Jaroslava Václavková, Markéta Štěpánková

Redakce: Terezie Staroštíková, Petra Hradilíková, Zuzana Spurná (zleva) Na tvorbě časopisu dále spolupracovali: Korektor:

Dagmar Cagášková Tomáš Petr

Koordinátor:

Ladislava Staroštíková

Autor titulní strany:

Ondřej Kosek

Ilustrace v textu:

Ondřej Kosek Petra Hradilíková

Fotografie:

Petra Hradilíková, Anna Staroštíková,Terezie Staroštíková

Autorka fejetonu:

Anna Staroštíková

Odborná spolupráce:

Jaroslava Václavková, Markéta Štěpánková

2

Obsah Rozruch * Prosinec 2016 str. 6 Celostátní soutěž VOŠ

str. 21 Příprava domácího piva Není nic lepšího než teplý letní večer na zahrádce s přáteli a pořádně vychlazeným Pilsner Urquel. Chvíle pohody u vody s Maestro. Sledování fotbalu s Gambrinus 11˚. Pivo všude tam, kam jen oko dohlédne. Český národ je známý sledováním fotbalu a konzumací piva. Dokážete si představit život bez něj? Pokud ne, přečtěte si článek na straně 21.

Mimořádný úspěch naší školy v podobě prvního místa. str. 7 Událost minulého měsíce Třetího listopadu si naše vyšší škola připomněla dvacáté výročí svého založení. Chcete vědět, jak tento den probíhal...? str. 8 Podnikání David Kapsia, bývalý student VOŠky, dnes již pyšný majitel minipivovaru Kosíř ve Lhotě pod Kosířem. Seznamuje nás s radostmi a i strastmi podnikání.

str. 25 The English Little Corner Troška angličtiny nikdy neuškodí. Promažte si mozkové závity pomocí recenze k filmu. Součástí článku je i překvapení. A jaké? To se dozvíte na straně 25.

str. 10 Móda &Business A co takhle něco na odlehčení? Vyzpovídali jsme úspěšnou studentku VOŠky, která ku příležitosti 20. výročí naší školy prezentovala modely Second Handu Humana.

str. 27 Fejeton Každá žena to jistě zná. Nastal den D a s ním přišla i první prohlídka na gynekologii. No hrůza! Červená jste až ... Co mám dělat? Říkáte si. Nejraději byste zatelefonovala sestřičce s prosbou o přeobjednání. O svém zážitku Vám povypráví naše kolegyňka.

str. 16 Rozhovor s osobnostmi Marketingový a obchodní manažer HC Zubr Přerov, Ondřej Hnila, přibližuje taje sportovního marketingu. A že v dnešní době není lehké podnikat; o tom své ví také Zdeněk Oliva, zakladatel společnosti Pro Sand Engineering.

str. 28 Do it yourself Stále nevíte, co koupit svým blízkým pod stromeček a předvánočních nákupních „lítaček“ máte po krk? Neklesejte na mysli, přinášíme vám zajímavé typy na vánoční dárky, které si vyrobíte v klidu a pohodlí vašeho domova.

str. 19 Uplatněte svůj potenciál Jste kreativní, samostatní, ovládáte cizí jazyky, zkrátka jste dobří. Tak proč neuplatnit svůj potenciál rovnou v zahraniční společnosti? Poprosili jsme Břetislava Sobka o rozhovor, ve kterém Vám poví o svém dobrodružství spjatém s prací v cizině.

str. 37 Ze školních lavic Jaké by to byly hodiny bez pořádné hlášky vtipného studenta či naopak paní učitelky?

Ilustrace: Ondřej Kosek

3

Editorial Vánoce, Vánoce přicházejí… sychravém větru už tu všechno zebe, suchého listí plný kout. Vlaštovko, řekni, pod které zas nebe, přichystala ses odlétnout? Báseň nositele Nobelovy ceny Jaroslava Seiferta, poukazující na konec podzimu, který i letos utekl neuvěřitelnou rychlostí. Co nového nám přinesl letošní začátek školního roku? Začátek pestrobarevného období? Pojďme si to vše zrekapitulovat. Průkopníci VOŠŽ Přerov se rozhodli rozproudit dění a atmosféru naší školy pomocí tvorby školního časopisu Rozruch, dostupného studentům, učitelům a široké veřejnosti. V návaznosti na tento časopis jsme se rozhodli zapojit do tvorby i studenty naší školy. Začátkem listopadu, datujíce se k druhému dni, vyšlo první číslo časopisu Rozruch. Velkolepý to den. Bohatý program v podobě zábavy, užitečných poznatků a příchodu nové kolekce značky Humana (více na str. 6). Půlka listopadu se překlenula, svatý Martin nepřijel na bílém koni, Svatomartinská husa se vylíhla v troubě a před několika dny začal Advent. Několik dní do Štědrého dne a konce roku a já si říkám „Co zase komu nadělím pod stromeček? Neměla bych pomalu začít s vánočním úklidem? Co podniknu na silvestra?“ Asi si říkáte to samé. Ale co už. Momentálně tyto starosti odložte stranou a pojďte se mnou prolistovat pár stránek vánočního speciálu.

V

Na skladě máme pro vás přichystaný vánoční speciál v podobě pestrých rozhovorů, vánočních tipů na cukroví a na homemade dárečky. Těšit se také můžete na rozhovory s bývalými absolventy, hlavičkové cvičení proti zakrnění vašich mozkových buněk, filmovou recenzi. Nahlédneme pod soudek majitele pivovaru Davida Kapsii a jako bonus jsme pro vás přichystali Homebrewing aneb přípravu domácího piva. Začátek prosince byl velmi úspěšný, především pro naši studentku Terku, která se zúčastnila celostátní soutěže vyšších škol, a která vyhrála první místo v této soutěži. Jelikož jsou ty Vánoce, povíme vám o jejich historii, a jako třešnička na dortu bude náhled do zákulisí našeho předvánočního focení. Vážení příznivci a čtenáři časopisu Rozruch! Je mi ctí vám představit vánoční speciál našeho časopisu. V momentě, kdy na nás přichází vánoční splín, jsme jako medvěd, který zalezl do svého doupěte. Venku sněží, je zima, doma hrají koledy a ve vzduchu se line vůně vánočního cukroví. Sedněte si do křesla, zabalte se do deky, nandejte si na talíř cukroví, popadněte časopis a ponořte se do světa plného zajímavých článků a rozhovorů. Z celého srdce vám přeji veselé Vánoce a krásný nový rok 2017, plný úspěchů, splněných přání a předsevzetí. Radostné svátky a hezké čtení přeje

šéfredaktorka 4

Vánoční čas Historie Vánoc Ve vzduchu už je znovu cítit vůně Vánoc. Chladnější počasí přimělo většinu lidí znovu vytáhnout teplejší oblečení, rukavice, šály a čepice, u stánků s punčem, svařeným vínem nebo čajem začíná být pořádně těsno a prodejci si znovu mnou ruce. Mezi tím vším shonem a stresem, kdy se lidé po celém světě snaží připravit všechno na nejkrásnější svátky v roce včas a udělat radost svým nejbližším, se přece jen najde čas od času chvilka, kdy se každý zastaví a užívá si atmosféru, která zavládne vždy jednou v roce. I přes to, že vánoční svátky patří k jednomu z nejstresovějších období v roce, kouzlo Vánoc hraje mnohem větší roli. Zatímco během roku kolem sebe uspěchané davy jen proběhnou, s blížícím se Štědrým dnem se stále častěji objevují na tvářích lidí úsměvy a i lidé, kteří se nikdy neviděli, se často zastaví na kus řeči. Kde se ale Vánoce, které mají, chtě nechtě, vliv na všechny z nás, vzaly?

První zmínky o vánočních svátcích pochází už ze čtvrtého století z Říma, v šestém století ale byly považovány za podřadné svátky. K Vánocům neodmyslitelně patří i dárky, až do šestnáctého století však měly charakter úplatků. Samozřejmě, že to byli především poddaní, kteří obdarovávali šlechtu, vrchní třídy nebo úředníky. Poměrně zvláštní, co se svátků týká, bylo osmnácté století. Vánoce už sice znovu byly považovány za rodinný svátek, který měl oslavovat pospolitost, právě do tohoto století ale měli výhradní právo na pečení vánočky pekaři. V témže století platil také zákaz vystavování jesliček, které údajně odváděly pozornost od mládeže. Zrušení zvláštního zákazu přišlo až v roce 1825. O osmnáct let později napsal Charles Dickens A Christmas Carol (Vánoční koledu), která se proslavila i mimo anglicky mluvící země a znovu pomohla oživit ducha Vánoc. Vánoční stromeček se objevil už v šestnáctém století, a to v tehdejších německých zemích. Kromě ovoce na něm visely i dřevěné, papírové, kovové a voskové ozdoby, ořechy nebo pečivo. Tradice smažení kapra se, na území Čech a Slovenska, objevila poprvé v devatenáctém století. V první republice však nepatřily k nedostatkovému zboží jen ryby, ale třeba také kvasnice, a tak se používaly náhražky. V mnoha domácnostech se během adventu najdou vánoční věnce se čtyřmi svíčkami, které se zapalují každou adventní neděli. V Anglii ale v patnáctém století platilo také to, že byly všechny domy a farní kostely ozdobeny cesmínou, břečťanem, chvojím nebo jinými stále zelenými rostlinami. Mezi typicky vánoční doplňky patří často i purpura, kadidlo nebo františky. Vánoční hvězda se ale „na scéně“ objevila až v devatenáctém století a svou pověst si mezi ostatními typicky vánočními dekoracemi teprve buduje. Na rozdíl od betlému, který dokresluje pohodu vánočních svátků už od desátého století, má co dohánět. Text: Zuzana Spurná Ilustrace: Petra Hradilíková

5

Celostátní soutěž Terka vyhrála celostátní soutěž vyšších škol! Vyšší škola se zapojila konečně do nějaké soutěže! Reprezentovaly nás dvě studentky ze třetího ročníku - Nikol Vašinová a Terezie Staroštíková. A víte co? Jedna to vyhrála, no fakt. Tak tady máte pár řádků o tom, jak to všechno probíhalo. A díky za úžasnou reprezentaci! Jak školy, tak i nás, studentů. Teri, vyhrála jsi celostátní soutěž vyšších odborných škol v Uherském Hradišti. V čem přesně se soutěžilo a jak to celé probíhalo? Soutěž byla právně-ekonomického zaměření a skládala se ze tří kol. První kolo spočívalo v písemném testu, ve druhém kole byly případové studie a vyvrcholilo to ústním pohovorem. Případové studie? Popiš nám je. Bylo tam pět případových studií. Dvě se týkaly práva, dvě marketingu a jedna ekonomiky. Něco byly prostě znalostní otázky. Pak se tam objevilo zadání úkolů, které se musely aplikovat na praxi. Například vymyslet nějaké propagační cesty pro firmu, která byla v zadání popsaná, zkrátka charakterizovaná. Ještě se vrátím k těm jednotlivým kolům soutěže. Jak se postupovalo do dalších kol? Z prvního kola postoupilo pět lidí k případovým studiím a do posledního kola šli tři nejlepší. Jestli tam byly nějaké bodové hranice, to fakt nevím. Jak to, že škola vyslala tebe a Nikol? Byly jsme vybrané na základě písemného testu, který proběhl tady na škole a který se nám dvěma nejlépe povedl. Proč si myslíš, že jsi vyhrála? Myslím, že na rozdíl od ostatních mám dost široký záběr. Hlavně možná proto, že jsem teď přecházela z jednoho oboru na druhý. A také jsem na gymnáziu maturovala ze společenských věd. A pomohly ti v průběhu soutěže získané znalosti z nějakých modulů studovaných na naší škole? Jo, některé moduly mi pomohly hodně. Vlastně mám dojem, že v soutěži byly otázky skoro ze všech modulů, ale nejvíce bylo zastoupeno právo, marketing, management, praktikum podnikatele, ekonomie, účetnictví. A dokonce se tam v testu objevily i otázky týkající se kalkulací a logistiky. Jo, a ještě tam byly otázky i z politiky. Ty nám všem daly asi nejvíce zabrat. Teri, děkuji za rozhovor a přeji Ti hodně štěstí u jarního (letního) absolutoria! No, nemyslíte, že je to super? Co takhle udělat nějakou soutěž u nás? Třeba na jaře? Chcete? Uděláme pro to něco? Anna Staroštíková

6

Výročí 20. výročí VOŠky a Den soukromých škol

Celá škola slavila Třetího listopadu si naše vyšší škola připomněla dvacáté výročí svého založení. A v tento den pak obě školy, střední i vyšší společně, slavily také Den soukromých škol. Na učebně 109, krátce před polednem, zasedli do lavic studenti a učitelé střední i vyšší školy. Na úvod nás přivítala a přiblížila důvody našeho společného setkání paní ředitelka - Mgr. Světlana Daňková. Paní ředitelku pak vystřídal v projevu zástupce sesterské vysoké školy – pan prorektor – Ing. Libor Kavka, PhD., který poukázal na nutnost celoživotního vzdělávání se pro všechny, kteří se dnes pohybují na trhu práce. Studentka Peťa Hradilíková si připravila prezentaci, kterou odtajnila příčiny zrodu časopisu Rozruch a nastínila vytvořené rubriky prvního čísla časopisu i připravované rubriky pro číslo vánoční. Šéfredaktorka Petra slovně poděkovala paní PhDr. Dagmar Cagáškové za nezištnou pomoc při tvorbě Rozruchu a jedna z členek redakční rady paní Dagmar předala růžičku, kterou naše poděkování podtrhla. V hlavním bloku „vzpomínkových“ oslav jsme přivítali dva bývalé studenty a jednu současnou studentku našich obou škol a mezi jejich vystoupeními i paní zástupkyni na vyšší škole - Ing. Janu Žižlavskou. První absolvent - pan Alexandr Beták - nás nejdříve seznámil se začátky soukromého středního školství v Přerově v první polovině devadesátých let minulého století. On byl jedním z prvních absolventů dvouleté nástavby, která preferovala výuku odborných předmětů směřujících k budoucímu podnikání. Pan Beták nám dal nahlédnout do tajů činnosti úspěšného realitního makléře. V průběhu dvou desetiletí se pan Alexandr Beták totiž propracoval z pozice realitního makléře až na majitele společnosti BETÁK REALITY, s. r. o. Následně nás paní Jana Žižlavská provedla velmi podrobně i poutavě slovem a obrazem dvacetiletou historií naší školy a na závěr nám přednesla i báseň, kterou jí namísto požadované účetní písemné práce odevzdal nejmenovaný student, jehož talent jednoznačně směřoval jinam než k ekonomickým předmětům. (Báseň je součástí tohoto čísla Rozruchu v rubrice Ze školních lavic). Druhý absolvent, tentokrát vyšší školy a dálkového studia, pan David Kapsia, DiS., provozuje již dva roky minipivovar Kosíř (společnost Pivovar Kosíř, s. r. o.). Pan David je zapáleným a nadšeným podnikatelem. Připravil si velmi zajímavou prezentaci k začátkům i současnosti své firmy. Prezentaci pak velmi zasvěceně, a pro nás i přitažlivě a srozumitelně, provázel slovem. Jeho nadšení pro věc z něj přímo sršelo. Celému auditoriu mimo jiné podrobně vysvětlil i zrod svého loga. Davide, děkujeme a přejeme Vám Úspěch! Poslední vystupující studentkou, která svůj příspěvek pojala formou představení mezinárodní obchodní společnosti Humana People to People a následné módní přehlídky, byla současná studentka třetího ročníku - vzdělávacího programu Marketing, slečna Adéla Koralová. Její úvodní slovo nebylo poznamenané žádnou trémou a hned na začátku - nás diváky - Adéla ovládla klidným a velmi příjemným slovním přednesem. Následná módní přehlídka byla důstojným i vtipným završením několikahodinového připomínkového bloku dvacetileté existence naší školy. Ladislava Staroštíková

7

Podnikání Vždy musíte něco obětovat… Téma měsíce: David Kapsia

D

avid Kapsia je bývalým studentem Vyšší odborné školy živnostenské v Přerově. Od roku 2014 je pyšným majitelem minipivovaru Kosíř ve Lhotě pod Kosířem. Myšlenka na otevření vlastního pivovaru byla jeho dlouhodobým cílem. Na turisticky atraktivním místě vaří pivo tradičním způsobem, ze sladu, chmele, kvasnic a kosířské vody, bez chemických přídavků. Již během studia se věnoval podnikatelské činnosti „pivovarnictví a sladovnictví“, která se stala zároveň jeho koníčkem. Proč jste se rozhodl studovat na naší škole a jaké byly Vaše začátky? Rozhodl jsem se studovat na této škole, protože jsem chtěl prohloubit své znalosti. Chtěl jsem se dostat hlouběji do problematiky, což si myslím, že splnilo účel. Začátky byly pro mě velmi dobré. Ocenil jsem dálkové studium, protože jsem do školy mohl jezdit pouze ve čtvrtek a hlavně jsme měli v ročníku velmi dobrou partu lidí, s kterou jsme si navzájem pomáhali. Pro mě bylo studium na vošce super. Mělo to krátký, hezký průběh. Pomáhali jsme si navzájem, tudíž jsem měl velmi dobrý přístup k materiálům a se svými bývalými spolužáky jsme kamarádi i v nynější době a stále si pomáháme. Jsem rád, že jsem získal kontakty jak na učitele, tak i na spolužáky ve svém okolí. Co jste oceňoval při studiu na VOŠŽ? Především praktičnost. Je zde kladen velký důraz na praktičnost a odbornost. Dalším pozitivem byli příjemní učitelé, ochotni člověku vyjít vstříc a následně mu pomoci. Jakým směrem jste se ubíral po studiu na VOŠŽ? Již během studia jsem začal podnikat. Pivovar jsem otevřel na podzim roku 2014. Vyšší odbornou školu jsem ukončil roku 2015. Po absolutoriu jsem ihned odjel do pivovaru stáčet sudy. Celý půlrok v třetím ročníku byl pro mne velmi složitý. Zorganizovat si čas tak, abych nezameškával školu a přitom se věnoval podnikání. Bylo to opravdu hodně náročné. Byl jsem rád, že jsem studium zdárně ukončil. Mohl jsem se plně věnovat svému podnikání. V začátcích Vašeho podnikání jste odváděl všechnu činnost sám, nebyl jste zaměstnavatelem. To muselo být velice náročné. Vstával jsem ve 2 hodiny ráno, abych stihl uvařit dvě várky piva, a poté jsem jel ihned do školy. Následující den jsem přijel domů ve dvě hodiny ráno. Po 24 hodinách jsem si lehl přibližně na 6 hodin. Ihned poté jsem jel na business schůzky, z nich rovnou do školy. Ve škole jsem pobyl 6 hodin, dojel jsem domů a následně ulehl do postele, abych se zregeneroval.

8

Podnikání Proč jste se rozhodl pro tento předmět podnikání a jaké byly Vaše začátky? Pocítil jsem velkou lásku k pivovarnictví jakožto krásnému prastarému řemeslu. Je to řemeslo, které tady bylo již dlouhá léta před naším narozením. Výroba má úžasné fáze, ale také je velmi fyzicky náročná. Nikdy jsem nepřemýšlel nad tím, že bych se stal realitním makléřem či prodejcem. Je pravda, že jsem majitelem výrobního podniku, který má svá specifika, ale bral jsem to spíše jako výzvu. Jít dál, prohloubit své znalosti a podnikání postavit tak, aby mělo hlavu a patu. Ve výrobě je spousta procesů, kterým musíte dát řád. Samozřejmě vy, jakožto vedoucí pracovník, musíte udávat směr. Zaměstnávám několik pracovníků, mezi nimi i brigádníky. Musíte dohlížet na to, aby se dělalo to, co se dělat má, co má být hotové. Ne naopak. Myslíte si, že začít v dnešní době podnikat je jednoduché? Myslím si, že je to velmi složité. Smekám před každým, kdo se rozhodne podnikat. Já osobně nevím, zda bych podruhé do toho šel. Za podnikání platíte obrovskou daň. Na druhou stranu mě podnikání naplňuje a také pociťuji neuvěřitelnou svobodu. Každý, kdo zvažuje jít cestou podnikání, toho bych nejspíš podpořil. Na druhou stranu musím říct, že to není jednoduchá věc. Taková je současná doba. Vždy musíte něco obětovat. Obchodujete převážně s tuzemskými dodavateli či zahraničními partnery? Jakou odrůdu chmelu odebíráte? Obchoduji převážně s tuzemskými dodavateli. Pro české ležáky to jsou odrůdy Harmonie, Agnus, Žatečák, Sládek, v podstatě všechny prémie, ústřední, hlavní kmeny chmelu. Pro zahraniční piva, která se vaří hodně sporadicky, to jsou spíše speciály jako Indiana, HEIL, Salto, které se také používají. Já osobně bych na české ležáky rád nadále používal český chmel, v opačném případě byste se nemohli pyšnit českým pivem. Jakým směrem se chcete ubírat v budoucnu? V osobním životě bych rád docílil toho, abych se nezbláznil. V profesní rovině bych si přál, aby pivovar nadále fungoval i za předpokladu, kdy si třeba zlomím nohu. Když se mi cokoliv stane, výroba musí probíhat i nadále. Po celou dobu mé nemoci se výroba nesmí zastavit. Nesmí to být jediný člověk, který podnik drží nad vodou. Chci docílit toho, aby v mém podniku byla zastupitelnost. Řídíte se nějakým mottem? Mám soukromé motto, které bych si rád nechal pro sebe.

„Taková je dnešní doba, vždy musíte něco obětovat.“

Petra Hradilíková

9

Móda & Business Odjakživa jsem se bála vystupovat před lidmi...

A A

déla Koralová je studentkou 3. ročníku

vzdělávacího programu Marketing. Ráda sportuje, věnuje se jízdě na kole, chodí běhat a ráda plave. Její vášní je nakupování a móda. Důkazem této skutečnosti je uspořádání přehlídky modelů Humana, která se nesla v duchu plného očekávání, tvořivosti, nápaditosti, krásných modelů a jejich představitelů. Pojďme se spolu podívat do Adélina života.

Proč ses rozhodla studovat na naší škole? Nebyl to úplně můj počáteční záměr. Chodila jsem na gymnázium, kde byla strašně těžká matematika. Později jsem se dozvěděla, že se na VOŠŽ nevyučuje tento modul, což mne ihned zaujalo, a tak jsem se rozhodla začít na této škole studovat. Při výběru školy mne ovlivnila i má sestra, která na této škole studovala. Se školou měla dobrou zkušenost, byla zde velmi spokojena. Rozhodla jsem se zde studovat na základě tohoto kladného ohlasu. Dalším pozitivem je, že nemusím dojíždět, protože bydlím v Přerově. Co na této škole oceňuješ? Nejvíce se mi líbí orientace na praxi. Dalším pozitivem je menší počet spolužáků ve třídě, tudíž máme individuální přístup ze strany učitelů. Dalo by se říci, že se mi dostává zvláštní péče. Proč ses rozhodla pracovat právě v Second Handu Humana? Když jsem byla ve 4. ročníku na gymnáziu, potřebovala jsem si vydělat nějaké peníze, tudíž jsem si hledala brigádu. V době mého hledání se v Humaně uvolnilo místo na pozici brigádnice a ihned jsem se chopila příležitosti. Na jaké pozici jsi zaměstnána, jak dlouho? V Humaně pracuji již 4 roky a v současné době jsem zaměstnána na částečný úvazek. Je to lepší, zejména z toho důvodu, že mi práce nezasahuje do školního rozvrhu. Chodím převážně na odpolední směnu. V práci se mi snaží vyjít vždy vstříc. Máme super kolektiv. Co musíme udělat pro to, abychom získali práci v obchodě s módním oblečením, a jak probíhal pohovor? Záleží na pozici, kterou chcete dělat. Pokud chcete být prodavačka či vedoucí prodejny, musíte se orientovat v módě, především značkách různého oblečení. Na základě těchto znalostí vytřídíte oblečení podle značek od nejlepší po nejhorší. V případě zájmu o vyšší

10

Móda & Business pozici, například manažer prodejny, je nutností ovládat anglický jazyk. Musíte být komunikativní a řídit se heslem „Náš zákazník, náš pán“. Zákazníkům byste měli splnit to, co jim na očích vidíte. Co se týká pohovoru. Na pozici brigádníka se neklade tak velký důraz jako třeba na vedoucího prodejny. Brigádník by se měl umět orientovat, pracovat s pokladnou a penězi. Důležitá je také odpovědnost a alespoň základní komunikace v anglickém jazyce. V případě, že chceme zastávat manažerskou funkci, musíme ovládat anglický jazyk, jak jsi podotýkala. To jistě znamená, že obchodujete se zahraničními dodavateli, partnery… Ano, obchodujeme se zahraničními partnery. Ředitelem Humany je Afričan a mluví převážně anglicky. Takže veškeré spoje jsou domlouvány pomocí tohoto jazyka. Je dobré, když angličtinu ovládá i běžná prodavačka. Například i já jsem se dostala do styku s ředitelem, kdy jsem musela mluvit anglicky. Co tě vedlo k uspořádání přehlídky modelů Humana na naší škole? Moje téma absolventské práce se právě vztahuje na informování veřejnosti, propagaci. Byl to především můj nápad a také veškeré mé oblečení je z Humany. Lidé se mě často ptají, kde nakupuji oblečení. Odpovím jim, že v Humaně. Proto se mi líbila myšlenka, že bych ukázala společnosti, že i v second handu se dá nakoupit dobře. Jak jsem již podotýkala, máme super kolektiv. Moje kolegyňka se v módě velice orientuje a nabídla mi pomocnou ruku při výběru modelů. Jelikož již v minulosti proběhla přehlídka modelů značky Humana v Břeclavi, poskytli mi veškerý materiál. Organizování přehlídky nechali zcela na mně. Jak probíhala příprava na přehlídku? Příprava byla náročnější, ale měla jsem štěstí, že mi všichni pomáhali, jak v práci, tak ve škole. Příprava oblečení nebyla tím nejtěžším, bylo to spontánní. Před přehlídkou bylo nezbytné si na naší pobočce vyzkoušet modely, které následně modelky představovaly. Nabídli jsme jim to nejlepší, co jsme na prodejně měli. Po zhlédnutí modelky jsme sestavili modely. Náročnější byla tvorba prezentace. Chtěla jsem informovat veřejnost a dostat tuto organizaci do povědomí. Informace jsem čerpala z videa Humana „People to people“, které bylo v anglickém jazyce. Máme jen jednu stránku, z které jsem také čerpala informace, které byly také samozřejmě v angličtině. Musela jsem si je přeložit do češtiny a věty zformulovat tak, aby byly smysluplné. Bylo to náročnější především po duševní stránce, ale myslím si, že se přehlídka vyvedla dobře. Jakým směrem se chceš ubírat do budoucna? Chtěla bych získat bakalářské vzdělání. Mám výborný pocit z toho, že přehlídka dopadla skvěle. Díky tomu přemýšlím, že bych si do budoucna otevřela svůj vlastní obchod s módním oblečením. Řídíš se mottem, které Tě pohání kupředu? „Dělej to, čeho se nejvíce bojíš.“ V mém případě je věc, které se nejvíce bojím, vystupování před lidmi, především v době prezentace. Petra Hradilíková

11

Móda Módní přehlídka Při příležitosti Dne soukromých škol se u nás konalo setkání studentů, učitelů a veřejnosti doprovázené speciálním programem. Součástí programu byla i módní přehlídka, která celou akci, jak se patří, na úrovni zakončila. Iniciátorkou módní přehlídky byla naše třeťačka Adélka, která spolu se Second Handem Humana přehlídku zrealizovala. Na úvod Adélka společnost Humana představila, hlavně pak její dobročinné aktivity, které zahrnují pomoc v Africe. Je třeba vyzdvihnout studentčinu rétoriku a příjemný projev. Mladinká studentka působila velmi uvolněně, až profesionálně. Po úvodní prezentaci došlo samo sebou i na očekávanou přehlídku. Mezi odvážlivci ochotnými originální kousky odprezentovat před téměř celou školou byli čtyři zástupci Vyšší odborné školy živnostenské - Peťa, Verča A., David, já a dvě skoro profesionální modelky Verča K. a Klaudie. Přehlídka byla doprovázena hudebním doprovodem a komentářem Adélčiny kamarádky Sabiny. Na následujících řádcích připomenu nejzajímavější (tedy alespoň podle mě) modely přehlídky. Klaudie vynosila perfektní hravý outfit, který podtrhl její veselou kamarádskou povahu. Kabátek a kabelka s barevnými aplikacemi byly jak z dílny jedné nejmenované známé španělské značky, která se zaměřuje právě na mladé lidi a sází na jinakost. Verča K. mě pro změnu zaujala elegantním modýlkem, který jí padl jako ulitý. Oblečenou na sobě měla bílou košili s výrazným řešením a na ní šedý jednoduchý „oversize“ kabátek, podle mě suprově kombinovatelný kousek. Verča A. okouzlila v zelených retro šatičkách nad kolena, které vypadaly, jako by jí byly ušité přímo na míru.

Na závěr musím říci, že celá akce se mi moc líbila. Věřím, že v budoucnu si podobnou zopakujeme a zapojí se do ní i více studentů naší školy :-). Terezie Staroštíková

12

Anketa

uvádí Rozhovor s bývalými absolventy Marketing, kreativní obor, bez kterého se v dnešní době firmy neobejdou. Obor zastřešující perspektivní postavení a uplatnění na trhu práce. Zeptali jsme se bývalých absolventů vzdělávacího programu Marketing, studujících v letech 2012 – 2015, na základní otázky týkající se studia na naší škole. Pojďte se s námi podívat pod pokličku života našich úspěšných absolventů.

Dominika Hošková Anketa 1. Jak vnímáte začátky studia na VOŠŽ? 2. Proč jste se rozhodla studovat na naší škole? 3. Jaké jsou podle Vás zásadní rozdíly mezi soukromými školami v porovnání s veřejnými? 4. Co jste v době studia na této škole oceňovala? 5. Jakým směrem jste se ubírala po studiu na VOŠŽ? 6. Řídíte se nějakým mottem, které Vás pohání kupředu?

1. Když jsem se rozhodovala kam po střední, VOŠŽ pro mě byla jasná volba. Jako první jsem se hlásila na vysokou školu, ale nevyšlo to. Upřímně jsem si ale nedokázala představit, že bych měla jít do práce, a proto jsem po nepřijetí na VŠ uvažovala o pomaturitním studiu angličtiny. S mou nejlepší kamarádkou, která se také rozhodovala co dál, jsme se ale začaly bavit o možnosti studia na VOŠŽ. Tuto možnost jsme znaly již v průběhu studia na střední škole, protože jsme obě chodily na SSOŠŽ a navíc moje mamka studovala VOŠŽ v dálkové formě. Během jednoho dne jsme si to s kamarádkou celé naplánovaly, vybraly si obor Marketing, domluvily se na podání přihlášky a studium mohlo začít. Hodně jsme se těšily na to, že spolu budeme studovat další tři roky, a hlavně, že jdeme zpátky do nám známého prostředí. Učitele jsme již znaly, takže to pro nás nebylo až tak nic nového, kromě nových lidí, kteří s námi byli ve třídě, a jsem ráda, že jsem je mohla poznat.

2. Proč jsem se rozhodla studovat, jsem již zmiňovala u první otázky. Co bych k tomu ale ještě dodala? Jako první jsem chtěla studovat obor Sociálně právní činnost, ale bohužel je tento obor možné studovat pouze v dálkové formě. Proto jsem se rozhodla pro obor Marketing a jsem za to ráda, protože mě tento obor pořád zajímá a chci se v něm dále vzdělávat. 3. Určitě je rozdíl v přístupu učitelů ke studentům. Zásadní rozdíl je, že soukromé školy jsou placené. Rozhodně to není tak, že bychom si tím koupily diplom, jak jsem běžně slýchávala… Moc dobře vím, že ti, co se flákali, nebyli připuštěni k absolutoriu. 4. Rozhodně přístup učitelů. Když člověk slušně přišel, vždy se dalo na čemkoli domluvit. Když jsme si s něčím nevěděli rady a potřebovali poradit, zvlášť při tvoření závěrečné práce, vždy se nám snažili pomoct. Touto cestou bych také chtěla poděkovat paní Václavkové za ty celé tři roky a hlavně za to, že nám při psaní našich absolventských prací vždy dobře poradila, nasměrovala nás a motivovala, když jsme měli pocit, že to nezvládneme.DĚKUJEME 

13

Anketa 5. Po studiu jsem si užívala svých posledních letních prázdnin. Po prázdninách jsem si začala hledat práci. Tu jsem úspěšně našla v říjnu a nastoupila tak na pozici asistentky pobočky v realitní kanceláři v Přerově. Nyní již jako asistentka nepracuji, nýbrž budu nastupovat na jiné pracovní místo v Olomouci v oboru administrativa. 6. „Každá věc se děje z nějakého důvodu,...“; i když někdy bych ten důvod chtěla znát   

Michaela Kappelová 1. Začátek studia mi velice usnadnilo to, že jsem budovu navštěvovala již 4 roky předtím, jelikož jsem studovala i SSOŠŽ, obor Právní administrativa. Tím pádem jsem se v budově velice dobře orientovala a především jsem znala hodně lidí z řad zaměstnanců i studentů, takže jsem se tam cítila jako doma. 2. Prvním aspektem mého rozhodnutí byl fakt, že mne nepřijali na VŠ. Rozhodně to však nebyl jediný důvod. Obor Marketing mne velice zajímá a myslím si, že vzdělávání v této oblasti má budoucnost. Škola byla navíc relativně blízko mého bydliště. 3. Zásadní rozdíl spatřuji v osobním přístupu soukromé školy (zaměstnanců) ke studentům. Dalším rozdílem je samozřejmě odborná praxe a v neposlední řadě také finance. 4. Velmi jsem ocenila již výše zmiňovanou možnost odborné praxe, která je pro začátek pracovního života opravdu důležitá, jak z hlediska pracovních návyků, tak získávání kontaktů, které v budoucnu mohou přijít vhod. Dodnes však nejvíce oceňuji velmi vstřícný a osobní přístup všech zaměstnanců školy ke studentům. 5. Nejprve jsem začala studovat UTB ve Zlíně, ale po nějaké době jsem dospěla k závěru, že to pro mne není to pravé. Proto jsem začala hledat práci a nyní pracuji na Okresní správě sociálního zabezpečení v Přerově. 6. Nejvíc mne samozřejmě pohání podpora a důvěra lidí, které mám kolem sebe, čehož si velmi vážím. Ale ano, jedno takové mám: „Možná to není o šťastném konci, možná je to o příběhu.“

Bronislava Čeplová 1. Začátky studia byly velmi pestré, vše bylo jiné než na střední škole – hodnocení, zkoušky. Těšila jsem se na poznání nových spolužáků a profesorů. 2. Původně jsem po studiu na jazykové škole zamýšlela, že odjedu z ČR do zahraničí, abych tam uplatnila svou znalost angličtiny, ale nakonec zvítězila volba prodloužit si mládí a získat více vědomostí. Hledala jsem školu nejblíže mému domovu, jelikož jsem ze severu, a zaujala mě právě tahle škola, protože nabízela zajímavé obory. Zvítězil Marketing, protože jsem ho měla i na střední škole a už tenkrát jsem si říkala, že bych se mu chtěla věnovat více. 3. Zásadní rozdíl u soukromé školy je určitě v přístupu profesorů ke studentům, protože mají na každého více času, studentů není ve třídě tolik jako na veřejné VŠ. Je to samozřejmě i otázka financí, ale určitě bych volila znovu soukromou školu. 4. Nejvíce jsem oceňovala přístup Ing. Václavkové, pro kterou jsme byli jako její vlastní děti. Měla s námi neskutečnou trpělivost a vždy dokázala poradit. Oceňovala jsem také její přístup k výuce, kdy nám vyprávěla příklady hlavně z praxe. Z jejich hodin jsem si opravdu hodně odnesla. Ocenila jsem také exkurze v rámci předmětu Řízení výroby, protože to bylo zpestření výuky a viděli jsme zajímavé procesy výroby. 5. Po studiu jsem pracovala necelý rok na Úřadu práce v Jeseníku jako referent zaměstnanosti. Momentálně jsem nezaměstnaná, ale znovu se ucházím o práci na tomto úřadě. 14

Anketa 6. Ano, moje oblíbené zní: „Neúspěch je klíčem k úspěchu. Každá chyba nás něčemu naučí.“

Jarmila Trávníčková 1. Vzhledem k mému, pro studium již vyššímu věku, jsem měla obavy, zda se zvládnu naučit více nových věcí. 2. Za celá léta v pracovním procesu jsem působila ve výrobních firmách na oddělení dopravy, expedice a obchodního oddělení, kde pracuji dodnes. Práce obnáší komunikaci s lidmi, část z účetnictví, ekonomiky, logistiky, znalost cizího jazyka a také hlavně marketingu, a proto jsem se chtěla něco nového přiučit. Ale přiznávám, že jsem chtěla i zjistit, zda si dokážu ještě zapamatovat a naučit se větší množství učiva. 3. První, co každého napadne, je úhrada školného. Pro mě to byl nižší počet studentů v ročníku a oboru, což není na škodu při komunikaci s profesory v hodinách, i mimo ně, kdy je možnost věnovat jednotlivcům více času. 4. Přístup profesorů k dotazům, mailová komunikace, vstřícnost a pomoc při zpracovávání závěrečné práce. 5. Studovala jsem dálkově při zaměstnání, tudíž jsem zůstala na původním pracovním místě obohacená o nové zkušenosti. 6. „Dělej svou práci svědomitě a snaž se vyvarovat chyb.“

Eva Fraisová 1. Vrátit se po dvaceti letech do školy bylo zvláštní, a to obzvlášť pokud doma máte již náctileté dcery. Vnímám pozitivně. 2. Kolega mne tzv. popostrčil. S ním jsem i absolvovala. 3. Nemohu až tak posoudit, veřejnou školu jsem studovala před 20 lety. 4. Přístup právě Ing. Václavkové, opravdu s mateřským přístupem. Dále pak podklady od profesorů ke zdárnému studiu. 5. Zatím váhám a nestuduji. 6. Ano – „ co můžeš udělat dnes, neodkládej, jinak se k tomu již nedostaneš.“ Poděkování Velké díky patří našim bývalým absolventům Vyšší odborné školy živnostenské Přerov, kteří nám dovolili nahlédnout pod poličku jejich života, podělili se s námi o bohaté zkušenosti a přispěli nemalou dávkou motivace. Vám všem, bývalým absolventům, přejeme mnoho úspěchů do budoucna, jak v profesním, tak v osobním životě. Petra Hradilíková

15

Osobnost Odezva přerovských fanoušků je skvělá říká marketingový a obchodní manažer HC Zubr Přerov Ondřej Hnila Přerovský hokejový klub udělal za poslední dva roky velké pokroky. Z druholigového týmu se stal obávaným soupeřem „prvoligistů“, nadchl své fanoušky a dál si buduje velmi dobré jméno. Od začátku roku působí v klubu také nový marketingový a obchodní manažer Ondřej Hnila, který se významně podílí na fungování klubu a jeho zviditelnění. V článku se, mimo jiné, rozpovídal o tom, jak je na tom sportovní marketing v České republice. Pane Hnilo, prozraďte, jak jste se vlastně k práci v marketingu přerovského hokejového klubu dostal. V minulosti jsem spolupracoval s pivovarem Zubr, a jelikož vznikly mezi pivovarem a přerovským hokejem velmi úzké vazby, kdy se pivovar Zubr stal generálním partnerem hokejistů, došlo k tomu, že předseda představenstva a ředitel pivovaru Tomáš Pluháček s představenstvem hokeje dospěli k závěru, že je třeba posílit marketingovou stránku. Pro realizaci jsem je napadl já a začali jsme spolu jednat, abychom si ujasnili následnou spolupráci. Na základě toho jsme se od 1. ledna 2016 dohodli. Jaká je odezva Přerovanů na samotnou existenci hokejového klubu? Dá se říct, že Přerov hokejem žije, zvlášť po tom, co se mu před necelými dvěma lety po sedmnácti sezónách podařilo postoupit do první ligy. Byl jsem na pár zápasech i předtím a musím říct, že mě překvapilo, kolik lidí chodí a jak fandí. Díky tomu, že máme specifický, ale hezký stadion, cítí při sobě podporu fanoušků i hráči, a to i soupeřů. Atmosféra je skvělá a co se týká odezvy v rámci charitativních projektů nebo posezónních akcí, kdy fanoušci například hráli společně s naším A týmem, pohybovala se návštěva kolem sedmi až osmi set lidí, což je super. A zapojení do akcí typu „Srdce Zubra bije pro všechny“, teď v listopadu pro chlapy, je pecka. Odezva je vynikající a máme i druhou nejvyšší návštěvnost ve WSM lize a na nás je, abychom to udrželi. Nabízí se možná těžká otázka, jak náročné je dělat obecně sportovní marketing v České republice? Jelikož je WSM liga profesionální soutěží, nese to s sebou vyšší finanční náklady. Obecně hokej pak nejde dělat bez podpory města a kraje. Jsme napojení především na místní firmy a podnikatele, v kterých se snažíme vzbudit patriotismus. Jde to vidět i na generálním partnerovi klubu – pivovaru Zubr nebo Meoptě jako hlavním partnerovi. Tyto firmy nás hodně táhnou. Není to nic jednoduchého, a to nikde. Je to boj o každou korunu, kdy nám ale pomáhají i fanoušci, protože máme zisky ze vstupného, což je hodně důležité. Přerov je ve WSM lize teprve necelé dvě sezóny, dá se ale už nyní říct, že si navzdory silné konkurenci v kraji, jakou jsou Olomouc, Prostějov, Šumperk, nebo konkurenci z jiného kraje, jakou je Zlín, vybudoval určité jméno? To jednoznačně! Cílem v první sezóně bylo udržet se. Nejlépe vyhnout se play-out, což se nad očekávání povedlo. Byla to trochu sezóna snů, protože jsme šli z šestého místa rovnou do playoff. Ve čtvrtfinále nás nakonec vyřadily České Budějovice, ale musím říct, že to bylo super a asi jsme trochu i překvapili. Někteří si mysleli, že budeme outsiderem, na jednu sezónu se podíváme do první ligy, a pak zase sedmnáct let ne. I pro letošní sezónu máme cíl umístit se do 16

Osobnost desátého místa a zahrát si minimálně předkolo play-off, což teď vypadá dobře. Myslím, že už i teď nás soupeři nepodceňují, ale respektují. Je možné prozradit, jaké novinky klub čekají v průběhu sezóny? Máme předjednánu a schválenu od města výměnu ozvučení na stadionu, což podpoří a znásobí zážitek z utkání. Jednáme s městem i o turnikety, což by nám hodně pomohlo. Co se týče marketingových akcí, hodně podporujeme náš projekt „Srdce Zubra bije pro všechny“. V tomto ohledu se nám povedl Movember 2016, kdy se nám povedla více než ztrojnásobit vybranou částku oproti minulému roku. V lednu připravujeme něco podobného jako „Srdce Zubra bije pro ženy“. V minulém roce jsme dělali růžovou a modrou kolekci dresů, které jsme pak vydražili, a 102 500 Kč jsme předali přerovské pobočce Mamma Help. Prozradil jste, že jste v minulosti v hokejovém nebo vůbec sportovním prostředí nepracoval. Překvapilo vás, jak těžce nebo naopak lehce se spolupracuje s hokejisty? Díky tomu, že to jsou, nebo by alespoň měli být profesionálové, měla by být spolupráce jednoduchá. My to děláme tak, že se snažíme kluky oslovovat napřímo a musím říct, že je to super. Přijdeme do kabiny a vysvětlíme jim, o co jde. Příkladem může být jejich zapojení do akce Movember, kdy nejen že si nechali narůst knírek a vyfotit se, ale i finančně přispěli, a to včetně celého realizačního týmu. Je vidět, že o to opravdu mají zájem a nedělají to jen tak. Co vás v této práci naplňuje a třeba i motivuje do další práce? Na této práci je krásná jedna věc, a to, že jde za člověkem vidět a je to rychlejší. Není to jako nadnárodní firma, která se o něco snaží třeba rok, a výsledek je vidět třeba až po třech letech. Když tady na tom člověk pracuje, je to vidět v návštěvnosti nebo zpětné vazbě od fanoušků. Je to ale trochu dvojsečné, protože když to dělá špatně, taky to hodně rychle uslyší (pan Ondřej se usmíval).

Poděkování Marketingový a obchodní manažer - profese, s obsahem naplňujícím, ale také velmi náročným. Proto Vám, pane Hnilo, přejeme pevné nervy a mnoho úspěchů do budoucna. Zuzana Spurná

17

Osobnost Není jednoduché začít podnikat

Z

deněk Oliva je zakladatelem a jednatelem společnosti Pro Sand Engineering, s. r. o. V oboru strojírenství začal podnikat v roce 2002, z důvodu vlastní vize a osamostatnění se. Svému podnikání vdechnul podobu ve formě zajištění kompletních projekčních prací a konstrukčního řešení, dodávky jednotlivých strojů, zařízení a následné montáže. Rád sportuje a jeho prioritou je utváření klidu a pohody, jak ve firmě, tak ve své rodině.

Proč jste se rozhodl pro tento předmět podnikání? V minulosti jsem byl zaměstnancem firmy s podobným předmětem podnikání, kde bylo víc vlastníků, a nelíbila se mi politika firmy, kde byl upřednostňován Engineering. Chtěl jsem jít svou vlastní cestou, tedy cestou produkce, s tzv. přidanou hodnotou firmy. Jaké byly začátky vašeho podnikání? V roce 2002 jsem založil firmu, nakoupily se nemovitosti a od té doby jsme kladli důraz na tvorbu přidané hodnoty. Přijímali jsme zaměstnance, produkovali jsme vlastní výrobky. Myslíte si, že začít podnikat v dnešní době je jednoduché? Co byste doporučil začínajícím podnikatelům? Určitě není jednoduché začít v dnešní době podnikat. Samozřejmě chce to mít dávku sebevědomí, dávku štěstí a mít vlastní vizi. V roce 2008 proběhla hospodářská krize, která neměla dobrý dopad na podnikatelské subjekty. Jaký dopad měla hospodářská krize na vaše podnikání? Mého podnikání se hospodářská krize samozřejmě také dotkla. V tu dobu byla firma v krizi z důvody malého počtu zakázek. Určitým způsobem jsme se z krize zpětně dostávali. Jaký je současný stav a prosperita Vašeho podnikání? Současný stav je stabilní. Jsme stabilizovaná firma a máme daný program rozvoje. Zaměstnáváme cca 60 lidí. V současné době jsme zahlceni zakázkami. Stav máme zaplněný z 80 – 90 % na rok dopředu. Samozřejmě máme určité vize do budoucna. Jakým směrem se chcete ubírat v budoucnu? V profesním životě bych rád firmu udržoval ve fázi stability s přidanou hodnotou a nějakým způsobem chci investovat finance. V osobním životě si přeji totéž. Být stabilní, vytvářet v rodině klid a pohodu. Řídíte se mottem, které Vás pohání kupředu? Ne. Neřídím se žádným mottem. Poděkování Úspěšných 14 let působení firmy Pro Sand Engineering na trhu. Přejeme mnoho úspěchů i do dalších let. Petra Hradilíková

18

Uplatněte svůj potenciál Uplatněte svůj potenciál

s pomocí Břetislava Sobka Narodil se v roce 1991. Již jako malý měl zájem o technologie a učení se novým věcem mu nebylo cizí. Po absolvování Soukromé střední odborné školy v Hranicích se rozhodl nadále pokračovat studiem zaměřujícím se na IT, a v roce 2011 zahájil studium Informačních a řídících technologií na Univerzitě Tomáše Bati, ve Zlíně. První životní zkouška nastala, když odcestoval na půlroční pobyt do Budapešti, hlavního města Maďarska. Poznal zajímavé osoby, kulturní bohatství země a naučil se samostatnému živobytí. Univerzitu dokončil v roce 2015 bakalářským titulem. Následně začal pracovat u prestižní firmy ANECT a.s. sídlící v Brně, na pozici technika provozu síťové infrastruktury. Erasmus v něm vzbudil touhu po dobrodružství. Začal cestovat. Na tak mladičkého člověka procestoval nemalou část Evropy. Pyšnit se může návštěvou zemí Beneluxu, Srbska, Ukrajiny, ale také Spojeného království, ve kterém se rozhodl uplatnit svůj potenciál. Momentálně pracuje na pozici Network Engineer pro firmu British Telecom, ve městě Ipswich v UK. Jak jste se dozvěděl o práci ve firmě British Telecom? O této pracovní nabídce jsem se dozvěděl přes partner lokátor firmy Cisco. Od této firmy vlastním certifikát technika sítí CCNA. V tomto lokátoru byla firma BT označena jako zlatý partner firmy Cisco. Následně jsem přímo na jejich webové stránce našel jejich nabídky práce a vybral si Tech+ Graduate Network Engineer program. Náplň této práce je návrh počítačových sítí pro externí zákazníky firmy BT jako Fiat, BBC a PepsiCola celosvětově. Jak probíhalo výběrové řízení? Příprava na pohovor jistě byla náročná. Přibližte nám váš postoj k jeho přípravě. Po zaslání životopisu, mě bylo řečeno, že jsem prošel prvním kolem výběru životopisů. Následně zde bylo další kolo přímo s mým budoucím nadřízeným, stále na úrovni zužování počtu životopisů. Poté mi v dalším kole byl zaslán dotazník se třemi otázkami. Co se mi líbí na počítačových sítích, jak řeším problém v počítačové síti včetně příkladu, kdy jsem to způsobem, jakým tvrdím, skutečně řešil. Poslední otázka byla na to, na jakých projektech a jaké síťo 19

Uplatněte svůj potenciál vé prvky jsem ve své pracovní kariéře dosud implementoval. Na základě dotazníku a zužování počtu životopisů jsem byl pozván na pohovor centrály BT do Ipswiche v Anglii. Zde jsem dorazil osobně na pohovor. Příprava na pohovor u mě probíhala v několika krocích. Nejdříve zjišťování všech dostupných informací o firmě BT. Poté jsem si na Internetu našel otázky, které jsou přímo kladené u pohovoru. Pro ně jsem si vypracoval odpovědi. Některé z nich byly velmi těžké. I ve svém rodném jazyce bych na ně nebyl schopen odpovědět. Třetím krokem bylo zopakování mých technických znalostí týkajících se IT a počítačových sítí. Jak postupovat při výběru práce v zahraničí, a na co si dávat pozor? Ideální je hledat na serverech Indeed (ie.indeed.com, indeed.co.uk) a na webových stránkách přímo daných firem u kterých byste chtěli pracovat. Doporučuji se vyhnout jakýmkoliv rekrutačním agenturám, kterých je v Británii mnoho. Mnoho odpovědí jsem od nich neobdržel a jediné co je zajímalo, bylo, kolik vezmu nejméně. Jsou to jenom zprostředkovatelé práce. Většinou jste schopni přímo vyhledat danou firmu, jejíž nabídku nabízí i rekrutační agentura. Následně můžete přímo zaslat CV firmě bez prostředníků. Prostředník je zbytečnost - přítěž řetězce. Sám jsem hledal na indeed.co.uk, lokátoru obchodních partnerů firmy Cisco a na webových stránkách velkých telekomunikačních či IT firem (British Telecom, Google, AMD, Adobe a jiné). Další věc, na kterou je si důležité dávat pozor je nejít pod cenu. Při hledání práce v zahraničí se mi několikrát stalo, že mi nabídli velice podprůměrnou mzdu vůči tomu, co bych měl dle dostupných statistik dostat. Jaké jsou podle vás zásadní rozdíly a mezníky mezi hledáním práce a pohovorem v České republice a zahraničím? Nejzásadnější rozdíl vidím v tom, co ode mě bylo při hovoru očekáváno a také délku hledání práce v zahraničí. Po ukončení univerzity jsem absolvoval 3 pohovory v ČR. Na těchto pohovorech jsem byl dotazován na to, co jsem studoval a na mé znalosti. Ptali se mě na to, zdali budu schopen provádět danou pozici. Na pohovoru pro British Telecom se mě ptali, jak přemýšlím, jaká je má motivace pro práci a jak vidím budoucnost v počítačových sítích. Ptali se mě, čím budu do budoucna prospěšný a zdali jsem motivovaný. Technické znalosti šli stranou. Dále u otázek, na cokoliv (co si myslím o spolupráci, jak utužuji lidské vztahy,…) jsem nejen musel říci, co si o nich myslím, ale také příkladem z minulosti prokázat, že jsem jednal v souladu s tím, co tvrdím. Následně také jaký příklad či závěr jsem z tohoto jednání měl. Najít práci v ČR mi trvalo 14 dní s posláním okolo 10 životopisů. Najít práci v zahraničí mi trvalo 4 měsíce a poslání přibližně 500 životopisů. Co byste doporučil zájemcům o práci v zahraničí a jakým mottem se řídíte? Vyzkoušet to a neztrácet naději. Řídím se mottem „Kdo vytrvá, ten zvítězí.“ Petra Hradilíková Ilustrace: Ondřej Kosek

20

Věděli jste, že... Homebrewing aneb domácí pivo Není nic lepšího než teplý letní večer na zahrádce s přáteli a pořádně vychlazeným Pilsner Urquel. Chvíle pohody u vody s Maestro. Sledování fotbalu s Gambrinus 11˚. Pivo všude tam, kam jen oko dohlédne. Český národ je známý sledováním fotbalu a konzumací piva. Dokážete si představit život bez něj? Chcete vědět, jak na domácí výrobu piva? Pak čtěte dál!

Věděli jste, že... Pivo je jeden z nejstarších lidmi vyrobený kvašený nápoj, který sahá svými křeny až do dob Mezopotámie? První písemná památka o pivovarnictví se datuje k době před více jak 4 500 lety př. n. l., kdy jej sumerští obyvatelé nazývali Kaš. Ohlédneme-li se o několik tisíc let zpět, dozvíme se, že v dřívějších dobách se pivo razantně lišilo vzhledem i konzistencí. Pivo bylo husté a obsahovalo částečky původních surovin a látek, kterými se dochucovalo. V díle nazvaném Hymna bohyni Ninkasi je uveden postup výroby tohoto nápoje za použití chlebu z ječmene. Tento chléb se rozdrobil do vody, přidal se ječmenný nebo pšeničný slad a vzniklá kaše se nalila do hliněného džbánu, zazátkovala se a nechala se kvasit. Někdy se přidávala zelená hořčice či jiné rostliny pro dosažení hořké chuti, neboť chmel nebyl dosud znám. Postupem času se výroba piva zdokonalovala. K dosažení hořkosti se mohl přidat i slad, pražený v popelu. Po pádu říše Sumerů nastoupili Babylóňané, také známí jako Chetité, a převzali pivní kulturu spolu s jejich recepty k přípravě piva. Byli prvními, kteří začali používat chmel jakožto hlavní ingredienci pro výrobu piva. Profesor Bedřich Hrozný, který jako první na světě v roce 1913 rozluštil jejich písmo, uvádí ve své knize "Obilí ve staré Babylonii", že oba starověké národy, jak Sumerové, tak Babyloňané, nejen že znaly postup výroby piva a sladu, ale na svých tabulkách uvádějí i prastaré recepty na různé druhy piv: pivo husté, pivo červené, pivo černé. Druhý hymnus popisoval výrobu piva. Přijetí sumerské bohyně za vlastní může potvrzovat domněnku, že Sumerové znali výrobu piva dříve než Egypťané. Pivo, spolu s chlebem, česnekem a cibulí se stalo hlavním pokrmem pro dělníky a také se považovalo za platební nástroj. Další zajímavostí je obsah Chamurappiho zákoníku, který se zmiňuje o hospodách a trestech spjatých s výrobou piva. Praví „Kdo bude míchat do piva vodu, bude utopen v sudu, nebo trychtýřem bude lito do něj tak dlouho pivo, dokud nezemře.“

Pivovarnictví v Čechách Pivo do naší země přinesli již Slované, při stěhování národů. Nejstarší pivovar na českém území se datuje k roku 993 a je dochován v břevnovském mužském klášteře, založeném knížetem Boleslavem II. a pražským biskupem sv. Vojtěchem. Kláštery měly vždy vlastní výrobu piva stejně jako vlastní pekárny. Pozemky církve sloužily zejména pro pěstování chmele. V období středověku se začalo rozvíjet měšťanské vaření piva. O vaření piva měla zájem i šlechta. Na základě jejího zájmu začaly vznikat spory. Neodmyslitelným datem, spjatým s tímto obdobím, je rok 1517, kdy došlo k uzavření Svatováclavské smlouvy mezi šlechtou a královskými městy, která na dlouhou dobu spory vyřešila. Rušila monopol měšťanů na vaření piva. Koncem 18. století sládek František Ondřej Poupěta proměnil pivovarnictví na výrobní činnost. Významná událost nastala roku 1842, což je rok založení Měšťanského pivovaru v Plzni (dnešního Prazdroje). Pivo bylo kvašené, mělo dobrou kvalitu a působilo jako vzor pro ostatní pivovary. Důležitým mezníkem je rok 1869, kterému také říkáme Zlaté éra českého pivovarnictví, která trvala až do období 2. světové války. V této době bylo zrušeno výčepní právo, které omezovalo zakládání nových pivovarů. Po válce většina pivovarů neobnovila svoji činnost. V současnosti 21

Věděli jste, že... je české pivo předním světovým výrobcem piva různých druhů a značek. Celkový počet pivovarů u nás k roku 20114 je 250.

Homebrewing Chuť na pivo vás přepadá každý večer. Avšak každý den v hospodě by vás vyšel pěkně draho a pro vaši drahou polovičku byste vypadal jako hospodský povaleč. Jak si tedy uvařit pivo v pohodlí vašeho domova? Pojďme na to! Co je zapotřebí?  láska k pivu;  hrnce o objemu: 2 l, 5 l, 10 l;  odměrka 1 l;  mixér na mletí sladu;  nádoba na: chlazení, cezení, usazování kalu;  vařečka na míchání, naběračka;  jemné síto, hadička;  lahve s dobře těsnícím šroubovým uzávěrem;  ingredience – 1 kg světlého sladu, 16 g granulovaného chmelu a pivovarnické kvasnice. PS.: Ingredience je nejlepší kupovat v pivovarnictví od sládka, popřípadě na internetových stránkách. Postup Večer nalijeme do 5 l hrnce cca 4 litry hodinu odstáté vody a nasypeme 1 kg šrotovaného sladu. Než půjdeme spát, zamícháme. 2. Šrotování sladu v mixéru: Navážíme 0,5 kg sladu a přesypáním do cedníku ho zbavíme prachu. Pak jej v cedníku dobře propláchneme studenou vodou a totéž opakujeme s dalším 0,5 kg sladu. Propláchnutý slad dáme odležet na 30 minut a na hrubší částky rozšrotujeme v mixéru. 3. Rmutování: Ráno opět zamícháme a na nejslabším hořáku plynového sporáku za stálého míchání ohřejeme na 64 ˚C. Poté zabalíme do utěrky či prostěradla a přikryjeme na 10 minut peřinou, aby obsah nevystydl. Potom obsah hrnce zamícháme a zase pomalu ohřejeme na 64 °C a zabalíme na 20 minut. Po prodlevě opatrně odebereme 1 litr pokud možno čiré kapaliny z vrchu a dáme stranou. Zbytek v hrnci zahřejeme opět za stálého míchání pomalu na 73 °C a na 20 minut zabalíme opět stejným způsobem. Po prodlevě zahříváme rychle k varu a vaříme 10 minut. Po varu vychladíme na 80 °C. Přidáme studenou vodu, aby teplota klesla na 74 °C. Poté přidáme 1 litr odebrané kapaliny. Výsledná teplota směsi by měla být 63-65 °C. Rmut pak přihřejeme na 77 °C. Meziprostor scezovací nádoby vyplníme teplou vodou (cca 50 °C). 4. Scezování a vyslazování mláta: Po 15 minutovém usazování, začneme vypouštět spodní kalnou vodu se sladinou. První litr dáme do 2 l hrnce a zahřejeme na 75°C. Další kalnou sladinu vracíme zpět do scezovací nádoby, dokud neteče čirá sladina. Scezujeme, dokud se neobjeví mláto, a nalijeme první odebraný litr kalné sladiny s vodou, zahřátý na 75-80 °C. Do hrnce pak nalijeme 1 litr vody, kterou budeme zahřívat až k varu. Tuto vodu použijeme jako poslední k vyslazování mláta. Sladinu naléváme po litrech do 10 l hrnce se 4 g chmele. Až se znovu objeví mláto ve scez. nádobě,

1.

22

Věděli jste, že... vysazujeme podobně 3 až 4 krát, tentokrát vodou z 5 l hrnce, 75-80 °C teplou. Celkem použijeme 5 l vody. 5. Chmelovar: Sladinu vaříme na mírném plamenu po dobu 30 minut. Poté přidáme 8 g chmele a za 20 minut další 4 g. Pak vaříme ještě 40 minut. Celková doba chmelovaru je tedy 90 minut. Hrnec s horkou mladinou (pozor, skoro vařící!) ponoříme do velké nádoby se studenou vodou a mícháme jak chladící vodu, tak i mladinu. Čirou mladinu stáhneme hadičkou do umytého 5 l a 2 l hrnce. Kalný zbytek na dně hrnce oddělíme od chmele cedníkem do průhledné nádoby, chmel vymačkáme (vymačkanou kapalinu přidáme) a kalnou mladinu pak necháme v lednici usadit. 6. Kvašení a dokvašování: Z první čiré mladiny (hlavního podílu) odebereme 0,75 litru, který dáme do ledničky, zbytek zakvasíme pivovarskými kvasnicemi. Kvasit můžeme ve vymytém 10 l hrnci, který jsme použili k chmelovaru. Teplota kvašení je 814 °C. Jakmile se kaly v průhledné nádobě usadí, stáhneme čirou mladinu hadičkou. Jakmile začne ubývat kvasná deka, je čas ji začít sbírat. Po týdnu kvašení stáhneme hadičkou od kvasnic, přidáme 0,75 litru odebrané mladiny a stočíme do lahví, ve kterých bude pivo kvasit. Zrát necháme min. 14 dní. Teplota zrání musí být opět do 14 °C. Čím nižší, tím lepší, min. však 1°C.

Jestliže po chmelovaru získáme 6 litrů, jedná se o 12-13° pivo; 5 litrů je 14-15° pivo. Pokud důkladně dodržíte postup, úspěch máte zaručen. Tak co? Bude to fuška, ale ten pocit, kdy v rukou držíte své vlastní pivo, za to stojí.  Petra Hradilíková Ilustrace: Ondřej Kosek

23

Exkluzivně Exkluzivně Jsme v jednom kole. Po škole hned do práce, po práci další práce doma. Vánoce klepou na dveře, všichni běsní, že nemají koupené dárky, napečíno, vysmejčíno. Vánoční stres v plném proudu. I nás pomalu dohání. Proto jsme si udělaly jeden den volna a zpříjemnily si ho vánočním focením.

Foto:Petra Hradilíková Anna Staroštíková Terezie Staroštíková Grafika: Petra Hradilíková

24

The Little English Corner

Úvodem Pro předvánoční číslo jsem se snažila vymyslet něco zajímavého. Po usilovném přemýšlení jsem dostala takovou spoustu nápadů, že vystačí i na několik čísel dopředu :-). Tady jsem pro vás vybrala ty nejzajímavější – recenzi na počítačovou hru Dobyvatel a kreslený příběh.

The Conqueror Hi guys!! I hope you didn’t forget me because I missed you so much. This time I have prepared for you something really special. Do you believe in love at first sight? I do. So, let me introduce to you one of such experiences of mine. I have started playing a new version of an amazing computer game called The Conqueror and instantly fell in love with the game. Computer games may generally be considered a waste of time, but this certainly is not the case. Playing the game makes you think about it all the time thus you feel like you are smarter and smarter. You get to conquer other territories, become stronger, find new friends and most importantly be a part of something huge – an amazing community. You can join any club you like or start a new one yourself and invite your friends to join you in your journey. Who finds it exiting? I do :-D. You improve your character by participating in tournaments and fights. You get to play against other players and answer questions. The questions differ and cover all kinds of fields - history, geography, literature, mathematics and physics, biology and chemistry, sport, amusement, lifestyle, arts and daily life. That’s great for both high school students and us. There are questions of economical origin, questions about taxes, marketing… And do you know what else is cool about it? You can even send your own questions which may be subsequently incorporated into the game! Of course in order for that to happen, you have to wait for the questions to be accepted by admin. Despite being totally in love with this game, I must admit I can see a few drawbacks to the game too. First of all the game might seem a little chaotic at first glance, especially for new players. It’s sometimes hard to figure out where to find a certain item and whatnot. The game also employs the system of optional donations which gives donators quite a few advantages over players who have decided not to spend any real money in game. It’s up to everyone and if you don’t want too, you can play totally free and it’s fine, so I would say it is everyone’s call. And that’s all from me for now. You don’t have to worry though. I will come back soon for those of you who stick around. I wish you all a Merry Christmas and a Happy New Year :-). Hugs and kisses Terezie Staroštíková

25

Komiks

Námět: Terezie Staroštíková Ilustrace: Ondřej Kosek

26

Fejeton Tak jsem se odhodlala Přijde mi, že tohle celý číslo se bude držet skoro jenom Vánoc. Tak já jsem to slovíčko skoro a odbočím, vybočím, zabočím. Prostě něco z toho. A napíšu vám třeba o tom... No třeba jak jsem byla na gyndě. Heh. Už jsem se chystala dlouho. A když říkám dlouho, tak dlouho si představte jako dva roky. Ještě, že jsem potkala nějakýho toho chlapáka, jinak bych tam nezavítala ještě nějakou dobu. Baby, znáte ty nervy? Divný pocity? Stud? Ne??! Jestli fakt ne, tak vám nevěřím, protože to byste potom byly divný vy. Já divná nejsem, bylo mi to všechno blbý už týden před tím, než jsem tam šla. V čekárně jsem přemýšlela, že půjdu domů a přeobjednám se třeba za další dlouho. Jenže sestřička konala rychleji než já a v minutě už jsem seděla v ordinaci a odpovídala na otázky, na který jsem odpověď neznala. Budu muset nastudovat zdravotní karty prarodičů a rodičů a případně na další kontrole poopravit své odpovědi. Sestra to všechno zapsala a poslala mě do místnosti metr krát metr, kde jsem si málem nevysvlíkla ani ty ponožky. Ještě, že jsem měla ty šaty, protože si fakt nedokážu představit, jak bych to udělala. Čekám. Ozve se dále. Vešla jsem, posadila se, vyposlechla a vyhupla na ženské pohlaví od kozla. No čekala jsem rychlovku, ale ne. To bylo povídání, vysvětlování, ukazování, cítění... Mezitím jsem spočítala žárovky, moje výdechy a nádechy za minutu, vymalovala strop i zdi krásnými ornamenty. Zdáli jsem zaslechla hotovo. Jéé, samou radostí jsem vyskočila jako ta koza, ve chvilce popadla dva recepty na antibejbinku a pádila pro ponožky. Jo, ještě jsem paní doktorce ve dveřích stihla říct, jaká to je odvážná žena.

ANNA STAROŠTÍKOVÁ Studentka Studuji Marketing na Vyšší odborné škole živnostenské v Přerově již druhým rokem. Mojí vášní jsou strávené chvíle a práce s lidmi, tábory s dětmi, čtení, kino a ringo.

Tak zase za dlouho. Anebo asi za polovinu dlouha. –as-

27

Inspirace Do it Yourself! Samozřejmě, že miluju Vánoce, povídám své kamarádce u decinky vína, ALE! Dochází mi nápady. Co mám pořád vymýšlet? Co mám koupit, abych se zavděčila mé drahé polovičce, rodičům a bráchovi? Opravdu nevím. Kamarádka není schopna mi poradit. Sama neví. Číšnice nám donesla třetí sklenku vína a mně svitlo před očima. Dostala jsem skvělý nápad na vánoční dárek. „To nejspíš zapříčinil ten alkohol v krvi,“ promlouvá ke mně mé svědomí. Povídám kamarádce: „Už vím, co bychom mohly dát našim drahým k Vánocům.“ Kamarádka na mě divně kouká, v duchu si jistě myslí: „Jaká kravina ji zase napadla“. Já na ni koukám rozzářenýma očima a pravím „DIY dárky“. V tu ránu měla oči jako dvě žárovky. Její entuziasmus byl stejně silný jako ten můj. Druhý den po flámu jsem se vrhla do díla. Nakoupila jsem základní materiál k mému DIY dárku a výsledek? Rozhodně stál za tu dřinu. Taky nevíte, co koupit svým blízkým, a chcete jim dát něco originálního? Potom jste na správné vlně. V několika dalších řádcích vám prozradím své nápady, které vám pomohou vyřešit vaše každoroční trápení s vánočními dárky.

Sladké saně Sladké saně - sladkosti v podobě malé čokolády Orion, 2x Orion lentilky, 2x vánoční „berle“ lízátko, to jest materiál, díky kterému vytvoříte perfektní dárek pro vaše blízké. Můžete použít pochoutky pro vytvoření saní dle vlastního uvážení, na základě dobrot, které má obdarovaný rád. Dále budete potřebovat balicí papír, stuhu, izolepu nebo lepidlo.    

Berličky v podobě lízátka slepíme k sobě pomocí izolepy (pozor! S rozestupem ve velikosti šířky dvou balení lentilek). Poté k sobě přilepíme balení dvou lentilek a zabalíme je do balicího papíru. Taktéž zabalíme malou čokoládu Orion. Dáreček v podobě lentilek přilepíme k čokoládě. Slepené dárečky následně přilepíme k berlím. Na závěr použijeme stuhu, kterou podvlečeme pod berlemi a uvážeme.

Školní pomůcky Pokud chcete obdarovat kamarádku, sourozence, zkrátka kohokoliv, kdo chodí do školy, udělejte mu radost v podobě notesu, do kterého bude radost psát. Co budete potřebovat? Sešit o velikosti A4 či A5 (dle vlastního uvážení), časopisy, noviny, lepidlo, stuhu.    

Prolistujete noviny, časopisy, cokoliv v tištěné podobě a vystřihněte obrázky/ obrázek, který se vám nejvíce líbí. Vezměte sešit a vybranými obrázky jej polepte tak, aby nevzniklo žádné viditelné místečko původního obalu. Totéž udělejte s druhým sešitem. Na závěr popadněte stuhu a sešity obvažte.

28

Inspirace Čokoládové raw pralinky Když už nevíte co by, tak zvolte dárek v podobě domácích pralinek, kterými zaručeně uděláte radost komukoli. No řekněte, kdo by neměl rád čokoládu? Já ji miluji, a proto vám přináším recept na čokoládové pralinky. Na 12 ks pralinek budete potřebovat: 6 pl kakaového másla, 6 pl karobu, 6 pl agáve sirupu, rozinky, kokos, kokosové máslo, formu na pralinky (můžete použít plastovou formu od bonboniéry)    

Do menší misky vložte všechny ingredience. Do většího hrnce napusťte vodu a dejte na sporák. Do tohoto hrnce vložte ten menší a míchejte, dokud to nebude dostatečně tekuté. Nalívejte do formiček. Do středu můžete dát rozinky, kokos či kokosové máslo, záleží na vás. Nechejte ztuhnout. Po ztuhnutí vyjměte pralinky, vložte do průhledného balicího sáčku a ovažte stuhou.

Nechte si chutnat!

„Vánoce nejsou o tom, jak je trávíš, ale o tom, s kým je trávíš.“

PF 2017

Vánoce nám klepou na dveře. Ostatní běsní, že nemají dosud žádné dárky. My však máme, jak se říká, „dušičku v peří“. Díky těmto DIY dárečkům vykouzlíte své rodině a blízkým úsměv na tváři. Užijte si pohodové Vánoce a za rok NA SHLEDANOU. Petra Hradilíková

29

Inspirace Vánoční recepty Vánoční punč Chladné a sychravé zimní počasí si vyžaduje něco na zahřátí. Vánoční punč od Anety (studentky 3. ročníku) nikoho nezklame. Potřebujeme: 1 l kvalitního červeného vína, 1/2 l rumu, 1/2 kg cukru, 5 citrónů, 1 hrst rozinek, 4 hřebíčky, kousek celé skořice Postup: Citróny omyjeme, rozkrojíme a vymačkáme z nich šťávu. Do hrnce dáme vařit červené víno spolu se šťávou i kůrou z citrónů, cukrem a kořením. Přivedeme vše k varu, odstavíme a přecedíme přes husté sítko. Do horkého nasypeme hrst rozinek a po zchladnutí vlijeme rum. Tento koncentrát vaříme jako grog, takže ho zalijeme horkou vodou. Jak silný punč bude, záleží jen na vás. Do hotového grogu přidáme čerstvé či zavařené ovoce. Pozn.: Když mám doma pomeranč, přidám kůru i šťávu z pomeranče.

Pečení rumových košíčků Určitě se většina z nás pustí do pečení vánočního cukroví. Maminka Ivety M. (Iveta absolvuje také 3. ročník) pro nás speciálně a v předstihu nachystala rumové košíčky. Mňam a mlask!!! Na výrobu těsta si nachystejte tyto ingredience: 210 g hladké mouky, 140 g tuku, 70 g mletého cukru, 1 vanilkový cukr, 2 žloutky, 1 lžičku citronové šťávy, strouhanou citronovou kůru, na lžičku nože kypřícího prášku. Postup: Z ingrediencí vypracujeme těsto, vyplníme formičky (tvar košíčků) a pečeme v předehřáté troubě dozlatova. Náplň do košíčků: Ve třech lžících horkého mléka rozpustíme 1 lžíci medu, přidáme 100 g strouhaných ořechů, lžičku moučkového cukru a 2 lžičky rumu. Dobře promícháme a před plněním necháme vychladnout. Hotové košíčky namáčíme v čokoládové polevě (poleva: 1 čokoláda na vaření 100 g, 50 g tuku IVA, rozpustíme ve vodní lázni) a ozdobíme například ořechy.

30

Inspirace Výroba adventního věnce I když je tak trošku po termínu, nabízíme vám netradiční způsob přípravy adventního věnce, který nám popsala a snímky vlastních výrobků zhotovila Aneta (studentka 3. ročníku). A jeden takový výrobek můžete potkat i na zámku ve Velkých Losinách, kde Anet působí jako průvodkyně. K výrobě věnce si přichystejte tento materiál a tyto pracovní nástroje: Polystyrenový věnec (korpus), tmavě hnědá tempera, štětec, zrnka kávy (3 kávy značky Standard), tavná pistole s lepícími tyčinkami, bodce na svíčky (4 ks), adventní svíčky (4 ks), kokosové vlákno, vánoční ozdoby. Postup: 1. Polystyrenový korpus natřeme ze všech stran temperovou barvou. 2. Po zaschnutí tempery naznačíme, kam později bodce na svíčky umístíme. 3. Jakmile máme naznačeno, začneme lepit jednotlivá zrníčka kávy s pomocí tavné pistole. Až se dostaneme k naznačenému místu, kde bude bodec na svíčku, vynecháme zrníčka kávy. 4. Po polepení celého věnce, umístíme bodce na svíčky a začneme věnec zdobit dle vlastní fantazie.

Aneta Surmová Iveta Mezulianiková

31

Vánoční anketa Vánoční anketa My, třeťáci, jsme o adventním času vyrazili do ulic, abychom nasáli trochu vánoční atmosféry a vyzvěděli, jak jsou na tom občané Přerova, co se týká slavení nejhezčího svátku v roce. A protože jsme zvědaví, cestou jsme vyzpovídali i paní ředitelku, paní učitelku Matyášovou a sebe navzájem.

Co nás zajímalo… 1. Pečete doma vánoční cukroví? Jestli ano, jaké je vaše nejoblíbenější? 2. Míváte k štědrovečerní večeři kapra s bramborovým salátem, nebo dáváte přednost něčemu méně tradičnímu? 3. Na jakou pohádku (nebo film) se o Vánocích díváte nejraději?

Odpovědi ze školy Paní ředitelka 1. Pečeme. Já mám ráda vše, ale nejvíc vánočku s hodně mandlemi a rozinkami. 2. Mám ráda tradiční, kapra a řízky. Míváme ale i netradiční, krupicovou kaši s medem, kterou jíme z jednoho talíře. Kdo jí sní nejvíc, ten má následující rok nejvíc peněz (tradice už půl století stará). 3. Mrazíka. Paní učitelka Matyášová 1. Ano, peču. Nejradši mám vanilkové rohlíčky s mandlemi. 2. Ryby moc nemusím, raději si dám kuřecí řízek s bramborovým salátem. 3. Tři oříšky pro Popelku. Kika, 3. ročník 1. Pečeme linecké a rohlíčky. 2. Kapra nejím, mám ráda lososa a zapečené brambory s brokolicí. 3. Lásku nebeskou, S čerty nejsou žerty. Anet, 3. ročník 1. Pečeme, nejradši mám vanilkové rohlíčky od maminky. 2. Máme to na střídačku. Jeden rok máme kapra a druhý lososa s mandlemi a se sýrem. A brr… salát. 3. Anděl Páně.

Odpovědi z našich ulic Petr, Přerov 1. Pečeme. Mám rád úlky, ale já sám je nepeču. 2. Upřednostňuju kapra se salátem. 3. Nevím. Nemám nic oblíbeného. Laďa, Přerov 1. Cukroví pečeme, taky rád pomáhám. Nejraději mám košíčky plněné ovocem. 2. Ano, o Vánocích míváme kapra i salát. Dále k tomu klasický řízek a vinnou klobásu. Já totiž kapra nemám rád. Jakoukoliv jinou rybu ano, ale kapra ne!!! 3. Nejoblíbenější pohádku? No, těch je několik. Tři oříšky pro Popelku, S čerty nejsou žerty, Z pekla štěstí, Hrátky s čertem nebo Peklo s princeznou. 32

Vánoční anketa Bez uvedení jména 1. Ano, nejvíce linecké a perníčky. 2. Kapr se salátem. 3. Česká klasika Popelka. Bez uvedení jména 1. Ano, perníčky, ořechové trubičky, kokosové kuličky. 2. Polévka z kapra, kapr a salát. 3. Pohádky, které jsou zrovna v televizi. Bez uvedení jména 1. Ne, kupujeme u známé pekařky. 2. Losos s bramborovým salátem. 3. Většinou pohádky na TV Nova. Bez uvedení jména 1. Ano, rohlíčky, burisonové kuličky, sádlové kuličky. 2. Máme na výběr kapra nebo kuřecí řízek s bramborovým salátem. 3. Popelka, vánoční animované pohádky. Studenti 3. ročníku, obor marketing Ilustrace: Ondřej Kosek

33

Kvíz Namáhání hlav Hlavičkový trojboj Vážení a milí, v rámci rubriky „Hlavičkový trojboj“ jsem vytvořila tři nové soutěže. Každá soutěž bude ve vánočním čísle vyhodnocována samostatně!

HÁDEJTE, KDO JSEM? První klání jsem nazvala „Hádejte, KDO JSEM?“. Někteří z vás pro zavedení této soutěže již hlasovali na facebookových stránkách školy. Níže naleznete deset nápovědí, které vás mají nasměrovat k cíli a pomoci vám nalézt a určit tu správnou známou osobnost.

10 x NÁPOVĚDA 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10)

Narodil jsem se na území dnešní Moravy. Vyučil jsem se i kovářskému řemeslu. Se svojí ženou jsme vychovali pět dětí. Byl jsem panslavistou. Během první světové války jsem pobýval v exilu. I mou zásluhou se rozpadlo Rakousko Uhersko. K mým spolupracovníkům patřil i Edvard Beneš. Zajímal jsem se i o sociální vědy. Dožil jsem se úctyhodného věku. Zemřel jsem ve třicátých letech minulého století.

Víte již celé užívané jméno této slavné osobnosti?

SLOVNÍ FOTBAL V NOVÉM HÁVU Druhá soutěž tohoto čísla přináší vytváření slov (podstatných jmen čísla jednotného!) ze slova výchozího. Pro vaši představu – zadané výchozí slovo je PADESÁTIKORUNA. A slova vytvořená z přednastavených písmen slova výchozího jsou pak například: „pád“, „runa“, „nora“, „set“, „rodina“. Ale již ne „ponor“, „porod“ nebo „topor“, protože každé z těchto slov obsahuje dvě „o“ a ve slově „padesátikoruna“ je „o“ pouze jedno! Takže, snažte se vytvořit co nejvíce slov z písmen výchozího slova LOKOMOTIVA. Slova můžete tvořit několik hodin, dnů i týdnů. A že už nic nevymyslíte? Nevadí. Je čas poslat vaše řešení na e-mailovou adresu časopisu Rozruch.

34

Kvíz SUDOKU, MÁM V OKU Vážení luštitelé a sudokoví příznivci! Vytvořila jsem své první SUDOKU v životě a doufám a modlím se, že je po všech stránkách v pořádku. Tudíž třetí soutěž je na světě!

S U D ☻ K U M Á M

V

5

O K U 1

6 1

3

2

5

9 3

6

6 2 4

7 2

1

8

9 6 5 7 5 4 7

7 5

8

1 3

4 6 2

Máte již vyplněna všechna políčka číslicemi jedna až devět? Vše vám pasuje a souhlasí? Ve všech řádcích, sloupečcích i barevných čtvercích? Pak máte dokonáno… Přichází rekapitulace. Nejpozději do konce letošního roku odešlete na email [email protected] řešení jedné, dvou nebo všech tří soutěží. Jak je vám libo! Připojte i celé své jméno a příjmení, váš věk a správné telefonní číslo.

Hlavičkový trojboj Hrajte všichni, ať jste studenty či učiteli školy, nebo školu znáte jen z doslechu. Ze správných odpovědí bude pro každou soutěž vylosován právě jeden výherce. Každý vylosovaný šťastlivec získá 3 věcné odměny – stolní kalendář 2017 (http://www.jirkamara.cz/kalendar/a2017/), stravenku v hodnotě 70 Kč a stokorunovou finanční odměnu. Věcné ceny předáme vylosovaným nejpozději 15. ledna 2017.

35

Kvíz Výsledky soutěží z prvního čísla časopisu Rozruch V prvním čísle časopisu Rozruch jste měli možnost luštit křížovku, napsat povídání, ve kterém všechna slova začínají na písmeno „p“, a vypočítat příklad týkající se rodiny Numerových. Na e-mail Rozruchu dorazila pouze dvě správná řešení a vylosovanou šťastnou výherkyní se stala studentka třetího ročníku Nikol V., která získala finanční odměnu ve výši 300 Kč. Nikol, blahopřejeme!!! A jaká měla být správná řešení? V tajence křížovky jste mohli nalézt dokončení citátu Winstona Churchilla: „Jsou lidé, kteří považují podnikatele za prašivého vlka, kterého je třeba ubít k smrti. Jiní se domnívají, že podnikatel je snad nějaká kráva, kterou je možné nepřetržitě dojit. Jen málokdo v něm vidí koně, který táhne káru.“ V rodině Numerových měla maminka 36 let, tatínek 40 roků a dcera byla devítiletá. A na závěr přinášíme jen trošku upravené příběhy dvou děvčat, která si dala tu práci, že povídání vytvořila. A ta povídání mají opravdu i příběh! Výherkyně Nikol napsala: PRACOVNÍ PÁTEK Pro představu: prodávám pijanům půllitry piva, panáky, pivní psy. Pro pobavení popíšu průběh pracovního pátku. Přeji příjemné počtení. Půjdu pracovat. Přijíždím po patnácté. Popojdu putyce poblíž. Poodemknu, pouklízím, pohladím, poklidím psíky. Pak poumývám prázdné půllitry, přeleštím popelníky. Přichází první pijan Pepa Prudil: „Povídám, přines pivo, popřípadě pálenku.“ Plním půllitry pivem, pracuji poctivě. Přichází pan Procházka, příjemný polnohospodár. Přítomní popíjejí, pozpěvují, pojídají pivní psy. Proboha!!! Pan Prudil padá po pěti pivech pod pult. Poskytuji první pomoc. Polívám, propleskávám. Průser!!! Přichází paní Prudilová. „Prase! Pojď Pepo, půjdeme, půjdeš pospat.“ Přichází půlnoc, prohlásím: „Pivo prodáno, pojďme prdět pod peřiny.“ A ještě druhá Markéta K. stvořila následující slohové dílko: PŘÍBĚH PSÍHO POTOMKA PINDI Petrův první pes Punťa přišel počůrat popelnici, postavenou před pořádně přerostlou pivoňkou, pak počůral pod pergolou petuňky. Potom přišla Pavlínina psice Peggy, polízala Petrovy paty, počuchala počůranou popelnici, počůrala popelnici po Punťovi. Puňta Peggy pozoroval, přiběhl, počuchal Pegyninu prcku, pak Peggy pomiloval. Peggy po pár pátcích porodila prvorozeného psího potomka Piňdu. Po Punťovi psí potomek Pinďa počůrává popelnici, postavenou před pořádně přerostlou pivoňkou. Ladislava Staroštíková

36

Ze školních lavic Ze školních lavic Vtipné poznámky, dvojsmysly a nezapomenutelné výplody v písemkách žáků. Obklopují nás všude, kam se podíváme. Některé hlášky jsou již notoricky známé. Například učitelka při hodině češtiny „Zasuňte to pero, kam patří, a přestaňte s ním ohrožovat okolí“ či student, který se neučil na písemku a napsal takovou blbost, které se nedá nezasmát. Nechali jsme se inspirovat skutečnými příběhy ze školních lavic, které vám jistě vykouzlí úsměv na tváři.

Za pět minut dvanáct ... Je tomu sice už pěknou řádku let, ale tehdy to v naší třídě vyvolalo doslova ROZRUCH a dodnes se tomu s bývalými spolužačkami zasmějeme. Bylo to ve 4. třídě základní školy v předmětu VLASTIVĚDA, kdy mě tehdy ještě „sóóódružka učitelka“ vyvolala k tabuli na ústní zkoušení. Nevím přesně, o jakou oblast učiva se jednalo, ale nejspíš jsem se tuto látku našprtala jak básničku, tak půl den před zkoušením, měla pak v hlavě chaos a i bezpáteřní odpověď tomu nasvědčovala. Učitelka mi položila hned první banální otázku: „Čím se měří teplota?“ Já hrdě vystavená před tabulí s hlavou natřískanou čerstvým učivem ze sebe sebevědomě vypálila: „ODMĚRNÝM VÁLCEM!!!!“ Ve třídě bylo haló, já po minutě kráčela zpátky do lavice s „baňou“ jak vrata v žákovské knížce a dalších asi 10 minut jsem přemýšlela, proč jsem vlastně dostala pětku?!? Až pak se mi v hlavě rozsvítilo a vše mi docvaklo. Takže se rozhodně nevyplácí učit se za pět minut dvanáct a vlastně ani nepochopit, co tím chtěl básník říci!!! Teď je mi téměř čtyřicet, mám dvě malé děti. Když mají horečku, s radostí jim přiložím teploměr, místo odměrného válečku. dálkařka Jarka

Neznalý student V hodině češtiny: Vyučující při probírání realismu vysvětluje, co to znamená, že realistický autor přistupuje k dílu objektivně: „Na rozdíl od romantického autora se neztotožňuje s hrdinou, nepíše v 1. osobě čísla jednotného, ale ve 3. osobě. Zjednodušeně řečeno: stojí jakoby nad dílem.“ Žák při prověrce z realismu odpovídá na otázku, co to znamená, že realistický autor přistupuje k dílu objektivně: „Realistický autor se nad dílem jako by vznášel.“ Opravná zkouška z češtiny: Vyučující: Která protifašistická dramata napsal Karel Čapek? Žák mlčí. Vyučující: Jistě si vybavíš drama, v jehož názvu je barva a nějaká choroba. Žák: Že by černý kašel? Dagmar Cagášková

Ruska Irina V prvním ročníku studia ekonomické fakulty na VŠB v Ostravě jsme jako studenti absolvovali i výuku ruského jazyka. Škola se nám snažila, zhruba uprostřed osmdesátých let minulého století, výuku zpestřit i tím, že některé skupiny dostaly na „ruštinu“ přidělenu pravou a nefalšovanou Rusku Irinu. Což o to, rusky Irina mluvila perfektně, ale význam některých českých slov jí často unikal. Irina jednou na jaře vstoupila do třídy, které, kromě čekajících studentů, vévodilo i jedno vysklené okno. Irina svým silným ruským přízvukem zahřměla do prostoru: „Kdo to byl?“

Ze školních lavic A studenti sborově, neméně silně než ona, zařvali: „Průvan!“ Irina pak pokračovala další otázkou, opět se znatelným nádechem tvrdého ruského akcentu: „A z které je skupiny?“ Dál již Irinu slyšet nebylo, neboť silný výbuch smíchu vykonal své... Ladislava Staroštíková

Zábava v plném proudu Při vzpomínání na střední školu, jsem se pousmála, neboť třída složená ze dvou dívek a dvaceti osmi chlapců vypovídá sama o sobě, že o zábavu bylo postaráno. Vzpomínám, jak jsme měli v prvním ročníku starší paní učitelku z matematiky, která se stala snadným terčem pro naše kluky (puberťáky). Zábava začala povinným nošením kalkulaček na hodiny matematiky. Při používání kalkulaček kluci začali pouštět různé zvuky z mobilů, paní učitelka běhala po třídě a hledala, čí kalkulačka vydává zvuky. Oblíbená věta naší matematikářky byla „Dobrý, jdeme dál!“, kterou používala, když jsme ji opravdu vytočili a ona nemohla přijít na to, kdo ji rozčiluje. V prvním ročníku jsme paní učitelku z chemie zkoušeli, aby chodila mezi lavicemi a říkala naše jména, zda si nás již zapamatovala. Jakmile byla za půlkou, kluci, ke kterým byla zády, se přemístili. Kluci si vyměnili i mikiny. Měli jsme vypracovaný zasedací pořádek, ale před hodinou chemie jsme ho vždy schovali. Takhle to trvalo snad půl roku, kdy jsme ji tvrdili, že hodina chemie nemůže začít, dokud neřekne správně naše jména. Jana Čechová

Variace na účetní téma Má hlava je jako skříň, ani dlouhá, ani krátká. Někdy je tam víc či míň, někdy je stálá, jindy vratká.

Nepoznal jsem žádné změny, když už nyní vím, co jsou pořizovací ceny, a to bude tím,

Megabajty informací denně přijmout musí, stejně rychle je však ztrácí, zvláště ty, co se mi hnusí.

že je mi přesnost proti srsti, nestavte mě do řady, já nechci být v něčí hrsti a úpět pod těmi všemi úřady.

Účetnictví – například se uvnitř vůbec nechytá, a i když nemá žádný klad, skříňka nad ním přemítá: aktivum, pasivum, HIM a NIM, někdy mi to nedá spáti, ztráty a zůstatky, k čertu s tím, už jsem dal nebo mám dáti?

Já nechci být v deníku číslo a asi nebudete moc ráda, když mi na mém účtu vyšlo: vlezte mi s tím na záda. Z archívu Jany Žižlavské

Petra Hradilíková Ilustrace: Ondřej Kosek

„Pamatuj, že i ta nejtěžší hodina, má jen 60 minut." -Sofokles

Jiskra Vánoc Petra Hradilíková V křesle bděle seděl, v rukou držíce horký punč. Ten rok zase rychle utek, vzpomíná pan Josef Kunč. Vánoce jsou v plném proudu, táta chystá stromoví. Ve vzduchu se line vůně kapra, vína, cukroví. Radostná chvilka s rodinou, kdy rozkrojíte jablíčka, v očkách dítka spatříte malou jiskru štěstíčka. Nový rok na dveře klepe, pět kilo mi nadbývá. Předsevzetí do nového roku každičkým dnem přibývá. Vy všichni šťastní buďte, užívejte vánočních chvil. Do Nového roku přeji štěstí, zdraví a krapet pevných sil.