Závěrečná zpráva – MŠMT studijní pobyt v Izraeli / 2014 Johana Tomková Fakulta umění a designu, katedra Vizuální komunikace, 4.roč. BCA termín studijního pobytu: únor – červen 2014 Holon Institute of Technology, Tel Aviv, Israel / IL koordinátor: Talia Freed / CZ koordinátor: Eva Mráziková Informace o programu MŠMT jsem si našla sama na webu. Školu jsem si také našla sama během své dovolené v Izraeli. Kontaktovala jsem poté Yashu Rozova – externího profesora na HIT. Na Yashu jsem dostala kontaktní údaje od pana prof. Karla Míška (tedy svého ateliérového vedoucího). Poté jsem se bezmála rok snažila zkoordinovat domlouvání studijního pobytu a všech podstatných a potřebných dohod mezi školami… Obnášelo to vpodstatě kontinuální kontrolu a péči o obě strany, které z mne neznámých důvodů nebyly schopny jednoduše spolupracovat. Ve škole v Izraeli se vyučovalo hebrejsky. Byl to docela problém, protože jsem hebrejsky neuměla a škola žádné jazykové kurzy nenabízela. Lidé jsou ale v Izraeli velmi milí a moc mi pomáhali. Po prvním měsíci jsem si našla tzv. Ulpan (škola, kde se učí intenzivně hebrejšina, jde o instituci zřízenou pro velké množství imigrantů, kteří se musí co nejrychleji aklimatizovat a najít práci). Zde jsem měla to štěstí, že se mě ujaly dvě paní učitelky (vpodstatě mě přijaly za svou) a kromě dvakrát týdně dvou hodin hebrejštiny mi nosily jídlo, braly na společné akce a vzdělávaly mne v židovské kultuře. To vše zadarmo. Bylo to velké štěstí. Na HIT probíhá výuka velmi intenzivně. Běžně mají studenti celý týden plný, přičemž jeden předmět trvá vždy čtyři hodiny. V praxi to vypadá tak, že máte od devíti do jedné jeden předmět, pak hodinu na oběd a od dvou do šesti druhý předmět. Takhle pět (někdy šest) dní v týdnu + z každého předmětu domácí úkoly. Studenti si na to často a rádi stěžují (vůbec se jim nedivím, sama jsem cítila, že atmosféra je spíš vystresovaná – studenti nemají moc času ani prostoru se o vlastní práci opravdu bavit, natož přijít na zajímavý projekt spontánním uvolněným způsobem). Vše ale takzvaně “odsejpá” a člověk si časem zvykne. Jako zahraniční student jsem si vzala „jen“ pět předmětů, takže se mi škola vešla do čtyř dnů a to bylo akorát. Hodnocení výuky probíhá průběžně, zaznamenává se docházka a semestr je ukončen závěrečným projektem a jeho obhajobou. Nepoužívají kreditový ECTS systém, na konci semestru jsem obdržela tabulku, jak předměty a jejich hodnocení přepočítat do našeho systému. Většinou se jejich „body“ násobily čtyřikrát, takže pak jeden průměrný předmět obnášel cca 8 – 12 kreditů, studiový, tedy hlavní předmět až 20. Vše mi bylo na UJEP uznáno bez větších obtíží. Ubytování ani žádné výhodné typy škola neposkytuje :-) Našla jsem si přes couchsurfing.com ubytování u jednoho Izraelce. Bydlel asi deset minut od školy. Nakonec jsem u něj zůstala na celý půl rok, seznámil mě se svou rodinou a vlastně mě na půl rok adoptovali… Jsme dodnes v kontaktu. Platila jsem v přepočtu asi 7.000 Kč. V centru Tel Avivu neseženete ubytování pod 14.000,– (za sdílený pokoj!) Já jsem měla pro sebe v podstatě dva pokoje a kuchyň (vybavený byt). A rodinu k tomu. To bylo tedy také velké štěstí. V kampusu školy existuje něco jako jídelna, ale jídlo stojí kolem 25 šekelů (cca 125 Kč). Je dobré, je ho hodně, ale člověk si uvaří za podstatně méně a suroviny v Izraeli jsou čerstvé a dobré, takže nebylo moc co řešit. Užívala jsem si markety s výbornou zeleninou a ovocem, čerstvými rybami a spoustou dokonalých sladkostí. Nejčastější jídlo je humus nebo falafel.
Ale i toho se člověk přejí… Maso je drahé a vepřové člověk sežene jen v pár ruských čtvrtích v Tel Avivu. V Izraeli není metro. Kdykoli se o to snažili a kopli do země, našli archeologické vykopávky. Metro v Izraeli nikdy nebude. Doprava je tedy závislá na autobusech a taxi. Vše je celkem dobře dostupné, ale popravdě chvíli člověku zabere, než se v tom vyzná (hlavně, když neumíte hebrejsky, je trochu problém zjistit, kam autobus zrovna jede...). Jojo, tohle chce trošku odvahy a nebát se ztratit. Nadruhou stranu mají v Izraeli nejlevnější mobilní tarify snad na světě, za dvě stovky (Kč) tam máte neomezené volání a smskování + neomez. internet. Má to za následek dvě věci – všude si můžete najít aktuální informace / autobusy /... a druhý je ten, že jste obklopeni lidmi závislými na telefonech. Všichni, VŠICHNI, jsou pořád online a pořád něco ťukaj do mobilu. To je skoro nesnesitelný. Brigád a prací je v Izraeli spousta, země s největším množstvím tzv. start-upových firem. Jen je těžké dostat pracovní vízum. Samozřejmě se dá někde dělat na černo v baru, ale upřímně na to není při studijní stáži čas ani chuť. Zdravotní pojištění jsem měla uzavřené s Uniqou přes ISIC. Využila jsem jej, protože mě v poušti pokousal nějaký hmyz a týden se mi na těle objevovali červené kousance. Šla jsem v Izraeli do nemocnice, kde jsem musela zaplatit přijímací poplatek cca 1500 Kč. Pojišťovna mi po příjezdu částku uhradila. (Samozřejmě byly nutné všechny doklady o zákrocích a předepsaných lécích – a vše bylo ok, i když byly hebrejsky…) Celkové náklady za pobyt přesáhly sice stipendium, ale né nijak výrazně. Finanční podpora pokryla mé náklady asi ze 70%. Hodně záleží, za co a jak člověk utrácí. Myslím, že je opravdu výhodné ušetřit na ubytování a jídle, ale užívat si sem tam večerního života a hlavně cestovat! Ob víkend jsem jezdila k Mrtvému moři, několikrát jsme stopovali pouští, přespávali jsme venku, chodili na dlouhé treky, půjčili jsme si také auto a hodně toho procestovali. V Palestině se dá cestovat velmi levně autobusy (nebo zadarmo stopem, ale to se z bezpečnostních důvodů nedoporučuje). Obecně musím říci, že v Izraeli vše hodně funguje na kontaktech a dobrých lidech. Když jste otevření, vytvoříte si během krátké doby spoustu skvělých přátel a ti vám pak se vším pomáhají. I teď s odstupem času hodnotím svůj pobyt jako neocenitelnou zkušenost. Získala jsem přátele na celý život. Izrael miluji a chci se tam alespoň na čas brzy vrátit. Pokud se rozhodnete jet do Izraele, buďte si jisti, že tato zkušenost otřese vašimi hodnotami a názory od základů, budou se dít věci, o kterých se vám nikdy ani nezdálo a po příjezdu nebudete vědět, kde je váš domov.
