Jsme Evropským hlavním městem kultury!

ZPRAVODAJ MĚSTA PLZNĚ ROČNÍK XV ŘÍJEN 2010

Řidiči

„Prazdroj lidem“

Anna Kareninová

otálejí s výměnou dokladů

zlepší život v Plzni

se stala vrcholem festivalu

strana 2

strana 3

strana 6

Jsme Evropským hlavním městem kultury! Otevřete si Plzeň! Pilsen Open up! To je motto vítěze v klání o titul Evropské hlavní město kultury 2015 (EHMK). Plzeň se stala 8. září na základě rozhodnutí jedenáctičlenné poroty expertů z České republiky i Evropy držitelem tohoto prestižního titulu za Českou republiku pro rok 2015. Titul je nejen zásadní záležitostí pro město, ale znamená také příslib finanční podpory od státu a Evropské unie na investice do kulturních projektů. Plzeň může získat zhruba 1,5 milionu eur (37 milionů korun) z evropských zdrojů. Částka bude poskytnuta podle pravidel projektu krátce před začátkem akce, tedy na konci roku 2014 za předpokladu, že město dodrží závazky přijaté v době rozhodování. Ve finále klání Plzeň těsně porazila Ostravu. Podle předsedy komise sira

KRÁTCE

Plzeň pomohla zaplaveným Heřmanicím Půlmilionový dar pro Heřmanice v Libereckém kraji schválili 16. září plzeňští zastupitelé. Peníze z rozpočtu Odboru krizového řízení Magistrátu města Plzně pomohou zejména při opravách komunikací. Obec letos v srpnu zasáhla blesková povodeň. S likvidací jejích následků pomáhali i plzeňští strážníci a jednotka Sboru dobrovolných hasičů Plzeň 4. Jejich úkolem bylo zejména odstraňování nánosů bahna a trosek.

Novým partnerem města je Žilina Partnerskou smlouvu podepsal 20. září plzeňský primátor Pavel Rödl s Ivanem Harmanem, primátorem Žiliny. Hlavním zájmem obou stran je navázat na spolupráci v oblasti kultury a umění prostřednictvím výměn. Města dále chtějí společně vytvářet příležitosti v ekonomické oblasti a poskytovat si vzájemnou podporu i ve sférách vzdělávání, zdravotnictví a životního prostředí.

Roberta Scotta bylo hlasování 11 členů těsné, rozhodl jediný hlas. Oba projekty byly podle něho velmi kvalitní. „Pevně doufám, že město Plzeň najde způsob, jak s Ostravou spolupracovat,“ dodal Scott. Plzni oficiálně přidělí titul Evropské hlavní město kultury roku 2015 Rada ministrů kultury Evropské unie v květnu příštího roku. Západočeská metropole bude evropskou kulturu v roce 2015 reprezentovat spolu s belgickým městem Mons. „Plzeňská kandidatura na prestižní titul EHMK je přirozeným vyústěním letitých snah města o zásadní proměnu procesem zdola, zapojením a aktivizací jeho občanů,“ říká Yvona Kreuzmannová, umělecká ředitelka projektu Plzeň 2015. Ke konkrétním záměrům v rámci projektu EHMK 2015 patří výstavba nového

divadla a galerie, vznik multikulturního centra Světovar. Titul by měl také podstatně zvýšit zájem zahraničních turistů nejen o Plzeň, ale o celý širší region. Plzeň si za své motto v klání vybrala Pilsen Open up! Otevřete si Plzeň! Podle Daniely Vítové z tiskového servisu projekt přináší Evropě vzkaz, že země střední a východní Evropy se otevírají a nabízí vlastní recepturu na překonání totality v myslích lidí prostřednictvím kreativity. Pokud vás zajímá, s jakými projekty šla Plzeň do boje o titul, můžete si prohlédnout přihlášku do soutěže. Její obsah je zveřejněn na webových stránkách www.plzen2015.eu, přihlášky jsou dále k nahlédnutí na různých místech v Plzni – v knihovnách, informačním centru. (red)

Mlýnská strouha je Parkem roku 2010 Rekonstrukce Mlýnské strouhy v Plzni získala první místo v soutěži Park roku 2010 vyhlášené Svazem zakládání a údržby zeleně. Posláním tohoto klání je posoudit kvalitu nově vzniklých děl v oblasti zahradní architektury. Sedmičlenná porota hodnotila kompoziční řešení parků, kvalitu provedených prací, použití rostlin, údržbu i použité novátorské postupy. Mlýnská strouha uspěla v konkurenci osmi projektů. Jako

druhá se umístila Regenerace zámecké zahrady v Jičíně a na třetím místě pak Bylinková zahrada v zámeckém parku ve Valticích. Mlýnská strouha slouží Plzeňanům k odpočinku od června letošního roku. Je součástí postupné regenerace zeleného prstence kolem historického jádra. Práce na ní začaly již v roce 2008. Město do obnovy této části centra investovalo 65 milionů korun. (red)

ROZHOVOR

Učitelka z Plzně zachránila tisíce afrických dětí Lenka Černá získala nejvíce nominací v projektu Plzeňské ikony Lenka Černá je mladá, energická dívka, která se vydala jako dobrovolnice do Ugandy, aby pracovala jako učitelka ve vesnické škole. Na vlastní kůži zažila bezmocnost těch nejchudších, denně viděla umírající

na AIDS, děti, které dřou na čajových plantážích místo toho, aby se učily. Založila proto projekt Adopce na dálku, sehnala sponzory a podařil se jí zázrak - postavila první česko – ugandskou nemocnici. A také školy,

Mikulášské náměstí se změní První z celkem tří etap rekonstrukce Mikulášského náměstí začala 18. října. Zahrnuje obnovu inženýrských sítí, vozovky a chodníku mezi Rubešovou a Barrandovou ulicí. Dokončení této etapy je naplánováno na jaro. Rekonstrukce za celkem 36 milionů korun skončí v roce 2012, kdy si připomeneme 110. výročí vzniku Mikulášského náměstí. (red)

Anděl, Velbloud a Chrtice. Trojice moderních kašen se dočkala slavnostního spuštění 27. září. Chrliče inspirované plzeňským znakem jsou bronzové odlitky různé výšky. O konečné podobě kašen rozhodla odborná porota v roce 2005, když ze 30 návrhů vybrala moderní kašny architekta Ondřeje Císlera. Výroba odstartovala už v srpnu 2008. S instalací kašen město začalo v květnu letošního roku. Náročný byl zejména transport černých žulových nádob z Číny. (red), foto: Michal Böhm

Lenka Černá

foto: Herbert Slavík

které jsou zděné a mají opravdové lavice. Po návratu dokončila studia a jako první Češka vystudovala univerzitu v Haagu zaměřenou na rozvojovou pomoc. Nyní žije v Čechách a dále pomáhá rozvojovým zemím prostřednictvím etického obchodu fair trade. Díky tomuto mimořádnému příběhu se Lenka Černá ocitla ve společnosti Plzeňských ikon – slavných žen, které Plzeň ovlivnila. Tento projekt, který byl součástí úspěšné kandidatury na titul Evropské hlavní město kultury 2015, dal všem občanům Plzně a okolí možnost vybrat ze svého okolí ženu, které si osobně váží a která v jejich životě sehrála velkou roli, protože je inspirovala, motivovala nebo ovlivnila. Co vás vedlo k tomu, že jste ve 20 letech přerušila studium vysoké školy a odjela do Ugandy? Rok předtím jsem byla dva měsíce v Zimbabwe a rozhodla se tam pro rozvojovou práci. Do Ugandy jsem jela již s jasnou vizí poznat na vlastní kůži život v africké vesnici a názory těch nejchudších. Kdyby měli několik tisíc dolarů z rozvojové pomoci, jak by s nimi naložili? Jak se žije lidem, kteří pro nás pěstují kávu, vanilku nebo čaj? Co by jim pomohlo dostat se

z bludného kruhu chudoby? Na podobné otázky jsem chtěla znát odpověď. Právě v Ugandě vznikly základy projektu Adopce na dálku, jaké byly jeho začátky? Tvrdé. Původně jsem v Ugandě měla rok pracovat jako učitelka, ale místní lidé sami navrhli, abychom se sirotkům, kteří z finančních důvodů nemohou chodit do školy, pokusili najít v Čechách sponzory. Vytvořili jsme v naší vesnici Kikube komisi, která o výběru dětí rozhodovala. Na první registrace dětí nikdy nezapomenu, jednalo se o ty nejpotřebnější a z návštěv u nich doma jsem se pak musela vždy několik dní vzpamatovávat. Co všechno se díky tomuto projektu podařilo? V Ugandě má Arcidiecézní charita Praha adoptováno cca 3500 dětí, v Indii kolem 15 000. Podpořili jsme mnoho projektů na rozvoj místních komunit, postavili školy a umožnili mnoha českým dobrovolníkům v těchto zemích získat zkušenosti. To vše díky lidem v České republice, kteří děti finančně na dálku podporují. Je mezi nimi spousta škol, mladých rodin i důchodců – dávají ne z přebytku, ale z přesvědčení. Pokračování na str. 4

S T R ANA 2 / Ř Í J E N 2010

Z P R AV ODA J S T V Í

Vyměňte si řidičský průkaz včas! Téměř dvacet tisíc plzeňských řidičů si nevyměnilo svůj řidičský průkaz (ŘP), jehož platnost končí 31. prosince 2010. Vzhledem k očekávanému zvýšenému náporu žadatelů není rozumné návštěvu úřadu příliš odkládat. Vyřízení žádosti totiž trvá až 20 dní. Výměna se týká řidičských průkazů vydaných od 1. ledna 1994 do 31. prosince 2000. Tyto řidičské průkazy již po 31. prosinci 2010 nebudou platit. Podle vedoucího odboru registru vozidel a řidičů Jiřího Marka mají žadatelé několik možností, jak se při vyřizování vyhnout čekání: „Především doporučujeme včasnou návštěvu odboru registru vozidel a řidičů. Magistrát města Plzně nabízí také možnost objednat se na konkrétní datum a hodinu tzv. online cestou prostřednictvím internetu www.uradbezcekani.cz nebo telefonicky na čísle 378 034 407- 8.“ „Řidiči by rozhodně neměli nechávat výměnu dokladů na poslední chvíli, kdy je mohou čekat až několikahodinové fronty,“ varuje Jiří Marek.

Kde si můžete vyměnit řidičský průkaz? Pokud máte trvalé bydliště ve správním obvodu Magistrátu městu Plzně (tj. obce Plzeň, Dýšina, Chrást, Chválenice, Kyšice, Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, Starý Plzenec, Šťáhlavy, Štěnovický Borek a Tymákov), vyměníte si řidičský průkaz na Odboru registru vozidel a řidičů MMP, Koterovská 162, PlzeňSlovany. Co musíte mít s sebou? - „Žádost o vydání ŘP“ – obdržíte v informační kanceláři odboru - platný doklad totožnosti (občanský průkaz, pas) - průkazovou fotografii o rozměrech 3,5 x 4,5 cm - ŘP, který podléhá povinné výměně Informace o výměně řidičských průkazů najdete také na internetových stránkách Ministerstva dopravy ČR: www.vymentesiridicak.cz. Odbor registru vozidel a řidičů MMP

Dopravu řídí moderní ústředna

Po půlroční rekonstrukci se Martinská ulice proměnila v pěší zónu, ve které je možné pouze časově omezené zásobování. Akce si vyžádala náklady ve výši 21 milionů korun. (red), foto: Martin Pecuch

Zařízení, které dokáže aktuálně reagovat na hustotu provozu a zajistí lepší funkčnost semaforů podle počtu aut na křižovatkách, odstartovalo další etapu řízení dopravy v Plzni. Do nové dopravní ústředny město investovalo 15,5 milionu korun. V současné době je na zařízení napojeno 71 světelných křižovatek a přechodů pro chodce. „Díky využití nejnovějších technologií dokážeme lépe reagovat na neustále se zvyšující provoz v Plzni a zajistit bezpečný provoz všech jeho účastníků,“ vysvětluje tisková mluvčí magistrátu Edita Laštovková. Nová dopravní ústředna, s jejíž instalací začalo město již letos v červnu, zároveň

umožní programovat tzv. požární trasy určené pro rychlý průjezd hasičských vozů, záchranné služby, speciálních kolon apod. Využívat bude možné také programy pro tzv. zelenou vlnu. Zařízení poskytuje kompletní přehled o stavu a poruchách všech připojených zařízení a podklady potřebné pro řešení případných dopravních nehod. „Dálkový přístup do světelné signalizace a úpravy programů zjednoduší a zefektivní obsluhu. Z ukládaných dat bude možné zpracovat přehledy o intenzitě provozu v různých obdobích, které následně poslouží pro další optimalizaci dopravy. Do budoucna se počítá s rozšířením o dal-

Pro odkanalizování Lhoty jsou zapotřebí stovky milionů ze státního rozpočtu Vybudování veřejné kanalizace patří po připojení Lhoty u Dobřan jako 10. obvodu k městu Plzni mezi priority v této městské části. Kanalizace pro veřejnou potřebu zakončená čistírnou odpadních vod ve Lhotě stále chybí a nyní je likvidace odpadních vod řešena pro každou nemovitost individuálně. Dešťová kanalizace je pouze v části Lhoty a její stavebně-technický stav již nevyhovuje požadavkům. Odkanalizování Lhoty se začalo připravovat bezprostředně po připojení

k městu Plzni. Byl vybrán zpracovatel projektové dokumentace, osloveni vlastníci, po jejichž pozemcích je trasa splaškové a dešťové kanalizace naplánována. Po splnění veškerých náležitostí byla vydána územní rozhodnutí o umístění stavby „Odkanalizování Lhoty – splašková kanalizace“ a „Odkanalizování Lhoty – dešťová kanalizace“. Dokončena již byla dokumentace pro stavební povolení a zahájeny kroky pro majetkoprávní vypořádání dotčených pozemků.

V současné době jsou před dokončením jednání s majiteli pozemků, jejichž nemovitosti budou dotčeny dočasným či trvalým záborem v souvislosti s realizací. Ne vždy byla jednání jednoduchá. Během majetkoprávních vypořádání bylo kvůli nepřiměřeným nárokům některých majitelů nutné provést změny v navrhované trase kanalizace a umístění souvisejících objektů. Po ukončení majetkoprávních záležitostí, zapracování souvisejících změn do projektové dokumentace ke

Plzeňská teplárenská = levné teplo Plzeňská teplárenská je největším podnikem v majetku města Plzně. Přes 40 tisíc domácností spolehlivě zásobuje levným teplem a přitom ještě ze zisku pomáhá rozpočtu města. Jak je to možné? Už koncem 90. let byl nastartován pozitivní vývoj bývalé obyčejné městské teplárny směrem k modernímu energetickému zařízení pro společnou výrobu tepla a elektřiny. Zdárně se také podařilo zachytit vývoj ve využívání obnovitelných zdrojů. V tomto oboru je díky spalování biomasy, především dřevní štěpky, Plzeňská teplárenská o několik koňských délek před ostatními českými producenty energie a řadí se k evropské špičce. Ceny tepla pro Plzeň jsou druhé nejnižší v ČR - hned po Hradci Králové, jak

ukazuje tabulka. Tím Plzeňská teplárenská nejen šetří peněženky Plzeňanů, ale nepřímo podporuje i podnikání v Plzni, protože občané mohou peníze ušetřené na teple využít k nákupu jiných výrobků a služeb. Současně poskytuje také podnikům určitou konkurenční výhodu v podobě nižších nákladů na provoz. Zajímavé přitom je, že jen za posledních pět let odvedla Plzeňská teplárenská ve formě dividend do městského rozpočtu 850 milionů korun. K tomu je třeba připočítat ještě dalších 420 milionů, které teplárna zaplatila městu Plzeň ve formě nájmu za jeho zařízení (především rozvody tepla) a 25 milionů, které investovala do oprav městského majetku. Další desítky milionů šly pak z teplárenských zisků na podporu různých občanských aktivit – od sportu, přes kulturu, zdravotnictví až po charitu. Jen v letošním roce už to představuje dalších 13 milionů korun.

stavebnímu povolení a vyjádření dotčených orgánů státní správy a účastníků řízení bude možné požádat stavební úřad o vydání povolení k provedení vodohospodářské stavby. Přestože předpokládaná výše investice se pohybuje řádově ve stovkách milionů korun, není v tomto případě možné financování z dotačních titulů Evropské unie. Lhota totiž nesplňuje parametry pro jejich získání. Město Plzeň proto bude hledat nejvhodnější cestu, jak získat prostředky ze státních dotací. (red)

ší funkce, například řízení parkovacích automatů, proměnných značek ,“ dodává Laštovková. Automatizovaný systém řízení dopravy funguje v Plzni od roku 1996. Původní dopravní ústředna již nestačila reagovat na narůstající počet světelně řízených křižovatek, navíc již neodpovídala moderním typům řadičů, které řídí světelné křižovatky. Novou dopravní ústřednu odpovídající současným technologiím a provozním požadavkům vybralo město na základě veřejné zakázky. Provoz zajišťuje Správa veřejného statku města Plzně, která je i správcem systému světelné signalizace. (red)

Kukátko nebo řetízek pro seniory Montáž bezpečnostního panoramatického kukátka nebo řetízku na vstupní dveře do bytu zdarma nabízí město prostřednictvím svého odboru bezpečnosti seniorům s trvalým pobytem v Plzni. Zájemci mohou o montáž kukátka nebo řetízku požádat každé úterý od 10 do 14 hodin telefonicky na čísle 377 370 508 (paní Šmolíková) nebo osobně na Krajské radě svazu důchodců v Plzni, Thámova ul. 12. Montáž provede pracovník specializované firmy v doprovodu strážníka. (red)

Na Borská pole míří nová linka

Otázkou je, zda tomu tak bude i nadále. Celé české teplárenství stojí před problémem nedostatku uhlí. Ačkoliv u nás v Plzni už umíme přibližně třetinu uhlí nahradit biomasou a v budoucnu se snad podaří využívat každoročně až 100 tisíc tun komunálního odpadu, přesto pro zachování dosavadního plného provozu bude Plzeňská teplárenská potřebovat přibližně 300 tisíc tun uhlí ročně. (PI) Ceny tepla (Kč/GJ) v roce 2010 Hradec Králové Plzeň České Budějovice Písek Ostrov Praha Strakonice Liberec Brno

361 383 451 468 477 492 499 607 633

Zásadní změny zaznamenali na přelomu a srpna cestující v dopravních prostředcích. Druhá fáze optimalizace veřejné dopravy přinesla změny tras i jízdních řádů. Novinkou je zavedení trolejbusové dopravy na Borská pole. Provoz na trase Lobzy – Hlavní nádraží - Jižní předměstí – Borská pole zajišťuje linka č. 15. (red), foto: Michal Böhm

Z P RAVO D AJ S TV Í

R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 3

Investovat do městského bytu se vyplatí Možnost podílet se na opravách bytů v domech, které zůstanou v majetku města, nabízí občanům prostřednictvím Bytového odboru Magistrátu města Plzně. „Toto opatření při správě bytových domů umožní zájemcům získat nájem bytu v městském domě mimo běžné pořadí žadatelů. Podmínkou je, aby občan vložil do přestavby bytu minimálně 200 tisíc korun,“ říká Ladislava Kovářová z Bytového odboru Magistrátu města Plzně. Jaké podmínky musí občan splnit, aby byl vybrán jako nájemce bytu na úpravu? Žadatel musí podat žádost o nájem obecního bytu se všemi potřebnými doklady (výpis z rejstříku trestů, prohlášení o majetkových poměrech, výše příjmů) a do žádosti uvést částku, kterou je ochoten do úpravy bytu investovat. Podmínkou je, aby se jednalo minimálně o 200 tisíc korun. Bytový odbor bude potom vybírat žadatele postupně na základě bodového hodnocení žádostí o byt a dalších kritérií v souladu s Pravidly pro nakládání s byty a nebytovými prostory v majetku města Plzně. Po prohlídce bytu a kladném vyjádření žadatel prokáže schopnost zajistit dostatečné finanční prostředky na opravu (např.

„Znovu v práci“ usnadní život rodičům Už druhým rokem pomáhá projekt „Znovu v práci“ usnadnit návrat do zaměstnání ženám i mužům po mateřské nebo rodičovské dovolené. Projekt Občanského sdružení Studnice nabízí zájemcům nejen možnost zvýšit si kvalifikaci, ale i aktivně trávit volný čas. K nejvyhledávanějším kurzům patří výuka angličtiny a němčiny nebo práce na počítači. Projekt bude pokračovat do června příštího roku. Zájemci se mohou přihlásit prostřednictvím webových stránek www.matky.cz nebo osobně ve Vzdělávacím centru, Skvrňanská 12, Plzeň. Informace lze získat i na telefonních číslech 378 229 490, 602 255 786 nebo e-mailu: info@ matky.cz. (red)

doklad o stavebním spoření, výpis z účtu, příslib úvěru) včetně čestného prohlášení. O výběru stavebníka neboli budoucího nájemce potom rozhodne Rada města Plzně. Jaké smluvní podmínky musí obě strany splnit? S vybraným stavebníkem bude nejprve uzavřena „Smlouva o úpravě bytu na náklady stavebníka a o uzavření budoucí nájemní smlouvy“ a teprve po splnění podmínek této smlouvy bude uzavřena smlouva nájemní. Ve smlouvě o úpravě bytu bude mimo běžných podmínek smlouvy uveden i rozsah a lhůta pro provedení úprav a závazek stavebníka, že práce budou provedeny v souladu se stavební dokumentací či dle položkového rozpočtu, jež budou tvořit přílohu smlouvy. Výše úhrady za užívání bytu nebude po dobu úprav stavebníkovi účtována. Bude ale povinen hradit zálohu na služby spojené s užíváním bytu dle běžných postupů stanovených správcem domu. Lhůta úpravy bytu stavebníkem nesmí přesáhnout 12 měsíců. Stavebník bude dále po dobu úprav bytu povinen uzavřít pojistnou smlouvu týkající se odpovědnosti za škodu, která by mohla během rekonstrukce vzniknout.

Vrátí se nájemci náklady, které vloží do úpravy bytu? Jakmile bude byt po dokončení úprav schopen řádného užívání, bude uzavřena se stavebníkem nájemní smlouva za nájemné ve výši odpovídající 50 % základního nájemného schváleného pro byty pronajímané městem Plzeň dle příslušné kvality. Jestliže budou do oprav bytu vloženy náklady do základní částky 300 tisíc korun, bude nájemné sníženo po dobu pěti let. Za každých dalších 50 tisíc korun vložených nákladů do úpravy bytu nad základní částku bude lhůta prodlužována o šest měsíců až do maximální lhůty 10 let. Po uplynutí sjednané lhůty bude nájemné dorovnáno na výši základního nájemného v té době aktuálního pro byty v domech ve vlastnictví města Plzně. Jaké úpravy může stavebník v bytě provést? Stavebník – budoucí nájemce bude povinen provádět pouze takové úpravy, které stanoví vlastník domu – pronajímatel a které budou potřebné, aby bylo možné byt řádně užívat. Rozpočet bude sestaven v standardních cenách. Pokud si nájemce bude chtít osadit například vanu za nadstandardní cenu, nebude mu bráněno, ale musí počítat s tím,

že vložené náklady budou umořovány pouze dle cen standardních, uvedených v položkovém rozpočtu. Stejně tak nebudou umořovány náklady například na vestavěné skříně, zasklení lodžie, žaluzie do oken apod. Bude město vůči nájemci uplatňovat sankce, pokud nesplní dohodnuté podmínky nebo opustí byt dříve, než uplyne lhůta pro umoření vložených nákladů? Pokud stavebník nedodrží podmínky smlouvy o úpravě bytu, může město od smlouvy odstoupit a stavebník bude povinen uhradit jak stanovenou jednorázovou smluvní pokutu, tak smluvní pokutu ve výši 50 % nájemného od doby zahájení úpravy bytu. Pokuta bude snížena o náklady vložené stavebníkem do úpravy bytu dle cen uvedených v položkovém rozpočtu. Jestliže nájemce opustí byt dříve, než uplyne lhůta pro umoření nákladů, bude mu poměrná část nákladů vložených do úpravy bytu vyplacena. Podrobnější informace mohou zájemci získat na Bytovém odboru MMP osobně v kanceláři č. 123, v Plzni, Škroupova 5 nebo na tel. čísle 378 034 211. (red)

KRÁTCE

Úřad pomůže odstartovat podnikání Usnadnit podnikání u nás i v zahraničí – to je úloha sítě 15 jednotných kontaktních míst živnostenských úřadů (JKM) v krajských městech. V Plzni funguje JKM necelý rok, za tu dobu vyřídilo přes sto žádostí o informace. Nejčastěji se dotazy týkají podmínek pro poskytování služeb v okolních státech. Dotazy směřují do oblastí, jako jsou fotovoltaické elektrárny nebo podnikání v zemědělství. Služby jsou poskytovány zdarma. Informace lze získat nejen při návštěvě JKM, ale i telefonicky, e-mailem nebo písemně. JKM funguje rovněž na portálu www.businessinfo.cz.

Kontakt na JKM v Plzni: Magistrát města Plzně Živnostenský úřad - JKM Tylova 36 306 32 Plzeň E-mail: [email protected] Tel.: 378 034 814

Odpadové hospodářství čekají změny Již naši předkové si uvědomovali, že správné nakládání s odpady je nezbytné pro zdravé životní prostředí, a proto první organizovaný sběr odpadu byl v našem městě zahájen již v roce 1862. Za tuto dobu prošlo nakládání s komunálním odpadem několika fázemi, od prostého sypání odpadu do volných prostor, např. jámy po těžbách nerostných surovin, až po současné ukládání na zabezpečených skládkách, případně energetické využívání ve spalovnách. Nyní je ve všech ostatních velkých městech ČR i vyspělých evropských zemích komunální odpadové hospodářství zajišťováno příslušnou obcí nebo svazky obcí. V Plzni došlo k úplné privatizaci a problematika odpadového hospodářství se stala opět aktuální po roce 1997, kdy vstoupil v platnost nový zákon o odpadech. Tento zákon přenesl z občana na obce určité povinnosti, které vyplývají ze skutečnosti, že obec se stává majitelem odpadu od obča-

nů v okamžiku, kdy jej odloží na obcí určené místo. Proto byly na přelomu let 1999 a 2000 zpracovány první koncepční materiály zabývající se problematikou nakládání s komunálním odpadem. Po dlouhých diskusích o podobě systému nakládání s komunálním odpadem na území Plzně, vznikla v roce 2009 společnost Plzeňské komunální služby s. r. o., která aktuálně zavedení integrovaného systému připravuje. Jediným vlastníkem této společnosti je město Plzeň. Co zavedení integrovaného systému přinese občanům? Z jejich pohledu dojde k jediné zásadní změně. Nebude to občan, kdo bude vybírat firmu, která mu popelnici vyveze. Firma bude vybrána na základě otevřeného výběrového řízení společností Plzeňské komunální služby, kdy hlavním kritériem bude nabízená cena. Občané pak budou zaregistrováni do systému města a nadále jim zůstane možnost vybrat si

počet, velikost a četnost vývozu popelnic podle skutečného množství směsného komunálního odpadu. Toto řešení umožňuje v největší možné míře zachovat z pohledu občana systém, na jaký byl dosud zvyklý. Město Plzeň začne od občanů vybírat tzv. poplatek, jehož velikost bude záviset, jak vyplývá z výše uvedeného, na jím zvoleném počtu, velikosti a četnosti svozu popelnic. Poplatek bude vázán na plátce – vlastníka nebo pověřeného správce nemovitosti, který následně zajistí rozúčtování poplatku na jednotlivé občany. Z tohoto pohledu také nedochází k zásadní změně. Výhodou je správa celého systému jedním subjektem. Ten zajistí jednotný standard poskytovaných služeb na celém území města Plzně. Další výhodou je možnost dosažení úspor na základě velkého rozsahu objednaných služeb a určité jistoty trhu svozových společností, které mohou být použity na další rozvoj a zdokonalování

systému. V neposlední řadě je nutné zmínit skutečnost, že do jedné ulice již nebude zajíždět několikrát za týden několik svozových vozů jako dosud. V současné době pokračuje zadávací řízení na veřejnou zakázku „Sběr, přeprava (svoz), a využívání (odstraňování) vybraných druhů odpadů na území statutárního města Plzně“. V rámci této zakázky byla Plzeň rozdělena na čtyři svozové oblasti, přičemž pro každou oblast se uskuteční dílčí „samostatný“ výběr svozové společnosti. Termín spuštění systému je závislý na průběhu tohoto zadávacího řízení. V případě jeho úspěšného dokončení lze předpokládat zavedení integrovaného systému nakládání s komunálním odpadem v průběhu druhé poloviny příštího roku. Bližší informace jsou k dispozici na internetových stránkách www.pksluzby.cz. Petr Baloun, Plzeňské komunální služby s. r. o.

Lidé rozhodnou, jak Prazdroj zatraktivní život v Plzni Představte si, že před vámi leží nemalá suma peněz a vy můžete rozhodnout, komu je poskytnout. Máte na výběr z 25 projektů, které mohou více či méně zpříjemnit váš život v Plzni. Necháte si takovou šanci ujít? Rada reprezentantů vybrala 25 projektů, které se budou letos ucházet o finanční prostředky z programu Prazdroj lidem. Jedná se o tři miliony korun, které Prazdroj poskytne už devátým rokem na zkvalitnění podmínek pro trávení volného času v Plzni. Sumu pomůže rozdělit mezi projekty veřejnost, která ji stejně jako v uplynulých dvou letech může navýšit pomocí dárcovských textových zpráv. Neziskové a příspěvkové organizace mohly přihlásit své projekty do konce července. „Sešlo se 41 návrhů, což odpovídá číslům z loňska i předloňska,“ uvedl manažer firemní značky Plzeňský Prazdroj Vladimír Jurina. Do finále poslali členové Rady reprezentantů 25 projektů. U těch, které splnily podmínky programu, hodnotila Rada jejich potenciální přínos pro Plzeň, kolik obyvatel města by mohly oslovit a v jakém časovém horizontu. Za vše se přidělovaly body. Do veřejného hlasování postoupily projekty s jejich největším součtem. Hlasování potrvá do konce listopadu. Vybrané projekty lze podpořit hlasova-

cími kupony, které vyjdou 19. listopadu v příloze Plzeňského deníku a na www. prazdroj.cz, kde se hlasuje již od 1. října. Další možností jsou dárcovské textové zprávy. Tvar pro jejich odeslání je DMSmezeraPLPkód projektu (1 – 23, každý projekt má přidělený svůj kód) a telefonní číslo 87 777. „Každá první DMS z jednoho telefonního čísla bude mít hodnotu dvou bodů, které s těmi z internetu a kuponů rozhodnou o přerozdělení tří milionů poskytnutých společností. Navíc odesláním DMS každý rovnou přispěje na vybraný projekt 27 korunami. Cena zprávy je 30 korun,“ doplňuje

manažerka firemní odpovědnosti Plzeňského Prazdroje Zuzana Novická. Projekt, který dostane od veřejnosti nejvíce bodů, obdrží automaticky plnou výši požadované částky. Hlasují i zaměstnanci Plzeňského Prazdroje, také jejich hlasy umožní jednomu z projektů získat plnou výši příspěvku. Právo na plnou podporu jedné žádosti má i Rada reprezentantů. Zbylá suma se rozdělí poměrem hlasů mezi projekty nejlépe obodované veřejností. Program Prazdroj lidem byl zahájen v roce 2002. Jeho podporu dosud získalo 111 projektů, které si mezi sebou rozdělily 32 milionů korun. (red.), foto: archiv

Martin Fojtíček z organizace Ledovec přebírá od generálního ředitele Plzeňského Prazdroje Douglase Brodmana symbolický šek pro vítězný projekt loňského roku.

kód 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24* 25*

Projekty, které můžete podpořit Záchrana starého tisku z roku 1585 – restaurování liturgické knihy Divadelní léto pod plzeňským nebem – divadlo v ulicích města 31. Smetanovské dny 2011 – festival nejen klasické hudby 15. Mezinárodní folklorní festival CIOFF „Plzeň“ Kostel sv. Mikuláše v Plzni - oprava interiéru Domov sv. Aloise - zařízení pro lidi se sníženou soběstačností Nezůstanu na ulici a mnohému se naučím - volný čas dětí Nové poradenské centrum Ledovec - objekt pro duševně nemocné Plzeňský film - výroba filmů o Plzni, Plzeňanech, v Plzni Žijeme cukrovkou - pomoc diabetikům a prevence Bonjour Plzeň 2011! - festival francouzské kultury a nejen té Vyprávěj, dívám se - databanky literárních děl pro sluch. postižené Bude, kde si hrát - vybavení společenského centra na Nové Hospodě S autem lépe, rychleji a levněji - vůz pro salesiánské středisko Dovedné ruce potěší oči - prezentace aktivit pro zdrav. postižené Letní rekondiční tábor pro děti s vadami pohybového ústrojí Samota je zlá - projekt zapojení osamělých do kolektivu Máme rádi zvířata - podpora útulku pro týrané koně / hipoterapie Zelená zahrada dětem - začleňování postižených dětí Obnova víceúčelového hřiště v Plzni-Křimicích - plocha, mobiliář Zakoupení koní pro hipoterapii - dva koně pro výcvik mládeže Boříme komunikační bariéry - začlenění lidí se zdrav. postižením SOS Rodina - zajištění pomoci dětem s psychickými problémy Animánie - vzdělání dětí v oblasti tvorby animovaných filmů Plzeň - město, kde žiji zdravě - informovanost o zdravé výživě

(* Tato organizace nesplňuje podmínky pro získání DMS kódu, její činnost je kratší než požadovaných 24 měsíců. Ostatní formy hlasování jsou bez omezení.)

S T R ANA 4 / Ř Í J E N 2010

Z P R AV ODA J S T V Í

Turistů v západočeské metropoli zase přibylo S příchodem podzimu se nejen vytrácí listí ze stromů, ale i skupinky turistů z center historických měst. Přichází čas bilancování právě uplynulé turistické sezóny. Podle předběžných výsledků se celá republika potýká s úbytky návštěvníků v turistických cílech, vina je dávána přetrvávajícím důsledkům ekonomické krize i nepřízni počasí. Samotné město Plzeň na tom viditelně není nijak hůře než vloni, v centru města potkáváme celkem běžně zahraniční turisty, mnohdy i z exotických zemí. Zvykli jsme si na to, že se po náměstí Republiky brouzdají ve skupinách nejen němečtí senioři, ale také veselé hloučky anglicky mluvících teenagerů, z Karlových Varů sem zajíždějí lázeňští hosté z Ruska a tu a tam je možné spatřit Japonce, fotografující katedrálu sv. Bartoloměje s moderní kašnou v popředí. Turistickou sezónu si pochvaluje vedoucí Informačního centra města Plzně Irena Benešová. „Proti loňskému roku se zvýšil počet prohlídek města i počet klientů přibližně o 25 %. Pozitivním jevem je, že německé cestovní kanceláře organizují v Plzni dvou a vícedenní pobyty s ubytováním, prohlídkou města a dalšími aktivitami.“ Její slova potvrzuje i Tomáš Raboch, manažer turistických služeb Plzeňského Prazdroje: „I když byl na začátku letošní sezony rozjezd pomalý, hlavní letní sezona, kdy bylo velice silné září, se povedla a předstihla čísla minulého roku. I přes podivné rozmary počasí. Vesměs všechny národy zaznamenaly větší či mírnější nárůst. Z národností se nám opět zvýšil počet návštěvníků z Ruska a Německa. Zavítalo k nám také více Čechů, kteří trávili možná dovolenou tento rok více v ČR. Celkově vzrostla návštěvnost pivovaru Plzeňský Prazdroj, Pivo-

varského muzea a Plzeňského historického podzemí ve srovnání se stejným obdobím v minulém roce o 5,6 % a celkový počet návštěvníků je 184 909 osob. Nárůsty zaznamenaly všechny cíle, k nejvýznamnějšímu zvýšení došlo v Plzeňském historickém podzemí (+ 15,8 %). Tisíce návštěvníků z řad odborné veřejnosti navštívilo také

Plzeň objevují zahraniční návštěvníci. pivovar Gambrinus, který se pro širokou veřejnost otevřel na konci srpna. Úspěchy zaznamenaly také tradiční akce konané v pivovaru v čele s Pilsner Festem, který letos navštívilo rekordních 50 tisíc lidí.“ Meziroční nárůst 22 % návštěvníků zaznamenalo největší české science centrum Techmania. Od ledna do konce září jej navštívilo 59 500 zájemců o vědu a techniku. Nejsilnějším měsícem byl červen, kdy

Před sto lety se narodil válečný hrdina Jan Prokop Dne 19. listopadu by se dožil sta let čestný občan města Plzně generál Jan Prokop. Za druhé světové války patřil k významným osobnostem zahraničního odboje, jako příslušník pozemního personálu leteckého vojska získal ve Francii v roce 1940 vyznamenání za statečnost. Ve stejném roce byl v Anglii oceněn Československým válečným křížem. Po nástupu komunistického režimu strávil Jan Prokop 17 let ve věznicích.

Z Leopoldova byl s podlomeným zdravím propuštěn v červnu 1966. O dva roky později byl rehabilitován a byla mu navrácena hodnost. V roce 1990 převzal tehdejší nejvyšší vojenské vyznamenání – Řád M. R. Štefánika, o rok později byl povýšen na plukovníka a roku 1996 na generálmajora. Město Plzeň mu udělilo ve stejném roce čestné občanství. Hrob Jana Prokopa na boleveckém hřbitově teď město přijalo se souhlasem radních do svého majetku. Po schválení zastupiteli se stal v pořadí 40. čestným městským hrobem. (red)

Techmanii vzaly útokem školní výlety. Ani přes léto expozice nezahálely, neboť byly oblíbeným cílem malých táborníků z příměstských táborů. Nemalý podíl na úspěchu mají rodiny s dětmi, které navštěvují Techmanii v průběhu celého roku. Vlna veder, která zasáhla republiku na přelomu července a srpna, vyhnala náv-

Foto: Ivan Štefko štěvníky z rozpálených ulic. Jako ilustrační příklad vlivu počasí na cestovní ruch může sloužit dominanta Plzně, katedrála sv. Bartoloměje. Na její věž vyšplhalo v horkých červencových dnech o třetinu méně návštěvníků než vloni, ale chladné přítmí interiéru katedrály ve stejném čase naopak vyhledalo o třetinu lidí více. Od ledna do září navštívilo katedrálu s věží téměř 50 tisíc osob, přibližně stejně jako

v loňském roce. Osvěžující novinkou sezóny se stala Doba ledová, což byla mimořádně atraktivní výstava v Západočeském muzeu. Do hlavní budovy v Kopeckého sadech zavítalo od ledna do září přes 60 tisíc lidí a k celkové vysoké návštěvnosti muzea přispěla i jeho nejnovější expozice – Muzeum loutek, která si vysloužila přízeň 22 tisíc návštěvníků. Velice oblíbený Dinopark nepocítil letos s 202 tisíci návštěvníky žádný pokles, ale ani výrazný vzestup. „Letos přijížděli návštěvníci ještě z větší vzdálenosti, ale přitom utrácejí za občerstvení méně než obvykle. Že by krize a opět vybalované karbanátky?“ usmívá se Jiří Machálek, jednatel Dinoparku. Absolutní jedničkou v návštěvnosti je bezesporu Zoologická a botanická zahrada, její příznivci jí i přes zvýšené vstupné zůstali celkem věrní. Díky novým expozicím se návštěvnost drží na přibližně stejné úrovni (od ledna do září 409 tisíc osob), zatímco mnohé české zoologické zahrady letos kvůli počasí zaznamenaly výraznější úbytky turistů. Do cestování domácích turistů se promítají obavy z úsporných opatření, které často citelně zasáhnou rodinné rozpočty. To nutí Čechy k větší obezřetnosti, za co a jak utrácet. Jedno si však čeští ani zahraniční turisté nechtějí odpustit – když jednou už své peníze vydají, chtějí za ně originální zážitek, něco, co jinde nedostanou. A většinou jim nestačí se jen dívat, chtějí se také zapojit, hrát si, zkoušet nové věci. Tento trend je výzvou pro všechny turistické destinace, tím spíše pak pro Plzeň, která se nyní intenzivně připravuje na svou roli Evropského hlavního města kultury v roce 2015. Kristina Štěpánová, Odbor prezentace a marketingu MMP

Petr Vaněk ve vedení evropského skautingu Členem šestičlenného Evropského skautského výboru na období 2010 – 13 byl zvolen předseda Okresní rady Junáka v Plzni Petr Vaněk. „Kromě aktivní podpory dobrovolnictví se ve své práci v Evropském skautském výboru hodlám zasazovat o rozvoj programu pro teenagery a o efektivní mezinárodní komunikaci a sdílení osvědčené praxe mezi jednotlivými skautskými organizacemi napříč Evropou,“ uvedl po svém zvolení Vaněk. Evropský skautský region sestává ze 40 národních organizací, které mají celkem 1,5 milionu členů. (red)

Plzeň září v září

První neděle v novém školním roce patřila dětem a sportu. Rodiče a jejich ratolesti si během akce Plzeň září v září aneb cesta kolem světa za osm hodin v amfiteátru Plzeň Plaza vyzkoušeli netradiční sportovní disciplíny z celého světa. Jedná se o další z aktivit v rámci projektu, který se týká integrace cizinců na úrovni samosprávy. Foto: archiv

Z VAŠICH DOPISŮ Zaujala mne fotografie v červencovém vydání Radničních listů, na které se obrovskému zájmu diváků těšila velká polní bitva „Infernal Cauldron“ neboli „Pekelný kotel“ U Ježíška. Tato fotografie mně připomněla dřívější dobu, kdy zde byly zelinářské zahrady rodiny Divíškovy. V poslední době jsou realizovány zde v Plzni tzv. farmářské trhy. Ty mne přivedly ke vzpomínkám, jak jsem prožíval jako malý chlapec přípravy zboží k prodeji na trh neboli chystání již v dobách první republiky. Zelenina byla prodávána na trhu na plzeňském náměstí vždy ve středu a v sobotu. Prodávalo zde více než 100 zahradníků své výpěstky. Trh začínal

v letních měsících s východem slunce. Zahradníci vyložili své zboží, odpřáhli koně, kterého měl zahradník zpravidla jen jednoho a odvedli jej zpět na zahradu nebo měl-li zahradu ve větší vzdálenosti, odvedl jej do Dominikánské ulice, kde byly k tomu účelu stáje. Dříve jezdili i s tratary nebo s tahacími psy. Prodej zeleniny prováděla zpravidla manželka zahradníka, též zahradnice. Prodávalo se tu kromě zeleniny také koření a bylinky např. majoránka, saturejka, dymián a pod. Vůně se rozléhala po celém tržišti a lákala první zákazníky. Tenkrát bylo ve zvyku zboží ochutnávat, např. okurky, zda nejsou hořké, kedluben není-li dřevnatý, u salátu je-li hlávka pevná a pod.

S vůní zahradnických výpěstků se mísila vůně uzenin ohřívaných jak pro prodávající, tak pro kupující. Vzpomínám na zahrady těchto zahradníků, které byly podél plzeňských řek. Známé byly zahrady na Roudné, podél Karlovarské třídy, v Lochotínské ulici, pod Lochotínem, v místech zvaných Na Vinicích a Pod Vinicemi, ve Skvrňanech a v Doudlevcích. Také podél řeky Úslavy na Letné a v Doubravce. Většina zahrad byla zrušena tím, že na nich byla provedena výstavba anebo nebyly dále obdělávány, a tak zcela zpustly. Dnes jsou opět organizovány „farmářské dny“, což je dobře po tak dlouhém období stagnace. S pozdravem Váš čtenář Fišer Ludvík, zahradník

ROZHOVOR

Učitelka z Plzně zachránila tisíce afrických dětí Dokončení ze str. 1 Jste s některými dětmi, kterým projekt pomohl, stále v kontaktu? Ano, především s Esther, kterou si adoptovala naše rodina. Loni dokončila učiliště, vydělává si peníze jako kadeřnice. Část dává babičce a neteři, které platí školu. Jsme na ní pyšní, je samostatná, vzdělaná a aktivně se zapojuje do rozhodování ve své vesnici. Naposledy jsem jí viděla minulý rok. Z dětí adoptovaných na dálku je ale např. jen v Ugandě kolem 100 dětí, které dokonce vystudovaly vysokou školu, což je vzhledem na chudé podmínky, ve kterých se narodily, obrovský úspěch! Téměř za zázrak se dá považovat výstavba česko–ugandské nemocnice. Co všechno jste pro to musela udělat? Nápad se zrodil v hlavě MUDr. Josefa Donáta, známého českého gynekologa, který procestoval celou Afriku a této problematice se dlouhodobě věnuje. Mojí rolí bylo shánění finančních prostředků a sponzorů. Pamatuji si, jak jsme spolu

soutěžili, komu se podaří sehnat víc. Když jsme minulý rok prováděli kontrolu našich fair trade farmářů, slyšela jsem na nemocnici samou chválu – funguje i v noci, není zde korupce a už se zde bezpečně narodilo několik stovek dětí.

Změnil se díky pobytu v Africe váš pohled na svět? Vážím si především svobody, vzdělání a možností, které v Čechách jako žena mám. Pro dívky v Africe je toto většinou nedostižný sen. Více si také uvědomuji

propojenost světa – vím, odkud pochází plodiny jako káva, čaj nebo kakao. A jako spotřebitel proto přemýšlím, za jakých podmínek byly vypěstované, zda se na nich podílela dětská práce a zda pěstitelé dostali alespoň minimální cenu, ze které mohou vyžít. Proto jsme před čtyřmi lety založili rodinnou firmu a začali pomáhat rozvojovým zemím právě prostřednictvím fair trade, který tato základní pravidla mezinárodního obchodu a pracovní práva zaručuje. Fair trade je vědomá volba přijmutí odpovědnosti za životní situaci někoho, kdo například naší oblíbenou kávu vypěstoval. Rozvojovým zemím teď pomáháte prostřednictvím firmy, která prodává fair trade produkty. Jak náročné je prosadit v současné době, kdy vše komplikuje ekonomická krize, tyto výrobky na našem trhu? Určitý pokles cítíme, některé firmy letos šetří. Na druhou stranu právě v době krize si lidé více uvědomí, že je

potřeba podporovat alternativy – ať produkty s logem fair trade nebo práci postižených – my v našich dárkových balíčcích kombinujeme obojí a máme s nimi ve firmách úspěch. Nabízíme také firemní oslavy v africkém a fair trade stylu, balíčky pro děti a občerstvení do kanceláří. Firmy na toto, po vzoru svých západních kolegů a kvůli posílení své společenské odpovědnosti, naštěstí i navzdory krizi, stále více slyší. Jaká byla vaše první reakce, když jste se dozvěděla, že jste se stala Plzeňskou ikonou? Obrovskou radost vystřídala obava, zda si to zasloužím. Ale pak jsem si řekla, že Plzeňané spíše než mně jako osobu zvolili téma odstraňování chudoby v rozvojových zemích a boj proti dětské práci – ať prostřednictvím adopcí nebo fair trade. Jsem ráda, že nám v Plzni není osud lidí v rozvojových zemích lhostejný. Veronika Krátká, foto: archiv Lenky Černé

E H MK 2 0 1 5

R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 5

Divadlo se stane novou dominantou města Dva propojené objekty, pětipodlažní provozní a hlavní budova se dvěma sály, restaurace a kavárna. To vše ukryté za perforovanou fasádou z bílého vyleštěného betonu připomínající oponu i malířské plátno. Tak bude v roce 2015 vypadat nová dominanta Plzně – divadelní budova v Jízdecké ulici. Projekt, navržený architektonickou a projekční kanceláří Helika, vychází z původního návrhu portugalské architektonické kanceláře Lda Manuel Graça Dias & Egas José Vieira Arquitectos, která zvítězila v soutěži vyhlášené městem Plzeň. Architekti z kanceláře Helika vítězný návrh ve spolupráci s portugalskými kolegy upravili podle požadavků divadla, šlo především o snížení finančních nákladů. Nové divadlo je určeno pro muzikálová a činoherní představení, jeho součástí bude také divadelní restaurace a kavárna. Helika bude na projektu spolupracovat s plzeň-

skou inženýrskou společností Ingem. Město do konce roku připraví podmínky pro výběr generálního dodavatele, stavba by měla začít v roce 2012. S dokončením nové budovy se počítá do dvou let. V divadelní budově vznikne velký sál s hledištěm pro cca 500 diváků a menší studiovou scénu pro přibližně 200 lidí. Vstupy do jednotlivých sálů jsou situová-

ny do protilehlých konců budovy, aby byl zajištěn plynulý příchod návštěvníků na představení. Díky projektu nového městského divadla dojde také k revitalizaci nejbližšího okolí. Vznikne zde nová plocha tzv. divadelní náměstí, určená pro letní provoz restaurace a kavárny. Novostavba uzavře ze severozápadní strany nedokončený

Vizualizace nové divadelní budovy

blok mezi ulicemi Pobřežní, Jízdeckou, Palackého náměstím a sady Pětatřicátníků. „Uzavření a dokončení tohoto bloku v těsném sousedství historického jádra bylo hlavním cílem urbanistického záměru návrhu,“ vysvětluje Vladimír Kružík ze společnosti Helika. Dokončený blok rozdělí na dvě poloviny komunikace pro pěší spojující Pobřežní ulici s Palackého náměstím. „Nová divadla se nestaví každý den, a proto je pro nás velkou poctou, že se na tomto projektu můžeme podílet. Věříme, že přinese obyvatelům Plzně zajímavé místo, kam přijdou za nezapomenutelnými divadelními zážitky. Pro umělce a zaměstnance divadla bude nové divadlo určitě příjemným pracovním prostředím, ze kterého vzejdou nádherná představení,“ uzavírá Kružík. Stavba je součástí projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. (red)

The Tap Tap zahráli s filharmoniky

Historicky první koncert kapely The Tap Tap a Plzeňské filharmonie na náměstí Republiky patřil k vrcholným akcím na podporu kandidatury na Evropské hlavní město kultury 2015. Společně s The Tap Tap – kapelou studentů a absolventů škol pražského Jedličkova ústavu a plzeňskými filharmoniky si zazpívali Tomáš Hanák a David Koller. foto: Martin Pecuch

Přestavba Světovaru už má jasné obrysy

Plzeňané slavili zisk titulu Evropské hlavní město kultury 2015 na nádvoří pivovaru, který na oslavu vítězství věnoval 2015 piv Pilsner Urquell. K úspěchu přijel pogratulovat i herec Tomáš Hanák. Foto: Michal Böhm

Revitalizace areálu bývalého pivovaru Světovar patří k nejvýznamnějším akcím v rámci projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Budoucí podobou pětihektarového území se zabývala ideová urbanisticko-architektonická soutěž. Vítězem se v konkurenci dalších 19 účastníků stal pražský ateliér D3A. Jeho návrh počítá se vznikem multižánrového centra, muzea designu a životního stylu, prostorem pro městský archiv i desítky bytů a nových ulic. To vše při zachování objektů původního pivovaru. Na svém zářijovém jed-

nání vzalo Zastupitelstvo města Plzně na vědomí výsledky soutěže a uložilo podrobnější rozpracování vítězného návrhu. „V návrhu je vhodně řešen poměr komerčních a nekomerčních ploch a aktivit i návaznost na charakter širšího území. Porota ho doporučila využít k dalšímu podrobnějšímu rozpracování ve spolupráci s jeho autory. V asymetrické kompozici vzniká kompaktní zóna otevřeného veřejného prostoru, která přiléhá k hlavní ulici Koterovská. Zbytek území je řešen formou husté

zástavby s nepravidelnými uličkami a vnitřními dvory,“ vysvětluje Kateřina Juríková z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně s tím, že nově je vyřešen roh ulic Koterovská a Slovanská alej. Budova vojenské ubytovny by měla být v budoucnu přestavěna. Úpravy území si vyžádají stovky milionů korun. „Díky integrovanému plánu rozvoje má Plzeň připraveno 80 milionů Kč v evropském Regionálním operačním programu na vznik kulturního centra 4x4 Světovar Cultural Factory,“ dodává šéf projektu Plzeň – Evrop-

ské hlavní město kultury 2015 Milan Svoboda. Dalších 100 milionů bude stát přestavba bývalé varny a kotelny na muzeum. Výstavba bytů, obchodů a kanceláří na volných plochách areálu bude představovat privátní investici. Na vítězný ideový návrh naváže podrobnější studie. Současně připravují týmy výtvarníků, divadelníků, tanečníků a hudebníků projekty na provoz, financování a organizaci multižánrového kulturního centra. Bývalý pivovar Světovar byl založen počátkem 20. století. (red)

Marcela Krejsová: Projekt EHMK má hlavně změnit lidi!

Počátkem tisíciletí žila plzeňská radnice přípravou velkých projektů dopravní a vodárenské infrastruktury podporovaných Evropskou unií a kultura byla na okraji zájmu. Uplynulo několik let a město je úspěšným kandidátem na titul Evropské hlavní město kultury 2015 (EHMK 2015). Jak je to možné? Říká se: „Za vším hledej ženu.“ V Plzni je tou ženou Marcela Krejsová - náměstkyně primátora a také předsedkyně správní rady nové obecně prospěšné společnosti Plzeň 2015. Kdy vlastně vznikla myšlenka zapojit se do projektu EHMK 2015? Ještě počátkem roku 2006 jsme toho věděli o podpoře kultury ze strany EU velmi málo. Požádala jsem proto vedoucího odboru kultury Romana Černíka, aby ze všech možných zdrojů vyhledal cokoli souvisejícího s tímto tématem. Narazil tehdy na rozhodnutí Rady ministrů EU, že v roce 2015 se stane EHMK jedno české město. Ta myšlenka se mi líbila a hned jsme začali sbírat další informace a připravovat dlouhodobý projekt, který se nám podařilo zařadit do programu rozvoje města, abychom měli mandát s projektem dále pracovat. V té době už jsme také věděli, že v období 2007 až 2013 bude možné čerpat evropské zdroje na rozvoj krajského centra s povinností připravit k čerpání investiční dotace pro integrovaný plán města. Připravili jsme integrované plány dva, Plzeň - EHMK 2015 a Plzeň univerzitní. V rámci projektu EHMK 2015 se počítá s dotací na novou divadelní budovu, novou galerii, revitalizaci Světovaru, vznik greenways – promenád podél řek nebo přeměnu Štruncových sadů na sportovně-relaxační zónu.

Která města – nositelé titulu EHMK - pro vás byla inspirací a naopak odstrašujícím příkladem? Velkou inspirací byl rozhodně rakouský Linz, který získal titul pro rok 2009. Město jsme navštívili o dva roky dříve, seznámili jsme se s jeho dlouhodobým kulturním programem a začali jsme připravovat podobný program i pro Plzeň. Linz a dále třeba Graz nebo Pécs mě inspirovaly i v tom, že je třeba sestavit tým lidí, kterému člověk věří, a nechat ho pracovat. Začala se scházet pracovní skupina složená z moudrých lidí, kteří mají velké zkušenosti v oblasti kultury, ve které byli například ředitelé Alfy, Dominik Centra, Divadla pod lampou, Divadla Josefa Kajetána Tyla, Západočeské galerie, Knihovny města Plzně, Galerie města Plzně, Plzeňské filharmonie, Západočeského muzea, zástupci Plzeňského Prazdroje, mediálních odborníků a spousty dalších. Tehdy vznikla celá řada nápadů, které dosud rozvíjíme. Později vznikl samostatný tým kandidatury, získali jsme uměleckou ředitelku Yvonu Kreuzmannovou a ředitelem celého projektu se stal Milan Svoboda. Neúspěšným EHMK byla zřejmě Praha, která o titul nesoutěžila, ale byl jí propůjčen v roce milénia. Dosud lze na mezinárodním webu projektu nalézt velmi kritickou hodnotící zprávu Prahy 2000. Po titulu tam už nic nezbylo, vše se rozmělnilo do pouličních pouťových atrakcí. Součástí zprávy je i varování před politickými vlivy na organizační týmy projektu, právě to byla jedna z příčin pražského neúspěchu. Úspěšnou kandidaturu Plzně má od příštího roku rozvíjet nová obecně prospěšná společnost Plzeň 2015, mohla byste ji představit?

Společnost musí uvést projekty v přihlášce do života – to je její hlavní úkol, fungovat by měla do konce roku 2016. Sídlit budeme v domečku pod Vodárenskou věží v Pražské ulici. Startujeme v šestičlenném týmu, postupně chceme přibrat další spolupracovníky. Předpokládám, že nejvíce lidí bude potřeba v letech 2014 až 2015, potom se činnost společnosti postupně utlumí. I když budeme shánět peníze na provoz z různých zdrojů, s financováním nám musí pomoci město. To ale neznamená, že budeme projekty kandidatury financovat, budeme je koordinovat a pomáhat jim, ať už s propagací nebo se zapojením co největšího počtu lidí. Rozhodně chceme, aby programy na nejvyšší umělecké úrovni, na kterých se budeme podílet, byly určeny pro všechny, nejen pro vyšší příjmovou třídu. Jedním z našich cílů je vychovávat kulturní manažery, kterých je tady málo a nemají zkušenosti. Zajímavý je i projekt Banka kreativních nápadů, který se mi moc líbí. Každý, kdo má nějaký nápad, ale neví nebo nemá možnost ho zrealizovat, k nám může přijít nebo napsat a my jeho vizi umístíme do banky. Pak se nápadu může ujmout parta lidí, která ho uvede do života. Města, která v projektu EHMK uspějí, mají obvykle nárok na třetinovou finanční podporu od státu. V případě Plzně, ale zatím není úplně jasno, někteří členové vlády podíl státu na projektu odmítají. Věříte, že město nakonec peníze získá? EHMK je jedním z nejúspěšnějších evropských projektů. Já věřím, že stát nakonec projekt kofinancovat bude, to ani nemůže být jinak. Zatím mám příslib ministra kultury Jiřího Bessera, že pro to udělá vše. Budeme přece v roce 2015 reprezentovat Českou republiku. Myslím, že na peníze od státu máme i morální právo. Od roku 1948 byla Plzeň trestána za to, že ji osvobodila jiná armáda než Rudá a později i za bouře obyvatel

proti měnové reformě v červnu 1953. Do roku 1990 sem v podstatě žádné státní peníze nepřišly. Vlastně ani potom. Nedorazily sem ani peníze na likvidaci povodňových škod, protože Plzeňané se dokázali semknout a dát vše rychle do pořádku. A vinou změny legislativy po vzniku průmyslové zóny Borská pole městu neplynou ani daňové příjmy ze závislé činnosti, což byla v době budování průmyslové zóny motivace k vytváření podmínek pro investory a následně vyšší zaměstnanosti. To, že potřebujeme nové divadlo, stát neřeší už od 60. let. Stát tehdy rozhodl o zbourání plnohodnotné divadelní budovy a přestěhování scény do bývalého kina. V Plzni byly vždy dvě divadelní budovy, už před 145 lety, kdy mělo město 50 tisíc obyvatel. My peníze od státu nepotřebujeme mít na účtu teď,

kdy se vláda potýká s ekonomickou krizí. Potřebujeme příslib finanční pomoci do budoucna. Není možné, aby se na realizaci mezinárodních projektů podílelo jen město a kraj. Plzeň se ve finálovém klání o titul EHMK utkala s Ostravou. S jakými pocity jste absolvovala prezentaci projektu před mezinárodní porotou a potom čekání na vyhlášení výsledků?

Samotná půlhodinová prezentace v angličtině byla jako divadelní představení, ale následující otázky porotců nebyly vůbec příjemné. Dokázali jsme ale na všechno odpovědět a vše vysvětlit. Prezentace byla hodně založená na filozofickém základu. Připomněli jsme, že většina lidí v EU má jiné životní zkušenosti než my poznamenaní totalitou, ale měli bychom se umět vzájemně pochopit. Ve finále řekl Roman Černík, že je na změnu připraven a já mu oholila hlavu, ale tak, aby mu to bylo příjemné, ne aby to působilo jako trest. Porota potom tleskala, řekli nám, že jsme „great team“ a že nic podobného neviděli. Z okamžiků před vyhlášením si pamatuji jen pocit, že asi omdlím, že ve mně něco praskne. Kdybychom nevyhráli, bylo by to velké zklamání a nevím, jak bych pokračovala dál. Potom přišla obrovská úleva, slzy, emoce, ale hned jsem si uvědomila, jak obrovská práce je před námi. Jak si tedy představujete Plzeň v roce 2015? Jako krásnou ženskou, nazdobenou, veselou. Lidé budou chodit s hlavami vzhůru, nebudou tak strašně pospíchat. Když se jim nebude něco líbit, nebudou to hanět a ničit, ale půjdou se raději podívat na něco, co zajímá právě je. Každý má právo na svůj projev a svou kulturu. Měnit město, když je dostatek peněz, je snadné. Projekt EHMK má hlavně změnit lidi. Pořád je v nás totalita, pocit, že všechno je všech a nemusíme se o to starat. Jak to, že nikomu nevadí, že v parcích a na ulicích je plno odpadků? Respektive vadí, ale jediné řešení vidí v častějším uklízení za veřejné peníze. Nikdo se nepozastaví nad tím, že před jejich očima je někdo hází do Mlýnské strouhy nebo na náměstí. Za peníze na úklid by přece mohly být další krásné věci. Nedávno se jedna kolegyně smála nad tím, že jsem na náměstí po akci sbírala kelímky, právě příkladem se ale podle mě dá nejvíce dosáhnout! Veronika Krátká, foto: archiv MMP

S T R ANA 6 / Ř Í J E N 2010

KULTURA

Vrcholem festivalu Divadlo se stala Anna Kareninová Osmnáctý ročník jedné z nejprestižnějších divadelních přehlídek u nás – Mezinárodní festival Divadlo Plzeň, nabídl od 15. do 23. září to nejlepší z uplynulé sezóny v českých divadlech i vystoupení špičkových souborů ze zemí bývalého východního bloku. Divadlo se nehrálo jen na tradičních scénách, ale i v ulicích - na nádraží Jižní předměstí, v bývalém pivovaru Světovar, v Proluce v Křižíkových sadech nebo na náměstí Republiky. Čtyři desítky představení a doprovodné akce festivalu navštívilo přes 24 000 diváků. „Těší nás úspěch inscenace Anna Kareninová Slovenského národního divadla, která svojí více než čtyřhodinovou délkou klade na diváka vyšší nároky. Režisér Alvis Hermanis s představením Sound of Silence potvrdil postavení ´miláčka publika´, které soubor odměnilo ovacemi ve stoje. S velkým zájmem se setkala open air představení, která se letos vrátila do festivalového programu,“ uvádí ředitel festivalu Jan Burian. Dramatizace románu Lva Nikolajeviče Tolstého se v Plzni těšila mimořádnému zájmu. Inscenace s řadou předních slovenských herců jako Zuzana Fialová, Martin Huba nebo Táňa Pauhofová se stala na Slovensku událostí sezóny a získala pět nomi-

nací na divadelní cenu Dosky a dvě z nich pak obdržela – za nejlepší režii (Roman Polák) a kostýmy. Režisér umístil postavy velkého milostného příběhu symbolicky na kluziště, kde se na ledě klouzají, padají a zase znovu se staví na nohy a účastní

závratně rychlého pohybu, v němž se točí jejich svět. Tuzemská divadla účinkující na festivalu se stala již podruhé součástí přehlídky Czech Theatre Showcase, pořádané ve spolupráci s Institutem umění – Divadelním

V inscenaci Slovenského národního divadla se představila řada špičkových herců.

ústavem, která zahraničním producentům, kritikům či divadelníkům prezentuje nejlepší české scény. Plzeň měla své zastoupení v podobě inscenace Monty Python´s Spamalot Divadla J. K. Tyla, Alfa nabídla úspěšné představení James Blond. (red)

Foto: Ctibor Bachraty

KRÁTCE

Partnerství s Takasaki trvá už 20 let

Návštěvníky Alfy vítají nové prostory

Konzervatoř, Alfa a Krteček zamířili na Dálný východ

Do nově upravených prostor vstoupili návštěvníci Divadla Alfa na Rokycanské třídě poprvé letos v září. Úpravy se uskutečnily během letních prázdnin. Podle návrhu architekta Viktora Korejse vzniklo zajímavé řešení, které zatraktivnilo vstupní prostory divadla. Nový vchod vznikl blíže Rokycanské třídě, pokladna i šatna získaly nový design a diváci mohou příjemně posedět v divadelním baru. (red)

Plzeň zažije koncert roku Proslulý Danish Radio Big Band působící na evropské scéně už 46 let se v úterý 2. listopadu poprvé představí v Plzni. S dánským big bandem vystoupí legendární americký bluesový kytarista Robben Ford, který byl již dvakrát nominován na cenu Grammy. Hrál s hvězdami, jako jsou Miles Davis, Joni Mitchell, Jimmy Witherspoon a George Harrison. Danish Radio Big Band oslovuje publikum nejen vysokým technickým standardem, ale i svým uvolněným humorem. Koncert v Měšťanské besedě začne v 19.30 hod. (red)

Vzájemné představení naší a japonské kultury i hledání prostoru pro poznání odlišných světů - takové byly v září Dny japonské kultury, které připomněly dvacáté výročí partnerství Plzně a Takasaki. Oslav se zúčastnil také primátor Takasaki Yukio Matsuura, který převzal historickou pečeť města Plzně jako ocenění dlouholeté osobní podpory partnerství obou měst. Hlavní část oslav se uskutečnila v Západočeském muzeu, které nabídlo ve spolupráci s Národní galerií v Praze výstavu „Měsíce, květy“. K vidění byly bonsaje, ikebana nebo oshibana – obrazy z lisovaných sušených květin. Velkému zájmu se těšily dílny japonského umění, kde se vyučovalo umění čajového obřadu, kaligrafie, tvarování bonsají, hra GO a výroba skládaček origami. Úspěšná byla výstava velkoformátových fotografií Jiřího Dienstbiera přibližující život v partnerském městě. Řada akcí se uskutečnila i v Takasaki. Studenti plzeňské konzervatoře v Japonsku absolvovali týdenní turné. Tradičním lákadlem bylo vystoupení Divadla Alfa a interaktivní výstava loutek. Plzeň se představila kurzy české kuchyně, paličkování, výroby šperků, folklórního tance a výstavou plakátů zaměřených na cestovní ruch. Obyvatelé Takasaki měli možnost si prohlédnout díla Alfonse Muchy nebo zhlédnout Krtečkovy příběhy. První kontakty Plzně s Takasaki

vznikly díky spolupráci mezi Plzeňským Prazdrojem a tehdejším takasackým pivovarem Kirin Beer. Postupem času přerostly ve velmi úzké přátelské vztahy. Hned na začátku partnerství poskytlo Takasaki Plzni nezapomenutelný zážitek prostřednictvím vystoupení skupiny bubeníků Yorimasa Daiko. Další akce již úspěšně prohlubovaly nové českojaponské přátelství. Plzeňané zhlédli například výstavu textilu „Dyeing Art“, objekty předního japonského výtvarníka Take Okamota, výstavu kaligrafií Issui

Besedu představuje nová kniha Měšťanskou besedu představuje v pořadí druhá reprezentativní fotografická publikace z knižní řady věnované významným veřejným budovám v Plzni. Stejně jako u první publikace Plzeňská radnice je autorem fotograf Václav Hynčík. Texty jsou výsledkem spolupráce Markéty Čekanové a Anny Hostičkové. „Vydání knihy Měšťanská beseda následuje dva roky po Plzeňské radnici – autoři museli přeci jen nějakou dobu počkat na dokončení posledních úprav, zejména hudebního pavilónu a kuželníku,“ uvádí Kristina Štěpánová z magistrátního odboru prezentace

a marketingu. „Kniha poutá nejen celostránkovými fotografiemi, ale zajímavou, čtivou formou podává informace o vzniku, využití a průběžných opravách a rekonstrukcích tohoto skvostu města Plzně,“ doplňuje Štěpánová. Vydání publikace zajistil Odbor prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně. Kniha vyšla v nákladu 1 000 kusů zatím pouze v českém jazyce, do budoucna odbor uvažuje o vydání v angličtině. K dostání je pouze v Informačním centru města Plzně na náměstí Republiky 41 za 220 korun. (red)

Yamamota, publikum zaujal koncert hudební a taneční skupiny Baishoukai Group. Naposledy se Dny česko-japonské kultury v Plzni konaly v roce 2007. Spolupráce a podpora nepřichází z Japonska jen prostřednictvím kultury. Svoji účast projevilo Takasaki při povodních v roce 2002. Tehdy uspořádalo dobrovolnou sbírku občanů na pomoc při odstraňování jejich následků. Takasaki podpořilo také kandidaturu Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015. (red), foto: archiv

CHYSTÁ SE

Den poezie připomene Máchu V desítkách měst České republiky se v listopadu uskuteční 12. ročník festivalu Den poezie. Tentokrát, v roce 200. výročí narození Karla Hynka Máchy, s podtitulem Nekonečný kraj. Knihovna města Plzně za podpory Ministerstva kultury ČR připravila kulturně vzdělávací program s názvem Plzeň, Mácha a já. „Už od 8. listopadu budeme návštěvníkům velkých knihoven rozdávat „Básně do dlaně“ od regionálních autorů. Na sobotu 13. listopadu plánujeme s Národním památkovým ústavem v Plzni,vyhlášení výsledků literární soutěže „Hledá se Mácha Plzeňského kraje“. Na sklonku měsíce pak nabídneme cyklus pořadů v Polanově síni,“ uvádí ředitelka knihovny města Plzně Helena Šlesingerová. V úterý 23. listopadu to bude přednáška Heleny Bakové „Grafologické setkání s Karlem Hynkem Máchou“. Ve čtvrtek 24. listopadu pokračuje cyklus přednáškou Petra Kovaříka „Známe podobu K. H. Máchy?“ Diváky čeká také Máchův Milostný listář v podání studentů plzeňské Konzervatoře, Máchovský večer Literárněvědné společnosti, interpretace Máchových textů a jako třešnička malá mystifikace – rozhovor bulvárního redaktora s fiktivní Lori Šomkovou…

Archiv zve na přednášky Další ze série oblíbených přednášek připravil na listopad a prosinec letošního roku Archiv města Plzně, uskuteční se vždy od 16.30 hodin ve Velkém klubu Magistrátu města Plzně v budově radnice. Přednáška Jitky Janečkové z Archivu města Plzně nazvaná Plzeňský městský archivář Fridolín Macháček a jeho spolupráce s archivářem Václavem Vojtíškem je naplánovaná na 2. listopadu. V úterý 16. listopadu je na programu přednáška Karla Wasky ze Státního oblastního archivu v Plzni nazvaná Drobná kriminalita v západních Čechách v 18. století. Následuje přednáška architekta Jana Soukupa na téma kostel v Liticích, která se uskuteční 30. listopadu. Tématem přednášky 14. prosince bude Státní oblastní archiv v Plzni – minulost a přítomnost. Přednášet bude ředitel Státního oblastního archivu v Plzni Petr Hubka a Miroslav Eisenhammer ze Státního oblastního archivu Plzeň. Vstup na všechny přednášky je volný. Více informací lze získat na webové adrese: http://www. plzen.eu/uzij-si-plzen/kultura/tradicni-akce/clanky-12/prednasky-archivu-mesta-plzne.aspx. (red)

Bienále kresby získalo podporu UNESCO Plzeň je v těchto dnech dějištěm unikátního projektu. Bienále kresby je jedinou akcí svého druhu v Evropě, která se zabývá jednobarevnou kresbou. Světová Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) vyhlásila rok 2010 Rokem sbližování kultur a zařadila do plánu akcí také 10 projektů z ČR. Mezi nimi je i VII. mezinárodní bienále kresby Plzeň 2010. Bienále podporuje a je součástí úspěšné kandidatury Plzně na titul EHMK 2015. Z bienále se postupně stal jeden z nejvýznamnějších mezinárodních kulturních projektů v republice. Akce se setkává s velkým ohlasem v zahraničí, k čemuž přispívají putovní výstavy vyznamenaných prací v lichých ročnících

(USA, Norsko, Itálie, Francie, Německo, Maďarsko). Letošní ročník obeslalo 388 autorů ze 40 zemí, kteří zaslali 1494 kreseb. Vystaveno je 194 kreseb od 119 autorů. Hlavní cenu za sérii kreseb zobrazující koncentrační tábor v Osvětimi převzal polský umělec Pawel Warchol. Bienále potrvá do 14. listopadu. Kresby jsou vystaveny v Západočeském muzeu, v Galerii Jiřího Trnky a v Univerzitní galerii. Pokračují i doprovodné akce. V Galerii Paletka a sídle Městského obvodu Plzeň 2-Slovany se představují dětské kresby. Galerie Nad schody nabízí tvorbu Ústavu umění a designu Západočeské univerzity. Ústav umění a designu zve dále do expozice Figurama 2010 v Avalon Bussines Centre. (red)

L E T N Í F O T O R E P O RTÁ Ž

R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 7

V srpnu ožily ulice Plzně jazzem, folkem, country a také divadlem. Festival Na ulici nabídl v Proluce představení Kejklířského divadla Vojty Vrtka nazvané O kouzelné kuličce aneb jak Vojta k šikovnosti přišel. Foto: Michal Böhm

Pátý ročník velkolepého souboje ohňostrojů přilákal ke sv. Jiří do Doubravky desetitisíce lidí. Foto: Michal Böhm

Recesisté se tradičně vydali na Plavbu 21. stoletím od mostu v Doudlevcích k jezu u Mrakodrapu. Foto: Michal Böhm „Hodíme se do pohody, špacírujem kolem vody“, to je slogan pohádkového pochodu v Bolevci, který během třetí zářijové soboty přilákal více než 2500 turistů. Na trase arboretem Sofronka a jeho okolím bylo možné potkat čerty, vodníky i ježibaby a vyzkoušet si adrenalinové sporty. Foto: archiv

Divadelní léto pod plzeňským nebem letos nabídlo tragikomedii Král jelenem. Za velkého zájmu diváků se na pódiu před Západočeským muzeem přestavili kromě jiných Kristýna Hlaváčková a Pavel Kikinčuk. Foto: Terezie Jirková

Děti z plzeňských azylových domů se bavily v duchu divokého západu na akci odboru sociálních služeb magistrátu. Foto: archiv

Unikátní umělecký bazar s hudebními a tanečním workshopy a vystoupeními – taková byla akce Tanec a hudba v ulicích na Anglickém nábřeží. Foto: Michal Böhm

Letošní Pilsner Fest se do historie zapsal rekordem v počtu lidí, kteří si současně připili. Plzeňským zlatým mokem si přípíjelo 5331 lidí. Foto: Michal Böhm

Kandidaturu Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015 připomíná i výzdoba parku před Západočeským muzeem. Foto:Michal Böhm

S T R ANA 8 / Ř Í J E N 2010

P R O V OL N Ý Č A S

Siamské náměstí dobře znají škodováci

PŘED 100 LETY

Vybíráme z knihy „100 zajímavostí ze staré Plzně – III. část“ z vydavatelství Starý most

Vendelín Budil půjčoval knihy

Víte, že Plzeň měla a vlastně stále ještě má Siamské náměstí? Pokud jste nepracovali ve Škodovce, tak vám asi tento fakt zůstal utajen. Na žádné mapě Plzně nebyl uveden, název byl neoficiální, ale u škodováků po dlouhá léta velmi oblíbený. Říkalo se tak plácku za III. bránou (ve spodní části Domažlické ulice) u areálu hutí. A jak toto pojmenování vzniklo? V roce 1934 byl na návštěvu Československé republiky pozván král Siamského (dnes Thajského) království PrajadhipokRama VII. společně s královnou Rambhai Barni. V dobře informovaných kruzích se vědělo, že královský doprovod tvoří mimo jiné generálové armády a admirál válečného loďstva. Předpokládalo se proto možné jednání o dodávkách zbraní ze Škodových závodů a brněnské zbrojovky, a tak byla do programu zařazena návštěva podniku. Královský manželský pár s doprovodem přivítali na nádvoří u III. brány generální ředitel a předseda správní rady Škodovky

Siamský král (vlevo) při své návštěvě Československa Karel Loevenstein a československý velvyslanec v Londýně Jan Masaryk. Po prohlídce ocelárny, kovárny, dělovky a strojírny skončila návštěva obědem v tehdejším škodováckém Cizineckém domě na Lochotíně a hosté se spokojeně vrátili do Prahy. Tolik pravila oficiální zpráva. Zůstal jen název Siamské náměstí.

Návštěva siamského královského páru však neproběhla tak hladce. Škodováci si při jejím zajišťování užili své. Král měl totiž pro cestování po republice k dispozici anglický luxusní automobil. Cestou z Prahy do Plzně však vůz u Berouna propíchl pneumatiku. Ihned po obdržení této zprávy poslala Škodovka pro vzácné hosty luxusní

druhé světové válce... Tady je nápověda a) číselný kód, b) Enigma nebo za c) Caesarův kód. Více můžete zjistit v expozici nazvané Top Secret, která návštěvníkům Techmania Science Center přibližuje svět tajných agentů. Svou odpověď pošlete do 30. listopadu 2010 na adresu redakce Radničních listů, Magistrát města Plzně, náměstí Republiky 1, 306 23, Plzeň. K dispozici je také e-mailová adresa [email protected] . Nezapomeňte připsat heslo Hádanky ze světa Techmanie 5, své jméno a adresu!

Ve fotohádance v minulém 36. soutěžním dílu se objevila kupole Korandova sboru na Anglickém nábřeží. Více se o pozoruhodné stavbě dočtete na této straně v článku architektky Anny Hostičkové. Pokud jste nám zaslali správnou odpověď, automaticky jste se stali účastníky slosování o knihu o Plzni a propagační materiály. Třemi vylosovanými výherci jsou: Eva Kolouchová, Rabštejnská 39, Silvia Šípková, Jetelová 23 a Miloš Škudera, Pod Chlumem 12. Ceny si mohou vyzvednout v recepci plzeňské radnice. Dnes přiná-

Pomozte nám vylepšit střed města Útvar koncepce a rozvoje města Plzně zpracovává studii, která navrhne, jak změnit centrum města, aby bylo ještě více přitažlivé pro obyvatele i návštěvníky Plzně. Podělte se s námi prosím o své zkušenosti a názory k tématu oživení a zvýšení atraktivity centra Plzně. Vaše odpovědi na následující otázky nám pomohou lépe vybavit centrum města a připravit takové programy, které budou i podle vašich představ. Vyplněné anketní lístky prosím odevzdejte v podatelnách jednotlivých úřadů městských obvodů, na recepci radnice nebo odešlete na adresu: Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Škroupova 5, 305 84 Plzeň Anketní lístek můžete vyplnit také na adrese: http:// www.plzen.eu/aktuality/. Děkujeme za váš čas i vaše názory. Miroslav Pešík ([email protected]) Útvar koncepce a rozvoje města Plzně 1) Za jakým účelem přicházíte nebo přijíždíte do centra města? Vyberte dvě možnosti: a) na úřady, nákupy, za službami … b) do školy, do práce … c) za zábavou, nočním životem, jídlem, pitím … d) pro klidné posezení, procházky, odpočinek … e) na volně přístupné kulturní a sportovní akce … f) do divadla, do muzea, na výstavy … g) na akce pro děti … h) Za jiným účelem. Jakým?

V bohaté historii plzeňského divadla představují léta 1902-1912, kdy byl jeho ředitelem Vendelín Budil, jeden z vrcholů. Z ukazatelů bohaté činnosti mluví i velké počty premiér – jen za rok 1910 jich diváci zhlédli 51! Budil dokázal v našem městě vybudovat soubor vysokých profesionálních parametrů, sám se stal nadprůměrnou uměleckou osobností. Od studentských let byl také horlivým čtenářem, stále si rovněž doplňoval a obměňoval svou osobní knihovnu, která měla přes 1300 svazků, většinou textů divadelních her. Ředitel také ochotně ze své knihovny půjčoval různým zájemcům, například v prosinci 1910 šlo o čtyři knihy pro jeho zetě Jiřího Steinmara. Jaroslav Douša

SOUTĚŽ »POZNEJ SVÉ MĚSTO – 37. ČÁST«

HÁDANKY ZE SVĚTA TECHMANIE (5.) V minulém soutěžním kole jsme přinesli informace o akci Pouť k planetám v ulicích Plzně a tohoto tématu se týkala i naše hádanka. Ptali jsme se Co je naše slunce? Správná odpověď byla ta druhá – hvězda. Z odpovědí jsme vylosovali tu, kterou poslala Olga Bugajová, Havlíčkovo nám. 732, Ostrava. Pro výherkyni jsou v recepci Techmania Science Center připraveny čtyři vstupenky. A co budete hádat dnes? Jaký legendární přístroj na šifrování tajných dokumentů si můžete v Techmanii sami vyzkoušet? Napovíme vám, že tento přístroj způsobil obrat ve

limuzínu Škoda Superb, kterou používal samotný generální ředitel, a mechanici zatím lepili děravou duši. Ledabyle opravená pneumatika však další cestu nevydržela a nedaleko Plzně poblíž místa zvaného „Hrádecká hospoda“ , splaskla. A začala velká sháňka po nové duši. Zatímco král si v klidu prohlížel Škodovku, v zákulisí se horlivě obstarávala pneumatika. Telefonovalo se, běhalo se, nadávalo se...Ukázalo se totiž, že tento neobvyklý formát nemá žádný z plzeňských autoobchodníků na skladě. Nezbylo nic jiného, než odjezd vzácné návštěvy trochu pozdržet, duši znovu zalepit a modlit se, aby vydržela zpáteční cestu do Prahy. Naštěstí se to podařilo, a tak dobrým obchodům nestálo nic v cestě. V roce 1937 postavila Škodovka v Siamu první moderní cukrovar, ale další obchodní styky přerušila světová válka. (Úryvek a fotografie jsou otištěny se souhlasem autorů a vydavatelství Starý most)

3) Splňuje centrum města vaše představy o místě, kde se dá příjemně trávit volný čas? a) Ano b) Ne 4) Co vám v centru města nejvíce schází? Vypište: ................................................................................................ ................................................................................................ ................................................................................................ ............................................................................................... 5) Co vás od návštěvy centra nejvíce odrazuje? Vypište: ................................................................................................

šíme záběr na průčelí jednoho z domů v širším plzeňském centru. Zjistíte-li, o který objekt se jedná, pošlete svou odpověď nejpozději do 30. listopadu 2010 na adresu redakce Radničních listů, Magistrát města Plzně, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, elektronická pošta [email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Poznej své město 37, své jméno a adresu! Foto: Michal Böhm Fotohádanka č. 37: Ve které ulici v Plzni stojí tento dům?

Korandův sbor patří k nejlepším meziválečným stavbám Regulace plzeňských řek na počátku 20. století změnila vzhled městského centra poměrně výrazným způsobem, zejména v případě Radbuzy. Zmizely pobřežní zelené svahy a nahradily je vysoké kamenné stěny. Nově zformovaná nábřeží tak pojednou nabízela řadu parcel pro výstavbu nových reprezentativních budov. Hádankou byla tentokráte jedna z nich, a to sborový dům církve evangelické, známý jako Korandův sbor. Snímek představoval jeho víceméně skrytou část - střechu ve vnitřním nádvoří. Dům byl vystavěn na Anglickém nábřeží vedle Mrakodrapu v letech 1935 –1936 podle projektu architekta Jaroslava Fišera. Jeho symetrické, v zásadě strohé průčelí září nad řekou bílou barvou hladkých omítek se zlatožlutým reliéfem kalichu pod atikou. Výškou navazuje na sousední obytné domy plynule a spoluvytváří tak klidný vzhled nábřežní fronty. Po vstupu

dovnitř se čelní stěna vestibulu otevírá v ose položenou polootevřenou chrámovou předsíní do vlastního kruhového prostoru modlitebny s okružní galerií. Dvanáct vnitřních kruhových sloupů vynáší do šestnáctimetrové výše kopuli s mohutnou lucernou uzavřenou vrchlíkem ze skleněných tvárnic. Čelu chrámového prostoru komponovaného v modrobílé při rafinovaném střídání přímého a nepřímého světla dominuje nadživotní socha Zmrtvýchvstalého Krista - odlitek výjimečného díla dánského sochaře Bertela Thorvaldsena, vytvořeného v roce 1821 pro Kodaňskou katedrálu. Korandův sbor, stavba stará přes sedm desítek let, je svěží moderní architekturou. Bezesporu patří k tomu nejlepšímu, čím doba mezi dvěma světovými válkami obohatila naše město. Anna Hostičková, foto: Michal Böhm

................................................................................................ ................................................................................................

6) Co by se v centru města mělo změnit v první řadě? Vypište: ................................................................................................

Vypište: ................................................................................... i) centrum města nenavštěvuji … 2) Jakým způsobem se dopravujete do centra města nejčastěji? Vyberte pouze jednu možnost: a) osobním automobilem … b) městskou hromadnou dopravou … c) na kole … d) pěšky …

................................................................................................ ................................................................................................ 7) Jste: a) muž b) žena

… …

8) Váš věk je:

............... let.

RADNIČNÍ LISTY města Plzně - Ročník 15 • Vychází pětkrát až šestkrát ročně • Vydavatel: Statutární město Plzeň, Odbor prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, IČ: 00075370 • Redakce - telefon: 378 032 507, fax: 378 032 502, e-mail: RadnicniListy@ plzen.eu • Náklad 75 000 výtisků • Bez jazykové úpravy • Neprodejné • List není reklamní tiskovinou • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit • Tisk: NAVA TISK, s. r. o. • Sazba písmen Lido STF od Františka Štorma • Distribuci na území města Plzně zajišťuje Česká pošta, tel.: 377 211 605 • Pro zájemce jsou zbývající výtisky k dispozici v recepci radnice • Zapsáno v evidenci periodického tisku pod číslem MK ČR E 14331 • Toto číslo vychází 29. října 2010 • Příští číslo vyjde v prosinci 2010