Jirsíkova 157, Kácov. Odbor regionálního rozvoje a územního plánování Havlíčkovo nám. 552, Kutná Hora

Změna č. 6 ÚPO Kácov

Předkladatel:

Městys Kácov Jirsíkova 157, 285 09 Kácov

Pořizovatel změny č. 6 ÚP:

Městský úřad Kutná Hora Odbor regionálního rozvoje a územního plánování Havlíčkovo nám. 552, 284 01 Kutná Hora

Zpracovatel:

GHC regio s.r.o. Sokolská 541/30, 779 00 Olomouc tel. fax: +420 585 207 018 www.ghcregio.eu držitel certifikátu systému managementu jakosti ČSN ISO 9001:2001 a 10006

ZMĚNA Č. 6 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KÁCOV Posouzení vlivů koncepce na ŽP

zpracované na základě § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) s obsahem podle přílohy k tomuto zákonu, v platném znění.

Zpracovatelé: Ing. Aleš Calábek, MBA

e-mail: [email protected] .................... tel.: +420 774 579 973, osvědčení odborné způsobilosti (autorizace) podle Vyhlášky MŽP ČR č. 499/1992 Sb., resp. podle § 19 zák. č. 100/2001 Sb., č.j. 8939/1302/OPVŽP/96 a č.j. 47266/ENV/11

Ing. Klára Calábková

....................

Mgr. Terezie Tesaříková

....................

Olomouc, 10 / 2012

Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

1


Obsah Vyhodnocení vlivů změny č. 6 ÚPO Kácov na ŽP: ÚVOD ....................................................................................................................................................................... 5 1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI ................................................................................. 8 1.1

Obsah a cíle posuzované změny ÚP .................................................................................................... 8

1.2

Vztah k jiným koncepcím .................................................................................................................... 10

2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ........................................................................................................................................... 20 2.1

Současný stav ŽP v ČR obecně ......................................................................................................... 20

2.2

Současný stav ŽP v dotčeném území................................................................................................. 21

2.3

Pravděpodobný vývoj stavu ŽP bez provedení změny ....................................................................... 28

3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ........................................................................... 30 4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI ...................................................................................... 53 5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ..................................................................................................................... 54 5.1

Variantní řešení koncepčního dokumentu........................................................................................... 54

5.2

Posouzení Změny č. 6 ÚP městyse Kácov z hlediska očekávaných environment. vlivů .................... 54

5.3

Vyhodnocení vlivů navržených opatření v koncepci ........................................................................... 71

6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ ................................................................... 78 7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.................................................................................................................................................. 80 8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ . 85 8.1

Referenční cíle ochrany ŽP ................................................................................................................ 85

8.2

Vazby jednotlivých strategických cílů na referenční cíle OŽP ............................................................. 86

8.3

Varianty řešení .................................................................................................................................... 87

9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.................................................................................................................................................. 88 10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ .............................................................................. 90 11. NÁVRH STANOVISKA K ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI ............................................................... 92


2


Přílohy:  ÚP Obce Kácov – změna č. 6 – Hlavní výkres Pozn.: Další výkresové přílohy jsou součástí dokumentace Změny č. 6 ÚPO Kácov.

Seznam zkratek: CO CO2 ČHP ČOV ČSAV EIA ES EU EVL LBC LBK MT MŽP NATURA 2000 NOX OECD OSN PM10 PP PUPFL SEA ÚAP ÚP ÚP VÚC ÚSES VKP VOC ZPF ŽP

oxid uhelnatý oxid uhličitý číslo hydrologického pořadí čistírna odpadních vod Československá akademie věd Environmental Impact Assessment = vyhodnocení vlivů na životní prostředí Evropské společenství Evropská unie evropsky významná lokalita lokální biocentrum lokální biokoridor mírně teplá klimatická oblast Ministerstvo životního prostředí soustava chráněných území evropského významu oxidy dusíku Organization for Economic Cooperation Development = Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Organizace spojených národů polétavý prach (prašný aerosol) s částicemi menšími než 10 µm přírodní památka pozemky určené k plnění funkcí lesa Strategic Environmental Assessment = posuzování vlivů tzv. koncepcí na životní prostředí územně analytické podklady územní plán územní plán velkého územního celku územní systém ekologické stability významný krajinný prvek těkavé organické látky zemědělský půdní fond životní prostředí


3


Seznam použité literatury a zdrojů:  Změna č. 6 ÚPO Kácov.  Územní studie ÚS 1 – k.ú. Kácov (C.H.S. Praha s.r.o., 2012).  Pravidla udržitelného rozvoje životního prostředí při stavbě a údržbě Resortu Sázava Parkland, včetně návrhů realizačních opatření – PUR (Golfer s.r.o. a kol., 2012).  Biologický průzkum území (RNDr. L. Merta, Ph.D. a kol., 2011).  Dokumentace pro ÚR pro rozšíření ČOV Kácov a pro centrální zásobování pitnou vodou.  Dokumentace pro ÚR akce „Rekreační areál Lenka“.  Strategický plán rozvoje Městysu Kácov – SPRM (2011).  Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006 – 2016 (Ing. Kříž a kol., 2006).  Aktualizované ÚAP pro území ORP Kutná Hora.  Zásady územního rozvoje Středočeského kraje 2011.  Politika územního rozvoje ČR.


4


ÚVOD Předmět posouzení, legislativní východiska: Posuzování zásad územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepce na životní prostředí je v současné době v České republice upraveno zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Náležitosti vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu v platném znění. Zpracovat vyhodnocení koncepce je oprávněna jen osoba, která je držitelem autorizace podle § 19 zák. č. 100/2001 Sb. Krajský úřad Středočeského kraje, jako věcně a místně příslušný správní orgán, vydal, podle §4 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon) koordinované stanovisko k návrhu zadání změny č. 6 územního plánu obce Kácov, v němž je vyžadováno zpracování vyhodnocení vlivů změny ÚP z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA). Předmětem posouzení je Změna č. 6 územního plánu obce Kácov (změna se dotýká katastrálního území Kácov). Pořizovatelem změny č. 6 územního plánu obce Kácov je v přenesené působnosti obec s rozšířenou působností, tedy Městský úřad Kutná Hora a jejím zpracovatelem je, na základě smlouvy uzavřené mezi dotčenou obcí Kácov a vybraným zpracovatelem, C.H.S. Praha s.r.o. Změna č. 6 územního plánu je zpracována dle zák. č. 183/2006 Sb. ze dne 14. 3. 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění. Zadání změny č. 6 představuje rozvoj sídla v rámci ploch bydlení, občanské vybavenosti, sportovních a rekreačních ploch a ploch pro výrobu, služby a skladování. Všechny plochy jsou vyznačeny ve výkresu 1.3 Hlavní výkres. Zastavitelné plochy dle změny č. 6 ÚPO: BV Bi SV SR Ri RH RZ OV OM OS OH DS VL VD VZ VS Ti

Plochy pro bydlení Plochy pro bydlení městské a příměstské Plochy pro smíšenou funkci Plochy pro bydlení smíšené obytné a rekreační Plochy pro rekreaci individuální Plochy pro rekreaci hromadnou Plochy pro zahrádkářské osady Plochy pro občanskou vybavenost – veřejná infrastruktura Plochy pro občanskou vybavenost – komerční zařízení malá a střední Plochy pro občanskou vybavenost – sport Plochy pro občanskou vybavenost – hřbitov Plochy pro dopravní infrastrukturu – silniční Plochy pro výrobu a skladování – lehký průmysl Plochy pro výrobu a skladování – drobná a řemeslná výroba Plochy pro výrobu a skladování – zemědělská výroba, rybářství Plochy smíšené výrobní Plochy pro technickou infrastrukturu


5


Nezastavitelné plochy dle změny č. 6 ÚPO: VV ZV ZS ZO RG NP NS NH NL-R NL-P NZ VS

Plochy vodní a vodohospodářské Plochy pro veřejná prostranství, veřejnou zeleň, parky Plochy pro zeleň soukromou a vyhrazenou Plochy pro zeleň ochrannou a izolační Plochy pro smíšené nezastavitelné )zemí se specifickou funkcí - golf Plocha přírodní Plochy smíšené nezastavěného území Lesy hospodářské Lesy rekreační Pobytové louky Plochy zemědělského půdního fondu Plochy specifické - vojenské

Zpracovatelem „Posouzení vlivů koncepce na ŽP“ je GHC regio s.r.o. Olomouc, konkrétně autorizovaná osoba Ing. Aleš Calábek, MBA. Posouzení vlivu koncepce je zpracováno na základě přílohy k § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Podklady pro vypracování posouzení vlivů koncepce na ŽP (dále i SEA) je vypracovaná změna č. 6 ÚPO Kácov a Územní studie ÚS 1 – k.ú. Kácov. Pro vypracování SEA byly využity i další podkladové materiály – viz „Seznam použité literatury a zdrojů“ na str. 4. Předkladatel: Městys Kácov Jirsíkova 157, 285 09 Kácov Pořizovatel změny č. 6 ÚP: Městský úřad Kutná Hora Odbor regionálního rozvoje a územního plánování, Havlíčkovo nám. 552, 284 01 Kutná Hora kontaktní osoba: Mgr. Věra Klimentová, tel.: 327 710 219, e-mail: [email protected] Zpracovatel Vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP: GHC regio s.r.o. Sokolská 30, 779 00 Olomouc IČ: 277 90 797, DIČ: CZ27790797 tel.: 774 579 973, e-mail: [email protected]


6


Obrázek 1: Přehledná situace umístění koncepce

Obrázek 2: Ortofotomapa umístění koncepce


7


1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI 1.1

Obsah a cíle posuzované změny ÚP

Zastupitelstvo Městyse Kácov rozhodlo o zpracování změny č. 6 Územního plánu obce Kácov usnesením ze 5. veřejného zasedání zastupitelstva dne 12. 5. 2011. Zároveň tímto usnesením jmenovalo určeným zastupitelem pro pořízení změny č. 6 ÚP starostku Mgr. Soňu Křenovou. Změna č. 6 Územního plánu obce Kácov se týká pouze katastrálního území Kácov s omezením bez jeho severní části (na sever od Sázavy) tj. částí Na Žabkách, Kozinec, Zámostí, Ohrada, Chobotský mlýn. Katastrální území Zderadiny a Zderadinky zůstávají beze změny. Změna č. 6 zahrnuje podněty, pro které je třeba provést vyhodnocení změny č. 6 ÚP z hlediska vlivů na životní prostředí. Tento postup je požadován na základě koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje k zadání změny ÚP (ze dne 2. 1. 2012, č.j. 228528/2011/KUSK). Zájmové území Změny č. 6 ÚPO Kácov se nachází ve Středočeském kraji, okres Kutná Hora, Městys Kácov (534129), katastrální území Kácov (661635). Městysem Kácov prochází komunikace II/125 Vlašim – Uhlířské Janovice s napojením na dálnici D1, exit 49. Tvoří hlavní dopravní osu regionu s napojením až na Kutnou Horu a Kolín i do Prahy. Městysem vede regionální jednokolejná železniční trať 212 Čerčany - Světlá nad Sázavou a je i autobusovou dopravou napojen na Kolín, Vlašim, Tábor, České Budějovice, Kutnou Horu, Sázavu a Zruč nad Sázavou. Oblast, ve které se Kácov nachází, má silné dopravní a hospodářské vazby na Prahu, zvláště po r. 1990, kdy došlo k útlumu řady nosných odvětví ekonomiky v této oblasti spojeného s vysokou nezaměstnaností. Vyjížďka za prací se výrazně zvýšila zejména ve směru na Prahu. Kácov je zařazen do subregionu „Zručsko“, kde není předpokládán velký vývoj ekonomiky ani počtu obyvatel, spíše mírný úbytek hlavně v menších obcích do 500 obyvatel. Kácov je hodnocen jako lokální středisko, které je nutné podporovat i vzhledem k odlehlosti ostatních správních center II. a III. stupně. Jako místní středisko v okolním venkovském území má mimořádný význam, počet jeho obyvatel je v současnosti 800 osob. Kácov je díky svým přírodním podmínkám (poloha v údolí řeky Sázavy) vyhledávaným místem rekreace a má tak svým přírodním a krajinným prostředím, ekologickou stabilitou a volnými plochami vhodné předpoklady k rozvoji, zvlášť když bude část území využita pro rekreaci a sport. Předpokládá se hlavně rozvoj bydlení. Územím změny č. 6 ÚPO Kácov prochází nadregionální biokoridor K-78, na který navazuje lokální systém ÚSES (regionální biocentrum 937). Systém ÚSES má být změnou nově řešen. Hlavní cíle řešení: Cílem změny č. 6 ÚPO Kácov je především podpora rozvoje městyse Kácov, která vychází z potřeb městyse. Přestože území městyse neleží na rozvojové ose či v rozvojové oblasti, které jsou Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

8


vymezeny PÚR ČR 2008, ani nespadá do oblasti rozvojových oblastí a os krajského významu, neleží však ani na periférii, hraje i tak důležitou roli. Především proto, že kompenzuje nároky kladené na území intenzivně využívané. Tato území obecně hrají dle RURU Středočeského kraje významnou roli – tvoří krajinné i surovinové zázemí rozvojových území, slouží pro rekreaci a udržení přírodní stability. Tato území se vyvíjejí pomaleji, tudíž s menším rizikem. Krajina i sídla si zachovávají tradiční vzhled českého převážně vesnického prostředí. V souladu s touto charakteristikou se ve změně č. 6 ÚP městyse Kácov objevují nové plochy pro zástavbu, ale zejména se mění funkční využití některých ploch, které budou sloužit pro hromadnou rekreaci včetně rezidenčního bydlení a potřebného zázemí. Území je atraktivní zejména svým přírodním prostředím, krajinným rázem údolí řeky Sázavy a rovněž také dobrou dopravní dostupností. A právě krajinný ráz a pěkné přírodní prostředí umožňuje umístit do Kácova a okolí mezinárodní hřiště golfu, golfový klub a další sportovní aktivity. Spojení obytné a občanské výstavby se sportovními plochami na mezinárodní úrovni a přírodním prostředí může zároveň generovat zajímavý počet pracovních míst. Přesto zůstane výjezd za prací do přes 40 % práceschopných obyvatel. Ve veřejném zájmu jsou navrženy plochy pro rozšíření ČOV, vodojem, komunikace, nové výrobní plochy, rovněž parky a veřejná zeleň, sportoviště, ale i nové plochy lesů, jejichž výsadba je navržena náhradou za upravené plochy lesů pro golfové hřiště. Jsou zrušeny některé rezervy pro obytnou zástavbu a tyto plochy budou sloužit jako orná půda. Stejný postup je zvolen u zrušení rekreační výstavby v záplavovém území. Zásadními prioritami změny č. 6 je obytná zástavba, rozšíření občanské vybavenosti všech vhodných druhů, využití možnosti rozšíření sportovních a rekreačních ploch spolu s rozšířením cestovního ruchu a zajištění zvýšení počtu pracovních míst rozšířením ploch pro výrobu, službu a skladování. Změna č. 6 ÚP byla dohodnuta s dotčenými orgány, byly zapracovány jejich požadavky na ochranu veřejných zájmů vyplývající ze zvláštních právních předpisů. Všem funkčním plochám jsou určena pravidla pro uspořádání území, vymezující hlavní, přípustné a nepřípustné využití. Tam, kde je to účelné, jsou určena pravidla prostorového uspořádání tak, aby byly ochráněny hodnoty území a zájmy kvalitního bydlení nebo ochrany přírody atp. Změna č. 6 ÚP městyse Kácov je v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Cílem změny č. 6 ÚP je reflektovat vývoj území od zpracování ÚP obce v r. 1999 na katastrálním území Kácov komplexně, změny č. 1, 2, 3, 4 řešily pouze lokální potřebné úpravy. Ve správním území městysu Kácov zůstanou k.ú. Zderadiny a Zderadinky beze změn s hlavními původními funkcemi tj. venkovské bydlení, zemědělství a zachování krajinného rázu včetně nedotčení evropsky významné lokality systému Natura 2000 – Losinský potok, Nadregionálního centra USES RBC 937 Vlachov, všech VKP ze zákona a ostatních přírodních prvků území. Katastrální území Zderadiny a Zderadinky nejsou součástí řešeného území změny č. 6 ÚP. Stejně tak budou zachovány bez zástavby lesy na východ od Zlivi (k.ú. Kácov) jako dominantní přírodní prvek v této části správního území. Nově navrhnuté funkční využití ploch bude koncentrováno do oblasti zastavěného a zastavitelného území Kácova, Zlivi, Malé Strany, v menším rozsahu také v Račíněvsi. Stávající urbanistická koncepce bude zachována – bude respektováno a posíleno centrum obce, respektovány dominanty obce a stávající charakter části obce i hladina zástavby. Zásadními prioritami změny č. 6 je obytná zástavba, rozšíření občanské vybavenosti všech vhodných druhů, využití možností rozšíření sportovních a rekreačních ploch spolu s rozšířením


9


cestovního ruchu a zajištění zvýšení počtu pracovních míst rozšířením ploch pro výrobu, služby a skladování. ÚP stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (hlavní využití, pokud je možné je stanovit, přípustné využití, nepřípustné využití, popřípadě podmíněně přípustné využití). Dále ÚP stanoví podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách). Podle účelnosti mohou být vymezeny plochy a koridory územních rezerv s cílem prověřit možnost budoucího využití pro stanovený účel. V případě potřeby (zejména ve vztahu k budování dopravní a technické infrastruktury) bude stanoveno pořadí změn v území – etapizace. Stávající urbanistická koncepce bude zachována – bude respektováno a posíleno centrum obce, respektovány dominanty obce a stávající charakter části obce i hladina zástavby. Nově navrhované obytné plochy jsou umístěny v několika částech katastru obce. Jednak navazují na obytné plochy v centrální části městyse, v historickém centru. Další plochy se pak nachází na jihu obce, v blízkosti závodu Lenka Kácov a v části Zliv. Byly zrušeny plochy rezerv pro obytnou zástavbu na východní straně Zlivi, náhradou jsou uvažovány plochy na severovýchod od Kácova. Jsou vyčleněny plochy pro rekreaci – golfový areál. Ten se bude nacházet v jižní části městyse Kácov. Byly zrušeny plochy pro individuální rekreaci umístěné nevhodně v zátopovém území. Další plochy pro sport jsou vyhrazeny na severu zástavby Kácova v blízkosti řeky Sázavy a plochami pro sport a rekreaci bude rovněž přestavbou území továrny Lenka Kácov. Výrobní plochy se nachází jednak na západ od centra městyse, na okraji zastavitelného území a druhé území je v blízkosti řeky Sázavy, opět na západním konci zastavitelného území Kácova. Místní komunikace navrhované ve změně č. 6 navazují na nově navrhované plochy pro zástavbu a jsou lokalizovány opět v západní části Kácova.

1.2

Vztah k jiným koncepcím

Vzhledem ke svému obsahu a zaměření má Změna č. 6 územního plánu městyse Kácov vztah k několika koncepcím na národní i krajské úrovni, především v oblasti regionálního rozvoje, ale i z jiných oblastí. Dále v textu uvádíme stručný výčet nejdůležitějších z těch koncepcí, které byly při zpracování změny č. 6 územního plánu obce Kácov vzaty v úvahu a jejichž cíle a priority byly zohledněny při navrhování cílů, priorit a opatření v posuzované změně č. 6 ÚPO. Změna č. 6 ÚP městyse Kácov je v souladu s cíli a úkoly územního plánování, neboť kromě základních požadavků řeší zejména:  vytváří územní předpoklady pro další výstavbu, kterou je podmíněn hospodářský a sociální rozvoj obce a jejích obyvatel, přitom respektuje přírodní podmínky místa a zlepšuje podmínky příznivého životního prostředí;  účelné využití a uspořádání území na základě koordinace veřejných a soukromých zájmů;  stanoví koncepce a zásady dalšího rozvoje území, urbanistického rozvoje sídla, především v oblasti rozvoje trvalého bydlení, podnikatelských aktivit a rozvoje technické infrastruktury;  stanoví podmínky pro provádění změn ve využití území, urbanistické požadavky na prostorové uspořádání a umístění staveb. Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

10


ÚP obce Kácov, resp. její návrhová část včetně veškerých aktivit je v souladu s níže uvedenými koncepčními dokumenty:

Programové dokumenty zpracovávané na úrovni státu: Dlouhodobé koncepce – základní dlouhodobé koncepční dokumenty, které orientují rozvoj různých sfér národního hospodářství. Příkladem mohou být: „Státní energetická koncepce“ byla schválena usnesením vlády České republiky. Konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce stát dosáhnout ve výhledu příštích 30 let. „Koncepce státní politiky cestovního ruchu“ pro léta 2007 – 2013 v ČR byla schválena vládou dne 7. 11. 2007. „Dopravní politika České republiky na léta 2005 – 2013“ byla schválena vládou dne 13. 7. 2005. Vláda schválila dne 17. 3. 2004 aktualizovanou „Státní politiku životního prostředí České republiky 2004 – 2010“. U všech těchto programových dokumentů probíhá v současné době jejich aktualizace. Strategický program sociálního a ekonomického rozvoje ČR – základní strategický dokument rozvoje ekonomiky na vymezené období – „Střednědobou koncepci sociálního a ekonomického rozvoje“. Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007 – 2013 – pořizuje se jako základní dokument politiky regionálního rozvoje podle § 5 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Prvním koncepčním materiálem na úseku regionální politiky byla Strategie regionálního rozvoje ČR přijatá vládou v roce 2000 usnesením č. 682 ze dne 12. 7. 2000 o Strategii regionálního rozvoje České republiky. Tato Strategie regionálního rozvoje vytvořila základní rámec pro formování regionální politiky České republiky komplementární s regionální politikou Evropské unie. Koncepce pro léta 2007 – 2013 vznikala v druhé polovině roku 2005 na základě aktualizace původního dokumentu z roku 2000 a kompletní dokument byl schválen 17. 5. 2006 usnesením vlády ČR č. 560. Jejím cílem je implikace nových nařízení EU v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti do strategie, priorit a opatření české regionální politiky. Dokument určuje orientaci politiky regionálního rozvoje České republiky v období let 2007 – 2013. V současné době probíhá aktualizace dokumentu na další období, tj. 2014 – 2000. Regionální program rozvoje – střednědobý dokument, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje a stanoví zaměření podpory regionálního rozvoje pro jeden nebo společně pro více regionů. Sektorové politiky – střednědobé dokumenty, které formulují přístup státu k podpoře rozvoje příslušného sektoru a jeho odvětví, poskytují potřebná východiska a stanoví rozvojové cíle a zásady pro vypracování sektorových rozvojových programů. Např. „Koncepce bytové politiky“ platící do roku 2020, která byla schválena usnesením vlády č. 524 ze dne 13. 7. 2011. Sektorové rozvojové programy – taktické dokumenty, které konkretizují rozvojové cíle a rozvojové aktivity sektoru ve formě konkrétních opatření a projektů.


11


Ve všech výše uvedených strategických dokumentech je vyjádřena podpora aktivit, které obsahuje i zpracovaná změna ÚPO. Jsou to např.:     

podpora rozvoje bydlení; rozvoj sportovních a rekreačních aktivit; rozvoj silniční sítě; posílení ekologické stability krajiny; zachování a využívání kulturního dědictví

Programové dokumenty pro využití strukturálních fondů Evropské unie: Národní rozvojový plán České Republiky 2007 – 2013 (NRP – Regional Development Plan) je základním strategickým dokumentem pro získání podpory ze Strukturálních fondů EU. NRP je zpracováván pro stejné programové období, pro jaké jsou v současné době zpracovávány ostatní strategické dokumenty EU. Rámec podpory Společenství (CSF – Community Support Framework), který je vytvořen na základě NRP ve spolupráci s Evropskou komisí, je hlavním dokumentem vymezujícím poskytnutí podpory ze Strukturálních fondů EU. Dokument byl přijat "Rozhodnutím Komise, kterým se schvaluje Rámec podpory Společenství pro strukturální pomoc Společenství v oblastech Cíle 1 v České republice". Dokument je zpracován pro období 2007 – 2013. Sektorové operační programy (SOP – Sectoral Operation Programme), jako taktické dokumenty vytvořené na úrovni ministerstev, které rozpracovávají problémové celky strategií a priorit celostátního charakteru (v souladu s Národním rozvojovým plánem ČR pro období 2007 – 2013), pro které bude žádáno o spolufinancování ze zdrojů EU. Regionální operační programy (ROP – Regional Operation Programme), jako taktické dokumenty, které jsou zpracovány na úrovni regionů NUTS 2 a rozpracovávají ty problémové celky strategií, které jsou specifické pro jednotlivé regiony a pro které bude žádáno o spolufinancování ze zdrojů EU. Ve všech výše uvedených strategických dokumentech je vyjádřena podpora aktivit, které obsahuje i zpracovaná změna ÚP. Jsou to např.:  zlepšení nabídky volného času;  obnova krajinných struktur;  podpora rozvoje bydlení.

Programové dokumenty na krajské či nižší úrovni: Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje je základní střednědobý program podpory regionálního rozvoje na úrovni kraje, sestávající z cílených opatření a intervencí zaměřených na stimulaci rozvoje kraje. Obsahuje směry a úkoly rozvoje finanční povahy i úkoly nefinanční povahy, jako jsou politika, nástroje, organizační úkoly, doporučení pro ústřední správní orgány atd. Jeho cílem je navrhnout pro stanovené plánovací období promyšlenou množinu opatření, vycházející ze strategie rozvoje kraje a realizovatelnou dostupnými finančními prostředky. Program rozvoje kraje plní funkci základního dokumentu orgánů kraje pro koordinaci rozvoje území, hraje klíčovou úlohu při zajišťování podpory regionálního rozvoje, pomáhá zvyšovat povědomí o Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

12


nejdůležitějších potřebách kraje, pomáhá mobilizovat vlastní kapacity a zdroje kraje, využívá znalostí místních činitelů a odborníků a umožňuje místním činitelům určovat a kontrolovat směr budoucího vývoje kraje. Na Změnu č. 6 ÚP městyse Kácov mají vliv následující formulovaná opatření PRÚOSK: Opatření B - II: Rozvoj silniční sítě V kraji je vysoká hustota silniční sítě a relativně kvalitní radiální síť, ovšem s nedostatečnou kapacitou komunikací, zajišťující spojení většiny sídel Středočeského kraje s hlavním městem a ostatními krajskými centry ČR. Špatný technický stav a parametry silnic i stav bezpečnostních prvků. Stav komunikací neodpovídá vysokému dopravnímu zatížení - kongesce, nehodovost a vysoký podíl průjezdních úseků komunikací obcemi na celkové délce trasy vytváří časové ztráty a rizika. Dalšími problémy jsou chybějící dopravní obchvaty města a obcí, které by odklonily tranzitní dálkovou dopravu mimo obydlené části měst a obcí, a dosud chybějící tzv. krajský okruh, nedostatečná ochrana chodců v některých průjezdních úsecích, nedostatek parkovišť a odstavných ploch ve vazbě na okraj měst a hromadnou dopravu včetně ploch pro kamiony, absence informačních systémů a systémů řízení. Opatření B – X: Podpora rozvoje bydlení Cíle opatření:  zajistit kvalitní a dostupné bydlení;  přispět k omezení vylidňování malých obcí v periferních oblastech;  vytvořit funkční systém na podporu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie pro novostavby (se zvláště stanovenou podporou pro kategorie nízkoenergetické a pasivní domy);  vytvořit funkční systém na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie – použitelnost a využitelnost tepelných čerpadel v kombinaci se solárními kolektory a nuceným větráním se zpětným získáváním tepla pro vytápění rodinných domů (nízkoenergetické domy). Opatření E – VIII: Zlepšení nabídky pro využití volného času Zajištění kulturního, společenského a sportovního vyžití (včetně rekreace) pro nejrůznější vrstvy obyvatel a návštěvníků regionu. Bohatost této nabídky působí příznivě na to, jak návštěvníci region vnímají. Existence regionálních kulturních institucí, jako jsou divadla, knihovny, muzea a galerie, bezesporu posílí pocit sounáležitosti (identitu) obyvatelstva s regionem. Zároveň může dostupná a adekvátní nabídka volnočasových aktivit snížit riziko kriminality a nejrůznějších typů závislosti u mladších věkových skupin. Opatření F – III: Rozvoj sportovních a rekreačních aktivit Středočeský kraj se potýká s nedostatečným využitím sportovního a rekreačního potenciálu území, chybí zde odpovídající infrastrukturní síť pro cykloturistiku a vodní turistiku. Zpracovaná Změna č. 6 územního plánu městyse Kácov je plně v souladu s cíli Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje, a to především v návaznosti na hlavní ukazatele dynamiky sociálního a ekonomického vývoje kraje: Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

13


 Infrastruktura  Rozvoj lidských zdrojů  Cestovní ruch a péče o kulturní dědictví Navrhované aktivity Změny č. 6 ÚP městyse Kácov nejsou v rozporu s Koncepcí ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006 – 2016, která byla zpracována jako koncepční dokument pro zachování a zlepšení stavu přírody a krajiny ve Středočeském kraji. Územní energetická koncepce: Středočeský kraj na základě zákona o hospodaření energií zpracoval energetickou koncepci. Koncepce navrhuje způsoby jak zlepšit hospodaření s energiemi zejména pro velké budovy, např. školy, nemocnice, obytné domy. Rovněž řeší využití nových možností v dodávce tepla, např. používání slunečních kolektorů, biomasy, bioplynu. Všechny návrhy nebo tzv. programy byly posouzeny podle zákona o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí. Rovněž s touto koncepcí je hodnocenou změnou ÚPO zajištěn soulad. Změna č. 6 ÚP městyse Kácov je plně v souladu a respektuje závěry a návrhy opatření Koncepce hospodaření s odpady pro Středočeský kraj (zpracována v říjnu 2002) včetně závazné a směrné části Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje (prosinec 2004, aktualizovaná závazná část Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje ze září 2008).

Požadavky na území plynoucí z vyšší územní dokumentace: Pro změnu č. 6 UPO jsou závazné Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, o jejichž vydání rozhodlo Zastupitelstvo Středočeského kraje dne 19. 12. 2011 usnesením č. 4–20/2011/ZK. ZÚR SK byly vydány formou opatření obecné povahy dne 7. 2. 2012. Dle § 187 odst. 3 stavebního zákona nahrazují ZÚR SK pořízené a schválené územní plány velkých územních celků. Zásady územního rozvoje nabyly účinnosti dne 22. února. 2012. Změna č. 6 je v souladu s tímto dokumentem a splňuje tyto požadavky:  vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Středočeského kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území.  Vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravních dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby.  Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: o zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; o ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; o zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel;


14


 Vytvářet podmínky pro stabilizace a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: o posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, o vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel, tedy zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavitelném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině, vyšší procento volné zeleně v zastavěném území; o intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace – vytvářet podmínky k vyššímu využívání existujícího potenciálu, zejména v oblastech:  poznávací a kongresové turistiky,  cykloturistiky rozvojem dálkových cyklostezek a cyklostezek v příměstském území hl. m. Prahy a dalších rozvojových oblastech,  vodní turistiky, zejména na řekách Sázavě a Berounce,  rekreace ve vazbě na vodní plochy, zejména na vodních nádržích ve středním Povltaví,  krátkodobé rekreace především nekomerčních forem, zejména v rozvojové oblasti Praha; o rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika); o na uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině, zajistit účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny a eliminujících erozní poškození; o na uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území; o rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje. Územím změny č. 6 ÚPO Kácov prochází nadregionální biokoridor K-78, na který navazuje lokální systém ÚSES. Pro tato území jsou stanoveny následující podmínky. ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) respektovat plochy a koridory pro biocentra a biokoridory ÚSES na regionální a nadregionální úrovni jako nezastavitelné s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny; b) stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES připouštět v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí, a zároveň nedojde k podstatnému snížení schopnosti bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině; c) při plánování a realizaci biocenter a biokoridorů ÚSES vycházet z požadavků stanovených specifickými oborovými dokumentacemi. ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

15


d) zpestřit vymezení regionálních a nadregionálních biocenter a biokoridorů v souladu s metodikou ÚSES a požadavky specifických oborových dokumentací tak, aby byly dodrženy jejich minimální parametry a zajištěna jejich funkčnost; e) zpestřit vymezení ochranných zón nadregionálních biokoridorů podle konkrétních geomorfologických a ekologických podmínek daného území tak, aby byly dodrženy prostorové parametry biokoridorů. Požadavky vyplývající z ÚAP Středočeského kraje: Správní území Kácova spadá dle RURU do mezilehlého prostoru mezi rozvojovými oblastmi respektive osami a perifériemi. Charakteristika:  Tato území v celku Středočeského kraje hrají významnou roli, protože kompenzují nároky kladené na území intenzivně využívané.  Tvoří krajinné i surovinové zázemí rozvojovým územím, slouží pro rekreaci a udržení přírodní stability.  Navzájem se velmi výrazně liší podle přírodních podmínek a polohy v rámci kraje. V severovýchodní polovině kraje převládají oblasti s dobrými až výbornými podmínkami pro zemědělství, v jihozápadní polovině pak jsou většinou velmi dobré podmínky pro rekreaci a cestovní ruch.  Vyvíjejí se pomaleji, a tedy s menším rizikem.  Krajina i sídla si zachovávají tradiční vzhled českého převážně venkovského prostředí. Podmínky pro příznivé životní prostředí:  Změnit disproporce v „přírodním pilíři“ - intenzivní zemědělskou výrobou a s těžbou štěrkopísků v nivách řek nebo vápenců v Českém krasu.  Rizikovým faktorem je nadměrná koncentrace individuální pobytové rekreace v chatách v některých oblastech, pozůstatek vývoje v minulé době.  Hygiena životního prostředí v těchto územích je v rámci kraje nadprůměrná, protože je zde méně zdrojů znečištění všech typů. Podmínky pro hospodářský rozvoj:  Podmínky pro hospodářský rozvoj mají tato území ztížené - vyšší procento obyvatel zaměstnaných v primárním sektoru – zemědělství, lesnictví, těžba apod. Pracovní síla je méně kvalifikovaná.  Centra osídlení v těchto částech kraje leží mimo hlavní dopravní tahy.  Posilování samostatnosti a vhodné specializace těchto území - využívání místních surovin, „malá ekonomika“ založená na vzájemné kooperaci místních producentů i odběratelů. Dále ve vhodných částech kraje rozvoj cestovního ruchu.  Zemědělství přizpůsobit změněným podmínkám a transformovat se na nové formy hospodaření (například ekozemědělství, produkce biomasy pro energetické účely, mimoprodukční funkce, agroturistika).  Pro hospodářský rozvoj území je důležitá také kooperace s rozvojovými územími. Pro to jsou významné tangenciální (nejvýznamnější jsou I/16, 1/18, I/38, II/101, II/125,...) či okružní (II/101) propojení středočeského prostoru. Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

16


Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel:  Obyvatelstvo je silně vázané na své bydliště, menší nabídka pracovních příležitostí a občanské vybavenosti, potřeba dojíždění do práce, škol i za službami.  Význam pro stabilizaci obyvatelstva má společenský život (spolky, sportovní kluby, zájmová společenství), který by měl být podporován i z vnějších zdrojů.  Index vývoje počtu obyvatel je převážně vyrovnaný (100), je třeba se obávat jeho poklesu.  Vzdělanost a kvalifikace pracovních sil je nižší, přičemž značná část kvalifikovaný vyjíždí, nebo se stěhuje za odpovídající prací do „exponovanějších“ oblastí. Je potřeba vytvářet podmínky pro zaměstnanost kvalifikované pracovní síly v těchto oblastech.  Pozitivní pro zachování sídlení struktury včetně malých sídel je rekreační využívání bytového fondu. Změna č. 6 je v souladu s tímto dokumentem a splňuje tyto požadavky:  Využít území s unikátním krajinným typem – výrazně údolní, říční ekofenomén.  Využít správního území jako oblasti se zvýšeným významem pro rekreaci a cestovní ruch.  Rozvíjet území přiměřeně pro rozvoj pracovních míst s tím, že v daném regionu jde pouze o jedno a ne hlavní funkční využití ploch.  Vzhledem ke snížení objemu zemědělské výroby snížit vysoké zornění půd zvláště na plochách ohrožených větrnou a vodní erozí ve prospěch zachování ekologické stability území a trvale zelených ploch.  Maximálně rozvíjet nedostatečnou technickou infrastrukturu (pitná voda, kanalizace, zemní plyn aj.), podmínkou budou nutné dotace kraje, státu.  Rozvíjet občanskou vybavenost a služby na úrovni místního střediska.  Umožnit různými formami pobídek a přípravou území jednoduché a výhodné podmínky pro obytnou a komerční zástavbu všem fyzickým a právnickým osobám. Limity a záměry vyplývající z UAP ORP Kutná Hora  Respektovat mimo památkově chráněné také významné historické stavby a stavební dominanty (uvedeno bez specifikace objektů a ploch).  Respektovat území s vyšší urbanistickou hodnotou (Kácov, obytná zástavba Malé Strany, uvedeno bez specifikace hodnot a důvodů v ÚAP ORP Kutná Hora).  Zapracovat do územní dokumentace přeložku komunikace II/125 – VPS D 109 na severní hranici k.ú. Kácov (mimo řešené území změny č. 6 ÚP).  Zachovat a rozvíjet cyklotrasy.  Nezasahovat a chránit evropsky významnou lokalitu Natura 2000 – Losinský potok (mimo řešené území změny č. 6 ÚP). Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

17


 Zaznamenané dvě území skládek, jejichž plochy jsou však již rekultivovány (dle provedeného průzkumu na místě a sdělení OÚ Kácov).  Lokalizovat podzemní el. vedení nespecifikované včetně trafostanice v Račiněvsi. Požadavky na další rozvoj území obce: Ve změně č. 6 ÚP obce Kácov jsou vymezeny plochy a trasy v katastrálním území Kácov v souladu s Politikou územního rozvoje ČR, ÚP VÚC Střední Polabí, RURU Středočeského kraje a ÚAP ORP Kutná Hora. Hlavní požadavky na doplnění ploch: 1)

Nové plochy pro venkovské bydlení se smíšenou funkcí a bydlení čisté.

2)

Plochy změny individuální rekreace na bydlení.

3)

Plochy pro občanské vybavení veřejné infrastruktury, komerční a sportovní.

4)

Plochy pro výrobní smíšené (drobná a řemeslná výroba, skladování a lehký průmysl) podél komunikace II/125 na její východní straně v návaznosti na stávající plochy výroby.

5)

Plochy pro hromadnou rekreaci a sportovní plochy – využít přestavbové území areálu Lenka – Malá Strana.

6)

Golfové hřiště se zázemím přednostně na plochách zemědělského půdního fondu ohrožených vodní a větrnou erozí.

7)

Zapracovat do ÚP změnu nadřazeného systému ÚSES, tj. vedení nadregionálního biokoridoru NRBK – 78.

8)

Navrhnout a doplnit plochy a koridory systému lokálního ÚSES na území k.ú. Kácov včetně doplnění biocenter dle ÚAP Kutná Hora.

9)

Prověřit možnost druhého napojení Kácova na komunikaci II/125 na jižním předmostí Sázavy.

10)

Navrhnout ve východní části Kácova nový systém místních komunikací a zklidnit provoz na historické hlavní ulici (Jirsíkova ul.).

11)

Využít plochy přestavbového území Lenka (Malá Strana) také pro bydlení a veřejnou zeleň.

12)

Navrhnout systém zásobování pitnou vodou včetně vodojemu pro všechny zastavěné a zastavitelné části řešeného území.

13)

Navrhnout systém splaškové kanalizace pro všechny části řešeného území; ČOV neřešit jako novou stavbu, ale jako rozšíření stávající ČOV.

14)

Doplnit technickou a dopravní infrastrukturu v návaznosti dle potřeby na zastavěných a zastavitelných plochách.

15)

Zachovat stávající veřejná prostranství a veřejnou zeleň, v nově zastavitelných územích navrhnout další plochy.

16)

Nerozšiřovat individuální rekreační zástavbu.

17)

Při umísťování ploch respektovat záplavové území Sázavy; tyto plochy v okolí Kácova využít pro veřejnou zeleň a prostranství.

18)

Při návrhu ÚP plně respektovat plochy a objekty památkově chráněné i historickou zástavbu obce a významné objekty dle ÚAP Kutná Hora.


18


V zastavitelných plochách a v zastavěném území obce jsou zohledněny pozemky s platným územním rozhodnutím nebo stavebním povolením. Změnou č. 6 ÚP mohou být měněny nebo upraveny plochy funkčního využití dosud určené ve smyslu respektovat ÚAP Kutná Hora a požadavky obce na rozvoj a využití území. Návaznost na „Strategický plán rozvoje Městysu Kácov“: Změna č. 6 ÚPO je založena na komplexním doplnění rozvoje území dle platného ÚPO a změn č. 1, 2, 3, 4. Vychází přitom ze „Strategického plánu rozvoje Městysu Kácov“ (SPRM, schváleno 26.10.2011) a projednání směrů rozvoje území v rámci MAS Posázaví (25.11.2011). Zároveň plně respektuje zadání změny č. 6 ÚPO Kácov.

       

 

  

Hlavní směry rozvoje území: Zachování historické zástavby včetně kulturních památek v Kácově, Zlivi a Račíněvsi. Zachování všech veřejných prostor a zeleně (Kácov, Zliv), posílení jejich významu a doplnění nových veřejných prostor (včetně dětských hřišť) – Račíněves, Malá Strana. Zachování a podpora krajinného prostředí, jeho doplnění a úprava ploch tak, aby bylo zamezeno vodní a větrné erozi území. Zachování údolí a břehů Sázavy včetně porostů jako hlavního krajinotvorného prvku území. Využití potenciálu území pro rozvoj rekreace a turistiky spojené s doplněním rekreačních a sportovních ploch i ubytování. Oživení rozvoje Kácova jako místního centra území rozvojem občanské vybavenosti veřejné infrastruktury a komerční vybavenosti. Vytvořit plochy a podmínky pro vznik pracovních míst v Kácově různého druhu (služby, servisy, drobná a řemeslná výroba, lehký průmysl v odpovídajících kapacitách atp.). Rozvinout plochy pro obytnou zástavbu různých druhů a typů pro zvýšení atraktivnosti území, zlepšení skladby obyvatelstva, tj. zabránění odchodu mladších generací. Tento požadavek je podmíněn rozvojem pracovních příležitostí a občanské vybavenosti. Lépe využít dobré dopravní dostupnosti území (dálnice D1 a komunikace 2/125 Vlašim – Kolín, železnice Praha – Čerčany – Světlá nad Sázavou). Zásadně zlepšit technickou infrastrukturu městyse hlavně doplněním splaškové kanalizace v řešeném území, zkapacitnění stávající ČOV a vybudováním nového veřejného vodovodu pitné vody. V současné době chybí dostatečně rychlé a kapacitní datové sítě. Řešit využití místního „brownfield“ – bývalá tírna lnu Lenka. Nerozšiřovat individuální rekreační zástavbu.


19


2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE 2.1

Současný stav ŽP v ČR obecně

Současný stav (ke konci roku 2010): Každoročně je dle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a usnesení vlády č. 446 ze dne 17. srpna 1994 předkládána Zpráva o životním prostředí České republiky ke schválení vládě České republiky a následně předkládána k projednání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ČR. Jedná se o komplexní hodnotící dokument posuzující stav životního prostředí v ČR, a to prostřednictvím 39 standardizovaných indikátorů. Poslední aktuální zpráva reflektuje stav životního prostředí v roce 2010. Za pozitivní přínosy a důsledky předchozího vývoje v oblasti životního prostředí v ČR lze považovat:  pokles energetické náročnosti hospodaření;  zvýšení podílu bezemisních zdrojů (jaderná energie a obnovitelné zdroje) na výrobě elektřiny;  pokles emisí skleníkových plynů do ovzduší, snižující se zátěž ekosystémů okyselením;  snížení spotřeby vody v domácnostech a v průmyslu;  zvýšení podílu obyvatel připojených na kanalizaci zakončení čistírnou odpadních vod;  postupné zvyšování plochy přirozené obnovy lesů;  snížení spotřeby tuhých paliv;  rostoucí trend přepravních výkonů individuální automobilové dopravy a letecké dopravy se pozastavil;  dynamický rozvoj ekologicky obhospodařované zemědělské půdy na celkové ploše zemědělského půdního fondu (cíl stanovený Státní politikou životního prostředí ČR se podařilo naplnit);  snížení produkce odpadů, především nebezpečného odpadu, zvýšení podílu využitých odpadů, ČR patří v přepočtu na obyvatele k zemím s nejnižší roční produkcí komunálního odpadu. Oproti katastrofální situaci na konci 80. let došlo k zásadnímu zlepšení prakticky ve všech oblastech, kde to za období 20 let bylo možné. Stav většiny složek životního prostředí přesto není optimální a negativní vlivy stavu životního prostředí na fyzické a psychické zdraví lidí nejsou dosud zanedbatelné. Je nutno pokračovat v realizaci aktivních opatření k ochraně životního prostředí, přičemž prioritou bude ochrana přírody a krajiny a klimatického systému Země.


20


V současné době je snaha naplnit cíle Státní politiky životního prostředí (2004–2010), která vymezila konsensuální rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování vývoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje České republiky. Nově je zpracována Státní politika životního prostředí ČR 2011–2020, která vychází se stavu životního prostředí a jeho výhledu do roku 2020 a dále přihlíží k analýze dopadů evropské legislativy, přičemž byly zohledněny ty finančně nejnáročnější. Dokument má za úkol nastolit strategické směřování aktivit v oblasti životního prostředí v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém období a dále identifikovat potřeby pro financování projektů z fondů EU.

2.2

Současný stav ŽP v dotčeném území

Klima – klimatická charakteristika: Zájmové území se nachází podle klimatologického třídění ČSR (Quitt 1971) v klimatické oblasti MT 10 s následující charakteristikou: Oblast je charakterizována dlouhým létem, teplým a mírně suchým. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Krátká zima je mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Větrné poměry jsou charakterizovány převahou západních a severozápadních větrů, které sledují údolí Sázavy a souběžné terénní hřbety. Tabulka 1: Klimatická charakteristika oblasti Klimatické poměry Počet letních dnů Počet mrazových dnů v roce

MT 10 40 - 50 dnů 110 – 160 dnů

Počet ledových dnů

30 - 40 dnů

Průměrná teplota ledna

- 2 až – 3 °C

Průměrná teplota července

17 až 18 °C

Průměrná teplota dubna

7 až 8 °C

Průměrná teplota října Průměrný počet dnů v roce se srážkami většími než 1 mm Srážkový úhrn za vegetační období

7 až 8 °C

400 – 450 mm

Srážkový úhrn v zimním období

200 – 250 mm

Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných


100 –120 dnů

50 – 60 dnů 120 – 150 dnů 40 – 50 dnů

21


Zájmové území nepatří mezi oblasti uvedené v příloze č. 10 nařízení vlády č. 350/2002 Sb., ve kterých musí být dodržovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace (jedná se o území národních parků a chráněných krajinných oblastí, o území o nadmořské výšce 800 m n. m. a vyšší a o ostatní vybrané přírodní lesní oblasti každoročně publikované ve Věstníku MŽP). Podle údajů uvedených v textové části územního plánu obce Kácov je znečištění ovzduší v zájmovém území malé, příznivý je i rozptyl příměsí (v kategorii 4 - stupeň příznivý), intenzita a četnost místních teplotních inverzí je ve stupni 1 – 2 (nízká) a průměrný výskyt polétavého prachu je nižší než 25 mg/m3 ročně. Znečištění ovzduší nevytváří v zájmovém území taková omezení, která by limitovala jeho rozvoj. Voda a vodní hospodářství: Lokalita posuzovaného záměru spadá do mezinárodní oblasti povodí Labe, v případě oblastí povodí ČR se jedná o povodí Vltavy. Lokalita je odvodňována řekou Sázavou (ČHP 1-09-03-009) a jejím pravým přítokem Čestínským potokem (ČHP 1-09-03-012). Čestínský potok se do Sázavy vlévá ve vzdálenosti 300 m od plánovaného sportovního a rekreačního areálu. Řeka Sázava pramení jako Stružný potok zhruba 1 km severozápadně od Šindelového vrchu v nadmořské výšce 757 m, celková délka toku činí 225 km (z toho je 208,3 km sjízdných pro sportovní lodě) a vlévá se u Davle do Vltavy. Řešeným územím protéká jako střední tok v ř. km 86,0 – 93,0. Jedná se o významný vodní tok. Koryto toku má většinou přírodní charakter, kromě jezů v Kácově a pod Zliví. Sázava patří mezi toky vrchovinno-nížinné oblasti. V zimním a jarním období odteče nad 60% celoročního odtoku. Maxim dosahuje od února do dubna, což je způsobeno táním sněhu na Českomoravské vrchovině. Minimální průtoky má v letních a podzimních měsících. V červnu až v srpnu mohou hladinu zvýšit přívalové srážky. Sázava má stanoveno záplavové území. Čestínský potok – pravostranný přítok Sázavy, do Sázavy ústí v Kácově. Převažuje tok v korytě přírodním, pouze při ústí vodoteč protéká zastavěným územím. Na dolním toku je několik rybníčků (sádky) a výše po proudu jsou pak vlhké až mokré louky a mokřady. Potok nemá stanoveno záplavové území. Z hlediska ochrany vodních zdrojů se v zájmovém území nenachází žádné Chráněné území přirozené akumulace vod, ochranná pásma vodních zdrojů jsou na území obce dvě. Obě pásma spolu sousedí a tvoří 2. stupeň ochrany, dále rozlišeny na podkategorii a a b. Z hlediska nebezpečí povodní je většina území hodnocena jako území se zanedbatelným nebezpečím výskytu povodně, část území městyse Kácov se však nachází v rizikové zóně zaplavení stoletou vodou.


22


Obrázek 1: Hydrologická mapa, výřezm 1: 20 000 (http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=vtu&)

Obrázek 2: Záplavové území stoleté vody Zdroj: http://www.dibavod.cz/70/prohlizecka-zaplavovych-uzemi.html

Ochranné pásmo vodního zdroje stupně IIb Ochranné pásmo vodního zdroje stupně IIb

Obrázek 3: Ochranná pásma vodních zdrojů v okolí plánovaného záměru, 1:10 000 (http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=pit&) Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

23


Horninové prostředí: Geomorfologické poměry území: Zájmové území se nachází v geomorfologickém systému Hercynském, provincii Česká vysočina. Regionální členění reliéfů ukazuje následující přehled: Subprovincie: Oblast: Celek: Podcelek:

Česko-moravská soustava Středočeská pahorkatina Vlašimská pahorkatina Mladovožická pahorkatina (okrsek Kácovská pahorkatina) Světelská pahorkatina (okrsek Čestínská pahorkatina)

Kácovská pahorkatina je členitá pahorkatina v povodí Sázavy, sázavské Blanice a Želivky; na moldanubických pararulách s amfibolity; silně rozčleněný denudační reliéf s výraznými strukturními hřbety, suky, odlehlíky a s hluboce zaříznutými údolími hlavních toků (v daném případě Sázavy a přítoků), s četnými zaklesnutými meandry. 4.-5. vegetační stupeň, pahorkatina středně zalesněná smrkovými a smíšenými listnatými porosty s příměsí borovice a modřínu. Čestínská pahorkatina je členitá pahorkatina s povrchem skloněným od S k J a složená převážně z rul; plochý povrch je rozřezaný údolími pravých přítoků Sázavy; 4.-5. vegetační stupeň; pahorkatina středně zalesněná smíšenými listnatými a smrkovými porosty s příměsí borovice a modřínu. Zájmové území lze charakterizovat jako členitou pahorkatinu. Specifickým znakem území je přítomnost hlubokého říčního údolí Sázavy se skalními výchozy na nárazových stranách meandrů a s povlovnými svahy na protějších klidových částech meandrů. Nadmořská výška v území se pohybuje mezi 300 – 420 m n.m.. Nejvyšším bodem je zalesněný vrch Klenka (471 m) východně od Zlivi, nejnižším bodem je místo, kde opouští Sázava řešené území.

Obrázek 4: Geologická mapa zájmové území, výřez 1:50 000 Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A. http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50 zj&y=704546&x=1083366&s=1

24


Geologické a půdní poměry území: Z geologického hlediska je toto území budováno metamorfovanou horninou pararula s obdobím vzniku v paleozoiku až proterozoiku. S geologickým podložím souvisí i limitující faktor ovlivňující možnost rozvoje obcí. Jedná se o tzv. radonové riziko, což je míra pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového indexu podloží proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m -3 v existujících objektech. Zároveň indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů. V zájmovém území je dle map radonového indexu (mají orientační charakter) indikován střední radonový index. V zájmovém území se na výše zmíněných břidlicích vytvořily převážně kambizemě modální. Jedná se o středně hluboké, středně těžké půdy s těžší spodinou, jejichž humózní horizont má jílovitohlinité zrnitostní složení, často s jemně písčitou příměsí a šedohnědou místy světle hnědou barvu. V celém profilu jsou hojně obsaženy úlomky podložních hornin. Přírodní zdroje – ložiska nerostných surovin Zájmové území nezasahuje, dle mapového serveru České geologické služby, do žádného ložiska přírodního zdroje. Ani v nejbližším okolí se dobývací prostor a ložisko výhradní plocha nenacházejí.

Pedologické podmínky Půdy odpovídají matečnému substrátu. Na svahovinách kyselých metamorfik převládají velké asociace kambizemí typických (kyselých i nasycených). Kromě kambizemí a pseudoglejů se se podél Čestínského potoka vytvořily typické (zbahnělé organozemní) gleje. Typické a kambizemní rankery se vyskytují na skalních výchozech a skeletovitých zvětralinách a rendziny se vyskytují střídavě s kambizeměmi (rankerovou, typickou i pseudoglejovou) na svazích v údolí Sázavy. Nivní půdy fluvizemě se vyskytují v nivě Sázavy. Ochrana přírody – zvláště chráněná území: Zvláštní ochrana přírody vychází ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a navazujících vyhlášek. Zákon rozeznává velkoplošná (národní park a chráněná krajinná oblast) a maloplošná (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka) zvláště chráněná území. Na území obce se žádné z těchto chráněných území nenachází. V nejbližším okolí lze nalézt dvě maloplošná zvláště chráněná území. Jedná se o přírodní rezervaci Štěpánovský potok ve vzdálenosti cca 4 km jihozápadně a přírodní památku Na Stříbrné od Kácova vzdálená 8 km severně. PR Štěpánovský potok je zachovalý vodní ekosystém odpovídající pstruhovému pásmu s výskytem chráněných a ohrožených druhů - mihule potoční o rozloze 19 ha v nadmořské výšce 320— Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

25


357 m n. m. Vyhlášená byla v roce 1993. V horní části je rezervace omezena pouze na samotné koryto Štěpánovského potoka, ale od místa, kde se potok přibližuje k dálnici D1, se chráněné území rozšiřuje na celou údolní nivu v šíři několika desítek metrů. PP Na Stříbrné byla vyhlášena v roce 1972 a nachází se u obce Český Šternberk. Důvodem ochrany je lokalita lýkovce jedovatého. Rozloha území je 4,82 ha a leží v nadmořské výšce 320–382 m n. m. Zmíněná území se nachází v dostatečné vzdálenosti od záměrů řešených návrhem zadání změny č. 6 ÚP obce Kácov, z čehož vyplývá, že nebudou budoucí realizací záměru ohrožena. PP Na Stříbrné

PR Štěpánovský potok

Obrázek 5: Ochrana přírody – maloplošná chráněná území v blízkosti Kácova

Ochrana přírody – území soustavy NATURA 2000: Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území EU. Česká republika sjednotila národní ochranu přírody s právními předpisy EU z důvodu svého členství v EU. Nejdůležitějšími právními předpisy EU v oblasti ochrany přírody jsou: 1) Směrnice Rady 79/409/EHS z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků („směrnice o ptácích“)


26


2) Směrnice Rady 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“).

Na území obce se nachází evropsky významná lokalita Losinský potok. EVL Losinský potok (CZ0213042) byla vyhlášena Nařízením vlády 132/2005 Sb. na území o rozloze 0,6669 ha a nachází v severní části obce. Jedná se o poměrně hluboké údolí potoka v kopcovitém terénu s přirozeně meandrujícím potok o šířce 2-4 m s členitým dnem, na dně koryta se vytváří dostatek jemných bahnito-písčitých náplavů pro život mihule potoční. Právě ta je předmětem ochrany této lokality. Lokalita se nachází v nadmořské výšce 327 - 369 m n. m. Tok je lemován přirozenými břehovými porosty, z ryb zde žije pstruh obecný (Salmo trutta), jelec tloušť (Leuciscus cephalus), okoun říční (Perca fluviatilis) a vranka obecná (Cottus gobio). Žádná z navrhovaných změn využití území není situována na území uvedené evropsky významné lokality či v její blízkosti. Předložený návrh změny územního plánu rovněž neobsahuje požadavky na rozvoj území, které by mohly významným způsobem ovlivnit složky životního prostředí na území výše zmíněné evropsky významné lokality. V rámci řešení nakládání s odpadními vodami je navrženo upravit kapacitu stávající čistírny odpadních vod, namísto původně zamýšleného vybudování nové. Recipientem přečištěných odpadních vod ze stávající ČOV je řeka Sázava.

EVL Losinský potok

Obrázek 6: NATURA 2000 v okolí plánovaného záměru 1:28 000 (http://mapy.nature.cz/mapinspire)

Níže na toku Sázavy (cca 9 km od Kácova) začíná území evropsky významné lokality CZ0213068 Dolní Sázava, která zahrnuje celý dolní tok řeky Sázavy od přítoku Blanice až po zaústění do Vltavy. EVL Dolní Sázava se rozprostírá na ploše 398 ha a chrání úsek řeky Sázavy a její náhony. Předmětem ochrany jsou hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus) a velevrub tupý (Unio crassus), druhy citlivé na znečištění vodního prostředí. Nepředpokládá se, že navržený způsob likvidace odpadních vod (s ohledem na odhadovanou potřebu kapacity ČOV pro potřeby městyse Kácov) by mohl mít významný dopad


27


na jakost vody v řece Sázavě a představoval významné riziko pro stav populace předmětů ochrany evropsky významné lokality Dolní Sázava. Jižně od řešeného území, přibližně 2 km jižně od Zlivi, se nachází další území evropsky významné lokality CZ0213076 Štěpánovský potok. Území zahrnuje dolní tok Štěpánovského potoka (od silnice č. 126 Trhový Štěpánov-Soutice) a Dalkovického potoka (levostranný přítok Štěpánovského potoka) až po jejich soutok se Sázavou. Štěpánovský potok se nachází v mělkém údolí. Dochází zde ke střídání mělkých kamenitých úseků s klidnějšími partiemi s jemnými náplavy. Předmětem ochrany je rovněž populace mihule potoční (Lampetra planeri). Záměry řešené změnou č. 6 ÚPO Kácov se tohoto chráněného území nedotýkají.

2.3

Pravděpodobný vývoj stavu ŽP bez provedení změny

Obecně lze říci, že na základě strategických cílů, formulovaných zejména ve Státní politice životního prostředí v ČR a ve Strategickém rámci udržitelného rozvoje ČR i v jiných dokumentech v oblasti životního prostředí, vývoj v oblasti životního prostředí a jeho ochrany v ČR směřuje zejména k následujícímu stavu a aktivitám:  snižování emisí skleníkových plynů;  existence a rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie, umožňujících podstatné snižování produkce skleníkových plynů;  rozvinutý systém centrálního zásobování teplem, který je z hlediska životního prostředí vhodnější než lokální vytápění, a plynofikace;  stabilizace snížené úrovně znečišťování (emise) i znečištění (imise) ovzduší;  pokračující nárůst počtu obyvatel napojených na veřejné kanalizace a počtu obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů;  dosažená dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého chemického stavu povrchových a podpovrchových vod a zajištění ochrany vod v chráněných územích;  dynamický rozvoj ekologického zemědělství;  snižovat ohrožení zemědělské a lesní půdy a hornin erozí;  omezení a regulace kontaminace a ostatní degradace půdy a hornin způsobenou lidskou činností;  při umísťování nových areálů snaha o upřednostnění brownfields před výstavbou na zelené louce;  plnit národní stropní limity od roku 2010 a snížit celkové emise SO 2, NOX, VOC, NH3, PM2,5 do roku 2020; udržet emise těžkých kovů a persistentních organických látek pod úrovni roku 1990 a dále je snižovat;  existence sítě zvláště chráněných území s různým stupněm ochrany, přijetí systému celoevropské sítě chráněných území Natura 2000 (evropsky významné lokality a ptačí oblasti);  projektování a vymezení ÚSES (na lokální, regionální a nadregionální úrovni) jako nástroje obecné ochrany přírody a krajiny;  zvyšující se počet a rozsah revitalizovaných říčních systémů; Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

28


 omezení a zmírnění dopadů fragmentace krajiny;  omezení úbytku původních druhů a přírodních stanovišť;  postupné mírné zvyšování výměry lesní půdy, mírné zvyšování podílu trvalých travních porostů a snižování výměry orné půdy;  postupný rozvoj systémů minimalizace vzniku odpadů, třídění odpadů a v rámci recyklace materiálové nebo aspoň energetické využití odpadů;  existenci stabilního právního a institucionálního rámce, ekonomických a dobrovolných nástrojů v oblasti ochrany životního prostředí;  přistoupení k většině celosvětových a regionálních environmentálních úmluv. Některé z těchto aktivit jsou určitým způsobem ve větší či menší míře zohledněny nebo zahrnuty do navržených cílů návrhu zadání změny č. 6 územního plánu obce Kácov. Jedná se především o aktivity, které působí pozitivním směrem – zlepšují stávající stav životního prostředí či řeší stávající problémy nebo nedostatky a závady v různých oblastech životního prostředí. Z konkrétních aktivit obsažených ve změně ÚP to jsou především:  obnova krajinných struktur projektováním a vymezením sítě ÚSES;  posílení ekologické stability krajiny zvyšováním výměry lesní půdy a trvalých travních porostů na úkor orné půdy;  snížení znečištění a eutrofizace povrchových vod spojeného s nárůstem počtu obyvatel připojených na veřejnou kanalizaci;  při umísťování nových areálů snaha o upřednostnění brownfields před výstavbou na zelené louce. V případě nerealizace Změny č. 6 ÚP by nebyly v obci Kácov vytvořeny podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit, především rozvoj sportovně rekreačního potenciálu území a trvalého bydlení, případně by, na základě stávajícího platného ÚP tento rozvoj probíhal omezeně. Stav jednotlivých složek životního prostředí by zůstal buď na stejné úrovni jako dnes nebo by se v některých aspektech případně zhoršoval. Územní rozvoj: Územní rozvoj postupně realizovaný (spíše minimalizovaný pouze v intencích stávajícího ÚP) bez schváleného koncepčního rozvojového dokumentu, který postihuje řešené území – rozvoj podnikatelských aktivit a trvalého bydlení, včetně dopadů na jednotlivé složky ŽP. Ochrana přírody: Ochrana přírody by byla na stávající úrovni, nebyly by prováděny zásahy do území při realizaci záměrů řešených změnou ÚP. Pokračovaly by problémy s erozí půdy na velkých převážně zemědělsky využívaných plochách. Nedocházelo by ke zvýšení doprovodných jevů – hluková a emisní zátěž v rámci realizace řešených záměrů, atd. Aby tyto doprovodné jevy nebyly negativní, musí být návrh každého záměru proveden citlivě s ohledem na ochranu složek životního prostředí a minimalizaci či kompenzaci případných nepříznivých vlivů.


29


3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY V návrhu zadání změny č. 6 územního plánu obce Kácov jsou navržena opatření pro rozvoj především podnikatelského prostředí a volnočasových aktivit a lokalit pro trvalé bydlení s konkrétní lokalizací v území, také jsou navrženy lokality pro občanskou vybavenost a veřejnou zeleň. Realizace budoucích konkrétních aktivit a projektů, jež budou naplňovat navržená opatření, by mohla v některých případech ovlivnit následující složky životního prostředí:     

přírodu (biotu) a krajinu; půdu – ZPF, les – PUPFL; socioekonomické vlivy; hlukovou situaci v území; odpadové hospodářství.

Pro potřeby zjištění stávajícího stavu přírody v území byl v roce 2009 zpracován přírodovědný průzkum území (RNDr. Merta, Ph.D. a kol.). Zadáním tohoto průzkumu bylo získat terénní údaje o přírodních fenoménech území a upozornit na možné střety realizace záměru s požadavky ochrany přírody a krajiny. Hlavním cílem této práce bylo získat maximum informací o fauně a flóře zájmové lokality a předběžně zhodnotit potenciální vliv záměru na živou přírodu území. Tento výstup je jedním z podkladů pro hodnocení vlivů na životní prostředí (SEA, dále EIA). První terénní prohlídky lokality byly provedeny na přelomu měsíců říjen – listopad 2008, podrobné biologické průzkumy byly realizovány v období od počátku dubna do června roku 2009. V roce 2011 byly provedeny ověřovací terénní šetření. Tuto biologickou práci vnímáme jako vstupní a může být průběžně doplňována a zpřesňována v dalším procesu přípravy koncepce / záměru, včetně posuzování vlivů na ŽP, a to podle konkrétních návrhů staveb v území a aktuálních požadavků kompetentních orgánů státní správy či účastníků správních řízení. Půda: Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení na zábor zemědělského půdního fondu bylo provedeno ve smyslu:  zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;  vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR 10/1993 Sb;  metodického pokynu MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb;  Podkladem k vyhodnocení záboru ZPF byly údaje o struktuře ZPF dle údajů doplněných pořizovatelem. Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

30


Změna č. 6 se týká jčásti správního území obce Kácov, tj. k.ú. Kácov. Velká část změn se týká zejména upřesnění ploch pro bydlení a pro golfové hřiště a jeho provozně technické zázemí. Dále je změnou ÚP upřesněna dopravní infrastruktura, plochy lesa a zemědělské plochy, upřesněno je vymezení lokálního územního systému ekologické stability. Přehled – viz následující tab.:


31


ZÁBOR ZPF PODLE JEDNOTLIVÝCH KULTUR (ha)

LOKALITY ZPŮSOB VYUŽITÍ PLOCHY

CELKOVÝ ZÁBOR ZPF (ha)

ORNÁ PŮDA

PLOCHY BYDLENÍ CELKEM

14,03

11,30

0,00

0,00

0,00

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ CELKEM

5,50

5,45

0,00

0,00

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ CELKEM

2,76

2,38

0,00

PLOCHY A KORIDORY DOPR. INFRASTR. CELKEM

6,78

6,08

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ CELKEM

0,77

PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ CELKEM

ZÁBOR ZPF PODLE TŘÍD OCHRANY (ha)

TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY

I.

II.

III.

IV.

V.

INVESTICE DO PŮDY (ha)

0,00

2,73

0,00

12,72

0,00

0,06

1,25

0,51

0,00

0,00

0,05

0,00

4,22

0,00

1,28

0,00

0,10

0,00

0,00

0,00

0,38

0,00

2,76

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,70

0,00

5,52

0,00

0,71

0,57

0,00

0,77

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,77

0,00

0,98

0,00

0,00

2,70

2,70

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

2,70

0,00

0,00

0,00

0,00

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTR. CELKEM

0,15

0,08

0,00

0,00

0,00

0,00

0,07

0,00

0,15

0,00

0,00

0,00

0,00

PLOCHY VEŘEJNÉ INFRASTR. CELKEM

0,95

0,95

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,82

0,00

0,00

0,13

0,00

PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPOD. CELKEM

4,17

2,98

0,00

0,00

0,00

0,00

1,19

0,00

3,80

0,00

0,37

0,00

0,00

PLOCHY SPECIFICKÉ (GOLF) CELKEM

34,39

17,64

0,00

0,00

0,00

0,00

16,75

0,00

29,33

0,00

2,15

2,91

0,00

ZÁBOR ZPF CELKEM

72,20

50,33

0,00

0,00

0,00

0,00

21,87

0,00

62,79

0,00

5,55

4,86

0,61


OVOCNÉ CHMELNICE VINICE ZAHRADY SADY

32


Celkový přehled předpokládaných záborů ZPF: Plochy

ha

Bydlení Smíšené rekreační a obytné Občanské vybavení Dopravní a technická infrastruktura Smíšené, výrobní a skladové Veřejná prostranství Vodní a vodohospodářské Veřejná a ochranná zeleň Plochy specifické (golfové hřiště) Celkem

14,03 5,50 2,76 6,93 3,47 0,95 4,17 1,97 32,42 72,20

Podíl z celkové plochy v % 20,46 8,02 4,02 10,10 5,06 1,39 6,08 2,83 47,28 100 %

Z uvedeného přehledu vyplývá největší zábor pro golfové hřiště (skoro 50 %), což je z hlediska podpory krajinotvorných funkcí vyhovující, protože tyto plochy zůstanou zelenými plochami, částečně přírodními. Jejich zatravněním a osázením zelení dojde k zamezení vodní a větrné eroze a spolu s navrženými vodními nádržemi (cca 6 % plochy) budou sloužit i pro retenci vod v krajině. Druhým největším záborem jsou plochy obytné (cca 20 %) a k tomu potřebné plochy pro dopravu a technickou infrastrukturu (cca 10 %). Pro plochy veřejné zeleně a veřejných prostranství je navrženo cca 3 % ploch záboru, ale část ploch veřejných a zeleně se nachází na plochách ÚPO místo jiných funkcí (bydlení, smíšené plochy). Pro výrobní plochy je navrženo 5 % ploch záborů. Přehled předpokládaných záborů ZPF dle třídy ochrany: Třída ochrany

ha

I. II. III. IV. V. Celkem

0 62,79 0 5,55 4,86 72,20

Podíl z celkové plochy v% 0 85,6 0 7,7 6,7 100 %

Podíl ploch II. třídy ochrany je vysoký, ale je třeba poukázat na skutečnost, že cca 67 % až 70 % z těchto ploch jsou ohroženy vodní a větrnou erozí, tzn. že jsou narušeny a nemají už takovou hodnotu nebo jsou v záplavovém území Sázavy, kde jsou ohroženy i 5-ti až 20-ti letými záplavami (viz výkres 2.1 Koordinační výkres – dokumentace změny č. 6 ÚPO Kácov). Rozsah a povaha změnou ÚP navrhovaných změn ve funkčním využití území negeneruje požadavky na opatření k zajištění ekologické stability krajiny. Součástí návrhu zadání změny je revidování sítě ÚSES a její nutné opětovné vymezení dle platných podkladů a stavu území. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem lze podle názoru posuzovatele na všech navržených plochách uvažovat s dalším urbanistickým rozvojem, z hlediska co možná nejmenších důsledků na zemědělský půdní fond. Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

33


Pozemky určené k plnění funkcí lesa: Řešené území leží v přírodní lesní oblasti č. 10 – Středočeská pahorkatina. Z typologického hlediska byla většina zájmového území zařazena do lesního typu 3S = svěží dubová bučina. Dále se zde vyskytuje lesní typ 3K6 = kyselá dubová bučina, ojediněle je zde i lesní typ 3D = obohacená dubová bučina. V dílci B převažuje lesní typ 2S = svěží buková doubrava. Pozemky, které jsou určeny k rekreačnímu využití včetně ploch golfu byly převedeny z kategorie lesa hospodářského do kategorie lesa zvláštního určení – příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí schvalovacím výměrem Krajského úřadu Středočeského kraje 23.4.2012 (č.j. 069146/2012/KUSK). Většina lesních pozemků v řešeném území v oblasti vrcholu Klenka byla zasažena větrnou kalamitou a v několika minulých letech byla teprve znovu zalesněna. Jedná se tedy vesměs o nízký věkový stupeň porostů (1 – 10 let). Zastoupení nově vysazených druhů dřevin tvoří převážně smrk – 60 %, dub zimní – 20 %, borovice – 10 %, bude, modřín, bříza. Starší věková kategorie porostů (do 40 let) je jen na několika okrajových místech – smrk, borovice, lípa, bříza, modřín. V úzkém pásu, v severozápadní části zůstal starý porost (80 – 100 let) tvořený smrkem a z části borovicí. Jižněji položený lesní pozemek (Na Vejrovkách) zahrnuje celkově starší porosty. Nová mladá výsadba je pouze na východním okraji porostu – skupina 1 (borovice – 75 %, smrk – 20 %, dub – 5 %). Většinu porostu tvoří 40 let stará bříza s podrostem dubu, klenu a osiky a skupina 8 – 80ti letý porost – borovice – 75 %, smrk – 15 %, bříza – 10 % s vtroušeným dubem, habrem, lípou, třešní, borovicí černou. Na spodním okraji je malá skupina borovice v mýtním věku, která bude vytěžena a znovu zalesněna borovicí a dubem. Lesy na předmětném území v severní části byly zcela rozvráceny opakujícími se velkoplošnými polomy. Kalamitní holiny jsou sice již zalesněny, ale jedná se o dosud nezajištěné kultury, kterým nebyla po výsadbě věnována náležitá péče, v důsledku toho je třeba nadále provádět vylepšování a ochranu kultur. Terén je místy obtížně průchodný díky zbytkům po těžbě a pomístným vývratům. V souvislosti s polomy jsou i skupiny nastávající kmenoviny prořídlé a pěstebně zanedbané. Zábor PUPFL: Návrh záborů je uvažován v minimální míře v méně hodnotných prostorech a to pouze v rekreačních lesích. Náhradou bude provedena výsadba nového lesa NL 1. Jedná se hlavně o zanedbané lesní plochy, místy přehuštěné nebo nedostatečně udržované. Způsob využití půdy RG 5/6a Plochy golfu

Celkové výměry (ha)

RG 5/7 Plochy golfu 0,99 RG 5/8 Plochy golfu RG 7/13b Plochy golfu

Pozemek č. Část 2802 Část 2802 Část 2804 Část 2804 Část 2755 Část 2760 Část 2893

Výměra (ha) 0,63 0,01 0,13 0,01 0,08 0,02 0,11

Celkový zábor PUPFL je 0,99 ha.


34


Náhradní výsadba: Důvodem navržení zalesnění části pozemků v oblasti „U topolu“ je náhrada za plochy záborů pro golf. Místo bylo vybráno s ohledem na návaznost na stávající les a z hlediska krajinných návazností. Les je navržen jako hospodářský, ale jeho funkce bude hlavně krajinotvorná. Náhradní výsadba na plochách NL 1 k.ú. Kácov: Číslo parcely Část 2683 Část 2995 Část 2684

Stávající kultura Trvale travní porost Ostatní plocha Trvale travní porost

celkem

ha 0,07

BPEJ 5.29.54 5.29.11 -

Třída ochrany V. II. -

0,01

5.29.11

II.

0,93

1,01 ha

Návrh dřevinné skladby: Při návrhu konkrétního zastoupení dřevin se vycházelo z přirozené druhové skladby stanovené pro příslušný lesní typ (LT) v sousedícím lesním porostu. LT = 3S = svěží dubová bučina – přirozená druhová skladba u tohoto lesního typu je buk 50 – 60 %, dub 30 – 40 %, lípa 20 %, habr 10 %, jedle. Hospodářský soubor v sousedních porostech byl stanoven HS 43 – hospodářství kyselých stanovišť středních poloh. Podle rámcového vymezení cílových hospodářských souborů jsou zde doporučeny jako základní dřevina – BO, jako meliorační a zpevňující dřeviny – BK, LP, DB, JD, HB, přimíšené a vtroušené – SM, MD, BŘ, VJ. Konečný výběr druhů dřevin byl uzpůsoben konkrétním podmínkám na zájmové lokalitě. K zalesnění byly navrženy následující dřeviny v tomto procentickém zastoupení: dub – 50 %, buk – 30 %, lípa – 15 %, javor 5 %. Pokud se bude ZPF převádět do PUPFL, lze tak učinit pouze se souhlasem orgánu ochrany ZPF, orgánu ochrany přírody a krajiny a na základě rozhodnutí vydaného stavebním úřadem (rozhodnutí o využití území) a rozhodnutí orgánu státní správy lesů (SSL) o prohlášení daného pozemku za PUPFL. Po právní stránce je převod ZPF na lesní pozemek (PUPFL) značně složitý proces, který obsahuje více správních řízení. Pozemky prohlášené za PUPFL musí být pak do dvou let od nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení za PUPFL zalesněny stanovištně a geneticky vhodnými dřevinami v souladu se zalesňovacím projektem a lesní porosty na nich zajištěny do 7 let od prohlášení za PUPFL. Pozemky prohlášené za PUPFL budou významným krajinným prvkem ze zákona. Znečištění půdy: Ke kontaminaci půd vlivem koncepce může dojít v průběhu výstavby záměrů na jednotlivých funkčních plochách, provozem na pozemních komunikacích, případně haváriemi spojenými s únikem nebezpečných látek. Riziko vznikající v průběhu výstavby se soustřeďuje do prostoru staveniště (znečišťování půd povrchovými splachy z prostoru staveniště, uniklými oleji, případně ropnými produkty). Ke znečištění půdy může dojít při zemních pracích, případně při další manipulaci únikem pohonných a mazacích látek. Toto riziko lze minimalizovat zabezpečením strojů proti úniku ropných látek, preventivní pravidelnou údržbou veškeré mechanizace, modernizací strojového parku a dodržováním Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

35


bezpečnostních opatření při manipulaci se škodlivými a nebezpečnými látkami. Obecně lze konstatovat, že při dodržení všech aktuálně platných zákonů, nařízení a předpisů týkajících se ochrany životního prostředí je toto riziko minimální. V okolí nově navržených komunikací nelze ve fázi provozu vyloučit riziko kontaminace zemin, zejména těžkými kovy, chloridy a ropnými látkami šířícími se do okolí ve formě roztoků, aerosolů, jemných pevných částic a směsí plynů. Havárie a úniky nebezpečných látek z provozu komunikací, ale i z provozu záměrů na funkčních plochách pro výrobu, sklady a smíšených výrobních plochách, lze považovat za potencionálně významné nebezpečí pro okolní pozemky i pro vzdálenější okolí těchto funkčních ploch. Minimalizace těchto rizik musí být zabezpečena sledováním a stanovením podmínek pro přepravu a manipulaci s nebezpečnými náklady a vytvořením havarijních plánů pro konkrétní záměry, které budou umisťovány na plochách s potencionálním rizikem vzniku havárií. Potenciální přirozená vegetace a fytogeografická diferenciace: Potenciální přirozená vegetace: Podle mapy potenciální přirozené vegetace Geoportálu INSPIRE by zájmové území pokrývala biková a/nebo jedlová doubrava. Tento typ sdružuje acidofilní bikové a jedlové doubravy blízkého druhového složení a obdobných stanovištních poměrů. Nachází se na různých formách reliéfu. Biková doubrava s dominantním dubem zimním (Quercus petraea) se vyznačuje slabší příměsí až absencí méně či více náročných listnáčů – břízy bílé (Betula alba), habru obecného (Carpinus betulus), buku lesního (Fagus sylvatica), jeřábu obecného (Sorbus aucuparia), lípy srdčité (Tilia cordata), na sušších stanovištích i s přirozenou příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris).

Obrázek 7: Potencionální přirozená vegetace http://geoportal.gov.cz/web/guest/map


36


Fytogeografická diferenciace: Regionálně fytogeografické členění Československé republiky (Botanický ústav ČSAV 1987) řadí území do fytogeografické oblasti mezofytikum, fytogeografického obvodu českomoravské mezofytikum, fytogeografického okrsku 41 Střední Povltaví.

Obrázek 8: Fytogeografické členění ČR (http://geoportal.gov.cz/web/guest/map) Aktuální vegetace: V průběhu průzkumu, zaměřeného na zjištění celkového charakteru flóry a vegetace a výskyt ochranářsky významných druhů a společenstev, bylo zjištěno celkem 183 druhů cévnatých rostlin. Jediný zjištěný taxon - vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) náleží mezi druhy zvláště chráněné v kategorii ohrožených druhů. K dalším zajímavým nálezům patří jalovec obecný (Juniperus communis), jež náleží do kategorie C3 červeného seznamu ohrožené květeny ČR a kostřava sivá (Festuca pallens) a chrpa modrá (Centaurea cyanus), které náleží do kategorie C4 červeného seznamu. Vegetace sledovaného území je z velké části převážně ochranářsky bezcennými polními kulturami, úhory a intenzivně obhospodařovanými loukami. Vegetace plevelů polí zahrnuje mimo výskyt chrpy modré (Centaurea cyanus) pouze běžné druhy, jako je např. kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) či heřmánkovec přímořský (Tripleurospermum inodorum). Hojně jsou zde zastoupeny v nedávné minulosti přeorané louky či nedávno osetá pole (např. seg. 10). Vegetace přítomná na těchto biotopech je druhově dosti ochuzená a zahrnuje jen nejběžnější druhy vyšších rostlin. Nejrozšířenějším typem travinné vegetace jsou mezofilní ovsíkové louky (svaz Arrhenatherion), zachované v rozdílné kvalitě. Menší louky se zachovanou porostní strukturou a charakteristickým druhovým složením se nachází zejména v seg. 1, 2 a 7. Charakteristickými druhy těchto luk je vedle dominantního ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius) medyněk vlnatý (Holcus lanatus), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), kostřava červená (Festuca rubra), psineček obecný (Agrostis capillaris) či tomka vonná (Anthoxanthum odoratum). Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

37


Významným biotopem jsou skalní výchozy nad řekou Sázavou. Vzhledem k invazi trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) je charakter vegetace značně ochuzen a degradován. Naleznou se zde však skalky se zastoupením celé řady význačných druhů jako např. kostřava sivá (Festuca pallens) C4, strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica) - C4, tařice skalní (Aurinia saxatilis) - C4, válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), smolnička obecná (Lychnis viscaria), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), řeřišník písečný (Cardaminopsis arenosa) či sleziník severní (Asplenium septentrionale). Většinu lesní vegetace zaujímají kulturní porosty borovice lesní, smrku ztepilého a modřínu opadavého (hospodářské lesy) s nízkou botanickou hodnotou. Na svazích nad řekou došlo místy k invazi akátu, což mělo za následek degradaci přítomné vegetace. Nalezneme zde také sukcesně nestabilní porosty s dominancí náletu břízy bělokoré (Betula pendula), topolu osiky (Populus tremula) a borovice (Pinus sylvestris). Na břehu řeky Sázavy se nachází velmi rozvolněný porost vrby křehké (Salix fragilis), olše lepkavé (Alnus glutinosa) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) s podrostem vrby košíkářské (Salix viminalis). Poříční rákosiny tvoří povětšinou porosty chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), ostřice Buekovy (Carex buekii) a zblochanu vodního (Glyceria maxima). Fauna: Obojživelníci a plazi: Obojživelníci patří obecně ke skupinám s nízkým zastoupením v rámci zájmového území. Příčinou je absence stojatých vod, jež slouží žabám a čolkům k rozmnožování. Vodní nádrže typu rybníků se nachází při severním okraji zájmového území (údolí Čestínského potoka), kde byl během průzkumu registrován z obojživelníků pouze skokan zelený (Pelophylax esculentus). Přítomnost obojživelníků v zájmovém území kolem obce Zliv není vyloučena v rámci pravidelných migrací mezi terestrickými a vodními biotopy. V území byl zjištěn výskyt dvou běžnějších druhů plazů. Užovka obojková (Natrix natrix) byla opakovaně pozorována na březích řeky Sázavy, jež ji slouží jako stálý biotop. Ještěrka obecná (Lacerta agilis) byla nacházena na teplejších stanovištích území, jako jsou meze, polní cesty, staré kamenné zídky, násypy železničních tratí apod. Ještěrka patří v území k poměrně hojným živočichům. Mezi vzácnější plazy území patří užovka hladká (Coronella austriaca), jež v území vyhledává teplejší a slunná stanoviště, zejména na svazích Sázavy. Vzhledem k charakteru sázavského údolí není vyloučen ani výskyt užovky podplamaté (Natrix tessellata), která zde historicky žila. Recentní výskyt druhu na tomto úseku Sázavy však prozatím nebyl prokázán (Mikátová et al. 2001). Vodní bezobratlí, ryby: Nejvýznamnějším tokem území je řeka Sázava. Úsek protékající kolem Zlivi náleží k jejímu střednímu toku. Koryto řeky zde má přirozený charakter (bez významných úprav) a meandruje v poměrně hlubokém údolí s příkrými svahy. Proudné poměry řeky jsou však značně ovlivněny četnými jezy, které snižují rychlost proudění a eliminují plochu peřejnatých partií, jež jsou významné pro existenci původní říční fauny. Vysoký jez se nachází pod zámkem v Kácově, další cca 4 km výše proti proudu (Střechov nad Sázavou). V proudných partiích Sázavy tvoří jádro společenstva zoobentosu (bezobratlí dna) larvy hmyzu. Mezi početní dominanty zde patří jepice rodu Baetis a Ephemerella, Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

38


chrostíci druhu Hydropsyche angustipennis a Brychycentrus subnubilus, larvy motýlice lesklé (Calopteryx splendens), dále larvy muchniček (Simuliidae) a pakomárů (Chironomidae). Z permanentní fauny byly průzkumem zjištěny pijavice druhu Erpobdella octoculata a Helobdella stagnailis, blíže neurčení zástupci maloštětinatých červů (Oligochaeta) a vodní mlž škeble říční (Anadonta anatina). Zjištěné společenstvo indikuje saprobní poměry na úrovni střední až horší β- mezosaprobity. Specializovaný výzkum ryb v řece nebyl prováděn, byla však použita data z rybářských statistik (Kocourek 2006). Z dostupných údajů je zřejmé, že zájmový úsek Sázavy náleží k parmovému pásmu toků, avšak s převažujícím sekundárním cejnovým pásmem, vytvořeným vlivem přítomnosti jezů (vzdutí vody). Zájmový úsek řeky u Zlivi náleží k mimopstruhovému revíru Sázava 7 (číslo revíru 411 078), na kterém hospodaří MO ČRS Kácov. Nejčastěji lovenou rybou je zde cejn velký a kapr obecný, dále jsou hojně loveny tloušť obecný, štika obecná, candát obecný a úhoř říční. Z původních říčních ryb jsou pravidelně chytány podoustev říční, parma obecná a bolen dravý. Z vzácnějších druhů ryb, jež nejsou cíleně loveny sportovními rybáři, je pravděpodobný výskyt hořavky duhové. Ptáci: Avifauna území je tvořena směsí druhů sekundárního bezlesí, druhů vázaných do blízkosti lidských sídel a druhů lesních. V rámci ornitologického průzkumu území zde bylo zjištěno celkem 75 druhů ptáků. U větší části z nich se předpokládá, že v území mohou také hnízdit. Jádro zdejší ornitofauny tvoří běžnější druhy kulturní krajiny (lesů i bezlesí). Nejchudším biotopem jsou z pohledu ptáků logicky pole, následovaná kulturními lesy. Mezi hodnotnější stanoviště ptáků je nutno počítat louky s rozptýlenou zelení, břehové porosty podél řeky Sázavy a také přechodová (ekotonální) stanoviště na rozhraní lesa a louky a také meze. Ze zákonem chráněných ptáků bylo zjištěno celkem 8 druhů, jejichž nálezy jsou specifikovány v následujícím textu. včelojed lesní (Pernis apivorus) – silně ohrožený druh Včelojed byl pozorován jedinkrát při lovu v lesních porostech východní části zájmového území. Možnost hnízdění včelojedů ve zdejších lesích větší rozlohy není vyloučena. krahujec obecný (Accipiter nisus) – silně ohrožený druh Krahujec byl opakovaně pozorován při okraji lesů ve východní části území. Jeho hnízdění zde nebylo potvrzeno, ale s ohledem na charakter biotopů jej není možno vyloučit. koroptev polní (Perdix perdix) - ohrožený druh Akustické projevy koroptví byly opakovaně zaznamenány na nezarostlých lučních mezích, výjimečně též na poli. Předpokládá se, že v celém území letos hnízdily a vyváděly svá mláďata dva páry koroptví. křepelka polní (Coturnix coturnix) - ohrožený druh Akustické projevy křepelek byly zaznamenány na polích západně od Zlivi, méně často též na okraji luk východně od obce. Hnízdní početnost je odhadována na 1 – 2 páry. rorýs obecný (Apus apus) - ohrožený druh Rorýsi byli opakovaně pozorováni při přeletu území, ke kterému jinak nemají žádnou stanovištní (hnízdní) vazbu. ledňáček říční (Alcedo atthis) - silně ohrožený druh Ledňáček říční byl několikrát pozorován na přeletu a při lovu nad řekou Sázavou. Jeho hnízdiště v území nebylo nalezeno.


39


vlaštovka obecná (Hirundo rustica) - ohrožený druh Vlaštovky byly opakovaně pozorovány v zastavěné části obce Zliv. Jejich hnízdiště jsou situována zejména do hospodářských budov). ťuhýk obecný (Lanius collurio) - ohrožený druh Ťuhýk obecný byl v území výjimečně pozorován na keřích lučních mezí a pastvin s přítomností rozptýlené zeleně. krkavec velký Corvus corax - ohrožený druh Krkavec velký byl pozorován opakovaně při přeletu území, ve kterém však s velkou pravděpodobností nehnízdí. Celkově lze shrnout, že zájmové území u Zlivi je z ornitologického hlediska druhově průměrnou lokalitou. Diverzita ptáků zde odpovídá nabídce stanovišť a stupněm jejich přírodní zachovalosti. Většina zjištěných druhů náleží k běžným zástupcům kulturní krajiny. Mezi ornitologicky nejcennější části území patří údolí řeky Sázavy (louky a břehové porosty), luční meze a ekotonální stanoviště na rozhraní louka – les. Savci: Cílený průzkum savců nebyl prováděn. Přesto byly na základě přímého pozorování zvířat a nálezů jejich pobytových značek učiněny konkrétní závěry. Na pozemcích orné půdy a kulturních luk je společenstvo savců omezeno na běžné druhy kulturní krajiny. Zdejší zemní savci jsou generalisté, schopní života v odlesněné krajině s ostrůvky rozptýlené zeleně. Nejhojnější jsou drobní hlodavci, zejména hraboš polní (Microtus arvalis), který se zde vyskytuje prakticky plošně. V remízcích a v okolí křovin žije myšice křovinná (Apodemus sylvaticus) a také hryzec vodní (Arvicola terrestris). Hmyzožravci jsou zastoupeni ježkem východním (Erinaceus concolor), krtkem obecným (Talpa europaea), rejskem obecným (Sorex araneus) a rejskem malým (Sorex minutus). Jejich výskyt je vázán především na vlhčí biotopy, kde nacházejí dostatek potravy. Přítomny jsou i drobné lasicovité šelmy jako je lasice kolčava (Mustela nivalis). Z větších savců byl zaznamenán výskyt zajíce polního (Lepus europaeus), srnce obecného (Capreolus capreolus) a lišky obecné (Vulpes vulpes). Byl prokázán také výskyt prasete divokého (Sus scrofa). Z obligátních lesních druhů obývá zdejší lesní prosty pouze norník rudý (Clethrionomys glareolus). Pravděpodobný je také výskyt zástupců našich druhů plchů, i když průzkumem nebyla jejich přítomnost prokázána. Staré stromy s dostatkem dutin (zejména břehy Sázavy) mohou být také významné pro některé druhy netopýrů. Zájmový úsek řeky Sázavy je dle dostupných informací stanovištěm vydry říční (Lutra lutra). Ochrana přírody – ÚSES: Na základě srovnání přírodního (potenciálního) a současného stavu ekosystémů v krajině vymezujeme ekologicky významné segmenty, tvořící kostru ekologické stability. Trvalou existenci kostry ekologické stability je nutno zajistit legislativní ochranou jejich součástí. Ekologicky významné segmenty krajiny v krajině, tvoří skladebné prvky Územního systému ekologické stability. Územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES) je vymezován na základě zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Můžeme jej charakterizovat jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých, ekosystémů. Vychází z vymezení prvků kostry ekologické stability v krajině. Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

40


Prvky kostry ekologické stability v krajině, a především ekologicky významné segmenty krajiny utvářejí v rámci ÚSES tyto skladebné prvky:  biocentra;  biokoridory;  interakční prvky. Systém má rovněž svou hierarchickou úroveň, která odpovídá nárokům různých organismů. Rozlišujeme 3 úrovně:  lokální;  regionální;  nadregionální. Regionální a nadregionální ÚSES: Dle Generelu lokálního ÚSES a Plánu ÚSES pro k.ú. Kácov byl v dotčeném území vymezen nadregionální biokoridor v trase řeky Sázavy v šířkových parametrech regionálního biokoridoru. Biokoridor zahrnoval biotu vázanou na xerotermní stanovištní podmínky, biotu luhů a olšin a společenstva vázaná na vodní tok. V trase mimo řešené území bylo vloženo regionální biocentrum Vlachov a dále v trase tohoto biokoridoru byla vložena po 600 – 700 m lokální biocentra o výměře cca 3 ha. Šířka biokoridoru byla proměnlivá podle kvality společenstev a konfigurace terénu a omezena abiotickými překážkami – zástavbou, železniční tratí. Na základě níže uvedených změn je biokoridor převeden do lokálního systému ÚSES. Dle nadřazených dokumentací došlo ke změně a trasa původně vedená podél řeky Sázavy byla zcela zrušena a nově byl vymezen nadregionální biokoridor NRBK K78 „K61-K124“ – osa mezofilní hájová. Biokoridor je v řešeném území veden zcela mimo údolí Sázavy po zalesněných svazích a vrcholu Klenky. Trasa nadregionálního biokoridoru je ve studi plně respektována, upřesněna je jeho hranice. Zájmové území zasahuje do ochranného pásma nadregionálního biokoridoru K-78. Severně od řešeného území se nachází vložené regionální biocentrum RBC 937 „Vlachov“. V trase nadregionálního biokoridoru jsou v ekologicky přijatelných vzdálenostech vložena tři lokální biocentra: LBC 22, LBC 53, LBC 51. Lokální ÚSES: Lokální biokoridory: Do lokálního systému byl převeden biokoridor Sázava, zachován je v šířkových parametrech regionálního biokoridoru. Hranice biokoridoru byla upřesněna, přihlédnuto bylo zejména ke geomorfologickým podmínkám v území, výskytu přírodních biotopů a záměrům v území. Lokální biokoridor se v řešeném území skládá z úseků LBK č. 3, 5, 7, 9, 11, 13, 17, 19, 21. V jeho trase jsou vložena lokální biocentra LBC č. 2, 4, 6, 8, 10, 12, 16, 18, 20, 22. Po svazích a v plošinné části v lokalitách Na bradlech, Semerink, Nad pěšinkou k háji jsou vymezeny dva úseky lokálních biokoridorů LBK 45 a LBK 46. Biokoridor LBK 46 je součástí VKP 9. Údolím Čestínského potoka prochází lokální biokoridor LBK 57, LBK 58 a LBK 60. Biokoridor je součástí VKP 13, propojuje lokální biocentra LBC 51 (na křížení s NRBK K78) a LBC 59 s lokálním biokoridorem Sázava.


41


Systém je po jižním okraji řešeného území doplněn lokálními biokoridory LBK 61 a LBK 63 v lokalitě Pod kopcem, U hrobu a Na výrovkách. Biokoridory jsou součástí VKP 10 a VKP 11, propojují lokální biocentra LBC 18, LBC 62 a LBC 22. Lokální biocentra: LBC 2 „Na stínadlech“ – vložené lokální biocentrum v trase lokálního biokoridoru Sázava, funkční; v řešeném území zahrnuje vodní tok, břehové a doprovodné porosty, degradované luční porosty a mokřady na soutoku s bezejmenným přítokem. LBC 4 „Zámostí“ – vložené lokální biocentrum v trase lokálního biokoridoru Sázava, funkční; v řešeném území zahrnuje vodní tok a břehové porosty; převážná část biocentra je vymezena na pravém břehu řeky. LBC 6 „U hřbitova“ – vložené lokální biocentrum v trase lokálního biokoridoru Sázava, částečně funkční; v řešeném území zahrnuje vodní tok, břehové a doprovodné porosty, louku se sezonně zvodnělým příkopem a rozptýlenou zelení. LBC 8 „V rybníčkách“ - vložené lokální biocentrum v trase lokálního biokoridoru Sázava, částečně funkční; v řešeném území zahrnuje vodní tok a změny Z6/11 – plochy veřejné zeleně podél břehu Sázavy a Z6/34 – plochy pro hromadnou rekreaci (rozšíření vodáckého tábořiště), část na pravém břehu Sázavy zahrnuje skalnaté úbočí Holého vrchu. LBC 10 „Malá Strana“ - vložené lokální biocentrum v trase lokálního biokoridoru Sázava, částečně funkční; zahrnuje vodní tok, břehové a doprovodné porosty a lužní lesík při okraji Kácova (na pravém břehu řeky). Hranice byla upřesněna na základě parcelního vymezení. Plocha zasahuje do golfového areálu, ale herní prvky jsou vymezeny zcela mimo LBC, které zůstane zachováno v plném rozsahu. Na levém břehu biocentrum zahrnuje část území Podskalí. LBC 12 „Sázava – Na bradlech“ – vložené lokální biocentrum v trase lokálního biokoridoru Sázava, funkční; zahrnuje vodní tok, na pravém břehu břehové a doprovodné porosty podél Sázavy, ty jsou součástí golfového areálu. Navržena je revitalizace porostu. Na levém břehu jsou zalesněné skalnaté svahy, fragmenty suťových lesů a degradované luční porosty nad hranou svahů. LBC 16 “Na hrádku“ - vložené lokální biocentrum v trase lokálního biokoridoru Sázava, funkční; biocentrum vymezeno těsně za hranicí golfového areálu. Významným biotopem jsou skalní výchozy nad řekou Sázavou s významnými i chráněnými druhy rostlin, lokalita ohrožena invazí akátu. LBC 18 „Pod splávkem“ - vložené lokální biocentrum v trase lokálního biokoridoru Sázava, funkční; v řešeném území zahrnuje vodní tok a břehové porosty. Převážná část biocentra vymezena na levém břehu na skalnatém úbočí nad Sázavou. LBC 20 „Nad jezem“ - vložené lokální biocentrum v trase lokálního biokoridoru Sázava, částečně funkční; v řešeném území zahrnuje vodní tok, břehové porosty a doprovodné porosty, rekreační plochu ZM2a. Převážná část biocentra na levém břehu řeky u Posadovského mlýna. LBC 22 „Babí důl“ – vložené lokální biocentrum na křížení nadregionálního biokoridoru K 78 s lokálním biokoridorem Sázavy, funkční; v řešeném území zahrnuje skalnaté úbočí a roklinový les na pravém břehu řeky, část biocentra vymezena na k.ú. Holšice. LBC 51 „Babiččino údolí“ – vložené lokální biocentrum na křížení nadregionálního biokoridoru K78 s lokálním biokoridorem Čestínského potoka, funkční; zahrnuje údolní jasanovo-olšové luhy, mokřadní společenstva v nivě toku. LBC 53 „Klenka“ - vložené lokální biocentrum v trase nadregionálního biokoridoru K78, funkční; zahrnuje úbočí zalesněných svahů pod vrcholem Klenka. Část lesa v návaznosti na golfový areál začleněna do lesa zvláštního určení, kategorie 32c. LBC 59 „Kácov“ – vložené lokální biocentrum v trase lokálního biokoridoru Čestínského potoka, funkční; v nekosená podmáčená louka s dominantním tužebníkem jilmovým a třtinou rákosovitou. Porost podél toku na obou stranách vrby a olše, na svahu nad údolím navazuje listnatý porost. Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

42


LBC 62 „Na výrovkách“ - vložené mezi biokoridor LBK 61 a LBK 63, funkční; komplex více méně kosených ovsíkových luk s keřovými liniovými porosty a remízky, lemová lesní společenstva, součást VKP 11. Funkci interakčních prvků mohou plnit stromořadí kolem polních cest, doprovodná zeleň vodotečí, drobné meze a remízky. Ochrana přírody – VKP: Dle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jsou významnými krajinnými prvky ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky taxativně vyjmenovanými v § 3, odst. b) citovaného zákona jsou všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 citovaného zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. Jedná se zejména o mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, cenné porosty sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Podle § 4, odst. 2 citovaného zákona jsou VKP chráněny před poškozováním a ničením. Jejich využití je možné jedině tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení či oslabení jejich ekologicko-stabilizační funkce. K jakýmkoli zásahům je třeba závazné stanovisko orgánů ochrany přírody. V okolí zájmového území lze za VKP dle zákona považovat vodní toky a jejich nivy, rybníky a lesní porosty. Záměr řešený změnou č. 6 ÚPO Kácov – golfový areál se dotýká významných krajinných prvků ze zákona a to lesních pozemků a údolní nivy Sázavy: Lesní pozemky – část lesních pozemků byla převedena z kategorie lesa hospodářského do kategorie lesa zvláštního určení – příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. Z tohoto důvodu byl Krajským úřadem Středočeského kraje vydán Schvalovací výměr změny lesního hospodářského plánu pro lesní hospodářský celek "Sázava Parkland" (č.j. 069146/2012/KUSK ze dne 23.4.2012). Výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa, které byly převedeny do kategorie lesa zvláštního určení je 63,82 ha. Lesní pozemky s rekreační funkcí jsou ve změně č. 6 ÚPO Kácov zařazeny do plochy lesní zvláštního určení - rekreační (NL-R). V rámci územní studie byly firmou LESPROJEKT Stará Boleslav s.r.o. vytipovány dvě zemědělské plochy, na kterých je plánováno náhradní zalesnění. Jako nejvhodnější se jeví plocha B (NL1) severně od Zlivi (výměra – cca 1,0 ha). Jedná se o prostor navazující na stávající lesní porost, který navrhovaným zalesněním doplní a uzavře plynulou linii lesních ploch. Navržené zalesnění je zároveň náhradou za plánované omezení plnění produkční funkce lesa, na tzv. pobytových loukách a v místech, kde golfové dráhy částečně zasahují do prostoru rekreačního lesa. Projekt na zalesnění obou ploch je již zpracován. Jedná se o návrh zalesnění „trvalého travního porostu“ o celkové výměře cca 1,0 ha (p.č. 2683, 2684 a 2995 k.ú. Kácov). Při návrhu konkrétního zastoupení dřevin se vycházelo z přirozené druhové skladby stanovené pro příslušný lesní typ (LT) v sousedícím lesním porostu. Údolní niva Sázavy – za údolní nivu se považuje biotop, jehož utváření, složení a vzájemné vztahy jednotlivých složek jsou ovlivňovány hydrogeologickými poměry vodního toku (výše hladiny spodní vody, občasné záplavy). Údolní niva je charakterizována geomorfologicky, především pak druhovým spektrem typických rostlinných společenstev (doprovodné břehové porosty, společenstva vlhkomilných druhů rostlin – lužní lesy, pobřežní křoviny, rákosiny, porosty ostřic, nitrofilní společenstva Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

43


vysokých bylin ap.). Terénními úpravami, zástavbou, či jinými technickými zásahy ztrácejí tyto porosty svůj přirozený charakter. Pozemky v nivě Sázavy jsou vedeny jako trvalý travní porost, většinou přímo navazují na vodní tok Sázavy. Břehovou linii z ostré hrany koryta řeky vyplňuje charakteristický doprovodný porost tvořený typickou bylinnou vegetací a pásem dřevin rodu Salix (vrba) a Alnus (olše), který plynule přechází do otevřené luční vegetační formace s vyšším stupněm vlhkosti. Zamokřené louky tvoří mimo jiné i druhy vlhkomilných trav rodu Carex a sítin rodu Juncus. V údolní nivě Sázavy jsou zmapovány přírodní biotopy: o mozaika biotopů T1.5 (vlhké pcháčové louky) a T1.6 (vlhká tužebníková lada) Ostrůvky při Sázavě a příkopech. Dm. ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), pcháč bahenní (Cirsium palustre), ostřice zobánkatá (Carex rostrata), psárka luční (Alopecurus pratensis), kerblík lesní (Anthriscus silvestris), Deschampsia caespitosa (metlice trsnatá), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), sítina rozkladitá (Juncus effusus), pomněnka (Myosotis sp.), rozrazil potoční (Veronica beccabunga), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), psineček psí (Agrostis canina). o mozaika biotopů M1.1 (rákosiny eutrofních stojatých vod) a T1.6 (vlhká tužebníková lada) Dm. chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea L.), ostřice šíhlá (Carex acuta), zblochan vodní (Glyceria maxima), orobinec (Typha sp.). kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), svízel přítula (Galium aparine), vrba křehká (Salix fragilis). o mozaika biotopů T1.6 (vlhká tužebníková lada) a M1.7 (vegetace vysokých ostřic) Dm. vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kostival lékařský (Symphytum officinale), sítina rozkladitá (Juncus effusus), pcháč bahenní (Cirsium palustre), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), pcháč bahenní (Cirsium palustre), ostřice zobánkatá (Carex rostrata), vrba jíva (Salix caprea). o mozaika biotopů K2.1 (vrbové křoviny písčitých a hlinitých náplavů) a M1.4 (aluviální psárkové louky) Porost podél toku s vrbou křehkou (Salix fragilis) (80%), olší lepkavou (Alnus glutinosa) (10%), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), dubem letním (Quercus robur). V rámci územní studie byly firmou LESPROJEKT Stará Boleslav s.r.o. navrženy vegetační úpravy na různých stanovištních typech. V blízkosti řeky Sázavy je navržena nová výsadba stromů. Stávající břehový porost je v současné době funkční, ale na několika místech se jedná již o dožívající dřeviny, které budou muset být nahrazeny. Z těchto důvodů je již v předstihu navržena řada stromů v břehovém prostoru. Obecně je doporučeno neměnit dochovaný přírodní charakter biotopů v údolní nivě označených za hodnotné, jakými jsou fragmenty původních luk (přírodní biotopy M1.1, M1.4, M1.7, T1.5, T1.6, K2.1), vodní toky a jejich doprovodné porosty. VKP navržené k registraci: V rámci Generelu lokálního územního systému ekologické stability pro k.ú. Kácov, Zderadiny a Zderadinky (zpracovatel Ing. David Mikolášek, 1993) byly vymezeny ekologicky významné krajinné prvky. Do řešeného území zasahují VKP9, VKP 10, VKP 11, VKP 12 a VKP 13. Vzhledem k tomu, že tyto prvky nebyly dosud zaregistrované, bylo proto v rámci návrhu změny č. 6 ÚPO Kácov, resp. i v souvislosti s návrhem golfového areálu, přistoupeno k úpravě jejich hranic. Významné krajinné prvky jsou nově vymezeny mimo plochu golfového hřiště, resp. jsou navrženy tak, aby byla zachována alespoň část ekologicky stabilního území s přírodními biotopy.


44


Dopravní infrastruktura: Silniční doprava: Městys Kácov je dobře dopravně přístupný pro automobilovou dopravu. Dopravní kostru řešeného území tvoří silnice III/12519 (Kácov – Polipsy - Čestín) a silnice III/3369 ( Kácov – Holšice – Zruč nad Sázavou), které prochází zastavěným územím. Obě silnice mají lokální dopravní význam a zajišťují silniční spojení se sousedními obcemi a sídly ležícími východně a severovýchodně od Kácova. Jsou vedeny v úsporných směrových i šířkových poměrech. Dopravní napojení Kácova na dálnici D1 zajištuje silnice II/125 (Vlašim – D1 exit 49 – Kácov – Uhlířské Janovice – Kolín). Obr. Sčítání dopravy v roce 2010

Zdroj: www.rsd.cz Tab. Intenzita dopravy v roce 2010 ( údaj ze sčítání ŘSD v roce 2010 ) Komunikace II/125 III/12519 III/3369

Sčít. úsek 1-3790 1-3789 1-5430


T 207 156 51

O 977 833 229

M 9 8 7

Součet 1193 997 357

45


Silnice II. třídy: Silnice II. třídy II/125 Vlašim – D1 exit 49 – Kácov – Uhlířské Janovice – Kolín je vedena v trase po západním okraji Kácova. Silnice II/125 zajišťuje dopravní napojení Kácova na dálnici D1 a v rámci regionu silniční spojení na Kolín na severu a do Vlašimi na jihu. Kácov je napojen ve styčné křižovatce komunikací Jirsíkovou, po níž je vedena silnice III. třídy III/12519. Silnice II/125 je dvoupruhová kategorie převážně S 8,5. Nově je navrženo připojení systému místních komunikací nově navržené zástavby v západní části městysu. Napojení je navrhováno kolmo na silnici II/125 ve styčné křižovatce uprostřed mezi stávajícími křižovatkami (Jirsíkova a Nádražní k ž.st. Kácov) ležícími ve vzdálenosti cca 450m na obě strany od nové křižovatky. Silnice III. třídy: Silnice III/12519 Silnice III/3369

Kácov – Polipsy – Čestín Kácov – Holšice – Zruč nad Sázavou

Obě silnice mají lokální dopravní význam a zajišťují silniční spojení se sousedními obcemi a sídly ležícími východně a severovýchodně od Kácova. Jsou vedeny v úsporných směrových i šířkových poměrech. Výhledově vyžadují stavební úpravy, zejména úsek Kácov – Zliv, na který jsou dopravně navázány plochy s novým funkčním využitím. Úsek silnice III/3369 mezi Zliví a bývalou továrnou Lenka je navržen k parametrické úpravě trasy zvětšením směrového oblouku, částečným prodloužením úseku, které předpokládá změnu hodnot podélného sklonu nivelety. Místní komunikace: Síť místních komunikací navazuje na silnice III. třídy, které tvoří dopravní kostru (nižší sběrné komunikace B2). Hlavní obslužnou komunikací v kompaktní zástavbě Kácova je Nádražní ulice (C2), na kterou navazují místní přístupové komunikace kategorie C3. Ve smyslu kategorizace místních komunikací jsou obslužné komunikace kategorie III. třídy. Stávající obslužné přístupové komunikace jsou Nová, K Farářství, Novočtvrťská, Písková, Klímova, Sportovní. Ostatní komunikace s omezenými parametry lze zařadit do IV. kategorie jako dopravně zklidněné obytné ulice se smíšeným provozem. V nově zastavitelném území jsou navrženy místní obslužné komunikace navazující na založenou komunikační síť. Hlavní obslužné komunikace kategorie C2 jsou navrhované úseky prodloužených komunikací Nádražní a K Farářství propojené na západním okraji nové zástavby severojižní spojovací komunikací zaústěnou na jižním okraji do Jirsíkovy ulice u ČSPH. Druhé hlavní komunikační propojení severovýchodní a jižní části městyse tvoří prodloužená spojka z křižovatky rozvětvení Nádražní ulice obslužnou komunikací k Jirsíkově. Jižní úsek napojení na Jirsíkovou prochází zúženým prostorem v zástavbě a bude nutné provést oddělení pozemků pro výstavbu komunikačního propojení. Zde ( mezi pozemky 2214 a 693/2) lze podle snížené kategorie komunikace připustit minimální šířku veřejného prostoru 8m. Komunikace budou navrženy dvoupruhové obousměrné s chodníky. Šířka veřejného prostranství hlavních obslužných komunikací C2 bude 15m. V profilu těchto ulic se počítá s výsadbou alejí stromů. Šířka veřejného prostoru v nově navržených obslužných, přístupových komunikacích C3 bude podle podmínek 10m nebo 12m. Hlavní, přímé komunikační spojení s centrem obce bude zajišťováno Nádražní ulicí. Bude třeba provést rekonstrukci komunikace a úpravu profilu dvoupruhové vozovky min. na MO 7. Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

46


Ostatní nové obslužné přístupové komunikace v území nově navrhované zástavby budou v kategorii C3, se šířkou veřejného prostranství 10m, obytné zóny mají min šířku veřejného prostoru 8m. Dopravní zařízení: Stávající komunikační přemostění řeky Sázavy vykazují dopravní závady a malou únosnost. Most přes Sázavu na jihovýchodě Kácova na silnici III/12519 Kácov – Račiněves je jednopruhový se šířkou vozovky cca 4m a s omezenou nosností pro vozidla, jejichž celková hmotnost nepřesahuje 9t. Ve směru na Račiněves mají přednost protijedoucí vozidla. Z výsledků celostátního sčítání ŘSD na silniční síti z roku 2010 je intenzita dopravy v profilu na křižovatce silnic III/12519 a III/3369 v Kácově cca 1000 vozidel za 24h. Vzhledem k tomu, že se jedná o dopravní vazbu této silnice na silnici II/125 s blízkým napojením na dálnici D1 v km 49, bude při rozvoji využití území v okolí Zlivy a východní části Kácova nutné počítat se zvýšením stávající dopravní intenzity a v důsledku toho s nutností rozšíření mostu. Je třeba přihlédnout k požadavkům na zvýšení bezpečnosti chodců, protože most je součástí pěších propojení centra se železniční zastávkou. Navrhujeme rozšíření na celkem 11m – šířka vozovky 6,5m a oboustranné chodníky šířky 2,25m. Příhradový most přes Sázavu na Nádražní ulici na trase k železniční stanici Kácov je nutné zachovat zejména pro pěší a cyklistickou dopravu. Přes most je vedena cyklotrasa č. 0123 Zbizuby – Kácov Zámostí – centrum, cyklotrasa č. 19. Vzdálenost mostu od železniční stanice je 500m, od těžiště zástavby 600m, od centra obce 800m. Investice spočívá v realizaci kvalitní mostovky Kromě přemostění zůstává v zakotven v ÚP říční, vojenský brod pro těžkou a vojenskou techniku (pozemek č. 2028/1). Dopravní závadou jsou stávající úrovňová křížení železnice silnicí III/12519 a křížení tratě místními komunikacemi v prostoru Kácov Malá Strana. Úrovňové křížení na pozemku č.1983 je pro dopravní obsluhu mezi železnicí a řekou nutné zachovat. Navrhujeme vybavit přejezd SSZ. Další přejezd na pozemku č. 1981/1 bude možné zrušit po realizaci komunikačního napojení objektů na Malé Straně ze silnice III/3369. Křížení na pozemku č.2518 bude řešeno podchodem železnice pro pěší. Pro zvýšení bezpečnosti automobilového a pěšího provozu (jedná se o trasu do školy) na úrovňovém přejezdu na silnici III/12519 v obci navrhujeme instalaci závor. Doprava v klidu: Parkování vozidel v řešeném území není ani v současnosti zásadním problémem. Vozidla nyní parkují na stavebně upravených plochách nebo podél místních komunikací. Stávající areály Lenka a truhlárna Vltavín mají založeny parkovací plochy na pozemcích u pozemních objektů. I v budoucnu bude zachováno parkoviště pro plochu kynologie a truhlárnu. Navržená bytová výstavba řeší parkování osobních vozidel v souladu s Vyhláškou č. 268/2009 na vlastních pozemcích, ve vlastních garážích. Nově navržené rekreační sportovní areály budou vybaveny hromadnými parkovišti na terénu. Plochy DS 1 a DS 2 mají kapacitu 147 stání. Další stání budou realizována s výstavbou ubytovacích zařízení na pozemku SR 1. Parkování u různých typů občanské vybavenosti musí být vždy na pozemku stavby nebo ve vyčleněné lokalitě (OV, OM, OS) v případě více jednotek na jedné lokalitě. Pro všechny druhy výroby, služeb a skladování platí striktní požadavek zajištění parkovacích a odstavných míst na vlastním pozemku (včetně parkování zaměstnanců).


47


Pěší a cyklistická doprava:  

V řešeném území jsou stabilizovány turisticky značené trasy: červená Český Šternberk – Kácov – Zruč nad Sázavou modrá Kácov ž. st. – Kácov zastávka – Račiněves – podle Čestínského potoka do Čestína

Cyklotrasy značené:  č. 19 Rataje – Český Šternberk – Zdebuzeves – Tichonice – Kácov – Holšice – Zruč nad Sázavou  č. 0123 cyklistická spojka Zbizuby trasa č. 0122 – Kácov centrum, trasa č. 19 Územní plán navrhuje pěší vycházkové trasy na území Kácova, Zlivi a Račiněvsi, které jsou vedeny v propojených okruzích. Naučná stezka NS Okolím Kácova (severní část území) je v současné době budována a má informovat o místních zajímavostech, přírodních hodnotách a lesnictví; začíná a končí na nádraží Kácov; vzniká ve spolupráci Městysu Kácov a Lesní správy Kácov státního podniku Lesy ČR. Autobusová doprava: Kácov je významnou stanicí autobusové dopravy. Hlavní autobusová stanice je situována do Nádražní ulice ve vzdálenosti 200m od náměstí a 1350m od železniční stanice Kácov. Autobusové zastávky pokrývají zástavbu izochronami docházkových vzdáleností 500m.. Seznam linek autobusů hromadné přepravy osob: Linka 200012 Louňovice p. Blaníkem – Vlašim – Kácov – Kolín (4 spoje, v pátek 6 spojů) Linka 200023 Vlašim – Kácov – Zbizuby, Vranice (10 spojů ve všední den) Linka 200024 Vlašim – Soušice – Kácov (4 spoje ve všední den) Linka 230680 Kolín – Tábor – České Budějovice (2 spoje denně) Linka 240014 Kutná Hora – Kácov (10 spojů ve všední den) Linka 240068 Zruč n. Sáz. – Čestín – Kácov – Rataje n. Sáz. – Sázava (1 spoj) Linka 240069 Čestín – Kácov – Zruč n. Sázavou (2 spoje ve všední den) Podle jízdních řádů se sjíždějí spoje v časovém intervalu 6,05h – 6,55h 3 spoje, v 7,15h 2 spoje, ve 12,50h – 13,10h 2 spoje a v 15,30 – 15,50h 3 spoje. Prostor autobusové stanice vykazuje pro provoz 2 nástupní hrany a 2 manipulační stání s další rezervou podél Nádražní ulice. V současné době je prostor vyhovující, je však nutné provést stavební úpravu, kterou se vymezí jednotlivá stanoviště a rekonstrukce chodníků a komunikací stanice. Železniční doprava: Kácov je důležitou železniční stanicí tradičně pro osobní a turistickou dopravu Posázavím. Železniční stanice Kácov leží na 46.km železniční trati č. 212 Čerčany – Světlá nad Sázavou, zastávka Kácov leží o 2km dále ve výhodné poloze vůči centru obce a jižní části zástavby za řekou (Račiněves, Malá Strana, Zliv). Ve všední dny projíždí Kácovem obousměrně 22 vlaků.


48


Říční doprava: Doprava po řece Sázavě je rekreační, je vyhledávána vodáky. Poblíž železniční zastávky u obou předmostí se rozkládají na obou březích tábořiště vodáků. U ústí Čestínského potoka do Sázavy lze řeku překročit po upraveném betonovém dně brodu. Obdobný brod je mezi jezem a mostem přes Sázavu, který spojuje Malou Stranu a Kácov (u pivovaru). Akustická situace: Hluk: Hluk je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících kvalitu prostředí a je považován za jeden z nejzávažnějších faktorů negativně působících na zdravotní stav obyvatel. Důsledkem hlukové zátěže je zvyšování celkové nemocnosti, vznik neuróz, poruch spánku, poškozování sluchu i chorobných změn krevního tlaku. Obecně je více než 90 % hluku způsobováno lidskou činností a z toho přibližně 80 % hluku je vytvářeno dopravou, zejména automobilovou. Hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru jsou stanoveny Nařízením vlády č.272/2011 Sb. ze dne 24.srpna 2011 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Hygienický limitekvivatelntní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného venkovnímu prostoru a chráněnému venkovnímu prostoru staveb. Korekce podle přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb. pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb Korekce Druh chráněného prostoru [dB] Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor Korekce uvedené v tabulce se nesčítají.

1)

2)

3)

4)

-5

0

+5

+15

0

0

+5

+15

0

+5

+10

+20

Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce -10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se použije korekce -5 dB. Pravidla použití korekce uvedené v tabulce: 1)

Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů, hluk z veřejné produkce hudby, dále pro hluk na účelových komunikacích a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a dráhách.


49

Změna č. 6 ÚPO Kácov 3)

Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a dráhách uvedených v bodu 2) a 3). Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při kterém nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb nebo v chráněném venkovním prostoru, a pro krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se dále použije i v chráněných venkovních prostorech staveb při umístění bytu v přístavbě nebo nástavbě stávajícího obytného objektu nebo víceúčelového objektu nebo v případě výstavby ojedinělého obytného, nebo víceúčelového objektu v rámci dostavby proluk, a výstavby ojedinělých obytných nebo víceúčelových objektů v rámci dostavby center obcí a jejich historických částí. Akustická situace: Ve stávajícím stavu ovlivňují kvalitu akustické situace v řešeném území zejména tyto zdroje hluku:  silniční doprava (silnice II/125, III/12519, III/3369 )  železniční doprava (železniční trať č. 212 Čerčany – Světlá )  truhlárna Vltavín, rekreační areál Lenka, cvičiště psů Zatížení posuzovaného území a jeho širšího okolí hlukem lze očekávat ve fázi výstavby i provozu jednotlivých záměrů na funkčních plochách ÚP Kácov. Ve fázi výstavby půjde pouze o dočasné ovlivnění akustické situace, které bude řešeno v rámci konkrétních řízení k jednotlivým záměrům (DÚR, DSP příp. EIA). Ve výhledu se na kvalitě akustické situace v řešeném území budou podílet zejména tyto zdroje hluku:  silniční doprava (silnice II/125, III/12519, III/3369)  železniční doprava (železniční trať č. 212 Čerčany – Světlá)  truhlárna Vltavín, rekreační areál Lenka, cvičiště psů  doprava a parkoviště pro potřeby obsluhy golfového hřiště  obslužná doprava nových ploch pro bydlení individuální a smíšených obytných ploch  obslužná doprava nových ploch pro průmyslovou výrobu a skladování a smíšených výrobních Realizací návrhu bude v posuzované lokalitě dominantním zdrojem hluku pohyb automobilů po stávajících a nově navržených komunikacích. Provoz silnic je spojen s emisemi hluku, které zhoršují životní podmínky obyvatelstva žijícího v blízkosti komunikace. Vyšší ekvivalentní hladiny akustického tlaku mohou být rovněž spojeny s provozem na funkčních plochách VL (výroba a skladování – lehký průmysl) a na plochách VD (výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba). Na akustické situaci v okolí ploch VL a VD se mohou podílet bodové zdroje hluku v prostoru případných skladových hal. Hlavními zdroji hluku na těchto plochách bývají vzduchotechnické a chladicí jednotky. Další skupinu zdrojů hluku tvoří především vozíky pro manipulaci na příjmu, v expedici a ve skladových zónách. Pro konkrétní záměry na plochách VL a VD které se nachází v blízkosti bydlení je nezbytně nutné v rámci povolovacího řízení (ÚR, SP, proces EIA) pro jednotlivé stavby provést podrobné vyhodnocení vlivu záměru na akustickou situaci. U stávající a nově navržené chráněné obytné zástavby v zájmovém území musí být dodrženy hygienické limity dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb.


50


Odpadové hospodářství: Při realizaci záměrů řešených návrhem zadání změny č. 6 územního plánu městyse Kácov budou ve větší či menší míře vznikat nejrůznější druhy odpadů. Veškeré nakládání s odpady musí být v souladu s krajskou koncepcí – „Plán odpadového hospodářství“ Středočeského kraje. Původci odpadů se rovněž musí řídit veškerými právními normami týkajících se nakládání s odpady:  zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů;  vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., katalog odpadů;  vyhláška č. 351/2008 Sb., kterou se mění vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady,  vyhláška MŽP a MZd č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a další. Přiměřeně se na nakládání s odpady vztahuje zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů a na nakládání s nebezpečnými odpady pak zákon č. 351/2011 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů. Obecné podmínky pro nakládání s odpady: Původce odpadů je povinen postupovat při veškerém nakládání s odpady (tzn. jejich soustřeďování, shromažďování, skladování, přepravě a dopravě, využívání, úpravě, odstraňování atd.) dle příslušných platných legislativních opatření. Každý subjekt má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti a v mezích daných zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti a přednostně zajistit jejich využití před jejich odstraněním. Při nakládání s odpady, respektive při jejich odstraňování, je třeba volit vždy ty způsoby nebo technologie, které zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Dle ustanovení § 11 zákona o odpadech má přednost materiálové využití odpadu před jeho odstraněním. Odpovědnost za řádný průběh jakékoliv činnosti s odpadem související (nakládání s odpady) nese původce, respektive oprávněná osoba, která odpad při dodržení podmínek stanovených zákonem a prováděcími předpisy převzala. Odpady, které původce nemůže sám využít nebo odstranit v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. a prováděcími právními předpisy, je povinen převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3, a to buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby. Původce odpadů je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich převedení do vlastnictví této oprávněné osoby a do té doby musí být z jeho strany zajištěno:  třídění odpadů podle jednotlivých druhů a kategorií (zabránit mísení)  řádné uložení odpadů, jejich zabezpečení před znehodnocením (např. deštěm), únikem (vylití, rozsypání) či odcizením. Provozovatel je povinen vést evidenci odpadů. Odpadový materiál, který má nebo může mít nebezpečné vlastnosti (N) bude shromažďován odděleně do zvlášť k tomu určených nádob z nepropustných materiálů, chráněných proti dešti ve smyslu vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech s nakládání s odpady. S nebezpečnými odpady může dodavatel stavby nakládat pouze se souhlasem věcně a místně příslušného orgánu. Balení a Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

51


označování nebezpečných odpadů se řídí přiměřeně zvláštními právními předpisy (např. zákon č. 356/2003 Sb.). Dodavatelé stavby jsou povinni zajistit, aby nebezpečné odpady byly označeny grafickým symbolem dle zákona o chemických látkách nebo aby byly označeny nápisem „nebezpečný odpad“ pokud se jedná o jiné nebezpečné odpady. Pro každý nebezpečný odpad bude zpracován identifikační list, který bude připevněn buď na nádobu s tímto odpadem, nebo jím bude vybaveno místo nakládání s nebezpečným odpadem. Z hlediska potenciálního vzniku odpadů podobných komunálním odpadům (ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 381/2001 Sb.) upozorňujeme na ustanovení § 17 odst. 5) zákona č. 185/2001 Sb., které umožňuje původcům takovýchto odpadů na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Toto ustanovení má zejména vliv na možnost třídění a shromažďování komunálních odpadů, které by bylo shodné se systémem stanoveným obcí. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu. Pokud se původce produkující výše zmíněný odpad nezapojí do systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálními odpady, vytřídí z odpadu jeho nebezpečné a využitelné složky (druhy odpadů z podskupiny odpadu 20 01) a zbylou směs nevyužitelných druhů odpadů kategorie ostatní odpad zařadí pro účely odstranění pod katalogové číslo samostatného druhu odpadu 20 03 01 Směsný komunální odpad. Nakládání s odpady na území městyse Kácov: Řešení nakládání s odpady je dáno vyhláškou Městysu Kácov č. 2/2011, která určuje, jakým způsobem se má který druh odpadu likvidovat. V rámci zpracování územních studií budou přesněji lokalizovány plochy pro nádoby na tříděný odpad. Změna č. 6 ÚPO Kácov předpokládá s růstem počtu obyvatel i umístění nového sběrného dvora, kde by bylo možné shromažďovat nebezpečný odpad, objemný odpad a event. stavební odpad při úpravách a opravách stávajících objektů. Plocha je navržena jako součást ploch výrobních smíšených a skladových – VS 1 u komunikace 2/125. Odstraňování navýšeného množství odpadů po realizaci záměrů řešených změnou č. 6 ÚP městyse Kácov je řešitelné stávajícím způsobem, bude však potřeba jednat s oprávněnou firmou o úpravě logistického zabezpečení svozu odpadů.


52


4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI Stav životního prostředí řešeného území v rámci Středočeského kraje a oblasti životního prostředí, které mohou být realizací "Změny č. 6 územního plánu městyse Kácov" dotčeny, byly popsány v předchozích kapitolách. Z problematiky širšího území vybíráme:           

znečišťování ovzduší lokálními a liniovými zdroji; zhoršování imisních a hlukových poměrů podél hlavních komunikací; tlak na urbanizaci volné krajiny; ohrožení vodní a větrnou erozí; výstavbu komerčních zón s lokálními dopady na znečišťování ovzduší a hlukovou zátěž; šíření zástavby do volné krajiny a s tím související další problémy; problematickou kvalitu podzemních a povrchových vod; nízkou motivaci obyvatel obcí o zlepšení kvality prostředí; zátěž části obyvatelstva nadměrným hlukem (především silniční doprava); nedostatečné rozmístění moderních systémů odpadového hospodářství; střet rozvojových zájmů a ochrany životního prostředí.

Z hlediska realizace "Změny č. 6 územního plánu městyse Kácov" jsou významná především detailní posouzení jednotlivých projektů, které budou moci být na platformě změny ÚP schváleny a realizovány. Pro jejich hodnocení je potřebné vzít v úvahu hlediska navržená v tomto dokumentu a posoudit, jestli řešení projektu koliduje s:  chráněnými částmi přírody a zásadami oblasti obecné ochrany přírody;  ochranou obydlených částí území;  celkovou zátěží území s přihlédnutím na kumulaci vlivů jednotlivých záměrů. V případě že hodnocení projektů ukáže riziko kolize s některými zájmy ochrany přírody, je potřebné provést podrobnější analýzu a projednat řešení projektu, jeho cíle a důsledky s příslušnými kompetentními orgány. Jedním z podkladových materiálů pro zpracování Změny č. 6 ÚPO Kácov, včetně dokumentace o posouzení vlivů této koncepce na životní prostředí je zpracovaný dokument „Pravidla udržitelného rozvoje životního prostředí při stavbě a údržbě Resortu Sázava Parkland včetně návrhů realizačních opatření“, tzv. „PUR“ (Golfer s.r.o., 2012). Cílem tohoto dokumentu, který řeší pouze jeden, byť ten nejrozsáhlejší, ze záměrů řešených 6. změnou ÚPO Kácov, je identifikace klíčových hledisek, která jsou nejdůležitější ve vazbě mezi rozvojem daného území a životním prostředím. Dokument, na základě stávajících přírodních podmínek území a navrženého záměru, vytváří pravidla pro bezkonfliktní průběh přípravy, realizace i následné údržby projektu Resort Sázava Parkland. Minimalizuje rovněž dopady na jednotlivé složky životního prostředí a navrhuje konkrétní opatření a doporučení pro posílení habitatu Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

53


zájmového území a podporu biodiverzity. Doporučení z tohoto dokumentu jsou zapracována do změny č. 6 ÚPO Kácov včetně posouzení koncepce na ŽP, především do popisu navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí a do návrhu stanoviska.

5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE 5.1

Variantní řešení koncepčního dokumentu

Změna č. 6 územního plánu městyse Kácov je zpracována v jedné variantě. Umístění jednotlivých záměrů či vymezených ploch je řešeno s ohledem na majetkové poměry, dlouhodobé cíle a programy rozvoje a územní možnosti. Změna č. 6 ÚPO Kácov je v souladu s principy řešení nadřazených a souvisejících koncepčních dokumentů. Navrhování a schvalování konkrétních projektů může probíhat variantně. Pro výběr projektů z hlediska ŽP nejpřijatelnějších se doporučuje tyto projekty hodnotit pomocí navrhovaného systému hodnocení projektu – viz další kapitoly. Pro zajištění minimalizace zásahů do přírodně citlivých ploch zájmového území v rámci přípravy a realizace záměrů, které řeší změna č. 6 ÚP městyse Kácov, je v současné době zpracován dokument „Pravidla udržitelného rozvoje životního prostředí při stavbě a údržbě Resortu Sázava Parkland včetně návrhů realizačních opatření“. Tento dokument detailně a konkrétně zpracovává opatření pro eliminaci a minimalizaci negativních zásahů jednotlivých aktivit záměru, které jsou považovány za nejdůležitější ve vazbě mezi rozvojem zájmového území a životním prostředím. Užitečné postřehy, návody a pravidla uvedená v tomto dokumentu jsou zapracována do jednotlivých kapitol zpracovaného posouzení vlivů koncepce na ŽP, především do kapitol č. 5, 7 a 11.

5.2

Posouzení Změny č. 6 ÚP městyse Kácov z hlediska očekávaných environment. vlivů

Na základě údajů ze "Změny č. 6 územního plánu městyse Kácov“, vyjádření dotčených subjektů a provedených konzultací je možno formulovat následující potenciální oblasti vlivů "Změny č. 6 ÚP městyse Kácov" na jednotlivé složky životního prostředí:

Vlivy na akustickou situaci: Doprava: Dopravní napojení na páteřní regionální tah komunikace II/125 je doplněno druhým sjezdem do nově zastavovaných území. Tím je odlehčeno hlavně historické Jirsíkově ulici a umožňuje to zároveň zlepšit dopravní dostupnost všech části území spolu s novou sítí sběrných a místních komunikací. Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

54


Základní dopravní osa (DS 8) využívá stávající komunikaci, která končí křižovatkou u nové komunikace hlavní obslužné, která je souběžná s komunikací 2/125, na kterou je i nově napojena. Tím je oddělen prostor pro výrobu, skladování, servisy atp. (VL, VS, VD) všeho druhu od převážně obytné zástavby. Zároveň tato komerční zástavba spolu s izolační zelení odcloní hluk z dopravy po komunikaci 2/125. Hluková situace: Zdrojem hluku v území je zejména automobilová doprava na hlavní dopravní ose v řešeném území, kterou jsou silnice II/125, III/12519, III/3369. Při provozu nových komunikací musí být u chráněné obytné zástavby splněny hygienické limity 55/45 dB pro denní/noční dobu, v okolí komunikací II. třídy hygienické limity 60/50 dB pro denní/noční dobu. Při umístění nové chráněné obytné zástavby do blízkosti komunikací, na které se vztahuje stará hluková zátěž, musí být u této zástavby splněny hygienické limity 70/60 dB. Zhodnocení vlivu záměru změny územního plánu na akustickou situaci: Při zhodnocení vlivu změny územního plánu na akustickou situaci bylo orientačně posouzeno několik hlukově významných lokalit – výřezů z mapy. Výřez č.1 znázorňuje výhledovou akustickou situaci v noční době na navrhovaných nových plochách pro bydlení, které se nachází v blízkosti komunikace II/125 a III/12519. Orientační posouzení je provedeno pro výhledový stav v roce 2015 v noční době. Posuzovanou hladinou akustického tlaku je 45 dB max. hodnota pro noční dobu v okolí komunikací III. třídy, v případě komunikace II. třídy je limit 50 dB. Orientační posouzení vlivu na akustickou situaci u nejbližší navrhované obytné zástavby bylo provedeno na základě emisí hluku s dopravy v programu HLUK+ verze 8. Algoritmus výpočtu vychází z novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy 2004“ (byla publikovaná v časopise MŽP ČR Planeta 2/2005). Orientační posouzení bylo provedeno pro nově navrhované plochy pro bydlení, které se nachází v blízkosti stávající frekventovaných komunikací.


55


Obr. Výřez č.1: zobrazení izofony 45dB.

Obr. Výřez č.1: zobrazení akustických pásem hluku.

Území ohraničené hranicí červeně (území pro novou obytnou zástavbu) se nachází převážně v pásmu povolených hodnot hladiny akustického tlaku. Pouze v západním rohu je orientační výpočet hladiny akustického tlaku vyšší.


56


Výřez č.2. obecné zhodnocení výhledové akustické situace: Výřez č.2. z dopravní situace grafické části územního plánu zachycuje umístění nových navrhovaných ploch pro bydlení BI5. Tyto nově navrhované plochy se částečně nachází v ochranném pásmu dráhy. V rámci přípravy a povolovacích procesů (územního řízení) bude potřeba prokázat nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněném venkovním prostoru. Umístění samotných objektů pro bydlení je doporučeno situovat mimo ochranné pásmo drah. Případná protihluková opatření musí být realizována investory v těchto lokalitách mimo pozemky dráhy (podmínka Centra dopravního výzkumu).


57


Výřez č.3. Na západní straně této lokality je navrženo u příjezdové komunikace záchytné parkoviště pro návštěvníky golfu, oddělené izolační zelení a terénní úpravou v šíři cca 21 m, v které mohou být dle potřeby dřevěné protihlukové stěny. Parkoviště bude osazeno dělícími pásy zeleně a po obvodu izolační a doplňkovou střední a vysokou zelení, takže by mělo v krajině zanikat a nemělo by být z druhého břehu Sázavy a Kácova vidět. Od stávajícího kynologického cvičiště je bydlení odděleno mezí, kde bude doplněna izolační zeleň střední a vysoká a dle potřeby protihlukové stěny.

Obr. Výřez. 3


58


Pro docílení zlepšení akustické situace bude na některých místech zájmového území vysazena ochranná a izolační zeleň (v zastavěném území): ZO1 Malá Strana - izolační zeleň oddělující železniční dráhu a novou obytnou zástavbu. ZO2 Pod křížem - izolační a ochranná zeleň oddělující komunikaci II/125 a plochy smíšené výrobní od ploch obytných a smíšených. ZO3 U čerpací stanice pohonných hmot - izolační zeleň oddělující čerpací stanici a obytnou zástavbu. Plochy ochranné a izolační zeleně (ZO) - navrženo je vytvoření kompaktní bariéry izolačního pásu zeleně s vysokou funkční účinností k eliminaci negativních vlivů z dopravy. Založena bude souvislá, víceetážová výsadba listnatých stromů a keřů, dominantní postavení bude mít zeleň střední kategorie doplněná vysokou zelení (rychlerostoucí a kosterní). Uplatněním územního plánu lze očekávat ovlivnění akustické situace oproti stávající stavu generovanými záměry na nových rozvojových plochách. Lze předpokládat, že doprava generovaná těmito navrhovanými plochami bude částečně ovlivňovat akustickou situaci v řešeném území. V případě, že by na plochy výroby a skladování byl umístěn záměr s vysokou obrátkovostí dopravy, bude třeba vliv na akustickou situaci vyhodnotit v dalším stupni projektové dokumentace / přípravy projektů. Vliv navržených rozvojových ploch na akustickou situaci lze hodnotit jako přiměřený, v některých lokalitách nevýznamný. U stávající a nově navržené chráněné obytné zástavby v zájmovém území musí být dodrženy hygienické limity dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. V případě realizace záměrů, kde by mohlo dojít k ovlivněné akustické situace, je třeba každý záměr posoudit v dalším stupni projektové dokumentace (územním řízení). Vlivy na ovzduší: Kvalita ovzduší v řešeném území je poměrně dobrá. Průměrné roční koncentrace škodlivin měřených na nejbližších měřících stanicích (SO2, NO2, CO, PM10 a benzenu) nesignalizují překračování imisních limitů. Úpravou stávajících dopravních tras, např. parametrické úpravy tras na silnicích III. tř., systému napojení nově zastavitelného území a nově navržených místních komunikací, pravděpodobně dojde k mírnému zlepšení kvality ovzduší zejména u zástavby situované v blízkosti problémových úseků komunikací. Nárůst dopravy na nově zřízených místních komunikacích, které budou zajišťovat dopravní obslužnost nově zastavitelného území, nebude natolik významný, aby docházelo k překračování zákonných limitů. Pro minimalizaci dopadů záměrů navržených v rámci změny č. 6 ÚPO Kácov na kvalitu ovzduší a klima je doporučeno, pro vytápění objektů, použití plynových kotlů, kogeneračních jednotek, tepelných čerpadel a solárních panelů. K objektům residenční i golfové části budou realizovány nové / rekonstruované místní komunikace a odpovídající počet parkovacích stání, která zabrání zbytečnému pojíždění vozidel po lokalitách a hledání volných parkovacích míst. Při provozu golfového hřiště se nepředpokládá z jeho sportovní podstaty žádné vlivy na kvalitu ovzduší. Emise znečišťujících látek, prašnost, hluk budou realizovány pouze používáním strojů Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

59


sloužících jako zemědělské stroje, resp. stroje pro zahradní účely pro údržbu trvalých travních porostů – prvků hřiště. Jedná se zejména o sekačky, vertikutátory a malotraktory. Automobilová doprava v souvislosti s provozem záměru nezpůsobí svými emisemi nadměrné znečištění ovzduší NO2, NOx, CO ani benzenem a to ani za nepříznivých rozptylových podmínek. Rovněž průměrné roční koncentrace všech sledovaných znečišťujících látek budou v celém území mnohem nižší než příslušné imisní limity. Tyto závěry platí i v případě, že je do dopravy zahrnutá doprava vyvolaná provozem golfového areálu. Vzhledem k velikosti plochy a počtu parkovacích stání však lze konstatovat, že se bude jednat o zdroj nevýznamný, který negativně neovlivní stávající stav. Příspěvky škodlivin, i když jsou při rozjezdu a startování aut maximální, jsou malé a na celkové situaci se negativně neprojeví. Jedná se o tedy zátěž v území, která se pohybuje v průměru ve srovnání s obdobnými záměry. Při konkrétním návrhu aktivit v jednotlivých plochách je pro výpočet vlivů na ovzduší (budoucí rozptylové studie konkrétních realizovaných záměrů) nutno přesně definovat jednotlivé zdroje emisí. Ty si můžeme rozdělit do 2 kategorií:  zdroje emisí v období výstavby záměrů, o emise z pracovních strojů a techniky při provádění skrývkových a zemních prací a při vlastní výstavbě – realizační práce musí probíhat souvisle a návazně aby nedocházelo ke zbytečným a nadměrným kumulacím prací, pracovní stroje a dopravní prostředky musí být v bezvadném technickém stavu, o emise z nákladní dopravy při dovozu stavebního materiálu a hmot a odvozu odpadů – opatření – viz předchozí bod, o pro záměr výstavby golfu - emise z nákladní dopravy při odvozu vytěžené dřevní hmoty (preferovat zpracování dřevní hmoty na místě (např. štěpkování nesortimentní hmoty).  zdroje emisí v období provozu záměrů, o emise z osobní dopravy rezidentů a návštěvníků – technický návrh dopravní obsluhy, ale organizaci dopravy provést s ohledem na co největší plynulost dopravy – odclonění násypy a zářezy, odclonění zelení, omezení rychlosti, atd., o emise z provozu technologických zařízení budov – provést technická opatření pro minimalizaci energetických nároků budov, preferovat nízkoemisní zdroje pro vytápění a klimatizaci budov, o emise z dopravní obsluhy při zásobování areálu a emise z techniky zajišťující údržbu – nutnost použití dopravních prostředků a techniky v bezvadném technickém stavu, optimalizovat plán údržby golfového areálu s ohledem na minimalizaci pojezdů, dále odclonění násypy a zářezy, odclonění zelení, omezení rychlosti, atd. Vlivy na zdraví: Doprava generovaná novými rozvojovými plochami způsobí určitý nárůst dopravní zátěže. S ohledem na stávající intenzitu dopravy na hlavních silničních tazích lze předpokládat, že doprava generovaná těmito navrhovanými plochami bude pouze nevýznamně přispívat k celkové zátěži obyvatelstva. Na funkčních plochách výroby a skladování a smíšených výrobních plochách nejsou známy konkrétní záměry a nelze tak vyloučit nepříznivý vliv na zdraví obyvatel. Záměry, které by mohly nepříznivě ovlivnit zdraví obyvatel, musí být z hlediska zdravotních rizik posouzeny v dalších stupních projektových dokumentací, respektive v dokumentacích o posouzení vlivů na životní prostředí, pokud


60


tyto záměry budou svým charakterem podléhat režimu zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Záměr výstavby golfového areálu v území nebude svých charakterem významně přispívat ke zhoršení složek životního prostředí, které mají dopad na veřejné zdraví. I zde však bude při řešení konkrétního záměru nutno posoudit veškeré aspekty především z hlediska dopravní obsluhy areálu. Vlivy na vodstvo: Vodní režim území, odtokové poměry: Aktivity obsažené ve změně č. 6 ÚPO Kácov nezahrnují aktivity, které by znamenaly hlubší výkopové práce s následným významným proniknutím do vodonosných horizontů. Realizací záměru nebudou ohroženy žádné jímací zdroje pitné vody, ani minerální prameny. Řeka Sázava pramení jako Stružný potok zhruba 1 km severozápadně od Šindelového vrchu v nadmořské výšce 757 m, celková délka toku činí 225 km (z toho je 208,3 km sjízdných pro sportovní lodě) a vlévá se u Davle do Vltavy. Řešeným územím protéká jako střední tok v ř. km 86,0 – 93,0. Jedná se o významný vodní tok. Řeka Sázava tvoří hlavní atraktivitu oblasti, její pomyslnou i reálnou osu. Teče na dnech klikatících se středně otevřených údolí se skalami. Sázava má upravené koryto a břehy, ale s výjimkou sídel se nejedná o tvrdé úpravy. Koryto toku má většinou přírodní charakter, kromě jezů v Kácově a pod Zliví. Správcem toku je Povodí Vltavy s.p., Krajský úřad Středočeského kraje stanovil pro vodní tok Sázavu záplavové území: - v ř. km 0,000 - 119,000 – při výskytu přirozené povodně do průtoku Q100 a aktivní zónu záplavového území (č.j. 15597506/OŽP-Bab, ze dne 24.11.2006) - v ř. km 87,169 - 89,361 v k.ú. obce Kácov – stanoveny jsou záplavové čáry při periodicitě povodně 5, 20, a 100 let a aktivní zóny záplavového území (č.j. 0868251/2009/OŽP-Bab, ze dne 30.6.2009) Čestínský potok – pravostranný přítok Sázavy, do Sázavy ústí v Kácově. Převažuje tok v korytě přírodním, pouze při ústí vodoteč protéká zastavěným územím. Na dolním toku je několik rybníčků (sádky) a výše po proudu jsou pak vlhké až mokré louky a mokřady. Potok nemá stanoveno záplavové území. V zastavěném území existují jednotlivé stoky, které slouží jako dešťová kanalizace. Volně ústí do příkopů nebo do vodoteče. Dešťová kanalizace zůstane zachována. V nové zástavbě budou dešťové vody ze střech a zpevněných ploch jednotlivých nemovitostí zasakovány na vlastních pozemcích. Z nových komunikací v nových lokalitách budou dešťové vody zasakovány do zelených pruhů vedených podél komunikací, případně budou odváděny příkopovým nebo zatrubněným vedením podél okrajů komunikací. V případě zaústění do vodoteče nebo zasakování budou na kanalizacích ze zpevněných ploch a komunikací osazeny odlučovače ropných látek. Voda pro zavlažování golfového areálu: Pro golfové hřiště je navržen systém závlahových vod jako systém retenčních nádrží spojených s okrasnými nádržemi a s nádržemi tvořícími herní prvky golfu, které budou zásobovány: a) zadržováním dešťových vod na území golfového hřiště Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

61


b) vyčištěnými odpadními vodami ze staveb golfového klubu (RH1) a pobytových rekreačních ploch SR1, čištění je zajištěno vlastní ČOV (plocha Ti2) c) dešťové vody z dopravních ploch komunikací (DS3) a parkovišť (DS1, DS2), čerpané při předčištění do retenčních nádrží přes předčištění (zachytávače ropných látek a nečistot) d) čerpáním vody ze Sázavy při zachování minimálního průtoku v Sázavě e) přebytkem závlahových vod z golfového hřiště. Celkem je navrženo v oblasti severozápadně a jihovýchodně od Zlivi 9 vodních nádrží, z toho 6 je propojených přečerpávacím systémem a čerpáním ze Sázavy (plocha Ti1) s bočním břehovým odběrem. Malé nádrže na břehu Sázavy VV7, VV8, VV9 budou zásobované pouze dešťovými vodami. Hlavními retenčními nádržemi jsou nádrže VV1 a VV3, kde může dojít ke kolísání hladiny. Otevřená nádrž VV1 bude rozdělena na dvě zóny: část se stabilní hladinou přístupnou živočichům, oddělená část (vnitřní nádrž) s kolísavou hladinou dle množství čerpané vody a odběru vody. Nádrž VV3 bude mít zakrytou kolísavou hladinu plovoucími zábranami. Nádrže VV3, VV4, VV5, VV6 budou mít stálou hladinu (doplňování čerpáním), nádrže VV7, VV8 a VV9 budou mít jako přírodní dešťové nádrže kolísavou hladinu dle počasí. Rozvody závlahové vody, retenční a okrasné nádrže a čerpání vody ze Sázavy budou vybudovány v jedné etapě jako celek, aby byla zajištěna funkčnost systému. V areálu budou hracími prvky ale hlavně krajinotvornými prvky nové vodní nádrže a drobné potoky s doplněním mokřadů, bylinného porostu, střední a vysoké zeleně. Celkem bude umístěno v území 10 vodních nádrží hlavně okrasného typu, z nichž pouze dvě budou retenční pro závlahové vody. Základem užitkové vody je, že veškerá voda, která „spadne“ na plochu hřiště, bude zachycena v akumulačních nádržích systémem drenáží. Nedostatek vody, bude doplňován jímáním a čerpáním z řeky Sázavy. Čerpání bude zajištěno bočním břehovým odběrem. Maximální odběr se předpokládá 11,5 l/s. Odebírané množství bude respektovat minimální záchovný průtok. Pro řeku Sázavu je 11,5 l/s ve srovnání s MZP pravděpodobně relativně velmi malé. Tudíž problém v objemu odebrané vody by neměl prakticky nastat. Tuto hlavní čerpací stanici předpokládáme podzemní, čerpadla ponorná. Dešťové vody z parkoviště budou zachyceny do kanalizace a přes odlučovač NEL budou odvedeny do závlahového systému – do nádrže III. Vzhledem k výškovým poměrům bude muset být zařazena čerpací stanice. Dešťové vody z komunikací budou zasakovány podél komunikací do příkopů event. drenáží, dešťové vody z obytných objektů a obsluhy území musí být zasakovány na pozemku. Dešťové vody z golfového klubu budou odvedeny do retenčních nádrží. Kvalita povrchových a podzemních vod: Jakost vod ze zpevněných ploch, resp. vozidlových komunikací, může vykazovat především zvýšené koncentrace ropných látek (NEL) a nerozpuštěných látek (NL). Koncentrace těchto látek v odpadní vodě není blíže odhadnutelná, mění se v závislosti na délce a intenzitě srážek, množství a technickém stavu vozidel, strojového parku, atd. Odpadní voda odtékající z vozovky a zpevněných ploch je nejvíce znečištěna v počátečních minutách srážkové činnosti. Nejvyšší koncentrace škodlivin se objevuje přibližně v prvních 15 minutách po jejím zahájení. Při delším trvání srážek pak koncentrace škodlivin prudce klesá a podle délky a vydatnosti srážek se snižuje až na zanedbatelné hodnoty. Ukazuje se, že postupujícím rozmachem využívání automobilových katalyzátorů se riziko vnosu toxických stopových prvků do prostředí, zejména Pb výrazně snižuje. Ani vnos nepolárních extrahovatelných látek (ropných uhlovodíků) z úkapů pohonných systémů dopravních mechanismů není příliš nebezpečný. Nebezpečný by ovšem mohl být jejich vnos následkem havárií. Ty samozřejmě není možné předvídat, a v tomto stadiu řešení nelze ani navrhovat konkrétní sanační opatření. Proto se v Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

62


tomto směru omezujeme pouze na doporučení, aby se při konkrétních návrzích jednotlivých záměrů technickým řešením minimalizovalo nebezpečí vzniku havárií. Chloridová zátěž prostředí a vod v důsledku zimního ošetření povrchu vozovek se oproti současnému stavu zvýší pouze málo. Díky aplikaci úsporných opatření a mj. zaváděním nových technologií použití posypových materiálů dochází v posledních letech ke snižování spotřeby chloridů. Rovněž je nutné poznamenat, že faktorem nesporně snižujícím biologickou nebezpečnost aplikace posypových materiálů na bázi chloridů je i to, že tyto látky budou aplikovány výhradně v zimním období, tj. v období vegetačního klidu a za útlumu zooplanktonu v povrchových tocích. Protože chloridové ionty jsou relativně velmi pohyblivé, budou odplaveny dříve, než se stačí biotoxicky projevit, nejpozději po začátku vegetační sezóny. Z těchto důvodů předpokládáme, že nárůst chloridové zátěže nebude významný. Veškeré dešťové vody odtékající ze zpevněných ploch musí splňovat podmínky předepsané zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění. Vlivy na faunu a vodní biotopy: Všechny druhy rostlin a živočichů jsou podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, chráněny před zničením, poškozováním a takovými činnostmi, které by mohly způsobit ohrožení těchto druhů na bytí, narušení jejich rozmnožovacích schopností, či zničení ekosystému, jehož jsou součástí a podobně. Zákon ukládá všem subjektům provádějícím hospodářskou činnost v krajině šetrný přístup ke všem volně žijícím živočichům a planě rostoucím rostlinám. Některé druhy živých organismů mohou být vinou nepříznivého stavu životního prostředí a jiných vlivů dlouhodobě ohroženy, takže četnost jejich populací klesá. Aby bylo možno předejít jejich vyhubení, je nutné poskytnout jim přísnější režim ochrany, který je zabezpečen zvláštní ochranou rostlin a živočichů. Seznam zvláště chráněných rostlin a živočichů je uveden v přílohách II. a III. vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., kde jsou podle stupně ohrožení rozděleny do kategorií na ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené druhy. Konkrétní způsob ochrany těchto druhů je upraven jejich základními ochrannými podmínkami. Dle Koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje k zadání změny č. 6 ÚPO Kácov (č.j. 228528/2011/KUSK, ze dne 2.1.2012) vyplynulo následující: „Požadavek (č. 33) na změnu funkčního využití území (pozemky p.č. 2095, 2094 a 2093 v k.ú. Kácov) se dotýká lokality evidovaného výskytu chřástala polního (Crex crex), který je zvláště chráněným, silně ohroženým druhem. … Požadujeme proto, aby v návrhu územního plánu byla respektována uvedená zákonná ochrana zvláště chráněných druhů živočichů. Navrhovanou změnu využití uvedeného území pro obytnou rekreační zástavbu lze akceptovat pouze, pokud bude prokázáno, že nedojde ke škodlivému zásahu do přirozeného vývoje chřástala polního. Výše uvedené pozemky p.č. 2095, 2094, 2093 k.ú. Kácov nejsou změnou č. 6 ÚPO dotčeny, neboť požadavek č. 33 (dle zadání ÚPO) byl z návrhu vypuštěn. Ostatní chráněné druhy jsou dostatečně chráněny návrhem VKP – viz. Kap. 3, část Ochrana přírody - VKP. Obojživelníci patří obecně ke skupinám s nízkým zastoupením v rámci zájmového území. Příčinou je absence stojatých vod, jež slouží žabám a čolkům k rozmnožování. Vodní nádrže typu Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

63


rybníků se nachází při severním okraji zájmového území (údolí Čestínského potoka), kde byl během průzkumu registrován z obojživelníků pouze skokan zelený (Pelophylax esculentus). Přítomnost obojživelníků v zájmovém území kolem obce Zliv není vyloučena v rámci pravidelných migrací mezi terestrickými a vodními biotopy. V plánovaném záměru také figuruje návrh nových vodních ploch a retenčních nádrží pro zavlažování ploch golfu, které by mohly zajistit vyšší výskyt obojživelníků, je však nutno eliminovat rizika jejich nevhodného využívání (chov ryb, intenzivní rekreace apod.). Vodní živočichové (bezobratlí a ryby) jsou v zájmovém území vázáni výhradně na tekoucí vody, jelikož biotopy stojatých vod se zde prakticky nevyskytují. Nejvýznamnějším tokem území je řeka Sázava. Úsek protékající kolem Zlivi náleží k jejímu střednímu toku. Koryto řeky zde má přirozený charakter (bez významných úprav) a meandruje v poměrně hlubokém údolí s příkrými svahy. Proudné poměry řeky jsou však značně ovlivněny četnými jezy, které snižují rychlost proudění a eliminují plochu peřejnatých partií, jež jsou významné pro existenci původní říční fauny. Vysoký jez se nachází pod zámkem v Kácově, další cca 4 km výše proti proudu (Střechov nad Sázavou). V proudných partiích Sázavy tvoří jádro společenstva zoobentosu (bezobratlí dna) larvy hmyzu. Vymezené území se na své severní hranici dotýká dalšího vodního toku, kterým je Čestínský potok (pravostranný přítok Sázavy). Na svém dolním úseku protéká potok intravilánem obce Račíněves a vyznačuje se potlačenou členitostí vlivem provedených úprav koryta. Voda v toku se však vyznačuje oligotrofním charakterem, jenž umožňuje existenci společenstvům pstruhových vod. Dominantním druhem ryby je zde pstruh o. potoční (Salmo trutta m. fario). Podle publikovaných údajů je dolní úsek Čestínského potoka obýván mihulí potoční – Lampetra planeri, která náleží mezi zákonem chráněné živočichy v kategorii kriticky ohrožených druhů. Golfový areál musí být provozován tak, aby vodní toky nebyly činností areálu ovlivňovány změnou toku a zejména nebyla ovlivněna kvalita vody. U vodních nádrží patří k potenciálním rizikům spojeným s realizací záměru kontaminace vody používanými chemikáliemi, eutrofizace vlivem splachů živin, narušení hydrologického režimu odběrem vody a nevhodné změny při hospodářském využívání nádrží. Jmenované potenciální faktory lze eliminovat vhodně nastavenými podmínkami využívání vodních ploch a jejich okolí. Vhodný management nádrží v rámci chystaného projektu je proto dobrou příležitostí, jak dlouhodobě zajistit vhodné existenční podmínky také pro vodní a mokřadní organismy. Břehové porosty, mokřady kolem tůní, břehové rostliny: V severozápadní části budoucího golfového areálu, v blízkosti řeky Sázavy je navržena nová výsadba stromů. Stávající břehový porost je v současné době funkční, ale na několika místech se jedná již o dožívající dřeviny, které budou muset být nahrazeny. Z těchto důvodů je již v předstihu navržena řada stromů v břehovém prostoru. Další výsadby vlhkomilných stromů i keřů budou podél menších vodotečí stávajících i nově navrhovaných, kde budou jednak svými kořeny zpevňovat břehy a dále vytvářet specifické prostředí pro vodní živočichy a obojživelníky. Důležitou součástí návrhu je vytvoření tůní s doprovodnými mokřady. Jedná se o dva cenné biotopy, které jsou přínosem pro celkovou biodiverzitu v krajině i vytvoření specifického stanoviště pro existenci určitých živočišných druhů. Kolem nově navrhovaných tůní je počítáno s prostorem vhodným jako mokřad. Jedná se o litorální pásmo – přechod mezi vodní hladinou, mírně svažitými břehy přecházejícími do prostoru částečně zaplavovaného (při vyšším stavu vody). Tato místa budou osazena mokřadními dřevinami a vlhkomilnými rostlinami. Druhově budou specifikovány rostliny snášející trvalé a občasné zamokření.


64


Vegetace a související technická opatření zajistí, že ty druhy živočichů, kteří nejsou svým způsobem života vázáni na vodu, budou mít k otevřeným vodním plochám jen omezený přístup. K retenčním rybníkům, kde hladina vody se v průběhu sezony značně mění, jim bude přístup zcela znemožněn. S výsadbou rostlin je počítáno po okrajích i uvnitř navrhovaných jezírek. Dno jezírek bude výškově odstupňováno. Podle hloubky dna (30 – 100 cm) bude volena druhová skladba pobřežních, mokřadních a vodních rostlin. Vlivy na chráněná území, NATURA 2000, ÚSES, VKP: Lokalita plánovaného záměru se nachází mimo zákonem chráněná území i území soustavy NATURA 2000. U těchto území se nepředpokládá jakékoliv jejich ovlivnění.     

Koncepce ÚSES vychází z následujících podkladů: Místní generely ÚSES, územní plány; Územně technický podklad regionálních a nadregionálních ÚSES ČR; Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, 2009; Studie ÚSES Středočeského kraje, 2009; Územně analytické podklady ORP Kutná Hora (aktualizace 2010);

Koncepce ÚSES je dále v souladu s urbanistickým řešením návrhu rozvojových ploch. V návrhu je provedeno sjednocení všech podkladů, vzájemné propojení a dílčí úpravy ve vztahu k nově navrhovaným lokalitám. Nadmístní systém ÚSES je v řešeném území doplněn lokálními prvky, které tvoří biokoridory, biocentra a interakční prvky. Číslování prvků ÚSES je převzat z Generelu ÚSES pro k.ú. Kácov, Zderadiny a Zderadinky. Popis ÚSES – viz kap. 3, část Ochrana přírody – ÚSES. Záměr řešený změnou č. 6 ÚPO Kácov – golfový areál se dotýká významných krajinných prvků ze zákona a to lesních pozemků a údolní nivy Sázavy. Popis – viz. Kap. 3, část Ochrana přírody - VKP. V rámci Generelu lokálního územního systému ekologické stability pro k.ú. Kácov, Zderadiny a Zderadinky (zpracovatel Ing. David Mikolášek, 1993) byly vymezeny ekologicky významné krajinné prvky. Do řešeného území zasahují VKP9, VKP 10, VKP 11, VKP 12 a VKP 13. Vzhledem k tomu, že tyto prvky nebyly dosud zaregistrované, bylo proto v rámci návrhu změny č. 6 ÚPO Kácov, resp. i v souvislosti s návrhem golfového areálu, přistoupeno k úpravě jejich hranic. Významné krajinné prvky jsou nově vymezeny mimo plochu golfového hřiště, resp. jsou navrženy tak, aby byla zachována alespoň část ekologicky stabilního území s přírodními biotopy. VKP 9 „Sázavské údolí, U pustého hradu“ Jedná se o strmé skály na levém břehu Sázavy, zalesněné svahy s nepůvodním akátem, fragmenty suťových lesů, luční porosty nad hranou svahů a částečně i luční porosty v nivě Sázavy. Hranice VKP byla upřesněna na základě geomorfologie terénu, přírodních biotopů a katastrální mapy. Součástí VKP je část lokálního biocentra LBC 12 a malá chatová osada na úbočí svahu u Sázavy. Lokalita zahrnuje přírodní biotopy S1.2 (štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin), L4 (suťové lesy), L6.5B (acidofilní teplomilné doubravy), R1.4 (lesní prameniště bez tvorby pěnovců), T1.1 (mezofilní ovsíkové louky), M1.4 (říční rákosiny), K2.1 (vrbové křoviny písčitých a hlinitých náplavů). Mozaiky lesních kultur s nepůvodními dřevinami – akátem (X9B) a nálety pionýrských dřevin (X12). Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

65


Na skalách nejčastěji převládají mechy, lišejníky a kostřava sivá. Vyskytují se zde druhy jako kostřava sivá, česnek, chrpa latnatá, hvozdík kartouzek pravý, hadinec obecný, pryšec chvojka, rozchodník ostrý, violky, výjimečně netřesk výběžkatý, rozchodník bílý, chmerek roční, mochna stříbrná, jestřábník chlupáček, bika hajní, kohoutek smolnička, kokořík vonný, tolita lékařská. Často jsou tyto skály posledním útočištěm rostlin z L6.5 mezi lesy trnovníku akátu. Tyto skály jsou domovem významného množství rostlin z červeného seznamu, či alespoň místně vzácných. V suťovém lese převládá habr obecný či jasan ztepilý, javor mléč, smrk ztepilý. V podrostu převládají netýkavka malokvětá, pitulník horský, netýkavka nedůtklivá. V roklině prameniště téměř bez vegetace. Nad hranou lesa ovsíkové louky ovlivněné kulturními psárkovými loukami. Kromě psárky zde roste srha říznačka, ovsík vyvýšený, medyněk vlnatý, psineček výběžkatý, kostřava červená, lipnice luční, šťovík kyselý, kopretina bílá, zvonek rozkladitý, řebříček obecný. V nivě Sázavy se vyskytují říční rákosiny a vrbové křoviny, převažuje chrastice rákosovitá. Silně ovlivněno nitrofilními druhy jako je kopřiva dvoudomá, svízel přítula a invazním neofytem – netýkavkou žláznatou; doplněné porosty vrby křehké a olše lepkavé. VKP 10 „Sázavské údolí, Na hrádku“ Jedná se o strmé skály nad Sázavou s porostem akátu a navazující ovsíkové louky nad hranou skal. Významný krajinný prvek je zachován téměř v plném rozsahu dle vymezení v generelu ÚSES, naopak byla upravena hranice golfového hřiště tak, aby do VKP nezasahovala. Z VKP byla pouze vyjmuta chatová osada a úzký přechodový pás podél místní části Zliv umožňující přechod z jedné části hřiště na druhou část. Lokalita zahrnuje přírodní biotopy S1.2 (štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin), T1.1 (mezofilní ovsíkové louky), K3 (vysoké mezofilní a xerofilní křoviny): Strmé skály silně ovlivněné okolním porostem - trnovník akát (Robinia pseudacacia) degradace, v podrostu roztroušeně na světlejších místech (C4a) kostřava sivá (Festuca pallens), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), divizna knotovitá (Verbascum lychnitis), rozchodník velký (Hylotelephium maximum), § jalovec obecný (Juniperus communis subsp. communis). Kosené a nepravidelně kosené louky na mírném svahu s dom. ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), srhou říznačkou (Dactylis glomerata), řebříčkem obecným (Achillea millefolium), kopretinou bílou (Leucanthemum vulgare), jitrocelem kopinatým (Plantago lanceolata), zvonkem rozkladitým (Campanula patula). V keřových porostech dom. trnka obecná (Prunus spinosa) doplněná o růži šípkovou (Rosa canina), dub letní (Quercus robur), třešen ptačí (Prunus avium). VKP 11 „Sázavské údolí, Na výrovkách“ Jedná se o soustavu remízů, mezí a lesních porostů v lokalitě „Pod kopcem“, „U hrobu“ a „Na výrovkách“. Původně byl VKP navržen v daleko větším rozsahu, na ploše cca 44 ha. V souvislosti s vymezením hranice golfového areálu a rozvojových ploch pro bydlení je severní hranice VKP posunuta jižněji; přesto do VKP okrajově zasahují dvě herní dráhy. Při budování golfových drah budou prováděny terénní úpravy, kterými vzniknou zejména ve svažitém území terasy, meze výškově dorovnávající terén, případně budou budovány opěrné „suché kamenné zídky“. V ploše byly zmapovány následující přírodní biotopy T1.1 (mezofilní ovsíkové louky), K2.1 (vrbové křoviny písčitých a hlinitých náplavů ), K3 (vysoké mezofilní a xerofilní křoviny), L7.1 (suché acidofilní doubravy): Plošně převažující je mozaika ovsíkových luk více méně kosených, s keřovými formacemi a místy s náletem keřů. V podrostu řebříček obecný (Achillea millefolium), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), bolševník obecný (Heracleum sphondylium), svízel bílý (Galium album) a kopretina bílá (Leucanthemum vulgare). Dominantní trnka obecná (Prunus spinosa) doplněná o hlohy (Crataegus spp.) a bez černý (Sambucus nigra). Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

66


Okrajově se vyskytují vrbové křoviny podél příkopu - vrba křehká (Salix fragilis) (90%) a bříza bělokorá (Betula pendula) (10%). V podrostu kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), svízel přítula (Galium aparine), kuklík městský (Geum urbanum) a bez černý (Sambucus nigra). Lesní porost tvoří bříza bělokorá (Betula pendula)(50%) a borovice lesní (Pinus sylvestris) (50%), v podrostu metlička křivolaká (Avenella flexuosa), rozrazil lékařský (Veronica officinalis) a jalovec obecný (Juniperus communis subsp.communis), silně degradované jak bylinné tak stromové patro. VKP 12 „Komašina, U topolu“ Jedná se o komplex mezí a trvalých travních porostů na svahu v lokalitě „Na granátech“, „Komašina“, “U topolu“. Komplex byl zastoupen pastvinami přecházející v ovsíkové louky, bylinné lemy a také sukcesně nestabilní porost náletových dřevin. Hojně jsou zde zastoupeny v nedávné minulosti přeorané louky či nedávno osetá pole. Nejrozšířenějším typem travinné vegetace jsou mezofilní ovsíkové louky (svaz Arrhenatherion), zachované v rozdílné kvalitě. Druhově nejpestřejší travinou vegetací území je plošně nevelká louka u lesa v severní části území – zůstane zachována. Kromě poměrně zachovalé druhové skladby je louka význačná výskytem zvláště chráněného vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia). Původně byl VKP vymezen v rozsahu 31 ha. V souvislosti s vymezením hranice golfového hřiště je plocha zredukována cca na polovinu, zachovány jsou druhově nejpestřejší louky a remízky v severní části původní plochy VKP. Jedná se tedy o zmenšení plochy v souvislosti s vymezením herních drah. Při budování golfových drah budou prováděny terénní úpravy, kterými vzniknou zejména ve svažitém území terasy. Nově vzniklé terasy a meze budou vždy vedeny po vrstevnici a budou na nich navrženy výsadby obdobné stávajícím. Na určených vzdálenostech (cca 20-30 m) bude souvislý pás keřů přerušen kvůli průchodnosti i žádoucímu průhledu. Na vytipovaných místech vzniknou remízky – větší skupina stromů, druhově různorodých, na okrajích s keřovým patrem; zařazena bude i volně rozptýlená zeleň v podobě menší skupiny stromů či skupiny keřů a solitery. V ploše byly zmapovány následující přírodní biotopy T1.1 (mezofilní ovsíkové louky), K3 (vysoké mezofilní a xerofilní křoviny): Kosené louky mezi mezemi - řebříček obecný (Achillea millefolium), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), bolševník obecný (Heracleum sphondylium), svízel bílý (Galium album) a kopretina bílá (Leucanthemum vulgare). Louky ponechané ladem při okraji lesa - vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), jenž zde však byl v době prováděných průzkumů nalezen v jediném exempláři. Louka je v současnosti nekosená a místy negativně ovlivněná hrabáním zvěře. Dominantou porostu je medyněk vlnatý (Holcus lanatus), kostřava červená (Festuca rubra) a místy i psineček obecný (Agrostis capillaris). Na tuto louku navazuje sukcesně nestabilní porost s hojným zastoupením borovice a břízy. Meze s dominantní lískou obecnou (Corylus avellana) doplněná o trnku obecnou (Prunus spinosa), bez černý (Sambucus nigra) (5%), Rozvolněné stromové patro s dominantní břízou bělokorou (Betula pendula) a dalšími druhy dřevin jako třešeň ptačí, borovice lesní, borovice černá, dub zimní, jasan ztepilý ... VKP 13 "Údolí Čestínského potoka" Přirozeně meandrující koryto vodního toku s břehovými a doprovodnými porosty, údolní jasanovo-olšové luhy, vlhké pcháčové louky, mokřadní společenstva; rybochovné rybníčky v obci. Hranice VKP byla upřesněna na základě geomorfologie terénu, přírodních biotopů a katastrální mapy. Lokalita zahrnuje přírodní biotopy V1G (eutrofní vegetace přirozených eutrofních a mezotrofních stojatých vod), V4B (makrofytní vegetace vodních toků), M1.1 (rákosiny eutrofních stojatých vod), M1.7


67


(vegetace vysokých ostřic), T1.5 (vlhké pcháčové louky), T1.6 (vlhká tužebníková lada), K2.1 (vrbové křoviny písčitých a hlinitých náplavů), L2.2B (údolní jasanovo-olšové luhy). Ostřicové porosty M1.7 vytvářející mozaiku s T1.6, T1.5, a K2.1. U nich je dominantní ostřice vyvýšená (Carex elata), která vytváří bulty. Mezi nimi kostival lékařský (Symphytum officinale), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria subsp. Ulmaria). Dominantní porost s ostřicí zobánkatou (Carex rostrata) je v mozaice s T1.5 a L2.2B. Kolem vodního toku se vyskytují údolní jasanovo-olšové luhy. Stromové patro je tvořeno olší lepkavou, jasanem ztepilým, vrbou křehkou; v lesním porostu bývá i dominantní smrk ztepilý. Jedná se o úzké pruhy s bylinným patrem tvořeným dominantně kopřivou dvoudomou a svízelem přítulou, přítomny jsou přeslička lesní, netýkavka nedůtklivá, blatouch bahenní, kuklík městský, krabilice mámivá, ostřice řídkoklasá, pomněnka bahenní, řeřišnice hořká. Vztah koncepce – změny č. 6 ÚPO Kácov a přírodních fenoménů v území je řešitelný detailním návrhem jednotlivých projektů či jejích částí, které změna č. 6 ÚPO Kácov řeší. Vlivy na další složky živé přírody: Tato kapitola hodnotí možné vlivy Změny č. 6 ÚP městyse Kácov na další složky živé přírody v podrobnostech, které jsou dány stupněm zpracování koncepce. Toto hodnocení vlivů je možné považovat za předběžné. Podrobnější specifikaci dopadů bude možné doplnit v dalších fázích posuzování záměru při podrobném návrhu opatření a jednotlivých projektů. Na druhou stranu díky možnosti vyjádřit se k záměru v počátečních fázích jeho vzniku se nabízí prostor ovlivnit detaily záměru tak, aby byl jeho negativní dopad na přírodu minimalizován a naopak byl doplněn o prvky, jež mohou přírodní hodnotu zájmového území ještě zvýšit. V následujícím textu jsou specifikovány vlivy na jednotlivé typy přírodních stanovišť. Orná půda: Pozemky orné půdy ve vymezeném území budou přeměněny zejména na golfová hřiště, tedy specifický typ trvalého travního porostu. Ten se bude vyznačovat nízkou výškou porostu, druhovou i strukturní homogenitou na velkých plochách. V současné době je již část pozemků s ornou půdou zatravněna a nevyužívána k zemědělské činnosti. Často se také jedná o pozemky ohrožené erozí. Z ryze biologického hlediska se bude jednat o přeměnu jednoho typu stanoviště s nízkou přírodní hodnotou za jiný typ téže kvality. Vysévaná travní směs permanentně zastřihávaná na malou výšku se logicky nemůže stát stanovištěm pestré flóry ani fauny. Ptactvu, které se v oblasti vyskytuje, pole většinou nesloužila jako hnízdiště, mezi ty hodnotnější stanoviště ptáků je nutno spíše počítat louky s rozptýlenou zelení, břehové porosty podél řeky Sázavy a také přechodová (ekotonální) stanoviště na rozhraní lesa a louky a také meze. Zmírňujícím opatřením tohoto vlivu je střídání golfového trávníku na hlavních plochách golfových hřišť s mezemi a remízky, loukami a vodními nádržemi, které mohou být umístěny i v rámci ploch golfu, např. mezi golfovými fairwayemi. Pozitivním dopadem změny kultur by mohla být prevence proti erozním smyvům. Některá pole území jsou situována na dlouhých a poměrně svažitých pozemcích s vyšším erozním potenciálem. Golfový trávník i přes určitou biologickou sterilitu představuje lepší ochranu před erozními smyvy než orná půda. Louky, pastviny: Louky se v území střídají s poli, remízy a částečně, ve východní části území i s lesními pozemky. Jako louky a pastviny dnes hojně slouží přeoraná a zatravněná pole. Louky nejsou hodnotné Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

68


z hlediska výskytu flóry, často jsou neobhospodařováním degradovány a ochuzeny o různorodou, tak i druhovou skladby. Úpravy golfu jsou navržené jako jednotlivé upravené dráhy v přírodních plochách luk, remízu a maloplošné zeleně, doplněné vodními prvky, čímž by mělo dojít k částečnému navrácení původního krajinného rázu a kvality luk. Území svahů bude členěno terénními úpravami a terasami na menší plochy luk s mezemi (střední a vysoká zeleň typu místních biotopů). Lesy: Jihovýchodní okraj a hranici řešeného území tvoří rekreační lesy, které byly rekategorizovány z hospodářských lesů schvalovacím výměrem Krajského úřadu Středočeského kraje dne 23. 4. 2012, č.j. 069146/2012/KUSK. Dotčené lesní pozemky byly převedeny z kategorie lesa hospodářského do kategorie lesa zvláštního určení – příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. Výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa, které byly převedeny do kategorie lesa zvláštního určení je 63,82 ha. Golfové hřiště do těchto pozemků zasahuje pouze okrajově – dráhy č. 4, 6, 7, 8,13. V rámci územní studie byly firmou LESPROJEKT Stará Boleslav s.r.o. vytipovány dvě zemědělské plochy, na kterých je plánováno náhradní zalesnění. Jako nejvhodnější se jeví plocha B (NL 1) severně od této obce (výměra – cca 1,0 ha). Jedná se o prostor navazující na stávající lesní porost, který navrhovaným zalesněním doplní a uzavře plynulou linii lesních ploch. Navržené zalesnění je zároveň náhradou za plánované omezení plnění produkční funkce lesa, na tzv. pobytových loukách a v místech, kde golfové dráhy částečně zasahují do prostoru rekreačního lesa. Projekt na zalesnění obou ploch je již zpracován. Jedná se o návrh zalesnění „trvalého travního porostu“ o celkové výměře cca 1,0 ha (p.č. 2683, 2684 a 2995 k.ú. Kácov). Nejprve je nutno tyto plochy vyjmout ze zemědělského půdního fondu a převést na druh pozemku – lesní. Při návrhu konkrétního zastoupení dřevin se vycházelo z přirozené druhové skladby stanovené pro příslušný lesní typ (LT) v sousedícím lesním porostu. LT – 3S = svěží dubová bučina – přirozená druhová skladba u tohoto lesního typu je buk 50 – 60 %, dub 30 – 40 %, lípa 20 %, habr 10 %, jedle. Jako přimíšené a vtroušené dřeviny se doporučují: smrk, modřín, bříza, javor. V místě, kde lesní porosty navazují na louky, je plánováno vytváření vhodných ekotonů. Jedná se o plynulý přechod mezi jednotlivými biocenózami. Po okraji lesa bude vytvářena zóna s výsadbou zejména keřových porostů, vertikálně členěných. Keřový lem lesa bude tvořit nejprve patro z menších stromků (keřový tvar stromu), následovat budou vyšší keře, dále keře nižšího vzrůstu a keře pokryvné. Navazující louka bude tvořena vyššími travinami, méně často sekanými, bez použití hnojiv. Tím bude vytvořeno ochranné pásmo lesa vhodné pro život dalších organizmů, vázaných právě na toto prostředí. Teprve pak bude následovat trvalý travní porost častěji sekaný a využívaný pro rekreaci (pobytová louka, prostor golfové dráhy). Remízy a liniová zeleň: Remízy a doprovodná zeleň podél polních cest představují velmi významný přírodní prvek území. Slouží jako migrační koridory přes rozsáhlé polní kultury a jsou hnízdištěm a úkrytem řady druhů pták, mají velký potenciál při zadržování vody, tvoří přirozenou ochranu proti povodním a významně omezují erozi půdy. Meze v zájmovém území jsou nezřídka v dezolátním stavu. Vykazují polámaná ležící torza stromů způsobená větrnou kalamitou již před několika lety. Z tohoto důvodu je důležité intenzivně obnovovat a udržovat remízky, meze, louky a doprovodnou zeleň. Remízky mezi poli a loukami tvoří hraniční ekosystém, na který je vázáno mnoho živočichů mezi nimi i ptáků. Nacházejí zde úkryt, místo pro hnízdění, zdroj potravy. V souvislosti s realizací záměru pravděpodobně vyvstane potřeba odstranění některých porostů rozptýlené a doprovodné zeleně. Tato biotopická ztráta musí být nahrazena založením nových remízů a alejí vhodné Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

69


druhové skladby i prostorové struktury porostu. Rozptýlená zeleň musí naplňovat nejen požadavky krajinářské, ale zejména biologické. Jak vyplývá z historického průzkumu a rovněž z morfologie stávajícího terénu, meze v okolí Kácova mají své nezastupitelné místo. V rámci vegetačních úprav bude maximální snaha o jejich zachování. Stávající zdevastované části mezí budou revitalizovány, doplněny budou nové výsadby. Při budování golfových drah budou prováděny terénní úpravy, kterými vzniknou zejména ve svažitém území terasy, meze výškově dorovnávající terén, případně budou budovány opěrné „suché kamenné zídky“. Nově vzniklé terasy a meze budou vždy vedeny po vrstevnici a budou na nich navrženy výsadby obdobné stávajícím. Kosterní patro budou tvořit 1-3 řady stromů s podrostem keřů, prostřídané výškově odstupňovanou keřovou výsadbou. Na určených vzdálenostech (cca 20-30 m) bude souvislý pás keřů přerušen kvůli průchodnosti i žádoucímu průhledu. Na vytipovaných místech vzniknou remízky – větší skupina stromů, druhově různorodých, na okrajích s keřovým patrem. Liniová výsadba je soustředěna především podél komunikací, případně podél drobných vodotečí. Podél silnic a větších cest jsou plánovány oboustranné aleje, podél polních cest, pěšin budou jednostranná stromořadí. Kromě typických alejových druhů (lípa, bříza, jírovec) budou voleny na vhodných místech i ovocné stromy. Do volné krajiny bude zařazena i volně rozptýlená zeleň v podobě menší skupiny stromů (3-10 ks) či skupiny keřů tvořené několika kvetoucími, barevně nebo tvarově zajímavými druhy. Navrhována je i výsadba soliterních stromů poblíž golfových drah. Také tento typ zeleně bude splňovat biologické a krajinářské požadavky, bude vhodným kompenzačním doplňkem k navrhovaným sportovním a rekreačním stavbám. Veškerá zeleň ve volné krajině bude tvořena dřevinami zajišťujícími dostatečnou, přírodě blízkou druhovou pestrost. V druhové skladbě budou zastoupeny vesměs domácí dřeviny, geograficky původní, v každém případě vhodné pro dané stanovitě. Přednostně budou voleny druhy medonosné, sloužící jako potrava pro zvěř. Vlivy na krajinu a její propustnost: V současné době je zájmové území ovlivňováno antropogenní činností spojenou se zemědělským obhospodařováním půdy, jež v poslední době ustupuje, a původně obhospodařovaná pole bývají často zatravněna. Svou polohou bezprostředně navazuje na intravilán městyse Kácov. Realizací residenční části záměru spolu s dalšími stavebními objekty, obslužnými komunikacemi a parkovišti bude posílen antropický charakter prostředí, který však bude kompenzován areálem golfového hřiště jako ucelené přírodní enklávy. Architektonické řešení golfového areálu bude harmonizovat s krajinnými prvky oblasti a respektovat estetickou kvalitu území, jež bude vhodně posílena o zelené a architektonické prvky. Jednotlivé objekty areálu budou umístěny pod horizontem vyvýšených míst a nebudou tak narušovat krajinný ráz místa. Budovy a objekty budou navíc vystavěny z přírodě blízkých materiálů: dřevo, sklo, kámen. V řešeném území jsou navrženy 4 obytné lokality pouze se soliterními rodinnými domy městského a příměstského typu. Jedná se o lokality na hranici území golfového hřiště. Protože je obytná zástavba na okraji zastavitelných ploch, je vždy navržená jako jednopodlažní. Pro lokality navazující na Zliv (B2, B3, B4) je nutné uplatnit regulativ šikmých střech (sedlové, valbové, polovalbové) se skládanou krytinou, aby nedošlo k narušení zástavby Zlivi a exponovaných dálkových pohledů. Novou výstavbou budou do převážně zemědělské krajiny vneseny nové charakteristiky území. Dojde k rozšíření obytné zástavby a ploch pro výrobu a skladování, dojde ke vzniku nových sportovně Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

70


rekreačních ploch a ke vzniku nových liniových prvků a vodních ploch, což vtiskne území z lokálního pohledu nový charakter. Realizací koncepce dojde ke změně stávajícího poměru krajinných složek. Současný charakter krajiny však zůstane zachován. Rozsah zemědělského půdního fondu bude zmenšen na úkor především ploch trvalého travního porostu – golfového hřiště. Negativní vliv úbytku a přeměny zemědělského půdního fondu však bude v dostatečné míře kompenzován tím, že do budoucna bude podporováno zvyšování podílu zeleně v krajině (aleje, větrolamy, meze, remízky apod.). Při respektování výškových charakteristik daných změnou č. 6 územního plánu obce Kácov nebude docházet k významnějšímu narušení vizuálních vjemů. V podrobnějších dokumentacích jednotlivých záměrů je však třeba zaměřit pozornost na liniové stavby, plochy výrobní a smíšené výrobní plochy a minimalizovat jejich vliv na krajinný ráz realizací vhodného ozelenění v okolí (pásy zeleně apod.). Rovněž je třeba s ohledem na začlenění do stávající krajiny citlivě provést detailní návrh golfového hřiště. Propustnost krajiny znamená zejména možnost pohybu volně žijících živočichů a člověka krajinou. Průchodnost území bude zachována a zlepšena. Areál golfu, pobytových luk, rekreačního lesa, golfového klubu atp. nebude oplocen. Navíc je navrženo doplnění pěších a turistických cest. Systém cest tvoří malé, střední a velké okruhy. Výchozím bodem je železniční zastávka a příjezdová komunikace 3/3369 za železničním přejezdem. Systém je tedy zaměřen na místní obyvatele, příležitostné návštěvníky a rekreanty, ubytované v rekreačním areálu Lenka. V jižní části řešeného území a částečně za jeho hranicí je navržena doplňující částečně nová pěší cesta šířky 1 m s přírodním povrchem, která využívá stávající systém pěších cest a doplňuje jej tak, aby bylo možné obejít celý volnočasový areál ve smyslu poznávací cesty krajinou po břehu Sázavy, přes plochy luk a golfu, částečně lesů až k vyhlídkové věži a zpět na Malou Stranu nebo přes Račíněves do Kácova. Propustnost krajiny pro biotu nebude změnou č. 6 ÚP městyse Kácov oproti stávajícímu ÚP snížena. Z pohledu migrace zvířat nepředstavuje koncepce riziko, území není významným migračním koridorem. Území řešení změnou ÚP zůstane nadále průchodné pro malé i velké druhy savců. Z hlediska zásahu do krajiny se jedná o záměr významný, nenarušující však základní funkce krajiny, tj. ekostabilizační, půdoochrannou a estetickou – např. rekonstrukce vodních ploch ovlivní velmi příznivě estetickou funkci krajiny, jakožto i vnesení nových prvků do krajiny (založení květnatých luk na extenzivních plochách, výsadby rozptýlené zeleně).

5.3

Vyhodnocení vlivů navržených opatření v koncepci

Za referenční cíl pro vyhodnocení vlivu posuzované koncepce na životní prostředí a lidské zdraví bylo v souladu s metodickými doporučeními Evropské komise a platnou legislativou zvoleno zachování příznivého stavu z hlediska ochrany pro jednotlivé složky životního prostředí. Metodou pro vyhodnocení konkrétních vlivů (sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných) koncepce bylo zvoleno tabelární bodové vyhodnocení v koncepci navržených opatření s doprovodným komentářem. Bodové hodnocení je v souladu s metodikou hodnocení významnosti vlivů. Souhrnné vyhodnocení vlivů je Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

71


provedeno v níže uvedené tabulce, přičemž pro vyhodnocení potenciální významnosti byla použita numericko-verbální šestibodová stupnice:

Hodnota -2

-1

0 +1 +2 ?

Termín

Popis

Významný Negativní vliv. negativní vliv Vylučuje schválení záměru / plochy (resp. záměry či plochy je možné schválit pouze ve výjimečných případech) Významný rušivý až likvidační vliv na složku ŽP nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků složky ŽP. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího úkolu – záměru, opatření, plochy). Mírně Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv. negativní vliv Nevylučuje schválení záměru / plochy. Mírný rušivý vliv na složku ŽP; mírné narušení ekologických nároků na složku ŽP, okrajový zásah. Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními. Nulový vliv Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají žádný vliv. Mírně Mírný příznivý vliv na složku ŽP. pozitivní vliv Mírné zlepšení stavu složky ŽP nebo působení na ni. Významný Významný příznivý vliv na složku ŽP. pozitivní vliv Významné zlepšení stavu složky ŽP nebo působení na ni. Vliv nelze Díky obecnosti zadání koncepce, případně nejasnosti konkrétního řešení či vyhodnotit nedostatku detailních údajů u konkrétních záměrů není možné hodnotit jejich vlivy. U projektů (záměrů), které podléhají posuzování vlivů na ŽP dle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění bude vyhodnocení vlivů na ŽP řešeno v rámci konkrétní projektové přípravy projektu.

Pro dobu trvání vlivu bylo použito hodnocení: K – krátkodobý S – střednědobý D – dlouhodobý

T – trvalý P - přechodný

Vlivy sekundární, synergické a kumulativní byly hodnoceny z pohledu, zda mohou nastat či nikoliv, jaké tyto vlivy jsou a jakým způsobem se dají v případě negativních vlivů minimalizovat popř. kompenzovat. Při hodnocení předpokládáme z hlediska lokalizace, že dílčí změny/podněty posuzované změny č. 6 ÚPO Kácov budou realizovány tak, aby nedošlo k ovlivnění ekologicky citlivých území, případně aby přístup k těmto územím byl prováděn podle předem schválených principů šetrných k jednotlivým složkám životního prostředí.


72


Dílčí změny

Stávající využití

Zemědělská půda orná

Návrh využití

Plochy smíšené fce., komunikace, zemědělská orná půda

zástavba (obytná), plochy veřejného prostranství veřejná zeleň SV + ZV zástavba (obytná) SV

6/5

Plochy smíšené fce., venkovského charakteru Plochy smíšené fce. venk., komunikace, zemědělská orná půda

6/6

Plochy smíšené fce. venkovského charakteru

smíšená a venkovského charakteru SV

6/7

Zem. orná půda, obytná / 1 RD komunikace, plochy SV pro venkovské bydlení

6/4

-1

D, T

-1

D, T

0

D, T

0

D, T

komerční OM

6/2

6/3

Doba trvání vlivu

smíšené SV

6/1


Významnost vlivu na ŽP oproti nulovému stavu v území

stavební parcela (bydlení Bi, SV)


-1

D, T

+1

D, T

-1

D, T

Vlivy sekundární, synergické nebo kumulativní ANO - synergické negativní působení zvětšením plochy zastavěného území - minimalizace a kompenzace vhodnými podmínkami prostorového uspořádání, realizace krajinné výsadby v návaznosti na tyto zastavěné plochy ANO - synergické negativní působení zvětšením plochy zastavěného území - minimalizace a kompenzace vhodnými podmínkami prostorového uspořádání, realizace krajinné výsadby v návaznosti na tyto zastavěné plochy ANO - posílení kladných vlivů vhodným návrhem veřejné, doprovodné a liniové zeleně - dodržovat max. celkový rozsah ploch a staveb přípustného využití NE ANO - realizovat aktivity bez rušivých účinků na okolí - dodržovat podmínky prostorového uspořádání - minimalizovat vlivy vhodným návrhem zelených ploch a linií ANO - úprava podmínek prostorového využití, zpracování a projednání územní studie před realizací záměrů ANO - synergické negativní působení zvětšením plochy zastavěného území - minimalizace vlivů (např. návrh

73


Dílčí změny

6/8


Individuální rekreace Plochy pro výrobu

6/9

Nezastavěné území – volná krajina, využití stávajícího zemědělského areálu

6/10

6/11

Plochy smíš. fce, komunikace, orná půda, travní porosty Orná půda, travní porosty

Návrh využití

obytné smíšené a rekreační SR sport; hromadná rekreace včetně ubytování; sportovní plochy, bydlení, veřejná zeleň - park RH + Bi + ZV

volnočasový areál pro sport, hromadnou rekreaci, golf, agroturistika, rezidenční bydlení, zázemí golfu RH + Bi + DS + RG + NL + Ti

veřejná zeleň – park, plochy pro smíšenou funkci ZV + SV veřejná zeleň – park ZV

6/12

Orná půda 6/13

6/14

Orná půda

sportovní, fotbalové hřiště, tribuny, kabina s klubovnou OS smíšená funkce venkovského charakteru



0

Doba trvání vlivu

D, T

+1

D, T

+1

D, T

0

D, T (P)

+1

D, T (P)

-1

D, T

-1

D, T

Vlivy sekundární, synergické nebo kumulativní zelených ploch, vhodný návrh parkovacích stání, atd.) NE ANO - nově vytvořené plochy s vhodným prostorovým uspořádáním - hlukovou studií před ÚR prověřit dodržení limitů u chráněných objektů - doplnění a vytvoření plošné a liniové zeleně - vhodné použití přírodních materiálů pro zachování krajinného rázu ANO - citlivé zasazení golf. areálu do území (detail. Urban. studie) - využití zeměď areálu – odstranění ekolog. zátěže - zmírnění půdní eroze - synergické pozitivní působení změny posílením ekologické stability krajiny - minimalizace a kompenzace zvýšením heterogenity území např. výsadbou krajinné zeleně, obnovou a realizací vodních nádrží NE

ANO - doplnění a vytvoření veřejné zeleně, liniové, ochranné. parky, vodní plochy - dodržovat podmínky využití ploch ANO - synergické negativní působení zvětšením plochy zastavěného území ANO - synergické negativní působení zvětšením plochy zastavěného

74


Dílčí změny


Návrh využití


Doba trvání vlivu

SV

Orná půda 6/17

6/18

Orná půda, plochy pro výrobu

Orná půda 6/19

6/20 6/21

Orná půda Orná půda Výroba, travní porosty

smíšená funkce venkovského charakteru SV průmyslová zóna VL

smíšená funkce vesnického charakteru SV smíšená zástavba SV výstavba rodinných domků Bi, SV venkovské rodinné bydlení Bi

6/22

Orná půda 6/23

6/24

6/25

smíšená výstavba SV, Bi

Plochy smíšené fce. venkovského charakteru

možnost výstavby SV


autoopravna, prodej náhradních dílů VD


-1

D, T

-1

D, T

-1

D, T

-1

D, T

-1

D, T

+1

D, T

-1

D, T

0

D, T

-1

D, T

Vlivy sekundární, synergické nebo kumulativní území - úprava podmínek prostorového využití, zpracování a projednání územní studie před realizací záměrů ANO - dtto ANO - zvětšení plochy zastavěného území - regulativy dle stávajícího platného ÚP ANO - úprava podmínek prostorového využití, zpracování a projednání územní studie před realizací záměrů ANO - dtto ANO - dtto ANO - dodržovat podmínky prostorového uspořádání ploch - v další přípravě záměrů prověřit použití protihlukových opatření - vhodně navrhnou veřejnou izolační zeleň ANO - úprava podmínek prostorového využití, zpracování a projednání územní studie před realizací záměrů ANO - úprava podmínek prostorového využití, zpracování a projednání územní studie před realizací záměrů ANO - při přípravě záměrů prokázat dodržení hlukových a emisních limitů, - detailně řešit nakládání s dešťovými vodami –

75


Dílčí změny


2199 – ostatní komunikace, 2200 orná půda

Návrh využití

Zemědělská půda – trvalý travní porost

Hasičská zbrojnice OV

Veřejné tábořiště

Rozšíření ČOV – část pozemků Ti

6/29

Orná půda

6/30

6/31

Orná půda Orná půda

6/32

6/34

Orná půda, trvalý travní porost Rezervy

6/35

Doba trvání vlivu

místní komunikace DS

6/26

6/27


Výroba a skladování (lehký průmysl, drobná a řemeslná výroba, služby) VL, VS

Výroba a skladování VL, VDR rozhledna + občerstvení RH

Veřejná zeleň, rozšíření tábořiště RH Orná půda, trvalé travní porosty, meze, komunikace NSP + VV


0

D, T

-1

D, T

+1

D, T

-1

D, T

-1

D, T

-1

D, T

0

D, T

+1

D, T (P)

Vlivy sekundární, synergické nebo kumulativní zasakování - dodržovat podmínky prostorového uspořádání a využití ploch ANO - konkrétní návrh záměrů řešit územní studií - prověřit dodržování hlukových limitů s případným návrhem protihlukových opatření - řešit liniovou a doprovodnou zeleň ANO - zvětšení plochy zastavěného území - dodržovat podmínky využití ploch ANO - volit přírodní stavební materiály z důvodu zachování krajinného rázu - provést vhodný návrh maloplošné izolační zeleně ANO - prověřit dodržování hlukových limitů s případným návrhem protihlukových opatření - při přípravě záměrů detailně řešit dopravní infrastrukturu včetně parkovacích ploch - řešit liniovou a doprovodnou zeleň ANO - dtto ANO - volit přírodní stavební materiály z důvodu zachování krajinného rázu - dodržovat podmínky prostorového uspořádání ANO - dtto ANO - synergické pozitivní působení změny posílením ekologické stability krajiny, vypracování

76


Dílčí změny

6/36


RI Orná půda, travní porost

Návrh využití

Orná půda, trvalý travní porost Místní a účelové komunikace DS

6/37

6/38

Orná půda, silnice, ostatní plocha Ostatní plocha

6/39 Zahrada

Místní sběrná komunikace DS Vodojem a zásobovací síť pitné vody Ti Veřejná zeleň, park ZV

6/40

Orná půda, cvičiště, komunikace 6/41

Zastavěné území občanská vybavenost 6/42

Cvičiště psů se zázemím (kotce, sklad pomůcek a údržby, občerstvení, parkoviště) OM Plochy pro smíšenou funkci, bydlení BV


Doba trvání vlivu

+1

D, T (P)

-1

D, T

0

D, T

Vlivy sekundární, synergické nebo kumulativní systémových koncepčních dokumentů pro citlivé zóny zájmového území ANO - dtto ANO - konkrétní návrh záměrů řešit územní studií - prověřit dodržování hlukových limitů s případným návrhem protihlukových opatření - řešit liniovou a doprovodnou zeleň NE NE

+1

D, T

+1

D, T

0

D, T

+1

D, T

ANO - synergické pozitivní působení změny posílením ekologické stability krajiny, vypracování systémových koncepčních dokumentů pro citlivé zóny zájmového území ANO - prověřit dodržování hlukových limitů s případným návrhem protihlukových opatření - řešit liniovou a doprovodnou zeleň, obnovit izolační zeleň ANO - nově vytvořené plochy s vhodným prostorovým uspořádáním - doplnění a vytvoření plošné a liniové zeleně - vhodné použití přírodních materiálů pro zachování krajinného rázu

U jednotlivých dílčích změn lze předpokládat vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, flóru, půdu, vodu, hlukovou situaci, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví (včetně architektonického a archeologického) a krajinu. Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

77


Komentář ke kladným vlivům změny č. 6 ÚPO Kácov:  rozšíření ploch pro bydlení a občanskou vybavenost;  využití objektu starých průmyslových ploch k vytvoření nabídky aktivního trávení volného času, sportovního a sociálního využití;  posílení sportovních a rekreačních aktivit vybudováním golfového areálu;  vyřešení stávající problémové dopravní situace a optimalizace uspořádání dopravní obslužnosti nových ploch;  obnova krajinných struktur projektováním a vymezením sítě ÚSES;  posílení ekologické stability krajiny zvyšováním výměry lesní půdy a trvalých travních porostů;  revitalizace a rozšíření vodních biotopů. Komentář k záporným vlivům změny č. 6 ÚPO Kácov:  snížení plochy orné půdy, jejichž zábor bude nutné pro jednotlivé záměry posoudit individuálně;  nutnost provozovat budoucí realizované záměry dle platných zákonných předpisů, případně dle zásad v provozním plánu (golfový areál) a minimalizovat možnost případných nestandardních stavů či havárií, které by mohly negativně ovlivnit kvalitu podzemních či povrchových vod a případně se vyskytujících chráněných druhů rostlin a živočichů;  případné ovlivnění hydrogeologického režimu dlouhodobým zadržováním dešťových vod a jejich využívání k závlaze;  nutnost minimalizovat či kompenzovat případné negativní vlivy na chráněné druhy živočichů vyskytujících se v území;

6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ Změna č. 6 ÚPO Kácov je v souladu s cíli a úkoly územního plánování, jelikož mimo základních požadavků:  vytváří územní předpoklady pro další výstavbu, kterou je podmíněn hospodářský a sociální rozvoj obce a jejích obyvatel, přičemž respektuje přírodní podmínky místa a zlepšuje podmínky příznivého životního prostředí;  řeší účelně využití a uspořádání území na základě koordinace veřejných a soukromých zájmů;  stanoví koncepce a zásady dalšího rozvoje území, urbanistického rozvoje sídla, uspořádání a rozvoje využití krajiny a rozvoje veřejné infrastruktury;  stanoví podmínky pro provádění změn ve využití území, urbanistické požadavky na prostorové uspořádání a umístění staveb. Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

78


V předcházející kapitole bylo provedeno hodnocení potenciálních dílčích změn/podnětů na jednotlivé složky životního prostředí. Vzhledem k tomu, že posuzovaná Změna č. 6 územního plánu obce Kácov je zpracována v jedné variantě, je součástí této kapitoly přehledné vyhodnocení z pohledu jejich kladných a záporných vlivů na životní prostředí.

Pozitivní vlivy – přínosy změny územního plánu obce zasáhnou oblasti:  Sociální klima trvale bydlících obyvatel, které se otevře přílivu lidí mimo obec a ovlivní i způsob jednání, chování a myšlení místní populace, která historicky sídlí v obci, a která v současné době tvoří v částečně uzavřenou komunitu;  ekonomickou situaci trvale bydlících obyvatel zvýšením atraktivnosti obce z hlediska existence rozvojových ploch a z hlediska možnosti rozvíjet činnosti – podnikání, poskytování služeb, atd.;  vznik primárních i sekundárních pracovních příležitostí a ekonomické aktivity. Ekonomický přínos bude spočívat i v sekundárních ekonomických zdrojích – např. zvýšená daňová výtěžnost obce z důvodu nárůstu obyvatel, dále možnost rozvoje obce, atd.;  nově navržené rozvojové plochy, mající případně vliv na lidské zdraví, jsou situovány se snahou umístění co nejdále od ploch pro bydlení, veřejnou a komerční vybavenost a rekreaci, čímž je zajištěno kvalitní bydlení a odpočinek pro všechny věkové kategorie;  změna ÚP řeší potřebné plochy pro občanskou vybavenost, sport, rekreaci, které by měly doplnit tyto chybějící funkce nejen pro městys Kácov, ale i pro širší okolí;  změna ÚP je navržena s důrazem na rekreaci a sport a vyváženým rozvojem sídla včetně občanské vybavenosti a vzniku dalších pracovních příležitostí v místě bydlení;  další nárůst obyvatel v tomto území reflektují všechny vyšší stupně územních dokumentací a vývoj území v posledních letech;  změna ÚP je navržena za dodržení principů posilování a rozšiřování přírodních prvků krajiny. V návaznosti na rozvojové prvky změny ÚP je řešeno rovněž posílení stromové a keřové zeleně, jakož i zatravněných ploch;  změna ÚP je navržena s detailním začleněním do stávajících území, včetně jejich citlivých zón;

Rizika a negativní vlivy změny územního plánu obce lze spatřovat v následujících oblastech:  Zvýšení atropogenního vlivu na složky životního prostředí a změna kvality životních podmínek obyvatel. Uvedené riziko spočívá ve zvýšení emisí škodlivin do atmosféry, zvýšení produkce odpadních vod, odpadů a další vlivy. Primární vlivy budou řešit jednotlivé projekty realizované v rámci rozvoje území. Sekundární a vyvolané vlivy budou souviset s rozvojem infrastruktury obce – řešení energetického zásobování, dopravní dostupnosti obce, kanalizačního systému a systému svozu odpadů v obci a podobně;  zvýšení migrace obyvatel a riziko narušení historicky ustálených sociálních vazeb a přílivu nově přistěhovalých obyvatel, event. investorů (nových majitelů provozoven apod.). Změna sociálního složení obyvatel obce o osoby nově přistěhované s sebou nese i určitá rizika, neboť tato populace nemusí zahrnovat pouze osoby s pozitivním přístupem k okolí;


79


 zásahy aktivit změny ÚP do stávajícího přírodního prostředí; snaha nositele záměru golfového areálu je minimalizovat, případně eliminovat tyto zásahy snahou o vytvoření a udržení stabilní, ekologicky cennou a biologicky rozmanitou lokalitu, která bude moci zajistit podporu golfu i objektům určeným k bydlení a zároveň si uchovat a zlepšovat svá ekologická aktiva udržitelným způsobem;  vznik nových, případně rozvoj stávajících aktivit nese určitá rizika především hrozbou zvýšení hlučnosti a znečištění ovzduší. Tato rizika se však jeví jako nevýznamná, protože obec neuvažuje s budováním regionálně významnějších podnikatelských aktivit, které by byla rušivá pro své okolí. Konkrétní návrhy projektů budou obsahovat hlukové, případně rozptylové studie, které posoudí dodržování platných hlukových a imisních limitů u nejbližších chráněných venkovních prostorů, chráněných venkovních prostorů budov a celého okolí záměrů. Zde budou rovněž konkretizována případná minimalizační či kompenzační opatření.

Závěr: V současném stavu rozpracovanosti záměrů řešených změnou č. 6 ÚPO Kácov je známo velmi málo skutečností o konkrétním naplňování koncepce u jednotlivých funkčních ploch (snad s výjimkou golfového areálu) a rozsahu zásahů do území. I přes to lze konstatovat, že údaje obsažené v dokumentaci jsou dostačující pro posouzení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví v rozsahu daném přílohou zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění. Detailní posouzení jednotlivých záměrů, především z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, bude provedeno v rámci návazných správních řízení (územní řízení, stavební povolení, proces EIA). V průběhu zpracování SEA se nevyskytly nedostatky či problémy při shromažďování údajů, které by znemožňovaly formulaci závěrů. Aktuálně dostupné informace jsou pro účely vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dostatečné.

7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Opatření navržená pro rozvoj území obsažená v materiálu „Změna č. 6 ÚPO Kácov“ respektují:  omezení vyplývající z požadavků na ochranu životního prostředí za podmínek tržního hospodářství a trvale udržitelného rozvoje malých sídel;  nutnost ochrany složek ekosystémů;  ochranu limitů rozvoje území;  vytvoření a udržení prvků ekologické stability a krajinotvorby;  požadavek na zvýšení retenční schopnosti krajiny;  zachování a tvorbu krajinného rázu;  posílení ekologických funkcí krajiny a především její ekologické stability. Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

80


Uvedené požadavky na projekty, které budou v rámci Změny č. 6 ÚPO Kácov realizovány, jsou zahrnuty v kriteriích a monitorovacích ukazatelích projektů. Jejich environmentální aspekty jsou zdůrazněny v požadavcích na posouzení projektů / záměrů z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí. Všechny realizované projekty budou povolovány a realizovány na základě platných legislativních opatření. V rámci povolovacího procesu změny č. 6 ÚP obce Kácov bude kromě níže uvedených doporučení v plném rozsahu zajištěn systém obecných limitů a regulativů vyplývajících z obecně závazných zvláštních právních předpisů. Pro jejich konkretizaci a na základě provedeného vyhodnocení vlivů na životní prostředí se dále doporučuje: Z konkrétních opatření navržených k prevenci pro záměry obsažené v koncepčním dokumentu Změna č. 6 ÚPO Kácov uvádíme:  Vždy návazně realizovat doprovodné sadové úpravy, nezapomínat na výsadbu typických dřevin v zástavbě, i vzrůstných, a to ať už na soukromých plochách nebo na plochách veřejných. K novým výsadbám musí být použity dřeviny domácího původu odpovídající daným stanovištním podmínkám.  Veškerá zeleň ve volné krajině bude tvořena dřevinami zajišťujícími dostatečnou, přírodě blízkou druhovou pestrost. V druhové skladbě budou zastoupeny vesměs domácí dřeviny, geograficky původní, v každém případě vhodné pro dané stanovitě. Přednostně budou voleny druhy medonosné, sloužící jako potrava pro zvěř.  V nově navrhovaných prvcích v krajině (biocentra, biokoridory, interakční prvky, doprovody cest) neprovádět zalesňování, ale roztroušenou výsadbu domácích dřevin, v blízkosti vodních toků vlhkomilné druhy. Nevysazovat plošně, ale ve skupinách, aby plocha mohla nabídnout více heterogenních plošek, které by podporovaly druhovou rozmanitost.  U městské zeleně mohou být domácí druhy dřevin zastoupeny z 30 až 50 % a zbytek může být z druhů introdukovaných nebo vyšlechtěných atraktivních zahradnických odrůd. Původní domácí dřeviny u městské zeleně by měly být převážně kosterní. Druhovou skladbu dřevin vždy nutno přizpůsobit charakteru území a odsouhlasit s příslušným orgánem ochrany přírody.  Plochy ochranné a izolační zeleně (ZO) - navrženo je vytvoření kompaktní bariéry izolačního pásu zeleně s vysokou funkční účinností k eliminaci negativních vlivů z dopravy. Založena bude souvislá, víceetážová výsadba listnatých stromů a keřů; dominantní postavení bude mít zeleň střední kategorie, doplněná vysokou zelení (rychlerostoucí a kosterní).  Podmínkou výstavby objektů pro bydlení a pro stavby s pobytovými prostory je, aby obytné podlaží bylo umístěno nad úrovní hladiny Q100. Stavby musí být navrženy a provedeny tak, aby odolaly účinkům záplavy. Pokud by z různých příčin mohlo dojít k jejich zaplavení i přes provedená protipovodňová a ochranná opatření, je nutno při návrhu staveb počítat s návrhem únikových cest z prostorů pod hladinou povodně i s případným odčerpáním záplavové vody.  Veškeré důležité objekty a organizace, nacházející se v záplavových územích, musí mít zpracován povodňový plán v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění.


81


 Při návrhu odvádění dešťových vod ze zpevněných ploch budou preferována opatření se vsakem vod do podloží. Záměry, kde by při provozu mohlo dojít ke znečištění vod (např. ropné látky u parkovišť, odstavných stání, garáží, atd.) budou řešeny s příslušnými opatřeními pro ochranu vod (odlučovače ropných látek).  Při umisťování nových aktivit zvážit s tím spojený nárůst produkce odpadů a potřebu jejich využívání a zneškodňování.  Při výstavbě zajistit ekologicky šetrnou stavební dopravu, a to jak časově, ale i prostorově, inteligentní organizaci staveniště, zmírnit související zátěže a znečištění, zajistit fyzickou ochranu cenných stanovišť a provizorních řešení pro zvěř.  Záměry dopravních staveb realizovat s doprovodnými minimalizačními opatřeními (doprovodná výsadba, technologická kázeň při výstavbě, odvodnění komunikací apod.). U realizace nových záměrů je vždy žádoucí doprovodná výsadba stromů (aleje).  Konkrétní záměry řešit s minimalizací ovlivnění odtokových poměrů – preferovat technická řešení s jímáním dešťových vod, vsakování dešťových na pozemcích jejich vzniku či retence a využívání k závlahám.  Pro zábory ZPF důsledně vyžadovat jeho minimalizaci a preferovat výstavbu na bonitně méně hodnotných půdách.  U nové výstavby (případně rekonstrukcí) klást důraz na minimalizaci vlivů na krajinný ráz především použitím přírodě blízkých materiálů (kámen, dřevo).  Pro konkrétní návrhy dopravních staveb řešit hlukovou situaci s ohledem na dodržování platných hlukových limitů u nejbližších chráněných venkovních prostorů a chráněných venkovních prostorů budov. Na základě řešení hlukové situace (výpočtů) řešit konkrétní protihluková opatření.  Při povolování staveb obdobně postupovat i v případě možného znečišťování ovzduší. Možnost realizace záměrů, které by mohly mít vliv na imisní situaci v území prověřit rozptylovými studiemi s návrhy konkrétních opatření.  Chráněnou obytnou zástavbu situovat do území tak, aby byly splněny hygienické limity hluku dané Nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.  V případě realizace záměrů, které mohou ovlivnit akustickou situaci (zejména na plochách výroby a skladů a na smíšených výrobních plochách), vypracovat detailní hlukové studie k danému záměru v rámci navazujícího správního řízení (ÚR, SP, proces EIA). Na základě těchto studií vypracovat návrh případných protihlukových opatření k ochraně chráněných objektů.  U záměrů, které mohou zvyšovat prašnost, je třeba přijmout opatření k minimalizaci tohoto negativního vlivu (např. zelené pásy podél komunikací, izolační zeleň na plochách výroby a skladů a na smíšených výrobních plochách).  Při rozvoji dopravní infrastruktury preferovat ekologicky šetrnější druhy dopravy (železnice, MHD, veřejná doprava, cyklistická doprava, kombinovaná doprava). Opatření pro ochranu stávajících přírodních hodnot území:  Z hlediska ochrany přírody a krajiny je nutno v celém zájmovém území chránit veškeré fragmenty, které se dochovaly v přírodním nebo přírodě blízkém stavu, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou součástí zvláště chráněných území přírody. Jedná se o přirozené vodní toky a jejich nivy, lesní komplexy, sady, vlhké i suché louky, skupiny keřů, meze, polní kazy, vlhčiny, mokřady atd. Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

82


 Obecně neměnit dochovaný přírodní charakter lokalit či biotopů označených za hodnotné – fragmenty původních luk a lesů, vodní toky a jejich nivy, vodní nádrže s výskytem obojživelníků, staré stromy.  Pro uchování druhové diverzity a pro zamezení ekologické devastace řešeného území respektovat funkční a navržené prvky ÚSES.  Vytvořit ochranná pásma (buffer zones) určité šíře kolem všech stávajících lesů, luk a vodních biotopů, ve kterých bude vyloučeno používání chemických prostředků a hnojiv.  Veškeré zásahy do biotopů (zemní práce, kácení dřevin, kosení bylinného porostu) provádět mimo období hnízdění.  Za vykácené porosty lesů, rozptýlené a doprovodné (liniové) zeleně vysadit adekvátní plochu náhradních porostů, primárně sledující biologické hledisko.  Zajistit dlouhodobou extenzivitu hospodářského využívání nádrží, zejména těch, jež slouží jako rozmnožiště obojživelníků.  Omezit expanzi invazních druhů rostlin, zejména podél vodních toků, na navážkách a v okolí území s výstavbou.  Nevytvářet golfové plochy (trávníky) v bezprostřední blízkosti vodních nádrží a v místech tahových cest obojživelníků (prevence proti zvýšené mortalitě způsobené častým sečením a aplikací agrochemikálií).  Provést inventarizaci starých památných stromů, navrhnout a realizovat jejich ošetření, zajistit další existenci.  Používat výhradně moderních chemických prostředků s vysokou degrabilitou a nízkou mobilitou a jejich využívání v nejnutnější míře.  Zajistit podpůrnou výsadbu, výstavbu objektů pro hnízdění, migrační stavby (tunely, bylinné či křovinné pasy apod.), ochrana v časech krmení a líhnutí, příležitostné zásahy na pomoc druhům v potížích.  Zmírnění ekologických zátěží - řízení zohledňující přirozené životní cykly, ohled na autonomii přírody, zvažování kritérií vizuální estetiky vs. ekologické hodnoty, omezené použití hnojiv, integrovaná ochrana proti škůdcům, zvyšování ekologického povědomí a očekávání obyvatel, spolupráce s příslušnými odbornými i občanskými organizacemi. Opatření pro zvýšení přírodní hodnoty území:  V rámci řešeného území vytvořit plochy primárně určené pro rozvoj přírody, mezi žádoucí typy vytvářených stanovišť patří mokřady, malé vodní plochy typu tůní, květnaté louky, ekotonální stanoviště na rozhraní louky a lesa (křoviny), meze, rozptýlená zeleň, doprovodná zeleň podél cest.  Při výsevu a výsadbě preferovat stanovištně odpovídající a geograficky původní druhy rostlin a dřevin.  Specifikovat a dlouhodobě zajistit údržbu (případně i žádoucí „neúdržbu“) nově založených biotopů.  Vytvořit co nejpestřejší mozaiku stanovišť, zvýšit heterogenitu krajinných prvků v území.  Zajistit dlouhodobý biomonitoring území a během získávání nových poznatků přijímat opatření na optimalizaci biologického charakteru území. Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

83


 Posílit hnízdové a řadové struktury stanovišť, vytvořit rozsáhlá ochranná pásma, podporovat propojitelnost, zajistit rozmanitost typů přírodních stanovišť, vytvoření nových a zkvalitňování stávajících mokřadových přírodních stanovišť, zohlednění jinak ekologicky cenných ploch. Závěr: Na základě stávajících znalostí koncepce byla přijata obecná opatření eliminující případný negativní vliv na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Další opatření bude nutné přijmout v rámci samostatného schvalovacího řízení pro jednotlivé záměry, kde již budou známy konkrétní informace dané stavby.


84


8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ Za hlavní zastřešující koncepční dokumenty na národní úrovni v oblasti ochrany životního prostředí, které zahrnují i cíle ochrany životního prostředí, stanovené na mezinárodní úrovni, a zohledňující i cíle na regionální úrovni, lze považovat zejména Státní politiku životního prostředí ČR a Strategii udržitelného rozvoje ČR. Strategie udržitelného rozvoje je zamýšlena jako dlouhodobý rámec i pro politické rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala nebo hodlá přijmout v souvislosti se svým členstvím v různých vrcholových mezinárodních organizacích (např. OSN, OECD, EU), ale s respektováním specifických podmínek a potřeb České republiky. Strategické a dílčí cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směřují k zajištění co největší dosažitelní kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život budoucích generací. Jako hlavní strategické cíle Strategie udržitelného rozvoje pro ochranu životního prostředí, které mají vztah k problémovým okruhům, řešeným ve Změně č. 6 ÚPO Kácov, je možno uvést např.:  podporovat ekonomický rozvoj respektující kapacitu únosnosti životního prostředí a zajišťující udržitelné financování veřejných služeb;  zajišťovat na území ČR dobrou kvalitu všech složek životního prostředí a fungování jejich základních vazeb a harmonické vztahy mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství tak, aby mohlo být předáno příštím generacím, a zachovat a nesnižovat biologickou rozmanitost;  systematicky podporovat recyklaci, včetně stavebních hmot (snižující exploataci krajiny a spotřebu importovaných surovin);  minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného;  zajišťovat ochranu neobnovitelných přírodních zdrojů;  podporovat udržitelný rozvoj obcí a regionů.

8.1

Referenční cíle ochrany ŽP

Referenční cíle slouží ke zjištění vazeb jednotlivých koncepčních dokumentů z hlediska ochrany životního prostředí a zároveň k vyhodnocení souladu cílů a opatření posuzovaných koncepčních dokumentů s cíli ochrany životního prostředí. Na základě analýzy relevantních národních (Státní politika ŽP a další) a regionálních koncepčních dokumentů Středočeského kraje (viz související koncepční dokumenty v kap. I.), na


85


základě analýzy stavu životního prostředí v analytické části a z dostupných informačních pramenů MŽP ČR stanovil SEA tým základní sadu referenčních cílů ochrany životního prostředí. Následně byl vyhodnocen vztah posuzovaných prioritních oblastí základní sadě referenčních cílů ochrany životního prostředí. Pro hodnocení dlouhodobých cílů, strategií a opatření jednotlivých prioritních oblastí pak byly vybrány ty referenční cíle ochrany životního prostředí, u nichž byla identifikována nejsilnější možná vazba s prioritními oblastmi. Tímto způsobem pracovní tým SEA určil 11 referenčních cílů (viz tabulka níže).

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

8.2

zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu harmonizace využití území s požadavky na ochranu přírody a krajiny zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana biotopů) snížit environmentální rizika omezení záborů a eroze půdy snížit znečištění ovzduší z dopravy zastavit zvyšování hluku, zejména dopravního zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí, snižování nezaměstnanosti zvyšovat konkurenceschopnost environmentálně šetrného podnikání zamezení vysídlování oblasti

Vazby jednotlivých strategických cílů na referenční cíle OŽP

K hodnocení Změny č. 6 ÚPO Kácov byla použita sada výše uvedených referenčních cílů ochrany životního prostředí. Byl hodnocen vztah dlouhodobých cílů ÚP a referenčních cílů. Pro hodnocení byla zvolena stupnice –2 až +2.  +2 silný pozitivní vliv, +1 slabý pozitivní vliv  0 bez vlivu  -2 silný negativní vliv, -1 slabý negativní vliv Cílem Změny č. 6 ÚPO Kácov je koordinace zájmů a vztahů v území z hlediska funkčního využití ploch, sociálních a ekonomických vztahů, hlediska prostorové kompozice lokality, širších vztahů, zájmů ochrany přírody a kulturního dědictví. V tom smyslu změna územního plánu stanovuje rozvojové plochy městysu a určuje jejich možné využití a prostorové upořádání. Dlouhodobé cíle jsou formulovány potřebou pořízení Změny č. 6 ÚPO Kácov: 1)

Příprava podmínek pro trvale udržitelný rozvoj obce – trvalé bydlení, podnikatelské aktivity včetně nezbytné infrastruktury. 2) Umožnit rozvoj strategickému podnikatelskému subjektu.


86


V následující tabulce jsou uvedeny vazby mezi referenčními a dlouhodobými cíli: Referenční cíle OŽP 1 2 3

zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu harmonizace využití území s požadavky na ochranu přírody a krajiny zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana 4 biotopů) 5 snížit environmentální rizika 6 omezení záborů a eroze půdy 7 snížit znečištění ovzduší z dopravy 8 zastavit zvyšování hluku, zejména dopravního zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí, snižování 9 nezaměstnanosti 10 zvyšovat konkurenceschopnost environmentálně šetrného podnikání 11 zamezení vysídlování oblasti

8.3

Dlouhodobé cíle 1 2 -1 -1 -1 -1 0 -1 -1

-1

0 -1 -1 -1

-1 -1 -1 -1

+1

+2

+1 +2

+2 +2

Varianty řešení

Změna č. 6 ÚPO Kácov je zpracována v jedné variantě, neboť zadání neobsahovalo požadavek na variantní řešení. Jednotlivé dílčí změny/náměty zapracované do změny jsou přesně plošně a funkčně definovány a úzce navazují na stávající funkční využití sousedních ploch a celého správního území. Navrhované funkce logicky navazují na stávající, nejsou s nimi v kolizi. Řešení navrhované ve Změně č. 6 ÚPO Kácov svojí povahou a rozsahem neovlivní základní známé faktory udržitelného rozvoje území. Umístění jednotlivých funkčních ploch bylo navrženo s ohledem na:  požadavky obce na rozvojové potřeby – výslednice potřeb daných stavem území, legislativou a genezí stávajícího života v obci;  koordinaci s evidovanými požadavky vlastníků pozemků na realizaci záměrů;  dodržení souladu s koncepcemi na krajské i národní úrovni. Vzhledem ke svému obsahu a zaměření má Změna č. 6 ÚPO Kácov vztah k mnoha koncepcím na národní i krajské úrovni, především v oblasti regionálního rozvoje, ale i z jiných oblastí. Změna č. 6 ÚPO Kácov je navržena v souladu s principy Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje, Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006 – 2016, Územní energetickou koncepcí, Koncepcí hospodaření s odpady včetně závazné a směrné části Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje. Podrobněji je vztah k jiným návazným koncepcím popsán v kap. 1.2.


87


9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podle požadavků zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, v platném znění, v návaznosti na zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, v platném znění, se navrhne a realizuje systém sledování skutečných vlivů koncepce na životní prostředí v rámci její implementace (monitoring). S ohledem, že posuzovaná změna ÚP je změnou stávajícího územního plánu obce, která je pořizována pro účely specifického rozvoje území, navrhujeme pro splnění této činnosti následující aktivity:  V rámci předkládání konkrétních projektů pro umístění a povolení jednotlivých aktivit na vybraných územích městysu Kácov důsledně požadovat plnění příslušných ustanovení zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP v platném znění.  Některé z budoucích projektů mohou spadat do kategorie II přílohy č. 1 výše citovaného zákona (např. kategorie II. bod 10.6 Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3.000 m2 zastavěné plochy, parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích míst v součtu pro celou stavbu a 10.8 Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle zvláštních právních předpisů). U těchto projektů brát zřetel především na převažující typy vlivů záměrů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví a na kumulaci vlivů. Změna č. 6 ÚPO Kácov neklade zvláštní nároky na stanovení indikátorů pro monitorování vlivu koncepce na životní prostředí. Změna vychází z vývoje zpracování a schvalování územně plánovací dokumentace.

Stanovení indikátorů pro výběr projektů: Konkrétní projekty, které budou realizovány na základě Změny č. 6 ÚPO Kácov, budou respektovat:  omezení vyplývající z požadavků na ochranu životního prostředí za podmínek tržního hospodářství a trvale udržitelného rozvoje malých sídel;  nutnost ochrany složek ekosystémů;  ochranu limitů rozvoje území;  vytvoření prvků ekologické stability a krajinotvorby;  požadavek na zvýšení retenční schopnosti krajiny;  zachování a tvorbu krajinného rázu;  posílení ekologických funkcí krajiny a především její ekologické stability. Kriteria pro výběr, resp. přípravu a realizaci projektů budou obdobná jako stanovené referenční cíle. Metodika posuzování projektů bude odpovídat metodickému postupu doporučenému MŽP. Doporučená stupnice je pětibodová:  +2 silný pozitivní vliv, +1 slabý pozitivní vliv  0 bez vlivu Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

88


 -2 silný negativní vliv, -1 slabý negativní vliv Tímto způsobem je možno pro každý navržený a posuzovaný projekt získat přehled o jeho vlivech na jednotlivé složky životního prostředí a lidské zdraví. V této souvislosti však je nutno upozornit, že jednotlivá kriteria mohou mít rozličnou váhu. Výše uvedené hodnocení projektů podá přehled o způsobu a rozsahu ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí a bude nápomocné při určování výběru eliminačních, minimalizačních, či kompenzačních opatření pro konkrétní typ projektu. Všechny realizované projekty navržené v rámci Změny č. 6 ÚPO Kácov budou povolovány a realizovány na základě platných legislativních opatření, především v návaznosti na zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění.


89


10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Změna č. 6 Územního plánu obce Kácov se týká pouze katastrálního území Kácov s omezením bez jeho severní části (na sever od Sázavy) tj. částí Na Žabkách, Kozinec, Zámostí, Ohrada, Chobotský mlýn. Katastrální území Zderadiny a Zderadinky zůstávají beze změny. Zpracovatelem „Posouzení vlivů koncepce na ŽP“ je GHC regio s.r.o. Olomouc, konkrétně autorizovaná osoba Ing. Aleš Calábek, MBA. Posouzení vlivu koncepce je zpracováno na základě přílohy k § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Podklady pro vypracování posouzení vlivů koncepce na ŽP je vypracovaná Změna č. 6 ÚP obce Kácov a další průzkumy jako biologický, pedologický, hydrologický, hydrogeologický, atd. Dále byla zpracována územní studie pro záměr golfového areálu řešeného změnou č. 6 ÚPO Kácov. Změna územního plánu městysu Kácov si klade za cíl vyřešit dílčí změny a podněty v rámci zpracovaného území a navrhnout jejich optimální funkčnost a způsob využití. Koncepce rozvoje území města je v souladu s Programem rozvoje územního obvodu Středočeského kraje, který je základním střednědobým programem podpory regionálního rozvoje na úrovni kraje. Cílem změny č. 6 ÚPO Kácov je především podpora rozvoje městyse Kácov, která vychází z potřeb městyse. Přestože území městyse neleží na rozvojové ose či v rozvojové oblasti, které jsou vymezeny PÚR ČR 2008, ani nespadá do oblasti rozvojových oblastí a os krajského významu, neleží však ani na periférii, hraje i tak důležitou roli. Především proto, že kompenzuje nároky kladené na území intenzivně využívané. Tato území obecně hrají dle RURU Středočeského kraje významnou roli – tvoří krajinné i surovinové zázemí rozvojových území, slouží pro rekreaci a udržení přírodní stability. Tato území se vyvíjejí pomaleji, tudíž s menším rizikem. Krajina i sídla si zachovávají tradiční vzhled českého převážně vesnického prostředí. V souladu s touto charakteristikou se, ve změně č. 6 ÚP městyse Kácov, objevují nové plochy pro zástavbu, ale zejména se mění funkční využití některých ploch, které budou sloužit pro hromadnou rekreaci včetně rezidenčního bydlení a potřebného zázemí. Území je atraktivní zejména svým přírodním prostředím, krajinným rázem údolí řeky Sázavy a rovněž také dobrou dopravní dostupností. A právě krajinný ráz a pěkné přírodní prostředí umožňuje umístit do Kácova a okolí mezinárodní hřiště golfu, golfový klub a další sportovní aktivity. Spojení obytné a občanské výstavby se sportovními plochami na mezinárodní úrovni a přírodním prostředí může zároveň generovat zajímavý počet pracovních míst. Přesto zůstane výjezd za prací do přes 40 % práceschopných obyvatel. Ve veřejném zájmu jsou navrženy plochy pro rozšíření ČOV, vodojem, komunikace, nové výrobní plochy, rovněž parky a veřejná zeleň, sportoviště, ale i nové plochy lesů, jejichž výsadba je navržena náhradou za upravené plochy lesů pro golfové hřiště. Jsou zrušeny některé rezervy pro obytnou zástavbu a tyto plochy budou sloužit jako orná půda. Stejný postup je zvolen u zrušení rekreační výstavby v záplavovém území. Zásadními prioritami změny č. 6 je obytná zástavba, rozšíření občanské vybavenosti všech vhodných druhů, využití možnosti rozšíření sportovních a rekreačních ploch spolu s rozšířením cestovního ruchu a zajištění zvýšení počtu pracovních míst rozšířením ploch pro výrobu, službu a skladování. Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

90


Změna č. 6 ÚP byla dohodnuta s dotčenými orgány, byly zapracovány jejich požadavky na ochranu veřejných zájmů vyplývající ze zvláštních právních předpisů. Všem funkčním plochám jsou určena pravidla pro uspořádání území, vymezující hlavní, přípustné a nepřípustné využití. Tam, kde je to účelné, jsou určena pravidla prostorového uspořádání tak, aby byly ochráněny hodnoty území a zájmy kvalitního bydlení nebo ochrany přírody atp. Změna č. 6 ÚP městyse Kácov je v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Cílem změny č. 6 ÚP je reflektovat vývoj území od zpracování ÚP obce v r. 1999 na katastrálním území Kácov komplexně, změny č. 1, 2, 3, 4 řešily pouze lokální potřebné úpravy. Ve správním území Kácov zůstanou k.ú. Zderadiny a Zderadinky beze změn s hlavními původními funkcemi tj. venkovské bydlení, zemědělství a zachování krajinného rázu včetně nedotčení evropsky významné lokality systému Natura 2000 – Losinský potok, Nadregionálního centra USES RBC 937 Vlachov, všech VKP ze zákona a ostatních přírodních prvků území. Katastrální území Zderadiny a Zderadinky nejsou součástí řešeného území změny č. 6 ÚP. Stejně tak budou zachovány bez zástavby lesy na východ od Zlivi (k.ú. Kácov) jako dominantní přírodní prvek v této části správního území. Nově navrhnuté funkční využití ploch bude koncentrováno do oblasti zastavěného a zastavitelného území Kácova, Zlivi, Malé Strany, v menším rozsahu také v Račíněvsi. Stávající urbanistická koncepce bude zachována – bude respektováno a posíleno centrum obce, respektovány dominanty obce a stávající charakter části obce i hladina zástavby. Zásadními prioritami změny č. 6 je obytná zástavba, rozšíření občanské vybavenosti všech vhodných druhů, využití možností rozšíření sportovních a rekreačních ploch spolu s rozšířením cestovního ruchu a zajištění zvýšení počtu pracovních míst rozšířením ploch pro výrobu, služby a skladování. ÚP stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (hlavní využití, pokud je možné je stanovit, přípustné využití, nepřípustné využití, popřípadě podmíněně přípustné využití). Dále ÚP stanoví podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách). Podle účelnosti mohou být vymezeny plochy a koridory územních rezerv s cílem prověřit možnost budoucího využití pro stanovený účel. V případě potřeby (zejména ve vztahu k budování dopravní a technické infrastruktury) bude stanoveno pořadí změn v území – etapizace. Stávající urbanistická koncepce bude zachována – bude respektováno a posíleno centrum obce, respektovány dominanty obce a stávající charakter části obce i hladina zástavby. Nově navrhované obytné plochy jsou umístěny v několika částech katastru obce. Jednak navazují na obytné plochy v centrální části městyse, v historickém centru. Další plochy se pak nachází na jihu obce, v blízkosti závodu Lenka Kácov a v části Zliv. Byly zrušeny plochy rezerv pro obytnou zástavbu na východní straně Zlivi, náhradou jsou uvažovány plochy na severovýchod od Kácova. Jsou vyčleněny plochy pro rekreaci – golfový areál. Ten se bude nacházet v jižní části městyse Kácov. Byly zrušeny plochy pro individuální rekreaci umístěné nevhodně v zátopovém území. Další plochy pro sport jsou vyhrazeny na severu zástavby Kácova v blízkosti řeky Sázavy a plochami pro sport a rekreaci bude rovněž přestavbou území továrny Lenka Kácov. Výrobní plochy se nachází jednak na západ od centra městyse, na okraji zastavitelného území a druhé území je v blízkosti řeky Sázavy, opět na západním konci zastavitelného území Kácova. Místní komunikace navrhované ve změně č. 6 navazují na nově navrhované plochy pro zástavbu a jsou lokalizovány opět v západní části Kácova.


91


11. NÁVRH STANOVISKA K ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI Naše značka: . . . . . . . . . . V Praze, dne: . . . . . . . . . .

STANOVISKO Krajského úřadu Středočeského kraje podle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů k posouzení vlivů koncepce

„Změna č. 6 Územního plánu obce Kácov“ na životní prostředí I.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

1. Název:

Změna č. 6 Územního plánu obce Kácov

2. Charakter koncepce: Předmětem posouzení je Změna č. 6 Územního plánu obce Kácov. Pořizovatelem změny č. 6 Územního plánu obce Kácov je v přenesené působnosti obec s rozšířenou působností, tedy Městský úřad Kutná Hora a jejím zpracovatelem je, na základě smlouvy uzavřené mezi dotčenou obcí Kácov a vybraným zpracovatelem, C.H.S. Praha s.r.o. Změna č. 6 Územního plánu obce Kácov je zpracována dle zák. č. 183/2006 Sb. ze dne 14. 3. 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění. Změna č. 6 Územního plánu obce Kácov si klade za cíl vyřešit 42 dílčích změn/podnětů v rámci zpracovaného území a navrhnout jejich optimální funkčnost a způsob využití.

3. Umístění:

kraj: obec: katastrální území:

4. Předkladatel:

Městys Kácov Jirsíkova 157 285 09 Kácov


Středočeský Kácov Kácov

92


Pořizovatel změny č. 6 ÚPO Kácov: Městský úřad Kutná Hora Odbor regionálního rozvoje a územního plánování Havlíčkovo náměstí 552 284 01 Kutná Hora kontaktní osoba: Mgr. Věra Klimentová, tel.: 327 710 219 II.

PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ

Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství obdržel oznámení Městysu Kácov o zahájení projednávání návrhu zadání změny č. 6 ÚPO Kácov. Krajský úřad uplatnil požadavky na posouzení změny č. 6 ÚPO Kácov z hlediska vlivů na životní prostředí podle zákona. Zpracovatelem „Posouzení vlivů změny č. 6 ÚPO Kácov na ŽP“ je GHC regio s.r.o. Olomouc, konkrétně autorizovaná osoba Ing. Aleš Calábek, MBA. Posouzení vlivu ÚP je zpracováno na základě přílohy k § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a předloženo v říjnu 2012. Veřejné projednání Změny č. 6 územního plánu obce Kácov včetně projednání jejího vlivu na životní prostředí se konalo dne…… od…….. hodin v prostorách ……... Pro vlastníky dotčených pozemků a staveb i pro dotčené orgány státní správy je lhůta pro sdělení námitek a stanovisek do termínu konání veřejného projednání III.

HODNOCENÍ KONCEPCE

1. Souhrnná charakteristika vlivů předkládané změny ÚPO Předmětem posouzení je Změna č. 6 Územního plánu obce Kácov (změna se dotýká katastrálního území Kácov, 661635). Pořizovatelem změny č. 6 Územního plánu obce Kácov je v přenesené působnosti obec s rozšířenou působností, tedy Městský úřad Kutná Hora a jejím zpracovatelem je, na základě smlouvy uzavřené mezi dotčenou obcí Kácov a vybraným zpracovatelem, C.H.S. Praha s.r.o. Změna č. 6 Územního plánu obce Kácov si klade za cíl vyřešit 42 dílčích změn/podnětů v rámci zpracovaného území a navrhnout jejich optimální funkčnost a způsob využití. 2. Hodnocení územně plánovací dokumentace Předkládaná Změna č. 6 ÚP obce Kácov reflektuje legitimní potřebu rozvoje území s možnými dopady do charakteru limitů a regulativů využití území z hlediska ochrany přírodních hodnot. 3. Návrh opatření na základě vyhodnocení změny V rámci vyhodnocení je na základě posouzení došlých vyjádření, která byla podána ke změně č. 6 ÚP obce Kácov, posouzení lokalizace s ohledem na obecné a zvláštní zájmy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví stanovena opatření, doporučení, požadavky a podmínky, předkládaná Posouzení vlivů koncepce na ŽP – S.E.A.

93


v rámci závěru vlastního stanoviska příslušného úřadu. Jde o uplatnění individuálních, případně prostorových regulativů pro naplnění řešené plochy a dále konkrétních doporučení ke stanovení a dalšího projednávání náplně lokalit. Pro změnu č. 6 ÚP obce Kácov se stanovují opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci možných vlivů na životní prostředí: Konkrétní opatření navržená k prevenci pro záměry obsažené v koncepčním dokumentu Změna č. 6 ÚPO Kácov:  Vždy návazně realizovat doprovodné sadové úpravy, nezapomínat na výsadbu typických dřevin v zástavbě, i vzrůstných, a to ať už na soukromých plochách nebo na plochách veřejných. K novým výsadbám musí být použity dřeviny domácího původu odpovídající daným stanovištním podmínkám.  Veškerá zeleň ve volné krajině bude tvořena dřevinami zajišťujícími dostatečnou, přírodě blízkou druhovou pestrost. V druhové skladbě budou zastoupeny vesměs domácí dřeviny, geograficky původní, v každém případě vhodné pro dané stanovitě. Přednostně budou voleny druhy medonosné, sloužící jako potrava pro zvěř.  V nově navrhovaných prvcích v krajině (biocentra, biokoridory, interakční prvky, doprovody cest) neprovádět zalesňování, ale roztroušenou výsadbu domácích dřevin, v blízkosti vodních toků vlhkomilné druhy. Nevysazovat plošně, ale ve skupinách, aby plocha mohla nabídnout více heterogenních plošek, které by podporovaly druhovou rozmanitost.  U městské zeleně mohou být domácí druhy dřevin zastoupeny z 30 až 50 % a zbytek může být z druhů introdukovaných nebo vyšlechtěných atraktivních zahradnických odrůd. Původní domácí dřeviny u městské zeleně by měly být převážně kosterní. Druhovou skladbu dřevin vždy nutno přizpůsobit charakteru území a odsouhlasit s příslušným orgánem ochrany přírody.  Plochy ochranné a izolační zeleně (ZO) - navrženo je vytvoření kompaktní bariéry izolačního pásu zeleně s vysokou funkční účinností k eliminaci negativních vlivů z dopravy. Založena bude souvislá, víceetážová výsadba listnatých stromů a keřů; dominantní postavení bude mít zeleň střední kategorie, doplněná vysokou zelení (rychlerostoucí a kosterní).  Podmínkou výstavby objektů pro bydlení a pro stavby s pobytovými prostory je, aby obytné podlaží bylo umístěno nad úrovní hladiny Q100. Stavby musí být navrženy a provedeny tak, aby odolaly účinkům záplavy. Pokud by z různých příčin mohlo dojít k jejich zaplavení i přes provedená protipovodňová a ochranná opatření, je nutno při návrhu staveb počítat s návrhem únikových cest z prostorů pod hladinou povodně i s případným odčerpáním záplavové vody.  Veškeré důležité objekty a organizace, nacházející se v záplavových územích, musí mít zpracován povodňový plán v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění.  Při návrhu odvádění dešťových vod ze zpevněných ploch budou preferována opatření se vsakem vod do podloží. Záměry, kde by při provozu mohlo dojít ke znečištění vod (např. ropné látky u parkovišť, odstavných stání, garáží, atd.) budou řešeny s příslušnými opatřeními pro ochranu vod (odlučovače ropných látek).  Při umisťování nových aktivit zvážit s tím spojený nárůst produkce odpadů a potřebu jejich využívání a zneškodňování.


94


 Při výstavbě zajistit ekologicky šetrnou stavební dopravu, a to jak časově, ale i prostorově, inteligentní organizaci staveniště, zmírnit související zátěže a znečištění, zajistit fyzickou ochranu cenných stanovišť a provizorních řešení pro zvěř.  Záměry dopravních staveb realizovat s doprovodnými minimalizačními opatřeními (doprovodná výsadba, technologická kázeň při výstavbě, odvodnění komunikací apod.). U realizace nových záměrů je vždy žádoucí doprovodná výsadba stromů (aleje).  Konkrétní záměry řešit s minimalizací ovlivnění odtokových poměrů – preferovat technická řešení s jímáním dešťových vod, vsakování dešťových na pozemcích jejich vzniku či retence a využívání k závlahám.  Pro zábory ZPF důsledně vyžadovat jeho minimalizaci a preferovat výstavbu na bonitně méně hodnotných půdách.  U nové výstavby (případně rekonstrukcí) klást důraz na minimalizaci vlivů na krajinný ráz především použitím přírodě blízkých materiálů (kámen, dřevo).  Pro konkrétní návrhy dopravních staveb řešit hlukovou situaci s ohledem na dodržování platných hlukových limitů u nejbližších chráněných venkovních prostorů a chráněných venkovních prostorů budov. Na základě řešení hlukové situace (výpočtů) řešit konkrétní protihluková opatření.  Při povolování staveb obdobně postupovat i v případě možného znečišťování ovzduší. Možnost realizace záměrů, které by mohly mít vliv na imisní situaci v území prověřit rozptylovými studiemi s návrhy konkrétních opatření.  Chráněnou obytnou zástavbu situovat do území tak, aby byly splněny hygienické limity hluku dané Nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.  V případě realizace záměrů, které mohou ovlivnit akustickou situaci (zejména na plochách výroby a skladů a na smíšených výrobních plochách), vypracovat detailní hlukové studie k danému záměru v rámci navazujícího správního řízení (ÚR, SP, proces EIA). Na základě těchto studií vypracovat návrh případných protihlukových opatření k ochraně chráněných objektů.  U záměrů, které mohou zvyšovat prašnost, je třeba přijmout opatření k minimalizaci tohoto negativního vlivu (např. zelené pásy podél komunikací, izolační zeleň na plochách výroby a skladů a na smíšených výrobních plochách).  Při rozvoji dopravní infrastruktury preferovat ekologicky šetrnější druhy dopravy (železnice, MHD, veřejná doprava, cyklistická doprava, kombinovaná doprava). Opatření pro ochranu stávajících přírodních hodnot území:  Z hlediska ochrany přírody a krajiny je nutno v celém zájmovém území chránit veškeré fragmenty, které se dochovaly v přírodním nebo přírodě blízkém stavu, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou součástí zvláště chráněných území přírody. Jedná se o přirozené vodní toky a jejich nivy, lesní komplexy, sady, vlhké i suché louky, skupiny keřů, meze, polní kazy, vlhčiny, mokřady atd.  Obecně neměnit dochovaný přírodní charakter lokalit či biotopů označených za hodnotné – fragmenty původních luk a lesů, vodní toky a jejich nivy, vodní nádrže s výskytem obojživelníků, staré stromy.  Pro uchování druhové diverzity a pro zamezení ekologické devastace řešeného území respektovat funkční a navržené prvky ÚSES.


95


 Vytvořit ochranná pásma (buffer zones) určité šíře kolem všech stávajících lesů, luk a vodních biotopů, ve kterých bude vyloučeno používání chemických prostředků a hnojiv.  Veškeré zásahy do biotopů (zemní práce, kácení dřevin, kosení bylinného porostu) provádět mimo období hnízdění.  Za vykácené porosty lesů, rozptýlené a doprovodné (liniové) zeleně vysadit adekvátní plochu náhradních porostů, primárně sledující biologické hledisko.  Zajistit dlouhodobou extenzivitu hospodářského využívání nádrží, zejména těch, jež slouží jako rozmnožiště obojživelníků.  Omezit expanzi invazních druhů rostlin, zejména podél vodních toků, na navážkách a v okolí území s výstavbou.  Nevytvářet golfové plochy (trávníky) v bezprostřední blízkosti vodních nádrží a v místech tahových cest obojživelníků (prevence proti zvýšené mortalitě způsobené častým sečením a aplikací agrochemikálií).  Provést inventarizaci starých památných stromů, navrhnout a realizovat jejich ošetření, zajistit další existenci.  Používat výhradně moderních chemických prostředků s vysokou degrabilitou a nízkou mobilitou a jejich využívání v nejnutnější míře.  Zajistit podpůrnou výsadbu, výstavbu objektů pro hnízdění, migrační stavby (tunely, bylinné či křovinné pasy apod.), ochrana v časech krmení a líhnutí, příležitostné zásahy na pomoc druhům v potížích.  Zmírnění ekologických zátěží - řízení zohledňující přirozené životní cykly, ohled na autonomii přírody, zvažování kritérií vizuální estetiky vs. ekologické hodnoty, omezené použití hnojiv, integrovaná ochrana proti škůdcům, zvyšování ekologického povědomí a očekávání obyvatel, spolupráce s příslušnými odbornými i občanskými organizacemi. Opatření pro zvýšení přírodní hodnoty území:  V rámci řešeného území vytvořit plochy primárně určené pro rozvoj přírody, mezi žádoucí typy vytvářených stanovišť patří mokřady, malé vodní plochy typu tůní, květnaté louky, ekotonální stanoviště na rozhraní louky a lesa (křoviny), meze, rozptýlená zeleň, doprovodná zeleň podél cest.  Při výsevu a výsadbě preferovat stanovištně odpovídající a geograficky původní druhy rostlin a dřevin.  Specifikovat a dlouhodobě zajistit údržbu (případně i žádoucí „neúdržbu“) nově založených biotopů.  Vytvořit co nejpestřejší mozaiku stanovišť, zvýšit heterogenitu krajinných prvků v území.  Zajistit dlouhodobý biomonitoring území a během získávání nových poznatků přijímat opatření na optimalizaci biologického charakteru území.  Posílit hnízdové a řadové struktury stanovišť, vytvořit rozsáhlá ochranná pásma, podporovat propojitelnost, zajistit rozmanitost typů přírodních stanovišť, vytvoření nových a zkvalitňování stávajících mokřadových přírodních stanovišť, zohlednění jinak ekologicky cenných ploch.


96


Další konkrétní vlivy a opatření mohou dále vyplynout z případných procedur EIA, rovněž i z projednání konkrétní lokalizace a charakteru v rámci územního řízení k navrhovaným náplním lokality. Návrh konkrétních opatření pro minimalizaci vlivů je, kromě výše uvedených, obsažen v kapitole č. 7 posouzení vlivů změny č. 6 ÚP obce Kácov na životní prostředí. Soubor předkládaných podmínek, opatření a doporučení ke koncepci dává pouze základ pro objektivní vypořádání všech vlivů v rámci navazujících procedur a řízení, především povolovacích procesů v návaznosti na zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, v platném znění. 4. Pořadí variant řešení (pokud byly předloženy) Změna č. 6 ÚP obce Kácov, je zpracována v jedné variantě, neboť zadání neobsahovalo požadavek na variantní řešení. Jednotlivé lokality zapracované do změny č. 6 ÚP obce Kácov jsou přesně plošně a funkčně definovány a úzce navazují na stávající funkční využití sousedních ploch a celého správního území. Navrhované funkce logicky navazují na stávající, nejsou s nimi v kolizi. 5. Stanovisko příslušného úřadu k vyhodnocení územně plánovací dokumentace Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen „Krajský úřad Středočeského kraje“), jako věcně a místně příslušný správní orgán podle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve znění pozdějších předpisů vydává: SOUHLASNÉ STANOVISKO ke

Změně č. 6 Územního plánu obce Kácov Komplexní obecné posouzení možných vlivů Změny č. 6 územního plánu obce Kácov na životní prostředí a veřejné zdraví, bylo vyhodnoceno. Případnou realizací záměrů, při respektování platných právních předpisů, nevyplývají pro pracovníky, obyvatele žijící v dotčeném území ani pro životní prostředí v dané lokalitě rizika narušující kvalitu života a jednotlivých složek ŽP v daném území.

Datum vydání stanoviska:

..........

Otisk razítka příslušného úřadu:

..........

Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadu: ......................


97

Jirsíkova 157, Kácov. Odbor regionálního rozvoje a územního plánování Havlíčkovo nám. 552, Kutná Hora

Recommend Documents