Jugs over Italy
1180
US WWII FIGHTER
1:48 SCALE PLASTIC KIT intro In June 1940, the United States Army Air Corps (USAAC) issued a requirement for a new light fighter design. Among those manufaturers to respond was the Republic Aviation Corporation of Farmingdale, New York. This company was a successor to the Seversky Aircraft Corporation. Republic´s chief designer, Alexander Kartveli, born in Georgia in the Soviet Union, moved to the States, as did his former chief, Alexander Seversky. One of Kartveli´s designs was the P-35 fighter, accepted and used by the USAAC, and other countries. In 1939, Republic signed a contract to manufacture another fighter, the P-43 Lancer. The performance of the P-43 was not good enough to compare with contemporary European fighters, notably the Bf 109E and Spitfire. In the meantime, Kartveli finished the design of a brand new fighter under the company designation AP-10. It was powered by the Allison V-1710 inline engine. The USAAC gave it the designation XP-47 and XP-47A, but due to poor performance, no further development was planned. This led Kartveli to install the most powerful engine available at the time, the Pratt & Whitney R-2800 Double Wasp. He designed an efficient supercharging duct system using an innovative method. He designed the supercharging system first, and then built up the fuselage around it. The XP-47B prototype was significantly bigger than all fighters built up to that time. Twice as heavy as contemporary fighters, its powerful engine nevertheless enabled the aircraft to reach a speed of 633 km/h shortly after its maiden flight on May 6, 1941. The total of 171 P-47Bs was built, the first example leaving the production line in March 1942. The first frontline unit to accept the fighter, the 59th Fighter Group, obtained their aircraft no sooner than June. The new fighter was christened the 'Thunderbolt'. The P-47C was produced from September 1942. A total of 602 examples were manufactured and had a slightly longer nose and an underbelly external fuel tank could be installed. The latter change permitted units based in England to fly deeper into occupied Europe. The P-47D was similar to its predecessor, but many changes were introduced on the production line. The D-15 was the first Thunderbolt with underwing pylons. As such, two bombs could be added to the eight 0.50 guns, improving the combat value of the aircraft. The most obvious change was related to the canopy and rear fuselage. From Block D-25, the old canopy was replaced with a new bubble all-round vision type, with a corresponding cut down of the rear fuselage decking. The older Thunderbolts are known as Razorbacks and the newer types as Bubbletop. The Thunderbolt´s performance increased with more powerful versions of the engine installed and with the use of advanced propellers. The final versions was equipped with a dorsal fin to improve stability. The final D version was the D-40. A total of 12,062 P-47Ds were built, making it the most produced American fighter. The production of the 'hot rod' P-47M with airbrakes in the wings followed. But only 130 P-47Ms was manufactured, all of them delivered to the 56th Fighter Group. The last version that entered series production was the P-47N. A new wing with a bigger wingspan and redesigned wingtips was used. The P-47Ns were exclusively used in the Pacific Theatre of Operations and served as a long range escort fighter to protect B-29 Superfortresses on their routes from the Marianas to Japan. Plans to fly them in Europe were halted by the final defeat of Nazi Germany. Two U.S. Air Forces flew P-47s in the Italian sky during WW2 - 12th Air Force and 15th Air Force. The first combat deployment of 12th AF was the Operation Torch, the landing in North Africa that was launched on November 8, 1943. In the same month 15th AF was established. The sole Fighter Group – 325th FG – was active with 15th AF. More groups – 27th, 57th, 79th, 86th, 324th and 350th FGs – were operated by 12th AF. Thunderbolts flown by all these units supported troops during their advance to the north. They were present over the beaches during landings in Sicily that was launched on July 9, 1943 (Operation Husky). The landings in Italy (Operation Baytown / Avalanche) was launched on September 3, 1943), followed by the landings in Anzio on January 22, 1944 (Operation Shingle). The Allied forces proceeded further north towards the Nazi Germany, the landings in south France followed on August 15, 1944 (Operation Dragoon). All the Fighter Groups mentioned above gradually converted to P-47. The first group that went over from older fighters to P-47 was 325th FG in September / October, 1943 and the last one was 350th FG in August, 1944.
úvodem V červnu 1940 zadalo United States Army Air Corps (USAAC) požadavky na konstrukci nového lehkého stíhacího letounu. Mezi příjemci specifikací byla také společnost Republic Aviation Corporation sídlící ve Farmingdale ve státě New York. Firma byla faktickým pokračovatelem společnosti Seversky Aircraft Corporation. Hlavní konstruktér Republicu, původem Gruzínec Alexander Kartveli, jenž pocházel stejně jako dřívější šéf společnosti Alexander Seversky, ze zemí Sovětského svazu, již dříve zkonstruoval letoun P-35. V roce 1939 získal Republic též kontrakt na omezenou výrobu dalšího stíhacího typu, P-43 Lancer. Tento stroj však nedosahoval kvalit jeho evropských konkurentů, zejména pak Bf 109E a Spitfiru. Mezitím již Kartveli zkonstruoval novou stíhačku pod továrním označením AP-10. Poháněl ji řadový motor Allison V-1710. Tento typ USAAC označilo XP-47, resp. XP-47A, avšak pro nedostatečné výkony byl odmítnut. Kartveli se tedy rozhodl použít tehdy nejvýkonnější motor Pratt & Whitney R-2800 Double Wasp. K efektivnímu využití výkonu vymyslel dobře fungující systém využívající výfukových plynů pro přeplňování motoru. Nejprve zkonstruoval tento systém a až poté okolo něj trup letounu. Prototyp stíhačky XP-47B byl znatelně větší než všechny dosud používané stíhačky. Přestože byl dvakrát těžší, než jeho souputníci, výkonný motor mu již krátce po zalétání, které proběhlo 6. května 1941, umožnil dosáhnout maximální rychlosti 663 km/h. První z celkem 171 P-47B opustil montážní závod společnosti Republic v březnu 1942, ale 59th Fighter Group dostala první exempláře až v červnu. Nový stroj obdržel bojové jméno Thunderbolt. Počínaje zářím 1942 začala výroba verze P-47C. Postaveno bylo 602 kusů a od P-47B se lišil mírně prodlouženou přídí a možností nést přídavnou palivovou nádrž. Druhá jmenovaná úprava umožnila létat hlouběji nad okupovanou Evropu. Verze P-47D se od svého předchůdce příliš neodlišovala. V průběhu její výroby však došlo k mnoha změnám v konstrukci. Od bloku D-15 přibyly na křídlo dva závěsníky pro pumy a doplnily tak palebnou sílu osmi půlpalcových kulometů. Nejviditelnější byla úprava tvaru překrytu kabiny a hřbetu trupu. Od výrobního bloku P-47D-25 byl snížen trup za kokpitem a kokpit dostal kapkovitý překryt. Starší stroje se nazývaly Razorback, novější pak Bubbletop. Výkony letounů se postupně zvyšovaly, došlo k zástavbám výkonnějších verzí motoru, osazovaly se modernější vrtule. Poslední výrobní bloky také dostaly hřbetní kýlovou plochu, která pomáhala řešit problémy se stabilitou. Produkce verze D se zastavila s výrobním blokem D-40-RA. Montážní linky opustilo celkem 12 062 P-47D. Tím se stala nejpočetnější verzí amerického stíhacího letounu, který byl kdy vyroben. Následovala výroba vysoce výkonné verze P-47M s aerodynamickými brzdami v křídle, ale nakonec vzniklo pouze 130 kusů dodaných výhradně k 56th Fighter Group. Poslední sériově vyráběnou verzí byla P-47N. Letoun dostal překonstruované křídlo se zvětšeným rozpětím a od P-47D se dosti lišil. Letouny této verze byly dodávány výhradně na pacifické bojiště, kde sloužily zejména jako dálkový doprovod pro bombardéry B-29 Superfortress mířící nad cíle v Japonsku. Plány vyzbrojit „eNky“ také evropské jednotky ukončila bezpodmínečná kapitulace Německa. Na italském nebi se proháněly Thunderbolty z jednotek zařazených do 12. a 15. letecké armády. První uvedená letecká armáda zahájila své bojové tažení podporou invaze do severní Afriky, jež byla spuštěna 8. listopadu 1943. Týž měsíc byla ustavena 15. letecká armáda. Zatímco v rámci 15th AF působila s P-47 pouze 325th FG, u 12th AF top byly 27th, 57th, 79th, 86th, 324th a 350th FG. Letouny těchto Fighter Group zejména podporovaly postup pozemních jednotek tak, jak postupovaly z Afriky směrem na sever. Účastnily se tak vylodění na Sicílii, které započalo 9. července 1943 (operace Husky). Následovalo vylodění v Itálii (operace Baytown / Avalanche odstartovaná 3. září 1943), výsadek u Anzia (operace Single, začátek 22. ledna 1944) a vylodění na jihu Francie (operace Dragoon, začátek 15. srpna 1944). Jednotlivé Fighter Group přezbrojovaly na P-47 postupně. Jako první je dostala 325th FG v průběhu září a října 1943, jako poslední 350th FG v srpnu 1944.
1180 - NAV1
ATTENTION
UPOZORNĚNÍ
INSTRUCTION SIGNS
OPTIONAL VOLBA
BEND OHNOUT
ACHTUNG
INSTR. SYMBOLY
INSTRUKTION SINNBILDEN
SYMETRICAL ASSEMBLY SYMETRICKÁ MONTÁŽ
OPEN HOLE VYVRTAT OTVOR
PARTS
ATTENTION
DÍLY
REMOVE ODŘÍZNOUT
TEILE
SYMBOLES
REVERSE SIDE OTOČIT
APPLY EDUARD MASK AND PAINT POUŽÍT EDUARD MASK NABARVIT
PIECES
PLASTIC PARTS
D> 2 pcs.
C>
E> F>
eduard
PE - PHOTO ETCHED DETAIL PARTS
G>
RP - RESIN PARTS
R1 2 pcs.
R2 2 pcs.
R4 R5 4 pcs. 4 pcs. R3
R6
R10
R7 R8
R13 R14
COLOURS
BARVY
R20
R18
Mr.COLOR C72
INTERMEDIATE BLUE
MC214
DARK IRON
YELLOW
H 77
C137
TIRE BLACK
MC218
ALUMINIUM
C5
BLUE
H 90
C47
CLEAR RED
Mr.COLOR SUPER METALLIC
Mr.COLOR
H4
C4
H5
R21
PEINTURE
H 56
AQUEOUS
R12
R19
R17
FARBEN
R11
AQUEOUS
GSi Creos (GUNZE)
2
R16 2 pcs.
R15
R9
Mr.METAL COLOR
H 12
C33
FLAT BLACK
H 92
C49
CLEAR ORANGE
H 13
C3
RED
H 94
C138
CLEAR GREEN
H 27
C44
TAN
H 316
C316
WHITE
H 52
C38
OLIVE DRAB
C351
ZINC CHROMATE
H 53
C13
NEUTRAL GRAY
C352
CHROMATE YELLOW
SM01
SUPER FINE SILVER
A
B
PE2 H 12 C33 FLAT BLACK
PE3 PE6
PE6
RP19
C351 ZINC CHROMATE
RP13 PE1
PE15 H 12 C33
PE20
FLAT BLACK
C351
2 pcs. PE6
ZINC CHROMATE
RP10 H 12 C33
PE27
A
FLAT BLACK
RP9 C351 ZINC CHROMATE
C351 ZINC CHROMATE
PE4
RP13 C351
B
RP18
ZINC CHROMATE
PE5
C
PE18
D
PE16
H 12 C33 FLAT BLACK
PE8
RP20
PE16
PE19
RP15
PE24 RP16
PE13 C351 ZINC CHROMATE
PE17
PE11
PE25 PE12
PE7
RP16
RP12
H 52 C12 OLIVE DRAB
C351 ZINC CHROMATE
H 12 C33 H 13 C3
FLAT BLACK
RED
RP21
D
C351
ZINC CHROMATE
PE21
H 12 C33
C351 ZINC CHROMATE
FLAT BLACK
PE28 RP7
MC218 ALUMINIUM
MC218 ALUMINIUM
PE26
RP17
C 3
E RP11 RP11 H 12 C33
H 12 C33
FLAT BLACK
FLAT BLACK
PE14
RP8
H 12 C33 FLAT BLACK
RP14
C351 ZINC CHROMATE
PE9 PE10
F1
E F2 F1 F2 MC214 DARK IRON
PE41
MC218 ALUMINIUM
H 52 C12
PE48
OLIVE DRAB
PE43 PE46 PE47
RP19 PE33 PE37 F1, F2
PE44 PE34
4
PE36
PE40
F
G
C19
C18
C3
C4
H
J
F8
F7 C352
C352
CHROMATE YELLOW
CHROMATE YELLOW
G2
G1
E3 MC214
MC214
DARK IRON
DARK IRON
C13
C14 H 92 C49
H 94 C138
MC218
MC218
ALUMINIUM
ALUMINIUM
CLEAR GREEN
CLEAR ORANGE
H 90 C47
E2 3 pcs.
CLEAR RED
G3
G4
C352
C352
CHROMATE YELLOW
CHROMATE YELLOW
F C31 closed
H
open
G
D10 E8
H 94 C138
CLEAR GREEN
open
D10
closed
H MC214 DARK IRON
F5
D24 D28
J
D25
J
MC214
SM01
DARK IRON
D24 D25 D28
SUPER FINE SILVER
F6 C33
C33
E9
H 90 C47 CLEAR RED
5
R
2 pcs. H 77 C137
PE31
TIRE BLACK
RP1 MC218 ALUMINIUM
PE45 RP2
C23
C23 F14
MC218 ALUMINIUM
C352
F16
CHROMATE YELLOW
R
C22
L
F15
D27
2 pcs. D9
MC218 ALUMINIUM
PE31
PE45
L C352 CHROMATE YELLOW
F13
MC218
C22
C352 CHROMATE YELLOW
C9 MC218 ALUMINIUM
H 77 C137 TIRE BLACK
PE30
PE29 C30
MC218 ALUMINIUM
MC218 ALUMINIUM
6
PE23
ALUMINIUM
MC218 ALUMINIUM
H 12 C33
PE35
FLAT BLACK
H 12 C33 FLAT BLACK
C28
C28 MC218 ALUMINIUM
C27
PE35
C27
H 56 C72
H 27 C44
INTERMEDIATE BLUE
TAN
C25
MC218 ALUMINIUM
MC218 ALUMINIUM
F1, F2 MC218 ALUMINIUM
C24
PE32b PE32a
C8
K F11 - MARKINGS
DO NOT GLUE! NELEPIT
RP4 - MARKING RP5 - MARKINGS
RP6
RP3
B,C,D E A,F
4 pcs. RP5
H 12 C33
MC218 ALUMINIUM
FLAT BLACK
RP4 4 pcs. 7
E4 PE22 E5
H 52 C12 OLIVE DRAB
C1
K F11
M 2 pcs. D23
N
D23
O
4 pcs.
2 pcs. MC218 ALUMINIUM
H 52 C12
D19
D16
OLIVE DRAB
C16
D20
C15 MC218 ALUMINIUM
D17
D15
C11 D18 C12
P
2 pcs.
S
Q
MC218 ALUMINIUM
MC218
D3
ALUMINIUM
2 pcs.
F9
MC218 ALUMINIUM
D5
MC218
MC218
ALUMINIUM
D6
F10
D4
ALUMINIUM
MC218 ALUMINIUM
T
2 pcs.
PE38 plastic PE42
D8 D7 plastic PE49 8
PE39
Q
M
1000lb bomb
N
150 gal tank
O
75 gal tank
P
200 gal tank
Q
108 gal tank
S
500lb bomb
T
eduard
2 pcs. RP1+ RP2
C30 E5
C30
RP1+ RP2 2 pcs.
RP11
E4 E2 3 pcs.
E3
9
A P-47D, 86th FS, 79th FG, letiště Fano, Itálie, únor, 1945 Tento P-47D byl vyfotografován na letišti Fano v únoru 1945 s podvěšenými bazookami a 110litrovými nádržemi s napalmem. Toto letiště je umístěné na břehu Jadranského moře a umožňovalo jednotce podnikat lety nad Jugoslávii a podporovat postupující sovětské jednotky. Do Fano se 79th Fighter Group přesunula v prosinci 1944 a setrvala zde až do druhé poloviny dubna 1945. Modré ocasní plochy se žlutými blesky byly markingem 79th FG. Zařazení stroje do 86th Fighter Squadron značilo číselné označení od 40 do 69 a také znak squadrony na motorovém krytu.
39 51
34
H52 38
36
H5 5
6+7
63
SM01 H12 33
H13 3
H4 4
SM01 H13 3
1
SM01
1
H13 3
35
40 H5 5
4+5
H52 38
63
SM01
SILVER
10
SM01
YELLOW
H4 4
RED
H13 3
BLUE
H5 5
H52
OLIVE DRAB 38
BLACK
H12 33
eduard
B P-47D-25, Capt. Edward F. Jones, 64th FS, 57th FG, základna Grosseto, Itálie, počátek 1945 Edward Jones pojmenoval svůj Jug po své středoškolské lásce Jake. K 64th Fighter Squadron nastoupil na konci léta 1944 a do konce války odlétal celkem 76 misí. Název 64th FS „Black Scorpions“ se promítl také do znaku jednotky, jenž je namalován na motorovém krytu. Letouny této squadrony nesly číselné označení od 10 do 39. Žluté pruhy na křídle a ocasních plochách byly charakteristické pro všechny P-47D ze stavu 57th FG.
17
3 H13 3
H52 38
20
8
18
30b ?+30a
SM01
14 16
H53 13
H4 4
H12 33
H13 3
H4 4
12
H13 3
1 11 H53 13
H52 38
10 1
H13 3
9 13 17 3
14
15
H52 38
SM01
H53 13
SILVER
SM01
YELLOW
H4 4
RED
H13 3
NEUTRAL GRAY
H53 13
19
H13 3
H4 4 H52
OLIVE DRAB 38
BLACK
H12 33
eduard 11
C P-47D-25, 527th FS, 86th FG, letiště Pisa, Itálie, 1945 Jug pojmenovaný Big Red´s Old Crow byl v této podobě zachycen na základně Pisa. Z tohoto letiště působila 86th Fighter Group od 26. října 1944 do 21. února 1945, kdy se přesunula do Francie. Bílo-červené pruhy na ocasních plochách byly markingem typickým pro 86th FG, stroje sloužící u 527th Fighter Squadron pak nesly čísla od 70 do 99. Po celé délce levé strany trupu jsou namalovány symboly odlétaných misí. Červená skvrna na levém boku je pak zřejmě pozůstatkem opravy potahu letounu.
H316 316
25 H13 3
29
H13 3
H52 38
22 31
32
23
33
3
26
24 SM01 H12 33
H13 3
H4 4
SM01 H13 3
21
1
21
SM01
1
H316 316
38
H13 3
H316 316
37
H316 316
3
27
H52 38
23
H13 3
28
H13 3
SM01
SILVER
12
SM01
WHITE
H316 316
YELLOW
H4 4
RED
H13 3
H52
OLIVE DRAB 38
BLACK
H12 33
eduard
s/n 42-26960, Lt. Sylvester „Bud“ Hendricks, 65th FS, 57th FG, letiště Grosseto, Itálie, D P-47D-27RE, podzim 1944 / 1945 65th Fighter Squadron nesla bojové jméno Fighting Cocks. Tomu odpovídal znak jednotky namalovaný na obou stranách motorového krytu. Letouny squadrony nesly též trupová čísla v rozmezí 49 až 69. Stejně jako další Thunderbolty 57th Fighter Group měl i Hendricksův stroj žluté pruhy na křídle a ocasních plochách. Zajímavý je výskyt celkem tří jmen na letounu – Blance III, Wally a The Ox Cart. Ze základny Grosseto ležící zhruba 150 km severně od Říma operovala 57th FG od září 1944 do konce války.
69 H13 3
H52 38
65
50
70
47
49
41
3 68
H4 4
SM01 H12 33
H4 4
44 SM01
67
1
67 43 SM01
42 1
45 69 3
46
47
48
SM01
SILVER
SM01
YELLOW
H4 4
RED
H13 3
H52
OLIVE DRAB 38
H52 38
66
H13 3
H4 4
BLACK
H12 33
eduard 13
E P-47D-27RE, s/n 42-27277, 315th FS, 324th FG, začátek roku 1945 Thunderbolt s/n 42-27277 nejprve používala 314th Fighter Squadron, kde nesl pojmenování Amy Lou. V lednu 1945 letoun prodělal nouzové přistání. Během ledna / února 1945 jej převzala 315th Fighter Squadron. Dne 21. března 1945 nouzově přistál podruhé, když po zásahu vrtule protiletadlovým dělostřelectvem byl nucen sednout se zataženým podvozkem 1stLt. Richard G. Keene. Červené prvky markingu nosily stroje 315th FS. Fotografie potvrzují nápis Miss Ann pouze na levé straně motoru, podoba pravé strany není známa.
2 H13 3
H52 38
71
52 57
58
6+7
59
SM01 H12 33
H13 3
H4 4
SM01 H13 3
1
SM01
1
H13 3
2 4+5
62
58
56
H52 38
? 71
H13 3
SM01
SILVER
14
SM01
YELLOW
H4 4
RED
H13 3
H52
OLIVE DRAB 38
BLACK
H12 33
eduard
F
P-47D-27RE, s/n 42-27277, 314th FS, 324th FG, Dole, Francie, zima 1944 / 1945
Další jednotkou, která působila s Thunderbolty ve Středomoří, byla 324th Fighter Group. Na P-47D přezbrojila z P-40 během svého působení na Korsice. Později se přesunula do Francie. Letoun sloužil u dvou squadron této Fighter Group, nejprve u 314th FS a později u 315th FS. Dne 9. ledna 1945 s ním se zataženým podvozkem poblíž Luneville nouzově přistál Capt. Harry A. Chance. U 314th FS nesl stroj na pravé straně motorového krytu nápis Amy Lou. Je známa pouze fotografie ukazující levou stranu letounu. Žluté provedení blesku na trupu, kosočtverce na motorovém krytu, klínu na SOP a stínování trupového čísla jsou typické právě pro letouny 314th Fighter Squadron. Z fotografií je zřejmé tmavé zbarvení pravé poloviny výškového kormidla, zřejmě šlo o kamuflovaný náhradní díl.
2 H52 38
? 64
52 55
54
6+7
61
SM01 H12 33
H53 13
H4 4
H4 4
SM01
H4 4
1
SM01
H52 38
1
H4 4
2 60
4+5
53
54
H52 38
64
SM01
SILVER
SM01
YELLOW
H4 4
NEUTRAL GRAY
H53 13
H52
OLIVE DRAB 38
BLACK
H12 33
eduard 15
Jugs over Italy
STENCIL VARIANTS S8 S9
S53
S40 S10
S10
S11 S70
S44
S59
S41 S60 S31 S12 S52
?
S32
S48 ? S47 ? S46 ? S45 S37 S38 S28
S49 S65 S27
S57
S6 S43
S56 S26
S62
S38
OUTSIDE ONLY
S36
S2
S23
S69
S58
S43 S4
S1
S20 S5 S57 S3
S65 S70
S49
S25
S16
S61
S24
S56
S22
S57
S21 S64
S57
S16 S55
S20 S23 S26
S54
S68
S70
S67
S63 S66
S13
S39 S10
S15 S50 S14
S70
S44
S42
S52
S7 S33
S51 S17
S18 S8
S19
? S34
S29 S35
S52
? S30
eduard 16
© EDUARD M.A., 2013
www.eduard.com
Printed in Czech Republic
