Jménem svým a spolubratrů Jacka a Jiřího Vám přeji krásné prázdninové měsíce. Otec Lukáš. 27. května první svaté přijímání ve Strážnici

ČASOPIS FARNOSTI STRÁŽNICE r. XII., 7 a 8/2012

Duchovní slovo Stojíme na prahu prázdnin. Přichází čas dovolených, odpočinku a rekreování. A proto bych chtěl vyjádřit vděčnost za to všechno, co jsme společně udělali během posledních měsíců, během školního roku. Děkuji za vaši angaţovanost a obětavost. Ale zároveň bych chtěl povzbudit všechny, kteří pouze pozorují a nezapojují se aktivně do ţivota farnosti: Nebojte se! Společně dokáţeme ještě víc! Ať je na nás vidět radost z daru víry a ze společenství, které vytváříme v Kristu a mezi sebou. A na závěr malá nápověda, kterou jsem našel na webu pastorace.cz:

Malé typy pro dny volna: Dělat jednou něco docela jiného, něco bláznivého, namalovat obraz, zase číst knihu, udělat něco předem nepromyšleného a neptat se hned proč, proţít něco docela nového, neplánovaného, dobrodruţného, něco prozkoumat, snad docela vynalézt, poslouchat dobrou hudbu výjimečně ne jako kulisu, být skutečně člověkem, sebou samým, zabývat se otázkami, které jinak odsouváme, mít čas pro lidi, ţít a radovat se ţivotem. Jménem svým a spolubratrů Jacka a Jiřího Vám přeji krásné prázdninové měsíce. Otec Lukáš

27. května 2012 - první svaté přijímání ve Strážnici

Časopis farnosti Strážnice – Na cestu

-1-

Biřmování ve Strážnici

Společenská kronika - červen Do rodiny Božích dětí ve sv. křtu byli přijati: Tereza Blatová, Antonín Bartoloměj Konečný


Na společnou cestu životem ve svátosti manželství se vydali: Radek Botur ze Stráţnice a Ivana Šilhavíková z Uherského Hradiště Svátost křesťanské dospělosti přijali: Irena Hadačová, Tomáš Hricko, Dobromila Marie

-2-

Hutařová, Milena Kostihová, Cecílie Aneţka Rosíková, Jiří Slezák, Kristýna Sochorová, Filip Stanislav, Jakub Tomšej, Lukáš Tomšej, Marie Tomšejová, Leona Benadová, Ján Benovič, Lenka Benovičová, Eva Boťánková, Aneta Bunţová, Karla Hlúpiková, Martin Konečný, Karla Koštuříková, Magdaléna Podrazilová, František Salčák, Eva Vavříková, Ondřej Velísek, Eliška Bačíková, Magdaléna Bellayová, Petr Bezděk, Jana Cábová, Martina Čajková, Michaela Gunárová, Marek Juras, Filip Jursa, Jan Konečný, Josef Koštuřík, Martin Lovecký, Lukáš Macháň, Václav Macháň, Kristýna Mlýnková, Ludmila Mráková, Jan Múčka, Marie Múčková, Marie Nejeschlebová, Eva Nováková, Josef Obrtlík, Tadeáš Pavlík, Jiří Sochor, Jaroslava Sochorová, Hana Surá, Václav Šašinka, Romana Šebestová, Kateřina Tomečková, Lenka Tranová, Jan Varsamis, Kristýna Zlámalová, Michal Zrůna, Barbora Zrůnová, Kristýna Dvořáková, Judita Hazuzová, Lucie Iureková, Milan Mlýnek, Blanka Mlýnková, Lenka Mlýnková, Martina Šmachová, Dušan Gunár, Aneta Gunárová, Lucie Kučerová, Renáta Kučerová, Marcel Podhorný, Ivana Mišková, Hana Šimoníková, Andrea Šamánková, Jindřich Zavřel, Josef Hovád, Anna Jarolíková Rozloučil se s námi a předešli nás na cestě do života věčného: Karel Vršecký

2. Aby křesťanští dobrovolníci v misijních územích svědčili o lásce Kristově. 3. Za prohloubení vztahu k biřmovacím patronům, kteří nás provázejí na cestě k Bohu. SRPEN 1. Aby s vězni bylo zacházeno se spravedlností a úctou k jejich lidské důstojnosti. 2. Aby mladí lidé, povolaní následovat Krista, byli ochotní hlásat evangelium ve všech končinách světa. 3. Aby rodiče a kmotři byli biřmovancům oporou a příkladem.

Z farnosti Projekt EUROPA JAGELLONICA ve Strážnici Kutnohorská galerie Středočeského kraje, za podpory Evropské unie a ve spolupráci s Národní galerií ČR, Polska a Německa, připravila projekt pod názvem EUROPA

Vzpomínáme Také o prázdninách se zastavme v modlitbě u hrobů našich kněţí. Připomeňme si výročí úmrtí P. Františka Růţičky - zemřel 20. července 1941, P. Arnošta Vrány zemřel 18. srpna 1934 a P. Jana Můčky, který zemřel 25. srpna 1949. Odpočinutí věčné dej jim, Pane, a světlo věčné ať jim svítí.

Úmysly apoštolátu ČERVENEC 1. Aby kaţdý mohl pracovat v bezpečných podmínkách.


JAGELLONICA (EJ), jehoţ cílem je ukázat široké veřejnosti vliv polské královské rodiny Jagellonců na kulturu střední Evropy. Od 14. do 16. století Jagellonci byli jedním z největších a nejvýznamnějších královských rodů v Evropě. Není divu, ţe tento projekt přesahuje hranice států. Co tento projekt má společného s naším městem? V kostele Nanebevzetí Panny Marie se nachází nad ambonem gotická socha Panny

-3-

Marie. Tato socha se stala součástí tohoto projektu z toho důvodu, ţe – jak jsem se s překvapením dozvěděl – její původ je spojený s královským rodem Jagellonců. Byl jsem tedy osloven organizátory projektu EJ, kteří chtěli, aby stráţnická socha byla součástí tohoto projektu. Tímto způsobem stráţnický kostel Panny Marie se stal, vedle Olomouce, Brna, Jihlavy, Znojma, Mor. Třebové a Buchlova, jednou z moravských zástavek na cestě projektu EUROPA JAGELLONICA. I kdyţ tuto gotickou sochu zná (především vizuálně) většina Stráţničanů a přespolních, během prázdnin bude u hlav. vchodu do kostela P. Marie nástěnka, podrobně popisující dějiny a význam stráţnické sochy. Kostel Nanebevzetí P. Marie bude přístupný během prázdnin ve všední dny od 9 do 11 a od 14 do 16 hod. Lukasz Karpinski, farář

Farní táboráky během prázdnin Od středy 4. července se budou kaţdou středu konat tradiční farní táboráky na hřišti ZŠ Školní ul. Ale jiţ dnes chceme poděkovat všem farníkům, kteří se přihlásili, a vzali si na starost jednotlivé táboráky: 4. července – Scarabeus, 11. července – manţ. Tomšejovi, 18. července – Orel - pí Horáková, 25. července – Společenství mládeţe, 1. srpna – pí Matyášová, 8. srpna – k datu uzávěrky časopisu neobsazeno, 15. srpna – k datu uzávěrky časopisu neobsazeno, 22. srpna – Orel pí Vašíčková, 29. srpna – ministranti. Táboráky budou začínat v 18 hod. Pití kaţdá skupinka připraví zvlášť. Várnice s vodou je k dispozici u rod. Janíkové, (na faře si pak můţete vyzvednout peníze za připravené nápoje). Něco k opékání si, prosím, přineste s sebou (z důvodu hygienického nařízení není moţné hromadné zajištění špekáčků apod.). Upozorňujeme, ţe rodiče si odpovídají za své děti! Děkujeme panu Polanskému za připravené dřevo.


Rozhovor s Anežkou Hořákovou: „P. František Hořák byl naším duchovním pilířem.“ Kdyţ ve Stráţnici vyslovíte: „Páter František Hořák“, vybaví se většině dospělých farníků kněz se dvěma berlemi, jak s jejich pomocí kráčí pomalu ke kostelu. O jeho ţivotě, trpělivém snášení bolestí i o době, ve které ţil, je následující rozhovor. Poskytla nám jej Aneţka Hořáková, v jejíţ rodině ţil - ve Starém městě ve Stráţnici. Nejdříve Vás chci poprosit, abyste vysvětlila, v jakém příbuzenském vztahu jste byla s P. Hořákem. Páter František Hořák byl bratr mého tatínka – tedy můj strýček. Vzpomínky na něho mám od svého dětství - jemu bylo v té době asi 40 let. Jezdíval k nám, do svého rodného domu, nebo my za ním do Olomouce. Byl tam farářem? Nedá se to tak říct, jeho kněţská dráha byla trochu jiná. Na kněze byl vysvěcen ve 23 letech a začal jako kaplan působit na Hané. Jenţe začal mít zdravotní problémy s hlasivkami způsobující značné problémy s mluvením. Je pochopitelné, ţe výuka ve škole a koneckonců i práce v duchovní správě tím byla pro něj velice náročná. Nakonec tedy přešel do Olomouce na konsistoř. Konsistoř - to je takové zázemí biskupa? Ano, byl tam tenkrát pan biskup Stanislav Zela. Mám pocit, ţe strýček byl jeho sekretářem. Bydlel v Olomouci na faře u sv. Michala, kde i vypomáhal v duchovní správě. Hlavně však dělal úřednickou práci na konsistoři, a to aţ do osudného roku 1950.

-4-

Co se v tom roce stalo? Byla to doba, kdy jiţ byli komunisté u moci a začali se zbavovat těch, kteří se jim nelíbili. Nejprve to odnesli řeholníci. Zde si dovolím citovat z knihy „Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Strážnici“ vzpomínku strýca kostelníka Františka Polstera: „Přišel měsíc duben 1950 a počaly se šířit zprávy o likvidaci klášterů a násilné internaci řeholníků. Ta neblahá chvíle nastala v noci 24. dubna, kdy byli všichni tři otcové – pan rektor Otto Tichý a dva kaplani – piaristé P. Vojtěch Poláček a P. Norbert Vomáčka, násilím vyvlečeni z kláštera, naloženi do přistaveného nákladního vozu a odvezeni neznámo kam.“ Byl Váš strýček řeholník? Ne, byl diecézní kněz. Na něj přišla řada aţ v červnu. V této druhé vlně byli zatýkáni ostatní kněţí, včetně pana biskupa. Strýček, protoţe pracoval na biskupství, měl přesné zprávy o kněţích v diecézi a o ţivotě tajné církve. Věděli na biskupství, že se na ně něco chystá? Kdyţ viděli, co se stalo s řeholníky, tušili, ţe dojde řada i na ně. Ale kdy přesně nebo jakým způsobem, to nevěděli. Co se tedy stalo? V červnu 1950 odvezli kněze z konzistoře, a tedy i strýčka, do Ţeliva. Tam udělali z místního kláštera internační místo pro politicky nepohodlné kněze a řeholníky. Bez soudu je tam zavřeli. Nemohli si s sebou vzít ţádné věci, ani dát vědět příbuzným. Jak tuto zprávu prožívala Vaše rodina? Předně musím říct, ţe ţádnou oficiální zprávu jsme nedostali. Vše se drţelo v tajnosti, jakékoli informování bylo neţádoucí. My jsme se to dozvěděli aţ po čase skrze strýčkovy známé. Tatínek tenkrát vyuţil toho, ţe jako zaměstnanec ţeleznice měl volnou jízdenku, a vypravil se vlakem tím směrem. Vzal s sebou kolo a od poslední


vlakové zastávky v Humpolci přejel do Ţeliva na kole. Co Vám o tom strýček vyprávěl? Byl v této věci dosti strohý, nějaké detaily nám nevyprávěl. Ale vím, ţe tam byly tvrdé podmínky. V Ţelivě bylo přes 400 řeholníků a kněţí. Vykonávali práce na poli, drali peří; páter Vojtěch Poláček měl na starosti prasata… Strýček se tam sešel i se stráţnickými piaristy P. Vojtěchem Poláčkem a P. Norbertem Vomáčkou. Velmi blízcí si byli s P. Antonínem Šuránkem – i tím, ţe P. Šuránek byl rodákem z Ostroţské Lhoty a znali se ze studií. Tatínek se snaţil občas do Ţeliva zajet. To ovšem neznamenalo, ţe se tam při návštěvě setkal se strýčkem. Kněţí a řeholníci samozřejmě neměli moţnost volných vycházek a návštěv příbuzných, o tom rozhodovali dozorci. Takţe se stávalo, ţe tatínek jen obcházel zeď obklopující klášter a hledal místo, kudy přehodit nějaké to jídlo a prádlo, které strýčkovi přivezl. S nadějí, ţe se k němu snad dostane. Jak dlouho byl strýček v Želivě? Rok. Stal se mu tam těţký úraz. Poranil si páteř a ochrnul. Převezli jej do nemocnice do Humpolce a odtud do vězeňské nemocnice v Semilech v Podkrkonoší. Tam byly podmínky velice špatné. Leţel znehybněný v sádrovém lůţku. Nás o tom samozřejmě nikdo neinformoval, takţe jsme nic netušili. Pak se k nám ale nějakým způsobem dostala tato zpráva a tatínek se stařečkem se za ním rozjeli. Našli jej? Našli, ale ve velice špatném stavu. Stařeček se snaţil jej odsud dostat. Podal opakovaně ţádosti na církevní úřad do Prahy, doloţil je lékařskými zprávami. Po nějaké době se podařilo uvolnit jej z léčení ve vězeňské nemocnici s tím, ţe bude i nadále pod dohledem. To uţ stačilo k tomu, aby byl převezen do nemocnice v Olomouci. To mu pravděpodobně zachránilo ţivot. Určitě příznivě na něj zapůsobilo i to, ţe místo dozorců měl kolem sebe v Olomouci

-5-

v nemocnici řádové sestry. Tam podstoupil 2 operace. Čekalo ho dlouhé léčení, proţil mnoho bolesti. Nakonec se podařilo, ţe byl s pomocí dvou berliček schopen chodit. Jak dlouho léčení trvalo? Asi rok. Potom se vrátil k nám do Stráţnice, do svého rodného domu a uţ s námi zůstal aţ do konce ţivota. A musím říct, ţe ţivot s ním byl velice příjemný. Celá rodina jím byla v dobrém slova smyslu ovlivněná. Nejvíc se o něj starala teta – jeho nejmladší sestra Apolonie. Postupně, kdyţ jsem vystudovala a stala se zdravotní sestrou, tak jsem mu různé ošetřování a přeléčení poskytovala já. Jaký byl pacient? Velice trpělivý. Nikdy nevyţadoval léky k utišení bolesti, i kdyţ bolesti určitě měl. Snášel je tiše a odevzdaně. Byl to opravdu dobrý člověk, statečný, skromný. Byl takovým duchovním pilířem pro celou naši rodinu, za coţ mu vděčíme. Měl rád lidi. I kdyţ jej nemoc omezovala, měl rád návštěvy. Chodíval po naší ulici a rád si s kaţdým, koho potkal, povykládal. A jak mohl proţívat svůj kněţský ţivot? Samozřejmě si soukromě plnil své kněţské povinnosti – modlitba breviáře, růţence… Ovšem kdyţ chtěl slouţit mše svaté, nedostal k tomu potřebné povolení od církevního tajemníka (pozn. církevní tajemník byl státní zaměstnanec, který měl dohled nad děním v církvi a pravomoc rozhodovat o udělení státního souhlasu k výkonu kněžské služby apod. Nepohodlným kněžím bývaly státní souhlasy odebrány, a tím pádem nesměli pracovat jako kněží). Strýček dostal pouze povolení, ţe můţe slouţit mši svatou doma bez přítomnosti kohokoli. Slouţíval ji tedy doma, my, domácí, jsme se jí účastnili s ním. Časem i několik lidí z ulice. Jak dlouho to trvalo? Zhruba za dva roky dostal povolení slouţit mši svatou v kostele. Ovšem bez přítomnosti věřících. Kostel musel být zavřený. Jen kostelník mohl být s ním. Tak to určil Časopis farnosti Strážnice – Na cestu

církevní tajemník. Lidé ani nevěděli, ţe se v kostele slouţí mše svatá. Jen strýc kostelník František Polster. Takže to byla taková spřízněná duše… Opravdu, ty dva spojovalo velké přátelství. František Polster chodíval za strýčkem k nám domů, půjčovali si knihy a rozuměli si. Takových vzácných přátel měl strýček víc. Jejich návštěvy byly pro něj zdrojem radosti. Například za ním dvakrát týdně jezdíval na kole Páter Bureš (pro Stráţničany známý jako autor dějin Stráţnice a profesor na gymnáziu). To byl strýčkův věrný přítel. Povzbudili se vzájemně, sdělili si, kdyţ se někdo něco dozvěděl. Zprávy ze světa a z dění v církvi se sem totiţ prakticky nedostaly. V té době nevycházely ţádné církevní časopisy. Spojení s Vatikánem šlo jen přes Rádio Vatikán. Ovšem to bylo záměrně rušeno rušičkami, aby bylo znemoţněno jeho poslouchání. Strýček měl výhodu, protoţe ovládal němčinu, takţe poslouchal vysílání z Vídně. Dalším strýčkovým přítelem byl P. Antonín Šuránek. Jezdíval k Vám? Ano, navštěvoval strýčka. Byli zhruba stejně staří, proţili spolu část pobytu v Ţelivě, takţe je spojovalo i to. Kdyţ k nám přijel, přivítal se s námi, domácími. Pak v soukromí pobesedovali se strýčkem u něj v pokoji. A na závěr si nás svolal: „Kdo jste doma, pojďte, dostanete ode mne poţehnání!“ Bylo to milé, ţe mu záleţelo i na nás. Dále za strýčkem jezdíval stráţnický rodák Páter Kunický. Téţ P. Sofka ze Vnorov, a v neposlední řadě dělal svými návštěvami radost P. Pavel Zíbal ze Vnorov. Zastavme se u něj. Nepletu-li se, měl v té době odebraný státní souhlas a nemohl působit jako kněz. Přesně tak. Se strýčkem byli nejprve spolu v Ţelivě. Ovšem v době, kdy k nám chodil navštěvovat strýčka, bydlel ve Vnorovech. Nesměl vykonávat práci kněze. Pracoval jako dělník na údrţbě ţelezniční trati v úseku Veselí nad Moravou – Kúty. Kdyţ pracoval

-6-

na Stráţnicku, utíkal během půlhodinové přestávky na oběd navštívit strýčka – a pak zas pokračoval v práci. Měl strýček coby nemocný člověk od státního dozoru už pokoj? Pod kontrolou byl stále. Například kdyţ měl 70 let, přijel mu poblahopřát pan biskup Vrana ještě se dvěma dalšími kněţími. Z ničeho nic u nás zastavilo auto a objevil se církevní tajemník z Hodonína. Nebyl zvaný, ale on toho nedbal. Sedl si mezi ně a celou dobu seděl mezi nimi. Poslouchal, sledoval, takţe si nic nemohli říct. Kde se tam tak vzal, to jsme nikdo nechápali a dodnes je to záhadou. Jak to strýček snášel? Cítil se omezený, ale nedalo se nic dělat. Církevní tajemník, to byla autorita, která do všeho zasahovala. Ale strýček byl statečný člověk. Snaţil se vţdycky být i tak uţitečný, pomáhat, jak to šlo. Došlo k nějakému uvolnění, co se týká přístupu do kostela? Po nějakém čase mohl slouţit mše svaté v kapli Panny Marie Lurdské. Byly ve všední den ráno. Páter Kouřil slouţil mši svatou u hlavního oltáře, a strýček se strýcem kostelníkem v kapli. Jak se blíţil rok 1968, mohl mít jiţ mši svatou u bočního oltáře v kostele. A nakonec, protoţe nebylo dostatek kněţí, mohl slouţit i ranní nedělní mši svatou a také kázat. Kdyţ mu to zdraví dovolilo, pomaličku si zašel do kostela, zastavil se u P. Kouřila nebo zašel na faru za P. Bedřichem Presem. Navíc jezdil nějaký čas do Sudoměřic. Jezdívali si pro něj autem a zase po mši sv. jej přivezli zpět. To bylo dobré, že mohl využívat auto. V té době uţ bylo auto i v rodině. Jeho synovec Josef Hauptvogel jej naloţil do trabanta a jeli spolu třeba do vinohradu nebo na Ţerotín. Nám se to zdá obyčejné, ale pro něj to byly nevšední chvíle. A stejně tak, kdyţ za svého působení ve Stráţnici za ním přišel P. Vladimír Tomeček: „Otče, pojďte, Časopis farnosti Strážnice – Na cestu

pojedeme na Velehrad“ či na jiná místa, kam by se jinak neměl moţnost dostat. To byl strýček spokojený, ţe se tak mohl podívat po okolí! Zkuste vzpomenout ještě na další kněze z té doby. A byly tu ještě řádové sestry? Tenkrát tu bylo hodně kněţí – důchodců. Ti mívali mše svaté u bočních oltářů. Byl to P. Hulva – předtím farář ve Vnorovech. Bydlel v Masarykově ulici. Dále doktor Mikulka, který ţil na Grůsce u svého bratra, P. Alfons Hutař a také P. Otto Tichý, který ţil v domově důchodců. Tam působily řádové sestřičky coby ošetřovatelky. I ty chodívaly za ním. Myslím, ţe to bývalo vzájemné povzbuzení. Kdyţ měl svátek, sestřička Imedla se postarala celé rodině o zábavu. Dále tu byly sestry Longina, Fidelis, Jaromíra, Drahomíra, Libuše, Irena. Jsou pohřebeny v Kroměříţi nebo v Bílé Vodě. Poskytly mu péči do konce ţivota. Zemřel doma? Ano, v listopadu 1979. Sil mu postupně ubývalo, opakovaly se zápaly plic. Věděl, ţe se blíţí konec. Potřeboval naši péči, ale byl velmi skromný. Ţádné nároky si nedělal. Zemřel právě, kdyţ byla dána do provozu obřadní síň u hřbitova. Před jeho úmrtím byl z obřadní síně jen jeden pohřeb. On měl být druhý. Ale podařilo se vyřídit, ţe měl pohřeb z kostela. Je pohřben na stráţnickém hřbitově. Jeho hrob najdeme v řadě kněţských hrobů v blízkosti hlavního kříţe uprostřed hřbitova. Tam čeká na slavné vzkříšení. Život Vašeho strýčka může být pro každého z nás důvodem k zamyšlení nad naší vlastní věrností a statečností. Vám však chci nyní poděkovat nejen za tento rozhovor, ale hlavně za to, že Vaše rodina byla dobrým zázemím tomuto knězi, a tím se podílela na jeho kněžských zásluhách. A to je velká a nezištná služba celé farnosti. Děkujeme! -hc-

-7-

Příspěvky farníků Pitná voda pro Pannur Pannur je krásná vesnička na jihu Indie. Nachází se v oblasti, kde jezuité organizují pomoc pro nejchudší obyvatele Indie. Pannur není v blízkosti větších měst, vedou do ní jen velmi špatné cesty, a tak vesnice působí, jako by se v ní zastavil čas. Ţije tam přibliţně 5 000 obyvatelů. Velmi mnoho z nich patří do kasty „nedotknutelných“, tedy do té nejniţší kasty, která je neuznaná a diskriminovaná. Pannur a voda V oblasti, kde se Pannur nachází, existují dva různé zdroje vody, a to voda povrchová a voda spodní. Povrchová voda je vzhledem ke globálnímu oteplovaní a klimatickým změnám méně spolehlivá, a proto se většina pozornosti věnuje spodní vodě. Indii patří první místo na světě v počtu studní, přičemţ 60% vody z více jako 2 milionů studní se pouţívá na zavlaţování. V zemědělství je efektivnější pouţívání spodní vody. Levnější pumpy a elektrická energie uţ změnily ţivoty mnohých zemědělců, ale zdroj spodní vody je omezený, sráţí se, a tak mnoho studní vyschlo. V mnoha případech není spodní voda ze studní pitná a kvůli kontaminaci bývají vodou přenášeny běţné choroby, ale také parazitická onemocnění. Kontaminovaná voda stojí lidské ţivoty. Asi tím nejzávaţnějším problémem je, ţe jediný zdroj pitné vody je kontaminovaný, ale obyvatelé musí tuto vodu pít, protoţe ţádný jiný zdroj pitné vody nemají. Pijí vodu ze studně, která je hodně slaná a není zdravá pro lidský organismus. Ani voda, která se nachází hluboko v zemi, není nezávadná. Důsledkem pití kontaminované vody bývají časté nemoci, obzvláště parazitické, kterých se dá jen těţko zbavit. Způsobují střevní problémy, anémii a jiné nemoci a v konečném důsledku častokrát předčasnou smrt. Vícero dětí z jezuitského programu podpory vzdělávání pochází z této vesnice, a proto i děti, pokud odjíţdí domů na prázdniny, musí pít nebezpečnou kontaminovanou vodu.


Aby lidé v Pannur předešli onemocněním, musí kaţdý den chodit pěšky 6 km k řece pro vodu. A samozřejmě dalších 6 km nazpět pěšky s plnými nádobami vody z řeky, která je bezpečná na pití. Většinou pro vodu chodí děti anebo ţeny, které musí tuto úlohu vykonávat. Řešení Rozumným řešením by bylo vodovodní potrubí, kterým by se voda přiváděla z řeky vzdálené 6 km od vesnice, přičemţ by se voda do vesnice čerpala čerpadlem. Je jasné, ţe vodovodní potrubí by mělo velmi pozitivní dopad na obyvatele celé vesnice, děti by namísto chození pro vodu mohly chodit do školy... Vzhledem k minimálním pracovním moţnostem v dané oblasti nemají vesničané finance na koupi vodovodního potrubí a čerpadla. S radostí by však vykonali všechny nevyhnutelné kopací a pomocné práce potřebné na osazení vodovodního potrubí. Pokud se podaří sehnat finance na vodovodní potrubí do Pannur, budou moci i lidé z okolních vesnic chodit pro vodu, která je nezávadná. Tímto tedy nepřímo pomůţeme většímu počtu lidí. Páter Eric Mathias (měli jsme ho moţnost osobně poznat ve Stráţnici) dělal průzkum v dané oblasti a zjistil následující: na zavedení vodovodního potrubí od řeky do Pannur je třeba 960 PVC trubek s průměrem cca 15 cm a čerpadlo o síle 20 koní. Cena jedné trubky je 1 300 rupií (1 euro = 65 rupií), tedy přibliţně 20 eur. Čerpadlo stojí 75 000 rupií, coţ je přibliţně 1 154 eur. Celkem je tedy potřeba 19 200 eur na trubky a 1 154 eur na čerpadlo, tedy na celý projekt je potřeba 20 354 eur - podle kurzu je potřeba na toto vodovodní potrubí cca 450 000,- Kč. I málo pomůže Tímto bych Vás chtěl poprosit o pomoc. Uţ se podařilo vysbírat 8 000 eur, chybí ještě 12 354 eur. Pokud se Vám nepodaří pomoci větší sumou, můţete si „adoptovat” 1 nebo 2 trubky, a tak se nám postupně podaří sehnat všechny potřebné peníze. Prosím, oslovte i

-8-

svoje známé, aby si „adoptovali trubku“, a abychom tak shromáţdili sumu potřebnou na zapojení vodovodního potrubí do Pannur. Spolu to dokáţeme!! Vaše příspěvky můţete posílat na účet Českomoravské provincie Jezuitů: Číslo účtu: 5076811718/4000 Měna: CZK Variabilní symbol: 10851 Čím dříve se nám podaří peníze vysbírat, tím dříve umoţníme těmto lidem přístup ke zdravé pitné vodě, která je pro nás samozřejmostí. Mnohokrát děkujeme. Vojtěch Studénka - jakékoliv další informace rád poskytnu!

Přehlídka farních divadelních souborů Ve dnech 15. aţ 17. června 2012 proběhla na Svatém Hostýně na novém venkovním pódiu u baziliky krásná akce podporovaná Zlínským krajem i kulturní dotací EU: „Přehlídka farních divadelních souborů“. Této akce se aktivně účastnil i dětský divadelní soubor pod vedením pí Jarky Tomanové a pí Laďky Kurucové. Naše děti podaly doposud nejlepší a vynikající výkon ve své hře s názvem Zacheus. Přestoţe foukal silný vítr, ve kterém se obětavou pomocí rodičů malých herců podařilo zabezpečit kulisy před pádem i uletěním, zahráli tuto asi 20 minutovou hru s vtipem, lehkostí a hravostí. I odborné publikum odměnilo naše děti dlouhým potleskem. Přehlídky na sv. Hostýně se v tomto 1. ročníku zúčastnilo 12 souborů, současně proběhl i seminář o farních divadlech, navázaly se přátelské vztahy účastníků a výměna zkušeností v této kulturní aktivitě. Velký dík patří nejen hlavnímu organizátorovi přehlídky p. Cekotovi, ale především našim stráţnickým dětem, které skvěle reprezentovaly naše město a pozitivně ho i touto formou zviditelnily na umělecké mapě ČR, kde je Stráţnice právem v oblasti folkloru na předním místě. Dík patří i rodičům, kteří děti doprovázeli,


zabezpečovali odvoz, postavení kulis a vše potřebné během přehlídky. Lidsky, ve městě i farnosti, jsme si díky této akci bliţší a z toho máme také radost. Za všechny rodiče Marián

Informace Farní informace a) nové mob. číslo O. Lukáše: 00420 773 750 967 b) v sakristii kostelů si mládeţ, která se zúčastní Evropského setkání piaristické mládeţe, můţe vyzvednout přihlášku na toto setkání; tuto přihlášku můţete odevzdat O. Lukášovi do konce června; c) také se u O. Lukáše můţe hlásit mládeţ farního spolča, která by se letos chtěla zúčastnit farní brigády – prázdninového hlídaní kostelů (brigáda se uskuteční od 2. 7. do 31. 8.; kostel P. Marie bude otevřený od pondělí do pátku od 9 do 11 a od 14 do 16 hod.).

Prázdninové růžencové pobožnosti v kapličce sv. Rocha Srdečně vás zveme na prázdninové růţencové poboţnosti. Budeme se scházet, jako minulé prázdniny, kaţdý pátek v 19.00 hod v kapličce sv. Rocha. První poboţnost bude 29. června 2012, tím zahájíme i Modlitební triduum, které tentokrát z důvodů prázdnin proběhne taktéţ v kapličce sv. Rocha. Za hnutí Modliteb matek, Marie Stehlíková

Víčková soutěž - výsledky Do soutěţe se zapojilo 5 farností. Celkem jsme nasbírali cca 527 kg víček, tj. víc jak půl tuny!!! Sesbíraná víčka jsme předali Charitě Uherské Hradiště. Pořadí farností podle nasbíraných kil: 1. Staré Město 214 kg 2. Uherské Hradiště 150 kg 3. Ostroţská Lhota 62,50 kg 4. Stráţnice 60,5 kg 5. Boršice u Blatnice 40 kg

-9-

Pořadí v přepočtu na počet obyvatel – kolik obyvatel bylo potřeba k nasbírání 1 kg: 1. Boršice u Blatnice 21 obyvatel 2. Ostroţská Lhota 25 obyvatel 3. Staré Město 31 obyvatel 4. Stráţnice 95 obyvatel 5. Uherské Hradiště 169 obyvatel

Úklid kostela Panny Marie - srpen Sobota 4.8. - generální úklid před poutí skupina č. 2 - Blatová A., č. 3 - Rybecká L. Sobota 11.8. - skupina č. 4 - Sochorová E. Sobota 18.8. - skupina č. 5 - Svobodová M. Sobota 25.8. - skupina č. 6 - Stehlíková J.

Úklid kostela sv. Martina

Úklid kostela Panny Marie červenec

Sobota 14.7. skupina č. 11 B. Martinková Sobota 21. 7. skupina č. 12 B. Kučerová Sobota 11.8. skupina č. 13 P. Houšťová Sobota 25.8. skupina č. 1 M. Schüszlerová Úklid je vždy v sobotu v 8 hodin. Kvůli odemknutí kostela zvoňte, prosím, na faře.

Sobota 7.7. - skupina č. 10 - Šašinková M. Sobota 14.7. - skupina č. 11 - Sochor M. Sobota 21.7. - skupina č. 12 - Kurucová L. Sobota 28.7. - skupina č. 1 - Adamcová M. Úklid je každou sobotu od 7:30 hod.

Stručný přehled hospodaření farnosti Krátký komentář k tabulce hospodaření: tato čísla jsou soupisem hospodaření za 7 let. Je to pouze soupis největších výdajů a příjmů farnosti. V tabulce jsou uvedeny pouze částky, které hradila farnost ze sbírek farníků. V roce 2006, 2007, 2008, 2010, 2011 se konaly opravy, na které jsme získali dotace a příspěvky od obce, kraje, diecéze. Tato čísla zde obsaţena nejsou. Údaje za rok 2012 jsou od ledna do dubna. 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Dary

17000

239000

63200

40500

123000

209000

201500

61000

Sbírky

1092189

1121503

1250282

1122970

1168351

1248549

1036327

391614

Celkem příjmy

1109189

1360503

1313482

1163470

1291351

1457549

1237827

452614

Bohoslužebné výdaje

15490

16727

9859

32660

92733

49409

57968

25346

Energie a režie

640169

559701

655413

900582

807539

654778

975604

278081

Odeslavé sbírky

270260

218729

232749

228463

277266

302387

214495

221549 146400

Opravy

169562

73747

246776

72542

73238

229148

67528

Nákup dlouhodob. majetku

42000

305234

214618

7635

0

85600

32260

29000

Výdaje

1137481

1174138

1359415

1241882

1250776

1321322

1347855

700376

Dary - fyzických a právnických osob Sbírky - sbírky při mších sv. Bohosluţebné výdaje - nákup hostií, mešního vína, ornátů, rochet, komţí, obrázků svatých, svíček, oleje, atd. Energie a reţie - elektřina v kostelích a na faře, plyn (v kostele sv. Václava, na faře hradí komunita piaristů), vodné a stočné v kostelích a na faře, kancelářské potřeby, telefony, nákupy pro děti, nájem za klubovnu RCS, čisticí prostředky popl. bance, nájem a provoz kopírky, drobné nákupy. Odeslané sbírky - sbírky vyhlášené arcibiskupstvím a na poetřeby diecíze ( školství, tv Noe……atd.) Opravy - kostelů, fary, kaple. Nákup dlouhodobého majetku - nákup ţidlí, pateny, kalicha, misky, ledničky do sakristie, lavic…… Dlouhodobý majetek umístěný na faře hradí z části komunita piaristů V roce 2012 jsou výdaje větší neţ příjmy z důvodů přišlých faktur a neuhrazeného desátku z loňského a letošního roku. Tato částka se ještě musí uhradit.


- 10 -

Strážnické farní společenství a Strážnická komunita piaristů Vás srdečně zvou na tradiční STRÁŽNICKOU POUŤ při příležitosti slavnosti Nanebevzetí Panny Marie

10. srpna, pátek, „domácí“ pouť 17.30 – 18.15 hod.: příležitost ke svát. smíření 18.00 hod.: modlitba růžence (připravuje farní skupina FOCOLARE) 18.30 hod.: mše sv. + mariánská pobožnost 11. srpna, sobota 17.30 – 18.15 hod.: příležitost ke svát. smíření 18.00 hod.: modlitba růžence (připravuje Růžencové společenství z Petrova) 18.30 hod.: mše sv. a po ní světelný průvod ulicemi města, po průvodě mariánská pobožnost 12. srpna, neděle 7.00 hod.: modlitba růžence (připravuje strážnické Růžencové společenství) 7.30 hod.: ranní mše sv. 9.30 hod.: modlitba růžence (připravuje farní společenství mládeže) 10.30 hod.: průvod od fary a slavnostní mše sv. po mši sv.: poutní pohoštění na Piaristickém nám. 15.00 hod.: mariánská pobožnost, Te Deum a požehnání Nejsv. Svát. 15.30 hod.: poutní odpoledne – farní den na Zahradě u sv. Martina 18.00 hod.: koncert na strážnickém náměstí (Strážnické kulturní léto) V sobotu a v neděli bude naším hostem PhDr. Marek Pučalík z Prahy, převor Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou.


- 11 -


- 12 -

Program Setkání piaristické mládeže ve Strážnici 24. – 31. července 2012 24. 7., úterý odpoledne: příjezd účastníků, registrace, ubytování 18 hod.: večeře (jídelna ZŠ M.K.) 19.00 hod.: zahájení setkání (tělocvična ZŠ M.K.) 22.00 hod.: večerní modlitba v kostele P. Marie (připravuje stráţnická mládeţ) 25. 7., středa – český den 7.30 hod.: budíček 8.00 hod.: snídaně (jídelna ZŠ M.K.) 9.00 hod.:„cizinci poznávají naše město“ (hra v přírodě – připravuje stráţnická mládeţ) 13.00 hod.: oběd (jídelna ZŠ M.K.) sportovní odpoledne 18.00 hod.: mše sv. v kostele P. Marie (český jazyk) večer: táborák + modlitba (hřiště ZŠ Školní ul.; spol. program, hry a modlitbu připravuje stráţnická mládeţ) 26. 7., čtvrtek – slovenský den 7.30 hod.: budíček 8.00 hod.: snídaně celodenní výlet do Bratislavy (mše sv. + terénní hra bratislavským St. městem – připravuje mládeţ ze Slovenska) 19.00 hod.: večeře 20.00 hod.: společná zábava 23.00 hod.: večerní modlitba (připravuje mládeţ ze Slovenska) 27. 7., pátek – maďarský den 7.30 hod.: budíček 8.00 hod.: snídaně 9.00 hod.: kříţová cesta na Ţerotín 14.00 hod.: oběd 15.00 hod.: seznámení se stráţnickým folklorem – folklorní odpoledne (připravuje stráţnické mládeţ + POMOC dospělých farníků) 19.30 hod.: večeře


20.30 hod.: kající poboţnost + příleţitost ke zpovědi 21.15 hod.: mše sv. v kostele P. Marie (připravuje maďarská mládeţ) 28. 7., sobota – rakouský den 7.30 hod.: budíček 8.00 hod.: snídaně celodenní výlet do Vídně (mše sv. + poznávání piaristických míst ve Vídni, volný čas) 20.00 hod: večeře 21.00 hod.: diskotéka 29. 7., neděle 7.30 hod.: budíček 8.00 hod.: snídaně 10.30 hod.: mše sv. na Piaristickém nám. 12.30 hod.: oběd sportovní odpoledne 18 hod.: koncert na stráţnickém náměstí (kaţdá skupina připravuje krátký program, pak spol. zábava; ukončení modlitbou za město na náměstí) 30. 7., pondělí – polský den 7.30 hod.: budíček 8.00 hod.: snídaně pouť na Velehrad (mše sv. – připravuje polská mládeţ, volný čas) 15.00 hod.: oběd Olympijské hry piaristické mládeţe na ukončení setkání 18.30 hod.: večeře 19.30 hod.: společný večer na ukončení setkání + modlitba (připravuje polská mládeţ) 31. 7., úterý 7.30 hod.: budíček 8.00 hod.: snídaně 9.00 hod.: mše sv. v kostele P. Marie (připravují Italové) ukončení setkání + ÚKLID 

- 13 -

OREL jednota Strážnice Závody kol, koloběžek a všeho, co má kola Zveme všechny dětičky, děti i omladinu, střední věk i seniory, na jiţ tradiční setkání pod názvem „Závody kol, koloběţek a všeho, co kola má“. Letošní soutěţení zpestří i skákací hrad, který poskytne zábavu také všem a zdarma. Sejdeme se opět ve Starém městě v neděli 22. července. Začátek ve 14.00 hod., prezence závodníků ve 14.30 hod.

Besedování pod lipami Srdečně Vás zveme v neděli 8. července v 18.00 hod. do Starého města na besedování pod lipami. Téma: Co všechno odnesl čas - vzpomínání na zašlé časy aneb Jak a co ve Stráţnici a rodinách bývávalo a někde moţná ještě je.

sokolíčka, Pavlínka Horáková zazpívala Cohenovo Hallelujah (český text napsal Martin Prachař). Monika Budinská básní K svatému Antonínkovi, kterou napsal Sluţebník Boţí P. Antonín Šuránek, připomněla 110. výročí jeho úmrtí. Přehlídku jako kaţdoročně pořádala Velehradská orelská ţupa. Výbor orelské jednoty

Nabídka aktivit jednoty Orel Strážnice na rok 2012/2013 •

• •

Orelská pouť na Svatém Hostýně se koná v neděli 26. srpna 2012.

Cantate, písní

•

přehlídka

duchovních

V sobotu 2. června 2012 se v Luhačovicích konal v rámci světového svátku hudby 22. ročník celostátní přehlídky duchovních písní - Cantate. Motto letošní přehlídky - " Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce " ŢL. 90 - 12. Akce proběhla pod záštitou otce arcibiskupa Jana Graubnera. V programu se představily schóličky, schóly, muţský sbor a chrámové sbory z Valašska, ze Slovácka, ze slovenské Skalice a z Polska. Naši farnost reprezentovaly tentokrát sice netradičně, ale úspěšně, tři mladé členky stráţnické orelské jednoty - Magdička Lţičařová lidovou písní Měla sem milého Časopis farnosti Strážnice – Na cestu

• • • • • • •

Demižónek mladší děti 3 – 6 let, vedoucí : Marie Vajčnerová, Pavla Vašíčková, Kamila Polášková, Tamara Kubálková starší děti 7 - 14 let, vedoucí: Jiří Rybecký, Jana Bělochová Demižón od 15 let Mažoretky pro 1. a 2. stupeň ZŠ, vedoucí Dobra Hutařová Taneční kroužek a gymnastika pro děti: mladší od 5 do 10 let, starší od 11 let, vedoucí Eliška Horáková, Marta Jendrichovská Astronomický kroužek, pro ţáky od 6. tř. ZŠ, vedoucí Milan Horák Kondiční cvičení pro seniory Cvičení rodičů s dětmi Volejbal pro mládež, pondělí od 19:00 v tělocvičně ZŠ Školní. Tenis + ping pong pro 2. st. ZŠ, vedoucí Jan Rambousek Lakros, pro ţáky od 9. tříd ZŠ, vedoucí Martin Neumann Fotbal, ţáci ZŠ, vedoucí Zdeněk Čech, Tomáš Adamec Real Fight Club (thai box, jiu jitsu, sebeobrana), muţi, ţeny od 17 let, vedoucí Miroslav Smetana

Informace o změnách budou vţdy zveřejněny na stránkách orla : www.orelstr.cz

- 14 -

OKÉNKO DO FARNÍ CHARITY Přímá sociální pomoc Přímou sociální pomocí rozumíme zejména pomoc konkrétním sociálně slabým osobám a rodinám, které se ocitly v materiální nouzi. Tuto formu pomoci realizujeme většinou v rámci působnosti Charity Stráţnice, kde také získáváme příslušné finanční prostředky v rámci Tříkrálové sbírky a Postní almuţny. Před vlastním poskytnutím pomoci provádí naše sociální pracovnice tzv. sociální šetření, ve kterém zjišťuje aktuální sociální situaci osoby nebo rodiny, které má být pomoc poskytnuta. Na základě tohoto šetření a po zjištění stavu materiální nouze se poskytne konkrétní částka na nákup konkrétního zboţí (např. základní potraviny, ošacení, školní a hygienické potřeby) nebo sluţby (např. oprava domu). Dohodnutá částka pomoci se ţadateli proplatí na základě předloţených dokladů o zakoupení zboţí nebo sluţby. V roce 2011 jsme v rámci přímé sociální pomoci vyplatili 35.100 Kč. Podpořeno tak bylo 7 osob ze Stráţnice a spádových obcí celkem částkou 34.480 Kč a zbylých 620 Kč bylo pouţito jako drobná pomoc 5 osobám, které většinou ve Stráţnici nebydlí, ale poţádaly o pomoc v nouzi (např. na zakoupení jízdenky nebo jídla).

Konkrétní částka bude schválena Radou charity, která se koná po uzávěrce tohoto vydání.

Budete mít i letos přebytky ovoce na dar pro sušení a výrobu džemů v charitě? Pokud ano, budeme Vám moc vděčni! V loňském roce se nasušilo celkem hodně jablíček. Těţko jsme pak sháněli trochu hrušek a trnek pro vytvoření směsi sušeného ovoce. Před Vánoci se všechno dobře vyprodalo v dárkovém balení celofánových sáčků. Letos musíme vyuţít naše zkušenosti z loňska - např. jablíčka nakrájená na trochu silnější plátky. Poněvadţ se v loňském roce několik zájemců ptalo, zda by si k nám mohli dát zpracovat jejich ovoce v dţem, rozhodli jsme se letos, ţe tuto sluţbu zkusíme nabídnout veřejnosti. Tedy nová nabídka:

Zpracujeme Vám donesené ovoce v džem! Ušetříte Váš čas, podpoříte zaměstnávání zdravotně znevýhodněných spoluobčanů!

Také v letošním roce máme z prostředků TKS a Postní almuţny vyčleněny finanční prostředky na přímou sociální pomoc.

Cena za plnou sklenku dţemu 250 ml – 22 Kč 350 ml – 31 Kč

Vzhledem ke zhoršující se situaci v našem regionu jsme se rozhodli tuto částku navýšit; bude se jednat o cca 40 – 45 tisíc Kč.

Sklenice a víčka dodáte, spotřeba cukru se vyúčtuje zvlášť. Je nutné se hlásit nejméně dva dny předem, tel. 739524381.


- 15 -

Nejen pro děti

Krásné prázdniny všem dětem!!! Vydává Římskokatolická farnost sv. Martina pouze pro vnitřní potřebu farnosti. Vychází 23. 6. 2012, náklad 700 kusů Tisk: Tiskárna Sukupovi Své náměty a připomínky můžete vhodit do krabičky vzadu v kostele. nebo zaslat na e-mail : [email protected] webové stránky farnosti: www.straznice.farnost.cz Děkujeme všem přispěvatelům.


- 16 -


- 17 -

Jménem svým a spolubratrů Jacka a Jiřího Vám přeji krásné prázdninové měsíce. Otec Lukáš. 27. května první svaté přijímání ve Strážnici

Recommend Documents