Město Rumburk Třída 9. května 1366/48, 408 01 Rumburk Odbor regionálního rozvoje a investic
ČJ.: VYŘIZUJE: DATUM:
ORRI/33957-15/chm ORRI/271-2015 Simona Ježková 05.10.2015
Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů – zveřejnění návrhu koncepce včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí Jako dotčená obec – Rumburk – zveřejňujeme v souladu s § 16 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), návrh koncepce včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví „Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe“ Předkladatelem návrhu koncepce je Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod, Vršovická 1422/65, 100 10 Praha 10 a Ministerstvo zemědělství, odbor vodohospodářské politiky, Těšnov 17, 110 00 Praha 1 Zveřejňujeme informaci o návrhu koncepce a o tom, že do návrhu koncepce lze nahlížet na el. úřední desce na webových stránkách města Rumburku a zároveň upozorňujeme, že každý může Ministerstvu životního prostředí, odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepce nejpozději do 5 dnů ode dne konání veřejného projednání návrhu koncepce. Veřejné projednání návrhu koncepce se uskuteční v pondělí 19. října 2015 od 15 hod v zasedací místnosti č. 959 Ministerstva životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10. Do návrhu koncepce včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví lze také nahlédnout v Informačním systému SEA na internetových stránkách http://portal.cenia.cz/eiasea/view/SEA100_koncepce pod kódem koncepce MZP200K.
Ing. Dagmar Mertlová, v.r. vedoucí Odboru regionálního rozvoje a investic Městský úřad Rumburk
tel.: 412 356 220 fax: 412 223 569
http://www.rumburk.cz
e.mail:
[email protected]
3/É1352=9/É'É1Ì3292'Ė29ê&+5,=,. 93292'Ì/$%( ]SUDFRYDQêSRGOHXVWDQRYHQt]iNRQDþ6E RYRGiFKDR]PČQČQČNWHUêFK]iNRQĤ YRGQt]iNRQ SURREGREt±
þHUYHQHF
PoĜizovatel:
Ministerstvo životního prostĜedí Vršovická 1422/65, 100 10 Praha 10 www.mzp.cz,
[email protected] +420 267 121 111 Ministerstvo zemČdČlství TČšnov 17, 110 00 Praha 1 www.eagri.cz,
[email protected] +420 221 811 111
Ve spolupráci s:
Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové Povodí Vltavy, státní podnik Holeþkova 8, 150 24 Praha 5 Povodí OhĜe, státní podnik Bezruþova 4219, 430 03 Chomutov Krajským úĜadem Jihoþeského kraje U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 ýeské BudČjovice Krajským úĜadem Karlovarského kraje Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary Krajským úĜadem Královéhradeckého kraje Pivovarské námČstí 1245/2, 500 03 Hradec Králové Krajským úĜadem Libereckého kraje U Jezu 642/2A, 460 01 Liberec Krajským úĜadem Pardubického kraje Komenského námČstí 125, 532 11 Pardubice Magistrátem hlavního mČsta Prahy StaromČstské námČstí 4, 110 00 Praha Krajským úĜadem PlzeĖského kraje Škroupova 1760/18, jižní pĜedmČstí, 301 00 PlzeĖ Krajským úĜadem StĜedoþeského kraje Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5- Smíchov Krajským úĜadem Ústeckého kraje Velká hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Krajským úĜadem Kraje Vysoþina Žižkova 1882/57, 587 33 Jihlava
Zpracovatelé:
Ministerstvo životního prostĜedí Vršovická 1422/65, 100 10 Praha 10 ýeský hydrometeorologický ústav Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4 – KomoĜany Výzkumný ústav vodohospodáĜský T.G. Masaryka, v.v.i Poboþka Brno, Mojmírovo námČstí 16, 612 00 Brno
Obsah
strana
1 Úvodní informace o problematice zvládání povodĖových rizik …………..……5 1.1 Právní rámec 1.2 Základní pojmy 1.3 Zabezpeþení ochrany pĜed povodnČmi 1.4 ÚrovnČ procesu plánování v oblasti zvládání povodĖových rizik
2 Struktura plánu pro zvládání povodĖových rizik …………………………..……13 2.1 Verze plánu pro zvládání povodĖových rizik 2.2 Seznam zkratek 2.3 Seznam tabulek 2.4 Seznam obrázkĤ 2.5 Seznam pĜíloh
3 ZávČry pĜedbČžného hodnocení povodĖových rizik ……………………………15 3.1 Charakterizace území relevantní pro povodĖovou problematiku 3.2 Historické povodnČ 3.3 Informace o pravdČpodobných dopadech zmČny klimatu na výskyt povodní 3.4 Nebezpeþí povodní z pĜívalových srážek 3.5 Vymezení oblastí s významnými povodĖovými riziky
4 Mapy povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik …………………………...32 4.1 Mapy povodĖového nebezpeþí a mapy povodĖových rizik 4.2 ZávČry vyvozené z map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik
5 Popis cílĤ v rámci zvládání povodĖových rizik ……………………………….....41 5.1 Cíle ochrany pĜed povodnČmi v pĜedchozích plánovacích dokumentech 5.2 Popis cílĤ pro období platnosti plánu
6 Souhrn opatĜení pro zvládání povodĖových rizik ……………………………….44 6.1 Principy pro návrh a hodnocení opatĜení 6.2 OpatĜení pĜedchozích období 6.3 Návrh nových opatĜení 6.4 Popis stanovení priorit a zpĤsobu sledování pokroku pĜi provádČní plánu
7 DoplĖující údaje ……………………………………………………………………….53 7.1 Souhrn opatĜení nebo akcí pro informování veĜejnosti
7.2 Postup koordinace procesu zvládání povodĖových rizik 7.3 Další relevantní a podpĤrné dokumenty 7.4 Kontaktní místa pro získání informací k problematice zvládání povodĖových rizik
8 PĜílohy …………………………………………………………………..……………….61 8.1 Seznam oblastí s významnými povodĖovými riziky 8.2 Seznam map povodĖového nebezpeþí 8.3 Seznam map povodĖových rizik 8.4 Katalog opatĜení ke zvládání povodĖových rizik 8.5 Seznam opatĜení provedených v pĜedchozích obdobích (do roku 2015) 8.6 Seznam navrhovaných obecných opatĜení 8.7 Seznam novČ navrhovaných konkrétních opatĜení
1 Úvodní informace o problematice zvládání povodĖových rizik „PovodnČ pĜedstavují pro ýeskou republiku nejvČtší pĜímé nebezpeþí v oblasti pĜírodních katastrof a jsou pĜíþinou závažných krizových situací, které provázejí nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovnČž ztráty na životech obyvatel postižených území a rozsáhlé devastace kulturní krajiny vþetnČ ekologických škod.“ (Ministerstvo životního prostĜedí, 2012)
1.1 Právní rámec SmČrnice ES SmČrnice evropského parlamentu a rady 2007/60/ES ze dne 27. Ĝíjna 2007 o vyhodnocování a zvládání povodĖových rizik. SmČrnice evropského parlamentu a rady 2000/60/ES ze dne 23. Ĝíjna 2000 ustavující rámec pro þinnost Spoleþenství v oblasti vodní politiky. Zákonné pĜedpisy ýR (ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ) Zákon þ. 133/1985 Sb., o požární ochranČ Oblast úpravy: ochrana života, zdraví a majetku obþanĤ pĜi živelních pohromách nasazení jednotek PO a jejich souþinnost. Zákon þ. 105/1991 Sb., o zĜízení ministerstev a jiných ústĜedních orgánĤ státní správy ýeské republiky Oblast úpravy: pĤsobnost ústĜedních orgánĤ státní správy. Zákon þ. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ýeské republiky Oblast úpravy: vyžadování pomoci vojenských záchranných útvarĤ, použití vojenské techniky pĜi mimoĜádných situacích ohrožujících životy, majetkové hodnoty a životní prostĜedí, spolupráce armádních složek pĜi povodĖových situacích. Zákon þ. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zĜízení) Oblast úpravy: samostatná pĤsobnost obce, pĜenesená pĤsobnost a povČĜený obecní úĜad. Zákon þ. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zĜízení) Oblast úpravy: pĤsobnost orgánĤ státní správy. Zákon þ. 131/2000 Sb., o hlavním mČstČ Praze Oblast úpravy: pĤsobnost orgánĤ státní správy. Zákon þ. 258/2000 Sb., o ochranČ veĜejného zdraví a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ Oblast úpravy: práva a povinnosti orgánĤ ochrany veĜejného zdraví i pro pĜípady mimoĜádných událostí. Zákon þ. 240/2000 Sb., o krizovém Ĝízení a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (krizový zákon) Oblast úpravy: definice krizových situací - orgány krizového Ĝízení - finanþní zabezpeþení krizových situací. Zákon þ. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o zmČnČ nČkterých zákonĤ Oblast úpravy: souþinnost jednotlivých složek integrovaného záchranného systému, úkoly a postavení jednotlivých státních orgánĤ v integrovaném záchranném systému. ϱ
Zákon þ. 254/2001 Sb., o vodách a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (vodní zákon) Oblast úpravy: plány pro zvládání povodĖových rizik, povodĖová opatĜení, záplavová území, stupnČ povodĖové aktivity, povodĖové plány, povodĖové prohlídky, pĜedpovČdní a hlásná povodĖová služba, povodĖové záchranné a zabezpeþovací práce, dokumentace a vyhodnocení povodní, povodĖové orgány, náklady na opatĜení na ochranu pĜed povodnČmi. Zákon þ. 12/2002 Sb., o státní pomoci pĜi obnovČ území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o zmČnČ zákona þ. 363/1999 Sb., o pojišĢovnictví a o zmČnČ nČkterých souvisejících pĜedpisĤ (zákon o pojišĢovnictví) Oblast úpravy: poskytování státní podpory pĜi živelních pohromách. Zákon þ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu (stavební zákon) Oblast úpravy: podmínky pro snižování nebezpeþní pĜírodních katastrof a pro odstraĖování jejich následkĤ, vyvlastnČní práv k pozemkĤm a stavbám, mimoĜádné postupy, jimiž se pĜedchází bezprostĜednČ hrozícím dĤsledkĤm živelní pohromy. Vyhláška MZe þ. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních tokĤ a zpĤsob provádČní þinností souvisejících se správou vodních tokĤ Oblast úpravy: þinnost správcĤ vodních tokĤ. Vyhláška MZe þ. 471/2001 Sb., o technicko-bezpeþnostním dohledu nad vodními díly Oblast úpravy: výkon odborného technicko-bezpeþnostního dohledu, kategorizace vodohospodáĜských dČl. Vyhláška MZe þ. 195/2002 Sb., o náležitostech manipulaþních ĜádĤ a provozních ĜádĤ vodních dČl Oblast úpravy: obsahy manipulaþních a provozních ĜádĤ. Vyhláška MŽP þ. 236/2002 Sb., o zpĤsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území Oblast úpravy: zpĤsob a rozsah zpracování návrhu záplavového území, zpĤsob a rozsah stanovování záplavových území. Vyhláška MV þ. 380/2002 Sb. k pĜípravČ a provádČní úkolĤ ochrany obyvatelstva Oblast úpravy: zaĜízení a prostĜedky civilní ochrany, informování obyvatel, prvky varování a vyrozumČní, zvláštnosti provádČní evakuace v rámci povodĖové ochrany. NaĜízení vlády þ. 36/2003 Sb. kterým se mČní naĜízení vlády þ. 462/2000 Sb., k provedení § 27, odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona þ. 240/2000 Sb., o krizovém Ĝízení a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (krizový zákon) Oblast úpravy: obsah þinnosti a složení krizových orgánĤ zpĤsob zpracování krizových plánĤ. Vyhláška MMR þ. 500/2006 Sb., o územnČ analytických podkladech, územnČ plánovací dokumentaci a zpĤsobu evidence územnČ plánovací þinnosti Oblast úpravy: územní plánování. Vyhláška MMR þ. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby Oblast úpravy: konstrukþní zásady staveb v záplavovém území.
ϲ
Normy OdvČtvová norma TNV 75 29 10 Manipulaþní Ĝády vodohospodáĜských dČl na vodních tocích (Zpravodaj MŽP þ. 2/1998) Oblast úpravy: skladba a obsah manipulaþních ĜádĤ podklady pro vypracování manipulaþních ĜádĤ manipulace za povodní. OdvČtvová norma TNV 75 29 31 PovodĖové plány (þerven 2006) Oblast úpravy: skladba a obsah povodĖových plánĤ, druhy povodĖových plánĤ stupnČ povodĖové aktivity podklady pro vypracování povodĖových plánĤ. ýeská technická norma ýSN 75 1400 Hydrologické údaje povrchových vod Oblast úpravy: hydrologické údaje, zásady jejich zpracování a poskytování OdvČtvová norma TNV 75 9011 HospodaĜení se srážkovými vodami. Oblast úpravy: hospodaĜení se srážkovými vodami
Metodické pokyny Metodický pokyn þ. 10/98 odboru ochrany vod Ministerstva životního prostĜedí k zabezpeþení technickobezpeþnostního dohledu na hrázích malých vodních nádrží IV. kategorie (VČstník MŽP þ. 5/1998) Oblast úpravy: dohled na hrázích malých vodních dČl, hodnocení závažnosti zjištČných závad, postup pĜi zjištČní závad. Metodický pokyn þ. 11/98 odboru ochrany vod MŽP k vegetaci na nízkých sypaných hrázích (VČstník MŽP þ. 5/1998) Oblast úpravy: protierozní funkce dĜevin, vliv dĜevin na stavební objekty, pĜípustnost dĜevin na hrázích. Metodický pokyn þ. 2/99 odboru ochrany vod MŽP k posuzování bezpeþnosti pĜehrad za povodní (VČstník MŽP þ. 4/1999) Oblast úpravy: skladba a obsah posudku, zajištČní podkladĤ pro posudek, tĜídČní vodních dČl z hlediska bezpeþnosti, okolnosti ovlivĖující bezpeþnost VD za povodní. Metodický pokyn þ. 3/00 odboru ochrany vod MŽP pro stanovení úþinkĤ zvláštních povodní a jejich zaþlenČní do povodĖových plánĤ (VČstník MŽP þ. 7/2000) Oblast úpravy: kvantifikace typĤ zvláštních povodní, stanovení stupĖĤ povodĖové aktivity pĜi nebezpeþí zvláštní povodnČ, stanovení rozsahu území ohroženého zvláštní povodní. Metodický pokyn þ. 14/05 odboru ochrany vod MŽP pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem pĜed zvláštní povodní (VČstník MŽP þ. 9/2005) Oblast úpravy: vymezení hlavních pojmĤ, vodní díla, pro která se plán zpracovává, postup pĜi zpracování plánu. Metodický pokyn þ. 9/11 odboru ochrany vod MŽP k zabezpeþení hlásné a pĜedpovČdní povodĖové služby (VČstník MŽP þ. 12/2011) Oblast úpravy: vymezení hlavních pojmĤ, hlásná povodĖová služba, pĜedpovČdní povodĖová služba, schémata pĜenosu informací.
ϳ
1.2 Základní pojmy Doba opakování - udává prĤmČrný poþet let, ve kterých je urþitý jev dosažen nebo pĜekroþen. N-letý prĤtok QN je definován jako kulminaþní prĤtok, který je dosažen nebo pĜekroþen prĤmČrnČ jednou za N let. Hodnoty se zjišĢují analýzou dlouhodobých þasových Ĝad pozorování. Jde o statistickou charakteristiku, nikoli predikþní. Dokumentace oblastí s významným povodĖovým rizikem (DOsVPR) - souþást plánĤ dílþích povodí podle pĜílohy þ. 3 vyhlášky þ. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodĖových rizik. Úlohou DOsVPR je poskytnout potĜebné podklady pro sestavení plánĤ pro zvládání povodĖových rizik. Expozice - stav, kdy jsou objekty v inundaþním území (osoby, majetek, pĜíroda, krajina) vystaveny fyzickému pĤsobení povodĖového nebezpeþí. Expozici lze kvantifikovat z hlediska þasového (doba pĤsobení povodĖového nebezpeþí) a prostorového (plošný rozsah zaplavené plochy, množství zaplavených objektĤ a pod.). Oblasti s významným povodĖovým rizikem - území vymezená na základČ pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik, v nichž byla zjištČna významná rizika nepĜíznivých úþinkĤ povodní na lidské zdraví, životní prostĜedí, kulturní dČdictví a hospodáĜskou þinnost. Ochrana pĜed povodnČmi - soubor opatĜení k pĜedcházení a zamezení škod pĜi povodních na životech a majetku obþanĤ, spoleþnosti a na životním prostĜedí provádČná pĜedevším systematickou prevencí a operativními opatĜeními. Plány dílþích povodí - koncepþní dokumenty, které doplĖují národní plán povodí o podrobné údaje a návrhy opatĜení, jež jsou nutné k dosažení cílĤ pro dané dílþí povodí na základČ zjištČného stavu povrchových a podzemních vod, hodnocení povodĖových rizik a potĜeb užívání vodních zdrojĤ. Plány dílþích povodí poĜizují správci povodí dle své pĤsobnosti ve spolupráci s pĜíslušnými krajskými úĜady a ve spolupráci s ústĜedními vodoprávními úĜady. PovodeĖ - pĜechodné výrazné zvýšení hladiny vodních tokĤ nebo jiných povrchových vod, pĜi kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a mĤže zpĤsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda mĤže zpĤsobit škody tím, že z urþitého území nemĤže doþasnČ pĜirozeným zpĤsobem odtékat nebo její odtok je nedostateþný, pĜípadnČ dochází k zaplavení území pĜi soustĜedČném odtoku srážkových vod. PovodĖové nebezpeþí - stav možného výskytu nežádoucích jevĤ (povodĖové škody) v zaplavovaném území. Kvantifikace povodĖového nebezpeþí se provádí na základČ hydrologických charakteristik povodnČ. PovodĖové ohrožení – kombinace pravdČpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodnČ) a nebezpeþí. PovodĖové ohrožení není vázáno na výskyt a zranitelnost konkrétních objektĤ a aktivit v zaplavovaném území. PovodĖové riziko - kombinace pravdČpodobnosti výskytu povodnČ a jejích možných nepĜíznivých úþinkĤ na lidské zdraví, životní prostĜedí, kulturní dČdictví a hospodáĜskou þinnost. Pojem vyjadĜuje syntézu povodĖového nebezpeþí, zranitelnosti a expozice. NepĜijatelné povodĖové riziko – situace, pĜi které je pĜekroþena pĜijatelná míra ohrožení, stanovená pro jednotlivé kategorie funkþního využití území v metodice pro mapování povodĖových rizik. ϴ
Retence vody - doþasné pĜirozené nebo umČlé zadržení vody na povrchu terénu, v pĤdČ, v korytČ toku, vodní nádrži apod. Záplavová území - administrativnČ urþená území, která mohou být pĜi výskytu pĜirozené povodnČ zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úĜad. Zaplavovaná (inundaþní) území – území podél vodního toku zaplavovaná za pĜirozených povodní. Zranitelnost území - vlastnost území, která se projevuje náchylností prostĜedí, objektĤ nebo zaĜízení ke škodám v dĤsledku malé odolnosti vĤþi extrémnímu zatížení povodní a v dĤsledku tzv. expozice. 1.3 Zabezpeþení ochrany pĜed povodnČmi Ochranou pĜed povodnČmi se rozumí þinnosti a opatĜení k pĜedcházení a zvládání povodĖového rizika. ZajišĢuje se systematickou prevencí a operativními opatĜeními. NejefektivnČjší formou ochrany pĜed povodnČmi jsou preventivní opatĜení. Mezi hlavní zásady prevence pĜed povodnČmi, které byly formulovány ve Strategii ochrany pĜed povodnČmi na území ýR a dalších dokumentech, patĜí zejména: • Omezovat aktivity v záplavových územích zhoršující odtokové pomČry a zvyšující povodĖová rizika. • ZajišĢovat efektivní návrhy preventivních protipovodĖových opatĜení na základČ kvalitních podkladĤ a optimalizace variant koncepcí Ĝešení povodĖové ochrany s uplatĖováním rizikové analýzy, analýzy nákladĤ a užitkĤ. • PĜi návrhu preventivních protipovodĖových opatĜení hledat vhodnou kombinaci opatĜení v krajinČ i v urbanizovaném území zvyšující pĜirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatĜení ovlivĖujících prĤtoky a objemy povodĖových vln. • Používat takové zpĤsoby hospodaĜení na zemČdČlské a lesní pĤdČ, aby nedocházelo ke zhoršování retenþní schopnosti pĤdy a negativnímu ovlivĖování vodního režimu v krajinČ; k tomu je nezbytné pĜipravit a zavést odpovídající ekonomické nástroje. • Zlepšovat technický stav vodních dČl a jejich provoz s ohledem na zvýšení jejich bezpeþnosti za povodní. Do oblasti prevence patĜí i pĜípravná opatĜení, vedoucí ke zvýšení efektivity operativních opatĜení, která se provádČjí v dobČ nebezpeþí povodní a za povodní podle povodĖových plánĤ. Sem patĜí organizaþní a technická pĜíprava povodĖové služby, pĜíprava a vybavení složek integrovaného záchranného systému (IZS), pĜíprava hlásné a pĜedpovČdní služby a systémĤ pro informování obyvatelstva, školení a výcvik pracovníkĤ povodĖových a krizových orgánĤ a složek IZS, a v neposlední osvČtové akce pro obyvatelstvo a lidi pracující v oblastech se zvýšeným povodĖovým rizikem. Na zabezpeþení realizace preventivních opatĜení ke snížení škodlivých úþinkĤ povodní se musí podílet vlastníci a správci nemovitostí, což mohou být rovnČž organizace na úrovni regionu, obcí anebo obþané. Efektivní preventivní opatĜení je nutné uplatĖovat systémovČ v ucelených (hydrologických) povodích a s ohledem na provázání vlivĤ jednotlivých opatĜení ϵ
podél vodních tokĤ. S ohledem na charakter území a geografickou polohu ýeské republiky je nezbytné Ĝešit ochranu pĜed povodnČmi v mezinárodním kontextu, zejména v rámci stávajících mezistátních dohod o spolupráci v povodích Ĝek pĜesahujících hranice státu. Vzhledem k finanþní nároþnosti je zabezpeþení úþinné ochrany pĜed povodnČmi víceletý proces, kdy prioritou státního zájmu je podpora prevence oproti úhradČ nákladĤ za škody zpĤsobované povodnČmi. Programy financování povodĖových opatĜení K podpoĜe realizace preventivních protipovodĖových opatĜení slouží nČkolik dotaþních programĤ. V pĤsobnosti Ministerstva zemČdČlství se jedná o program Podpora prevence pĜed povodnČmi III (program 129 260) pro období 2014 – 2019, který je zamČĜen na podporu protipovodĖových opatĜení s retencí (výstavba a obnova vodních nádrží a poldrĤ) a protipovodĖových opatĜení podél vodních tokĤ (zvyšování prĤtoþné kapacity koryt, výstavba a rekonstrukce ochranných hrází). Dále jde o dotaþní program Podpora obnovy, odbahnČní a rekonstrukce rybníkĤ a výstavby vodních nádrží (program 129 130), jehož hlavním cílem je podporovat protipovodĖové funkce rybníkĤ a bezpeþnost rybniþních hrází. K podpoĜe realizace protipovodĖových opatĜení slouží také Operaþní program Životní prostĜedí, který je prostĜednictvím Státního fondu životního prostĜedí v pĤsobnosti Ministerstva životního prostĜedí. Tento program je zamČĜen zejména na pĜírodČ blízká protipovodĖová opatĜení a zvýšení retenþní schopnosti krajiny. Pro období 2014 – 2020 se uvažuje i s podporou opatĜení na pĜedcházení a Ĝešení rizik souvisejících s oþekávanou zmČnou klimatu a zvýšení odolnosti vĤþi katastrofám vþetnČ povodní. PovodĖový informaþní systém ýeské republiky Jako podpora pro komunikaþní, koordinaþní a rozhodovací þinnosti na všech organizaþních úrovních, které jsou ze zákona povinny Ĝešit povodĖovou situaci, slouží PovodĖový informaþní systém (POVIS). Poskytuje zainteresovaným složkám veĜejné správy a veĜejnosti všechny relevantní informace týkající se ochrany pĜed povodnČmi (mapy povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik, plány pro zvládání povodĖových rizik, digitální povodĖové plány, vyhodnocení probČhlých povodní, informace o semináĜích a školeních atd.). Systém POVIS pĜedstavuje centrální systém evidence vybraných dat, umožĖující sdílení tČchto dat v jednotlivých úrovních povodĖových orgánĤ. POVIS obsahuje také nČkolik samostatných modulĤ sloužících pro ukládání a prezentaci aktuálních informací v prĤbČhu povodní. Jedním ze základních modulĤ jsou digitální povodĖové plány (dPP), které jsou propojeny na všech úrovních od dPP obce až po dPP ýR. ZajišĢuje pĜímý pĜístup k informacím podĜízených povodĖových plánĤ a umožĖuje na všech úrovních zastupitelnost þinnosti podĜízené povodĖové komise. S tím je propojen další modul digitální povodĖová kniha (dPK), která umožĖuje povodĖovým orgánĤm vést evidenci o povodĖové události a jednotlivé informace pak dále poskytovat svým nadĜízeným orgánĤm. PĜipravovaný modul ýHMÚ poskytuje informace a výstrahy pĜedpovČdní povodĖové služby a má také umožnit pĜímé provázání hlásné služby obcí s povodĖovými plány na jednotlivých úrovních Ĝízení ochrany pĜed povodnČmi. 1.4 ÚrovnČ procesu plánování v oblasti zvládání povodĖových rizik Proces plánování v oblasti vod probíhá v šestiletých cyklech. V prvním plánovacím cyklu byly v souladu se SmČrnicí 2000/60/ES ustavující rámec pro þinnost spoleþenství v oblasti vodní ϭϬ
politiky (Rámcová smČrnice) zpracovány plánovací dokumenty k dosažení dobrého stavu vod, ale též k hospodaĜení s vodou a ochranou pĜed jejími škodlivými úþinky. Na národní úrovni byl zpracován a vládou ýR schválen Plán hlavních povodí ýeské republiky (2007). Na úrovni dílþích povodí byly následnČ v termínu 22. 12. 2009 poĜízeny plány oblastí povodí, které obsahovaly kapitolu D. Ochrana pĜed povodnČmi a vodní režim krajiny. Po nabytí úþinnosti SmČrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodĖových rizik (PovodĖová smČrnice) a její transpozici do ustanovení vodního zákona pro plánování v oblasti vod, jsou v souþasném plánovacím cyklu poĜizovány dva typy plánĤ:
plánovací dokumenty podle Rámcové smČrnice, které jsou ve druhém plánovacím cyklu pĜezkoumány a aktualizovány, plánovací dokumenty podle PovodĖové smČrnice, které jsou novČ poĜízeny v prvním plánovacím cyklu.
Oba druhy plánĤ mají sjednocený termín 22. 12. 2015, pĜiþemž k pĜipomínkování veĜejnosti jsou zveĜejnČny rok pĜedem, tedy 22. 12. 2014. Struktura plánovacích dokumentĤ je následující:
ϭϭ
Rámcová smČrnice 2000/60/ES
PovodĖová smČrnice 2007/60/ES
úroveĖ A – mezinárodní plány Mezinárodní plán oblasti povodí Labe
Mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe
Mezinárodní plán oblasti povodí Odry
Mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Odry
Mezinárodní plán oblasti povodí Dunaje
Mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Dunaje
úroveĖ B – národní plány Národní plán povodí Labe
Plán pro zvládání povodĖových rizik v povodí Labe
Národní plán povodí Odry
Plán pro zvládání povodĖových rizik v povodí Odry
Národní plán povodí Dunaje
Plán pro zvládání povodĖových rizik v povodí Dunaje úroveĖ C – plány povodí Plán dílþího povodí Horního a StĜedního Labe Plán dílþího povodí Horní Vltavy Plán dílþího povodí Berounky Plán dílþího povodí Dolní Vltavy Plán dílþího povodí OhĜe, Dolního Labe a ostatních pĜítokĤ Labe Plán dílþího povodí Horní Odry Plán dílþího povodí Lužické Nisy a ostatních pĜítokĤ Odry Plán dílþího povodí Moravy a pĜítokĤ Váhu Plán dílþího povodí Dyje Plán dílþího povodí ostatních pĜítokĤ Dunaje Plány dílþích povodí obsahují dokumentace oblastí s významnými povodĖovými riziky (kromČ dílþího povodí ostatních pĜítokĤ Dunaje)
Plány pro zvládání povodĖových rizik se zabývají pouze oblastmi s významnými povodĖovými riziky. Plány dílþích povodí se v kapitole V. Ochrana pĜed povodnČmi a vodní režim krajiny vČnují ostatním územím, které nebyly vymezeny jako oblasti s významnými povodĖovými riziky.
ϭϮ
2 Struktura plánu pro zvládání povodĖových rizik 2.1 Verze plánu pro zvládání povodĖových rizik Plán pro zvládání povodĖových rizik v povodí Labe je vyhotoven v tištČné a elektronické verzi. Elektronická verze obsahuje odkazy na mapy povodĖového nebezpeþí a mapy povodĖových rizik, dokumentace oblastí s významným povodĖovým rizikem a listy opatĜení, které jsou umístČny na jiných serverech. 2.2 Seznam zkratek ýHMÚ
ýeský hydrometeorologický ústav
CHKO
chránČná krajinná oblast
DOsVPR
dokumentace oblasti s významným povodĖovým rizikem
dPK
digitální povodĖová kniha
dPP
digitální povodĖový plán
HPPS
Hlásná a pĜedpovČdní povodĖová služba
IZS
integrovaný záchranný systém
MKOL
Mezinárodní komise pro ochranu Labe
MZe
Ministerstvo zemČdČlství
MŽP
Ministerstvo životního prostĜedí
MV
Ministerstvo vnitra
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
OPŽP
Operaþní program životního prostĜedí
ORP
obec s rozšíĜenou pĤsobností
POVIS
povodĖový informaþní systém
PpZPR
plán pro zvládání povodĖových rizik
PPO
protipovodĖové opatĜení
SIVS
Systému integrované výstražné služby
ÚPD
územnČ plánovací dokumentace
VD
vodní dílo
VÚV TGM
Výzkumný ústav vodohospodáĜský T.G.Masaryka, v.v.i.
2.3 Seznam tabulek Tabulka 3.1 – Hodnoty N-letých prĤtokĤ pro vybrané vodomČrné stanice Tabulka 3.2 – Struktura využívání území (podle CORINE 2006) Tabulka 3.3 – Prvky významnČ ovlivĖující odtok vody – vodní a suché nádrže Tabulka 3.4 – Prvky významnČ ovlivĖující odtok vody – rybníky a vodní nádrže bez ovladatelného ochranného prostoru Tabulka 3.5 – Prvky významnČ ovlivĖující odtok vody – pĜirozené rozlivy Tabulka 3.6 – Prvky významnČ ovlivĖující odtok vody – podélné ochranné hráze Tabulka 3.7 – PĜehled významných povodní v povodí Labe ϭϯ
Tabulka 3.8 – Kulminaþní prĤtoky nejvýznamnČjších povodní v povodí Labe Tabulka 3.9 – Oblasti s významnými povodĖovými riziky Tabulka 4.1 – Kategorie ohrožení a doporuþená pravidla pro využití území Tabulka 4.2 – PĜijatelné ohrožení pro jednotlivé kategorie funkþního využití území Tabulka 4.3 – Rozsah ploch dotþených povodní a ploch v nepĜijatelném riziku Tabulka 4.4 – Poþty obyvatel dotþených povodní a poþty obyvatel v nepĜijatelném riziku Tabulka 4.5 – Rozsah ploch v nepĜijatelném riziku v þlenČní podle jednotlivých kategorií funkþního využití území Tabulka 6.1 – Typy opatĜení v návaznosti na aspekty zvládání povodĖových rizik Tabulka 6.2 – Poþet navržených konkrétních opatĜení v povodí Labe Tabulka 7.1 – Subjekty zajišĢující koordinaci procesu zvládání povodĖových rizik Tabulka 7.2 – Kontaktní místa pro získání informacív oblati zvládání povodĖových rizik 2.4 Seznam obrázkĤ Obrázek 3.1 – Územní pĤsobnost správcĤ povodí Obrázek 3.2 – Prvky významnČ ovlivĖující odtok vody za povodní Obrázek 3.3 – Urbanizovaná území vystavená významnému nebezpeþí povodní z pĜívalových srážek Obrázek 3.4 – Úseky vodních tokĤ definující oblasti s významnými povodĖovými riziky Obrázek 4.1 – VýĜez mapy rozsahu povodnČ s dobou opakování 5, 20, 100 a 500 let Obrázek 4.2 – VýĜez mapy hloubek a rychlostí pro povodĖový scénáĜ s dobou opakování 100 let – výstup z 1D hydraulického modelu Obrázek 4.3 – VýĜez mapy rychlostí pro povodĖový scénáĜ s dobou opakování 100 let – výstup z 2D hydraulického modelu Obrázek 4.4 – VýĜez mapy povodĖového ohrožení Obrázek 4.5 – VýĜez mapy povodĖových rizik 2.5 Seznam pĜíloh PĜíloha 8.1 Seznam oblastí s významnými povodĖovými riziky PĜíloha 8.2 Seznam map povodĖového nebezpeþí PĜíloha 8.3 Seznam map povodĖových rizik PĜíloha 8.4 Katalog opatĜení ke zvládání povodĖových rizik PĜíloha 8.5 Seznam opatĜení provedených v pĜedchozích obdobích (do roku 2015) PĜíloha 8.6 Seznam navrhovaných obecných opatĜení PĜíloha 8.7 Seznam novČ navrhovaných konkrétních opatĜení
ϭϰ
3 ZávČry pĜedbČžného hodnocení povodĖových rizik 3.1 Charakteristika území relevantní pro povodĖovou problematiku Mezinárodní povodí Labe je svojí plochou 148 268 km2 þtvrté nejvČtší ve stĜední a západní EvropČ (po Dunaji, Visle a Rýnu). Zasahuje do území þtyĜ státĤ: ýeské republiky, Polska, Rakouska a NČmecka. Plocha povodí Labe na území ýR þiní 49 918 km2, tj. 33,7 % celého povodí. PrĤmČrná nadmoĜská výška þeské þásti povodí je 461 m n.m., pĜiþemž témČĜ 80 % plochy povodí leží v rozmezí 200 až 600 m n.m.. ěeka Labe pramení v Krkonoších ve výšce 1 386 m n.m. Délka jejího toku na území ýR je 370,7 km a plocha povodí v hraniþním profilu HĜensko þiní 51 407,2 km2 (vþetnČ menších þástí povodí ležících na území sousedních státĤ). NejvČtším pĜítokem je z levé strany Vltava (28 099,4 km2), která je v místČ soutoku z hydrologického hlediska hlavním tokem, dalšími významnými pĜítoky jsou z levé strany Orlice (2 038,3 km2) a OhĜe (5 605,9 km2), z pravé strany Jizera (2 192,2 km2) a Plouþnice (1 193,8 km2). PĜítoky ze sousedních zemí jsou z hlediska povodní nevýznamné, vČtší plochu má pouze horní þást povodí OhĜe v Bavorsku (cca 916 km2). PovodĖové prĤtoky z této þásti povodí jsou vČtšinou tlumeny úþinkem nádrží Skalka a Jesenice. Území se nachází v mírném klimatickém pásu, s pravidelným stĜídáním þtyĜ roþních období a kombinací vlivu oceánského a kontinentálního podnebí. PrĤmČrná roþní teplota je 7,2 °C, prĤmČrný roþní úhrn srážek 655 mm (období 1961–1990). Nejvyšší mČsíþní úhrny srážek pĜipadají na kvČten až srpen, nejménČ srážek je v únoru, bĜeznu a Ĝíjnu. V zimČ vypadává þást srážek ve formČ snČhu, který odtává vČtšinou v bĜeznu, þastá však jsou dílþí tání i v prĤbČhu zimy. Ve snČhovČ bohatém roce, jako napĜ. na jaĜe 2006, mohou zásoby vody vesnČhové pokrývce v povodí þinit až 5 mld. m3.
Obr. 3.1 – Územní pĤsobnost správcĤ povodí ϭϱ
ýeská þást povodí Labe je rozdČlena do pČti dílþích povodí: HSL – povodí Horního a stĜedního Labe HVL – povodí Horní Vltavy BER – povodí Berounky DVL – povodí Dolní Vltavy OHL – povodí OhĜe, Dolního Labe a ostatních pĜítokĤ Labe SíĢ vodních tokĤ zahrnuje cca 65 000 km tokĤ (s povodím nad 5 km2), z toho 11 000 km významných vodních tokĤ a 27 300 km drobných vodních tokĤ spravují Povodí Labe, státní podnik, Povodí Vltavy, státní podnik a Povodí OhĜe, státní podnik. Územní pĤsobnost správcĤ povodí je v mapČ na obr. 3.1. Tab. 3.1 – Hodnoty N-letých prĤtokĤ pro vybrané vodomČrné stance v m3.s-1 Tok
Profil
Q2
Q5
Q10
Q20
Q50
Q100
Q500
Labe
JaromČĜ
135
192
238
288
359
416
560
Orlice
TýništČ n.O.
174
244
301
362
447
516
690
Chrudimka
Nemošice
69,9
99,2
123
149
186
215
291
Labe
PĜelouþ
375
502
602
705
845
956
1230
Cidlina
Sány
70,4
100
125
152
190
220
299
Jizera
PĜedmČĜice
254
344
416
491
593
675
876
Labe
Kostelec n.L.
573
755
896
1040
1240
1390
1760
Vltava
ý. BudČjovice
237
3501
452
570
751
908
1350
Malše
Roudné
90,2
153
213
284
395
494
779
Nežárka
Lásenice
47,8
69,0
87,0
107
136
160
224
Lužnice
BechynČ
162
241
308
381
488
577
811
Otava
Sušice
135
185
225
266
323
369
483
Blanice
HeĜmaĖ
56,0
94,0
130
173
240
300
470
Otava
Písek
202
300
394
506
680
837
1290
Sázava
Zruþ n.S.
121
166
202
241
294
336
442
Sázava
Nespeky
223
319
398
483
604
702
954
Mže
StĜíbro
70,1
102
130
163
212
255
372
Radbuza
StaĖkov
49,8
81,3
110
143
194
238
359
Úhlava
ŠtČnovice
55,5
86,3
116
153
211
263
407
Berounka
PlzeĖ-B.Hora
189
295
389
496
655
790
1130
Úslava
PlzeĖ-Koterov
70,5
111
150
197
269
334
489
StĜela
Plasy
51,0
84,2
115
151
207
256
393
Litavka
Beroun
55,0
100
142
190
263
327
505
Berounka
Beroun
403
615
799
1000
1310
1560
2240
Vltava
Praha-Chuchle
1220
1770
2230
2720
3440
4020
5530
Labe
MČlník
1490
2060
2520
2990
3640
4150
5410
ϭϲ
Tok
Profil
Q2
Q5
Q10
Q20
Q50
Q100
Q500
OhĜe
Karlovy Vary
209
297
369
447
556
645
870
OhĜe
Louny
339
466
568
674
823
942
1291
Labe
Ústí n.Labem
1650
2220
2670
3140
3780
4290
5540
Bílina
Trmice
26,6
40,2
52,0
65,0
84,1
100
142
Plouþnice
Benešov n.P.
70,8
102
128
155
195
227
311
Labe
DČþín
1720
2300
2760
3240
3900
4410
5680
PĜirozené povodnČ mohou být tČchto typĤ: Zimní a jarní povodnČ zpĤsobené táním snČhové pokrývky, vČtšinou v kombinaci s dešĢovými srážkami. Tyto povodnČ se nejvíce vyskytují v podhorských vodních tocích a propagují se dále v nížinných úsecích velkých tokĤ. Znaþné mohutnosti a rozsahu nabývají v pĜípadech, kdy pĜed povodní leží sníh i v nižších polohách. PĜíklad – bĜezen 1981 (horní a stĜední Labe, OhĜe), bĜezen 2000 (Jizera, horní Labe), bĜezen 2006 (Sázava, Lužnice a další toky). Letní povodnČ zpĤsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti, pĜiþemž srážky trvají i nČkolik dní a zasahují pomČrnČ velká území. NČkdy pĜichází srážky ve dvou i více vlnách s odstupem nČkolika dní až týdnĤ a zpĤsobují dvČ po sobČ jdoucí povodĖové vlny. PĜíklad – þervenec 1981 (Berounka, Otava, Plouþnice), srpen 2002 (Vltava, Berounka, dolní Labe), þerven 2013 (Vltava, Berounka, Sázava, dolní Labe). PĜívalové letní povodnČ zpĤsobené krátkodobými srážkami velké intenzity, které zasahují obvykle malá území. Mohou se vyskytnout kdekoliv na malých vodních tocích, katastrofální dĤsledky mají zejména na sklonitých vČjíĜovitých povodích. PĜíklad – þervenec 1998 na Rychnovsku, þervenec 2009 na DČþínsku. NČkdy se lokální pĜívalové srážky vyskytnou v kombinaci s regionální srážkou a místnČ ještČ prĤbČh povodnČ zhorší, pĜíklad – srpen 2002 na ýeskokrumlovsku, srpen 2010 na Frýdlantsku, þerven 2013 ve StĜedních ýechách. Zimní povodĖové situace zpĤsobené ledovými jevy i pĜi relativnČ menších prĤtocích. Vyskytují se v úsecích tokĤ náchylných ke vzniku ledových zácp pĜi chodu ledových ker a nápČchĤ pĜi chodu ledové kaše. PĜíklad – leden 1982 (Berounka, Cidlina, OhĜe). V poslední dobČ pomČrnČ mírných zim þasto pĜerušovaných doþasným táním, kdy dojde i k odlednČní koryt vodních tokĤ, již není tento typ povodní významný. KromČ pĜirozených povodní se mohou vyskytnout povodnČ zpĤsobené haváriemi vodních dČl, které jsou oznaþovány jako zvláštní povodnČ. PĜíkladem je povodeĖ, která vznikla 18. 9. 1916 protržením pĜehrady na Bílé Desné. V dnešní dobČ podléhají vodní díla vymezená vyhláškou þ. 471/2001 Sb. technickobezpeþnostnímu dohledu, který zajišĢuje jejich vlastník. PomČrnČ þastým jevem je však protržení hrází rybníkĤ nebo jiných malých vodních nádrží, pĜevážnČ z dĤvodu jejich pĜelití bČhem pĜirozené povodnČ. NapĜíklad pĜi povodni v srpnu 2002 se protrhlo 23 rybniþních hrází, v þervnu 2013 to bylo 7 rybníkĤ. VČtšinou jde o vodní díla spadající z hlediska technickobezpeþnostního dohledu do IV. kategorie. Dost þasto není technický stav tČchto malých vodních nádrží, jejichž poþet je v ýR odhadován pĜes 60 000, dobrý a za povodní pĜedstavují významné potencionální riziko. ϭϳ
Významným faktorem ovlivĖujícím rychlost odtoku a formování povodní je zpĤsob využití území a druh vegetaþního pokryvu území. Struktura využívání území v þeské þásti povodí Labe je uvedena v tab. 3.2. Na zemČdČlsky obhospodaĜovanou pĤdu pĜipadá témČĜ 48 % území, lesy tvoĜí zhruba jednu tĜetinu plochy území. RozdČlení lesĤ je nepravidelné, souvislé lesní porosty jsou ve stĜedních a vyšších polohách, v nížinách pĜevládá zemČdČlská pĤda. Tab. 3.2 – Struktura využívání území v povodí Labe (podle CORINE 2006) Typ plochy
2
VýmČra (km )
VýmČra (%)
2525.0
5.1
ZastavČné plochy Plochy bez vegetace nebo Ĝídká vegetace Orná pĤda
308.5
0.6
18915.4
37.9
Trvalé zemČdČlské kultury
4915.2
9.9
Travinná a kĜovinná vegetace
6309.6
12.6
Listnaté a smíšené lesy
4553.2
9.1
Jehliþnaté les
11854.2
23.8
MokĜady
92.4
0.2
Vnitrozemské vodní plochy
417.5
0.8
49891.0
100.0
Celkem
Povodí Labe zabírá 63,3 % plochy ýeské republiky. Spadají do nČj územní obvody 10 krajĤ: Hl. mČsto Praha, StĜedoþeský a Karlovarský kraj, vČtšina kraje Jihoþeského, PlzeĖského, Ústeckého a Královéhradeckého a þásti krajĤ Libereckého, Pardubického a Kraje Vysoþina. Na tomto území žije 6,6 milionu obyvatel. NejvČtšími mČsty jsou kromČ Prahy (1 250 tis. obyvatel) dále PlzeĖ (168 tis.), Ústí nad Labem (94 tis.), Hradec Králové (93 tis.), ýeské BudČjovice 93 tis.) a Pardubice (90 tis.). Všechna tato mČsta leží na velkých vodních tocích. Hydrologický režim v povodí Labe je ovlivnČn údolními nádržemi a rybníky, kterých je znaþné množství zejména v povodí Vltavy. Nádrže obecnČ pĤsobí na vyrovnání hydrologického režimu a þásteþnČ snižují prĤbČh povodní. V povodí se nachází celkem 135 nádrží s objemem vČtším než 0,3 mil. m3, jejichž celkový objeme je 2,5 mld. m3, což þiní zhruba 25 % prĤmČrného roþního odtoku z povodí. Významné z hlediska ochrany pĜed povodnČmi jsou zejména vodní nádrže, které mají vymezen ovladatelný ochranný (retenþní) prostor. NejvČtší ovladatelné ochranné prostory jsou na vodních dílech Lipno I, Orlík a Nechranice. V pĜípadČ povyprázdnČného zásobního prostoru mohou významnČ ovlivnit prĤbČh povodnČ nádrže Slapy a Švihov. U nádrží bez ovladatelného retenþního prostoru a rybníkĤ pĤsobí neovladatelný retenþní prostor, jehož velikost závisí na velikosti zatopené plochy nádrže a výšce pĜepadového paprsku na pĜelivu. Významný retenþní vliv mají rozsáhlé rybniþní soustavy v jižních ýechách. Významný retenþní úþinek za velkých povodní mají rozsáhlé oblasti pĜirozených rozlivĤ na soutoku Labe a Vltavy (MČlnicko) a Labe a OhĜe (Terezínsko). Naopak prĤbČh povodnČ urychlují podélné ochranné hráze, které zabraĖují rozlivĤm. Souvislé ohrázování je na nČkterých pĜítocích Labe, ale jejich vliv je spíše lokální. Lokalizace prvkĤ významnČ ovlivĖujících odtok vody, které jsou uvedeny v tab.3.3 až 3.6, je v mapČ na obr. 3.2. ϭϴ
Tab. 3.3 – Prvky významnČ ovlivĖující odtok vody – vodní a suché nádrže, rybníky s ovladatelným ochranným prostorem ID
Vodní dílo
Vodní tok
Ĝ. km hráze
Uvedení do provozu
VN1
Labská
Labe
1063
HSL
H
1,309
1916
VN2
Les Království
Labe
1041,45
HSL
H
4,778 Z 4,449 L
1919
VN3
Rozkoš
Rozkošský p.
3,6
HSL
H
26,837 Z 19,797 L
1972
VN4
Pastviny
Divoká Orlice
89,4
HSL
H
1,962 Z 1,253 L
1938
VN5
Hamry
Chrudimka
96,25
HSL
E
1,155
1912
VN6
Seþ
Chrudimka
52
HSL
E
3,170
1934
VN7
PaĜížov
Doubrava
41,1
HSL
E
1,205
1913
VN8
JosefĤv DĤl
Kamenice
31,5
HSL
L
1,596
1982
VN9
Souš
ýerná Desná
4,9
HSL
L
1,244
1915
VN10
HvČzda
TĜebovka
23,65
HSL
E
1,752
1372
SN11
Lipkovský poldr
Lipkovský p.
0,4
HSL
E
1,387
2007
SN12
Poldr þ. 1
TĜebovka
33,7
HSL
E
0,611
2001
SN13
Poldr þ. 2
TĜebovka
31,95
HSL
E
0,42
2001
SN14
Hroška
Ješetický p.
5
HSL
H
0,655
2008
SN15
Tichá Orlice
91,7
HSL
E
0,727
1979
Tichá Orlice
95,8
HSL
E
1,03
SN17
Lichkov Pod suchým potokem Poldr VČkoše
Labe
996,05
HSL
H
0,937
2007
VN18
Lipno I
Vltava
329,54
HVL
C
33,156
1960
VN19
ěímov
Malše
21,85
HVL
C
1,552
1978
VN20
Humenice
Stropnice
47,04
HVL
C
0,485
1988
VN21
Husinec
Blanice
57,59
HVL
C
2,814
1939
RB40
Rožmberk
Lužnice
93.9
HVL
C
7,619
1590
RB41
DvoĜištČ
Miletínský p.
7.55
HVL
C
3,448
1367
RB42
Velký Tisý ryb.
Tisý p.
3,5
HVL
C
1,820
1505
SN16
RB43
Záblatský ryb.
PonČdražský p.
4,72
HVL
C
2007
2,361
*)
1479
2,310
*)
1512
RB44
Horusický ryb.
Bukovský p.
1,06
HVL
C
VN22
Nýrsko
Úhlava
91,83
BER
P
2,010
1969
VN23
Luþina
Mže
96,35
BER
P
0,803
1975
VN24
Hracholusky
Mže
22,19
BER
P
4,579
1964
VN25
Žlutice
StĜela
70,82
BER
K
1,309
1968
VN26
Orlík
Vltava
144,65
DVL
S
62,072
1963
ϭϵ
Ovladatelný Dílþí Kraj ochran. objem povodí 3 (mil. m )
ID
Vodní dílo
Vodní tok
Ovladatelný Dílþí Kraj ochran. objem povodí 3 (mil. m )
Ĝ. km hráze
Uvedení do provozu
VN27
HostivaĜ
Botiþ
13,27
DVL
A
0,944 Z 0,535 L
1962
VN28
Skalka
OhĜe
242,41
OHL
K
12,554 Z 1,349 L
1964
VN29
Jesenice
Odrava
4,17
OHL
K
13,150 Z 3,486 L
1960
VN30
BĜezová
Teplá
8,21
OHL
K
3,134
1937
VN31
Stanovice
Lomnický p.
3,2
OHL
K
4,194 Z 2,406 L
1978
VN32
Nechranice
OhĜe
103,44
OHL
U
36,562
1968
VN33
Jirkov
Bílina
72,7
OHL
U
0,495
1965
VN34
Újezd
Bílina
66,8
OHL
U
3,230 Z 2,087 L
1981
VN35
Janov
Loupnice
9,7
OHL
U
0,315 Z 0,032 L
1914
VN36
OHL
U
0,632
1964
VN37
Hamr - Rudý sever Bílý potok (boþní nádrž) Loupnice Loupnice
4,96
OHL
U
0,915
1959
VN38
Všechlapy
BouĜlivec
4,26
OHL
U
0,360
1961
VN39
Stráž pod Ralskem Plouþnice
85,65
OHL
L
0,947
1915
*) Rybník nemá bezpeþnostní pĜeliv, ochranný ovladatelný prostor je uvažován až po hladinu vody pĜi 100leté povodni
Tab. 3.4 – Prvky významnČ ovlivĖující odtok vody – rybníky a vodní nádrže bez ovladatelného ochranného prostoru ID
Vodní dílo
Vodní tok
Ĝ. km hráze
Dílþí povodí
Kraj
Zatopená plocha 2 ( km )
Uvedení do provozu
RB45
Bezdrev
Bezdrevský p.
3.05
HVL
C
3,935
1492.
VN46
Slapy *)
Vltava
91,69
DVL
S
11,626
1955
VN47
Švihov
Želivka
4,29
DVL
S
14,320
1975
RB48
Máchovo jezero
Robeþský p.
15,82
OHL
L
3,10
1272 3
*) Mě VD Slapy umožĖuje v zimním období využít volný zásobní prostor o velikosti 23,756 mil. m pro zachycení povodĖových prĤtokĤ
Tab. 3.5 – Prvky významnČ ovlivĖující odtok vody – pĜirozené rozlivy ID
Vodní tok
Úsek/lokalita
Ĝíþní km
Dílþí povodí
Kraj
Plocha rozlivu 2 ( km )
RZ49
Labe
MČlnicko
838 - 848
HSL
S
25,67
RZ50
Labe
Terezínsko
788 - 798
OHL
U
23,11
ϮϬ
Tab. 3.6 – Prvky významnČ ovlivĖující odtok vody – podélné ochranné hráze ID
Vodní tok
Úsek/lokalita
Ĝíþní km
Dílþí povodí
Kraj
Délka hráze ( km)
HR51
Mrlina
Nymburk - KĜinec
0 – 15,65
HSL
S
15,65
HR52
Výrovka
Písty Peþky
0 – 10,6
HSL
S
10,6
Kraje: S – StĜedoþeský, C – Jihoþeský, P – PlzeĖský, K – Karlovarský, U – Ústecký, L – Liberecký, H – Královéhradecký, E – Pardubický, J – Kraj Vysoþina, A – Hl. mČsto Praha
Ϯϭ
Obr. 3.2 – Prvky významnČ ovlivĖující odtok vody za povodní ϮϮ
3.2 Historické povodnČ V rámci pĜedbČžného hodnocení povodĖových rizik byly shromáždČny informace o významných povodních a jejích dĤsledcích pĜibližnČ za posledních 30 let, z nichž lze dohledat hodnotící zprávy. Poþínaje rokem 1997, kdy došlo k významným povodním na MoravČ, byly velké povodnČ vyhodnoceny formou komplexních projektĤ (finanþnČ podpoĜených ze státního rozpoþtu), jejichž výstupy jsou uloženy u jejich koordinátorĤ, tj. v ýeském hydrometeorologickém ústavu nebo ve Výzkumném ústavu vodohospodáĜském T.G.Masaryka, v.v.i. Vlastní zprávy o povodních jsou také uloženy u jednotlivých správcĤ povodí. Je tĜeba dodat, že pĜed tím bylo v þeských zemích ve druhé polovinČ 20. století období relativního klidu bez rozsáhlých regionálních povodní. PĜehled významných povodní v povodí Labe za poslední období je v tab. 3.7. NejvČtší událostí v tomto období byly jednoznaþnČ povodnČ v srpnu 2002, které zasáhly pĜevážnou þást povodí Vltavy a postupovaly dále po dolním Labi. PovodnČ zpĤsobily obrovské materiální škody a znaþné ztráty na lidských životech. Na druhém místČ jsou povodnČ z þervna 2013, které ještČ nemohly být zaĜazeny do pĜedbČžného hodnocení povodĖových rizik, nicménČ pĜi formulování cílĤ a opatĜení plánĤ pro zvládání povodĖových rizik již byly vzaty v úvahu. Tab. 3.7 – PĜehled významných povodní v povodí Labe DĤsledky povodní
Dokumentace povodnČ
Typ povodnČ
bĜezen 1981
jarní povodeĖ, tání povodí horního snČhu a déšĢ Labe, povodí OhĜe, Mže, Sázava, Morava
20 až 50 nejsou známy ojedinČle 100
hydrologická zpráva
þervenec 1981
letní povodeĖ regionální deštČ
hydrologická zpráva
letní regionální, dvČ povodĖové vlny
50 až 100 ojedinČle >100 10 až 50
nejsou známy
þervenec 1997
povodí Otavy, Berounky, dolní Vltava, Labe horní Labe, povodí Orlice
62,6 mld. Kþ 50-60 obČtí *)
þervenec 1998
pĜívalová povodeĖ
DČdina, BČlá (pravostranné pĜítoky Orlice)
>100
1,8 mld. Kþ 6 obČtí
komplexní projekt (ýHMÚ), zpráva správce povodí hydrologická zpráva, zpráva správce povodí
bĜezen 2000
jarní povodeĖ, tání snČhu a déšĢ
povodí horního Labe a Jizery
3,8 mld. Kþ 2 obČti
srpen 2002
letní regionální, dvČ povodĖové vlny
povodí Vltavy a Berounky, dolní Labe
50 až 100 výjimeþnČ >100 200 až 1000 nČkde >1000
50 až 100
6,0 mld. Kþ 9 obČtí *)
bĜezen/duben jarní povodeĖ, 2006 tání snČhu a déšĢ
Zasažená oblast
Maximální dosažená N-letost
PovodeĖ
povodí Sázavy, Lužnice a další þásti povodí Labe
Ϯϯ
73,1 mld. Kþ 17-19 obČtí
zpráva ýHMÚ, zpráva správce povodí komplexní projekt (VÚV), zprávy správcĤ povodí komplexní projekt (VÚV), zprávy správcĤ povodí
Maximální dosažená N-letost
DĤsledky povodní
Dokumentace povodnČ
PovodeĖ
Typ povodnČ
Zasažená oblast
þerven/þervenec 2009
pĜívalové povodnČ
DČþínsko (Kame- 50 až 100 8,5 mld. Kþ nice), jižní ýechy výjim. >>100 15 obČtí *) (Blanice, VolyĖka)
komplexní projekt (CHMÚ)
srpen 2010
letní povodeĖ s prvky pĜívalové povodnČ
povodí Plouþnice a Kamenice
50 až 100 10,1 mld. Kþ >100 5 obČtí *) výjim. >>100
þerven 2013
letní regionální, dvČ povodĖové vlny
povodí Vltavy a Berounky, dolní Vltava, Labe
20 až 50 ojedinČle >100
komplexní projekt (ýHMÚ), zprávy správcĤ povodí komplexní projekt (ýHMÚ), zprávy správcĤ povodí
15,4 mld. Kþ 16 obČtí
Poznámka: *) škody v celé ýR, dĤsledky v povodí Labe nejsou samostatnČ vyþísleny
V databázi ýHMÚ jsou ovšem zaznamenány i další povodnČ od poþátku systematického pozorování a vyhodnocování vodních stavĤ a prĤtokĤ, tedy na velkých vodních tocích od konce 19. století. IndividuálnČ byly vyhodnoceny i nČkteré starší historické povodnČ, napĜ. v Praze byl vyþíslen kulminaþní prĤtok povodnČ v roce 1772. O prĤbČhu a dĤsledcích tČchto povodní jsou však pouze kusé záznamy v kronikách. Kulminaþní prĤtoky nejvČtších povodní ve vybraných stanicích v povodí Labe jsou uvedeny v tab. 3.8. Jsou zde uvedeny jednak kulminace velkých novodobých povodní z tabulky 3.7, ale také kulminace starších historických povodní, pokud byly v dané stanici vČtší. Tab. 3.8 – Kulminaþní prĤtoky nejvýznamnČjších povodní v povodí Labe Kraj
Vodní tok
Profil
Rok výskytu
PrĤtok 3 -1 [m .s ]
N-letost
2000 2013 2000 2013 1997 2000 1998 1997 2006 2006 2006 2013 2006 2013 2013 1897 1978 2000
385 272 310 243 497 325 116 129 125 648 111 134 67 111 110 630 704 555
100-500 50-100 20 10 50-100 10-20 100-500 10 10 10-20 5-10 10-20 20-50 >100 200-500 50-100 100-200 20-50
Horní a stĜední Labe (HSL) Královéhradecký
Labe
VestĜev (Debrné)
Královéhradecký
Labe
JaromČĜ
Královéhradecký
Orlice
TýništČ n. Orlicí
Královéhradecký
DČdina
Mitrov
Pardubický
Chrudimka
Nemošice
Pardubický
Labe
PĜelouþ
StĜedoþeský
Cidlina
Sány
StĜedoþeský
Mrlina
Vestec
StĜedoþeský
Výrovka
PlaĖany
Liberecký
Jizera
Železný Brod
Ϯϰ
Kraj
Vodní tok
Profil
StĜedoþeský
Jizera
PĜedmČĜice
StĜedoþeský
Labe
Kostelec n. Labem (Brandýs n. Labem)
Rok výskytu
PrĤtok 3 -1 [m .s ]
N-letost
2002 1897 2000 2000 2006
433 650 600 950 1030
10-20 50-100 50 10-20 20
1920 2002 2002 2013 2002 2013 2002 2013 2002 2006 2002 2006 2002 2006 2013 2002 2013 2002 2013 2002 2013 2002 2002 2002 2013
350 265 706 420 695 236 1310 628 498 146 147 131 666 460 561 350 205 443 199 1180 548 263 203 3900 2160
100 20-50 100-500 20-50 100 – 500 10-20 100 – 500 20-50 >500 20 50-100 50 100-500 20-50 100 50-100 5-10 100-500 20-50 100-500 20-50 100-500 100-500 >500 100
1982 2002 2002 2002 2002 2013 2002 2013 2002 2002 1978 2013
149 131 213 360 398 189 858 387 459 266 208 67,3
10-20 10 50-100 100-500 500 20-50 100-500 10 100-500 100-500 50 2-5
Horní Vltava (HVL) Jihoþeský
Vltava
Vyšší Brod
Jihoþeský
Vltava
BĜezí
Jihoþeský
Malše
Roudné
Jihoþeský
Vltava
ýeské BudČjovice
Jihoþeský
Lužnice
PilaĜ
Jihoþeský
Nežárka
Lásenice
Jihoþeský
Lužnice
BechynČ
Jihoþeský
Otava
Sušice
Jihoþeský
Blanice
HeĜmaĖ
Jihoþeský
Otava
Písek
Jihoþeský Jihoþeský
Lomnice Skalice
Dolní Ostrovec Varvažov
StĜedoþeský
Vltava
VD Orlík
PlzeĖský
Mže
StĜíbro
PlzeĖský PlzeĖský
Radbuza Radbuza
StaĖkov Lhota
PlzeĖský
Úhlava
ŠtČnovice
PlzeĖský
Berounka
PlzeĖ-Bílá Hora
PlzeĖský PlzeĖský
Úslava Klabava
Koterov Nová HuĢ
PlzeĖský
StĜela
Plasy
Berounka (BER)
Ϯϱ
Kraj
Vodní tok
Profil
StĜedoþeský
Berounka
Zbeþno
StĜedoþeský
Litavka
Beroun
StĜedoþeský
Berounka
Beroun
StĜedoþeský
Kocába
ŠtČchovice
StĜedoþeský
Sázava
Zruþ n. Sázavou
StĜedoþeský
Blanice
Radonice
StĜedoþeský
Sázava
Nespeky (PoĜíþí n.S)
hl. mČsto Praha
Vltava
Zbraslav
hl. mČsto Praha
Vltava
Praha-Chuchle
StĜedoþeský
Vltava
VraĖany
Rok výskytu
PrĤtok 3 -1 [m .s ]
N-letost
2002 2013 2002 2013 1872 2002 2013
2080* 804 210 159 3000* 2170 960
500 10-20 20-50 10-20 >500 500 20
2002 2013 2002 2006 2006 2013 1862 2006 2013 2002 2013 2002 2013 2002 2013
78,7 101 197 302 110 189 800* 547 509 3340 2100 5160 3040 5120 3080
50 100 10 50-100 50 100-500 200 20-50 20-50 100-500 20-50 500 20-50 500 20-50
2002 2013 1981 2013 1981 1981 2011 2002 2013 2010 2013 2002 2006 2013 2010
5050 3640 488 277 550 580 347 4700 3630 190 102 4770 2730 3740 173
100-500 50 20-50 2-5 20 10-20 2 100-200 20-50 50 5 100-200 10 20-50 100-500
Dolní Vltava (DVL)
OhĜe, Dolní Labe a ostatní pĜítoky Labe (OHL) StĜedoþeský
Labe
MČlník
Karlovarský
OhĜe
Karlovy Vary
Ústecký
OhĜe
VD Nechranice
Ústecký
OhĜe
Louny
Ústecký
Labe
Ústí n. Labem
Ústecký
Plouþnice
Benešov n. Plouþnicí
Ústecký
Labe
DČþín
Ústecký
Kamenice
HĜensko
Poznámka: *) odborný odhad
Ϯϲ
3.3 Informace o pravdČpodobných dopadech zmČny klimatu na výskyt povodní V podmínkách ýR není možný vliv oþekávaných klimatických zmČn na výskyt a intenzitu povodní doposud zcela objasnČn a kvantifikován. Klimatické modely podle rĤzných scénáĜĤ predikují oþekávané zmČny dlouhodobých charakteristik teploty vzduchu, avšak již daleko ménČ prĤkaznČ oþekávané zmČny charakteristik srážek. Obecný nárĤst roþních srážkových úhrnĤ je oþekáván v severní EvropČ, pokles srážek naopak v jižní EvropČ. Naše území se nachází v pásmu mezi tím a predikce možné zmČny roþních srážek se zde pohybují kolem nuly, pĜípadnČ se uvádí mírný nárĤst nebo pokles podle rĤzných modelĤ. PomČrná shoda je v oþekávané zmČnČ sezónního rozdČlení srážek, kdy se oþekává urþitý nárĤst srážek v zimČ a úbytek srážek v létČ. Možná zmČna povodĖového režimu by však musela vycházet ze zmČny režimu extrémních srážek, aĢ už vícedenních regionálních, nebo lokálních a krátkodobých. V tomto smČru se sice þasto v rĤzných materiálech objevují úvahy o oþekávaném nárĤstu extrémních srážek a povodní, tyto však nejsou doloženy a kvantifikovány konkrétními výpoþty. V pĜípadČ výskytu povodní z tání snČhu mohou v budoucnu pĤsobit dva protichĤdné faktory, nárĤst zimních (snČhových) srážek na stranČ jedné a teplejší zimy s horšímimi podmínkami pro akumulaci snČhu na stranČ druhé. Souþasné zimy jsou pravidelnČ pĜerušovány jedním þi více obdobími oblevy, kdy snČhová pokrývka z nižších poloh mizí. Velké povodnČ z tání snČhu, které se vyskytovaly zhruba do poloviny minulého století, jsou tak již daleko ménČ pravdČpodobné. V posledním období byly významné jarní povodnČ zaznamenány v roce 2000 v povodí Jizery a horního Labe a v roce 2006 spíše v povodích moravských Ĝek. Výzkum zmČn klimatu a jejich možného vlivu na hydrologické procesy byl pĜedmČtem nČkolika úkolĤ a bude jistČ pokraþovat v budoucnosti. Výsledky grantového výzkumného projektu SP/1a6/108/07 „ZpĜesnČní dosavadních odhadĤ dopadĤ klimatické zmČny v sektorech vodního hospodáĜství, zemČdČlství a lesnictví a návrhy adaptaþních opatĜení“ ukazují na velkou nejistotu možného vývoje, danou velkými rozdíly v simulovaném množství srážek jednotlivými klimatickými modely. PĜitom se zdá, že zásadní vliv na simulovaný povodĖový režim, zejména v oblasti delších dob opakování prĤtokĤ, má pĜedpokládané množství srážek v letním období. Avšak simulované rozdíly oproti „souþasnému“ období nejsou výrazné a pohybují se vČtšinou do 5 %. Z výsledkĤ projektu není zĜejmý žádný jednoznaþný trend zmČn ve velikosti povodní pro budoucí období 21. století. Lze se domnívat, že pĜípadný dopad klimatických zmČn na povodĖový režim ve stĜední EvropČ nebude znamenat zásadní nárĤst prĤtokĤ Q100 a ýeský hydrometeorologický ústav zatím neuvažuje se zvyšováním oficiálnČ vydávaných hodnot N-letých prĤtokĤ.
3.4 Nebezpeþí povodní z pĜívalových srážek PĜívalová povodeĖ vzniká nejþastČji následkem rychlého povrchového odtoku zpĤsobeného pĜívalovými srážkami, které mají lokální charakter a velmi silnou intenzitu, zpravidla více než 30 mm za hodinu. Projevuje se velmi rychlým vzestupem hladiny vody a následnČ i velmi rychlým poklesem. Vedle intenzity srážek zde sehrává velmi dĤležitou úlohu schopnost pĤdního povrchu vsakovat srážkovou vodu. Tato schopnost infiltrace je primárnČ ovlivnČna jak zpĤsobem využívání území, tak i jeho morfologickými charakteristikami, zejména sklonitostí svahĤ. Podstatný je rovnČž aktuální stav nasycení pĤdního povrchu pĜedchozími srážkami. Ϯϳ
PĜívalové srážky postihují zpravidla území od nČkolika km2 po nČkolik desítek, vzácnČ stovek km2. Mohou s kolísavou intenzitou trvat od nČkolika málo minut až po nČkolik hodin. Pro pĜívalovou povodeĖ je proto charakteristické to, že mĤže zasáhnout kromČ malých vodoteþí rovnČž za normální situace suchá údolí nebo úžlabiny, kde dochází k soustĜedČní povrchového odtoku z okolních svahĤ. Území pod delšími svahy jsou proto nejrizikovČjší z hlediska možného vzniku pĜívalových povodní, a proto nevhodný zpĤsob obhospodaĜování pozemkĤ na tČchto svazích riziko zvýšeného odtoku a doprovodné eroze bČhem pĜívalových srážek velmi zvyšuje. Možnosti pĜedpovídání pĜívalových povodní jsou velmi silnČ omezeny, a to vzhledem k prudké dynamice vývoje konvekþní oblaþnosti, ze které vypadávají pĜívalové srážky. I když meteorologické podmínky pro vznik silných pĜívalových srážek mohou být pomČrnČ úspČšnČ pĜedpovČdČny, pĜesnou lokalizaci výskytu, trvání a intenzitu pĜívalových srážek a tím i oblast eventuálního výskytu pĜívalových povodní predikovat v podstatČ nelze. PĜívalové srážky se mohou vyskytnout v ýR prakticky kdekoli. Proto pro orientaþní vymezení lokalit, kde mohou pĜívalové srážky mít obzvláštČ nepĜíznivé dĤsledky pro zastavČná území, byly identifikovány tzv. kritické body, pĜispívající plochy a dráhy soustĜedČného odtoku jakožto charakteristiky projevĤ povodní z pĜívalových srážek mimo koryta vodních tokĤ. Zpracování provedl Výzkumný ústav vodohospodáĜství T.G.Masaryka, v.v.i. vlastní metodou pro celé území ýR. Kritické body byly definovány na prĤseþíku hranice zastavČného území obce s linií dráhy soustĜedného odtoku s velikostí pĜispívající plochy 0,3 - 10 km2. Dále byl pro každou lokalitu vypoþten „ukazatel kritických podmínek“, který je vyjádĜen kombinací fyzicko-geografických podmínek, zpĤsobĤ využití území, regionálních rozdílĤ krajinného pokryvu a potenciálního výskytu srážek extrémních hodnot pro konkrétní pĜispívající plochy. ýím vyšší hodnota ukazatele, tím je vyšší potenciál nebezpeþí vzniku pĜívalové povodnČ. Na území ýR bylo vymezeno celkem 524 kritických bodĤ, tj. urbanizovaných lokalit, které jsou vystaveny významnému nebezpeþí povodní z pĜívalových srážek. Z toho 327 lokalit pĜísluší do þeské þásti povodí Labe. (obr. 3.3). Prostorová lokalizace kritických bodĤ je využívána pĜi tvorbČ povodĖových a krizových plánĤ a pĜi návrhu dalších opatĜení. Výstupy poĜízené podle navrženého postupu, tj. metodou kritických bodĤ, slouží také jako jedna ze vstupních informací zpracovatelĤm územnČ plánovacích dokumentací a pozemkových úprav.
Ϯϴ
Obr. 3.3 – Urbanizovaná území vystavená významnému nebezpeþí povodní z pĜívalových srážek Ϯϵ
3.5 Vymezení oblastí s významnými povodĖovými riziky PĜedbČžné vyhodnocení povodĖových rizik bylo provedeno v oblastech se stanoveným záplavovým územím pro povodĖové scénáĜe Q5, Q20 a Q100. Použity byly informace ze standardnČ vedených databází v ýR, zejména vymezení zastavČných ploch a lokalizace dopravní infrastruktury, poþty trvale bydlících obyvatel a hodnota majetku (fixních aktiv) v územních jednotkách. DoplĖkovČ byla použita lokalizace potencionálních zdrojĤ zneþištČní a lokalizace kulturních a historických památek. Na základČ analýzy tČchto inormací byl kvantifikován možný dopad povodĖového nebezpeþí podle dvou základních hledisek:
poþet obyvatel pravdČpodobnČ dotþených povodĖovými rozlivy v záplavových územích, podle všech dostupných scénáĜĤ nebezpeþí (zejména Q5, Q20, Q100), v prĤmČru za rok,
hodnota majetku (vztažená k zastavČným plochám a silniþní dopravní infrastruktuĜe) pravdČpodobnČ dotþeného povodĖovými rozlivy v záplavových územích, podle všech dostupných scénáĜĤ nebezpeþí (zejména Q5, Q20, Q100), v prĤmČru za rok.
Pomocná hlediska sloužila k upĜesnČní rozsahu oblastí s významným povodĖovým rizikem, po jejich vymezení podle základních hledisek pĜi nastavení kritérií. Využity byly následující údaje:
povodĖové ohrožení objektĤ, ve kterých se nakládá s nebezpeþnými látkami a mají proto potenciál zpĤsobit havarijní zneþištČní vody nebo životního prostĜedí pĜi zasažení povodní Q100;
povodĖové ohrožení kulturních a historických památek pĜi Q100.
K vlastnímu vymezení oblastí s významným povodĖovým rizikem byla na základČ testovacích analýz použita pro základní hlediska tato kritéria:
poþet obyvatel dotþených povodĖovým nebezpeþím 25 obyvatel/rok,
hodnota dotþených fixních aktiv povodĖovým nebezpeþím 70 mil. Kþ/rok,
pĜiþemž do výbČru byly zahrnuty všechny základní územní jednotky mČst a obcí, ve kterých byla naplnČna alespoĖ jedna z podmínek kombinovaného kritéria. V pĜípadech, kdy vybrané základní územní jednotky spolu nesousedily, byly spojeny vymezené úseky do jednoho souvislého buć na základČ vyhodnocení pomocných hledisek, nebo s ohledem na praktickou Ĝešitelnost hydrologických souvislostí. PrvotnČ bylo v rámci pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik (2011) vymezeno v povodí Labe 123 oblastí s významným povodĖovým rizikem, které byly v rámci zpracování dokumentací oblastí s významným povodĖovým rizikem (DOsVPR) sdruženy do 111 oblastí. Celková délka úsekĤ vodních tokĤ v oblastech s významným povodĖovým rizikem v povodí Labe þiní 2047 km. PĜehled poþtu oblastí s významným povodĖovým rizikem po jednotlivých dílþích povodích je v tab. 3.9, jejich kompletní seznam je v pĜíloze 8.1. Vymezené úseky v ýR jsou znázornČny v mapČ na obr. 3.4.
ϯϬ
Tab. 3.9 – Oblasti s významnými povodĖovými riziky
ID
Název dílþího povodí
poþet primárnČ stanovených oblastí
poþet oblastí se zpracovanými DOsVPR
délka úsekĤ s významným povodĖovým rizikem (km)
HSL
Horní a stĜední Labe
27
33
794
HVL
Horní Vltava
23
15
235,9
BER
Berounka
22
12
253,1
4
3
295,1
47
48
468,9
123
111
2047
DVL
Dolní Vltava OhĜe, Dolní Labe a OHL ostatní pĜítoky Labe Celkem povodí Labe
Obr. 3.4 – Úseky vodních tokĤ definující oblasti s významnými povodĖovými riziky
ϯϭ
4 Mapy povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik 4.1 Mapy povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik Mapy povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik vyjadĜují míru nebezpeþí a rizika, které vyplývají z povodní. V souladu s výsledky pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik byly tyto mapy zpracovány pro vymezené oblasti s významným povodĖovým rizikem. Mapy jsou zpracovány podle jednotné metodiky (viz. VČstník MŽP þástka 4, duben 2010) v mČĜítku 1 : 10 000 a zveĜejnČny na webovém portálu: http://cds.chmi.cz. Odkazy na jednotlivé mapy povodĖového nebezpeþí a na mapy povodĖových rizik jsou uvedeny v pĜílohách 8.2 a 8.3. Mapy povodĖového nebezpeþí zobrazují tĜi základní charakteristiky povodnČ, a to rozsah rozlivu, hloubky zaplavení a rychlosti proudČní pro zvolené povodĖové scénáĜe (standardnČ pro doby opakování 5, 20, 100 a 500 let). Mapa rozsahu povodnČ zobrazuje linie rozlivu pro všechny scénáĜe souþasnČ (obr. 4.1). Zaplavené plochy pro povodnČ s rĤznou pravdČpodobností výskytu jsou vykresleny jako uzavĜené polygony definované jednak rĤznobarevnou prĤsvitnou výplní a jednak rĤzným typem þáry ohraniþující rozliv. Barvy ploch jsou zvoleny tak, aby tmavnutí indikovalo þastČji zaplavovaná území. Tento zpĤsob zobrazení zabezpeþuje snadnou rozpoznatelnost „ostrovĤ“, a to u všech rozlivĤ. Mapa je doplnČna pro lepší pĜehlednost osou koryt vodních tokĤ s kilometráží.
Obr. 4.1 – VýĜez mapy rozsahu povodnČ s dobou opakování 5, 20, 100 a 500 let ϯϮ
Mapy hloubek jsou vytvoĜeny samostatnČ pro každý scénáĜ povodĖového nebezpeþí (obr. 4.2). Znamená to, že pro jedno území jsou standardnČ zhotovovány þtyĜi mapy hloubek (pro scénáĜe Q5, Q20, Q100, Q500). Hloubky jsou vykreslovány v pČti intervalech – þím tmavší barva, tím vČtší dosažená hloubka. Plochy zobrazující hloubky jsou doplnČny pĜíslušným standardnČ zobrazeným rozlivem a osou koryta vodního toku.
Obr. 4.2 – VýĜez mapy hloubek a rychlostí pro povodĖový scénáĜ s dobou opakování 100 let – výstup z 1D hydraulického modelu
Mapy rychlostí jsou rovnČž vytvoĜeny samostatnČ pro každý ze standardních scénáĜĤ povodĖového nebezpeþí. Rychlosti mohou být v mapách zobrazovány dvČma zpĤsoby v závislosti na dimenzi použitého hydrodynamického modelu. V pĜípadČ 1D modelĤ jsou rychlosti zobrazovány pouze bodovým polem ve þtyĜech odstínech žluto-hnČdé škály – opČt þím tmavší odstín, tím vyšší rychlost. Mapa rychlostí, která je výstupem z 1D modelu, mĤže být slouþena s mapou hloubek (obr. 4.2), aniž by došlo ke ztrátČ pĜehlednosti. Pokud byl k hydraulickým výpoþtĤm použit 2D model, jsou rychlosti pro jednotlivé povodĖové scénáĜe vykresleny na samostatných mapách v podobČ souvislých ploch. Barevná škála odstíny i rozsahem odpovídá vyjádĜení rychlostí bodovým polem (obr. 4.3). ϯϯ
Obr. 4.3 – VýĜez mapy rychlostí pro povodĖový scénáĜ s dobou opakování 100 let – výstup z 2D hydraulického modelu
Z výše uvedeného popisu map povodĖového nebezpeþí vyplývá, že pro každé území je k dispozici celkem pČt až devČt map (podle dimenze použitého hydrodynamického modelu).
Mapy povodĖového ohrožení a povodĖových rizik Hodnocení ohrožení a povodĖových rizik ve vymezených oblastech bylo provedeno pomocí tzv. metody matice rizika. Tato metoda integruje informace z map povodĖového nebezpeþí, zpracovaných pro rĤzné povodĖové scénáĜe, a nevyžaduje kvantitativní odhad potenciálních škod v zaplaveném území. Postup spoþíval v tČchto krocích: Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ
kvantifikace povodĖového nebezpeþí – výpoþet intenzity povodnČ stanovení povodĖového ohrožení pomocí matice rizika – mapy ohrožení stanovení zranitelnosti území na základČ informací o využití území urþení ploch s nepĜijatelným rizikem
PovodĖové ohrožení se stanovuje plošnČ pro celé zaplavované území bez ohledu na to, jaká aktivita se v nČm nachází. Míra ohrožení vychází z hodnot intenzity povodnČ pro jednotlivé scénáĜe povodĖového nebezpeþí. Pro každý scénáĜ se v každé buĖce rastru mapy (velikost rastru odpovídala velikosti rastru použitého modelu terénu) stanovila míra ohrožení ϯϰ
ve þtyĜstupĖové škále (4 vysoké až 1 reziduální). Pro výslednou mapu ohrožení pak byla v každé buĖce použita maximální hodnota ohrožení z jednotlivých scénáĜĤ. ýtyĜi definované kategorie míry ohrožení jsou v mapČ zobrazeny jako rĤznobarevné plochy (obr. 4.4). Pro každou z tČchto kategorií existují doporuþená pravidla, jak území využívat (tab. 4.1). ýlenČní území podle míry povodĖového ohrožení umožĖuje posoudit vhodnost stávajícího nebo budoucího funkþního využití ploch a doporuþit omezení pĜípadných aktivit na plochách v zaplavovaném území s vyšší mírou povodĖového ohrožení.
Obr. 4.4 – VýĜez mapy povodĖového ohrožení Tab.4.1 – Kategorie ohrožení a doporuþená pravidla pro využití území Kategorie ohrožení
Doporuþení
(4) Vysoké (þervená barva)
Doporuþuje se nepovolovat novou ani nerozšiĜovat stávající zástavbu, ve které se zdržují lidé nebo umísĢují zvíĜata. Pro stávající zástavbu je tĜeba provést návrh povodĖových opatĜení, která zajistí odpovídající snížení rizika, nebo zpracovat program vymístČní této zástavby.
ϯϱ
Kategorie ohrožení
Doporuþení
(3) StĜední (modrá barva)
Nová výstavba je možná s omezeními vycházejícími z podrobného posouzení nezbytnosti funkce objektĤ v ohroženém území a míry jejich ohrožení povodnČmi. Nevhodná je výstavba citlivých objektĤ (napĜ. zdravotnická zaĜízení, hasiþi apod.). Nedoporuþuje se rozšiĜovat stávající plochy urþené pro výstavbu.
(2) Nízké (oranžová barva)
Výstavba je možná, pĜiþemž vlastníci dotþených pozemkĤ a objektĤ musí být upozornČni na potenciální ohrožení povodĖovým nebezpeþím. Pro citlivé objekty je tĜeba pĜijmout speciální opatĜení, napĜ. traumatologický plán ve smyslu krizového Ĝízení.
(1) Zbytkové (žlutá barva)
Otázky spojené s povodĖovou ochranou se zpravidla doporuþuje Ĝešit prostĜednictvím dlouhodobého územního plánování se zamČĜením na zvláštČ citlivé objekty (zdravotnická zaĜízení, památkové objekty apod.). Vyhýbat se objektĤm a zaĜízením se zvýšeným potenciálem škod.
Hodnocení povodĖového rizika spoþívá v propojení informací o míĜe povodĖového ohrožení a míĜe zranitelnosti území, resp. odolnosti objektĤ a aktivit v tomto území vĤþi povodním. Základním podkladem pro stanovení zranitelnosti byly informace o zpĤsobu využití území z územnČ plánovací dokumentace (ÚPD). K sestavení mapy povodĖového rizika byly definovány kategorie zranitelnosti uvedené v tab. 4.2 a k nim pĜiĜazeny pĜijatelné úrovnČ povodĖového ohrožení. Tab. 4.2 – PĜijatelné ohrožení pro jednotlivé kategorie funkþního využití území Funkþní využití území
PĜijatelné ohrožení
Bydlení Obþanská vybavenost Smíšené plochy nízké Technická vybavenost Doprava Výroba a skladování Rekreace a sport*)
stĜední
ZeleĖ
vysoké
*) Do kategorie Rekreace a sport jsou zaĜazovány plochy jako napĜ. nekrytá sportovištČ, veĜejná táboĜištČ, zahrádkáĜské osady apod. TČlovýchovná a sportovní zaĜízení (kryté plavecké bazény, zimní stadiony, sportovní haly aj.) patĜí do kategorie Obþanská vybavenost.
Mapy povodĖového rizika zobrazují plochy jednotlivých kategorií využití území, u kterých je pĜekroþena míra pĜijatelného ohrožení (obr. 4.5). Plochy, které vyjadĜují kategorie zranitelnosti území, jsou vyjádĜeny ve tĜech þasových aspektech ÚPD: souþasný stav; ϯϲ
návrhové plochy a plochy výhledové. PĜi vlastním zobrazení jsou uvedené þasové aspekty od sebe odlišeny typem výplnČ a obrysu plochy kategorie zranitelnosti.
Obr. 4.5 – VýĜez mapy povodĖových rizik Na mapách povodĖového rizika jsou dále zobrazeny tzv. citlivé objekty, kterým je tĜeba v rámci posuzování míry pĜijatelného rizika vČnovat zvýšenou pozornost. Citlivé objekty jsou objekty se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potĜebami pĜi evakuaci (školy, nemocnice), objekty infrastruktury zajišĢující základní funkce území, potencionální zdroje zneþištČní, objekty integrovaného záchranného systému a objekty nemovitých kulturních ϯϳ
památek. Citlivé objekty jsou znázorĖovány pomocí jednoduchých geometrických bodových znaþek v sytých barvách umístČných v ploše odpovídající kategorii zranitelnosti území. 4.2 ZávČry vyvozené z map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik Mapy povodĖového nebezpeþí a mapy povodĖových rizik byly zpracovány pouze pro vymezené oblasti s významným povodĖovým rizikem. Tyto mapy sice nemají právní úþinek, jsou však v daných oblastech podstatným podkladovým materiálem pro posouzení rizika a pro návrh opatĜení k jeho zvládnutí, pĜípadnČ snížení. PovodĖové riziko, které vychází z map povodĖového ohrožení, je uvedeno v seznamu limitĤ využití území, který vydal Ústav územního rozvoje jako podklad pro zpracování územnČ plánovací dokumentace. Mapy povodĖového nebezpeþí budou využity také pĜi zpĜesnČní a aktualizaci návrhu záplavových území. Tematický obsah map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik byl výchozím bodem pro formulaci obecných opatĜení ve všech oblastech s významným povodĖovým rizikem (viz. kapitola 6.3). Informace, které lze z map získat jsou základním podkladem pro realizaci opatĜení nestrukturální povahy, zejména pro poĜízení nebo aktualizaci povodĖových plánĤ a uplatnČní povodĖové prevence v územních plánech obcí. Znalosti o hloubce a rychlosti vody umožĖují optimálnČ zvolit a dimenzovat opatĜení k zabezpeþení objektĤ a aktivit v zaplavované oblasti. Výsledky map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik se využijí také pro první výbČr a návrh konkrétních (stavebních) opatĜení pro ochranu pĜed povodnČmi, i když v tČchto pĜípadech se vždy provádí ještČ podrobné šetĜení a analýza ekonomické efektivnosti zvoleného Ĝešení. ZpĜístupnČní všech tČchto map veĜejnosti pĜispívá jednak ke zvýšení obecného podvČdomí o povodĖových rizicích, jednak v konkrétních pĜípadech umožĖuje každému obyvateli obcí ve vymezených oblastech ovČĜit si vlastní úroveĖ povodĖového ohrožení a rizika a pĜípadnČ jej stimuluje k provedení vlastních opatĜení k jeho snížení. Sumarizace výsledkĤ mapování povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik, která byla provedena v souhrnných zprávách k DOsVPR, je v následujících tabulkách. V tab. 4.3 je uveden rozsah zastavČných a zastavitelných ploch (dle souþasných ÚPD), které jsou dotþeny rozlivem se zvolenou pravdČpodobností, a rozsah ploch v nepĜijatelném riziku. Celkem je v povodí Labe v intravilánu obcí dotþeno 123 km2 ploch povodní se stĜední pravdČpodobností výskytu (Q100), pĜiþemž 76 km2 ploch je v nepĜijatelném riziku. Tab. 4.3 – Rozsah ploch dotþených povodní a ploch v nepĜijatelném riziku Dílþí povodí
Název dílþího povodí
ZastavČné a zastavitelné plochy dotþené 2 rozlivem s N-letostí (km ) Q5
Q20
Q100
HSL
Horní a stĜední Labe
17,199
38,423
64,713
108,131
37,564
HVL
Horní Vltava
2,533
6,276
11,996
19,462
5,830
BER
Berounka
1,929 5,039
4,169 9,448
7,917 14,267
12,541 26,785
3,889 9,465
7,668
14,652
26,130
44,620
20,019
34,312
72,130
123,369
207,522
76,030
DVL
Dolní Vltava OhĜe, Dolní Labe a OHL ostatní pĜítoky Labe Celkem povodí Labe*
ϯϴ
Q500
Plocha v nepĜijatelném riziku
Poznámka: *) údaj Celkem nesouhlasí se souþtem položek za jednotlivá dílþí povodí, protože se dotþené plochy a dotþení obyvatelé v soutokové oblasti Labe a Vltavy pĜekrývají
V tab. 4.4 je uveden poþet obyvatel dotþených povodní se zvolenou pravdČpodobností výskytu a poþet obyvatel v nepĜijatelném riziku. Celkem je v povodí Labe ve vymezených oblastech s významným povodĖovým rizikem dotþeno 103,1 tisíc obyvatel povodní se stĜední pravdČpodobností výskytu (Q100), což je 2,6 % obyvatel žijících v tČchto oblastech. V území s nepĜijatelným rizikem trvale bydlí 56,1 tisíc obyvatel, tj. 1,4 %. NejvČtší podíl obyvatel žijících v nepĜijatelném riziku (4,4 %) je v obcích podél dolního Labe (napĜ. v KĜešicích je to 60 %). Tab. 4.4 – Poþty obyvatel dotþených povodní a poþty obyvatel v nepĜijatelném riziku Dílþí povodí
Poþet obcí
Poþet obyvatel celkem
Q500
Poþet obyvatel v nepĜijatelném riziku
Poþet obyvatel dotþených povodní s N-letostí Q5
Q20
Q100
HSL
330
971 905
2 607
12 736
44 371
139 955
22 611
HVL
77
308 870
331
2 085
13 170
33 950
6 136
BER
69
359 009
268
1 768
6 964
18 309
3 087
DVL
104
1 438 663
306
2 102
8 074
69 646
5 013
OHL
137
922 837
1 113
7 941
32 655
66 819
20 730
Celkem*
705
3 973 130
4 616
26 232
103 104
323 942
56 112
Poznámka: *) údaj Celkem nesouhlasí se souþtem položek za jednotlivá dílþí povodí, protože se dotþené plochy a dotþení obyvatelé v soutokové oblasti Labe a Vltavy pĜekrývají
V tab. 4.5 je rozsah ploch v nepĜijatelném riziku za celé povodí Labe þlenČn podle kategorie jejich funkþního využití (zranitelnosti). Tyto plochy, jsou dále rozdČleny do tĜí þasových aspektĤ: Ͳ souþasný stav, tj. plochy v zastavČném území, popĜ. stabilizované plochy Ͳ návrhové plochy (plochy uvažovaných zmČn a plochy pĜestavby) Ͳ výhledové plochy (územní rezervy, viz pĜíloha þ. 7 vyhlášky þ. 500/2006 Sb.). NejþastČji zastoupenou kategorií funkþního využití území v nepĜijatelném riziku jsou plochy pro bydlení a výrobní a skladovací plochy, které tvoĜí více než polovinu všech ploch v riziku. Pokud nedojde k pĜehodnocení souþasných zámČrĤ ÚPD pro další využití území v oblastech s významným povodĖovým rizikem (reprezentovaných návrhovými a výhledovými plochami), lze oþekávat nejvČtší rozšíĜení ploch v nepĜijatelném riziku v kategoriích využití území Dopravní infrastruktura a Výrobní plochy a sklady.
ϯϵ
Tab. 4.5 – Rozsah ploch v nepĜijatelném riziku v þlenČní podle jednotlivých kategorií funkþního využití území Kategorie funkþního využití území
2
Plochy v nepĜijatelném riziku (km ) souþasný stav
návrhové plochy
výhledové plochy
Bydlení
20,384
3,848
0,230
Obþanská vybavenost
5,648
1,932
0,197
Smíšené plochy
7,879
1,708
0,200
Technická infrastruktura
3,366
1,053
0,061
Dopravní infrastruktura
5,651
3,942
0,445
Výrobní plochy a sklady
19,052
3,978
0,755
Rekreace a sport
14,050
2,414
0,122
Celkem
76,030
18,875
2,010
ϰϬ
5 Popis cílĤ v rámci zvládání povodĖových rizik 5.1 Cíle ochrany pĜed povodnČmi v pĜedchozích plánovacích dokumentech Strategie ochrany pĜed povodnČmi na území ýR, schválená usnesením vlády ýeské republiky þ. 382 ze dne 19. dubna 2000, vytvoĜila rámec pro definování cílĤ, konkrétních postupĤ a preventivních opatĜení ke zvýšení systémové ochrany pĜed povodnČmi v ýR. Strategie vychází z následujících zásad:
pro efektivní omezení následkĤ povodní je nejpodstatnČjší prevence, na zabezpeþení realizace preventivních opatĜení ke snížení škodlivých následkĤ povodní se musí podílet kromČ státu také subjekty – aĢ na úrovni regionĤ, okresĤ, obcí anebo individuálních osob – vlastníkĤ nemovitostí, efektivní preventivní opatĜení je nutné uplatĖovat systémovČ v ucelených (hydrologických) povodích a s provázáním vlivĤ podél vodních tokĤ, pro efektivní ochranu pĜed povodnČmi je tĜeba vycházet z kombinace opatĜení v krajinČ, která zvyšují pĜirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatĜení k ovlivnČní povodĖových prĤtokĤ, pro návrhy k ochranČ pĜed povodnČmi je tĜeba využívat výstupy z moderních technologií matematického modelování (simulace) povodní, které zpĜesĖují vymezení rozsahu a prĤbČhu povodní a zároveĖ dovolují posuzovat úþinnost zvolených opatĜení podél celého vodního toku, s ohledem na charakter území a geografickou polohu ýeské republiky je nezbytné Ĝešit ochranu pĜed povodnČmi v mezinárodním kontextu, zejména v rámci stávajících mezistátních dohod o spolupráci v povodích Ĝek pĜesahujících hranice státu, vzhledem k finanþní nároþnosti je zabezpeþení úþinné ochrany pĜed povodnČmi víceletý proces, kdy prioritou státního zájmu je podpora prevence oproti úhradČ nákladĤ za škody zpĤsobované povodnČmi.
Strategie je dokument s dlouhodobou platností otevĜený pro doplĖující návrhy, které reagují na nové skuteþnosti, vývoj poznání a rovnČž plnČní navrhovaných opatĜení. Plán hlavních povodí ýeské republiky, schválený usnesením vlády ýeské republiky þ. 562 ze dne 23. 5. 2007, a jehož závazná þást byla promítnuta do naĜízení vlády ýR þ. 262/2007, naplĖuje zejména cíle rámcové smČrnice o vodách 2000/60/ES v ochranČ vod jako složky životního prostĜedí. Pro oblast ochrany pĜed povodnČmi a dalšími škodlivými úþinky vod vytýþil rámcové cíle vedoucí ke snížení ohrožení obyvatel, majetku, kulturních a historických hodnot nebezpeþnými úþinky povodní pĜi prioritním uplatĖování principĤ prevence. Široké spektrum cílĤ bylo definováno ve tĜech þasových rovinách – v prevenci pĜed povodnČmi, v dobČ zvládání povodnČ a v dobČ po povodni. V závazné a zejména ve smČrné þásti Plánu hlavních povodí ýR byla specifikována Ĝada opatĜení v rĤzných oblastech (legislativa, ekonomické nástroje, územní plánování, informaþní systémy, vodohospodáĜská infrastruktura, ochrana pĜírody a krajiny, výzkum a vývoj, mezinárodní spolupráce), z nichž vČtšina je stále aktuální. NČkterá z nich upĜesĖují rámcové cíle, napĜ. požadavek na stanovení standardĤ ochrany pĜed povodnČmi, jako hodnoty pĜijatelné úrovnČ celkového rizika dĤsledkĤ povodnČ. Do doby stanovení standardĤ, ke kterému oficiálnČ zatím nedošlo, byly v Plánu hlavních povodí ýR uvedeny doporuþené úrovnČ ochrany podle charakteru chránČného území, které byly pozdČji pĜevzaty do plánĤ ϰϭ
oblastí povodí (2009, kapitola D). Tyto hodnoty jsou stále aktuální a v upĜesnČné formČ byly pĜevzaty do plánĤ dílþích povodí (kapitola V), kde jsou vztaženy k územím, ležícím mimo oblasti s významným povodĖovým rizikem:
historická centra mČst, historická zástavba, provozy používající pĜi výrobČ nebezpeþné látky – Q100 souvislá zástavba, prĤmyslové areály, významné liniové stavby a objekty – Q50 rozptýlená obytná a prĤmyslová zástavba a souvislá chatová zástavba – Q20 plochy s významnými stavbami infrastruktury – Q50 až Q100
Na úrovni krajĤ a dílþích povodí byly v jednotlivých plánech oblastí povodí (2009) rámcové cíle konkretizovány a byla navržena cílová míra ochrany tČch zastavČných území, která nebyla pĜed povodnČmi dostateþnČ chránČna.
5.2 Popis cílĤ pro období platnosti plánu PovodnČ jsou pĜírodním fenoménem, kterému nelze zcela zabránit, lze pouze zmírnit jejich následky. Strategickým cílem implementace SmČrnice 2007/60/ES v návaznosti na pĜedchozí dokumenty je snížit riziko povodní a zvýšit odolnost proti jejich negativním úþinkĤm na lidské zdraví, životní prostĜedí, kulturní dČdictví, hospodáĜskou þinnost a infrastrukturu. Rámcové cíle vymezené pĜedchozími dokumenty, jakož i zásady správných postupĤ, jsou stále platné. Pro období platnosti plánu pro zvládání povodĖových rizik byly stanoveny následující cíle v oblasti povodĖové prevence a pĜipravenosti, a prostĜedky k jejich naplnČní: Cíl 1: ZabránČní vzniku nového rizika a snížení rozsahu ploch v nepĜijatelném riziku. NaplnČní tohoto cíle bude dosaženo prostĜednictvím: •
ZohledĖování principĤ povodĖové prevence v územnČ plánovací dokumentaci (ÚPD) obcí a pĜi správních Ĝízeních, zejména nevytváĜením nových ploch v nepĜijatelném riziku, nezvyšováním hodnoty majetku v plochách v nepĜijatelném riziku a pĜípadnČ zmČnou užívání území, vedoucí ke snížení rozsahu ploch v nepĜijatelném riziku.
•
Postupné realizace konkrétních opatĜení pro snížení rozlivĤ v zastavČném území obcí, pĜi využití navrhovaných opatĜení z plánĤ oblastí povodí, krajských koncepcí povodĖové ochrany a ostatních dostupných materiálĤ.
Cíl 2: Snížení míry povodĖového nebezpeþí. NaplnČní tohoto cíle bude dosaženo prostĜednictvím: •
Postupné realizace konkrétních opatĜení v povodí pro zachycení nebo snížení povodĖových vln, novČ navrhovaných nebo pocházejících z plánĤ oblastí povodí, krajských koncepcí povodĖové ochrany a ostatních dostupných materiálĤ.
•
Zvyšování retenþní schopnosti krajiny a zachování, pĜípadnČ obnova krajinných prvkĤ a ekosystémĤ pozitivnČ ovlivĖujících vodní režim (mokĜady).
ϰϮ
•
•
UplatĖováním vhodných zpĤsobĤ hospodaĜení na zemČdČlských a lesních pozemcích, vedoucích k vČtšímu zachycení vody v pĤdČ, zpomalení odtoku a omezení erozních jevĤ. UplatĖováním vhodných principĤ hospodaĜení se srážkovou vodou v urbanizovaných územích, které pokud možno napodobují pĜirozené hydrologické pomČry území pĜed zástavbou
Cíl 3: Zvýšení pĜipravenosti obyvatel a odolnosti staveb, objektĤ infrastruktury, hospodáĜských a jiných aktivit vĤþi negativním úþinkĤm povodní. NaplnČní tohoto cíle bude dosaženo prostĜednictvím: •
Zpracování a aktualizace kvalitních povodĖových plánĤ obcí a vybraných nemovitostí, uvažujících i možnost výskytu povodní vČtších než Q100.
•
ZajištČní dostateþného vybavení pro provádČní nouzových operativních opatĜení pro ochranu obyvatelstva a zabezpeþení základních funkcí obcí.
•
Dalšího zdokonalování pĜedpovČdní povodĖové služby a zajištČním fungující hlásné povodĖové služby a hlídkové služby na úrovni obcí, vþetnČ systémĤ pro informování a varování obyvatelstva.
•
Zabezpeþení nemovitostí, nacházejících se v územích ohrožených rozlivy, jejich vlastníky k omezení jejich vlastních škod a k zamezení pĜípadného ohrožení jiných území, objektĤ nebo životního prostĜedí (odplavení materiálu, únik nebezpeþných látek).
ϰϯ
6 Souhrn opatření pro zvládání povodňových rizik 6.1 Principy pro návrh a hodnocení opatření Katalog opatření k dosažení deklarovaných cílů vychází z doporučeného seznamu, který bude užíván pro reporting Evropské komisi o zpracování plánů pro zvládání povodňových rizik a dosaženém pokroku v dosahování stanovených cílů. Seznam zahrnuje všechny aspekty zvládání povodňových rizik, které jsou řazeny v pořadí prevence, ochrana, připravenost, obnova a poučení (tab. 6.1). Rozšířený seznam, ve kterém jsou jednotlivé aspekty zvládání povodňových rizik a typy opatření doplněny konkrétními příklady opatření, je v příloze 8.4. Tabulka 6.1 - Typy opatření v návaznosti na aspekty zvládání povodňových rizik Aspekt
Typ
Popis
Prevence rizik (1)
Zamezení vzniku rizika (1.1)
Opatření pro zamezení umístění nových či rozšíření stávajících zranitelných staveb a aktivit v ohroženém území, jako je např. územní plánování a regulace výstavby.
Odstranění nebo přemístění (1.2)
Opatření k odstranění zranitelných objektů a aktivit z ohrožených oblastí, nebo jejich přemístění do míst s nižší mírou povodňového ohrožení.
Snížení rizik (1.3)
Opatření k adaptaci ohrožených objektů a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepříznivých účinků povodní na budovy, veřejné sítě aj.
Ostatní prevence (1.4)
Jiné opatření ke zvýšení prevence povodňového rizika (modelování a hodnocení povodňového rizika, hodnocení zranitelnosti v důsledku povodní, programy údržby a provozní řády atd.).
Management povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními (2.1)
Obnova přirozených ekosystémů za účelem zpomalení odtoku a zvýšení retence vody v krajině, opatření k zachycení povrchového odtoku a snížení přítoku do říční sítě, zlepšení infiltračních schopností krajiny, včetně změn v korytech a říční nivě a výsadby břehových porostů.
Regulace průtoků ve vodních tocích (2.2)
Technická opatření k regulaci průtoků, jako je výstavba, úprava nebo odstranění staveb pro zadržování vody (např. přehrady a jiné stavby nebo změna stávajících manipulačních řádů), které mají významný dopad na hydrologický režim.
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území (2.3)
Opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku.
Management srážkových vod (2.4)
Technická opatření k omezení zaplavení povrchovou vodou (nesoustředěného povrchového odtoku) v typicky městském prostředí, např. zvyšování kapacit stokových a odvodňovacích systémů.
Jiná ochrana (2.5)
Jiná opatření ke zvýšení ochrany proti povodním, která mohou zahrnovat programy pro údržbu protipovodňových opatření.
Ochrana před ohrožením (2)
44
Aspekt
Typ
Popis
Připravenost (3)
Předpovědní a výstražná povodňová služba (3.1)
Opatření ke zřízení nebo zlepšení hydrometeorologických předpovědních a výstražných systémů, lokálních výstražných systémů a varovných systémů.
Povodňové / krizové / havarijní plány (3.2)
Opatření ke zřízení nebo zlepšení plánování pro zvládání povodňové situace odpovědnými orgány.
Povědomí a připravenost veřejnosti (3.3)
Opatření za účelem vytvoření nebo podpory veřejného povědomí o povodňovém ohrožení a riziku a připravenosti na povodňové situace.
Jiná připravenost (3.4)
Jiná opatření k vytvoření nebo podpoře připravenosti na povodňové situace za účelem snížení nepříznivých následků.
Individuální a společenská obnova (4.1)
Úklidové a rekonstrukční práce (na budovách, a infrastruktuře, atd.). Zdravotní a psychologická pomoc (zvládání stresu). Finanční a právní nástroje pro obnovu po povodni, včetně podpory nezaměstnaných. Dočasné ubytování.
Obnova životního prostředí (4.2)
Úklidové a rekonstrukční práce (včetně ochrany proti plísním, vyčištění studní a dalších zdrojů pitné vody, zajištění nebezpečných odpadů aj.).
Ostatní obnova a poučení (4.3)
Poučení z povodní a opatření pro zlepšení povodňové ochrany, pojištění
Ostatní (5.1)
Dokumentace proběhlých povodní, vyhodnocení jejich příčin průběhu a důsledků, včetně fungování záchranného systému a aktivit ostatních složek
Obnova a poučení (4)
Ostatní (5)
Preventivní opatření v zaplavovaných územích Preventivní opatření respektují přirozeně zaplavovaná (inundační) území a směřují k zamezení nebo snížení povodňového rizika na přijatelnou úroveň cestou zvyšování odolnosti objektů a zamezování nepřijatelných aktivit v území s vysokým a středním ohrožením. Podle přijaté metodiky pro hodnocení povodňového rizika mohou být v územích s vysokým stupněm ohrožení pouze vodní plochy, lesy, parky, louky a zemědělská půda. Území se středním stupněm ohrožení mohou být využívány pro sport a rekreaci (kromě sportovních hal, stadionů a obdobných staveb, které pro tyto účely patří do občanské vybavenosti). V územích s nízkým stupněm ohrožení mohou být obytné stavby a objekty občanské vybavenosti, průmyslové, dopravní a jiné stavby. Opatření spočívají v zamezení výstavby nových staveb a postupném odstranění nebo přemístění staveb a aktivit stávajících. Hlavním prostředkem k uplatňování těchto opatření je územní plánování a důsledná rozhodovací činnost vodoprávních a stavebních úřadů. K aktualizaci územních plánů jsou využívány výstupy z mapování povodňového rizika (podle směrnice 2007/60/ES), limit využití území 4.1.121 Povodňové riziko, uvedený v seznamu vytvořeném Ústavem územního rozvoje a případně individuální posouzení povodňového rizika případovými studiemi. 45
Odstranění či přemístění budov a objektů lze alternativně nahradit individuálními opatřeními vlastníků nemovitosti vedoucími ke zvýšení jejich odolnosti v případě zaplavení. V takových případech je nutné posoudit, zda nemůže dojít ke zhoršení průběhu povodně nebo ohrožení životního prostředí (např. odplavením části objektu nebo závadných látek). Důležitým preventivním opatřením je pravidelné provádění povodňových prohlídek a technicko-bezpečnostního dohledu nad vodními díly. Povodňové prohlídky organizují povodňové orgány, přičemž se kontrolují koryta vodních toků, vodní díla a vymezená záplavová území. Závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně a její škodlivé důsledky, je třeba neprodleně odstranit včetně odstranění předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku. Za provádění technickobezpečnostního dohledu odpovídají vlastníci vodních děl. Pozornost je nutné preventivně věnovat zejména kontrole rybníků a malých vodních nádrží, které jsou za povodní častým zdrojem ohrožení v důsledku přelití nebo porušení jejich konstrukce. Opatření v ploše povodí Opatření prováděná v ploše povodí směřují prioritně k zachování nebo obnovení přirozené retence vody v krajině. Jde o široký soubor opatření, který zahrnuje uplatňování zásad správné zemědělské a lesnické praxe a protierozní opatření (šetrné užívání těžké mechanizace, orba po vrstevnici, vhodný výběr a střídání plodin, přerušení drah soustředěného odtoku). Podporována je větší členitost krajiny vedoucí k lepšímu zasakování srážkových vod a vytváření drobných retenčních prostor. Individuálně jsou posuzovány staré i nové meliorační zásahy, které mohou mít na průběh povodní negativní i pozitivní účinek. V údolních partiích se uplatňují opatření k revitalizaci vodních toků, zpomalení odtoku a obnově přirozených rozlivů. Opatření v ploše povodí jsou většinou kompromisem mezi přírodním stavem a hospodářským využitím krajiny. V tomto ohledu se negativně projevuje vliv rozšiřování nepropustných ploch v důsledku obytné výstavby a budování průmyslových a obchodních areálů. Významnou úlohu hrají opatření managementu srážkových vod, vedoucí k jejich zachycení, zasakování (pokud je to možné) a neškodnému odvedení. Na stokových sítích se provádějí opatření k jejich zkapacitnění a bezpečnému provozu za povodní, včetně vytvoření retenčních objemů. Technická opatření na vodních tocích Technická opatření jsou stavby na vodních tocích nebo stavby s vodními toky související (vodní díla), která vedou buď k ovlivnění velikosti průtoku za povodní, nebo k převedení povodňových průtoků s menší mírou ohrožení okolního území. Může jít o nové stavby a zařízení nebo o úpravu či změnu provozních podmínek staveb a zařízení stávajících. Opatření k zachycení části povodňové vlny a ovlivnění velikosti průtoku jsou protipovodňová opatření, jejichž vliv se pozitivně projevuje dále po toku. Zahrnují výstavbu vodních nádrží, suchých nádrží (poldrů) a manipulačních objektů pro řízené přepouštění vody do inundačních území. Ve vhodných podmínkách lze vybudovat zařízení pro odlehčení povodňového průtoku do boční nádrže nebo nádrže v sousedním povodí, případně přímo do vodního toku v jiném povodí, pokud tam jsou vhodnější podmínky pro převedení povodně.
46
Opatření tohoto typu jsou obvykle investičně náročná a vyžadují vypořádání vlastnických vztahů k pozemkům. Největšího efektu dosahují vodní díla vybavená ovladatelnými funkčními objekty, které vyžadují trvalou údržbu a obsluhu. Velikost retenčního účinku těchto vodních děl záleží na průběhu povodně a způsobu jejich provozování, který je určen manipulačním řádem. Větší vodní nádrže se však zpravidla budují jako víceúčelové a jejich ochranný efekt je omezen ostatními účely vodního díla. Při schvalování manipulačního řádu se posuzují všechny dotčené veřejné zájmy. Vodní nádrže však mohou být, zejména za povodní, potenciálním zdrojem ohrožení v důsledku havárie hráze nebo jejího funkčního objektu a vyžadují odborný technickobezpečnostní dohled dle požadavků § 62 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Opatření sloužící k lepšímu převedení povodňových průtoků jsou většinou liniové stavby, které přinášejí ochranu (menší míru ohrožení) území podél vodního toku. Typicky jde o zkapacitnění koryt vodních toků, výstavbu nábřežních zdí a ochranných hrází. Budují se v intravilánu obcí, kde je třeba omezit plochy s nepřijatelným povodňovým rizikem. Mimo intravilán obcí je výstavba liniových opatření přípustná pouze ve zdůvodněných případech. Realizací liniových ochranných opatření se obvykle ruší či zmenšují původní inundační plochy, což může negativně ovlivnit průběh povodně proti toku i dolů po toku. Tento vliv je třeba u každého opatření individuálně posoudit a v případě potřeby navrhnout a realizovat kompenzační opatření. Zvýšení průtočné kapacity koryta vodního toku včetně jeho inundačního území lze dosáhnout bodovými opatřeními k odstranění nebo omezení překážek, jako je úprava jezů, zkapacitnění propustků a mostů, případně inundačních otvorů v náspech komunikací. Efekt těchto opatření se projevuje v dosahu vzdutí proti proudu toku. V případě jezů, které mají obvykle další vodohospodářské funkce, jde opět o kompromisní řešení vyhovující všem účelům vodního díla. Příprava informačních systémů Spolehlivé a včasné informace jsou základním předpokladem pro účelné a efektivní provádění všech operativních opatření za povodní a rozhodování odpovědných orgánů, které provádění těchto opatření řídí. Informace o nebezpečí povodně, o jejím průběhu a očekávaném vývoji vydává předpovědní povodňová služba. Opatření vedoucí ke zlepšování hydrometeorologických předpovědních systémů, výstražných a varovných systémů, spočívají ve zřizování a modernizaci monitorovacích sítí, systémů zpracování dat a rozvoji metod předpovídání povodní. Systém hlásné a předpovědní povodňové služby v ČR je stabilizovaný a založený na spolupráci národních a regionálních složek. Opatření směřující k dalšímu zlepšování předstihu a spolehlivosti předpovědí jsou limitována objektivními geomorfologickými podmínkami (větší časový předstih předpovědí je dosažitelný na větším povodí). Kromě centrálně zajišťovaných informací potřebuje každý odpovědný orgán obcí informace z územního obvodu své působnosti, respektive z horní části povodí v působnosti sousedních obcí. K tomu slouží opatření ke zřizování a modernizaci lokálních hlásných a výstražných systémů a výměně informací. Technicky se stále více uplatňují informační systémy založené na internetu a jiných moderních technologiích.
47
K šíření výstrah a varování obyvatelstva lze využívat veřejných mediálních prostředků (rozhlas, televize), cíleně pak místních varovných systémů. Opatření směřují do modernizace těchto varovných systémů, které je možno využívat nejen pro povodně, ale i pro jiné typy krizových situací.
Připravenost orgánů a pracovníků povodňové služby Operativní opatření prováděná v případě povodní jsou řízena odpovědnými orgány obcí a větších územních celků. Jejich hierarchická struktura a pravomoci jsou stanoveny vodním zákonem a v případě vyhlášení krizových stavů krizovým zákonem. K provádění efektivních zásahů musí být tyto orgány a jejich členové připraveni a dostatečně vybaveni. Opatření v této oblasti směřují na vytvoření a trvalou aktualizaci povodňové dokumentace, tj. povodňových/krizových/havarijních plánů, které musí obsahovat všechny nezbytné údaje pro řízení evakuací, záchranných a zabezpečovacích prací, jakož i zabezpečení základních funkcí komunální infrastruktury v době povodně i bezprostředně po ní. Povodňová dokumentace musí být v daném území provázána na výstupy informačních systémů a limitní stavy veličin charakterizující průběh a předpokládaný vývoj povodně. Další opatření spočívají v systematickém proškolování členů těch orgánů, které jsou za řízení povodňových opatření odpovědné. Proškolování je důležité zejména u volených členů, jejichž funkční období je zpravidla závislé na výsledku voleb. Školení je vhodné doplnit praktickým cvičením na simulovaných krizových situacích. Potřebná technická vybavenost jednotlivých složek na provádění záchranných a likvidačních prací je obvykle řešena opatřeními na úrovni obcí nebo resortních institucí (policie, hasiči, lékařská služba). Vybavení opět slouží pro zásahy i při jiných typech krizových situací. Osvěta, výchova a připravenost obyvatelstva Spolupráce obyvatelstva v povodněmi ohrožených oblastech je pro úspěšné zvládání povodňového rizika nezbytná. Je třeba, aby si každý byl vědom své odpovědnosti za ochranu své rodiny a svého majetku. Opatření směřují k jednoznačnému vymezení povodněmi ohroženého území ve veřejně dostupných mapách, případně i v terénu. Občané musí být seznámeni s výsledky hodnocení povodňového rizika a povodňovými plány ve svém územním obvodu. Vlastníci nemovitostí v záplavovém území musí být informováni o míře ohrožení jejich stavby při různých povodňových stavech a vedeni k jejímu aktivnímu zabezpečení. Je třeba, aby lidé aktivně spolupracovali s odpovědnými orgány během povodní a řídili se jejich pokyny. Cílevědomou osvětou je třeba udržovat povědomí rizika povodní a vyloučit takové jevy, jako je odmítání evakuace nebo neukázněné chování vodáků na rozvodněných vodních tocích. Způsob hodnocení opatření Opatření nestrukturálního charakteru, vedoucí ke splnění cílů uvedených v kapitole 5.2, směřují k důslednému plnění zásad povodňové prevence a povinností daných právními předpisy. Hodnocení jejich potřebnosti a účinnosti musí provádět především obce a vlastníci ohrožených nemovitostí. 48
Hodnocení konkrétních opatření stavebního charakteru se provádí na základě hodnocení jejich nákladů a efektů, s využitím rizikové analýzy potencionálních povodňových škod. Hodnocení efektivnosti každého opatření financovaného z Programu prevence před povodněmi III musí být provedeno před schválením jeho zařazení do programu strategickým expertem.
6.2 Opatření předchozích období Tento plán pro zvládání povodňových rizik je součástí prvního plánovacího cyklu v rámci implementace Povodňové směrnice. Opatření z předchozích období vycházejí proto z jiných dokumentů, zejména z Plánu hlavních povodí ČR (2007) a plánů oblastí povodí (2009). V závazné části Plánu hlavních povodí ČR byly formulovány obecné zásady povodňové prevence a opatření směřující k implementaci Povodňové směrnice a přípravě konkrétních opatření v prioritních oblastech. Ta byla následně rozpracována v plánech oblastí povodí a postupně realizována v rámci investičních programů Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí. Realizace těchto programů je sledována na úrovni správců povodí a obou ministerstev. Seznamy opatření stavebního charakteru, která byla dokončena, nebo je předpoklad jejich dokončení do konce roku 2015, jsou pro jednotlivá dílčí povodí uvedeny v příloze 8.5. Celkem je to 93 opatření, převážně ke zkapacitnění vodních toků, výstavbě ochranných hrází a vytvoření retenčních prostorů pro transformaci povodňových průtoků. Jde o 54 opatření v dílčím povodí Horního a středního Labe, 12 opatření v dílčím povodí Horní Vltavy, 8 opatření v dílčím povodí Berounky, 7 opatření v dílčím povodí Dolní Vltavy a 12 opatření v dílčím povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe. Největšími akcemi byla protipovodňová opatření na Labi v Mělníku, Lovosicích, Ústí nad Labem a Děčíně, dále pak další etapy protipovodňových opatření v Praze (Troja, Zbraslav, Radotín). 6.3 Návrh nových opatření Návrhy nových opatření vycházejí ze znalosti rizik a dopadů povodňových situací v jednotlivých oblastech s významným povodňovým rizikem tak, jak byly hodnoceny v jejich dokumentacích. Pro každé jednotlivé opatření byl zpracován jednotným způsobem list opatření a bylo mu přičleněno číslo aspektu a způsobu zvládání podle jednotného seznamu (příloha 8.4). Opatření se dále člení na obecná a konkrétní (podle typu listu opatření) a na individuální a souhrnná (podle typu opatření). Souhrnné opatření může být tvořeno souborem individuálních opatření působících ve vzájemné součinnosti. V tomto plánu pro zvládání povodňových rizik nejsou navrženy všechny typy opatření tak, jak jsou uvedeny v Tabulce 6.1 - Typy opatření v návaznosti na aspekty zvládání povodňových rizik. V České republice nejsou opatření pro aspekt „Obnova a poučení“ a „Ostatní“ navrhovány, protože se jedná o povinnosti dané zákonnými předpisy, které jsou po proběhlé povodňové události standardně plněny. Obecná opatření Obecná opatření jsou směrována k naplnění obecných cílů pro zvládání povodňového rizika. Ve všech DOsVPR v povodí Labe byla jednotným způsobem stanovena stejná sada 49
7 obecných opatření. K opatřením je přiřazeno číslování vyjadřující aspekt a způsob zvládání povodňového rizika. V aspektu 1 – Prevence rizik byla stanovena 4 obecná opatření: 1.1.1 Pořízení nebo změna územně plánovací dokumentace obcí (vymezení ploch s vyloučením výstavby a ploch s omezeným využitím z důvodu ohrožení povodní) 1.1.2 Využití výstupů povodňového mapování (mapy povodňového ohrožení a povodňového rizika) jako limitu v územním plánování a rozhodování 1.3.1 Zabezpečení ohrožených objektů a aktivit (zvýšení jejich odolnosti při zaplavení), snížení nepříznivých účinků povodní na budovy a veřejnou infrastrukturu 1.3.2 Individuální protipovodňová opatření vlastníků nemovitostí (zamezení vniknutí vody, zajištění majetku, zajištění odplavitelných předmětů, odvodnění po povodni) První dvě směřují k zamezení vzniku rizika důsledným uplatňováním povodňových omezení v procesu územního plánování (zejména v územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a ve stanovisku příslušného dotčeného orgánu při projednávání UPD) a při rozhodování tak, aby území ohrožená povodněmi byla využívána způsobem odpovídajícím míře ohrožení. Druhá dvě opatření pak vedou ke snížení rizika cestou adaptace existujících objektů a jejich zabezpečení před účinky povodní, a to jak ve veřejné, tak v privátní sféře. V aspektu 3 – Připravenost byla vymezena 3 obecná opatření: 3.1.1 Zlepšení hlásné, předpovědní a výstražné povodňové služby (zřízení a modernizace srážkoměrných a vodoměrných stanic, lokální výstražné systémy) 3.2.1 Vytvoření nebo aktualizace povodňových plánů územních celků (digitální forma) 3.2.2 Vytvoření nebo aktualizace povodňových plánů nemovitostí První opatření má vést ke zvýšení množství a kvality informací povodňových a krizových orgánů pro řízení operativně prováděných opatření před a v průběhu povodně a varování obyvatelstva. Druhá dvě opatření směřují ke zkvalitnění povodňových plánů, které jsou nezbytným podkladem pro jejich činnost. Seznam obecných opatření navržených v české části mezinárodního povodí Labe je v příloze 8.6. Opatření jsou v příloze pro každé dílčí povodí uvedena pouze jednou, avšak jsou navržena k uplatnění ve všech 111 oblastech s významným povodňovým rizikem a ve všech dotčených obcích. Pro každou oblast je v listech opatření specifikováno, ve kterých obcích uzemní plány a povodňové plány již existují, a je tedy potřebná pouze jejich aktualizace, a ve kterých obcích je třeba plány pořídit. Kromě toho jsou v dílčím povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe navržena v 11 oblastech s významným povodňovým rizikem opatření k vybudování nových hlásných profilů kategorie C. V některých případech jsou tyto profily navrženy výše na toku (tedy mimo oblast s významným povodňovým rizikem). Společným znakem navržených obecných opatření je, že jde vesměs o nestrukturální opatření, která nejsou vyčíslena nákladově. Jejich nositeli jsou obce (případně svazky obcí nebo kraje) a vlastníci nemovitostí. K realizaci některých opatření (digitální povodňové plány, lokální výstražné systémy) mohou obce požádat o finanční podporu z Operačního programu životní prostředí. Konkrétní opatření 50
Navrhovaná konkrétní opatření jsou vesměs stavebního charakteru, zařazená pod aspekt 2 – Ochrana před ohrožením. Byla vybrána na základě všech dostupných podkladů, které byly k dispozici pro jednotlivé oblasti s významným povodňovým rizikem. Podle způsobu zvládání rizika byla v povodí Labe navržena opatření v těchto kategoriích (způsob zvládání rizika): Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – výstavba suchých nádrží Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – výstavba vodních nádrží Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – úprava stávajících vodních děl Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků) 2.3.7 Opatření v korytech vodních toků – odlehčovací obtokové kanály
2.2.1 2.2.2 2.2.4 2.3.1 2.3.2
Podrobný popis opatření je uveden v listech opatření, které jsou součástí jednotlivých DOsVPR. Je uveden nositel opatření, priorita, stav implementace (přípravy) opatření a ve většině případů odhad nákladů. Seznam navrhovaných konkrétních opatření je uveden v příloze 8.7. Počet navrhovaných opatření v jednotlivých dílčích povodích spadajících do povodí Labe je v následující tabulce. Celkový počet opatření, zahrnutý do tohoto plánu, je 53. Nejvíce jsou preferována opatření s retenčním účinkem, konkrétně výstavba vodních a suchých nádrží, opatření ke zvýšení retence na stávajících vodních dílech, a výstavba ochranných hrází. Mezi opatření s retenčním účinkem patří i studijní práce směřující ke zvýšení ochranného účinku nádrží cestou změny manipulačních řádů vodních děl a případně dalších technických úprav na vodních dílech, které tyto změny umožňují. Průběh povodní na dolní Vltavě a částečně na Labi je pozitivně ovlivněn provozem nádrží Vltavské kaskády, zejména nádržemi Lipno I a Orlík, které mají vyčleněn ochranný ovladatelný prostor. Míra tohoto ovlivnění však podléhá těmto omezením: -
-
-
Vodní dílo Orlík ovládá pouze 45% plochy povodí Vltavy v Praze, respektive 25% plochy povodí Labe v Ústí nad Labem. Povodně mohou přicházet i z nepodchycené části povodí. Nádrže Vltavské kaskády jsou víceúčelová vodní díla a manipulační řád je sestaven tak, aby pokud možno vyhovoval všem stanoveným účelům. Tomu odpovídá rozdělení nádržního prostoru u jednotlivých nádrží. Způsob manipulace za povodní je limitován kapacitou přelivných a výpustných zařízení, hydrologickou předpovědí a podmínkami omezení průtoku Prahou a územím dolní Vltavy na počátku povodně po dobu potřebnou pro provedení nezbytných zabezpečovacích prací (včetně mobilních hrazení).
K posouzení možností zvýšení ochranného účinku Vltavské kaskády byla na fakultě stavební ČVUT Praha zpracována a v červnu 2015 zveřejněna studie „Prověření strategického řízení Vltavské kaskády – parametry manipulačního řádu.“ Výsledky studie ukázaly, do jaké míry je Vltavská kaskáda technicky schopná zvýšit ochranu území pod kaskádou před povodněmi a jaké dopady by toto zvýšení mělo na její ostatní funkce. Jedním ze zásadních závěrů je, že absolutní ochranu území podél dolního toku Vltavy před povodněmi pomocí nádrží Vltavské kaskády ani při zásadním omezení ostatních funkcí zajistit nelze. Částečné zvýšení ochrany 51
přinese zvětšení ovladatelného ochranného prostoru v nádrži Orlík o cca 50%, se kterým počítá podaný (březen 2015) návrh úpravy manipulačního řádu Míru ochrany lze dále zvýšit, avšak za cenu poškození zabezpečenosti ostatních účelů této soustavy vodních nádrží. V rámci uvažovaných opatření budou proto provedeny další studijní práce a ekonomické analýzy k detailnímu posouzení vlivu různých variant na účely nádrží. Tyto práce by měly také otevřít cestu k odborné i veřejné diskuzi na téma možných změn priorit Vltavské kaskády.
Tabulka 6.2 – Počet navržených konkrétních opatření v povodí Labe Dílčí povodí HSL
Horní a střední Labe
HVL
Horní Vltava
BER
Berounka
Dolní Vltava Ohře, dolní Labe a OHL ostatní přítoky Labe Povodí Labe celkem
2.2.1
2.2.2
6
1
3
DVL
2.2.4
2.3.1
2.3.2
7
1
8
22
2
2
1
5
1
1
1
1
8
1
4
1
6
4
3
1
4
10
4
15
4
18
2.3.7
celkem
12 2
53
Mimo uvedený rozsah konkrétních opatření jsou v DOsVPR v územní působnosti státního podniku Povodí Labe obsažena další konkrétní opatření s nižší prioritou, která nebyla převzata do tohoto plánu.
6.4 Popis stanovení priorit a způsobu sledování pokroku při provádění plánu Priorita jednotlivých navrhovaných opatření byla posouzena v rámci zpracování DOsVPR, přičemž byly použity 4 úrovně priority: 1 – nejvyšší 2 – vysoká 3 – střední 4 – nízká Pro obecná opatření nestrukturálního charakteru byla zvolena priorita 1 nebo 2 s ohledem na to, že jde o opatření bez větších finančních nároků a očekává se jejich bezodkladné zavedení a průběžné dodržování. Priorita konkrétních stavebních opatření byla v DOsVPR ve většině případů stanovena odborným odhadem zpracovatele, zpravidla podle úrovně připravenosti a očekávaného efektu akce. Naprosté většině opatření (51) byla dána nejvyšší priorita 1, pouze jedno opatření v dílčím povodí Horního a středního Labe a jedno opatření v dílčím povodí Dolní Vltavy mají prioritu 2. Pro sledování pokroku při provádění plánu bude posuzován postup realizace navržených opatření a jejich účinnost. Účinnost provedených opatření se projeví mírou dosažení stanovených cílů. Ta bude hodnocena v jednotlivých oblastech s významným povodňovým rizikem v rámci přezkoumání map povodňového nebezpečí a map povodňového rizika na konci plánovacího období. 52
Pro posouzení dosažení cílů v oblasti snižování povodňového ohrožení a rizika (cíle 1 a 2 v kapitole 5.2) budou použity následující ukazatele: -
změna plochy území v nepřijatelném riziku (zejména v kategorii BY) změna počtu obyvatel v nepřijatelném riziku změna počtu objektů v nepřijatelném riziku individuální posouzení citlivých objektů a změny kategorie jejich ohrožení
Pro posouzení dosažení cíle v oblasti zvyšování odolnosti (cíl 3 v kapitole 5.2) budou použity následující ukazatele: -
-
změna počtu aktualizovaných povodňových plánů obcí, případně individuální hodnocení změny jejich kvality (digitální forma, připravenost na povodeň větší než Q100) změna počtu územních plánů obcí, případně individuální hodnocení změny jejich kvality změna počtu hlásných profilů, případně předpovědních profilů změna počtu obcí s jednotným systémem varování a vyrozumění
O pokroku při provádění PpZPR a hodnocení realizace a účinnosti provedených opatření bude informována i veřejnost, např. prostřednictvím Zpráv o stavu vodního hospodářství České republiky.
53
7 DoplĖující údaje 7.1 Souhrn opatĜení nebo akcí uskuteþnČných pro informování veĜejnosti Informování a zapojení veĜejnosti vyplývá z požadavkĤ PovodĖové smČrnice (þl. 9, 10), je rovnČž specifikované v požadavcích Rámcové smČrnice o vodách (þl. 3, 14). V legislativČ ýeské republiky je vodním zákonem (§ 25) uložena povinnost zveĜejnit a zpĜístupnit uživatelĤm vody a veĜejnosti k pĜipomínkám následující dokumenty: • • • • •
pĜedbČžné vyhodnocení povodĖových rizik a vymezení oblastí s významným povodĖovým rizikem (2011) þasový plán a program prací pro zpracování plánĤ povodí a plánĤ pro zvládání povodĖových rizik (2012) mapy povodĖového nebezpeþí a mapy povodĖových rizik (2013) zpracování návrhĤ plánĤ povodí a návrhĤ plánĤ pro zvládání povodĖových rizik (2014) plány povodí a plány pro zvládání povodĖových rizik upravené podle vyhodnocení konzultací s uživateli vody a veĜejností (2015)
Vyhláškou þ. 24/2011 Sb. o plánech povodí a o plánech pro zvládání povodĖových rizik (§ 16 a § 19) je dále definován zpĤsob zveĜejnČní a zpĜístupnČní výstupĤ uživatelĤm vody a veĜejnosti k pĜipomínkám po 6 mČsícĤ. Ke zveĜejnČní se využívají internetové stránky pĜíslušných ministerstev, správcĤ povodí a krajĤ. Oznámení o zveĜejnČní probíhá prostĜednictvím úĜedních desek pĜíslušných ministerstev a krajĤ. Návrhy plánĤ pro zvládání povodĖových rizik se pĜedkládají spoleþnČ s návrhy národních plánĤ povodí a návrhy plánĤ dílþích povodí. K informování odborné i laické veĜejnosti o zásadních dokumentech i aktualitách z oblasti ochrany pĜed povodnČmi a implementace PovodĖové smČrnice je využíván PovodĖový informaþní systém (POVIS), jehož stránky jsou na adrese http://www.povis.cz. PĜes tento systém je rovnČž možné stahovat dokumenty k implementaci smČrnice a prohlížet mapy ýR s tematickými vrstvami. Informace o pĜedbČžném vyhodnocení povodĖových rizik Ministerstvo životního prostĜedí informovalo o postupu implementace PovodĖové smČrnice a o pĜedbČžném vyhodnocení povodĖových rizik na þetných semináĜích a školení bČhem let 2009 - 2011, zejména na setkání s vodoprávními úĜady (Milín 2009 a 2011) a na krajských zasedáních povodĖových komisí. Prezentace postupĤ pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik probČhly také na akcích pĜístupných veĜejnosti a to na semináĜích k vyhodnocení významných povodní þervnu/þervenci 2009, kvČtnu/þervnu 2010 a srpnu 2010 a v rámci doprovodného programu veletrhĤ WATENVI 2009, 2010 a 2011. Byla zpracována informaþní brožura popisující postup pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik a vymezení oblastí s významným povodĖovým rizikem v þeském a anglickém jazyce. ýeská republika je aktivnČ zapojena do práce evropské pracovní skupiny WG F (Floods), která je souþástí Spoleþné implementaþní strategie pro vodní politiku ES. MŽP uspoĜádalo druhý tematický workshop WG F na téma pĜedbČžné vyhodnocení povodĖových rizik v BrnČ v kvČtnu 2009. Zúþastnilo se více než 70 delegátĤ ze zemí Evropského spoleþenství. Zpráva z workshopu je dostupná v informaþním systému Evropské komise CIRCA nebo na MŽP. ϱϰ
V rámci akcí organizovaných Mezinárodní komisí pro ochranu Labe (MKOL) byl þeský pĜístup k pĜedbČžnému vyhodnocení povodĖových rizik prezentován na Mezinárodním Magdeburském semináĜi v Ĝíjnu 2010 v Teplicích a na workshopu MKOL k pĜedbČžnému vyhodnocení povodĖových rizik v mezinárodní oblasti povodí Labe, který se konal na pĜelomu kvČtna a þervna 2011 v Magdeburku. Metodiky pro pĜedbČžné vyhodnocení povodĖových rizik a vymezení oblastí s významným povodĖovým rizikem byly zveĜejnČny k pĜipomínkám veĜejnosti 22. 6. 2011. Výsledky pĜedbČžného vyhodnocení a seznam oblastí s významným povodĖovým rizikem byly zveĜejnČny 22. 12. 2011. Oznámení o zveĜejnČní vyšlo na internetových stránkách MŽP a MZe, krajských úĜadĤ a správcĤ povodí. Výsledné dokumenty jsou umístČny na webových stránkách POVIS v þásti „Ke stažení“ pod položkou „Implementace povodĖové smČrnice“. ýasový plán a program prací pro zpracování plánĤ povodí ýasový plán pro zpracování plánĤ povodí a plánĤ pro zvládání povodĖových rizik byl zveĜejnČn od 2. 5. 2012 po dobu 6 mČsícĤ k písemným pĜipomínkám uživatelĤ vody a veĜejnosti na MZe, MŽP a všech krajských úĜadech a u všech správcĤ povodí, a to v listinné podobČ a v elektronické podobČ na jejich internetových stránkách. ýasový plán a program prací pro zpracování plánĤ povodí a plánĤ pro zvládání povodĖových rizik byl upraven na základČ pĜipomínek veĜejnosti a schválen Komisí pro plánování v oblasti vod 29. 11. 2012 a je veĜejnosti dostupný na webové stránce Ministerstva zemČdČlství. Informace o mapách povodĖového nebezpeþí a mapách povodĖových rizik Metodika tvorby map povodĖového nebezpeþí a rizik byla zpĜístupnČna veĜejnosti na webových stránkách POVIS a na základČ pĜipomínek byla aktualizována k 13. 3. 2012 a 9. 8. 2012. Pro sjednocení výstupĤ z mapování bylo zpracováno Standardizaþní minimum pro zpracování map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik, které bylo budoucím zpracovatelĤm i veĜejnosti zpĜístupnČno 13. 3. 2012. Výsledky mapování povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik byly veĜejnosti zpĜístupnČny 22. 12. 2013 na webových stránkách centrálního datového skladu http://cds.chmi.cz. Pro odbornou veĜejnost, státní správu a samosprávu zabezpeþilo MŽP ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodáĜským T.G.M. v bĜeznu až kvČtnu 2014 celkem 15 odborných semináĜĤ v jednotlivých krajských mČstech s podporou krajských úĜadĤ, správcĤ povodí a finanþní podporou OPŽP. PĜednášky byly zamČĜeny na plnČní požadavkĤ PovodĖové smČrnice ES, proces mapování povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik, interpretace map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik a jejich využití v praxi, projekt ochrany a záchrany kulturního dČdictví pĜed povodnČmi, pĜístup veĜejnosti k výsledkĤm mapování a výsledky mapování v pĜíslušném kraji. Informace o semináĜích byla dostupná na webových stránkách MŽP, OPŽP, VÚV TGM a pĜíslušného kraje. V rámci aktivit MKOL se konal v prosinci 2012 v Magdeburku workshop k mapám povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik v mezinárodní oblasti povodí Labe, kde byly presentovány a diskutovány postupy v jednotlivých zúþastnČných zemích (ýR, NČmecko, Rakousko, Polsko). Pro informování veĜejnosti v celém mezinárodním povodí Labe byla ve spolupráci s nČmeckým hydrologickým ústavem (BfG) zĜízena spoleþná interaktivní http://geoportal.bafg.de/mapapps/resources/apps/IKSE_DE/index.html?lang=de aplikace umožĖující centrální pĜístup k mapám povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik, která ϱϱ
prezentuje mapy v mezinárodní oblasti povodí Labe jako celku, v detailu pak odkazuje na národní aplikace. Informace o zpracování plánĤ pro zvládání povodĖových rizik Pro odbornou veĜejnost, státní správu a samosprávu zabezpeþilo MŽP v rámci projektu Odborná podpora pro omezování rizika povodní - Podpora povodĖové služby v roce 2014 cyklus semináĜĤ, zamČĜených na dílþí aktivity ke zvládání povodĖových rizik, jako je tvorba digitálních povodĖových plánĤ, budování lokálních výstražných systémĤ, zvyšování bezpeþnosti malých vodních dČl a možnosti dotování tČchto aktivit z Operaþního programu životního prostĜedí (OPŽP). SemináĜe se konaly v nČkolika krajích za podpory místních krajských úĜadĤ. V rámci aktivit MKOL se konal v listopadu 2013 v Magdeburku další workshop vČnovaný pĜípravČ Mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe, tentokráte spojený s prezentací poznatkĤ z vyhodnocení probČhlé povodnČ v þervnu 2013, která byla zvláštČ na nČmeckém úseku Labe velmi významná. Také na Mezinárodním labském fóru, které se konalo v dubnu 2013 v Ústí nad Labem, byla zainteresovaná veĜejnost informována o aktuálním stavu implementace Rámcové smČrnice o vodách a PovodĖové smČrnice ES. V souladu s termíny danými PovodĖovou smČrnicí ES i þeskou legislativou byl návrh Plánu pro zvládání povodĖových rizik v povodí Labe zveĜejnČn k pĜipomínkám veĜejnosti na stránkách POVIS ke dni 22. 12. 2014. SouþasnČ byly na webových stránkách jednotlivých správcĤ povodí zveĜejnČny plány dílþích povodí, jejichž pĜílohou jsou dokumentace oblastí s významným povodĖovým rizikem. PĜipomínky ke zveĜejnČným dokumentĤm bylo možné uplatnit bČhem 6 mČsícĤ, tedy do 22. 6. 2015. K projednání a pĜedstavení návrhĤ plánĤ pro zvládání povodĖových rizik, návrhĤ národních plánĤ povodí a návrhĤ plánĤ dílþích povodí vþetnČ dokumentací oblastí s významným povodĖovým rizikem probČhly v únoru až bĜeznu 2015 na jednotlivých krajských úĜadech ve vzájemné spolupráci MŽP, pĜíslušných krajĤ, správcĤ povodí a zpracovatelĤ národních plánĤ povodí odborné semináĜe. Ve dnech 21. a 22. 4. 2015 se v Ústí nad Labem uskuteþnilo Mezinárodní labské fórum k Mezinárodnímu plánu oblasti povodí Labe a k Mezinárodnímu plánu pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe, na plánovací období 2016 - 2021.
7.2 Postup koordinace procesu zvládání povodĖových rizik Koordinace v mezinárodní oblasti povodí Labe Koordinace procesu mapování a zvládání povodĖových rizik v mezinárodní oblasti povodí Labe je zajišĢována pracovní skupinou PovodĖová ochrana (FP) v rámci Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL). Základním dokumentem byl Akþní plán povodĖové ochrany, který je výsledkem spolupráce v oblasti povodĖové prevence a ochrany zahájené již v polovinČ 90. let. Akþní plán byl schválen v Ĝíjnu 2003. PlnČní Akþního plánu se pravidelnČ ve tĜíletém cyklu vyhodnocovalo. Hodnotící zprávy byly zpracovány v letech 2006 a 2009 a poslední závČreþná zpráva byla vydána v roce 2012. Do závČreþné zprávy bylo zaĜazeno i pĜehledné shrnutí postupĤ pro pĜedbČžné vyhodnocení ϱϲ
povodĖových rizik, které byly užity v jednotlivých zemích zasahujících do mezinárodní oblasti povodí Labe. V Rakousku a Polsku však nebyly žádné oblasti s významným povodĖovým rizikem v povodí Labe detekovány. Akþní plán povodĖové ochrany v povodí Labe byl jedním z hlavních podkladĤ pro zpracování Mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe. Jako podpĤrný nástroj pro dosažení spoleþných cílĤ v povodí Labe vydal MKOL v kvČtnu 2011 dokument Koncepce ke koordinaci implementace PovodĖové smČrnice v mezinárodní oblasti povodí Labe. Dokument vycházel z požadavkĤ a termínĤ PovodĖové smČrnice i Rámcové smČrnice o vodách a pĜedpokládal zpracování plánĤ pro zvládání povodĖových rizik v analogické struktuĜe k plánĤm povodí. Implementací PovodĖové smČrnice se také zabývají komise pro hraniþní vody, které se zamČĜují pĜedevším na konkrétní pĜípady protipovodĖové ochrany s vlivem na hraniþní vody. Koordinace þinností v rámci ýeské republiky Základní principy koordinace plánování v oblasti vod vycházejí z vodního zákona a vyhlášky MZe a MŽP þ. 24/2011 Sb. o plánech povodí a plánech pro zvládání povodĖových rizik. Spoleþným orgánem obou zainteresovaných ministerstev je Komise pro plánování v oblasti vod, ve které jsou dále zastoupeni správci povodí, krajské úĜady a odborné instituce (VÚV TGM, ýHMÚ, Lesy ýR, a další). Komise zastĜešuje plánovací procesy v oblasti vod, zejména však plánování podle Rámcové smČrnice o vodní politice, s cílem dosažení dobrého stavu vod. Pro koordinaci aktivit pĜi implementaci PovodĖové smČrnice pĤsobí pracovní podskupina PovodĖová smČrnice, která podporuje rozhodování pĜíslušných ministerstev v oblasti zvládání povodĖového rizika. Základní podskupina má stálých 12 þlenĤ, kterými jsou zástupci ministerstev, ýHMÚ, VÚV TGM a správcĤ všech povodí ýR. Podskupina se schází od roku 2008, projednává postupy implementace smČrnice a vazby na celý systém povodĖové ochrany v ýR a informuje Komisi pro plánování v oblasti vod. Širší podskupina PovodĖová smČrnice zahrnuje ještČ zástupce všech krajských odborĤ životního prostĜedí (vodoprávní orgány), odborĤ krizového Ĝízení a odborĤ územního rozvoje. Širší podskupina má cca 40 þlenĤ a setkává se zpravidla jedenkrát roþnČ, vyjadĜuje se k postupu implementace a projednává podnČty ze svého regionu. BČhem roku je informovaná zápisy z jednání základní podskupiny. Tabulka 7.1 – Subjekty zajišĢující koordinaci procesu zvládání povodĖových rizik Název subjektu
Územní pĤsobnost
Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL)
mezinárodní
ÚstĜední vodoprávní úĜad
národní
Komise pro plánování v oblasti vod
národní
ϱϳ
Organizaþní složka Sekretariát MKOL Fürstenwallstraße 20, 39104 Magdeburg Ministerstvo zemČdČlství Ministerstvo životního prostĜedí (v pĤsobnosti podle § 108 vodního zákona) Ministerstvo zemČdČlství odbor vodohospodáĜské politiky a protipovodĖových opatĜení, Ministerstvo životního prostĜedí odbor ochrany vod
Název subjektu ÚstĜední povodĖový orgán
Územní pĤsobnost
Organizaþní složka
národní
Ministerstvo životního prostĜedí
národní
Ministerstvo životního prostĜedí odbor ochrany vod
Pracovní podskupina pro implementaci SmČrnice 2007/60/ES Krajský vodoprávní úĜad
regionální
Krajský vodoprávní úĜad
regionální
Krajský vodoprávní úĜad
regionální
Krajský vodoprávní úĜad
regionální
Krajský vodoprávní úĜad
regionální
Krajský vodoprávní úĜad
regionální
Krajský vodoprávní úĜad
regionální
Krajský vodoprávní úĜad
regionální
Krajský vodoprávní úĜad
regionální
Krajský vodoprávní úĜad
regionální
Správce povodí
regionální
Magistrát hl. mČsta Prahy odbor životního prostĜedí Krajský úĜad StĜedoþeského kraje odbor životního prostĜedí a zemČdČlství Krajský úĜad Jihoþeského kraje odbor životního prostĜedí, zemČdČlství a lesnictví Krajský úĜad PlzeĖského kraje odbor životního prostĜedí Krajský úĜad Karlovarského kraje odbor životního prostĜedí a zemČdČlství Krajský úĜad Ústeckého kraje odbor životního prostĜedí a zemČdČlství Krajský úĜad Libereckého kraje odbor životního prostĜedí a zemČdČlství Krajský úĜad Královéhradeckého kraje odbor životního prostĜedí a zemČdČlství Krajský úĜad Pardubického kraje odbor životního prostĜedí a zemČdČlství Krajský úĜad Kraje Vysoþina odbor životního prostĜedí a zemČdČlství Povodí Labe, státní podnik
Správce povodí
regionální
Povodí Vltavy, státní podnik
Správce povodí
regionální
Povodí OhĜe, státní podnik
Koordinace s plány povodí PĜíprava plánĤ pro zvládání povodĖových rizik probíhá v ýeské republice ve dvou úrovních. Na úrovni dílþích povodí (regionální úroveĖ) vznikají podklady, jako jsou mapy povodĖového nebezpeþí, mapy rizik a dokumentace oblastí s významným povodĖovým rizikem. Tyto podklady jsou zároveĖ souþástí plánĤ dílþích povodí a zároveĖ slouží k sestavení plánu pro zvládání povodĖových rizik pro pĜíslušnou národní þást mezinárodní oblasti povodí a pro mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik. Koordinaci þinností na národní úrovni zajišĢuje Komise pro plánování v oblasti vod a Pracovní podskupina PovodĖová smČrnice. Na regionální úrovni zajišĢují koordinaci mezi obČma typy plánĤ správci povodí spolu s krajskými úĜady. Koordinace plánĤ pro zvládání povodĖových rizik (dle PovodĖové smČrnice) s plány povodí podle Rámcové smČrnice o vodní politice vychází ze zpracování podkladĤ pro naplnČní cílĤ obou smČrnic na úrovni plánĤ dílþích povodí. OpatĜení navrhovaná v plánech dílþích povodí k naplnČní cílĤ Rámcové smČrnice jsou navrhována tak, aby mČla pozitivní efekty na snižování povodĖových rizik. Jedná se zejména o opatĜení na zlepšení ϱϴ
hydromorfologických podmínek, která zároveĖ slouží ke zvýšení pĜirozených rozlivĤ a opatĜení podporující retenci vody v krajinČ, zasakování dešĢových vod do vod podzemních apod. Koordinace ze strany plánĤ pro zvládání povodĖových rizik spoþívá v hledání takových opatĜení, která nezhorší zejména ekologický stav vod. 7.3 Další relevantní a podpĤrné dokumenty Problematikou ochrany pĜed povodnČmi a zvládání povodĖových rizik se zabývají tyto další koncepþní dokumenty : • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Politika územního rozvoje ýeské republiky (2008) Strategie ochrany pĜed povodnČmi na území ýR (2000) Koncepce Ĝešení problematiky ochrany pĜed povodnČmi v ýeské republice s využitím technických a pĜírodČ blízkých opatĜení (2010) Koncepce vodohospodáĜské politiky Ministerstva zemČdČlství do roku 2015 (2011) Plán hlavních povodí ýeské republiky (2007) Národní plán povodí Labe (2015) Plán dílþího povodí Horního a stĜedního Labe (2015) Plán dílþího povodí Horní Vltavy (2015) Plán dílþího povodí Berounky (2015) Plán dílþího povodí OhĜe, Dolního Labe a ostatních pĜítokĤ Labe (2015) Koncepce protipovodĖových opatĜení ve StĜedoþeském kraji (2011) Koncepce protipovodĖové ochrany na území Jihoþeského kraje (2007) Koncepce ochrany vod, Studie protipovodĖových opatĜení PlzeĖského kraje (2007) Strategie ochrany pĜed povodnČmi Karlovarského kraje (2014) Komplexní studie protipovodĖové ochrany Ústeckého kraje (2006) Koncepce ochrany pĜed povodnČmi Libereckého kraje (2006) ProtipovodĖová ochrana Královehradeckého kraje (2011) Koncepce protipovodĖové ochrany Pardubický kraj (2006) Studie ochrany pĜed povodnČmi na území Kraje Vysoþina (2007)
Dokumenty obsahující údaje pro zabezpeþení pĜípravných opatĜení a operativnČ provádČných opatĜení pĜi nebezpeþí povodnČ a za povodnČ pro konkrétní územní obvod: • PovodĖový plán ýeské republiky (digitální verse 2014) • PovodĖový plán kraje Hlavní mČsto Praha • PovodĖový plán správního obvodu StĜedoþeského kraje (digitální verse 2014) • PovodĖový plán pro území Jihoþeského kraje (digitální verse 2009) • PovodĖový plán PlzeĖského kraje (digitální verse 2014) • PovodĖový plán Karlovarského kraje (digitální verse 2014) • PovodĖový plán Ústeckého kraje (digitální verse 2014) • PovodĖový plán Libereckého kraje • PovodĖový plán Královéhradeckého kraje (digitální verse 2014) • PovodĖový plán pro území Pardubického kraje (digitální verse 2009) • PovodĖový plán pro území Kraje Vysoþina (digitální verse 2005) • povodĖové plány obcí s rozšíĜenou pĤsobností • povodĖové plány obcí ϱϵ
7.4 Kontaktní místa pro získání informací k problematice zvládání povodĖových rizik Plán pro zvládání povodĖových rizik v povodí Labe je zveĜejnČn na webové adrese http://www.povis.cz/html/pzpr.htm. Dokumentace oblastí s významným povodĖovým rizikem jsou zveĜejnČny na webových adresách uvedených v PĜíloze 8.1. Odborná i laická veĜejnost mĤže získat další informace nebo nahlédnout do dokumentací oblastí s významným povodĖovým rizikem a plánĤ pro zvládání povodĖového rizika na kontaktních místech uvedených v tab. 7.2. Informace týkající se povodĖové pĜipravenosti a operativnČ provádČných opatĜení za povodní jsou v povodĖových plánech obcí a souhrnnČ v povodĖových plánech vyšší stupĖĤ. Operativní kontakty na subjekty povodĖové služby a integrovaného záchranného systému, které mohou pĜijmout nebo poskytnout informace za povodní, jsou uvedeny v povodĖových plánech. Tab. 7.2 – Kontaktní místa pro získání informací v oblasti zvládání povodĖových rizik Název kontaktního místa
Adresa, telefon, mail
VČcný okruh informací
Ministerstvo životního prostĜedí
Vršovická 1442/65, 10010 Praha, tel. 267 121 111,
[email protected]
ÚstĜední Ĝízení ochrany pĜed povodnČmi, implementace PovodĖové smČrnice ES, plány pro zvládání povodĖových rizik, správa ISVS o záplavových územích
Ministerstvo zemČdČlství
TČšnov 65/17, 11705 Praha, tel. 221 811 111,
[email protected]
Povodí Labe, státní podnik
Víta Nejedlého 951, 50003 Hradec Králové, tel. 495 088 111,
[email protected]
Povodí Vltavy, státní podnik
Holeþkova 8, 150 24 Praha 5, tel. 221 401 111,
[email protected]
Povodí OhĜe, státní podnik
Bezruþova 4219 430 03 Chomutov tel. 474 636 111
[email protected]
Magistrát hl. mČsta Prahy
Jungmanova 35 110 00 Praha 1 tel. 236 007 111
[email protected]
ϲϬ
Plánování v oblasti vod, národní plány povodí, plány pro zvládání povodĖových rizik, správa ISVS VODA Návrh záplavových území, mapy povodĖového nebezpeþí, mapy povodĖových rizik, dokumentace oblastí s významným povodĖovým rizikem, listy opatĜení, spolupráce pĜi poĜizování plánĤ pro zvládání povodĖových rizik, Ĝešení ochrany pĜed povodnČmi v plánech dílþích povodí, souhlas ke stavbám a terénním úpravám v záplavovém území, stanoviska k povodĖovým plánĤm obcí
Název kontaktního místa
Adresa, telefon, mail
Krajský úĜad StĜedoþeského kraje
Zborovská 11 150 21 Praha 5 tel. 257 280 111
[email protected]
Krajský úĜad Jihoþeského kraje
U zimního stadionu 1952/2 370 76 ýeské BudČjovice tel. 386 720 111
[email protected]
Krajský úĜad PlzeĖského kraje
Škroupova 18 306 13 PlzeĖ tel. 377 195 111
[email protected]
Krajský úĜad Karlovarského kraje
Závodní 353/88 360 06 Karlovy Vary tel. 354 222 300
[email protected]
Krajský úĜad Ústeckého kraje
Velká Hradební 3118/48 40 002 Ústí nad Labem tel. 475 657 111
[email protected]
Krajský úĜad Libereckého kraje
U Jezu642/2A 460 01 Liberec tel. 485 226 111
[email protected]
Krajský úĜad Královéhradeckého kraje
Pivovarské námČstí 1245 500 03 Hradec Králové tel. 495 817 111
[email protected]
Krajský úĜad Pardubického kraje
Komenského námČstí 125 532 11 Pardubice tel. 466 026 111
[email protected]
Krajský úĜad Kraje Vysoþina
Mezinárodní komise pro ochranu Labe
Žižkova 57 587 33 Jihlava tel. 564 602 111
[email protected] Fürstenwallstraße 20, 39104 Magdeburg, Tel. +49 391 400 03-0,
[email protected]
ϲϭ
VČcný okruh informací
Krajské koncepce povodĖové ochrany, stanovení záplavových území, spolupráce pĜi poĜizování plánĤ dílþích povodí a plánĤ pro zvládání povodĖových rizik, stanoviska k zásadám územního rozvoje a územním plánĤm obcí, stanoviska ke stavbám pokud rozhodujícím zpĤsobem ovlivĖují ochranu pĜed povodnČmi
Koordinace plánĤ pro zvládání povodĖových rizik na mezinárodní úrovni
8 PĜílohy
ϲϮ
PĜíloha 8.1 – Seznam oblastí s významnými povodĖovými riziky ID OsVPR
Název OsVPR
Horní a stĜední Labe
ID úseku Vodní tok
od (Ĝ. km)
úsek
do (Ĝ. km)
délka (km)
Dokumentace oblastí s významným povodĖovým rizikem jsou pĜístupné na adrese ŚƚƚƉ͗ͬͬǁǁǁ͘ƉůĂ͘ĐnjͬŶĂǀƌŚͲWWͲ,^>ͲĂͲKƐsWZ
+6/
6WĜHGQt/DEH
3/
/DEH
0ČOQtN2SDWRYLFH
+6/
+RUQt/DEH
3/
/DEH
2SDWRYLFH+RVWLQQp
+6/
'ROQt-L]HUD
3/
-L]HUD
~VWt7XUQRY
+6/
+RUQt-L]HUD
3/
-L]HUD
7XUQRY6HPLO\
+6/
.DPHQLFH
3/
.DPHQLFH
3ODY\-LĜHWtQSRG%XNRYRX
+6/
0RKHOND
3/
0RKHOND
+RGNRYLFHQ0-DEORQHFQ1
+6/
%ČOi
3/
%ČOi
~VWt%ČOiS%H]GČ]HP
+6/
.OHQLFH
3/
.OHQLFH
~VWtěHSRY
+6/
.OHQLFH
3/
.OHQLFH
ěHSRY
+6/
0UDWtQVNêSRWRN
3/
0UDWtQVNêSRWRN
~VWt9HOHĖ
+6/
âHPEHUD
3/
âHPEHUD
3RĜtþDQ\ýHVNê%URG
+6/
9UG\
3/
'RXEUDYD
9UG\
+6/
+HĜPDQĤY0ČVWHF
3/
3RGROVNêSRWRN
+HĜPDQĤY0ČVWHF
+6/
%\ODQND
3/
%\ODQND
3DUGXELFH
+6/
&KUXGLPND
3/
&KUXGLPND
~VWt&KUXGLP
+6/
/RXþQi
3/
/RXþQi
9\VRNp0êWR/LWRP\ãO
+6/
/RXþQi
3/
/RXþQi
/LWRP\ãOýLVWi
+6/
7LFKi2UOLFH
3/
7LFKi2UOLFH
%RURKUiGHN&KRFHĖ
+6/
7LFKi2UOLFH
3/
7LFKi2UOLFH
&KRFHĖ/HWRKUDG
+6/
7LFKi2UOLFH
3/
7LFKi2UOLFH
/HWRKUDG9HUPČĜRYLFH
+6/
'LYRNi2UOLFH
3/
'LYRNi2UOLFH
.RVWHOHF3RWãWHMQ
ϴ͘ϭʹƐƚƌĂŶĂϭ
ID OsVPR
Název OsVPR
ID úseku Vodní tok
úsek
od (Ĝ. km)
do (Ĝ. km)
délka (km)
+6/
'LYRNi2UOLFH
3/
'LYRNi2UOLFH
+HOYtNRYLFH1HNRĜ
+6/
%ČOi
3/
%ČOi
6ROQLFH6NXKURY
+6/
'ČGLQD
3/
'ČGLQD
7ĜHEHFKRYLFH'REUXãND
+6/
0HWXMH
3/
0HWXMH
1iFKRG7HSOLFH
+6/
5W\ĔND
3/
5W\ĔND
ÒSLFH5W\QČ
+6/
ÒSD
3/
ÒSD
+DYORYLFH0ODGp%XN\
+6/
&LGOLQD
3/
&LGOLQD
&KOXPHF-LþtQ
+6/
2OHãND
3/
2OHãND
6HPLO\6WDUi3DND
+6/
0UOLQD
3/
0UOLQD
9HVWHF5RåćDORYLFH
+6/
-L]HUND
3/
-L]HUND
9tFKRYi-LOHPQLFH
+6/
1RYRKUDGND
3/
1RYRKUDGND
+URFKĤY7êQHF/XåH
+6/
=GREQLFH
3/
=GREQLFH
~VWt9DPEHUN
Dokumentace oblastí s významným povodĖovým rizikem jsou pĜístupné na adrese Horní Vltava
ŚƚƚƉ͗ͬͬǁǁǁ͘Ɖǀů͘ĐnjͬƉůĂŶŽǀĂŶŝͲǀͲŽďůĂƐƚŝͲǀŽĚͬƉůĂŶLJͲĚŝůĐŝĐŚͲƉŽǀŽĚŝͬĚŽŬƵŵĞŶƚĂĐĞͲŽďůĂƐƚŝͲƐͲ ǀLJnjŶĂŵŶLJŵͲƉŽǀŽĚŶŽǀLJŵͲƌŝnjŝŬĞŵͬŚŽƌŶŝͲǀůƚĂǀĂ
+9/
ýHVNê.UXPORY
39/ 9OWDYD
LQWUDYLOiQýHVNpKR.UXPORYD
+9/
.ROLQHF
39/ 2VWUXåQi
LQWUDYLOiQREFH.ROLQHF
39/ 2VWUXåQi
LQWUDYLOiQREFH+UiGHN
39/ 2WDYD
LQWUDYLOiQPČVWD6XãLFH
39/ 2WDYD
LQWUDYLOiQREFH'ORXKiYHV
39/ 2VWUXåQi
LQWUDYLOiQPČVWD6XãLFH
39/ 2VWUXåQi
VSRMND+UiGHN6XãLFH
+9/
6XãLFH
+9/
0LURYLFH6NOD,LFH
39/ 6NDOLFH
.Ò0LURYLFH
+9/
7êQQDG9OWDYRX
39/ 9OWDYD
QiGUå+QČYNRYLFHVRXWRNV/XåQLFt
ϴ͘ϭʹƐƚƌĂŶĂϮ
ID OsVPR +9/
+9/
Název OsVPR .DSOLFH0DOãH
ýHVNp%XGČMRYLFH
ID úseku Vodní tok
úsek
od (Ĝ. km)
do (Ĝ. km)
délka (km)
39/ 0DOãH
LQWUDYLOiQPČVWD.DSOLFH
39/ 0DOãH
KUi]QiGUåHětPRYVRXWRNV9OWDYRX
39/ 9OWDYD
KUDQLFH.Òý%XGČMRYLFHVRXWRNV 0DOãt
39/ 9OWDYD
VRXWRNV0DOãtY]GXWtQiGUåH +QČYNRYLFH
+9/
'HKWiĜVNêSRWRN
39/ 'HKWiĜVNêS
.ÒýHMNRYLFH
+9/
%ODQLFH
39/ %ODQLFH
KUi]QiGUåH+XVLQHFVRXWRNV 2WDYRX
+9/
+RUDåćRYLFH
39/ 2WDYD
LQWUDYLOiQPČVWD+RUDåćRYLFH
+9/
6WUDNRQLFH
39/ 2WDYD
LQWUDYLOiQPČVWD6WUDNRQLFH
39/ 9RO\ĖND
LQWUDYLOiQPČVWD6WUDNRQLFH
+9/
3tVHN
39/ 2WDYD
LQWUDYLOiQPČVWD3tVHN
+9/
1HWROLFH
39/ %H]GUHYVNêS
~]HPtREFH1HWROLFH
+9/
9HVHOtQDG/XåQLFt
39/ /XåQLFH
ĜNP
39/ 1HåiUND
LQWUDYLOiQPČVWD9HVHOtQDG/XåQLFt
+9/
6XFKGROQDG/XåQLFt
39/ /XåQLFH
LQWUDYLOiQPČVWD6XFKGROQDG/XåQLFt
Dokumentace oblastí s významným povodĖovým rizikem jsou pĜístupné na adrese Berounka %(5 %(5
http://www.pvl.cz/planovani-v-oblasti-vod/plany-dilcich-povodi/dokumentace-oblasti-s-vyznamnympovodnovym-rizikem/berounka
1êUVNR .ODWRY\
Ws>ͲϬϬϭ ÒKODYD
ĜNP
39/ ÒKODYD
ĜNP
39/ 'UQRYêS
ĜNP
39/ ÒKODYD
ĜNP
ϴ͘ϭʹƐƚƌĂŶĂϯ
ID OsVPR
Název OsVPR
úsek
od (Ĝ. km)
do (Ĝ. km)
délka (km)
39/ 'UQRYêS
VSRMND
%(5
'RPDåOLFH
39/ =XEĜLQD
LQWUDYLOiQPČVWD'RPDåOLFH
%(5
6WUiåÒKODYND
39/ ÒKODYND
.Ò6WUiåĜNP
39/ ÒVODYD
ĜNP
39/ ÒKODYD
.Ò3O]QČĜNP
39/ 5DGEX]D
ĜNPKUi]ýHVNpÒGROt
39/ 9HMSUQLFN\S
UNP
39/ 0åH
.Ò3O]QČĜNP
39/ ÒVODYD
ĜNP
39/ %HURXQND
PRGHO3O]HĖ
39/ .ODEDYD 39/ %HURXQND
FHOêWRNNURPČ%UG %HURXQNDĜNP
39/ /LWDYND
ĜNP
%(5
3O]HĖ
%(5
5RN\FDQ\
%(5
%HURXQND
%(5
7DFKRY
39/ 0åH
ĜNP
%(5
3ODQi
39/ +DPHUVNêS
LQWUDYLOiQPČVWD3ODQi
%(5
6WĜtEUR0åH
39/ 0åH
LQWUDYLOiQPČVWD6WĜtEUR
%(5
1êĜDQ\
39/ 9HMSUQLFNêS
LQWUDYLOiQPČVWD1êĜDQ\
%(5
/RGČQLFH
39/ /RGČQLFH ĜNP Dokumentace oblastí s významným povodĖovým rizikem jsou pĜístupné na adrese
Dolní Vltava
ID úseku Vodní tok
http://www.pvl.cz/planovani-v-oblasti-vod/plany-dilcich-povodi/dokumentace-oblasti-s-vyznamnympovodnovym-rizikem/dolni-vltava
'9/
.DPêNQDG9OWDYRX
Ws>ͲϬϭϰ 9OWDYD
.Ò.DPêN
'9/ '9/
3UDKD 6i]DYD
39/ 9OWDYD
KUi]9'9UDQpVRXWRNV/DEHP
39/ 6i]DYD
ĜNP
ϴ͘ϭʹƐƚƌĂŶĂϰ
ID OsVPR
Název OsVPR
OhĜe, Dolní Labe a ostatní pĜítoky OhĜe
ID úseku Vodní tok
úsek
od (Ĝ. km)
do (Ĝ. km)
délka (km)
39/ 6i]DYD ĜNP3ROQLþND Dokumentace oblastí s významným povodĖovým rizikem jsou pĜístupné na adrese http://www.poh.cz/VHP/pdp_navrh
2+/
%RKXãRYLFNR
WK,Ͳϭ
2KĜH
0OpNRMHG\.ĜHVtQ
2+/
2KĜH/RXQ\
32+
2KĜH
/RXQ\/LãDQ\
2+/
.DUORYDUVNiREODVW
32+
2KĜH
.\VHOND2GUDYD
2+/
&KHE
32+
2KĜH
&KHE
2+/
+UDQLFNêSRWRN
32+
+UDQLFNêSRWRN
+UDQLFH
2+/
3OHVQi
32+
3OHVQi
3OHVQi
2+/
6YDWDYD
32+
6YDWDYD
6RNRORY6YDWDYD
2+/
/REH]VNêSRWRN
32+
/REH]VNêSRWRN
6RNRORY6YDWDYD
2+/
&KRGRYVNêSRWRN
32+
&KRGRYVNêSRWRN
.DUORY\9DU\&KRGRY
2+/
5RODYD
32+
5RODYD
.DUORY\9DU\6WDUi5ROH
2+/
1HMGHFNêSRWRN
32+
1HMGHFNêSRWRN
1HMGHN
2+/
7HSOi
32+
7HSOi
%HþRYQDG7HSORX
2+/
+XþLYêSRWRN
32+
+XþLYêSRWRN
3HUãWHMQ
2+/
0DORGROVNêSRWRN
32+
0DORGROVNêSRWRN
3HUãWHMQ
2+/
ýHUQiYRGD
32+
ýHUQiYRGD
.RYiĜVNi
2+/
3UXQpĜRYVNêSRWRN
32+
3UXQpĜRYVNêSRWRN
.OiãWHUHFQDG2KĜt.DGDĖ
2+/
&KRPXWRYND3RVWRORSUW\
32+
&KRPXWRYND
3RVWRORSUW\
2+/
&KRPXWRYVNR
32+
&KRPXWRYND
3ĜHþiSO\&KRPXWRY
2+/
9HOYČW\
32+
%tOLQD
9HOYČW\
2+/
&KDQRY
32+
%tOLQD
&KDQRY
2+/
-LUNRY
32+
%tOLQD
-LUNRY
ϴ͘ϭʹƐƚƌĂŶĂϱ
ID OsVPR
Název OsVPR
od (Ĝ. km)
do (Ĝ. km)
délka (km)
2+/
/RXSQLFH
32+
/RXSQLFH
/LWYtQRY
2+/
%tOêSRWRN
32+
%tOêSRWRN YþHWQČ RGOHKþNRU\WD
/LWYtQRY+RUQt-LĜHWtQ
2+/
%tOêSRWRNRGOHKþHQt
32+
%tOêSRWRN YþHWQČ RGOHKþNRU\WD
/LWYtQRY+RUQt-LĜHWtQ
2+/
'LYRNêSRWRN
32+
'LYRNêSRWRN
/LWYtQRY
2+/
5DGþLFNêSRWRN
32+
5DGþLFNêSRWRN
/LWYtQRY
2+/
6\þLYND
32+
6\þLYND
%tOLQD
2+/
%\VWĜLFH
32+
%\VWĜLFH
%\VWĜDQ\
2+/
äGtUQLFNêSRWRN
32+
=GtUQLFNêSRWRN
ÒVWtQDG/DEHP
2+/
.U\U\
32+
%OãDQND
.U\U\
2+/
/XEHQHF
32+
%OãDQND
/XEHQHF
2+/
'ROiQHFNêSRWRN
32+
'ROiQHFNêSRWRN
3RGERĜDQ\
2+/
/LERF
32+
/LERF
5DGRQLFH
2+/
3ãRYND
32+
3ãRYND
0ČOQtN
2+/
-tORYVNêSRWRN
32+
-tORYVNêSRWRN
'ČþtQ
2+/
%ČOVNêSRWRN
32+
%ČOVNêSRWRN
'ČþtQ
2+/
3DQHQVNêSRWRN
32+
3DQHQVNêSRWRN
%UQLãWČ0LPRĖ
2+/
3ORXþQLFH'ČþtQ
32+
3ORXþQLFH
'ČþtQ
2+/
%HQHãRYQDG3ORXþQLFt
32+
3ORXþQLFH
%HQHãRYQDG3ORXþQLFt
2+/
ýHVNROLSVNR
32+
3ORXþQLFH
6WUXåQLFH0LPRĖ
2+/
1RYê%RU
32+
âSRUND
1RYê%RU
2+/
6YLWiYND
32+
6YLWiYND
ýHVNi/tSD9HOHQLFH
2+/
+RUQt/LEFKDYD
32+
âSRUND
ýHVNi/tSD+RUQt/LEFKDYD
ID úseku Vodní tok
úsek
ϴ͘ϭʹƐƚƌĂŶĂϲ
ID OsVPR
Název OsVPR
od (Ĝ. km)
do (Ĝ. km)
délka (km)
2+/
+ĜHQVNR
32+
.DPHQLFH
+ĜHQVNR
2+/
ýHVNi.DPHQLFH
32+
.DPHQLFH
ýHVNi.DPHQLFH
2+/
9LOpPRYVNêSRWRN
32+
9LOpPRYVNêSRWRN
9HONêâHQRY
2+/
/LãþtSRWRN
32+
/LãþtSRWRN
/LSRYi9HONêâHQRY
2+/
'ROQt/DEH
3/
/DEH
VWKUDQLFH0ČOQtN
ID úseku Vodní tok
úsek
ϴ͘ϭʹƐƚƌĂŶĂϳ
PĜíloha 8.2 – Seznam map povodĖového nebezpeþí ID Název OsVPR OsVPR
ID úseku
Odkaz na mapu povodĖového nebezpeþí v CDS
Horní a stĜední Labe (HSL)
+6/
6WĜHGQt/DEH
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϵϰϳϴϴ͕ͲϭϬϯϳϬϴϱΘnjŽŽŵсϲ
+6/
+RUQt/DEH
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϯϴϳϬϴ͕ͲϭϬϮϱϯϴϲΘnjŽŽŵсϲ
+6/
'ROQt-L]HUD
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϬϭϲϵϯ͕ͲϭϬϭϱϬϴϵΘnjŽŽŵсϲ
+6/
+RUQt-L]HUD
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϳϱϵϮϱ͕ͲϵϵϭϴϰϵΘnjŽŽŵсϲ
+6/
.DPHQLFH
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϳϮϭϵϬ͕ͲϵϳϵϲϭϱΘnjŽŽŵсϲ
+6/
0RKHOND
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϯϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϯϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϴϯϰϭϭ͕ͲϵϴϰϵϰϭΘnjŽŽŵсϲ
+6/
%ČOi
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϯϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϯϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϬϱϱϭϳ͕ͲϭϬϬϮϱϵϴΘnjŽŽŵсϲ
+6/
.OHQLFH
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϯϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϯϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϬϭϲϲϭ͕ͲϭϬϭϮϰϬϱΘnjŽŽŵсϲ
+6/
.OHQLFH
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϯϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϯϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϬϭϲϲϭ͕ͲϭϬϭϮϰϬϱΘnjŽŽŵсϲ
+6/
0UDWtQVNêSRWRN
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϯϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϯϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϯϬϳϴϬ͕ͲϭϬϯϮϬϳϵΘnjŽŽŵсϲ
+6/
âHPEHUD
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϰϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϰϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϬϳϱϲϱ͕ͲϭϬϰϲϳϭϬΘnjŽŽŵсϲ
+6/
9UG\
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϰϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϰϭͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϳϬϲϵϰ͕ͲϭϬϲϵϳϱϱΘnjŽŽŵсϲ
+6/
+HĜPDQĤY0ČVWHF
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϰϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϰϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϱϱϴϱϮ͕ͲϭϬϲϵϯϭϯΘnjŽŽŵсϲ
+6/
%\ODQND
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϮϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϮϭͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϱϭϮϬϬ͕ͲϭϬϲϮϴϭϱΘnjŽŽŵсϲ
+6/
&KUXGLPND
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϰϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϰϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϰϰϯϬϴ͕ͲϭϬϲϲϳϮϴΘnjŽŽŵсϲ
+6/
/RXþQi
3/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϰϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϰϰͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϲϭϵϳ͕ͲϭϬϳϴϬϱϳΘnjŽŽŵсϲ
+6/
/RXþQi
3/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϰϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϰϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϬϭϭϲ͕ͲϭϬϴϳϵϭϯΘnjŽŽŵсϲ
+6/
7LFKi2UOLFH
3/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϰϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϰϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϮϬϱϬϯ͕ͲϭϬϲϭϳϬϳΘnjŽŽŵсϲ
+6/
7LFKi2UOLFH
3/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϰϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϰϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϬϱϰϯϮ͕ͲϭϬϳϬϮϭϳΘnjŽŽŵсϲ
+6/
7LFKi2UOLFH
3/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϰϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϰϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϮϯϵϰ͕ͲϭϬϳϬϳϱϲΘnjŽŽŵсϲ
+6/
'LYRNi2UOLFH
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϰϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϰϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϯϭϵϬ͕ͲϭϬϱϳϱϴϯΘnjŽŽŵсϲ
+6/
'LYRNi2UOLFH
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϱϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϱϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϲϰϵϯ͕ͲϭϬϲϮϬϬϱΘnjŽŽŵсϲ
ϴ͘ϮʹƐƚƌĂŶĂϭ
ID Název OsVPR OsVPR
ID úseku
Odkaz na mapu povodĖového nebezpeþí v CDS
+6/
%ČOi
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϱϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϱϭͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϬϭϴϯ͕ͲϭϬϰϱϱϬϬΘnjŽŽŵсϲ
+6/
'ČGLQD
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϱϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϱϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϮϯϳϲϴ͕ͲϭϬϯϵϰϬϳΘnjŽŽŵсϲ
+6/
0HWXMH
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϱϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϱϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϮϵϬϴ͕ͲϭϬϭϯϳϮϯΘnjŽŽŵсϲ
+6/
5W\ĔND
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϱϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϱϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϮϭϰϴϬ͕ͲϭϬϭϭϭϵϭΘnjŽŽŵсϲ
+6/
ÒSD
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϱϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϱϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϮϵϴϭϱ͕ͲϭϬϬϱϲϲϵΘnjŽŽŵсϲ
+6/
&LGOLQD
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϱϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϱϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϰϳϭϴϱ͕ͲϭϬϮϵϲϮϭΘnjŽŽŵсϲ
+6/
2OHãND
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϱϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϱϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϲϲϮϵϳ͕ͲϭϬϬϬϭϬϲΘnjŽŽŵсϲ
+6/
0UOLQD
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϱϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϱϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϴϴϴϰϴ͕ͲϭϬϯϭϯϯϭΘnjŽŽŵсϲ
+6/
-L]HUND
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϱϵϯϴϳ͕ͲϵϵϯϯϭϰΘnjŽŽŵсϲ
+6/
1RYRKUDGND
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϭͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϯϰϮϵϳ͕ͲϭϬϳϰϳϮϵΘnjŽŽŵсϲ
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϬϵϳϱϭ͕ͲϭϬϱϲϲϳϳΘnjŽŽŵсϲ
+6/ =GREQLFH Horní Vltava (HVL) +9/ +9/
%ODQLFH ýHVNp%XGČMRYLFH
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϴϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϴϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϳϵϴϱϭ͕ͲϭϭϰϭϲϰϲΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϱϲϴϬϮ͕ͲϭϭϲϳϵϮϬΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϱϲϴϬϮ͕ͲϭϭϲϳϵϮϬΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϱϲϴϬϮ͕ͲϭϭϲϳϵϮϬΘnjŽŽŵсϲ
+9/
ýHVNê.UXPORY
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϲϵϰϳϬ͕ͲϭϭϴϯϮϰϮΘnjŽŽŵсϲ
+9/
'HKWiĜVNêSRWRN
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϬϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϬϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϲϭϲϵϳ͕ͲϭϭϲϭϳϳϴΘnjŽŽŵсϲ
+9/
+RUDåćRYLFH
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϴϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϴϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϬϲϳϲϴ͕ͲϭϭϮϭϮϮϳΘnjŽŽŵсϲ
+9/
.DSOLFH0DOãH
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϴϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϴϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϱϳϰϬϲ͕ͲϭϭϵϮϬϬϭΘnjŽŽŵсϲ
+9/
.ROLQHF
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϬϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϬϰͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϮϬϲϱ͕ͲϭϭϮϯϬϳϬΘnjŽŽŵсϲ
+9/
0LURYLFH6NOD,LFH
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϳϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϳϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϳϴϴϲϯ͕ͲϭϭϬϭϲϮϰΘnjŽŽŵсϲ
+9/
1HWROLFH
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϴϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϴϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϳϱϬϬϮ͕ͲϭϭϱϲϬϬϮΘnjŽŽŵсϲ
+9/
3tVHN
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϳϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϳϰͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϳϱϰϮϱ͕ͲϭϭϮϲϬϱϲΘnjŽŽŵсϲ
ϴ͘ϮʹƐƚƌĂŶĂϮ
ID Název OsVPR OsVPR +9/
6WUDNRQLFH
+9/
6XFKGROQDG/XåQLFt
ID úseku
Odkaz na mapu povodĖového nebezpeþí v CDS
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϳϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϳϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϵϯϮϳϱ͕ͲϭϭϮϴϴϯϯΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϴϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϴϭͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϵϮϴϯϴ͕ͲϭϭϯϬϭϱϭΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϳϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϳϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϮϲϮϱϱ͕ͲϭϭϴϬϴϴϭΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϴϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϴϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϮϬϲϱ͕ͲϭϭϮϯϯϯϯΘnjŽŽŵсϲ
+9/
6XãLFH
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϴϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϴϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϬϰϱϵ͕ͲϭϭϯϬϱϳϬΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϴϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϴϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϬϰϱϵ͕ͲϭϭϯϬϱϳϬΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϴϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϴϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϮϬϲϱ͕ͲϭϭϮϯϯϯϯΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϴϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϴϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϮϬϲϱ͕ͲϭϭϮϯϯϯϯΘnjŽŽŵсϲ
+9/
7êQQDG9OWDYRX
+9/
9HVHOtQDG/XåQLFt
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϱϲϲϵϬ͕ͲϭϭϯϴϱϵϱΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϯϱϴϯϳ͕ͲϭϭϰϬϭϯϳΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϯϱϴϯϳ͕ͲϭϭϰϬϭϯϳΘnjŽŽŵсϲ
Berounka (BER) %(5 %HURXQND %(5 'RPDåOLFH
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϳϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϳϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϲϳϲϱϭ͕ͲϭϬϱϬϵϭϲΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϳϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϳϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϲϳϲϱϭ͕ͲϭϬϱϬϵϭϲΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϱϴϱϵϬ͕ͲϭϬϵϵϭϰϴΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϰϭϲϵϳ͕ͲϭϭϭϮϮϯϰΘnjŽŽŵсϲ
%(5 .ODWRY\
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϯϰϵϲϬ͕ͲϭϭϬϴϭϬϰΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϰͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϯϳϮϯϵ͕ͲϭϭϬϱϬϭϯΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϯϰϵϲϬ͕ͲϭϭϬϴϭϬϰΘnjŽŽŵсϲ
%(5 /RGČQLFH
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϲϳϯϵϲ͕ͲϭϬϰϬϰϭϱΘnjŽŽŵсϲ
%(5 1êUVNR
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϳϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϳϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϰϲϳϭϳ͕ͲϭϭϭϳϱϱϯΘnjŽŽŵсϲ
%(5 1êĜDQ\
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϬϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϬϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϯϲϭϬϰ͕ͲϭϬϳϮϬϮϭΘnjŽŽŵсϲ
%(5 3ODQi %(5 3O]HĖ
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϬϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϬϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϲϳϯϬϵ͕ͲϭϬϰϵϱϲϴΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϰϴϳϭ͕ͲϭϬϳϭϮϯϲΘnjŽŽŵсϲ
ϴ͘ϮʹƐƚƌĂŶĂϯ
ID Název OsVPR OsVPR
ID úseku
Odkaz na mapu povodĖového nebezpeþí v CDS
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϰϴϳϭ͕ͲϭϬϳϭϮϯϲΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϰϴϳϭ͕ͲϭϬϳϭϮϯϲΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϰϴϳϭ͕ͲϭϬϳϭϮϯϲΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϰϴϳϭ͕ͲϭϬϳϭϮϯϲΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϰϴϳϭ͕ͲϭϬϳϭϮϯϲΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϰϴϳϭ͕ͲϭϬϳϭϮϯϲΘnjŽŽŵсϲ %(5 5RN\FDQ\
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϳϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϳϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϬϰϱϱϵ͕ͲϭϬϳϬϳϭϴΘnjŽŽŵсϲ
%(5 6WUiåÒKODYND
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϬϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϬϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϲϳϱϯϭ͕ͲϭϬϳϬϴϮϵΘnjŽŽŵсϲ
%(5 6WĜtEUR0åH
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϰϴϴϱϵ͕ͲϭϬϲϱϮϮϯΘnjŽŽŵсϲ
%(5 7DFKRY Dolní Vltava (DVL)
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϳϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϳϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϳϰϰϭϮ͕ͲϭϬϱϲϮϬϴΘnjŽŽŵсϲ
'9/
.DPêNQDG9OWDYRX
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϬϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϬϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϲϭϲϴϭ͕ͲϭϬϴϵϯϴϵΘnjŽŽŵсϲ
'9/
3UDKD
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϬϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϬϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϰϮϬϯϳ͕ͲϭϬϯϱϲϵϯΘnjŽŽŵсϲ
'9/
6i]DYD
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϮϯϯϴϲ͕ͲϭϬϳϲϱϴϵΘnjŽŽŵсϲ
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϳϬϮϵϭ͕ͲϭϭϬϭϰϴϮΘnjŽŽŵсϲ OhĜe, dolní Labe a ostatní pĜítoky OhĜe (OHL)
2+/ %RKXãRYLFNR
32+
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϱϵϮϵϰ͕ͲϵϵϴϮϮϴΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 2KĜH/RXQ\
32+
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϴϴϳϱϭ͕ͲϭϬϬϲϬϬϬΘnjŽŽŵсϲ
2+/ .DUORYDUVNiREODVW
32+
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϲϬϬϱϴ͕ͲϭϬϭϯϮϴϭΘnjŽŽŵсϲ
2+/ &KHE
32+
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϴϳϭϲϳ͕ͲϭϬϮϭϮϴϲΘnjŽŽŵсϲ
2+/ +UDQLFNêSRWRN
32+
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϭͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϵϳϬϭϱ͕ͲϵϵϰϰϰϳΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 3OHVQi
32+
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϯϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϯϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϴϳϱϱϵ͕ͲϭϬϬϲϬϵϭΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 6YDWDYD
32+
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϲϳϲϱϵ͕ͲϭϬϭϮϴϭϵΘnjŽŽŵсϲ
2+/ /REH]VNêSRWRN
32+
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϰϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϰϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϲϱϲϬϱ͕ͲϭϬϭϱϮϯϵΘnjŽŽŵсϲ
ϴ͘ϮʹƐƚƌĂŶĂϰ
ID Název OsVPR OsVPR
ID úseku
Odkaz na mapu povodĖového nebezpeþí v CDS
2+/ &KRGRYVNêSRWRN
32+
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϰϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϰϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϱϲϴϬϲ͕ͲϭϬϬϵϬϲϬΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 5RODYD
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϯϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϯϰͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϱϮϮϳϰ͕ͲϭϬϬϴϵϲϲΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 1HMGHFNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϱϴϮϵϮ͕ͲϵϵϵϴϯϮΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 7HSOi
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϱϱϮϵϬ͕ͲϭϬϮϲϴϳϬΘnjŽŽŵсϲ
2+/ +XþLYêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϱϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϱϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϯϭϱϳϵ͕ͲϵϵϲϳϮϴΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 0DORGROVNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϱϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϱϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϯϬϮϮϱ͕ͲϵϵϲϭϭϵΘnjŽŽŵсϲ
2+/ ýHUQiYRGD
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϰϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϰϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϯϮϳϲϴ͕ͲϵϴϴϳϱϲΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 3UXQpĜRYVNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϯϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϯϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϬϭϯϱ͕ͲϵϵϱϯϰϳΘnjŽŽŵсϲ
2+/ &KRPXWRYND3RVWRORSUW\
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϵϬϯϳϵ͕ͲϭϬϬϱϮϰϲΘnjŽŽŵсϲ
2+/ &KRPXWRYVNR
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϬϳϮϱϵ͕ͲϵϵϮϯϭϱΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 9HOYČW\
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϳϮϭϴϴ͕ͲϵϴϬϲϬϵΘnjŽŽŵсϲ
2+/ &KDQRY
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϴϵϯϲϬ͕ͲϵϴϴϮϬϲΘnjŽŽŵсϲ
2+/ -LUNRY
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϰͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϬϰϭϴϲ͕ͲϵϴϳϯϮϴΘnjŽŽŵсϲ
2+/ /RXSQLFH
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϱϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϱϭͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϵϱϰϱϮ͕ͲϵϴϬϬϮϳΘnjŽŽŵсϲ
2+/ %tOêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϰϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϰϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϵϯϬϵϴ͕ͲϵϴϬϯϭϬΘnjŽŽŵсϲ
2+/ %tOêSRWRNRGOHKþHQt
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϵϯϯϯϭ͕ͲϵϴϬϯϭϱΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 'LYRNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϱϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϱϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϵϭϴϳϯ͕ͲϵϳϴϵϭϭΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 5DGþLFNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϱϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϱϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϵϬϱϯϴ͕ͲϵϳϴϮϵϴΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 6\þLYND
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϱϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϱϰͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϴϬϴϱϴ͕ͲϵϴϲϭϰϲΘnjŽŽŵсϲ
2+/ %\VWĜLFH
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϰϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϰϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϳϯϳϬϴ͕ͲϵϳϴϮϳϯΘnjŽŽŵсϲ
2+/ äGtUQLFNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϱϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϱϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϲϯϴϮϰ͕ͲϵϳϲϯϯϲΘnjŽŽŵсϲ
2+/ .U\U\
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϭϭϰϭϵ͕ͲϭϬϮϯϰϱϭΘnjŽŽŵсϲ
2+/ /XEHQHF
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϭϵϴϬϵ͕ͲϭϬϮϲϳϴϭΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 'ROiQHFNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϯϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϯϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϭϭϯϮϲ͕ͲϭϬϭϲϭϱϯΘnjŽŽŵсϲ
ϴ͘ϮʹƐƚƌĂŶĂϱ
ID Název OsVPR OsVPR
ID úseku
2+/ /LERF
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϯϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϯϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϭϱϬϲ͕ͲϭϬϬϵϭϬϰΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 3ãRYND
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϯϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϯϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϯϱϭϭϵ͕ͲϭϬϭϯϲϬϮΘnjŽŽŵсϲ
2+/ -tORYVNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϰϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϰϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϰϵϵϯϱ͕ͲϵϲϱϮϴϴΘnjŽŽŵсϲ
2+/ %ČOVNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϱϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϱϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϰϵϳϬϲ͕ͲϵϲϯϱϰϬΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 3DQHQVNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϯϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϯϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϭϯϮϵϱ͕ͲϵϳϵϭϭϴΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 3ORXþQLFH'ČþtQ
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϰϱϲϮϲ͕ͲϵϲϲϲϬϴΘnjŽŽŵсϲ
2+/ %HQHãRYQDG3ORXþQLFt
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϰϭϯϱϮ͕ͲϵϲϵϵϳϯΘnjŽŽŵсϲ
2+/ ýHVNROLSVNR
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϭͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϮϮϱϴϯ͕ͲϵϴϭϭϭϭΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 1RYê%RU
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϰϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϰϰͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϮϯϯϮϮ͕ͲϵϲϵϴϵϭΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 6YLWiYND
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϯϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϯϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϭϳϰϭϭ͕ͲϵϳϴϰϵϮΘnjŽŽŵсϲ
2+/ +RUQt/LEFKDYD
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϰϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϰϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϮϳϴϯϳ͕ͲϵϳϳϭϮϳΘnjŽŽŵсϲ
2+/ +ĜHQVNR
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϯϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϯϭͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϰϯϮϯϴ͕ͲϵϱϰϱϵϵΘnjŽŽŵсϲ
2+/ ýHVNi.DPHQLFH
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϯϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϯϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϯϯϱϴϯ͕ͲϵϲϰϯϱϰΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 9LOpPRYVNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϱϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϱϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϯϯϯϬϴ͕ͲϵϰϮϵϭϯΘnjŽŽŵсϲ
2+/ /LãþtSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϱϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϱϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϯϯϮϯϲ͕ͲϵϰϬϯϭϳΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 'ROQt/DEH
3/
Odkaz na mapu povodĖového nebezpeþí v CDS
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϰͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϳϮϴϵϮϳ͕ͲϵϵϰϵϱϳΘnjŽŽŵсϲ
ϴ͘ϮʹƐƚƌĂŶĂϲ
PĜíloha 8.3 – Seznam map povodĖových rizik ID Název OsVPR OsVPR
ID Odkaz na mapu povodĖových rizik v CDS úseku
Horní a stĜední Labe (HSL)
+6/ 6WĜHGQt/DEH
3/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϵϰϳϴϴ͕ͲϭϬϯϳϬϴϱΘnjŽŽŵсϲ
+6/ +RUQt/DEH
3/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϯϴϳϬϴ͕ͲϭϬϮϱϯϴϲΘnjŽŽŵсϲ
+6/ 'ROQt-L]HUD
3/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϬϭϲϵϯ͕ͲϭϬϭϱϬϴϵΘnjŽŽŵсϲ
+6/ +RUQt-L]HUD
3/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϳϱϵϮϱ͕ͲϵϵϭϴϰϵΘnjŽŽŵсϲ
+6/ .DPHQLFH
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϳϮϭϵϬ͕ͲϵϳϵϲϭϱΘnjŽŽŵсϲ
+6/ 0RKHOND
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϯϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϯϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϴϯϰϭϭ͕ͲϵϴϰϵϰϭΘnjŽŽŵсϲ
+6/ %ČOi
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϯϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϯϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϬϱϱϭϳ͕ͲϭϬϬϮϱϵϴΘnjŽŽŵсϲ
+6/ .OHQLFH
3/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϯϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϯϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϬϭϲϲϭ͕ͲϭϬϭϮϰϬϱΘnjŽŽŵсϲ
+6/ .OHQLFH
3/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϯϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϯϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϬϭϲϲϭ͕ͲϭϬϭϮϰϬϱΘnjŽŽŵсϲ
+6/ 0UDWtQVNêSRWRN
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϯϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϯϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϯϬϳϴϬ͕ͲϭϬϯϮϬϳϵΘnjŽŽŵсϲ
+6/ âHPEHUD
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϰϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϰϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϬϳϱϲϱ͕ͲϭϬϰϲϳϭϬΘnjŽŽŵсϲ
+6/ 9UG\
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϰϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϰϭͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϳϬϲϵϰ͕ͲϭϬϲϵϳϱϱΘnjŽŽŵсϲ
+6/ +HĜPDQĤY0ČVWHF
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϰϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϰϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϱϱϴϱϮ͕ͲϭϬϲϵϯϭϯΘnjŽŽŵсϲ
+6/ %\ODQND
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϮϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϮϭͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϱϭϮϬϬ͕ͲϭϬϲϮϴϭϱΘnjŽŽŵсϲ
+6/ &KUXGLPND
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϰϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϰϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϰϰϯϬϴ͕ͲϭϬϲϲϳϮϴΘnjŽŽŵсϲ
+6/ /RXþQi
3/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϰϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϰϰͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϲϭϵϳ͕ͲϭϬϳϴϬϱϳΘnjŽŽŵсϲ
+6/ /RXþQi
3/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϰϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϰϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϬϭϭϲ͕ͲϭϬϴϳϵϭϯΘnjŽŽŵсϲ
+6/ 7LFKi2UOLFH
3/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϰϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϰϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϮϬϱϬϯ͕ͲϭϬϲϭϳϬϳΘnjŽŽŵсϲ
+6/ 7LFKi2UOLFH
3/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϰϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϰϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϬϱϰϯϮ͕ͲϭϬϳϬϮϭϳΘnjŽŽŵсϲ
+6/ 7LFKi2UOLFH
3/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϰϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϰϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϮϯϵϰ͕ͲϭϬϳϬϳϱϲΘnjŽŽŵсϲ
+6/ 'LYRNi2UOLFH
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϰϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϰϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϯϭϵϬ͕ͲϭϬϱϳϱϴϯΘnjŽŽŵсϲ
+6/ 'LYRNi2UOLFH
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϱϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϱϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϲϰϵϯ͕ͲϭϬϲϮϬϬϱΘnjŽŽŵсϲ
ϴ͘ϯʹƐƚƌĂŶĂϭ
ID Název OsVPR OsVPR
ID Odkaz na mapu povodĖových rizik v CDS úseku
+6/ %ČOi
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϱϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϱϭͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϬϭϴϯ͕ͲϭϬϰϱϱϬϬΘnjŽŽŵсϲ
+6/ 'ČGLQD
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϱϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϱϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϮϯϳϲϴ͕ͲϭϬϯϵϰϬϳΘnjŽŽŵсϲ
+6/ 0HWXMH
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϱϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϱϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϮϵϬϴ͕ͲϭϬϭϯϳϮϯΘnjŽŽŵсϲ
+6/ 5W\ĔND
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϱϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϱϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϮϭϰϴϬ͕ͲϭϬϭϭϭϵϭΘnjŽŽŵсϲ
+6/ ÒSD
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϱϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϱϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϮϵϴϭϱ͕ͲϭϬϬϱϲϲϵΘnjŽŽŵсϲ
+6/ &LGOLQD
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϱϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϱϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϰϳϭϴϱ͕ͲϭϬϮϵϲϮϭΘnjŽŽŵсϲ
+6/ 2OHãND
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϱϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϱϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϲϲϮϵϳ͕ͲϭϬϬϬϭϬϲΘnjŽŽŵсϲ
+6/ 0UOLQD
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϱϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϱϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϴϴϴϰϴ͕ͲϭϬϯϭϯϯϭΘnjŽŽŵсϲ
+6/ -L]HUND
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϱϵϯϴϳ͕ͲϵϵϯϯϭϰΘnjŽŽŵсϲ
+6/ 1RYRKUDGND
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϭͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϯϰϮϵϳ͕ͲϭϬϳϰϳϮϵΘnjŽŽŵсϲ
+6/ =GREQLFH
3/
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϬϵϳϱϭ͕ͲϭϬϱϲϲϳϳΘnjŽŽŵсϲ
Horní Vltava (HVL) +9/ %ODQLFH +9/ ýHVNp%XGČMRYLFH
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϴϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϴϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϳϵϴϱϭ͕ͲϭϭϰϭϲϰϲΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϱϲϴϬϮ͕ͲϭϭϲϳϵϮϬΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϱϲϴϬϮ͕ͲϭϭϲϳϵϮϬΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϱϲϴϬϮ͕ͲϭϭϲϳϵϮϬΘnjŽŽŵсϲ
+9/ ýHVNê.UXPORY
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϲϵϰϳϬ͕ͲϭϭϴϯϮϰϮΘnjŽŽŵсϲ
+9/ 'HKWiĜVNêSRWRN
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϬϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϬϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϲϭϲϵϳ͕ͲϭϭϲϭϳϳϴΘnjŽŽŵсϲ
+9/ +RUDåćRYLFH
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϴϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϴϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϬϲϳϲϴ͕ͲϭϭϮϭϮϮϳΘnjŽŽŵсϲ
+9/ .DSOLFH0DOãH
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϴϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϴϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϱϳϰϬϲ͕ͲϭϭϵϮϬϬϭΘnjŽŽŵсϲ
+9/ .ROLQHF
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϬϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϬϰͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϮϬϲϱ͕ͲϭϭϮϯϬϳϬΘnjŽŽŵсϲ
+9/ 0LURYLFH6NOD,LFH
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϳϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϳϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϳϴϴϲϯ͕ͲϭϭϬϭϲϮϰΘnjŽŽŵсϲ
+9/ 1HWROLFH
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϴϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϴϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϳϱϬϬϮ͕ͲϭϭϱϲϬϬϮΘnjŽŽŵсϲ
+9/ 3tVHN
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϳϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϳϰͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϳϱϰϮϱ͕ͲϭϭϮϲϬϱϲΘnjŽŽŵсϲ
ϴ͘ϯʹƐƚƌĂŶĂϮ
ID Název OsVPR OsVPR +9/ 6WUDNRQLFH +9/ 6XFKGROQDG/XåQLFt
ID Odkaz na mapu povodĖových rizik v CDS úseku 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϳϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϳϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϵϯϮϳϱ͕ͲϭϭϮϴϴϯϯΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϴϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϴϭͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϵϮϴϯϴ͕ͲϭϭϯϬϭϱϭΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϳϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϳϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϮϲϮϱϱ͕ͲϭϭϴϬϴϴϭΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϴϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϴϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϮϬϲϱ͕ͲϭϭϮϯϯϯϯΘnjŽŽŵсϲ
+9/ 6XãLFH
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϴϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϴϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϬϰϱϵ͕ͲϭϭϯϬϱϳϬΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϴϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϴϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϬϰϱϵ͕ͲϭϭϯϬϱϳϬΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϴϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϴϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϮϬϲϱ͕ͲϭϭϮϯϯϯϯΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϴϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϴϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϮϬϲϱ͕ͲϭϭϮϯϯϯϯΘnjŽŽŵсϲ
+9/ 7êQQDG9OWDYRX +9/ 9HVHOtQDG/XåQLFt
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϱϲϲϵϬ͕ͲϭϭϯϴϱϵϱΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϯϱϴϯϳ͕ͲϭϭϰϬϭϯϳΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϯϱϴϯϳ͕ͲϭϭϰϬϭϯϳΘnjŽŽŵсϲ
Berounka (BER) %(5 %HURXQND %(5 'RPDåOLFH
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϳϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϳϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϲϳϲϱϭ͕ͲϭϬϱϬϵϭϲΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϳϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϳϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϲϳϲϱϭ͕ͲϭϬϱϬϵϭϲΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϱϴϱϵϬ͕ͲϭϬϵϵϭϰϴΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϰϭϲϵϳ͕ͲϭϭϭϮϮϯϰΘnjŽŽŵсϲ
%(5 .ODWRY\
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϯϰϵϲϬ͕ͲϭϭϬϴϭϬϰΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϰͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϯϳϮϯϵ͕ͲϭϭϬϱϬϭϯΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϯϰϵϲϬ͕ͲϭϭϬϴϭϬϰΘnjŽŽŵсϲ
%(5 /RGČQLFH
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϲϳϯϵϲ͕ͲϭϬϰϬϰϭϱΘnjŽŽŵсϲ
%(5 1êUVNR
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϳϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϳϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϰϲϳϭϳ͕ͲϭϭϭϳϱϱϯΘnjŽŽŵсϲ
%(5 1êĜDQ\
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϬϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϬϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϯϲϭϬϰ͕ͲϭϬϳϮϬϮϭΘnjŽŽŵсϲ
%(5 3ODQi %(5 3O]HĖ
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϬϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϬϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϲϳϯϬϵ͕ͲϭϬϰϵϱϲϴΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϰϴϳϭ͕ͲϭϬϳϭϮϯϲΘnjŽŽŵсϲ
ϴ͘ϯʹƐƚƌĂŶĂϯ
ID Název OsVPR OsVPR
ID Odkaz na mapu povodĖových rizik v CDS úseku 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϰϴϳϭ͕ͲϭϬϳϭϮϯϲΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϰϴϳϭ͕ͲϭϬϳϭϮϯϲΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϰϴϳϭ͕ͲϭϬϳϭϮϯϲΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϰϴϳϭ͕ͲϭϬϳϭϮϯϲΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϰϴϳϭ͕ͲϭϬϳϭϮϯϲΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϰϴϳϭ͕ͲϭϬϳϭϮϯϲΘnjŽŽŵсϲ
%(5 5RN\FDQ\
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϳϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϳϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϬϰϱϱϵ͕ͲϭϬϳϬϳϭϴΘnjŽŽŵсϲ
%(5 6WUiåÒKODYND
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϬϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϬϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϲϳϱϯϭ͕ͲϭϬϳϬϴϮϵΘnjŽŽŵсϲ
%(5 6WĜtEUR0åH
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϰϴϴϱϵ͕ͲϭϬϲϱϮϮϯΘnjŽŽŵсϲ
%(5 7DFKRY
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϳϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϳϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϳϰϰϭϮ͕ͲϭϬϱϲϮϬϴΘnjŽŽŵсϲ
Dolní Vltava (DVL) '9/ .DPêNQDG9OWDYRX
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϬϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϬϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϲϭϲϴϭ͕ͲϭϬϴϵϯϴϵΘnjŽŽŵсϲ
'9/ 3UDKD
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϬϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϬϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϰϮϬϯϳ͕ͲϭϬϯϱϲϵϯΘnjŽŽŵсϲ
'9/ 6i]DYD
39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϮϯϯϴϲ͕ͲϭϬϳϲϱϴϵΘnjŽŽŵсϲ 39/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϳϬϮϵϭ͕ͲϭϭϬϭϰϴϮΘnjŽŽŵсϲ
OhĜe, dolní Labe a ostatní pĜítoky OhĜe (OHL) 2+/ %RKXãRYLFNR 32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϱϵϮϵϰ͕ͲϵϵϴϮϮϴΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 2KĜH/RXQ\
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϴϴϳϱϭ͕ͲϭϬϬϲϬϬϬΘnjŽŽŵсϲ
2+/ .DUORYDUVNiREODVW
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϲϬϬϱϴ͕ͲϭϬϭϯϮϴϭΘnjŽŽŵсϲ
2+/ &KHE
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϴϳϭϲϳ͕ͲϭϬϮϭϮϴϲΘnjŽŽŵсϲ
2+/ +UDQLFNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϭͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϵϳϬϭϱ͕ͲϵϵϰϰϰϳΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 3OHVQi
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϯϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϯϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϴϳϱϱϵ͕ͲϭϬϬϲϬϵϭΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 6YDWDYD
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϲϳϲϱϵ͕ͲϭϬϭϮϴϭϵΘnjŽŽŵсϲ
2+/ /REH]VNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϰϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϰϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϲϱϲϬϱ͕ͲϭϬϭϱϮϯϵΘnjŽŽŵсϲ
ϴ͘ϯʹƐƚƌĂŶĂϰ
ID Název OsVPR OsVPR
ID Odkaz na mapu povodĖových rizik v CDS úseku
2+/ &KRGRYVNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϰϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϰϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϱϲϴϬϲ͕ͲϭϬϬϵϬϲϬΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 5RODYD
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϯϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϯϰͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϱϮϮϳϰ͕ͲϭϬϬϴϵϲϲΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 1HMGHFNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϱϴϮϵϮ͕ͲϵϵϵϴϯϮΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 7HSOi
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϱϱϮϵϬ͕ͲϭϬϮϲϴϳϬΘnjŽŽŵсϲ
2+/ +XþLYêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϱϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϱϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϯϭϱϳϵ͕ͲϵϵϲϳϮϴΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 0DORGROVNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϱϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϱϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϯϬϮϮϱ͕ͲϵϵϲϭϭϵΘnjŽŽŵсϲ
2+/ ýHUQiYRGD
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϰϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϰϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϯϮϳϲϴ͕ͲϵϴϴϳϱϲΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 3UXQpĜRYVNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϯϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϯϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϬϭϯϱ͕ͲϵϵϱϯϰϳΘnjŽŽŵсϲ
2+/ &KRPXWRYND3RVWRORSUW\
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϵϬϯϳϵ͕ͲϭϬϬϱϮϰϲΘnjŽŽŵсϲ
2+/ &KRPXWRYVNR
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϬϳϮϱϵ͕ͲϵϵϮϯϭϱΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 9HOYČW\
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϳϮϭϴϴ͕ͲϵϴϬϲϬϵΘnjŽŽŵсϲ
2+/ &KDQRY
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϴϵϯϲϬ͕ͲϵϴϴϮϬϲΘnjŽŽŵсϲ
2+/ -LUNRY
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϰͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϬϰϭϴϲ͕ͲϵϴϳϯϮϴΘnjŽŽŵсϲ
2+/ /RXSQLFH
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϱϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϱϭͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϵϱϰϱϮ͕ͲϵϴϬϬϮϳΘnjŽŽŵсϲ
2+/ %tOêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϰϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϰϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϵϯϬϵϴ͕ͲϵϴϬϯϭϬΘnjŽŽŵсϲ
2+/ %tOêSRWRNRGOHKþHQt
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϵϯϯϯϭ͕ͲϵϴϬϯϭϱΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 'LYRNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϱϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϱϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϵϭϴϳϯ͕ͲϵϳϴϵϭϭΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 5DGþLFNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϱϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϱϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϵϬϱϯϴ͕ͲϵϳϴϮϵϴΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 6\þLYND
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϱϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϱϰͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϴϬϴϱϴ͕ͲϵϴϲϭϰϲΘnjŽŽŵсϲ
2+/ %\VWĜLFH
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϰϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϰϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϳϯϳϬϴ͕ͲϵϳϴϮϳϯΘnjŽŽŵсϲ
2+/ äGtUQLFNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϱϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϱϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϲϯϴϮϰ͕ͲϵϳϲϯϯϲΘnjŽŽŵсϲ
2+/ .U\U\
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϭϭϰϭϵ͕ͲϭϬϮϯϰϱϭΘnjŽŽŵсϲ
2+/ /XEHQHF
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϭϵϴϬϵ͕ͲϭϬϮϲϳϴϭΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 'ROiQHFNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϯϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϯϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϭϭϯϮϲ͕ͲϭϬϭϲϭϱϯΘnjŽŽŵсϲ
ϴ͘ϯʹƐƚƌĂŶĂϱ
ID Název OsVPR OsVPR
ID Odkaz na mapu povodĖových rizik v CDS úseku
2+/ /LERF
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϯϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϯϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϴϮϭϱϬϲ͕ͲϭϬϬϵϭϬϰΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 3ãRYND
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϯϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϯϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϯϱϭϭϵ͕ͲϭϬϭϯϲϬϮΘnjŽŽŵсϲ
2+/ -tORYVNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϰϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϰϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϰϵϵϯϱ͕ͲϵϲϱϮϴϴΘnjŽŽŵсϲ
2+/ %ČOVNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϱϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϱϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϰϵϳϬϲ͕ͲϵϲϯϱϰϬΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 3DQHQVNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϯϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϯϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϭϯϮϵϱ͕ͲϵϳϵϭϭϴΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 3ORXþQLFH'ČþtQ
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϰϱϲϮϲ͕ͲϵϲϲϲϬϴΘnjŽŽŵсϲ
2+/ %HQHãRYQDG3ORXþQLFt
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϰϭϯϱϮ͕ͲϵϲϵϵϳϯΘnjŽŽŵсϲ
2+/ ýHVNROLSVNR
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϮϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϮϭͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϮϮϱϴϯ͕ͲϵϴϭϭϭϭΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 1RYê%RU
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϰϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϰϰͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϮϯϯϮϮ͕ͲϵϲϵϴϵϭΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 6YLWiYND
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϯϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϯϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϭϳϰϭϭ͕ͲϵϳϴϰϵϮΘnjŽŽŵсϲ
2+/ +RUQt/LEFKDYD
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϰϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϰϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϮϳϴϯϳ͕ͲϵϳϳϭϮϳΘnjŽŽŵсϲ
2+/ +ĜHQVNR
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϯϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϯϭͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϰϯϮϯϴ͕ͲϵϱϰϱϵϵΘnjŽŽŵсϲ
2+/ ýHVNi.DPHQLFH
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϯϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϯϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϯϯϱϴϯ͕ͲϵϲϰϯϱϰΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 9LOpPRYVNêSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϱϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϱϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϯϯϯϬϴ͕ͲϵϰϮϵϭϯΘnjŽŽŵсϲ
2+/ /LãþtSRWRN
32+ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϱϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϱϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϯϯϮϯϲ͕ͲϵϰϬϯϭϳΘnjŽŽŵсϲ
2+/ 'ROQt/DEH
3/ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϰͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϳϮϴϵϮϳ͕ͲϵϵϰϵϱϳΘnjŽŽŵсϲ
ϴ͘ϯʹƐƚƌĂŶĂϲ
PĜíloha 8.4 – Katalog opatĜení ke zvládání povodĖových rizik Aspekt ZPR
ZpĤsob zvládání
1
1.1 Zamezení vzniku rizika 1.2 OdstranČní nebo pĜemístČní
Prevence rizik (Prevence)
1.3 Snížení rizik
Popis opatĜení OpatĜení pro zamezení umístČní nových þi rozšíĜení stávajících zranitelných staveb a aktivit v ohroženém území, jako je napĜ. územní plánování a regulace výstavby OpatĜení k odstranČní zranitelných objektĤ a aktivit z ohrožených oblastí, nebo jejich pĜemístČní do míst s nižší mírou povodĖového ohrožení OpatĜení k adaptaci ohrožených objektĤ a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepĜíznivých úþinkĤ povodní na budovy, veĜejné sítČ aj.
1.4
Ostatní prevence
PĜíklady opatĜení 1.1.1
Aktualizace/vytvoĜení územního plánu (definování nezastavitelných ploch)
Využití výstupĤ povodĖového mapování (mapy povodĖového 1.1.2 ohrožení a povodĖového rizika) v územním plánování a rozhodování 1.2.1 ZmČna územního plánu (zmČna funkþního využití) 1.2.2 OdstranČní staveb/pĜemístČní staveb 1.2.3 Dožití staveb a funkþních ploch 1.3.1 Zvyšování odolnosti budov a dalších staveb (technické normy) 1.3.2 Individuální protipovodĖová opatĜení (PPO) Individuální posouzení povodĖového rizika a zranitelnosti objektĤ Programy pro financování, údržbu a revize preventivních 1.4.2 protipovodĖových opatĜení
1.4.1 Jiné opatĜení ke zvýšení prevence povodĖového rizika (modelování a hodnocení povodĖového rizika, hodnocení zranitelnosti v dĤsledku povodní, programy údržby a provozní Ĝády atd.).
1.4.3 PovodĖové prohlídky vodních tokĤ a dČl 1.4.4 Technicko-bezpeþnostní dohled vodních dČl (zejména rybníkĤ)
2
2.1
2.1.1
UplatĖování zásad správné zemČdČlské praxe (výbČr plodin, podrost, stĜídání pásĤ plodin aj.)
2.1.2 Protierozní opatĜení v ploše povodí
Ochrana pĜed ohrožením (Ochrana)
Obnova pĜirozených ekosystémĤ za úþelem zpomalení odtoku a zvýšení retence vody v krajinČ, opatĜení k zachycení povrchového odtoku a Management povodí snížení pĜítoku do Ĝíþní sítČ, zlepšení infiltraþních a odtoku pĜírodČ schopností krajiny, vþetnČ zmČn v korytech a Ĝíþní blízkými opatĜeními nivČ a výsadby bĜehových porostĤ.
2.1.3 Podpora zasakování dešĢových vod 2.1.4 PĜerušení drah soustĜedČného odtoku (vþetnČ lesních cest) 2.1.5 Obnova drobných retenþních prostorĤ 2.1.6 ZmČny ve využití území v povodí 2.1.7 Obnova þi rekultivace starých melioraþních zásahĤ 2.1.8 Zvyšování hydrické funkce lesĤ 2.1.9 Ochrana a obnova území urþených k pĜirozeným rozlivĤm
ϴ͘ϰʹƐƚƌĂŶĂϭ
Aspekt ZPR
ZpĤsob zvládání
Popis opatĜení
PĜíklady opatĜení 2.1.10 Management údolních niv za úþelem zpomalení odtoku 2.1.11 Revitalizace vodních tokĤ
2.2
2.2.1 Výstavba suchých nádrží
Technická opatĜení k regulaci prĤtokĤ, jako je výstavba, úprava nebo odstranČní staveb pro zadržování vody (napĜ. pĜehrady nebo jiné Regulace prĤtokĤ ve struktury nebo zmČna stávajících manipulaþních vodních tocích ĜádĤ), které mají významný dopad na hydrologický režim. 2.3
OpatĜení v korytech vodních tokĤ a v inundaþním území
OpatĜení zahrnující technické úpravy koryt vodních tokĤ vþetnČ bystĜin a úpravy v inundaþních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranČní ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku.
2.2.2 Výstavba vodních nádrží 2.2.3 Výstavba manipulaþních objektĤ pro Ĝízené inundace 2.2.4
Úprava stávajících vodních dČl (napĜ. ke zvýšení/vytvoĜení retenþních objemĤ, zvýšení odtokových kapacit a bezpeþnosti)
2.2.5
Aktualizace/vytvoĜení provozních a manipulaþních ĜádĤ vodních dČl a PPO
2.3.1 ZkapacitnČní koryt vodních rokĤ Výstavba ochranných hrází podél koryt vodních tokĤ 2.3.2 v intravilánech a v odĤvodnČných pĜípadech v extravilánu (vþetnČ mobilních prvkĤ) 2.3.3 Odsazení hrází v extravilánu ProvČĜení funkþnosti objektĤ v korytČ a možnosti jejich odstranČní (s kvantifikací dopadĤ na prĤbČh povodnČ) Zvýšení prĤtoþné kapacity objektĤ v korytech vodních tokĤ a v 2.3.5 inundaþním území (mosty, propustky, inundaþní otvory) 2.3.4
2.3.6 Budování opČrných zdí (nábĜeží) 2.3.7 Odlehþovací obtokové kanály
2.4
Management srážkových vod
Technická opatĜení k omezení zaplavení povrchovou vodou (nesoustĜedČného povrchového odtoku) v typicky mČstském prostĜedí, napĜ. zvyšování kapacit stokových a odvodĖovacích systémĤ.
ϴ͘ϰʹƐƚƌĂŶĂϮ
2.3.8 Ostatní terénní úpravy Zasakovací pole a jiná zaĜízení k zachycení nebo odvedení 2.4.1 povrchových vod 2.4.2 ProtipovodĖová opatĜení na kanalizaþní síti 2.4.3 VytvoĜení retenþních objemĤ v kanalizaþní síti 2.4.4 VytvoĜení systémĤ pro Ĝízení stokových sítí 2.4.5
Green roofs a rain gardens (zelené stĜechy, zlepšování infiltrace, pĜírodČ blízké povrchové odtokové cesty)
2.4.6
Legislativní podpora managementu srážkových vod v mČstském prostĜedí
Aspekt ZPR
ZpĤsob zvládání 2.5 Jiná ochrana
3
Popis opatĜení Jiná opatĜení ke zvýšení ochrany proti povodním, která mohou zahrnovat programy pro údržbu protipovodĖových opatĜení.
3.1
PĜíklady opatĜení 2.5.1
Programy pro financování, údržbu a revize protipovodĖových opatĜení
Revize a doplnČní sítČ hlásných profilĤ a limitĤ pro vyhlašování SPA ZĜizování a modernizace srážkomČrných a vodomČrných stanic 3.1.2 s automatickým pĜenosem dat 3.1.1
OpatĜení ke zĜízení nebo zlepšení hydrometeologických pĜedpovČdních a výstražných PĜedpovČdní a systémĤ, lokálních výstražných systémĤ a výstražná povodĖová varovných systémĤ. služba
3.1.3
Vybudování/rekonstrukce lokálních výstražných, varovných a vyrozumívacích systémĤ
3.1.4 Zlepšování pĜedpovČdní služby a zpĤsobu využití jejích výstupĤ 3.1.5 Lokální expertní systémy pro zpracování a analýzu informací
3.2
OpatĜení ke zĜízení nebo zlepšení plánĤ pro PovodĖové / krizové / zvládání povodĖové situace odpovČdnými orgány. havarijní plány PĜipravenost
3.3
PovČdomí a pĜipravenost veĜejnosti
3.4
OpatĜení za úþelem vytvoĜení nebo podpory veĜejného povČdomí o povodĖovém ohrožení a riziku a pĜipravenosti na povodĖové situace.
3.2.1
Aktualizace/vytvoĜení povodĖového plánu obce a vyšších správních celkĤ (vþetnČ digitální podoby)
3.2.2
Aktualizace/vytvoĜení povodĖových plánĤ vlastníkĤ nemovitostí v riziku
3.2.3
Aktualizace/vytvoĜení krizových plánĤ obcí a vyšších správních celkĤ
3.2.4 Aktualizace/vytvoĜení havarijních plánĤ objektĤ 3.2.5
Aktualizace/vytvoĜení dokumentace území dotþeného zvláštní povodní pod VD
3.3.1
Zvýšení informovanosti (dotþených subjektĤ i dotþené veĜejnosti) o riziku
3.3.2
ZveĜejnČní digitálního povodĖového plánu obce þi vyššího správního celku
3.3.3
Metodická podpora individuální pĜipravenosti osob a individuální povodĖové plány
3.3.4 Vymezení (oznaþení) ohroženého území þi objektĤ v terénu
Jiná opatĜení k vytvoĜení nebo podpoĜe pĜipravenosti na povodĖové situace za úþelem
ϴ͘ϰʹƐƚƌĂŶĂϯ
3.3.5
Propagace informací o povodĖovém nebezpeþí a riziku a nástrojĤ ochrany pĜed povodnČmi
3.4.1
VyþlenČní technických prostĜedkĤ a vytvoĜení zásob materiálu pro záchranné práce za povodní
Aspekt ZPR
ZpĤsob zvládání Jiná pĜipravenost
4
Obnova a pouþení (Obnova)
5
Ostatní
Popis opatĜení snížení jejich nepĜíznivých následkĤ.
4.1
Úklidové a rekonstrukþní práce (na budovách, a infrastruktuĜe, atd.). Zdravotní a psychologická pomoc (zvládání stresu). Finanþní a právní nástroje Individuální a spoleþenská obnova pro obnovu po povodni, vþetnČ podpory nezamČstnaných. Doþasné ubytování. 4.2 Obnova životního prostĜedí 4.3 Ostatní obnova a pouþení
Úklidové a rekonstrukþní práce (vþetnČ ochrany proti plísním, vyþištČní studní a dalších zdrojĤ pitné vody, zajištČní nebezpeþných odpadĤ aj.). Pouþení z povodní a opatĜení pro zlepšení povodĖové ochrany, pojištČní
3.4.2
Odborná pĜíprava a cviþení orgánĤ krizového Ĝízení a povodĖových orgánĤ
4.1.1 Finanþní titul pro Obnovu území postiženého povodní 4.1.2
Podpora þinnosti humanitárních organizací a dobrovolníkĤ (zázemí pro jejich pĤsobení v místČ)
4.1.3
VytvoĜení zásob materiálu a nástrojĤ pro obnovu (vysoušeþe, elektrocentrála, þerpadlo, mycí prostĜedky)
4.2.1 Finanþní titul pro Obnovu území postiženého povodní 4.2.2 VytvoĜení zásob materiálu (hubení škĤdcĤ a plísní aj.) 4.3.1 Zpráva o povodni a revize realizace doporuþení z povodnČ
Vedení evidence probČhlých povodní a jejich dĤsledkĤ (povodĖových škod) 5.1.1
5.1
Ostatní
PĜíklady opatĜení
Dokumentace probČhlých povodní, vyhodnocení jejich pĜíþin prĤbČhu a dĤsledkĤ, vþetnČ fungování IZS a aktivit ostatních složek
Promítnutí poznatkĤ a doporuþených opatĜení z vyhodnocení probČhlých povodní do plánĤ pro zvládání povodĖového rizika, 5.1.2 povodĖových plánĤ a krizových plánĤ a jiných dokumentĤ relevantních pro ochranu pĜed povodnČmi
ϴ͘ϰʹƐƚƌĂŶĂϰ
PĜíloha 8.5 – Seznam opatĜení provedených v pĜedchozím období (do roku 2015) PoĜ. þíslo
Název a popis opatĜení
Dílþí Vodní tok povodí
ěešená lokalita
Kraj
Realizace
Horní a stĜední Labe 1
PodČbrady - protipovodĖová ochrana
HSL
Labe
PodČbrady
StĜedoþeský
2013
2
ProtipovodĖová ochrana obce Zálezlice
HSL
Labe
Zálezlice
StĜedoþeský
2013
3
ZkapacitnČní toku, Jesenþanský potok
HSL
Labe
Pardubice
Pardubický
2013
4
ZkapacitnČní toku Mrlina
HSL
Labe
BudimČĜice
Pardubický
2013
HSL
Labe
Pardubice
Pardubický
2007
HSL
Labe
Pardubice
Pardubický
2007
HSL
Labe
Pardubice
Pardubický
2007
HSL
Labe
Pardubice
Pardubický
2007
HSL
Labe
JaromČĜ
Královéhradecký
2013
HSL
Labe
Hostinné
Královéhradecký
2013
5 6 7 8 9 10 11
ZkapacitnČní toku levostranného pĜítoku þ.6 BČluĖky
HSL
Labe
BČluĖky
Královéhradecký
2013
12
ZkapacitnČní toku HusítaĜka - Dubenec
HSL
Labe
Dubenec
Královéhradecký
2013
HSL
Labe
ýeská Skalice
Královéhradecký
2007
HSL
Labe
ýeská Skalice
Královéhradecký
2003
13 14
Labe, Pardubice, protipovodĖová ochrana, pravý bĜeh, Brozany - Ráby Labe, Pardubice, prohrábka koryta, jez Louþná Labe, Pardubice, protipovodĖová ochrana, pravý bĜeh, Cihelna - železniþní most Labe, Pardubice, protipovodĖová hráz, pravý bĜeh Brozany - Cihelna Labe, JaromČĜ, zvýšení ochrany mČsta rekonstrukcí koryta a hrázemi ýistá, Hostinné - zvýšení ochrany mČsta hrázemi
VD Rozkoš, zvýšení ochranné funkce nádrže - pĜítok, odtok VD Rozkoš, úprava vtoku do PĜivadČþe II. Etapa
ϴ͘ϱʹƐƚƌĂŶĂϭ
PoĜ. þíslo
Dílþí Vodní tok povodí
ěešená lokalita
Kraj
Realizace
15
Orlice, Nepasice, ochranná hráz pĜed velkou vodou
HSL
Labe
Nepasice
Královéhradecký
2013
16
Rekonstrukce jezu ve Svinarech
HSL
Labe
Svinary
Královéhradecký
2002
HSL
Labe
Hradec Králové
Královéhradecký
2002
HSL
Labe
Hradec Králové
Královéhradecký
2002
HSL
Labe
Hradec Králové
Královéhradecký
2007
HSL
Labe
Nemojov
Královéhradecký
2013
HSL
Jizera
Benátky nad Jizerou
StĜedoþeský
2013
HSL
Jizera
Mnichovo HradištČ
StĜedoþeský
2013
HSL
Jizera
Turnov
Liberecký
2013
HSL
Jizera
Turnov
Liberecký
2012
HSL
Jizera
Mladá Boleslav
StĜedoþeský
2007
HSL
Jizera
Železný Brod
Liberecký
2013
HSL
Kamenice
JosefĤv DĤl
Liberecký
2007
HSL
Doubrava
Zbyslav
StĜedoþeský
2013
HSL
Doubrava
Maleþ
Pardubický
2013
17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29
Název a popis opatĜení
Spojená Orlice a Labe, Hradec Králové, rekonstrukce hrází Labe, Hradec Králové rekonstrukce ochranných hrází Labe, Hradec Králové-PĜedmČĜice, zvýšení protipov. ochrany mČsta VD Les Království - rekonstrukce tČsnící zdi na levém bĜehu Benátky nad Jizerou - protipovodĖová opatĜení Mnichovo HradištČ - protipovodĖová ochrana SZ þásti mČsta Jizera, Turnov, zvýšení ochrany mČsta rekonstrukcí jezu Odolenovický potok - Turnov (poldr) Jizera, Mladá Boleslav, rekonstrukce jezu v Ĝ.km 37,700 Žernovník, Ĝ.km 1,275 - 4,620, Železný Brod VD JosefĤv DĤl, zvýšení ochranné funkce nádrže Doubrava, Vrdy – Zbyslav, zvýšení ochrany obcí hrázemi a rekonstrukcí jezu ZkapacitnČní toku, Maleþ
ϴ͘ϱʹƐƚƌĂŶĂϮ
PoĜ. þíslo
Dílþí Vodní tok povodí
ěešená lokalita
Kraj
Realizace
30
LovČtínský potok, Ronov n. D.
HSL
Doubrava
Ronov n. D.
Pardubický
2013
31
Suchá nádrž Lukavice
HSL
Chrudimka
Lukavice
Pardubický
2013
32
Chrudimka, vþ. Novohradky, ŠtČtín TunČchody, ochranné hráze obcí
HSL
Chrudimka
TunČchody
Pardubický
2007
33
Labe, Pardubice, PPO levý bĜeh
HSL
Chrudimka
Pardubice
Pardubický
2007
34
Tichá Orlice, Plchovice, protipovodĖová ochrana obce
HSL
Tichá Orlice
Plchovice
Pardubický
2013
35
Tichá Orlice, Brandýs n.O., zvýšení protipovod.ochrany mČsta rekonstrukcí úpravy vodního toku a hrázemi
HSL
Tichá Orlice
Brandýs n.O.
Pardubický
2013
HSL
Tichá Orlice
ChoceĖ
Pardubický
2013
HSL
Tichá Orlice
Hylváty
Pardubický
2013
36 37
Tichá Orlice, ChoceĖ, zvýšení PPO mČsta rekonstrukcí úpravy toku a hrázemi TĜebovka, Dlouhá TĜebová – Hylváty, úprava toku v obcích
38
Skuhrovský potok v obci Rybník
HSL
Tichá Orlice
Rybník
Pardubický
2013
39
TĜebovka, nádrž HvČzda, zvýšení ochranné funkce
HSL
Tichá Orlice
Opatov
Pardubický
2007
40
TĜebovka, Opatov, poldr þ.1
HSL
Tichá Orlice
Opatov
Pardubický
2001
41
TĜebovka, poldr þ.2
HSL
Tichá Orlice
Opatov
Pardubický
2001
HSL
Tichá Orlice
Opatov
Pardubický
2001
HSL
Tichá Orlice
Opatov
Pardubický
2007
HSL
Tichá Orlice
Opatov
Pardubický
2007
42 43 44
Název a popis opatĜení
DČtĜichovský potok, Opatov, výstavba poldru þ. 5 TĜebovka, Opatov, rekonstrukce úpravy toku DČtĜichovský potok, Opatov, výstavba poldru þ. 4
ϴ͘ϱʹƐƚƌĂŶĂϯ
PoĜ. þíslo 45 46 47 48
Název a popis opatĜení ZkapacitnČní toku, ýermná I Divoká Orlice, Doudleby n. O., rekonstrukce ochranné hráze, LB Divoká Orlice, Doudleby - Potštejn, oprava toku Divoká Orlice, Žamberk, oprava pod soutokem s Rokytenkou
Dílþí Vodní tok povodí
ěešená lokalita
Kraj
Realizace
HSL
Tichá Orlice
ýermná nad Orlicí
Královéhradecký
2013
HSL
Divoká Orlice
Doudleby nad Orlicí
Královéhradecký
2007
HSL
Divoká Orlice
Doudleby nad Orlicí
Královéhradecký
2002
HSL
Divoká Orlice
Žamberk
Pardubický
2001
49
JeštČtický potok, Hroška, výstavba poldru
HSL
DČdina
Hroška
Královéhradecký
2007
50
Metuje, Velké PoĜíþí, zvýšení ochrany rekonstrukcí úpravy vodního toku a úpravou vodního toku v obci
HSL
Metuje
Velké PoĜíþí
Královéhradecký
2013
HSL
Úpa
Trutnov
Královéhradecký
2007
HSL
Úpa
Trutnov
Královéhradecký
2007
51 52
Úpa, Trutnov, rekonstrukce regulace ve mČstČ, Ĝ.km 48,180-48,487 Úpa, Trutnov, rekonstrukce regulace ve mČstČ, Ĝ.km 48,487-49,025
53
Ležák, Holetín
HSL
Novohradka
Holetín
Pardubický
2013
54
ProtipovodĖová opatĜení Krouna
HSL
Novohradka
Krouna
Pardubický
2013
Jihoþeský
2008
Jihoþeský
2010
Horní Vltava
1
VD ěímov – Malše, zvýšení bezpeþnosti VD pĜi povodních
HVL
Malše
ýeské BudČjovice, Staré HodČjovice, Roudné, Vidov, Plav, Doudleby, HeĜmaĖ, StĜížov, ěímov
2
ýeský Krumlov – Vltava, úprava a prohrábka koryta v Ĝ. km 281,514– 282,432 a 282,517–282,772
HVL
Vltava
ýeský Krumlov
ϴ͘ϱʹƐƚƌĂŶĂϰ
PoĜ. þíslo
Název a popis opatĜení
Dílþí Vodní tok povodí
ěešená lokalita
Kraj
Realizace
3
ýeské BudČjovice – Vltava, úprava koryta Ĝ.km 233,1 – 239,5
HVL
Vltava
ýeské BudČjovice, HrdČjovice, Hluboká nad Vltavou
Jihoþeský
2010
4
VD Lipno I – Vltava, zvýšení retence, opatĜení v nádrži
HVL
Vltava
ýeský Krumlov, ýeské BudČjovice
Jihoþeský
2012
5
ýeské BudČjovice – Vltava protipovodĖová ochrana Jiráskova nábĜeží ul. Budivojova – Nový most,
HVL
Vltava
ýeské BudČjovice
Jihoþeský
2012
HVL
Lužnice
Dráchov
Jihoþeský
2012
HVL
Otava
Strakonice
Jihoþeský
2012
HVL
Vltava
ýeský Krumlov
Jihoþeský
2013
HVL
Lužnice
SobČslav
Jihoþeský
2013
6 7 8 9
Dráchov – Lužnice, protipovodĖová opatĜení obce Strakonice - Otava protipovodĖová ochrana mČsta ýeský Krumlov – Vltava, úprava jezu Jelení lávky, Ĝ.km 282,490 SobČslav – Lužnice, protipovodĖová opatĜení mČsta
10
VD Husinec – rekonstrukce koruny hráze
HVL
Blanice
Husinec
Jihoþeský
2014
11
Veselí nad Lužnicí – Lužnice, protipovodĖová opatĜení mČsta
HVL
Lužnice
Veselí nad Lužnicí
Jihoþeský
2014
12
Planá nad Lužnicí - Lužnice protipovodĖová ochrana mČsta
HVL
Lužnice
Planá nad Lužnicí
Jihoþeský
2014
BER
Litavka
KrálĤv DvĤr, Beroun
StĜedoþeský
2009
BER
Mže, Berounka
PlzeĖ
PlzeĖský
2010
BER
ZubĜina
Domažlice
PlzeĖský
2012
Berounka 1 2 3
KrálĤv DvĤr – Litavka, úprava koryta v Ĝ. km 5,821 – 7,120 PlzeĖ – Mže a Berounka, komplexní protipovodĖová opatĜení v oblasti Roudné Domažlice – ZubĜina, zkapacitnČní koryta vodního toku
ϴ͘ϱʹƐƚƌĂŶĂϱ
PoĜ. þíslo 4 5
Název a popis opatĜení Dýšina, místní þást Nová HuĢ – Klabava, ochranná hráz Ĝ. km 7,104–8,383 Dolany, místní þást Svrþovec – Úhlava, protipovodĖová opatĜení obce
Dílþí Vodní tok povodí
ěešená lokalita
Kraj
Realizace
BER
Klabava
Dýšina
PlzeĖský
2013
BER
Úhlava
Dolany
PlzeĖský
2013
6
KrálĤv DvĤr – Litavka I. etapa, protipovodĖová opatĜení mČsta, Ĝ. km 2,828–5,821
BER
Litavka
KrálĤv DvĤr
PlzeĖský
2014
7
Beroun – Litavka a Berounka, protipovodĖová ochrana mČsta
BER
Litavka, Berounka
Beroun
StĜedoþeský
2014
8
Praha, Radotín – Berounka, protipovodĖová ochrana Radotína
BER
Berounka
Praha – Radotín
Hl. m. Praha
2013
DVL
Vltava
Praha – Trója
Hl. m. Praha
2010
DVL
Vltava
Veltrusy
StĜedoþeský
2012
DVL
Sázava
Pilská
Vysoþina
2013
DVL
Sázava
Zruþ nad Sázavou
StĜedoþeský
2013
DVL
Vltava
Praha - Zbraslav
Hl. m. Praha
2013
DVL
Vltava
Zálezlice – Kozárovice
StĜedoþeský
2014
DVL
Vltava
Všestudy – Dušníky nad Vltavou
StĜedoþeský
2014
Dolní Vltava 1 2 3 4 5 6 7
Praha – Vltava, protipovodĖová opatĜení na ochranu hlavního mČsta – etapa 0007 ochranná hráz Trója Veltrusy – Vltava, protipovodĖová ochrana mČsta VD Pilská u Žćáru nad Sázavou – Sázava, zvýšení bezpeþnosti VD pĜi povodních Zruþ nad Sázavou – Sázava, protipovodĖová opatĜení mČsta Praha, Zbraslav – Vltava a Berounka, protipovodĖová ochrana Zbraslavi Zálezlice, místní þást Kozárovice – Vltava, ochranná hráz Všestudy, místní þást Dušníky nad Vltavou – Vltava, ochranná hráz
ϴ͘ϱʹƐƚƌĂŶĂϲ
PoĜ. þíslo
Název a popis opatĜení
Dílþí Vodní tok povodí
ěešená lokalita
Kraj
Realizace
OhĜe, dolní Labe a ostatní pĜítoky Labe 1 2 3 4 5 6
Labe, Ústí nad Labem, zvýšení ochrany mČstské þásti StĜekov Labe, DČþín, zvýšení ochrany mČstské zástavby Labe, Ústí nad Labem, levý bĜeh protipovodĖová ochrana na Q100 na Labi Lovosicko (PíšĢany, Lovosice)protipovodĖová ochrana na Q100 na Labi Labe, KĜešice, zvýšení ochrany obce hrázemi Labe, Roudnice nad Labem, protipovodĖová ochrana
OHL
Labe
Ústí nad Labem
Ústecký
2013
OHL
Labe
DČþín
Ústecký
2013
OHL
Labe
Ústí nad Labem
Ústecký
2013
OHL
Labe
Lovosice
Ústecký
2013
OHL
Labe
KĜešice
Ústecký
2013
OHL
Labe
Roudnice nad Labem
Ústecký
2013
7
Labe, ŠtČtí, protipovodĖová ochrana
OHL
Labe
ŠtČtí
Ústecký
2013
8
Labe, MČlník, protipovodĖová ochrana
OHL
Labe
MČlník
StĜedoþeský
2013
9
ProtipovodĖová opatĜení mČsta Bohušovice nad OhĜí
OHL
OhĜe
Bohušovice nad OhĜí
Ústecký
2013
10
ProtipovodĖová opatĜení mČsta Terezín
OHL
OhĜe
Terezín
Ústecký
2014
11
ProtipovodĖová ochrana Sokolova na Lobezském potoce
OHL
OhĜe
Sokolov
Karlovarský
2012
12
ProtipovodĖová opatĜení obce Královské PoĜíþí
OHL
OhĜe
Královské PoĜíþí
Karlovarský
2012
ϴ͘ϱʹƐƚƌĂŶĂϳ
PĜíloha 8.6 – Seznam navrhovaných obecných opatĜení PoĜ. Kód opatĜení Název opatĜení þíslo
Dílþí Poþet Poþet Aspekt povodí OsVPR obcí opatĜení
Typ Náklady Priorita Poznámka opatĜení (mil. Kþ)
Horní a stĜední Labe PoĜízení/zmČna územnČ plánovací dokumentace obcí (vymezení ploch s vylouþením výstavby a ploch s omezeným využitím z dĤvodu ohrožení povodní) Využití výstupĤ povodĖového mapování (mapy povodĖového ohrožení a povodĖového rizika) v územním plánování a rozhodování OpatĜení k adaptaci ohrožených objektĤ a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepĜíznivých úþinkĤ povodní na budovy, veĜejné sítČ apod.
HSL
ϯϯ
ϯϯϬ
Prevence 1.1.1
S
-
1
HSL
ϯϯ
ϯϯϬ
Prevence 1.1.2
S
-
1
HSL
ϯϯ
ϯϯϬ
Prevence 1.3.1
I
-
2
Individuální PPO vlastníkĤ nemovitostí
HSL
ϯϯ
ϯϯϬ
Prevence 1.3.2
I
-
2
HSL217xxx
OpatĜení ke zlepšení hlásné a pĜedpovČdní povodĖové služby (hlásné profily, limity SPA,LVS, VISO)
HSL
ϯϯ
ϯϯϬ
PĜipravenost 3.1.1
I
-
1
6
HSL217xxx
VytvoĜení/aktualizace povodĖového plánu územních celkĤ (vþetnČ digitální podoby)
HSL
ϯϯ
ϯϯϬ
PĜipravenost 3.2.1
S
-
1
7
HSL217xxx
VytvoĜení/aktualizace povodĖových plánĤ nemovitostí
HSL
ϯϯ
ϯϯϬ
PĜipravenost 3.2.2
I
-
2
PoĜízení/zmČna územnČ plánovací dokumentace obcí (vymezení ploch s vylouþením výstavby a ploch s omezeným využitím z dĤvodu
HVL
ϭϱ
ϳϳ
Prevence 1.1.1
S
-
1
1
HSL217xxx
2
HSL217xxx
3
HSL217xxx
4
HSL217xxx
5
Horní Vltava 1
HVL217xxx
ϴ͘ϲʹƐƚƌĂŶĂϭ
PoĜ. Kód opatĜení Název opatĜení þíslo
Dílþí Poþet Poþet Aspekt povodí OsVPR obcí opatĜení
Typ Náklady Priorita Poznámka opatĜení (mil. Kþ)
ohrožení povodní)
Využití výstupĤ povodĖového mapování (mapy povodĖového ohrožení a povodĖového rizika) v územním plánování a rozhodování OpatĜení k adaptaci ohrožených objektĤ a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepĜíznivých úþinkĤ povodní na budovy, veĜejné sítČ apod. Individuální PPO vlastníkĤ nemovitostí
HVL
ϭϱ
ϳϳ
Prevence 1.1.2
S
-
1
HVL
ϭϱ
ϳϳ
Prevence 1.3.1
I
-
2
HVL
ϭϱ
ϳϳ
Prevence 1.3.2
I
-
2
OpatĜení ke zlepšení hlásné a pĜedpovČdní povodĖové služby (hlásné profily, limity SPA,LVS, VISO)
HVL
ϭϱ
ϳϳ
PĜipravenost 3.1.1
I
-
1
HVL217xxx
VytvoĜení/aktualizace povodĖového plánu územních celkĤ (vþetnČ digitální podoby)
HVL
ϭϱ
ϳϳ
PĜipravenost 3.2.1
S
-
1
HVL217xxx
VytvoĜení/aktualizace povodĖových plánĤ nemovitostí
HVL
ϭϱ
ϳϳ
PĜipravenost 3.2.2
I
-
2
BER
ϭϮ
ϲϵ
Prevence 1.1.1
S
-
1
BER
ϭϮ
ϲϵ
Prevence 1.1.2
S
-
1
2
HVL217xxx
3
HVL217xxx
4
HVL217xxx
5
HVL217xxx
6
7
Berounka
1
BER217xxx
2
BER217xxx
PoĜízení/zmČna územnČ plánovací dokumentace obcí (vymezení ploch s vylouþením výstavby a ploch s omezeným využitím z dĤvodu ohrožení povodní) Využití výstupĤ povodĖového mapování (mapy povodĖového ohrožení a povodĖového rizika) v územním plánování a rozhodování
ϴ͘ϲʹƐƚƌĂŶĂϮ
PoĜ. Kód opatĜení Název opatĜení þíslo
Dílþí Poþet Poþet Aspekt povodí OsVPR obcí opatĜení
Typ Náklady Priorita Poznámka opatĜení (mil. Kþ)
3
BER217xxx
OpatĜení k adaptaci ohrožených objektĤ a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepĜíznivých úþinkĤ povodní na budovy, veĜejné sítČ apod.
4
BER217xxx
Individuální PPO vlastníkĤ nemovitostí
BER
ϭϮ
ϲϵ
Prevence 1.3.2
I
-
2
5
BER217xxx
OpatĜení ke zlepšení hlásné a pĜedpovČdní povodĖové služby (hlásné profily, limity SPA,LVS, VISO)
BER
ϭϮ
ϲϵ
PĜipravenost 3.1.1
I
-
1
6
BER217xxx
VytvoĜení/aktualizace povodĖového plánu územních celkĤ (vþetnČ digitální podoby)
BER
ϭϮ
ϲϵ
PĜipravenost 3.2.1
S
-
1
7
BER217xxx
VytvoĜení/aktualizace povodĖových plánĤ nemovitostí
BER
ϭϮ
ϲϵ
PĜipravenost 3.2.2
I
-
2
DVL
ϯ
ϭϬϰ
Prevence 1.1.1
S
-
1
DVL
ϯ
ϭϬϰ
Prevence 1.1.2
S
-
1
DVL
ϯ
ϭϬϰ
Prevence 1.3.1
I
-
2
DVL
ϯ
ϭϬϰ
Prevence 1.3.2
I
-
2
BER
ϭϮ
ϲϵ
Prevence 1.3.1
I
-
2
Dolní Vltava
1
DVL217xxx
2
DVL217xxx
3
DVL217xxx
4
DVL217xxx
PoĜízení/zmČna územnČ plánovací dokumentace obcí (vymezení ploch s vylouþením výstavby a ploch s omezeným využitím z dĤvodu ohrožení povodní) Využití výstupĤ povodĖového mapování (mapy povodĖového ohrožení a povodĖového rizika) v územním plánování a rozhodování OpatĜení k adaptaci ohrožených objektĤ a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepĜíznivých úþinkĤ povodní na budovy, veĜejné sítČ apod. Individuální PPO vlastníkĤ nemovitostí
ϴ͘ϲʹƐƚƌĂŶĂϯ
PoĜ. Kód opatĜení Název opatĜení þíslo
Dílþí Poþet Poþet Aspekt povodí OsVPR obcí opatĜení
Typ Náklady Priorita Poznámka opatĜení (mil. Kþ)
5
DVL217xxx
OpatĜení ke zlepšení hlásné a pĜedpovČdní povodĖové služby (hlásné profily, limity SPA,LVS, VISO)
DVL
ϯ
ϭϬϰ
PĜipravenost 3.1.1
I
-
1
6
DVL217xxx
VytvoĜení/aktualizace povodĖového plánu územních celkĤ (vþetnČ digitální podoby)
DVL
ϯ
ϭϬϰ
PĜipravenost 3.2.1
S
-
1
7
DVL217xxx
VytvoĜení/aktualizace povodĖových plánĤ nemovitostí
DVL
ϯ
ϭϬϰ
PĜipravenost 3.2.2
I
-
2
OHL
48
138
Prevence 1.1.1
S
-
1
OHL
48
138
Prevence 1.1.2
S
-
1
OHL
48
138
Prevence 1.3.1
I
-
2
OhĜe, dolní Labe a ostatní pĜítoky Labe
PoĜízení/zmČna územnČ plánovací dokumentace obcí (vymezení ploch s vylouþením výstavby a ploch s omezeným využitím z dĤvodu ohrožení povodní) Využití výstupĤ povodĖového mapování (mapy povodĖového ohrožení a povodĖového rizika) v územním plánování a rozhodování OpatĜení k adaptaci ohrožených objektĤ a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepĜíznivých úþinkĤ povodní na budovy, veĜejné sítČ apod.
1
OHL217xxx
2
OHL217xxx
3
OHL217xxx
4
OHL217xxx
Individuální PPO vlastníkĤ nemovitostí
OHL
48
138
Prevence 1.3.2
I
-
2
5
OHL217xxx
OpatĜení ke zlepšení hlásné a pĜedpovČdní povodĖové služby (hlásné profily, limity SPA,LVS, VISO)
OHL
48
138
PĜipravenost 3.1.1
I
-
1
6
OHL217xxx
VytvoĜení/aktualizace povodĖového plánu územních celkĤ (vþetnČ digitální podoby)
OHL
48
138
PĜipravenost 3.2.1
S
-
1
ϴ͘ϲʹƐƚƌĂŶĂϰ
PoĜ. Kód opatĜení Název opatĜení þíslo 7 8
OHL217xxx
VytvoĜení/aktualizace povodĖových plánĤ nemovitostí
OHL217330 až ZĜízení nových hlásných profilĤ 217340 kategorie C
Dílþí Poþet Poþet Aspekt povodí OsVPR obcí opatĜení
Typ Náklady Priorita Poznámka opatĜení (mil. Kþ)
OHL
48
138
PĜipravenost 3.2.2
I
-
2
OHL
10
11
PĜipravenost 3.1.1
S
-
1
ϴ͘ϲʹƐƚƌĂŶĂϱ
PĜíloha 8.7 – Seznam novČ navrhovaných konkrétních opatĜení PoĜ. Kód þíslo opatĜení
Název opatĜení
Vodní tok
ěešená lokalita
Kraj
Aspekt opatĜení
Náklady (mil. Kþ)
Priorita Poznámka
Horní a stĜední Labe (HSL)
1
HSL217178
VD Neškaredice - zvýšení reteþní funkce rekonstrukcí spodních výpustí
KĜenovka
Neškaredice, Církvice
S
Ochrana 2.2.4
14
1
stav pĜípravy: studie
2
HSL217185
PPO Neratovice
Labe
Neratovice, Libiš
S
Ochrana 2.3.2
620
1
stav pĜípravy: studie financování 129260
3
HSL217196
VD Labská - rekonstrukce potrubí a uzávČrĤ spodních výpustí v obtokovém tunelu
Labe
Hostinné
H
Ochrana 2.2.4
100
1
stav pĜípravy: studie financování 129260
4
HSL217197
Poldr Žireþ
ŽireckopodstráĖský. p.
DvĤr Králové nad Labem
H
Ochrana 2.2.1
22,8
1
stav pĜípravy: DÚR financování 129260
5
HSL217198
Librantický p.
Hradec Králové
H
Ochrana 2.2.1
19,4
1
stav pĜípravy: DÚR financování 129260
6
HSL217213
Louþná
Litomyšl
E
Ochrana 2.3.2
76,7
1
stav pĜípravy: DÚR financování 129260
7
HSL217218
Tichá Orlice
Ústí nad Orlicí
E
Ochrana 2.3.2
355
2
stav pĜípravy: DÚR
8
HSL217219
Tichá Orlice
VermČĜovice
E
30
1
9
HSL217228
158,5
1
10
HSL217230
530,1
1
11
HSL217242
41,5
1
Librantický potok, Bukovina, výstavba suché retenþní nádrže Louþná, Litomyšl, zvýšení povodĖové ochrany mČsta Tichá Orlice, Ústí n.O., zvýšení ochrany mČsta hrázemi, rekonstrukcí koryta a jezĤ Tichá Orlice, poldr Lichkov, zvýšení kapacity ProtipovodĖová opatĜení na toku Divoká Orlice - Žamberk DČdina, MČlþany, suchá retenþní nádrž Jizera, Turnov, zvýšení ochrany mČsta rekonstrukcí koryta
Divoká Orlice Žamberk
E
DČdina
DČdina
H
Jizera
Turnov
L
ϴ͘ϳʹƐƚƌĂŶĂϭ
Ochrana 2.2.4 Ochrana 2.3.2 Ochrana 2.2.1 Ochrana 2.3.1
stav pĜípravy: SOP financování 129260 stav pĜípravy: DSP financování 129260 stav pĜípravy: DÚR financování 129260 stav pĜípravy: DÚR financování 129260
PoĜ. Kód þíslo opatĜení
Název opatĜení Jizera, PĜíšovice, povodĖová ochrana VD Jahodnice - zvýšení reteþní funkce rekonstrukcí tČlesa hráze a spodních výpustí VD Valcha - zvýšení reteþní funkce rekonstrukcí tČlesa hráze a spodních výpustí
Kraj
Aspekt opatĜení
PĜíšovice
L
Ochrana 2.3.2
42,7
1
stav pĜípravy: DÚR financování 129260
Úlibický p.
Cidlina pod Jiþínem
H
Ochrana 2.2.4
11,5
1
stav pĜípravy: studie financování 129260
Cidlina
Jiþín, Staré Místo, VitinČves
H
Ochrana 2.2.4
45
1
stav pĜípravy: studie financování 129260
Úlibický p.
Cidlina pod Jiþínem
H
Ochrana 2.2.4
15
1
stav pĜípravy: studie financování 129260
Mrlina
Mrlina, KĜinec - ústí
H
Ochrana 2.2.4
42
1
stav pĜípravy: DÚR financování 129260
Štítarský p.
Mrlina, KĜinec - ústí
S
Ochrana 2.2.1
70,3
1
stav pĜípravy: DÚR financování 129260
Novohradka
ýankovice, HrochĤv Týnec
E
Ochrana 2.3.2
35,1
1
stav pĜípravy: DSP financování 129260
Vodní tok
ěešená lokalita
Jizera
Náklady (mil. Kþ)
Priorita Poznámka
12
HSL217244
13
HSL217253
14
HSL217254
15
HSL217255
16
HSL217258
17
HSL217261
18
HSL217264
19
HSL217257
Cidlina, Nový Bydžov protipovodĖová opatĜení
Cidlina
Chlumec nad Cidlinou
H
Ochrana 2.3.2
80
1
stav pĜípravy: studie financování 129260
20
HSL217265
Krounka, KutĜín – výstavba poldru
Novohradka
Novohradka, Luže ústí
E
Ochrana 2.2.1
383
1
stav pĜípravy: DÚR financování 129260
VD ŠtČpanice - zvýšení reteþní funkce rekonstrukcí spodních výpustí Mrlina, Vestec-Rožćalovice, zvýšení ochrany obcí výstavbou poldrĤ - poldr Mlýnec Mrlina, Vestec-Rožćalovice zvýšení ochrany obcí výstavbou poldrĤ - poldr Nepokoj ýankovice, povodĖová ochrana - Lokalita ýankovice, HrochĤv Týnec, Obicka
ϴ͘ϳʹƐƚƌĂŶĂϮ
PoĜ. Kód þíslo opatĜení
Název opatĜení
Vodní tok
ěešená lokalita
Kraj
Aspekt opatĜení
Náklady (mil. Kþ)
Priorita Poznámka
21
HSL 217280
Jiþín, protipovodĖových opatĜení - intravilán
Cidlina
Jiþín
H
Ochrana 2.3.2
122
1
stav pĜípravy: studie financování 129260
22
HSL 217281
Jiþín - retenþní nádrže a revitalizace údolí Cidliny
Cidlina
Jiþín, Staré Místo, VitinČves
H
Ochrana 2.2.1
65
1
stav pĜípravy: studie financování 129260
Otava
Horažćovice
P
Ochrana 2.2.4
30
1
stav pĜípravy: DUR vlastní zdroje
Malše
ýeské BudČjovice
C
Ochrana 2.3.1
133
1
stav pĜípravy: DSP, SP financování 129260
Lužnice
Tábor
C
Ochrana 2.3.2
50
1
financování OPŽP
Blanice
Husinec
C
Ochrana 2.3.1
30
1
stav pĜípravy: DUR, ÚR financování 129260
Vltava
Týn nad Vltavou
C
Ochrana 2.2.4
200
1
financování 129260
Jalový p.
Zdice, KrálĤv DvĤr, Beroun
S
Ochrana 2.2.2
180
1
Studie proveditelnosti financování 129260
-
1
-
1
Horní Vltava (HVL) 1
HVL217106
2
HVL217107
3
HVL217109
4
HVL217110
5
HVL217111
Horažćovice – Otava, zkapacitnČní jezu Mrskoš (VH200007) ýeské BudČjovice – Malše, protipovodĖová opatĜení mČsta (VH200010) Tábor – Lužnice, komplex protipovodĖových opatĜení (VH200014) Husinec – Blanice, protipovodĖová opatĜení obce (VH200050) VD HnČvkovice - Vltava, zvýšení retence a zabezpeþení pĜed úþinky velkých vod
Berounka (BER)
Nádrž Kleštenice na Jalovém potoce
1
BER217085
2
BER217086 Nádrž Chumava na ChumavČ
3
BER217087
Nádrž HĜedle II na Stroupínském potoce
Chumava Stroupínský p.
Zdice, KrálĤv DvĤr, Beroun Zdice, KrálĤv DvĤr, Beroun
ϴ͘ϳʹƐƚƌĂŶĂϯ
S S
Ochrana 2.2.2 Ochrana 2.2.2
Návrh na zaĜazení do Generelu LAPV Návrh na zaĜazení do Generelu LAPV
PoĜ. Kód þíslo opatĜení 4
5
6 7 8
Název opatĜení
Rokycany – Klabava, BER217088 zkapacitnČní koryta (BE200003) VD Klabava – Klabava, zvýšení retence a BER217089 zabezpeþení pĜed úþinky velkých vod (BE200084) NýĜany – Vejprnický potok, BER217090 poldr NýĜany (BE200042) MČstská þást Praha Lipence BER217091 Vltava, obtokové koryto BER217092
PovodĖová ochrana mČsta Tachov (BE200059)
Kraj
Aspekt opatĜení
Rokycany
P
Ochrana 2.3.1
660
1
Zpracována DUR, probíhá Úě
Klabava
Rokycany, Klabava, Litohlavy
P
Ochrana 2.2.4
150
1
Zpracována DSP
Vejprnický p.
NýĜany
P
30
1
Studie proveditelnosti
Berounka
Praha-Lipence
A
100
1
Mže
Tachov
P
Ochrana 2.3.2
35
1
Sázava
Sázava
S
Ochrana 2.3.2
150
1
stav pĜípravy: DUR financování 129260
Vltava
Praha
A
Ochrana 2.3.7
1043
2
-
Vltava
Kralupy nad Vltavou
S
Ochrana 2.3.2
200
1
stav pĜípravy: DUR, probíhá Úě financování 129260
Vodní tok
ěešená lokalita
Klabava
Ochrana 2.2.1 Ochrana 2.3.7
Náklady (mil. Kþ)
Priorita Poznámka
Dolní Vltava (DVL) Sázava – Sázava, povodĖová ochrana mČsta (VD200007) Praha – Vltava, zvýšení kapacity koryta v oblasti Rohanského ostrova (VD200002) Kralupy nad Vltavou – Vltava, povodĖová ochrana mČsta (VD200003)
1
DVL217022
2
DVL217023
3
DVL217024
4
DVL217025
Lužec nad Vltavou – Vltava – ochranné hráze (VD200027)
Vltava
Lužec nad Vltavou
S
Ochrana 2.3.2
50
1
Zpracována studie PVL financování 129260
5
DVL217026
Nová Ves, místní þást Staré Ouholice – Vltava, ochranné hráze (VD200030)
Vltava
Nová Ves
S
Ochrana 2.3.2
70
1
financování 129260
6
DVL217027
VD Orlík – Vltava, zvýšení retence, opatĜení na hrázi
Vltava
Praha a obce podél Vltavy pod Prahou
S
Ochrana 2.2.4
750
1
Studie variant financování 129260
OhĜe, dolní Labe a ostatní pĜítoky Labe (OHL)
ϴ͘ϳʹƐƚƌĂŶĂϰ
PoĜ. Kód þíslo opatĜení
ěešená lokalita
Labe
MČlník, Dolní BeĜkovice
S
Labe
DČþín
U
Syþivka
Bílina
U
Ochrana 2.2.1
OHL217342 Suchá nádrž Šporka
Šporka
ýeská Lípa, Dolní Libchava
L
Ochrana 2.2.1
5
OHL217343 Suchá nádrž Dubnice
JeštČdský potok
Stráž pod Ralskem Stružnice
L
Ochrana 2.2.1
6
OHL217344
Vodní nádrž na Blšance nad mČstem Kryry
Blšanka
Kryry - Blšany
U
7
OHL217345
VD Janov - výstavba druhé spodní výpusti
Loupnice
Hamr - Horní JiĜetín
8
OHL217346
VD Jirkov - rekonstrukce spodních výpustí
Bílina
9
OHL217347
VD Jirkov - zabezpeþení pĜelivu proti plaveninám
10
OHL217348
PPO MČsta Chomutova, Bezruþova, Palackého
11
VD Nechranice - rekonstrukce OHL217349 krajních polí bezpeþnostního OhĜe pĜelivu
1 2 3
4
Aspekt opatĜení
Vodní tok
Název opatĜení
Labe, MČlník, povodĖová ochrana - II. Etapa Labe, DČþín, povodĖová OHL217378 ochrana - II. Etapa OHL217377
OHL217341 Syþivka - suchá nádrž
Kraj
(mil. Kþ)
Priorita Poznámka
19
1
stav pĜípravy: IZ financování 129260
50
1
stav pĜípravy: IZ
30
1
stav pĜípravy: SP, financování 129260
1
stav pĜípravy: SP, DÚR v rozpracovanosti, financování 129260
167
1
stav pĜípravy: SP, DÚR v rozpracovanosti, financování 129260
Ochrana 2.2.2
25
1
stav pĜípravy: SP v rozpracovanosti, financování 129260
U
Ochrana 2.2.4
6.5
1
stav pĜípravy: DPS, financování 129260
Jirkov
U
Ochrana 2.2.4
8.5
1
stav pĜípravy: studie, financování 129 260
Bílina
Jirkov
U
Ochrana 2.2.4
6
1
financování 129260
Chomutovka
Chomutov
U
Ochrana 2.3.2
50
1
stav pĜípravy: studie v rozpracovanosti, financování 129260
dolní OhĜe (VD Nechranice LitomČĜice)
U
Ochrana 2.2.4
70
1
stav pĜípravy: zadání DSP, financování 129260
ϴ͘ϳʹƐƚƌĂŶĂϱ
Ochrana 2.3.2 Ochrana 2.3.2
Náklady
128
PoĜ. Kód þíslo opatĜení 12
OHL217374
Znaþení krajĤ:
Název opatĜení
Vodní tok
ěešená lokalita
povodĖová ochrana mČsta ŠtČtí - doplnČní opatĜení
Labe
ŠtČtí
Kraj
Aspekt opatĜení
U
Ochrana 2.3.2
S - StĜedoþeský C - Jihoþeský P - PlzeĖský K - Karlovarský U - Ústecký
Zkratky IZ SP
L - Liberecký
DPS
dokumentace pro provádČní stavby
H - Královéhradecký
DÚR
dokumentace pro územní rozhodnutí
E - Pardubický A - Hl. mČsto Praha
Úě
územní Ĝízení
Náklady (mil. Kþ)
Priorita Poznámka
24
1
stav pĜípravy: DUR financování 129260
Poznámka: pokud je uveden stav pĜípravy, rozumí se k datu zveĜejnČní návrhu plánu (prosinec 2014)
investiþní zámČr studie proveditelnosti
ϴ͘ϳʹƐƚƌĂŶĂϲ
Ministerstvo životního prostĜedí Vršovická 1422/65, 100 10 Praha 10 www.mzp.cz,
[email protected] +420 267 121 111
Praha 2015
Ministerstvo zemČdČlství TČšnov 17, 110 00 Praha 1 www.eagri.cz,
[email protected] +420 221 811 111
