Jiøí Horák Øíjen v Carlsbadu

Jiøí Horák Øíjen v Carlsbadu

Jiøí Horák Øíjen v Carlsbadu

JIØÍ HORÁK ØÍJEN V CARLSBADU Dokumentární rozhlasové hry Jaroslava Jiskrová – Máj, 2006

Rozhlasové hry

Jaroslava Jiskrová – Máj

© Jiří Horák – heiress, 2007, 2012 Photography © Vladimír Franc, František Tóth, ČTK, Masarykův ústav – Archiv AV ČR, v. v. i., Památník národního písemnictví, Nadace Langhans, archiv Pavla Kosatíka, archiv autora, 2007, 2012 ISBN 978-80-86643-59-5 (pdf )

Obsah Mistr Jeroným ...................................................................... Pøelíèení s obèanem Havlíèkem ........................................... Poslední role ........................................................................ Domovské právo .................................................................. Proklamace .......................................................................... Oèitý svìdek ......................................................................... Osm krokù ........................................................................... Øíjen v Carlsbadu ................................................................

7 37 67 95 119 143 167 193

Torza Dcera høíchu ........................................................................ 225 Ave Milada ........................................................................... 277 Edièní poznámka a pøílohy ................................................... 297

Mistr Jeroným Tragédie mistra Jeronýma Pražského, který pøišel na jaøe v roce 1415 do Kostnice hájit pøed církevní koncil mistra Jana Husa, ale byl kostnickým koncilem sám obžalován z šíøení bludù, buøièství a kacíøství a rok po Husovì smrti 30. kvìtna 1416 odsouzen a upálen. OSOBY

Jeroným Pražský, 37 let, mistr svobodných umìní Francesco Zabarella, 58 let, kardinál z Florencie, mluvèí kardinálského kolegia Pierre d’Ailly, 66 let, kardinál z Cambrais Jean Brogni de Viviers, 74 let, kardinál ostijský, pøedseda koncilu Jean de Rocha, zemøel r. 1437, patriarcha antiošský Jean de Rupescissa, patriarcha caøihradský Michal de Causis, 38 let, advokát žalobcù, prokurátor papežské kurie Dr. Náz, 42 let, advokát žalobcù, kanovník od Sv. Víta Velitel stráže Hlasy

(7)

1.

Pracovní zasedání koncilu v refektáøi kláštera minoritù

(Vnìjší hluk pøekryje vzrùstající rozruch uvnitø) Hlasy Co se tam dìje?… Slyšíte…? Nìjaké srocení…? Možná hoøí!… Všichni se hrnou sem!… Brogni Silentium!… Prosím svaté shromáždìní o klid!… (Ozve se vzdálený zvon, povyk sílí. Do sínì vpadne s øinèením zbroje zadýchaný voják) Velitel stráže Svaté koncilium!… Lidé se srocují…, chtìjí vyzvánìt na zvony!… Myslí, že vedou v okovech sesazeného papeže! Rocha A koho vedou? Velitel stráže Jeronýma z Prahy!… Èeského kacíøe!… Hlasy Kacíø!… Vyzvánìjí kacíøi!… To je rouhání!… Brogni Silentium!… A strហzjedná poøádek!… Zvonù se nikdo nedotkne! A toho kacíøe pøiveïte sem!… (Velitel odbíhá. Pøidávají se další zvony, až hlaholí ze všech kostnických vìží) ÚVODNÍ OHLÁŠENÍ HRY

Causis (volá do povyku) Ctihodní otcové!… Než ho sem pøivedou…, mìli bychom se dohodnout na postupu pøi jeho výslechu!… Rupescissa Svaté shromáždìní je stejného názoru jako milostivý císaø Zikmund: skoncovat s ním, a to co nejdøíve!… Causis Zajisté, Vaše Otcovství. Ale já myslím teï, až se tady objeví! Rupescissa Milostivý císaø pravil: S tímhle to bude snazší, nebo Hus je uèitel, a tohle je jen jeho žák!… Causis Já Jeronýma znám! Sám pocházím z Èech, z Nìmeckého Brodu… S tím se musí obezøetnì! Jeho výmluvnosti se nikdo nevyrovná!… Rupescissa Svaté koncilium sdružuje nejznamenitìjší hlavy svìta v otázkách teologických i svìtských. Nevidím dùvod, proè bychom se mìli mít na pozoru pøed nìjakým èeským kacíøem!… Brogni Pro forma žádám pøedsedu germánské kurie doktora Náze, pod jejíž pravomoc ta kacíøská zemì pøísluší, aby se ujal jeho výslechu.

(8)

Causis (zaskoèen) Ale prokurátor papežské kurie jsem pøece já!… Dr. Náz Dìkuji za dùvìru, Vaše Otcovství. Pocházím rovnìž z Èech, z Litomyšle, takže pro mne bude osobní prestiží vést výslech tak, aby dospìl, kam je žádoucí. (Dupot, øinèení zbroje a øetìzù. Zvony umlkají) Rupescissa Pìkné uvítání pro kacíøe! Ale dobøe ti tak, Jeronýme! Všechno ti to pøipoèteme! Jeroným Dal jsem snad vyzvánìt na zvony já? Brogni Mlè! O tvém dlouhém jazyku jsme už slyšeli. Ale tady se budeme ptát my. Ty budeš pouze odpovídat. Zaènìte! Dr. Náz Jeronýme, na dveøe chrámù po celé Kostnici jsi rozvìsil žádost o veøejnou obhajobu svého kacíøského uèitele Jana Husa se stížností k nejjasnìjšímu císaøi proti jeho uvìznìní. Je to tvoje dílo…? Jeroným Dlouhá otázka na krátkou odpovìï. Rocha Drzosti si nech pro sebe! Odpovìz: ano, nebo ne?! Jeroným Ne. (Z bouøe protestù vynikne hlas Causise) Causis Lže! Slyšíte kacíøe…?! To je první lež!… Dr. Náz (zašustí papírem) Vždy tady stojí: Já, Jeroným z Prahy, mistr svobodných umìní slavného uèení v Praze, v Kolínì, v Paøíži a v Heidelbergu, veøejnì prohlašuji… Psal jsi to…? Jeroným Jen èti dál!… O žádném kacíøském uèiteli tam není ani slovo. (Nový výbuch protestù, hvízdání) Brogni Silentium!… Ticho!… Prosím klid!… Dr. Náz Koncil tì vyzval, aby ses dostavil do patnácti dnù pøed svatý tribunál. Proè jsi tak neuèinil?! Jeroným Èekal jsem týden na odpovìï. Devátého dubna jsem z mìsta odešel. Vaše výzva je z jedenáctého dubna. Bavorský vévoda Ruprecht vám dosvìdèí, že jsem se o ní dozvìdìl až v tìchto okovech (zaøinèí øetìzy) z jeho úst. Causis U èeských hranic, kam jsi chtìl v pøevleèení uprchnout! Jeroným Á – Causis! Dobrý pes kouše, špatný jen štìká!… Jestli nìkdo považuje šaty na cestu za tajný pøevlek, pak stojím pøed vámi v tajném pøevleèení i teï. Brogni Rádi tvé upøímnosti vìøíme. Nuže, teï jsi zde, nikoliv abys hájil Jana Husa, nebo svaté koncilium se nemíní zabývat tvou neoprávnìnou žádostí… (9)

Jeroným Jak to, neoprávnìnou…? Rupescissa Mᚠnìjaké zplnomocnìní…? Brogni …neoprávnìnou žádostí, ale tvým vlastním kacíøstvím!… Jeroným (ohromenì) Mým vlastním kacíøstvím…? Causis Slyšel jsi dobøe!… Jeroným (se vzpamatovává) Navštívil jsem v Kostnici pøemnohé ctihodné muže. Nikdo mì z nièeho špatného nevinil a svobodnì jsem z mìsta odešel… Causis Zbabìle jsi utekl!… Dr. Náz A co tvé disputace v Paøíži, v Kolínì, v Heidelbergu a v Krakovì? Myslel sis, že mᚠdar andìlské výmluvnosti a obrátil jsi tam svými bludy celé univerzity vzhùru nohama… Jeroným Co jsem tam uvádìl, mohu zopakovat i zde. Tehdy mì nikdo z hlásání bludù nevinil, nebo sám jsem se stal mistrem ètyø univerzit. Teprve tady v Kostnici, když jsem se veøejnì postavil za mistra Jana, abych hájil jeho svatou pøi… (Výbuch rozhoøèení, pískání, køik a protesty) Hlasy Ven s ním!… Chopte se ho!… Kacíø!… Rouhá se koncilu!… Odvést!… Na hranici s ním!… Causis Já to vìdìl!… Já svaté shromáždìní varoval!… Dr. Náz Vaše Otcovství, bude nutné sepsat s oèitými svìdky všechny Jeronýmovy bludy a podle nich sestavit žalobu. Causis Rád bych se toho úkolu v pokoøe ujal. Jako Èech vím nejlépe, jak se tam nebezpeènì vzmáhá kacíøství. Svatá stolice už dvakrát vyhlásila nad Prahou interdikt. Proto je mou povinností pøièinit se, aby toto zlo bylo vyhubeno a má nešastná zemì se znovu vrátila na cestu pravé víry. Brogni Dobrá, synu. Ale pamatuj, co je psáno: Nemám libosti ve smrti bezbožného, ale usiluji, aby se bezbožný odvrátil od cesty své a živ byl.

2.

Veèeøe v domì kardinála Zabarelly

(Cinkání pøíborù, nalévání vína, nenucenost a dobrý rozmar) Rocha (vdechne) Cítím tymián, routu, šabrej, houby a kmín! (smích ostatních) Hm-hm, to je vùnì! A ta barva!… Víte, nemohu stále uvìøit, že nehodný papež Jan Dvacátý tøetí sedí ve vìzení a èeká na svùj ortel!… ( 10 )

Rupescissa Už ne papež, vážený patriarcho antiošský, ale opìt jen Baltazar Cossa, námoøní lupiè. Už nemá tiáru ani Petrùv prsten a zítra bude rozlomena i jeho peèe!… D’Ailly Celý køesanský svìt by mìl zvìdìt, že florentský kardinál Francesco Zabarella ukonèil papežské schizma a sjednotil znovu svatou církev!… Zabarella Já ne, kardinále d’Ailly, ale svaté shromáždìní. Proto jsem tolik usiloval o jeho svolání a prosazoval, aby se stalo nejvyšší autoritou a mìlo pravomoc sesadit i papeže, který teï vystøídal v gottliebenské vìži toho èeského knìze!… Brogni Kacíøe Husa? Milý Zabarello, ty nic nevíš! Zatímco jsi stíhal Baltazara Cossu, pøivedli sem do Kostnice Husova žáka Jeronýma. Takže už máme kacíøe dva!… Rocha (labužnicky mlaskne) Ta paštika je vynikající!… Zabarella Jsou v ní lanýže, játra a všechny májové bylinky… To není potìšující zpráva, kardinále Brogni. Nevím, jak bych to øekl… Prostì si myslím, že jeden ani druhý nejsou dost dobøí kacíøi, a vùbec už ne… Rupescissa (výbuch smíchu až k slzám) Chacha! Nejsou dost dobøí kacíøi!… Chacha… To teï budu taky øíkat!… Nejsou dost dobøí kacíøi, chacha… Zabarella Caøihradský patriarcha to považuje za žert, ale já mluvím vážnì. Nejenže nejsou dobøí kacíøi, ale v žádném pøípadì nemohou být v roli kacíøù nikdy dost dobøí pro tento koncil!… Brogni To ovšem nesmíš øíkat pøed kardinálem d’Aillym. Cestou do Kostnice dal upálit dva právì takové ne dost dobré kacíøe antikrista!… D’Ailly (velice vážnì) Bùh je mi svìdkem, že to byli kacíøi non plus ultra!… Jste bájeèný hostitel, kardinále Zabarello, ale já si vezmu už jenom sýr. Zabarella Zkuste tenhle!… A pijte, pijte!… (nalévání) Zdá se, že mi dobøe nerozumíte. Je zde mnoho svìtských osob, uèencù, univerzitních mistrù a laikù ve vìcech víry, kteøí v tìchto sporech hledají pøíležitost, jak se blýsknout svou uèeností… Rocha (s plnými ústy) Sancta simplicitas!… Jejich uèenost! Deset nedìl rozpøádali veledùvtipnou otázku, zda chiméra poletující v prázdném prostoru mùže pozøít druhé úmysly!… Univerzitní profesoøi, prosím!…

( 11 )

Zabarella Jistì. Ale kdykoliv jim dá koncil pøi jednání za pravdu, pøipouští tím jejich úèast na rozhodování koncilu! Proto by se koncil nemìl zabývat konkrétními pøípady kacíøství a jinými nízkými spory. Právì z dùvodù laického vmìšování! Rupescissa Procesy s kacíøi jsou výhradnì záležitostí církve. Žádní laici do toho nemají co mluvit!… Zabarella Jak jim v tom chcete zabránit? Hus i ten druhý, ten jeho žák… Brogni Jeroným. Zabarella …taky žádá veøejné slyšení. Chtìjí se hájit, své názory, svùj rozum i víru. To není možné! Jestliže jsme zavrhli dosavadního papeže jako hlavu církve, nesmíme pøipustit žádné pochybnosti o svrchovanosti tohoto koncilu. Bùh je jeden, jedna je církev, jedna je víra a jedna je pravda! Pravda tohoto koncilu. Proto potøebujeme naprostou jednotu a dùvìru všech zúèastnìných v tento koncil, a ne aby na jedné stranì stál koncil a na druhé kdokoliv jiný, i kdyby to byl sám antikrist! Baltazar Cossa se taky chce hájit, vysvìtlovat a zdùvodòovat své èiny. Jemu tu možnost nedáme, a vzdìlaným kacíøùm z Èech ano? Jediným výsledkem budou nekoneèné spory, rùznice, desítky názorù, pøipomínek, pochybností, a pøedevším ztráta naší jednoty!… D’Ailly To jsme ovšem mìli uvážit vèas. Snad bychom s nimi mìli postupovat stejnì jako s dosavadním papežem. Rocha (s plnými ústy) Teï vám zase nerozumím já. D’Ailly Oba se musí ke svým kacíøským bludùm pøiznat a veøejnì je odvolat. Namísto obhajoby by se zcela podøídili rozhodnutí koncilu tak jako Baltazar Cossa. Zabarella To by bylo velké vítìzství koncilu! Rupescissa Dvojí vítìzství, kardinále Zabarello. Nad kacíøi a zároveò nad všemi tìmi zástupci univerzit. Uèení laici by museli jen pøihlížet, souhlasit a mlèet. (Zvenku køik a bouchání na dveøe) Zabarella Koho to sem èerti nesou? (Vstává od stolu) Jen seïte, podívám se z okna. Velitel stráže (zvenku) Hej, otevøete! Tady je velitel stráže! Zabarella Co se dìje? Velitel stráže Vaše Otcovství, ten kacíø Jeroným umírá. Do rána nevydrží. Mùj pán odjel do lázní v Badenu, proto jdu pøímo za vámi. Smím mu pøivést zpovìdníka…? ( 12 )

Zabarella Poèkej dole!… D’Ailly (vstává od stolu) Zajdu za ním sám, kardinále Zabarello. Vy máte hosty…

3.

Cela ve vìži u høbitova sv. Pavla

Velitel stráže (dusot po schodech) Tady to je, Vaše Otcovství! (K stráži) Otevøi! Na co èekᚅ?! (Odemykání, zaskøípání tìžkých dveøí) D’Ailly (zadýchán výstupem) Hu, to je puch! Pøíšerný zápach!… (Dusivì se rozkašle) Velitel stráže Svìtlo!… Posvi dovnitø!… (Sám vstoupí do cely) Hej, ty tam, slyšíš mì?!… Žiješ ještì…? Jeroným (zasténá) D’Ailly (rovnìž vstoupí) Ach, ten vypadá! Pøineste vodu! (Vzdalující se kroky) Rozvažte ho!… Vždy se tu nedá ani dýchat!… Velitel stráže (odemyká kládu) Okno nemá møíž, tak jsme ho zabednili, aby nemohl vyskoèit. D’Ailly Pøikovaný v kládì? Z takové výšky…? Velitel stráže Mùj pán to naøídil… (Dupot pøibíhající stráže) Tady je ta voda! D’Ailly Copak nemá rozum? Puste sem vzduch!… (Šplíchání vody) Jeroným Umírám… Chci… chci zpovìdníka… D’Ailly Mír s tebou, synu!… Nejdøív se napij. Opláchni si tváø. Jeroným Nemohu… nemohu pohnout rukama… Vùbec je necítím… D’Ailly Ach, synu mùj!… Na, pij!… Jen klid, klid!… Jeroným (žíznivì pije) Bùh vám to zapla. D’Ailly Nechte nás o samotì a zavøete dveøe. (Kroky, skøípnutí a pøibouchnutí tìžkých dveøí. Strហza dveømi zaène pøecházet sem a tam) Jeroným (znovu pije) Díky vám, Otèe. Kdo jste? D’Ailly Pøál sis zpovìdníka. Jeroným Ano… Už je mi líp. Staèila voda. D’Ailly Jedl jsi vùbec nìco, co jsi tady? Jeroným Ne, Otèe. Dostal jsem džbán vody. O chleba se postaraly myši… Nemohl jsem si ho podat. ( 13 )

D’Ailly To jsi poøád v téhle kládì? Jeroným (chabì zaharaší øetìzem) A ještì pøikovaný… Nevím ani, kdy je den a kdy noc. Nemohu sedìt ani stát… Vy ale nejste prostý knìz? D’Ailly Proè se ptáš? Jeroným Soudím tak podle vašeho šatu. Kdo chodí takto obleèen, ten se nesklání k lidem, jako jsem já. D’Ailly Protože jsi kacíø? Jeroným Ne. Ach ano, kacíø… Úplnì jsem zapomnìl. Už vás varovali…? D’Ailly Nevím o tobì vùbec nic. Jeroným Tak proè øíkáte, že jsem kacíø? Protože mì tak kdosi obvinil…? Já o vás taky nic nevím, proto se ptám pøímo vás: Kdo jste…? D’Ailly Jsem Pierre d’Ailly, kardinál z Cambrais, almužník a zpovìdník francouzského krále Karla Šestého. Jeroným (vydechne) Odpuste, Vaše Otcovství, nemohl jsem tušit, že by se kdosi takový obtìžoval pøijít za mnou… D’Ailly Vidíš, i to se stává. Pošlu ti nìjaké jídlo. Z bohatého stolu. Až se trochu zotavíš, urèitì tì ještì navštívím. Jeroným Dìkuji vám, jste velmi laskav. Rád bych Vaši kardinálskou Milost pøesvìdèil, že opravdu nejsem kacíø, za kterého mì tady považují. D’Ailly (na odchodu) Nic jiného by mi neudìlalo vìtší radost, mùj synu. Ale pøedevším bys o tom mìl pøesvìdèit svaté shromáždìní!…

4.

Pracovní zasedání kardinálského kolegia

Rupescissa …veøejná slyšení Jana Husa nepøinesla oèekávaný výsledek. Navrhuji, aby komise pro otázky víry sestavila soupis všech kacíøských artikulù a bludù z jeho èlánkù, spisù i kázání, kterých se musí zøíci a odvolat je! Brogni Souhlasím, ale obávám se, že Hus nic neodvolá! Rocha Tím hùøe pro nìho! Pøíležitostí už mìl více než dost a pokaždé jsme se pøesvìdèili jen o jeho zatvrzelé neústupnosti. Teï ho ještì povzbudil protestní list èeské a moravské šlechty!…

( 14 )

Zabarella Tìch dvì stì padesát pøipojených peèetí navíc pøedstavuje spoleèný protest proti autoritì a kompetenci tohoto koncilu! To je tøeba si uvìdomit a podle toho také jednat! Rupescissa Správnì! Nedovolíme mu žádnou další obhajobu ani veøejné slyšení, dokud se nezøekne všech odsouzených kacíøských bludù, a už pocházejí od Viklefa nebo pøímo od nìho! A stejnì budeme postupovat i s jeho žákem Jeronýmem! D’Ailly Mluvil jsem s Jeronýmem osobnì, a nebýt této náhody, asi by už nebyl mezi živými. Ptám se proto všech pøítomných: Kdo dal jeho stráži pøíkaz, aby ho nechali ve vìzení zemøít…? Brogni Nikdo takový pokyn nevydal, a pokud ano, tak k tomu došlo bez vìdomí tohoto kolegia. D’Ailly Nechápu potom, proè je držen v kládì o hladu a žízni, které mají rozhodnout o jeho osudu, døíve než o nìm rozhodne svaté shromáždìní?! Zabarella Naším úkolem musí být jeho abjurace, a ne zbavit se co nejdøíve nežádoucího kacíøe. To musí mít celé kardinálské kolegium na zøeteli a všemi prostøedky o to usilovat. Brogni To je samozøejmé. Zaøídím ještì dnes, aby mìl mírnìjší a snesitelné vìzení. D’Ailly Víte, setkal jsem se u nìho… s jistou mírou lidské pokory. Bylo by škoda jí nevyužít, tøeba i pøímo proti jeho uèiteli Husovi. Zvláštì když zùstává zatvrzelý a jsou obavy, že neodvolá. Zøekne se ho nejen církev, ale i jeho nejvìrnìjší žák!… Zatím to vypadá tak, že Hus zùstává neústupný, ale prostøedky zostøeného vìzení jsou uplatòovány vùèi Jeronýmovi. Pøipomínám znovu: pøesvìdèil jsem se, že v jeho pøípadì je povolnost velice pravdìpodobná a nanejvýš nadìjná. Brogni Chcete se toho úkolu, kardinále d’Ailly, ujmout osobnì? D’Ailly Já…? Ale vždy pøece… No dobrá, budiž. Zabarella Pokud nejsou námitky, rád se k vám pøipojím, milý kardinále. Brogni Výbornì! Seznámíte Jeronýma s obžalobou a pouèíte ho o všem, v èem zbloudil, tak aby pøedstoupil pøed svaté shromáždìní už jako pokojný kajícník.

( 15 )

5.

Cela ve vìži u høbitova sv. Pavla

Zabarella Kardinál d’Ailly podnítil mou zvìdavost tím, jak o tobì mluvil. D’Ailly (zadýchanì) Ty schody mì znièí!… Vypadᚠuž mnohem lépe, Jeronýme. Jeroným (zatøese øetìzem) Vaší zásluhou, Otèe. Pøikován jsem už jen za nohu… Nevím, jak vyjádøit podìkování za tolik pozornosti a zájmu o nehodného høíšníka, jako jsem já… D’Ailly Nedìkuj pøedèasnì, zdvoøilosti nechme stranou. Zpráva, kterou pøinášíme, tì více než zarmoutí, synu. Tvùj uèitel, mistr Jan Hus, byl svatým tribunálem odsouzen i s uèením Viklefa a jako zatvrzelý kacíø vyobcován z církve svaté, pøedán ramenu spravedlnosti a veøejnì upálen. Jeroným (ohromenì vydechne) Ne… D’Ailly Ano, mùj synu. Jeroným (vykøikne) Ne!… D’Ailly (po chvilce) Chápu, synu, jak to musí být pro tebe tìžké… Jeroným Kdy… Kdy se to…? D’Ailly Teï v sobotu. Šestého èervence… Jeroným Na námìstí? D’Ailly Za mìstskými branami. Na bøehu Rýna. Jeroným Vy…, Otèe… Vy jste tam byl? D’Ailly Ano, mùj synu. Jeroným A jak…? D’Ailly Netrpìl pøíliš. Zalkl se dýmem uprostøed zpìvu. Spálili i jeho spisy a vìci. Popel a prach smetli a vysypali do øeky. Jeroným Ale… ale… To je strašné!… Zabarella Zùstal zatvrzelý. Jeroným Dostál svému slovu, mùj milovaný mistr, setrval v pravdì, kterou kázal… D’Ailly Zemøel jako usvìdèený kacíø! Sám a všemi zavržený, s duší zaprodanou peklu! Jeroným Copak se ho nikdo nezastal… ani ve svém srdci? D’Ailly Proto jsme za tebou pøišli, Jeronýme. Kro svùj jazyk i rozum a važ každé slovo. Lítost a žal nejsou dobrými rádci a nejhorší je vzdor. Dej si pozor, mùj synu, a tì vìrné pøátelství s tvým uèitelem nepøivede ke stejnému konci!

( 16 )

Jeroným Vím, že všichni svìdkové z Èech byli jeho osobní nepøátelé. Svìdèili køivì, aby se mu pomstili! Proto odmítal vaši žalobu! Ale vy jste ho odsoudili, že byl zatvrzelý. Zabarella My ne, Jeronýme. Jeroným Vy taky! Cožpak mùže být nìjaká spravedlnost tam, kde se uznává svìdectví lidí plných zášti a nenávisti, kteøí se nesmìjí vrátit do Èech, aby nepøišli o hlavy? Zabarella Mýlíš se, Jeronýme. Nešlo o osobní spor. Patnáctého èervna odsoudil koncil pøijímání z kalicha a Hus se ho nezøekl, stejnì jako se nezøekl bludného uèení Viklefova, které údajnì ctíš i ty, nebo jsi v Oxfordu opsal a pøinesl do Prahy jeho traktáty. Jeroným Ano, to nezapírám. Ale kdy to bylo? Pìt let pøed prvním viklefovským ediktem!… V jeho díle jsou bludné a jistì právem odsouzené èlánky. I ty jsem èetl. Ale to pøece neznamená, že jsem je sám pøijal, zastával, nebo dokonce dále šíøil!… D’Ailly Právì toto bys, Jeronýme, mìl dokázat koncilu. Jeroným Ale jak? Budou-li svìdci tvrdit opak, komu koncil uvìøí? Z toho byl pøece mistr Jan naøèen už v Praze. Univerzita Øímu marnì dokazuje, že odsouzené èlánky ve spisech Husa nejsou a jiné jen v pozmìnìné podobì. D’Ailly I v tom se mýlíš, Jeronýme. Mnohé odsouzené Viklefovy èlánky jsou v Husových spisech v doslovném znìní a další, už jen Husovy, ve Viklefovì bludném uèení pokraèují a dále jeho kacíøství rozšiøují. Jeroným Tomu nevìøím! To je dílo tìch vašich svìdkù! Vždy to tvrdili už v Praze, a proto museli na pøíkaz krále Václava navždy odejít z Èech! Zabarella Nevím, co zkoumala komise krále Václava, ale spisy, které zkoumala zdejší komise pro otázky víry, jsou jednoznaènì viklefovské, kacíøské a Hus se jich nezøekl! Jeroným To není možné! Znám traktáty Jana Husa tak, že poznám naprosto urèitì, co pochází skuteènì od nìho a co tam bylo lstivì podstrèeno. D’Ailly Tak se podívej sám! (Šustìní papíru, listování) Kdo myslíš, že to psal? Jeroným (po chvilce) Písmo poznávám. Mohl bych odpøisáhnout, že to všechno psal opravdu mistr Jan Hus. D’Ailly Není tøeba, synu. Pøinesli jsme také Viklefùv Dialogus

( 17 )

a Trialogus… Mùžeš se pøesvìdèit, že Hus pøevzal celou øadu odsouzených èlánkù v doslovné a nezmìnìné podobì. Prosím, tady…, tady…, tady… Zabarella Tady shodnì upírají církvi držení majetku…, tady že slovo Boží mùže hlásat každý laik bez souhlasu biskupa…, a tady zase brojí proti papežským odpustkùm… Jeroným Vždy papež byl tímto koncilem sesazen!… D’Ailly Ovšem poplatky za udìlené milosti a obroèí nejsou nikdy majetkem papeže, ale slouží církvi bojující. Zabarella Tak ses pøesvìdèil? Jeroným Ano, pocházejí opravdu od Husa a nezkreslují jeho uèení. Zabarella Errare humanum est, Jeronýme! Chybovat je lidské, a slouží ti ke cti, že dovedeš svou chybu pøiznat. Ale tady jde o mnohem více než o to pøiznat omyl. D’Ailly Tìch odsouzených èlánkù se Hus nejen nezøekl, ale naopak je tvrdohlavì obhajoval. Jeroným Pochopte i vy, že nemohl popøít, co kázal a uèil doma! Jak jinak mìl pøed prostým lidem reagovat na rozmaøilý život a pøepych našich prelátù, který se nijak nesluèoval s posláním knìžského stavu? Zabarella Církev zná zpùsoby i prostøedky, jak takovým nežádoucím jevùm zabránit. Znal je i Hus, ale místo toho se sám povýšil na jediného spravedlivého, zaèal odmítat pøíkazy církevních nadøízených a veøejnì proti nim vystupoval. Jeroným Sám byl zosobnìním a pøíkladem nejvyšší mravnosti! Mìl na to morální právo! Zabarella Nemìl, Jeronýme! I v tom se mýlíš. Mravní èistota duchovních osob je vìcí cti, a proto z ní nelze dìlat zásluhu èi pøednost. Knìze zavazuje na celý život slib naprosté vìrnosti a oddanosti svaté církvi, ostatní je druhoøadé. Takovýto samozvaný postup církvi nijak neprospívá, ale naopak škodí, protože ji rozdìluje a podrývá její autoritu. D’Ailly Synu, kardinál Zabarella je doktorem obojího práva, a navíc ještì filozofem jako ty. Vidíš sám, že s tebou nemluví jako protivník ani z titulu svého postavení nebo moci, ale protože o tìchto vìcech ví více než kterýkoliv smrtelník. Pochop, že ty odsouzené èlánky tvého uèitele jsou zcela vìdomé a zámìrné kacíøství. To je všechno. ( 18 )

Jeroným Uznávám, že jsou z teologického hlediska pohoršlivé, ale já jsem filozof, ne teolog. Já vysvìtluji rozumem a logikou pøirozený svìt, ne dogmata a normy církve. Zabarella To myslíš vážnì? Jeroným A vy snad vysvìtlujete teologii filozoficky? Zabarella Co ti potom brání zøíci se Viklefa a jeho uèení, ve kterém rozumem a logikou znevažuje nejposvátnìjší mystéria církevní vìrouky? A právì tak se zøíci všech èlánkù svého uèitele Husa, v nichž se zpronevìøil svému knìžskému stavu? Jeroným Nevím, jak se mám zøíci nìèeho, co jsem si pouze pøeèetl, vìdìl o tom, ale sám jsem to nezastával a nezastávám? D’Ailly Staèí, když právì tohle zopakuješ pøed koncilem! Jeroným Jestli koncilu postaèí opravdu jen tohle, mohu pøed nìj s èistým svìdomím pøedstoupit tøeba okamžitì! D’Ailly Mohu tì ujistit, synu, že udìláme všechno, abys nemusel èekat déle, než bude nezbytnì tøeba. A pošleme ti dobrou veèeøi.

6.

Pracovní zasedání koncilu

Jeroným (ète) …Jako vìrný syn chci stát pøi své matce církvi svaté a svatém koncilu, který ji pøedstavuje. Souhlasím proto s odsouzením všech ètyøiceti pìti èlánkù Viklefových, a už pocházejí od nìho èi kohokoli jiného… (Šum a oživení) Zabarella (šeptem) Tu pochybnost nemìl øíkat! Jeroným …a právì tak souhlasím s odsouzením tøiceti èlánkù Husových, i když se nechci dotknout vìdìní, které oba šíøili… (Silnìjší rozruch) D’Ailly (šeptem) Tohle je ještì horší! Jeroným Abych doznal úplnou pravdu, byl jsem dùvìrným pøítelem Jana Husa, ale nechci být pøítelem jeho bludù a kacíøství, nebo mezi pøátelstvím a pravdou musí mít pøednost pravda! Zabarella (šeptem) Výbornì. To øekl výbornì! Jeroným Za tímto prohlášením neskrývám odvolání vlastních bludù nebo kacíøských výrokù, protože jsem žádný z tìchto odsouzených bludù nikdy nezastával. To, že jsem mnohé z nich znal, ještì neznamená, že bych je pøijal, ztotožnil se s nimi anebo jim dával pøednost pøed autoritou církve!… (Výbuch protestù, hvízdání, køik) ( 19 )

Hlasy To je rouhání! Kacíø! Lže! Nechce odvolat! Lže!… D’Ailly (šeptem) Teï to všechno pokazil! Rocha Viklefa i Husa koncil odsoudil bezvýhradnì! Všechny jejich spisy a naprosto všechno, co s nimi souvisí, vèetnì jejich kacíøských osob! A ty se teï opovažuješ sem pøedstoupit a mít výhrady…? D’Ailly Chtìl bych upozornit, že Jeroným o jednáních a závìrech koncilu dosud nic neví. Proto také hovoøí jen o tìch èláncích, které s ním kardinál Zabarella probral, jak bylo rozhodnuto. Zabarella Probrali jsme jejich význam a smysl z teologického i filozofického hlediska, abychom mìli naprostou jistotu v jejich shodném chápání i výkladu. Brogni To je jistì chvályhodné. Teï však chceme slyšet bezvýhradné odsouzení všech kacíøských spisù Viklefa i Husa, jakož i samotných osob a památky obou tìchto kacíøù! Prosím!… Jeroným Souhlasím bezvýhradnì s odsouzením všech kacíøských spisù Viklefa i Husa, jakož i samotných osob a památky obou tìchto usvìdèených kacíøù. Causis Zøíká se jich jen proto, že je k tomu donucený! Rupescissa Jaký dùkaz èi záruku své upøímnosti mùžeš dát svatému koncilu, že se takto vyznávᚠskuteènì svým srdcem a duší, a nikoli jen ústy? Jeroným Na dùkaz své úplné pokory žádám, aby o tom rozhodl koncil! Zabarella (šeptem) Výbornì! Causis A o svém prohlášení napíše králi, královnì, univerzitì a všem svým pøíznivcùm v Èechách, kteøí pøipojili svou peèe na protestní listinu èeské šlechty!… Rupescissa Souhlasíš s tím, Jeronýme…? Jeroným Bude-li to dostateèným dùkazem mé upøímnosti, tak jim napíšu. Brogni Prosím, aby se k jeho prohlášení vyjádøily kurie jednotlivých národù!… Jeronýma zatím odveïte. Dr. Náz Jako pøedseda germánské kurie se domnívám… Velitel stráže (zacinká øetìzem) Musíme jít zpátky!… Dr. Náz …že odvolání by mìlo probíhat na veøejné kongregaci… Velitel stráže (naléhavì) Pane, pojïte!… Dr. Náz …a ne na pracovním zasedání! Dále se mi naprosto nezdá… (Více už odvádìný Jeroným neslyší) ( 20 )

7.

Cela ve vìži u høbitova sv. Pavla

D’Ailly Pøedevším ti uškodilo, že jsi nepøedstoupil pøed koncil v pokoøe jako kajícník. To byla nejvìtší chyba, mùj synu… Jeroným Vyzval jsem koncil, aby sám urèil dùkaz mé upøímnosti. Copak to není nejvyšší možná míra pokory? Zabarella Jak pro koho. Nezapomeò, že je tam dost lidí, kteøí tì viní z kacíøství. Ale ostatní tì vùbec neznají. Tìm nestaèí pouhé prohlášení a souhlas s rozhodnutím koncilu, protože jim to nic neøíká o tobì ani o tvém smýšlení. Jeroným A co mám tedy udìlat? Vždy jde o mùj život! D’Ailly Pøed koncilem tì zachrání jen pokorná abjurace. Jeroným (zoufale) Ale to není možné! Proè se mám pøiznávat k nìèemu, co jsem nikdy vìdomì nezastával? Jen proto, abych se toho vzápìtí kajícnì zøekl a odvolal to? Mám nejdøív o sobì lhát a potom odpøisáhnout, že se této lži zøíkám a že ji odvolávám? Tím bych dal jenom za pravdu všem tìm svým nepøátelùm, že jsem dosud jen zatvrzele zapíral… Zabarella V tom je právì celý problém. Ale jaký mùžeš sám podat dùkaz upøímnosti a pravdivosti svého prohlášení? Jeroným (s povzdechem) Žádný, Vaše Otcovství. D’Ailly To je právì dùkaz nejlepší! Zabarella Jistì, ale pøed koncilem nám to nepomùže. Napadlo mì teï øešení, Jeronýme. Co kdybychom se obrátili na kolegium, aby samo formulovalo takové prohlášení, jaké bude považovat za dostaèující a pøijatelné pro všechny? Jeroným A co když budou abjuraci požadovat právì oni? Zabarella O tom se ještì musíme dùkladnì poradit.

8.

Slavnostní XIX. generální kongregace koncilu v kostnické katedrále

(Vše s náhalem jako ve velkém klenutém prostoru) Rupescissa …jelikož pøedchozí prohlášení neodpovídalo jednacímu øádu, bude nyní pøeèteno nové prohlášení, formulované komisí pro otázky víry tak, aby pøedem vylouèilo jakékoliv pochybnosti a výhrady k jeho obsahu a formì!…

( 21 )

Brogni Pøedstup, Jeronýme, pøed svaté shromáždìní a ujmi se slova. Jeroným Já, Jeroným z Prahy, mistr svobodných umìní, vyznávám tímto pravou køesanskou víru a proklínám všechny bludy, z nichž jsem byl oèeròován a které hlásali Jan Viklef a Jan Hus a pro nìž byli tímto svatým koncilem odsouzeni jako kacíøi… Zabarella (šeptem) Teï to bude bez výhrad. D’Ailly (šeptem) Poslední možnost záchrany. Jeroným …Cokoliv jsem tvrdil o církevním uèení, o moci klíèù, o svátostech a církevních øádech, o trestech, odpustcích, milostech a poplatcích, o církevních dogmatech, o zjeveních svatých, o svaté Trojici a o církevních obøadech, netvrdil jsem nikdy kategoricky, ale disputativnì z hlediska filozofického, nebo vyznávám ústy i srdcem, že v církvi svaté je nejvyšší poznání, které nahrazuje a pøevyšuje víru i rozum… Zabarella (šeptem) Výbornì! Výbornì!… Jeroným …V tom i ve všem ostatním se poddávám rozhodnutí koncilu a pøísahám, že zùstanu navždy a bez pochybností vìrným pravdì køesanské církve, jinak a mì stihne pøísnost církevních zákonù a trest vìèného zatracení!… Brogni Devatenácté valné shromáždìní kostnického koncilu pøijímá toto prohlášení jako odpovídající jednacímu øádu. Ty, Jeronýme, teï mùžeš odejít. Jeroným Takže jsem svobodný…? Brogni Ne, Jeronýme. Svaté shromáždìní zváží míru tvého provinìní a rozhodne o zpùsobu, kterým bys mohl svou vinu odèinit.

9.

Pracovní zasedání koncilu

Zabarella To je triumf koncilu! Zatvrzelý kacíø Hus se odmítl sklonit pøed nejvyšší autoritou církve. A jeho nejbližší pøítel a žák Jeroným se veøejnì a pokornì zøekl uèení i osoby svého uèitele. Toho je tøeba využít. Kardinálské kolegium navrhuje Jeronýmovo propuštìní s takovou formou pokání, které pøesvìdèí každého, že se Jeroným odvrátil od Husova kacíøství skuteènì a navždy!… Brogni Jaké konkrétní formy pokání máte na mysli…? ( 22 )

Dr. Náz Protestuji! Jménem germánské kurie s tímto návrhem nesouhlasím pro zásadní pochybnost o Jeronýmovì upøímnosti! Brogni Mùžete uvést dùvod své pochybnosti? Dr. Náz Nezdá se mi dost pøesvìdèivé, aby kacíø léta obviòovaný z šíøení bludù takøka po celém køesanském svìtì se najednou zøekl naprosto všeho, èím natropil tolik škod a rozruchu. D’Ailly Vyšetøovací komise sama Jeronýmovi urèila, co vše má nové prohlášení obsahovat a jakou má mít podobu. To je zároveò dùkazem, že se naprosto srovnává s mínìním koncilu a jako pokorný kajícník vkládá svùj osud bezvýhradnì do jeho rukou. Dr. Náz Osud Jeronýma je v rukou koncilu už dávno, takže podobná pokora je jenom pokryteckým gestem. Jestliže odøíkal pøedepsané prohlášení, vyhovìl tím požadavkùm komise pro otázky víry, ale ani jediné slovo nepocházelo pøímo od nìho. Brogni Jeroným složil pøed prohlášením pøísahu! Dr. Náz Pøísahu?! Když mu jde o krk, tak slíbí, odpøisáhne a odvolá naprosto cokoliv! A až se vrátí do Èech, bude v hlásání svých kacíøských bludù pokraèovat ještì horlivìji než dosud! Zabarella Návrh na Jeronýmovo propuštìní je podmínìn takovým pokáním, které podobné pochybnosti vylouèí, nebo volba jeho konkrétní podoby s tím poèítá. Dr. Náz Vaše Otcovství, na rozdíl od vás Èechy znám a chci se vrátit do té zemì bez tajných žákù a stoupencù Husa. Proto zde opakuji: nevìøím na Jeronýmovu upøímnost a dùraznì varuji svaté shromáždìní pøed jeho propuštìním. Zabarella Jeroným i Hus doma své stoupence mají. Protest èeské šlechty dokazuje, že jich není málo. Proto bychom chtìli Jeronýma nikoliv propustit, ale vyslat do Èech, aby tam mezi nimi veøejnì pùsobil, aby se z tìchto všech zjevných stoupencù nestali stoupenci tajní! D’Ailly Nám pøece nejde o jeho odvolání, ale o následující pokání na svobodì v Praze a v Èechách, které musí spoèívat v popírání Husa a jeho uèení tak dlouho, tak intenzivnì a tak pøesvìdèivì, jak bude tøeba. Dr. Náz Rozsudek musí odpovídat celé žalobì, a ne nìkteré její èásti, zájmùm kardinálského kolegia nebo zájmùm komise pro otázky víry. Jeroným se mnohonásobnì provinil vlastním kacíøstvím, tedy nejen tím, že byl pouhým stoupencem Husa. A za toto jeho vlastní kacíøství existuje jediný trest! ( 23 )

Zabarella Teï protestuji já! Komise pro otázky víry shledala, že se Jeroným provinil jen jako laický pøíznivec Husova a Viklefova uèení. Žádné další „mnohonásobné kacíøství“ nebylo žalobci a svìdky ani v jediném pøípadì dostateènì doloženo èi prokázáno. Dr. Náz Protože jste k tomu nedali nikomu pøíležitost! Kdyby bylo všem svìdkùm poskytnuto tolik pozornosti, kolik jí dostala komise pro otázky víry, dosáhli by nepochybnì stejného výsledku. Jestliže žaloba viní Jeronýma z kacíøství, tak by to svìdci také prokázali! Rocha Výhrady a námitky pøedsedy germánské kurie jsou natolik závažné, že by se jimi mìl koncil znovu zabývat. Brogni Souhlasím s odkladem návrhu rozsudku s tím, aby všichni ostatní žalobci a svìdkové dostali možnost své výpovìdi náležitì doložit. Doktor Náz a podá koncilu zprávu o výsledku.

10. Cela ve vìži u høbitova sv. Pavla Jeroným (s povzdechem) Chtìl bych vìdìt, kdy budu zase svobodný? Zabarella To nevím, Jeronýme. Tvoji žalobci teï tvrdí, že ty sám jsi kacíø a že tì z tvého kacíøství usvìdèí. Jeroným A koncil tomu vìøí? Zabarella Asi ano, protože vìtšina z tìch tvých žalobcù a svìdkù jsou tvoji krajané. Jeroným Krajané! Kdyby to byli krajané, tak by žili v Èechách. Jen se jich zeptejte, proè už tam nesmìjí vkroèit?! D’Ailly Uznávám, že u nich pøevažuje osobní zaujatost. O tom není pochyb. Proto tì na to upozoròujeme. Jeroným Jestliže to víte, Vaše Otcovství, proè na to upozoròujete mì, a ne koncil? Zabarella Už se stalo, Jeronýme. Jenomže koncil se nezajímá ani tak o naše názory jako spíše o tvoje. D’Ailly Synu, vzpomínᚠna nᚠprvní rozhovor? Chtìl jsi mì tehdy pøesvìdèit, že nejsi kacíø, za kterého tì tady mají. Už tenkrát jsem ti øekl, že o tom musíš pøesvìdèit koncil, a ne mì. Jeroným Odpøisáhl jsem naprosto všechno, co ode mne koncil požadoval. A výsledek je, že namísto v kládì (zatøese øetìzem) jsem pøikován v tìchhle øetìzech! ( 24 )

Zabarella Napiš dopisy, které jsi slíbil domù napsat. Prokážeš tím dobrou vùli a znovu pøesvìdèíš koncil o své upøímnosti. Jeroným Jestliže mi koncil nedùvìøuje, tak ho nepøesvìdèí ani tisíc takových dopisù! Abych je napsal, to chtìl Causis, a ne koncil! A co bude chtít potom? A udìlám cokoliv, koncil bude vždycky vìøit mým nepøátelùm a ty nepøesvìdèím nikdy a nièím! D’Ailly Koncil jim nedává za pravdu, mùj synu. Pouze jim dopøává sluchu. Jeroným Jak to, že ne? To oni odmítají a zpochybòují upøímnost mé pøísahy! A koncil jim vìøí. A tak to bude se vším, co udìlám a øeknu! Ale jak dlouho? Dokdy? D’Ailly Dokud koncil nedá za pravdu tobì. Zabarella Pochop jejich horlivost. Oni by se velice rádi do Èech vrátili. Ale moc dobøe vìdí, že cesta zpátky vede jenom pøes hranici. Pøes tvoji hranici, Jeronýme. Jeroným A koncil to neví? D’Ailly Neví anebo nechce vìdìt. Pøesvìdèit ho o tom mùžeš jenom ty. Zabarella Kancléø paøížské Sorbonny, uèený mistr Gerson, mìl disputaci o odvoláních ve vìcech víry. (Cituje) Kdo jednou zastával blud, nemùže z nìho žádné pokání smýt takovou poskvrnu a propadá trestu doživotního uvìznìní! Jeroným (ohromenì) Cože? Doživotní uvìznìní…? D’Ailly Ano, mùj synu. Pøesnì tak to mistr Gerson požadoval! A závìry jeho disputace vzbudily všeobecný souhlas! Dokonce nadšený! Zabarella Ty èekᚠna propuštìní, na svobodu, a zapomínáš, že ti jde stále o hlavu. O holý život, Jeronýme! Jeroným To znamená, že i když se obhájím, èeká mì v nejlepším pøípadì doživotní vìzení. Je to tak…? D’Ailly Církev svatá mùže osvìdèit velké milosrdenství. K tomu je tøeba neménì velkého pokání. Jeroným Pokání za co a pøed kým? Ti, kdo jsou kacíøi svými životy, mravy, rozmaøilostí a svìdomím, oèeròují z kacíøství mì! Za jejich z᚝, nenávist a lži mám být do smrti uvìznìný? A vy, vy s tím souhlasíte? Zabarella Samozøejmì by se nejednalo o vìzení, jako je tady. Mohl bys žít doma v nìkterém pìkném klášteøe, se slušným obroèím, s dobrou kuchyní, velkými sklepy, bohatou knihovnou… ( 25 )

Jeroným Ne, Vaše Otcovství! Nežli doživotní vìzení, tak radìji zemøu! Oznamte to koncilu. A zároveò jim øeknìte, že pøedem odmítám všechno, co pochází od mých nepøátel, a se to týká naprosto èehokoliv!… D’Ailly Zatvrzelost není dobrý rádce, mùj synu. Až všechno znovu v klidu uvážíš, budeš smýšlet jinak. Nìkdy je velkým dobrodiním smìt životu alespoò pøihlížet. Jeroným (vzdornì) Ale já nechci být zbytek svého života už jenom divákem! D’Ailly I takový život je stále ještì životem, mùj synu. Když ho dokážeš pøijmout, vìø mi, že i on má své tiché radosti…

11. Pracovní zasedání koncilu Dr. Náz Germánská kurie nìkolikrát marnì urgovala doøešení pøípadu Jeronýma, avšak vyšetøující komise soustavnì odmítá pøijmout rozšíøenou žalobu, týkající se svìdecky prokázaných èinù a skutkù Jeronýmových. Brogni Vyšetøující komisi pro otázky víry koncil ustanovil pro zjištìní Husova kacíøství. Jestliže pokraèuje ve stejném úsilí i v pøípadì Jeronýma, mùže to svaté shromáždìní jenom uvítat. Causis Chtìl bych pøipomenout, že tato komise doposud nedosáhla pøedchozího požadavku, aby Jeroným napsal o svém odvolání do Èech. Zabarella Aby Jeroným napsal do Èech, byl pouze návrh pøítomných Èechù, konkrétnì právì váš. A už si Èeši od nìho slibují cokoliv, musí o nìm rozhodnout koncil. Dr. Náz Vaše Otcovství, obecný zájem, a zvláštì souèasná situace v Èechách, vyžadují, aby Jeroným vlastnoruèními dopisy potvrdil, že Hus byl zatvrzelý kacíø a že on sám se od svého uèitele navždy odvrátil! Brogni Dobrá. Není-li námitek, a ty dopisy napíše, jak si pøejete! D’Ailly Víme, že Hus v Èechách stoupence skuteènì má. Není jich málo a takové dopisy, psané z vìzení, je mohou nanejvýš varovat. Takže jediným zaruèeným výsledkem bude pouze nedùvìra k Jeronýmovi. Ale my naopak potøebujeme, aby Jeroným všechny stoupence Husa pøivedl na pravou cestu poznání v naprosté

( 26 )

vzájemné dùvìøe, tak jako ji našel on sám. Tento cíl bychom mìli mít na zøeteli, nebo musí být hlavní náplní Jeronýmova trvalého pokání. Brogni To je jistì chvályhodný zámìr a je na ostatních, aby ho zvážili a vyjádøili se k nìmu. Dr. Náz Své výhrady a pochybnosti o Jeronýmovì upøímnosti jsme už koncilu nìkolikrát pøednesli, a namísto jakéhokoliv jednoznaèného dùkazu jeho upøímnosti jsme stále odkazováni k návrhu rozsudku. Causis Snaha nìkterých kardinálù z komise pro otázky víry zachovat Jeronýma pøi životì je skuteènì obdivuhodná! Dr. Náz A to je také pravý dùvod, proè odmítají pøijmout rozšíøenou žalobu ohlednì Jeronýmova vlastního kacíøství, které by se skuteènì prokázalo, a on by pøes jejich veškerou snahu pøi životì zachován být nemohl! Zabarella (dotèenì) Ano, komise tuto rozšíøenou žalobu odmítá pøedevším pro nedostatek prokazatelných dùkazù a vìrohodných svìdectví. O tom pøedseda germánské kurie doktor Náz z Litomyšle ovšem radìji pomlèel. Namísto toho soustavnì zpochybòuje Jeronýmovu upøímnost a dobrou vùli! Causis Vaše víra, že Jeroným bude hlásat, co si pøejete, nezná hranic! Ten slíbí a odpøisáhne naprosto všechno, jen aby se dostal zpátky do Èech! Rocha Církev svatá ví, jak dosáhnout, aby uložené pokání bylo kajícníkem dùslednì plnìno. Nebo o tom také pochybujete? Dr. Náz Musel bych opakovat, co jsem už øekl. Nevìøím na pokání Jeronýma, protože nevìøím na upøímnost jeho zøeknutí se Husa. Proto požaduji takové dùkazy, které mì o tom pøesvìdèí. Zabarella Všichni vaši krajané vypovídají proti Jeronýmovi rovnìž pod pøísahou. Máte nìjakou jinou záruku, že vypovídají pravdivì? Dr. Náz Za prvé, vypovídají zcela dobrovolnì a z vlastní vùle, nikoliv z donucení. A za druhé, o každém jednotlivém kacíøském výroku a skutku Jeronýma vypovídá vždy nìkolik svìdkù! Zabarella Ale když má dojít ke konfrontaci s Jeronýmem, musí svìdkové výpovìdi pokaždé opravovat a mìnit!? Proè mìní výpovìdi, které odpøisáhli? Causis Jako advokát žalobcù vím nejlépe, že tyto opravy a zmìny

( 27 )

ve výpovìdích žalobcù a svìdkù vyžaduje nejèastìji právì Vaše Milost! Zabarella Mùžete koncilu uvést pøíklad pùvodní výpovìdi a mnou požadované zmìny? Causis Bohužel nemám zápisy svìdeckých výpovìdí u sebe. Zabarella Doporuèuji doktoru Názovi, aby si je porovnal s požadovanými opravami. Jen tak totiž budou alespoò trochu pravdìpodobné, a tedy i pøijatelné! Causis Anebo je potom bude moci Jeroným vìrohodnì popøít! To je totiž vᚠpravý a koneèný zámìr! D’Ailly Synu, jaký je nᚠkoneèný zámìr s Jeronýmem, naprosto nijak netajíme. Naopak všechno, co dìláme, smìøuje k jeho naplnìní. Dr. Náz Veškeré úsilí vyšetøující komise smìøuje k zachování Jeronýmova života, protože dva kardinálové za to dostali od èeského krále dobøe zaplaceno. Brogni To je vážné obvinìní. Mùžete je jmenovat? Dr. Náz Ne, protože nemám žádný dùkaz. Ale celá Kostnice ví, kdo Jeronýma navštìvuje èastìji, než to vyšetøování vyžaduje! Kdo mu tam nosí dobré jídlo a pití, takže Jeroným vede rozmaøilejší život než na svobodì. Kdo ho neustále hájí, brání a omlouvá místo toho, aby ho soudil. Copak tohle je jejich posláním? A vy je neznáte? Causis Kardinál Zabarella má výhrady k nìkterým formulacím rozšíøené žaloby a požaduje jejich opravu. Jsem rovnìž doktorem obojího práva. Uvìdomuje si koncilium, že právì jeho pøièinìním nebylo minulé vystoupení Jeronýma odvoláním, ale pouze prohlášením? Slovo „revoco“ – odvolávám – se totiž v jeho vystoupení vùbec nevyskytuje! D’Ailly Naøèení kardinála Zabarelly a kohokoliv dalšího z vyšetøující komise z podplacení èeským králem je smìšné. A co se týká Jeronýma, je doufám jasné, že chceme pøivést tohoto žáka a dùvìrného pøítele Husa na cestu pravé víry z jeho vlastního pøesvìdèení. Toho bychom asi tìžko dosáhli jen hrozbami a zastrašováním. Zabarella Z celého sporu vyplývají dva zásadnì odlišné postoje. První, shodnì s vyšetøující komisí, smìøuje k získání Jeronýma na stranu církve bojující, druhý je snahou o jeho usvìdèení z hereze

( 28 )

a následné vynesení rozsudku. Jde o to, který z obou postojù bude církvi prospìšnìjší. Dr. Náz Tyto dva postoje vytváøíte pouze vy! Koncil musí nejprve jednoznaènì zjistit, jestli Jeroným kacíøem je nebo není. Teprve potom, pokud sám projeví dost dobré vùle a pokory, se rozhodne, jaký trest nebo pokání bude v jeho pøípadì nejvhodnìjší pro nìho i pro církev. Brogni S tím nelze než souhlasit. Pøednì bych navrhoval jmenování nové komise, která by se pøípadu ujala a posoudila rozšíøenou žalobu týkající se Jeronýmova kacíøství. Je nìkdo proti tomuto návrhu…?

12. Cela ve vìži u høbitova sv. Pavla D’Ailly Místo nás byla jmenována nová komise, která doplní a rozšíøí žalobu o tvé vlastní kacíøství. V èele této komise je titulární caøihradský patriarcha Jean de Rupescissa. Jeroným A Vaše Otcovství…? D’Ailly Já ani kardinál Zabarella už v této komisi nejsme zastoupeni. Byli jsme obvinìni z podplacení èeským králem. Jeroným (nucenì se zasmìje) To je dobøe! Nebýt toho, nikdy byste beze zbytku ani vy neuvìøil, že mým žalobcùm nejde o potírání hereze ani o oèistu víry a církve, ale o nejobyèejnìjší mstu! D’Ailly Vím to, mùj synu, už od své první návštìvy u tebe. A to je pravý dùvod našeho naøèení. Jeroným Pro vás je to jen pomluva bez následkù. Pro mne to znamená, že koncil vìdomì naslouchá falešným svìdkùm a køivým pøísahám svìtských i duchovních osob, nebo koncil nezajímá pravda ani spravedlnost, ale jen jeho vlastní moc. Skrývá se za ni, protože je spoleèná, anonymní, a proto bez svìdomí. Takové žalobce ani soudce nemohu pøijmout. D’Ailly Tím jim dᚠdùvod pro své odsouzení. Oprávnìný, mùj synu. Øeknou, že jsi zatvrzelý, zpupný, drzý, že odmítᚠuznat a podvolit se autoritì koncilu, a v tom budou mít výjimeènì pravdu! Jeroným Copak není jedno, zaè budu odsouzený, když mì odsoudili pøedem svou lhostejností a nezájmem o skuteènou pravdu? D’Ailly Pøedem ne, mùj synu. Ten dùvod vznikne právem až po tvém vzdoru. ( 29 )

Jeroným Jak to, právem? Kdo mùj vzdor podnítil? Moji nepøátelé! Když budu jejich lži a pomluvy odmítat, pro nezúèastnìný koncil budu zatvrzelý, protože žalobci mají všechna obvinìní náležitì doložena. A když na jejich obvinìní pøikývnu, øeknou: Tak vidíš, koneènì se pøiznáváš, že jsi kacíø, a pøedtím jsi koncilu lhal! D’Ailly Tím popírᚠkompetenci celého koncilu?! Jeroným Koncil, který uplatòuje svoji moc nad nìkým, koho mu pár ukøièených lháøù z osobní msty pomluví, takový koncil nemohu ctít ani uznávat! D’Ailly Mysli alespoò na svou spásu, synu! Jeroným A ti, kteøí mì vìdomì nespravedlivì soudí, ti všichni na ni nemusí myslet? D’Ailly Ani ty nejsi bez viny. Jeroným Vedle svých žalobcù jsem èistý jako lilie! Je-li tento koncil nejvyšší pozemskou stolicí, svìtlem svìta, kde je potom více rouhání, pýchy a zpupnosti? Vždy kdo jsem nakonec já? U mì nemá koncil ani ty dùvody, které mìl u Husa! D’Ailly Hus byl usvìdèený, zatvrzelý kacíø, synu! Jeroným Ano, byl. Ale koncilu mnohem více vadilo, že poctivý sluha boží stojí nekoneènì výše než falešný papež! Svým životem, pravou zbožností a bezpøíkladnou mravností se mu nerovnal nikdo z celého koncilu. Ani vy, kardinále d’Ailly! Protože on mìl kromì bezmezné víry také rozum a navíc ještì svìdomí! A já, blázen, jsem se ho zøekl. D’Ailly Už toho lituješ? Jeroným A nepøestanu, dokud budu dýchat, kardinále d’Ailly! To je skuteèný, jediný a nejvìtší høích mého života. A vím, že je smrtelný!

13. Pracovní zasedání vyšetøující komise Rupescissa Jeronýme, ke každému èlánku budeš odpovídat: Vìøím – nevìøím, ano – ne! Jeroným A když ne? Rocha Jestli zapøeš svìdecky doložené èlánky žaloby, budeš jako zatvrzelý a neústupný kacíø pøedán ramenu svìtské spravedlnosti!

( 30 )

Jeroným V tom pøípadì jsem zatvrzelý a neústupný už teï! Takové vedení výslechu odmítám a stejnì tak odmítám všechny své žalobce, svìdky i vás jako novì jmenovanou vyšetøující komisi! Rupescissa O tomto postupu rozhodl koncil, Jeronýme! My plníme jen jeho rozhodnutí! Odmítᚠse podøídit jeho vùli? Jeroným Podám koncilu dostateèné vysvìtlení ke každému èlánku žaloby jen pøi veøejném slyšení! Rupescissa Veøejné slyšení jsi už mìl! Teï chceme od tebe slyšet jednoznaèné vyjádøení ke každému èlánku žaloby! Jeroným Už jsem vám øekl, že to odmítám! Rocha Tak ty si chceš ještì klást požadavky? Ty, tolika svìdky usvìdèený mnohonásobný kacíø?! Jeroným Kacíø! A dokonce mnohonásobný! Tak už jste mì odsoudili? Co tedy ještì chcete slyšet? Rupescissa Jeronýme, ptám se tì naposled: Budeš odpovídat? Jeroným Ne! Rupescissa Jak myslíš, Jeronýme. Ale pamatuj si, jestli dostaneš pøed koncilem ještì slovo, bude poslední! Už za svou drzost a vzpurnost patøíš na hranici!…

14. Veøejné slyšení v kostnické katedrále Brogni Pøísahej, Jeronýme, že budeš mluvit jen pravdu a odpovídat na jednotlivé èlánky žaloby jednoznaènì: Vìøím – nevìøím, ano – ne! Jeroným To nemohu a nebudu, Vaše Otcovství. Brogni Ty odmítᚠpøísahat?! Jeroným Na falešná svìdectví falešných žalobcù pøísahat odmítám! Budu mluvit jen podle pravdy a svìdomí! Brogni Varuji tì, Jeronýme! Stojíš pøed soudem svatého shromáždìní! Jestliže se nepodrobíš jeho vùli, budeš zatracen a proklet pro pohrdání nejvyšší církevní autoritou! Jeroným Chci vést svou pøi, ne odpovídat na køivá svìdectví a lživé žaloby! Brogni I tak musíš nejprve pøísahat! Jeroným A to má být spravedlnost? Všechny mé protivníky jste vyslyšeli, a mì ani teï nechcete slyšet, nebo jste mì ve svých mys-

( 31 )

lích odsoudili, døíve než jste mohli poznat, jaký skuteènì jsem! Øíká se, že jsou zde shromáždìni nejmoudøejší mužové. Avšak i vy jste lidé, ne bohové, ne vìènì žijící, ale smrtelní a omylní. Zdá se mi nedùstojné tohoto koncilu, aby moudrost tolika mužù ukládala o život jednoho èlovìka jen pro osobní z᚝ nìkolika jeho nepøátel! Ke komu se mám nyní obrátit, u koho hledat pomoc, koho prosit o milost, když moji protivníci vás všechny pøesvìdèili, že jsem úhlavním nepøítelem každého z vás, kteøí mì máte soudit? Právì vy, ochránci a strážci víry, byste mìli vìdìt, že zde nejde jen o mou smrt, ale o špatný pøíklad, který mùže v budoucnosti církvi více škodit než prospívat… Brogni Dobrá, mùžeš na jednotlivé èlánky žaloby odpovídat volnì, jak si pøeješ!

15. Cela ve vìži u høbitova sv. Pavla Zabarella Obávám se, Jeronýme, že tì koncil odsoudí. Jeroným Vy ne, kardinále Zabarello? Vy jste pøece taky koncil!? Zabarella Jsem, Jeronýme. A možná dokonce více než ostatní. To já jsem prosazoval jeho svolání! Já požadoval, aby se stal nejvyšší autoritou køesanského svìta ve všech otázkách víry, aby mìl právo a moc sesadit i papeže a obnovil jednotu církve! To všechno jsem chtìl a koncil toho dosáhl! Proto si myslím, že mᚠještì nadìji. Jeroným A koncil si to myslí taky? Zabarella Chtìl jsem, aby mìl koncil nejvìtší myslitelnou pravomoc. A teï, když ji má, mám proti ní protestovat? Právì já, iniciátor a strùjce této moci, mám tvrdit, že koncil neužívá své moci správnì? Jeroným Jestliže tomu tak je, proè ne? Zabarella Koncil chce svou moc uplatòovat, vidìt její úèinek, pùsobení. Když se pøed touto mocí skloníš, pokornì všechno odvolᚠa projevíš upøímnou lítost, koncil prokáže svou velikou moc svým milosrdenstvím a ty se zachráníš. Jeroným Tomu pøece nevìøíte ani vy sám. Zabarella Kdybych tomu nevìøil, proè bych za tebou ještì chodil?

( 32 )

Jeroným Víte dobøe, že mì koncil odsoudí. Když se budu hájit, odsoudí mì za mùj vzdor. Když se skloním, odsoudí koncil kacíøe, který se pøiznal a kál se. Vám by vyhovovalo to druhé. Proto jste za mnou pøišel. Vy chcete zachránit dobré jméno svého koncilu, a ne mì, kardinále Zabarello. Zabarella Køivdíš mnì i koncilu, Jeronýme. Koncil udìlal mnoho dobrého. Proè by nemohl udìlat ještì jeden dobrý skutek a pøijmout tì jako pokorného kajícníka zpátky do lùna církve? Jeroným Jestliže chce koncil uplatòovat svou pravomoc, aniž hledá pravdu, potom nemùže dìlat žádné dobré skutky. Zabarella Takhle bys nemìl mluvit, Jeronýme. Skuteènou pravdu zná jenom Bùh… Jeroným Tak proè chcete, abych pøijal tu vaši? Zabarella Jeronýme, jsi pøece filozof, tak musíš vìdìt, že pozemská pravda je vždycky závislá na lidech. V tvém pøípadì na koncilu. Podøiï se mu, a budeš zase svobodný. Jeroným Ale já jsem svobodný! Zabarella Tady? Pøikován v øetìzech? Jeroným Být svobodný znamená mít možnost volby. A já jsem si vybral. Zabarella Smrt! Jeroným Všichni jednou zemøeme. Já i vy. V tom je skuteèná, nejvyšší spravedlnost pozemského života. A v hodinì smrti se jeden od druhého lišíme tím, komu a èemu umíráme, kdo nebo co tady po nás zùstane. Až mì ráno povedou k Rýnu, budu mít smutnou výsadu, že pùjdu na svùj pohøeb pìšky. Ale mohu mluvit o štìstí, že nezemøu jen proto, že prostì došel olej èi knot. Jakýpak bych to byl filozof, kdybych se bál smrti a umøel v posteli?! Zabarella Jestli se koncilu nepodøídíš, zemøeš, Jeronýme, a s tebou zemøe i tvá pravda, které tolik vìøíš, a je ve srovnání s koncilem sebelepší. Jeroným I v tom se mýlíte, kardinále Zabarello. Lidé umírají, protože jsou smrtelní. Ale jejich pravda, je-li skuteènì pravdou, tak ta s nimi neumírá, ale právì naopak: je tím jediným, co po nich zùstává. Zabarella Co je pravda, Jeronýme? Jeroným Znám tu otázku. Ani Pilát Pontský na ni nedostal odpovìï. Já nejsem Kristus, ale pøesto vám odpovím, kardinále Zabarello. Pravda je to, co bude platit zítra!

( 33 )

Zabarella Zítra…? Myslíš ráno…? Jeroným Øekl jsem zítra. Zítra bude vždycky zítra. Zabarella Budu se za tebe modlit, Jeronýme.

16. Síò v kardinálském domì D’Ailly (šeptem se modlí) …Na køíž hleï, duše má, vše jest již skonèeno, do hrobu nového tìlo je vloženo. Vzdejme dík pánu svému, v srdce naše sestoupil… Zabarella (pøichází) Neruším, kardinále d’Ailly…? D’Ailly (vstává z klekátka) Buïte vítán v mém domì, kardinále Zabarello. Jdete do katedrály? Zabarella Ano. Proto jsem se pro vás zastavil. Èeká nás velice smutná povinnost. D’Ailly Smutná? Koncil dnes zbaví svìt ètyønásobného kacíøe. Zabarella Bohužel nejen kacíøe, kardinále d’Ailly, to je právì to nejsmutnìjší. D’Ailly To jsou jen slova, kardinále Zabarello. Vždy jdete do katedrály, kde bude odsouzený! Zabarella Vy tam nepùjdete? D’Ailly Ne. Nechci stát mezi tìmi, jejichž jménem vysloví Jan Ostijský „placet“! Nemohu tam jít a stát mezi ostatními kardinály, protože nemohu mluvit. A mlèet znamená souhlasit! Zabarella Když promluvíte, kardinále d’Ailly, podpoøím vás! D’Ailly Mluvit lze k tìm, kteøí jsou ochotni poslouchat. Naše slovo ztratilo váhu. Zabarella Dotklo se vás naøèení, že jsme podplaceni èeským králem…? D’Ailly Naøèení ne, ale jeho následky. Zabarella Nikdo tomu pøece nevìøí! D’Ailly Do nové komise jsme už nebyli já ani vy jmenovaní. Pro Jeronýma takové naøèení neznamená jen ztrátu dùvìry jako pro nás dva, ale smrt. Zabarella Jeroným je kacíø! I když ne takový, na jaké jsme zvyklí. D’Ailly To si opravdu myslíte? Vy, který jste sám na sobì pocítil tíhu falešného obvinìní? Dokázal jste nìkomu, že je to lež? Zabarella Já na sobì nic takového nepocítil, protože jsem žádné falešné naøèení osobnì nepøijal! ( 34 )

D’Ailly Jeroným taky ne. Proto zemøe. Za svùj vzdor. Ale kdyby ho pøijal, zemøe také. Takže mu zbývá jen rozhodnout se, kterou z obou možností si vybrat! A právì tak jsme si svou možnost zvolili my dva. Zabarella Nechápu jenom, èeho tím chcete dosáhnout. D’Ailly Klidu a míru ve své duši. Vám se to asi bude zdát málo, že? Zabarella Ne. Ale je to pøíliš pohodlné! Nemohu pøece respektovat koncil a jeho rozhodnutí, jenom když se mi to líbí a když to vyhovuje mým osobním pøáním nebo názorùm. D’Ailly To po vás nikdo ani nežádá, ale právì tak nemùže koncil chtít, abych ho podporoval a souhlasil s ním, když vím, že nejedná správnì! Zabarella A Jeroným snad jedná správnì? Copak je nevinný? D’Ailly Jeronýma svedlo ke kacíøství bludné myšlení Husa, ne zámìr nebo zlá vùle. Tohoto kacíøství se také ihned zøekl! Zabarella Naším úkolem pøece není hájit kacíøe, ale obnovit jednotu církve. Koncil toho dosáhne, jen když bude sám naprosto jednotný. Ale kdo jeho jednotu podrývá, škodí nejen koncilu, ale staví se tím proti celé budoucnosti církve! D’Ailly Budoucnost církve nemùže stát na takové jednotì. A právì tak nelze koncil omlouvat žádnými vyššími zájmy, protože vìdomý zloèin neomluví nic. Jdete do katedrály odsoudit Jeronýma a myslíte si, že tím pøinášíte obì jednotì koncilu. Musíte však zapøít vlastní svìdomí, a proto víte, že je to jednota pøedstíraná. Ale Jeroným bude její obìtí skuteènou! (Zvenku se ozve zvon, postupnì se pøidávají další) Zabarella Kdybyste si šel Jeronýma poslechnout, pøesvìdèil byste se, že se dnes odsoudí sám! D’Ailly Máte nejvyšší èas, kardinále Zabarello. (To už hlaholí zvony všech chrámù a klášterù mìsta Kostnice) ZÁVÌREÈNÉ ODHLÁŠENÍ HRY

( 35 )

( 36 )

Pøelíèení s obèanem Havlíèkem Dne 12. listopadu roku 1851 stanul novináø, redaktor a vydavatel „Slovana“ Karel Havlíèek v soudní síni pøed kutnohorskou porotou pro pøeèin tiskový a zloèin rušení veøejného pokoje za èlánky „Správa obecních záležitostí“ a „Proè jsem obèanem?“. Karel Havlíèek byl kutnohorskou porotou osvobozen, naèež rakouská vláda zrušila veškeré porotní soudy v celém mocnáøství a Havlíèka internovala v Brixenu. OSOBY

Havlíèek Karel, 30 let, obžalovaný novináø, redaktor a vydavatel Slovana Procházka František, 48 let, spoluobžalovaný, majitel tiskárny v Kutné Hoøe Dr. Friè Josef, 47 let, obhájce, advokát z Prahy, otec básníka J. V. Frièe Votava František, pøedseda c. k. okresního soudu v Kutné Hoøe Dr. Czermak, žalobce c. k. okresního soudu v Kutné Hoøe Maršal, soudní písaø c. k. okresního soudu v Kutné Hoøe Soudní sluha Sacher Maszoch, pražský policejní øeditel Ordonanc Von Müller Josef, purkmistr, rada apelaèního soudu v Praze Baron Mecséry, místodržící Èech Breuer Antonín, mluvèí poroty, továrník z Kutné Hory Veøejnost v soudní síni

( 37 )

Prolog Bouølivý revoluèní rok 1848 znamenal pro Rakousko definitivní konec absolutní monarchie a vznik konstituèního státu. V následujícím roce však zaèala nová vláda Alexandra Bacha usilovat rùznými politickými opatøeními o obnovu absolutismu. V pøekotné dobì dramatických událostí se rychle vyhranil jako nᚠnejvýraznìjší politický novináø Karel Havlíèek Borovský. Po zákazu Národních novin odešel z Prahy do Kutné Hory, kde zaèal od kvìtna 1850 vydávat jednou až dvakrát týdnì èasopis Slovan, který se stal poslední opozièní tribunou proti sílící reakci. Redaktora i jeho èasopis provázela èetná omezení a úøední zásahy, takže byl Havlíèek nakonec nucen vydávání Slovana sám zastavit. Dodateènì však byl proti nìmu zinscenován soudní proces pøed kutnohorskou porotou.

1.

Zaplnìná soudní síò

(Tlumený hovor a šepot s podzimním pokašláváním) Sluha (zvýšeným hlasem volá pøes sál) Pane strážmistr, zavøete dveøe a nikoho už do soudní sínì nevpouštìjte!… (Pøítomní o poznání ztichnou, sluha zacinká zvoneèkem) Povstaòte, prosím, c. k. okresní soud pøichází. (Pøítomní povstanou. Pøicházejí soudci. Sluha škrtne sirku a zapálí pøed nimi svíèku. Soudci a pøítomní usednou, sluha odchází. Ze sínì se ozve tlumený, škodolibý smích) Pøedseda (tiše ke spolusoudcùm) Vstaòte! Znovu vstaòte!… (hlasitì za sluhou) Ehm… Svíèka!… Zhasla nám svíèka!… Sluha (udiven spìchá zpìt) Dy hoøela!… Já hned… hned to bude!… (Znovu zacinká a obrácen do soudní sínì zopakuje) Povstaòte, prosím!… (Pøítomní vstanou, sluha rozèilenì chrastí krabièkou, zapálí svíèku a všichni opìt usednou) Písaø Dnes, dvanáctého listopadu roku 1851, bude c. k. okresní soud v Kutné Hoøe jednat ve vìci nálezu c. k. zemské komory v Praze, jímž se dává do obžaloby… ÚVODNÍ OHLÁŠENÍ HRY

( 38 )

2.

Pokoj v hotelu U èerného konì v Kutné Hoøe v pøedveèer soudu

Dr. Friè Tak zaèneme pìknì od zaèátku, jak to bude celé asi probíhat a co všechno pøi tom mùžeme oèekávat… Havlíèek Trochu to už znám z Prahy pøed dvìma roky. Dr. Friè Opakování je matkou moudrosti, Karle. Tam ses obhájil pøed porotou sám. Ale oni se od té doby taky v mnohém pouèili. Pøinejmenším se zítra vyvarují všech svých starých chyb. Havlíèek Proto jsem vás chtìl za obhájce. Abychom na nì byli dva. Dr. Friè Takže nejprve nás všechny pøedvolají a pøedstaví kandidáty na porotce. My máme zamítací právo. Využijeme ho…? Havlíèek Jistì. Plnou dùvìru mám k rolníkùm, øemeslníkùm, obchodníkùm, živnostníkùm a podobným lidem. Nedùvìru k boháèùm a lidem pøíliš oddaným Vídni… Tady mám seznam tìch nejménì žádoucích osob z okresu… Dr. Friè (pøevezme a pøehlíží seznam) Výbornì!… Z kandidátù bude vylosováno dvanáct porotcù. Až složí pøísahu, zasednou naproti nám. Ti pro nás budou rozhodující, a proto se na nì také budeme zásadnì obracet. Naprosto jednoznaènì a s plnou dùvìrou. Havlíèek To je jasné. Dr. Friè Zapisovatel pøedstaví soudu státního návladního a mì. Tebe vyzve, abys o sobì podal základní údaje. Nic víc, rozumíš?! Havlíèek Holá, suchá fakta. Dr. Friè Pøesnì tak!… (Náhlé zaklepání na dveøe) Havlíèek (vstane, jde otevøít dveøe) Já vìdìl, že tady moc klidu nebude!… Procházka (vstoupí) Dobrej veèír, pane redaktore!… Havlíèek Á, pan Procházka!… Buïte zdráv!… Tak se seznamte. To je pan doktor Friè z Prahy… Procházka Dobrej veèír!… Vítám vás u nás v Kutný Hoøe!… Dr. Friè Dobrý veèer!… Havlíèek …a toto je tiskaø Slovana, a tím pádem i spoluobžalovaný zloèinec jako já… Dr. Friè Tak zítra vás budu obhajovat. Zrovna jsme to tady s panem Havlíèkem zaèali probírat…

( 39 )

Procházka Jen se nenechte rušit… Vo mì se nebojte, pane doktore!… Já jim to povim slušnì, ale pìknì vod plic!… Na mì si nepøídou a za klobouk si to taky nedaj!… Ale neni tu zima? Že si, sakra, nepøiložíte…?! (pøikládá do kamen) Už se sjíždìj lidi do poroty a celý mìsto je vzhùru nohama. A lidu je všude jak vo pouti!… Tak. Pudu to trochu vomrknout a pøinesu vam òáký vobèerstvení!… (Odchází)

3.

Kanceláø pražského policejního øeditele Sachera Maszocha

(Rázné zaklepání na dveøe) Øeditel Herein!… Ordonanc (vstoupí) Herr direktor, pøišel pan doktor Friè. Øeditel Že prosím… Ordonanc (vyjde ven a pokyne návštìvì) Prosím, jste oèekáván. Dr. Friè (vstoupí) Dobrý den, pane policejní øediteli. Øeditel Guten Tag, Herr Doktor! Bitte… Pøedpokládám, že znáte Havlíèkùv èasopis Slovan? Dr. Friè Vím, že takový èasopis vydával. Øeditel Vojenský velitel Prahy svobodný pán Schütte zakázal po dobu stavu obležení mìsta distribuci èasopisu Slovan pro Prahu. Víte o tom…? Dr. Friè Nevìdìl jsem, ale díky vaší laskavosti to už vím. Øeditel Policie zadržela podezøelou zásilku. Velice podezøelou, Herr Doktor. Za prvé ji odeslal redaktor a vydavatel Slovana Karel Havlíèek. Za druhé zásilka odpovídá velikostí a tvarem pøesnì formátu Slovana. A za tøetí byla zaslaná do Prahy, kde je zakázaná. Na vaši adresu, Herr Doktor. Tady je! (Pozvedne a pustí balíèek na desku stolu) Dr. Friè Proto jste mì pøedvolal, pane policejní øediteli…? Øeditel Když vás to teï nechám otevøít, co myslíte, že bude uvnitø? Dr. Friè Èasopis Slovan. Øeditel Was…?! Dr. Friè Dva svazky, pane policejní øediteli. Osmý a dvanáctý. Sám jsem si o nì Havlíèkovi napsal.

( 40 )

Øeditel Das ist Skandal!… Zakázaný èasopis!… Víte, co to pro vás bude znamenat…? Dr. Friè Proces, pane policejní øediteli. Já totiž mám pana Havlíèka obhajovat pøed kutnohorskou porotou. Za dva èlánky otištìné v tìch dvou svazcích Slovana. Øeditel (pøekvapenì) Ach so!… V tom pøípadì… ovšem… samozøejmì… chápu. Tak si to vemte. Porouèím se!… Dr. Friè Na shledanou, pane policejní øediteli!… (Vyjde) Øeditel (v tichu sám k sobì) Interessant!… Tak tohle bude jistì Vídeò velice zajímat!… (Spìchá ke stolu, vezme list papíru a diktuje si, co píše) Ministr vnitra Alexander Bach. Spìšné! Dùvìrné! Vaše Excelence! Doktor práv, advokát Josef Friè z Prahy bude obhajovat redaktora a vydavatele Slovana Karla Havlíèka pøed porotním soudem v Kutné Hoøe. Zde o tom dosud nikdo neví. Policejní øeditel Prahy Sacher Maszoch. (Zazvoní) Ordonanc (vstoupí) Bitte, Herr Direktor!… Øeditel Tohle okamžitì odešlete telegraficky do Vídnì. Schnell! Ordonanc K službám, Herr Direktor!…

4.

Pokoj v hotelu U èerného konì v Kutné Hoøe v pøedveèer soudu

Dr. Friè Karle, tenhle proces se pøece nepøipravoval tady v Kutné Hoøe, a dokonce ani v Praze ne. Havlíèek Z Vídnì tady byl ministr spravedlnosti Schmerling. Dr. Friè Tady…? V Kutné Hoøe…? Havlíèek Obtìžoval se osobnì až sem. Oficiálnì jel navštívit bratra do Hradce Králové. Je tam velitelem pevnosti. Ale víc èasu strávil tady… Dr. Friè Takže dal podrobné instrukce nejenom prokurátorovi, ale i soudcùm. To znamená, že nebudou nestranní. Havlíèek Celá ta obžaloba je tak stupidní, že vùbec nechápu, jak s tím mohou jít pøed porotu!? Dr. Friè Já myslím, že právì na tento postoj èekají. Aby ses spoléhal na logiku, na rozum, na fakta, na vìcnou argumentaci, a oni tì dostanou na zneužití nestrannosti soudu, na nedostateènou znalost zákonù a svévolný výklad paragrafù.

( 41 )

Havlíèek Pøed porotou a pøed veøejností? To pøece není možné! Dr. Friè Je, Karle, je. Porota i veøejnost jsou laici a uvìøí tomu, co se jim øekne. Ale co se jim neøekne, nedopoví nebo zamlèí, to prostì vìdìt nemohou. Havlíèek Povedeme tedy dva spory. S obžalobou navenek a zároveò skrytì i se soudci. Dr. Friè Jestliže budou soud a obžaloba spolèené, a to urèitì budou, na to si mùžeš vsadit, my je musíme rozdìlit!… Havlíèek Ale nejdøíve je z toho spolèení musíme usvìdèit!… Dr. Friè Ne nejdøíve, ale nakonec!… Dobøe mì poslouchej! Státního návladního zásadnì oslovuj v øeèi pan žalobce. Ty mùžeš, já ne. Zdvoøilé pan a k tomu hanlivé žalobce. Pán, který žaluje. Øíkej jen tohle. Ne pan prokurátor, ne pan státní návladní, ne pan státní zástupce, ne pan doktor Èermák, ale dùslednì a neustále pan žalobce tak èasto, jak to jen bude únosné. Nejsi právník, a proto si neumíš pøedstavit, co to s ním bude dìlat. A zároveò tím vnukneš porotì dojem, že tì žaluje jen on sám ze své osobní vùle, chápeš…? Havlíèek A co když mì za to soudce napomene? Dr. Friè U pøedsedy soudu zaèneme. To bude nᚠprvní útok. Dávej pozor!…

5.

Zaplnìná soudní síò

(Šum, tiché pokašlávání apod.) Písaø Obžalobu povede c. k. státní návladní pan doktor Czermak z Kutné Hory. Obhájcem obžalovaného je pan doktor Josef Friè z Prahy… Žádám pana obžalovaného, aby uvedl své jméno, vìk, stav, zamìstnání a bydlištì. Havlíèek Jmenuji se Karel Havlíèek, jsem tøicet let stár, ženatý, novináø, redaktor a spisovatel, bytem v Nìmeckém Brodì. Pøedseda (ráznì) Prohlašuji soudní jednání za zahájené. Všechny rušitele mohu dát vykázat nebo je potrestat až tøemi dny vìzení, pøípadnì nechat zcela vyklidit soudní síò. Jednání musí probíhat pøed porotou, nikoliv pøed veøejností… Pana obhájce upozoròuji, aby ve své obhajobì neuvádìl nic, co by se pøíèilo povinné úctì k zákonùm…

( 42 )

Dr. Friè Vím dobøe, co zákon obhájci pøikazuje. Pøedseda Pana obžalovaného žádám, aby pamatoval na mírnost a slušnost a nepropadal zbyteènì svým citùm nebo vášni. Havlíèek Mírnost a slušnost sám vyznávám. Pøedseda Pánùm porotcùm pøipomínám, aby vše bedlivì sledovali. Po skonèení jednání vám budou položeny otázky, na které smíte odpovìdìt pouze „ano“ nebo „ne“!… Pane zapisovateli, pøeètìte nejprve nález!… Písaø (odkašle si a ète) Slavný soude! C. k. vrchní zemská obžalovací komora v Praze shledala, že èlánek „Správa obecních záležitostí“, otištìný 18. února v osmém svazku Slovana, a dále èlánek „Proè jsem obèanem?“, otištìný ve dvanáctém svazku ze dne 1. bøezna tohoto roku, napsal a uveøejnil pan Karel Havlíèek, který je rovnìž odpovìdným redaktorem a vydavatelem Slovana, a stíhá jej pro pøeèin tiskový a zloèin rušení veøejného pokoje. Zároveò se jmenovaným stíhá majitele tiskárny v Kutné Hoøe Františka Procházku, který musel vìdìt, že oba jmenované èlánky jsou trestuhodné, takže tím, že Slovana tiskl, napomáhal obžalovanému Karlu Havlíèkovi a stal se spoluviníkem pro tentýž pøeèin a zloèin. Pøedseda A nyní pøedneste obžalobu. Písaø (ète) Na základì nálezu žaluje c. k. státní zástupce pana Karla Havlíèka pro pøeèin tiskový a zloèin rušení veøejného pokoje z tìchto dùvodù: – za prvé, že èlánkem „Správa obecních záležitostí“ chtìl vštípit mezi jednotlivé tøídy obèanù nesvornost, vyvolat neposlušnost proti úøadùm, jakož i nedùvìru a odpor k vládì a jejím orgánùm; – za druhé, že líèením omezenosti a úplatnosti úøedníkù a popisem špatnì øízeného státu v èlánku „Proè jsem obèanem?“ beze vší pøíèiny a beze všeho dùvodu tím myslil pouze nᚠstát. Zároveò s obžalovaným Karlem Havlíèkem žaluje ze stejných dùvodù majitele tiskárny v Kutné Hoøe Františka Procházku, který oba trestné èlánky vytiskl a napomáhal tím obžalovanému v jeho pøeèinu. C. k. státní zastupitelství ve vìcech tisku. V Kutné Hoøe 30. øíjna 1851. Havlíèek Žádám o slovo!

( 43 )

Pøedseda Nejprve se musí pøeèíst pánùm porotcùm oba èlánky, na které se vztahuje žaloba. Dr. Friè Pane pøedsedo, toto, co držím v ruce, je jednací øád porotního soudu. A zde v paragrafu 42 stojí: (ète) „Nežádal-li obžalovaný již pøedtím o slovo, pøeètou se nejprve pøedložené listiny.“ Mùj mandant ale o slovo žádá. Pøedseda Prosím, má slovo. Havlíèek Páni porotci! Osmý ani dvanáctý svazek Slovana s uvedenými èlánky nikdy zkonfiskovány nebyly. To znamená, že v dobì svého vydání byly shledány naprosto nezávadné a povoleny k tisku. V polovinì srpna jsem pro neustálé pøekážky a obstrukce ze strany úøadù vydávání Slovana z vlastního rozhodnutí sám zastavil. První èlánek byl otištìn 18. února a druhý 1. bøezna. Dnes je 12. listopadu, takže jsem zpìtnì obžalován za èlánky, které pøed osmi mìsíci okresní ani zemské úøady závadné neshledaly. Za tìch osm mìsícù se mnohé zmìnilo a teï, páni porotci, bude záležet také na vás, kterým smìrem a kam až ty zmìny u nás dále povedou… Žalobce Já dùraznì protestuji proti jakémukoliv pøedbìžnému ovlivòování poroty, které má urèit, z jakého hlediska mají na celou obžalobu a proces pohlížet!… Dr. Friè Pane pøedsedo, upozornìte pana státního zástupce, že podle paragrafu 42 jednacího øádu teï mùže mít slovo pouze obžalovaný a nikdo jiný!… Pøedseda Pokraèujte, pane obžalovaný. Dr. Friè Tak moment! Pane pøedsedo, po zahájení jednání jste varoval veøejnost pøed rušením. Mne jste bez zjevné pøíèiny upozornil na úctu k zákonùm a pana obžalovaného na ovládání citù a vášnì. Rovnìž bez dùvodu. Mìl jste pøipomínku i k pánùm porotcùm. Pouze pana státního zástupce jste opomnìl. Proè…? To je nestrannost soudu…? Pøedseda Pane obhájce, nejste zde proto, abyste hodnotil prùbìh soudního jednání, ale obhajoval obžalovaného. Dr. Friè To právì dìlám! Sám jste mì upozornil na povinnou úctu k zákonùm. Pan státní zástupce právì porušil paragraf 42 jednacího øádu. Vy jste ho na to sám od sebe neupozornil a odmítáte ho na to upozornit i teï na moji výslovnou žádost. Proè…? Kde je vaše nestrannost a povinná úcta k zákonùm…?

( 44 )

Pøedseda Upozoròuji pana státního zástupce, že podle paragrafu 42 jednacího øádu má teï slovo pouze obžalovaný. A vy pokraèujte… Havlíèek To, co jsem chtìl øíci pánùm porotcùm, øekl pan žalobce tak struènì, tak pøesnì a tak výstižnì, jak bych to já nikdy nesvedl. Za to mu patøí mùj dík. (Oživení v soudní síni)

6.

Kanceláø rady c. k. zemského apelaèního soudu v Praze Josefa von Müllera

Müller Tak vy prý budete obhajovat redaktora Havlíèka…? Dr. Friè Smím vìdìt, pane rado, jak to víte? Müller Dostal jsem o tom zprávu z Vídnì. Dr. Friè Horlivost naší policie je prostì obdivuhodná. Já sám vím pouze o jeho žádosti k obhajobì. Müller Mám tomu rozumìt tak, že jste ji dosud nepøijal? Dr. Friè Ale pøijal, pane rado. Jenomže o tomto svém rozhodnutí vím zatím jenom já – a teï i vy. A samozøejmì naše policie, která ví vždycky všechno pøedem. Müller Pane doktore, vždycky jsem si vašeho úsudku nesmírnì vážil. Patøíte k nejschopnìjším advokátùm v Praze a možná dokonce v celé zemi… Jakou mu dáváte nadìji? Dr. Friè Všechno závisí na výroku poroty. Müller Jistì. Ale víte sám nejlépe, jak to u soudu chodí. Se mnou mùžete mluvit zcela otevøenì… Má velkou šanci…? Dr. Friè Já nemám co skrývat, pane rado. Zato vy ano! Jedním dechem mi lichotíte a zároveò mì hluboce podceòujete. Vy jste totiž nedostal z Vídnì žádnou zprávu, ale podrobné instrukce pøímo od pana ministra Schmerlinga!… Jaké? Müller Já vám naprosto nelichotím, pane doktore. Vy jste skuteènì nejschopnìjší advokát v celém mocnáøství. A právì proto tu obhajobu neberte! To je ta instrukce. Vìøte, že to Vídeò ocení a brzy najde vhodnou pøíležitost, jak se vám za to odvdìèí. Dr. Friè Rád bych tomu vìøil. Ale jestliže má pan ministr Schmerling tak konkrétní požadavek, mìl by mít zároveò také neménì konkrétní odmìnu, nemyslíte?

( 45 )

Müller (s povzdechem) S vámi je opravdu tìžké jednání. Dr. Friè To není jednání, ale chytraèení, pane rado, a už pochází od kohokoliv. Vyøiïte panu ministrovi, že pana Havlíèka obhajovat budu a že mu pøedem dávám pøed porotou nejvìtší možnou nadìji na osvobození, jakou jsem si schopen pøedstavit. Müller Jak raète. Jen abyste nelitoval. Já jsem vás vèas varoval! Dr. Friè Na shledanou, pane rado.

7.

Pokoj v hotelu U èerného konì v Kutné Hoøe v pøedveèer soudu

Havlíèek Až budou èíst ty èlánky, musíme kontrolovat, jestli pøi tom nemìní nebo nevynechávají text. Dr. Friè Na to staèím sám. Ty sleduj reakce porotcù, soudu i veøejnosti. Budeš to potøebovat, až zaène vlastní výslech. Havlíèek Já myslím, že celý ten proces mùžeme vyhrát, jen když budeme postupnì vyvracet každý bod obžaloby tak, aby u poroty nezùstal ani stín pochybnosti, že byl vyvrácen zcela a beze zbytku. Dr. Friè Pøesnì tak!… Karle, tohle bude tvoje sólo. Já bych mìl pøi tom zùstat pasivní. Otázky ti bude klást pøedseda. Kdykoliv to pùjde, neodpovídej jemu, ale porotì. S odpovìdí nespìchej, vysvìtli, oè jde, a uplatni veškerou logiku, vìcnost, dùvtip, argumentaci a tak dále… Havlíèek A co pan žalobce? Dr. Friè Nemá do výslechu soudci zasahovat. Výslech má být nestranný a má se držet jen obžaloby. To budu hlídat zase já. Havlíèek Je lepší být struèný, nebo vyèerpávající? Dr. Friè Struènì vyèerpávající. Nezabíhej do podrobností. Každá odpovìï a je jasná, výrazná a pøirozená. Mùže se stát, že se pøedseda bude ptát znovu nebo s malou obmìnou na totéž, aby tì unavil a tys mu nakonec pøitakal. To se nesmí stát! Naopak toho maximálnì využij! Asi tak, jako kdybys mìl pìtkrát popsat dnešní poèasí a ani jednou se neopakoval. Nikdy neøíkej: „Na to jste se už ptal!“ nebo „To už jsem vám øekl!“ A v žádném pøípadì se nerozèiluj. Mluv naprosto klidnì a s pøehledem. Havlíèek Toho se nebojím, ale nedovedu si pøedstavit, že byste byl žalobcem vy! Brrr, jenom to ne!… (Oba se krátce zasmìjí) ( 46 )

Dr. Friè Hlavnì sleduj skuteèný smysl a podstatu každé otázky a podle toho také odpovídej. Mluv nahlas, ale nezvyšuj hlas. Celé tvé vystoupení pøi výslechu musí být ofenzivní, sebejisté, ale ne povýšené ani výsmìšné. Žár skrývej v srdci a hlavu mìj chladnou…

8.

Zaplnìná soudní síò

Pøedseda Jste obžalován, že jste se èlánkem „Správa obecních záležitostí“ snažil svést lidi rùzných tøíd k nesvornosti. Havlíèek To a posoudí páni porotci, o co jsem se snažil a co mi pan žalobce klade za vinu. Já jsem pouze nabádal ke ctìní pøedstavených a ke svornosti. Pøedseda Dále jste obžalován, že jste se èlánkem „Proè jsem obèanem?“ pokusil vzbudit v obèanech smýšlení, z nìhož povstává nechu k vládì a ke státní správì. Havlíèek Èlánek „Proè jsem obèanem?“ je popis a obraz špatné vlády, a je kdekoliv. Je mi divné, jak se mùže naše ústavní vláda domýšlet, že by se to na ni vztahovalo, anebo jak by si mohli naši úøedníci myslet, že by byli tak špatní, jak jsou v tom èlánku špatní úøedníci špatné vlády zobrazeni. Jestliže pan žalobce myslí, že taková je naše vláda, jak je v tom èlánku zpodobnìna špatná vláda, pak ji viní on, a ne já. Pøedseda V tom èlánku však uvádíte vìci, které nejen nechu, ale i nedùvìru a odpor k vládì a jejím orgánùm musí vyvolávat. Havlíèek Nejprve musím pánùm porotcùm vysvìtlit, že jsem kromì tiskového pøestupku obžalován také ze zloèinu podle paragrafu 57 trestního zákona. Ten paragraf však pochází ještì z èasù absolutní monarchie a vydáním tiskového zákona byl zrušen. Ale i kdyby nadále platil, pøesto nejsem vinen tím, z èeho mne pan žalobce obviòuje, nebo bych musel zlomyslným zpùsobem hanìt vládu a bouøit lid, což jsem neudìlal, jak je patrno z prvního èlánku, kde jsem lid pouèoval, a ne bouøil. Pøedseda Ale snažil jste se vštípit z᚝ mezi chalupníky a sedláky!… Havlíèek Já tu z᚝ chalupníkùm nevštípil. Spíš pan ministr Bach, když je vylouèil ze všech obèanských práv. Já jen ukázal, jak ten svár vzniká, ale já ho nevyvolal. ( 47 )

Pøedseda (stranou) Pane zapisovateli, pøeètìte znovu ten závìr. Písaø (ète) „…Ty, sedláku, své nadýmání nad chalupníkem pernì zaplatíš danìmi, které z tebe budou pumpovat ze všech stran, a právì syn chalupníka je na tobì bude vymáhat ve vojenské uniformì, a protože na tobì nemùže svou od otce zdìdìnou z᚝ jinak vybít, bude pøed tebou stát jako voják s flintou, abys byl spokojený.“ Pøedseda Tìmi slovy jste chtìl mezi nimi úmyslnì vyvolat z᚝!… Havlíèek To je ta nejhanebnìjší obžaloba, nebo když nìkdo jednoho proti druhému bouøí a štve, sotva si u obou stran získá lásku. Mì ale mají chalupníci i sedláci rádi, protože jedni i druzí se ke mnì chodí radit ve svých záležitostech. Pravdou tedy zùstává, že mùj èlánek nabádá ke svornosti a že jsem svým èasopisem v Èechách žádné rozbroje nezpùsobil. Pøedseda V tom èlánku píšete, že jsou vojáci od svých pøedstavených vedeni k vypínání se. Co na to odpovíte? Havlíèek Že tomu tak je, nebo voják nesmí s civilisty jednat, jinak je za to trestán. Nevím, proè to tak je, snad to tak vláda vyžaduje. Pøedseda V tom èlánku píšete: (ète) „Když vláda vylouèila chalupníky ze všech volebních práv a spoluužívání obecních výhod, neudìlala to jistì proto, aby se zavdìèila sedlákùm.“ Co tím myslíte? Havlíèek Že to vláda udìlala proto, aby obèany rùzných tøíd proti sobì popouzela. Pøedseda Tím jste ale bezdùvodnì a bez jakékoliv podstatné pøíèiny vládu tupil, když øíkáte: „…své nadýmání nad chalupníkem pernì zaplatíš danìmi, které z tebe budou pumpovat ze všech stran!“ Havlíèek A již je pumpují, nebo stát je na tom tak špatnì, že je bude dál pumpovat, protože vyhazuje peníze za zbyteènosti. Pøedseda Ale tím jste chtìl uvést vládu v nevážnost! Havlíèek Ano, chtìl, protože taková vláda nevážnost zasluhuje! Neudìlal jsem to ale ze zlomyslnosti, nýbrž v tom nejlepším úmyslu, abychom obdrželi lepší vládu, ponìvadž já považuji nynìjší vládu za špatnou. Rozhodnì ale popírám, že jsem to udìlal ve zlém úmyslu, ale naopak tvrdím, že jsem to napsal v nejlepším úmyslu z uvedené pøíèiny. Pøedseda Musel jste pøedvídat, že ten èlánek vzbudí nechu k vládì. Psal jste to bez jakékoliv pøíèiny a tím jste se pokoušel vyvolat

( 48 )

nechu, nelibost a nedùvìru k vládì a jejím orgánùm stejnì jako k zatvrzení se proti poslušnosti úøadùm. Havlíèek Jak to, že bez pøíèiny? Já uvedl dost pøíèin, jak z toho bude vláda tìžit, když se budou chalupníci a sedláci hašteøit. Pøedseda Vy jste ale tìmi slovy, že… (ète) „že chalupníci neobrátí svou z᚝ proti vládì jako jedinému pùvodci svého vylouèení, nýbrž proti sedlákùm“, vše to zlé a bez dùvodu a pøíèiny svádìl na vládu. Havlíèek Je zcela pøirozené, že se chalupníci budou zlobit jen na sedláky, jako kdyby oni sami toho byli pøíèinou, a nebudou se zlobit na pana ministra Bacha a na vládu, nebo chalupníci neètou zákony, a proto se nemohou domakat, odkud to pochází. Pøedseda Vaše odpovìï je jen výmluvou. Skuteèností zùstává, že jste tím chtìl jen spoluobèany proti sobì rozdráždit! Havlíèek To a posoudí páni porotci. Dle mého názoru jsem chtìl rozumným pouèováním vysvìtlit, jak se vìci mají, nebo když vláda vypisuje danì, aniž se koho ptá, zda je zapotøebí ke státní správì tak krvavých výloh, musí k jejich vymáhání používat vojska. Pøedseda Ve druhém èlánku „Proè jsem obèanem?“ uvádíte takové vìci, které nejen nechu, ale i nedùvìru a odpor k vládì a jejím orgánùm musí vzbuzovat. Havlíèek Ten èlánek je pouhý popis absolutní vlády jako takové a všech jejích chyb. O žádné konkrétní vládì se tam nezmiòuji, a proto nechápu, jak mohu být obvinìn, že jsem hledìl zlehèovat nebo tupit naši vládu? Jestliže byla tehdy, kdy jsem ten èlánek psal, naše vláda ústavní, nemùže se ten èlánek vztahovat na nᚠstát, jak uvádí žaloba. Pøedseda V žalobì jste však vinìn, že je tím èlánkem mínìna naše vláda, a sice podle mnohých vámi uvedených znakù. Havlíèek V tom èlánku se zmiòuji o státních monopolech, ale to nemá pøece žádný vztah k Rakousku, nebo jiné státy mají také monopoly, napøíklad Rusko na koøalku. Podobnì je tam výrok nedávno zesnulého císaøe Františka I. Z toho ale nijak nevyplývá, že se ten èlánek vztahuje na Rakousko, nebo kdybych tam napøíklad uvedl citát øeckého klasika, nevztahovalo by se to žádným zpùsobem na Øecko a øeckou vládu. Ale kdo si myslí, že je Rakousko tak špatné, jak ve zmínìném èlánku stojí, je ten, kdo mne žaluje. Pøedseda Dále jste obvinìn, že jste tím èlánkem chtìl vzbudit z᚝ k úøednictvu vùbec.

( 49 )

Havlíèek Jak by mohl mít nìkdo z᚝ na dobré úøedníky proto, že já popisuji špatné? Nejsou-li ale naši úøedníci špatní, proè se tedy k tomu popisu hlásí? Já ve zmínìném èlánku psal jen o špatných úøednících, a ti již zasluhují pohanu sami od sebe. Pøedseda (stranou) Pøeètìte to o tìch politických úøadech. Písaø (ète) „…Každý ví, že politické úøady èasto více zmatkù než prospìchu pùsobí, že by mnohem snadnìji obèané obstáli bez politických úøadù než ty úøady bez obèanù.“ Pøedseda To se pøece týká našeho státu! Havlíèek Jestliže naše vláda jedná, jak popisuji, není to moje vina, ale její. Jestli tedy pan žalobce myslí, že naše vláda jedná tak, jak tam stojí, tak já za to nemohu, já jí k tomu neradil, a pak by také nebylo divu, že musí proti sobì popuzovat. Pøedseda Podle obžaloby jste se zlomyslným zpùsobem snažil vštípit nechu a nelibost ke státní správì, jelikož v tom èlánku pravíte, že stát je vynucená spoleènost. (Stranou) Pøeètìte to místo. Písaø (ète) „…Jaký vùbec užitek mají lidé z toho, že žijí ve státì, pøièemž budeme uvažovat obecnì a nebudeme žádný konkrétní stát jmenovat, ale mluvit hlavnì o tzv. policejních státech, kde se vláda do všeho míchá. Až dosud se nám takový stát nejeví skoro jinak nežli jako vynucená spoleènost, v níž vìtšina snáší obtíže proto, aby mohla dobøe a vesele žít menšina.“ Pøedseda (stranou) A ještì ten závìr. Písaø (ète) „…Na všech stranách obèan pozoruje, že státní zøízení naprosto není k jeho prospìchu, nýbrž jen k jeho škodì, a že by on sám mohl mít ze spojení se státem jen tehdy užitek, kdyby se odhodlal s vlky výti a na útraty ostatních utiskovaných svùj vlastní prospìch vyhledával.“ Pøedseda To vše je bezdùvodné!… Havlíèek Popis špatného státu žádné zdùvodnìní nepotøebuje. Já chtìl popsat špatný stát, abych naše obèany pouèil, jak špatný stát, vláda a úøady takového státu vypadají. Pøedseda To není vysvìtlení, ale pøekrucování pravdy!… Havlíèek Pravda žádné pøekrucování nepotøebuje. Obvinìní, že tím míním nᚠstát, je špatné, protože jsem v tom èlánku uvedl rozlièná fakta z rùzných vlád. Kdyby ten èlánek vyšel v jiném jazyku a v jiné zemi, bude to každý vztahovat na absolutní stát. Jestliže to nìkdo vztahuje na Rakousko, já za to nemohu.

( 50 )

Pøedseda Vaše vysvìtlení je pouhá výmluva!… Havlíèek Trestu hodný je ten, kdo myslí, že je to o naší vládì. Je velmi smutné, když rakouský úøedník sám usuzuje, že se to na Rakousko vztahuje. Já nemìl žádnou pøíèinu se s nìèím skrývat, protože jsem líèil špatné absolutní vlády, ale nᚠstát jsem tím nemínil a nikde jsem ho v tom èlánku nejmenoval.

9.

Pokoj v hotelu U èerného konì v Kutné Hoøe v pøedveèer soudu

Dr. Friè Na všechny otázky pøi výslechu odpovídej tak, jako kdyby ses už naplno obhajoval. Tím z pøedsedy udìlᚠžalobce. Havlíèek Rozumím. A na žalobce nutnì zbydou už jen nehoráznosti, lži a pøekrucování. Dr. Friè Pøesnì tak!… Tím se vyèerpá faktická stránka vìci a žalobce bude pøinucený zvelièovat, pøehánìt a lhát do té míry, že se tím pøed porotou znemožní sám. Havlíèek Vy byste mìl o to více hlídat každé zneužití nestrannosti soudu, paragrafù a zákonnosti. Když je od zaèátku budeme usvìdèovat na každé malièkosti, tak s tìmi velkými podfuky ani nevyrukují. Dr. Friè Ale vyrukují, jenomže k vlastní škodì. (Náhlé zaklepání na dveøe) Havlíèek To bude Procházka!… (Hlasitìji) Dále!… Procházka (vchází) Nesu samý hrozný zprávy, pánové! Mùžu to sem postavit? (Cinkání lahví, sklenic, šálkù apod.) Víte, že vojáci budou mít zejtra pohotovost? Celý kasárna ve zbrani v èele s hejtmanem Reiserem!… Dr. Friè Od kohopak to víte…? Procházka Pijete bílý, nebo èervený? No, já vzal vobì!… Tudle zprávu, pane doktore, mam vod kantýnskýho z kasáren!… Havlíèek Pøímo od pramene!… Procházka Ve dvou hospodách už zpívali Hej, Slovane!… A èetnickej strážmistr Pick je ani nenapomenul… To kafe ste už vypili? Havlíèek Jen se nebojte, zítra nám to všechno pøipoètou!… Procházka A taky vim, že z Kolína sem už nikdo nesežene povoz pod šest zlatek. Všecky noclehy ve mìstì sou už vobsazený…

( 51 )

Dr. Friè Tak se k nám posaïte, pane Procházka, a já vám øeknu pár slov, jak to tam bude asi probíhat…

10. Zaplnìná soudní síò Písaø Žádám, aby pøedstoupil spoluobžalovaný, uvedl své jméno, vìk, stav, zamìstnání a bydlištì. Procházka Slavný soude! Menuju se František Procházka, je mi 48 let, sem ženatej a mam tady v Kutný Hoøe tiskárnu. Pøedseda Jste obžalovaný, že jste nezastavil tisk projednávaných èlánkù v èasopise Slovan. Procházka Slavný soude, no to je blbost! (Smích pøítomných) Pøedseda Napomínám vás ke slušnosti. Procházka Správnì! Správnì, slavný soude, ponìvadž to sou dvì blbosti!… (Smích) Za první, jo! Dybych nemìl tiskárnu, ale tøebas nožírnu, jo…, a nìkdo byl zamordovanej nožem z mý dílny, jo… Notak co já s tim mam spoleènýho? Akorát ten nùž, žejo, a ten pøeci za nic nemùže. A ten, kdo ho vyrobil, taky ne. A za druhý, i kdyby se taková hrùza dovopravdy stala, to bych mìl kuli tomu pøestat další nože vyrábìt a celou dílnu zavøít…? Pøedseda Ale vy jste musel znát trestuhodný obsah obžalovaných èlánkù! Pøesto jste jejich tisk nezastavil a tím jste se dopustil spoluviny!… Procházka A dopak vam zas todle nalhal…? Dy já si prvnì voba ty èlánky celý v klidu pøeèet až v kanceláøi tudle pana žalobce, dyž si mì tam zavolal!… A moc se mi líbily, voba dva!… (Smích) Pøedseda Chcete tvrdit, že jste vùbec neèetl, co bylo ve vaší tiskárnì tištìno? Procházka Slavný soude, nikdo pøece nemùže od tiskaøe chtít, aby èet všecko, co se u nìj tiskne. Švec pøece taky nenosí všecky boty, co ušije. Zrovinka Slovana já neèet vùbec nikdy. Já akorát dával pozor, aby to bylo všecko jaksepatøí vytištìný, a to je všecko. Pøedseda Nìkolik svazkù Slovana pøece bylo zabaveno. Musel jste proto vìdìt, že je jejich obsah trestuhodný, a tím, že jste obžalované èlánky vytiskl, dopustil jste se spoluviny. Procházka No tak to je zasejc blb…, no jináè. Slavný soude! Dyž

( 52 )

se to tisklo, tak to bylo povolený a já nemoh dopøedu vìdìt, že to bude jednou vobžalovaný. To dá snad rozum, ne? Pan Havlíèek mi na zaèátku øek, že je podle zákona za všecky èlánky vodpovìdnej von jako redaktor. A hnedky mi ten zákon vopravdu ukázal!… (Stranou) Dy jim ho tady taky vokažte, a mi vìøej!… (Smích pøítomných) Pøedseda To je zatím všechno. Pane zapisovateli, pøeètìte pánùm porotcùm pøedchozí tresty obžalovaných pro zneužívání tisku. Písaø Za prvé je zde zpráva c. k. vojenského soudu v Praze, podle níž Karlu Havlíèkovi, odsouzenému k osmidennímu trestu vìzení, byl vojenským velitelem mìsta Prahy výkon trestu prominut, za což pan Havlíèek pøislíbil mírnost a písemnì to potvrdil. Havlíèek Žádný takový soud, a vojenský nebo jiný, podle nìhož bych byl odsouzen k osmidennímu vìzení, se nekonal, a proto mi nemohl být nikým tento neexistující trest prominut. Pøedseda Je zde revers, který jste vlastnoruènì podepsal. Havlíèek Mohu jej vidìt…? Pøedseda Prosím… Havlíèek Nic podobného jsem nikdy nepodepsal. Páni porotci, na této listinì je napsáno moje jméno, ale není to mùj podpis!… Dr. Friè Ukažte…? Ukažte…? Havlíèek Páni porotci. Když vojenský velitel mìsta pan hrabì Khevenhüller vyhlásil v Praze stav obležení, zakázal mi vydávat Národní noviny. Já si z Vídnì opìt povolení pøivezl. Pan Khevenhüller si mne dal zavolat a z uražené hrdosti mi øekl: „Za vaši drzost bych vás mìl chu dát na osm dní zavøít!“ Já se usmál, uklonil a odešel. To bylo všechno. Dr. Friè Pane pøedsedo, na této listinì není uveden žádný dùvod ani pøestupek, za který by byl trest uložen. Není zde datum a konání soudu, ani jeho úèastníci, a není zde uveden ani žádný paragraf trestního øádu, podle nìhož by byl trest vynesen. A koneènì rukou psané jméno pana Havlíèka není jeho podpis!… Ptám se vás, pane pøedsedo, považuje soud tuto listinu, bez ohledu na to, odkud a jak ji obžaloba získala, za platný úøední doklad…? Pøedseda Nepovažuje. Dr. Friè Dìkuji… (Zvuk trhání a maèkání listiny) Písaø Za druhé je zde rozsudek c. k. vojenského soudu v Praze

( 53 )

z dvacátého osmého srpna 1848, jímž byl pan Havlíèek odsouzen ke ètrnácti dnùm vìzení bez možnosti odvolání. Havlíèek Ano, pro urážku Jeho Milosti císaøe. Písaø Za tøetí, nález c. k…. Dr. Friè Za druhé, pane zapisovateli!… To za prvé (zašustí papírem) skonèilo zde… Písaø Za druhé, nález c. k. okresního sborového soudu v Kutné Hoøe z prvního kvìtna 1851, kde byl pan Havlíèek odsouzen pro tiskový pøestupek k pokutì deseti zlatých. Havlíèek Páni porotci. Bìhem tisku Slovana pøišla zpráva o možné válce s Pruskem. Otiskl jsem ji ihned namísto jiného èlánku bez pøedchozího povolení, takže to byl administrativní, a nikoliv tiskový pøestupek. Písaø Za tøetí, nález c. k. okresního sborového soudu v Kutné Hoøe z dvacátého šestého kvìtna 1851, kde byl pan Havlíèek odsouzen pro tiskový pøestupek k pokutì patnácti zlatých. Havlíèek Vojenské velitelství mi zakázalo dojíždìt odtud do Prahy ve stavu obležení. Já o tom napsal èlánek, nebo naše ústava zaruèuje všem obèanùm svobodu pohybu a pobytu. Èlánek byl žalován a já o tom opìt napsal. Otiskl jsem to, døíve než okresní soud rozhodl o mé nevinì za první èlánek. Tedy pøestupek za nevinu. Písaø Poslední nález se týká spoluobžalovaného. C. k. okresní soud v Kutné Hoøe uvádí, že František Procházka byl již v Èáslavi vyšetøován a trestán pro cenzurní pøestupek spáchaný otištìním zapovìzené písnì. Procházka Slavný soude, to je lež!… Já si vzal za manželku vdovu po tiskaøi v Èáslavi, jo. Dyž mìla smutek, tak pan faktor Bulant dal v tý tiskárnì vytisknout písnièku „Pepík“. Ta není zakázaná ani nemravná, dy ji každej zná! Von je taky Pepík, ale nemìl žádost a povolení, a proto dostal pokutu. A teï to tady svádìj na mì! Dy je to všecko jedna lež prolhaná, nestydatá, že to volá až do nebe!… (Smích pøítomných) Dr. Friè Pane pøedsedo, považuje soud pøedložený doklad za hodnovìrný…? Pøedseda Ne… Písaø (nejistì) To mám taky roztrhat…? Dr. Friè Ne, ne… Vrate to panu státnímu návladnímu, který takové doklady soudu pøedkládá…

( 54 )

11. Pøijímací pokoj zemského místodržícího Èech barona Mecséryho na Pražském hradì Mecséry Jsem místodržící Èech, pane Friè. Tady nespadne ani vrabec ze støechy, abych o tom nedostal zprávu!… Nic vám to neøíká…? Ne…? Takhle to pøece o mnì napsal ten vᚠpan Havlíèek!… A ta zpráva se týká vaší obhajoby v Kutné Hoøe!… Dr. Friè Tak ten vrabec musel spadnout ze støechy policejního øeditelství, Vaše Excelence!… Pøedpokládám, že mì budete od té obhajoby zrazovat. Mecséry Naopak, mùj milý doktore, naopak!… Považuji pøímo za skvìlé, že ho budete obhajovat právì vy!… Dr. Friè Tak skvìlé to zase nebude, Vaše Excelence. Vždy tam budu jen pro forma. Mecséry Vy, a pro forma…? To není možné!… Dr. Friè Je, Vaše Excelence. Havlíèek se tam totiž obhájí sám, jako se obhájil pøede dvìma roky tady v Praze. Mecséry Neobhájí, mùj milý doktore… Kdepak, neobhájí!… Dr. Friè Ale ano. Bude porotou osvobozen, protože nemùže být neosvobozen. Mecséry Tomu nevìøím!… Tentokrát to nebude zdaleka tak snadné, mùj milý doktore, to mi vìøte. A vy se tam musíte bít jako lev!… Jako kdyby vám šlo o vlastního syna, rozumíte…? Dr. Friè Pøiznám se, že vám nerozumím… Mecséry Tam v té Kutné Hoøe totiž pùjde skuteènì o vašeho vlastního syna, mùj milý doktore. Dr. Friè O mého syna…? Mecséry Ano, ano… O vašeho syna Josefa Václava Frièe, odsouzeného pøedloni za pøípravu májového povstání k osmnácti rokùm tìžkého žaláøe do pevnosti v Komárnì!… Teï je mu dvaadvacet. Až si celý trest odpyká, jestli to ve zdraví pøežije, bude tak starý jako teï vy… Copak vám ho není vùbec líto…? Dr. Friè Je mi ho nesmírnì líto, Vaše Excelence, ale nechápu… Mecséry Mùj milý doktore, je zaèátek listopadu, a na Vánoce mùže být vᚠsyn doma. Omilostnìný Jeho Milostí císaøem. Na moji žádost… Proto vám znovu opakuji, že považuji za skvìlé, že budete Havlíèka obhajovat právì vy, a že naprosto nevìøím, že tam budete jen pro forma…

( 55 )

Dr. Friè Vidíte, Vaše Excelence, a já si to opravdu myslel… Mecséry Jste naprosto nejschopnìjší advokát v téhle zemi! Uznávám, že to nebude snadné, ale také ne nemožné. A dovedu to ocenit!… Takže teï bude záležet jen a jen na vás, jestli s vámi zasedne vᚠsyn ke štìdroveèerní veèeøi… Dr. Friè Pøíliš mi lichotíte, ale jen díky Vaší Excelenci už teï vím, že to bude nejvìtší pøípad mého života, a lituji pouze, že nikdy nebudu moci vyjádøit, jak nevýslovnì jsem Vaší Excelenci vdìèný. Nicménì vám na svou èest a svìdomí slibuji, že se ve své skromné funkci obhájce vynasnažím ze všech sil, abych naprosto a beze zbytku splnil vaše oèekávání. Pøísahám vám, že se za Havlíèka budu bít jak lev, jak si pøejete, a doufám, že i vy dostojíte svému slovu a já budu moci pøivítat svého syna na Vánoce doma!… Porouèím se, Vaše Excelence!… (Odejde) Mecséry Herr Müller!?… Müller (vstoupí) Všechno jsem slyšel, Vaše Excelence!… Mecséry To je neslýchané!… Taková drzost!… Müller Já vùbec nechápu… Pøísahám Vaší Excelenci, že požadoval zcela bezostyšnì konkrétní nabídku!… Mecséry Takhle se blamovat!?… Jak teï vypadám?!… No jak…? Müller Málo platné, Vaše Excelence, je to nejprohnanìjší advokát v zemi… Mecséry Kdo povede žalobu…? Müller Doktor Czermak, Vaše Excelence!… Mecséry Osobnì s ním promluvte!… Slibte mu cokoliv!… A udìlá všechno…, naprosto všechno, rozumíte, jen když bude mít úspìch!… Müller Spolehnìte se, Vaše Excelence!… Vím už, s èím na nìj jít!…

12. Zaplnìná soudní síò Pøedseda Prosím teï pana státního návladního, aby se ujal slova. Žalobce Pánové! Prostøednictvím tisku jsme všichni získali vzdìlání, ale tisk mùže natropit i mnoho škod a vést k záhubì. Jedineèným pøíkladem nám budiž Francouzská revoluce. Její pùvod a pøíèiny musíme hledat ve zneužívání tisku Voltairem

( 56 )

a Rousseauem, kteøí k ní dali první podnìt svými pøehnanými idejemi. A jak tato revoluce otøásla Evropou, je vám jistì dobøe známo!… Dr. Friè Pane pøedsedo, upozornìte pana státního návladního, že musí pana Havlíèka obviòovat, a ne chválit. Srovnávat jej s nejvìtšími duchy Francie je tak lichotivá poklona, že proti ní musím dùraznì protestovat!… (Tlumený smích ze sínì) Pøedseda Pokraèujte, prosím!… Žalobce Kdyby byla pravda, co pan Havlíèek píše o vypínání se vojákù, bylo by to smutné postavení naší armády. Naštìstí je to jinak. Šlechetná stavovská hrdost našich vojákù pokoøila Francouzskou revoluci a dosáhla toho, že se i jiné národy uchýlily s dùvìrou pod ochranu køídel rakouského orla. Šlechetná a stavovská hrdost našich vojákù pokoøila mnohé další vzpoury a rebelie po celém mocnáøství a pøispìla k utišení podobných bouøí i v jiných zemích… Dr. Friè (nadšenì tleská) Bravo!… Skvìlé!… Tak úžasného hodnocení se naší slavné armádì snad ještì nikdy nedostalo! Prostì vynikající!… A právì proto je vskutku velice ponižující pro šlechetnou stavovskou hrdost našich chrabrých vojákù, když musí po tìchto skvìlých vítìzstvích doma i v cizinì stát s flintou pøed èeským sedlákem a pumpovat z nìho danì, jak napsal pan Havlíèek, pro nová… Pøedseda Dost!… Mlète!… Beru vám slovo!… A vy pokraèujte!… Žalobce Souèasná situace vyžaduje, aby vláda držela množství vojska, jelikož nám neustále hrozí nebezpeèí takøka ze všech stran. Ale že by vydání na vojsko byla vìtší, než kolik vojsko skuteènì potøebuje, neodpovídá pravdì, a proto z toho vyplývá, že pan Havlíèek bez jakékoliv pøíèiny obviòuje vládu a snaží se vzbudit nepøátelství také proti armádì. Dr. Friè Naprosto souhlasím s tím, že musíme držet poèetnou armádu, aby mohla potlaèovat také vzpoury, povstání a rebelie v jiných zemích – jak pan státní návladní uvedl. A nelze se divit, že výdaje na armádu jsou potom vìtší, než jakých by bylo nezbytnì tøeba. Žalobce Pan Havlíèek se ve svém èlánku zmiòuje také o politic-

( 57 )

kých, finanèních a stavitelských úøadech, a i když píše, že se to našich úøadù netýká, líèí vše tak posmìšným zpùsobem, že každý musí poznat, že tím naráží na naše úøady, nebo o nich píše, že každý, kdo u nich chce nìèeho dosáhnout, musí je podplatit!… Jestliže pan Havlíèek vidìl špatného úøedníka, proè ho neudal? A jestliže je jeden úøedník špatný, nejsou proto špatné všechny úøady!… Dr. Friè Ale v tom èlánku stojí: (ète) „A si nikdo nemyslí, že tím naše úøedníky míním, o jejichž správnosti každý v텓 Co je na tom posmìšného…? Žalobce Že tím pan Havlíèek Rakousko nemyslel, je jen výmluva, pøestože se tam chytrým zpùsobem pojistil, myslel to o našich úøadech. Popíšu-li nìjakou osobu neomylnì podle všech známek a pak øeknu: „Ne aby si nìkdo myslel, že tím tu osobu míním,“ zùstane to vždy jen planou výmluvou. Jak øíká pøísloví: „Chytrému napovìz, hloupému dolož!“ A každý má tolik dùvtipu, aby vìdìl, že jsou tím èlánkem mínìni naši úøedníci. Dr. Friè Pan státní návladní øíká: „Chytrému napovìz, hloupému dolož!“ A podle této zásady, kdo si myslí, tak jako on, že u nás jsou špatní úøedníci, je chytrý, a kdo si to nemyslí, je hloupý. Pane pøedsedo, myslíte si, že jsou naši úøedníci špatní, nebo dobøí? (Smích pøítomných) Žalobce Pan Havlíèek napadl úøady bez dùvodu a pøíèin a pouèuje ètenáøe, že obèané nemají ze státního spojení žádný užitek, a tím jen nechu a odpor ke zpùsobu vlády chtìl vzbudit. A proto je moje obžaloba proti panu Havlíèkovi oprávnìná!… Jeho spoluviník, tiskaø František Procházka, mohl snadno pøedvídat, že by se do opozièního politického listu mohl lehce vloudit trestuhodný èlánek, a v pøípadì, že by pan Havlíèek zemøel, by byl za nìj plnì zodpovìdný. (Smích pøítomných) Proto bylo jeho povinností bdít nad nebezpeèným obsahem Slovana, který byl již nìkolikrát stíhán a zabaven!… Dr. Friè Faktická pøipomínka!… Není pravda, že Slovan byl nìkolikrát stíhán a zabaven, ale je pravda, že Slovan byl neustále stíhán, a ani jednou z moci úøední zabaven. Pøedseda Pokraèujte, pane státní návladní. Žalobce Z uvedených dùvodù proto žaluji redaktora Slovana pana Karla Havlíèka z pøeèinu tiskového a ze zloèinu rušení veøej-

( 58 )

ného pokoje a pana Františka Procházku ze spoluviny na tomto pøeèinu a zloèinu podle paragrafu 26 tiskového zákona z roku 1849. O použití platného paragrafu 57 trestního øádu, uvedeného v mé žalobì, se bude jednat až po výroku pánù porotcù. Dr. Friè Nᚠprávní øád nic takového nepøipouští, a proto žádám pana pøedsedu, aby uvedl tuto drobnou neznalost v používání zákonù na pravou míru. Pøedseda Jako by se stalo. Žalobce Vám, páni porotci, tedy odevzdávám žalobu, kterou jménem uražené vlády a všech uražených úøadù pøedávám k poradì, a vìøím, že rozhodnete spravedlivì podle svého nejlepšího svìdomí!…

13. Pokoj v hotelu U èerného konì v Kutné Hoøe v pøedveèer soudu Procházka (vráží zvenku do dveøí a volá) Otevøete!… Já nemùžu!… Je to moc horký!… (Havlíèek se zasmìje a jde otevøít) Procházka (vchází) Tak vám nesu nìco pro zahøátí!… Tak!… (Postaví mísu na stùl) Dr. Friè No ne, to je vùnì!… Procházka Dy tady máte zimu jak v psinci!… (Jde ke kamnùm a pøikládá) Pøedstavte si, pánové, že mi hostinskej dole z výèepu povídal, že se ho starej Kozel vyptával, co všechno si už vašnosti ráèili poruèit!… Havlíèek (nalévá punè do šálkù a pobavenì se zasmìje) Tomu øíkám špionáž!… Dr. Friè Kdo to chtìl vìdìt…? Procházka (vrací se od kamen) Mìstskej policejní komisaø Pícha!… Kozel je…, no dy víte…, jeho èlovìk. Vysloužilej voják, bejvalej setník… Havlíèek (vyškubne list papíru) Tady jsem mu to všechno sepsal a potvrdil vlastnoruèním podpisem. (Ète) Káva, víno, limonáda a teï ten punè pro zahøátí!… Dejte mu to, pane Procházka, že se porouèím, ale za míò než za viržinko a to panu komisaøi nedává!…

( 59 )

Procházka (na odchodu) Za viržinko…? Nenechte se vysmát!… Jak ho znám, ten z toho vytøíská majlant!… (Všichni se zasmìjí a Procházka vyjde) Havlíèek Tak a nám slouží!… (Oba foukají do sklenic, upíjejí punè a opìt si dolévají sklenice) Dr. Friè Musím ti øíct ještì nìco velice vážného a ne právì moc povzbudivého. Havlíèek Tak jen do toho, a to máme co nejdøíve za sebou!… Dr. Friè Neøíká se mi to dvakrát dobøe, protože každou takovou nízkostí se èlovìk vždycky sám trochu upatlá… Zkrátka, ten tvùj žalobce, doktor Èermák, byl k té úloze žalobce vybraný z osobních dùvodù. Havlíèek Ale já ho vùbec neznám…?! Dr. Friè Ne ve vztahu k tobì… Kdysi mìl nìjaký malér, takže od té doby tady dìlá z trestu jen obhájce ex offo a podobné bezvýznamné pøípady. A teï mu slíbili za tvoje usvìdèení odpuštìní toho starého høíchu!… Havlíèek To je nadìlení!… Aspoò víme, jak vypadá ta nestrannost a osobní nezaujatost soudu v praxi!… Dr. Friè Musel jsem ti to øíct, abys s tím od samého zaèátku poèítal a vìdìl, proè bude proti tobì vystupovat tak zbìsile!… Je jasné, že udìlá naprosto všechno, co bude v jeho silách, a nebude se rozpakovat naprosto pøed nièím!… Havlíèek Vy víte, co to bylo za malér…? Dr. Friè U soudu se ví všecko. Pøišel sem mladý, ctižádostivý a chudý. Na peníze a služební postup nechtìl dlouho èekat a poèínal si pøi tom tak bezohlednì, že mu sami páni kolegové nastražili past. Ta sklapla. Øíká se tomu prokázaná korupce, èesky úplatkáøství… Znièil si tím kariéru a teï koneènì dostal šanci všechno napravit… Havlíèek Charakter se nenapraví! Ta past sklapne podruhé!…

14. Zaplnìná soudní síò Pøedseda Prosím, pane obhájce. Dr. Friè Bezdùvodného spoluobžalování Františka Procházky se pøímo týká vìta z pøedmluvy k tiskovému zákonu, kde výslovnì

( 60 )

stojí, že tiskaø mùže být trestnì stíhán jen tehdy, jestliže není znám spisovatel. V našem pøípadì však znám je a k soudu se dostavil, takže pan Procházka tady nemá vùbec co pohledávat. To by mìl pøece pan státní zástupce vìdìt a znát…?! Žalobce Pan Procházka je spoluvinen! Jeho povinností jako majitele tiskárny je, aby vìdìl, co se v jeho tiskárnì tiskne, nebo z takové nedbalosti by si mohl zpùsobit ještì vìtší provinìní. Proto trvám na svém návrhu a vìøím, že páni porotci uznají, že je moje obžaloba dostateènì zdùvodnìna a oprávnìna. Dr. Friè Pan státní zástupce ustoupil v užití paragrafu 57 trestního zákona, ale pøesto zakládá svou obžalobu na tomto paragrafu. Jestliže jej zavedení tiskového zákona ruší, nemùže být pan Havlíèek obžalován podle tohoto paragrafu ze zloèinu, ale pouze z pøestupku nebo pøeèinu. To pan zástupce taky neví…? Pøedseda Když myslíte, že jsou cenzurní zákony trestního øádu tiskovým zákonem zrušeny, tak nám je v tiskovém zákonu ukažte?! Dr. Friè Pane pøedsedo, hovoøím o paragrafu 57 trestního zákona, nikoliv o cenzurních zákonech. A paragraf 57 trestního zákona byl zrušený. Proto byl také nový tiskový zákon vydán a v jeho úvodu výslovnì stojí… Tady!… (Ète) „…že namísto pøísných trestních zákonù za zneužívání tisku, obsažených v trestním øádu, nastupují nové, mírnìjší tresty tiskového zákona.“ Žalobce Obžalovaný se dopustil zloèinu rušení veøejného pokoje, protože popouzel proti úøadùm, vládì, armádì, státu i proti rùzným tøídám obèanù navzájem nikoliv pøímou výzvou, ale neustálým bezdùvodným popouzením a dráždìním. Musím upozornit pány porotce, že se pan Havlíèek ve všech svých èláncích vždy zmiòuje o tom, že máme ústavu jen na papíøe, a ne v životì, vysmívá se tomu, že Jeho Velièenstvo vládne z milosti Boží, a kde mùže, vždy se o vládì, úøadech a vojsku nechvalnì zmiòuje! To je rušení veøejného pokoje, a proto na své obžalobì z tohoto zloèinu trvám!… Dr. Friè Ústavní zøízení v naší zemi pøipouští, aby se poukazovalo na rùzné chyby, nedostatky a vady, a už se týkají úøadù, vlády nebo státu. Dùkazem toho byl právì souhlas s vydáváním politického opozièního èasopisu. Na vašem výroku, páni porotci, bude záležet, má-li se svoboda tisku ještì dále udržet nebo ne. Prvním èlánkem nemínil pan Havlíèek žádné rùznice mezi tøídami obèa-

( 61 )

nù vzbudit, ale obì strany pouèit a smíøit. Druhý èlánek se v nièem netýká Rakouska, nevyzývá nikoho, aby neposlouchal zákony, neøíká, že úøady jsou nepotøebné, armádu, vládu ani stát netupí, nehaní, nevybízí ke vzpouøe ani k nepøátelství, a tedy se jimi pan Havlíèek nemohl dopustit tìch pøestupkù, které jsou proti nìmu v žalobì vzneseny. To je vše. Pøedseda Páni porotci, slyšeli jste obì strany a nyní je vaším úkolem… Havlíèek Pane pøedsedo, podle jednacího øádu má obžalovaný právo na poslední slovo. Proè jste mi je neudìlil…? Pøedseda Prosím, máte slovo. Havlíèek Ze zpùsobu obžaloby jasnì vysvítá, že pan žalobce buï zákony nezná, anebo je úmyslnì pøekrucuje. Žalobce (k pøedsedovi) Prosím, aby byl pan Havlíèek napomenut k mírnosti. Pøedseda Žádám vás, abyste mluvil mírnì a v mezích zákona. Havlíèek Mluvím snad jinak? Pan žalobce viní pana Procházku, že nezastavil tisk Slovana a tím se stal spoluviníkem pøestupku dávaného mnì za vinu… Pøedseda Nejste obhájce pana Procházky! Máte slovo jen ke své vlastní obhajobì. Havlíèek To k ní patøí. Podle tiskového zákona nemá být nikdy žalován tiskaø, jestliže je znám spisovatel èi vydavatel. To je tedy neznalost anebo úmyslné pøekrucování zákona!… Právì tak se pokoušel obžalovat mì z paragrafu 57 trestního øádu, aè musel jako právník o jeho neplatnosti vìdìt. Proè? Tiskový zákon stanoví nejvyšší trest za tiskový pøestupek jeden rok vìzení, ale paragraf 57 trestního øádu pìt let!… Pøedseda Pan státní zástupce pøece od nìho ustoupil. Havlíèek Z jeho úst jsem nic takového neslyšel a ani vy jste ho na neplatnost tohoto zákona neupozornil!… A k vaší nestrannosti pøipomínám, že podle zákona teï mohu mluvit pouze já! Bez pøerušování!… Z úst pana žalobce jsem ale slyšel mnohé nepravdy a lži, které jsem nikdy nenapsal ani neøekl. Øekl, že jsem chtìl, aby sedláci dali chalupníkùm obecní pole zdarma. V mém èlánku ale stojí, aby jim je pøenechali za mírnou úhradu. Pan žalobce mì také vybízí, abych udal úøedníky, kteøí špatnì jednají. To není mou povinností, já žádným udavaèem nejsem a být nechci. Ale že se uplá-

( 62 )

cejí úøedníci, a to i soudní, ví každý. Že se to ale nedìje veøejnì, nýbrž mezi ètyøma oèima nebo potají, to je také každému známé… Žalobce Pane pøedsedo! K uhájení své cti podám proti veøejnému nactiutrhání žalobu! Obžalobu potvrdila nejvyšší obžalovací komora, takže je obvinìna z neznalosti a pøekrucování zákonù i ona. Havlíèek Já mám poslední slovo! (Stranou) Teï mluvil on… Tak tedy já jen podotýkám, že jsem mu to pøekrucování zákonù dokázal! A teï a si žaluje, kde chce!… Pøedseda Prohlašuji toto jednání za ukonèené!… Páni porotci, vyslechli jste obì strany a teï je na vás, abyste posoudili, zda veškeré èlánky a dùkazy obžaloby jsou oprávnìné, a naopak, zda námitky obhajoby skuteènì obžalobu vyvrátily. Soud se nyní odebere k poradì, na níž vám urèí otázky, na které bude požadovat vaši jednoznaènou odpovìï.

15. Pokoj v hotelu U èerného konì v Kutné Hoøe v pøedveèer soudu Havlíèek Víte, já mám pøi tom všem takový nepøíjemný pocit, jako kdybych tam mìl obhajovat jen a jen sebe a už nic víc. Dr. Friè Ale to je dobøe! Horší by to bylo naopak. Kdyby sis myslel, kdovíjak to není nadosobní, v zájmu lidu, národa a celé spoleènosti, a zatím bys tam hájil jen a jen sebe. Havlíèek Vy si vážnì myslíte, že ti prostí, obyèejní lidé nìco vìdí o tiskovém zákonì, o svobodì projevu a takových vìcech? Kdybych se jich na to zeptal, vsadím se s vámi, oè chcete, že by mi každý øekl, že se ho to vùbec nijak netýká. Dr. Friè Ti, co tohle pøelíèení vyslechnou, ti si to už nikdy myslet nebudou. Havlíèek A ostatní…? Dr. Friè Já vím… Havlíèek Ti si budou dál myslet, že je to vìc novináøù, spisovatelù, redaktorù, nakladatelù, vydavatelù, že to slouží jenom jim, jejich zájmùm a pro jejich dobro. Dr. Friè Karle, nemùžeš chtít hned všechno! A jestliže je tohle první boj o nᚠtiskový zákon, tak ho prostì nemùžeme a nesmí-

( 63 )

me prohrát, a už je jakýkoliv. To bude docela dobrý zaèátek. To pøece taky nìco znamená… Havlíèek No budiž! Ale ti, co nám nakonec pøitakají a dají za pravdu, tak tím jejich pøitakáním to pro nì taky skonèí. Dr. Friè Neskonèí, Karle, ale zaène. To je všechno otázka vzdìlání, vývoje, spoluodpovìdnosti. A co se jednou stane, nelze odestát, a teï bude záležet jenom na nás, aby se to opravdu stalo. Aby se jednou tøeba nemuselo zaèínat úplnì znovu, z nièeho a od zaèátku, a mohlo to sloužit aspoò jako pøipomínka nebo pøíklad. To pøece není málo. Havlíèek Jsem opravdu velice rád, že jste tu moji obhajobu pøijal. Dr. Friè Jsem opravdu velice rád, že jsi mì o tu obhajobu požádal.

16. Zaplnìná soudní síò (Za dveømi se ozve zazvonìní) Sluha Už zvoní!… Slavný soude, páni porotci už zvoní!… Pøedseda Odemknìte porotní síò! Sluha (odemkne a zacinká zvoneèkem) Povstaòte prosím, páni porotci pøicházejí!… (Pøítomní povstanou) Pøedseda Prosím porotou zvoleného mluvèího, aby oznámil soudu rozhodnutí poroty. Breuer Slavný soude! Na svou èest a svìdomí, výrok pánù porotcù na všechny položené otázky zní jednomyslnì: Není vinen!… (Strhne se mohutný potlesk a zvenku pøed soudní budovou volání: Sláva! Hurá! A žije Havlíèek!) Pøedseda Zavolejte oba obžalované! Sluha Prosím, už mùžete vstoupit!… Pøedseda Pane zapisovateli, pøeètìte obžalovaným soudní rozsudek. Písaø Na základì jednomyslného rozhodnutí pánù porotcù se osvobozuje pan Karel Havlíèek a pan František Procházka z obžaloby, jakož i od náhrady za soudní jednání, a jsou propuštìni na svobodu. Dáno c. k. okresním soudem v Kutné Hoøe dne dvanáctého listopadu roku 1851…

( 64 )

Epilog Nezdar tohoto porotního soudu vyøešila vídeòská vláda okamžitým zrušením ústavou naøízených porotních soudù v celém Rakousku. Karel Havlíèek byl o mìsíc pozdìji, 16. prosince 1851, policií zatèen a odvezen k tøíleté internaci do tyrolského Brixenu. ZÁVÌREÈNÉ ODHLÁŠENÍ HRY

( 65 )

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.