UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra českého jazyka a literatury
VERONIKA BENÍČKOVÁ III. ročník – prezenční studium
Obor: Speciální pedagogika pro 2. stupeň základních škol a střední školy a český jazyk se zaměřením na vzdělávání
JAZYKOVÁ KOMUNIKACE V SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH Bakalářská práce
Vedoucí práce: PhDr. Hana Marešová, Ph.D.
OLOMOUC 2011
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila v ní veškerou literaturu zveřejněnou v Seznamu literatury a Seznamu internetových zdrojů.
Ve Zlíně dne 5. 4. 2011
............................................................ vlastnoruční podpis
2
PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat své vedoucí práce PhDr. Haně Marešové, Ph.D., za odbornou pomoc při zpracování bakalářské práce a její cenné rady.
3
OBSAH
Úvod ........................................................................................................................................ 6 I. Teoretická část 1
Sociální sítě .......................................................................................................................
7
1.1 Úvod ............................................................................................................................
7
1.2 Typy sociálních sítí ...................................................................................................... 8 1.2.1
Zahraniční sociální sítě .................................................................................... 8
1.2.1.1
Facebook ................................................................................................. 8
1.2.1.2
Twitter ..................................................................................................... 10
1.2.1.3
MySpace ................................................................................................. 10
1.2.1.4
LinkedIn ................................................................................................. 11
1.2.2
České sociální sítě ........................................................................................... 12
1.2.2.1
Lidé.cz .................................................................................................... 12
1.2.2.2
Spolužáci.cz ........................................................................................... 13
1.3 Bezpečnosti při využívání sociálních sítí .................................................................... 13 2
Internetová komunikace .................................................................................................... 15 2.1
Úvod ......................................................................................................................... 15
2.2
Výhody internetové komunikace ............................................................................. 16
2.3
Nevýhody internetové komunikace ......................................................................... 17
2.4
Druhy internetové komunikace ................................................................................ 18 2.4.1
Jednosměrná komunikace ............................................................................... 19
2.4.2
Obousměrná komunikace ................................................................................ 19
2.4.2.1
Individuální komunikace ........................................................................ 19
2.4.2.2
Hromadná komunikace .......................................................................... 20
4
3
Jazyk internetové komunikace .......................................................................................... 22 3.1
Úvod ......................................................................................................................... 22
3.2
Zásady internetové komunikace ............................................................................... 23
3.3
Emotikony ................................................................................................................ 28
3.4
Akronymy ................................................................................................................ 30
II. Praktická část 4
Vyhodnocení dotazníků .................................................................................................... 33
5
Jazykový rozbor statusů uživatelů Facebooku .................................................................. 40
Závěr ...................................................................................................................................... 45 Seznam použité literatury .................................................................................................... 46 Seznam internetových zdrojů .............................................................................................. 48 Seznam příloh ........................................................................................................................ 50 Anotace
5
ÚVOD
Sociální sítě zaznamenaly v posledních letech veliký rozvoj, a to nejen v České republice. Elektronická komunikace je nejrychlejší a nejpohodlnější způsob komunikace mezi lidmi. S rozmachem tohoto druhu komunikování však souvisí úpadek českého jazyka, především v jeho písemné podobě. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se zaměříme na nejvyužívanější zahraniční a české sociální sítě, jejich návštěvnost, užívání a zaměření. Dále se budeme podrobněji věnovat internetové komunikaci, jejímu jazyku, druhům, výhodám a nevýhodám využívání. V praktické
části
budeme
posuzovat
jazykové
vyjadřování
uživatelů
nejnavštěvovanější sociální sítě na světě – Facebooku. Uživatele si rozdělíme do tří skupin podle věku a porovnáme jejich písemné vyjadřování na této síti. Cílem bakalářské práce je kromě všeobecného seznámení se se sociálními sítěmi a také poukázání na jazykové schopnosti jejich uživatelů.
6
I. TEORETICKÁ ČÁST 1
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
„Největší chyba lidí je, že se jinak pohybují ve společnosti než doma.“ Jan Neruda
1.1
Úvod
Sociální
sítě
jsou
kombinací
specializované
webhostingové
služby
a specializovaného vyhledávače. Začaly se rozvíjet v 90. letech minulého století v USA. Sloužily především ke komunikaci mezi studenty jednotlivých univerzit. Uživateli pouze stačilo vyplnit svůj profil a poté již mohl hledat své přátele a spolužáky. Sociální sítě a online společenství se staly v současné době nedílnou součástí života většiny internetových uživatelů. Synonymem pro moderní sociální síť se stal Facebook, který se již delší dobu drží v popředí počtu uživatelů a návštěvnosti. Avšak není jediný. Do velké konkurence patří Twitter, MySpace, LinkedIn, ICQ, Skype, ale také například YouTube, kde mohou uživatelé najít a přidávat videa. Nejčastěji se zde scházejí lidé z celého světa a diskutují na společné téma, předávají si kontakty, sdílejí fotografie a videa, či hrají společně hry. Největší sociální sítí v České republice je síť uživatelů Lidé.cz a Spolužáci.cz. Donedávna sloužily pouze ke spojení s ostatními uživateli a komunikaci mezi nimi. Nyní se však začíná velmi rozmáhat i komerční využití. I přesto však tyto sítě mají miliony uživatelů, jejichž řady se neustále rozšiřují. Sociální sítě pocházejí převážně ze Spojených států, odkud se některé rychlostí blesku přesunuly nejen do států Jižní a Severní Ameriky, ale také na ostatní kontinenty. Sítě využívají velkého rozmachu internetu a jednoduchosti v přihlášení do systému. Čímž si získaly srdce převážně náctiletých, kteří jsou ovšem tou nejzranitelnější skupinou 7
a jejich jazykové vyjadřování je mnohdy velice překvapivé. Starší lidé by nejspíše k přečtení jejich zpráv potřebovali nějaký speciální slovník, aby vůbec porozuměli obsahu.
1.2
Typy sociálních sítí
Většina sociálních sítí má svůj původ v zahraničí, avšak existují i ryze české sociální sítě, které ovšem nedosahují u uživatelů takové oblíbenosti jako sítě zahraniční. Ty pronikají i do České republiky ve velkém množství. Některé z nich zaznamenaly obrovský úspěch mezi uživateli internetu.
1.2.1
Zahraniční sociální sítě
V této podkapitole jsme se zaměříme na podstatu zahraničních sociálních sítí, jejich užívání a zaměření. Mezi nejznámější patří Facebook, Twitter a MySpace. Mezi další patří LinkedIn, Hi5, Bebo, Badoo či Friendster. Existuje jich mnohem více, ale nepatří mezi nejnavštěvovanější.
1.2.1.1
Facebook
Facebook se stal během pár let naprostým velikánem mezi sociálním sítěmi. Byl založen v roce 2004 Markem Zuckerbergem. Jednalo se o studenta Harvardské univerzity ve Spojených státech amerických, který společně se svým spolužákem vytvořil síť ze seznamu studentů a z jejich ročenek, aby usnadnili orientaci mezi žáky a životě na univerzitě pro nastupující první ročníky. Nejprve se využíval mezi studenty Harvardu, poté se rozšířil
8
i do dalších prestižních univerzit. Rozšíření mezi občany USA na sebe nenechalo dlouho čekat. V současné době je tato síť dostupná v 68 světových jazycích, včetně češtiny. Oproti ostatním sociálním sítím se jedná o velkou výhodu. Největší uživatelskou skupinu tvoří mladí lidé ve věku do 25 let, avšak i tahle věková hranice se posouvá. Na Facebook se přihlašuje v současné době i více starších lidí, protože se zde mohou setkat se svými přáteli či spolužáky, na které již kontakty ztratili. Avšak účet si zde mohou založit lidé starší 13 let. Tato věková hranice byla stanovena především kvůli určité duševní vyspělosti a již získaných pojmech o internetovém světě. „Facebook slouží k propojení přátel a známých a k vzájemnému sdílení (zveřejňování) informací, fotografií, videa, zajímavých odkazů (tedy obsahu). Může být komunikačním prostředkem, správcem alb s písněmi, hlídačem narozenin vašich známých a rodiny atd.“ (Kulhánková, Čamek, 2010, s. 23). Stačí se pouze zaregistrovat. K tomu poslouží e-mailová adresa a heslo. Poté již můžeme navštívit oficiální stránky Facebooku a přihlásit se. Okamžitě po přihlášení nás přivítá Hlavní strana, na které se zobrazují příspěvky od našich přátel, jejich aktualizace fotek, videí a aplikací. Nejdříve je nutné vyplnit profil, kde napíšeme o sobě základní informace – věk, povolání, bydliště, stav, datum narození, pohlaví či záliby. Poté se již můžeme pustit do vyhledávání přátel a přidání si jejich jmen do seznamu. Velkou výhodou je vyhledávání lidí pod jejich pravými jménem. Pryč jsou doby, kdy jsme se přihlašovali do komunikační sítě typu ICQ či Xchat pod přezdívkou. Tudíž se jedná o méně anonymní síť, která usnadní se rychleji spojit s přáteli. Facebook si v průběhu pár let na české scéně získal přes 2 500 000 uživatelů, což je více než pětina občanů České republiky. V celosvětovém měřítku se jedná o 500 000 000 uživatel. Světový průzkum potvrdil, že se na své účty denně přihlásí přes 50% uživatel.
9
Důležitou funkcí jsou Skupiny, v nichž se sdružují uživatelé společných zájmů. Dále bychom měli zmínit funkce jako jsou Události, díky kterým nepropásneme žádnou událost konající se v našem okolí, dále Narozeniny připomínají jubilea našich přátel a v neposlední řadě Chat, na němž můžeme vést diskusi přímo online s našim přítelem. Podle statistiky comShore se Facebook stal třetí nejnavštěvovanější webovou stránkou na světě. Před ním se umístili pouze takoví velikáni jako Google a Microsoft.
1.2.1.2
Twitter
Twitter je nejpopulárnější mikroblogovou sociální sítí, která umožňuje uživatelům zasílat zprávy, tweety, o maximální délce 140 znaků. Ta délka tweetu je výhodná především v tom, že díky vtěsnání důležitých informací do zprávy vynechají uživatelé nepodstatné a výplňové informace. Napíší jen ty nejdůležitější věci. Portál byl založen v roce 2006 Jackem Dorseym a během krátké doby si získal své místo na celém světě. Má okolo 190 milionů uživatelů. Na této sociální síti je ovšem nutné se obejít bez češtiny, ale lze si vybrat z několika cizích jazyků jako je angličtina, francouzština, španělština, italština či dokonce japonština. Zprávy lze posílat dvěma způsoby. Buď přes internetový prohlížeč v počítači, kdy je tato funkce zdarma, nebo pomocí mobilního telefonu, kde je každá zpráva placena dle vašeho kreditu. Podobně jako u ostatních sociálních sítí zde platí, že pokud je přidána nová zpráva, přátelé daného uživatele jsou o tom ihned informováni. Neplatí zde seznam přátel jako v případě jiných sociálních sítích, stačí pouze kliknout na tlačítko Follow („sledovat“) u vašeho známého a budou se na vaší uživatelské stránce zobrazovat jeho zprávy.
10
1.2.1.3
MySpace
„MySpace je první skutečnou globální sociální sítí na světě a nebýt rychlého nástupu Facebooku, pravděpodobně bychom dnes tvořili své komunity přátel právě zde. MySpace je typická profilová služba. Základem je tedy vaše osobní stránka, kam si můžete vystavit svůj blog, fotky, nebo klidně i videa a hudební nahrávky, díky čemuž si služba nadále drží velmi silné postavení mezi muzikanty. MySpace dnes eviduje přes 130 milionů uživatelů rozesetých po celém světě, silnou pozici si ale drží především ve Spojených státech“ (Computer, 2010, 5)
1.2.1.4
LinkedIn
LinkedIn patří mezi profesní sociální sítě, z nichž je nejpopulárnější. Jedná se o nejjednodušší způsob propojení s pracovním trhem přes internet. V současné době je využíván 85 miliony uživatelů v celém světě, jejichž řady se pomalu rozrůstají i v České republice. Častějšími uživateli jsou muži, avšak ženy se drží těsně za nimi. Nevýhodou může být nutná znalost základů angličtiny. Server je využíván lidmi hledajícími práci či ji naopak nabízejícími, ale také bývalými spolupracovníky, se kterými se díky LinkedIn udržujeme v kontaktu. Zjednodušeně řečeno je pro profesionály v jakékoliv oboru ve světě. Při registraci vyplníme profesionální profil, kde uvedeme základní informace o svém dosaženém vzdělání, absolvovaných odborných kursech, minulých pracovních zkušenostech či současném zaměstnání. Jedná se vlastně o životopis, který známe z reálného života. Ten virtuální má svou výhodu, proč jej vytvořit. Jednak vaši nabídku sledují pracovníci firem hledající ve vašem oboru zaměstnance, a jednak si jej můžete kdykoliv vytisknout či poslat rovnou e-mailem zaměstnavateli nabízejícímu práci. Naleznete zde kategorie jako Personal information („osobní informace“), Professional Experience & Goals („profesní zkušenosti a cíle“) či Specialities („speciality“).
11
Nikdy nezapomeňte při vyplňování těchto kategorií držet svou fantazii na uzdě a psát tam jen věci, které opravdu souvisí s vaším oborem a prací. Po delší době využívání služeb LinkedIn určitě oceníte funkci Recommendations ("doporučení"). Zde můžete doporučit, pochválit či jen zhodnotit práci kohokoliv z vašich kontaktů, nebo naopak můžete být pochváleni vy vašimi přáteli. Další bezesporu dobrou službou LinkedIn je seznam setkání, seminářů či konferencí, které probíhají ve vašem oboru. Pokud jste již své vhodné zaměstnání zde našli, účet na LinkedIn si nerušte. Můžete i nadále komunikovat se svými bývalými kolegy nebo si předávat cenné rady s lidmi z vašeho pracovního oboru.
1.2.2
České sociální sítě
V této kapitole bychom rádi zmínili naše dvě nejnavštěvovanější sítě a to Lidé.cz a Spolužáci.cz. Každý má okolo 2 milionů aktivních uživatelů, avšak s růstem Facebooku i jejich návštěvnost je ve fázi pomalého poklesu. I přesto se najdou uživatelé, kteří si zde najdou to své a dají těmto sítím přednost před zahraničními.
1.2.2.1
Lidé.cz
Lidé.cz patří mezi největší a nejznámější český společenský server, který je provozován společností Seznam.cz. Tato síť byla založena v roce 1997, avšak až v roce 2002 dostala takovou podobu, jakou známe nyní. Věková kategorie uživatelů se nejčastěji pohybuje ve věku 15 – 34 let a návštěvnost těchto stránek podle pohlaví je přesně 50:50. Na těchto internetových stránkách se můžete seznámit se spoustou lidí, popovídat si o svých zájmech a problémech. Tento server je složen z několika kategorií: Lidé, Chat, Profily, Diskuse, Seznamka, Blogy, Hry a další. Sekce Profil, která je nejnavštěvovanější, 12
je velice jednoduchého vzhledu. Po vyplnění základních informací o vaší osobě naleznete váš profil, zájmy, můžete zde vložit své fotografie či videa. Ke komunikaci s přáteli slouží Nástěnka, kde vám vaši přátelé mohou zanechat vzkaz či nějaké poděkování. Mladší uživatele určitě zaujme Hodnocení profilových fotografií všech uživatelů, kdy je podle toho, jak se jim líbí, mohou dát známku stejně jako ve škole.
1.2.2.2
Spolužáci.cz
Jedná se o společenský server, který vede databázi tříd podle jednotlivých typů škol, základní školy, střední školy, gymnázia, střední odborné školy, učiliště či vysoké školy, v rámci celé České republiky. Věková hranice tudíž není omezena, avšak nejčastějšími uživateli jsou lidé ve věku 25–34 let se středoškolským vzděláním, dle pohlaví převažují ženy. (
, ze dne 21. 3. 2011) V každé třídě existuje Správce, který ji založil a má na starosti veškerou správu třídy. Tato síť se skládá z několika sekcí: Stránka třídy, Spolužáci, Učitelé, Nástěnka, Fotogalerie, Dokumenty, Diskuse třídy, Diskuse školy a Škola. Záleží jen na tom, které informace o sobě uživatel chce vyplnit. Nástěnka slouží k zanechávání vzkazů, kde si může s ostatními spolužáky domluvit třídní sraz, sdělit si ty největší novinky ze života a další. Velice užitečnou je sekce Fotogalerie, kde mohou všichni spolužáci nahrát své fotky ze školních let a uživatelé se díky nim mohou vrátit zpět do školních lavic, na výlety či společné akce, které spolu podnikali. Čím více však o sobě sdělí údajů, tím více pomáhá svým bývalým spolužákům, aby se o něm něco dozvěděli.
13
1.3
Bezpečnost při využívání sociálních sítí
O možných hrozbách na sociálních sítích byl za podpory portálu Seznam.cz natočen film Seznam se bezpečně, kde v příbězích jsou zobrazeny události spojené s užíváním internetu. Na webových stránkách je sepsáno základní 10 rad, podle kterých bychom se měli řídit: 1.
Neuvádějme na veřejném profilu telefonní číslo nebo adresu.
2.
Neposílejme nikomu svoji intimní fotografii, nikdy nevíme, kde se může objevit.
3.
Udržujme hesla (k e-mailu i jiná) v tajnosti, nesdělujme je ani osobě blízké či kolegovi v práci.
4.
Nikdy neodpovídejme na neslušné, hrubé nebo vulgární maily a vzkazy.
5.
Nedomlouvejme si schůzku přes internet, aniž bychom o tom neřekli někomu jinému.
6.
Nevěřme každé informaci, kterou na internetu získáme.
7.
Když s někým nechceme komunikovat, nekomunikujme.
8.
Nesdělujme informace typu, kdy jedeme na dovolenou, po návratu by nás mohlo čekat překvapení.
9.
Při používání webové kamery buďme obezřetní, kdokoli může na druhé straně hovor nahrávat.
10. Než cokoli potvrdíme, přečtěme si podmínky užívání.
14
2
INTERNETOVÁ KOMUNIKACE
„Genialita v komunikaci je schopnost být zcela upřímný a zároveň ohleduplný.“ John Powell
2.1
Úvod
Komunikace obecně znamená především předávání informací a dorozumívání se mezi dvěma a více živočichy, podílí se na rozvoji společnosti jako jeden ze základních prvků. Již od pradávna se lidé mezi sebou domlouvali různými gesty či zvuky, ze kterých se poté vyvinula řeč. V řeči zvířat se může jednat o pachové, vizuální, akustické nebo kombinované dorozumívací systémy, jimiž se zvířata informují o základních potřebách pro život (Černý, 1998). „Slovo komunikace pochází z latinského slova communicatio, což původně znamenalo "vespolné účastnění", a také communicare znamenající činit něco společným, společně něco sdílet“ (Vybíral, 2005, s. 25). Komunikaci po internetu je možné rozdělit na dvě části: 1.
Komunikace, která probíhá v reálném čase, kde na danou otázku dostaneme vzápětí odpověď – tzv. komunikace online.
2.
Komunikace offline, což jsou new servery, kde uložíme svůj příspěvek, dotaz a na odpověď si musíme počkat i několik dní.
Existují i servery, které umožňují komunikaci jak online, tak offline, např. ICQ, chat, Facebook, Twitter a další. K tomu, aby byla naše otázka rychle zodpovězena, je nutné online připojení odpovídajícího a hlavně rychlost internetového připojení, na které je kladen největší důraz. 15
Avšak v minulosti tomu tak nebývalo. Jen si z historie připomeňme například jezdce na koních – posly, kterým trvalo předání zprávy i několik týdnů. Poté lidé začali využívat k tomuto účelu zvířata, konkrétně holuby. Tím byl přenos zprávy rychlejší, ale nejistý. Často se stalo, že se pták zaletěl a k adresátovi se nedostavil. Postupem času se lidé opět vracejí k poslům. Změna nastala v tom, že jednu zprávu, dopis, nedoručuje jeden člověk, ale postupně si ji předává několik na sebe navazujících poslů – doručovatelů, poštovních doručovatelů. S vynálezem Morseovy abecedy a telegrafu se předávání zpráv velmi zrychlilo. Telegramy předběhl Alexander Graham Bell svým vynálezem telefonu. Tento způsob doručení zprávy držel dlouho prvenství, až s příchodem nové přenosové technologie jej na druhé místo odsunul internet. Jaký vliv bude mít elektronická komunikace na život, záleží na tom, jak ji člověk dokáže využít ve svůj prospěch.
2.2
Výhody internetové komunikace
Jak již bylo v úvodu zmíněno, největší výhodou internetové komunikace je její rychlost. Pryč jsou ty časy, kdy lidé netrpělivě čekali na důležitou odpověď i několik dní. Díky snadné přístupnosti internetu se ji dozvíme během několika hodin, ne-li minut. Stačí pouze, aby byl adresát připojen. Další výhodou je získání brzkých informaci k danému tématu v obrovském množství, z něhož si může vybrat to nejdůležitější pro nás. Díky Internetu mohou lidé bezprostředně sledovat přímé přenosy z různých konferencí, výzkumů či sportovních utkání. Dají se zde nalézt i nejaktuálnější informace, které nás zrovna zajímají. K dalším výhodám bychom mohli zařadit komunikaci na velkou vzdálenost. Lidé se pomocí elektronické komunikace mohou spojit s kýmkoliv na světě. Příkladem může být 16
česká rodina, jejíž syn se odstěhoval za prací do Číny, kde se poté oženil a založil rodinu. Jeho rodiče jsou nadšeni, když mohou pomocí webkamery a internetového volání vidět růst vnoučka a popovídat si s ním, i když je vzdálenost několik tisíc kilometrů. Nenahradí jim to živý kontakt, ale je to lepší než jen čekat a přemýšlet, jak asi vypadá a co dělá. Pro spoustu lidí, kteří mají nějaký svůj problém a bojí se ho komukoliv v reálném světě svěřit, mohou být velkou pomocí anonymní diskusní fóra. Ty jsou často zaměřeny právě na jednotlivé konkrétní problémy. Zde mezi sebou lidé komunikují, radí si či jim jen stačí sdělit svůj problém někomu, kdo jim rozumí. V dnešní době jsou již vytvořeny i online poradny, kde pomáhají odborníci s vašimi problémy. Internetová komunikace představuje i velké možnosti pro osamělé lidi ve formě seznamek. Zde si mohou najít přátele pro strávení volného času a společného zájmu, přátele na společnou dovolenou či například životního partnera. Ve skutečnosti dělá některým lidem problém navázat kontakt s jinou osobou, tudíž je tohle pro ně snadnější cesta.
2.3
Nevýhody internetové komunikace
Hlavní nevýhodou internetové komunikace je její chladnost, odstup a anonymita. Člověk může vystupovat pod přezdívkou a říci o sobě jen to, co považuje za vhodné. Stává se, že se nám někdo dostane na náš účet a vystupuje pod naší přezdívkou a našim jménem. Bohužel se nedá zjistit, kdo to je. Tady už nastává u jedince pocit nebezpečí, ale i přesto svůj účet neopustí a pokračuje dále v komunikaci. Chladnost je neosobní kontakt s druhou osobou. Zde chybí hlavně složka nonverbální, kdy nemůžete vidět, jak se daná osoba u toho tváří, jaký zaujala postoj, slyšet tón jejího hlasu. Spousta lidí navštěvuje servery sociálních sítí neúčelně. Často je navštíví jen za účelem zabavení se či zkrácení si volného času, kdy neví, jak s ním naložit. Rozmach 17
elektronické komunikace postoupil tak daleko, že se můžeme setkat také s leností. Leností jít s kamarády či známými ven, trávit s nimi čas na hřišti, v kině, v divadle. Mnohde to už dospělo tak daleko, že si píši lidé v jedné domácnosti z jedné místnosti do druhé. Další nevýhodu bych shledala možným vybudování si návyku závislosti na tomto typu komunikace. Může se stát, že zjednodušením výměny informací, které zavedením moderní techniky nastalo, dojde k naprostému komunikačnímu chaosu, kdy budou lidé spolu příliš často a nesmyslně komunikovat, což se odrazí na jejich soustředění a výkonnosti. Zda tento stav nastane, záleží jen na přístupu lidí.
2.4
Druhy internetové komunikace
U internetové komunikace existuje několik typů dělení komunikace, které se liší hlavně podle směru probíhající komunikace a počtu komunikujících osob. Nejjednodušší a nejobecnější dělení elektronické komunikace nabízí autoři Michal Rybka a Ondřej Malý (2002, s. 13–19). 1.
Jednosměrnou (neomezenému)
komunikaci počtu
–
od
oslovovaných,
jednoho podobná
sdělujícího například
neurčenému televiznímu
nebo rozhlasovému vysílání 2.
Individuální komunikaci – obousměrná komunikace mezi jednotlivými účastníky, podobný telefonickému rozhovoru a nebo klasické poštovní korespondenci.
3.
Hromadnou komunikaci – vzájemná komunikace mezi větším počtem účastníků, podobná skupinové debatě.
18
2.4.1
Jednosměrná komunikace
Základní nástroj pro jednosměrnou komunikaci (tedy výlučně sdělující) nabízí webové stránky. I když je u internetu vyzdvihována jako jeho zásadní výhoda interaktivnost, která dovoluje čtenářům internetových stránek snadno odpovídat na ankety, hodnotit články a nebo vyjadřovat své názory, v komunikačním procesu velmi výrazně převažuje pouze jeden směr – tedy od autorů stránek ke svým čtenářům. Bez ohledu na možnost spolupodílet se na rozvoji internetových médií představuje rozhodující vliv na jejich obsah právě názor redakce – a to ani nemluvíme o firemních stránkách, kde autoři nabízí informace pochopitelně pouze v souladu se zájmy firmy, a tak může být interaktivita spíše nevýhodná. Jednosměrná komunikace vyniká v případě, že hodláte pouze informovat ostatní o své ideji, produktu a nebo službě. Jednosměrnost komunikace dává možnost upravit informace tak, aby vynikla pozitiva vaší myšlenky a naopak byla zahlazena negativa. U jednosměrné komunikace můžete jednoduše kontrolovat informace, které se ostatní dozvědí. Typickým nástrojem pro jednosměrnou komunikaci jsou webové stránky. Mezi jednosměrnou komunikaci patří také internetová rádia a televizní vysílání.
2.4.2
Obousměrná komunikace
Obousměrná komunikace umožňuje lidem se propojit s účastníky komunikačního procesu, kteří jsou právě připojeni k internetu. Dělí se do dvou skupin – individuální a hromadná komunikace.
19
2.4.2.1
Individuální komunikace
Při individuální komunikaci si informace sdělují lidé adresně mezi sebou, podobně jako v rozhovoru a nebo při telefonickém hovoru. Pro individuální komunikaci je k dispozici řada prostředků, počínaje jednoduchými, nevyžadujícími aktuální připojení člověka k internetu (offline) jako je klasická elektronická pošta, až po systémy předávání zpráv, které vyžadují aktuální připojení účastníka (je online přítomnost), ale zato dovolují okamžité sdělení zpráv – mezi ně patří služby pouze textové (SMS, ICQ), hlasové (internetová telefonie) či dokonce videofonie. Individuální komunikace vyhovuje sdělením privátního charakteru nebo sdělením, které mají působit privátním dojmem. Výhody offline komunikace (e-mail, SMS, zprávy na Facebooku) vynikají tehdy, když odesíláme zprávu člověku, o kterém nevíme, zda je právě u počítače přítomen. Jiné vlastnosti mají online komunikační programy, které vyžadují přítomnost druhé debatující osoby u internetu a přenáší zprávy (textové, hlasové, obrazové) v reálném čase. Jejich zásadní výhoda je právě v rychlé reakci druhého člověka na sdělení, a tedy možnost diskuse o problému. Vzhledem k tomu, že online komunikační systémy velmi zasahují do soukromí osob, je vhodné je používat spíše pro debatu s přáteli nebo pracovními kolegy, než pro oslovování neznámých osob či lidí, se kterými chceme komunikovat jenom zřídka – tam je vhodnější e-mail, který je vnímán jako oficiálnější, méně vtíravé médium.
2.4.2.2
Hromadná komunikace
Hromadnou komunikaci je možné nejlépe přirovnat k zasedání, sešlosti nebo ke komunikaci prostřednictvím nástěnky. Komunikace tohoto typu se účastní omezený, ale i tak velký okruh lidí s tím, že sdělení každého jednotlivce se mohou dozvědět všichni, a také na něj mohou reagovat. Typickým představitelem hromadné komunikace jsou chaty 20
(čti: [čety], "debaty", nikoliv tedy obydlí výletníků), které jsou realizovány pomocí webových stránek. Mimo ně ale existuje nepřeberné množství populárních programů, jako je ICQ nebo IRC. Na
internetu
je
možné
najít
ohromné
množství
debatních
serverů,
které se buď zabývají pouze provozováním diskusí obecně, nebo jde o specializované debatní servery, jako jsou servery technické, seznamky, internetové burzy a podobně. Hromadná komunikace mezi větším množstvím lidí vyhovuje nejlépe v debatních skupinách, kdy si lidé vyměňují zkušenosti anebo zveřejňují informace, které jsou určeny pro určité publikum, a nikoliv tedy pro náhodného návštěvníka. Každý server má svoje pravidla zveřejněna a účastníci by je měli respektovat.
21
3
JAZYK INTERNETOVÉ KOMUNIKACE
„Než něco řeknu, musím přemýšlet, co mi ten druhý na to odpoví.“ Tomáš Baťa
3.1
Úvod
Definice jazyka internetové komunikace není lehká. Na internetu můžeme najít dva typy uživatelů podle vnímání jazyka. První jsou uživatelé, kterým záleží na stavbě textu, záleží jim na formě v textu jakékoliv situaci. Ať již píší úřední dopis, kde je to samozřejmě předpokladem nebo zprávu svému kamarádovi. Jejich opakem jsou ti, kterým je jejich jazykový projev jedno. Před odesláním zprávy si ji po sobě nepřečtou, tudíž neopraví překlepy při psaní, pravopisné chyby či stylizaci věty. Je jim jedno, co si o nich ostatní pomyslí. Hlavně, aby toho měli napsáno co nejvíce, a tím splnili svůj úkol. Na kvalitě jazyka internetové komunikace se podílí řada faktorů, které ji mohou ovlivnit. Může se v první řadě jednat o jazykové cítění komunikujícího a o jeho rozsah slovní zásoby. Dalším faktorem pro nepříznivé ovlivnění textu (nekvalitní text) se může stát nedostatek času, kdy pisatel nutně potřebuje odeslat někomu zprávu a tlačí ho čas. Typ adresáta je dalším důležitým bodem v komunikaci. Podle toho, komu osoba píše, si volí jazykové prostředky. Určitě v komunikaci s úřední osobou nepoužíváme slangové výrazy či nářečí. V neposlední řadě bychom měli zmínili chuť či nechuť sledovat svůj vlastní text. Je důležité i při virtuální komunikaci ctít určité zásady, abychom se za své zprávy nemuseli stydět.
22
3.2
Zásady internetové komunikace
Tak, jak v reálném světě při komunikaci mezi lidmi dodržujeme etikety slušného chování, stejně musíme danou etiketu dodržovat i při komunikaci internetové. Zde se nazývá anglickým slovem netiquette, neboli net etiquete – síťová etiketa. Jde pouze o běžné normy chování, které jsou zaměřeny především na to, abychom se vyhnuli problémům a nepříjemnostem při komunikaci s ostatními uživateli. „Buďte konzervativní v tom, co odesíláte; buďte liberální v tom, co přijímáte.“ Jedná se o jednu z nejzákladnějších věcí při komunikaci na internetu. Na internetu se setkávají lidé z celého světa, lidé různého věku, pohlaví, národnosti, zvyků, názorů či politických vyznání. Tudíž je zásadní být ohleduplný k ostatním lidem. Jakákoliv příchozí zpráva může obsahovat názory, se kterými vy nemusíte souhlasit, může obsahovat chyby v textu díky překlepu pisatele při psaní, či snad nechtěnému zapnutí tlačítka Caps Lock, tudíž je vše napsané velkými tiskacími písmeny. Tento jev se většinou považuje za nevhodný, zdůrazňují význam slov. Stát se to však může. Proto, pokud vám to vadí, na tyto zprávy nereagujte a ponechte je bez povšimnutí (Hlavenka, 2002). Stejně jako křesťané se řídí podle svého "desatera", tak i internetová komunikace má své "Desatero komunikace". V následujících deseti bodech si popíšeme základní pravidla chování při užívání internetové komunikace.
1.
Nezapomínejme, že jsme lidé
„V internetové komunikaci se občas snadno zapomene, že nehovoříte s počítačem, ale se skutečnými lidmi – osobami, kteří mají city a vášně stejné jako vy, a jejichž práva je nutné respektovat stejně jako v normálním životě. Situace je ještě ztížená tím, 23
že v elektronickém styku nemáte možnost vidět svého oponenta v tváří v tvář a nemůžete sledovat jeho výraz a emoce. Proto musíte být dvojnásobně opatrný a ohleduplný. Musíte dbát na to, aby vaše verbální vyjadřování nemohlo být špatně vyloženo." K náhradě intonace hlasu a mimiky používáme v internetové komunikaci emotikony. Ale musíte s nimi nakládat opatrně. I nejběžnější emotikon značící úsměv ":-)" může být snadno vyložen jako výsměch“ (Hlavenka, 2002, s. 98).
2.
Pokud bychom to nedělali v životě, nedělejme to na internetu
Při virtuální komunikaci komunikujeme s druhou osobou. Avšak po určité době se vaše komunikace začíná stupňovat a my se chystáme napsat oponentovi nějaká peprná slova. V této chvíli je potřeba se nad sebou zamyslet. Udělali bychom to i při reálné komunikaci? Pokud ne, nedělejme to ani na internetu (Hlavenka, 2002)! „Neexistuje žádný důvod, proč byste se měli na internetu chovat méně slušně než v reálném životě“ (Hlavenka, 2002, s. 98).
3.
S kým hovoříme?
Tato pravidlo se týká zejména hromadné konverzace, kdy naše sdělení může číst větší skupina lidí. Měli bychom si tedy uvědomit, s kým vedeme hovor. Podle skupiny lidí s kým mluvíme, přizpůsobíme styl svého projevu. Bereme ohled na jiné pocity menšin, ras, pohlaví či lidí jiného vyznání.. Některá slova pro zpestření komunikace pro ně mohou mít hanlivý nádech (Hlavenka, 2002).
24
4.
Šetřeme čas a rozsah
Tímto pravidlem je myšleno šetření času čtenáře. Zbytečně se ve zprávě nerozepisujme o pro adresáta nepodstatných věcech. Není vhodné psát zbytečnosti, jako například jaké je zrovna počasí anebo v kolik jsme přišeli domů. To nemusí opravdu nikoho zajímat. Čtenář má také své problémy a nepotřebuje se zaobírat ještě cizími. Proto lidé ocení stručné a výstižné zprávy. I přesto však v každé konverzaci nezapomínejme na pozdrav a oslovení.
5.
Správný jazyk má smysl
Správným jazykem se rozumí spisovný jazyk, ve kterém zprávu píšeme V našem případě čeština. Díky rozmachu internetové komunikace píše pisatel několik zpráv denně, tudíž často nedbá na správnost textu, překlepy a někdy i na ztrátu významu textu. Avšak kdyby psal dopis vlastnoručně, určitě by si jej po sobě nejméně jednou přečetl. I když se již tento typ komunikace rozšířil a lidé si zvykli, neustále existuje velká spousta občanů, kteří si na správnost jazyka potrpí.
6.
Víme? Odpovězme! Ptáme se? Nevynucujme odpověď!
Pokud je nám položena slušná či i nepříliš zdvořilá otázka a my víme odpověď, tak odpovězme. Avšak i přesto že víme odpověď na otázku neznamená, že je naší povinností vždy odpovědět.. Pokud nás tazatel nějaký způsobem urazil či podráždil, raději neodpovídejme. Nepřiměřená reakce by se mohla setkat s další negativní odpovědí. Zda se 25
na něco naopak ptáme my, v žádném případě si nevynucujme odpověď. Ne každému se otázka může líbit či znát na ni správnou odpověď. Někteří lidé se raději drží v pozadí než aby zbytečně vyvolali rozpor. Vynucování odpovědi stylem „Tak odpoví mi tady někdo?“ „Jste tu vůbec?“ „No tak dobře, já si odpovím sám.“ může vypadat i jako vyhrožování.
7.
Někdo nás osobně napadl – co s ním?
Pokud v reálném životě setkáme s osobním napadení, můžeme si to s ním vyřešit verbálně z očí do očí, někteří jedinci mají sklony si pomoci i fyzicky. Avšak na internetu toho využít nemůžeme. Jestliže máme s danou osobou nějaký problém, vyřešme si jej mezi sebou pomocí zpráv a nezapojujme do to veřejnost. Špinavé prádlo se má prát doma, ne na veřejnosti. Není vhodné psát dalším uživatelům o tom, co druhý uživatel provedl. Často se stává, že lidé si více věří ve slovních přestřelkách na internetu než ve skutečnosti. Nelíbí se nám názor, který propagoval známý na večírku. Tam jsme mu do očí žádnou námitku neřekli a raději se drželi stranou. Avšak sotva máme příležitost s ním mluvit online, všechny argumenty mu řekneme. Nezapomínejme při tom, že naše náladové rozpoložení nezůstane jen na stránkách internetu, ale přenese se i do reality.
8.
Chraňme soukromí ostatních – i my budeme někdy potřebovat ochranu našeho soukromí
Díky internetové komunikaci se dají navázat i pevná přátelství, která by však nemusela v reálném životě klapat. Náš přítel se vám rozhodl sdělit důvěrnou informaci, protože se ji obává říci svým skutečným přátelům. Poprosí nás o to, abychom ji nerozšiřovali 26
dál. Proto to nedělejme. Určitě i my budeme někdy potřebovat se někomu svěřit a nebylo by nám příjemné, kdyby se ji během pár minut dozvěděla další spousta lidí. Stejně tak to platí s osobními informacemi. Pokud nám někdo sdělí svou adresu, nebudeme ji rozšiřovat dále. Ohrožovali bychom tím jeho bezpečnost na životě.
9.
Administrátor má vždycky pravdu, i když ji nemá, a navíc je Bůh
„Protože v internetové komunikaci je vše dovoleno, hrozí nepochybně anarchie – to, že si každý bude dělat co chce. Proto existuje institut administrátora. Administrátor, zkráceně admin, je osoba, která je obvykle provozovatelem, správcem, majitelem, programátorem (něco z toho, ne nutně vše) daného komunikačního systém“ (Hlavenka, 2002, s. 103). Administrátor vytváří a upravuje zákony platné v prostoru, který spravuje. Dohlíží na dodržování těchto zákonů a bez udání důvodu náš může vyhodit, zrušit registraci a zcela zakázat přístup. Pamatujme, že administrátor má vždy pravdu. I přesto že ji nemá, nebudeme se s ním hádat. Mohlo by se nám to vymstít (Hlavenka, 2002).
10.
Všichni děláme chyby
Každému se někdy stane, že udělá při psaní nějakou chybu. Někdy se stane, že člověk v té změti písmenek přehlédne chybu, i když si to po sobě přečte. Proto neupozorňujme veřejně na chyby ostatních, mohlo by jim to dodat nejistoty a před ostatními shodit. Může se to stát i nám.
27
3.3
Emotikony
V internetové komunikace nejvíce chybí nonverbální složka komunikace. Čirý, holý text může mít i více významů a adresát jejich smysl pochopit jinak, než pisatel zamýšlel. K lepšímu pochopení textu existují emotikony, skupiny písmen, které vyjadřují pisatelovu náladu v danou chvíli. „Emotikony neboli „smajlíci“ se používají pro vyjádření výrazu tváře, pocitu či gest v elektronické komunikaci, kde chybí vizuální kontakt“ (Rybka, Malý, 2002, s. 23). Typů je nepřeberné množství, snad stovky, ale každý uživatel jich používá jen vybrané množství, které mu nejvíce vyhovuje. Většina z nich nahrazuje obličej pisatele s očima, nosem i ústy, které vytvoříme pomocí základních textových znaků (kombinace závorek, středníků, čárek, dvojteček a písmenek). Zpravidla se čtou tak, že nakloníte hlavu o devadesát stupňů doleva a spojení znaků vám najednou ukáže úsměv, překvapení, smutek atd. Avšak se „smajlíky“ by se to nemělo v žádném případě přehánět. I v reálném životě se za každé situace a za každou větou nesmějete či nekřičíte. „E-mail prošpikovaný smajlíky znamená e-mail od labilní osoby, řečeno slušně“ (Hlavenka, 2002, s. 127). Nikdy se jim pořádně nepodaří nahradit nonverbální komunikaci. Jedná se jen o pomocný schůdek k lepšímu pochopení významu zprávy. Také se může stát, že jedna věta bude mít více významů.
otázka:
„Zvládneš se to všechno naučit do dubna?“
odpověď č. 1: „To určitě.“ odpověď č. 2: „Do dubna? To určitě :-(“
28
Mezi základní a nejčastěji využívané emotikony na sociálních sítích patří:
:)
radost, vtip
:D
hlasitý smích
;)
mrknutí, koketování
:(
smutek
:O
překvapení
8)
mám sluneční brýle
:P
vyplazený jazyk
>:(
naštvání
:/
nerozhodnost, zmatek, skepse
:‘(
pláč
3:)
čert, ďábel
O:)
anděl
:*
polibek
<3
srdce
^_^
štěstí, nadšenost
O.o
Co to je? Co to má znamenat?
>:o
veselé oči
:3
smích pod vousy
(^^^)
žralok
<(")
tučňák
-_-
neutrální výraz, je mi to jedno
29
3.4
Akronymy
„Akronym
znamená
prostě
zkratka;
používáme
však
anglický
termín,
protože v e-mailové (též chatové a SMSkové) komunikaci má trošku jiný význam. Zkratky v normálním životě označují obvykle jména firem a institucí, jako je ČSSD nebo IBM, v e-mailovém životě se pak zkracují typické hovorové fráze – například FYI znamená "pro tvou/vaši informaci“ (Hlavenka, 2002, s. 128). Akronymy nejsou podobně jako emotikony nikde přesně definovány. Angličtí uživatelé je využívají zcela běžně. Avšak stejně jako se setkáváme se spoustou převzatých slov z angličtiny, i akronymy nejsou již na českých stránkách výjimkou.
Zásady pro psaní akronymů: 1. Psaním textu pomocí akronymů se pisateli zjednoduší psaní, ale adresátovi se zkomplikuje čtení. Zatímco pisatel ušetří čas, adresátovi čtení zabere i dvakrát více času. 2. Akronymy jsou vítány mezi uživateli, kteří se dobře znají a je oběma stranám objasněn jejich význam. V komunikaci s cizími lidmi či v úředních dopisech je nepoužívejte! Mohlo by dojít i k velkému nedorozumění mezi komunikujícími. 3. Pamatujte, že ne každý význam akronymů zná. Dá se považovat za nezdvořilé, když napíšete akronym někomu, kdo nemá ponětí o jeho pravém významu. (Hlavenka, 2002)
Akronymů existuje také několik stovek, ale ne všechny zná každý uživatel a používá je. Níže uvádím ty nejznámější a nejpoužívanější.
30
Mezi nejpoužívanější zkratky patří tyto:
Zkratka
význam v angličtině
český překlad
ASAP
as soon as possible
co nejdříve
AFK
away from the keyboard
nejsem u klávesnice
BAK
back at the keyboard
zpět u klávesnice
BFN
bye for now
zatím ahoj
BTW
by the way
mimochodem
BYKT
but you knew that
jak jistě víš
CUL
see you later
uvidíme se později
IAC
in any case
v každém případě
IMO
in my opinion
podle mého názoru
IOW
in other words
jinými slovy
J/K
just kidding
dělám si jen srandu
lots of luck nebo
hodně štěstí nebo
laughing out loud
hlasitě se chechtám
MOMPL
moment, please
moment, prosím
OIC
oh, I see
aha, chápu
OTOH
on the other hand
na druhou stranu
ROF
rolling on the floor
válím se po podlaze
ROTFL
rolling on the floor laughing
válím se po podlaze a chechtám se
TYVM
thank you very much
děkuji moc
LOL
31
Méně používané zkratky:
AAMOF
as a matter of fact
vlastně, ve skutečnosti
BBN
bye bye for now
zatím ahoj
going away and will be back odcházím a časem se vrátím
BBL later on CMIIW
correct me if I´m wrong
oprav mne, pokud se mýlím
EOL
end of lecture
konec přednášky
FAQ
frequently asked question(s)
často kladené dotazy
FYI
for your information
pro tvou informaci
HTH
hope this help
doufám, že to pomůže
IMCO
in my considered opinion
podle mého názoru
MGB
may God bless
Bůh ochraňuj
RSN
real soon now
je hodně brzy
SITD
still in the dark
stále ve tmě
TIA
thanks in advance
díky předem
TIC
tongue in cheek
ironicky
TTYL
talk to you later
ozvu se později
32
II. PRAKTICKÁ ČÁST
4
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU
Praktická část bakalářské práce je zaměřena na posouzení jazykové úrovně na sociálních sítích. Je zjišťována ve třech kategoriích podle věku uživatelů sítí. Nejdříve se zaměříme na posouzení využívání sociálních sítí mezi uživateli všeobecně a v druhé části práce se konkrétně budeme věnovat komunikaci nejvyužívanější sítě Facebook. Pro analýzu byla vybrána výzkumná metoda dotazníku. „Dotazník je způsob písemného kladení otázek a získávání písemných odpovědí. Umožňuje získat údaje od velkého množství respondentů v poměrně krátkém čase“ (Zelinková, 2001). Náš dotazník byl složen z uzavřených a otevřených otázek. Celkově jsem obdržela 75 vyplněných dotazníků od respondentů různých věkových kategorií a pohlaví. Věkové kategorie jsou rozděleny do tří hlavních skupin: 1. 13–20 let 2. 21–30 let 3. 31 a více let
Z celkových 75 respondentů jich na otázku, zda jsou aktivními uživateli sociálních sítí, odpovědělo 71 kladně, zbývající 4 záporně. Dále se ze 71 aktivních uživatelů našli 4, kteří neodpovídali věkové kategorii. Těmto uživatelům bylo věkově od 10 do 12 let. Zde bych právě chtěla poukázat na nedodržení podmínek užívání sociálních sítí, na nichž je uvedeno, že minimální věk uživatelů je 13 let. Přesto tyto děti uvedly, že jsou jejich aktivními uživateli více než 2 roky. Dělení výzkumu z hlediska pohlaví byla účast žen dvě třetiny z odevzdaných dotazníků, mužů odpovědělo 25. 33
Porovnání uživatelů sociálních sítí podle pohlaví 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
47
25
22 15
14 10
6 1
0 0 Muži
3
4
1
1 1 0 Ženy
Facebook
Lidé.cz
Spolužáci.cz
Twitter
MySpace
Hi5
LinkedIn
Ostatní sítě
V prvním grafu při srovnání uživatelů podle pohlaví jsme zjistili, že u mužů je nejnavštěvovanější Facebook, těsně následovaný sítí Spolužáci.cz, kdežto u žen vede s velkým náskokem Facebook a Spolužáci.cz mají skoro poloviční ženskou návštěvnost. Ostatní komunikační sítě velmi zaostávají. Uživatelé uváděli i jiné sociální sítě jako je Badoo, ICQ, Bandzone, Hotnot, Kecal, Libimseti, Blog či Skype. Tyto sítě jsou uvedeny hromadně v pojmu Ostatní sítě.
34
Využití sociálních sítí podle věkových skupin uživatelů 30
29
25 20
18
17
18
15 11
10
10 7
6
6
5
4 1
0 0 13 - 20 let
0
Facebook MySpace
1 0 0 21 - 30 let
1
Lidé.cz Hi5
2
5 1 1 0 0 0 31 a více let
Spolužáci.cz LinkedIn
Twitter Ostatní sítě
Ve druhém grafu je porovnání užívání sociálních sítí podle věku uživatelů. V nejmladší kategorii bylo vyplněno 17 dotazníků a výsledky byly následující. Facebook navštěvuje každý respondent, v závěsu za ním se drží české sítě Spolužáci.cz a Lidé.cz, zahraniční weby mají v této skupině zanedbatelnou návštěvnost. U střední věkové kategorie, kde odpovědělo 29 účastníků, má Facebook stejnou stoprocentní úspěšnost jako u předchozí, Spolužáci.cz jsou zase v závěsu. Další sociální sítě jsou opět v pozadí. V poslední a nejširší věkové skupině 31 a více let odpovědělo 21 dotazovaných a z toho 18 navštěvuje Facebook aktivně, Spolužáci.cz a Lidé.cz zaujímají další místa v pořadí. Ostatní sociální sítě jako kdyby pro starší generaci neexistovaly, mají nulovou návštěvnost.
35
Návštěvnost sociálních sítí 20
19
15 12 10
10
8 5
5
5
2
0
0
0
3
0
13 - 20 let 1x měsíčně
3
21 - 30 let 1x týdně
1x denně
31 a více let několikrát denně
Zjištění pravidelnosti návštěvnosti sociálních sítí nedopadlo nijak překvapivě. Všichni uživatelé do 30 let je navštěvují několikrát denně, pár z nich minimálně jedenkrát denně. Týdenní či měsíční navštívení je pro tyto dvě skupiny nedostačující. Avšak skupina ve věku nad 30 let se spokojí s návštěvou jedenkrát za den. Další hodnoty jsou již vyrovnány. Zde převážně záleží na volném čase uživatelů a jejich chuti strávit jej zábavou na počítači.
36
Délka užívání sociálních sítí 12
11
11
10
9
8 6
5
4 0
2
1
13 - 20 let méně než 1 rok
7 5
3
2 0
7
6
21 - 30 let 1 rok
2 roky
31 a více let více než 2 roky
Z hlediska délky užívání sociálních sítí se nadpoloviční většina respondentů shodla na tom, že je využívají déle než 2 roky. Zde bych chtěla poukázat na sílící rozmach sociálních sítí i mezi staršími lidmi, kteří se s nimi však teprve pomalu seznamují.
37
Strávený čas na sociálních sítích 8
8
7 7
6
5 4
4 2
4 2
1
1 0
0 13 - 20 let 0,5 hodiny 4 hodiny
3
2
2
1
3
3 3
3
0 21 - 30 let 1 hodina 5 hodin
2 hodiny 6 hodin
1
1 1 0 0 31 a více let 3 hodiny 8 hodin
Uživatelé ze třetí skupiny se shodli v mnoha případech na tom, že jim stačí pouze 1 hodina denně, aby se spojili se svými virtuálními přáteli. Mladší uživatelé zde tráví mnohem více času, průměrně 3 hodiny denně. Samozřejmě se našli i takoví, kteří se jen podívají na nejdůležitější věci a odcházejí. Opakem jsou uživatelé trávící na sociálních sítích i 8 hodin denně. V dotazníku jedna respondentka napsala, že pokud je nemocná nebo delší dobu doma, její čas přihlášení trvá i 13 hodin. Což už můžeme považovat za extrém a snad i nepochopitelnost, co zde může tak dlouho dělat.
38
Využívání zkratek na sociálních sítích 20 17
16 15 10
13 9
8 4
5 0 13 - 20 let
21 - 30 let Ano
31 a více let Ne
Překvapivým zjištěním pro nás bylo využívání zkratek na sociálních sítích. Převážná většina uživatel uvedla, že zkratky nevyužívají. Jako hlavní důvod nevyužívání bylo uvedeno neporozumění významu. Dalším důvodem, a určitě významným, je obava ze zneuctění krásy českého jazyka i jeho písemného projevu. Určitě by se jedinci, kteří se vyjadřují ve zkratkách v elektronické komunikaci, tak mezi sebou ve skutečnosti nebavili. Uživatelé používající zkratky často uvedli jako hlavní důvody rychlejší komunikaci s přáteli, módní trend v elektronické komunikaci, opakování po ostatních uživatelích, šetření času či lenost psát celé slovo. Kuriózní odpovědí bylo zašifrování zprávy před ostatními uživateli, když si chtějí s kamarády říct něco tajného.
39
5
JAZYKOVÝ ROZBOR STATUSŮ UŽIVATELŮ FACEBOOKU
Dalším krokem v praktické části je porovnání jazykové komunikace na sociálních sítích v jednotlivých věkových kategoriích. Zde jsme se již zaměřili konkrétně na nejnavštěvovanější sociální síť Facebook, ze které jsme náhodným výběrem vybrali statusy na Zdi uživatelů.
1.
13–20 let
„Dnešek MEGA fajný.. :D.. :D Brutálně vysmátý zápas.. :D No pak ten vlak.. :D Prostě psycho s vama.. :)** Pak.. TESKO ve 21 hodin :) Též brutální.. :D Bo prostě nejlepčejší slovo ,,SPRÁVNĚ" :DD Díky! :-* ♥♥“
„Aaa... :D Ted dosla z venku s Evulka EM ..! :) Pěkně sme si popovídali.. :) A nejlepšíí ty viiš co..! :D U Peťi.. :D No lol.. :D Nemohla sem z tech kecu.. :D :))) Mam ta rada a uz se tesiim na ziitřek.! ;)) :) **“
„Yéés ..! Konecne se zawodilo ..! :))) Uz sem se nemohla dockat ..! Zitra zasee ..! :)) A konecne s trenérkou... Snad nam prinese stestii ..! A inak dneska mega den s Pajinka Chmelinová, Lucinka Gajdušková a dalsima..! Nejlepsi byli ty keci Radek Machac, Romino Šimoník, Ladislav Steckmeier atd ..! :DD NJ pryy mame pomaly kos ..! Áe to tezko ..!:PP“
„Ema :DDD sory su kkt“
40
„:D xD Hej WOGOO..! :D Stebu sa clovek nenudii..! :D :)) Po hokeji.! :) No raci nic nerikaam..! :D xD Miluju tee :-* ♥“
Mladí lidé, často ještě v pubertálním věku, dávají do svého vyjadřování notnou dávku emocí, jež vyjadřují v elektronické komunikaci přehnaným užíváním emotikonů, které mohou v tomto množství ztrácet svůj smysl, a zdvojení samohlásek. Dále zde můžeme najít slovo, na něž kladou důraz, napsáno velkými tiskacími písmeny. Chybí diakritika nad písmenky, ale interpunkčních znamének je zde zase velké množství. Oblíbeným úkazem se stala i nedokončená výpověď, která je označena třemi tečkami na konci věty. Heslovité vyjadřování, jež často nedává smysl se souvisejícím textem, je často určeno pouze pro zasvěcené jedince, kteří s pisatelem právě něco prožili. Ostatní si mohou kontext jen domýšlet. Pro tuto skupinu je charakteristické nedodržování pravidel pravopisu, chyby v předložkách, předponách, kořenech či koncovkách slov, používání nářečí či hovorových tvarů slov, vynechávání počátečních písmen, spodoba souhlásek (např. radši – raci). Zkratky slov či převzatá slova z anglického jazyka nejsou výjimkou. Často se vyskytují i slova božský, nejbáječnější, úžasný, super, cool, či deminutiva (= zdrobněliny slov). Snaha něco na Facebook napsat za každou cenu vede uživatele mnohdy k nedůležitému obsahu sdělení pro ostatní účastníky komunikace. Ne každého zajímá, co právě obědvá či kdo si zrovna odskočil na WC. Mladým lidem často chybí představa, že by lidé, které mají v přátelích na síti, měli v realitě vedle sebe a právě jim říkali, že právě obědvají skvělou svíčkou se třemi knedlíky.
41
2.
21–30 let
„Vypada to ze byla asi oslava na hotelu Praha po udelovani Fotbalisty roku...:)“
„Flip? už nikdy víc :-D ve které době se tam zastavil čas? :-D Ale Mojito bar luxusek :-)“
„Jupíííííííí, já jsem zvládla tu hnusnou pediatriííííí B-) :-)))“
„co muzes odloz na ritrek to sa tyka i uklidu:-D“
„dal si duvot proc nenavydet trinec a jejich sklenik kde by sa darilo rajcatum.:'(“
I v této kategorii se vyskytuje hodně odchylek od normálního pravopisu, protože tito uživatelé jsou generací nastupujícího rozmachu internetu, a tudíž má na jejich písemné elektronické vyjadřování velký vliv. Po přečtení těchto vzorových řádků si můžeme všimnout chybějící diakritiky nad písmenky či častých překlepů při psaní. Tyto krátké zprávy nezačínají často velkými písmeny, což by se nemělo stávat. Vždyť se jedná o klasickou větu, a proto by se měla dodržovat všechna pravidla jako například v dopisní korespondenci. Chybí interpunkční znaménka, konkrétně čárky oddělující několik vět. V textech najdeme i zmnožení dvojhlásek, kterými jedinci vyjadřují své emoce, a důležitost slova. Oproti mladším uživatelům jsme již nenarazili na tak časté využívání zkrácených slov. Zvýšené užívání emotikonů najdeme i tady, avšak ne v takové míře jako u předchozí kategorie. Obsahová stránka je v pořádku a určitě věnována konkrétním přátelům, kteří obsahu porozumí. 42
3.
31 a více let
„Derby zítra hraje se derby! Zlínečku se mnou vždy počítej! koukni jaký mám z toho nervy! když vyhrajeme tak mi nic nevyčítej :D:D Zítra Zlíneček 4wer:D:D“
„Tomu se říká teda skoro obrat - proč to nemůže být v té debilní TV?“
„Kafééé...kopéééc zmrzliny... :-) a vletím na ty "moment fota" !!! :-)“
„Tak zítra ráno směr Vídeň, tak držte našim borcům palce, ať se hoši opět předvedou!!!“
„Skandál ... tááák to bude vážení vážně skandál ... Končím ... no vážně končím s "video live záznamy" ... bylo mi potěšením ... :-) ale teď jdu trošku žít ... :-) Děkuji za vaši přízeň !!! Jediná kapela, u které se můžete těšit na mé video záznamy je "Argema" ... :-) jinak to budou jenom velmi jedinečné akce, které moje kamera zachytí ... :-) My jsme prostě "Kyslíci" ... :-)“
Nejstarší kategorie má podle našeho výzkumu nejlepší písemný projev na sociálních sítích. Najdou se ovšem i takoví, kteří se vyjadřují stejně jako mladší generace. Frekvence využívání zkratek je velice malá. Obsah zpráv se však pohybuje s ohledem na stav jednotlivce. Podle zpráv jde poznat, která osoba je již v manželství nebo neustále svobodná. Právě svobodní lidé mají sklon k napodobování vyjadřování mladých lidí. A to ve všem. Využívání zkratek, emotikonů, zmnožení samohlásek, nedokončené výpovědi i z hlediska obsahové stránky. 43
Společnými prvky jsou regionalismy („Musím jít bo tu zatmím ;)“ „Na vedlejší dědině majú o víkendu hody, tož se to bude tóčo :D“), nářečí („Co sa to tu dneska děje?“ „Tož ogaři, pojďte někdo na hokejbal! Ti namyšlení vesani musí dostat na budku.“), expresivita slov („Ty brďó, nežvaň tady nesmysly a žeň se sebou něco dělat.“ „Jdu spinkat, mějte se tady krásňounce.“), univerbizace („Dneska jsem tak stál na zastávce na autobus a najednou kolem mě prosvištěla záchranka. Chvíli po ní další…. Nevíte co se stalo? Jela směrem na Ořechov.“ „Celou dnešní praxi jsem strávila na lékařáku.“) či elipsy slov („Dala by sis…?:D Nech si zajít!“ „Mějte se tu, musím pohnout, nebo mi ujede… :( “). Samozřejmě se ve všech uživatelských skupinách najdou i takoví, kterým na jejich písemném projevu záleží a několikrát si zprávu přečtou než ji odešlou. Ale je jich čím dál méně. Obsahová stránka záleží především na věku uživatele a jeho zvycích trávit svůj volný čas. Mladší lidé jej tráví u počítače velice často, jak jsme zjistili z výzkumu i několik hodin denně, a proto jsou v jejich zprávách nepodstatné informace pro ostatní uživatele. Nejspíš je k tomu vede znuděnost, snaha vyprovokovat ostatní uživatele ke komunikaci nebo nedostatek reálných přátel, za kterými by měli možnost zajít se vypovídat. Starší lidé navštěvují sociální sítě nejčastěji 1x denně a podle toho vypadají i jejich statusy na Zdi sítě. Snaží se sdělit pouze takové informace, které považuje za důležité i pro ostatní, více nad svým projevem přemýšlí. Ale jak už bylo řečeno, najdou se v každé kategorii výjimky, které tuto statistiku mění.
44
ZÁVĚR
Cílem bakalářské práce bylo všeobecné seznámení se se sociálními sítěmi a poukázání na jazykové schopnosti jejich uživatelů, konkrétně sociální sítě Facebook. V praktické části jsme zjišťovali využívání sociálních sítí uživateli různého pohlaví a věku, jejich častou návštěvnost a délku pobytu na nich, ale také používání zkratek a emotikonů v elektronické komunikaci. Pomocí dotazníku jsme dospěli ke dvěma zajímavým závěrům. Více než polovina dotazovaných uvedla, že nevyužívá ve své internetové komunikaci zkratky. Druhým překvapivým zjištěním bylo to, že větší polovina uživatelů navštěvuje českou sociální síť Spolužáci.cz, která je ve statistikách uváděna až za sítí Lidé.cz. Ta ovšem u dotazovaných nezaznamenala takovou oblíbenost jako Spolužáci.cz. Z hlediska analýzy komunikace podle věkových skupin nám vyplynulo, že nejmladší generace uživatelů tíhne k nadměrnému využívání emotikonů a zkratek, které si pro své účely a především zrychlení komunikace vymýšlejí, a nerespektují pravidla českého pravopisu. Díky rozhovoru s některými respondenty můžeme říci, že právě styl jejich vyjadřování plyne ze snahy co nejdříve se domluvit s ostatními uživateli, napodobit rychlost mluvené řeči, ale také lenost a skrytá svoboda. Oproti tomu starší uživatelé dávají přednost spisovné češtině a výstižnému písemnému projevu. Píší opravdu pro ně jen ta nejdůležitější sdělení. Avšak i zde se našly výjimky, které se dokázaly vyjádřit stejně jako nejmladší generace. Internetová komunikace se i nadále neustále vyvíjí. Proto musíme doufat, že tento styl komunikace s ostatními lidmi zůstane pouze za pomyslnými stěnami internetu a nebude se rozšiřovat do řeči mluvené. Avšak z praxe některé diktátové sešity a slohové práce dokazují pravý opak. Snažme se i nadále chránit český jazyk alespoň v psané podobě, vždyť našim předkům dalo mnoho práce z něj vytvořit tak krásný jazyk, jakým je.
45
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1.
ČERNÝ, J. Úvod do studia jazyka. 1.vyd. Olomouc : Rubico, 1998. 248 s. ISBN 8085839-24-5.
2.
DĚDIČEK, D. 333 tipů a triků pro Facebook. 1.vyd. Brno : Computer Press, 2010. 240 s. ISBN 978-80-251-2963-0.
3.
DOMES, M. Internet pro úplné začátečníky. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2007. 246 s. ISBN 978-80-251-1834-4.
4.
FIALOVÁ, K. KRISTOVÁ, M. NOE, M. SIMERSKÁ, L. Jak na informační a komunikační technologie. 1. vyd. Praha : Gender Studies, 2006. 72 s. bez ISBN
5.
GRIGOLEIT, U. Internet – kompletní průvodce. 1. vyd. Grada Publishing, 1997. ISBN 80-7169-378-2.
6.
HIRSHOVÁ, M. Syntaktické rozbory. 2. vyd. Olomouc : Vydavatelství UP, 1997. 86 s. ISBN 80-7067-767-8.
7.
HLAVENKA, J. Používáme, využíváme [a zneužíváme] e-mail. 1. vyd. Praha : Computer Press, 2002. 280 s. ISBN 80-7226-606-3.
8.
HOLOUŠOVÁ, D. KROBOTOVÁ, M. Diplomové a závěrečné práce. 2.vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 117 s. ISBN 80-244-1237-3.
9.
KRAS, P. Internet v kostce (Užití v běžném životě). 1.vyd. Havlíčkův Brod : Fragment, 2001. 144 s. ISBN 80-7200-493-X.
10.
KULHÁNKOVÁ, H. ČAMEK, J. Fenomén Facebook. 1. vyd. Kladno : BigOak, 2010. 124 s. ISBN 978-80-904764-0-0.
11.
MEZRICH, B. Miliardáři z Facebooku. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2010. 256 s. ISBN 978-80-251-2823-7.
12.
NAVRÁTIL, P. Internet pro školy. 2. vyd. Kralice na Hané : Computer Media, 2004. 120 s. ISBN 80-86686-16-7. 46
13.
Pravidla českého pravopisu. 3. vyd. Olomouc : Fin Publishing, 2005. 526 s. ISBN 80-86002-52-7.
14.
RYBKA, M. MALÝ, O. Jak komunikovat elektronicky. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, 2002. 92 s. ISBN 80-247-0208-8.
15.
ŘEŠETKA, M. Anglicko-český, česko-anglický slovník. 2. dopl. vyd. Olomouc : Fin Publishing, 1997. 1181 s. ISBN 80-86002-36-5.
16.
ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. 1.vyd. Praha : Ottovo nakladatelství, 2005. 453 s. ISBN 80-7360-288-1.
17.
VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. 1. vyd. Praha : Portál, 2005. 320 s. ISBN 80-7178-998-4.
18.
ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. 1. vyd. Praha : Portál, 2001. 207 s. ISBN 80-7178-544-X.
19.
BITTO, Ondřej. Ostré trny sociálních sítí. Computer. 2009, 5, s. 50–51. ISSN 12108790.
20.
BOČEK, Jan. Nakažený štěstím. Computer. 2010, 18, s. 92–93. ISSN 1210-8790.
21.
ČÍŽEK, Jakub. Generace sociálních dětí. Computer. 2010, 5, s. 60–61. ISSN 12108790.
22.
KAŠPÁREK, Michal. Hoďte vizitky do kamen. Computer. 2010, 20, s. 40–41. ISSN 1210-8790.
23.
KAŠPÁREK, Michal. Využijte nový Twitter naplno. Computer. 2010, 21, s. 40–41. ISSN 1210-8790.
47
SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ
1. Co je to Twitter a jak ho používat? [online]. 2009, [cit. 2011-3-21]. Dostupné z WWW: . 2. Facebook
[online].
2011,
[cit.
2011-3-22].
Dostupné
z
WWW:
. 3. Jak začít s Twitter? [online]. 2009, [cit. 2011-3-21]. Dostupné z WWW: . 4. Lidé.cz. [online]. 1996, [cit. 2011-3-20]. Dostupné z WWW: . 5. Lidé.cz – Produktový list. [online]. 2010, [cit. 2011-3-21]. Dostupné z WWW: . 6. NetMonitorOnline.
[online].
2005,
[cit.
2011-3-26].
Dostupné
z
WWW:
. 7. Rady pro bezpečné používání sociálních sítí. [online]. 2011, [cit. 2011-3-26]. Dostupné z WWW: . 8. Spolužáci.cz.
[online].
1996,
[cit.
2011-3-20].
Dostupné
z
WWW:
. 9. Spolužáci.cz – Produktový list. [online]. 2011, [cit. 2011-3-21]. Dostupné z WWW: . 10. Tipy & triky: Facebook smajlíci. [online]. 2009, [cit. 2011-3-19]. Dostupné z WWW: . 11. BOLDIŠ, Petr. Bibliografické citace dokumentu podle CSN ISO 690 a CSN ISO 690-2: Část 2 – Modely a příklady citací u jednotlivých typů dokumentu. [online]. 2004, [cit. 2011-3-27]. Dostupné z WWW: .
48
12. ČEPSKÝ, Pavel. Facebook a Twitter: Největší hrozbou jsme my! [online]. 2011, [cit. 2011-3-18]. Dostupné z WWW: . 13. DOČEKAL, Daniel. Česko a sociální sítě v číslech. [online]. 2010, [cit. 2011-3-20]. Dostupné z WWW: . 14. DOČEKAL, Daniel. Česko v sociálních sítích. [online]. 2009, [cit. 2011-3-18]. Dostupné z WWW: . 15. HANDL, Jan. LinkedIn pro začátečníky. [online]. 2009, [cit. 2011-3-18]. Dostupné z WWW: . 16. HANDL, Jan. Sociální sítě, to není jenom Facebook. [online]. 2009, [cit. 2011-3-18]. Dostupné
z
WWW:
facebook/>. 17. HANDL, Jan. Twitter pro začátečníky. [online]. 2009, [cit. 2011-3-18]. Dostupné z WWW: . 18. ROSTECKÝ, Jiří. Facebook se stal třetí nejnavštěvovanější stránkou světa. [online]. 2010,
[cit.
2011-3-18].
Dostupné
z
WWW:
. 19. ROSTECKÝ, Jiří. Jak staří lidé používají sociální sítě? [online]. 2010, [cit. 2011-318]. Dostupné z WWW: . 20. ŠEBESTÍKOVÁ, Sabina. Proč a jak používat LinkedIn.com? [online]. 2009, [cit. 2011-3-18]. Dostupné z WWW: .
49
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1: Dotazník
50
PŘÍLOHY
51
Příloha č. 1: Dotazník
Milý respondente, právě držíte v rukou dotazník, který se zabývá tématem mé bakalářské práce na téma Jazyková komunikace v sociálních sítích. Cílem práce je zjistit návštěvnost sociálních sítí a jejich úroveň jazykové komunikace. Byla bych velmi ráda, kdybyste mi odpověděli na všechny otázky. Uveřejněná data nebudou nikde veřejně uvedena. Vaše spolupráce mi velmi usnadní práci.
Věk: ______________________
Vzdělání: _________________________
Pohlaví: ___________________
Povolání: _________________________
1. Sociální síť – říká vám ten pojem něco? a) ano b) nevím c) ne
2. Kterou z uvedených sociálních sítí znáte? a) Facebook b) Twitter c) Linkedln d) MySpace e) Lidé.cz f) Bebo g) Hi5 h) Friendster i) Spolužáci.cz j) jiná – vypište _____________________
52
3. Jste aktivním uživatelem některé z těchto sítí? a) ano b) ne
4. Pokud jste aktivním uživatelem, vypište síť/sítě, kterou navštěvujete. _______________________________________________________________________
5. Pokud jste uživatelem více sociálních sítí najednou, přiřaďte čísla pořadí dle vaší návštěvnosti (1 – nejnavštěvovanější, 5 – méně) a) Facebook
___
b) Twitter
___
c) Linkedln
___
d) MySpace
___
e) Lidé.cz
___
f) Bebo
___
g) Hi5
___
h) Friendster
___
i) Spolužáci.cz
___
j) jiná - __________
___
6. Jak často ji navštěvujete? a) 1x měsíčně b) 1x týdně c) 1x denně d) několikrát denně
7. Jak dlouho jste jejím uživatelem? a) méně než rok b) jeden rok c) dva roky d) více než 2 roky 53
8. Kolik času (hodin) na sociální síti denně strávíte? _____________________________________________________________________
9. Využíváte v komunikaci na sociální síti zkratky/převzatá slova atd.? (vypište) _______________________________________________________________________ _______________________________________________________________________ _______________________________________________________________________ _______________________________________________________________________
10. Proč je tato slova využíváte? _______________________________________________________________________ _______________________________________________________________________ _______________________________________________________________________ _______________________________________________________________________
54
ANOTACE
Jméno a příjmení:
Veronika Beníčková
Katedra:
Katedra českého jazyka a literatury
Vedoucí práce:
PhDr. Hana Marešová, Ph.D.
Rok obhajoby:
2011
Název práce:
Název v angličtině:
Anotace práce:
Jazyková komunikace v sociálních sítích
Language communication at social networks. Bakalářská práce je zaměřena na posouzení jazykové komunikace na sociálních sítích. Teoretická část se věnuje popisu jednotlivých sociálních sítí a celkové internetové komunikaci a jejímu jazyku. Praktická část se soustředí na vyjadřovací schopnost uživatelů sociálních sítí podle věku a pohlaví.
Klíčová slova:
sociální sítě, typy sociálních sítí, emotikony, akronymy, jazyk a druhy internetové komunikace
Anotace v angličtině:
The bachelor thesis is focused on the examination of language
communication
at
social
networks.
Theoretical part engages in description of each individual
social
network
and
entire
internet
communication and its language. Practical part of the thesis is focused on the ability to express among users
55
of social networks, which is divided by their age and sex. Klíčová slova v angličtině:
Social networks, types of social networks, emoticons, acronyms,
language
communication Přílohy vázané v práci:
Příloha č. 1: Dotazník
Rozsah práce:
50
Jazyk práce:
Český jazyk
56
and
types
of
internet
