Josef Berg – současný stav bádání a výběrová bibliografie studií Peter Marek Pozůstalost Josefa Berga (1927–1971) byla po jeho smrti dlouhou dobu nedostupná. Skladatelova matka Marie Bergová ji nechtěla nikomu ukazovat, protože podle Svatavy Přibáňové trpěla představou, že nedokončené rukopisy jejího syna by mohli jiní skladatelé začít vykrádat. Podle Jaroslava Šťastného také pravděpodobně část materiálů, zejména erotické povídky, některé dopisy či deníkové záznamy, zničila, naopak však uchovávala „hromadu nezbytné hlušiny“ (ŠŤASTNÝ 2002, 25–26). Pozůstalost se tak dostala do Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea v Brně až na začátku osmdesátých let, kdy Marie Bergová pro pokročilý věk musela odejít do domova důchodců. Nyní je uložena pod následujícími signaturami: A50.785 – A50.964 Autografy vlastních skladeb A51.742 – A51.830 Autografy vlastních skladeb A41.112 – A41.222 Tisky skladeb autorů 19. a 20. století B1.086 – B1.105 Libreta a scénáře F995 – F1.112 Fotografie G4.000 – G4.072 Básně, hudební studie, úvahy G4.891 – G4.939 Deníkové záznamy, skicáře, osobní doklady G4.940 – G4.997 Korespondence G4.998 – G5.004 Novinové výstřižky, literární dílo, recenze, kritiky, vyznamenání G5.005 Katalog pozůstalosti (vytvořila Milena Černohorská) G5.505 – G5.506 Seznam knihovny, knihy s autorovými poznámkami P922 – P980 Tištené partitury českých a světových skladatelů 18.–20. století Další prameny Partitury scénických hudeb a textové knihy jsou uložené v Hudebním archivu Národního divadla Brno. V archivu Českého rozhlasu Brno se nachází největší počet nahrávek (kromě úprav lidových písní pro BROLN a hudeb k rozhlasovým hrám je zde také kolem patnácti dalších zvukových záznamů, mimo jiné třeba cyklus písní Chléb podalas mi horkým rtem, Tři improvisace po přečtení Iliady, Fantasia in C, Písně nového Werthera, Torso světské suity, Sextet či Nonet, některé i ve více verzích). Další zvukové a audiovizuální záznamy se nacházejí v archivu České televize Brno (scénická hudba ke hře Kníže i s partiturou, Komedie o Anešce, Nonet, Smyčcový kvartet a záznam opery Odysseův návrat z roku 1966) a Praha (Odysseův návrat a Evropská turistika v režii Jiřího Nekvasila z let 1995 a 1997 a také dokument Zblízka...Opera podle Josefa Berga od téhož režiséra z roku 1998). Novinové výstřižky, programy či fotografie vztahující se k inscenacím, ke kterým Berg komponoval hudbu, jsou uložené v Historickém archivu Národního divadla Brno, v Oddělení dějin divadla MZM v Brně, v Divadelním ústavu Institutu umění v Praze a v Městské knihovně v Praze. Mnohé materiály se v jednotlivých archivech nacházejí pouze ve skicách či opisech a originál je nezvěstný, v některých případech však bohužel chybí i opisy (scénická hudba k Životu Eduarda Druhého Anglického, oratorium Oresteia, ...).
Publikace O osobě a tvorbě Josefa Berga pojednává celá řada publikací. Už v průběhu skladatelových konzervatorních studií se začaly objevovat první kritiky, komplexnější zhodnocení autorovy tvorby pak pochází od Františka Hrabala, který se ve studii Nad tvorbou Josefa Berga z roku 1960 věnuje jak autorovým scénickým hudbám (Mysterie-Buffa, Lukullův výslech, Markoltovo šprýmování), tak skladbám napsaným po roce 1955, tedy po vzniku 3. symfonie, kterou skladatel završil své období hledání. Ve studii dále analyzuje Bergovu programovost, příklon k improvizacím a variacím i vztah k Janáčkovi. V článku Zápasy o zítřek v hudbě dvou brněnských skladatelů z roku 1962 Hrabal uvádí stručné portréty Josefa Berga a Miloslava Ištvana a pojednává o jejich skladbách, které byly provedené na prohlídce nové tvorby československých skladatelů v Praze: Ištvanově Baladě o jihu a Bergově Sextetě. O rok později se v Hudebních rozhledech pokousil o sondu do Bergova skladatelského díla také Jiří Fukač ve studii Nad skladatelským profilem Josefa Berga. V následujících letech Hrabal publikoval další články věnované Bergovi: Odysseus v nás, Myšlenky pro dnešek, předmluvy k partiturám Písní nového Werthera a Odysseova návratu, přelom však nastal až Bergovou smrtí, kdy vyšly Marginálie k Josefu Bergovi opět od Františka Hrabala, v nichž představuje Bergovu osobu a tvorbu v celé její šíři. Podle Jaroslava Šťastného jde o jednu „z nejpronikavějších studií, jaká kdy byla Bergovi věnována“ (ŠŤASTNÝ 2002, 23). Napsat první velkou monografii zamýšlel Vladimír Lébl, podařilo se mu však publikovat pouze dvě výrazné studie. Zejména první z roku 1976 má velký význam: jedná se o rozsáhlou analýzu Bergovy tvorby, která je psaná s velkým pochopením. Práce obsahuje dodnes nejrozsáhlejší (i když neúplný) soupis autorova díla včetně rané tvorby, masových písní, folklorních úprav, rozhlasových her a scénických hudeb. V roce 1987, k výročí Bergových nedožitých šedesátin, vyšly dvě významné publikace. První je personální bibliografie od Elišky Štaudové, pokoušející se shrnout jak všechny autorovy články, tak i kritiky a studie do této doby o něm napsané. Druhou je celé číslo časopisu Opus musicum (2/1987) věnované výhradně Josefu Bergovi obsahující množství studií a vzpomínek jeho přátel (zmiňme alespoň Miloslava Ištvana, Vladimíra Lébla, Aloise Piňose či Miloše Štědroně). O rok později byl vydán výbor z Bergových literárních prací, který sestavil František Hrabal. Mimo jiné obsahuje díla Epizoda z Johanese dra Fausta, Vyvolavači, Dějiny hudebního experimentu v Praze a na Moravě a Berg předvádí happening, dále kresby Josefa Berga a skladatelovy fotografie. Publikaci zakončuje obsáhlý doslov Miloše Štědroně, jenž pojednává především o Bergovi-skladateli, pohled na Berga-literáta však chybí. V roce 1992 vyšla první monografie, kterou napsal Miloš Štědroň. Zabývá se zejména operní tvorbou Josefa Berga, dále obsahuje skladatelův životopis, studii o brněnské hudební scéně šedesátých let, analýzu cyklu Písně nového Werthera, komentář k Bergově studii o teoretickém učení Leoše Janáčka a chronologický výběrový seznam skladeb, ve kterém chybějí budovatelské písně, rozhlasové úpravy a méně závažné scénické hudby. Druhou velmi důležitou monografií je publikace Josef Berg a jeho Snění Jaroslava Šťastného, která vyšla v roce 2002. Práce se velmi podrobně věnuje osobě i tvorbě skladatele a pracuje s velkým množstvím pramenů. Druhá část publikace obsahuje rozsáhlou analýzu skladby
Snění. Poprvé jsou zde kompletně publikovaná Malá Bergiana Vladimíra Lébla. Dále zahrnuje výběrový seznam skladeb (chybějí budovatelské písně, rozhlasové úpravy i scénické hudby), diskografii a obsáhlou obrazovou přílohu. Tato publikace, která je prací zásadního významu nejen pro poznání života a tvorby skladatele, ale i důležitou sondou do hudebních dějin Brna šedesátých a sedmdesátých let 20. století, však vyšla v extrémně nízkém nákladu pouhých 100 kusů. Již od roku 1974 se začaly objevovat diplomové práce zabývající se Josefem Bergem. První je Hudebnědramatické dílo Josefa Berga od Vladimíra Čecha, o tři roky později následovala Estetika soudobé scénické hudby Jany Smékalové, která se zabývá Bergovými scénickými hudbami napsanými pro Mahenovu činohru v Brně. Jiří Nekvasil napsal v roce 1989 režijnědramatický rozbor Provizorního předvedení opery Johannes doktor Faust, Markéta Dvořáková se zabývala ve dvou pracích skladatelovými operami, Lucie Kunovová rozhlasovými kompozicemi s využitím smyčcového kvartetu a Ondřej Vaněk Bergovými masovými písněmi. Peter Marek z autografu rekonstruoval Bergovu nedokončenou skladbu Obrazy z dějin národa českého a později také autorovu poslední scénickou hudbu komponovanou k Brechtovu Životu Eduarda Druhého Anglického. Marta Dembická napsala pojednání o opeře Johanes doktor Faust na scéně Janáčkovy opery a zkoumala skladatelovu klavírní tvorbu. Filip Johánek rekonstruoval Uměnovědný dialog, který realizoval Josef Berg, Alois Piňos a Bruno Cempírek na Expozici experimentální hudby v roce 1970 a Karolína Havránková v roce 2012 analyzovala Bergovu snahu o tzv. novou lidovou píseň. Zajímavé skutečnosti si všiml Jaroslav Šťastný, který říká, že i když publicita Josefa Berga není závratně velká a vzhledem k rozsahu jeho celkového díla dostatečná, průběžně se jím pořád někdo zabývá a zájem o jeho tvorbu je v porovnání s dalšími protagonisty české hudby dvacátého století zdaleka největší a kontinuální. Vysvětluje to Bergovou enigmatičností a nepoznaností: „I když u Kabeláče, Kapra, Rychlíka či Vostřáka také není všechno dokonale známo, jejich tvorba má mnohem srozumitelnější, poznatelnější řád. Zmiňovaní autoři se dají celkem snadno vřadit do vývojové linie české hudby, kde mají své zasloužené místo. U Berga naproti tomu – vyjádřeno názvem jedné jeho úvahy – není jasné nic“ (ŠŤASTNÝ 2002, 34). Publikované partitury Do dnešního dne bylo publikováno pouze šest partitur Bergových skladeb, vydaných zvukových záznamů je stejný počet: Písně nového Werthera pro basbaryton a klavír na vlastní text. Státní hudební vydavatelství, Praha 1965. H 4038. (Předmluva František Hrabal.) Nonet pro 2 harfy, cembalo, klavír a bicí nástroje. Supraphon, Praha 1967. H 4333. (Předmluva Josef Berg.) Odysseův návrat. Komorní opera na autorův text s použitím Homérovy Odyssey. Supraphon, Praha 1969. H 4760. (Předmluva František Hrabal.) Smyčcový kvartet. Panton, Praha 1970. P 963. (Předmluva Jan Trojan.)
Snídaně na hradě Šlankenvaldě. Výjev ze staré loutkové komedie pro 4 hlasy, zpěv a 6 nástrojů. Supraphon, Praha 1971. H 5134 (V tiráži chybně označeno jako H 5132, tento kód ale označuje svazek Česká a slovenská kytarová a loutnová hudba.) (Předmluva František Hrabal.) Eufrides před branami Tymén. Opera o 3 dějstvích na autorův text. Supraphon, Praha 1973. H 5411. (Přiložená gramodeska. Předmluva František Hrabal: upravená verze Marginálií k Josefu Bergovi.) Publikované zvukové záznamy Nonet pro 2 harfy, cembalo, klavír a bicí nástroje. Supraphon 1965. Médium: LP, SUA 18656. Studio autorů, řídí Jiří Hanousek. Edice Musica Nova Bohemica et Slovaca. Dále obsahuje: Václav Kučera: Dramata pro 9 nástrojů, Zdeněk Pololáník: Variace pro varhany a klavír. Evropská turistika pro 6 pěvců a 7 hráčů. Panton 1967. Médium: LP. Edice Týden nové tvorby čs. skladatelů 1967. Dále obsahuje: Miloslav Ištvan: Ritmi ed antiritmi, Jaromír Dadák: Partita pro housle, klarinet a klavír. Eufrides před branami Tymén. Supraphon 1973. Médium: LP, 0 29 9845. Nahrávka Čs. rozhlasu v Brně, rozhlasová úprava Václav Nosek, řídí Václav Nosek. Přiložená partitura H 5411 s rozšířenou studií Františka Hrabala Marginálie k Josefu Bergovi. Sextet pro dvoje housle, violu, violoncello, harfu a klavír. Panton 1980. Médium: LP, 8111 0032. Dvořákovo kvarteto, harfa Libuše Váchalová, klavír Zdeněk Kožina. Dále obsahuje: Tomáš Vačkář: Sedm zamyšlení pro orchestr. Preludia pro klavír. Panton 1990. Médium: LP, 81 0901 – 1111. Klavír: Milan Máša. Snění. Arta Records 1994. Médium: CD, F10048, Česká Nová hudba 60. let. Agon Ensemble, řídí Petr Kofroň. Dále obsahuje: Jan Rychlík: Africký cyklus, Rudolf Komorous: Olympia, Chanson, Sladká královna, Zbyněk Vostřák: Tajný rybolov. Dokumentární filmy O Josefu Bergovi jsou natočené dva televizní dokumenty. První s názvem Zblízka...Opera podle Josefa Berga realizoval v roce 1998 Jiří Nekvasil jako komentář k operám Odysseův návrat a Evropská turistika, jež režíroval v předchozích letech. Jako průvodci zde vystupují Alois Piňos a Miloš Štědroň, promlouvá mnoho skladatelových přátel a pamětníků (Bruno Cempírek, Vlastimil Lejsek, Dalibor Chatrný, Jaromír Dufek, Václav Nosek atd.). Druhým filmem je Josef Berg a jeho Snění v režii Jakuba Kořínka z roku 2012, který je mozaikou vzpomínek na skladatele (Ludmila Slancová, Miloš Štědroň, Zdeněk Pololáník, Richard Novák atd.), hlavní osou je pak nastudování skladby Snění orchestrem Berg, jejíž fragmenty průběžně v dokumentu zaznívají.
Bibliografie studií – výběr Jsou uvedené pouze studie, které byly publikované po roce 1987. Seznam dříve vydaných textů se nachází v bibliografii, kterou zpracovala Eliška Štaudová (ŠTAUDOVÁ 1987). BERG, Josef. 1996a. Co s romantismem. 1. část. Opus musicum 4/1996, s. 147–154. BERG, Josef. 1996b. Co s romantismem. 2. část. Opus musicum 5/1996, s. 203–212. BERG, Josef. 1992. Invenční jednotky k velké opeře. Konserva/Na hudbu 2/1992, s. 9–11. BERG, Josef. 1997. Návštěvou v redakci Konfrontace. Ticho 4-5/1997, s. 50–51. BERG, Josef. 1992. Složené formy z hlediska hudebníka. Konserva/Na hudbu 2/1992, s. 2–8. JOHÁNEK, Filip. 2011. Josef Berg, Bruno Cempírek a Alois Piňos: Uměnovědný dialog. Opus musicum 2/2011, s. 16–27. KOFROŇ, Petr. 1991. Josef Berg a A. A. Ždanov. Hudební rozhledy 4/1991, s. 182-183. KUNOVOVÁ, Lucie. 2007. Rozhlasová kvartetní tvorba Josefa Berga v polovině padesátých let. Musica viva in schola XX, Masarykova univerzita, Brno, s. 251–259. LÉBL, Vladimír. 1990. Brno šedesátých let. Opus musicum, 6/1990, s. 161–167. LÉBL, Vladimír. 1992. Zpráva o večeru Josefa Berga. Konserva/Na hudbu 4/1992. MAREK, Peter. 2013. Josef Berg a Brechtův Život Eduarda Druhého Anglického. Opus musicum 2/2013, s. 39–53. MAREK, Peter. 2011. Josef Berg a jeho dosud neznámé libreto oratoria Oresteia. Opus musicum 2/2011, s. 6–15. MAREK, Peter. 2009. Josef Berg a jeho dosud neznámé Obrazy z dějin národa českého. Opus musicum 5/2009, s. 4–9. PANTŮČEK, Viktor. 2007. Josef Berg píše Janu Novákovi. Opus musicum 2/2007, s. 45. PANTŮČEK, Viktor. 2006. Neprošlapaná cesta za "jinou" prezentací "jiné" hudby v Brně šedesátých let. HIS Voice 6/2006, s. 16–18. PANTŮČEK, Viktor. 2007. Štědrovečerní dopis. Opus musicum 6/2007, s. 37–38. PIŇOS, Alois. 2001. K brněnské multimediální tvorbě šedesátých let. HIS Voice 1/2001, s. 18– 19. PIŇOS, Alois. 1997. Osudy Dějin hudebního experimentu v Praze a na Moravě. Ticho 6– 7/1997, s. 50–51. ŠŤASTNÝ, Jaroslav. 2002. Josef Berg a brněnský genius loci. HIS Voice 2/2002, s. 13–14. ŠŤASTNÝ, Jaroslav. 2002. Josef Berg. Czech Music 5/2002, s. 8–11.
Bibliografie ČECH, Vladimír. 1997. Hudebnědramatické dílo Josefa Berga. Universita J.E. Purkyně v Brně (Masarykova univerzita), Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Brno. DEMBICKÁ, Marta. 2010. Johanes doktor Faust (tzv. velká opera) Josefa Berga na scéně Janáčkovy opery. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Brno. DEMBICKÁ, Marta. 2012. Josef Berg a jeho klavírní tvorba od improvizací až po Sonatu pro cembalo a klavír. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Brno. DVOŘÁKOVÁ, Markéta. 2001. Komorní opera v pojetí Josefa Berga. Janáčkova akademie múzických umění, Hudební fakulta, Katedra kompozice a dirigování, Brno. DVOŘÁKOVÁ, Markéta. 2003. Opery Josefa Berga. Janáčkova akademie múzických umění, Hudební fakulta, Katedra kompozice a dirigování, Brno. FUKAČ, Jiří. 1963. Nad skladatelským profilem Josefa Berga. Hudební rozhledy 16/1963, s.
663–665. HAVRÁNKOVÁ, Karolína. 2012. Josef Berg a jeho snaha o tzv. novou lidovou píseň /autorská tvorba a spolupráce s A. Gorlovou a dalšími. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Brno. HRABAL, František (ed.). Josef Berg. Texty. Panton, Praha 1988. HRABAL, František. 1960. Nad tvorbou Josefa Berga. Literární noviny, 38/1960, s. 6. HRABAL, František. 1962. Zápasy o zítřek v hudbě dvou brněnských skladatelů. Rovnost. 1. 4. 1962, s. 5. HRABAL, František. 1965. Odysseus v nás. Divadlo 2/1965, s. 41–50. HRABAL, František. 1967. Myšlenky pro dnešek. Rovnost. 13. 9. 1967, s. 1. HRABAL, František. 1988. Marginálie k Josefu Bergovi. Hudební rozhledy 4/1971. s. 169–176. JOHÁNEK, Filip. 2010. Uměnovědný dialog a Integrační tendence soudobé hudby v kontextu Expozice experimentální hudby. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Brno. KUNOVOVÁ, Lucie. 2006. Josef Berg a jeho rozhlasové literární a dramatické kompozice s využitím smyčcového kvarteta. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Brno. LÉBL, Vladimír. 1976. Josef Berg. Příspěvky k dějinám české hudby III. Praha: Academia, s. 165–200. MAREK, Peter. 2009. Josef Berg a jeho dosud neznámé Obrazy z dějin národa českého rekonstrukce partitury, libreto a interpretační poznámky. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Brno. MAREK, Peter. 2012. Josef Berg a Brechtův Život Eduarda Druhého Anglického - předloha, songy, edice. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Brno. NEKVASIL, Jiří. 1989. Provizorní předvedení opery Johannes doktor Faust. Režijně dramaturgický rozbor opery. Akademie múzických umění v Praze, Hudební fakulta, Katedra zpěvu a operní režie, Praha. SMÉKALOVÁ, Jana. 1977. Estetika soudobé scénické hudby. Univerzita Karlova, Filosofická fakulta, Ústav hudební vědy, Praha. ŠŤASTNÝ, Jaroslav. 2002. Josef Berg a jeho Snění. Janáčkova akademie múzických umění, Brno. ŠTAUDOVÁ, Eliška. 1987. Josef Berg. Personální bibliografie. Brno: Státní vědecká knihovna. ŠTĚDROŇ, Miloš. 1992. Josef Berg. Skladatel mezi hudbou, literaturou a divadlem. Masarykova univerzita, Brno. VANĚK, Ondřej. 2008. Josef Berg a masová píseň. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Brno.
