Evropská investiční banka, hlavní zdroj bankovních financí pro infrastrukturu transevropské dopravy, rozšiřuje významné financování půjček na železniční infrastrukturu – spojení vysokorychlostními vlaky, spojení konvenčními vlaky, vozový park – a na samostatné systémy veřejné dopravy (metra, tramvaje a předměstské vlaky) v Evropské unii a kandidátských zemích.
Jednoúčelové poskytování půjček EIB na železniční infrastrukturu Ewald Nowotny, viceprezident Evropské investiční banky (EIB) Jako hlavní zdroj bankovních financí pro transevropské dopravní sítě se Evropská investiční banka, finanční instituce EU, významně podílí na úsilí vybudovat infrastrukturu pro nové milénium. Je schopna nejenom zajistit velké sumy peněz, požadované za nejostřejších konkurenčních podmínek, ale také poskytovat půjčky ušité na míru podle rozsahu prací – dlouhodobé termíny, prodloužená doba splatnosti – a mobilizovat další zdroje financí, zejména vytvářením partnerství veřejného a soukromého sektoru kombinujíc silné stránky obou sektorů ve výstavbě takové infrastruktury. Financování rozsáhlých projektů infrastruktury a budování transevropských sítí je konstantním charakteristickým znakem poskytování půjček EIB. Banka hrála hlavní roli při definování prioritních projektů a vypracování seznamu těchto projektů přijatých Essenskou evropskou radou v prosinci 1994. Zavázáním se vytvářet takové sítě EIB také usiluje o podporu plynulé operace jednotného trhu, o hospodářský růst a harmonický rozvoj a zvýšenou solidaritu regionů EU. Kromě toho rozšiřování těchto sítí do kandidátských zemí střední a východní Evropy slouží k vytváření fyzických spojů, které usnadní jejich integraci do EU a podnítí jejich hospodářský růst. 29 % poskytování půjček EIB je zaměřeno na sektor dopravy Mezi roky 1996 a 2000 Evropská investiční banka zajistila půjčky, které činily 137 miliard EUR v Evropské unii a kandidátských zemích střední a východní Evropy. Z této částky bylo 29 %, tj. 39,5 miliard EUR věnováno dopravnímu sektoru. Tyto půjčky byly rozděleny mezi projekty týkající se železnic a terminálů kombinované dopravy – 10,7 miliard; samostatné systémy veřejné dopravy – 4,9 miliard; silnice, dálnice a přidružené stavby – 17,1 miliard; a letecká a námořní doprava – 6,7 miliard. Zvýšením ze 2,1 miliard v r. 1996 na 3 miliardy v r. 2000 činily půjčky na železniční dopravu a samostatné systémy veřejné dopravy celkem 15,6 miliard po celé období a zaujímaly 40 % celkových financí poskytovaných dopravnímu sektoru, což je přibližně stejně, jako u poskytování půjček na silniční dopravu (43 %). Tyto půjčky pokryly různé typy projektu: progresívní vytváření evropské vysokorychlostní železniční sítě; modernizace a rozšiřování konvenčních tratí; nákup vozového parku; rozvoj systémů městské dopravy, metra, tramvají a předměstských železnic. Financované projekty zahrnují prioritní projekty na seznamu přijatém Essenskou evropskou radou v r. 1994: Brennerský koridor v Itálii; vysokorychlostní železniční síť (TGV) v Belgii a spojení Lamanšským tunelem ve Velké Británii (oba jsou součástí projektu PBKAL); pevné
spojení přes Řresund mezi Dánskem a Švédskem; skandinávský trojúhelník ve Finsku a Švédsku; Hlavní trať na Západním pobřeží ve Velké Británii. I když má být ještě financována vysokorychlostní železniční doprava TGV ve Francii, představenstvo EIB schválilo odpovídající návrh půjčky v prosinci r. 2000. 4 miliardy na 5 let pro vysokorychlostní železniční síť Již před deseti lety EIB financovala první sérii hlavních projektů týkajících se vysokorychlostní železniční sítě. Ty ve Francii zahrnují budování atlantických a severních vysokorychlostních železničních tratí, severní trať mezi Paříží a belgickou hranicí s odbočkou k Lamanšskému tunelu a výstavbu trati Madrid – Seville ve Španělsku. Od r. 1996 EIB přispěla 3,6 miliardami na financování evropské vysokorychlostní železniční sítě. V Belgii to byly tratě Brusel - Antverpy, Brusel – Ličge a tratě Brusel – francouzská hranice; ve Francii středomořská vysokorychlostní železniční trať mezi Valence a Avignonem a odbočky Avignon – Marseilles a Avignon – Nîmes; v Itálii úseky Řím – Neapol a Milán – Boloňa – Florencie; a ve Velké Británii spojení Lamanšským tunelem. V této souvislosti si zaslouží zmínku hlavní příspěvek EIB k výstavbě Lamanšského tunelu. Půjčkou držiteli koncese a syndikátu bank financujících projekt a pomocí restrukturovat dluh hrála EIB klíčovou roli v zajišťování toho, aby tento významný stavební projekt tvořil nedílnou součást transevropské železniční sítě. Tisíce kilometrů konvenčních tratí EIB však nefinancuje pouze vysokorychlostní tratě. Zúčastněné země stojí také před aktuálním úkolem modernizovat a zdokonalovat své konvenční železniční tratě. Proto EIB pomohla renovovat železniční tratě v následujících zemích: Španělsko – zlepšení národních a regionálních sítí po celé zemi; Portugalsko – modernizace trati Lisabon – Oporto; Německo – renovace četných nádraží; Velká Británie – výstavba rychlého vlakového spojení mezi letištěm Heathrow a nádražím Paddington v Londýně a renovace trati Londýn – Glasgow; Itálie – modernizace monitorovacích a bezpečnostních systémů po celé síti; Švédsko – modernizace železničních tratí východního a západního pobřeží; a Finsko – zejména modernizace tratě Turku - Helsinky - ruská hranice. Pozornost by rovněž měla být zaměřena na hlavní příspěvek EIB na financování dvou kombinovaných pevných spojení železnice – silnice s prvořadým významem pro severské země: spojení přes Řresund, mezi Kodaní a Malmö; a spojení přes Great Belt mezi ostrovy Zealand a Fyn v Dánsku. Za uplynulých pět let půjčky na tyto projekty dosáhly 2,6 miliard. Od r. 1990 EIB aktivně pomáhá konzolidovat hospodářství kandidátských zemí a zvláště rozvíjet jejich dopravní infrastrukturu nezbytnou pro jejich integraci. Od r. 1996 bylo investováno 1,3 miliard do výstavby železničních tratí a modernizace sítí v těchto zemích: Polsko (úsek tratě Minsk – Terespol spojující Varšavu s běloruskou hranicí); Česká republika; Rumunsko (trať Bukurešť – Brašov); Maďarsko; Litva; Slovenská republika; Bulharsko; Estonsko (trať Tallinn – Narva) a Lotyšsko. Velký počet těchto úseků je umístěn v prioritních koridorech definovaných na krétské panevropské konferenci v r. 1994 a slouží k rozšíření transevropských sítí, jako například tratě Varšava – Ostrava – Vídeň a Berlín – Praha – Vídeň.
1) železnice, 2) vysokorychlostní vlak, 3) městská železnice, 4) terminál kombinované dopravy, 5) městská doprava (tramvaje), 6) městská doprava (metro) Desítky tisíc vagónů a lokomotiv a terminálů kombinované dopravy Zároveň s výstavbou tratí financuje EIB také nákup vozového a lokomotivního parku. Za uplynulých pět let půjčky v hodnotě 650 milionů umožnily akvizici tisíců osobních vozů, nákladních vagónů a lokomotiv v Dánsku, Francii, Portugalsku a ve Velké Británii. Aby pomohla vytvořit efektivnější multimodální dopravní síť, EIB financovala rozšíření intermodálních terminálů v Padově a Boloni v Itálii a výstavbu intermodální předávací stanice v Portugalsku.
Financování, které poskytovala EIB v r. 2000 sektoru železniční dopravy (v milionech EUR) Belgie Vysokorychlostní železniční spojení mezi Bruselem a Antverpami a Bruselem a Ličge Dánsko Výstavba pevného spojení silnice-železnice mezi ostrovy Zealand a Fyn Výstavba pevného spojení silnice-železnice přes Řresund Nákup vozového parku a lokomotiv pro kodaňskou předměstskou železniční dopravu a železniční dopravu přes Řresund Výstavba sítě lehké železnice v Kodani Německo Modernizace a rozšíření systému veřejné dopravy v Mnichově Řecko Výstavba dvou tratí metra v Aténách Španělsko Výstavba nové trati metra v jižní části Madridu Francie Rozšíření tramvajové sítě ve Štrasburku Výstavba tramvajové tratě v Nancy Rozšíření tramvajové sítě v Nantes Itálie Spojení městské železnice v Turinu Výstavba tří tramvajových tratí v Palermu Úsek vysokorychlostní železniční sítě Milan - Boloňa Úsek vysokorychlostní železniční sítě Boloňa - Florencie Modernizace systému veřejné dopravy v Římě Portugalsko Modernizace železničního spojení Lisabon - Oporto Nákup vozového parku Švédsko Výstavba pevného spojení železnice – silnice přes Řresund Velká Británie Akvizice 10 000 nákladních vagónů Financování poskytované kandidátským zemím Rumunsko Modernizace sítě bukurešťského metra Modernizace bukurešťské tramvajové sítě Modernizace systému jízdenek a rezervace míst a zařízení údržby po celé železniční síti Česká republika Modernizace železniční trati Česká Třebová – Přerov ve východočeském kraji Rozšíření sítě pražského metra
178,1 34,0 47,5 251,4 76,9 28,6 200 300 46,0 60,0 45,0 201,5 88,0 500,0 32,0 77,5 25,9 100,0 228,5 105,0
181,0 88,0 15,0 160,0 75,0
3,5 miliard na zlepšení městského životního prostředí vytvářením samostatných systémů veřejné dopravy Banka se zavázala k podporování ekologicky přátelských druhů městské dopravy a rozsáhle se podílí na financování samostatných systémů veřejné dopravy. Pomohla uvést do provozu velký počet sítí konvenčního metra a lehké železnice v Barceloně, Madridu, Lyonu, Rennes, Aténách, Lisabonu, Oporto, Kodani, Manchesteru, Praze a Bukurešti. EIB financovala tramvajové systémy v : Montpellieru, Štrasburku, Orléans, Nancy, Lyonu a v Nantes ve Francii; v Palermu v Itálii; v Krakově v Polsku; v Timisoara a Bukurešti v Rumunsku. Byly uděleny půjčky na sítě předměstské železniční dopravy v Madridu, Turinu a Saarbrückenu. Financováním tohoto sektoru Evropská investiční banka ukazuje, že má zájem preferovat železniční dopravu, a to zvláště železniční nákladní dopravu, před dopravou silniční.
Pramen: European Railway Review 2/2001, s. 62 – 65 Překladatel: Lidmila Zrzavecká Korektura: ODIS
