S PE CIÁL Č ís l o– 135
2007/2
Jiří Duš e k : Návod na použití ve s m íru – ve rz e 2007.1 Jak to te dy doopravdy je ?Je h vězdná obl oh a pok rytá ne spočte m h vězd, ve k te rých se vyzná pouze te n ne jl e pší k osm opl ave c? Pře dstavuje astronom podivnéh o nočníh o tvora, je ž s roztržitostí sobě vl astní vyse dává u arch aick éh o dal e k oh l e du? Ne bo u toh o ne jm ode rnějšíh o počítače vše ch dob?Sam á voda! Vyznat se na ne bi ne ní vůbe c těžk é. K obh l íže ní k rás noční obl oh y ne potře buje te žádný drah ý přístroj. Stačí váš zrak , m ožná l ove ck ý trie dr, pár dal ších drobností a pře de vším ch uťse odrazit. O drazitse od pl ane ty Z e m ě a vydatse k osm ick ým prostore m až na ok rajne doh l e dna. Tam všude vás če k ají h vězdy vzdál e né m il iony světe l ných rok ů, k ráte ry na povrch u souse dníh o Měsíce , tajupl né m l h oviny, pom íjivé m e te ory, te n ne jje dnodušší a ne jdostupnější dal e k oh l e d, um ěl é družice , bl yštivé h vězdok upy, počítače m říze né astronom ick é přístroje se srdce m GPS, pe stré pl ane ty, l e dově k rásné h al ové je vy… a pře de vším , pře de vším sk věl á zábava. Vašim k om pl ice m bude nadše ní a m odrá de nní ne bo sam e tově če rná noční obl oh a. Vaším průvodce m te nto stručný návod a vaším m otore m touh a po poznání. Poznání drtivé části naše h o světa – od povrch u pl ane ty Z e m ěaž za h orizontudál ostí. Pročk re sl it noční obl oh u či povrch Měsíce , k dyž je j m noh e m obje k tivněji zach ytíte pom ocí digitál ní k am e ry?Fotoaparátal e ne ní pok aždé po ruce a při průl e tu ve l m i jasnéh o m e te oru ne bo souznění h al ovéh o je vu trénink s je dnoduch ou sk icou využije te více ne ž sk věl e . Jasnosti prom ěnných h vězd m noh e m pře sněji zm ěří autom atick ý dal e k oh l e d, al e h rubý odh ad inte nzity nové stál ice , družice a ne bo jinéh o taje m néh o je vu oce níte ne je n vy al e tak é odborníci anal yzující vaše postře h y. De tail ní záběry pl ane t pořizované be z ustání fl otil ou m e zipl ane tárních sond práve m vyvol ávají úžas, al e jak tato těl e sa vypadají na vl astní oči?Be z průch odu h ardw arovým i a softw arovým i fil try ne jrůznějších anal ytick ých počítačů?Rady a úk ol y, k te ré najde te na dal ších stránk ách , ne m usíte spl nitvše ch ny. Z ál eží jen na vás, jak se k jejich vypracování postavíte. Ře še ní m noh ých z nich zabe re týdny trpěl ivosti a če k ání na příh odné pozorovací podm ínk y. Jiné jsou triviál ní a stanou se pro vás otázk ou něk ol ik a m ál o m inut. U ž od prvních ok am žik ů vaší k osm opl avby tak é ne m usíte být sam i – prostře dnictvím Inte rne tu snadno zjistíte , k de se nach ází ne jbl ižší h vězdárna. Možná vám tam pom oh ou. Na síti sítí se dostane te ne je n k řaděužite čných program ů – otáčivých m ape k , astronom ick ých atl asů i pl ane tárií, al e tak é k dal ším nám ětům i radám , ste jnějak o k disk uzním sk upinám , ve k te rých ne jrůznější nadše nci rádi zodpoví něk te ré vaše dotazy a m ožná se s vám i dok once i spojí a začnou podnik atvýpravy do ve sm íru spol u s vám i. Sam i nik dy ne bude te .
2
Z as távk a první | výbava k aždéh o k os m opl avce Č e rve ná bate rk a, pozorovací de ník , m ěk k á tužk a, gum a, h odink y, otáčivá m apk a, te pl é ne prom ok avé obl e če ní… Ž e ne padl o ani sl ovo o astronom ick ém dal e k oh l e du?Ne ní důvod. K prvním k rok ům po h vězdné obl oze žádný spe ciál ní přístrojpotře bovaturčitěne bude te . Vyjde te -l i něk dy z osvětl e né m ístnosti ve n do tm y, m usíte něk ol ik de síte k se k und počk at, až se oči přizpůsobí ok ol ním u še ru. Te prve pak m ůže te be zpe čně pok račovat dál vce stě. Sam ozře jm ě je nom do té doby, ne ž se opět ocitne te ve světl e , pak si totiž m usíte na tm u zase nějak ou dobu přivyk at. Lidsk é oči se totiž za še ra ad aptu jí na slab é zd roje světla tak , že běh e m prvních něk ol ik a m inut rozšíří zornice , do ok a pak vstupuje více světl a. D al ších třice tm inutpak stoupá citl ivost tyčine k , buněk na vnitřní straněl idsk éh o ok a, k te ré um ožňují vnoci vidění. To al e znam e ná, že ne jl épe uvidím e ve sm írné obje k ty až po půlh odiněpobytu ve tm ě. Naopak , zpětné přizpůsobe ní očí na norm ál ní bíl é osvětl e ní proběh ne běh e m něk ol ik a se k und. Poté m usí ok o projít opět ce l ou zdl ouh avou adaptací na tm u. Proto se pře d nočním pozorováním ne jm éně půlh od iny adaptu je na tm u . Vyh ýbe jte se jak ém uk ol i sil ném u osvětl e ní, obzvl ášť ostrém u bíl ém u světl u, dok once i běžné bate rce a ne bo stol ní l am pě. Je dinou výjim k ou je pozorování Měsíce , te h dy je naopak tl um e né bíl é osvětl e ní žádoucí. Pok ud si al e pře ci je nom m usíte posvítit– do m apk y, se šitu a ne bo do k nížk y, pak je dině tl um e ným če rve ným světl e m , na k te ré jsou naše oči vnoci ne jm éněcitl ivé, tak že ne m usíte če k ataž si opětzvyk ne te na tm u. Nápadům , jak si tak ovou bate rk u vyrobit, se m e ze ne k l adou. Napřík l ad m ůže te obyče jnou svítil nu dopl nitněk ol ik a vrstvam i če rve néh o ce l ofánu, ne bo je jí žárovk u nabarvit
h ustým l ak e m na ne h ty. Toh l e ře še ní al e ne ní ne jch ytře jší: svítil na s obyče jnou žárovk ou se ve l m i rych l e vybije , něk dy běh e m je diné pozorovací noci. Prak tičtější je spe ciální b ate rk a s če rve nou diod ou LED, k te rá vydrží svítiti něk ol ik m ěsíců (aniž byste ji vypnul i). Stačí zajít do obch odu s cyk l istick ým i potře bam i a tam k oupit zadní svítil nu, tzv. bl ik ačk u. Pozorovací bate rk u si al e snadno se stavíte sam i, navíc za zl om e k prode jní ce ny a vm noh e m k om fortnější podobě. K če rve né LED diodě připáje jte vh odný odpor a pl och ou bate rii, zručnější k onstruk téři svítil nu určitě dopl ní i prom ěnným odpore m , různým i typy LED diod, k te ré se l iší zářivým výk one m , e ve nt. dal ším i dopl ňk y. Tak ové ře še ní m á h ne d dvěvýh ody: Na rozdílod „bl ik ačk y“ ne osl ňuje (boh atě stačí je dna dioda) a pl och á bate rie zabrání, aby se svítil na pořád něk am k utál el a. Ne m éně důl e žitý je i výběr pozorovacíh o stanoviště. Z a svůj přístav pro pravide l né k osm opl avby zvol te be zpe čné m ísto co ne jdál od jak éh ok ol i poul ičníh o osvětl e ní. Pok ud to bude vaše zah rada či dvore k , m ůže te do ve nk ovní l am py nam ontovat če rve nou žárovk u, vpřípadě nutnosti si pak norm ál ně posvítíte – a ne osl níte . Vel k ým trápe ním k aždéh o m ěstsk éh o pozorovate l e je tzv. světe l né zne čištění, způsobe né pře dim e nzovaným ne správným nočním osvětl e ním . Je dná se pře de vším o zbyte čné vyh azování pe něz be zúče l ným svíce ním na ne be , navíc vše ch ny ok rádá o poh l e d na sl abé h vězdy. Noční obl oh a vtak ovém případě získ ává „m l éčnou“ oponu, sk rz k te rou se prode rou je nom ty ne jjasnější zdroje světl a. Pok ud to půjde , zk uste tuto situaci zm ěnit al e spoň vne jbl ižším ok ol í vaše h o pozorovacíh o stanoviště. Tře ba uspěje te a poul iční l am py budou svítitje n tam , k am sk ute čněm ají.
3 O svých toul k ách noční i de nní obl oh ou si určitě ve ďte pozorovací de ník , za k te rý vám ne jl épe posl ouží ne l ink ovaný se šit form átu A4 s tvrdým i de sk am i dopl něný psací podl ožk ou. D obře si tak é proh l édněte k val itu papíru – sk vrnk y, je h o zažl outl osta ne bo tře ba příl išná h rubostm oh ou vaditne je n při zapisování, al e pře de vším při k re sl e ní. Ne zbytná pro vás bude tak é sada m ěk k ých tu že k (m ik rotužk a, tzv. pe nte l k a o tl oušťce tuh y 0,5 m m , a ve rzatil k a s tuh ou o prům ěru k ol e m 2 m m a tvrdosti H B), m ěk čí gum a, h odink y a psací podl ožk a. Do pozorovacíh o de ník u rozh odněne zapisujte pl nícím pe re m – na vl h k ém papíru se te xt snadno rozpije . Ne vh odná je i propisk a, za nižší te pl oty pře stává psáta ne l ze s ní k re sl it. Pok ud si tužk y přiváže te na prováze k k psací podl ožce , zabráníte je jich ztrátěvtrávěpod vám i. Bude te -l i často ne be sk é obje k ty k re sl it a ne bo pok ud oce níte vol né ruce , připe vněte si če rve nou bate rk u na hl avu vpodobětzv. če lovk y.
Pok ud de ník a vše ch ny jiné papíry ne bo m apy sch ováte do průh ledných u m ěloh m otných ob alů, zabráníte je jich zniče ní noční vl h k ostí. Je stl iže s dal e k oh l e de m zrovna ne pozoruje te , přik ryjte je j dal e k oh l e d de k ou, trie dr oh říve jte na h rudi pod bundou. Vok am žik u, k dy se vám obje k tivy zarosí, rozh odněje ne utíre jte k ape sník e m ne bo h adřík e m . D al e k oh l e d odne ste do te pl é, such é m ístnosti a ne ch e jte sam ovol něodrosit. Používáte -l i na pozorovacím stanovišti počítač či jinou e l e k tronik u (např. napáje ní poh onu dal e k oh l e du), pam atujte i na dal ší be zpe čnostní opatře ní. Ne zapom e ňte tak é na ne prom ok avé b oty a te plé prádlo, abyste běh e m nočních toul e k ne proch l adl i, tém ěř ne zbytná bude i žid le a stolek . Je nom stěží m ůže te vše ch ny potře by drže t něk ol ik h odin ve stoje u dal e k oh l e du. Sam ozře jm ostí by m ěl a být i čok ol ádová tyčink a ne bo te rm osk a s dobrým čaje m .
Úk ol y pro vás Úk oly k této k apitole na první poh led vypad ají jak o pou h é záb avné h rátk y. Dík y nim se ale m ůže te názorněpře svědčit, jak lid sk ý zrak pracu je a jak něk te ré je h o vlastnosti b ěh e m nočních tou lek vyu žije te ve svůjprospěch . 1. Všim něte si, že se ve l ik ost vašich zorniče k (též pane ne k ) m ění v závisl osti na osvětl e ní, ste jně jak o cl ona u fotoaparátu. Z a ostréh o sl une čníh o světl a se zm e nší, naopak vnoci, roztáh nou. O této vl astnosti se pře svědčíte tak , že si po tm ě stoupne te pře d zrcadl o a pak vpok oji zapne te světl o. Na k rátk ý ok am žik zah l édne te , jak se zorničk y rych l e zúžil y. Pře d zrcadl e m – za tl um e néh o če rve néh o osvětl e ní – si pom ocí pravítk a zk uste ve l ik ostvašich roztaže ných zorniče k tak é zm ěřit(s pře sností na m il im e tr). 2. Vybe rte z pe nál u bare vnou paste l k u tak , abyste ne poznal i je jí barvu. D e jte ji za uch o a opatrněs ní posouve jte až do ok am žik u, k dy k outk e m ok a spatříte je jí k one c. Pok uste se nyní určit je jí zabarve ní. Sam i bude te pře k vape ni, jak často se zm ýl íte . Bare vné vidění vl idsk ém ok u totiž um ožňují buňk y zvané čípk y. Ty jsou al e na vnitřní straně ok a rozm ístěny ne rovnom ěrně, ne jm énějich je na ok rajích . Proto k outk e m ok a ve l m i špatněrozl išuje m e bare vné odstíny. 3. Z a sl abéh o osvětl e ní se ne dívám e prostře dnictvím „bare vných “ čípk ů, nýbrž pom ocí m noh e m citl ivějších tyčine k . Ty al e um ožňují pouze če rnobíl é vidění, proto za še ra ne roze znám e bare vné odstíny. Všim něte si tak é, že vnoci ne dok áže te pořádně zaostřit. Ne ostrost m ají na svědom í ne dostatk y l idsk éh o ok a, k te ré se proje ví až při roztaže ní zorniče k . Č e rnobíl é vním ání za nízk éh o osvětl e ní způsobuje , že drtivou většinu ve sm írných obje k tů nik dy ne uvidím e bare vně. Ne výrazné odstíny zaznam e nám e při poh l e du be z dal e k oh l e du je n u něk te rých jasnějších h vězd, i vtak ovém případě tu bude je n ne výrazná oranžová a ne bo světl e m odrá. Naopak ve l m i jasné obje k ty – vl ák no žárovk y, sl une ční k otouča ne bo stál ice pozorovaná dal e k oh l e de m – se je ví bíl é, i k dyž bíl é
4 ve sk ute čnosti ne jsou. Vzh l e d ve sm írných obje k tů se odvíjí tak é od zabarve ní ok ol í. Napřík l ad sl une ční sk vrny se je ví te m né, i k dyž jsou ve sk ute čnosti zářivěče rve né, ste jnětak jsou navzáje m závisl é odstíny stál ic těsných dvojh vězd. 4. Z rak ový ne rv ve doucí signálz ok a do m ozk u tvoří pouze půldruh éh o m il ionu vl ák e n, k de žto čípk ů a tyčine k je doh rom ady stok rát více . Proto jsou inform ace z něk ol ik a buněk citl ivých na světl o ve de ny do m ozk u je dním ne rvovým vl ák ne m . Sčítání inform ací al e ne ní všude ste jné: ne jvětší je na ok rajích zornéh o pol e , k de na tisíc buněk připadá je dno ne rvové vl ák no, ne jm e nší v ce ntru ok a. Právě proto jsm e k outk e m ok a jsm e citl iví na rych l é zm ěny. Napřík l ad na bl ik ání te l e vizní obrazovk y ne bo fil m u prom ítanéh o vk ině. I k dyž je v přím ém poh l e du ne postře h nute l né, stačí se na te l e vizi ne bo proje k ční pl átno podívat k outk e m ok a. U počítačovéh o m onitoru to al e pl atitne m usí – zpravidl a bl ik á m noh e m rych l e ji. 5. Z ářivé obje k ty se m oh ou je vit větší ne ž ve sk ute čnosti. Te nto je vje zře te l ný napřík l ad u úzk éh o srpk u Měsíce k rátce po novu. Pol om ěr m ěsíčníh o ok raje osvětl e néh o Sl unce m se zdá větší ne ž pol om ěr ne osvětl e né části. Z k uste se o tom sam i pře svědčit. 6. H vězdy ne vypadají jak o zářící body, al e jsou ozdobe ny světl ým i paprsk y – cípy. Cípaté h vězdy ostatně k re sl í děti už v první třídě zák l adní šk ol y. Z a tuto „ozdobu“ m ůže uspořádání l idsk ých očí. Podíve jte se na jasnou h vězdu sk rz m il im e trovou dírk u v tvrdém ne průh l e dném papíru, zjistíte , že cípy ih ne d zm izí.
Z as távk a druh á | čtvrth odiny de nně Stačí něk ol ik m ál o ve če rních čtvrth odine k a na ne bi h ravě poznáte al e spoň dvě de sítk y ne jnápadnějších souh vězdí i je dnotl ivých stál ic. K „výuce “ zák l adní orie ntace dok once ne potře buje te tm avou obl oh u, poh odl ně se m ůže te učit na světl ém m ěstsk ém ne bi a ne bo při „m ěsíčk u“. Ať už s pozorováním začínáte ne bo se řadíte m e zi zk uše nější k osm opl avce , v šupl ík u vaše h o pracovníh o stol u ne sm í ch ybět m apa h vězd né ob loh y. Tu vtištěné podobě k oupíte na k te rék ol i h vězdárně, dok once i vl e pších k nih k upe ctvích . Ak tuál ní podobu h vězdné obl oh y vám al e vyk re sl í i ce l á řada počítačových program ů, tzv. plane tárií, k te ré získ áte na Inte rne tu. Moh ou býturče ny jak pro stol ní počítače , tak note book y, PD A, Sm artph ony a ne bo dok once m obil ní te l e fony, m oh ou být zdarm a ne bo za úpl atu, jsou unive rzál ní i pro k onk rétní pl atform u a m ají sam ozře jm ě své výh ody i ne výh ody. Na rozdílod tištěných m ap uk azují pooh y pl ane t i jiných těl e s sl une ční soustavy,
dok once i nověobje ve ných k om e ta pře l étajících družic. Něk te ré počítačové program y sice disponují vol bou spe ciál níh o če rve néh o zobraze ní („nigh t vision“), k te ré tol ik ne narušuje adaptaci na tm u, většinou al e m onitor i pře sto ne příje m něosl ňuje (ne je n vás, al e tak é ok ol ních pozorovate l ů). Navíc citl ivé e l ek tronice napáje né 220 vol ty m ůže vadit i všudypřítom ná vl h k ost (navíc ta be zpe čnost!). Je tudíž pravděpodobné, že si m apu ce l é obl oh y a ne bo je jí části nak one c ste jněvytisk ne te . Vtak ovém případěal e zvol te vh od né m nožství zob razovaných h vězd – m éně je vtom to případě více ; boh atě stačí obl oh a pok rytá je n něk ol ik a de sítk am i, nane jvýš stovk am i stál ic. Z ne pře be rné nabídk y l ze upozornit napřík l ad na násl e dující softw are : • Noční ob loh a (h ttp://nio.astronom y.cz/) je vol ně distribuovaný, je dno-duch ý če sk ý program s řadou zajím avých dopl ňk ů, vč. Me ssie rova k atal ogu, pol oh m ěsíců ne jvětších
5
O b razovk a počítačovéh o plane tária Sk yCh arts (Carte s d u Cie l). Te nto volně dostu pný program lze stáh nou tze stráne k h ttp://w w w.ap-i.ne t/~ cz/.
pl ane t, zobraze ní souh vězdí či spe ciál níh o „če rve néh o“ m ódu.. • Ste llariu m (h ttp://w w w .ste l l arium .org/) patří m e zi tzv. fotore al istick á pl ane tária věrně napodobující re ál ný vzh l e d noční ob-l oh y, ať už při poh l e du be z dal e k oh l e du, trie dre m a ne bo dok once i větším dal e k oh l e de m . Tak é on je vol něk e staže ní. • Sam ozře jm ě, že počítačový atl as m ůže te tak é k oupit – vtak ovém případě l ze doporučit napřík l ad Starry Nigh t (h ttp://w w w .starrynigh t.com /) s řadou ne jrůznějších dopl ňk ů (zobrazuje i pře l étající um ěl é družice ), ne bo Th e Sk ySix (h ttp://w w w .bisq ue .com /), je nž m j. posl ouží k ovl ádání autom atick ých dal e k oh l e dů. • Virtuál ní obl oh a však ne m usí běže t pouze na stol ním počítači a ne bo note book u, nýbrž tak é na PD A či Sm artph onu. Přík l ade m je apl ik ace Solun’ (h ttp://w w w .pie cafe .co.uk /so-
l un/), k te rá vyk re sl í ne je n ak tuál ní podobu h vězdné obl oh y, nýbrž i fáze Měsíce , pol oh u Jupite rových sate l itů, poh yb dne a noci po ze m sk ém gl obu a řadu dal ších užite čných inform ací. Ste jný k om fort nabízí Plane tariu m (h ttp://w w w .ah o.ch /pil otpl ane ts/), navíc je jm ůže te pře pnoutdo „če rve néh o m odu“, tak že při pozorování tol ik ne osl ňuje , ne bo Pock e t Stars (h ttp://w w w .nom ade l e ctronics.com /) či Androm e da Sk y Vie w s databází 300 tisíc stál ic a 14 tisíc obje k tů vzdál e néh o ve sm íru (h ttp://w w w .softsym ph ony.com /). Na rozdíl od pře dch áze jících je al e již za úpl atu. • Sid e ralis (h ttp://side ral is.fre e .fr/) je uk ázk ou toh o, že počítačové pl ane tárium poh odl ně odne ste i vk apse u k al h ot. U rče né je totiž pro m obil ní te l e fony um ožňující instal aci JAVA apl ik ací. Ne je n, že vyk re sl í ak tuál ní poh l e d na h vězdnou obl oh u (800 ne j-
6 jasnějších h vězd), al e spočítá tak é azim ut a výšk u vše ch zobraze ných těl es (i pl ane t). • M ob ile Plane tariu m (h ttp://m obil e starch art.source forge .ne t/) je podobně jak o Side ral is zdarm a, posk ytuje o něco více sl uže b – vje h o databázi je de se tk rát více h vězd (do 6 m ag), pol oh y Me ssiérovsk ých obje k tů a je tak é sch ope n spočítat rovník ové souřadnice vybranéh o těl e sa. Pl ace nou al te rnativou pak m ůže býtpicoSk y (h ttp://w w w .bubbasbits.com /picoSk y/), zk usit však m ůže te je h o be zpl atnou de m o ve rzi. Je přitom pravděpodobné, že na Inte rne tu obje víte i dal ší podobněšik ovné program y. Máte -l i k dispozici počítačové pl ane tárium pak si pro ak tuál ní de n a h odinu vyge ne rujte če rnobíl ou m apk u – v ne gativu, če rné h vězdy na bíl ém papíře , k te rou si pak vytisk něte na papír form átu A4 (větší ne m á sm ysl , m e nší bude zbyte čnědrobná). Při zákl adní orie ntaci na nějak é té m inutě ne se jde (a až na obje k ty těsněu obzoru ani na h odině), tak že ne m áte k am spěch at. Nyní si najděte m ísto, odk ud získ áte dobrý výh l e d na vše ch ny světové strany, a se správně nastave nou otáčivou m apk ou (a ne bo s vytisk nutou počítačovou m apou) ne jdříve nal e zněte obraze c Vel k éh o vozu ne bo Kasiope ji. První vypadá jak o „pánvičk a“ a ne bo „naběračk a“, druh é jak o písm e no „W “ či písm e no „M“. Pom ocí obou se sk upe ní l e h ce dojde te k Pol árce ze souh vězdí Mal é m e dvědice . Pak už stačí spustitsvisl ici od této stál ice sm ěre m k obzoru – pře d vám i je se ve r, po pravé ruce vých od, po l e vé západ a za zády jih . Poté zk uste poznat další nápadná sou h vězd í i h vězd y. Při pozorování držte m apu šik m o nad h l avou tak , aby k ze m i sm ěřoval a ta světová strana uve de ná na ok raji, k e k te ré stojíte če l e m . Stál ice zak re sl e né u ok raje m apy uvidíte pře d se bou, h vězdy pobl íž stře du přím o nad h l avou a ty, k te ré jsou
vyznače ny u protějšíh o ok raje , m ůže te spatřitza se bou. Pro orie ntaci jsou ce nné pře de vším nápad né sk u piny h vězd. Napřík l ad O rion vypadá jak o „l e tící m otýl “ či „pře sýpací h odiny“, ne jjasnější stál ice ze souh vězdí Stře l ce m oh ou vyk re sl it „čajovou k onvici“, Labuť „ve l k ý k říž“ a h vězdy z Pastýře tvoří písm e no „P“. O souh vězdí vpravém sl ova sm ysl u se sice ne je dná, al e ty ne jvýrazněji obrazce bývají zak re sl e ny snad ve vše ch je dnodušších m apách . Pom ocí nich proto ide ntifik ujte ne jjasnější stálice , zapam atujte si je jich jm éno a náze vsou h vězdí, do k te réh o patří. Při obh l íže ní začněte u je dnoduch ých m ape k , te prve později zk uste orie ntaci vtěch podrobnějších . Vnich bývá uve de no tak é ře ck é písm e no, jím ž je stál ice označe na vrám ci danéh o souh vězdí. Z h ruba ře če no, ne jjasnější h vězda m ívá označe ní α, druh á vpořadí β, tře tí vpořadí γ… a tak dál e až do k once abe ce dy. I toto označe ní se pok uste al e spoň u těch ne jnápadnějších zapam atovat. Podrobnější astronom ick é atl asy obsah ují ce l ou řadu dal ších ve l m i u žite čných inform ací: jm éna stál ic, je jich ře ck á písm e na, spe ciál ní zk ratk y u prom ěnných h vězd a dvojh vězd, pol oh y m l h ovin, h vězdok up i vzdál e ných gal axií vče tněpořadových číse lvtzv. Me ssie rověne bo NGC k atal ogu (o nich později). Vyznače ny bývají i ne jrůznější systém y souřadnic, Ml éčná dráh a, jasnosti h vězd, „pol oh y“ m e te orick ých rojů apod. Pok ud se bude te věnovat sl e dování noční obl oh y častěji, začne te si brzo vatl ase ch čístpodobnějak o vturistick ých m apách . Při proh l íže ní obl oh y si určitě všim ne te ne je n toh o, že něk te ré z h vězd m ají zře te l né b are vné odstíny, al e tak é řady dal ších ne be sk ých obje k tů, k te ré ne b u d ou vtištěných m apk ách vyznače ny. Pře de vším M ěsíc a plane ty totiž ne ustál e m ění pol oh u, vždy je al e najde te pobl íž e k liptik y, po k te ré se vprůběh u rok u poh ybuje Sl unce (ta je vtištěných
7 m apách zak re sl e na). K je jich zah l édnutí ne potře b u je te d alek oh led a pom ocí něk te réh o z počítačových pl ane tárií je tak é na ne bi snadno nal e zne te . Me rk ur a Venuši h l e de jte za soum rak u na ranní ne bo ve če rní obl oze (nad vých odním , re sp. západním obzore m ), naopak Mars, Jupite r a Saturn bývají pozorovate l né i po ce l ou noc. Na obl oze jsou tu a tam patrné různěnápadné m lhavé sk vrnk y – ne h l e dě na
sam otnou Ml éčnou dráh u. Většinou se je dná o náh od ná se sk u pe ní slab ších h vězd , něk dy al e m ůže te natre fit na sk ute čnou h vězdok upu či gal axii. Tak to je patrná k ul ová h vězdok upa M 13 vsouh vězdí H e rk ul a, ote vře ná h vězdok upa Je sl ičk y v R ak ovi a ne bo Ml h ovina vAndrom e dě(M 31). Pok ud na tak ovou záh adu narazíte , poh l e de m do počítačovéh o pl ane tária l e h ce zjistíte , o co se ve sk ute čnosti je dná.
Úk ol y pro vás Je pravda, že první ok am žik y pod h vězdnou ob loh ou , ne b ývají je d nodu ch é. Jasné i slab é stálice na ne b i vytváří ce lou řadu pod ivu h od ných , ne pře h led ných ob razců, vnich ž se snadno ztratíte . A ab y toh o ne b ylo m álo, jm éna řad y sou h vězd í – d ok once i těch ne jznám ějších – vůb e c ne odpovídají rozlože ní sk u te čných h vězd na re álné ob loze . Bu ďte však trpěliví a ne h áze jte flintu d o žita. A k d yb y to náh odou ne šlo?Pak zk u ste navštívitb lízk ou h vězdárnu , k de vám s počáte ční k osm oplavb ou u rčitěrádi porad í. 7. Ide ntifik u jte ne jnápad nější ob razce něk te rých souh vězdí a ne jzářivější h vězd y, zapam atujte si je jich če sk é i latinsk é názvy. 8. Vyh l e de jte násl e dující jasné h vězdy a odpovězte na tyto otázk y: Má Cape l l a (α Aur) ze souh vězdí Vozk y sk ute čně ze l e ný odstín?Ne m ění se je jí zabarve ní v závisl osti na tom , jak je vysok o nad obzore m ?Všim ne te si u h vězdy Procyon (α CMi) z Vel k éh o psa význam nějšíh o bare vnéh o odstínu?Je rozdílm e zi Pol l uxe m a Castore m ze souh vězdí Bl íže nců?Kte rá z nich je v m apách označe na jak o „al fa“ a k te rá „be ta“?Jsou Arcturus (α Boo) ze souh vězdí Pastýře , Antare s (α Sco) ze Štíra, D e ne b (α Cyg) z Labutě, Vega (α Lyr) z Lyry a Al de baran (α Tau) ze souh vězdí Býk a sk ute čněnaoranžověl í?Porovne jtrojici h vězd z tzv. Le tníh o trojúh e l ník u – tj. Vegy (α Lyr) ze souh vězdí Lyry, D e ne bu (α Cyg) z Labutěa Al taira (α Aq l ) ze souh vězdí O rl a. Kte rá z nich je ne jjasnější a k te rá ne jsl abší?Pok ud si ne bude te jisti při odh adování bare vných odstínů, zk uste se na je dnotl ivé stál ice podívatm al ým dal e k oh l e de m , je ž navíc m írněrozostříte . 9 . Vysvětl e te , pročjsou h vězdy na obl oze různě jasné. Z ávisí to na je jich vzdál e nosti?Povrch ové te pl otě, absol utní ve l ik osti a ne bo jiném je vu? 10. Při vh odné příl e žitosti se pok uste podl e jasnosti se řaditse dm jasných h vězd, k te ré tvoří zák l adní obrys obrazce Vel k éh o vozu ze souh vězdí Vel k é m e dvědice . Je dnoduše do pozorovacíh o de ník u nak re sl e te Vel k ý vůz, h vězdy očísl ujte zl e va doprava a pak je posk l áde jte od ne jjasnější po ne jsl abší. Když se podíváte do podrobnější h vězdné m apy, zjistíte , že jsou je dnotl ivé stál ice Vel k éh o vozu označe ny ře ck ým i písm e ny. Je al fa sk ute čně ne jjasnější?A be ta druh á v pořadí? Ne ní na něk te ré z h vězd Vel k éh o vozu něco výjim e čnéh o? 11. Je l ik ož se Z e m ěpoh ybuje k ol e m Sl unce , prom ítá se naše de nní h vězda běh e m k al e ndářníh o rok u do různých částí ne be . Vk aždém ročním období tak m ám e výh l e d na jiná souh vězdí. Kte rá jsou typick á pro ve če rní obl oh u uprostře d jara, l éta, podzim u a zim y?Existují souh vězdí vidite l ná po ce l ý rok ?Pok ud ano, proč? 12. Z jistěte a zapam atujte si, k te rým i souh vězdím i proch ází Ml éčná dráh a. 13. Z jistěte , zda ne ní na obl oze pozorovate l ná něk te rá z jasných plane t – Me rk ur, Venuše , Mars, Jupite r ne bo Saturn. D om něnk u ověřte porovnáním s něk te rým z počítačových atl asů a ne bo jinou dostupnou l ite raturou. 14. Sl unce k aždý de n vych ází, re sp. zapadá na jiném m ístě. Z k uste te nto poh yb zach ytit. Najděte si stanoviště s vol ným výh l e de m sm ěre m k západu (ne bo k vých odu) a co ne jpře sněji do
8 pozorovacíh o de ník u nak re sl e te l inii obzoru. Je h o vzh l e d m ůže te tak é zach ytit digitál ním fotoaparáte m a vytisk noutna bare vné tisk árně. Pak se odtud pravide l nědíve jte , k de zm izí k otouč Sl unce , a toto m ísto v podobě svislé čárk y (šipk y) zak re sl e te do pře dk re sl e néh o obzoru. Ne zapom e ňte zapsattak é datum . Když si náh odu ne všim ne te žádnéh o rozdíl u, panice rozh odně ne propade jte . Z e dne na de n k příl iš ve l k ém u posuvu ne dojde , zál e ží na čl e nitosti te rénu. Vprůběh u týdnů a m ěsíců však bude zm ěna více ne ž zře te l ná. Buďte přitom opatrní, i k dyž se vám bude zdát sl une ční disk dostate čněze sl abe ný, používe jte patřičné fil try. Vydržíte -l i sl e dovat zapadající (vych áze jící) Sl unce al e spoň půlrok u, ne bude pro vás probl ém zjistitok am žik letníh o ne b o zim níh o slunovratu .
Z as távk a tře tí | h on na družice D o ve sm íru se dosud vydal o na čtyři tisíce um ěl ých družic, z nich ž je asi se dm stove k stál e v ak tivním provozu. Přibl ižně pol ovinu těch to sate l itů m ůže te zah l édnoutdal e k oh l ede m , tři de sítk y z nich jsou dok once snadno pozorovate l né i be z něj. Poznat um ěl ou družici ne ní vůbe c těžk é. Vypadá jak o světlý b od , k te rý ne h l učně l e tí m e zi h vězdam i. Ne m á žádná navigační světl a, ne m ění sm ěr l e tu a ne zůstává za ním žádná stopa. Je l ik ož sate l ity sam y ne svítí, nýbrž odráží sl une ční světl o, m oh ou při vstupu do ze m sk éh o stínu zvol na zm ize t, něk dy se tak é otáčí a pak m ění jasnost. U m ěl é družice jsou zpravidl a vypouštěny s pom ocí ze m sk é rotace , většina z nich se proto poh ybuje ze západní poloviny ne b e k vých odní, ce l ou ob loh u pře letí b ěh e m něk olik a m álo m inu t, výjim k u pře dstavují něk te ré te l ek om unik ační, m e te orol ogick é a špionážní sate l ity putující nad oběm a ze m sk ým i pól y, tj. od se ve ru k jih u (e ve nt. opačně). Am e rick é rak e topl ány a H ubbl ův k osm ick ý dal e k oh l e d se poh ybují po dráh ách je nom m ál o sk l oněných vůči rovník u, tak že je z našich ze m ěpisných šíře k prak tick y nik dy ne uvidím e . Naopak ve l m i snadné je sl e dovat M e zinárod ní k osm ick ou stanici, k te rá na dél k u i šířk u m ěří sk oro 50 m e trů, navíc ji dopl ňují 75 m e trů dl ouh é pane l y sl une čních bate rií. Ce l k ovězák l adna váží tém ěř 200 tun a něk ol ik je jích m odul ů obývá až
Z áb lesk y d ru žic Iridiu m 76 a 45. 11. 8. 2005 ve 23.14 (− 3 m ag) a 23.24 (0 m ag) SELČ . Te nto k om ponovaný záb ěr pořídil M artin Ge m b e c 135m m ob je k tive m .
9 še stice k osm onautů. Sk ute čnou vidite lnost Me zinárodní k osm ick é stanice ovl ivňuje ce l á řada fak torů: je jí vzdál e nost od pozorovate l e i natoče ní vprostoru. Když se poh ybuje nízk o nad obzore m , je jasností srovnate l ná s h vězdam i Vel k éh o vozu. Když se vystoupá vysok o k ze nitu, nápadně se zjasní a stane se po Sl unci, Měsíci a Venuši tím ne jjasnějším těl e se m , k te ré m ůže m e na obl oze spatřit! Nad Č e sk ou re publ ik ou tak é ne ní pozorovate l ná k aždý de n. Ne jdříve se obje vuje k rátce na ranní obl oze , pak se je jí vidite l nost zl e pšuje , do čtrnácti dnů je vidite l ná i na obl oze ve če rní. Poté nám stanice zm izí z doh l edu, aby se za něk ol ik týdnů opět vrátil a za ranníh o rozbře sk u. Snad ne jpoh l e dnější jsou al e prasátk a, k te rá na nás vrh ají družice te lek om u nik ační sítě Irid iu m l étající s odstupe m pouh ých je de nácti m inut ve výšce osm se t k il om e trů od je dnoh o ze m ěpisnéh o pól u k e druh ém u. Sate l ity jsou vybave ny zvl áštním i anténam i, je nž sk věl e odráží sl une ční světl o. Typick é zjasnění trvá dvace t se k und a m ůže být „stěží postře h nute l né“ i „výjim e čně nápadné“. Běh e m ne jjasnější fáze urazí družice na ne bi pětaž de se tstupňů. Voje diněl ých případe ch jsou sice zjasnění Iridií vidite l ná i za soum rak u a ne bo ve dne , ne zapom e nute l nou podívanou však pře dve dou pře de vším na noční obl oze . Světe l ná sk vrna, k te rou Iridium prom ítne na ze m sk ý povrch , m á prům ěr je nom de se t k il om e trů. Pok ud ch ce te sl e dovat je h o ne j-
větší m ožné zjasnění, m usíte se postavit do ce sty právě toh oto prasátk a. Buď tak , že si je dnoduše počk áte – určitě se tak stane do něk ol ik a dní, ne bo si spočítáte , o k ol ik k il om e trů se posunout, abyste k onk rétní Iridum zah l édl i v pl ném l e sk u. Něk dy stačí nase dnou na k ol o, jindy m usíte ce stovat aute m něk ol ik de síte k k il om e trů dal e k o. Podívaná to však bude ve l k ol e pá. Krom ě Me zinárodní k osm ick é stanice i te l e k om unik ačních Iridií l ze při troše zahl édnout i dru žice letící ve form aci – napřík l ad dopravní l oď Sojuz či Progre ss stíh ající orbitál ní zák l adnu, če rstvě vypuštěný sate l it a posl e dní stupe ň je jí nosné rak e ty e ve nt. dal ší podobné se stavy. U m ěl é družice vzácně se h rají i jiná světe l ná pře dstave ní. Pok ud vstoupí do h ustších obl astí ze m sk é atm osféry, m oh ou způsobit až ne če k aný oh ňostroj. Při tém ěř vodorovném l e tu ve výšce pade sát k il om e trů nad ze m í l ze h ořící družici ne bo posl e dní stupe ň nosné rak e ty sl e dovat až de sítk y se k und. Postupně se od ní odtrh ávají různé části, k te ré l e tí vzávěsu. Z a se bou často zane ch ávají rozpl ývající se k ouřovou stopu. Každý rok sice zanik ne v ze m sk é atm osféře až dvěstěvětších těl e s, avšak ne be zpe čí spoje né s pády těch to trose k bývá zane dbate l né. Pravděpodobnost zásah u čl ověk a tak ovým úl om k e m dosah uje je dna k u bil ionu, přiče m ž „šance “, že se v přírodě potk áte s bl e sk e m je je dna k u 1,4 m il ionu a s h urik áne m je dna k u še sti m il ionům .
Úk ol y pro vás Um ělé dru žice Z e m ějsou novodob ou ozd ob ou poze m sk é ob loh y. S nárůste m počtu k osm od rom ů, k te ré po ce lé plane tě vznik ají jak o „h ou b y po de šti“, se b u de zvětšovat i poče t ne jrůznějších sate litů. Lov M e zinárodní k osm ick é stanice , te lek om u nik ačních Irid ií a dalších ob se rvatoří se tak m ůže stát ne je n zajím avou záb avou , ale poslou ží jak o cviče ní napřík lad pro sled ování m noh e m pom íjivějších m e te orů. Navíc ne vyžadu je prak tick y žádné spe ciální vyb ave ní – stačí m ít přístu p k Inte rne tu a znát světové strany. Pak u ž se je n m ůže te d ívata d ívat. 15. Prostře dnictvím sl užby H e ave ns Above – na adre se h ttp://w w w .h e ave ns-above .com – zjistěte , k dy nad vašim pozorovacím stanovištěm pře l étne Me zinárodní k osm ick á stanice . Pře dpověď
10 zk ontrol ujte vl astním pozorováním a odh adněte , k te rým i souh vězdím i sate l it prol étl . Průl e ty um ěl ých družic pře dpovídají i něk te ré počítačové atl asy (např. Nigh t Sk y), podm ínk ou je al e je jich připoje ní k Inte rne tu. 16. Ste jným způsobe m sl e dujte zjasnění něk te ré z družic Iridium . Sl užba H e ave ns Above vám navíc pře dpoví, k am se posunout, abyste zah l édl i ne jvětší m ožné zjasnění. 17. Něk dy v l étě se ce l ou noc díve jte na obl oh u a zapisujte si če tnost pře l étajících um ěl ých družic, vždy vprůběh u je dné h odiny (tj. od 22:00 do 23:00, od 23:00 do 00:00 … atd.) Je štěl e pší bude , k dyž se dom l uvíte h ne d s něk ol ik a dal ším i pozorovate l i: je dnak pok ryje te ce l é ne be , je dnak si m ůže te k dyk ol i odpočinout. Výsl e de k zak re sl e te do grafu, na je h ož vodorovné ose bude čas a na svisl é ose poče t spatře ných um ěl ých družic. Bude se če tnost pře l étajících um ěl ých družic v průběh u je diné noci m ěnit?Jak ým způsobe m ?D ok áže te své pozorování te ore tick y vysvětl it? Jak éh o výsl e dk u dosáh ne te , k dyž ste jný e xpe rim e ntuspořádáte běh e m zim ní noci? 18. Z jasnění prol étajících Iridií jsou natol ik nápadná, že je l ze sl e dovat i za soum rak u a ne bo dok once ve dne . Je to sice obtížné, navíc vám m usí přátštěstí, al e podařitby se to m oh l o. Pok uste se o to!
Z as távk a čtvrtá | užite čná ruk a Vzdál e nosti m e zi ne be sk ým i těl e sy se ne jčastěji udávají vm e tre ch či k il om e tre ch . Ne zk uše ní pozorovate l é h ovoří o dvace t m e trů dl ouh ém obl ak u, třík il om e trové vzdál e nosti zářící stál ice od Měsíce a čtyř se t m e trové výšce l e tu taje m néh o těl e sa nad ze m í… Mají však tak ová sděl e ní sk ute čněsm ysl ? Vzdál e nosti m e zi k osm ick ým i těl e sy jsou natol ik propastné, že m e try a k il om e try pozbývají svéh o sm ysl u. Vastronom ii se proto používá ce l é řady jiných je dnote k . První z nich se nazývá astronom ick á je d notk a (zk r. AU ) a odpovídá prům ěrné vzdál e nosti Z e m ěSl unce , tj. 149 ,6 m il ionů k il om e trů. D ruh ou je světe lný rok (zk r. l .y.), k te rý světl o ve vak uu urazí za je de n k al e ndářní rok , tj. 63 tisíc astronom ick ých je dnote k . Pře de vším vodborné l ite ratuře se se tk áte i s parse k e m (zk r. pc);te n je de finován jak o vzdál e nost, z níž uvidím e úse čk u dl ouh ou je dna astronom ick á je dnotk a pod úh l em je dné vte řiny. Parse k m á dél k u 206 265 AU a ne bo 3,26 světe l néh o rok u. Na rozdílod prvních dvou je dnote k se přitom používají i je h o násobk y, tj. k il oparse k (1 k pc = 1000 pc) a m e gaparse k (1 Mpc = 1 000 000 pc).
Jak ým způsobe m astronom ové m ěří absol utní vzdál e nosti ve sm írných obje k tů?Vrám ci sl une ční soustavy se využívá ve l m i pře sný radar, u bl ízk ých stál ic triangul ace a u obje k tů odl eh l e jších více ne ž pět se t světe l ných rok ů ne jrůznějších , většinou ve l m i ne pře sné m e tody. To ovše m znam e ná, že jsou zatíže né ch ybou až něk ol ik a de síte k proce nt. Inform ace , že se stál ice XYZ nach ází 6200 světe l ných rok ů dal e k o znam e ná, že ji m ožná sl e duje m e jak z dál k y 4500 světe l ných rok ů, tak 7400 světe l ných rok ů. Ste jnětak je tom u u gal axií či jiných e xtrém ních obje k tů. Pro běžné sl e dování de nní i noční obl oh y však absol utní vzácnosti k osm ick ých obje k tů znát ne potře buje m e . Stačí pouze k onstatovat, k te rým sm ěre m l e ží, e ve nt. jak m oc jsou od se be úh l ově dal e k o. Pro m ěře ní „vzdál e ností“ tudíž používám e úh lovou vzdálenost, je jíž je dnotk ou je je de n stupe ň. Ve stupních , re sp. úh l ových m inutách a vte řinách se tak é popisují rozm ěry h vězdok up, ml h ovin i gal axií, ne bo vzdál e nost je dnotl ivých čl e nů dvojh vězd a více h vězd. Jak se al e úh l ové vzdál e nosti odh adují přím o vpraxi?Porovnáním s Měsíce m či Sl un-
11 ce m , obě těl e sa totiž m ají sh odný prům ěr půlstupně. Použít al e m ůže te tak é vl astní ruk u. Z atnutá v pěst m á na nataže né paži prům ěr asi de se t stupňů, šířk a pal ce odpovídá dvěm a a půl stupňům a m al íče k je dnom u stupni. Vúh l e ch se udává i ve l ik ost zornéh o pol e dal e k oh l e du, te dy té části obl oh y, k te rou spatříte daným přístroje m za přísl ušnéh o zvětše ní. Tře ba trie dre m 7×50 zah l édne te ne be o prům ěru zh ruba še ststupňů. Když si s něk ým dom l ouváte sch ůzk u ve m ěstě, ne sděl íte m u ze m ěpisné souřadnice danéh o m ísta, nýbrž je j popíše te s oh l e de m na jiné znám é dom inanty. Ste jným způsobe m se l ze orie ntovat i na ne bi. Stačí si k ol em sl e dované stál ice H orizontální (ob zorník ové) a rovník ové (e qu atorální) sou řadnice . pře dstavit h odinový cife rník , je h ož dvanáctk a m íří do ze nitu (je pom ocí úh l ové vzdál e nosti a pozičníh o úh l u nah oře ). Pol oh u jinéh o obje k tu pak popíše te se totiž s čase m m ění. úh lovou vzd áleností a tzv. pozičním úh lem urO stříl e ní k osm opl avci te nto způsob vyjadče ný „m al ou ručičk ou“ cife rník u. Napřík l ad řování běžně používají, obzvl ášť při rych l é „Du b h e (α UM a) leží 28 stu pňů od Polárk y orie ntaci. Nicm éně e xistují i jiné m ožnosti. (α UM i) v pozičním úh lu pět a půlh odiny.“ Pol oh u určitéh o m ísta obl oh y vyjadřuje výšne bo „Ju pite r se nach ází na d e váté h od iněde - k a, úh l ová vzdál e nost od vodorovné roviny se t stu pňů od M ěsíce .“ Má-l i si však toto sdě- (h orizontu), a astronom ick ý azim u t, úh e lpol e ní zach ovat dl ouh odobou pl atnost, tře ba čítaný od jih u až pod dané m ísto. Napřík l ad po zápisu do pozorovacíh o de ník u, m usíte Pol árk a (α U Mi) m á astronom ick ý azim ut je j dopl nit časovým údaje m . Pol oh a udaná přibl ižně 180 stupňů a úh l ovou výšk u
12 49 stupňů, Sl unce vpravé pol e dne azim utvždy 0 stupňů a výšk u různou podl e ročníh o období – v Č e sk é re publ ice při l e tním sl unovratu 63,5 stupně, při zim ním sl unovratu 16,5 stupně. I v tom to případě al e m usíte k údajům připsat čas pozorování a ze m ěpisnou pol oh u – azim ut i výšk a se ne ustál e m ění, snadno si toh o všim ne už s odstupe m něk ol ik a de síte k m inut. Č asově a ze m ěpisně ne závisl ý je te prve systém tzv. rovník ových sou řad nic, vych áze jících ze ze m ěpisných souřadnic – pol e dník ů a rovnoběže k . De k linace je anal ogií ze m ěpisné šířk y, m ěře né od ne be sk éh o rovník u, tj. roviny k ol m é k ze m sk é ose . Pok ud se nějak á stál ice nach ází na ne be sk ém rovník u, m á de k l inaci 0 stupňů, se ve rní ne be sk ý pól+ 9 0 stupňů, jižní ne be sk ý pól– 9 0 stupňů a při poh l e du z Č e sk é re publ ik y m ůže te nad svoji hl avou, vze nitu, sl e dovat h vězdy s de k l inací asi + 40 stupňů. Re k tasce nze je obdobou ze m ěpisné dél k y. Ne be sk ou Gre e nw ich , k te rou proch ází „nul tý ne be sk ý pol e dník “, však pře dstavuje průse čík ne be sk éh o rovník u a e k l iptik y. Te nto bod se nazývá jarní b od či jarní e k vinok ciu m a v současnosti je j najde te v souh vězdí R yb. Je zře jm é, že se vtom to m ístěje dnou do rok a – vždy o jarní rovnode nnosti, ocitne i naše Sl unce (vtak ovém ok am žik u m á re k tasce nzi 0 stupňů). R ovník a e k l iptik a se na obl oze protínají i ve druh ém m ístě– tzv. podzim ním bodu, k te rým Sl unce projde o podzim ní
rovnode nnosti, k dy m á re k tasce nzi 180 stupňů. Poněk ud zvl áštněse al e re k tasce nze počítá proti sm ěru otáče ní obl oh y a z h istorick ých důvodů vyjadřuje v časověúh lových h odinách , k dy 15° odpovídá „1 h odině“. Napřík l ad te dy re k tasce nze 2h 8m 30s = 32,125°. Astronom ové se sice od toh oto způsobu m ěře ní souřadnice pom al u odk l ání, vdrtivé většiněpubl ik ací se však stál e používá (tato publ ik ace ne ní výjim k ou). Rovník ové souřadnice h odně vzdál e ných obje k tů (h vězd, h vězdok up, gal axií) se znate l ně m ění až s odstupe m řady stal e tí, výjim k ou jsou těl e sa sl une ční soustavy: U Měsíce a Sl unce je zm ěna re k tasce nze a de k l inace patrná i po něk ol ik a h odinách , vpřípaděVenuše si rozdíl u všim ne te vněk ol ik a dne ch a u odl eh l e jších pl ane ts odstupe m týdnů. Ch ce m e -l i být vurče ní pol oh y ne be sk éh o obje k tu naprosto pře sní, m usím e vzít v úvah u je ště tzv. pre ce sní poh yb ze m sk é osy. D ík y něm u se totiž m ění jak pol oh a ne b e sk éh o pólu (dne s je od Pol árk y vzdál e n asi 1 stupe ň), tak pol oh a ne be sk éh o rovník u a te dy i jarníh o bodu. Proto se rovník ové souřadnice udávají pro u rčitou pozici jarníh o b od u (tzv. e k vinok ciu m ), dne s ne jčastěji pro počáte k rok u dva tisíce . Stručně se řík á, že souřadnice pl atí pro e k vinok cium J2000,0 (např. se pro nějk re sl í astronom ick é atl asy). D o podobných de tail ů však pronik ne te až v ok am žik u, k dy se vydáte na l ov sk ute čně sl abých ve sm írných obje k tů.
Úk ol y pro vás Pozoru je te -li s m alým dalek oh lede m jasná tělesa, b oh atě si vystačíte s m apam i ne b o atlasy a rovník ovým i sou řadnice m i se zab ývatvůb e c ne m u síte . Úh lové výšk y a azim u ty, re k tasce nze a d e k linace navíc h ravěspočítá k aždé počítačové plane táriu m . To však ne znam e ná, že b yste je m ěliignorovat. Vždyť poloh y vše ch m im ořád ných ne b e sk ých úk azů – plane te k , k om e t, e xplodu jících h vězd se u d ávají právě vpodob ěre k tasce nze a d e k linace . 19 . O věřte úh l ové rozm ěry částí vaší ruk y na nataže né paži – se vře né pěsti, pal ce a uk azováčk u. Vych áze jte přitom z fak tu, že m al á úse čk a dél k y y postave ná k ol m o na sm ěr od ok a m á ve vzdál e nosti x úh l ovou ve l ik ost y/x·(180°/3,14). Výsl e de k k onfrontujte s Měsíce m , je h ož k otouč m á prům ěr půlstupně.
13 20. Na obl oze vyh l e de jte a ověřte úh l ové vzdál e nosti al e spoň tří dvojic h vězd: Be te l ge uze (α O ri) – Procyon (α CMi), Al de baran (α Tau) – Cape l l a (α Aur), Arcturus (α Boo) – Spica (α Vir), Vega (α Lyr) – D e ne b (α Cyg), Al tair (α Aq l ) – Fom al h aut(α PsA). 21. Na vol ném prostranství upe vněte k ol m o do ze m ěk ůlo výšce je de n m e tr. Z a sl une čnéh o dne pak k aždých půl h odiny zaznam e náve jte m ísto, k am dopadá vrch ol stínu k ůl u (u značk y ne zapom e ňte poznam e natčas). Z tak ovéh o „záznam u“ zjistěte , k dy se Sl unce ocitl o ne jvýše nad obzore m . Sh oduje se te nto ok am žik s čase m 12 h odin 0 m inut, k te rý m áte na pře sněse říze ných h odink ách ?Kte rým sm ěre m se nach ází jih a k te rým ostatní světové strany? 22. Vpře dch áze jící úl oze jste vytyčil i je dnoduch é sl une ční h odiny. Budou však uk azovat po ce l ý rok ste jněpře sně? 23. O dh adněte poziční úh e li úh l ovou vzdál e nost D ubh e (α U Ma) vůči Pol árce (α U Mi). Ste jné pozorování prove ďte s odstupe m 60 m inut. Z m ění se oběh odnoty?O k ol ik ?Proč? 24. Sl e dujte , jak se m ění pol oh a Měsíce vůči vzdál e nějším h vězdám . D ok áže te odh adnout, o k ol ik stupňů se posune za je dnu h odinu? 25. Al e spoň u tří násl e dujících h vězd odh adněte běh e m ne jbl ižší noci výšk u a astronom ick ý azim ut. Pozorování k onfrontujte s údaji spočítaným i něk te rým z počítačových pl ane tárií. Pom ocí tak ovéh o program u zjistěte rovník ové souřadnice sl e dovaných h vězd, h odnotu re k tasce nzi pře ve ďte z časově-úh l ových h odin na úh l ové stupně. Al de baran (α Tau), Al tair (α Aq l ), Arcturus (α Boo), Be te l ge uze (α Tau), Cape l l a (α Aur), D e ne b (α Cyg), Fom al h aut (α PsA), Procyon (α CMi), Spica (α Vir), Vega (α Lyr). 26. Vybe rte si je dnu z pře dch áze jících stál ic a po dobu něk ol ik a h odin sl e dujte , jak se poh ybuje po obl oze . Vždy odh adněte výšk u nad obzore m i azim uta h odnoty spol u s čase m pozorování zapište do de ník u. Z áznam y nak one c grafick y zpracujte – na vodorovnou osu vyne ste azim ut, na svisl ou výšk u. D ok áže te z tak ovéh o grafu odh adnout dobu vých odu, ne jvyšší úh l ové výšk y a západu sl e dované h vězdy?Výsl e de k k onfrontujte s něk te rým z počítačových pl ane tárií.
Z as távk a pátá | padající h věz dy Pok ud se poh odl něusadíte něk de dálod poul ičníh o osvětl e ní a zářících bil l boardů, zaruče ně v průběh u pouh é h odiny zah l édne te al e spoň pět „padajících h vězd“. H odl áte -l i své šance zvýšit, m usíte se zam ěřit na něk te rý z m e te orick ých rojů. Srážk y naší pl ane ty s tzv. m e te oroidy se sice ode h rávají ne pře tržitě, světe l ný doprovod je jich zánik u – prudk é oh řátí a rych l é vypaře ní, m ůže m e sl e dovatpouze u těch ne jh m otnějších těl e s. Ty ne jm e nší pronik nou do výšk y nane jvýš se dm de sátk il om e trů, ce ntim e trová až m e trová těl e sa o něco níže , a te prve zbytk y z těch ne jvětších (m e te ority) dopadnoutaž na ze m sk ý povrch . Me te oroidy jsou různorodou sm ěsí pozůstatk ů z dob, k dy vznik al a sl une ční soustava, zbytk ů po k ol izích pl ane te k
a pře de vším po průl e te ch k om e tárních jade r k ol e m Sl unce . D ík y k om e tám se dok once naše pl ane ta na ce stě k ol e m Sl unce se tk ává se sk ute čným i ře k am i drobných částic – m e te orick ým i roji. Pok ud do tak ovéh o proudu Z e m ě vl étne , zah l édne m e na ne bi až patnáct m e te orů za h odinu, vyl e tujících dík y pe rspe k tivězh ruba z téh ož m ísta obl oh y, tzv. radiantu. O brazně ře če no l ze říci, že radiant pře dstavuje k one c tune l u, jím ž prol étajídrobné částice m e zipl ane tárníh o prach u. Me te orick é roje jsou zpravidl a pojm e novány podl e souh vězdí (e ve nt. bl ízk é h vězdy), k de se nach ází je jich radiant. Napřík l ad Pe rse idy vyl étají ze souh vězdí Pe rse a a prosincové Ge m inidy ze souh vězdí Bl íže nců (l at. Ge m ini). Vm noh a případe ch se astronom ům dok once podařil o nal ézt m ate řsk é
14 těl e so (k om e tu) tak ovéh o tok u m e zipl ane tárních částic. Z a tzv. éta Aq uaridy a O rionidy m ůže vl asatice H al l e y (naše pl ane ta te nto proud protíná h ne d na dvou m íste ch ), za Pe rse idy k om e ta Sw ift-Tuttl e. Výjim e čně jsou něk te ré m e te ory natol ik jasné až na ch víl i zazáří více ne ž Venuše . Je dnak pře dve dou sk ute čně ve l k ol e pé světe l né pře dstave ní, je dnak e xistuje re ál ná šance , že je jich zbytk y dopadnou až na ze m sk ý povrch . Tak ové padající h vězdy, odborně označované jak o bol idy, jsou al e ve l mi vzácné.
V tak ovém případě zaznam e ne jte co ne jpře sněji čas pře l e tu, je h o pol oh u m e zi h vězdam i, e ve nt. vůči poze m sk ým pře dm ětům , jasnost a vše ch ny dal ší zajím avé znak y. Z ach ove jte přitom k l id – něk ol ik de síte k vte řin až m inutpo průl e tu m e te oru l ze občas zasl e ch nout rázovou vl nu ge ne rovanou k osm ick ým ve tře l ce m . Z právy o těch to vzácných je ve ch sh rom ažďuje Astronom ick ý ústav Ak ade m ie věd Č e sk é re publ ik y. Fak te m al e zůstává, že bol id zah l édne te nane jvýš je dnou do rok a, spíš m éně častěji. Je jich pře l e ty se přitom ne dají nijak pře dpovědět.
Úk ol y pro vás Sledování m e te orů přináší šanci splnit si b e zpoče t ne jrůznějších přání. Z atím co b ěžní „sm rte lnící“ zce la výjim e čnězah léd nou něk olik padajících h vězd za život, vy m áte šanci sled ovat d e sítk y, ne -listovk y m e te orů ročně. M ůže te pak pro radost m apovat m e ziplane tární prou dy prach ových částic u volněných v dávných staletích a tisíciletích z k ře h k ých k om e tárních jade r. A k do ví, tře b a to zafu ngu je i s těm i splněným i přáním i. 27. Pozorujte m e te ory. Veče r ve spacák u ul e h něte na l e h átk o, ne bo si je nom se dněte do k ře sl a. Z počátk u si zk uste m e te orů vůbe c všim nout, později se snažte určit souh vězdí, ve k te rém zazářil y. Nutnou podm ínk ou je tm avá, be zm ěsíčná obl oh a a dobrý rozh l e d na větší částne be . Z a tak ových podm íne k zah l édne te až pět m e te orů za h odinu, určitě al e zk uste sl e dovat i m noh e m h ustější m e te orick é roje . Mějte však na pam ěti, že je jich vidite l nost a poče tnost ovl ivňuje ce l á řada fak torů – světl ost obl oh y, pol oh a radiantu, ok am žik průl e tu pl ane ty Z e m ě ne jh ustší částí m e te orick éh o roje … Maxim ál ní m nožství spatře ných m e te orů, k te ré se udává v obe cných pře h l e d (a náš ne ní výjim k ou), odpovídá ide ál ním podm ínk ám a m ůže se od re al ity výrazněl išit. •Qu adrantid y jsou je d ním z ne jh u stších m e te orick ých rojů, prou d částic je však re lativněte nk ý, proto je jlze sled ovat je nom po k rátk ou d ob u 3. či 4. ledna ráno. Rojje pojm e nován podle d ne s již ne pou žívanéh o sou h vězd í Qu adrans M u ralis na rozh raní H e rk u la, Pastýře a Drak a. Z a b e zm ěsíčné noci m ůže te v ide álním případě zah léd nou t až sto Qu adrantid za h od inu . Je jich m ate řsk ým tělese m je jádro vyh aslé k om e ty 2003 EH 1, k te ré se pře d pěti sty rok y rozpad lo na něk olik m e nších částí. •Lyrid y m ají rad iantpob líž Vegy ze sou h vězd í Lyry a ak tivní jsou vob dob í m e zi 16. a 25. du b ne m s m axim e m k olem 22. du b na. Pozorovate lné jsou tu d íž v ranních h od inách . Z droje m toh oto jinak ve lm i opom íje néh o roje je jádro k om e ty Th atch e r. Podle čínsk ých záznam ů se sice pozoru je již d va a půltisíce rok ů, d ok once něk olik rát způsob ilne falšovaný m e te orick ý déšť, d ne s ale Lyrid y b oh atostí příliš ne oplývají. •Pe rse id y jsou ne jslavnějším m e te orick ým roje m . Ne jh u stší částí prou du prach ových částic, k te ré se k dysi u volnily z k om e ty Sw ift-Tu ttle, proch ází Z e m ě m e zi 11. a 13. srpne m . Z a id e álních podm íne k pak m ůže te b ěh e m je d né h od iny zah lédnou t až še de sát m e te orů vylétajících ze se ve rníh o ok raje sou h vězdí Pe rse a. •O rionidy vděčí za e xiste nci slavné k om e těH alley. Ne jvíce , až de se t m e te orů za h odinu , jich b ývá patrných k olem 21. října., k d y vylétají z jih ových odníh o ok raje sou h vězdí O riona. •Ge m inidy jsou posled ním b oh atým roje m poze m sk éh o rok u s radiante m pob líž Castora ze sou h vězdí Blíže nců (lat. Ge m ini). Létají k olem 13. prosince . Pok u d je jasno, M ěsíc pod ob zore m
15 a vy vydržíte m ráz, b u de te spok oje ni: Svou b oh atostí Ge m inidy něk dy pře dčí letní Pe rse idy. Pravd ěpodob něpoch áze jí z jád ra vyh aslé k om e ty, dne s označované jak o plane tk a 3200 Ph ae ton. 28. Pok uste se odh adnout pol oh u radiantu. Pe čl ivě se zapam atujte ce stu m e te oru m e zi h vězdam i, podíve jte se do m apy a vyznačte vní m ísta, k te rým i prol étl . O bzvl ášť pe čl ivězak re sl e te počáte k a k one c. Pom ocí pravítk a pak prol ožte úse čk u – vpodoběšipk y, aby bylzře jm ý sm ěr l e tu. Pok ud al e bude te m e te ory zak re sl ovat do běžných astronom ick ých m ap, zjistíte , že m ají podobu různě zak řive ných obl ouk ů. K tom uto pozorování totiž potře buje te spe ciál ní, tzv. gnóm onick é m apy, k te ré l ze k oupitna něk te ré z větších h vězdáre n (např. Gnom onick ý atlas Brno 2000.0) a ne bo si je m ůže te nak re sl itpom ocí něk te réh o z počítačových astronom ick ých atl asů a poté vytisk noutbuď ve form átu A4 a ne bo A3. Te prve do gnóm onick ých m ap l ze m e te ory zaznam e návat v podobě orie ntovaných úse če k . 29 . Z ak re sl ování m e te orů m ůže te nacvičovat na um ěl ých družicích . Pom ocí sl užby H e ave ns-Above si ne ch e jte spočítat pře dpověď průl e tu jasnéh o Iridia a do vh odné gnom onick é m apk y pak zak re sl e te je h o ce stu m e zi h vězdam i. Máte -l i tu m ožnost, zk uste zorganizovat sl e dování Iridia h ne d něk ol ik a pozorovate l i a poté porovne jte vzáje m nou pře snost/ne pře snost je dnotl ivých zák re sů. Budou se spíše sh odovata ne bo naopak rozch áze t?D ok áže odpověďsprávnězdůvodnit je štěpře d e xpe rim e nte m ?
Z as távk a š e s tá | trojité s l unce Prak tick y k aždý tře tí de n, více ne ž stok rátdo rok a, pře dvádí Sl unce s Měsíce m ne uvěřite l ně pe strá pře dstave ní. O de h rávají se ve dne i vnoci, často zabírají ce l ou pol ovinu vidite l né obl oh y, pře sto si jich všim ne je n m ál ok te rý pozorovate l . U k rývají se pod závoje m je m né obl ačnosti, bývají ste jně pom íjivé jak o světl o, k te ré je vyk re sl uje , jsou to ne vyzpytate l né a m oh ou se obje vit ne bo zm iznoutve k te rék ol i ch víl i. Pok ud se v atm osféře vytvoří dostate čné m nožství drobných l e dových k rystal k ů a ne bo k apiče k vody, m ůže Sl unce a ne bo Měsíc na ne bi vyk re sl it světe l ný tzv. h alový je v. Ne jčastěji se se tk áte s tzv. m alým h alem , k te ré vznik á l om e m světl a na k rystal cích l e du ve výšce pře s še stk il om e trů nad ze m í. Má podobu duh ovéh o prste nu o pol om ěr 22 stupňů se stře de m v Měsíci či Sl unci, něk dy je k rásně ce l istvé, jindy m ůže být pře rušované a ne bo se zobrazí vpodoběm al é části obl ouk u. Pom ěrněběžněm ůže te m al é h al o spatřit v zim ě k ol e m úpl ňk ovéh o Měsíce , te h dy je al e be zbarvé. Naopak vok ol í Sl unce bývá bare vné jak o duh a – na vnitřní straněje patrné
če rve ná, násl e duje žl utá, ze l e ná a na vnější straně m odrá barva. Snadno je j zah l édne te tře ba s dobrým i sl une čním i brýl e m i, napřík l ad na l yžování ne bo cyk l istik u. Pok ud je ne nosíte , pak se postavte do stínu a ne bo si Sl unce je dnoduše zak ryjte ruk ou. Krom ě k ruh ovéh o h al a jsou často patrná i ve dl e jší sl u nce (tzv. parh e l ia), k te rá vypadají jak o rozm áznuté sk vrny přil éh ající z bok u k m al ém u h al u. Mnoh dy jsou al e vidite l ná i be z něj. Tak é ony jsou duh ově zabarve né, navíc je doprovází sm ěre m od Sl unce m iznoucí světl ý ch vost. Vzácně m oh ou být dok once jasnější ne ž Sl unce sam otné – obzvl ášť, k dyž se to pravé sch ová za h ustší obl ačnost. Z a ve če rníh o ne bo ranníh o soum rak u se tu a tam v atm osféře vytvoří tol ik l e dových k rystal k ů, že odráží podstatnou část světl a Sl unce nízk o u obzoru a ne bo dok once už pod obzore m . Tak to vytvoře né světe lné slou py připom ínají světl o bate rk y, zářící nah oru z m ísta, k de se nach ází Sl unce . Většinou al e ne dosah ují výšk y větší pětstupňů. Pok ud Měsíc či Sl unce prosvětl uje řídk ou obl ačnost tvoře nou vodním i k apk am i, ob-
16 H alových je vů je sam ozře jm ě m noh e m více : něk te ré jsou pozorovate lné pom ěrně často, jiné jsou naopak ne sm írně vzácné. Většina z nich se přitom ob je vu je v ok olí Slunce – výrazně silnějšíh o zd roje světla vporovnání s M ěsíce m . Uče b nicovým přík lade m jsou je vy, k te ré se vytváří dík y příze m ní vrstvě led ových k rystalků v Antark tidě. Přilože ný sním e k poříd il Jarm o M oilane m na jižním pólu 11. ledna 19 9 9 .
je vují se k ol e m nich duh ovězabarve né prste ny – k oróna. Ta je uvnitř m odrá, vněče rve ná, občas m ůže býti be zbarvá (této variantěse l idověřík á stu d ánk a). Ne pl e ťte si ji al e se sl une ční atm osférou, tak též označovanou jak o k oróna, k te rá se sl e duje pouze běh e m úpl ných zatm ění Sl unce . Koróna vznik á oh ybe m světl a na vodních k apk ách v m racích , e ve nt. v m l ze či k ouři. Sl e d bare vse vní m ůže něk ol ik rátopak ovat, tu a tam proto dosáh ne úh l ovéh o prům ěru až patnáct stupňů! Vzh l e d k oróny l e ccos vypovídá tak é o „stáří“ m rak u. Pok ud je k oróna h odně nápadná, obsah uje m rak drobné, m al é k apičk y vody o prům ěru je nom de síte k m ik rom e trů – ne jspíš vznik lte prve pře d ne dávne m . Ve starých obl acích už k apk y ste jnou ve l ik ost ne m ají, proto se sk rz ně ne tvoří tak pěk ně zabarve né prste ny. Z ajím avé je , že k e vznik u be zbarvé k oróny ne ní
tře ba příl iš sil néh o světe l néh o zdroje . Proto bývá vidětk ol e m jasných pl ane t. Vodní k apičk y m ají na svědom í i irizaci. Ta vypadá jak o duh ové a zce l a ne pravide l né zabarve ní, k te ré na m racích vytváří pe rl eťové ok raje , sk vrny a pásy. Pobl íž Sl unce bývá irizace většinou bare vněne výrazná, ne jčastěji bíl á, s rostoucí úh l ovou vzdál e ností však nabývá na inte nzitě i k ráse . S úk aze m se se tk áte po ce l ý rok , k dyk ol i od rána do ve če ra, výh radně pouze k ol e m Sl unce . Probl ém je je diný: m usíte si je j všim nout. Lidsk ý zrak je většinou osl něn, pom oci však m oh ou sl une ční brýl e , al e zk uste se tak é podívat do obyče jné k al uže , k te rá dostate čně ze sl abí odráže jící světl o. Z a ste jně dobré zrcadl o posl ouží i k ouse k h l aze néh o če rnéh o sk l a, tře ba ze sváře čsk ých brýl í, ne bo obyče jné sk l o s te m ným podk l ade m .
Úk ol y pro vás Sym fonie světla – tak se něk d y označu jí h alové je vy. Je pravd ou , že sled ování těch to úk azů jak si vyb oču je z Návod u na pou žití ve sm íru , zam ěře néh o pře de vším na noční ob loh u . Na dru h ou stranu jsou ale h rátk y Slunce , M ěsíce , ledových k rystalků i vod ních k apiče k natolik opom íje né, že se zaslou ží ne je n vaši pozornost, ale i pozornostvše ch vašich přáte l.Určitěsi pak vyslou ží zaslou že nou porci aplau su . 30. Sl e dujte vprůběh u rok u h al ové je vy. Te n ne jzajím avější vyfotografujte a ne bo je jk re sbou zach yťte v pozorovacím de ník u. Bude te -l i dostate čně vším aví, m ůže te si čase m se stavit je dnoduch ou statistik u vidite l nosti těch to světe l ných pře dstave ní, vč. je jich fotografick é ne bo obrazové gal e rie . 31. Z k uste nak re sl it vzh l e d Měsíce při poh l e du be z dal e k oh l e du v době, k dy k ol e m první čtvrti, úpl ňk u a tak é posl e dní čtvrti. Ne jdříve si Měsíc důk l adně proh l édněte a dobře si zapam atujte
17 pol oh u, tvar a odstín je dnotl ivých útvarů. Pok ud vás bude m ěsíční k otoučosl ňovat, sl e dujte je j z osvětl e né m ístnosti a ne bo na je ště ne se tm ěl é obl oze . U vědom te si, k te rá část k otouče je ne jtm avší a k te rá ne jsvětl e jší. D o připrave né k ružnice o prům ěru pět ce ntim e trů tužk ou načrtněte obrysy je dnotl ivých m ěsíčních m oří. Ne ustál e k ontrol ujte je jich pol oh u, postupně zak re sl ujte m e nší a m e nší de tail y a zárove ň se pok uste zach ytit i je jich odstíny. Na výsl e dné k re sběby ne m ěl y být patrné je dnotl ivé tah y tužk ou. Ne zapom e ňte tak é do pozorovacíh o de ník u uvést vše ch ny důl e žité údaje – datum a čas, příp. různé rušivé vl ivy (obl ačnost, m al á výšk a nad obzore m ). Kre sbu sam ozře jm ě porovne jte s m apou v atl ase či fotografií a zjistěte , k te ré útvary jsou patrné i be z dal e k oh l e du. 32. Z m ěřte úh l ový prům ěr Sl unce . Vezm ěte dva k ousk y ne průh l e dnéh o k artónu, v je dnom uděl e jte špe ndl ík e m otvor o ve l ik osti k ol e m je dnoh o m il im e tru, nastavte je j k ol m o k přich áze jícím sl une čním paprsk ům a na druh ý k artón jak o na stínítk o prom ítněte m al ý k ruh ový obráze k Sl unce . Pravítk e m zm ěřte vzdál e nost obou papírů a tak é ve l ik ost sl une čníh o obrazu. Úh l ová ve l ik ost Sl unce je rovna podíl u prům ěru Sl unce a vzdál e nosti obou papírů, výsl e de k však vyjde vradiáne ch , tak že je jm usíte je štěpře počítatna úh l ové stupně. Měře ní prove ďte h ne d něk ol ik rát a zk uste pak stanovitch ybu dosaže néh o výsl e dk u.
Z as távk a s e dm á | ne jje dnoduš š í dal e k oh l ed Podívám e -l i se nak rátk o do h istorie , zjistím e , že si astronom ové s vl astním zrak e m vystačil i něk ol ik tisícil e tí. I k dyž se om e zil i je n na opak ovaná m ěře ní úh l ů, podařil o se jim de finovat ne je n dél k u rok u, sk l on e k l iptik y vůči ne be sk ém u rovník u, re l ativní vzdál e nost Sl unce i Měsíce , pět pl ane t pravide l ně se poh ybujících k ol e m Sl unce , če tnost zatm ění a m noh o dal ších podivuh odných znal ostí. U ž se te dy l idé na ne be je nom ne díval i, al e byl i sch opni sh rom ážděná data anal yzovat a dok once e xtrapol ovat do budoucnosti. Pře sto vše ch no al e astronom ové k once m 15. stol e tí narazil i na h ranice svých m ožností – dal ším k val itativní sk ok přine sl až vynál e z dal e k oh l e du. Naje dnou byl o zře jm é, že ve ve sm íru e xistují obje k ty, k te ré na obl oze ne ozbroje ným zrak e m nik dy ne zahl édne m e . Sl e dováním Jupite rových m ěsíců, fází Venuše , sl une čních sk vrn a m ěsíčních k ráte rů byl a nabourána pře dstava o ne m ěnnosti ne be s, výl učném postave ní Sl unce i Z e m ě. A tak je dom u dodne s, dok once i te n ne jm e nší dal e k oh l e d je ne uvěřite l ným rozšíře ním m ožností vaše h o zrak u.
H ubbl ůvk osm ick ý dal e k oh l e d přiše lam e rick é daňové popl atník y na tři m il iardy dol arů. Ste jně částk a byl a vydána za re ntge novou obse rvatoř Ch andra. Kvůl i Vel m i ve l ik ém u dal e k oh l e du na ch il sk é h oře Paranal m use l y e vropsk é státy sh rom áždit k ol e m půlm il iardy e uro. Špičk ová astronom ick á te ch nik a, se k te rou astronom ové nahl íže jí až k ok rajům ne doh l e dna, je sk ute čně ne sm írně drah á. Při nák upu vaše h o prvníh o astronom ick éh o dal e k oh l e du al e tak h l ubok o do k apsy sah atne m usíte . Ne jpoužívanější a ne jl e vnější přístroj totiž vl astní prak tick y k aždý. Ne bo se k něm u al e spoň snadno dostane : buď si je j půjčí od znám éh o a ne bo pořídí v obch odě s l ove ck ým i potře bam i. K valitní trie dr se totiž práve m řadí m e zi ne južite čnějších astronom ick é přístroje . Jak ý si al e vybrat?Liší se totiž výbavou i ce nou a rozh odně přitom ne pl atí, že dvace tk rát dražší přístroj uk áže na ne bi dvace tk rátvíce de tail ů. Snad ne jvděčnějším cíl e m je Měsíc – dok once i te n ne jje dnodušší dal e k oh l e d totiž na m ěsíčním povrch u uk áže víc de tail ů ne ž
18 na počátk u 17. stol e tí spatřilGal il e o Gal il e i. Trie dr tak é dopom ůže na obl oze nal éztpl ane tu Me rk ur, ste jnějak o U ran a Ne ptun. Venuše je sice ne pře h l édnute l ná i be z dal e k oh l e du, al e k val itní přístrojum ožní sl edovat, jak vprůběh u týdnů m ění úh l ovou ve l ik ost a fázi. Z atím co Mars v trie dre ch vypadá jak o „obyče jná naoranžověl á h vězda“, při sl e dování Jupite ru zah l édne te je h o čtyři ne jjasnější m ěsíce . Naopak spatřit Saturnův prste ne c ne ní vůbe c je dnoduch é, m usíte použít dal e k oh l ed na stativu s al e spoň dvace tinásobným zvětše ním . Pok ud m áte m ožnost pozorovat tm avou obl oh u dal e k o od poul ičníh o osvětl e ní, uk áže vám trie dr stál ice až stok rát sl abší ne ž jak é uvidíte be z dal e k oh l e du. D o zornéh o pol e se pak dostane h ne d něk ol ik de síte k h vězdok up, m l h ovin i gal axií, ne zapom e nute l né bude toul ání l e tní Ml éčnou dráh ou s náh odným i sk upinam i stál ic, bare vným i dvojh vězdam i a te m ným i m l h ovinam i. Sl ove m trie dr se označuje dvojice dal e k ohl e dů, vnich ž se používá sk l e něných h ranol ů k dosaže ní vzpřím e néh o obrazu. Každý tak ový přístrojch arak te rizují dvěčísl a: zvětše ní a prům ěr obje k tivu . O znače ní 7×50 te dy znam e ná, že trie dr s obje k tivy o prům ěru pade sát m il im e trů zvětšuje se dm k rát. R ostoucí zvětše ní ne je n om e zuje ve l ik ost zornéh o pol e , te dy část obl oh y, k te rou m ůže te sl edovat, al e tak é ze sil uje ch vění vašich ruk ou. Podobněje tom u i s ve l ik ostí obje k tivu: čím je větší, tím bude trie dr těžší a tím dříve se vám při pozorování unaví ruce . Jak o optim ál ní se te dy je ví ne jvýše de se tinásobné zvětše ní a prům ěr obje k tivů k olem 50 m ilim e trů. Trie dr pořídíte ve l mil e vněvrůzných „se cond-h ande ch “, na stáncích poul ičních tržišť, v zastavárnách a ne bo disk ontních supe rm ark e te ch . Tak ové přístroje však práve m vzbuzují ne důvěru: je jich optik a bývá více ne ž ne k val itní, z pl astu m ísto sk l a, s m al ým a ve l m i zk re sl e ným zorným pol e m , navíc jsou m noh dy „dopl něny“ ce l ou
řadou zdraví šk odl ivých l áte k . Na druh ou stranu al e ne m usíte k upovatani přístroje vybave né zoom e m , stabil izátore m obrazu či dal ším i h i-te ch dopl ňk y, výrazný nárůst ce ny se totiž většinou ne vypl atí. Ne jl e pší te dy bude , k dyž navštívíte „k am e nný“ obch od s l ove ck ou te ch nik ou – dostate čně k valitní trie dr pořídíte již za dva tisíce k oru n. Pře d vl astní k oupí si rozh odně ne zapom e ňte ověřitsou ososta optick ou k valitu trie dru . S dal e k oh l e de m se podíve jte do dál k y, zda náh odou „ne šil h á“ a ne bo s ním dok once ne vidíte dvojitě. Trie dr ote stujte pře de vším v noci – obraz m usí být dok onal ý až k ok rajům zornéh o pol e a stál ice ne sm í vžádném případěvypadatjak o bare vné úse čk y, rozostře né sk vrnk y ne bo „k om e tk y“. Pohl e de m na Měsíc odh adne te ve lik ost zornéh o pole – m ěl a by se poh ybovatm e zi še sti a se dm i stupni. Po m e ch anick é stránce zk ontrol ujte rovnom ěrné nastavování ok ul árů, k te ré se rozh odně ne sm í vik l at. Většina trie drů m á ce ntrál ní zaostřování, případnou dioptrick ou odch yl k u ok a pak nastavíte na sam ostatně poh ybl ivém ok ul áru. Existují však l e vnější přístroje , u nich ž ce ntrál ní ostře ní ch ybí. U k val itníh o dal e k oh l e du ne sm í na obje k tive ch a ok ul áre ch ch ybětantire flexní vrstva, k te rá zvyšuje optick ou propustnost a naopak snižuje ne žádoucí rušivé odl e sk y. Tato úprava vypadá jak o bare vný povl ak – u l e vnějších typů trie drů ji najde te pouze na vnějším povrch obje k tivů a ok ul árů, zatím co ty dražší m ají oše tře ny vše ch ny odrazné pl och y. Poh l e de m dovnitř k aždéh o z dal e k oh l e dů si tak é ověříte , zda ne jsou je dnotl ivé optick é pl och y zapráše né či jinak špinavé, pošk rábané ne bo dok once uvol něné. U ž na začátk u vašich pl ave b noční obl oh ou je vh odné trie dr m írně upravit. Něk te ré přístroje m ívají příl iš vysok é opěrk y pro oči, tzv. očnice , pak se je vypl atí snížit. Ne bo si naopak dok oupíte zvl áštní očnice pro brýl até
19 pozorovate l e . Kože ný ře m íne k l ove ck éh o trie dru je vh odné nah radit tl ustou bíl ou šňůrou. Je vnoci nápadnější a navíc se poh odl něnosí i pod bundou. Pok ud trie dr ne be re te na de l ší ce sty a ne budou vám vadit je h o zvětše né rozm ěry, m ůže te na něj připe vnit rosnice , k te ré zpom al í noční orose ní obje k tivů. Ne jje dnodušší je navinoutna tubus k aždéh o dal e k oh l e du k uže lz tvrdéh o papíru, ze vnitř vyl ože ný če rnou pl stí.
Pok ud se vám tře sou ruce , m usíte dal e k ohl e d um ístit na stativ. Te n, co nabízí většina výrobců, al e ne ní příl iš prak tick ý. Při obh l íže ní ne be se často zadíváte h odněvysok o do ze nitu a do m íst, k de je pod trie dre m k l asick ý stojan, potře buje te um ístit vl astní hl avu. Mnoh e m vh odnější je proto vod orovné ram e no zak onče né svislým če pe m . Nápadům , jak si něco tak ovéh o vyrobit, se přitom m e ze ne k l adou.
Úk ol y pro vás Love ck ý trie dr, b yť ne ní považován za astronom ick ý přístroj, je sk vělým d alek oh lede m pro vše ch ny (ne je n) začínající pozorovate le. K rom ě toh o, že je s ním na ob loze vid ět sk u te čně ce lá řad a podivu h odných ob je k tů b lízk éh o i vzd álenéh o ve sm íru , za re lativněnízk é pořizovací nák lady si snadno ote stu jte , jak m oc je váš záje m o k osm oplavb y závažný. A k dyž to náh od ou ne vyjd e ?Ne vadí, s trie d re m se m ůže te dívati vpřírod ě, na vzdálené d om inanty a ne b o tře b a h nízdí ptactvo. 33. Pořiďte si trie dr 7×50 ne bo 10×50 a pe čl ivěse se znam te s je h o obsl uh ou. Podl e vzdál e nosti očí nastavte dal e k oh l e dy do správné pol oh y, k aždý ok ul ár zaostře te zvl ášť, druh é ok o m ějte přim h ouře né ne bo si zak ryjte obje k tiv. Při pozorování m ějte oči tak bl ízk o ok ul árů, aby výstu pní pu pily dal e k oh l e du (světl é k roužk y u ok ul árů, obrazy obje k tivů vytvoře né ok ul áry) spl ýval y s vašim i zorničk am i. Až te h dy uvidíte pl né zorné pol e. 34. Míře ní s trie dre m trénujte na jasných stál icích a později i na obje k te ch , je jich ž pol oh u m e zi h vězdam i sice znáte , al e be z dal e k oh l e du je vidíte buďstěží ne bo vůbe c ne . 35. Pok uste se odh adnout úh l ovou ve l ik ost zornéh o pol e trie dru (či jinéh o vaše h o dal e k oh l e du). Při hl e dání v m apě si poté snáze uvědom íte , jak ve l k ou část h vězdnéh o atl asu vidíte na ne bi. U přístroje na stativu m ůže te postupovat tak , že zm ěříte dobu, za k te rou vybraná h vězda projde ce l ým prům ěre m zornéh o pol e . Výpoče t je snadný pro stál ice , k te ré se nach áze jí na ne be sk ém rovník u. H vězdy O rionova pásu, Procyon ze souh vězdí Mal éh o psa, Spica z Panny i Al tair z O rl a urazí na obl oze za je dnu h odinu patnáct stupňů. Pro h rubý odh ad m ůže te využít Měsíc o prům ěru půlstupně. Pok ud l ze u dal e k oh l e du m ěnit zvětše ní, pak odh adněte prům ěr zornéh o pol e pro k aždé zvl ášť. 36. Ať už pozoruje te na tm avé ve nk ovsk é obl oze a ne bo světl ém m ěstsk ém ne bi, vyh l e de jte násl e dující ne be sk é obje k ty. D o pozorovacíh o de ník u si poznam e ne jte je jich vzh l e d v trie dru a zk uste al e spoň je de n z nich zach ytitk re sbou. •Galaxie v And rom e d ě(M lhovina v Androm e d ě, re sp. M 31) leží de se t stu pňů se ve rozápad něod h vězdy M irach (β And rom e dae ). Be z dalek oh led u je pozorovate lná d ok once i na světlejší ob loze . Na k onci pod zim u a začátk e m zim y najd e te galaxii nad jižním ob zore m . Ať u ž se na ni pod íváte jak ým k oli astronom ick ým přístroje m , vždy připom e ne světlou , snad m írně protáh lou sk vrnk u o prům ěru zh ru b a dva stu pněs nápad ným stře dovým zjasněním . •H vězdok u py χ a h Pe rse i (čti ch í a h Pe rse i) u vidíte be z probl ém ů na půlce sty m e zi prostře dní h vězdou „W “ sou h vězdí K asiope ji a ne jjasnější stál icí Pe rse a (M irfak e m ). Jsou typick ým podzim ním obje k te m . Vtrie dru vypadají jak o dvěh u sté sk u piny h vězd vzdál e né přibl ižněpůlstu pně. •Plejády z Býk a (K u řátk a, M 45) jsou nápad nou h vězdok u pou zim níh o sou h vězd í Býk a. Při poh led u b e z dalek oh led u u vidíte nápad nou sk u pinu se d m i h vězd rozm ístěných v ob lasti o prům ěru pěti m ěsíčních úplňk ů, připom ínající m iniatu ru ob razce Velkéh o vozu . Podíváte -li se na Plejád y trie dre m , pak zd e napočítáte až něk olik de síte k jisk řivých stálic.
20 •H yády v Býk u (M e lotte 25) jsou říd k ou h vězdok u pou v ok olí Alde b aranu , ne jjasnější stálice v sou h vězdí Býk a. Na ne b i zab írají ob last o prům ěru tém ěř de se ti m ěsíčních úplňk ů. Vzáří je m ůže te o půlnoci spatřit nad vých od ním ob zore m , v listopadu nad jižním a v únoru nad západním ob zore m . Do ok a vám pad ne pře d e vším še sth vězd ve tvaru písm e ne „V“. Dok once se na něani ne m u síte dívatdalek oh lede m . •M lhovina v O rionu (M 42) leží v jižním „k říd le O rionova m otýla“. Na tm avé ob loze je vid ite lná i b e z dalek oh led u , ale m noh e m snazší je zah lédnou t m lhovinu trie dre m – vypadá jak o světlá sk vrnk a o prům ěru asi půlstu pně ob k lopu jící d vě jisk řivě b ílé h vězd y (ve sk u te čnosti je k aždá z nich více násob ným systém e m ). M lhovina vO rionu je ozd ob ou zim ních i jarních ve če rů. •Je sličk y v Rak ovi (lat. Prae se pe , M 44) najd e te m e zi ne jjasnější h vězd ou Lva – Re gu lem a ne jjasnější h vězd ou Blíže nců – Polluxe m . Při poh led u b e z dalek oh ledu vypadá jak o m lhavá sk vrna o prům ěru asi d va stu pně, k te rá se vtrie dru rozpadne na řad u slab ších stálic. •Vlasy Be re nik y ne jsou je nom m alým sou h vězdím , nýb rž i ve lm i řídk ou h vězdok u pou (M e lotte 111). Najde te ji m e zi sou h vězd ím i Lva, Panny, Pastýře a H onících psů. H vězdok u pa se ne jlépe sledu je b e z dalek oh led u ;v prům ěru m á pře s pět stu pňů a ob sah u je je n něk olik m álo h vězd na h ranici vidite lnosti. •K u lová h vězdok u pa v H e rk u lovi (M 13) patří na letní ob loh u . M e zi sou h vězd ím Se ve rní k oru ny a Lyry si nad jižním ob zore m všim něte „H e rk u lova těla“ a ne b o jak se fam iliérněřík á „H e rk u lova k větináče “. Na je h o západ ním ok raji se nach ází slab ší, ale zře te lně m lhavá h vězda, v trie dru k ru h ověsou m ěrná světlá sk vrna – k u lová h vězdok u pa. •Lagu na ve Stře lci (M 8) vypad á jak o sk vrna v M léčné d ráze . Pok u d si ne jjasnější h vězd y Stře lce pře d stavíte se sk u pe ny d o „k onvice na čaj“, pak m lhovinu najde te nad je jí „h u b ičk ou “. Ne jlépe je pozorovate lná b ěh e m léta. Pod íváte -li se Lagu nu d alek oh lede m , pak zjistíte , že ji tvoří ne je n světlá m lhovina o prům ěru asi půlstu pně, ale tak é něk olik zářivých h vězd .
Z as távk a os m á | Sl unce jak o h věz da Vžádném případěse ne sm íte na osl nivý sl une ční disk dívatbe z spe ciál ních pom ůce k . Ať již bude te pozorovat pouh ým ok e m ne bo dal e k oh l e de m , vždy je ne zbytné se ch ránitfil try, k te ré dostate čněze sl abí vidite l né i infrače rve né záře ní. Tém ěř dok onal áahl avněbe zpe čná je tzv. proje k ce pom ocí dal e k oh l e du. Je dnoduše si ve zm ěte čistý bíl ý papír a přidržte je j za ok ul áre m ve vzdál e nosti zh ruba třice t ce ntim e trů (pro začáte k použijte ne jm e nší m ožné zvětše ní). Jak m il e dal e k oh l e d na stativu správněnam íříte , napřík l ad pom ocí stínu vrh anéh o tubuse m , obje ví se na papíru světl é k ol e čk o – obraz Sl unce . Je stl iže ne budou je h o ok raje ostré, zk uste papír přibl ížitči oddál it a obraz tak é zaostře te . Sl une ční sk vrny pak vypadají jak o drobné če rné te čk y s še -
divým i ok raji. D o dal e k oh l e du se al e vžádném případěne díve jte ! Ne jvětší sk vrny bývají patrné i be z dal e k ohl e du. Vtak ovém případě si osl nivé Sl unce ze sl abte pom ocí spe ciál ních brýl í urče ných pro sl e dování zatm ění a ne bo te m ných sváře čsk ých fil trů (h ustota čísl o 13 ne bo 14), k te ré se prodávají vobch ode ch s pracovním i pom ůck am i. Pok ud se ch ce te m al ým dal e k oh l e de m podívat na Sl unce přím o, m usíte si pořídit spe ciál ní pok ove nou fol ii, k te rá je k dostání v obch ode ch s astronom ick ou optik ou, napřík l ad z produk ce něm e ck é firm y Baade r Pl ane tarium (h ttp://w w w .baade r-pl ane tarium .de /). O bl ouk e m se al e vyh něte ok ul árovým fil trům , k te ré jsou ve výbavě většiny l e vnějších dal e k oh l e dů. H l avní částsl une ční-
fak ul ová pol e
21
sl une ční s k vrny ok rajové z te m nění
h o světl a totiž ne l ze odstranit až po průch odu obje k tive m , h rozí proto zniče ní dal e k oh l edu a násl e dné pošk oze ní vaše h o zrak u. Sl une ční sk vrny ne jsou nic jinéh o ne ž ch l adnější m ísta ve fotosféře – vidite l né te nk é sl upce Sl unce . Z atím co te pl ota sl une čníh o povrch u je zh ruba še st tisíc stupňů Ce l sia, u sl une čních sk vrn k l e sá na čtyři tisíce stupňů. Proto se dík y k ontrastu se zářivějším ok ol ím zdají te m né, i k dyž ve
sk ute čnosti te m né ne jsou. Vždyť te k uté že l e zo vtavící pe ci dosah uje te pl oty 1500 stupňů Ce l sia a vl ák no h al oge nové žárovk y 3200 stupňů Ce l sia. Poče t a ve l ik ost sk vrn se přitom m ění. Ne je n s odstupe m týdnů, al e i rok ů. O bdobí, k dy se jich na sl une čním povrch u nal ézá sk ute čněh odně, se střídají s m ěsíci, k dy ne spatříte ani je dnu. Maxim ál ní a m inim ál ní ak tivita Sl unce totiž k ol ísá v cyk l e ch dl ouh ých zh ruba je de náctl e t– vsoučasnosti ak tivita naší de nní h vězdy pozvol na narůstá, vrch ol u by m ěl a dosáh nout na pře l om u rok u 2011 a 2012. Krom ě sk vrn m oh ou být na ok rajích sl une čníh o k otouče patrné i ne výrazné světl é obl asti – fak ul ová pol e , k te rá pře dstavují světl e jší a te pl e jší obl asti fotosféry. Z a dobrých pozorovacích podm íne k – pře de vším k l idnéh o vzduch u – je vidite l né zrnění po ce l ém disk u, tzv. granul ace . Je dná se o vrch ol ky vze stupných proudů te pl e jšíh o pl ynu, pře náše jícíh o e ne rgii z vnitřních obl astí Sl unce na povrch . Na sním cích , al e rovněž při poh l e du dal ek oh l e de m , si m ůže te všim nout i ok rajovéh o zte m nění sl une čníh o disk u. U prostře d sl une čníh o k otouče se totiž dívám e zh ruba sto k il om e trů h l ubok o. Na ok raji sice doh l édne m e fotosférou rovněž tak dal e k o, avšak podél ok raje , nik ol i do hl oubk y. A je l ik ož s rostoucí h l oubk ou vzrůstá te pl ota sl une ční atm osféry, je obraz Sl unce uprostře d zře te l něsvětl e jší.
Úk ol y pro vás Slunce m á b e ze spornou výh odu – snad no se na ob loze h led á. Něk olik je d nod u ch ých pom ůce k tak é zaru čí, že na povrch u naší d e nní h vězd y zah léd ne te ne je n slune ční sk vrny, ale tak é ce lou řadu d alších pozoru h odných je vů. M ějte ale na pam ěti svoji b e zpe čnost a pou žíve jte dostate čně te m né filtry, k te ré ze slab í vidite lné i infrače rve né slune ční záře ní. Poh led na Slunce sk rz sk u te čnědob rý filtr m u sí b ýt vždy příje m ný! 37. Přizpůsobte svůj dal e k oh l e d k pozorování Sl unce . Buď si připravte se stavu vh odnou k proje k ci obrazu Sl unce na bíl ou podl ožk u um ístěnou za ok ul áre m a ne bo si k upte spe ciál ní fol ii, k te rá se
22 připe vňuje pře d obje k tiv dal e k oh l e du. Při sl e dování naší de nní h vězdy postupujte více ne ž obe zře tněa vždy se vyvarujte jak éh ok ol i rizik a pošk oze ní zrak u! 38. O bje ví-l i se na povrch u Sl unce nápadnější sk upina sl une čních sk vrn, zk uste je jí poh yb po disk u zach ytit k re sbou. O braz Sl unce prom ítněte na papír a do připrave né k ružnice zak re sl e te pol oh u vše ch sk vrn. Bude te -l i pozorování opak ovat v něk ol ik a násl e dujících dne ch – vždy ve ste jnou h odinu – a pozici sk vrn pok aždé zaznam e náte do ste jné k ružnice , snadno odh al íte je jí poh yb po sl une čním disk u. D ok áže te z tak to poříze né série odh adnoutrych l ostrotace Sl unce ? 39 . Z a dobré vidite l nosti a dostate čněk l idnéh o vzduch u se pok uste sl e dovat ne je n sl une ční sk vrny, al e tak é fak ul ová pol e a granul aci. Při pozorování těch to je m ných de tail ů je al e vh odné použít stínítk o – z k artonu připe vněnéh o na tubus dal e k oh l e du ne bo ne h ořl avé, tm avé l átk y, k te ré při proje k ci sníží rušivé rozptýl e né světl o. Tak é je důl e žité udržovatvčistotěve šk e rou optik u ok ul áru a obje k tivu. Pok ud si při prom ítnutí na papír ne jste jisti re ál ností drobnéh o útvaru, přil ožte k e stínítk u k ouse k čistéh o bíl éh o papíru a ch víl i s ním rych l e k m ite jte . Snadno tak odh al íte , co je k az na papíře a co sk ute čný de tailna povrch u Sl unce . 40. Pravide l něk ontrol ujte w w w stránk y Space W e ath e r (h ttp://w w w .space w e ath e r.com ) a vyčk e jte , až se na povrch u Sl unce obje ví sk ute čně ve l ik á sk vrna. Pok ud bude al e spoň pětk rát větší ne ž pl ane ta Z e m ě, dosáh ne je jí úh l ový prům ěr je dné m inuty a vy ji m ůže te spatřiti be z dal e k oh l e du. Na ste jných w w w stránk ách najde te pře dpověď ak tivity naší de nní h vězdy, vče tně m ožnosti nadch áze jících pol árních září.
Z as távk a de vátá | ne s tál é s tál ice Je ště pře d dvěm a tisíci rok y ne byl y h vězdy nic jinéh o ne ž e xk l uzivní h e rci nočníh o dram atu. Je dna zdobil a oh anbí stře l ce , druh á se stal a je dovatým trne m obávanéh o pouštníh o zvíře te , tře tí k rví podl itým ok e m býk a a čtvrtá šupinou k rve žíznivé h ydry. Kl adní i záporní h rdinové příběh ů drobných bl udiče k na te m ném sam e tu tak be dl ivěsl e doval i k ypící m ěsta, ch udé ve snice i osam ěl é poutník y. Po něk ol ik a stovk ách rok ů inte nzivníh o studia však už vím e , jak ý m ají h vězdy původ, k te rým sm ěre m se vyvíje jí a poch opil i jsm e pe ripe tie je jich pom al éh o či naopak bl e sk ovéh o um írání. Původně ne h ybně strnul ý ve sm ír se nám pře d očim a prom ěnilv dynam ick ý svět ne jrůznějších druh ů stál ic, bizardních če rných děr, pom al u doutnajících če rve ných trpasl ík ů, rozpínajících se obál ek supe rnov, suprah ustých ne utronových h vězd i pozvol na ch l adnoucích bíl ých trpasl ík ů. Většina názvů souh vězdí i je dnotl ivých h vězd m á původ v h l ubok é m inul osti. Lidé dával i výrazným sk upinám jm éna podl e h rdi-
nů z bájí či l e ge nd a ne bo tak é podl e je jich prak tick éh o význam u. Každý národ a m noh dy i l e ck te rý dom orodý k m e n vidělna obl oze jiné postavy a pře dm ěty. H istorie tom u ch těl a, aby se nak one c po ce l ém světěprosadil a souh vězdí popsaná na pře l om u naše h o l e topočtu ře ck ým astronom e m Kl audie m Ptol e m aie m (9 0– 168 př. n. l .) vrozsáh l é sérii k nih , vpodstatěsoupisu te h de jších znal ostí m ate m atik y a astronom ie , nazvaném Al m agest. Ne jstarší souh vězdí jsou te dy l ogick y spoje na s báje m i a pověstm i z ře ck é a řím sk é říše , většina z nich však byl a zave de na již Babyl oňany z prvních m ěstsk ých států k ol e m ře k Eufrata Tigris. Me zi h vězdy te dy byl y načrtnuty něk dy vdoběk ol e m rok u tři tisíce pře d naším l e topočte m . Dal ší souh vězdí byl a přidána až později, buď běh e m nám ořních výprav na jižní pol ok oul i (Kom pas, Ch am e l eon, Me čoun, Mouch a) ne bo při tvorběprvních astronom ick ých atl asů (Lištičk a, Štít, Soch ař, Ž irafa). V dne šním poje tí souh vězdí pře dstavují pře sně oh raniče né části h vězdnéh o ne be , do
23 nich ž patří vše ch ny ve sm írné obje k ty – stál ice , je jich sk upiny, m l h oviny a dok once i vzdál e né gal axie . O d třicátých l e t 20. stol e tí přitom používám e 88 tak ových souh vězdí; žádný ne be sk ý obje k t ne m ůže l e že t ve dvou souh vězdích současněa ne bo m im o k te rék ol i z nich . Každé z nich m á svůjnáze vvdom ácím jazyce a pro m e zinárodní porozum ění i vl atině. Č asto se pak používají třípísm e nné zk ratk y – napřík l ad Vel k á m e dvědice se označuje U rsae Maioris, zk r. U Ma. Většina vl astních jm e n h vězd poch ází ze 14. stol e tí naše h o l e topočtu, k dy e vropští uče nci pře k l ádal i z arabštiny něk te rá význam ná astronom ick á díl a starověk u zpětdo l atiny. Názorným přík l ade m je ne jjasnější h vězda z Labutě. Kl audius Ptol e m aios ji k ol e m rok u 150 pře d naším l e topočte m popsal jak o „jasnou h vězd u na ch vostu pták a“. Arabové toto označe ní pře l ožil i na AlDh anab al Dajajah , z če h ož při zpětném pře k l adu do l atiny zůstal o je nom zk om ol e né sl ovíčk o De ne b . V roce 1603 se u nápadných h vězd poprvé obje vil a ře ck á písm e na. Něm e ck ý h vězdář Joh ann Baye r tím to způsobe m označilstál ice v je dnotl ivých souh vězdích . Z ačáte k abe ce dy posl oužil k ide ntifik aci těch jasnějších , k one c abe ce dy naopak těm sl abším . K tom uto písm e nu se dne s přidává l atinsk ý náze v souh vězdí (něk dy je n třípísm e nná zk ratk a). D e ne b z Labutěm á te dy označe ní α Cygni (čti alfa Cygni, re sp. alfa z Lab u tě), ne bo zk ráce ně α Cyg. Ste jně tak se Sirius popisuje jak o α Canis Maioris, re sp. α CMa. Přibl ižně počátk e m 18. stol e tí byl o Joh ne m Fl am ste e de m zave de no alte rnativní znače ní čísly – te ntok ráte podl e stoupající re k tasce nze (s přídavk e m zk ratk y souh vězdí). D e ne b m á te dy označe ní 50 Cygni, re sp. Sirius pro zm ěnu 9 Canis Maioris (re sp. 9 CMa). Vl astní označe ní m ají z h istorick ých důvodů i prom ěnné h vězdy, např. R R Lyra, R Z Cassiope iae , V839 Cygni.
Katal ogové zařaze ní dostal y i obje k ty vzdál e néh o ve sm íru. Vpraxi se ne jčastěji se tk áte se soupise m h vězdok up, m l h ovin a gal axií se stave ným na sk l onk u 18. stol e tí francouzsk ým astronom e m Ch arl e se m Me ssie re m (značí se zk ratk ou M) a ne bo k once m 19 . stol e tí Joh ane m D re ye re m (zk r. NGC). Z ápis M 11 znam e ná je de náctý ob je k t v k atalogu Ch arlese M e ssie ra, zk ratk u NGC 752 čte m e jak o 752. ob je k t v sou pisu Ne w Ge ne ralCatalogu e . VMe ssie rově k atal ogu najde te ty ne jnápadnější m l h oviny, h vězdok upy a gal axie l e h ce dostupné i m al ým i astronom ick ým i přístroji. Ř ada z nich je dok once pozorovate l ná be z dal e k oh l e du. NGC je výrazně rozsáh l e jším soupise m , něk te ré obje k ty jsou nápadné, jiné naopak ve l m i sl abé, tak že je ne zah l édne te ani h odně ve l ik ým i přístroji. Většina ne be sk ých obje k tů přitom figuruje v něk ol ik a astronom ick ých k atal ozích současně. Napřík l ad Vel ká ml h ovina v O rionu m á označe ní M 42 a současněNGC 19 76. U ž na první poh l e d je zře jm é, že h vězdy ne jsou ste jné – l iší se jasností. Něk te ré jsou natol ik zářivé, že je zah l édne m e již za soum rak u na je štěh odně světl é obl oze , jiné stěží uvidím e i v ide ál ních podm ínk ách z vrch ol u osam oce né h ory. Jak m oc na nás h vězdy či jiné ve sm írné obje k ty svítí, popisuje tak zvaná h vězdná ve l ik ost, je jíž je dnotk ou je m agnitu da. Z h istorick ých důvodů al e pl atí, že čím je h vězdná ve l ik ost m e nší, tím je obje k t jasnější. Sl unce m á h vězdnou – 27 m ag, Měsíc v úpl ňk u – 13 m ag, Venuše – 4 m ag, Jupite r – 2,5 m ag. Ne jjasnější h vězda noční obl oh y Sírius ze souh vězdí Vel k éh o psa m á jasnost – 1,5 m agnitudy, Cape l l a, Vega a Ark turus 0 m agnitudy, ne jsl abší h vězdy vidite l né be z dal e k oh l e du 7 m agnitud. Trie dre m m ůže te zahl édnout h vězdy sl abé je nom 9 m agnitud a dal e k oh l e de m o prům ěru obje k tivu de se t ce ntim e trů asi 12 m agnitud. H vězdnou ve l ik ost vybrané stál ice zjistíte tak , že ji porovnáte s něk ol ik a h vězdam i,
24 je jich ž jasnost znáte . U vádí je něk te ré tištěné atl asy, al e be z probl ém ů je zjistíte pře de vším v počítačových pl ane táriích . H odnotu h vězdné ve l ik osti m ůže te „vysypat z ruk ávu“, poněk ud pře snější je zařaze ní m e zi dvě stál ice , napřík l ad „na 2/5 m e zi Vegou a De ne b e m “. Trénovaný pozorovate l si dok áže u dvou h vězd všim nout rozdíl u je n 0,1 m agnitudy, fak te m al e zůstává, že se h vězdné ve l ik osti dne s zjišťují zce l a jiným i, m noh e m pře snějším i m e todam i. H vězdy tak é ne svítí stál ým světl em , nýbrž nah od ile pob lik ávají. Te nto je v, od- Světe lná k řivk a η Aql. K řivk a b yla poříze na z pozoborně označovaný jak o scintilace , re sp. rování b ěh e m je d noh o rok u a vyne se na vůči fázi s pe riod ou 7,176 d ne . se e ing vytváří ze m sk á atm osféra: Světl o přich áze jící od h vězdy se l ám e na rozh raní sl e duje m e vzáje m ně se zak rývající různých vzdušných vrste v, je jich ž sk l adba se dvojh vězdy. Vněk te rých případe ch se na pone ustál e m ění, tak že světe l ný paprse k rych l e vrch u h vězd tvoří h ork é, zářivé sk vrny, a vjivm al ém rozm e zí m ění sm ěr. Je dnou ok o za- ných se zah al ují m račny ne průh l e dnéh o sáh ne , je dnou ne – h vězda pobl ik ává. O b- prach u… zvl ášť nápadné je to u stál ic nízk o nad O tom , že se h vězdy sk ute čně m ění, se obzore m . m ůže te pře svědčit h ne d ve dvou uče bniJasnost něk te rých h vězd ovše m k ol ísá, cových případe ch – δ Ce ph e i a η Aq uil ae . i k dyž odh l édne m e od ne k l idu ze m sk é atm o- O bě se m ění prak tick y ne pře tržitě; první sféry. Tyto tzv. prom ěnné h vězd y k aždý ve če r jm e novaná s pe riodou 5,367 dne v inte rval u pře dvádí unik átní ne be sk á pře dstave ní;m ů- 3,5 a 4,5 m agnitudy, η Aguil ae vrozm e zí 3,5 že se je dnat o osam oce né stál ice , k te ré se a 4,4 m agnitudy s pe riodou 7,18 dne . Stačí pravide l ně vzdouvají a zase vydouvají, jindy se na něpodívatněk ol ik nocí po sobě.
Úk ol y pro vás H vězdy jsou po staletí sym b olem ne m ěnnosti. Re alitou však zůstává, že stálice vznik ají, vyvíje jí se a zanik ají, pou ze lidsk é životy jsou natolik k rátk é, že si prak tick y žád ných zm ěn ne d ok áže m e všim nou t. Pře sto vše ch no, alespoň u prom ěnných h vězd nápadné zvláštnosti zah lédne m e d oce la snad no. Je jich pozorování však ne ní je d nodu ch é a vyžadu je trpělivé cviče ní. 41. Kte ré poze m sk é souh vězdí je ne jvětší a k te ré ne jm e nší?Jsou pozorovate l né i z Č e sk é re publ ik y? 42. Naučte se poznat, správněvysl ovita zapsatje dnotl ivá písm e na ře ck é abe ce dy. 43. Pom ocí tištěnéh o atl asu ne bo počítačovéh o pl ane tária zjistěte al e spoň něk te rá al te rnativní označe ní jasných h vězd Al de baran, Al tair, Arcturus, Be te l ge uze , Cape l l a, D e ne b, Fom al h aut, Procyon, Spica a Vega. 44. Z jistěte , k te rá z h vězd pře dch áze jícíh o výčtu je k e Sl unci ne jbl ižší a k te rá ne jvzdál e nější?Pátre jte vl ite ratuře , na Inte rne tu a ne bo pom ocí počítačovéh o pl ane tária. 45. Je Sl unce nadprům ěrnou a ne bo podprům ěrnou h vězdou?Jak vypadají ve ve sm íru ne jče tnější h vězdy?Může te něk te rou z nich zah l édnouti be z dal e k oh l e du?
25 46. Vl e tních m ěsících sl e dujte , jak se běh e m noci m ění jasnostCape l l y ze souh vězdí Vozk y. Je dná se o tzv. cirk u m polární h vězd u , k te rá v našich ze m ěpisných šířk ách nik dy ne zapadá, je nom se přibl ižuje k se ve rním u obzoru. (Anal ogick y se tak é h ovoří o cirk u m polárních sou h vězd ích .) Pozorované zm ěny jasnosti Cape l l y zk uste vyjádřiti grafick y: na vodorovnou osu vyne se te výšk u této stál ice nad obzore m , na svisl ou je jí jasnost (stačí ji odh adnout s pře sností na půl m agnitudy). Kdy je ze sl abe ní této h vězdy ne jvětší?Proč? 47. Z a ide ál ních podm íne k je l idsk ý zrak sch ope n rozl išit dva bodové zdroje světl a se vzdál e nosti pouze je dné úh l ové m inuty. Z a še ra a vnoci se však ostrostnašich očí výraznězh oršuje . Z k uste si proto k val itu vaše h o zrak u sam i ověřit. Na obl oze vyh l e de jte násl e dující h vězdné páry a zjistěte , zda je je ště spatříte jak o dvě sam ostatně zářící stál ice (v závorce úh l ová vzdál e nost): Mizar (ζ U Ma) – Al cor (80 U Ma) (11,8’), θ1,2 Capricornius (Al ge di) (6,3’), θ1,2 Tauri (5,6’), ο1 Cygni – 30 Cygni (5,5’), Atl as (27 Tau) – Pl e ione (28 Tau) (5’), ε1,2 Lyrae (3,3’) 48. Sl e dujte něk ol ik nocí po sobě η Aq uil ae ne bo δ Ce ph e i. D o pozorovacíh o de ník u zapište čas pozorování a jasnosth vězdy vm agnitudách (s pře sností na de se tinu), k te rou zjistíte porovnáním s ostatním i stál ice m i. Prom ěnnou δ Ce ph e i porovnáve jte s násl e dujícím i h vězdam i (v závorce jasnost): ξ Ce ph e i (3,4 m ag), ε Ce ph e i (4,2 m ag), β Lace rtae (4,4 m ag). U η Aq uil ae naopak využijte tyto stál ice , δ Aq l(3,4 m ag), β Aq l(3,7 m ag), ιAq l(4,4 m ag). Pok ud m ůže te , prove ďte je de n odh ad ve če r a druh ý ráno. Výsl e de k sh rňte do grafu, ve k te rém bude na svisl ém ose odh adnutá jasnostprom ěnné h vězdy, na vodorovné čas pozorování. 49 . Vyh l e de jte na obl oze h vězdu µ Ce ph e i, podíve jte se na ni trie dre m a zjistěte , jak ý m á bare vný odstín. 50. Navrh něte a poté zre al izujte způsob, jak odh adnout poče t h vězd vidite l ných vašim astronom ick ým dal e k oh l e de m na ce l é obl oze . Pro pře dstavu, be z dal e k oh l e du na světl é m ěstsk é obl oze najde te je nom něk ol ik stove k h vězd, pok ud byste se vydal i něk am za tm avou obl oh ou, m ůže te sl e dovat až čtyři tisíce stál ic! Je ště větší poče t byste viděl il ove ck ým trie dre m – zh ruba dvěstětisíc. 51. Ne vše ch ny prom ěnné h vězdy m ění jasnost z h odiny na h odinu. Existují i d lou h ope riod ick é prom ěnné h vězd y a ne bo ne pravid e lně se m ěnící h vězdy s ve l k ým i výk yvy jasnosti – zatím co v m axim u m oh ou být snadno vidite l né i be z dal e k oh l e du, v m inim u je stěží zah l édne te h odně ve l ik ým astronom ick ým přístroje m . Z k uste pozorovat a odh adnou jasnost těch to h vězd – R Lyrae , χ Cygni, Mira (ο Ce ti) a R H ydrae . 52. Prom ěnné h vězdy δ Ce ph e i a η Aq uil ae ne m usíte sl e dovat ne pře tržitě. Stačí se na ně podívat je nom občas, v průběh u něk ol ik a týdnů či m ěsíců. Světe l nou k řivk u pak se stavíte pom ocí tzv. fáze . O k am žik prvníh o pozorování prom ěnné h vězdy označte jak o T0, ok am žik „n-téh o“ pozorování Tn . Nyní spočíte jte h odnotu (Tn – T0)/P, k de P je pe rioda světe l ných zm ěn (u δ Ce ph e i P = 5,366341 dne , h Aq uil ae 7,17644 dne ). Fáze je část výsl e dk u za de se tinnou čárk ou, je jí h odnota te dy bude něk de m e zi 0 a 1. Ne zapom e ňte však čas Tn i T0 pře vést na dny! D o grafu světe l né k řivk y pak na vodorovnou osu vynáše jte spočítanou fázi, na svisl ou odh adnutou jasnost. 53. Pom ocí počítačovéh o pl ane tária a ne bo inte rne tu zjistěte ok am žik , k dy nastane m inim um jasnosti zák rytové dvojh vězdy Al gol(β Pe rse i), k te rou l ze srovnávat s γ Androm e dae (2,1 m ag), ε Pe rse i (2,9 m ag) a κ Pe rse i (3,8 m ag). Ce l ý zák ryt trvá asi de se t h odin, ne jnápadnější je vrozm e zí dvou h odin k ol e m pře dpověděnéh o ok am žik u m inim ál ní jasnosti. H vězdnou ve l ik ostodh adujte al e spoň dvak rátza h odinu, u k aždéh o pozorování ne zapom e ňte do de ník u zapsatčas s pře sností na m inutu. U ž po první tak ové udál osti m ůže te zk usitvyk re sl itprůběh světe l ných zm ěn. 54. Z jistěte , k dy nastane ne jbl ižší zatm ění Měsíce ne bo Sl unce a pok uste se te nto úk az tak é sl e dovat. V případě naší de nní h vězdy půjde pře de vším o zajím avý vizuál ní zážite k , v případě Měsíce m ůže te běh e m fáze úpl néh o zatm ění popsat bare vnou podobu disk u naše h o ne jbl ižšíh o ve sm írnéh o souse da (vč. k re sby ne bo fotografie ). Všim něte si tak é, jak výrazněse zm ěnilpoče t vidite l ných stál ic. O dh adněte m e zní h vězdnou ve l ik ostvrůzných fázích úk azu.
26
Z as távk a de s átá | k om ik s ne bo rom án? Něk do záznam y o svých pl avbách obl oh ou odbude nic ne řík ajícím i poznám k am i, pro jinéh o se m ůže pozorovací de ník stát tém ěř rom ánovou pře dl oh ou s de tail ním i k re sbam i a řadou dal ších ne uvěřite l ných špe rk ů. Ať už se přik l oníte k e k te rék ol i z m ožností, jistou form u byste dodržovat m oh l i. Jinak risk uje te , že se ve svých záznam e ch ztratíte již s odstupe m něk ol ik a m ál o nocí. Z ápis z k aždé pozorovací noci (ne bo dne ) začněte d ate m ;pozoruje te -l i v noci, pak form ou zl om k u. Napřík l ad 3./4. srpna 2007 ne bo 30. l istopadu/1. prosince 2007. Součástí úvodníh o titul k u m á být ide ntifik aci stanoviště, ne ní-l i sam ozře jm ě pok aždé ste jné. Po úvodní h l avičce m ůže násl e dovat ch arak te ristik a pozorovacích podm íne k , buď form ou vl astních zk rate k a ne bo v rozvitějších větách . Např. „Pře s de n b ylo sk oro zataže no, se západe m Slunce se ale ob loh a jak o zázrak e m vyčistila a te ď u ž na ne b i ne ní ani m ráče k .“ ne bo „Sou se dovic pe s štěk á na toh o naše h o a já je m u sím pořád ok řik ovat.“ Pak už násl e dují záznam y o pozorování je dnotl ivých ne be sk ých obje k tů. Vždy uve ďte , k dy a co jste pozorovali. Při zapisování časových údajů je dnoduše opisujte údaj na h odink ách , u většiny pozorování na nějak é té m inutě ne se jde (s výjim k ou pře l e tu ve l mi jasnéh o m e te oru či jinéh o unik átníh o úk azu). Musí být ovše m jasné, jak ý čas ve svém de ník u pou žíváte . Z da občansk ý, be z oh l e du na roční období stře doe vropsk ý a ne bo podobnějak o profe sionál ní astronom ové čas světový. Ne zapom e ňte si te dy poznačit, o jak ý „čas“ jde právě ve vaše m de ník u – např. 00:59 SELČ , re sp. 21:03 SEČ ne bo 06:37 U T. V průběh u noci věnujte pozornost pozorovacím pod m ínk ám , obzvl ášť k dyž dojde k je jich zm ěně. Po vých odu úpl ňk ovéh o Měsíce a ne bo přích odu je m né obl ačnosti na ob-
l oze většinu ne be sk ých obje k tů zah l édne te podstatně h ůře ne ž na tm avém ne bi vysok o v h orách . Vel m i dobrou ch arak te ristik ou je m e zní h vězdná ve lik ost (zk ráce ně m h v), k te rá udává jasnost ne jsl abších stál ic v m ístě, k de se zrovna díváte na obl oh u. Z a sk ute čně dobrých podm íne k se m h v poh ybuje m e zi 6 až 7 m agnitudam i, na světl é m ěstsk é obl oze však m e zní h vězdná ve l ik ost dosáh ne sotva 5 m agnitud. Pro většinu úče l ů boh atě stačí, k dyž ji určíte s pře sností na půlm agnitudy. K tom u m ůže te zpočátk u využít spe ciál ní tištěné m apy, k de jsou h vězdné ve l ik osti vybraných stál ic uve de ny (např. pro sl e dování m e te orů), později už h odnotu m h vodh adne te pouh ým poh l e de m na ne be – napřík l ad podl e „m nožství“ stál ic patrných k ol em Pol árk y, h l avy D rak a, Vel k éh o vozu apod. O bje k t vaše h o studia tak é správně id e ntifik u jte – vl astním jm éne m a ne bo označe ním v něk te rém z číse l ných k atal ogů. Pok ud se bude te dívatna nápadné h vězdok upy, m l h oviny či gal axie , ch ybu zře jm ěne uděl áte . Jak m il e al e začne te syste m atick y sl e dovatne jrůznější sl abé obje k ty, m usíte postupovat sk ute čně pe čl ivě. Ne ní přitom na šk odu inform aci rozšířit o zk ratk u souh vězdí. Vje dnom čísl e snadno uděl áte ch ybu a m noh á znače ní ne jsou je dnoznačná – např. NGC 6543 D ra. Ř ada obje k tů je zapsána h ne d v něk ol ik a různých soupise ch , proto m usíte k rom ěčísl a při zápisu uvést i zk ratk u pou žitéh o k atalogu . Napřík l ad Pl e jády = M 45 = Cr 42 ne bo Ml h ovina vO rionu = NGC 19 76 = M 42. Vpřípadě, že žádné obvyk l é označe ní ne znáte , ide ntifik ujte je j popise m , sk icou či souřadnice m i (odh adnutým i tře ba z atl asu). Posl e dní a ne jobsáh l e jší bývá popis pozorovanéh o ob je k tu . U rčitě jste si sam i již dávno uvědom il i, že ve sm írné obje k ty sice
27 na záběre ch z poze m sk ých či k osm ick ých obse rvatoří k ypí ne uvěřite l ným i de tail y s fantastick ým i barvam i, při poh l e du „na vl astní oči“ však bývají če rnobíl é, ne výrazné a nane jvýš s něk ol ik a více či m éně zře te l ným i podrobnostm i. Pře sto vše ch no se od se be l iší a vy m ůže te je jich vzh l e d zach ytit i v pozorovacím de ník u. Pře dně si poznam e ne jte , jak m oc je sl edovaný obje k t jasný – ne nápadný, zře te l ný, nápadný, na první poh l e d, jak ou m ělúh lovou ve lik ost – ve stupních , m inutách či vte řinách , tvar – k ruh ový, protáh l ý, ne pravide l ný, příp. jak ým způsob e m jste je j nalezli. U m l h avých obje k tů si vším e jte průběh u jasu – ce ntrál ní zjasnění, ok raje ostré/m iznoucí do ztrace na, sk vrnitá, a pok uste se je tak é rozl išitna je dnotl ivé h vězdy. O te vře né h vězdok upy m oh ou být boh até i ch udé na h vězdy, něk te ré z nich m ývají zře te l ný bare vný odstín. Pok ud se s větším zvětše ním stávají řídk é, pak je označuje m e jak o m ěl k é, naopak ty, k te ré m ají pořád co uk ázat, jsou h l ubok é. V m noh a případe ch vám se sk upe ní stál ic připom e ne nějak ý tvar – ne váh e jte pustit uzdu své fantazie . U dvojh vězd a více h vězd je důl e žité, vjak ém zvětše ní jsou patrné coby odděl e né zdroje světl a, m noh dy jsou u je dné (obou) stál ic zře te l né různěbare vné odstíny.
Je tak é ve l m i pravděpodobné, že dříve ne bo později na obl oze obje víte něco sk u te čnězáh adnéh o. U fo – Unidentified Fl ying Object, če sk y Neidentifik ovaný l étající objek t – totiž e xistuje , avšak s „l étajícím i tal íři“ či přím o s m im oze m šťany bývá spojováno ne práve m . Z pravidl a se totiž je dná o různé světe l né je vy, ne jčastěji jasné pl ane ty, l e tadl a a bal ony, družice a ne bo spe ciál ní světe l né proje k tory. Pok ud si ne jste s ide ntifik ací sl e dovanéh o „ufa“ jisti, poznam e ne jte do pozorovacíh o de ník u násl edující inform ace : Pře sný čas, pol oh u na ne bi, vůči jasnějším h vězdám ne bo al e spoň poze m sk ým pře dm ětům , úh l ovou ve l ik ost obje k tu a e ve nt. úh l ovou rych l ost, tj. k ol ik stupňů urazil o za je dnu se k undu ne bo je dnu m inutu. Navíc je zpravidl a ne zbytné, aby daný je v tak to ne závisl e popsal i al e spoň dva l idé – pro k ontrol u a triangul aci, te dy urče ní l ine ární vzdál e nosti i rozm ěrů. Při zapisování do pozorovacíh o de ník u buďte pe čl iví a vše ne ustál e k ontrol ujte . D opisuje te -l i později do záznam ů dal ší poznám k y, pak vždy jinou barvou (např. m odrou k ul ičk ovou tužk ou). Nik dy ne používe jte pe ro ne bo fix – v noci m ůže de ník zvl h nout a te xt se ne příje m ně rozpije . Vel mi prak tick é je psát vnoci je n na pravé stránk y pozorovacíh o de ník u a dodate čný k om e ntář na ve dl e jší, l e vé strany.
Úk ol y pro vás Pozorovací d e ník vlastníte již od začátk u vašich tou lek h vězd nou ob loh ou . Te ď m u ale m ůže te d át patřičnou fazónu . Vaše zápisk y se pak stanou oje dinělým d ok u m e nte m o pu tování je dnoh o pozorovate le ob loh ou – ve d ne vnoci. Pok u d b u de te sk u te čněpe čliví, te prve po léte ch poznáte je h o sk u te čnou ce nu . 55. Z k uste sl e dovat, jak se s různým i pozorovacím i podm ínk am i m ění úh l ová dél k a Gal axie vAndrom e dě(M 31). D o pozorovacíh o de ník u vždy zapište m e zní h vězdnou ve l ik ostpři poh l e du be z dal e k oh l e du v obl asti k ol e m gal axie , poté se podíve jte na M 31 trie dre m a vzh l e de m k prům ěru zornéh o pol e odh adněte je jí úh l ovou dél k u. Při m e zní h vězdné ve l ik osti h orší ne ž 4,5 m agnitudy ne m usí být vůbe c pozorovate l ná, na ve l m i tm avé obl oze při m h v l e pší ne ž 6,5 m ag naopak pře sáh ne dél k u čtyř stupňů. Po něk ol ik a týdne ch pozorování se stavte graf, ve k te rém na vodorovnou osu vyne se te m e zní h vězdnou ve l ik osta na svisl ou úh l ovou dél k u M 31. 56. Krom ě popisu pozorovacích podm íne k m ůže m e zní h vězdná ve l ik ost odh adnutá v různých úh l ových výšk ách nad obzore m posl oužit k orie ntačním u studiu tzv. e xtink ce , te dy absorpce
28 a pře de vším rozptyl u proch áze jícíh o světl a ze m sk ou atm osférou. Z a dobrých pozorovacích podm íne k – be zm ěsíčné a be zobl ačné noci po k onci soum rak u, urče te vje dnom azim utu m e zní h vězdnou ve l ik ost v různých výšk ách nad obzore m , pře de vším pak v obl asti m e zi obzore m a pade sáti stupni. Výšk u nad obzore m , ve k te ré jste stanovil i m h v, odh adněte co ne jpře sněji, tře ba pom ocí te odol itu ne bo počítačovéh o atl asu. Pozorování zane ste do grafu, ve k te rém na svisl ou osu vyne se te m h v a na vodorovnou tl oušťk u tzv. vzdušné h m oty t, k te rou je dnoduše vypočítáte vztah e m t = 1/sin h , k de h je výšk a nad obzore m (ve stupních ). V ze nitu je te dy tl oušťk a vzdušné h m oty rovna je dné, ve výšce třice tstupňů dvěm a, ve výšce 19 ,5 stupňů tře m , ve výšce de se tstupňů proch ází světl o 5,60k ráttl ustší vrstvou ne ž vze nitu… a vm e nších výšk ách už aproxim ace 1/sin h ne pl atí. Ste jné pozorování zk uste zopak ovat tak é na jiných stanovištích , např. ve m ěstěa ne bo tře ba za sníže né vidite l nosti. Z aznam e náte výk yvy atm osférick é e xtink ce ?
Z as távk a je de náctá | ne výraz né pl ane ty Pe stré sním k y pl ane t i je jich podivuh odných sate l itů, k te ré nám dne s a de nně zasíl ají m e zipl ane tární sondy roztrouše né po ce l ém prostoru sl une ční soustavy, jsou úžasné a práve m zdobí řadu astronom ick ých k nih i časopisů. Boh uže l , m al ým i dal e k oh l e dy na pl ane tách příl iš zajím avostí ne spatříte . O m e ze ná rozl išovací sch opnost je dnoduch ých přístrojů totiž dovol í uk ázat pouze něk ol ik ne jvýraznějších je vů. To vše bude navíc če rnobíl é, je n s náznak e m m dl ých bare vných odstínů. Fáze Venu še vznik ají podobnějak o u Měsíce . Tato pl ane ta navíc v průběh u týdnů s rostoucí ne bo k l e sající vzdál e ností od Z e m ě nápadně m ění úh lový prům ěr. O ba je vy jsou snadno pozorovate l né i tím ne jm e nším dal ek oh l e de m – vyjm a divade l ních k uk áte k a ne k val itních pl astik ových přístrojů. Ste jně zajím avé je sl e dovat dal e k oh l e de m s ve l k ým zvětše ním západ plane ty za ve lm i vzd álený ob zor. Je de n ok raj Venuše te h dy získ á nápadně če rve né zabarve ní, zatím co druh ý barvu m odrou – zál e ží tak é na tom , jak ým dal e k oh l e de m úk az sl e duje te . Příčinou je l om světl a v poze m sk é atm osféře – paprsk y če rve né barvy se totiž l ám ou m éněne ž m odré a obraz Venuše se prom ění v úzk é spe k tru m .
Venuše se k nám z pl ane t sl une ční soustavy sice přibl ižuje na ne jm e nší m ožnou vzdál e nost a m ívá proto ne jvětší úh l ový prům ěr, v poze m sk ých dal e k oh l e de ch však žádné de tail y na je jím povrch u ne zah l édne te . Spatřit ne l ze nic víc ne ž je n ne úpl ný k otouče k , snad m írně zte m něl ý u ok raje . Ve vidite l ném světl e totiž sl e duje m e je nom h orní vrstvy h usté atm osféry, k te rá propouští pouze ul trafial ové záře ní. Č tyři ne jvětší Ju pite rovy m ěsíce – Ió (čti íjó), Europa, Ganym e d a Kal l istó – l e h ce zahl édne te už v trie dru upe vněném na stativu. D ok once s odstupe m něk ol ik a m ál o h odin zjistíte , že ne ustál e m ění pol oh u. Spatřit tak é m ůže te něk te ré je vy přím o v Ju pite rověatm osféře : te m né rovník ové pásy jsou patrné už v m e nším dal e k oh l e du o prům ěru obje k tivu pět ce ntim e trů. Ve větších přístrojích si na je jich ok rajích určitě všim ne te řady dal ších de tail ů: světl ých i tm avých sk vrne k , záh ybů i zál ivů. Z nám á Velká če rve ná sk vrna l e ží na jižní pol ok oul i, ne ní však če rve ná, ani nápadná; vypadá jak o drobný světl ý ovál . O bdobně jak o jiné ovál né sk vrny pře dstavuje „ve l k á če rve ná“ oh rom ný vír, něk ol ik rát větší ne ž pl ane ta Z e m ě, k te rý se otáče jící jak o k ul ičk a vl ožisk u m e zi dvěm a souse dním i atm osférick ým i proudy.
29 V m al ém dal e k oh l e du je nápadný i Satu rnův prste ne c, ozdoba druh é ne jvětší pl ane ty sl une ční soustavy. Pok ud vám to dal e k oh l e d um ožní, pok uste se v Saturnově atm osféře zah l édnout něk te ré tm avší sk vrnk y. Vidět m ůže být i stín, k te rý prste ne c vrh á na pl ane tu (re sp. pl ane ta na prste ne c), vtěsné bl ízk osti pl ane ty snadno odh al íte ne jvětší m ěsíc – Titan. Vypadá jak o „h vězda“ osm é ve l ik osti. Ve větších dal e k oh l e de ch spatříte i Rh e u , sate l it de sáté ve l ik osti ne vzdal ující se na více ne ž dvojnásobe k ve l ik osti prste nů. Naopak ve l m i vzdál e ný je Jape tu s. Je h o pol ok oul e, k te rá sm ěřuje při l e tu k ol e m Saturnu dopře du, je výrazně tm avší, proto m á při ne jvětší západní vých yl ce jasnostde se t m agnitud, zatím co při vých odní je o ce l é dvě m agnitudy sl abší. Te h dy se al e vzdal uje až na dvanáctprům ěrů prste nů dal e k o (9 až 10 úh l ových m inut) a je těžk é je jodl išitod anonym ních stál ic. Ste jně jak o v případě Jupite rových m ěsíců vám při h l e dání Saturnových sate l itů pom oh ou ne jrůznější počítačové program y a ne bo h vězdářsk é roče nk y či časopisy. Saturnovy prste ny jsou sl ože ny z částic vodníh o l e du, od ve l ik osti obytnéh o dom k u až po je m ný prach m ik rom e trových rozm ěrů. Ne uvěřite l ná je i je jich šířk a: je n něk ol ik stove k m e trů! Kdyby te dy m ěl y prste ny ste jnou tl oušťk u jako l ist papíru, činilby je jich prům ěr h odně pře s pade sát m e trů! Pok ud se al e na ně podíváte větším dal e k oh l e de m , m ožná si uprostře d prste nu všim ne te tm avéh o pře děl u, tzv. Cassinih o d ělení, bývá však pozorovate l né pouze za sk ute čněk l idnéh o vzduch u. Souse dní Mars je je dinou pl ane tou, u níž doh l édne m e až na povrch , navíc je vre l ativněbl ízk é doběne jbl ižším cíl e m ce l é řady m e zipl ane tárních . Pozornost ne jspíš upoutá na první poh l e d: Na rozdílod běl osk voucíh o Jupite ru či Venuše je Mars zře te l něnaoranžověl ý. Proto si tak é vysl oužiljm éno ře ck éh o boh a vál k y. Pok ud vl astníte dal e k oh l ed o prům ěru obje k tivu al e spoň pět ce ntim e trů a zvětše ní al e spoň stok rát, určitě zah l édne te polární če pičk y, k te ré se je ví jak o bíl é sk vrny vok ol í se ve rníh o a jižníh o pól u. Jsou ze sm ěsi oxidu uh l ičitéh o a vodníh o l e du, v průběh u m ěsíců tudíž zře te l něm ění ve l ik ost– vzávisl osti na ročním období a tak é proto, že se Mars pozvol na nak l ání sm ěre m k Z e m i (re sp. od ní). Většinou bývá pozorovate l ná pouze je dna pol ární če pičk a, druh á se nach ází za ok raje m pl ane ty. Snadno vidite l né jsou i něk te ré dal ší tzv. albe dové útvary. Pře de vším tm avá Syrtis M aior, k te rá byl a obje ve na už vse dm náctém stol e tí. Svým tvare m připom íná Afrik u, ostatně právěpodl e je jíh o se ve rníh o pobře ží byl a pojm e nována. O d
Série k re se b Ju pite ru z če rve nce 19 9 4. V té dob ě na Ju pite r dopad aly úlom k y rozdrob e né k om e ty Sh oe m ak e r-Le vy 9 , k te ré po sob ě zane ch ávaly v atm osféře ne jvětší plane ty te m né sk vrny.
30 ní na západ se táh ne te m ný pás Sinu s M e rid iani, jím ž proch ází i „nul tý“ pol e dník , a nad Syrtis Maior l e ží světl á, k ruh ová sk vrna H e llas, pozůstate k po dopadnu je dné ve l ik é pl ane tk y. Te dy k ráte r o prům ěru pře s dva tisíce k il om e trů a h l oubce k ol e m de víti k il om e trů. Te m né sk vrnk y však ne m ají s k onk rétním i povrch ovým i útvary (k ráte ry, údol ím i a sopk am i) prak tick y žádnou souvisl ost a jsou pouze výsl e de m různé odrazivosti Marsova povrch u (odtud náze v al be dové). Vzh l e de m k tom u, že se Mars k ol e m své osy otočí je dnou za zh ruba 25 h odin, ne m usí být Syrtis Maior pok aždé vidite l ná. Podobu pl ane ty vám však l e h ce pře dpoví k te rék ol i běžné počítačové pl ane tárium . Podívat se tak é m ůže te na Me rk ur, U ran, Ne ptun, re sp. něk te ré pl ane tk y z obl asti m e zi Marse m a Jupite re m , napřík l ad Pal l as, Juno či Vesta. Vše ch ny al e budou vypadatjak o zářící k otoučk y be z jak ých k ol i podrobností. Naopak vynik ajícím cíl e m pro k aždý m e nší dal e k oh l e d je na náš Měsíc. Pok ud je j bude te sl e dovat b e z d alek oh led u , ze sl abte dostate čně je h o osl nivý jas. Měsíc pozorujte nízk o nad obzore m , při zák al u, za soum rak u, z osvětl e né m ístnosti či ze stanovištěpobl íž l am py poul ičníh o osvětl e ní. Pom oci si m ůže te vh odným i fil try, tře ba sl une čním i brýl e m i. Na m ěsíčním povrch u pak h ravě spatříte ne je n tm avá m oře , al e tak é něk te ré zál ivy, je ze ra a světl á ok ol í větších k ráte rů. Působivější výh l e d al e posk ytuje dal e k ohl e d. Jak sam i poznáte , ne jvíc podrobností zah l édne te pobl íž te rm inátoru – rozh raní světl a a tm y, te dy v m íste ch , k de na Měsíci vych ází, re sp. zapadá Sl unce . D l ouh é stíny,
k te ré zde vrh ají i ty ne jm e nší vyvýše niny, totiž dávají m ěsíční k rajině zře te l nou pl astick ou podobu. Pro sl e dování Měsíce je proto ne jvh odnější doba k ol e m první čtvrti, re sp. k ol e m posl e dní čtvrti, naopak za úpl ňk u ne ní po k ráte re ch ani pam átk y. K ráte ry jsou pozůstatk e m po dávných páde ch pl ane te k a k om e tárních jade r, k te ré si dodne s uch oval y původní podobu – na rozdíl od Z e m ě, k de byl a většina stop po ve sm írném bom bardování sm azána působe ním vody a větru. Ty ne jvětší m ají prům ěr až něk ol ik stove k k il om e trů (je dná se o m ěsíční m oře vypl něné tm avou l ávou), ty ne jm e nší, k te ré m ůže m e ze Z e m ě je ště vidět běžným i dal e k oh l e dy, ne pře sah ují něk ol ik m ál o k il om e try. Krom ě k ráte rů na povrch u Měsíce zah l édne te i poh oří a ne jrůznější b rázd y či jiné k uriózní útvary, i ony však byl y vytvoře ny běh e m pádů k osm ick ých těl e s. Při poznáváním Měsíce postupujte podobějak o u jasných h vězd a souh vězdí. Ne jdříve se se znam te s je h o podobou při poh ledu b e z d alek oh ledu – zapam atujte si jm éna al e spoň těch ne jnápadnějších m oří (vč. latinsk ých názvů). Poté s je dnoduch ou m apk ou vyh l e de jte něk te ré ne jnápadnější k ráte ry a poh oří, za příh odných podm íne k budou patrné i m al ým astronom ick ým dal e k oh l ede m . D isponuje te -l i větším přístroje m s dostate čným zvětše ním , začněte se dívat po sk ute čně drobných útvare ch , jak o jsou d óm y, zlom y či ře tízk y k ráte rů. Tak ová pozorování však ovl ivňuje ce l á řada fak torů – ne k l id ze m sk é atm osféry, natoče ní Měsíce a pol oh a Sl unce , vydáte se te dy na sk ute čnou k osm opl avbu ne probádaným úze m ím .
Úk ol y pro vás Plane ty m ají na ob loze poněk u d spe cifick é postave ní – d ík y m e ziplane tárním sond ám přináší poh led sk u te čným d alek oh led e m ve lké zk lam ání. Pod ivu h odné d e taily – v atm osférách ne b o přím o na je jich povrch u – se om e zí na něk olik m d lých je vů, k te ré jsou sotva zah lédnu te lné i těm i ne jvětším i d ostu pným i přístroji. Právě v tom se ale m ůže u k rývat pou če ní – d ůk az, jak sk vělou te ch nik u jsou lid é sch opni
31 se stavit. A naopak , m ůže te se tak é vydat po stopách pozorovate lů, k te ří je ště pře d sto rok y ne m ěli k dispozici ani tu ne jje dnod u šší fotografick ou k am e ru a pře sto b yli sch opni od h alit ce lou řadu zák lad ních zák onitostí. Ne je n ve světěplane t. 57. Pok uste se vyh l e dat vše ch ny pl ane ty sl une ční soustavy a na je jich povrch u či vatm osféře s dal e k oh l e de m ide ntifik ovatal e spoň něk te ré ne jnápadnější de tail y. 58. Ne zdá se vám náh odou vych áze jící Měsíc u obzoru ne přiroze ně ve l ik ý?U rčitě ano, vždyť podobný pocitzažíval i i ti ne jsl avnější pozorovate l é! Z k uste však Měsíc vyfotografovatnízk o nad obzore m a pak o něk ol ik h odin později už vysok o na obl oze . 59 . Se znam te se s úpl ňk ovou podobou Měsíce při poh l e du be z dal e k oh l e du, ide ntifik ujte a zapam atujte si pol oh u ne jnápadnějších m oří i zál ivů, vče tněje jich l atinsk ých názvů. 60. Trie dr 10×50 um ožní na Měsíci spatřit ce l ou řadu podrobností, k te ré s odstupe m dní m ění podobu (s oh l e de m na nasvíce ní Sl unce m ). Pom ocí m apy a dal e k oh l e du zk uste ide ntifik ovat al e spoň tyto ne jvětší k ráte ry a poh oří: Moře ne pok ojů (l at. Mare Crisium ), k ráte r Aristote l e s, Eudoxus, poh oří Al py, Kavk az a Ape niny, Aristil l us, Pl ato, Arch im éde s, Eratoth e ne s, Tych o, Cope rnicus, D uh ový zál iv(Sinus Iridium ), Ke pl e r, Aristarch us. 61. Z jistěte jak ý bare vný odstín m á pl ane ta U ran a Ne ptun. Je ví se vám v dal e k oh l e du jak o zářící body ne bo je zah l édne te vpodoběk otoučk ů? 62. S trie dre m na stativu a ne bo jiným m e nším dal e k oh l e de m sl e dujte zm ěny pol oh čtyř ne jjasnějších m ěsíců Jupite ru a porovnáním k re se b ok ol í pl ane ty Saturnu odh al te sate l itTitan (je pouze dvak rátsl abší ne ž Jupite rovy m ěsíce ). 63. S využitím počítačovéh o atl asu ne bo jinéh o zdroje inform ací jistěte , zda m ůže te nyní sl e dovat pl ane tk u Vesta, ne jvětšíh o a ne jnápadnějšíh o zástupce toh oto typu těl e s vobl asti m e zi Marse m a Jupite re m . Poté se ji pok uste nal ézt dal e k oh l e de m . Ne jste -l i si jisti s pře snou ide ntifik ací pl ane tk y, nak re sl e te sk icu h vězdnéh o pol e . „H vězda“, k te rá se s odstupe m něk ol ik a dní poh nul a, je Vesta. Tím to způsobe m ostatněbyl y pl ane tk y pře d dvěstěrok y rutinněobje vovány – dne s je j nah radil y autom atick é dal e k oh l e dy. 64. Máte -l i k dispozici sk ute čně ve l ik ý astronom ick ý přístroj s vh odným zvětše ním , zk uste něk ol ik rát za noc s odstupe m al e spoň je dné h odiny nak re sl it vzh l e d Jupite rovy atm osféry do pře de m připrave ných k ružnic o prům ěru al e spoň pět ce ntim e trů. Pl ane ta se k ol e m osy otočí je dnou za zh ruba de se th odin, tak že po pře k re sl e ní vašich sk ic do je dné m apy získ áte působivou pře dstavu o podobě ce l éh o pl ynnéh o obal u Jupite ru. Postupovat m ůže te tak , že na k aždou s k re se b pol ožíte průh l e dnou síťk u s vyznače ným i pol e dník y a rovnoběžk am i a vše ch ny de tail y v odh adnutých proporcích rozvine te do „vál covéh o zobraze ní“ (tj. rozvinutéh o pl áště vál ce ). 65. Z k uste na de nní obl oze nal ézt Venuši. Vdobě, k dy je úh l ově dostate čně dal e k o od Sl unce , to sk ute čně ne bude žádný probl ém . Je n potře buje te vědět, k de pře sně l e ží, jinak pl ane tu snadno pře h l édne te . Podm ínk ou je i be zobl ačné ne be a dostate čněprůzračný vzduch . Při h l e dání Venuše využijte nápadnější Měsíc, nach ází-l i se pobl íž, nastavte do dal e k oh l e du ne jdříve je h o a pak i ne dal e k ou pl ane tu. Pl ane ta se snadno h l e dá i pom ocí Sl unce – rozdíl e m rovník ových souřadnic a sam ozře jm ěautom atick y naváděným dal e k oh l e de m . 66. Možná bude te m ít štěstí na jasnou k om e tu – tyto sněh ové k oul e , k te ré nám na obl oze vyk re sl ují více či m éněnápadné ch vosty, jsou al e značněne vyzpytate l né. Přil étají ne pravide l ně, většinou se k e Sl unci za našich životů již ne vrátí. Ne pře dvídate l ná je i je jich ak tivita, zda se na obl oze pře dstaví je n v podobě sotva vidite l né m l h avé sk vrnk y, ne bo ce l ou obl oh u pok ryjí je dním či dvěm a oh rom ujícím i ch vosty. Každý rok jsou pozorovate l né tři de sítk y vl asatic, drtivá většina z nich je al e vidite l ná pouze těm i ne jvětším i astronom ick ým i dal e k oh l e dy. V dosah u m al éh o dal e k oh l e du a ne bo dok once ne ozbroje ných očí se jasná k om e ta ocitne nane jvýš je dnou do rok a. Spíše m éněčastěji. Pok ud se vám nějak é tak ové pře dstave ní nask ytne , pok uste se je jsl e dovat. Na obl oze vl asatici ne je n vyh l e de jte , al e stopujte i je jí putování m e zi h vězdam i a prom ěny jasnosti.
32
Z as távk a dvanáctá | city as tronom y Přibl ižnětři čtvrti vše ch Evropanů tráví k aždý ve če r pod če picí světe l néh o sm ogu, sk rz k te rou pronik nou nane jvýš těl e sa sl une ční soustavy, doprováze ná h rstk ou ne jjasnějších stál ic. Je m ná k rajk a Ml éčné dráh y, sl abé h vězdy i m e te ory, drobné m l h oviny či gal axie – to vše ch no jim je provždy zapověze no. Z nam e ná to však , že by m ěstští pozorovate l é h áze l i „fl intu do žita“?Nik ol i! U ž je nom proto, že za svitu Měsíce jsou si vše ch na pozorovací stanovištěste jněrovna. Městsk á obl oh a je id e ální k poznávání ne jjasnějších h vězd a sou h vězd í. Tm avé ne be bývá pro začáte čník a h odněne pře h l e dné, obzvl ášť, k dyž je dnoduch é m apk y zobrazují pouze ty ne jnápadnější stál ice . Lze ji al e sledovat tak é d alek oh led e m – u Sl unce , Měsíce a pl ane t je tém ěř je dno, zda stojíte na vrch ol u osam oce né h ory ne bo v park u uprostře d anonym níh o sídl iště. A protože i ve m ěstě pl atí poučk a, že „větší obje k tiv posbírá více světl a a uk áže sl abší ve sm írné obje k ty“, vdosah u vaše h o astronom ick éh o přístroje se sam ozře jm ěocitne tak é ce l á řada těl e s vzdál e néh o ve sm íru. Všudypřítom né světe l né zne čištění l ze však al e spoň částe čnězm írnit. Na obl oh u se m ůže te dívat přím o ze se tm ěléh o b ytu , m ode rní výpl ně ok e n bývají natol ik k val itní, že prak tick y ne de form ují obraz sl e dovanéh o obje k tu! Le pší al e bude , k dyž se z tak ovéh o „indoorovéh o“ stanoviště pře sune te na bal k on ne bo te rasu. O bk l opíte -l i ok ul ár dal ek oh l e du dl aní, ne bude vás rušitok olní rozptýlené světlo. Může te si tak é pře s h l avu pře h odit de k u či tm avé pl átno, tak že se ocitnou ve tm ě ne je n vaše oči, al e i m apa a dal ší pom ůck y, k te ré m áte pol ože ny na k l íně. Vh odné budou i de l ší rosnice – ne proti vl h k osti, al e k dal ším i odstínění. Vposl e dních l e te ch se s úspěch e m používají i spe ciální filtry připe vňované za ok ul á-
re m , k te ré částe čněa ne bo úpl něbl ok ují rozptýl e né světl o poul ičních l am p a dal ších zdrojů. Sl e dované obje k ty sam ozře jm ě „ne zjasňují“ nýbrž zvyšují je jich k ontrast výrazným potl ače ním jasu ok ol ní obl oh y. S úspěch e m je použije te pře de vším k e sl edování pl ynných (e m isních ) m l h ovin, te dy u pl ane tárních m l h ovin, obl ak ů zářícíh o vodík u jak ou je Vel káml h ovina vO rionu ne bo Laguna vsouh vězdí Stře l ce , ne bo zbytk ů po supe rnovách , tře ba Krabí m l h oviněvBýk ovi či Ř asách v souh vězdí Labutě. Naopak u ve sm írných obje k tů zářících dík y h vězdám – h vězdok upách , gal axiích al e i prach ových ml h ovin, je přínos pouze ve l m i om e ze ný, pok ud vůbe c nějak ý. Fil try sam ozře jm ě m ůže te ote stovati na tm avé obl oze a dok once se sk rz nějl ze podívati be z dal e k oh l e du. Pro m ěstsk éh o pozorovate l e m ůže být ve l k ou ne výh odou i om e ze ný rozh led , napřík l ad na sídl išti. Je proto strate gick é upravitsi otáčivou m apu obl oh y tak , aby odpovídal a poh led u z vaše h o b ěžnéh o stanoviště. Je dnoduše ji nastavte na ak tuál ní datum i čas a na průsvitný papír naznačte , jak ou část ne be vidíte a jak ou ne . Pak z tvrdéh o papíru vyrobte šabl onu a tu vl e pte do původněe l iptick éh o výře zu m apk y. Pok ud se bude te dívat na Sl unce , Měsíc a pl ane ty, zjistíte , že vás om e zuje ne k lid vzd u ch u . O braz k osm ick ých těl e s m noh dy „pl ave “, ne dá se zaostřit a ne jsou na něm patrné žádné zajím avé de tail y. Napřík l ad v zim ě se ne m ůže te dívat z ok na vyh řátéh o bytu. Totéž pl atí vpřípadě, k dy se sl e dovaný obje k t nach ází nad stře ch ou protější budovy a ne bo nízk o nad obzore m . S dal e k oh l e de m se al e vyde jte i do vzdál e nějšíh o ve sm íru. Ne bude to sice tak ová podívaná, al e jasnější prom ěnné h vězdy, d vojh vězd y i většinu nápad ných ote vře ných h vězd ok u p zah l édne te zce l a be z probl ém ů.
33 Poněk ud těžší to bude s m l h avým i obje k ty, jak o jsou k ul ové h vězdok upy, m l h oviny a vzdál e né gal axie . Světl á obl oh a jim totiž ubírá sl abší ok rajové partie – to je případ M 31 v Androm e dě a ne bo M 13 v souh vězdí H e rk ul a. Sam ozře jm ě e xistuje tak é ce l á pl e jáda obje k tů zce l a ne vh odných pro m ěstsk é toul k y. Buď se poh ybují nízk o nad obzore m a ztrácí se v zapráše ném ovzduší, to je případ Laguny ve Stře l ci, h vězdok up M 6 a M 7 ve Štíru, ne bo jsou úh l ověpříl iš ve l ik é – napřík l ad de tail y vMl éčné dráze a Ml éčná dráh a jak o tak ová. R e al itou zůstává, že sk ute čně ve lký d alek oh led s patřičným zvětše ním u k áže prak tick y
ste jné d e taily b e z oh ledu na poloh u pozorovacíh o stanoviště. Při vh odném odstínění ok ol níh o rozptýl e néh o světl a totiž s rostoucím zvětše ním k l e sá jas pozadí – přístroje m o prům ěru obje k tivu 20 ce ntim e trů jsou z Č e sk om oravsk é vysočiny patrné h vězdy je n dvak rátsl abší ne ž ze stře du Brna. Pozorování ve m ěste ch m á jistá om e ze ní, pok ud se al e ne nach ázíte uprostře d nám ěstí pod poul iční l am pou, řadu ne be sk ých obje k tů sk ute čnězah l édne te . A k do ví, tře ba bude te m ít štěstí a běh e m pl avby noční obl oh ou zažije te rozsáh l ý výpade k e l e k trick éh o proudu. Pak se i m ěstsk é ne be nak rátk o rozzáří tisícovk am i sl abých h vězd…
Úk ol y pro vás M ěstsk é výpravy do vzd álenéh o ve sm íru jsou ve lm i pou čným dob rod ru žstvím – s oh lede m na ne dostate k slab ších h vězd m u síte za vytipovaným cílem zdlou h avěce stovat od je dné stálice k e d ru h é… rozh od ně ne b u d e te m ířit „přím o od pasu “. Te nto h andicap ve vás ale vypěstu je sk věléh o pozorovate le, je ž d ok áže leh ce pu tovatpo h vězd né ob loze . 67. Z k uste vprůběh u půlrok u něk ol ik rátnak re sl itMěsíc vúpl ňk u tak , jak je jvidíte při poh l e du be z dal e k oh l e du. O bzvl ášť pe čl ivě zaznam e ne jte podobu Moře ne pok ojů (Mare Crisium ) u vých odníh o ok raje disk u. Má stál e te ntýž vzh l e d?Pok ud ne , proč?Mění se ste jným způsobe m i jiná m ěsíční m oře ?Co to jsou m ěsíční l ibrace ? 68. Vdal e k oh l e du o prům ěru obje k tivu al e spoň osm ce ntim e trů s dostate čným zvětše ním zk uste v ok ol í Jupite ru sl e dovat ne je n je h o čtyři ve l k é sate l ity, al e tak é stíny, k te ré vrh ají do atm osféry m ate řsk é pl ane ty. Při vzácných příl e žitoste ch jsou patrné i je jich světl é k otoučk y pře ch áze jící pře s Jupite r. Pře dpovědi těch to úk azů najde te ve h vězdářsk é roče nce a ne bo něk te rém počítačovém pl ane táriu. 69 . Podíve jte se větším dal e k oh l e de m a ve větším zvětše ní, jak za ve l m i vzdál e ným obzore m zapadá pl ane ta Venuše . Při troše štěstí m ůže te sl e dovat je jí prom ěnu v úzk é spe k trum . Podm ínk ou je čistá obl oh a průzračná až k obzoru. 70. Z ajím avé de tail y jsou k e sh l édnutí i u Saturnu. Patrný m ůže býtstín vrh aný pl ane tou na prste ny, e ve nt. prste ny na pl ane tu, Cassinih o děl e ní a něk te ré větší sate l ity (te dy ne je n Titan).
Z as távk a třináctá | do h l ubin ve s m íru Právě naroze né i pozvol na um írající stál ice . Kypící m l h oviny, vzdál e né gal axie , rozsáh l á obl ak a strnul é m e zih vězdné h m oty. U m ně vm ích ané dvojh vězdy a více násobné systém y, osam ěl é stál ice , roztom il é h vězdok upy… Kom pl ik ované m ol e k ul y, k ře m ík ový
prach , je m ná ne utrina a taje m ně sk rytá l átk a. Svět otáče jící se v podobě dobře prom azanéh o, byť ne poch opite l néh o orl oje ve sm írnéh o Stvořite l e. Při h l e dání sl abých obje k tů vzdál e néh o ve sm íru postupujte podobně, jak o k dyž se
34 orie ntuje te v turistick é m apě. Na obl oze ne jdříve pom ocí otáčivé m apk y ne bo je dnoduch éh o atl asu ide ntifik ujte obl ast, k de se obje k t nach ází. D ůk l adně si ji proh lédněte b e z dalek oh ledu . Poté do těch to m ístnam iřte trie dr a dobře si uvědom te , k te ré h vězdy jste viděl i be z něj a k de m á váš cílasi být. Když je j ne spatříte , porovne jte obl oh u sl e dovanou trie dre m s podrobnou m apou. Poté použijte větší dal e k oh l e d a ce l ý postup zopak ujte . Putování za m éně nápadným obje k te m m ůže te tak é začít u bl ízk é stál ice ne bo ch arak te ristick é sk upiny h vězd. S pom ocí m apy se pak vněk ol ik a „sk ocích “ pře ne ste až k cíl i. Napřík l ad: „O d jasné alfy, se k te rou sou se dí slab ší h vězd a, se posu nu ve vodorovném sm ěru zh ru b a o je d e n a půlzornéh o pole až narazím na rovnostranný trojúh e lník tří h vězd. O d něj se vyd ám ve sm ěru pravéh o ram e ne d olů, k jasnější stálici. Vje jím těsném sou se d ství vlevo leží h led aná m lhovina.“ Abyste m ěl i absol utní jistotu v ide ntifik aci, ne zapom e ňte porovnath vězdné pol e s dostate čněpodrobnou m apou. Bude -l i u dal e k oh l e du používat stál e ste jný tištěný atl as, pak si na k ouse k průhl e dné fol ie fixou nak re sl e te k ol e čk o, je h ož prům ěr odpovídá ve l ik osti zornéh o pol e dal ek oh l e du v daném zvětše ní. Pok ud průsvitk u pol ožíte do m apy, získ áte ih ne d pře dstavu, jak ou částobl oh y zah l édne te . Ve ste jném m ěřítk u si m ůže te pok aždé vytisk nout i počítačovou m apu, řada pl ane tárií navíc disponuje funk cí, k te rá na m onitoru zobrazí je n ty stál ice , je nž uvidíte vzadaném prům ěru zornéh o pol e . U rčitěoce níte i to, k dyž papírové m apy um ístíte do průh l e dných ige l itových obal ů– zabráníte tak je jich poniče ní vl h k ostí, navíc si na ně už pře d pozorováním m ůže te fixe m dopsatne jrůznější poznám k y. Jak m il e se vám h l e daný obje k t podaří nal ézt, m ůže te je j v pozorovacím de ník u ne je n popsat, al e tak é nak re slit. Proč?Vdobě digitál ních k am e r sam ozře jm ě ne l ze ani tu se be l e pší sk icu považovat za odborný zá-
Lagu na ve Stře lci na k re sb ě Tom áše H alvík a. Pozorováno m onare m 18×75 za m h v 6,5 m ag. Se ve r nah oře , západ vpravo, na šířk u m á k re sb a asi půlstu pně.
znam vzh l e du danéh o ne be sk éh o obje k tu. Na druh ou stranu al e prozrazuje – na rozdíl od sním k ů z jak éh ok ol i astronom ick éh o přístroje , jak jste je j sk ute čně viděl i na vl astní oči. Navíc vás k re sl e ní donutí ne spěch at a všim nout si řady de tail ů, k te ré by jinak l e h ce unik l y pozornosti. Na papír ne jdříve vyznačte ne jjasnější h vězdy, poté od stře du k ok rajům zornéh o pol e přidáve jte postupněsl abší a sl abší stál ice . U ž od počátk u pam atujte na to, aby výsl e dná k re sba ne byl a příl iš m al á a ne bo naopak příl iš ve l ik á. Ne jvh odnější proto bude , k dyž si zorné pol e pře dk re sl íte – vprům ěru m á m ítne jm éněde se tce ntim e trů. R ůzné jasnosti odl ište různou ve l ik ostí k otoučk ů. Pok ud se náh odou spl e te te , pak ch ybu ih ne d vym ažte . Při k re sl e ní m l h avých obje k tů (gal axií, m l h ovin, ne rozl iše ných h vězdok up) se snažte vystih nout rozm ěry, průb ěh jasu a ve šk e ré de taily. Sk ica by m ěl a obsah ovat je nom různě še dé pl och y be z patrných tah ů či ne ch těných de tail ů, k te ré jste ne zah l édl i. Na tužk u nik dy ne tl ačte , h vězdné obje k ty k re sl e te ostrou tvrdou tuh ou, napřík l ad m ik rotužk ou, naopak m l -
35 m áte na m ysl i, připište k šipce buď písm e no W (= w e st) ne bo N (= north ). Ne zapom e ňte na přib ližné m ěřítk o obrázk u, úse čk ou úh l ové dél k y odh adnuté z ve l ik osti zornéh o pol e ne bo podl e m apy, ne ní-l i sk ica nak re sl ena přím o vde ník u, připište datum i čas, použitý dal e k oh l e d a zvětše ní. Z a bíl éh o dne se k e k re sbě opět vraťte a prove ďte ne patrné k ore k ce – sym e trick é k otoučk y h vězd, stínování be z vidite l ných šrafů, vym azání k azů. Výsl e de k tak é srovne jte s fotografií ne bo počítačovým atl ase m . O bzvl ášť u m l h avých obje k tů al e ne zapom e ňte ta fak t, že na vl astní oči zah l édne te je nom ty ne jnápadnější partie ne be sk ých obje k tů, k te Plane tární m lhovina Č ink a (M 27) v sou h vězdí ré bývají na záběre ch s dl ouh ým i e xpozice m i Lištičk y. K re sb a Jiříh o Du šk a prostře d nictvím zpravidl a pře e xponované. Nak one c m ůže te re frak toru o prům ěru ob je k tivu 16 cm (zv. 110×). k re sbu oscanovata ne bo vyfotografovatdigih avé m ěk k ou tuh ou, je jíž špičk u pom ocí je m - tál ním fotoaparáte m , pře vést do ne gativu néh o sm irk ovéh o papíru zk osíte h odně na- a získ at tak „re ál ný“ poh l e d – s še dým pozapl och o. R ozh odně al e tuh u ne rozm azáve jte dím ne be a světl ým i h vězdam i. nasl iněným prste m . Podobně m ůže te postupovat při k re sl e ní Něk te ré obje k ty se sam ozře jm ě k re sl í povrch u části Měsíce a ne bo pl ane ty Mars, je dnoduše – napřík l ad u řídk ých h vězdok up Jupite r či Saturn – vtom to případěal e bude a ne bo pouh ých více h vězd m ůže te býth otovi k re sba rovnou pozitive m . Svůj výtvor opět už po něk ol ik a m inutách . Naopak jiné – m l - k onfrontujte s m apou, e ve nt. se k e ste jném u h oviny, gal axie a ve l m i boh até h vězdok upy, obje k tu (obl asti m ěsíčníh o povrch u) vraťvám zabe rou více ne ž h odinu práce . Vk až- te s odstupe m něk ol ik a dní. Je však ne zbytné dém případěbude výsl e dk e m portrétobje k tu přiznat, že na rozdílod ve l m i sl abých obje k v ne gativu – to, co je ve sk ute čnosti světl é, tů vzdál e néh o ve sm íru, ne m á sm yslMěsíc bude zak re sl e no tm avěa naopak . syste m atick y zak re sl ovat. Je h o portrét totiž Na ok raj k re sby poznam e ne jte označe ní poh odl něji získ áte pom ocí digitál ní k am e ry. zak re slovanéh o ob je k tu , e ve nt. jm éna Podobně je tom u i vpřípadě pl ane t – tam je jasnějších h vězd. Ne zbytná bude orie ntace al e te ch nik a fotografování pře ci je nom pok re sb y sm ěre m na západ a se ve r. Te dy tam , něk ud sl ožitější. Pam atujte přitom na to, že k am h vězdy putují po obl oze , a k de se na- se dobrým „ne be sk ým k re sl íře m “ stane te až ch ází Pol árk a. Aby byl o zře jm é, k te rý sm ěr po m noh a e xpe rim e nte ch a cviče ních .
Úk ol y pro vás Pozorování slab ých ve sm írných ob je k tů je svým způsob e m vrch olem pozorovate lsk éh o u m ění. Z vlášť, k dyž se je rozh odne te tak é zak re slovat. M ožná tak ovém u pozorování propadne te , m ožná vás zástu p různě nápad ných , spíše slab ých a ne zře te lných ob je k tů b rzy om rzí. Z áleží je n na vás – k d yž u ž nic jinéh o, alespoň získ áte pře d stavu o tom , co dok áží i ty ne jje d nod u šší e lek tronick é ob se rvatoře a jak k om plexní poh led posk ytu jí ne jvětší astronom ick é d alek oh ledy světa.
36 71. Nak re sl e te h vězdné ok ol í Pol árk y – při poh l e du be z dal e k oh l e du i s dal e k oh l e de m . D o stře du k re sby um ístěte α U rsae Minoris a poté pe čl ivě zak re sl e te vše ch ny stál ice vidite l né v be zprostře dním ok ol í. Z ach yťte přitom vše ch ny obje k ty – i ty, k te ré spol eh l ivě zah l édne te je nom občas. Porovnáním s m apou poté zjistěte , jak é ne jsl abší h vězdy jste dok ázal i spatřit. 72. Vdoběk rátce po novu se ve če r podíve jte na Měsíc. Na tm avé obl oze zah l édne te ne je n je h o úzk ý srpe k , al e i Sl unce m přím o ne osvětl e nou část m ěsíčníh o disk u. Z nam e ná to, že by m ělMěsíc vl astní zdroj světl a?Vysvětl e te te nto je v. Je jas pope lavé části m ěsíčníh o disk u natol ik ve l ik ý, abyste na je h o povrch u zah l édl i al e spoň nějak é útvary? 73. Pok uste se z cvičných důvodů nak re sl it– vdal e k oh l e du s patřičněvh odným zvětše ním – al e spoň dva z násl e dujících m ěsíčních útvarů. Výsl e de k k onfrontujte s fotografií a ne bo počítačovým atl ase m : Moře ne pok ojů (l at. Mare Crisium ), k ráte r Aristote l e s, Eudoxus, poh oří Al py, Kavk az a Ape niny, Aristil l us, Pl ato, Arch im éde s, Eratoth e ne s, Tych o, Cope rnicus, D uh ový zál iv (Sinus Iridium ), Ke pl e r, Aristarch us.
Z as távk a čtrnáctá | noc v k aps e Voriginál ním Návodu na použití ve sm íru 2007.1 násl e duje vtéto části rozsáh l ý pře h l e d obje k tů vh odných pro m al é dal e k oh l e dy. Te n al e tak é najde te vpubl ik aci „Ne nápadnější obje k ty noční obl oh y“, k te rý bych součástí m inul éh o Bíl éh o trpasl ík a. Pok ud vám ne stačil , m oh ou vás inspirovat i dal ší publ ik ace pro zk uše nější k osm opl avce . Inspirovat vás m ůže napřík l ad te nto pře hl e d: • Návod na použití ve sm íru najde te na inte rne tových stránk ách h ttp://navod.h ve zdarna.cz. Pře dstavuje rozsáh l éh o průvodce po ne jnápadnějších obje k te ch noční obl oh y, je h ož součástí jsou ne jrůznější on-l ine pře dpovědi, typy na pozorovací ak tivity a dal ší m ate riál y. • Proh l ídk a M ěsíce (Pave lGazdyl , Al de baran, 2002) je originál ní CD věnované naše m u ve sm írném u souse dovi. Publ ik aci doprovází rozsáh l é a prostře dnictvím „Měsíčníh o de ník u“ ne ustál e dopl ňované w w w stránk y na adre se h ttp://m e sic.astronom ie .cz. • M ěsíc (Pave lGabzdyl , Ave ntinum , 2006) je v současnosti be ze sporu ne jrozsáh l e jší novodobou publ ik ací věnovanou naše m u ve sm írném u souse dovi, navíc je j zdobí ce l á řada k rásných fotografií. • Astronom ick ý atlas h vězd né ob loh y (Erich Kark osch k a, Bl e sk , 19 9 5, připravuje se nové vydání vnak l adate l ství CP Book s, a.s.) je příruční atl as form átu A5, k te rý se h odí jak pro pozorování be z dal e k oh l e du, tak pře -de vším pro obh l íže ní ne be prostře dnictvím trie dru či jinéh o m e nšíh o přístroje . • Astro 2001 (Z de něk Pok orný, Jiří Grygar) je dvoudíl ný CD R O M, z nich ž první je spíše soubore m zajím avých fo-tografií, druh ý k val itní uče bnici astronom ie pro vše ch ny začínající pozorovate l e . Původně je j vydal a firm a D -data v roce 19 9 6, od té doby vznik l o něk ol ik dal ších m utací. • 100+ 1 zálud ných otáze k z astronom ie (Z de něk Pok orný, Z de něk Mik ul áše k , Ave ntinum , 2003) pře dstavuje vynik ající pře h l e d urče ný ne je n začínajícím h vězdářům . Vk nize najde te odpo-vědi na často k l ade né otázk y souvise jící s pozorováním ve sm íru. • Z laté století astronom ie (Z de něk Pok orný, Ave ntinum , 2007) sh rnuje ne jzajím avější astronom ick é obje vy 20. stol e tí. Je tak zajím avou a ne tradiční uče bnicí pro vše ch ny astronom y-am atéry.
37 • Am atérsk á proh lídk a ob loh y (h ttp://w w w .astronom ie .cz) je če sk á organizace sdružující pozorovate l e de nní a noční obl oh y. Vydává zajím avý zpravodaj a inform uje o ak tuál ním dění na ne be sích . Podobný se rvis posk ytují i Instantní astronom ick é noviny (h ttp://w w w .ian.cz ) je ž řadu rok ů inform ující o dění vce l ém přil eh l ém ve sm íru. Ne jl e pší če sk ý zpravodajtoh oto druh u. • M ěsíc dalek oh led e m (Antonín R ük l , Ave ntinum , 2006) pře dstavuje k val itní k artografick é díl o o Měsíci s l am inovaným i l isty a k roužk ovou vazbou. Te ntýž autor vydalde tail ní Atlas M ěsíce (Ave ntinum , 2004) a užite čnou nástěnnou m apu (H vězdárna a pl ane tárium h l . m . Prah y, 2004). • Atlas Coe li(Antonín Be čvář, Nak l adate l ství Č SAV,19 56) je sice starý již půlstol e tí, dodne s je al e práve m považován za ne jl e pší tištěný atl as na světě. Může te je j k oupit na inze rát či v antik variátu, pro pozorování si al e vystačíte s je h o zm e nše nou a výrazně prak tičtější xe rok opii form átu A3. Na závadu určitěne ní ani poněk ud „arch aick é“ e k vinok cium J19 50.0 – při pozorování běžným i astronom ick ým i dal e k oh l e dy na něm nijak ne se jde . Podstatné je , že až na výjim k y jsou vše ch ny obje k ty vzdál e néh o ve sm íru vyznače né vAtl ase Coe l i (čti atlas céli) vidite l né vdal e k oh l e du o prům ěru obje k tivu 10 ce ntim e trů. • Z atím co Atl as Coe l i obsah uje h vězdy do 7 m agnitud, ve ve l m i podobném Sk y Atlas 2000.0 najde te stál ice sl abé až 8 m agnitud a vUranom e trii 2000.0 dok once sl abé více ne ž 9 m agnitud. O bědíl a jsou vrůzných podobách k dostání pře de vším vam e rick ých k nih k upe ctvích (vč. inte rne tových ). • Albie ro (h ttp://al bie ro.as tronom y.cz/) je če s k ý as tronom ick ý atl as pro zk uš e né pozorovate l e , ide ál ní pro přípravu h l e dacích m ape k ne jrůznějš ích as tronom ick ých obje k tů. Vol ně k e s taže ní, navíc do če š tiny l ok al izovaný je program Sk ych arts (h ttp://w w w .stargazing.ne t/astropc/), obs ah ující databázi něk ol ik a m il ionů h vězd a dal š ích obje k tů vzdál e néh o ve s m íru. Al te rnativou m ůže být opět program CNe b u laX (h ttp://w w w .uv.e s /jrtorre s /CNe bul aX.h tm ) ne bo Carte s d u Cie l (h ttp://w w w .as tros urf.com /as tropc/carte s /). • Kl asick ý atl as al e ne m usíte je nom k upovat, m ůže te si je j stáh nou z Inte rne tu. Napřík l ad th e M ag-7 Star Atlas (h ttp://w w w .siaris.ne t/astro/atl as/) obsah uje h vězdy jasnější 7,25 m ag, vč. še sti stove k obje k tů vzdál e néh o ve sm íru. Je tak vh odný pro vše ch ny m e nší astronom ick é dal e k oh l e dy, vč. trie drů. Ke staže ní je i Tak i's 8.5 M agnitu de Star Atlas, e ve nt. dal ší podobná díl a. Stránk y tak ovéh o atl asu si stáh něte a vytisk ne te ve form átu A3 – pok ud zvol íte l isty form átu A4, budou h vězdy příl iš nahl ouče ny u se be a atl as se stane ve l m i ne pře h l e dným .
Úk ol y pro vás 74. V průběh u k al e ndářníh o rok u vše m i dostupným i dal e k oh l e dy proh l édněte obje k ty uve de né v soupisu „Ne jnápadnější obje k ty noční obl oh y“. Al e spoň v pěti případe ch se je tak é pok uste nak re sl it. 75. Vezm ěte ne pošk rábané CD , ne jl épe h ude bní se stříbrným povrch e m , a ve če r se postavte de se t m e trů od osam oce né poul iční l am py. D isk nastavte tak , abyste vněm viděl i obraz l am py, poté je j pom al u nak l ánějte sm ěre m k sobě, až se obraz bíl éh o světl a dostane za h orní ok raj. Vté ch víl i se vdol ní pol oviněobje ví řada bare vných obl ouk ů – spe k trum l am py. Na rozdílod žárove k , k te ré svítí ve vše ch obore ch vidite l néh o světl a, ne bude spe k trum výbojk y spojité, nýbrž v něk te rých
38 bare vných odstíne ch výrazněnápadnější. Vjiných m éněa něk te ré barvy budou dok once ch ybět úpl ně. To proto, že výbojk y ne září na vše ch vl nových dél k ách , nýbrž pouze vtzv. e m isních čarách . O bzvl ášť názorný je poh l e d na ne onové nápisy. Al e spoň je dno tak ové spe k trum zk uste vyfotografovatdigitál ním fotoaparáte m a ne bo vnouzi nak re sl itbare vným a paste l k am i.
Z as távk a patnáctá | ins tantní fotografie Ne h ybný fotoaparát, citl ivý fil m , třice t se k und e xpozice , něk ol ik h odin pobytu v al ch ym istick ém prostře dí te m né fotok om ory a m áte h otový záběr, na k te rém jsou tak sl abé stál ice , že je be z dal e k oh l e du nik dy ne spatříte . Tak done dávna vypadalre ce ptna fotografování h vězdné obl oh y. Situace se al e radik ál nězm ěnil a – h vězdnou obl oh u m ůže te nyní portrétovat pom ocí m noh e m citl ivějších digitál ních k am e r. O h rom ující výh odou je ok am žitá k ontrol a zh otove néh o záběru a je jí násl e dné úpravy v něk te rém z grafick ých e ditorů. S je dnoduch ým „digitál e m “ toh oto sice příl iš ne sve de te , pok ud si al e se že ne te k am e ru s ru čním nastavováním e xpozice (rozl iše ní al e spoň 3 m e gapixe l y) a připe vníte ji na dobrý stativ, m áte vyh ráno. Vtak ovém případěm ůže te portrétovatne je n h vězdnou obl oh u (obl asti ce l ých souh vězdí), al e tak é ne jrůznější soum rak ové je vy, přibl íže ní jasných pl ane t k Měsíci, ste jně jak o řadu m e te orol ogick ých úk azů. Pok ud k záběru přidáte bl e sk e m ne bo poul ičním i l am pam i osvětl e ný h orizont, m ěsíční světl o a ne bo sil ue ty pozorovate l ů, m ůže te vytvořit až podivuh odněunik átní k om pozice . Bude -l i fotografovat rozsáh l é části h vězdné obl oh y, pak m anu álnězaostře te ob je k tiv na ne k one čno, nastavte ne jd e lší m ožnou e xpozici, ne jvyšší citlivost čipu fotoaparátu (tzv. ISO ) a ne jm e nší cl onu. S rostoucí e xpozicí a citl ivostí sice roste te pe l ný šum , k te rý značně de graduje e xponovaný záběr, m ode rnější fotoaparáty však disponují funk cí, je ž te nto rušivý je vvýrazně om e zí (označuje se např. te m ný sním e k ). Ve
svůj prospěch využijte i vyváže ní b ílé b arvy, tzv. w h ite b alance . Vdrtivé většiněpřípadů si je jk am e ra nastavuje sam a, záběry světl é obl oh y pak vych áze jí ne přiroze ně zabarve né. Pok ud však w h ite bal ance ručně zm ěníte , m ožná dosáh ne te l e pšíh o výsl e dk u. Fotoaparát nak one c nam iřte na vybranou část ne be , opatrně zm áčk něte spoušť… Abyste pře de šl i ne žádoucím u ch vění, m ůže te použít i sam ospoušť a ne bo dál k ové ovl ádání. Pok ud vám to čas dovol í, pořiďte te ntýž záb ěr při různých nastave ních – určitěvsérii e xpozic od 1 se k undy, pře s 2, 4, 8, 16 až tře ba po třice tse k und. Te prve pak si vybe re te te n správný záběr. Sním k y m ůže te tak é dodate čně upravovat – pom ocí grafick éh o e ditoru zk uste snížit šum , zm ěnit vyváže ní bare v, re sp. upravitjas a k ontrast. Při de l ších e xpozicích zjistíte , že se vám h vězd y protáh ly do k rátk ých ob lou čk ů se stře d e m u Polárk y. Te nto je v způsobe ný otáče ním Z e m ě, m ůže te využítve svůjprospěch – k pořizování je ště zajím avějších fotografií, ne bo je j naopak e l im inovat připe vněním k am e ry na pointační dal e k oh l e d, je nž se otáčí za h vězdam i. D igitál ní fotoaparát l ze připe vnit tak é za ok ul ár astronom ick éh o dal e k oh l e du – a pok ud m á vým ěnný obje k tiv, pak přím o do oh nisk a. D obře však posl ouží i běžná w e bk am e ra a ne bo dok once m ob ilní te lefon s rozliše ním alespoň d va m e gapixe ly. Te n dok once ne m usíte k dal e k oh l e du připe vňovat, stačí s ním fotografovat „je n tak z ruk y“. Pře dností je dnoduch ých k am e r m obil ních te l e fonů je paradoxně m al ý prům ěr obje k tivu,
39
Sním e k k u lové h vězdok u py M 13 v H e rk u lovi poříze ný 28. k větna 2005 M artine m M yslivce m při špatném se e ingu (až 6"). Jde o slože ninu čtyř čtyřm inu tových sním k ů (e xpozice prvníh o ze série začala v 23.18 SELČ ) e xponovaných fotoaparáte m Canon EO S 300D pře s d alek oh led ne w tonova typu s ob je k tive m o prům ěru 210 m m a světe lností 1:5. Č ip b ylnastave n na citlivostodpovídající 400 ASA.
k te rý spol eh l ivěpok ryje ce l ou výstupní pupil u ok ul áru. S tak ovou je dnoduch ou výbavou pak zach ytíte Měsíc a je h o natáče ní vůči Z e m i (tzv. l ibrace ), pl ane ty, poh yb Jupite -
rových m ěsíců, fáze Venuše , jasné h vězdy u ok raje m ěsíčníh o disk u a ne bo bare vné dvojh vězdy. Z ál e ží je n a je n na vaši šik ovnosti a fantazii.
Úk ol y pro vás Z atím co k fotografování ve lkých částí ob loh y stačí b ěžný digitální fotoaparát s širok oúh lým ob je k tive m , k portrétování de tailů ob je k tů vzd álenéh o ve sm íru potře b u je te ne je n spe ciální k am e ru , ale i d alek oh led . Ce na tak ovéh o vyb ave ní pře sah u je d e sítk y tisíc k oru n, m agii špičk ové astrofotografie navíc zvlád á je n něk olik m álo odb orník ů na světě. 76. Pom ocí digitál níh o fotoaparátu pořiďte v různých e xpozicích záběr něk te réh o nápadnéh o souh vězdí. S m apou ne bo atl ase m zjistěte , jak sl abé h vězdy jste na portréte ch zach ytil i. 77. Pok ud se odh odl áte k e k re sl e ní m ěsíčníh o povrch u, zk uste ste jnou část Měsíce tak é vyfotografovat. Poté oba portréty navzáje m porovne jte .
40 78. Vdobě k ol e m první čtvrti nam iřte dal e k oh l e d do obl asti te rm inátoru a ste jnou část m ěsíčníh o povrch u vyfotografujte s odstupe m něk ol ik a h odin. Vněk te rém z grafick ých e ditorů pak záběry upravte tak , abyste odh al il i zm ěny osvětl e ní způsobe né vych áze jícím Sl unce m (při poh l e du z Měsíce ). Při troše šik ovnosti byste m oh l i dátdoh rom ady k rátk ou anim aci. 79 . Bude te -l i digitál ní k am e ru a ne bo al e spoň dobrý fotoaparát v m obil ním te l e fonu nosit ne ustál e při sobě, m áte šanci získ at e xk l uzivní záběry ne jrůznějších ne be sk ých úk azů. Vel m i če tné jsou pře de vším h al ové je vy vyk re sl ované sl une čním ne bo m ěsíčním světl e m . Může te však zažít i ne obvyk l ou bouři či jiný m e te orol ogick ý je v(tornádo), ste jnějak o průl e tjasnéh o m e te oru ne bo ne obvyk l é družice . Napadl o by vás tře ba, že sil ue tu Me zinárodní k osm ick é stanice m ůže te zah l édnoutna pozadí m ěsíčníh o ne bo sl une čníh o disk u?
Z as távk a pos l e dní | vl as tní děl o na z ah radě Kte rý si vybrat? Pok ud zvol íte správně, ote vřou se vám nová ok na do ve sm íru. Pok ud zvol íte špatně, frustrace a zbyte čněinve stované pe níze váš záje m o ne be sk á těl e sa více ne ž zch l adí, pok ud rovnou ne zl om í vaz. K valitu a ce nu k aždéh o astronom ick éh o dal e k oh l e du ovl ivňuje ce l á řada vl astností – počínaje prům ěre m obje k tivu, pře s k onstruk ci ok ul árů až po m e ch anick é uspořádání m ontáže . Z al e ží i na tom , co vše ch no h odl áte sl e dovat – zda se spok ojíte s příl e žitostním obh l íže ním těl e s sl une ční soustavy a ne bo se ch ce te vydat na syste m atick ou pře h l ídk u těch ne jsl abších ve sm írných obje k tů. D al e k oh l e d m ůže být čočk ový (tzv. re frak tor), pak využívá podobnéh o uspořádání jakou l ove ck éh o trie dru, a ne bo zrcadlový (tzv. re fl e k tor), v tak ovém případě tvoří je h o srdce duté zrcadl o um ístěné v zadní části tubusu. O bje k tiv re frak toru m usí být v k aždém případě sl ože n ne jm éně ze dvou sk l e něných čoče k (nik ol i z pl astu), jinak se vám h vězdy zobrazí duh ověs tzv. bare vnou vadou. Vpřípadě re fl e k torů se se tk áte s něk ol ik a druh y optick ých uspořádání. Pok ud je je h o součástí m al é rovinné zrcátk o, k te ré světl o odráží ve n k ok ul áru na bok u tubusu, označuje se jak o ne w tonovo. Vk atadioptrick ém u spořádání najde te pře d obje k tive m spe ciál ní sk l e ně-
nou k ore k ční de sk u – m al é vypouk l é zrcátk o ne posíl á světl o na bok , nýbrž otvore m vh l avním zrcadl e . Podl e typu k ore k ční de sk y se h ovoří o sch m idt-casse grainověne bo m ak su tov-casse grainově k om binaci, je jich ve l k ou výh odou je k om pak tnost ce l éh o dal e k oh l e du, ovše m za vyšší ce nu. Při m anipul aci si tak é m usíte dát pozor na k ore k ční de sk u, k te rou snadno pošk rabe te . U rčitětak é oce níte dobré rosnice bránící snadném u „osl e pnutí“. Jak ouk ol i z optick ých pl och totiž ne m ůže te utírat, pouze ne ch e jte dal e k oh l e d v te pl é, such é m ístnosti sam ovol něodrosit. Úk ol e m dal e k oh l e dů je posbírat co ne jvíce světl a a současně zvětšovat zorný úh e l . První vl astnost závisí pře de vším na ve l ik osti sběrné pl och y obje k tivu – čím slab ší zdroje světla h od láte sledovat, tím větší m u sí b ýt. Úm ěrnětom u al e roste ce na i h m otnost přístroje . Bude te -l i těžk ý dal e k oh l e d k aždý ve če r vynáše t na pozorovací stanoviště, zapotíte se ne je n vy, al e i vaši rodinní přísl ušníci či k am arádi. Č očk ové dal e k oh l e dy jsou ce nově přijate l né pouze do prům ěru obje k tivu 10 ce ntim e trů, sk věl e se al e h odí k e sledování těles slune ční sou stavy. K poh odl ném u proh l íže ní sl abých ve sm írných obje k tů však potře buje te d alek oh led s prům ěre m ob je k tivu alespoň
41 Podrob nosti na M ěsíci v trie d ru na stativu (vlevo), dalek oh led u s ob je k tive m o prům ěru 6 cm (u prostře d ) a 15 cm (vpravo).
25 ce ntim e trů. Tak ve l k é re frak tory jsou al e ne sm írně drah é – jak dík y optice , tak k vůl i dl ouh ém u tubusu a k om pl ik ované m ontáži, proto se m usíte k oupit něk te rý se zrcadl ových přístrojů – běžněse nabíze jí od prům ěru 4,5 pal ce (11,4 cm ) až do 10 pal ců (25 cm ). Z větše ní posk ytované dal e k oh l e de m je urče no pom ěre m oh nisk ové vzd álenosti ob je k tivu a ok u láru . H l avní část optick é soustavy – obje k tiv – bývá sam ozře jm ě ne m ěnný, ok ul árů však m ůže te vl astnit v l ibovol ném m nožství. Pro k aždý přístroj al e e xistuje ne jm e nší a ne jvětší u žite čné zvětše ní, ne m á tudíž sm yslpořizovat ok ul áry m im o tyto h ranice . Ne jm e nší h odnota zvětše ní je dána ve l ik ostí vašich zorniče k – m ěl o by být nane jvýš tak m al é, aby se s je jí ve l ik ostí sh odoval a ve l ik ost výstupní pupil y. Naopak ne jvětší užite čné zvětše ní začíná zobrazovat bodové zdroje jak o k roužk y o postře h nute l ném úh l ovém prům ěru. Protože ve l ik ost výstupní pupil y udává pom ěr prům ěru obje k tivu a zvětše ní, je ne jm e nší zvětše ní rovno pod ílu prům ěru ob je k tivu a vaší zorničk y. Použije te -l i je ště m e nší zvětše ní, výstupní pupil a se rozšíří natol ik , že se bude te dívat je nom částí obje k tivu. D al e k oh l e d se te dy stane „m e nším “, ne ž ve sk ute čnosti je . Ne jvětší u žite čné zvětše ní od povídá výstu pní pu pile o prům ěru k olem půl m ilim e tru . Tak é je h o ve l ik ost si te dy snadno vypočítáte . O braz posk ytovaný ve l k ým i dal ek oh l e dy však bývá vl ive m ne k l idu ze m sk é atm osféry rozm azán i při m e nších zvětše ních . Napřík l ad pro přístrojs obje k tive m o prům ěru 20 ce ntim e trů je rozm e zí sm ysl u-
pl ných zvětše ní od 25 do 400. Použije te -l i patnáctinásobné zvětše ní, projde vám do ok a pouze tol ik světl a, jak o se sbírá přístroj o prům ěru obje k tivu pouze de se t ce ntim e trů. A pok ud vnějak é prode jněuvidíte dal e k ohl e d s pětice ntim e trovým obje k tive m a inze rovaným zvětše ním 400×, m ůže te se je n pousm átfal e šném u re k l am ním u trik u. K valitní ok u láry ne jsou levnou záležitostí, je jich ce na se poh ybuje v řádu tisícik orun. Bude te -l i si je k upovat dodate čně, be rte oh l e d na je jich prům ěr – většina přístrojů používá standardní zasouvací ok ul áry o šířce 1,25 pal ce (31,7 m il im e trů). Ste jně tak al e m ůže te vyzk ouše t i ok ul áry používané do m ik rosk opů ne bo ze starších , pošk oze ných či ne funk čních trie drů. Ve výsl e dk u byste m ěl i disponovatal e spoň tře m i ok ul áry: je de n by m ělposk ytovatzvětše ní něk de o spodníh o l im itu pro váš dal e k oh l e d, druh ý naopak ve l ké zvětše ní u h orní h ranice přístroje a tře tí „něk de “ uprostře d. Vok ul árových útrobách najde te zce l a odl išné se stavy různých čoče k , proto tak é v se stavě s k onk rétním přístroje m zprostře d k u jí poh led na různěve lik é části ne b e . Na ok ul áre ch bývá uve de n prům ěr jim i posk ytovanéh o zornéh o pol e . Jak ou část obl oh y s nim i sk ute čně uvidíte , zjistíte poděl e ním této h odnoty zvětše ním . Pok ud napřík l ad ok ul ár se zorným pol e m 45 stupňů v dal e k oh l e du posk ytne de se tinásobné zvětše ní, uvidíte obl oh u o prům ěru 4,5 stupně. Kdyby to byl o zvětše ní stonásobné, pak je nom 0,45 stupně. Z toh oto úh l u poh l e du se jak o ne jvh odnější je ví ok ul áry typu orth oscopick ý, k e l l ne r ne bo pl össl .
42 Součástí řady dal e k oh l e dů bývá i tzv. b arlow ova čočk a, spe ciál ní optick ý čl e n, je nž se využívá k prodl ouže ní oh nisk ové dél k y obje k tivu a vdůsl e dk u k e znásobe ní zvětše ní. Ř ada výrobců al e tím to způsobe m pouze l acině rozšiřuje re pe rtoár m ožných zvětše ní: dodají dva ok ul áry, k te ré vk om binaci s barl ow ovou čočk ou posk ytnou čtyři různá zvětše ní… Barl ow ova čočk a se ostatně na sk ute čných h vězdárnách prak tick y ne používá. D al e k oh l e d ne l ze drže t v ruce , k e k aždém u přístroji potře buje te dostate čně rob u stní m ontáž, k te rá vám um ožní nam ířit na l ibovol né m ísto obl oh y. H ýbání s přístroje m m usí být h l adk é, be z zádrh e l ů a přísk ok ů, avšak s dostate čným odpore m , totéž pl atí pro ok ul árový výtah , s ním ž zaostřujte obraz. Tzv. e k vatore ální (ne bo též paralak tick é) m ontáže jsou na vysok ém stojanu s h l avní osou rovnoběžnou s rotační osou Z e m ě(m íří k Pol árce ). Při sl e dování obje k tu s nim i sice stačí poh ybovat pouze v je dné ose , většinou al e bývají m e ch anick y k om pl ik ované a te dy i drah é. Pok ud ne bude te s dal e k oh l e de m fotografovat, boh atě vystačíte s tzv. azim u tální m ontáží s h l avní osou k ol m ou k ze m i. Je jí je dnoduch ou variantu pře dstavuje d ob sonova k onstru k ce , k te rá využívá ne w tonům optick ý systém upe vněný do dvojice dře věných k rabic. Vtéto k om binaci se že ne te dal ek oh l ed s h l avním zrcadl e m o prům ěru až půl m e tru, pom al u ubíh ající h vězdy pak vzorném pol i udržíte tak , že přístrojtu a tam troch u posune te . Vel k ou výh odou je nízk á pořizovací ce na, naopak ne výh odou k rk ol om né pozorování ve ve l k ých zvětše ních . Koupit l ze tak é dal e k oh l e d s azim u tální m ontáží říze nou počítače m , u k te rých je k atadioptrick ý re fl e k tor zasaze n do vidl ice poh áněné m al ým i e l e k trom otork y. Ty zajišťují jak autom atick é h l e dání vytipovaných obje k tů, tak je jich udržování vzorném pol i dal e k ohl e du. Nárůst k om fortu je al e úm ěrný ce ně m noh dy pře sah ující stovk y tisíc k orun. Z važ-
te tak é výšk u m ontáže – určitěne ch ce te u pozorování k l e če ta ne bo dok once l e že t. Každý větší dal e k oh l e d – ne říze ný počítače m – tak é potře buje m e nší dal e k oh l e d se zorným pol e m o ve l ik osti al e spoň tři stupně, tzv. h led áče k , a ne bo zam ěřovačvyb ave ný ze leným lase re m . H l e dáče k m usí být upe vněn tak , abyste m oh l i vk aždém ok am žik u zajistit pře snou souososts h l avním dal e k oh l e de m . Pok ud to je nom troch u půjde , prověřte s i pře d nák upe m optick ou k valitu ce léh o d alek oh led u . Ne k val itní přís troj vš ak pohl e de m na protějš í dům s k rz ok no prode jny ne poznáte . Na to je potře b a h vězdná ob l oh a. D al e k oh l e d podl e ins truk cí s e s tavte , ne ch e jte al e s poň h odinu ve nk u, ab y s e och l adil na s te jnou te pl otu jak o ok ol í, a pak je j nam iřte na h vězdu druh é či tře tí ve l ik os ti. Snad ne jvděčnějš í b ude Pol árk a ze s ouh vězdí M al é m e dvědice – ne b ude totiž utík at ze zornéh o pol e . Nyní zvol te ne jvětš í m ožné zvětš e ní a dal e k oh l e d zaos tře te . Z a k l idnéh o vzduch u a dos tate čné tm y s e k ol e m h vězdy ob je ví dva až tři k once ntrick é s větl é k roužk y odděl e ných te m ným i m e zik ružím i. Vidite l nost těch to tzv. difrak čních k rou žk ů sm ěre m od stře du rych l e kl e sá, u zrcadl ových dal e k oh l e dů l ze navíc spatřit i paprsk y vybíh ající z ce ntrál ní sk vrny. U k val itně se říze néh o dal e k oh l e du m u sí b ýt ce lý d ifrak ční ob raze c sym e trick ý, pouze se vněm m ůže nah odil e „pře l évat“ jas. Ne ní-l i tom u tak , je přístroj buď špatně se říze n a ne bo dok once optick y zce l a ne vyh ovující. Úpl ně ne jh orší je případ, k dy m á stál ice um ístěná ve stře du zornéh o pol e podobu „k om e ty“ a vybíh á z ní vějířovitý ch vost. Pok ud vám ne kl idná atm osféra obraz zvětše né stál ice natol ik rozm aže , že oh ybové je vy ne postře h ne te , pak proh l édněte al e spoň podobu m írně rozostře né Pol árk y – m ěl a by být zce l a soum ěrná. Te stování dalek oh ledu poh lede m na h od ně zvětše nou stálici je natolik citlivé, že jím
43 projd e je nom m álok te rý přístroj. Al e i k dyž na nějak ý tak ový sk ute čněnarazíte , ne znam e ná to, že ste jně k val itní zůstane navěk y. O bzvl ášť zrcadl ové dal e k oh l e dy bude te ne jm éně je d nou d o rok a opět se řizovat. S tzv. lase rovým k olim átore m to sice ne ní obtížné, avšak optick é čl e ny (h l avní i m e nší zrcadl o) m usí být upe vněny tak , aby se s nim i dal o snadno a pre cizněm anipul ovat. Jak ý dal e k oh l e d si te dy pořídit?Postupujte více ne ž obe zře tně: • R ozh odně s e vyh ýbe jte e xtrém ně l e vným přís trojům – i k dyž v s upe rm ark e te ch výjim e čněnarazíte na k val itní as tronom ick ý dal e k oh l e d s více ne ž příznivou ce nou, s ve l k ou pravděpodobnos tí bude te s píš e zk l am áni. • R ozm ysl e te si, co bude te ne jčastěji sl edovat. Z da ve m ěstě ne jnápadnější pl ane ty, ne bo na ve snici ty ne jsl abší m ožné ve sm írné obje k ty. Z ál e že t bude i na pozorovacím stanovišti. Potře bujte l e h čí přístroj, k te rý snadno pře ne se te , ne bo dal e k oh l e d vždy zůstane na je dnom m ístě? • Jak ou m ontáž využije te ? Je dnoduch ou azim utál ní b e z jak éh ok ol i poh onu, k te rá je s ice l e vná al e ne tak poh odl ná? K om pl ik ovanějš í a finančně náročnějš í paral ak tick ý s ystém , dík y k te rém u vám ne b udou sl e dované ob je k ty „utík at“ ze zornéh o pol e ?A ne b o s i m ůže te dovol it m ontáž naváděnou počítače m ?
• Jak é ok ul áry bude te potře bovat? Pok ud již nějak é vl astníte , m ůže te vybrat ne jvh odnější prům ěr obje k tivu. Pok ud naopak žádný ne m áte , l e h ce si podl e uvažovanéh o přístroje dopočítáte , jak é oh nisk ové vzdál e nosti by nové ok ul áry m ěl y posk ytovat. Pok ud se h odl áte tu a tam podívat na Měsíc či pl ane ty, pak si k upte čočk ový dalek oh led o prům ěru ob je k tivu pět až de se t ce ntim e trů na je d nod u ch é azim u tální m ontáži. Bude -l i vybave n k val itní optik ou, vyjde vás tak ový přístrojdo de se ti tisíc k orun. H odl áte -l i s dal e k oh l e de m pravide l něsl edovat sl abší obje k ty vzdál e nějšíh o ve sm íru, vyb e rte si re flek tor s prům ěre m ob je k tivu alespoň 25 ce ntim e trů. S je dnodu ch ou m ontáží d ob sonova typu zapl atíte za k aždý ce ntim e tr prům ěru obje k tivu zh ruba tisíc k orun. Ch ce te -l i si při pozorování užít více poh odl í, pak uvažujte o dražší e k vatore ál ní m ontáži (ne bo o tzv. paral ak tick ém stol u). Může te si al e k oupiti au tom atick ý d alek oh led říze ný počítače m , je nž disponuje rozsáh l ým i databáze m i ne be sk ých obje k tů. Tak ové přístroje jsou k om pak tní, l e h ce pře nosné a sam i se orie ntují pom ocí GPS. Proto s nim i m ůže te pozorovatne je n na ve nk ově, al e tak é na světl é m ěstsk é obl oze a dok once i ve dne (Venuše , Saturn či Sirius). Počíte jte al e s tím , že je de n tak ový e xe m pl ář od firm y Me ade či Ce l e stron o prům ěru obje k tivu k ol e m 25 ce ntim e trů vyjde ne jm éněna něk ol ik de síte k tisíc k orun.
Úk ol y pro vás Pok u d jste v če tb ě „Návod u na pou žití ve sm íru “ d ospěli až d o těch to m íst – a tak é jste ab solvovali většinu u ve de ných úk olů, m áte vyh ráno, patříte m e zi ostřílené k osm olavce .. Je d nou z ce st, k te rá se vám nyní nab ízí, je i zapoje ní se do prou d u něk te réh o odb ornéh o pozorovacíh o program u – m e te orů, prom ěnných h vězd , Slunce , zák rytů h vězd apod. Fak te m ale zůstává, že ve většiněpřípadů tyto proje k ty své opod statnění d ávno pozb yly. Rozu m ná a profe sionálním i astronom y vše ob e cně přijím aná m ěře ní totiž až na výjim k y posk ytu jí je n nák lad ná astronom ick á zaříze ní. Ab yste se jim alespoň troch u přib lížili, m u síte inve stovat jak d o d alek oh led u , tak do vaše h o času . Nic vám však ne b rání d ívat se na ob loh u je n tak pro rad ost– tato volba je totiž tou ne jce nnější.
44 Na počátk u „Návodu na pou žití ve sm íru – ve rze 2007.1“ b yly „Rad y pro začínající pozorovate le“ se psané v roce 19 87 d r. Jane m H ollane m z H vězd árny a plane tária M ik u láše K ope rník a v Brně. Je jich d vace tiletá prom ěna re flek tu je ne je n te ch nologick ý vývoj – považte , k d ysi ne b ylxe rox, LED d iody, počítače , natožpak Inte rne t, ale též prak tick é zk u še nosti de síte k pozorovate lů společnosti Am atérsk é proh lídk y ob loh y (h ttp://w w w.astronom ie .cz), ste jně jak o čte nářů Instantních astronom ick ých novin (h ttp://w w w.ian.cz). Právěna je jich b e dre ch stojí sou časná pod ob a toh oto stru čnéh o průvodce .
O bsah Z astávk a první | výbava k aždéh o k osm opl avce ...................................................................2 Z astávk a druh á | čtvrth odiny de nně...................................................................................4 Z astávk a tře tí | h on na družice ............................................................................................8 Z astávk a čtvrtá | užite čná ruk a...........................................................................................10 Z astávk a pátá | padající h vězdy ..........................................................................................13 Z astávk a še stá | trojité sl unce .............................................................................................15 Z astávk a se dm á | ne jje dnodušší dal e k oh l e d .......................................................................17 Z astávk a osm á | Sl unce jak o h vězda...................................................................................20 Z astávk a de vátá | ne stál é stál ice .........................................................................................22 Z astávk a de sátá | k om ik s ne bo rom án?..............................................................................26 Z astávk a je de náctá | ne výrazné pl ane ty ..............................................................................28 Z astávk a dvanáctá | city astronom y ....................................................................................32 Z astávk a třináctá | do h l ubin ve sm íru .................................................................................33 Z astávk a čtrnáctá | noc vk apse ..........................................................................................36 Z astávk a patnáctá | instantní fotografie .............................................................................38 Z astávk a posl e dní | vl astní děl o na zah radě........................................................................40
BÍLÝ TRPASLÍK je zpravodajsdruže ní Am atérsk á proh lídk a obloh y. Adre sa re dak ce Bíléh o trpaslík a: Mare k Kolasa, J. Vrch lick éh o 3, 736 01 H avířov-Podlesí, e -m ail:m are k .k olasa@ gm ail.com . Najde te nás tak é na inte rne tových W W W stránk ách h ttp://w w w .astronom ie .cz. Na přípravě spolupracují H vězdárna a plane tárium Mik uláše Kope rník a v Brně, H vězdárna a plane tárium Joh anna Palisy v O stravě a H vězdárna vÚpici. Re dak ční rada: Jana Adam cová, Jiří Duše k , Z de něk Janák , Pave l Karas, Mare k Kolasa, Pe tr Sch e irich , Pe tr Sk ře h ot, Te re za Še divcová, Pe tr Šťastný, Mich alŠvanda, Martin Viláše k , Vik tor Votruba. Sazba Mich alŠvanda písm e m Lido STFvprogram u Scribus © APO 2007
