „Byla

Foto ian

to pro mě dobrá škola a měl jsem radost, když se nám dařilo zvyšovat náklad i v létě, tedy v čase, kdy noviny svou remitendu většinou výrazně navyšují. Přesto blížící se státnice a další okolnosti rozhodly o návratu k publikační činnosti ve vztahu k popularizaci vědy. Myslím, že jsem na dobré cestě, dělat public relations pro vědu považuji za důležité. Zvláště s ohledem na to, že v naší zemi pociťuji absenci schopnosti opravdu populární prezentace vědeckých výsledků,“ říká Petrásek, který má už za sebou i zkušenosti s publikováním v časopisu Vesmír, Lidových novinách či Nedělním světě. Zcela samostatnou mohla by být kapitola o jeho plodné spolupráci s časopisem Svět vědy. Jen loňský archiv tohoto měsíčníku vydávaného teprve od počátku roku 2003 dokládá, že se bez Petráskova rukopisu neobešlo jediné číslo! Namátkou se věnovaly problematice černých děr, pátému elementu či vesmíru v první sekundě jeho existence. Letošní únorové vydání Světa vědy přineslo mj. jeho příspěvky na téma největšího výbuchu v historii vesmíru a o sondě Huygens, která dokázala přistát na druhém největším měsíci sluneční soustavy Titanu a pořídit z jeho povrchu první snímky. Intenzitu spolupráce s redakcí Světa vědy Petrásek dále zvyšuje. V zatím posledním březnovém čísle se čtenáři tohoto periodika vydávaného akciovou společností 100 + 1 seznámili s jeho texty „Zatím tajné: Život na Marsu existuje“ (jako první z velkých článků celého vydání je avizován i na obálce), „Jak to fouká na Titanu“, „Diamantové světy nejsou utopií“ a „Battery Life Activator - Energie sbalená na cesty“. Všechny jsou navíc vybaveny bohatým obrazovým doprovodem, takže je rozhodně nelze přehlédnout. A to už má opavský publicista připraven i „návrat“ do Koktejlu, kde bude brzy pokračovat v tom, co

kdysi „nakousl“, totiž v řádcích o letu rakety Titan vyslané ze sondy Cassini k Saturnu, která na něm po sedmi letech skutečně přistála. „Můj původní příběh, co by mohla objevit, bude transformován v příběh, co skutečně objevila,“ prozrazuje. „Zatímco v zahraničí se dělá PR pro každou událost vědy a je tak utvářen její mediální obraz pro širokou veřejnost, u nás něčemu takovému zůstáváme ještě hodně dlužni,“ formuluje Petrásek svůj pohled na marketingovou komunikaci ve vědecké oblasti a hned ho posunuje do roviny popularizace výsledků výzkumu na Ústavu fyziky. „Tak např. problém vlivu reliktní kosmologické konstanty na strukturu akrečních disků, který bude prof. Stuchlík publikovat v prestižním titulu Modern Physics Letters A, by zcela nepochybně zasluhoval též adekvátní zveřejnění v jiných, široké veřejnosti mnohem přístupnějších médiích,“ uvažuje nahlas. „Pro vědu je totiž veřejné mínění nepostradatelné třeba v okamžiku, kdy potřebuje získat další prostředky,“ dodává a dva základní předpoklady kvalitní popularizace vědeckých výsledků vidí v jejich dostatečně srozumitelném výkladu a atraktivitě obrazového doprovodu. Své schopnosti a zkušenosti chce proto Petrásek i napříště investovat ve prospěch lepšího mediálního obrazu české vědy s přihlédnutím ke skutečnosti, že prostředí Ústavu fyziky a jeho vědecké aktivity jsou mu přirozeně nejbližší. „Myslím si, že bych mohl v dohledné době prosadit, aby veškeré děje na tomto pracovišti provázela kvalitní PR prezentace. Ulehčilo by to práci redakcím, protože by každá, pochopitelně s ohledem na skladbu čtenářů toho kterého titulu, získala hotový text, a pomohlo by to těm, kdo většinou na prezentaci svých výsledků na různých úrovních nemají dostatek času,“ uzavírá Petrásek. Ivan Augustin

Obálka prvního vydání časopisu, jehož čtenáři se s příspěvky Martina Petráska setkávají pravidelně Repro archiv

strana 22

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

O vnitřní síle krajiny Jana Pohribného

Dílo Jana Pohribného dotváří také interiér rozptylového prostoru areálu Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě na Hradecké ul.

V minulém vydání univerzitních novin jsme představením typografické tvorby akad. malíře doc. Otakara Karlase zahájili cyklus vizitek pedagogů Institutu tvůrčí fotografie (ITF) Filozoficko-přírodovědecké fakulty. Dnes v něm pokračujeme, když volba tentokrát padla na Mgr. Jana Pohribného. Nebyla náhodná; dvouměsíční periodicita Novin Slezské univerzity nám zatím nedovolila zmínit se o výstavě Krajina studentů ITF, která od 1. února do 6. března zaplnila prostory Kabinetu fotografie opavského Domu umění. Připravil ji právě Mgr. Pohribný, který na ITF od roku 1998 vyučuje krajinářskou fotografii. Vedle toho však vede také tvůrčí dílny, seznamuje posluchače s taji tvorby kalendářů, věnuje se s nimi rovněž barevným skladebným postupům a konečně v nejvyšších ročnících bakalářského a magisterského studia reklamní fotografii. „Životním osudem ve vztahu k počátkům pedagogického působení na ITF mi byl prof. Birgus, který mě do Opavy pozval k vedení workshopů, s nimiž jsem měl už tehdy dostatek zkušeností. Zkusil jsem to a zatím ta spolupráce funguje,“ říká Pohribný a připomíná svého předchůdce Bílka, jehož vážná nemoc přiměla k tomu, že se musel s výchovou mladých talentů fotografie rozloučit. Jak potvrdila citovaná výstava, jeho svěřenci jsou na dobré cestě k obrodě klasické krajinářské fotografie. „Byla dle mého názoru důležitým připomenutím jednoho z elementárních vztahů, tedy člověka a krajiny, a pohledem jedné generace studentů na toto téma, přinejmenším v podobě hledání a znovuobjevování zmíněného vztahu. A v neposlední řadě pak zajímavým příspěvkem k zasloužené rehabilitaci krajinářské fotografie jako oboru,“ napsal Pohribný v úvodu katalogu výstavy, v němž výstižně charakterizoval i obsah studia předmětu, kterým posluchači ITF procházejí už v prvním ročníku. Jaké bylo tvůrčí směřování Jana Pohribného? Mnoho mu dalo jak rodinné prostředí (matka malířka a ilustrátorka, otec výtvarný teoretik a kritik), tak studium na Střední průmyslové škole grafické v Praze. Vzpomíná, jak měl v přihlášce na prvním místě napsánu typografii. „Fotografie byla

až na druhém, ale pak to dopadlo v její prospěch. Přestože jsem i kreslil a dnes ale dělám také grafiku, kreslířem v pravém slova smyslu jsem nikdy nebyl,“ vysvětluje svvou tvůrčí orientaci. „Ale skutečnost, že mě zajímaly i jiné umělecké obory, se v ní, myslím, promítá jako jistý mix médií,“ dodává. Na středoškolská studia navázal absolvováním FAMU, kde v roce 1986 získal titul Mgr. a v témže roce se vydal na půlroční stáž na Taideteollinen koreakoulu do Helsinek (škola, která je obdobou naší UMPRUM). Od ukončení FAMU je Pohribný fotografem ve svobodném povolání. „Zní to vznešeně, ale pochopitelně to znamená, že vedle volné tvorby musí člověk myslet také na obživu,“ přiznává. Tu pro něj představuje práce v oblasti reklamy. „Reklama je u nás obecně na nižší úrovni než v západních zemích. Důvod nevidím v tom, že bychom pro ni postrádali talent. Soudě podle studentů, je slušný, co ovšem chybí, jsou jejich technické znalosti, pro reklamu velmi důležité. Tento handicap se dá srovnat teprve ve vyšších ročnících. Rozdíl mezi naší a západní reklamou spočívá i jinde. Zatímco v našem prostředí v ní má tradičně dominantní postavení fotografie, ve světě, jak mi potvrdila stáž ve Finsku, se více věnuje přesahům do jiných médií,“ objasňuje Pohribný a netají, že výuka reklamní fotografie u nás představuje dosud pole neorané, přinášející při absenci potřebného zázemí v nejednom případě improvizaci. „Dokonce bych se nebál říct, že by se v ní našla i místa problematická,“ specifikuje.

Vrátíme-li se k jeho volné tvorbě, je dlouhodobě zaměřena na aranžovanou a konceptuální fotografii v přírodě. Po uzavření cyklů Pigmenty, Létavci a Nebe, modrý nebe, v nichž se v průběhu první poloviny osmdesátých let v různých formách soustředil na vztah předmětu a prostoru, vytváří od roku 1988 obsáhlý cyklus Nová doba kamenná reflektující charizmatická kultovní místa prehistorické Evropy, která dokáže vždy znovu s nevyčerpatenou invencí vykreslovat světlem. (Sám trvale žije v Úněticích, a tak v této souvislosti nikoho asi příliš nepřekvapuje, že je již od roku 1995 zakládajícím členem a prezidentem Spolku pro obnovu únětické kultury.) Od roku 1993 vzniká jiný jeho cyklus JanČin, v němž jsou výtvarné objekty Jana Činčery vytvořené z papíru konfrontovány s přírodním prostředím (výstavu Pohribného fotografií a Činčerových paspírových objektů představil v roce 2002 také Dům umění v Opavě). Jeho vedení fotografických dílen cílených na krajinářskou a intermediální tvorbu je pak doma i v zahraničí, pravidelně zejména ve Finsku, spojeno s ještě starším datem. Už dvě desítky let se Pohribný věnuje též výstavním aktivitám. Samostatně svou tvorbu představil vedle řady míst u nás i v Polsku, Finsku, Německu, Rakousku, Švýcarsku, USA a Indii. Několikrát se mu dostalo ocenění v prestižní soutěži Czech Press Photo a jeho dílo je zastoupeno ve sbírkách předních českých galerií a muzeí, stejně jako v Elysejském muzeu v Lausanne a v Evropském domě fotografie v Paříži. „Řadit krajinářskou fotografii do nějaké tradiční škatulky by bylo velmi povrchní. Podobně by vyznělo, kdybychom se ji snažili označovat za něco neaktuálního nebo snad dokonce nepotřebného. Vždyť význam krajiny, životního prostředí a jejich zobrazování nabývá v důsledku stále nebezpečněji rostoucí technokratické společnosti a s tím spojených civilizačních jevů na naléhavosti. Kdo se jí zabývá, dobře ví, že přibližuje k aktuálním trendům a tendencím ve výtvarném umění a hledá ještě mnohé další širší souvislosti,“ konstatuje přemýšlivý tvůrce závěrem. (ian)

březen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 23

Artur Sommer dává své síly univerzitě rád

Artur Sommer (vlevo) v roli, v níž je pro Slezskou univerzitu dosud nezastupitelný - při oficiálním zveřejňování dedikačních listin, vyhotovovaných při udělování čestných ocenění v latině Foto ian

Prvního květnového dne se PhDr. Artur Sommer z Ústavu cizích jazyků Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzitzy v Opavě dožívá významného výročí 75 let. Jiní lidé odcházejí v šedesáti letech do důchodu. Pokud mohou, věnují se třeba zahrádce, jiní jsou nuceni svěřit se do péče domovů duchodců. A. Sommer však v čase své šedesátky patřil mezi nejaktivnější členy přípravné skupiny pro vznik Slezské univerzity. Jak vzpomínáte na rok 1990? Vzpomínám na něj velice rád, zvláště z jednoho důvodu. Už v šedesátých letech jsem totiž začal externě přednášet na Pedagogické fakultě v Ostravě, ale interní působení a získání vědecké kvalifikace mi tehdy bylo a nadlouho zůstalo odepřeno. Takže jsem se s velikou chutí pustil do práce v přípravném výboru. Jak přímo za svou osobu, tak také jako zástupce Matice slezské v něm. To jsou faktografická data, ale mě by zajímal i Váš pohled na celou tuto dobu patnácti let. Jak jsem již uvedl, bylo pro mě zřízení Slezské univerzity v Opavě jakousi satisfakcí. Vždyť mi přineslo nové uplatnění. Své znalosti jsem mohl konečně prokázat i v postavení interního vysokoškolského pedagoga. Znám Vaši práci v přípravném výboru. Jak se ale utvářel ústav, na němž pedagogicky působíte? Cizí jazyky se na samém počátku existence univerzity studovaly jen jako lektorské, a to na katedře společného základu. K ní patřila také výuka filozofie, psychologie, ba dokonce tělesné výchovy. Byl jsem pověřen sestavením prvních studijních pro-

gramů pro výuku německého a latinského jazyka. Teprve v roce 1992 byla katedra přejmenována na Ústav jazyků, literární vědy a knihovnictví, jehož jsem byl do roku 1993 vedoucím. V roce 1994 vznikl Ústav cizích jazyků, na němž jsem převzal vedení oddělení italistiky a latiny. Dá se tedy říci, že ať se dělo na univerzitní půdě cokoliv, byl jste u toho. Pohlížím na svou práci daleko skromněji, spíše bych při této příležitosti poděkoval všem kolegům a spolupracovníkům na Ústavu cizích jazyků za jejich pochopení a vstřícnost. Velice důležitou byla podle mého názoru práce, kterou jste odvedl v akademickém senátu. V době, kdy končila náběhová fáze výuky a Slezská univerzita přecházela do normálního vysokoškolského režimu. Které okamžiky považujete z hlediska senátu za klíčové? Členem Akademického senátu Filozoficko-přírodovědecké fakulty jsem byl zvolen v roce 1994. V období 1995-97 jsem byl jeho místopředsedou a poté do roku 2003 předsedou. Klíčových problémů bylo hodně. Od rozšiřování studijních oborů a studovaných předmětů až k adaptaci a výstavbě nových fakultních objektů. Musím říci, že mnohdy tato práce nebyla lehká, ale dařilo se ji úspěšně zvládnout, mimo jiné také ve spolupráci jak s děkany fakulty prof. Jiráskem a prof. Stuchlíkem, tak především prvním rektorem Slezské univerzity prof. Černohorským. Do řady problémů jsem měl možnost lépe nahlédnout v letech 1994-97, kdy jsem byl též členem Akademického senátu Slezské univerzity. Vím o Vás, že jste milovníkem a znalcem umění různých žánrů, od slovesného

přes hudební až po výtvarné. Jak jste mohl tyto své zájmy rozvíjet při práci na univerzitě? Vrátím se k těm prvním letům a ke zmínce o jazykových aktivitách, protože po dobu mnoha let jsme přece spolupracovali nejen při vytváření, ale také při grafickém zpodobnění latinských doktorských diplomů či diplomů při udělování Stříbrných a Zlatých medailí Slezské univerzity. A také materiálů pro papeže Jana Pavla II. při vzniku ostravsko-opavské diecéze. Ostatně v roce 2000 jsme i za ně byli oba vyznamenáni Bronzovou medailí Slezské univerzity. Překlady těchto diplomů do jazyka latinského provádím dodnes. Při udělování diplomů pro čestné doktory se na mě obrací dokonce i Vysoká škola báňská. A co univerzitní pěvecký sbor? Domnívám se, že tato kulturní činnost a aktivní vyžívání studentů v ní na každou vysokou školu patří. Proto jsem hned v roce 1990 inicioval založení komorního pěveckého sboru při Slezské univerzitě. Od skromných začátků, kdy se scházelo 15-20 studentů, se sbor v počtu kolem 30 členů pod uměleckým vedením Mgr. Škarohlída vypracoval na značnou úroveň a pravidelně vystupuje na různých kulturních a společenských akcích, nejen univerzitních a fakultních, ale i jiných institucí. Předloni jsme za podpory rektorátu navázali uměleckou spolupráci s pěveckým sborem v italském městě Manziana, jehož členy jsme nejdříve uvítali v Opavě k týdennímu pobytu a realizovali s nimi několik veřejných koncertů. V následujícím roce, tedy loni, pak následoval náš velice úspěšný zájezd do Manziany. Vystupovali jsme nejen v tomto městě, ale také na pěvecké soutěži sboru v Římě na Aventinu a vrcholem našeho zájezdu bylo vystoupení na římské univerzitě La Sapienza, za přítomnosti rektora Slezské univerzity prof. Jiráska a děkana Filozofické fakulty univerzity v Římě prof. Pescosolido. Chtěl bych podotknout, že ve sboru aktivně působíme tři pedagogové. Opavská fakulta si letos připomíná 15 let existence, co Vás ještě ve vztahu k ní čeká? Taková otázka je poněkud zavádějící, protože vše záleží na zdravotním stavu. Bude-li takový jako dosud, rád bych ve svých kulturních aktivitách ještě nějakou dobu pracoval a věnoval se také svému milovanému latinskému jazyku, neboť stále platí NON VERBIS, SED FACTO OPUS EST. Arture, za čtenáře Ti gratuluji k životnímu výročí a věřím, že se i napříště uvidíme při všech aktivitách a akcích, které se na univerzitě „semelou“. Rozhovor vedl Vojtěch Bartek

strana 24

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

O náš současný domov se postaral Erasmus

Budova Oulu Polytechnic v poetickém zajetí nefalšované severské zimy

V tomto článku se vám budeme snažit přiblížit, jak se nám žije a studuje ve finském Oulu, kde jsme v tomto čase jako posluchačky karvinské Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity na studijním stipendijním pobytu v rámci programu Erasmus. OULU POLYTECHNIC – SCHOOL OF BUSINESS STUDIES Jakmile naše podrážky spočinuly na půdě města Oulu, věděly, že o ně bude dobře postaráno J. Ačkoliv jsme přijely krátce po půlnoci, na nádraží nás očekával tutor Nicholas - student, který nás doprovodil do místa našeho ubytování, následující den nás provedl školou a podal nám všechny potřebné informace. Tentýž den jsme stihly i rychlou prohlídku města. Ranní rozcvička – cesta necesta, sněhem nesněném, ledem neladem, do školy na kole rozproudí v těle krev, takže i po probdělé noci jsou všichni studenti (zejména ti zahraniční) chtě nechtě svěží. Odlišnou mentalitu Finů lze rozpoznat už při vstupu do školy. Šatna, to jsou pouze volně přístupné věšáky, nikým nestřežené. Žádná šatnářka, přesto žádné obavy, že v minus 20 °C pojedete domů jen ve svetru! I přístup vyučujících ke studentům se liší od toho, na který jsme zvyklí doma. Lektoři vás vždy přivítají s úsměvem, jsou ochotni vám pomoci s jakýmkoliv problémem a není pro ně ztráta času věnovat se vám tak dlouho, jak potřebujete. Dovedete si představit, že by jste před-

nášejícím tykali a ještě je oslovovali křestními jmény? Pozdravy typu: TERVE, MOI, HEI (což jsou ekvivalenty českého ahoj) jsou na chodbách slyšet téměř stále. Nejen díky tomuto systému zde funguje velmi přátelská a pohodová atmosféra. Semestr je zde rozdělen do dvou částí. Některé kurzy se studují celý semestr, jiné pouze jednu jeho část. Na přednášky tady „nehrají“, veškerá výuka probíhá formou seminářů. Ve většině kurzů je povinná účast, ale i kdyby nebyla – na takovouto výuku je radost chodit. Fakt, nekecáme!!! Výuka je sice prima, ale….aaaaach ta menza!!! Mňamky, mňamky! Zeleninové saláty, pečivo a kafe v ceně oběda, která

Foto archiv

není nikterak závratná, o tom se nám může v naší hranolkovo-řízkové menze jen zdát. Porce podle možností vašich žaludků a zajímavé kombinace (rybí prsty s koprovou omáčkou, kuře v citronové omáčce, lososové koule) uspokojí každého strávníka. Toto je pouze stručný nástin toho, jaký je tu život. Jenom o životě na kolejích by se dala napsat několikadílná kniha, ale to se do univerzitního tisku nehodí J. Závěrem snad jen doporučení pro vás pro všechny – můžete-li, vydejte se studovat do zahraničí. Je to neocenitelná zkušenost, perfektní zážitek a nepopsatelný pocit být součástí velké „mezinárodní“ rodiny. Podrobnější informace rádi poskytnou: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected]. Michala Černá, Lenka Fejfarová

Atmosféra mezi vysokoškoláky je v Oulu nabitá dobrou náladou a optimismem mládí

Foto archiv

strana I

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

Jak noviny začínaly a jak budou pokračovat

Dekret podepsaný jak prezidentem republiky Václavem Havlem, tak předsedou vlády Václavem Klausem a stvrzující s účinností od 1. března 1995 jmenování prof. RNDr. Martina Černohorského, CSc., rektorem Slezské univerzity je prvním dokumentem, který na titulní stránce zveřejnilo před deseti lety (přesně 13. června 1995) nulté číslo našeho univerzitního periodika. Toto historicky první vydání Novin Slezské univerzity (NSU) připravili doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc., a Vojtěch Bartek, v nákladu 1 500 kusů ho vytiskla opavská tiskárna Nová Grafia a svým osmistránkovým obsahem se věnovalo především Akademickému dni Slezské univerzity, v jehož programu byla 2. května 1995 udělena pamětní medaile prof. PhDr. Josefu Jařabovi, CSc., tehdejšímu rektorovi Univerzity Palackého v Olomouci. Proslov čerstvého laureáta Pamětní medaile Slezské univerzity, jímž Akademický den poctil, byl tu pod titulkem Kultura a vzdělávání v moderní době otištěn v plném znění. S nástupem do nového funkčního období rektora představilo prorektory prof. Ing. Vítězslava Balhara, CSc. (pro pedagogickou práci, sociální záležitosti a legislativu), prof. RNDr. Jaroslava Smítala, DrSc. (pro vědu, výzkum a zahraniční styky), a doc. PhDr. Jiřího Urbance, CSc. (pro rozvoj a výstavbu). Od akademického roku 1995-96 se stalo pravidelné vydávání NSU skutečností. Tiráž vydání s datem 31. října 1995 označeného 1/1 uvádí již také první členy redakční rady. Spolu s jejím předsedou doc. Urbancem a V. Bartkem v ní figurovala jména Petry Kašíkové, doc. Ing. Lumíra Kulhánka, CSc., PhDr. Vladimíra Šaura a Kateřiny Trägerové. V obsahu tohoto znovu osmistránkového čísla byste vedle příspěvků členů redakční rady nalezli např. stať Jorgy Sukové o účasti univerzity na veletrhu Gaudeamus v Brně, charakteristiku distančního studia Veřejné správy a regionální politiky Jaroslava Kapra a Bohumila Koukoly či řádky Vratislava Janáka na téma archeologického výzkumu na opavské fakultě. Jak běžely měsíce a roky, noviny vycházely dál. Od vydání 3/1 z 31. října 1997 uvádějí na poslední stránce vždy i seznam autorů, kteří do jednotlivých čísel přispívají. Do evidence periodického tisku byly pak NSU Ministerstvem kultury ČR na základě oznámení vydavatele z 23. března 2000 zapsány ve smyslu § 7 zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), dne 24. března 2000 a bylo jim přiděleno evidenční číslo MK ČR E 10027, které je od té doby součástí jejich tiráže. Předsednictví v redakční radě NSU přísluší od počátku z titulu funkce prorektorovi pro rozvoj; doc. Urbance proto po prvních šesti letech, tedy po dvou naplněných funkčních obdobích, vystřídala v březnu 2001 doc. Ing. Eva Wagnerová, CSc., jejímž nástupcem se v březnu 2004 stal prof. Ing. František Němec, PhD.

S nástupem do jubilejního desátého ročníku existence NSU si jeho redakční rada stanovila za cíl ustálit do té doby kolísavou periodicitu a rozhodla o tom, že v průběhu akademického roku budou vycházet pětkrát, a to v září, listopadu, lednu, březnu a květnu. V květnu by navíc mělo spatřit světlo světa mimořádné vydání, věnované účastníkům přijímacího řízení. Minulé číslo 10/3 bylo, pomineme-li zvláštní vydání ze září 2003 realizované k příležitosti otevření nové budovy rektorátu a Matematického ústavu Na Rybníčku 1 v Opavě z prostředků sponzora, vybaveno barevným tiskem první a poslední stránky. Redakční rada, v níž jsou zastoupeny všechny univerzitní součásti, se na svém posledním zasedání v únoru 2005 shodla na podání žádosti o přidělení čísla ISSN (International Standard Serial Numbering), které prestiž periodika ještě zvýší. Aby zintenzivnila svůj kontakt se čtenáři, zabývala se i projektem redakčních schránek, k jejichž instalaci dojde v době vydání tohoto čísla NSU v prostoru vrátnic všech univerzitních budov v Opavě (Na Rybníčku 1, Bezručovo nám. 13, Masarykova 37 a Hradecká 17), v Karviné (Univerzitní nám. 1934/3) i v Krnově (Za Drahou 3). K tomu je zcela nezbytné dodat, že tento krok nemá v žádném případě podporovat anonymní názory, ale především poskytnout větší prostor k otevřené veřejné diskusi mezi členy akademické obce a redakční radě pak přinést tipy, které by se daly na stránkách periodika uplatnit. Samozřejmě, řádně podepsaným příspěvkům, totožnost jejichž autorů se dá ověřit, se NSU nikdy nebránily a bránit ani do budoucna nebudou. V každém případě však podle běžných zvyklostí podléhají redakčním úpravám a v mezních případech, poškozoval-li by průkazně jejich obsah dobré jméno vydavatele, může redakční rada uplatnit i své právo je nezveřejnit. Etika přece musí být na akademické půdě hájena. Realizací projektu redakčních schránek se tak chceme pokusit o rozšíření počtu stávajících dopisovatelů NSU, kteří by svými pohledy přispěli k obohacení jejich obsahu. Také v dalších letošních vydáních našich novin si budeme připomínat, čím za deset let Slezské univerzitě přispěly. Nicméně zastavení u každého jubilea by mělo přinášet nejen jistou bilanci, ale především pohled vpřed. Redakční rada NSU věří, že může-li se Slezská univerzita považovat za plnohodnotnou součást rodiny českých vysokých škol, naplňují dnes i její noviny ambice řadit se mezi vysokoškolská periodika, která si získala své čtenáře. Aby jich bylo stále více, aby byli stále lépe informováni a v neposlední řadě s tím, co píšeme, stále více spokojeni, je cílem, k němuž se napříště pokusíme zase o kousek přiblížit. Na následujících třech stránkách si ale ještě připomeňme některé události, o nichž univerzitní noviny v průběhu své desetileté historie informovaly. (ian)

Deset let Novin Slezské univerzity (1995 - 2005)

STÁTNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA

březen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana II

„Fanfáru rektora bych ještě rád přepsal,“ přiznává skladatel, organizátor hudebního života a profesor JAMU v Brně Arnošt Parsch

Sbírku ocenění Arnošta Parsche rozšíří letos zaslouženě Zlatá medaile Slezské univerzity

Slavnostní hudba pro Slezskou univerzitu má ve skladatelské tvorbě prof. Arnošta Parsche, dosahující k dnešku více než stovku opusů, zvláštní postavení. Přes velké vytížení pracovními povinnostmi čestného prezidenta mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim, aktivního člena řady skladatelských spolků, organizátora významných koncertů a pedagoga brněnské JAMU, kde vyučuje skladbě, by se k ní totiž autor chtěl ještě jednou vrátit. „Ne proto, že bych postupoval jinak. Stále se hlásím ke koncepci transformace etnické hudby, získané studiem a sběrem

nápěvů slovanského obyvatelstva, žijícího kdysi na teritoriu Slezska, a zakódování onoho genia loci do vzniklých fanfár. Potřeba návratu k nim pramení z reflexe zkušeností z živého provedení, jehož jsem se několikrát v Opavě i v Karviné zúčastnil,“ vyznává se umělec. Myslí zvláště na rektorskou fanfáru, kterou by, byť jen nepatrně, zkrátil. „Navíc děláme dnes noty na počítači, a i v tom je pro mě vzrušující kouzlo jejich nového přepisu,“ dodává. Pro zkomponování fanfár nové univerzity byl skladatel získán Vojtěchem Bartkem, jemuž přímý kontakt s tehdy prorektorem JAMU zprostředkovala Drahomíra Vystrčilová ze sekretariátu Moravského podzimu. „Vzpomínám si na to dobře,“ potvrzuje Parsch a na otázku, co jej vedlo k tomu, že slavnostní hudbu vytvořil pro Slezskou univerzitu zcela nezištně, bez koruny honoráře, odpovídá skromně: „Chápal jsem to jako čestný úkol, byla to samozřejmost, žádná jiná myšlenka, než univerzitě fanfáry darovat, mě ani nenapadla,“ vysvětluje. „Prostě jsem to tak cítil. Vždyť část mé rodiny pochází ze Slezska. Pradědeček žil v minulém století v Odrách a dokonce snad muzicíroval. A pokud se dostanu k novému přepisu, považujte ho opět už předem za můj dar.“ Co dodat? Na dokreslení snad jen stručné Parschovo curriculum vitae: studium kompozice na JAMU absolvoval v roce 1963 už jako pracující, postgraduál věnoval experimentální hudbě. Pak se živil, jak sám připomíná, vznešeně řečeno, jako hudební manažer. Funkci tajemníka Moravského podzimu opustil v roce 1993 už jako docent. Váží si toho, že některé

jeho opusy se hrály i vícekrát, prach v jeho pracovně nepokryl ani dvě Ceny Leoše Janáčka, udělované ve své době krajským národním výborem. A dál? „Výchova mladých talentů se s prací skladatele prolíná. Víte to nejlépe sami, když se o Slezskou univerzitu zápasilo. Úspěšně. Jsem rád, že její současnost potvrzuje to, co jsem se pokusil vyjádřit ve slavnostních fanfárách. Totiž jakýsi ničím nelimitovaný rozlet, jemuž nepřekáží hranice regionu ani země,“ uzavírá prof. Parsch. Text Vojtěch Bartek, Ivan Augustin Foto Vojtěch Bartek

FANFÁRY PRO SLEZSKOU UNIVERZITU Partitura skladby Arnošta Parsche pro tři trubky, tři lesní rohy, dva trombony a bicí nástroje Fanfáry pro Slezskou univerzitu má osm částí: 1. Fanfára vstupní a závěrečná (1:30) 2. Fanfára děkanská (1:20) 3. Fanfára rektorská (1:46) 4. Fanfára Výzva ke slibu (0:18) 5. Fanfára Po slibu (0:21) 6. Fanfára studentská (1:20) 7. Fanfára hostů (2:44) 8. Fanfára čestného doktora (0:48) Prof. Parsch v roli pedagoga - v plném soustředění při výuce skladby v posluchárně JAMU v Brně

strana 24

500. strana Novin Slezské univerzity

únor 2001

strana III

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

Dosud největší výstava Institutu tvůrčí fotografie Institut tvůrčí fotografie (ITF) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity představil za dobu své třináctileté existence, během níž působí ve svazku s nově vzniklou vysokou školou (před rokem 1990 existoval při Svazu českých fotografů), tvorbu svých studentů na řadě výstav, které byly - většinou s nevšedním ohlasem - uvedeny nejen v ČR, ale i v zahraničních výstavních síních. Tentokrát představuje v opavském Domě umění a minoritském klášteře od 31. října až do 4. ledna příštího roku bakalářské a magisterské diplomové práce a tzv. klauzurní práce, menší výstavní soubory, odevzdávané na závěr ročníku, obojí z let 1998 – 2003. Jde tedy výhradně o volnou tvorbu, v níž studenti musí respektovat jedině předepsaný minimální počet snímků a všechno ostatní – od tématu, technického zpracování, rozměru fotografií až po adjustaci – je otázkou jejich volby. Expozice tak ukazuje jen část studentských prací, protože přesně definovaná praktická cvičení z různých oblastí dokumentární a reportážní fotografie, portrétu, aktu, zátiší, krajinářské fotografie, fotografické ilustrace či módní a reklamní fotografie tentokrát zůstala stranou, i když bychom mezi nimi našli řadu kvalitních děl. Zaměření výstavy na volnou tvorbu dobře dokumentuje dominantní tendence v pracích studentů ITF, které jsou v mnoha směrech obdobné hlavním trendům fotografické tvorby u nás i ve světě. Na první pohled je zřejmé, že ITF je velmi univerzální školou, že ve volné tvorbě studentů nepřevládá jen jeden či dva směry, jak je tomu u některých jiných škol. Přesto některé tendence jsou výrazné. V posledních letech je to např. mohutný nástup barevné fotografie, a to jak v oblasti dokumentu, tak ve výtvarně zaměřených snímcích – např. z 11 magisterských diplomových prací, obhájených letos v září, byla

strana 24

jen jedna černobílá. V dokumentární fotografii můžeme už delší dobu sledovat příklon k subjektivnímu pojetí, akcentujícímu vizuální metafory, obsahový podtext a reflexi vlastních názorů či zážitků. Velmi oblíbenou formou se stávají různé typy fotografických deníků, v nichž se však v poslední době začíná objevovat nebezpečí opakování a roz-

častěji rovněž zaznamenáváme invenční a funkční využití počítačových úprav fotografií, vzdálených od povrchních efektů, k nímž tyto moderní technologie často lákají. Jen okrajově se naopak objevují příklady konceptuální tvorby, jaká dominuje třeba v polské fotografii už celá desetiletí, či reakce na snímky ve stylu nové topografie či tzv. Düsseldorfské

užitou grafiku, digitální fotografii či internet. Někteří z nich se podíleli také na přípravě probíhající výstavy a katalogu k ní a přispěli tak k jejímu celkovému vynění. I když výstava diplomových a klauzurních prací, pořádaná za podpory Statutárního města Opavy, Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR, Krajského úřadu Moravsko-

Obálka reprezentativního barevného katalogu probíhající výstavy, která bude v příštím roce postupně reprízována v Ostravě (Galerie Opera, Národní divadlo moravskoslezské), Poznani (Fotogaleria „pf“, Centrum Kultury „Zamek“), Kaunasu (Fuji Film Fotografijos galerija) a Praze (Novoměstská radnice), vydaného ve spolupráci Institutu tvůrčí fotografie a nakladatelství KANT (Karel Kerlický) v Praze Repro archiv

mělňování už dosažených met. Stabilně důležitou pozici si v tvorbě studentů ITF udržuje sociálně a sociologicky orientovaná dokumentární fotografie, zkoumající život určitých konkrétních sociálních skupin. Skutečnou renesanci zažívá fotografický portrét, který přitom ještě před nedávnem stál poněkud stranou zájmu, řada kvalitních prací vzniká i v oblasti experimentální fotografie, moderního zátiší a aktu, či spíše fotografie těla, často pojímané introspektivně nebo symbolicky. Pozvolna, ale stále

fotografické školy, které jsou výrazné např. u studentů ateliéru fotografie Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Je samozřejmé, že mnohé studentské práce na měleckých školách bývají ovlivněny silnými pedagogy. Nejinak je tomu i na ITF, jehož pedagogický sbor má osm kmenových a 14 externích pedagogů. Mezi kmenovými je jeden profesor, dva docenti a pět odborných asistentů, externími pedagogy jsou přední fotografové různých generací i odborníci na techniku fotografie, typografii,

1000. strana Novin Slezské univerzity

slezského kraje, firem Olympus C&S, Canon CZ, Kodak Professional, AutoCont-OnLine, FotoŠkoda a Pražských kurzů fotografie, je největší expozicí, jakou dosud ITF uspořádal, přesto představuje jen nepatrnou část fotografií, které v uvedeném období studenti této školy vytvořili. Všem, jejichž práce se na výstavu nevešly nebo jejichž ucelené cykly musely být z prostorových důvodů výrazně redukovány, se je třeba omluvit. Ale to už je údělem téměř každé bilanční expozice. Vladimír Birgus

listopad 2003

březen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana IV

QUIDQUID DISCIS, TIBI DISCIS (PETRONIUS)

Návštva francouzského velvyslance na Slezské univerzit v Opav 26. dubna 1999 navštívil Slezskou univerzitu velvyslanec Francie v ´eské republice pan Philippe Coste. PÐi návštÂv Opavy a Ostravy byl doprovázen ekonomickým radou Dominiquem Mauppinem a atašé Danielou Pedretovou. Složitosti historického vývoje v minulosti mnohonárodnostního Slezska pÐirovnal velvyslanec pÐi svém krátkém setkání s pÐedstaviteli univerzity a zástupci státní správy a samosprávy k problematice evropské integrace, zároveÊ vyzdvihl roli univerzity jako centra vÂdy a vzdÂlání pÐi budoucím rozvoji širokého regionu.

´erven 200

Noviny Slezské univerzity

strana 5

"Prvních sto dnÖ v úÎadÀ považuji za zahÎívací kolo," Ïíká rektor Slezské univerzity prof. PhDr. ZdenÁk Jirásek, CSc. Do funkce jste v poĜadí jako tĜetí prezidentem jmenovaný rektor Slezské univerzity nastoupil . bĜezna, máte tedy v úĜadČ za sebou nČco víc než prvních sto dnĤ. Jak jste je ve vztahu k vnitĜnímu dČní na univerzitČ prožil? V prvé ĜadČ musím pĜiznat, že uletČly jako voda. Hned po nástupu jsem byl totiž postaven pĜed Ĝadu úkolĤ. Zaþnu tĜeba od mezinárodní evaluace CRE, o niž se naše univerzita už od loĖského roku uchází. Zpráva pro evropskou komisi byla zpracovávána s mnoha problémy a v nejednom rozporu. PĜitom ji bylo nutno odeslat do konce února. K tomu však nedošlo, takže byla odeslána . bĜezna. Celé následující jednání se zahraniþními evaluaþními komisaĜi pak doznalo Ĝadu modifikací: dík všem, kdo se na jeho zabezpeþení ze strany všech souþástí univerzity podíleli. Hned poté ovšem pokraþovala pĜíprava na další návštČvu evaluaþní komise, která se v OpavČ uskuteþní v Ĝíjnu. Pro ni již byla zajištČna také úþast námČstka ministra pro vysoké školství doc. Ing. Josefa PrĤši, CSc., a to díky jeho ochotČ a vstĜícnosti pĜi osobním jednání s ním v Praze. Dalším oĜíškem se stala pĜíprava Výroþní zprávy o þinnosti za minulý rok a Aktualizace Dlouhodobého zámČru vzdČlávací, výzkumné a umČlecké þinnosti Slezské univerzity pro rok 2002. Z dokumentĤ, které je nutno každoroþnČ na jaĜe pĜedkládat ministerstvu, byla jedinČ kvesturou pĜipravována Výroþní zpráva o hospodaĜení; ostatní materiály jsem pĜevzal spíše v pracovních náþrtech. PĜitom zprávu za Filozoficko-pĜírodovČdeckou fakultu, kterou zpracovával tým fakulty, jsem do konce svého funkþního období dČkana pĜedal upravenou do tisku. Celý rektorát se proto musel soustĜedit na pĜípravu dalších podkladĤ vþetnČ nČkterých koncepþních opatĜení. PĜes nepĜehlédnutelné problé-

my se materiály podaĜilo v termínu jak vystavit na univerzitní WWW stránky, tak dostat do tištČné podoby. Na koneþné verzi pracovali se mnou prorektoĜi, pĜedseda Akademického senátu, kvestor a pracovnice mého sekretariátu. Nejen v této souvislosti chci ocenit konsensuální postoj, odpovČdný pĜístup a kon-

ky iniciativČ mnoha pracovníkĤ univerzity podaĜilo získat nemalé þástky, které napomohly Ĝešení nejkrizovČjších "úzkých profilĤ". I dnes ovšem zĤstává Ĝada problémĤ vyžadujících další aktivity. Zmíním se jen o tČch nejzávažnČjších. V otázce institucionálního výzkumu cítím v mém volebním období nutnost jeho

Prof. Jirásek se pĜed budovou rektorátu Slezské univerzity zdraví s polským velvyslancem dr. Andrzejem Krawczykem Foto VojtČch Bartek

struktivní kritiþnost, s nimiž jsem se setkal pĜi všech dosud absolvovaných jednáních s Akademickým senátem, þleny kolegia rektora i Správní rady, jakož i v þinnosti Ĝady pracovníkĤ jednotlivých souþástí Slezské univerzity. HovoĜil jste o vnitĜních záležitostech univerzity. Naskýtá se proto nyní otázka, jaké zkušenosti jste získal ve sféĜe reprezentace naší instituce navenek. Dovolte, abych odpovČć rozdČlil na dvČ þásti a nejprve ji obecnČ uvedl. Vycházím z pĜesvČdþení, že instituce, o níž se neví, se postupnČ vytrácí i z myslí a povČdomí tČch, kdo by ji rozhodnČ znát mČli. Chci se nyní vyjádĜit k našemu vztahu k ministerstvu. Jednal jsem na nČm pČtkrát a všechny tyto pracovní schĤzky provázel konstruktivní pĜístup. PodnČty vedení univerzity se pĜitom týkaly ožehavých témat. V prvé ĜadČ bylo nutno Ĝešit objem letošní finanþní dotace; pĜes veĜejnČ vypsané prostĜedky se dí-

revitalizace. Jde ale vskutku o nesmírnČ obtížný problém, jímž se bude nejprve, a to už v tomto mČsíci, zabývat VČdecká rada Slezské univerzity. PĜijetí závČrĤ vystĜídá proces intenzivního úsilí o zabezpeþení a prosazení zmČn a pochopitelnČ také dosažení finanþní saturace, bez níž by veškerá snaha pĜišla vniveþ. Pokud jde o realizaci investiþních akcí, pokládám za nezbytné zahájit rekonstrukci objektu bývalého Vojenského klubu Na Rybníþku v OpavČ a zajistit rekonstrukci karvinského areálu Na Vyhlídce. StejnČ nezbytným se jeví odstartování rekonstrukce objektu na HauerovČ ulici v OpavČ pro potĜeby celouniverzitní knihovny a informaþního centra. Byla vytvoĜena koncepce jeho fungování; podaĜí-li se ji naplnit, pevnČ vČĜím, že pĜinese pro naši univerzitu, ale i rozvoj vzdČlanosti obecnČ dalekosáhlé pozitivní dĤsledky s nadregionálním a dokonce nadnárodním dopadem.

NČkolik slov musí padnout i ve smČru k mé úþasti na zasedáních ýeské konference rektorĤ (ýKR). Její závČr vidím napĜ. ve stanovení kvót pro financování studentĤ podle stavu k 3. Ĝíjnu 2000. Pro Slezskou univerzitu je to nesmírnČ dĤležitý krok, vlastnČ základní pĜedpoklad jejího budoucího rovnovážného vývoje jednotlivých studijních programĤ a oborĤ bakaláĜského, magisterského i doktorského studia. ýKR jsme požádali rovnČž o stanovisko k naší pĜihlášce do Asociace evropských univerzit a jejích zasedání budu nadále využívat k výmČnČ zkušeností s vedoucími osobnostmi našeho vysokého školství. Druhá þást odpovČdi leží v rovinČ každodenní reprezentace školy. Setkal jsem se už se dvČma velvyslanci, úþastnil se þtyĜech mezinárodních jednání a udČlení šesti þestných doktorátĤ. Univerzitu jsem navíc zastupoval na pČti konferencích a pĜednáškách, dalších pČti kulturních a spoleþenských událostech a pĜi stejném poþtu setkání s pĜedstaviteli veĜejné správy. O trvalý kontakt usiluji s masmédii. Všechno podstatné zachycuje má informaþní WWW stránka. Pane rektore, mĤžete závČrem Ĝíci, co Vás a Vaše okolí ve funkci zatím nejvíce pĜekvapilo? Jsem potČšen jednáním s pĜedsednictvem Studentské komory Rady vysokých škol, které mČ obohatilo; manželku nemile pĜekvapuje, jak málo jsem doma; mČ zase to, že jsem za tĜi mČsíce ve funkci napsal pouze dvČ studie a nenapsal požadované tĜi recenze, byĢ pĜíslušné knihy nosím dennČ v aktovce; radost mi udČlalo "firemní" univerzitní triþko a mohl bych pokraþovat. Ale výþet by asi nebyl zajímavý, a tak Vás odkazuji na další rozhovor, tĜeba po roce. Pane rektore, dovolte, abych Vám jménem redakce Novin Slezké univerzity podČkoval za rozhovor. (ian)

NKUVQRCF

0QXKP[5NG\UMÆWPKXGT\KV[

UVTCPC

0øVWRD]GHMxËIDNXOWDVHRERXVWUDQQøRERKDFXMË 5R]KRYRUVSULP¿WRUHPPøVWD.DUYLQÇ$QWRQËQHP3HWU¿xHP

-HSRGOHYiVSURPČVWR.DUYLQiSĜtQRVHPåHYQČPMLåSDW QiFWêURNH[LVWXMHY\VRNiãNROD" 7XWR VNXWHþQRVW YQtPiP YHOPL SR]LWLYQČ 0ČVWR åLMH QHMHQ XQLYHU]LWRX DOH WDNp VWĜHGQtPL ãNRODPL 3RNXG EXGHPH UR]YtMHW Y]GČOiQtPH]LPODGêPLEXGHWRSURQiVSĜtQRVHP1D2EFKRGQČ SRGQLNDWHOVNRX IDNXOWX 6OH]VNp XQLYHU]LW\ SĜLFKi]HMt VWXGRYDW ]iMHPFL]FHOpUHSXEOLN\NDUYLQãWtVWĜHGRãNROiFLRGFKi]HMtVWXGRYDW MLQDP2EČVWUDQ\WDNPRKRXSRPiKDWãtĜLWGREUpMPpQR.DUYLQp -DNiMHVSROXSUiFHNDUYLQVNpIDNXOW\6OH]VNpXQLYHU]LW\DVWD WXWiUQtKRPČVWD.DUYLQi" Ò]Ni VSROXSUiFH 2EFKRGQČ SRGQLNDWHOVNp IDNXOW\ D PČVWD MH WDG\ RG VDPRWQpKR ]DORåHQt Y\VRNp ãNRO\ 0\VOtP åH QD YHOPL GREUp ~URYQL E\OD V NDåGêP YHGHQtP NDUYLQVNp IDNXOW\ 6WDURVWD .DUYLQp ± Q\Qt SULPiWRU ± MH þOHQHP YČGHFNp UDG\ YDãt IDNXOW\ -i URYQČå Y VRXþDVQp GREČ YH YČGHFNp UDGČ ]DVHGiP D QHVPtUQČ VL YiåtP WDNp YHOPL GREUêFK RVREQtFK NRQWDNWĤ V GČNDQHP L SUR GČNDQ\ -VHP URYQČå YHOPL UiG åH Y UDGČ PČVWD .DUYLQi ]DVHGi VRXþDVQêGČNDQGRFHQW9RMWČFK0DOiWHNNWHUêWDNPiSĜtPpQDSR MHQtQDPČVWRDPČVWR]DVHSĜtPpQDSRMHQtQDIDNXOWXDSRWDåPR XQLYHU]LWX 6tGOR 2EFKRGQČ SRGQLNDWHOVNp IDNXOW\ MH YH YHOPL SČNQp EXGRYČQD8QLYHU]LWQtPQiPČVWtY.DUYLQpNWHUpMHVLFHRENOR SHQRVSRXVWRX]HOHQČDOHMDNRQiPČVWtSĜtOLãQHY\SDGi8YDåXMH PČVWRR]PČQČSRGRE\8QLYHU]LWQtKRQiPČVWt" 0ČVWR Pi ]SUDFRYiQ SURMHNW QRYp SRGRE\ 8QLYHU]LWQtKR QiPČVWt Q\Qt VH VQDåtPH ]tVNDW QD MHKR UHDOL]DFL ¿QDQþQt SUR VWĜHGN\DSRNXGMHEXGHPHPtW]DþQHPHVSĜHVWDYERXKQHGYSĜtã WtPURFH3ORFKDXIDNXOW\GQHVSOQtVStãHIXQNFLSDUNRYLãWČ6LFH LSDUNRYDFtPtVWDQD8QLYHU]LWQtPQiPČVWtYEXGRXFQX]ĤVWDQRX DOHYRPH]HQČMãtPtĜH&KFHPHWDG\XGČODWKH]NpQiPČVWtVRGSR þLQNRYRX]yQRXVODYLþNDPL 9MDNpPþDVRYpPKRUL]RQWXE\QiPČVWtPRKOREêWKRWRYR" 3RNXG]tVNiPHSRWĜHEQp¿QDQFHPČORE\EêWKRWRYRXåSĜtãWt URN3RNXGQHEXGRXPXVtVHUHDOL]DFHSRVXQRXWGRGDOãtFKOHW 8QLYHU]LWDWDNpSĜLSUDYXMHUR]ViKORXUHNRQVWUXNFLDUHiOX1D 9\KOtGFH NGH VtGOt SĜHGHYãtP Y\VRNRãNROVNp NROHMH 3RGSRUXMH PČVWRWXWR]iOHåLWRVW" $QR-HGQiVHVLFHRREMHNW\NWHUpPČVWXQHSDWĜtDOHVWRMtQD QDãLFK SR]HPFtFK &KiSHPH åH SRNXG VH EXGH XQLYHU]LWD D MHMt NDUYLQVNi IDNXOWD GiOH UR]YtMHW EXGH SRWĜHERYDW VWiOH YtFH YKRG QêFK SURVWRU SUR YêXNX D SĜHGHYãtP XE\WRYiQt VYêFK VWXGHQWĤ 3ĜLSUDYRYDQiUHNRQVWUXNFHDUHiOX1D9\KOtGFHMHMHGHQ]SRþLQĤ NWHUêKRGQRWtPYHOPLNODGQČ-HGREĜHåHVHKOHGDMt¿QDQþQtSUR VWĜHGN\ NWHUp SRYHGRX NH ]OHSãHQt SURVWĜHGt VWXGHQWĤ YH NWHUpP

WUiYtVYĤMYROQêþDVSRVYêFKSRYLQQRVWHFKYHãNROH0ČVWRVHWDNp VQDåt Y\FKi]HW YVWĜtF SRWĜHEiP IDNXOW\ 1\Qt VH XYROQLO\ REMHNW\ þiVWL SROVNp ]iNODGQt ãNRO\ D PČVWR MHGQDOR V YHGHQtP NDUYLQVNp IDNXOW\ R MHMLFK Y\XåLWt 3URVWRU\ Y\KRYXMt YêXNRYêP SRGPtQNiP IDNXOW\WDNåHMHEXGHPHIDNXOWČ]DSRPČUQČQt]NpQiMHPQpQDXUþL WRXGREXSURQDMtPDW 3DQHSULPiWRUHMDNpYLGtWHGDOãtSHUVSHNWLY\VSROXSUiFHNDU YLQVNpIDNXOW\DPČVWD" 9]iMHPQi VSROXSUiFH VH QDSĜtNODG MLå YHOPL GREĜH SURMHYLOD SĜL SĜtSUDYČ VWUDWHJLFNpKR SOiQX UR]YRMH PČVWD NG\ IDNXOWD SRVN\WXMHSURVWRU\SRWĜHEQpNMHGQiQtVSHFLiOQtFKNRPLVtDSRUDG QtFK RUJiQĤ 1D IDNXOWČ VH SUDYLGHOQČ NRQDMt MHGQiQt ]DVWXSLWHOĤ .DUYLQp 0QRKR YDãLFK VWXGHQWĤ Pi PRåQRVW ]SUDFRYiYDW VYp GLSORPRYp SUiFH D þHUSDW WpPDWD ]H åLYRWD PČVWD D MHKR GDOãtKR UĤVWXDUR]YRMH-HGQiPHRPRåQRVWHFKVSROXSUiFHQDGLJLWiOQtP ]SUDFRYiQtSOiQXPČVWDDSRGREQČ3ĜHGSRNOiGiPåHREČVWUDQ\ PDMt ]iMHP QD GDOãtP ~VSČãQpP UR]YRML VSROXSUiFH Y\VRNp ãNRO\ DPČVWD0\QDSĜtNODGYtWiPHY]GČOiYiQtQDãLFK~ĜHGQtNĤFRåQiP XNOiGi]iNRQþDY\PiWHSRWĜHEQpRGERUQtN\9HOPLVHQiP RVYČGþLORQDSĜtNODGLY]GČOiYiQt]DPČVWQDQFĤPDJLVWUiWXYREODVWL FL]tFKMD]\NĤ 9\VRNRXãNROXDOHWYRĜtSĜHGHYãtPVWXGHQWLQHMHQMHMLFKXþL WHOp9QtPiWHWRWDNåHQDãLVWXGHQWLPČVWR.DUYLQiRåLYLOL" 6DPR]ĜHMPČåHPČVWRRåLYLOL0\VHQDRSOiWNX]HYãHFKVLOVQD åtPHY\WYRĜLWSURQČFRQHMSĜtMHPQČMãtSURVWĜHGtDE\VHXQiVFtWLOL GREĜH1DSĜtNODG¿QDQþQČSRPiKiPHUĤ]QêPNOXEĤPNWHUpMVRX YHPČVWČ&KFHPHVWXGHQWĤPNWHĜtVHQDMLVWRXGREXVWiYDMtVSR OXRE\YDWHOLQDãHKRPČVWDQDEtGQRXWLNXOWXUQtQiSOĖMHMLFKåLYRWD DĢ MLå Y UĤ]QêFK YêVWDYQtFK VtQtFK QHER JDOHULtFK MHMLFKå SRþHW VH Y SRVOHGQt GREČ Y .DUYLQp ]QDþQČ UR]ãtĜLO 0iPH WDG\ NUiVQê ]iPHNSRUHNRQVWUXNFLYHNWHUpVtGOtSRERþND1iURGQtJDOHULH1D IDNXOWČ Pi VYp VtGOR *DOHULH =GUDYpKR PČVWD NGH PDMt VWXGHQWL PRåQRVWVH]QiPLWVHVWYRUERXXPČOFĤQHMHQ]QDãHKRUHJLRQXDOH FHOp UHSXEOLN\ L FL]LQ\ .G\E\FK WR PČO VKUQRXW ± PČVWR MH YHOPL UiGRåHQDMHKRSR]HPFtFKVtGOtXQLYHU]LWDSURWRåHVHRERXVWUDQQČ RERKDFXMHPH %\O E\VWH QČNG\ RFKRWHQ SĜLMtW PH]L VWXGHQW\ QDSĜtNODG QD ]DVHGiQtMHMLFKNRPRU\DNDGHPLFNpREFHDY\VOHFKQRXWVLMHMLFK Qi]RU QD PČVWR QD WR FR MLP WDG\ FK\Et QHER FR QDRSDN WDG\ YtWDMtDFRVHMLPOtEt" =FHODXUþLWČ-DNREêYDOêNDQWRUMVHPRFKRWHQVNêPNROLNG\ NROL GLVNXWRYDW R þHPNROL 1DYtF SRNXG WR EXGRX RWi]N\ WêNDMtFt VH GDOãtKR UR]YRMH PČVWD .DUYLQi D åLYRWD Y QČP EXGX V YDãLPL VWXGHQW\GLVNXWRYDWYHOPLUiG  (YD:RMQDURYi

Nahoře vlevo první strana 10. vydání, vpravo titulní strana 20. vydání, dole vlevo ukázka z obsahu 30. vydání novin, vpravo stránka ze 40. vydání novin

Deset let Novin Slezské univerzity (1995 - 2005)

březen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 25

Na cestě do „sekty“ profesora Vinogradova

School in Geometry of Partial Differential Equations

Santo Stefano del Sole Avellino (Italy), July 16 - August 1, 2005

Sunset viewed from the hills around Santo Stefano del Sole.

The aim of the School is to introduce undergraduate and Ph. D. students in Mathematics and Physics as well as post-doctoral researchers in a recently emerged area of Mathematics and Theoretical Physics:

Secondary Calculus. Participants and teachers of the 7th Diffiety School.

Scientific director: A. M. Vinogradov. In Cooperation with: Diffiety Institute (Russia), Istituto Italiano per gli Studi Filosofici (Italy), Municipality of Santo Stefano del Sole (Italy), Comunità Montana Serinese-Solofrana (Italy), Ente Morale S. Vito Martire (Italy). Organizing Committee: D. Catalano Ferraioli, C. Di Pietro, V. Fiore, M. Langastro, G. Manno, G. Moreno, R. Piscopo, V. Vingo, M. M. Vinogradov, L. Vitagliano. E-mail address: [email protected]. Further information and how to apply can be found on the Diffiety Institute sites: http://diffiety.ac.ru, http://diffiety.org. This year the Diffiety School is dedicated to the memory of our friend and colleague prof. G. Rotondaro, recently disappeared.

Setkání s RNDr. Peterem Sebestyénem už patřilo minulosti, když jsem se ze zápisu z porady na Matematickém ústavu (MÚ) Slezské univerzity dodatečně dozvěděl, že jeho cvičení z obyčejných diferenciálních rovnic vyhodnotili v závěru zimního semestru akademického roku 2004-05 studenti MÚ za nejlepší. V probíhajícím letním semestru se Sebestyén ve výuce věnuje posluchačům třetího ročníku, s nimiž cvičí algebraické struktury, pro jejich kolegy z pátého ročníku pak vede cvičení z globální analýzy. Aby byl ale výčet jeho pedagogických aktivit úplný, nutno dodat, že posluchačům prvního ročníku kombinovaného studia informatiky přednáší matematickou analýzu. A tak představa, že po absolvování doktorského studia, které se v jeho případě, stejně jako už dříve diplomová práce a rigorózní zkouška, týká řešení nelineárních parciálních diferenciálních rovnic, zůstane u vědecké a pedagogické práce, a to

Design of Giovanni MORENO 2004.

The small village of Santo Stefano del Sole.

A diffiety is a new geometrical object that properly formalizes the concept of the solution space of a given system of (nonlinear) PDEs, much as an algebraic variety does with respect to solutions of a given system of algebraic equations. Secondary Calculus is a natural diffiety analogue of the standard Calculus on smooth manifolds, and as such leads to a very rich general theory of nonlinear PDEs. Moreover, it appears to be the unique natural language for quantum physics, just as the standard Calculus is the natural language for classical physics.

nejlépe v Opavě, nabývá už nyní na pevných konturách. Naznačené odborné téma, k němuž se prostřednictvím doc. RNDr. Michala Marvana, CSc., dostal ve třetím ročníku magisterského studia, považuje za životní. „Rád bych se jednou stal členem „sekty“ prof. Vinogradova, ale jsem si vědom, že to bude trvat dlouho,“ usmívá se Sebestyén a směřuje k podnětu, který byl z mého pohledu hlavní příčinou setkání s rodákem z jižního Slovenska, dnes usazeným v Krnově. Jen několik týdnů po státnicích se Sebestyén v červenci 2003 poprvé vydal na Vinogradovovu Diffiety School do Itálie, aby obnovil kontakt navázaný už v roce 1999 Janou Kašparovou, Janou Šeděnkovou, Hynkem Baranem a Milanem Pobořilem, prvními vyslanci MÚ na této uznávané mezinárodní odborné akci. Zaštiťuje ji současné působiště Alexandra

Vinogradova (v prosinci 2004 pobývajícího týden na MÚ), Università degli Studi di Salerno. Vloni se v malé horské vesničce Santo Stefano poblíž města Avellino konal už její sedmý ročník. „Diffiety School jsem absolvoval zatím dvakrát a letos bych chtěl jet znovu. Budu rád, když nezůstanu z MÚ sám,“ říká Sebestyén a o obsahu dvoutýdenní školy se vyjadřuje s uznáním. „Přednášky a semináře jsou nesmírně intenzivní a těch 15 dní mezi 25 účastníky prakticky z celého světa, ale přece jen většinou z Evropy a Severní a Jižní Ameriky, může vydat i za rok práce v Opavě,“ nebojí se přirovnání, k němuž ho vede pocit výrazného posunu ve vlastním odborném usilování. „Jsou nám tam zadávány problémy, které řešíme a jejichž řešení posléze před konzultanty obhajujeme,“ ilustruje průběh letní školy a oceňuje možnost bezprostředního kontaktu a společných diskusí s kolegy z jiných zemí nad tématy geometrie a globální analýzy. Získané certifikáty z obou úspěšně absolvovaných studijních pobytů na Diffiety School mu byly na MÚ připočteny k dobru ay uznány ve formě dvou zkoušek doktorského studia. „Náš ústav je malý, a proto má své poměrně úzké zaměření. O to vítanější je pro každého příležitost k většímu rozletu, kterou vidím právě v naplnění myšlenky prof. Vinogradova a doc. Marvana vybudovat v Opavě mezinárodní matematické centrum,“ formuluje Sebestyén svůj pohled a přiznává, že k okruhu jeho zájmů patří i informatika. Ta ho vloni dokonce přivedla na mezinárodní konferenci do Budapešti, v jejímž sborníku publikoval společně s doc. Sosíkem z Ústavu informatiky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity příspěvek o gramatických systémech. „A od dětství je mou velkou vášní také astronomie,“ dodává na adresu svých koníčků. Na závěr se ale myšlenkami vrací do Avellina. „Na část července prožitou v prostředí Diffiety School se těším už teď,“ konstatuje. Ivan Augustin

strana 26

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

Karvinská fakulta komunikuje se zahraničím Dvě desítky studentů karvinské Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) Slezské univerzity (SU) vycestovaly v letním semestru 2004/2005 do zahraničí. „V rámci vzdělávacího programu Evropské unie Socrates/Erasmus máme tento semestr posluchače na studiích v Turecku, Finsku, Německu, Holandsku, Velké Británii, Portugalsku a Španělsku,“ řekla referentka oddělení zahraničních styků OPF Alena Rusinová. Naopak program v anglickém jazyce nazvaný Doing Business in Central Europe studuje v letním semestru v Karviné 19 zahraničních posluchačů. V probíhajícím akademickém roce vzrostla učitelská mobilita na karvinské fakultě. Učit na partnerské zahraniční vysoké školy

vyjíždějí i mladí pedagogové, kteří budou v tomto semestru působit ve Finsku a Turecku. Do tohoto programu jsou postupně zapojováni také studenti doktorského studia OPF. „Nabídka učitelské mobility se v letošním roce rozšířila o působení na London Metropolitan University a Coventry University ve Velké Británii. Naši pedagogové mohou vyjet také na Saxion Hogeschool Ijselland v holandském městě Enschede,“ uvedla Rusinová. V březnu působili na OPF učitelé z partnerských univerzit. Na katedře financí přednášel Antti Rovamo z finské Oulu Polytechnic, katedra managementu hostila Thomase Donnelliho z Coventry University. Na katedře komunikace vyučoval Dincay Köksal z turecké

Antti Rovamo (vlevo) z finského Oulu a Thomas Donnelli z anglického Coventry vyučovali na karvinské fakultě v průběhu března Foto archiv

Canakkale Onsekiz Mart University, přednášku pro studenty marketingových oborů představil Keiki Fujita z japonské Obirin University. Závěrem dva údaje o zapojení

celé SU do programu Socrates/ Erasmus. V letním semestru ho absolvuje 31 studentů, za akad. rok 2004-05 jich bude celkově 63 a v příštím akad. roce 104. (woj)

V Krnově zahajuje kurz obchodní polštiny Vzdělávací centrum Krnov bylo úspěšné při předložení projektu s názvem Kurz obchodní polštiny ve Vzdělávacím centru Slezské univerzity (SU) v Krnově v rámci Programu Evropské unie Phare CBC CZ 2002/000-608: Společný fond malých projektů v regionu Silesia. Na základě doporučení Regionálního řídícího výboru Ministerstvo pro místní rozvoj a Centrum pro regionální rozvoj ČR rozhodly, že na projekt bude přidělen grant z prostředků Evropských společenství ve výši 6.430 EUR, tj. 83,4 proc. celkových uznatelných nákladů projektu. Pro posluchače to znamená, že jejich kurzovné bude činit jen 590 Kč. Příprava na realizaci projektu byla zahájena k 1. únoru. V souvislosti s projektem se

17. února konala schůzka se zástupci Městského úřadu Glubczyce, který je projektovým partnerem Vzdělávacího centra. Schůzky v Glubczycích se za SU účastnili Ing. Monika Szkanderová a Mgr. Libor Martinek, Ph.D., z Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty jako znalec česko-polských vztahů. Cílem schůzky bylo především seznámení s lektorkou paní Mgr. Sarota a stanovení učebních osnov a rozvrhu kurzu. Zájemci měli možnost zasílat přihlášky do 25. března. Zároveň mohou ovlivnit obsahovou náplň kurzu i dobu realizace vyplněním přiloženého dotazníku. Výběr posluchačů bude proveden na základě vyplněných přihlášek podle data doručení přihlášky. V současnosti je přihlášeno

15 osob, je tedy naplněna 1. skupina. V rámci projektu je cílem VC Krnov naplnit i druhou skupinu také o 15 osobách. Posluchači budou kurz navštěvovat 30 týdnů v období duben – říjen, a to jednou týdně dvě hodiny. Náplň kurzu tvoří základy písemného obchodního styku, základní terminologie a zvyklosti v oblasti obchodu, základy obchodního jednání atd. Ke slavnostnímu zahájení kurzu dojde v prvním dubnovém týdnu v nové učebně v prostorách Vzdělávacího centra, která bude v nejbližších dnech vybavena z finančních prostředků v rámci projektu Phare CBC. Na toto zahájení budou vedle představitelů SU pozváni partneři z polské strany a také zástupci samosprávy města Krnova. (MS)

Dopoledne s informatikou se už stává tradicí

Josef Botlík z katedry informatiky karvinské fakulty při předvádění počítačové techniky na Dopoledni s informatikou Foto archiv

Zájemcům o informatiku, práci s videem a speciální grafikou patřila poslední lednová sobota na Katedře informatiky Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) v Karviné. Pracovníci katedry připravili pro dvě desítky zájemců již tradiční setkání nazvané Dopoledne s informatikou, k němuž pozvali studenty středních škol z Karvinska a okolí. „Snažíme se vyjít vstříc mladým lidem, kteří chtějí své znalosti v oblasti informatiky dále rozvíjet a chtěli by ji třeba u nás také studovat,“ přiblížil cíl sledovaného setkávání jeden z jeho organizátorů Ing. Josef Botlík.

Pro návštěvníky byly připraveny na počítačových pracovištích praktické ukázky práce s počítačovou technikou, do níž se mohli také sami zapojit. „Předvádění jsme směřovali do čtyř základních oblastí tak, aby byla pro přítomné zajímavá,“ doplnil Botlík. Zájemci se tedy mohli seznámit s ukázkami tvorby multimediálních a grafických aplikací, připraveny byly ukázky speciální grafiky, animace a tvorba videoklipů, práce s mobilními zařízeními i předvádění možností bezdrátové komunikace. Zájemci mohli nahlédnout i do výukových testů na OPF. (woj)

březen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 27

Sociální patologii přijely studovat z Ruska

Tamara Salbijeva

Foto ian

Už přihlášky ke studiu oboru Sociální patologie a prevence, které Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity vyhlásila pro druhé kolo loňských přijímacích pohovorů, o nich dávaly tušit. Když je úspěšně zvládly, přišly problémy s vyřizováním veškerých nezbytných formalit. Byť jejich vinou počátek akademického roku 2004-05 o měsíc zmeškaly, mají Tamara Salbijeva a Galina Afanasyeva první semestr za sebou. První je z metropole Severoosetinské republiky Vladikavkazu, domov druhé má adresu Iževsk, hlavní město Udmurtské republiky. Těm, jimž není zeměpis doménou, by se dalo poradit, aby na mapě Ruské federace hledali u velkých pohoří – Kavkazu a Uralu. A pro ty, kdo přece jen nenajdou, malé povzbuzení. Rozloha obou těchto republik dohromady nedosahuje té, kterou má naše země, a srovnání počtu jejich obyvatel vyznívá ve prospěch Čechů ještě výrazněji, protože osetštinou a udmurtštinou hovoří celkem necelých 2,5 milionů lidí. Jak se ukázalo, více než značné problémy s těmito údaji měly i Tamara s Galinou. Kde se v Opavě obě mladé dívky vzaly? Nejprve se nezávisle na sobě rozhodly studovat v České republice, a tak se poznaly až v poděbradském Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy. A protože obě už doma přišly do kontaktu s psychologií (Galina navíc i s právem)

a roční příprava v Poděbradech je češtinu naučila obstojně, internet jim „poradil“, by se zajímaly o nově otevírané bakalářské studium na opavské fakultě naší univerzity. Zatím se jim jeví jako docela zajímavé a také v názoru na nové působiště se shodnou. „Je to tady klidné město, na naše měřítka někdy až moc malé, ale pro studium je to asi nejlepší,“ konstatují světaznale. Poněkud horší je však jejich situace z pohledu prostředků, které mají díky stipendiu svých

počítače. Bylo nám sděleno, že je už prostě rozebrali jiní,“ konstatují a internetové spojení s blízkými tak musejí navazovat z počítačových učeben fakulty nebo její knihovny. Tam také tráví poměrně dost času při přípravě na semináře. „To víte, naťukat na klávesnici ve vaší abecedě referát nám dá ještě pořád hodně práce. A vůbec, písemný projev je pro nás úplně nejobtížnější,“ vysvětlují a současně oceňují pochopení pedagogů, které jim překonávání zbytků jazykové bariéry

vlád k dispozici. „Kdyby nás rodiče nepodporovali, nevíme, jak bychom tu vyžily,“ říkají a zatímco s českou stravou spokojeny nejsou („nechápeme, jak u vás může být národním jídlem smažený sýr s bramborovými hranolkami, raději si vaříme samy, moc nám chutná pohanka“), bydlení na kolejích jim s výjimkou nepříliš častého autobusového spojení ve směru na Palhanec a Vávrovice vyhovuje. „Má jedinou vadu. Protože jsme vloni na podzim nastoupily pozdě, nemáme

usnadňuje. „Po překonání počátečních rozpaků a jisté odtažitosti ostatních spolužáků jsou už dnes naše vztahy s nimi normální. Zjistili, že jim rozumíme,“ směje se Galina, když vzpomíná na první „účinky“ přednesu svého referátu. Obě by navíc v českém prostředí rády pokračovaly v magisterském studiu (slíbili nám tady, že než se dostaneme do třetího ročníku, bude už možná akreditováno) a Tamara má dokonce v úmyslu v naší zemi zůstat natrvalo. „Už jsme

se přesvědčily, že u vás je všem lépe. Jak v ohledu na státní podporu studia, bydlení studentů nebo jejich uplatnění,“ sdělují po svých dosavadních zkušenostech. Přesto vědí, že práce v sociální oblasti je potřebná všude ve světě. Zatímco Tamara by se chtěla uplatnila třeba ve zdravotnictví, u policie nebo ve vězeňském zařízení, Galina hodlá sociální problematiku kombinovat s právem a být prospěšná sociálně potřebným, dětem a mentálně postiženým. A tak přivítaly možnost zapojení do celosvětového dne boje proti AIDS a sympatická je jim rovněž myšlenka realizace projektu adopce na dálku. Za nejkurioznější zážitek svého zatím půlročního studia na Slezské univerzitě (Vánoce a Nový rok strávili s někdejšími spolužáky z Poděbrad v Praze; vždyť rozhodnutí odjet se podívat domů musejí vázat s počítáním nikoliv hodin, ale dnů a nocí) považují právě náhodná setkání s některými lidmi, které v rámci kampaně “AIDS pomoc“ oslovili v opavských ulicích 1. prosince loňského roku. „Proč tak divně mluvíte, ptali se, a když jsme jim důvod sdělily, reagovali pro nás jen těžko pochopitelnou otázkou, zda vybrané peníze půjdou až do Ruska. Ale braly jsme to nakonec s humorem,“ loučí se dívky s příslibem, že budou uvažovat nad tím, jak kulturu svých středu Evropy hodně vzdálených národů současným kolegům na akademické půdě v budoucnu v zájmu lepšího vzájemného poznání přiblíží. Ivan Augustin

Galina Afanasyeva

Foto ian

strana 28

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

Dvě výstavy polských fotografů z Poznaně

Andrzej P. Florkowski - z cyklu Prostory vystaveného v ostravské Galerii Opera Foto archiv

Ostravská Galerie Opera hostí až do 13. dubna autorskou výstavu předního polského fotografa, profesora Akademie výtvarných umění v Poznani Andrzeje P. Florkowského. Pod názvem Prostory je malou rekapitulací jeho tvorby z posledních let. Připravily ji Národní divadlo moravskoslezské, Generální konzulát Polské republiky v Ostravě, Polský institut v Praze, Akademie výtvarných umění v Poznani a Institut tvůrčí fotografie (ITF) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity (SU). Soubor představuje rozměrné barevné fotografie ze souborů Prostory, Zodiak, Pravidla hry a Portréty. Florkowski (nar. 1951) se dlouhodobě věnuje barevné fotografii a mj. intenzivně zkoumá vztah mezi světlem a její barevností. Ten je také tématem jeho posledního souboru Prostory. Využívá dlouhý expoziční čas a fotografuje v situacích, kdy díky nízké intenzitě světla lidské oko vidí už nebarevně a neostře nebo jen tmu. V těchto okamžicích zúročuje specifickou schopnost fotografie vytvořit při dlouhé expozici záznam vzhledu předmětů odrážejících minimum světelných paprsků, tedy vytvo-

řit zobrazení ukryté, nehmotné části našeho světa. Zdůrazňuje, že je to právě světlo, které určuje vzhled, barevnost a tedy i naše vnímání věcí. V souboru Prostory tak fotografoval moře a detaily mořského pobřeží. Pravidelný dech vlnící se mořské hladiny a vodní páry při takovém dlouhodobém „lapání světla“ vytváří na snímku sametově hebkou, neostrou hmotu a světlo opálově modré a růžové tóny. Ztrácí se možnost rozlišení, co je nad hladinou a co ukryto pod ní, předměty pozbývají barev, jimž jsme uvyklí, a narušuje se i reálný prostor. Díky fotografickému, technickému záznamu spatřujeme poetický až přízračný svět, prostor, který je nám jinde než na fotografii odepřeno spatřit. Podobně důležité postavení má světlo i v jeho předchozích souborech Zodiak (Zvěrokruh) a Pravidla hry, kde často vycházel z principů reklamní fotografie, která mu byla vždy blízká a sám se jí věnuje jako profesionální fotograf. Ve snímcích ze souboru Pravidla hry reaguje na stereotypy konání. Pro jejich ozřejmění využívá všeobecně známá pravidla her, jako jsou šachy, domino, kostky, vrhcáby atd. Florkowski vystudoval dějiny umění na Univerzitě Adama Mickiewicze v Poznani. V osmdesátých a devadesátých letech se věnoval reklamní fotografii. Od roku 1988 pracuje na poznaňské Akademii výtvarných umění. Vyučuje reklamní fotografii na katedře fotografie a od roku 1999 je na této škole proděkanem pro dálkové studium Fakulty multimediálních komunikací. V devadesátých letech byl nezávislým producentem Polské televize v Bostonu. Tomáš Pospěch

S tvorbou jeho kolegů – pedagogů distančního studia fotografie na Akademii výtvarných umění v Poznani – pak do 24. dubna seznamuje své návštěvníky opavský Dům umění. Vystavují tu Krzysztof J. Baranowski, Grzegorz Grzesik, Piotr Chojnacki, Piotr Kurka, Natalia LL, Monika Lisiecka, Wojciech Müller, Jerzy Olek, Janusz Oleksa, Grzegorz Przyborek, Witold Przymuszala, Józef Robakowski, Marian Schmidt, Leszek Szurkowski, Stefan Wojnecki, Piotr Wolyński a další a zastoupen je též Andrzej P. Florkowski. Jejich vystoupení Společná místa (Miejsca wspólne) dokumentuje další pokračování kontaktů mezi SU a Akademií výtvarných umění (Akademia Sztuk Pięknych) v Poznani, které byly na jaře 2002 stvrzeny podpisem smlouvy o spolupráci na úrovni rektorů obou škol. Po výstavě pedagogů ITF v Poznani je probíhající přehlídka prací (impulsem k jejímu uspořádání bylo loňské 10. výročí existence distančního studia fotografie v Poznani) jejich polských protějšků opatřená reprezentativním katalogem další z významných kulturních událostí, které smlouva uzavřená na léta 2002-07 posvěcuje. (ian)

Z vernisáže výstavy poznaňských pedagogů-fotografů v Opavě Foto Vojtěch Bartek

V Kabinetu fotografie Každodenní Litva Institut tvůrčí fotografie (ITF) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity uspořádal ve spolupráci se Svazem litevských uměleckých fotografů ve Vilniusu, Pražským domem fotografie a Společností FOTOFO v Bratislavě výstavu celosvětově uznávaného tvůrce Antanase Sutkuse nazvanou Každodenní Litva. V Kabinetu fotografie opavského Domu umění potrvá do 24. dubna. Významný představil humanistické dokumentární fotografie se narodil v roce 1939. V letech 1958-63 studoval žurnalistiku na univerzitě ve Vilniusu. Od roku 1969 pracuje jako nezávislý fotograf. Žije a pracuje ve Vilniusu. Byl jedním ze spoluzakladatelů

a zároveň prezidentem Svazu litevských uměleckých fotografů, který prosazuje fotografii jako samostatný obor výtvarného umění. Během svého mnohaletého působení a se vzrůstajícím oceněním litevských fotografů na domácí i mezinárodní scéně se Svaz litevských uměleckých fotografů uznávanou neziskovou institucí zaměřenou na médium fotografie. V jeho čele stojí Sutkus i dnes. Hlavní obsahovou náplní Sutkusových fotografií je člověk, jeho životní příběh, prostředí, v němž žije, jeho stopy, které po sobě na této zemi zanechává, člověk různého náboženského, kulturního a sociálního původu. Mezi jeho

nejvýznamnější práce patří cyklus „Lidé z Litvy“, stále trvající projekt, který dokumentuje kulturní, politické, sociální a společenské poměry a změny v životě lidí v Sutkusově rodné zemi. Jeho cílem, dle autorových vlastních slov, je „pokusit se o vykreslení portrétu současného člověka…., protože budoucí generace budou hodnotit náš způsob života, naši kulturu a náš vnitřní svět na základě fotografií.“ Výstava představuje soubor černobílých fotografií z období od r. 1959 až do současnosti. Řada těchto snímků nemohla být publikována v Sovětském svazu a svého zveřejnění se dočkala až v 90. letech, mj. i na fotografických

festivalech v Moskvě, Kyjevě a Bratislavě a v Pražském domě fotografie. ITF uvádí tuto výstavu v rámci plodné spolupráce se Svazem litevských uměleckých fotografů. Loni se díky ní představil na Dnech fotografie v Kaunasu výstavou diplomových prací svých studentů a expozicí Tomáše Pospěcha, na Litevské právnické univerzitě ve Vilniusu a v Muzeu Thomase Manna pak expozicí Tušení souvislostí Zdeňka Stuchlíka a v galerii Prospektos ve Vilniusu výstavou fotografií Vladimíra Birguse z let 1981-2004. Letos na podzim uvede ITF v Ostravě práce dalších dvou klasiků litevské fotografie Aleksandrase Macijauskase a Romualdase Požerskise. (TP)

březen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 29

Univerzita seniorů s přednáškami z knihovnictví

Přednáškou doc. PhDr. Milady Pískové, CSc., vedoucí oddělení knihovnictví Ústavu bohemistiky a knihovnictví (ÚBK), z dějin knižní kultury zahájila 3. března Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity (SU) letní semestr Univerzity třetího věku. V jeho programu je devět setkání s pedagogy Ústavu bohemistiky a knihovnictví, pro něž je opět vymezen čtvrteční čas od 16.25 do 18 hodin. Ke vstupu do auly SU Na Rybníčku budou senioři nově využívat průkazy, jimiž chtějí pořadatelé vyřešit případné problémy s účastí těch, kdo se předem nepřihlásili. Úvodní výklad v dalších lekcích podrobněji rozvedou témata věnovaná současným trendům informační vědy, estetickému vnímání literárního díla, vědeckým a odborným knihovnám a psychologickým aspektům procesu četby. Stranou nezůstanou ani nové formy publikování a jejich odraz v informační etice. „I tentokrát jsme se snažili koncipovat celý semestr tak, aby posluchači získali především nové poznatky, s nimiž se v době svých studií setkat zkrátka nemohli, a proto věříme, že je přednášky zaujmou,“ řekla k obsahu celého cyklu proděkanka opavské fakulty SU PhDr. Irena Korbelářová, Dr. „Některé z nich navíc přímo navazují na nedávnou česko-slovenskou konferenci Kniha v 21. století,“ dodala. Knihovníky v závěru doplní i bohemisté, když cyklus uzavřou přednášky vedoucího ÚBK doc. PhDr. Jiřího Urbance, CSc., Literární text v knize a na internertu a Mgr. Libora Martinka, Ph.D., na téma Literatura v překladech.

Aktivity těch, kdo v Opavě pečují o výchovu budoucích knihovníků, se tak rozšiřují též na širokou osvětovou činnost. „Jsme rádi, že se nám pro ni v rámci Univerzity třetího věku dostalo prostoru. Vždyť mladé adepty studia knihovnictví mohou při jejich rozhodování o budoucím uplatnění pozitivně ovlivnit i jejich babičky či dědečkové,“ uvedla za organizátory cyklu PhDr. Eva Křivá. Její slova potvrdila premiéra přípravného kurzu pro uchazeče o kombinované bakalářské studium knihovnictví. Přednášky byly v krnovském Vzdělávacím centru SU rozloženy do dvou pátků a sobot (11. a 12. a 25. a 26. března). „Smyslem kurzu je v rozsahu 20 hodin posluchače seznámit se základy knihovnictví a potřebnou literaturou, která by jim usnadnila zvládnout písemné testy přijímacího řízení,“ uvedla za organizátory akce Křivá. Jak dále informovala, zájem o výuku projevilo celkem 27 uchazečů. Vyslechli jak přednášky vedoucích pracovníků Národní knihovny ČR v Praze a knihovníků z praxe, jimiž budou ředitelka Knihovny Petra Bezruče v Opavě Mgr. Zuzana Bornová a její kolegyně z Regionální knihovny v Karviné Mgr. Barbora Koneszová, tak samotných pedagogů oddělení knihovnictví ÚBK. „Pokud se nám přípravka osvědčí, chceme v jejím pořádání pokračovat každoročně. Zároveň má přednášejícím posloužit jako ostrá zkouška na zamýšlenou letní školu knihovnických studií,“ řekla vedoucí pracoviště knihovníků na opavské fakultě SU doc. Písková. (ian)

Přípravný kurz pro mladé matematiky potřetí

Přípravu k maturitě z matematiky a blížícím se přijímačkám na vysokou školu by měl významně usnadnit kurz, který pro všechny zájemce zvláště z řad gymnazistů letošních maturitních ročníků již potřetí organizuje Matematický ústav Slezské univerzity (SU) v Opavě. Jeho první lekce se přes uskutečnila v učebně R2 univerzitní budovy Na Rybníčku v pátek 25. února. „Poznatky ze dvou předešlých let potvrzují, že o přípravku je mezi střečdoškoláky zájem,“ říká RNDr. Lenka Kozáková, Ph.D., hlavní odborný grarant kurzu, a potvrzuje, že někteří z jeho účastníků jsou dnes posluchači Matematického ústavu. Jejich následovníci mohou tentokrát absolvovat deset lekcí, a to vždy

v pátek od 15 do 16.30 hodin. Přípravka tedy skončí 29. dubna. Účastníky kurzu byli zatím především studenti z opavských středních škol, ale jeho termín je volen tak, aby pokud možno vyhovoval rovněž přespolním. Organizátoři si ověřili, že v průběhu týdne mají maturanti velký zápřah, a proto pátky považují za nejvhodnější. „Navíc vyhovují těm, kdo do Opavy musejí dojet. Tak vloni jsme se v kurzu setkali se studentem prvního ročníku Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě, který si sem přišel zopakovat základy středoškolské matematiky, protože usiloval o přijetí na jinou vysokou školu,“ objasňuje Kozáková. Lze dodat, že první lekci považují pořadatelé kurzu za jakousi seznamovací

a nevyžadují za účast na ní žádný poplatek. „Teprve ti, kdo se poté rozhodnou pokračovat, uhradí kurzovné 500 korun,“ dodává a jeho výši pokládá ve srovnání s jinými vysokými školami za výhodnou. Jednotlivé lekce kurzu jsou zaměřeny na to, aby v nich byl postupně podán celkový souhrn středoškolské látky, a postaveny na přijímačky, které absolvují uchazeči o studium na Matematickém ústavu SU. „Probíráme vzorové příklady, ale vedle nich mohou samozřejmě obsah výuky ovlivnit sami účastníci kurzu. Velmi rádi jim vysvětlíme to, v čem si nejsou zcela jisti a kde vidí své rezervy,“ konstatuje Kozáková i za svou kolegyni Mgr. Renatu Otáhalovou, s níž se při vedení kurzu pravidelně střídá. (ian)

strana 30

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

Vídeň z pohledu archivního badatele

Budova Rakouského státního archivu na Nottendorfergasse od stanice metra Foto archiv

Na cestě do Rakouského státního archivu momentka z vídeňského metra Foto archiv

Vchod do budovy Rakouského státního archivu na Nottendorfergasse Foto archiv

Díky grantovému programu Fondu rozvoje vysokých škol se do Vídně minulý rok z Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity vypravili také dva posluchači doktorského studia na Ústavu historie a muzeologie. Zatímco Olga Gebauerová si stanovila za úkol vyhledat a zhodnotit nové materiály k osobě opavského advokáta, starosty a významného rakouského politika 19. století Franze Heina, Jiří Šíl studoval archivní dokumenty k vývoji kultury a vzdělanosti české společnosti ve Slezsku ve druhé polovině 19. století, které jsou uloženy ve fondech vídeňských centrálních úřadů, pocházejících z období konce habsburské monarchie. Oba doktorandi mohli nejen okusit rozdíly českého a rakouského archivního systému, ale i život metropole v blízkém zahraničí. První věc, které si člověk všimne po příjezdu na vídeňské Jižní nádraží, je systém a ceny městské hromadné dopravy. Vídeň má pět linek metra a téměř všechny důležité archivy najdete kolem trasy U3. Oproti pražskému metru hlásí ve Vídni následující stanici při odjezdu z předchozí, takže by jste ve vagónu neměli příliš dřímat, aby jste nepřejeli. Zato však hlášení obsahuje také čísla hlavních navazujících linek pozemní dopravy. Je třeba si ale zvyknout na číslovku „ens“ místo „eins“ a místo anglického slůvka CITY, označujícího stanice v centru u Svatoštěpánského dómu, se z reproduktoru ozve cosi jako „Zity“. Vídeňské tramvaje působí obstarožným, ale úctyhodným dojmem a zejména v zimě cestující ocení inteligentní způsob zavírání jejich dveří. Centrem křižuje několik linek mikrobusů. Doprava po Vídni je drahá, ale je možno využít celkem širokou škálu slev. Jenom je pro člověka, který je ve Vídni poprvé, těžké pochopit, proč týdenní jízdenka stojí pěkných 12,5 euro a třídenní je o pouhých 50 eurocentů levnější. Pokud vystoupíte na trase metra U3 ve stanici Erdberg, naskytne se Vám přes silnici pohled na monumentální a moderní budovu centrály Rakouského státního archivu. Ten, na rozdíl od situace v ČR, organizačně spadá přímo pod Spolkové

kancléřství, a ne pod Ministerstvo vnitra. Překvapivě se to ale odráží celkem nepříznivě na jeho současném stavu, kdy je personál největšího a nejvýznamnějšího rakouského archivu citelně zredukován. Kromě toho jsou od ledna 2004 vybírány poplatky za vstup do archivu - věc u nás nevídaná. Můžete si pořídit vstupenku na pět nebo dvacet libovolně zvolených pracovních dní v průběhu roku nebo rovnou roční předplatné jako na časopis. V archivní knihovně pracuje jeden člověk místo dřívějších čtyř a ze dvou kopírek určených pro běžné badatele bývá neustále jedna porouchaná. Personál je ale milý a komunikativní. Když vám s milým úsměvem odvětí ve vídeňské němčině „jo“ místo „ja“, připadáte si na chvíli „jako doma“. V rakouském archivu jste také více vedeni k samostatnosti. Nemají většinou tak podrobné archivní orientační pomůcky, jako inventáře, katalogy a rejstříky. Může se tedy stát, že na požadovanou písemnost narazíte v předloženém denním limitu písemností napodruhé, napotřetí nebo vůbec. Také připravený archivní materiál si vyzvedáváte v příručním skladu sami. Zde je vám totiž promptně vyhrazena jedna očíslovaná police a zároveň je k ní

přidělena i osoba plniče. Občas tento zodpovědný činitel, s nímž je potřeba vycházet obzvláště dobře, prohodí nějakou veselou historku, jako tu o studentech historie ze Slovinska, kteří přijeli dlouhodobě studovat do vídeňského archivu, aniž by uměli číst „deutsche Altschrift“, tedy německé zběžné písmo - kurent, bez něhož si můžete v archivu mnohdy číst nanejvýš orientační tabulky a zákazy. Proto si údajně oni zmínění Slovinci nechali dokumenty plošně nakopírovat s tím, že se to doma doučí. Mimochodem, zapomeňte v rakouském archivu na digitální fotoaparát, téměř vše se buď kopírovat nesmí, nebo se zadává k namnožení archivnímu personálu. Výjimku tvoří některé dokumenty vzniklé po roce 1900 – ty si může badatel za příznivou cenu nakopírovat sám. Tímto způsobem autor tohoto příspěvku získal několik set kopií aktového materiálu agendy Ministerstva vnitra a Ministerstva kultu a vyučování, které jsou využitelné pro další studium problematiky české společnosti ve Slezsku v letech 1860-1918. Vesměs šlo o dokumenty v Opavě nedochované, protože shořely při přechodu fronty na konci druhé světové války. Ironií osudu pro některé časové úseky relevantní písemnosti shořely ve Vídni také, a to již v roce 1927. Naštěstí byly v nedávné době k některým významným pohořelým fondům konečně vypracovány nové příručky, v nichž zpopelněné písemnosti již nefigurují. Pokud zamíříte do Vídně na delší než jednodenní pobyt, jistě oceníte možnost levnějšího ubytování. Na spoustu historických badatelů z českých zemí můžete narazit např. v ubytovně Pazmaneum na Boltzmanngasse, která by se mohla pyšnit titulem „nejlépe střežená ubytovna ve Vídni“. Budova Pazmanea leží totiž hned vedle ambasády USA, jejíž ochranka budí respekt. Můžete proto strávit nerušenou noc v budově kněžského semináře, který navštěvoval kdysi i pozdější prezident Slovenského štátu Jozef Tiso. Když druhého dne odcházíte, může se vám stát, že odpovíte na pozdrav již nevědomky vídeňským „auf vídršéén“. Jiří Šíl

Ubytovna Pazmaneum na Boltzmanngasse

březen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 31

Když se řekne Voskovec a Werich

Na kresbě Adolfa Hoffmeistra poznávali studenti velké osobnosti naší kultury

Už více než před rokem jsme se o svěřencích Emanuela Křenka zmínili poprvé. Od té doby se jeho předmět Divadelní formy v kultuře, který čtvrtým rokem vyučuje na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity, dále rozvinul. Nejlépe to dokládá práce samotných studentů druhého ročníku oboru Česká literatura v něm. Křenek je totiž v dobrém přesvědčuje, aby se nebáli a sami psali. Umí je k tomu inspirovat; vždyť nápady doslova hýří po celá ta dlouhá léta, kdy o sobě nejen víme, ale nejednou jsme své síly spojili. Jak zapomenout třeba na jeho komponované pořady Prošli opavským jevištěm, jak nevzpomenout jeho aktivit slovesných, výtvarných i hudebních! Myslím, že ti, kdo si Divadelní formy v kultuře zapsali, jsou v povolaných rukou. Výuku totiž Křenek zakládá na svých zcela autentických zkušenostech velkého znalce českého kulturního prostředí, na zážitcích z neopakovatelných setkání s předními herci, spisovateli, výtvarníky i hudebníky. A tam, kde se slov nedostává, mohou mu pomoci jeho fotogra-

Repro archiv

fie, jedinečná sbírka výtvarných děl i knih, bez nichž by nemohl naplno prožít jediný den. Studenti si to uvědomují, a tak se snaží dělat mu radost. Poznávají však, že si dovedou udělat radost také sami sobě. „Sérii našich setkání v zimním semestru jsme začali zadáním tématu Prase a prasátko. Když jsem si přečetl některá dílka, která posléze individuálně hodnotím, přivítal jsem jejich vtip, nadsázku, hravost. Našly se mezi nimi texty jako stvořené pro novinový sloupek, fejeton a v jednom případě dokonce povídku. Oceňuji, že nebyly napsány s cílem splnit úkol, ale jako příležitost uplatnit fantazii či asociace. Jmenovat nebudu, mí žáci budou okamžitě vědět, koho z nich mám na mysli. Vždyť s hodnocením a počtem vykřičníků za jejich výkony byli všichni seznámeni,“ říká Křenek. Není to ovšem jeho poslední pozitivní zkušenost s tím, že tvůrčí vklad, s nímž k výuce přistupuje, nese ovoce. „Na startu letního semestru jsme využili příležitost letošního centenaria narození Voskovce a Wericha. Podívejte se, jak to dopadlo,“ pokračuje Křenek a pro ilustraci předkládá

řádky Marcely Lauterbachové a Lucie Zemanové. V ukázce proto naznačme, jak se tématu chopila prvně jmenovaná. „Co se mi vybaví, když se řekne V + W? Hlavně doba, kterou znám jen z vyprávění rodičů a prarodičů, válečné úsilí a poválečná tragédie, pak ta vleklá, nehybná léta exilu, to všechno. Voskovec s Werichem byli legrace a moudrost dohromady – satira a pokora. Werich je divadlo, pohádky, Kampa, herec, kuchař, básník, rybář, filozof, chalupník, cestovatel a hlavně člověk, který umí vidět nejprostší věci života jako ty nejsložitější a okořenit je tím správným způsobem. V + W je cosi mimo všechny hodnoty, něco, co neodmyslitelně souvisí se ztracenou svobodou, s pokrokem, s radostí, a co se opět vrátí, až válka skončí. Řekla bych, že V + W se stali pro generaci mých rodičů a prarodičů zaživa mýtem a nejspíše to také cítili, a proto se jim po válce tak těžko navazovalo a vlastně se jim už nikdy navázat nepodařilo… Faktem však je, že i ten největší kulturní barbar zná alespoň útržek z tvorby těchto dvou pánů, kteří v našich duších zanechali nezapomenutelné a již nikdy nesmazatelné kulturní dědictví.“ Jaká budou další témata setkání Emanuela Křenka a studentů v Divadelních formách kultury? „Mnoho jsem se věnoval Skupině 42, a tak chci její duchovní odkaz předat i těm, pro něž je spojení s jejími členy možné už pouze zprostředkovaně. Já měl to štěstí, že je dobře poznal osobně a myšlenky na ně mě provázejí vlastně celý život,“ reaguje Křenek a nezapomíná ani na otázky jazyka a řeči, jimž dává prostor jako jedné z hlavních výukových linií svého předmětu. Proto ocenil vyznání Michaely Michalcové, která v seminární práci napsala, že je českým jazykem „postižená“. Ona a jí podobní dostanou proto příležitost své práce veřejně prezentovat. Do atria budovy opavské fakulty na Masarykově uluci jste ke květnovému setkíání s nimi zváni i vy. Ivan Augustin

Obrazový koncert Musica Sacra Pictus Výjimečným zážitkem se poro všechny diváky a posluchače stala premiéra obrazového koncertu české barokní a soudobé hudby pro jedny varhany a 268 fotografií Musica Sacra Pictus, k níž v Městském domě kultury Petra Bezruče v Opavě došlo ve čtvrtek 3. března. Společný nápad realizovali po půl roku trvajícím intenzivním úsilí autor fotografií Karel Stuchlík a hudební pedagog, sbormistr, dirigent a klavírní a varhanní interpret Petr Škarohlíd. Prvního známe ze spolupráce při propagaci

příprav a posléze též oficiálního otevření univerzitní budovy Na Rybníčku, druhého jako dlouholetého šéfa Komorního pěveckého sboru Slezské univerzity. Projekci Stuchlíkových fotografií, které vznikly při jeho četných toulkách Slezskem (Opava, Šerák a Keprník, Praděd a Rejvíz), provází hudba barokních skladatelů (František Xaver Brixi, Jan Evangelista Kypta, Jan Křtitel Kuchař), snímky ze Slovenska pak autoři obrazového koncertu zkomponovali s dílem na premiéře přítom-

ného Zdeňka Pololáníka. Co dodat? Vedle doporučení, že by neměl uniknout vaší pozornosti, i přímluvu pro jeho případné využití v klubovém prostředí či v atmosféře univerzitní auly, třeba v podobě doprovodného společenského programu některé ze zde pořádaných konferencí. A ještě malá poznámka na závěr. Pololáník (1935) i Škarohlíd (1945) jsou letošními jubilanty, a tak by jim zájem akademické obce naší univerzity o jejich a Stuchlíkův projekt udělal určitě radost. (ian)

strana 32

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

Libor Knězek píše o Františku Horečkovi Na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity (SU) v Opavě působí v poslední době jako externista PhDr. Libor Knězek, CSc., velmi zasloužilý svou dlouholetou činností na Slovensku. Ač původem Čech z Frenštátu pod Radhoštěm, ke Slovensku přilnul a pohyboval se tam ve spisovatelských kruzích jako propagátor, hodnotitel, organizátor, ale též jako tvůrce populárních příruček o regionálních literárních tradicích. V posledních letech na zdánlivém „odpočinku“ žije více v rodném městě, nicméně do Bratislavy často jezdí a kontakty mezi českou a slovenskou literární scénou stále udržuje. Je pozoruhodné, jakými kulturními tradicemi se tento podradhošťský vcelku nevelký Frenštát může prezentovat. Již od dob Palackého, rodáka z nepříliš vzdálených Hodslavic, se tam udržuje souvislá linie jinde nezvyklých aktivit, spisovatelských letních soustředění, výstav, edic, přednášek a besed. Zdánlivě je to vše soustředěno do jakéhosi regionálního mikrokosmu, s připomínkami až detailních místních tradic, a přesto za tím vším cítíme trvalé vědomí, že je to město, jemuž vévodí bájná hora Radhošť, opředená mytologií až z dávné slovanské doby, se symbolikou celonárodního významu.

Nelze se divit, že i Libor Knězek se v těchto letech soustředil na psaní knih o kulturních tradicích Frenštátu. V Novinách Slezské univerzity již dříve bylo vzpomenuto jeho životního výročí a dosavadního díla, stejně jako skutečnosti, že za jiné dílo nazvané Ve Frenštátě mají rádi poezii získal v loňském roce Cenu Egona Ervína Kische, ovšem dnes informujeme

o jeho poslední publikaci s názvem S Radhoštěm v erbu (Čtení o životě a tvorbě Františka Horečky). Vydalo ji v roce 2004 brněnské nakladatelství Doplněk a její autor – kromě vlastních vzpomínek na tohoto spisovatele, malíře a organizátora – čerpal z Horečkovy literární pozůstalosti v Památníku Petra Bezruče v Opavě i z textů a údajů, jež jsou uchovány v prostředí další generace, tj. spisovatelových synů. Základem této knihy je životopisná kostra, samotné literární dílo stojí v podání Knězkově poněkud v pozadí. Vše je podáno přístupným a živým slohem, zvláště přitažlivé pak jsou kapitoly o Horečkově působení za první světové války, kdy se mu – nedobrovolně v uniformě rakouské armády – dostalo příležitosti poznat prostředí východní Haliče (dnešní západní Ukrajiny) a severní Itálie. Vše je psáno s láskou ke frenštátským kulturním tradicím, jejichž svorníkem a podněcovatelem byl po dlouhou dobu právě František Horečka (1894 - 1976), který kromě řady prozaických titulů i poezie vydal též knížku Frenštátský literární salón. A pokud víme, náš neúnavný pedagog Libor Knězek pracuje na další knize o jiném spisovateli spjatém s Frenštátem a beskydskou krajinou, jímž byl Josef Kalus (1855 - 1934). Jiří Urbanec

Kolokvium nejen o Janu Mukařovském V pražském sídle Ústavu pro českou literaturu (ÚČL) Akademie věd ČR se 8. února uskutečnilo kolokvium Český strukturalismus po poststrukturalismu, uspořádané k 30. výročí úmrtí nejvýznamnějšího představitele českého literárněvědného a estetického strukturalismu Jana Mukařovského (11. 11. 1891 – 8. 2. 1975). Setkání do jisté míry navazovalo na loňské kolokvium věnované osobnosti a dílu literárního vědce Felixe Vodičky (11 .4. 1919 – 5. 1. 1974). Záměrem letošní akce, jejímž garantem byl Lubomír Doležel, zakladatel bohemistiky v Oddělení slovanských jazyků a literatur na univerzitě v Torontu a nyní emeritní profesor University of Toronto, bylo nejen připomenout Mukařovského významný přínos pro myšlení o literatuře a estetiku, ale především promyslet, co je dnes z Mukařovského díla ještě živé. Proto značná příspěvků hledala souvislosti českého strukturalismu a současné literární vědy. V úvodním obecněji laděném bloku vystoupili Emil Volek (Arizona State University, Tempe) s příspěvkem Jan Mukařovský redivivus: Co zůstalo z tradice a dědictví Pražské školy?, L. Doležel, který se zabýval Mukařovského přispěním k teorii vyprávění (Problémy historického studia literární teorie: naratologie Jana Mukařovského), a Miroslav Červenka (ÚČL Praha) s referátem Teorie verše v Pražském lingvistickém kroužku z perspektivy současnosti. Další skupina příspěvků se věnovala filozofickým předpokladům českého strukturalismu (Jaroslav Hroch, Masarykova univerzita, Brno), vztahu strukturalismu a interpretace (Jan Schneider, Univerzita Palackého, Olomouc), podobnostem a rozdílům českého strukturalismu a tzv. recepční estetiky (Jiří Holý, Univerzita Karlova, Praha) a souvislostem strukturalismu s poststrukturalismem (Ondřej Sládek, ÚČL Brno). Příspěvky třetího bloku ukázaly, že dynamické pojetí struktury a nezavrhování subjektu (oproti spíše statickému a subjekt opomíjejícímu strukturalismu francouzskému) činí z české strukturalistické školy tradici, na níž

je stále možno navazovat a jejíž impulzy stojí za to domýšlet. V této části kolokvia vystoupili: Milan Jankovič (ÚČL Praha) s referátem Významové sjednocení „jako úkol“. (K jeho dynamickému pojetí u J. Mukařovského); Tomáš Kubíček (ÚČL Brno): K otázce subjektu; Aleš Haman (Jihočeská univerzita, České Budějovice): K totožnosti literárního díla. Poetologickými, ale především estetickými pracemi Mukařovského se zabývaly příspěvky Herty Schmidové z Universität Postdam (Poznání a zájem v estetice J. Mukařovského (1932-43) a v aktuální vědě o kultuře) a Alice Jedličkové z pražskéhoÚČL (Mají strukturalismus a poststrukturalismus společný předmět?). V tomto tematickém bloku vystoupil také Libor Martinek z Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě s příspěvkem K pojetí estetické hodnoty v díle Jana Mukařovského a jeho následovníků, v němž se zamyslel nad strukturalistickým pojetím estetické hodnoty coby dynamickým děním spočívajícím v kvalitativně novém uspořádání prvků díla během jeho konkretizace. Martinkův příspěvek neméně zaujal posluchače tam, kde se věnoval recepci Pražské školy v polské literární vědě; L. Doležel v diskusi uvedl, že o působení českém strukturalismu nelze uvazovat pouze v kontextu západní Evropy a Spojených států, neboť stejně tak důležitá je jeho odezva v zemích střední Evropy. Závěrečné příspěvky kolokvia – Marie Kubínové (ÚČL Praha), Pavla Jiráčka (Brno) a Bohumila Fořta (ÚČL Brno) – nastínily možnosti metodologických přesahů českého strukturalismu. V diskusi, do které se zapojily také ostatní významné osobnosti literární vědy (rusista a estetik Zdeněk Mathauser, literární historik Zdeněk Pešat aj.) mnohokrát zaznělo, že i po postrukturalistickém obratu v literární vědě zůstává tradice českého uměnovědného strukturalismu stále živá: zvláště tam, kde vstupuje do dialogu s jinými pohledy na literaturu a umění vůbec. Jan Heczko

březen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 33

Cenné ruské zkušenosti fyziků-doktorandů

Budova, v níž je ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně umístěna Flerovova laboratoř jaderných reakcí Foto archiv

Proč mají posluchači doktorského studia na Ústavu fyziky (ÚF) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě Mgr. Josef Juráň, Mgr. Martin Vojík a Mgr. Jiří Vysoudil následující řádky o své loňské účasti na letní praxi v Rusku za dosud aktuální? Svěřenci školitele prof. Ing. Petera Licharda, DrSc., jimi chtějí své případné následovníky upozornit na to, že i letos bude příležitost tuto zajímavou zkušenost absolvovat. Nabízí se jim nejen letní praxe (od 12. července do 4. srpna), ale také letní škola o radiační medicíně (od 30. června do 11. července; http: //uc.jinr.ru/3SummerSchool/index.html). Studijní pobyt ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v Dubně zprostředkovaný Ing. Ivanem Šteklem, CSc., z Ústavu technické a experimentální fyziky Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze a hrazený z prostředků grantu Výboru pro spolupráci se SÚJV Dubna si jeho výše jmenovaní účastníci pochvalují. „Přestože naším oborem je Teoretická fyzika a astrofyzika a praxe byla určena především pro experimentálně zaměřené fyziky, kontakt s praxí a vyzkoušení si práce s experimentem považuji za velmi užitečné,“ říká Juráň. Trio vyslanců z ÚF se tedy v období od 30. června do 29. července loňského roku dostalo do skupiny 14 účastníků z České a Slovenské republiky, jimž byl pobyt v Dubně mezi ostatními kolegy např. z Ruska, Bulharska, Polska, Rumunska, SRN a Ukrajiny umožněn. Jeho první část tak společně absolvovalo na pět desítek fyziků. Pro SU není v této souvislosti bez zajímavosti ani skutečnost, že dalšími zastoupenými vysokými školami z ČR a SR byly už pouze ČVUT, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy a Univerzita Komenského v Bratislavě. „První dny vyplnily intenzivní přednášky, zaměřené na fyziku nízkých a středních energií, které se později ve druhém a třetím týdnu střídaly s praxí v laboratořích, kam nás rozdělili po zhruba desetičlenných skupinách. Mohu říct, že jsme

Josef Juráň (nahoře) a Martin Vojík ve své pracovně v budově Filozoficko-přírodovědecké fakulty na Bezručově nám. 13 Foto ian

měli štěstí jak na experimentální pracoviště, v našem případě šlo o Flerovovu Laboratoř jaderných reakcí, tak na vedoucího této praxe Borise Nikolajeviče Markova, který se nám opravdu věnoval,“ říká k obsahu letní praxe Juráň a dodává že celý pobyt v Dubně organizoval samostatný subjekt SÚJV tzv. Univerzitní centrum. Pokud se jedná přímo o laboratoř, v níž

Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně byl založen v roce 1956 a sdružuje 18 členských zemí z Evropy a Asie Foto archiv

Přírodní dominantu města Dubny ležícího asi 130 km severně od Moskvy vytváří charizmatická ruská řeka Volha Foto archiv

doktorandi ÚF pracovali, nese jméno svého zakladatele a ředitele Georgije Nikolajeviče Flerova (1913-90), který v SÚJV, založeném v roce 1956, působil v prvních třech desetiletích jeho existence, přesně v letech 1957-89. Laboratoř provádí výzkum především v oblasti fyziky těžkých iontů, např. experimenty s iontovými svazky stabilních a radioaktivních izotopů při syntéze těžkých jader. „Prohlédli jsme si některá experimentální zařízení, příkladně zařízení pro výrobu filtrů používaných v nanotechnologiích. Ve dvojici s kolegou Vojíkem jsme byli detailně seznámeni s experimentálním zařízením Fobos měřícím radioaktivní rozpad chemického prvku Californium,“ popisuje Juráň. „A ptáte-li se na největší zážitek z pracoviště vybaveného moderní technikou, pak za něj všichni tři považujeme možnost obsluhy elektronového mikroskopu,“ netají své dojmy Vojík. Ale vraťme se ke druhé části studijního pobytu v Dubně. Tou byla devítidenní škola s názvem Vybrané partie z jaderné teorie pořádaná Bogoljubovou laboratoří teoretické fyziky SÚJV. Zaměřena byla také na fyziku nízkých a středních energií a absolvovalo ji 70 účastníků. „S některými z nich se setkáváme i na odborných konferencích v ČR,“ potvrzuje Juráň, který již dříve studijně pobýval v Itálii a Arménii. „Atmosféru letní praxe ve městě ležícím asi 130 km na sever od Moskvy na soutoku řek Dubny a Volhy, které vědou žije i tím, že jeho ulice nesou jména předních světových fyziků, jsem si vychutnal. Dubna se dá hned v několika ohledech přirovnat k Opavě, např. počtem obyvatel nebo univerzitou, dosti podobnou Slezské univerzitě. SÚJV se svými sedmi laboratořemi představuje renomované centrum. Ostatně město, s nímž je spjato, si odborný svět trvale připomíná; vždyť 105. prvek periodické tabulky dostal jako projev uznání vynikajících výsledků dosažených právě v SÚJV jméno Dubnium,“ konstatuje Juráň. „Proto Ing. Šteklovi z ČVUT patří náš dík za poskytnutou šanci tento ústav navštívit a poznat,“ uzavírá. (JiaV)

strana 34

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

Diplomová práce o využití „krizáků“ Návrh na využití odborníků specializace Aplikovaná matematika pro řešení krizových situací v praxi je tématem, které si pro diplomovou práci vybrala posluchačka čtvrtého ročníku bakalářského studia tohoto oboru na Matematickém ústavu (MÚ) Slezské univerzity Miroslava Polášková z Kopřivnice. „Zdálo se mi zajímavé, vždyť se mě přímo týká,“ zdůvodňuje svou volbu a o dosud získané poznatky ve vztahu k němu je ochotna se podělit. Na první pohled by se mohlo zdát, že o možnostech uplatnění absolventů krizového řízení má alespoň základní představu každý. Ale ono se lehce řekne: No přece veřejná správa, tedy samospráva i státní správa, třeba obce a kraje, státní podniky, soukromé firmy, integrovaný záchranný systém, hasičské záchranné sbory, zdravotnictví… A jsme pomalu u konce. Ale co o tom povědět víc? „Ano, právě do toho jsem se pustila. Vedle okamžitého uplatnění v praxi a jejích potřeb však optimalizací výběru navazujícího oboru v podobě programování v excelu řeším i možnosti pokračovat ve studiu v prostředí českých a částečně i slovenských vysokých škol. Tady uplatňuji Saatyho metodu, s níž mi pomohl prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc., vedoucí

Katedry matematických metod v ekonomii Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné. Jedná se o jednu z metod vícekriteriálního rozhodování, která na základě zadání provádí párové

koresponduje i s našimi pocity. Zatímco matematické a informatické znalosti, stejně jako základů programování jsou na úrovni, v právu a jazycích kulháme,“ přiznává Mirka,

Miroslava Polášková v pracovně Ing. Jaromíra Sýkory, CSc., z Matematického ústavu při únorové konzultaci své diplomové práce Foto ian

porovnávání,“ sděluje diplomantka, jejímž školitelem je na MÚ Ing. Jaromír Sýkora, CSc. Postupujme však krok za krokem. Pokud jde o požadavky praxe na čerstvé absolventy oboru, zjištění, k nimž došla návštěvami na Městském úřadě v Kopřivnici, ale i na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje odpovídají představě zaměstnavatelů o mnohem větším právním povědomí nových uchazečů o místo. Druhou potřebou se jeví lepší jazyková vybavenost. „To ostatně

které dále oslovila čtyři desítky agentur pro vyhledávání práce a čtyři společnosti zabývající se mimo jiné též krizovým řízením a krizovým managementem. „Přestože závěry asi příliš neuspokojí, přece jen jsem si představovala, že reakce oslovených bude větší, vynaloženého úsilí nelituji,“ konstatuje. Sama vidí svou budoucnost v práci u záchranného hasičského sboru nebo v institucích zabývajících se výzkumem, ale než na ni dojde, je pevně rozhodnuta dále studovat. I proto

neváhala zmapovat veškeré dostupné možnosti, kde lze ve studiu pokračovat. U nás jsou jimi příbuzné obory na Policejní akademii ČR, Univerzitě obrany v Brně, Jihočeské univerzitě, Univerzitě Pardubice, Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava a Vysoká škola ekonomická v Praze, na Slovensku pak na Žilinské univerzitě, kde si Mirka účastí na dni otevřených dveří ověřila existenci přesně navazujícího oboru Občanská bezpečnost. Lze ho ovšem zatím studovat pouze úplně od počátku. „Zpět do prváku samozřejmě nechci a o tom, zda by se dalo plynule nastoupit hned do 4. ročníku, zkouším teď jednat,“ přiznává, ale neméně ji láká i Aplikace matematiky v ekonomii na Ostravské univerzitě, protože spolu s krizovým řízením ukončí v Opavě prakticky současně také studium svého druhého oboru Matematické metody v ekonomice. „Začala jsem s informatikou na Filozoficko-přírodovědecké fakultě a po roce přestoupila na Matematický ústav. Roky studia krizového řízení rychle uběhly a mé očekávání splnily. Věřím, že diplomka, kterou je završím, bude stejně užitečná, jako bylo pro mě to, co jsem tu získala od vyučujících a kolegů,“ říká na rozloučenou. Ivan Augustin

Výchova nových učitelů se bez praxe neobejde Slezskému gymnáziu v Opavě na Krnovské ulici patří primát mezi těmi partnery, s nimiž Slezská univerzita (SU) spolupracuje při realizaci týdenní pedagogické praxe posluchačů učitelských oborů. Z 35 studentů vyšších ročníků Filozoficko-přírodovědecké fakulty (FPF), kteří ji konali v listopadu loňského roku, zamířilo osm právě na Slezské gymnázium, s nímž má SU uzavřenu písemnou dohodu o spolupráci. Budoucím středoškolským učitelům češtiny, angličtiny a dějepisu se tu věnovali pedagogové Mgr. Zita Dočekalová, Mgr. Magda Hrstková, Mgr. Věra Podrazká, Mgr. Kamila Tkáčová a Mgr. Zdeněk Hrubý. Jak lze vyčíst z deníků, které jsou studenti SU jako podklad k udělení zápočtu z předmětu Souvislá jednotýdenní praxe povinni odevzdat, byli s jejím průběhem většinou spokojeni. „Při ústních pohovorech u zápočtu na

počátku ledna ocenili zvláště příznivou atmosféru na Slezském gymnáziu a pozitivní vztahy mezi pedagogy,“ zhodnotila obsah zpracovaných a uvedenými pedagogy praxe v této škole potvrzených deníků PhDr. Šárka Čížková z Ústavu pedagogických a psychologických věd FPF. Její kolegyně PhDr. Edita Ondřejová, Ph.D., se týdenním praxím věnuje už několik let a ví, že tzv. fakultních středních škol, jakou je Slezské gymnázium, by SU potřebovala více. „Myslím tím pochopitelně střední školy v místě, neboť nezbytný operativní kontakt s jejich pedagogy a možný dohled nad studenty v průběhu praxe z naší strany má pro první zkušenost adeptů učitelské profese značný význam,“ potvrzuje Ondřejová. Volba školy, v níž praxi vykonají, je však na samotných studentech. Vedle Opavy, kde naposledy proběhla také na Mendelově gym-

náziu, dále na Vyšší odborné a hotelové škole, Střední zdravotnické škole a v Integrované střední škole – Centru odborné přípravy, ji proto posluchači absolvovali i v místech svého bydliště (konkrétně v Moravskoslezském kraji v Bílovci, Českém Těšíně, Karviné, Novém Jičíně, Ostravě a Třinci, mimo kraj pak např. v Euroškole v České Lípě). „Kromě náslechů a mikrovýstupů praxe stejnou měrou sleduje i aktivní zapojení do života školy, příkladně v podobě účasti na třídních schůzkách, poradách, dozorech či při návštěvě knihovny,“ říká Ondřejová a v té souvislosti upřednostňuje možnost jejího konání na různých typech středních škol. „Naši studenti mají sice obecnou tendenci volit si gymnázia, ale rovněž zkušenost z praxe vykonané jinde jim může být pro budoucí pedagogické uplatnění velmi užitečná,“ dodává. (ian)

březen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 35

Vydařená předvánoční exkurze do Vídně došli až k Hofburgu – císařskému paláci a dnešnímu sídlu rakouského prezidenta. V jednom z jeho křídel, na Josefském náměstí, se nachází Rakouská národní knihovna. Ta byla postavena v roce 1726 a nachází se v ní 78 metrů dlouhý sál s kopulí, kde jsou uloženy písemnosti. Vyslechli jsme výklad prof. Gamillschega o její historii, jehož součástí byla i ukázka několika písemných památek (např. atlasů Uherska a Slovenska či map a plánů různých měst habsburské monarchie). Čtvrtým bodem programu Skutečnost, že jsme v úterý 14. prosince loňského roku brzy ráno stanuli na vídeňském nádraží Wien Südbahnhof, pro nás znamenala počátek velice zajímavé exkurze. Její náplní byla návštěva a prohlídka Rakouského státního archivu, Rakouské národní knihovny a Haus-, Hofund Staatsarchivu. Exkurze se zúčastnilo 31 studentů Ústavu historie a muzeologie (ÚHM) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě z oborů historie odborná, historie – muzeologie, učitelství pro střední školy v kombinaci čeština – dějepis a doktorandů. Přípravy na exkurzi začaly ale už o osm měsíců dříve. V tom období byl Mgr. Michal Chvojka, doktorand ÚHM a organizátor naší exkurze, na studijním pobytu ve Vídni. V rámci příprav na svůj seminář „Dějiny Slovenska 1526 – 1848 v kontextu evropského vývoje“ začal tuto exkurzi realizovat. Prohlídky výše zmíněných institucí konzultoval s archiváři dr. Istvánem Fazekasem, dvorním radou dr. Ernstem Petritschem, dr. Hansem Romanem Grögerem a s prof. Gamillschegem, ředitelem sbírky inkunabulí a papyrů v Rakouské národní knihovně. Zároveň se snažil získat i finanční prostředky. Jeho projekt uspěl ve výběrovém řízení Fondu pro studentské aktivity Slezské univerzity a plně pokryl finanční náklady spojené s exkurzí. Kvůli časové náročnosti exkurze jsme museli z Opavy vyrazit brzy ráno – ve 3.15 hodin. Naše první kroky ve Vídni směřovaly do Rakouského státního archivu na Nottendorfergasse. Zde

jsme nahlédli do restaurátorské a konzervátorské dílny, a poté do depozitářů s uloženými archiváliemi. Následovala prohlídka minoritského kostela, v němž se nachází mozaika Giacoma Raffaelliho, představující Večeři Páně od Leonarda da Vinci. Poté jsme prošli po známé Ringstraße a viděli významné vídeňské stavby a památky (Dvorní divadlo, Dvorní opera, Votivní chrám, radnici, Rakouský parlament, Přírodovědecké a Uměleckohistorické muzeum, Vídeňskou univerzitu). Tak jsme postupně

byla návštěva Haus-, Hof- und Staatsarchivu na Minoritském náměstí. Depozitáře obsahují zejména archiválie habsburského rodu a další významné písemnosti. Večerní Vídeň nás uchvátila svou předvánoční atmosférou a stejně tak i Belveder, u něhož jsme se zastavili při zpáteční cestě na nádraží. Pak už nás čekala pouze pětihodinová jízda do Opavy, kam jsme dorazili ve 24 hodin značně unavení, ale spokojení. Jen vlaky Českých drah nám cestu znepříjemnily. Na rozdíl od rakouských a EC byly málo vytopené a také jízda z Ostravy-Svinova do Opavy přeplněným motoráčkem není nic příjemného. Cíle exkurze byly beze zbytku splněny. Studenti, kteří absolvovali seminář Mgr. Chvojky, se seznámili s historickými prameny, na nichž si mohli názorně ověřit a prohloubit získané teoretické znalosti. Byly nám zpřístupněny archiválie k dějinám správy, dějinám Slovenska a Uherska, výnosy habsburských panovníků a další. Zároveň jsme získali zkušenosti se zahraničními archivy v praxi. Pro většinu z nás to totiž byla první archivní praxe v zahraničí. Vídeňské archivy jsou pro výzkum českých a slovenských dějin mimořádně důležité a orientace v nich rozšíří obzor a ulehčí studentům jejich badatelské úsilí. Děkujeme Mgr. Chvojkovi za perfektně zorganizovanou exkurzi, jeho simultánní tlumočení a trpělivost. Vladimír Hubálovský Nahoře Rakouský parlament a radnice, uprostřed výstavní budova Secese, dílo opavského rodáka Josepha Marii Olbricha, dole Přírodovědné muzeum Repro archiv

strana 36

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

Chybí opavským studentům univerzitní klub? Rozložení respondentĤ opavských souþástí SU 100

Rozložení respondentĤ podle pohlaví

93

80

muži 21

60

neuvedeno 1

ěada1 40 20 0 ěada1

10

ženy muži neuvedeno

6

FPF

MÚ

Neuvedeno

93

10

6

ženy 87

Jedním ze závěrů diskuse, kterou loni 7. prosince vedlo vedení Slezské univerzity (SU) se studenty jejích opavských součástí na téma budoucnosti univerzitního klubu, bylo uspořádat anketu a získat tak vzorek názorů, jež by usnadnily další postup a rozhodování, jak naložit s prostory někdejší čajovny Bludný kámen na Dolním náměstí. Anketa byla nedlouho poté vyhlášena a dala respondenOtázka Otázka þ. 1 Ano PociĢujete souþasnou absenci 35 univerzitního klubu v OpavČ? Otázka þ. 2 Komerþní K jakému zpĤsobu využití se v pĜípadČ 13 vzniku univerzitního klubu pĜikláníte? Otázka þ. 3 Ano Byl/byla byste ochoten/ochotna se na 23 provozu klubu na dramaturgii jeho þinnosti aktivnČ podílet? Otázka þ. 4 Víte o nČkom z okruhu Ano Vašich známých, kdo by v pĜípadnČ 12 mohl univerzitní klub provozovat: Otázka þ. 5 jaká je Vaše pĜedstava o Každodenní provozu klubu? 37

Ne 30 Nekomerþní 34 Ne 56

Neumím posoudit 43 Pro univerzitu 64 Neumím posoudit 29

Ne 97 Ve vyhrazených dnech 70

tům až do 15. března prostor k jejich reakci na položené otázky. Když iniciátoři ankety po dlouhých týdnech viděli, že účastníků je minimum (prakticky zůstávalo jen u názorů představitelů Asociace studentů a přátel Slezské univerzity a předsedy studentské komory Akademického senátu Filozoficko-přírodovědecké fakulty SU uveřejněných už v minulém vydání univerzitních novin), obrátili se na některé pedagogy, aby anktení lístky předložili studentům na přednáškách. Tak se podařilo nasbírat data, o nichž informuje tabulka i přiložené grafy. Spolu s nimi bude nyní vedení SU ve spolupráci se zástupci studentů pracovat také s náměty na činnost klubového zařízení, které byly na anketní lístky zaznamenány. Svou skladbou dílem odpovídají dramaturgii, na níž jsme byli svyklí v čase existence čajovny, dílem objevují další možnosti, např. již publikované provozování antikvariátu. Jednu nepříliš dobrou zkušenost však lze zaznamenat hned – stejně jako v případě citované diskuse se očekávalo, že těch, kdo budou chtít vyslovit svůj názor, bude mnohem více. (re)

Konference „Muzea, památky a konzervace 2005“ Prostřednictvím univerzitních novin chceme pozvat studenty historie-muzeologie, odborné historie, archeologie, ale také dalších oborů na konferenci „Muzea, památky a konzervace 2005“, jejímž cílem je umožnit výměnu zkušeností, představ a názorů z oblasti péče o kulturní dědictví. Na konferenci dostanou prostor názory muzeologů, konzervátorů-restaurátorů, historiků umění, architektů, archeologů, odborných historiků, pracovníků muzeí

a dalších. Jedině takto širokou výměnou názorů a poznatků lze totiž zkvalitnit péči o naše společné kulturní dědictví. Konference proběhne ve dnech 20. a 21. dubna v prostorách rektorátu naší univerzity. Na konferenci se již přihlásili studenti Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Mikoláše Koperníka v Toruni, Českého vysokého učení technického v Praze, Institutu architektury

a urbanistiky v Lodži a pracovníci několika zajímavých muzeí z celé naší republiky. Účastnický poplatek pro studenty a pedagogy Slezské univerzity je 400 Kč pro posluchače a 200 Kč pro přednášející. Cena zahrnuje sborník s přednesenými příspěvky, pozvánku na společenský večer a samozřejmě účast na konferenci. Podrobnější informace získáte u Ivana Bergera ([email protected]) nebo Jiřího Střechy ([email protected]). (JS)

Vyhlášení dalšího kola Fondu rozvoje výuky Asociace studentů a přátel Slezské univerzity vyhlašuje pravidelně Fond rozvoje výuky (FRV), který si klade za cíl podpořit studenty Slezské univerzity (SU) v jejich vědeckém a uměleckém růstu. Po vyhodnocení výtěžku z letošního reprezentačního plesu SU jsme vyhradili částku určenou pro tyto účely. Již teď přijímáme projekty studentů denního studia na Filozoficko-přírodovědecké fakultě (FPF) a Matematickém ústavu, které budou zařazeny do jarního kola FRV. Uzávěrka přihlášek je stanovena na 30. dubna. Bližší informace o FRV naleznete na webových stránkách Asociace studentů http://asociace.math.slu.cz. Několik projektů už bylo díky finanční podpoře z FRV v tomto akademickém roce realizováno. „Z Fondu nám bylo uhrazeno cestovné do Brna, kde jsem se společně s dalšími třemi studenty čtvrtého ročníku oboru historie – muzeologie zúčastnila třetího ročníku kolokvia nazvaného Bezpečné muzeum,“ říká řešitelka jednoho z projektů Marta Janáčková. Další finanční příspěvek

pomáhá v současné době vzniknout šestému pokračování sborníku básnické tvorby Artemisia. Jedním z redaktorů sborníku je Martin Pelc: „Zatím jsme pořídili recyklované papíry a fotokartony na obálky. Už máme uspořádané všechny příspěvky, za což patří velký dík hlavně nové redaktorce sborníku Soně Kazderové, která pro toto vydání sehnala spoustu nových autorů. Artemisia bude v dubnu vytištěna v edičním středisku FPF.“ Z Fondu byl také podpořen cyklus přednášek studentů historických oborů. Od října do března se uskutečnilo celkem pět přednášek, na kterých představili výsledky svého bádání Martin Packa, Petr Galuška s Jakubem Mamulou, Milan Bednařík, Martin Krčál a Petr Kozák. „Peníze, které jsme z FRV dostali, jsme kompletně utratili za nákup barevných papírů na plakáty a fólií na meotar, na něž se dá tisknout. Dá se tak říci, ze nám dané finanční prostředky pokryly náklady na nutné doprovodné a propagační účely,“ uzavírá řešitel projektu Petr Kozák. Šárka Dvořáková a Jiří Šíl

březen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 37

Univerzita nabízí seniorům učebnu počítačů

Z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Slezská univerzita (SU) zřídila a v pondělí 21. února odpoledne otevřela novou počítačovou učebnu pro seniory. Malé slavnosti při této příležitosti byl v postupně rekonstruovaném univerzitním objektu na Olbrichově 25 vedle představitelů SU přítomen rovněž primátor Statutárního města Opavy Ing. Zbyněk Stanjura. Otevření se dále zúčastnili představitelé Matice slezské Ing. Vlastimil Kočvata a PhDr. Jaroslav Burda a zástupci posluchačů-seniorů, kteří již déle využívají možností, které jim ve formě celoživotního vzdělávání SU poskytuje. Učebnu vybavenou z projektu na podporu infrastruktury Univerzity třetího věku (jeho řešením získala SU finanční prostředky v celkovém objemu 896 tis. Kč) deseti počítačovými pracovišti začali senioři intenzivně využívat v prvním březnovém týdnu. „Univerzitu třetího věku organizuje SU v Opavě prostřednictvím Filozoficko-pří-

rodovědecké fakulty v rámci celoživotního vzdělávání právě desátým rokem. Zkušenosti nás vedly k tomu, že v posledních letech nabízíme seniorům vždy ucelené semestrální cykly přednášek připravované jednotlivými ústavy fakulty. Je o ně zájem a podobný očekáváme i v reakci na připravované kurzy počítačové gramotnosti,“ řekl rektor prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., když se seznámil s technickými možnostmi a připravovaným využitím učebny. Svou spokojeností se netajil ani primátor Stanjura. „Přeji všem, kdo sem jistě brzy najdou cestu, aby si práci s počítačem záhy osvojili,“ uvedl a doplnil, že jeho profese programátora mu umožňuje plně docenit příležitost, kterou SU seniorům v podobě využívání učebny dává. Jak hostům slavnostního otevření potvrdil kvestor Ing. Jaroslav Kania, kromě kurzů počítačové gramotnosti v rozsahu 12 dvouhodinových lekcí (zájem o ně už ze strany seniorů přesáhl šest desítek přihlášených) bude učebna za symbolický

poplatek k dispozici také těm, kdo do ní přijdou za novými informacemi jako do internetové studovny. „Její otevření proto chápeme jako významný mezník dalšího rozvoje celoživotního vzdělávání, které pro opavské občany SU dosud připravuje. A jeho nabídku chceme postupně dále rozšiřovat,“ prohlásil Kania. Kurzy počítačové gramotnosti obsahují základy počítačové techniky, používání operačního systému Windows XP, kancelářského balíku Microsoft Office (Word, Excel, PowerPoint), orientaci a vyhledávání v internetové síti a používání elektronické pošty. Nejsou ale jedinými, které SU pořádá. V jejím autorizovaném školicím centru Apple v přízemních prostorách univerzitní budovy Na Rybníčku, které má od poloviny října loňského roku ministerstvem školství akreditováno 11 kurzů pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, byl v průběhu března z bezprostředního popudu veřejnosti zahájen také počítačový kurz pro mírně pokročilé seniory. (ian)

Univerzitní sportovní klub pozdravil veřejnost První oficiální prezentaci před sportovní veřejností Opavy absolvoval v sobotu 22. ledna před zahájením utkání volejbalové extraligy mužů mezi týmy Ferram Opava a Fatra Zlín Univerzitní sportovní klub (USK) Slezské univerzity. Solidně zaplněné víceúčelové

hale v Městských sadech jeho dosavadní aktivity směrem ke studentům i sportovnímu vyžití dalších stručně představil rektor prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc. „Myšlenka ustavit USK v Opavě je staršího data, ale naplnit se nám ji podařilo

definitivně loni v létě,“ uvedl rektor a zdůraznil, že klub si hned při vzniku stanovil za cíl nejen trvalou podporu sportu v řadách vysokoškoláků, ale též pořádání akcí pro širší veřejnost města a jeho okolí. Tak tomu bylo při organizaci dvou prázdninových výcvikových kurzů bezpečného inline bruslení, stejně jako v případě zdařilé zářijové premiéry závodu Slezská brusle – 780 opavských mil, zařazené do programu akcí konaných k připomenutí jubilea města, s nímž USK od počátku spolupracuje. „Od 8. ledna až do 19. února uspořádal USK ve Ski areálu v Tošovících u Fulneku na Novojičínsku lyžařskou a snowboardovou školu, a to jak pro začátečníky, tak mírně i více pokročilé. V posledním lednovém týdnu se konal rovněž

lyžařský výcvik v Dolomitech a v dalším průběhu letošní na sníh bohaté zimy pak na Velké Fatře,“ potvrdil Mgr. Jiří Reichert, jeden z pedagogů Kabinetu tělesné výchovy Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity a iniciátor myšlenky vzniku USK. (ian)

strana 38

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

Studium v Japonsku očima Ondřeje Sošky Comparison of expences on R&D 3,50

3,00

2,50 % of national GDP

Během semestrálního pobytu na Obirin University Tokyo jsem měl spoustu příležitostí, abych srovnal japonský způsob vzdělávání, přístup vyučujících i studentů a vztah ke studiu s praxí, která je běžná v našich zeměpisných šířkách. Aby bylo možno pochopit podstatu japonského studijního systému, je nezbytné, abych se jemně dotkl tématu historie Japonska právě v souvislosti se vzděláváním. Japonsko bylo do roku 1853 absolutně uzavřenou zemí, která obchodovala pouze s Holandskem a Čínou, existoval tam feudální systém, kdy privilegovanou skupinou byli samurajové a byli to právě oni, kdo se mohli dostat k dostatečnému vzdělání. Po otevření Japonska v již zmíněném roce 1853 najednou všichni zjistili, že země oproti Západu zřetelně zaostává, a proto již tehdejší císař rozhodl o podpoře vzdělávání. Japonci investovali spoustu peněz, aby poslali nadané studenty na stáže do zahraničí, zejména do Spojených států. Díky japonské píli a houževnatosti dohnala země ještě do konce 19. století v oblasti vzdělání ztrátu, kterou získala během několika staletí, kdy žila v izolaci. Vzdělání hrálo důležitou roli i po celé století dvacáté, přičemž po 2. světové válce se jeho význam ještě znásobil. A výsledek je asi zbytečné připomínat – i když bylo Japonsko před pouhými šedesáti lety zemí spálenou, dnes je tahounem světové ekonomiky, vědy a výzkumu. Na poválečný vývoj v Japonsku měli hlavní vliv Američané, a proto není divu, že japonský školní systém je tomu americkému nápadně podobný. Japonský systém základního a středního vzdělání je založen na systému 6-3-3, tedy 6 let škola základní, 3 roky nižší střední vzdělání (Junior High School) a 3 roky vyšší střední vzdělání (Senior High School). Každý Japonec musí povinně vystudovat školu základní a absolvovat nižší stupeň vzdělání středního, tedy povinná školní docházka je stejně jako u nás 9 let. Většina absolventů vyššího středoškolského vzdělání pokračuje ve studiu na univerzitě. Hovoříme-li v Japonsku o vysokoškolském studiu, všichni mají na mysli čtyřletý, u nás zvaný bakalářský studijní program. Proč zrovna čtyřletý, když v Evropě stačí na bakalářský stupeň studovat roky tři? Je to z toho důvodu, že ve čtvrtém ročníku mohou japonští studenti hledat práci a přitom mohou využívat výhod statutu studenta. V jejich případě to znamená, že si mohou (ale nemusejí) zapsat předměty, o které mají zájem, ale nemají povinnou účast v hodinách a mohou hledat práci. Výhodou tohoto systému pak je to, že většina absolventů může do pracovního procesu nastoupit ihned po ukončení svého studia. Pouze asi třetina absolventů prvního stupně pokračuje ve studiu v dalším studijním programu, který bychom v českých poměrech nazvali jako magisterský. Opět má tento systém své opodstatnění – výše zmíněný bakalářský

2,00

1,50

1,00

0,50

0,00 1995

2000

2001

2002

Year EU-25

Japan

program je zaměřen více prakticky a umožní studentovi rozšířit své znalosti ve studovaném oboru tak, aby tyto nové znalosti mohl aplikovat převážně v praxi. Magisterský program je pak už zaměřen více teoreticky a studenti se mohou seznámit s hlubší podstatou problému, což sice nevyužijí v praxi přímo, ale je to nezbytný základ pokud se chtějí angažovat ve výzkumu a vývoji. Nejlepší studenti magisterského studijního programu pak ve studiu pokračují v postgraduálním studiu. Co se týče přístupu univerzitních studentů ke vzdělání, velmi brzy jsem poznal, že japonští studenti se svému studiu opravdu věnují „na plný úvazek“. Terciární vzdělání je v Japonsku chápáno jako absolutní „private choice“, a nepotkal jsem jediného studenta, který by na škole byl z jiného důvodu, než z vlastního zájmu. Studenti jsou obecně velmi svědomití, nepřipadá v úvahu, aby někdo z nich přišel na výuku nepřipraven apod. Docházka je v Japonsku i na vysoké škole povinná a pokud student zamešká více než třetinu výuky je automaticky hodnocen stupněm nevyhověl. Na druhou stranu je vysokoškolské vzdělání v Japonsku poměrně náročné i z hlediska finančního. Japonští studenti běžně platí školné od cca 750 tis. JPY do 2 mil. JPY ročně (v přepočtu tedy asi 180 tis. – 500 tis. Kč) a to jak na školách soukromých, tak i veřejných a státních. Kromě toho je potřeba počítat s částkou minimálně 1 milionu JPY (asi 250 tis. Kč) ročně na běžné provozní výdaje (jídlo, doprava, ubytování, učebnice apod.). Když si uvědomíme, že průměrná mzda v Japonsku se pohybuje lehce nad 4 mil. JPY ročně, je zcela evidentní, jak vysokou důležitost tamější obyvatelé dávají právě vzdělání. Je tedy zcela pochopitelné, že studenti opravdu věnují svému studiu hodně času a energie, ale na druhou stranu očekávají od vyučujících za své peníze maximálně kvalitní službu. Lektor si tedy absolutně nemůže dovolit přijít do hodiny pozdě či dokonce nepřipraven.

United States

Pokud se vyučující z objektivních důvodů nemůže na výuku dostavit, musí si sám dohodnout zástup, a v případě, že ani tato možnost není schůdná, osobně obtelefonuje studenty (nebo jim napíše e-mail) a dohodne se s nimi na náhradní hodině. Na druhou stranu v Japonsku, stejně jako v celé Asii, ještě přežívá systém, kdy primární roli ve vzdělávacím procesu hraje vyučující, tedy ten je tam od toho, aby 90 minut přednášel, a studenti chápou svou roli jako roli „přepisovačů“ vyřčených slov. Upřímné řečeno, asi by mě tento systém, kdy student s učitelem nemůže nad tématem pořádně diskutovat, dlouho nebavil. Japonské školství je, narozdíl od např. českého, charakteristické dostatečným množstvím finančních prostředků. Kromě příjmů ze školného dostávají školy značný objem prostředků i z veřejných rozpočtů – konkrétně na oblast vzdělání jde cca 24 bilionů yenů (tedy asi 6 bil. Kč), což je přibližně 15 proc. všech veřejných výdajů. Aby to náhodou nebylo málo, je zde velmi intenzivně podporován výzkum a vývoj. V roce 2002 se v Japonsku do výzkumu a vývoje investovalo 3,5 proc. HDP, což je v absolutních číslech více než 16 bilionů yenů (asi 4 bil. Kč). Potom se však není co divit, že Japonci jsou v oblasti aplikovaného výzkumu daleko před zbytkem světa (např. v Japonsku už dávno fungují mobilní sítě tzv. třetí generace, digitální televize atp.). Ale každá mince má dvě strany – a proto není divu, že i tento pokrok má svá negativa. V posledních letech roste v Japonsku nezaměstnanost (mimochodem, Japonci jsou opravdu zděšeni, když vidí, jak nezaměstnanost dosahuje hodnoty 4,5 proc., jinde považované za zanedbatelnou) a prý už tam není ani tak bezpečno jako za starých dobrých časů (ale stále můžete nechat balkonové dveře otevřené dokořán a na celý den odejít pryč, aniž byste se museli bát, že se vám z pokoje něco ztratí).

březen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 39

Institut o své příští posluchače pečuje V obvyklé pracovní atmosféře se nesl konzultační den, který pro zájemce o studium připravil na sobotu 22. ledna Institut tvůrčí fotografie (ITF) Filozoficko-přírodovědecké fakulty (FPF) Slezské univerzity. I proto, že jeho účastníci byli povinni uhradit předem stanovený poplatek, budou muset jeho organizátoři v příštích letech vážně uvažovat o náhradě největší učebny v budově na Bezručově nám. za prostor větší posluchárny v areálu na Hradecké ulici. Tentokrát se rozhodně všichni, kdo chtěli poslouchat, případně klást přítomným pedagogům dotazy, do vyhrazeného prostoru nevtěsnali (foto vpravo dokumentuje zaplněnost učebny ještě před vlastním zahájením konzultace). Zájem řady uchazečů z Polska už nijak nepřekvapuje, a tak vedle zcela vytížených pedagogů (Vojtěch Bartek, Vladimír Birgus, Aleš Kuneš, Pavel Mára, Václav Podestát, Tomáš Pospěch, Jiří Siostrzonek, Jindřich Štreit, Petr Velkoborský) provázely zprvu hromadnou, později individuální konzultace přímo nad předloženými fotografiemi dva průvodní jevy. Adepti studia Tvůrčí fotografie si především nemohli nevšimnout obsáhlé nabídky publikací a katalogů, která se rok od roku rozšiřuje. Vedle titulů, o některých z nichž jsme informovali i na stránkách univerzitních novin, byly tentokrát k dispozici také cenné materiály o fotografii v Litvě a jejích předních osobnostech. K takto zastoupeným patřil např. Aleksandras Macijauskas. Druhou skutečností se stala přítomnost štábu ostravského

studia České televize. Ta také nedlouho později, konkrétně v neděli 13. února v pozdních večerních hodinách, představila na druhém programu v pořadu Kultura.cz ostravskou posluchačku ITF Evu Palkovičovou. Zatímco konzultační den patřil především těm, kdo se s prostředím studia teprve seznamují, někteří ze služebně starších kolegů-posluchačů ITF měli v tu dobu studijní povinnosti. Myslím, že toho nikdo z nich nelitoval, protože k výuce přijel prof. Miroslav Vojtěchovský (na snímku vlevo). Pamětníci vědí, že do Opavy jezdíval porotovat soutěžní přehlídky audiovizuální tvorby Diafon. Jen prosté setkání s ním je zážitkem, natož když se věnuje výkladu témat z teorie a estetiky fotografie nebo výtvarné dokumentace uměleckého skla. A právě při přednášce z naposledy jmenované oblasti jsme ho krátce vyrušili. „Je dobře, že máte digitální aparát, jinak by na mě bylo škoda filmu,“ reagoval na prosbu o pořízení několika snímků. A tato slova nepřímo znamenala, abychom příliš nerušili. Konzultační den ITF má v kalendáři kontaktních akcí jednotlivých pracovišť SU s veřejností své stálé místo a jeho lednový termín sledující téměř bezprostřední návaznost na Den otevřených dveří FPF jejich řadu v kalendářním roce pravidelně zahajuje. Ti, kdo s ním už svou zkušenost mají, mohli by určitě potvrdit, že ITF o své potenciální posluchače opravdu pečuje. A pracovišti se to zpětně na kvalitě přijímaných a jejich plném zaujetí pro zvolený obor bezesporu vyplácí. (ian)

Univerzita klientem Evropské databanky Klientem jedné z nejvýznamnějších informačních společností na českém trhu – Evropské databanky – je od 17. prosince loňského roku vedle tisíců našich i zahraničních zákazníků také Slezská univerzita (SU) v Opavě. Jaké výhody z toho pro naši instituci plynou? Na www.edb.cz má SU dva záznamy. Základní v rozsahu jednoho tisíce znaků je hlavní vizitkou SU s uvedením jejího zaměření, výčtem univerzitních součástí, úplných kontaktů a fotografií sídla instituce v Opavě a budovy Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné. Samostatný podpůrný záznam na www.edb.cz potom patří krnovskému Vzdělávacímu centru SU. Obrátit se na telefonickou informační službu Infotel 14 000 představuje nejjednodušší a nejefektivnější způsob, jak získat požadovanou informaci. Vedle služby call centra Infotel 14 000 jsou informace

o SU poskytnuty i společnosti Eurotel pro její službu Eurotel Asistent 1188. Tak je zajištěna cílená prezentace SU v největší telefonické informační síti v ČR. SU poskytla 100 telefonických kontaktů na vedoucí pracovníky rektorátu i součástí, jejichž čísla po vytočení operátorky okamžitě registrují a volajícím podají i nadstandardní informace o všech klientech Evropské databanky. Ta má v Opavě zastoupení ve společnosti DATA EUROINFO. „Permanentní přístup k záznamu, možnost získání informací, které podáváme pouze našim klientům, dohledání specifických informací, zpracovávání rešerší i příprava souborů informací podle zadání a jejich distribuce e-mailem, to jsou služby, které oceňuje laická i odborná veřejnost,“ říká odborný poradce DATA EUROINFO Jiří Dostál a věří, že se o jejich kvalitě přesvědčí i pracovníci SU. (re)

strana 40

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

VIII. reprezentační ples aneb stručná dojmologie (ne)závislého pozorovatele

Na parketě bylo někdy opravdu plno

Tak to mají za sebou. Vykutálená partička: David, Marta, Michal, Šárka (Mirka, nepřítomná, skolila ji chřipka). A zase se jim to povedlo (prý). A jaké že to bylo (to aby věděli ti, na které vstupenky nevybyly)?

A jelena si už podruhé odnesl Jirka Kříž

Hudba: klasická (Klasik – oproti loňsku ve změněné sestavě. Nevím, zda to bylo ku prospěchu, zdálo se mi, že neúměrně prodlužují pauzy, ale proti gustu…) a moderní (Zapy a spol – dýdžejovali v jednu chvíli tak mohutně, že se jim podařilo zavařit stařičkou aparaturu). Moderátor: ucházející – i když se před taneční soutěží někam ztratil, nikdo z „aspsáků“ se neodvažoval za něj zaskočit, tak to zbylo na moji maličkost. Jeden známý (mimochodem promovaný magistr) k tomu suše poznamenal: „Ech, nějak moc si mluvil…“. Taneční soutěž: strhující. Tentokrát našlo odvahu celkem osm párů. O tom, že zvládají všichni polku a valčík, nebylo nejmenších pochyb, ovšem nejúžasnější bylo sledovat, jak si poradili s tzv. kuřátky – ptačím tancem. Škoda jen, že diváci jejich snahu neodměnili bouřlivějším potleskem. Tombola: bohatá, dle pamětníků prý vůbec nejbohatší za celou existenci plesu. Vylosování „ceny za trest“ – putovního jelena, zřejmě vejde do dějin. Již podruhé v historii se držitelem stal Jiří Kříž, v současné době kazící konzervátorské naděje západních Čech. Náš jelen tak poputuje až na druhý konec republiky. Z kuloárů prosakují informace, že výherci už prý jelen natrvalo zůstane – pravděpodobnost opakování výhry téže ceny je totiž natolik unikátní, že si zaslouží odměnu. Návštěvnost: jako loni vyprodáno do posledního místečka. Škoda jen, že chyběli zástupci pedagogů. Po loňském hojném zastoupení byla letos účast více než slabá. Ještě že studentů a absolventů přišlo dost. Sečteno a podtrženo: ples se povedl, i když

Vítězové taneční soutěže

opět v duchu ryze studentském. Je tak trochu škoda, že je tato akce spíše „pařbou v oblecích a šatech“. Ale s tím asi nic nenaděláme. Hlavně, že se lidé dobře baví, ne? Tak zase příští rok. Michal Novotný, foto Václav Hájek

Plesu se představil divadelní spolek Okuf

Publikace a výstavka o studentském divadlu Asociace studentů a přátel Slezské univerzity (ASPSU) připravuje v rámci letošního Majálesu retrospektivní pohled na fenomén studentských divadelních souborů, vzniklých na Slezské univerzitě (SU) v Opavě. Tomuto tématu bude v květnu věnována malá výstavka fotografií, plakátů, programů, rekvizit, ukázek ze scénářů her a s ní spojený kostýmně-hudební happening. Zároveň má vyjít brožura vzniklá kolektivním úsilím protagonistů minulých i současných divadelních aktivit na SU v redakci autora tohoto příspěvku. Je potěšitelné, že pomoc přislíbili nejen bývalí a současní divadelníci z opavské součásti SU, ale i Libor Čermák, absolvent karvinské fakulty, který ve speciálním exkurzu stručně zmapuje situaci v Karviné. Kostrou publikace bude katalog souborů a jimi realizovaných her, představení vůdčích osobností divadel a samozřejmě i využití dostupné obrazové dokumentace, která nezřídka snese i umělecké měřítko. Narážím zde na svého času dvorní fotografku ASPSU Markétu Vítkovou. Za téměř 15 let opavského vysokého učení se na škole vystřídala široká paleta autorských divadel, spolky věnující se absurdnímu dramatu, divadlo adaptující díla angloamerických autorů, ryze mužský soubor, loutkové divadlo, ale také ansámbl složený z absolventů SU. Většinou se jednalo o jednorázové projekty, jejichž vyústěním byla premiéra na květnovém Majálesu a které se následně rozpadly nebo přeskupovaly z personálních důvodů.

Také místa představení se v průběhu let obměňovala. Hojně bylo využíváno díky laskavosti paní Věry Jiříčkové opavské Loutkové divadlo, dále Divadelní klub v Opavě, v roce 2000 jednorázově rockový klub Hangár a pak po čtyři roky (2001-04) kulturní dům Psychiatrické léčebny v Opavě (festivaly Za branami). Nezřídka hostily představení prostory SU. Po určitý čas bylo využíváno atrium budovy SU na Masarykově ulici, ale hráno a cvičeno bylo také po kolejích a učebnách. Výjimečně se podařilo se proniknout i do studentského klubu v Karviné. Přes všechny výše uvedené obtíže existovaly v některých obdobích (mj. i v současnosti) jen v Opavě paralelně tři vysokoškolské divadelní soubory. Určité divadelní prvky měly i některé jednorázové a spontánní happeningy. Mnohé z výše načrtnutých aktivit byly přímo personálně napojené na ASPSU, díky čemuž se můžeme po letech alespoň pokusit o zpětný pohled a využít kromě asociačního archivu také vybudovaných kontaktů. Mimo to můžeme čerpat z dosavadních devíti ročníků Novin Slezské univerzity. Určité divadelní projekty vykazovaly delší životnost a širší záběr a některé osoby spjaté s divadelními aktivitami na SU našly v divadelním oboru dokonce životní uplatnění. Jiní divadelníci se dramatu věnovali nebo dosud věnují výhradně ve svém volném čase. Závěr publikace pak tvoří jak zamyšlení nad dosavadním vývojem studentských divadel, tak krátká charakteristika současného stavu. Jiří Šíl

březen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 41

Karvinští v Akademické Gambrinus lize Do jarní odvetné části akademické fotbalové ligy ročníku dvojice brankářů v útoku může ohrozit obranu soupeře, která se 2004-05 (informace o části podzimní přinesly univerzitní noviny téměř rovnala soupisce třetiligového Dolního Benešova. Vůbec nás v únoru loňského roku) jsme se zapojili pouze s teoretickými šan- nepřekvapilo, že hostující útočník vede tabulku střelců naší třetí cemi na postup. Ale jelikož naděje umírá poslední, jednoho dne nejvyšší soutěže. jsme vyrazili na zápas do Olomouce. Naše mužstvo na úvod sehrálo utkání na umělé trávě proti Kvalitní umělá tráva a více než kvalitní soupeř. To byla vizitka báňské univerzitě. Tradičně vyhecovaný zápas zlomily dva sporné domácího týmu, který k naší malé radosti opět nešetřil své opory. góly těsně před koncem prvního poločasu. První padl po autovém Tomu také odpovídal průběh zápasu. Velice rychlí útočníci domá- vhazování, kdy ostravský hráč stál při jeho exekuci minimálně metr cích, které by měl problém chytit i světový rekordman v běhu na v hřišti. Druhý gól padl v době, kdy byly na hřišti dva míče a my sto metrů, dělali naší obraně velké problémy. Jeden útok střídal jsme přestali hrát v domnění, že rozhodčí přeruší hru, čehož využil druhý a naši útočníci, kteří opět nezklamali a bedlivě hlídali půlící soupeř a pohodlně do prázdné brány skóroval. Protesty nepomohly, čáru, aby nikam neutekla, moc práce neměli. Jak přibýval čas, sebevědomí bylo pryč a ve druhém poločase jsme ještě několikrát přibývala únava a stejně rychle přibývaly i góly na našem kontě. inkasovali. Marně jsem si vzpomněl na několik článků o korupci Samozřejmě, že ne na kontě vstřelených branek, ale bohužel v českém fotbale. Nechci tvrdit, že bychom mohli i vyhrát, ale je těch obdržených. Jako v každém rozdíl prohrát a „prohrát“. zápase jsme však dosáhli čestného Ke druhému zápasu jsme úspěchu, jehož autorem byl Jaronastoupili v domácím prostředí slav Chalupka. Ale bojovnost, to proti Ostravské univerzitě. Na je vlastnost, která nás v průběhu Jäklu, kde byl velice kvalitní celého roku zdobila. Ani za již terén, jsme hráli ve značné rozhodnutého stavu jsme se kombinované sestavě. S citelnou nevzdávali ve snaze o dosažení ztrátou několika opor jsme nebyli co nejlepšího výsledku. soupeři ani zdaleka vyrovnaným Zdaleka nejlepšího výsledku soupeřem. Předčil nás v důrazu, jsme dosáhli na domácím hřišti nasazení, sehranosti i kombinaci. Bažantnice, kde jsme přivítali Naprosto jsme odpadli i fyzicky, finalistu loňských akademických a tak nám soupeř sázel jednu her VŠB-TU Ostrava. Nutno branku za druhou. Některým podotknout, že druhým finalistou Školní fotbalový tým složený ze současných studentů karvinské Obchodně krásným akcím soupeře jsme Repro archiv museli chtě nechtě i zatleskat. nebyl nikdo jiný než UP Olo- podnikatelské fakulty i jejích absolventů mouc. Ale již k průběhu zápasu. Celý první poločas jsme drželi A tak není divu, že nejčastěji přišel do styku s míčem náš brankář, soupeře daleko na dostřel od naší branky. Ne snad, že bychom který si připadal místy jak na výlovu, protože se mu neustále něco pochybovali o kvalitě našeho brankáře, ale jistota je jistota. A pak třepetalo v síti. Co by za to leckterý rybář dal! to přišlo. Zaznamenali jsme vedoucí gól, poprvé v historii. Na K poslednímu utkání jsme odjeli do Olomouce na stadion hřišti zavládla euforie a možná pod tíhou tohoto okamžiku udělali místní ligové Sigmy. Tomu také odpovídala sestava domácího náš brankář s jedním obráncem hrubou chybu, kterou soupeř nemi- mužstva, které se posílilo o reprezentačního brankáře ČR “20“. losrdně ztrestal. Ale i tak poločas skončil překvapivou remízou. Jeho kvality jme moc neprověřili, přestože jsme nastoupili v docela Do druhého poločasu ale zapnuli hosté druhý rychlostní stupeň. silném složení. Ale i zde byl soupeř jednoznačně lepší. Kvalitní hra Důsledkem toho, že půlka našeho družstva zůstala myšlenkami naší obrany a zálohy a obrovské nasazení sice zabránily soupeři ještě v kabině, bylo několik bleskových gólů v naší síti. Pod dosáhnout vysokého vítězství, ale i tak jsme několikrát inkasovali. dojmem vedení 5:1 hosté evidentně polevili a vystřídali brankáře, Jedinou kaňkou na našich výkonech je fakt, že jsme nebyli což je mohlo stát výsledek. Nečekaným trumfem se ukázalo nasa- schopni během 270 minut vstřelit ani jeden čestný úspěch. Na zení Tomáše Matova do útoku. Naši hráči to totiž nezabalili a hnáni druhou stranu musím říct, že několikrát pomohla soupeři branskvělým publikem začali korigovat výsledek. Padal gól za gólem ková konstrukce. A taky musím uznat, že na takové soupeře prostě a publikum bylo ve varu… Ale čas hrál nekompromisně proti nám, nemáme. takže se nám podařilo jen snížit na konečných 4:5. Ale i tak to byl Možná se ptáte, proč se takových akcí účastníme. Jednoduchá náš zatím nejlepší výsledek. odpověď! Skvělá parta, spousta zkušeností k nezaplacení a troška Po úspěchu premiéry ligy se její organizátoři rozhodli uspořá- toho pohybu. Při pohledu na všechny ty líné prváky a druháky, dat druhý ročník. Účastníků přibylo, a tak o něco opět vzrostla kon- kterým nic není dobré a nic je nezajímá, mužů říct, že my aleskurence. Přibylo kvalitních fotbalistů, nám jich bohužel pár odešlo, poň budeme mít jednou na co vzpomínat. Možná by se měli tihle a musím uznat, že i kvalitních terénů. Ve skupině z východního „studenti“ nad svým způsobem života trošku zamyslet. Jestli jim cípu republiky přibylo jedno mužstvo, a tak skupinu tradičních stačí jít jednou týdně do klubu a tam se vyblbnout, tak se mi to zdá účastníků - OPF Karviná, VŠB-TU Ostrava a UP Olomouc - dopl- hodně málo. nilo ještě mužstvo OU Ostrava. Přibylo zápasů a tudíž i možností Ale zpět k fotbalu. Soupeři byli tentokrát ještě lepší než loni získat cenné zkušenosti v souboji s hráči, kteří pravidelně dostávají a nás oslabil odchod dvou hráčů základní sestavy, z nichž se, šanci v mužstvech hrajících běžně třetí nebo vyšší soutěž. nechápu jak, stali inženýři. Opustilo nás i střelecké štěstí, ale Jako důkaz by mohl posloužit i článek z Akademického sportu. v jarních odvetách se rozhodně nevzdáme a dáme do toho úplně Fotbalisté ČVUT nutně potřebovali zvítězit, a tak si vypůjčili z li- všecko se snahou o co nejpřijatelnější výsledky. Náš tým bude na gové Slavie jejího mladého útočníka. Nastoupil, během půl hodiny jaře k vidění ve dvou utkáních v Karviné, a sice proti VŠB-TU nasázel soupeři 5 gólů a mohl v klidu vystřídat a jít domů. Naopak Ostrava a UP Olomouc. O místě a času konání budete, doufám že při pohledu na soupisku našeho mužstva by se musel leckterý konečně včas, informováni. Věříme, že nás přijdete povzbudit v co soupeř jenom zasmát. Není divu, když se v jeden moment dostala nejvyšším počtu, podobně jako to bylo na jaře proti báňské. Tak na hřiště hned čtveřice hráčů-brankářů. Zkuste si představit, jak sportu zdar a tomu akademickému zvlášť! Jiří Dvořáček

strana 42

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

Univerzitní sportovní klub studentům i veřejnosti Vedle stálé možnosti získat výukový film „Škola carvingu – od začátků k dokonalosti“ je také jarní a letní nabídka sportovně-vzdělávacích kurzů, které v úzké spolupráci s Fakultou tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci pořádá Univerzitní sportovní klub Slezské univerzity v Opavě, bohatá a pamatuje zejména na ty, kdo by se v budoucnu chtěli věnovat výcviku druhých. Obsahuje hned tři kvalifikační kurzy, jejichž absolventi získají licenci instruktora, a jeden kurz rozšiřující. Ve všech případech organizátoři vybrali opravdu atraktivní sportovní odvětví. Pokud se jedná o kurzy kvalifikační, týkají se vodní turistiky, inline bruslení a cyklistiky. Zájemci o první z nich mají možnost výběru ze dvou termínů, a to od 22. do 26. dubna či od 27. dubna do 1. května. Přihlášku je však nutno podat už v prvních dubnových dnech, nejlépe bezprostředně po přečtení této informace. Výcvik na pevné i nafukovací kanoi, kajaku a raftu na klidné i tekoucí vodě včetně záchrany se pod vedením lektorů

RNDr. Dalibora Musila a Mgr. Jiřího Reicherta uskuteční na vybraných úsecích moravských řek, přičemž ubytování je zajištěno v Olomouci. Kvalifikační kurz pro budoucí instruktory inline bruslení má termín od 8. do

12. června. Uskuteční se v Malé Morávce v Jeseníkách. Kromě základů jízdy obsáhne i rychlostní bruslení, slalom, základy triků, sjezd a hry, tedy všechny dovednosti, které jsou k výuce inline bruslení potřebné. Zájemci o něj si svou účast mohou rozmýšlet do 29. dubna. Tentýž termín je stanoven pro přihlášky na kurz cyklistiky, který proběhne od 15. do 19. června v okolí Opavy s ubytováním v Hradci nad Moravicí. Je zaměřen na výuku jízdy v terénu, orientaci i sportovní trénink závodní cyklistiky i cykloturistiky. Až do rakouských Alp zavede účastníky rozšiřující kurz vodní turistiky. Na nafukovacích kanoích typu Pálava a kajacích budou splouvat středně těžké řeky Salza a Enns. Kurz je plánován na termín od 25. do 28. srpna a závazné přihlášky jsou očekávány do 31. května. Bližší informace podá a přihlášky přijímá Mgr. Jiří Reichert, Mírová 29a, Opava, e-mail: [email protected], tel. 553 715 552, mobil 777 615 688, www.slu.cz/usk. (re)

Deset let kvalitních služeb společnosti ZAMO Jaro už je tu a Vy stále ještě přemýšlíte o koupi nového kola nebo o inovaci toho stávajícího. Můžeme Vám pomoci s výběrem, všechno potřebné promyslet, poradit a nakonec Vaši myšlenku zrealizovat. Společně zvážíme všechna kritéria Vašich požadavků a přání. Následně pak vše zajistíme a ve vlastní dílně připravíme. Naše firma ZAMO je na trhu téměř deset let. Již od počátku provádíme jak prodej kol sériových, tak i stavbu „na zakázku“. Samozřejmě dodáváme i veškeré další vybavení potřebné nejen pro cykloturisty, hobby závodníky, ale i pro profesionály. Jsme schopni Vás na kolo kompletně vybavit, a to od funkčního spodního prádla, přes široký výběr dresů, kalhot, rukavic a spousty dalších součástí výstroje. V prodejně máme mnoho náhradních dílů, plášťů IRC, přileb SELEV a treter DMT. Všechny splňují ta nejpřísnější kritéria bezpečnostní a funkční, jak se již mnohokrát potvrdilo na závodech všech úrovní. Od silničních přes cross county, až v posledních letech dynamicky se rozvíjejícím downhillu a fourcrossu, kde nekvalitní materiál vůbec nemá místo. Sami jsme několikrát pořá-

SPOLEČNOST ZAMO, OPAVA, OLOMOUCKÁ 11 tel. 553 616 666, mobil 777 616 662 e-mail: [email protected], www.zamo.cz VÁM NABÍZÍ TYTO SLEVY 5 % studentům Slezské univerzity v Opavě (po předložení studijního průkazu) 10 % členům Univerzitního sportovního klubu (USK) Slezské univerzity v Opavě (po předložení členského průkazu) Sleva se vztahuje na nákup, servis a ubytování bez stravy Informace o členství v USK na tel. 553 684 631

dali závody ve sjezdu a slalomu v Hradci nad Moravicí v prostředí zámecké zahrady a lyžařského svahu Kalvarie. V říjnu 2004 jsme uspořádali první ročník eliminační exhibice přímo na Horním náměstí, kde se sešli ti nejlepší z nejlepších. Došlo k vzájemné konfrontaci mezi třemi mistry ČR ve sjezdu, cross county a bike marathomu. Máme vlastní servisní zázemí vybavené vším potřebným. Provádíme veškerý servis všech typů kol. Jsme schopni provádět servis odpružených vidlic a kotoučových brzd všech značek a typů. Vedle cyklistického sortimentu prodáváme i lyžařské a snowboardové oblečení, chrániče a helmy italské firmy DAINESE, stejně jako snowboardy, vázání a boty. Vše, co si zakoupíte, můžete vyzkoušet v našem penzionu ZAMO v Holčovicích-Spáleném. Je to ideální prostředí k prožití aktivní dovolené na kolech či lyžích. K penzionu patří vlastní 400 m dlouhý lyžařský svah s vlekem Tatrapoma upravovaný rolbou. Věříme, že jsme Vás oslovili a že se brzy setkáme v prodejně na Olomoucké ul. v Opavě. Myslíme si, že sleva poskytnutá pro Vás, studenty Slezské univerzity, tomu jen napomůže. (PR-TM)

březen 2005

Noviny Slezské univerzity

strana 43

Možnost postgraduálního studia i výzkumu v USA Studentům a absolventům vysokých škol, kteří k 1. září 2005 získají již alespoň bakalářský titul, nabízí Komise J. W. Fulbrighta v Praze možnost vládního stipendia pro pokračování ve studiu nebo výzkumu v USA. Stipendium se uděluje na jeden školní rok a pokrývá školné do výše maximálně 18 tisíc dolarů, životní náklady, zdravotní pojištění a zpáteční letenku. Uchazeči musí odeslat on-line přihlášku a dodat další podklady pro výběrové řízení do uzávěrky 1. září 2005. „Každý rok Fulbrightovo stipendium podpoří 10 až 15 studentů, a vzhledem k tomu, že obvykle obdržíme přibližně 40 kvalitních přihlášek, má dobrý student značnou šanci na úspěch,“ říká ředitelka Fulbrightovy komise Hana Ripková. Cílem pobytu v USA může být absolvování celého studijního programu a získání titulu Master nebo Ph.D. na americké univerzitě (kategorie “degree”) nebo pouze jednoroční hostování (kategorie “non-degree”). Zájemce může rovněž zvolit kategorii “visiting research student” určenou pro práci na samostatném výzkumném projektu, např. dizertační práci. V tomto případě musí mít žadatel pozvání z instituce v USA.

Hlásit se mohou uchazeči o stipendium ve všech oborech s výjimkou klinické medicíny a MBA. Přednost mají zájemci, kteří v USA ještě dlouhodobě nestudovali. Základním předpokladem jsou výborné studijní výsledky během studia, české občanství a trvalý

pobyt na území ČR. Uchazeč by měl mít v době uzávěrky již výsledky testů požadovaných americkými univerzitami (jazykovou zkoušku TOEFL s minimálním skóre 213, případně také test studijních předpokladů GRE). Kromě elektronické přihlášky patří mezi nejdůležitější požadované doku-

„Mezinárodní výměna v oblasti vzdělávání je nejvýznamnějším současným projektem navrženým tak, aby dovedl proces humanizace lidstva do doby, kdy se člověk naučí žít v míru a dokonce bude raději tvořivě spolupracovat než soupeřit v nesmyslném zápase o vzájemné sebezničení... Musíme se pokusit rozšířit hranice lidské moudrosti, porozumění a vnímavosti a není jiné cesty, jak tohoto cíle dosáhnout, než pomocí vzdělání.“ Senátor Fulbright, 1976 „Smluvní strany budou Komisi uznávat jako organizaci zřízenou pro realizaci programů, spočívajících v poskytování podpory a služeb... např. poskytování finanční podpory státním občanům České republiky a státním občanům Spojených států amerických a jejich závislých území ve formě stipendií a dotací na úhradu cestovních nákladů, nákladů vzdělávání, ubytování a stravování a další formy sociální a jiné pomoci, jakožto i v poskytování vzdělávacích výzkumných, kulturních, informačních, poradenských a dalších služeb.“ Smlouva mezi Spojenými státy americkými a Českou republikou o Komisi J. W. Fulbrighta

Do vydání přispěli: Ivan Augustin, pracovník Public relations SU; Vojtěch Bartek, tajemník ITF FPF SU; Michala Černá, studentka OPF SU; Jiří Dvořáček, student OPF SU; Šárka Dvořáková, studentka FPF SU, prezidentka Asociace studentů a přátel SU; Lenka Fejfarová, studentka OPF SU; Mgr. Václav Hájek, absolvent FPF SU; Mgr. Jan Heczko, pedagog ÚBK FPF SU; Vladimír Hubálovský, student ÚHM FPF SU; Eva Jakubcová, pracovnice oddělení pro rozvoj rektorátu SU; Mgr. Josef Juráň, posluchač doktorského studia ÚF FPF SU; doc. PhDr. Helena Kolibová, CSc., zástupkyně vedoucího Katedry společenských věd OPF SU; Ing. Lukáš Macura, pracovník Ústavu informačních technologií OPF SU; Klára Mučková, pracovnice spisovny rektorátu SU; doc. Ing. Pavel Nezval, Ph.D., proděkan OPF pro vědu, výzkum a rozvoj; Mgr. Michal Novotný, student ÚVSRP FPF SU; PhDr. Edita Ondřejová, Ph.D., zástupkyně vedoucího ÚPPV FPF SU; Dana Panajotidisová, pracovnice edičního střediska FPF SU; MgA. Tomáš Pospěch, pedagog ITF FPF SU; Ondřej Soška, student OPF SU; Jiří Střecha, student ÚHM FPF SU; Ing. Monika Szkanderová, pracovnice Vzdělávacího centra SU; Mgr. Jiří Šíl, posluchač doktorského studia ÚHM FPF SU; Lucie Tajchmanová, studentka FPF SU; Jakub Tesař, poradce Komise J. W. Fulbrighta v Praze; doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc., vedoucí ÚBK FPF SU; Ing. Jiří Vaněk, CSc., vedoucí Ústavu malého a středního podnikání OPF SU; Radek Vaníček, student OPF SU; Mgr. Martin Vojík, posluchač doktorského studia ÚF FPF SU; Ing. Eva Wojnarová, pracovnice Public Relations OPF SU.

menty kopie studijních výsledků a tři doporučující dopisy. Pro výběr je rozhodující hlavně kvalita uchazeče a jeho přihlášky. Veškeré další informace včetně přihlášky a podrobného popisu programu najdete na www.fulbright.cz v sekci Fulbrightova stipendia. Komise J. W. Fulbrighta je česko-americká organizace založená na základě mezivládní dohody v roce 1991 za účelem podpory vzdělávacích a kulturních výměn mezi ČR a USA. Komise administruje stipendia vládního tzv. Fulbrightova programu a některé další stipendijní a grantové programy. Zároveň poskytuje bezplatné poradenství a informační služby všem zájemcům o studium a výzkum v USA, a to včetně informací o amerických standardizovaných jazykových a přijímacích testech jako je TOEFL, GMAT a GRE. V případě jakýchkoli dotazů ke stipendiu se laskavě obraťte na programovou referentku Andreu Semancovou, Komise J. W. Fulbrighta, Táboritská 23, 130 87 Praha 3, telefon 222 718 452, fax 222 729 868, e-mail: [email protected]. Jakub Tesař

Čtvrté číslo desátého ročníku vyšlo 31. března 2005 Vydává rektorát Slezské univerzity v Opavě jako svůj informační materiál Adresa redakce: Slezská univerzita v Opavě, Na Rybníčku 1 746 01 Opava (tel. 553 684 625, 553 684 650) e-mail: [email protected], http://www.slu.cz/ Připravila redakční rada: prof. Ing. František Němec, PhD., prorektor pro rozvoj (předseda), PhDr. Marie Babničová, Vojtěch Bartek, Jiřina Böhmová, Hana Černínová, Mgr. Milan Jakel, Eva Jakubcová, Tomáš Kramný, Mgr. Libor Martinek, Ph.D., Lucie Tajchmanová, Radek Vaníček, Ing. Eva Wojnarová, Ivan Augustin (výkonný redaktor) Sazba a typografická úprava: Tomáš Kramný Tisk: Tiskárna KLEINWÄCHTER, Frýdek-Místek Náklad: 2200 kusů

Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., Odštěpným závodem Severní Morava, čj. 2596/97-P/1 ze dne 3. 7. 1997. NOVINY SLEZSKÉ UNIVERZITY jsou zapsány do evidence periodického tisku pod evidenčním číslem MK ČR E 10027.

ISSN 1801-1071

strana 44

Noviny Slezské univerzity

březen 2005

Galerie fotografické tvorby Jana Pohribného 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

Z cyklu Nová doba kamenná: 1 – Vše má svůj čas, 2002; 2 – Lesoduch, 2000; 3 – Labyrint, 2002; 4 – Vnitřní světlo, 1993; 5 – Původní cesta do Ameriky (žhavá verze), 1990; 6 – Zeměměsíc, 1993; 7 – Silencio, 2004; 8 – Talat´de Dalt, 1998; 9 – Jinosvětská, 1996; 10 – Neotřesitelnost moci, 1988; 11 – Fjordoko, 2003; 13 – Pampelistars, 2002; 15 – Gorg Blau, 1998. Z cyklu JanČin: 12 – Nanebevstoupení, 2000; 14 – Zbytky radosti, 1998.