Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav nábytku, designu a bydlení

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Obývací pokoj pro milovníky filmů Bakalářská práce Součástí práce je příloha

2008/2009

Tomáš Trnavský

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Obývací pokoj pro milovníky filmů zpracoval/a sám/sama a uvedl/a jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: ....................................... podpis studenta.........................................

Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Ing. arch. Borisu Hálovi za rady a ochotu při konzultacích. Za pomoc s konstrukcí úložného prvku Ing. Elišce Máchové a Ing. Zdeňku Holoušovi. Panu Petru Hanáčkovi patří velký dík za ochotu, se kterou mi udělal odhad ceny tvarového výlisku. Svým rodičům moc děkuji za podporu a trpělivost během vypracování této práce.

Abstrakt Tomáš Trnavský Obývací pokoj pro milovníky filmů Moje bakalářská práce je zaměřena na historii a vývoj zařízení tvořících domácí kino. Spolu s tímto se zabývá i vývojem prostředí, které je s domácím kinem spojováno. Jsou zde uvedeny podmínky, které by měli být splněny pro kvalitní zážitek ze sledování filmů. Další část práce tvoří vlastní návrhy obývacího pokoje určeného pro fanouška filmů v různých druzích provedení. Poslední kapitola patří tvorbě návrhu mého úložného prvku pro nosiče CD a DVD. Součástí práce je také výkresová dokumentace a cenové odhady provedených návrhů. Klíčová slova: domácí kino, obývací pokoj, film, televize, úložný prvek, CD, DVD, projektor, interiér

Abstract Tomáš Trnavský Living room for movie lovers My bachelor thesis is oriented on history and progress of home theater establishment and spaces which are with home theater connected. At my thesis are conditions which should be realized for quality experience of watching movies. Design of living rooms for movie lovers are next part of my work. The last chapter belong to design of storage element for CD and DVD. Technical drawings and price forecasts of my projects are included too. Key words: home theater, living room, movie, television, storage element, CD, DVD, projector, interior

Obsah 1. Úvod a cíl práce ........................................................................................... 7 1.1.

Úvod ......................................................................................................... 7

1.2.

Cíl práce ................................................................................................... 7

Teoretická část práce ......................................................................................... 8 2. Historie domácího kina ................................................................................ 8 2.1.

Vývoj kinematografie ................................................................................ 9

2.2.

Historie televize ........................................................................................ 9 2.2.1. Historie LCD ................................................................................. 13 2.2.2. Historie plazmových televizí ......................................................... 14

2.3.

Videorekordér ......................................................................................... 15 2.3.1. VHS .............................................................................................. 15

2.4.

Video CD ................................................................................................ 16

2.5.

DVD........................................................................................................ 17

2.6.

Blu-ray .................................................................................................... 17

2.7.

Projektor ................................................................................................. 18

3.

Historie nábytku pro sledování médií ........................................................ 19

4.

Technické podmínky pro sledování médií v uzavřeném prostoru ............. 22

4.1.

Umístění zobrazovacího zařízení ........................................................... 22

4.2.

Zvuk ....................................................................................................... 23

4.3.

Obraz ..................................................................................................... 25

Praktická část práce ......................................................................................... 26 5.

Návrh řešení interiéru ve variantách ......................................................... 26

5.1.

Základní popis pokoje ............................................................................ 27

5.2.

Cenová kalkulace místnosti .................................................................... 31

5.3.

Varianta č. 1 (V1) ................................................................................... 33

5.3.

Varianta č. 2 (V2) ................................................................................... 33

5.5.

Varianta č. 3 (V3) ................................................................................... 37

5.6.

Varianta č. 4 (V4) ................................................................................... 39

5.7.

Varianta č. 5 (V5) ................................................................................... 41

6.

Návrh úložného prvku pro disky ................................................................ 43 6.1. Popis konstrukce .......................................................................... 45 6.2. Cenová kalkulace úložného prvku CROSS .................................. 47

7.

Diskuse ..................................................................................................... 48

8.

Závěr ......................................................................................................... 49

9.

Použitá literatura ....................................................................................... 50

10.

Příloha – technická dokumentace .......................................................... 52

1. Úvod a cíl práce 1.1.

Úvod

Zařízení tvořící domácí kino v dnešní době zažívá oproti minulosti veliký rozmach a velmi rychle se vyvíjí. Není už pouze výsadou bohatších vrstev společnosti, protože se stává cenově dostupné pro převážnou většinu běžných obyvatel. Domácí sledování filmů je velmi oblíbenou zájmovou aktivitou a také formou pasivního odpočinku, který by měl být podpořen vhodným nábytkem a jeho umístěním ve vztahu s použitými prvky, které tvoří systém domácího kina. Jelikož je tato forma zájmové aktivity běžného člověka, obvykle z nedostatku volných domácích prostor, spojena s obývacím pokojem, rozhodl jsem se vytvořit návrhy možné podoby těchto místností tak, aby umožňovali divákovi kvalitní zážitek ze sledování filmů, ale plnily dál také požadované funkce, které by měl obývací pokoj splňovat.

1.2.

Cíl práce

Cílem teoretické části mé bakalářské práce je popsat historii a vývoj zařízení, které tvoří systém domácího kina i vývoj prostoru a nábytku, který slouží k jeho využití. Dalším úkolem bylo přiblížit podmínky, které by měl splňovat prostor a zařízení domácího kina ke kvalitnímu zážitku ze sledování filmů. Hlavním cílem práce bylo vytvořit vlastní návrhy obývacího pokoje pro milovníky filmů s cenovým odhadem vybavení. Dále pak navrhnout úložný prvek, který bude sloužit k ukládání médií a vytvořit jeho technickou dokumentaci spolu s odhadem ceny použitého materiálu.

7

Teoretická část práce 2. Historie domácího kina Domácí kino by se mělo skládat z:


Televize, projekční televize, plazmového nebo LCD panelu, projektoru




Reproduktorů




AV přijímače a zesilovače




Přehrávače (rekordéru): VHS (dříve), DVD, Blu-ray Lze také využít PC. V padesátých letech začala růst v USA popularita promítaček a kamer

na 8 mm filmy, které se stávaly čím dál tím více dostupnými. Promítačka byla přenosná a většinou se promítalo na látkovou plentu, často bez zvuku. Tento systém byl prakticky prvním domácím kinem. Natáčely se a promítaly hlavně domácí filmy jako oslavy a výlety. Velcí nadšenci byli vybaveni 16 mm nebo 35 mm promítačkami, na kterých si promítaly komerční filmy. Většinou to byli bohatší lidé nebo lidé z filmového průmyslu. V sedmdesátých letech, ale tyto promítačky postupně nahradily videopřehrávače, které se daly jednoduše připojit

k TV.

V osmdesátých

letech

byly

vyvinuty

kompaktní

disky

a vícekanálový zvuk. Během devadesátých let má typické domácí kino videorekordér a přehrávač CD. Koncem devadesátých let se objevuje DVD, 5.1 kanálový zvuk a nastává nová vlna obliby domácího kina. V současné době je na vrcholu Blu-ray a HD (High Definition), které umožňují divákům vychutnat si ještě lepší zážitek ze sledování filmů (en.wikipedia.org).

Obr. 1: 8mm filmový pás (en.wikipedia.org)

8

2.1.

Vývoj kinematografie




Rané období filmu– zahrnuje předchůdce kinematografu.




1896–1912

se

k samostatnému

kino

vyvinulo

hospodářskému

z

varietní

odvětví

a

a

pouťové

atrakce

svébytnému

umění.

Mezníkem je vznik celovečerního hraného filmu.


1913–1927 znamená éru němého filmu.




1928–1932 jsou označována jako přechodné období ke zvuku. Umělecky málo plodné, ale ekonomicky a technicky maximálně důležité.




1932–1946 spadá ,,zlatá éra´´ Hollywoodu–kino je na vrcholu úspěchu.




1946–1959 film čím dál tím více omezuje vliv televize.




,,Nová vlna´´ ve Francii vymezuje počátek sedmé periody filmových dějin (1960-1980). Nová technika, nové možnosti produkce, nové politické a sociální aspekty filmu umožnily vznik bezpočtu následných ,,nových vln´´ v dalších zemích.




Rok 1980> bývá často označován jako počátek ,,postmoderního´´ filmu. V tomto

období

se

film

stává

jedním

z mnoha

zábavních

a komunikačních médií (CD, video, DVD, internet,…) (Kupsc, 1999).

2.2.

Historie televize

S vynálezem televize není spjato jméno nikoho ze slavných vynálezců. Je to důsledek spojení většího množství vynálezů a objevů za účelem přenosu pohyblivého obrazu v reálném čase. Na jejím vytvoření v podstatě pracovalo nezávisle na sobě několik lidí na různých místech světa v různou dobu. Vzniku televize, tak není možné, přiřadit konkrétního vynálezce ani konkrétní datum. Lze však označit jednoho z vynálezců za toho nejdůležitějšího. Byl jím německý inženýr Paul Nipkow, který jako první dokázal rozložit obraz na jednotlivé body a opět složit v celistvý obraz. Jednalo se o mechanický princip rozkladu obrazu za pomoci rotujícího děrovaného kotouče. Stalo se tak v roce 1884 a zařízení se nazývá Nipkowovův kotouč. Principu tohoto zařízení, pak bylo využíváno u mechanických televizí.

9

Obr. 2: Princip mechanické televize (www.ceska-televize.uvadi.cz)

Jeho pokusům, ale musel předcházet objev selenu jako světlocitlivého prvku. To se podařilo v roce 1817 švédskému chemikovi Berzeliusovi. Ovšem ještě nic nevěděl o jeho elektrických vlastnostech měnících se v závislosti na světle. Musel být také objeven fyzikální princip televize (rozložit a spojit obraz). Ten navrhl v roce 1875 George R. Carey. První pokusy o přenos televizního obrazu probíhaly po kabelech. Základy bezdrátového přenosu televizního signálu položil až Marconi svým vynálezem bezdrátové telegrafie a telefonie na konci 19. století. Sám se na zkonstruování televize také podílel, ale jeho pokusy nebyly úspěšné. Přelom devatenáctého a dvacátého století byl pro televizi zásadním obdobím. Vynálezy fotonky, katodové trubice, elektronky a další objevy se v této době staly nedílnou součástí rozvoje televizní techniky. První světová válka však vývoj zbrzdila. První mechanické televizní soustavy sestrojili ve dvacátých letech John Logie Baird v Anglii a Charles Jenkins v USA. Obraz měl však malé rozměry a byl velmi nekvalitní. V září 1929 začíná Baird v Anglii pravidelně vysílat na vlnách BBC. Zpočátku byl přenášen jen obraz. Od března 1930 je spolu s obrazem přenášen i zvuk. Televizní vysílání z Anglie se dostávalo i do Čech. Kvůli špatné kvalitě přenášeného obrazu však neměla mechanická televize velký úspěch a byla na konci 30. let zcela vytlačena televizí elektronickou.

10

Průkopníkem elektronické televize byl V. K. Zworykin, který si již v roce 1923 nechal patentovat dvě nejdůležitější části elektronického systému tzv. snímací a přijímací elektronku - Ikonoskop. První experimenty však ukázaly, že obraz elektronické soustavy je horší než u mechanických soustav. K obratu dochází až v polovině třicátých let. V tu dobu už televize pravidelně vysílala v USA, Německu a Anglii. Televizor má vakuovou obrazovku na bázi katodové trubice (CRT obrazovka). Obraz se vytváří pomocí elektronového paprsku, který je usměrňován do úzkého svazku a ten dopadá na stínítko obrazovky. Jednalo se jen o černobílý obraz, který svojí velikostí připomínal spíš dnešní pohlednici. Počet obrazových řádků začínal na několika málo desítkách. Počet obrázků za sekundu jen málo přesahoval desítku. Televize v té době ještě nebyla normalizovaná a každý „vynálezce“ používal naprosto libovolné parametry přenosu. Těsně před druhou světovou válkou dosahovala televize rozlišení více než 400 řádků na snímek a 20 snímků za sekundu. To byl vrchol tehdejší televizní techniky. Po druhé světové válce došlo na pokusy o sjednocení formátů televizního vysílání z důvodů výměny televizních pořadů, mezinárodního obchodu s televizní technikou a také dalšího společného vývoje v této oblasti. Některé odlišnosti však přetrvávají dodnes. Další sbližování televizního vysílání by měla přinést až digitalizace. Poválečné období představuje rozmach televize. Snaha o zavedení barevného vysílání přinesla další pokrok v oboru. První komerčně použitelná barevná televizní soustava vznikla v USA. Bylo to na počátku padesátých let 20. století. Vývoji barevných televizních soustav, ale musel předcházet vývoj příslušných snímacích a zobrazovacích prvků. Barevná televize funguje na principu skládání tří barevných světel. V televizní technice se tato světla a jejich signály označují jako RGB, tedy červená, zelená a modrá. První barevnou obrazovkou byla již v roce 1938 masková CRT obrazovka typu „delta.“ Tyto obrazovky se pro barevnou televizi používaly ještě na počátku osmdesátých let minulého století. V počítačových monitorech ještě o víc než patnáct roků déle. Televizory s těmito obrazovkami, tak byly značně rozměrnější a těžší než černobílé, které využívají jen jeden paprsek. Barevný

11

televizor s úhlopříčkou obrazovky 51 cm vážil v polovině sedmdesátých let minulého století 50-60 kg.

Obr. 3 a 4: Tesla 4102U z roku 1957 a Tesla 4230U z roku 1971 (www.oldradio.cz)

První komerčně použitelná barevná televizní soustava vznikla v USA. Bylo to na počátku padesátých let dvacátého století. Od roku 1954 se pak tato soustava pod názvem NTSC používá především na americkém kontinentu a v Japonsku. V roce 1957 přichází barevná televize i do Evropy. Francie má vlastní barevnou soustavou s názvem SECAM. Tuto barevnou soustavu později zavede téměř celý socialistický blok. Západoněmecká firma Telefunken v roce 1967 přivádí na trh vlastní soustavu PAL. Jedno však mají všechny tyto soustavy společné, zachovávaly zpětnou slučitelnost s černobílým vysíláním. Barevné vysílání, tak bylo možné sledovat černobíle na černobílých přijímačích a černobílé vysílání opět černobíle na barevných přijímačích. Divák, který si nechtěl kupovat nový přístroj, tak mohl nerušeně dál používat ten stávající. Toto je naprosto zásadní odlišnost s digitálním vysíláním. Televizní digitalizace je naprosto neslučitelná s původním analogovým vysíláním. Je tedy nezbytně nutné přizpůsobit dnešní televizory novým technickým podmínkám příjmu. S postupem času došlo k vyřešení vzájemného převodu soustav a formátů. Ani v dnešní době se na těchto principech barevné televize příliš mnoho nezměnilo, jen elektronky uvnitř přijímačů postupem času nahradily tranzistory a později integrované obvody. Tímto bylo dosaženo snížení spotřeby elektrické energie, zmenšení rozměrů, snížení hmotnosti, zvětšení obrazu a zvýšení kvality.

12

Je třeba uvést, že veškerá televizní technika prochází neustálým vývojem a zdokonalováním. Zvyšuje se počet obrazových řádků, počet přenášených snímků, velikost a formát obrazu, snímací a zobrazovací technologie,… Dalším stádiem bude přechod na úplnou digitalizaci. Na straně výroby pořadů a jejich zpracování je digitalizace již dlouhou dobu samozřejmostí a tím posledním krůčkem bude digitalizace televizního vysílání (Poisl, 2007)

2.2.1. Historie LCD Název LCD pochází ze slova Liquid Crystal Display. Tato technologie je založena na elektromagnetických vlastnostech tekutých krystalů. Pomocí napětí na elektrodách jsou molekuly tekutých krystalů usměrňovány do příslušné polohy, přes které prochází polarizované světlo, jehož intenzita je tak polohou molekul regulována (www.grafika.cz). Existenci fáze tekutých krystalů objevil v roce 1888 rakouský botanik Friedrich Reinitzer při pokusech s látkou podobnou cholesterolu. Vlastnosti, které využívá LCD technologie, byly objeveny až v šedesátých letech 20. století Richardem Willamsem. Ten při zkoumání optických a elektromagnetických vlastností tekutých krystalů objevil, že působením napětí na tenkou vrstvu krystalů lze dosáhnout zajímavého optického efektu. Efekt je způsoben ohýbáním světla při průchodu tenkou vrstvou tekutých krystalů. V práci s tekutými krystaly pokračoval George H. Heilmeier a objevil metodu umožňující změnu barev tekutých krystalů. Podařilo se mu vytvořit první funkční displej z tekutých krystalů. První kalkulačka s displejem z tekutých krystalů byla uvedena na trh v roce 1973. Až v osmdesátých letech minulého století se technologie LCD začala masově využívat při výrobě displejů k nejrůznějším přístrojům i elektronickým hrám. Na přelomu osmdesátých a devátých let se začaly vyrábět LCD displeje pro notebooky a posléze také ploché monitory pro pracovní stanice a ploché televize (www.lcd-monitory.net).

13

Dnes jsou LCD obrazovky velice rozšířené a od roku 2002 se během několika let jejich prodej přehoupl přes 50% ze všech prodaných monitorů (www.grafika.cz). Co se týče kvality obrazu, LCD panely nabízejí stabilnější obraz než CRT monitory a výrazně lepší je i barevná hloubka. Další výhodou je menší spotřeba energie a vyšší kontrast. Nevýhodou u starších typů bývá menší pozorovací úhel, který způsobuje zkreslení barvy obrazu, pokud pozorovatel nesedí ve vhodné pozici před obrazovkou (www.lcd-monitory.net).

Obr. 5 a 6: LCD televizory Philips s technologií Ambilight (www.philips.cz)

2.2.2. Historie plazmových televizí Princip plazmové televize je založen na tom, že každý bod na obrazovce je tvořen plynovými komůrkami, v nichž dochází prostřednictvím energetického výboje k vybuzení toku světla na stínítko obrazovky. Bod se pak rozsvítí s různou intenzitou (www.daz.garten.cz). První plazmový televizor uvedla na trh v roce 1996 společnost Fujitsu. Plazma s úhlopříčkou 42 palců stála okolo patnácti tisíc dolarů. Od této doby stačily plazmové televize projít různými změnami. První generace plazmových televizí produkovala velké množství tepla, takže se neobešla bez ventilátoru. Ten však rušil poslech zvuku videa. Dnešní plazmové televize už ventilátor nepotřebují. Navíc se výrazně zvýšila jejich životnost a vylepšil obraz.

14

Výhodami jsou realistický obraz s vynikajícím zobrazováním černé barvy, větší pozorovací úhel, rychlejší doba odezvy Naopak nevýhodou je vyšší hmotnost, cena a vyrábějí se jen s většími úhlopříčkami (www.tivis.cz).

2.3.

Videorekordér

Přístroj sloužící k záznamu televizního vysílání nebo k vytváření kopií jiného již zpracovaného videosignálu na magnetický pásek, ve formě videokazety. Videosignál se na magnetický pásek zaznamenává obdobným způsobem, jako se audiosignál zaznamenává na audiokazetu. Videorekordéry lze rozdělit na analogové (nejvíce formáty VHS a S-VHS, Betamax), či digitální (např. D-VHS). V současné době jsou videorekordéry na ústupu a jsou nahrazovány DVD či HD rekordéry (www.cs.wikipedia.org).

2.3.1. VHS Video Home System - systém domácího videa je standard pro nahrávání a přehrávání na kazetových videorekordérech. VHS ukládá obraz i zvuk na videokazetu velikosti 185×100×25 mm, která obsahuje magnetickou pásku šířky 12,7 mm. Standard byl vyvinut firmou JVC a zveřejněn byl poprvé v září 1976. V osmdesátých a devadesátých letech 20. století se VHS stalo standardním formátem pro amatérské nahrávání a přehrávání videa. Obraz je v systému VHS nahráván na pásku do šikmých stop dvěma videohlavami umístěnými na rotujícím bubnu, okolo jehož více jak poloviny obvodu je páska ovinuta. Pro nahrávání delších pořadů byly postupem času přidány režimy LP (dvojnásobná délka záznamu), respektive EP (trojnásobná délka záznamu), kdy se páska pohybuje poloviční, respektive třetinovou rychlostí a obraz je zaznamenáván do užších stop dalšími dvěma hlavami (tzv. čtyřhlavý videorekordér).

15

Zvuk byl zpočátku nahráván pouze monofonně do podélné stopy s kvalitou horší než na analogové audiokazetě. Později byly na trh uvedeny šestihlavé videorekordéry, které nahrávají dalšími dvěma hlavami na rotujícím bubnu stereofonní zvuk v kvalitě blízké CD. Horizontální

rozlišení

240

řádků

bylo

pro

náročnější

uživatele

nedostatečné, proto byl v roce 1987 uveden na trh systém S-VHS. Rozlišení se zvýšilo na 400 řádků, což představuje kvalitu blízkou analogovému televiznímu vysílání. V současnosti je používání VHS na ústupu a nahrazován DVD, Blu-ray atd. VHS je však stále široce rozšířeno zejména díky dříve zakoupeným produktům využívajícím standard VHS a rozsáhlým domácím videotékám na kazetách VHS (www.cs.wikipedia.org).

Obr. 7: VHS kazeta (www.cs.wikipedia.org)

2.4.

Video CD

Video CD (zkráceně VCD) je standardní digitální formát k ukládání videozáznamu na CD. Nestihl se však příliš rozšířit, protože byl brzy vytlačen formátem DVD-Video. Dokážou ho přehrát speciální přehrávače, osobní počítače a většina DVD přehrávačů. Tento formát byl vytvořen v roce 1993 společnostmi Sony, Philips, Matsushita a JVC (www.cs.wikipedia.org).

16

2.5.

DVD

Digital Versatile Disc nebo Digital Video Disc je formát digitálního optického datového nosiče, který může obsahovat filmy ve vysoké obrazové a zvukové kvalitě nebo jiná data. Prvně se dostalo na trh v Japonsku roku 1996 a ve zbytku světa až o rok později. V současné době asi nejrozšířenější formát. Obraz uložen jako série snímků s rozlišením 720×576 bodů ve standardu PAL či 720×480 bodů ve standardu NTSC a podporuje 5.1 kanálový zvuk (www.cs.wikipedia.org).

2.6.

Blu-ray

Blu-ray disk patří k třetí generaci optických disků, určených pro ukládání digitálních dat. Technologii vyvinula japonská firma Sony a podílí se na ní také např. firma Philips. Přehrávače pro disky blu-ray jsou vyvíjeny s ohledem na kompatibilitu s CD a DVD, tj. mají umožňovat čtení všech tří typů disků. Hlavní výhodou Blu-ray je podpora vyššího rozlišení (1920×1080 bodů) a 7.1 kanálového zvuku. Dnes se v podstatě jedná o formát, který pomalu začíná vytlačovat formát DVD (www.cs.wikipedia.org).

Obr. 8 a 9: Blu-ray přehrávač (www.sporilek.cz) a Blu-ray disk (www.nakupuj.com)

17

2.7.

Projektor

Jelikož by historie projektoru (promítacího stroje) byla opět značně obsáhlá, jako historie televize, tak bych jen uvedl, že úplně první promítání provedli bratři Lumiérové 22. března roku 1895 ve Francii pomocí jejich přístroje, který se nazývá kinematograf. Později se přidává zvuk a barevné promítání. Projektor či video projektor je přístroj, který převádí data z počítače nebo televizoru do většího rozlišení. Najdeme ho například v domácnostech, ve školách nebo v kinech. Data se do projektoru dostávají kabelem VGI nebo HDMI. Obraz z počítače prochází přes projekční lampu, která odráží obraz na zrcátko - to zase odráží obraz do „mini lampičky“ a ta na lupu, která obraz zvětší a promítne na plátno. Pro domácí kino se používají převážně LCD a DLP projektory se širokoúhlým poměrem obrazu 16:9. Projektor může být upevněný napevno na stropě, nebo mobilní položený na stole (www.cs.wikipedia.org).

Obr. 10 a 11: Promítací stroj kolem roku 1950 (www.cs.wikipedia.org) a projektor od firmy Benq z roku 2008 (www.benq.cz)

18

3. Historie nábytku pro sledování médií Ať už poslech rádia, gramofonu nebo sledování televize, veškerá tahle činnost se v největší míře odehrává v obývacím pokoji. Historie nábytku pro sledování médií je tedy nejvíce spjata s tímto domácím prostorem. Ve čtyřicátých letech se v USA začala rozšiřovat televize a nahradila rádio jako středobod obývacího pokoje. Rodina se shlukovala v obývacím pokoji před televizí, která v té době měla velmi málo kvalitní obraz a stála jen na provizorním televizním stolku. Jelikož lidé začali u televize trávit více času, začala trochu ustupovat formální stránka obývacího pokoje jako reprezentativní místnosti do pozadí. Obývací pokoj se začal stávat pohodlnějším. Konferenční stolky, které do té doby byly převážně jen dřevěné, začaly být vyráběny z plastu a ostatních materiálů. Další větší zlom nastal v osmdesátých letech, kdy velké obývací stěny byly nahrazovány menšími soupravami, TV stolky nebo tzv. zábavními centry, ve kterých byly vyčleněny prostory pro televizi, reduktory, videopřehrávače či hrací konzole. V oblibě byly tapety, modrá a zlatá barva. Bohatší Američané šli poněkud odlišnou cestu a v jejich pokojích bylo

používáno více umělých materiálů (www.knol.google.com).

19

V našich podmínkách se od sedmdesátých let stala takřka standardním zařízením obývacího pokoje nábytková stěna a sedací souprava se stolkem. Významným důvodem vzniku hegemonie skříňkových stěn je nepraktická dispozice bytu, která nutí jejich obyvatele, aby ukládali své věci v obytném pokoji a ložnici (Brunecký, 1998).

Obr: 13: NDR–Obývací pokoj s nábytkovou stěnou v panelovém domě (Bárta, 1988)

Audiovizuální technika prodělává v současnosti prudký rozvoj a stále dochází k jejich miniaturizaci. To může mít vliv na nábytek sloužící k jejímu uložení. Hloubka televizoru už nemusí být výchozím údajem pro hloubku spodních skříněk sestav, protože LCD a plazmové televize už skoro vytlačily klasické přístroje s hlubokou obrazovkou. Gramofon se z domácnosti postupně vytratil a s ním i úložné systémy pro gramofonové desky. Stejný osud postihne brzy i videorekordéry a videokazety. Ustoupí ve prospěch nových systémů, na které bude muset úložný prostor opět nějak reagovat. Sedací nábytek pro vybavení obývacího pokoje může integrovat různé přístroje nebo úložný prostor. Ke kompletnímu vybavení patří také odkládací plocha v podobě konferenčních, servírovacích případně hnízdových stolků, stojánků na časopisy a další doplňky pro odložení pokrmů, ovladačů elektroniky a dalších (Kanická, 2008).

20

Obr: 14 a 15: NDR – Křeslo určené pro místnost s domácím kinem (www.furnitureblue.com). Ukázka pokoje s domácím kinem (www.hifipassion.com).

Nábytek určený pro domácí kino a vůbec nábytek obecně prochází neustálým vývojem. V současnosti je možné například pořídit si křesla se zabudovanými reproduktory, zabudovat televizor na výsuvné systémy, které ji po vypnutí ukryjí v nábytku a mnoho dalšího. Fungují specializovaná studia, která vám doma nainstalují domácí kino podle možností vašeho prostoru. V porovnání například s USA je nábytek výhradně pro domácí kino (především sedací nábytek) v naší republice ještě velmi málo dostupný. Při průzkumu internetu jsem našel hned několik amerických serverů, kde je možné si tento nábytek pořídit, ale u nás jsem podobný server nenašel ani jeden.

21

4. Technické podmínky pro sledování médií v uzavřeném prostoru 4.1.


Umístění zobrazovacího zařízení

Vzdálenost sedícího člověka od obrazovky televizoru se obvykle udává 5–7 násobek její úhlopříčky. Menší vzdálenost není vhodná ze zdravotního hlediska a při větší vzdálenosti se vytrácí detail obrazu




Vhodný je slabý světelný zdroj poblíž obrazovky, který snižuje světelný kontrast a tím únavu zraku (Kanická, 2008). Šířka (cm) Výška (cm) Úhlopříčka (cm) Vzdálenost (cm) 69

39

79

186

77

44

88

207

92

52

105

248

121

69

139

326

180

102

206

486

200

114

230

540

Tabulka 1: Vzdálenost od obrazovky při zorném úhlu 21° (Born, 2006)




Doporučený zorný úhel 20°–30° (Born, 2006).




Obrazovka by měla být umístěna ve výšce očí průměrně vysokého člověka sedícího v křesle (www.dumabyt.cz).




Při plánování umístění projektoru je třeba vzít v úvahu několik důležitých pravidel. Projekční plocha musí mít matný povrch. Na projekční plochu nesmí dopadat přímé ani umělé světlo. Pro osvětlení místnosti je vhodné používat

lokální

stíněné

lampičky

s možností

směrování

(www.kinodomu.cz).


V ideálním případě by výška umístění projektoru měla být taková, aby osa objektivu byla kolmá na projekční plochu. Dnešní projektory už jsou vybaveny možností korekce lichoběžníkového zobrazení, které vzniká při špatném umístění projektoru, takže projektor nemusí být už nutně kolmo na projekční plochu (www.videotech.cz).

22




Pro určení vzdálenosti projektoru od projekční plochy je možné využít program Projection Calculator Pro (www.projectorcentral.com), nebo by měla být udávána výrobcem.




Vzdálenost spodní hrany plátna od podlahy by měla být minimálně 125 cm (www.avmedia.cz).

4.2.

Zvuk

Prostorový zvuk vyžaduje více než dva stereo reproduktory. Existuje několik způsobů s různou kvalitou, jak lze navodit atmosféru kina. Na obrázku jsou zobrazeny možné kombinace reproduktorů, které lze využít pro domácí kino.

Obr. 16: Varianty použití reproduktorů (Born, 2006)




L a R reproduktory umístěné u video projekce přenášejí levý a pravý kanál. Měli by být v jedné rovině ve vzdálenosti ~60 cm od konce obrazovky.




Reproduktor C je středový reproduktor umístěný uprostřed (nad nebo pod) projekční plochy a slouží pro přehrávání dialogů.




Dva postranní reproduktory SL (surround left) a SR (surround right) bývají posunuty mírně dozadu a dotvářejí pocit prostorového zvuku. Mohou být i menší než ostatní reproduktory, protože není potřeba, aby přehrávaly basové tóny. Jsou také označovány jako efektové reproduktory.




SW (subwoofer) reproduktor musí být dostatečně velký aby mohl přehrávat tóny hlubší než 120 Hz. Umístění se volí individuálně dle prostoru v jakém

23

místě znějí basy nejlépe. Sestava těchto šesti reproduktorů tvoří 5.1 kanálový zvuk.


SBL a SBR jsou další surround reproduktory, které mají doplňovat SL a SR (Born, 2006).




Existují také programy, které pomohou správně nastavit a rozmístit vaše domácí kino. Jednimy z nich jsou Home Theater Speaker Guide (www.dolby.com) a THX Optimizer (www.thx.com). THX Optimizer lze najít například i u některých DVD filmů.




Doba dozvuku T (s) by se pro poslechovou místnost (domácí kino, hi-fi stereo poslech) měla pohybovat v rozmezí od cca 0,3 s do 0,6 s. Pro korekci doby

dozvuku

se

používají

akusticky

pohltivé

materiály

(záclony,

koberce,…) nebo obklady.




Obr. 17: Ideální rozmístění 5.1 reproduktorů pro vzdálenost od televizoru větší než 360 cm podle programu Home Theater Speaker Guide (www.dolby.com)

24

4.3.


Obraz

Zobrazovací zařízení by mělo nejlépe podporovat režim 16 : 9 a standard HDTV s plným rozlišením 1920×1080 pixelů.




Kontrastní poměr minimálně 1000:1 (LCD televizory a projektory mají problémy se zobrazováním černé barvy) a světelný výkon kolem 1300 ANSI lm (Born, 2006).

25

Praktická část práce 5. Návrh řešení interiéru ve variantách Pro řešení návrhu obývacího pokoje pro milovníky filmů jsem si vybral dispozici obývacího pokoje svého domova. Hlavní prioritou návrhu bylo, aby vybavení pokoje odpovídalo nárokům na sledování domácího kina, divákovi poskytovalo patřičné pohodlí a místnost také mohla sloužit jako plnohodnotný obývací pokoj. To vše v cenové hranici kolem 300 000 Kč. Celkem jsem vytvořil pět návrhů. U čtyřech z nich tvoří zobrazovací zařízení LCD televize a jeden návrh je s použitím projektoru.

Obr. 18: Půdorysná dispozice řešeného návrhu, varianta č. 2

26

Obr. 19: Půdorysná dispozice řešeného návrhu, varianta č. 1

5.1.

Základní popis pokoje

Za podlahovou krytinu je použita plovoucí podlaha s povrchem z dřevěné dýhy, která je doplněna akrylovým kusovým kobercem 120×180 cm v blízkosti sedací soupravy. Ve všech návrzích se vyskytuje 2,5 sedadlová sedací souprava GAJA s opěrkami hlavy. Sedací souprava je umístěna na středu u severní stěny pokoje. Jedna z područek je doplněna nerezovým tácem, který kopíruje tvar područky. Obývací pokoj, zvláště uzpůsobený pro domácí kino, by měl být vybaven pohodlným sedacím nábytkem, aby si divák v průběhu filmu dokázal odpočinout. Sedací souprava je proto doplněna dvěma polohovatelnými křesly Alexis, aby si uživatel mohl individuálně najít polohu sezení, která mu nejvíce

27

vyhovuje. Pro odkládání občerstvení je před sedací soupravou konferenční stolek a odkládací u každého z křesel.

Obr. 20 a 21: Křeslo Alexis (www.cuero.cz) a sedací souprava GAJA (vlastní 3D model)

Obývací stěny, které dříve tvořily úložný prostor od jedné stěny ke druhé, jsou již minulostí a navíc by se ani nehodily pro můj zvolený typ televizoru. V žádném případě už vůbec pro použití projektoru, protože velkou část stěny zabírá promítací plátno. Pro vytvoření úložného prostoru je zvolen variabilní nábytek typu Vario (www.drevotvarznojmo.cz), který je použit jen v takové míře, aby poskytl prostor pro uložení nezbytných věcí k chodu obývacího pokoje. Typ nábytku a barevné provedení korpusu i předních ploch se v některých variantách mění. Použitá povrchová úprava je dub mořený do odstínu ořech, wenge, nebo bílý lak. Výška horních hran závěsných skříněk je dva metry.

Obr. 22: Sestava Vario (www.nabytekriha.cz)

28

Jelikož je důležité kvůli kvalitnímu obrazu (zvláště u projektoru) při sledování filmů zatemnění místnosti, tak jsou k tomuto účelu u oken horizontální žaluzie a záclony, které plní i funkci z hlediska akustiky jako akusticky pohltivý materiál. Záclony také zabraňují přímému pohledu zvenčí, pokud nejsou žaluzie zatažené. Pro osvětlení místnosti jsem v jejím středu použil jedno závěsné stropní svítidlo, které slouží jako centrální osvětlení pro běžný chod obývacího pokoje. K dotvoření osvětlení jsou určena LED svítidla s názvem LivingColors (Obr. 13) od firmy Philips. Tyto svítidla umožňují pomocí dálkového ovladače měnit sytost barev a intenzitu osvětlení. Pomocí nich lze potom měnit barevnou náladu místnosti podle přání obyvatel. Na podlaze za sedací soupravou, která není úplně přisunuta ke zdi, je umístěný světlený LED pásek, který vyzařuje světlo v pozadí za sedačkou. Dalším světelným zdrojem je mnou navržený úložný prvek na CD a DVD, který má ve vnitřním kříži za CD nosiči nalepeny svítící LED pásky. Toto osvětlení, ale slouží spíše k upoutání pozornosti samotného prvku než k utváření osvětlení samotné místnosti. V neposlední řadě je ještě zdrojem světla samotný televizor vybavený technologií Ambilight (Obr.6), opět od firmy Philips. Televizor má na svých stranách umístěny LED diody, které svítí barvou odpovídající barvě promítaného obrazu, čímž se tak rozšiřuje za hranice samotné televize.

Obr. 23: Svítidla LivingColors (www.lighting.philips.com)

29

Výmalba pokoje by byla zadána malířské firmě. Na jižní a východní stěně jsou pověšeny filmové plakáty ve výšce dvou metrů tak, aby jejich horní hrana byla zarovnána s výškou dveří a horních skříněk. V některých variantách jsou na jižní stěně namalovány motivy spojené s filmem. U stěny, kde je umístěn televizor jsem se chtěl vyvarovat nějaké výrazné výmalby, aby neodváděla pozornost

od sledování

filmů.

Proto

je

v některých

variantách

pouze

jednobarevná. Zbylé varianty jsou jen doplněny vertikálním pruhem jiné barvy než je barva stěny, který prochází středem stěny za televizorem a jehož cílem je přitahovat pozornost do středu místnosti k televizoru.

5.2.

Umístění zařízení tvořící domácí kino

Jako zařízení domácího kina do tohoto pokoje jsem zvolil televizor s úhlopříčkou 119 cm od firmy Philips série 7600 s technologií Ambilight Pixel Plus 3 HD. Zbytek zařízení tvoří systém domácího kina Philips HTS9810, který obsahuje DVD přehrávač s integrovaným AV přijímačem i zesilovačem a pět reproduktorů.

Obr. 24: Domácí kino Philips HTS9810 (www.tivis.cz)

Střed obrazovky je umístěn ve výšce očí (75 cm) a vzdálenosti ~370 cm od sedícího diváka. Výrobce udává ideální vzdálenost trojnásobek úhlopříčky televizoru, která je 359 cm v případě úhlopříčky 119 cm. Televizor je připevněn ke zdi pomocí držáku na velkorozměrové LCD TV, který umožňuje horizontální nastavení v úhlu 20°.

30

Při rozmísťování reproduktorů jsem se řídil poznatky, které jsem získal ve 4. kapitole a příručce použitého systému domácího kina. Přední pravý i levý reproduktor je umístěn 60 cm od okraje televizoru v jedné přímce. Centrální reproduktor leží pod televizorem na nízké komodě. Surround reproduktory jsou bezdrátové a umístěny v rozích místnosti vedle sedací soupravy. Subwoofer je ve variantách umístěn různě, protože se jeho přesné postavení volí až podle podmínek

v místnosti.

Zařízení

obsahuje

technologii

Ambisound

9.1,

která umožňuje zdvojení sterea z předních a zadních reproduktorů a tím napodobit zvuk dalších čtyř reproduktorů.

5.3.

Cenová kalkulace místnosti

Podlaha PARKY, s montáží ~1 500 Kč/m2

31 500 Kč

(www.deokork.cz) Koberec 140×200

7 517 Kč

(www.arte-espina.cz) Nátěr stěn, 60 Kč/m2, 47,7 m2

2 862 Kč

(www.maliri-pokoju.com) Záclonová tyč délky 300 cm

3 237 Kč

Záclona

4 190 Kč

(www.dointerieru.cz) Čalouněný nábytek: Sedací souprava GAJA

19 468 Kč

2×Opěrka hlavy

2 231 Kč

Nerezový tácek

1 000 Kč

(www.nabytekriha.cz) 2×Křeslo Alexis - ~

60 000 Kč

(www.cuero.cz) Úložný nábytek: Komoda VK7 180×31×50

14 635 Kč

Skříňka spodní VSO11–L 120×67×38

13 133 Kč

Skříňka horní VHO30 180×30×30

7 259 Kč

Skříňka horní VHOs8-L 60×120×30

8 973 Kč

(www.drevotvarznojmo.cz)

31

Konferenční stůl CHICAGO:

12 000 Kč

(www.inelis.cz) 2×Odkládací stolek:

8 000 Kč

(www.nabytekriha.cz) Dveře: Lotos 90×200

5 000 Kč

(www.sapeli.cz) Osvětlení: DADO PL40804

14 036 Kč

(www.luminex.cz) 2×Philips LivingColors

7 596 Kč

(www.elektro-osvetleni.cz) Elektronika: TV Philips 47PFL9603D

53 650 Kč

Domácí kino PHILIPS HTS9810

31 990 Kč

(www.tivis.cz) TV držák

2 224 Kč

(www.elektrosikora.cz)

CELKEM

310 465 Kč

Celková cena je s DPH + Vlastní úložný prvek na CD

+ 2 067 Kč

Jedná se o vzorový odhad ceny vybavení obývacího pokoje. Jednotlivé varianty se budou lišit hlavně dle typu použitého úložného nábytku. V místnosti s projektorem bude celková cena navýšena o cenu elektricky stahovatelného plátna jehož cena je 20 525 Kč. Cena samotného projektoru odpovídá ceně televizoru.

32

5.4.

Varianta č. 1 (V1)


Charakteristika: Tato varianta má být pro milovníky starších klasických filmů typu Kmotr, Casablanca, Indiana Jones,… Pokoušel jsem se vytvořit pokoj, ze kterého bude vyzařovat atmosféra těchto filmů, ale zároveň bude vybavený moderním nábytkem. Na stěnách je namalovaný vzor filmového pásu v jehož políčkách jsou filmové plakáty.

Obr. 25: Barevné schéma V1

Obr. 26: Pohled na severní stěnu V1

33

Obr. 27: Pohled od dveří V1

Obr. 28: Pohled od okna V1

34

5.5.

Varianta č. 2 (V2)


Charakteristika: Hlavní dominantou tohoto návrhu je filmová klapka namalovaná na zdi za sedací soupravou. Protější stěna je v šedé barvě se světlejším pruhem uprostřed, který odpovídá šířce komody a horní skříňky. Stěnu u dveří dotváří filmové plakáty

Obr. 29: Barevné schéma V2

Obr. 30: Pohled od okna na sedací soupravu, V2

35

Obr. 31: Pohled na severní stěnu, V2

Obr. 32: Pohled od okna při zatemnění místnosti, V2

36

5.6.

Varianta č. 3 (V3)


Charakteristika: Kombinace šedohnědé a bílé barvy v podobě pruhů na stěnách místnosti má působit jakoby se tyto dvě barvy do sebe navzájem zasouvaly. Bílý skříňkový nábytek na stěně u televizoru tvoří pokračování bílých pruhů z boční stěny. Tato místnost je stylizována spíše jako moderní obývací pokoj.

Obr. 33: Barevné schéma V3

Obr. 34: Pohled na severní stěnu, V3

37

Obr. 35: Pohled od okna na sedací soupravu, V3

Obr. 36: Pohled od okna, V3

38

5.7.

Varianta č. 4 (V4)

Charakteristika: Hlavní změnou oproti původním variantám je změna sedacího nábytku. Jsou zde použity sedací pytle od firmy Wegett. Celková cena všech tří pytlů činí 8 900 Kč, což celkovou cenu místnosti snižuje o zhruba 71 000 Kč. Pokoj je vytvořen v duchu filmu Matrix. Výraznou část tvoří fototapeta s motivem zelených znaků na černém pozadí, které tento film provází. U stropu je upevněný LED pásek svítící zelenou barvou za účelem vytvořit dojem, že znaky vycházejí právě z něj.

Obr. 37: Barevné schéma V4

Obr. 38: Pohled od okna, V4

39

Obr. 39: Pohled od okna na sedací soupravu, V4

Obr. 40: Pohled na severní stěnu, V4

40

5.8.

Varianta č. 5 (V5)


Charakteristika: Jedná se o variantu č. 2 předělanou pro projektor a promítací plátno. Plátno má elektrické stahování a úhlopříčku 213 cm. Větší úhlopříčka by byla pro daný prostor už nevyhovující, protože by přesahovala doporučený zorný úhel diváka 30°. Vzdálenost projektoru od plátna činí 345 cm. K určení vzdálenosti projektoru Benq W5000 jsem použil Benq Projection Calculator, který je k dispozici na webových stránkách této firmy (www.benq.com). Samotný projektor je připevněný ke stropu pomocí teleskopického držáku, aby umožňoval měnit jeho výšku. Kabeláž je zasekána ve zdi.

Obr. 41: Pohled na severní stěnu, V5

41

Obr. 42: Pohled od okna k projektoru, V5

Obr. 43: Pohled od okna, V5

42

6. Návrh úložného prvku pro disky Při navrhování tohoto úložného prvku jsem chtěl, aby mohl sloužit k ukládání CD i DVD disků. Proto ještě před samotným začátkem navrhování tvaru, jsem si změřil přesné rozměry CD a DVD obalů, ze kterých jsem poté dále vycházel při tvorbě vnitřní části kříže, který tvoří úložný prostor pro CD. V původních verzích návrhu byla má první myšlenka, že se bude jednat spíše o úložný prvek ve smyslu police. Prostřední část měla sloužit k ukládání CD a postranní části by byly určeny pro DVD.

Obr. 44: Prvotní myšlenka návrhu

Po tom, co jsem si dosavadní návrh promyslel, začalo mi vadit, že neposkytuje moc velkou kapacitu nosičů v porovnání s jeho velikostí. Snažil jsem se využít vodorovný díl k tomu, aby plnil i další funkci, než jen to, že na něm stojí DVD. Proto jsem začal tvar různě otáčet a kombinovat.

Obr. 45: Kombinace a modifikace prvotního tvaru

43

Konečné řešení, pro které jsem se rozhodl (Obr. 46), je složeno z kombinace prvního návrhu otočeného o 90°. Oba kusy jsou k sobě umístěny zrcadlově ve vzdálenosti 128 mm, čímž vytvoří další prostor pro uložení CD. Zároveň tak návrh dostal ve střední části tvar kříže. Toho jsem se rozhodl využít a rozměry ostatních dílců upravil tak, aby celková šířka a výška prvku byla totožná a vznikl tvar čtverce. Ve výsledku jde tedy o kombinaci čtverce, ve kterém je vložený kříž.

Obr. 46: Konečné řešení úložného prvku

44

6.1.

Popis konstrukce

Hlavní části úložného prvku jsou složeny z jednotlivých dílců vyrobených z bukové překližky tloušťky 13 mm. Hloubka prvku je 180 mm. Ohýbaná část je překližovaný tvarový výlisek spojený s ostatními dílci vloženými spojovacími lamelami. Obě části drží při sobě pomocí zad (DTD-11), která jsou vložena do polodrážky a přišroubována vruty Ø3×30. Držáky CD jsou nařezány z materiálu Plexiglas® a nalepeny do drážek vyfrézovaných v ploše dílců. Ve vnitřní ploše dílců tvořících kříž je hned v blízkosti zad další drážka, ve které je vlepený LED pásek osvětlující prostor pro CD (Obr. 47).

Obr. 47: Prostor pro uložení CD

Rohové spojení dílců je pomocí tří konfirmatů Ø5. Zábranu proti vypadnutí DVD tvoří do drážky zezadu vsunutá deska z Plexiglas®. Návrh prvku je pro upevnění ke stěně dvěma vruty Ø5×60. Záda jsou k tomuto účelu již předvrtána. Konečné rozměry jsou 620×620×180. Povrchová úprava je NP 2/x barvy dle požadavků zákazníka. Úložný prvek pojmenovaný CROSS (kříž) dokáže pojmout 46 CD a 40 DVD. Podrobnější informace viz. Příloha – technická dokumentace.

45

Obr. 48: Stojan CROSS

Obr. 49: Stojan CROSS

46

6.2.

Cenová kalkulace úložného prvku CROSS

Plošný materiál: DTD-L 11: 0,13 m2 × 180,24 Kč/m2 = 23 Kč PDP-BK 13: 0,56 m2 × 348Kč /m2 = 194,88 Kč

s DPH: 28Kč s DPH: 231Kč

(www.killi.cz) Tvarový výlisek PDP-BK 13: 258 Kč za 1ks


516 Kč

Cena je odhadem pana Petra Hanáčka pro sérii o 100 kusech.

(www.hanacek-lamela.wbs.cz) Kování:

30 Kč

(www.klillich.cz) Světlo: LED pásky

476 Kč

Trafo

318 Kč

(www.ledpoint.cz) Plast: Plexiglas® Satinice: 0,145 m2 × 1184 Kč/m2 Plexiglas® XT: 0,12 m2 × 739 Kč/m2

s DPH: 172 Kč s DPH: 87 Kč

(www.plexisklo.eu) Povrchová úprava: Adler Pigmopur:

133 Kč

Adler Spritzfuller:

76 Kč

(wwww.framar.cz)

CELKEM:

2067 Kč

Výsledkem jsou pouze přibližné náklady na materiál s DPH.

47

7. Diskuse Během doby, co jsem vypracovával tuto práci, jsem se seznámil s nabídkou, kterou poskytuje současný český trh v oblasti domácího kina a nábytku pro obývací pokoje. V porovnání s USA se na českém trhu nevyskytuje žádný zástupce firmy, která by nabízela nábytek sloužící výhradně k vybavení místnosti s domácím kinem a byl by dostupný běžnému občanovi. Mám tím na mysli především nábytek sedací. Sice jsou k dispozici různé druhy relaxačních a masážních křesel, ale křesla podobná jako na Obr. 14 jsem v žádné domácí nabídce nenašel. Použití těchto křesel není v žádném případě nutné, ale pokud má někdo prostory k tomu, aby si vyhradil celou místnou pro domácí kino, tak by vhodně vystihovaly účel místnosti. Chtěl jsem jen uvést, že v této oblasti se možná v budoucnu u nás ještě dočkáme některých změn. Při řešení návrhu pokoje pro milovníky filmů jsem navštívil brněnské studio Jasyko, které se zabývá realizacemi domácího kina a domluvil si s nimi schůzku, abych získal informace z praxe, ale z důvodu jejich nedostatku času ze schůzky nakonec sešlo. Během krátkého rozhovoru jsem ale zjistil, že každou realizaci je nutno přizpůsobovat konkrétnímu prostoru. O to jsem se snažil i s vlastními návrhy za využití poznatků, které jsou sepsány v kapitole číslo čtyři.

48

8. Závěr V práci je zachycen vývoj a historie nejdůležitějších komponentů, které tvoří domácí kino. Současně zachycuje vývoj prostoru s ním spojeným. Technické informace a doporučené podmínky ve vztahu prostoru a audiovizuálního zařízení by mohli sloužit, jako návod při plánování rozmístění těchto prvků. Vlastní návrhy jsou vytvořeny tak, aby poskytovaly divákovi komfort při sledování filmů a neomezovaly jej při běžném využití místnosti jako obývacího pokoje. Stylizace pokojů má podtrhovat zájem uživatelů o filmovou kulturu. Vizualizace, které ukazují jednotlivé varianty návrhů pokoje, jsou vytvořeny v programu 3ds Max. Návrh úložného prvku jsem vytvořil se záměrem, aby sloužil k ukládání CD i DVD nosičů a zároveň se stal dekorativním a zajímavým prvkem interiéru, ve kterém bude použit.

Summary One part of the thesis is oriented on progress and history of the home theater components and spaces which are with home theater connected. Technical informations and recommended conditions about spaces and audiovisual components can be used like a manual for proposing of the spaces with home theater. My rooms should offer comfort for watching movies and doesn´t reduce using room like a living room. Design of the living rooms are made for movie lovers. Vizualizations are made in 3ds Max. The storage element should be decorative and interesting accessory of the interior and serve for CD and DVD storing.

49

9. Použitá literatura KUPSC, J. Malé dějiny filmu. Praha, Cinemax, 1999, 388 s. BRUNECKÝ, P. DOMICIOLOGIE – nauka o obývaném prostředí. 1. vydání. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1998, 326 s. KANICKÁ, L. Bydlení. 1. vydání. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008, 104 s. BORN, G. Domácí kino. 1. vydání. Brno, Computer Press, 2006, 192 s. WIKIPEDIA, THE FREE ENCYCLOPEDIA. Home cinema [online]. [cit. 25. 6. 2009]. Dostupné z: WIKIPEDIA, OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. Obrazovka CRT [online]. [cit. 10. 6. 2009]. Dostupné z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Obrazovka_CRT> WIKIPEDIA, OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. Televizní vysílání [online]. [cit. 10. 6. 2009]. Dostupné z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/ Televizní_vysílání> WIKIPEDIA, OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. Videorekordér [online]. [cit. 15. 6. 2009]. Dostupné z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Videorekord%C3%A9r> WIKIPEDIA, OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. VHS [online]. [cit. 15. 6. 2009]. Dostupné z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/VHS> WIKIPEDIA, OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. Video CD [online]. [cit. 15. 6. 2009]. Dostupné z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/VideoCD> WIKIPEDIA, OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. DVD [online]. [cit. 15. 6. 2009]. Dostupné z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/dvd> WIKIPEDIA, OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. Blu-ray [online]. [cit. 16. 6. 2009]. Dostupné z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Blu-ray> WIKIPEDIA, OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. Video projektor [online]. [cit. 16. 6. 2009]. Dostupné z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Video_projektor> STRÁNKY Z HISTORIE ČESKÉ TELEVIZE, Mechanická televize [online]. [cit. 9. 6. 2009]. Dostupné z: < http://ceskatelevize.uvadi.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=77&Itemid=132> POISL, Z, Malá encyklopedie televizní techniky 1 - historie televize [online]. [cit. 9. 6. 2009]. Dostupné z: < http://www.digitalnitelevize.cz> DOLEJŠ, M, Technologie LCD panelů v kostce [online].

50

[cit. 12. 6. 2009]. Dostupné z: < http://www.grafika.cz/art/hw/LCD-technologie-v-kostce.html> LCD MONITORY A TELEVIZE, Historie a vývoj LCD (kalkulačky, displeje, ploché obrazovky) [online]. [cit. 12. 6. 2009]. Dostupné z: < http://www.lcd-monitory.net/historie/> LOUCKÝ, M. Dívejme se a nechme se obklopit zvukem [online]. [cit. 13. 6. 2009]. Dostupné z: < http://daz.garten.cz/texty.php?idc=20060126> TIVIS, LCD nebo plazmová televize? Rozdíly se smazávají. [online]. [cit. 13. 6. 2009]. Dostupné z: < http://www.tivis.cz/clanky/lcd-plazmova-televize-rozdily/> KNOL, A UNIT OF KNOWLEDGE, History of Living Room Furniture. [online]. [cit. 27. 6. 2009]. Dostupné z: < http://knol.google.com/k/mike/history-of-livingroom-furniture-bari/2wti3q2joiigl/3#> SAULICHOVÁ, L. Skrývat, nebo vystavovat? [online]. [cit. 23. 6. 2009]. Dostupné z: VIDEOTECH, Výběr nového projektoru [online]. [cit. 20. 6. 2009]. Dostupné z: < http://www.videotech.cz/clanky/vyber-noveho-projektoru> AV MEDIA, Otázky [online]. [cit. 19. 6. 2009]. Dostupné z: < http://www.kinodomu.cz/index.asp?lang=1&faq=1> AV MEDIA, Projekční plátna [online]. [cit. 19. 6. 2009]. Dostupné z: < http://www.avmedia.cz>

51

10.

Příloha – technická dokumentace


Půdorys obývacího pokoje




CROSS–Sestava




CROSS–Nárys




CROSS–Řez A–A, Řez B–B




Kusovník pro úložný prvek CROSS

52