Územně plánovací judikatura - 2013 Krajský úřad Libereckého kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu
Vztah vydaných územních rozhodnutí a nového ÚP • Nový ÚP musí vydaná územní rozhodnutí respektovat (NSS: 1 As 107/2012 ze dne 12. 9. 2012): „Územní rozhodnutí (i stavební povolení) vydaná v určitém území představují tzv. „limit využití území“ ve smyslu ust. § 26 odst. 1 stavebního zákona. Koncept územního plánu tak musí respektovat vydaná pravomocná územní rozhodnutí a stavební povolení.
• Nicméně může se stát, že se to nepovede (ten samý rozsudek): „I pokud by však již došlo k situaci, kdy nový územní plán nerespektuje dříve vydaná územní rozhodnutí, nebrání to dle názoru Nejvyššího správního soudu tomu, aby stavební úřad ve věci vydal platné stavební povolení. Posouzení souladu konkrétního záměru s územně plánovací dokumentací je předmětem především v řízení o umístění stavby. Teprve v případě, kdy by se projektová dokumentace odchýlila od dokumentace záměru…a v této části by se předložená projektová dokumentace dostala do rozporu s územně plánovací dokumentací, bylo by na místě ve stavebním řízení konstatovat rozpor s územně plánovací dokumentací. Ovšem i v takovém případě by muselo jít o nesoulad s územně plánovací dokumentací, která byla podkladem pro vydání rozhodnutí o umístění stavby a nikoli s jakoukoli jinou (pozdější) územně plánovací dokumentací.“
Vztah vydaných územních rozhodnutí a nového ÚP • Územní plán reguluje do budoucna (NSS: 5 Ao 6/2010 – 65 ze dne 9.12.2010) „Veškerá rozhodnutí správních orgánů, jež nabyla právní moci a nebyla posléze k tomu příslušným orgánem zrušena, požívají presumpce své zákonnosti a správnosti a jsou podle § 73 odst. 2 správního řádu závazná pro všechny správní orgány. To ovšem neznamená, že by nový územní plán či změna stávajícího územního plánu nemohly pro futuro vymezit plochy či koridory a stanovit podmínky pro jejich využití odlišným způsobem, než jak dosud stanoví územní rozhodnutí pro některé z pozemků, jež se mají stát součástí takového koridoru či plochy.“
Požadavky na odůvodnění ÚP • Klasický rozsudek NSS, č.j. 1 Ao 3/2008 – 136 ze dne 16. 12. 2008: •
Odůvodnění rozhodnutí o námitkách by mělo odpovídat požadavkům na odůvodnění klasických správních rozhodnutí dle § 68 odst. 3 správního řádu.
• Rozhodnutí NSS – ÚP Rokytnice, vyřazení zastavitelných ploch, č.j. 9 Ao 1/2011 – 96 ze dne 6.4.2011: • • • •
Odůvodnění rozhodnutí o námitkách je nedostatečné. Ze stanovisek KÚ LK – ZPF a KRNAP nejsou zřejmé důvody, proč bylo třeba plochy vyřadit. Nebylo možné tudíž stanoviska pouze zkopírovat. Veřejný zájem musí být odůvodněn zcela konkrétně. Pokud pořizovatel nedostane dostatečně konkrétní stanoviska, musí formou pečlivě formulovaných dotazů získat doplnění informací…
• Nález Ústavního soudu, č.j. III ÚS 1669/11 ve věci rozsudku NSS – Rokytnice: • • • •
Zásah do obecní samosprávy musí být přiměřený. Požadavky NSS na odůvodnění nesmí být přemrštěné. Jinak jde o přepjatý formalismus ohrožující stabilitu systému územního plánování. Vypořádání námitek bylo všemi orgány provedeno velmi důkladně a přesvědčivě.
•
1 ze 3 soudců uplatnil disent: Tvrzení, že odůvodnění je dostatečné, je pouhé vyjádření odlišného názoru, nic víc…
Kumulativní a synergické vlivy • Kumulativní vlivy = vlivy stejného druhu, které se mohou sčítat. • Synergické vlivy = vlivy různého druhu, které se mohou při společném působení navzájem ve svém negativním dopadu posilovat. • NSS v rozsudku ze dne 21. 6. 2012, č. j. 1 Ao 7/2011 – 526: „Vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů v SEA nemůže být pouze formální a nemůže se omezovat pouze na prostou identifikaci těchto vlivů bez jejich skutečného vyhodnocení, jež je předpokladem pro přijetí potřebných kompenzačních opatření“ a dovodil, že „Obsah hodnocení kumulativních a synegických vlivů musí obsahovat alespoň 1) popis vhodné metodologie, 2) zjištění a popis stavu životního prostředí a složek, které by mohly být negativně ovlivněny, 3) identifikaci a popis možných kumulativních a synergických vlivů, 4) posouzení těchto vlivů, 5) vymezení kompenzačních opatření a 6) stanovení pravidel monitorování kumulativních a synergických vlivů.“
• Nejvyšší správní soud tento závěr následně upřesnil v rozsudku ze dne 31. 1. 2013, č. j. 4 Aos 1/2012 – 105: „Nelze trvat na tom, aby ve vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů byly výslovně zapracovány veškeré záměry obsažené v zásadách územního rozvoje a jejich možné hromadné a skupinové vlivy na životní prostředí v kombinaci s každým dalším záměrem, který je v zásadách územního rozvoje vymezen, nýbrž je dostačující, pokud dojde ke zhodnocení kumulativních a synergických vlivů pouze mezi záměry, kde relevantní vlivy tohoto druhu vůbec přicházejí v úvahu, a to buď s ohledem na povahu a rozsah záměrů, k jejichž kombinaci dochází, nebo v důsledku zjištění učiněných v rámci řádně provedeného procesu pořizování zásad územního rozvoje.“
Co jsou to územní rezervy? Územní rezervy musí být okamžitě prověřovány a buď překlopeny na návrh nebo vyřazeny. • Rozsudek NSS, č.j. 7 Aos 2/2012 – 53: „Nejpozději po uplynutí dvou let od vydání zásad územního rozvoje nebo od jejich aktualizace tedy musí dojít k vyhodnocení provedeného prověření územní rezervy pro účely zvažovaného záměru. Výsledkem by pak měla být aktualizace zásad územního rozvoje v tom směru, že daná územní rezerva bude využita pro zvažovaný záměr nebo že bude územní rezerva zrušena. O zachování územní rezervy lze uvažovat jen výjimečně ze závažných důvodů. Kraj by v takovém případě musel zdůvodnit, jaké konkrétní zásadní skutečnosti mu bránily území prověřit během uplynulé doby a proč se domnívá, že to v nedaleké budoucnosti naopak možné bude. V opačném případě by bylo nutno územní rezervu považovat za svévolný zásah do práv vlastníků dotčených nemovitostí.“
Informace o rozsudcích správních soudů Veškerá rozhodnutí jak krajských správních soudů, tak Nejvyššího správního soudu v jednotné databázi:
