Judikatura v územním plánování 2014 Mgr. Jindřich Felcman Krajský úřad Libereckého kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu
Prostorová regulace ve směrné části • § 188/3 SZ: …O úpravě směrné části této dokumentace rozhoduje pro své území obecní úřad, v ostatních případech úřad územního plánování. Při úpravě se postupuje podle dosavadních právních předpisů. • Index podlažní plochy je obecným regulativem prostorového uspořádání území, tj. limitem jeho využití, jehož vymezení je závazné; na tom nic nemění ani to, že tento index byl nesprávně zařazen do směrné části územního plánu (§ 29 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb.). • Má-li být v platném územním plánu nově zaveden limit využití území mj. indexem podlažní plochy či změněny hodnoty již existující regulace, je nutno postupovat dle § 188 odst. 3, věta prvá zákona č. 183/2006 Sb., tedy přijmout takovou změnu formou opatření obecné povahy; věta druhá a třetí citovaného ustanovení se pro tyto případy neuplatní.
• Nedojde-li zákonem stanoveným způsobem ke zrušení či změně nesprávně vymezené směrné části územního plánu, pak tato nadále platí, byť je vadná. • Usnesení rozšířeného senátu NSS č.j. 1 Aos 2/2013
Prostorová regulace ve směrné části
Vyhodnocování rozvojových lokalit • Z judikatury NSS plyne, že při pořizování nového územního plánu je třeba odůvodnit, proč konkrétní lokalita byla nově určena k zastavění tehdy, směřuje-li k této otázce řádně uplatněná námitka oprávněné osoby. • K tomu je ještě vhodné připojit poznámku, že byť přijímání nového ÚP zpravidla vede ke změně uspořádání území, musí pořizovatel ÚP respektovat, že územní plánování je činností kontinuální. Nejde samozřejmě o to, aby nově přijímaná územně plánovací dokumentace kopírovala dokumentaci předchozí. Naopak, vždy je třeba mít na paměti požadavek aktuálnosti územního plánování, tedy nutnost prověřit, zda realizace dříve předpokládaných záměrů v území je stále aktuální, a navrhovat řešení, která by se vypořádala se současnými potřebami obce. Má-li však dojít k tomu, že jsou výrazně redukovány stávající zastavitelné (avšak dosud nezastavěné) plochy, přičemž současně jsou vymezovány v jiné části území plochy s týmž způsobem využití, je třeba takový postup řádně, racionálně a transparentně zdůvodnit, aby byly rozptýleny pochybnosti o libovůli a arbitrárnosti při rozhodování o přijetí nového územního plánu. • Rozsudek NSS č.j. 1 Aos 1/2013
Vyhodnocování rozvojových lokalit – metropolitní plán Praha • • • •
Rozsah zastavěného území Prahy = 21 023 ha. Rozsah nových návrhových ploch (dle starého ÚP a konceptu) = 3 780 ha. Rozsah transformačních ploch = 3 880 ha. Chce a potřebuje Praha tolik rozvojových ploch?
Vyhodnocování rozvojových lokalit – metropolitní plán Praha • Definováno prozatím 6 hlavních kritérií hodnocení (plánuje se 30). • Každé kritérium se hodnotí jednoduše od 1 do 6.
Prostupnost a omezování vlastnických práv
• ÚP Čižice (Plzeňský kraj)
Prostupnost a omezování vlastnických práv Zkratka představuje: • Úsporu cca 100 m na 400 m dlouhé trase (obec napadala chyby v měření – rozdíl 500 m). • Není nutné jít po silnici III. třídy. Soud zrušil, protože: • Podle nesporného zjištění krajského soudu k této komunikaci III. třídy přitom vede chodník a krajský soud rovněž přiléhavě konstatoval, že to byl sám stěžovatel, který rezignoval na vybudování ochrany chodců na chodnících před sražením podél této komunikace. Nejvyšší správní soud ve shodě s náhledem krajského soudu tedy neshledal jako nezbytné řešení ochrany chodců cestu vybudování WD-42. Vzhledem k tomu, že krajský soud v rozsudku shledal, že vybudování chodníku podél komunikace III. třídy k dosažení dostupnosti lokality Z1 je realizovatelné, Nejvyšší správní soud uzavírá, že dosažení cíle veřejně prospěšné stavby WD-42 lze dosáhnout nepochybně jiným řešením a veřejný zájem obce na zvýšení prostupnosti svého území na daném úseku nemůže převážit nad zájmem vlastníků dotčených pozemků. • Rozsudek NSS č.j. 3 Aos 1/2013
Prostupnost a omezování vlastnických práv Požadavky při správním řízení o veřejné přístupnosti účelové komunikace dle zákona o pozemních komunikacích: • Patrnost cesty v terénu. • Vlastník dal souhlas (byť i mlčky, svojí nečinností) k užívání cesty veřejností. • Cesta spojuje jednotlivé nemovitosti pro potřeby jejich vlastníků, slouží k obhospodařování jejich pozemků. • Cesta plní nutnou komunikační potřebu. Ke svým pozemkům se nemůžou majitelé dostat za srovnatelných podmínek jinak.
ALE! Územní plánování není správní řízení – není nutné splnit takto přísné požadavky: • Je nutné pouze vyvážit zájmy soukromé a veřejné. Zásah do soukromých práv provést v souladu s principy proporcionality a subsidiarity. • Není vyloučena doprava turistická. • Není třeba odůvodnit nutnou komunikační potřebu – stačí prokázat přiměřenost dopravní koncepce.
Obecně k odůvodnění zásahu do práv Kritéria, která rozhodují o zákonnosti omezení vlastnických práv opatřením obecné povahy (územním plánem): • •
• •
Umožňuje řešení ÚP dosáhnout sledovaný cíl (kritérium vhodnosti)? Nelze sledovaného cíle lépe dosáhnout jiným legislativním prostředkem (kritérium potřebnosti)? Omezuje ÚP své adresáty co nejméně (kritérium minimalizace zásahů)? Je omezení ÚP úměrné sledovanému cíli (kritérium proporcionality) •
3 Aos 1/2013
Zpřesnění koridoru v ÚP - odůvodnění • Nelze odůvodnit obecnými frázemi, pouhým odkazem na podklad… • ÚP Zlín: „Plocha pro kapacitní komunikaci pravobřežní byla v návrhu ÚP v souladu s PÚR ČR, ZÚR ZK, na základě územně plánovacího podkladu zpracovaného firmou Mott MacDonald, jemuž předcházela studie proveditelnosti pro tuto komunikaci, navržena a zpřesněna tak, aby případná nevyhnutelná omezení vlastnických a jiných ústavou garantovaných práv byla ústavně legitimní…“ • Soud: „Detailní popis těchto úvah ve vztahu k námitkám navrhovatelů však v odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jakož i v jiných částech napadeného popatření obecné povahy chybí.“ (63 A 6/2012-227)
Občanská sdružení mohou napadat ÚP u soudu Otázka aktivní legitimace občanského sdružení k podání návrhu na zrušení OOP: Soudní řád správní a dosavadní praxe: • „Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen.“ Ústavní soud 2014: • „Podstatným kritériem zde musí nepochybně být místní vztah navrhovatele k lokalitě regulované územním plánem..“ • Nemusí jít ani o „ekologický“ spolek (zájmový spolek se vztahem k nějaké části území). • Spolek by měl mít možnost bránit ty společné zájmy občanů, které považuje za oprávněné. • Zkrácení na právech nelze v podstatě redukovat jen na případný zásah do práv vlastníků nemovitostí. • Je žádoucí, aby prostor k soudní ochraně dostali nejen jednotlivci samotní, ale též právní subjekty, do nichž se sdružují. • I. ÚS 59/14
Jak řešit podstatnou úpravu po veř. projednání? „Za rozhodující kritérium lze přitom považovat to, zda je úprava návrhu územního plánu oproti návrhu projednávanému v rámci veřejného projednání způsobilá zasáhnout do práv subjektů oprávněných k podání námitky nebo do veřejných zájmů chráněných podle zákona.“ [srov. Machačková, J. a kol. Stavební zákon. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 214]. • Změna výškové regulace může být podstatnou úpravou. • Co když s touto úpravou souhlasí majitel nemovitostí v dotčené ploše? 2 možné postupy: • Postup dle SZ – podstatná úprava = nové veřejné projednání. • Postup dle SŘ – pokud by vyřízení námitky vedlo k řešení, které přímo ovlivní oprávněné zájmy některé osoby jiným způsobem než návrh OOP, a není-li změna zjevně též v její prospěch, zjistí správní orgán její stanovisko. „Volba mezi dvěma shora uvedenými postupy leží v projednávané věci na stěžovateli (= pořizovateli), který si zejména musí ujasnit okruh osob, které mohou být přijatou změnou návrhu dotčeny.“ (9 Aos 3/2013, 1 Aos 1/2013)
