Jírova Weg. Jírova Weg. Postavy:

Jírova Weg

Jírova Weg Postavy: Bedřich Jíra Maminka Jírová Alois Sláma Pytlák Hitler Ewa Braunová Lída Baarová Hermann Göring Edvard Beneš Konrad Henlein Liberecký oficír Německý oficír Tomáš Garrigue Masaryk

1

Jírova Weg

PRVNÍ JEDNÁNÍ Scéna 1.: Hájovna U Jírových

Světnice hájovny. Stěny s prvorepublikovou hnědožlutou barvou. Stůl u okna a u něho 3 židle. Na něm husa a u stolu sedí maminka a dere husu. Maminka je oblečena v teplém oblečení - několik vrstev. Na druhé straně scény je věšák, na něm rukavice, ponožky a myslivecká uniforma. Zarámovaná fotka rodiny z let 1918, 1927. Je dvanáct hodin. Ve světnici stojí Bedřich ve spodním prádle, maminka dere u stolu peří. Kukačkové hodiny se vymrští a z rádia se ozve melodie:

Hudba: Lili Marleen (1)

Celá scéna se dá do pohybu. Bedřich se začne oblékat, zmateně kontrolovat náboje v pušce, hledat holínky a podobně. Hudba se ztišuje, maminka začíná mluvit. Maminka: Pořádně se obleč, Bedříšku, je krutá zima (uchechtne se). Bedřich: To víte že ano, maminko, vždyť jsem byl už ráno sekat dříví. 
 Maminka: A vem‘ si rukavice, Bedříšku, ať ti nemrznou ruce!
 Bedřich: Maminko, nejdu do lesa poprvé. Bedřich rychle najde šňůrové palčáky a přehodí je přes krk. Maminka přestane drát a usrkává čaje. Maminka: A máš flintu a broky, Bedříšku? Bedřich: Mám maminko, tu mám! postavil Eiffelovku).

(prohlásí vítězoslavně, jako by zrovna

2

Jírova Weg

Maminka: Was! Neříkej mi, že jsem tě zas nachytala. Vždyť ti říkám, že nemáš nosit ten ďáblův klacek nikam! Tvůj fater ji snad sebou bral? Nebral a... Bedřich: ... a jak dopadl? Vstoupí hajný Sláma v mysliveckém oblečení, hudba seknutím utichá. Sláma: Zbili ho pytláci a potom, co mu ukradli i teplé ponožky, zmrzl v lese. Maminka: Slámo, o tom nemáte co povídat. Obzvlášť vy! Sláma: Paní Jírová, myslivec bez flinty je pro smích. To ví každý hajný. I když, Bedřichu, nebudem‘ si přece lhát do vlastní kapsy, ty jsi pro smích i s flintou. Maminka: Slámo, podívejte se... Vstane a přijde až ke Slámovi. Podívá se mu přímo do očí.

... nepleťte se mi do výchovy, verstehen Sie mich?! Sláma se lekne a ustoupí, skoro uskočí. Sláma: (koktavě) L-l-l-etos je ale krutá zima, ani Rusáka by ven nevyhnal. Maminka: Co? (odmlčí se) Co jste to říkal? Sláma: No že je dost krutá zima. Ž-ž-ž-e by ani teple oblečeného Sověta ven nevyhnal. Kukačky se vymrští podruhé. Maminka: Á, á, podivejte se, Slámo... (začne pohupovat nožem a chodit okolo Slámy) vy... vy snad něco víte? Sláma: Jako o zimě, nebo o Sovětech? Jsou otužilý, narozdíl ode mě a od vás. (uchechtne se - maminka je totiž navalená v mnoha vrstvách oblečení)

3

Jírova Weg

Maminka: Slámo, podivejte se... “Ich habe keine Angst vom Rusischeman!” (třikrát si poklepe na rameno) Sláma: Prosím? Maminka: Dobrá, všechno v pořádku. Už mi nechoďte na oči. Z komory přijde Alois, partner maminky. Je oblečen v rajtkách, holínkách a bílém podvlíkáči a ukusuje salám, v druhé ruce má fotku rodiny z roku 1937, kladívko a chce ji přiťuknout na stěnu. Prvně ale promluví k Bedřichovi. Alois: Bedřichu, flintu, náboje, okuláry... Maminka: Himmelhergot flintu ne! Alois: ... a střílej srnce, jeleny, králíky, zabij prase, ať je co jíst! (stále ukusuje salám) Maminka mávne rukou, usrkne čaje a dál dere husu. Sláma: Aloisi, neříká se zabít, ale slovit. Alois: Mrtvej jako mrtvej. Alois začne přidělávat fotku, za chvíli je hotov. Maminka: Když měl Lojza první infarkt z těch jeho salámů a šunčiček, taky se nikdo neptal, jestli ho infarkt zabije, nebo sloví, Slámo. (maminka se skřípavě zachechtá) Sláma: No tak abychom už vyrazili, musíme krmit, ale flintu si radši vem, Bedřichu, nikdy nevíš, co tě může potkat. Maminka: Bedříšku, zopakuj mi přáníčko. Jak jsem tě to učila, kdyby ses mi nevrátil? Bedřich: V okruhu nejbližší rodiny. Faráře Kirchmana, mši u sv. Matěje, bílé lilie, eee... pokropit a zasypat, prosím.

4

Jírova Weg

Maminka: Výborně. Bedřich se v průběhu těchto rozhovorů dooblékl do mysliveckého úboru a Sláma netrpělivě postával u dveří. Alois: No já jdu, musím koupit ve městě trochu salámu a kořalky. Vrátím se asi zítra (koukne se na kapesní hodinky) kolem oběda. Alois odchází ze scény. Sláma: Nikdy jsem ho neměl rád, je to starej ješita a lakomec. Jak vás to s ním může bavit maminko - Bedřicha, když byl ještě malý mysliveček, mlátil hlava nehlava za každý menší prohřešek. Bedřich: No abych řekl, namoutě, bratru, já Aloise moc... Maminka: ... Alois je dobrej chlap. Dříví naseká, sníh odhrabe, krávu podojí, komín opraví. A ty ho máš rád, Bedříšku. Sláma: Maminko, nemůžete Bedřichovi impalmovat svoje názory, je to už dospělý... sice hloupý a nešikovný... ale je to chlap. Maminka: Dříví Alois naseká, sníh odhrabe, krávu podojí, komín opraví. (“pod vousy”) Nicht als dein Vater. A ty ho máš rád, Bedříšku. A vy do toho furt nekecejte, Slámo! Podívejte se na sebe,o Bedříškovi tady hlásáte moudra, ale sám neumíte ani mluvit. Snad implantovat ne?! Bedřich: Tatínka jsem bohužel nepoznal. Maminka: Hehe, buď rád. (stále dere peří) Bedřich: Pročpak maminko? Maminka: Protože to byl ještě větší ňouma než ty. Do všeho narážel, k ničemu nebyl. A immer vehre si škrábal oko. Sláma: Měl na něm atomický exém, chudák...

5

Jírova Weg

Maminka: Vy jste ale idiot, Slámo, jste sice jen vesničan, ale mohl byste vědět, že exém je atopický a ne atomický. Vy jste zas četl ty svoje knížky z mládí, žejo? Bedřich: To musí být úžasné! Sláma: Co? Bedřich: Znát cizí jazyky Slámo, obdivuji vás. Maminka: To ale není tvoje starost, Bedříšku, buď rád, že nic nevíš. Je to pro tebe lepší. Sláma: Já tohle nemůžu už dál poslouchat. Neustále Bedřicha ponižujete! Maminka se zvedne, zhrubne jí hlas, zvětšuje se, až je větší než Bedřich i Sláma. Maminka: Tak hören Sie bitte, Slámo! Vy mi taj nebudete kecat do mateřských záležitostí! Rodil jste už někdy někoho?! Nerodil! Otočí se na Bedřicha.

Ty máš Lojzu rád a běda ti, jestli ne! Otočí se na Slámu.

A vy okamžitě vystřelte z mojí hájovny! Sláma i Bedřich kvapně opouštějí místnost. Maminka se zmenšuje a má zase svůj normální hlas. Maminka: Furt se s nima vykecávat... to je hrozný... jak má pak člověk dělat revoluci?! Sláma: (přiotevře dveře) Revoluci?

6

Jírova Weg

Maminka: Marš! Jakmile všichni odejdou z místnosti, vymrští se kukačky a ozve se hlas. Konrád Henlein: To bylo o fous, dejte si pozor agente Filomeno. Maminka: Není to lehký pořízení, dělat státní převrat s takovejma... no, škoda mluvit. Konrád Henlein: Až přijde čas, Vůdce si žádá, aby byly věci připraveny, jste toho schopni? Maminka: Když jednou dělám protistátní činnost, tak to nedělám jako amatér. Spolehněte se, Henleine. Konrád Henlein: Sláva národnímu socialismu! (kukačky zajedou) Maminka usrkne čaj, zapne rádio, hudba se znovu rozezní.

Scéna 2.: Les Sláma a Bedřich jdou lesem a rozhlížejí se po zimní krajině. Tu minou strom, tu minou houby ve sněhu, tu minou Krakonoše, tu jelena. Sláma: Nevšiml sis ňáký vysoký, Béďo? Bedřich: Jako čeho? Vysoký čeho? Sláma: Myslím zvěře Béďo... třeba jelena. Bedřich se rozhlédne a přesně tam, kam se nedívá, běhá jelen, na něm jede Krakonoš a směje se. Zpoza stromu vyskakuje Trautenberk, zamne si rukama a zaraduje se. Proběhne scénou a schová se za keř. Bedřich: Ani ne.

7

Jírova Weg

Krakonoš má na jelenovi napsáno “Linka - Delfy”, poté co Bedřich zase zaujme regulérní směr, se Krakonoš rozjede do Delf tak, aby to obecenstvo vidělo. Chvíle ticha, Sláma se tváří dost kysele. Dojdou ke krmelci. (Za nimi jede rozvinující se plátno, na něm krajina, jako v animovaném filmu, s jejich chůzí se plátno rozvinuje) V průběhu následujícího dialogu sypají zrní zvěři. Sláma: Ten hon, Bedřichu, je příští týden. Měl by sis trochu zastřílet. Snad si nechceš před panem knížetem udělat ostudu. Navíc, když potkáme pytláka, zkusíš si cvičně vystřelit, jen tak do vzduchu, aby ses té rány nelekl. Víš, že to nemáš rád. Bedřich: Když říkáte pane Slámo, snad si vytáhneme terč. Nabije pušku a neohrabaně začne někam mířit. Sláma spěchá do krmné boudy pro terč. Vytáhne terč (jelen, na jeho paroží sedí káně, na zádech stojí liška, u nohou je zajíc, kterého s jelenem spojuje speciální klika, se kterou musí Sláma točit, aby zajíc skákal) Sláma postaví terč. Sláma začne točit klikou u nohy jelena. Klika hrozně skřípe. Terč je z papundeklu. Sláma: Tohle jsem koupil v obchodě v Liberci, nejmodernější multifrakční terč, model 1/1937, tak se snaž. Bedřich: Pane Sláma, netrefím vás, když stojíte přímo za tím terčem? Sláma: Bedřichu, nedělám snad hajnýho první rok, navíc... co se může stát? Je to nejmodernější technika! Ještě mi tady říkej, že například... hehe, za padesát let někde na Ukrajině, kde snad neznají ani knihtisk, hehe (povýšený smích), bouchne ňáká... pche... zázračná elektrárna! Nene Béďo, moderní technika se nemýlí. Bedřich: Když maminka neposlouchá Wehrmachtwelle, tak dávaj v rádiu takový pořad: Svět vědy a techniky. Tam se jednou zmiňovali o Titaniku, prej moderní lodi, a... Sláma: ... říkám ti, nepochybuj o moderní technice. Bratři Bongoliérové taky věřili a pak letěli.

8

Jírova Weg

Bedřich: Kdybych tak byl bratr Bongoliér. (povzdechne si) Sláma: Začněme! Sláma začne točit klikou. Bedřich složitě míří a pak si zacpe jednou rukou ucho a jednou drží pušku a snaží se vystřelit. Sláma: (rozčileně) Co to je?! Oběma rukama, Bedřichu, co jsme si říkali, jedna ruka nestřílí. Jak chceš zapůsobit na pana hraběte? Copak nechceš být hraběcím náhončím? Sláma začne točit znovu klikou. Bedřich zamíří oběma. Nejde mu to. Trautenberk na strom začne potichu přitloukat nápis “Trautenberkovo - a to všechno!” Sláma: (aby překřičel kliku) Pojistka! Pojistka! Bedřich odjistí a zařve "Ó dieu zajíci!" Vystřelí a trefí Slámu do stehna. Sláma: (zatváří se příšerně a zvolá) Ambulance! Přiběhne jelen a obmotá mu obvaz kolem rány. Bedřich: Jéje, pardon, zkusím ještě... Sláma: …ehm …tak toho by pro dnešek bylo až dost. Snad se mi to ne-za-ni-tí. Bedřich začne uklízet terč a Sláma si sedne na pařízek. Najednou je z jejich chvilky vyruší slova “pytláka”. Pytlák není na scéně vidět. Pytlák Hitler: Hehe... das ist mein... das ist mein, und... Das, Tschechai wird mein, hehé... Sláma i Bedřich zpozorní. Trautenberk pozoruje situaci zpoza keře.

9

Jírova Weg

Sláma: Slyšíš Bedřichu, ňákej pytláckej sousedíček z druhý strany... na toho už mám políčeno od třicátýho třetího... furt sem chodí a takhle huláká. Bedřich: Tak ho... já ho půjdu poprosit, aby šel zas na druhou stranu. Sláma: Zbláznil ses? Přece ho zas neexkomunujem na druhou stranu... pěkně zaplatí pokutu. Vystřel výstražnou střelu... někam... nad něj. Do toho si pytlák (Hitler) stále povídá a prohlíží něco mimo scénu. Bedřich zamíří a vystřelí. Hitler padá po výstřelu na scénu (papírová, či látková figurína). Sláma: Bedřichu… tys ho asi slovil! Měl jsi ho jen vystrašit, nebo kanonizovat, teda paralyzovat! Bedřich: A co s nim teď, dáme mu poslední skus a vyvrhnem, nebo až doma? Na scénu přibíhá Ewa Braun. Ewa Braun: Adolf! Adolf! Alles gute? Was geschah? Aaaaaaaaaaa! Sláma: (lámanou němčinou) Eh... Liebe Frau aus Deutschland... eh das war ein Unfall... jenom... wir omlováme se. Ewa Braun: Bitte? (vzliká) fíte fi fůbes kocho sté töten? Das jé führer. Sám Adolf Hitler. A já jecho ubochá Freudin Ewa Braun. Bedřich: A jak si to přál on? Sláma: Bedřichu, přáníčko sem teď nepleť!

Hudba: Mozart Requiem - Dies irae (2)

10

Jírova Weg

Sníh začne roztávat, Ewa zrychleně Adolfa ohledávat, Bedřich a Sláma začnou zmateně pobíhat, protože zahřmí a začne hustě pršet, oblaka se stáhnou, kolem 0:50 se hudba začne ztišovat Trautenberk si sebere sakypaky a pádí směrem na Hájovnu u Jírových. Na strom sedne s kukáním kukačka. Ewa Braun: Vy sté prosřelili ovladaš! Ovladaš! Vytáhne zničený ovladač a s pláčem padne na kolena Ewa Braun: Celý jeho plán je zničen! Hudba dozní a zahřmí hrom. Ewa Braun: Je to srašné. Je to srašné! Bedřich: Jen klid, paní Braun, vždyť se zas nic tak strašného nestalo. To byla moje první vysoká! Sláma: Bedřichu, ztichni! Ewa Braun: Teť nemá ofladaš, tím je selá plán f pršise! Mäte taj felefone? Nebo fisíraška? Sláma: Ja, jedna je v myslivně, přinesu jí. Bedřich a Ewa Braun jsou na scéně sami. Bedřich: A počkat… kdo to je? Ewa Braun: Führer a kanclér nemeska! Tsetsí Reich! Bedřich: Aha. Věřil moderní technice? Ewa Braun: Nó selkem anó, ja ale… nevěděla jak to šíct. Poškejte!

11

Jírova Weg

Sláma přinese vysílačku. Sláma: Vysílačka, telefonujte. Ewa Braun zatelefonuje. Chvíli pláče, chvíli zuří, chvíli křičí, pak ji nacistická ústředna přepojí. Ewa Braun: Lída kommt. Na scéně jsou sami, Bedřich dá Hitlerovi poslední skus. Na scéně je ticho. Lída Baarová přijíždí na scénu v automobilu Praga. Lída Baarová: Ewo, tohle je jasná věc. Stoprocentní ztráta ZMZP. Ewa Braun: Was ist ZMZP? Lída Baarová: Ztráta manželského zajišťujícího potenciálu. To si žádá vyšší síly. Sláma: Můžeme zavolat pana starostu. Lída Baarová: Nene, voláme na Gestapo. Na drážďanské Gestapo. Sláma: Nonono, tak počkat, jestli vy tady chcete oficíra, my taky chceme oficíra. Naše vysílačka. První já. Bere vysílačku a volá na velitelství četnictva v Liberci. Bedřich: (představí se Lídě Baarové) Já jsem Bedřich Jíra. Maminka vás sledovala u sousedů Hajdalových, když byl váš film. Hrajete moc krásně a... Lída Baarová: Podpis? Ewa Braun mluví odteď jen německy. Lída Baarová souběžně překládá. Ewa Braun: Dresden Hauptbahnhof, verbinden Sie mir bitte mit Herrn Obergruppenführer Czerny! 
 Herr Czerny? Hier ist ein Unfall passiert... so groβ, dass Sie weder nichts

12

Jírova Weg

darüber wissen wollen!! 
 Ob Sie nicht augenblicklich kommen, werden Sie sehen, was ICH machen kann!!! Lebens... und auch... ja, das ist egal, einfach - die Ehepartnerin vom Führer! Und ich kann auch Randall machen! ...

Lída Baarová: (překládá) Gestapo - hlavní stanice Drážďany, spojte mi Herr Obergrupenführer Czerny! Pane Czerny? Stala se nehoda... No veliká nehoda, tak veliká, že si to ani nepřejete vědět! Jestli okamžitě nepřijedete, tak uvidíte, co dokážu já! Životní... i vlastně... no, to je jedno, prostě družka Führera. A co já dokážu udělat za šrumec! Ewa Braun: Warum übersetzt du das, Lída? Lída Baarová: "Ewa: Proč to překládáš?" Protože ještě stále jsme ve státě, ve kterém má každý právo v úředním styku na informace. Bedřich: Ano, v tomto státě má právo každý na jakékoli informace podle zákonu... Jeho hlas přeruší přijíždějící auto liberecké i německé policie. Liberecký oficír: ...32/1918 a na spravedlivý soud! Lída Baarová šeptá Herr Obergruppenführerovi. Herr Obergruppenführer šeptá Lídě Baarové. Lída Baarová: "Herr Obergruppenführer: U nás ne!" Bedřich: Jaktože jsou tady tak rychle ty Němci, Slámo? Lída Baarová šeptá Herr Obergruppenführerovi. Herr Obergruppenführer šeptá Lídě Baarové. Lída Baarová: "Herr Obergruppenführer: Věříme moderní technice, vynalezli jsme nový raketový pohon, který umožní překonat velkou vzdálenost za relativně malý čas."

13

Jírova Weg

Sláma: Vidíš, Bedřichu! Ha! Důvěřují technice! Raketové zapalovací motory... Lída Baarová překládá šeptem průběžně. Herr Obergruppenführer ukáže rukou, šeptá Lídě Baarové. Sláma zastaví svůj proslov. Lída Baarová: "Herr Obergruppenführer: Spalovací Slámo, spalovací, ne zapalovací, navíc, spalovací motory je něco trošku jiného. Vy budete asi nějakej místní pitomec, že, Slámo." Sláma: Jak mě hergot znáte? Lída Baarová šeptá Herr Obergruppenführerovi. Herr Obergruppenführer šeptá Lídě Baarové. Lída Baarová: "Herr Obergruppenführer: Ano, Gestapo ví i to, co vy sami o sobě nevíte." Ewa Braun: Können wir endlich das wichtigsten lösen beginnen? Mein Täubchen ist tot! Herr Obergruppenführer zalapá po dechu, musí se chytnout vozu, aby to vůbec ustál. Lída Baarová: “Ewa Braun: No tak snad ale začneme řešit to, kvůli čemu jste sem všichni najeli ne? Můj holoubek je mrtvý!" Liberecký oficír: Jo tak váš holoubek! Tak to je snad práce tady pro sousedíčky ne?! Lída Baarová: Ne můj, ale... ale Ewin. Liberecký oficír zalapá po dechu stejně jakoHerr Obergruppenführer. Sláma: Pánové, mám vám přinést lékárničku, nebo něco ostřejšího? Liberecký oficír: Přineste nám flašku slivovice.

14

Jírova Weg

Lída opět šeptem překládá Herr Obergruppenführerovi. Liberecký oficír: No tak to snad nemusíte hergot překládat ne?! Herr Obergruppenführer: Ich rufe an den Gestapokommandatur nach Berlin! Das kann ich keinesfalls behandeln! Daran muss ich schlürfen ein bisschen, anders geht’s nicht... Lída: (souběžně překládá, lehce napodobuje všechna gesta) Volám na velitelství Gestapa do Berlína, tohle rozhodně nemůžu řešit já! Musím si trochu srknout, jinak to nepůjde. Liberecký oficír: Já to taky nemůžu řešit sám. Mezitím Sláma přinese slivovici, rozdělají malé sezení a oba oficíři si na začátek dají dva panáky. Ewa jim mrskne vysílačku na stůl. Začnou se ale prát o to, kdo zavolá jako první. Pobijí se, německý oficír se urazí, vmete prach sousedovi do očí, dojde spokojeně k autu, vytáhne mašinu s nápisem FAX a posměšně ukazuje na nápis. Liberečák mávne rukou, jde naštvaně do auta a začne troubit jako na lesy. Herr Obergruppenführer: Was machen Sie? Liberecký oficír: Já nemít FAX, já muset troubit, aby mě bylo slyšet až v Prag. Doufat, že vás to nerušit! (ironicky pořvává) Herr Obergruppenführer dokončí zprávu. Liberecký oficír přestane troubit. Z oblohy někdo hodí Herr Obergruppenführerovi kladku a on pomocí kladky začne Hermanna Göringa (který má i přesto padák) pracně stahovat dolů. Je očividně unavený a jde si dát dalšího panáka slivovice. Hermann Göring: So was ist passiert - eben fliege ich aus einem Flugschulung für die körperlich-behinderte. Warum soll ich einige Probleme und Schwierigkeiten in den Grenzgebieten behandeln, himmelhergot?! Lída Baarová: (už s větším nasazením souběžně překládá, včetně všech gest) “Herman Goring:Tak co se tu děje, letím právě z výcviku pro tělesně

15

Jírova Weg

indisponované pro létání. Proč bych měl sakra řešit nějaké problémy v pohraničí Říše?!” Ewa Braun pošeptá Hermannu Göringovi, co se stalo. Hermann Göring začne lapat po dechu a pokyne Herr Obergruppenführerovi. Ten přiběhne a píchne mu do žíly injekci s velkým nápisem MORFIUM. Liberecký oficír a Herr Obergruppenführer mají půlku flašky za sebou a pomalu to na nich začíná být znát. Sláma: Pane... pane Göringu (obdivně) vy… vy máte zkušenost s nejmodernějšími výplody moderní techniky, nemohl byste věnovat obdivovateli děl takto velkých, jako jsou vaše stroje, jen chviličku pro rozhovor? Liberecký oficír: Žádné takové! Řešíme tady sebevraždu! Ewa Braun: No tach tómuhlé jsém náchodü rosumela! To nebýt sádná sebevraszd! To jé vraszd! Lída Baarová šeptá překlad Herr Obergruppenführerovi. Herr Obergruppenführer šeptá Lídě Baarové. Lída Baarová: “Herr Obergruppenführer: Je to jasná vražda a útok proti Říši! Musíme to potres…." Hermann Göring: Ehm…ehm! Hermann Göring šeptá Lídě Baarové. Lída Baarová: “Herr Göring: Já jsem tu od toho, abych řešil problémy politické, teď, když je Vůdce po smrti, je naše politika jasná.” Je to... eh... pardon… (trapně se pousměje) Lída Baarová a Hermann Göring si zmateně šeptají. Lída Baarová: No podle Herr Göring teď vlastně Říše zaujímá vůči Česku politiku eh... TZPINVMCAN. TZPINVMCAN. TZPINVMCAN. TZPINVMCAN...

16

Jírova Weg

Všichni se přibližují k Lídě Baarové. Chtějí jí pořádně naslouchat. Uprostřed rozohněného projevu přijíždí tanky z obou stran.

Hudba: Jízda Valkýr (3)

V jednom tanku sedí Edvard Beneš a mává šavlí, v druhém Konrád Henlein a taktéž mává šavlí. Oba tanky vystřelí do vzduchu a na pozadí (jako když šli hajní lesem) jsou dvě armády čekající na kopcích protilehlých. Na scéně: Ewa Braun, Lída Baarová, Herr Obergruppenführer, Hermann Göring, Sláma, Bedřich, Liberecký oficír, Edvard Beneš, Konrad Henlein. Edvard Beneš: TZPINVMCAN? (ječí) Lída Baarová: (zmateně a s údivem) Totálního zmatení přátelských i nepřátelských vztahů mezi Čechy a Němci.

OPONA KONEC PRVNÍHO JEDNÁNÍ

17

Jírova Weg

DRUHÉ JEDNÁNÍ Scéna 1.: Hájovna u Jírových, maminka a Trautenberk, běh. Hájovna u Jírových. Maminka přikládá do kamen, obhospodařuje různě světnici. Potichu se rozeznívá hudba:

Hudba: Mozart Requiem - Kyrie(4)

Je vidět, jak Trautenberk zmateně a vystrašeně nakukuje do oken. Prvně do prvního zprava, pak do druhého zleva. Následně doslova rozkopne dveře a zasypán sněhem a v zimním oblečení jen vydechne: ... Na tento rozhovor se hudba trochu ztišuje. Trautenberk: Vůdce! Vůdce! "Ich habe keine Angst vom Rusischeman" (třikrát si poklepe na rameno) je ztracen! Maminka: Co je s ním?! Trautenberk: Mrtev leží v lese! Sníh roztává! Rychle, už to dolehlo skoro sem, za kopcem už je jaro! Plán je ztracen! Maminka doslova rozzuřeně mrští poleno do kamen, bere pušku, vybíhá ze dveří a Trautenberk peláší za ní. Světnice se změní v prostředí krajiny a maminka a Trautenberk stále utíkají. Za nimi se rozvinuje rozmrzající krajina jako v animovaném filmu. Běží a na finále (2:00) stanou na vrcholu kopce, shlédnou dolů a spatří celou scénu (namalované plátno vzadu na scéně uprostřed zvýrazněná mrtvola s knírem) Maminka klesne na kolena a zády ke scéně vypálí z pušky do vzduchu neprodleně po skončení skladby.

OPONA 18

Jírova Weg

Scéna 2.: Les, konečné řešení. Maminka přichází z dálky, za zády Trautenberk. Pomalu se rozsvěcí.

Hudba: Mozart Requiem - Lacrimosa (5)

Jakmile Němci zpozorují maminku, začnou ustupovat do postraní a ve strachu se tisknou k sobě. Maminka jen s velice smutným obličejem jde k Hitlerovi a vezme ho za ruku. Stoupá si a hudba se ztišuje, až utichá. Hermann Göring: Frau Hauptkundschäfterin, es tut mir leid – ich weiβ nicht, wie ich es erklären soll, aber... Lída Baarová: (ještě intenzivněji napodobuje gesta, souběžně překládá) “Hemann Göring: Paní hlavní rozvědčice, je mi to opravdu moc líto, nevím jak bych vám to vysvětlil, ale…" Maminka: Kdo… kdo to způsobil?! Sláma si začne povolovat límeček a sundává klobouk. Maminka se na něj podívá. Sláma: Je mi to líto… eh… totiž… no teda není mi to líto ani trochu, ale... jak to, já to... Maminka: Vy... vy…! Bedřich: Nene... to... já to byl. Já jsem ho zastřelil. Maminka: Be-be-be Bedřichu! Tys zastřelil svého bratra?! Všichni Němci a Sláma VELICE překvapeně zalapají po dechu. Edvard Beneš: Ona je Hitlerova matka? Jakto, že jste ji už dávno nezatkli?!

19

Jírova Weg

Liberecký oficír: (již totálně opilý) To sem fakt nevěděl. Bedřich začne usilovně přemýšlet. Maminka: Jak byste taky mohl. Tohle moje malé tajemství bylo opravdu jen a jen mé. Bedřich je jeho nevlastní bratr. Představte si, jaká krásná dvojice by konečně zavládla nad Centrální Evropou. Dva bratři: jeden Germán, jeden Čech. A přitom oba ze stejného těsta! Duet snů! A plán "Ich habe keine Angst vom Rusischeman"(třikrát si poklepe na rameno) je ztracen, už nemáme co skrývat. Už není žádný plán, zůstalo jen hoře a žal a bol! Němci: (sborově) Ich – habe Angst vom Rusischemann jetzt! Lída Baarová: "Němci (sborově): Teď už mám z Rusa strach." Liberecký oficír: Tak nám tedy pěkně řekněte, o co se tady jedná. Přijíždí Krakonoš na jelenovi. Strhne Trautenberkův nápis. Krakonoš: Sojka mi všechno pověděla! Ewa Braun: Sabili fůdse, Krakonosch. Krakonoš: Já vím. A co. No. Byl jsem nedávno za sestřenicí v Delfách a jako... pro všechny tady (významě ukáže kolem sebe) je to jen a jen dobře. Maminka: Jak něco takového vůbec můžete říct?! Já vám ukážu, vy šašku! Vy kašpare zarostlej mechem a strdím, vy žaludeční šťávo, vy vřede, vy oslizlý slimáku! Edvard Beneš: Zatknout! Přiskočí Liberecký oficír a zatkne maminku. Maminka: No, co toto, to je! Edvard Beneš: He, nedávno jsem zavedl zákon o urážení smyšlených postav.

20

Jírova Weg

Krakonoš: Smyšlených? Vy mě nevidíte? Konrad Henlein: (zuří z tanku) Tak dost! Nebudem chodit kolem horké kaše! Představíme vám Vůdcův grandiózní plán! Na tom, jak se Říše zachová, Vůdcova smrt nic nemění. Válka msty započala! Vůdce měl famózní plán, ve kterém bylo pro Čechy místo, měl ovladač, který mu jeho technici sestrojili a pomocí něhož ovládal počasí. Poučil se z Napoleonova debaklu, a tak na to šel od lesa. Válka msty proti Sovětům byla rozhodnutá už předtím, než vůbec začala! Plán je ale v troskách, otužování je již nemožné! Sláma: Počkat, počkat… pokud měl Vůdce ovladač na počasí, proč prostě nezrušil zimu v Rusku, proč protahuje zimu zde? Je červen a pořád mrzne, ale dřív jsem si toho ani nevšiml. Hermann Göring šeptá Lídě Baarové. Lída Baarová: “Hermann Goring: Vůdce chtěl bojovat proti Rusům jejich vlastní zbraní. Pokud bychom byli na zimu připraveni, byly bychom schopni se jim vyrovnat. Bohužel, naši fyzikové přišli jen na způsob jak teplo odebírat z určitého prostoru, ne jak ho dodávat na tak velkou plochu, jakou je Rusko. Ano, vím co vás napadá, Einstein.Emigroval, věčná škoda." Bedřich: Takže Adolf Hitler byl můj bratr?! Maminka a Ewa Braun: Ano! Edvard Beneš: Tak konečně se ukázalo, že i bratrovražda může být užitečná. Vy… ten myslivec… vy jste náš národní hrdina! Masaryk byl také prvně v kovářském učení... následujme jeho odkaz! Z myslivce uděláme ministerského předsedu! Ewa Braun: No tach to si vyprošuje, přesé není mošná, aby ten clotchinec byl kanclér Tscheska! Můj chudá neboštík! Liberecký oficír: Ale vždyť je to i Němec! Maminka: Ano, jeho otec nebyl jeho otec. Byl to otec jeho bratra!

21

Jírova Weg

Sláma: Tak proto jste mu vtloukala do hlavy ty podobnosti s jeho bývalým otcem, proto to divadlo! A kdo je otec jeho bratra?! (podrážděně) Maminka: Němec jak poleno! To stačí vědět! Herr Obergruppenführer šeptá Lídě Baarové. Lída Baarová: (předvádí oficírovu podnapilost) “Herr Obergruppenführer: No, tak počkat, jestli je Němec, tak by měl být jako Němec souzen. Před spravedlivým válečným soudem v Německu!” Ewa Braun: Theda, Lída, jakoby si mochla jit rofnou na platno! Krasna fykon! Lída Baarová: Danke. (pousměje se) Češi: (na přeskáčku, jako dav, ale tak aby jim bylo rozumět) To je náš hrdina! Ten patří nám! My ho nedáme! Je náš! Němci: (paralelně s Čechy): Er ist unser! Aber Er ist unser! Krakonoš pokyne holí k nebesům. Objeví se blesk a hrom. Ozve se Masarykův hlas. Masaryk: (z nebes) Poslouchejte! Už nemohl jsem jinak, než zasáhnouti. Edku, čekal jsem tedy větší um, musím říct. A to ani nezmiňuji, co by se stalo nebylo by-li Bedřichova zásahu. Hospodin mi všechno vypověděl a takovým věcem jako zbabělosti jsem tě nikdy neučil! Uvědomoval by sis ty důsledky! Škoda mluvit. Zpět ale k věci. Podívejte se kolem sebe a ptejte se sebe samých. Jak dlouho už tu spolu žijete? Jak málo jste se naučili. Je rozdílu mezi vámi? Není! Kolik babiček, dědečků, strýčků nebo tetiček má původně německé nebo naopak české jméno? Samotná moje maminka byla poněmčená Češka a nikdy jsem ji za to nechtěl kárati. Chraň Pánbú. Ani za mák nedá se mluviti o splynutí vašich národů, ale kolik sporů musíte ještě přetrpěti? Hleďte do budoucnosti, drazí! Teď... odcházím. Ticho, všichni (hlavně Edvard Beneš) jsou jako opaření, nikdo nepromluvil ani hlásky. Všichni jako zázračnou silou bez ohledu na různost jazyků porozuměli Tatíčkovu proslovu.

22

Jírova Weg

Trautenberk: Nikdy bych si nemyslel, že uvěřím tomu revolucionáři. A natož že ho uslyším z nebes. Lída: (velice dramaticky) Já nestraním nikomu. Miluji vás všechny! Tak odhoďte svár a začněme novou epochu našeho žití! potlesk E d v a rd B e n e š : A c h . B y l j s e m s l e p ý. H e s l e m b u d o u c n o s t i j e multikulturalismus. Sláva národnímu nesebeurčení! Sláva multikulturalismu! Hermann Göring: Všdytz ty fašé jídlo jsou dobrý. Vaše umění sou dobrý. Váš semě lukratifní. Nechápat jak mohl nostit tuto ochafnost (odtrhne hákové logo i válečný kříž). Dekuji Masaryk, ty otefšel oši! Koupim camek, koupim obrasý, stehovat se do Böhmen! Edvard Beneš: Bedřichu Jíro, děkujeme ti! Ty slavný člověče!

Hudba: Óda na radost (finale) (6)

Všichni vystoupí ze svých vozidel. Začnou se objímat. Ze stropu se pomalu spustí na levé straně jeviště obraz Jiřího z Poděbrad, na druhé straně jeviště obraz s obrysem portrétu Angely Merkelové a místo tváře otazník, ale tak, aby bylo poznat, že je to ona. Za celou scénou na plochu všech kulis se spustí obří vlajka EU (pomalu, s veškerou důstojností). Všichni se přidají ke zpěvu, oslavují. Jakmile dozní hudba, ozve se velmi hlasitý telefon. Všichni se zastaví, diví se. Liberecký oficír jde zvednout sluchátko. Liberecký oficír: Ano, … ano, rozumím. Položí sluchátko.

Pánové, meine Herren, Sověti napadli naši Alianci přátelství. Jsou v Užhorodu!

23

Jírova Weg

Edvard Beneš: Přešel čas čisté mysli a rozhodného konání! Edvard Beneš a Hermann Göring: Tohle je válka! Ewa Braun: Od tech si roschodne niz libit nenechame! Na né!

Opět hudba: Óda na radost (finale) (6)

Všichni skoro až s budovatelskou horlivostí nasednou do tanků, vytáhnou pušky a helmy (z útrob tanků) a odjedou/odejdou ze scény. Až na Bedřicha. Hudba utichá s odjezdem všech ostatních ze scény. Scéna stále stejná, Vlajka EU, Jiří z Poděbrad, Merkelová. Bedřich sundá svoji pušku, strčí do ní dva náboje. Bodové světlo na Bedřicha, který má z toho všeho očividnou radost. Beřich: Maminka neměla pravdu, (odmlčí se) tady se puška vždycky hodí. Rychlým krokem odchází na tu nejpompéznéjší Ódu na radost (6) ze scény. Světla zhasínají.

OPONA KONEC

24

Jírova Weg

ODKAZY K HUDBĚ 1. https://www.youtube.com/watch? v=hZAV4hsP5WU&index=2&list=PLZT3pTktTt92agJsAU6tZ2we7i-7aELV1 2. https://www.youtube.com/watch? v=1eUy03anP5o&list=PL16_a9ITNhRV9cHXfvtgOCKdIer2zKwBT&index=3 3. https://www.youtube.com/watch?v=7AlEvy0fJto 4. https://www.youtube.com/watch?v=TAeoV4nBjho 5. https://www.youtube.com/watch?v=k1-TrAvp_xs 6. https://www.youtube.com/watch?v=WrluytDFbwc

25