je součástí IPRM Ústí nad Labem Centrum

Situace vzdělávání seniorů v Ústeckém kraji

Abstrakt Článek mapuje situaci vzdělávání seniorů v Ústeckém kraji, přináší přehled možností, relevanci vzdělávání seniorů z hlediska populačního rozložení obyvatel kraje a postoje veřejnosti ke vzdělávání seniorů s důrazem na vzdělávání seniorů v rámci univerzit třetího věku (U3V). Cílem je předložit komentované výsledky dotazníkového šetření, jehož základními hypotézami bylo za prvé – obyvatelé Ústeckého kraje ví, co je U3V a za druhé obyvatelé Ústeckého kraje smýšlí o U3V, respektive o vzdělávání seniorů jak pozitivně tak negativně. Klíčová slova Vzdělávání seniorů, univerzita třetího věku, Ústecký kraj Úvod S ohledem na předpokládané projekce populačního vývoje České republiky je již dnes jisté, že počet seniorů se zvětšil a bude i do budoucna narůstat a i přes relativně vysoký podíl pracujících seniorů je ekonomicky neúnosné, aby tato početná skupina obyvatelstva zůstávala neaktivní (ve všech významech tohoto slova). Navíc v souvislosti s celospolečenským vývojem a populačním vývojem je nutné a společensky prospěšné, aby senioři „neodcházeli“ do důchodu, nestávali se „postproduktivní“ věkovou skupinou, ale změnily své zařazení. Cílem je, aby senioři nebyli „na obtíž“, ale naopak i nadále, tak jak tomu bylo v minulosti, působily v rodině, potažmo v celé společnosti jako „starší moudřejší“. Je potřeba, aby předávali v rámci mezigeneračního učení své znalosti. Jednou z možností jak zajistit aktivní prožívání vlastního stáří a změnu sebevnímání i vnímání seniora ze strany společnosti je

Projekt Síť vzdělavatelů učitelů cizích jazyků NEFLT registrační číslo CZ.1.07/2.4.00/31.0074 je součástí IPRM Ústí nad Labem Centrum. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

vzdělávání a sebevzdělávání. Vzdělávání přináší seniorům možnost využívat mozkovou kapacitu a cvičit se. Přináší pocit sebeuspokojení z dosažených dílčích úspěchů, poskytuje pozitivní náhled na budoucnost. Pakliže se vzdělávání odehrává organizovaně ve skupinách, velkým benefitem je sociální začlenění jedinců mezi podobně smýšlející vrstevníky. Vytváří se nové sítě, kamarádské i jiné vztahy, zvyšuje se pocit vlastní hodnoty a důležitosti. Senioři získávají rutinu, harmonogram – účelné vyplnění času. I mezi odborníky, ale zvláště mezi laickou veřejností se však najdou i tací, kteří vzdělávání seniorů považují za zbytečné, neúčelné, plýtvající veřejným rozpočtem atd. Pro zjištění postojů obyvatel Ústeckého kraje ke vzdělávání seniorů bylo provedeno rozsáhlé dotazníkové šetření, a to celkem dvakrát srpen až říjen 2011 a listopad až březen 2013/2014. V rámci prvního šetření bylo zvoleno jako reprezentativní vzorek město Ústí nad Labem, kde byly na 15 místech umístěny urny, ke každé 50 dotazníků v tištěné podobě. Z důvodu velmi nízkého počtu participujících respondentů bylo šetření provedeno v roce 2013/2014 znovu, v kombinované formě tištěných papírových dotazníků a v elektronické podobě. Vzorek byl pro druhé šetření rozšířen na obyvatele Ústeckého kraje. V následujícím textu přinášíme výběr z prvého a rozbor druhého šetření, dále pak popis situace vzdělávání seniorů s důrazem na vzdělávání seniorů na univerzitách v České republice, potažmo v Ústeckém kraji, a porovnání situace s postojem veřejnosti. Vzdělávání seniorů v České republice Vzdělávání seniorů má v rozvinutých státech světa svoje pevné místo, nejinak tomu je i v České republice. Ekonomicky vyspělé státy na jednu stranu cítí mnohdy nevyužitý potenciál seniorů a zároveň tuší i problémy, které může způsobit neexistence koncepční a rozvíjející se práce s touto věkovou skupinou v době, kdy stejně tak jako vyspělé státy i Česká republika v posledních letech prochází tzv. Západoevropským modelem reprodukčního chování.


Výsledkem je populační pyramida ve tvaru antické vázy (od nejmladšího k nejstaršímu) či ve tvaru jehličnatého stromu (od nejstaršího k nejmladšímu). Cílová skupina Univerzit třetího věku (U3V), které jsou největším poskytovatelem vzdělávání seniorů, se v čase zvětšuje, stejně tak jako narůstá počet účastníků jednotlivých U3V v ČR. Kromě Univerzit třetího věku organizovaných českými univerzitami, vysokými školami i soukromými školami terciární sféry, je vzdělávání seniorů nabízeno i Akademiemi třetího věku, Domovy důchodců/seniorů, Kluby důchodců/seniorů/aktivního stáří, zdravotnickými zařízeními, atd. Vzdělávání seniorů nehledě na pořádající organizaci je podporováno ze strany státu jak finančně tak ideově, např. v Národním programu přípravy na stáří 2008 – 2012, dokumentu Ministerstva práce a sociálních věcí, se uvádí, že vzdělávání seniorů i vzdělávání preseniorské a proseniorské je ideálním prostředím, které vychovává společnost, aby chápala staré lidi jako osoby s nezaměnitelnými a jedinečnými možnostmi na osobní vývoj, ze kterého profituje společnost jako celek (MPSV, 2014). V navazujícím Národním programu přípravy na stárnutí na období let 2008-2012 (Kvalita života ve stáří) se pak v článku 8 Participace a lidská práva v sekci 8.1. píše: Důležité je podpořit participaci seniorů na vzdělávacích, kulturních a společenských aktivitách a dále v sekci 8.3.: Významným zdrojem aktivního života jsou vzdělávací, zájmové a volnočasové aktivity. Vzdělávání zvyšuje adaptabilitu a přispívá ke zvládání sociálních a společenských změn, včetně zavádění moderních komunikačních a informačních technologií. Vzdělávání nabízí možnost orientace na nové perspektivy a hodnoty, stimuluje občanské aktivity, má pozitivní vliv na zdraví a zabraňuje sociálnímu vyloučení (MPSV, 2014).


Vzdělávání seniorů v Ústeckém kraji Ačkoli je obyvatelstvo Ústeckého kraje v poměru s ostatními kraji ČR relativně mladé, jak ukazuje následující graf, je o vzdělávání seniorů velký zájem.

Graf 1 Průměrný věk k 31. 12. 2010 Česká republika (zdroj dat ČSÚ, 2014). V cílové skupině 50+ se k 31. 12. 2010 podle Českého statistického úřadu nacházelo v Ústeckém kraji 293 549 osob (k 31. 12. 2012 již 297 268 osob). V rámci jednotlivých věkových skupin 50 - 54 (hranice pro přijetí do U3V UJEP pro rok 2012 posunuta na 50+), 55 - 59 (hranice pro přijetí do U3V UJEP před rokem 2012), dále dle Příhody (1974) 60 -74 let (časné stáří, stárnutí, senescence), 75-89 let (vlastní stáří, kmetství, sénum) a více než 90 let (dlouhověkost, patriarchum) (PŘÍHODA, 1974) bylo k 31. 12. 2010 složení obyvatel Ústeckého kraje k 31. 12. 2010: 50 – 54 let 52 036 osob, 26 064 mužů a 25 972 žen; 55 – 59 let 60 703 osob, 29 516 mužů a 31 187 žen; 60 – 74 let 134 379 osob, 61 705 mužů a 72 674 žen; 75 – 89 let 44 392 osob, 15 142 mužů a 29 250 žen; a ve věku 90+ 2 039 osob, 469 mužů a 1570 žen. Největším poskytovatelem vzdělávání pro všechny tyto osoby je v Ústeckém kraji Univerzita třetího věku při Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (U3V


UJEP) a pobočkami v Litoměřicích a Kadani, dále pak Univerzita třetího věku při Vysoké škole finanční a správní v Mostě (U3V VŠFS) a pobočka U3V Českého vysokého učení technického v Děčíně a v Chomutově. Vzdělávání seniorů zajišťují stejně tak jako jinde v republice kurzy i městské knihovny, základní či střední školy, městská kulturní střediska, kluby seniorů či domovy důchodců, ale třeba i jazykové školy nabízející kurzy právě pro starší generaci. Postoje k seniorskému vzdělávání v Ústeckém kraji Jak již bylo zmíněno výše, v České republice je vzdělávání seniorů podporováno, jak ze strany vlády České republiky, tak ze strany nadnárodních organizací jako je Evropská unie, Světová zdravotnická organizace a jiné. Mezi lidmi ovšem stále panuje mnohdy názor, že „vzdělávání seniorů je vyhazování peněz, protože stejně brzy umřou a nejsou schopni se cokoli naučit, protože si nic nezapamatují a že by měli dělat lepší věci, jako je např. hlídat vnoučata.“ Pro zjištění situace v Ústeckém kraji bylo provedeno dvoufázové dotazníkové šetření. Dotazník byl sestaven za pomoci doc. Mothejzíkové, a to jako kombinace otevřených (nestrukturovaných) položek a uzavřených (strukturovaných) položek s následujícími hypotézami: 1. obyvatelstvo Ústeckého kraje ví, co je Univerzita třetího věku 2. obyvatelstvo Ústeckého kraji smýšlí o Univerzitě třetího věku jak pozitivně tak negativně První dotazníkové šetření proběhlo ve dnech 1. 8. 2011 až 31. 10. 2011 na reprezentativním vzorku obyvatel města Ústí nad Labem. Celkem bylo rozdáno 750 dotazníků (50 dotazníků ke každé z 15 uren umístěných v čekárnách různých lékařských specializací) a vrátilo se 30 vyplněných dotazníků, 98 prázdných dotazníků a 622 dotazníků se „ztratilo“. Výsledky


bohužel nejsou kvůli nízkému počtu respondentů validní. Uvádíme tedy pouze vybrané příspěvky: K otázce: Víte, co je Univerzita třetího věku (dále jen U3V)? Z celkového počtu 30 ti osob, 25 osob odpovědělo kladně (z toho 3x byla poskytnuta definice, 1x „ano (alespoň zevrubně)“ a 1x „ano, ovšem vyučující musí všem vysvětlit: největší zločin pro lidstvo je peněžní systém. Musí se definitivně celosvětově bez hlasování zrušit, vše zadarmo! Politiky (vyžírky) a peníze nikdy lidstvo nepotřebuje k životu. Myslete potřebně vzdělanci!“ Zbývající odpovědi byly: 1x ne a 4x pole nevyplněno. Obecně se tedy dá předpokládat, že povědomí o Univerzitě třetího věku existuje, tj. že hypotéza č. 1 „Obyvatelstvo města Ústí nad Labem ví, co je Univerzita třetího věku“ je pravdivá. K otázce Co si o U3V myslíte – v pozitivním slova smyslu? se respondenti vyjádřili veskrze kladně ke všem bodům, mnohdy bez udání priority. Jako odpověď s nejvyšší prioritou si zvolilo: - smysluplné trávení volného času: 7 osob - možnost navázání nových kontaktů (přátelství): 3 osoby - účinný nástroj k dalšímu vzdělávání (sebevzdělávání se) na univerzitní úrovni: 9 osob - způsob jak neztratit kontakt se současným děním a vývojem: 10 osob - vhodná rutina a řád do každodenních/týdenních/měsíčních aktivit: 4 osoby K otázce Co si o U3V myslíte – v negativním slova smyslu? se pak většina respondentů nevyjádřila vůbec, nebo opět vyjádřila pozitivní či neutrální postoj k U3V, což dokládají i následující vybrané úryvky: Pozitivní či neutrální postřehy: - „je to dobrý nápad, jak udržovat seniory aktivní a udržovat mozkovou činnost v činnosti“


- „velmi prospěšné pro seniory, více takových aktivit, aby si pořád procvičovali mozkové buňky“ - „zvědavost, smysluplný život“ - „myslím, že U3V naplňuje všechny sféry zájmů, neboť nabídka jednotlivých oborů je velmi široká a zajímavá“ - „počítače, jazyky, historie“ - „výběr kursů je široký, lidé se mají vzdělávat v každém věku“ - „možnost vzdělávání ve více tématech, uzpůsobení podmínek cílové skupině“ - „U3V udržuje v "aktivitě", což může potažmo snížit náklady na zdravotní péči o ně“ - „výchova seniorů k obraně a ochraně, a aby nebyli důvěřiví“ Negativní postřehy: - „poplatky za absolvování U3V se neustále zvyšují. Pro dojíždějící z jiných míst se studium dost prodraží“ - „Nic se nesmí dělat pro peníze, vždy se musí pracovat vysoce kvalitně, odborně a podle potřeb!!! Žádný byznys nikdy nikde a bude všem výborně!“ - „veřejnost nemá dostatek informací o U3V“ - „malé povědomí právě mezi seniory, informace přes internet mnohdy nedostupné pro seniory (horší kvalita zraku, absence PC v rodině apod.)“ Ačkoli je tedy vzorek dat malý, dá se předpokládat, že obyvatelstvo města Ústí nad Labem má na U3V převážně pozitivní názor a jako nejcennější vidí, že U3V zabraňuje ztrátě kontaktu se současným děním, a hypotéza č. 2 je tedy nepravdivá. Obyvatelé Ústeckého kraje nesmýšlí o U3V negativně.


V druhém dotazníkovém šetření bylo k datu 18. 2. 2014 odevzdáno 411 dotazníků, ze kterých bylo pro vyhodnocení 22 vyloučeno z důvodu vulgarity výrazů a nesmyslnosti odpovědí. V následujícím textu přinášíme detailní rozbor získaných dat z 389 odpovědních archů. Charakteristika respondentů Věk Věk

Procento

Počet

0 – 49

51%

197

50 – 54

8%

31

55 – 59

9%

34

60 – 74

29%

113

75 – 89

3%

13

90 a více

0%

0

nevyplněno

1

Věk respondentů je rovnoměrně rozložen na skupinu 0-49 let – 51% a 50+ (věk pro přijetí na U3V UJEP) – 49%. Mezi cílovou skupinou pro U3V, stejně tak jako mezi účastníky U3V UJEP nejzastoupenější skupinou jsou osoby mezi 60-74 lety. Pohlaví Pohlaví

Procento

Počet

žena

72%

279

muž

28%

109

nevyplněno

1

Dotazníku se zúčastnilo více žen, než mužů.


Nejvyšší dosažené vzdělání Vzdělání

Procento

Počet

ZŠ

7%

26

SŠ

56%

218

5%

21

VŠ – bakalářské

12%

47

VŠ – magisterské a vyšší

20%

77

VOŠ

Dotazníkové šetření se zúčastnili lidé vzdělaní, a to osoby s maturitou v 56% a s vyšším vzděláním ve 37%. Bydliště Primární cílovou skupinou dotazníkového šetření bylo obyvatelstvo Ústeckého kraje, vzhledem k volnému přístupu k elektronické formě dotazníku skrze internet, jsou mezi respondenty zástupci i jiných krajů a ojedinělé odpovědi ze zahraničí. Kraj/Stát Ústecký

Procento

Počet

83%

313

Jihočeský

0%

1

Jihomoravský

3%

10

Karlovarský

1%

3

Liberecký

2%

8

Moravskoslezský

2%

7

Olomoucký

1%

4


Pardubický

0%

1

Plzeňský

1%

4

Hlavní město Praha

4%

15

Středočeský

1%

2

Vysočina

1%

2

Zlínský

0%

1

Slovensko

1%

2

Velká Británie

1%

2

nevyplněno

14

Osobní vztah k U3V Výsledkem otázek: 8. Navštěvujete nebo navštěvoval/a jste U3V? 9. Znáte někoho, kdo navštěvuje nebo navštěvoval U3V? 10. Prosím, napište jakékoli další postřehy související s U3V, či se vzděláváním seniorů. je, že ačkoli odpovídající ve většině případů nenavštěvují/nenavštěvovali U3V, znají někoho, kdo ano, což je ve shodě se zjištěním, že obyvatelstvo Ústeckého kraje ví, co U3V je a převážně o U3V smýšlí pozitivně, či neutrálně (viz první fáze dotazníkového šetření výše a druhá fáze dotazníkového šetření níže). otázka č. 8 prázdné

otázka č. 9 8

prázdné

7

ne

279

ne

179

ano

102

ano

203


Hypotézy 1. obyvatelstvo Ústeckého kraje ví, co je Univerzita třetího věku 2. obyvatelstvo Ústeckého kraje smýšlí o Univerzitě třetího věku jak pozitivně tak negativně 3. obyvatelstvo Ústeckého kraje se učí cizí jazyky i v pozdějším věku Rozbor dat První hypotéza byla jednoznačně potvrzena, když celých 87% obyvatel Ústeckého kraje odpovědělo, že U3V zná a vysvětlilo poslání U3V například těmito slovy: “poskytuje možnost vzdělání lidem v důchodovém věku. není časově náročná jako VŠ, ani nevede k získání titulu” “Univerzita pro starší ročníky” “možnost dalšího vzdělávání pro věkem pokročilé”


K druhé hypotéze se měli respondenti vyjádřit pomocí známek k jednotlivým výpovědím, a to od jedné do pěti, tedy od nejvíc souhlasím, po nejméně souhlasím. Pozitiva

Prázdné

Odpovědělo Průměr

smysluplné trávení volného času

44

345

1,36

možnosti navázání nových kontaktů

51

338

1,61

účinný nástroj k dalšímu vzdělávání

53

336

1,81

způsob jak neztratit kontakt

51

338

1,69

vhodná rutina a řád

54

335

2,19

Negativa

Prázdné


zajišťuje vzdělávání pouze úzké skupině

45

344

3,38

hloupost, která je navíc placena z daní

54

335

4,38

nesmysl, senioři už se nic nového nenaučí

52

337

4,54

kvalita učitelů nízký

53

336

4,22

staří lidé by spíše měli hlídat vnoučata

51

338

4,43

Z výše uvedených tabulek vyplývá, stejně jako u první fáze dotazníkového šetření, že obyvatelé Ústeckého kraje smýšlí o U3V pozitivně, případně neutrálně. S negativními výrok y v převážné většině nesouhlasí. Třetí hypotéza souvisí s odborným zaměřením autora na výzkum specifických aspektů výuky cizích jazyků u seniorů. Respondenti byli dotázáni na sérii otázek, jejichž cílem bylo zjistit, zda se osoby 50+ učí cizí jazyky (ať už pokračují v celoživotním učení, či s cizím jazykem začínají) a jak se jejich postoj k cizím jazyků a k učení se cizím jazykům liší od mladších. V následujícím textu uvádíme přehled celkových odpovědí bez rozboru do věkových skupin,


jelikož získaná data vyžadují detailní rozbor, který je jak časově tak prostorově náročný, než aby mohl být obsažen v článku tohoto typu a rozsahu. 11. Učíte se nějaký cizí jazyk/nějaké cizí jazyky? prázdné

7

ne

201

53%

ano

181

47%

12. Učil/a jste se cizí jazyky již v minulosti? prázdné

8

ne

21

6%

ano

360

94%

13. Navštěvujete v současné době kurz/ kurzy cizích jazyků? prázdné

11

ne

286

76%

ano

92

24%

14. Pakliže jste v otázce 13 odpověděli NE, proč nenavštěvujete kurz/y cizích jazyků? prázdné

109

již ovládám

29

10%

finance

98

35%

zdraví

22

8%


čas

129

46%

jiné

108

39%

15. Pakliže jste v otázce 13 odpověděli ANO, co Vám v současné době na výuce cizích jazyků činí největší potíže? Známkujte: 1-žádné potíže, 2-drobné obtíže, 3-neutrální postoj, 4-velké potíže, 5-vůbec nezvládám) Prázdné


gramatika

264

125

2,67

sl. zásoba

265

124

2,44

poslech

265

124

2,67

mluvení

264

125

2,85

čtení

266

123

2,07

psaní

266

123

2,46


16. Pokud něco nezvládáte, určete důvod? Počet

Procento

prázdné

212

malá hodinová dotace

37

21%

osobnost učitele

22

12%

neadekvátní obsah výuky

28

16%

problém s pamětí

65

37%

způsob výuky

50

28%

problém s domácí přípravou

72

41%

jiné

33

19%

17. V čem jste se po dobu vzdělávání cizímu jazyku/cizích jazyků zlepšili? Počet Procento prázdné

157

gramatika

119

51%

sl. zásoba

185

80%

poslech

90

39%

mluvení

135

58%

čtení

102

44%

psaní

80

34%

18. Jakým tématům ve výuce cizího jazyka/cizích jazyků dáváte přednost? Obecně respondenti nejvíce uváděli, že dávají přednost tématům, která jsou konkrétní, vztahující se k reálnému životu, soudobá, praktická, jako např. filmy, hudba, společenské dění, atd.


19. Následující typy aktivit v rámci výuky cizího jazyka/cizích jazyků oznámkujte: 1- nejvíce vyhovuje, 2- spíše vyhovuje, 3- neutrální postoj, 4 - spíše nevyhovuje, 5- nevyhovuje. Prázdné


čtení s porozuměním

136

253

1,85

poslech s porozuměním

139

250

2,16

převádění

143

246

2,86

nahrazování

148

241

2,59

doplňování tvarů podle vzoru

143

246

2,2

doplňování tvarů bez vzoru

146

243

2,6

volba spr. odpovědi

142

247

2,19

přiřazování

150

239

2,2

opravování chybných tvarů

143

246

2,77

překlad z mateřského jazyka

139

250

2,45

překlad z cizího jazyka

136

253

2,1

popis

145

244

2,16

konverzace

137

252

1,86

dramatizace textu

148

241

3,19

příprava vlastního textu

147

242

2,6

písemné testování

145

244

2,61

ústní testování

143

246

2,63


Závěr Ze tří předem položených hypotéz, byla jedna shledána jako pravdivá, jedna nepravdivá a jedna prozatím nezkoumána. Ukázalo se, že v České republice a v Ústeckém kraji je pro obyvatele pokročilejšího věku značné množství příležitostí dále se vzdělávat, například na popsaných univerzitách třetího věku. V dotazníkovém šetření pak vyšlo najevo, že lidé o této formě vzdělání ví, znají ji a smýšlí o ní pozitivně. Výzkum výuku cizích jazyků u osob 50+ není prozatím dokončen a na tomto poli čeká vědce ještě mnoho práce, zvlášť když není v současné době ustálena ani vědní disciplína, která by se právě vzděláváním „seniorů“ zabývala. Pokusy o zavedení takové disciplíny byly již učiněny a máme tu tedy pojmy jako geragogika, gerontopedagogika, educational gerontology, a jiné. Je ovšem nezbytně nutné prodiskutovat její případné vymezení od andragogiky. Domníváme se, že teprve existence obecného vědního základu umožní další detailní výzkum v rámci jednotlivých oborů včetně cizích jazyků.


Bibliografie ADAMEC, Petr a KRYŠTOF, David (eds.). 2011. Univerzity třetího věku na vysokých školách. Brno : muniPress, 2011. AU3V. 2014. Internetový zpravodaj. Asociace univerzit třetího věku. [Online] 2014. www.au3v.vutbr.cz. ČSÚ. Statistická ročenka. Český statistický úřad. [Online] 2014. [Citace: 15. únor 2014.] http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/3E0036C2DE/$File/4210111327g24.jpg ČSÚ. Věkové složení obyvatelstva Ústeckého kraje a jeho okresů. Český statistický úřad. [Online] 2014. [Citace: 15. únor 2014.] http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/vekove_slozeni_obyvatelstva_usteckeho_kraje_a_jeho_o kresu_k_31_12_2010 HELPNET.CZ. 2014. Univerzity třetího věku. Helpnet.cz. [Online] 2014. http://www.helpnet.cz/seniori/univerzity-tretiho-veku. KOUTSKÁ, Iva. 2011. Vzdělávání seniorů v ČR a v Ústeckém kraji. Regional Development and Planning. 2011, Sv. Issue 3, stránky 122-130. MPSV. Národním programu přípravy na stáří 2008 – 2012. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [Online] 2014. [Citace: 7. únor 2014.] http://www.mpsv.cz/cs/5045 MPSV. Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období 2013 - 2017. [Online] 2014. [Citace: 7. únor 2014.] Ministerstvo práce a sociálních věcí. http://www.mpsv.cz/cs/14540 MÜHLPACHR, Pavel. 2004. Gerontopedagoka. Brno : Masarykova univerzita, 2004. PETŘKOVÁ, Anna a ČORNAČIČOVÁ, Rozália. 2004. Gerontagogika: Úvod do teorie a praxe edukace seniorů. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. SPČR. 2014. Věková struktura obyvatelstva k 31.12.2010. Svaz průmyslu a dopravy ČR. [Online] 2014. http://www.spcr.cz/statistika/strom.htm.


ŠAŠEK, Miloslav. 2001. Struktura obyvatelstva a regionální rozvoj. Jelenia Gór : Akademia Ekonomiczna, 2001. ŠERÁK, Michal. 2009. Zájmové vzdělávání dospělých. Praha : Portál, 2009.


Přílohy Dotazník k doktorskému studiu Didaktiky konkrétního jazyka Vážená paní, vážený pane, dovoluji si Vás tímto požádat o spolupráci na chystané odborné vědecké práci. Údaje, které mi vyplněním následujícího dotazníku poskytnete, jsou pro mě velmi cenné a budou zpracovány v rámci dizertační práce doktorského studia Univerzity Karlovy. Dotazník je anonymní. Samozřejmě nemusíte odpovídat na všechny otázky, ale čím více postřehů vepíšete, tím cennější informací pro mě budou. 1. Prosím, uveďte svůj věk (Zakroužkujte.) a) 0 – 49

b) 50 – 54

c) 55 – 59

d) 60 – 74

e)75 – 89

d) 90 a více

2. Pohlaví (Podtrhněte.) žena/muž 3. Nejvyšší dosažené vzdělání (Zakroužkujte.) a) ZŠ

b) SŠ

c) VOŠ

d) VŠ – bakalářské

e) VŠ – magisterské

a vyšší 4. Bydliště (obec) ………………………………………………………………………………………………………… 5. Víte, co je Univerzita třetího věku (dále jen U3V)? a) ano – vepište stručně, co je U3V……………………………………………

b) ne


6. Co si o U3V myslíte – v pozitivním slova smyslu? (Známkujte: 1–souhlasím, 2–spíše souhlasím, 3–neutrálnívztah, 4–spíše nesouhlasím, 5-nesouhlasím) …….. smysluplné trávení volného času …….. možnost navázání nových kontaktů (přátelství) ……. účinný nástroj k dalšímu vzdělávání (sebevzdělávání se) na univerzitní úrovni ……. způsob jak neztratit kontakt se současným děním a vývojem ……. vhodná rutina a řád do každodenních/týdenních/měsíčních aktivit 7. Co si o U3V myslíte – v negativním slova smyslu?(Známkujte:1–souhlasím, 2–spíše souhlasím, 3–neutrálnívztah, 4–spíše nesouhlasím, 5-nesouhlasím) …… zajišťuje vzdělávání pouze úzké skupině (vyloučeni sociálně slabší z důvodu hrazení poplatků, zdravotně postižení kvůli neexistenci bezbariérových přístupů, …) …… hloupost, která je navíc placena z daní pracujících …… nesmysl, senioři už se prý nic nového nenaučí …… kvalita učitelů U3V je nízká a pokud jde o mne, už se nic nového učit nepotřebuji a nechci, domnívám se, že už za život znám dost. …… staří lidé by spíše měli hlídat vnoučata, nebo dělat něco rozumnějšího, než někde vysedávat v posluchárnách 8. Navštěvujete nebo navštěvoval/a jste U3V? a) ano – uveďte důvod/y…………………………………………………….

b) ne

9. Znáte někoho, kdo navštěvuje nebo navštěvoval U3V?


a) ano – uveďte počet osob………………………………………………….

b) ne

10. Prosím, napište jakékoli další postřehy související s U3V, či se vzděláváním seniorů. ……………………..………………………………………………………………………… ……………………………….………………………………………………………..………

11. Učíte se nějaký cizí jazyk/nějaké cizí jazyky? a) ano – vepište jaký/é…………………………………………………………

b) ne

12. Učil/a jste se cizí jazyky již v minulosti? a) ano – vepište, kde a jaké……………………………………………………..

b) ne

13. Navštěvujete v současné době kurz/kurzy cizích jazyků? a) ano – vepište pořádající instituci……………………………………………

b) ne

14. Pakliže jste v otázce 13 odpověděli NE, proč nenavštěvujete kurz/y cizích jazyků? a) cizí jazyk/y již ovládám

b) finance

c) zdraví

d) čas e) jiné……………….

15. Pakliže jste v otázce 13 odpověděli ANO, co Vám v současné době na výuce cizích jazyků činí největší potíže?Známkujte: 1-žádné potíže, 2-drobné obtíže, 3-neutrální postoj, 4-velké potíže, 5-vůbec nezvládám) …. gramatika …..slovní zásoba

…..poslech

….. mluvení …..čtení

…..psaní


16. Pokud něco nezvládáte, určete důvod? a) malá hodinová dotace

b) osobnost učitele

c) neadekvátní obsah výuky

d) problém s pamětí

e) způsob výuky

f) problém s domácí přípravou

g)

jiné

–

vepište

…………………………………………………………………………………. 17. V čem jste se po dobu vzdělávání cizímu jazyku/cizích jazyků zlepšili? a) gramatika b) slovní zásoba

c) poslech

d) mluvení

e) čtení

f)

psaní 18. Jakým tématům ve výuce cizího jazyka/cizích jazyků dáváte přednost? ……………………………………………………………………………………………………………… …… 19. Následující typy aktivitv rámci výuky cizího jazyka/cizích jazyků oznámkujte: 1- nejvíce vyhovuje, 2- spíše vyhovuje, 3- neutrální postoj, 4-spíše nevyhovuje, 5-nevyhovuje. 1 VZOR

2 3 4 5

X

čtení s porozuměním poslech s porozuměním převádění (např. z činného rodu do trpného, z první osoby do třetí, …) nahrazování (např. ve větě „mám ráda kočku“ použijte jiná zvířata, …) doplňování správných tvarů podle vzoru, s nápovědou (např. slovo v závorce, …) doplňování správných tvarů bez vzoru


volba správné odpovědi (např. a/b/c, pravda/lež, podtržení, …) přiřazování (např. slova stejného významu, odpovědí podle popisu …) opravování chybných tvarů překlad z mateřského jazyka do jazyka cizího překlad z cizího jazyka do jazyka mateřského popis (např. obrázku, …) konverzace (např. rozhovor, …) dramatizace textu (např. recitace, scénka, divadlo, …) příprava vlastního textu písemné testování ústní testování U3V v Ústeckém kraji: Ústí nad Labem + Litoměřice, Kadaň (u3v.ujep.cz), Most (http://www.vsfs.cz/?id=1478-univerzita-3.-veku)


je součástí IPRM Ústí nad Labem Centrum

Recommend Documents