Bakalářská práce. Krátká Jaroslava

Univerzita Karlova v Praze EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA

Bakalářská práce

PRAVICOVÝ EXTREMISMUS

Rasová a etnická nesnášenlivost související s problematikou bydlení v blízkosti sociálně vyloučených lokalit v Moravskoslezském kraji

Krátká Jaroslava

Vedoucí práce: Ing. Mgr. Dočkal Jan, CSc. Studijní program: B7508 Sociální práce Studijní obor: Pastorační a sociální práce

Praha 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci s názvem: Rasová a etnická nesnášenlivost související s problematikou bydlení v oblasti Moravskoslezského kraje psala samostatně a výhradně s použitím uvedených pramenů. Souhlasím s tím, aby práce byla zveřejněna pro účely výzkumu a soukromého studia.

V Praze, dne 5. 6. 2012

Krátká Jaroslava

Anotace Bakalářská práce se věnuje pravicovému extremismu, její empirická část je zaměřena na rasovou a etnickou nesnášenlivost související s problematikou bydlení v oblasti Moravskoslezského kraje. První část práce sleduje počátek a historický vývoj rasismu. Zabývá se rozvojem neonacismu na území České republiky a ideologickým zaměřením nejznámějších pravicových skupin a organizací u nás. Cílem empirické části bakalářské práce je zmapování postojů nájemníků bytů RPG, kteří žijí v blízkosti sociálně vyloučených lokalit, k romskému etniku. Ve své práci se snažím o nalezení specifických konkrétních problémů a pojmenování

jejich

příčin.

Empirická

část

práce

je

zaměřena

na

Moravskoslezský kraj - Havířov. Pro zjištění zadaného cíle, byla použita metoda kvalitativního výzkumu, vedená formou rozhovoru s nájemníky bytů společnosti RPG Byty, s.r.o. Rozhovor je zaměřen na pět základních okruhů: bydlení obecně, bezpečnost bydlení, soužití s Romy, sociálně-politické aspekty a mediální aspekty.

Klíčová slova Pravicový

extremismus,

neonacismus,

extrémně-pravicové

Dělnická strana sociální spravedlnosti, společnost RPG Byty s.r.o.

subkultury,

Summary Racial and ethnic hatred related to living near socially-excluded communities in Moravskoslezský kraj. The thesis brings general overview of right-winged extremism while its empirical part is focused on racial and ethnic hatred related to the rental housing in Moravskoslezský kraj. The first part explores beginning and history of racism. It focuses on neonacism in the Czech Republic and ideological background of the the most famous right-winged extremist groups and organizations in the Czech Republic. The empirical part explores opinions of tenants of the rental appartments belonging to the bussines company RPG s.r.o. on Roma population. These tenants live nearby socially-excluded communities in the city of Havířov in Moravskoslezský kraj. In my thesis I intend to find specifics of the particular problems and also to find their reasons. To reach the designated aims I use method of qualitative research in form of interview with the abovementioned tenants. The interview focuses on five basic areas - a housing in general, a security of housing, cohabitation with Roma population, social-political aspects and massmedia aspects.

Keywords Right-winged extremism, neonacism, right-winged extremist subcultures, Labour party of the social justice, RPG Byty s.r.o.

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu bakalářské práce, panu Ing. Mgr. Janu Dočkalovi, CSc. za připomínky, rady, čas, který mi k vedení práce poskytl. Dále bych ráda poděkovala všem respondentům, kteří byli ochotni se se mnou setkat a podělit se o své zkušenosti a názory. Děkuji i kolegyním z práce a panu Mgr. Michalu Pohlovi za užitečné rady a povzbuzení, při psaní této práce.

Obsah Úvod .............................................................................................................. 7 1. Základní pojmy a definice ..................................................................... 11 2. Historie .................................................................................................... 17 2.1. Počátek a vývoj rasismu do konce 2. světové války ........................ 17 2.2. Vývoj rasismu po 2. světové válce ................................................... 20 3. Vývoj neonacismu v České republice ................................................... 23 3.1. Vývoj neonacismu před rokem 1989 .............................................. 23 3.2. Vývoj extremistické pravice po roce 1989 ..................................... 25 4. Extrémně-pravicové subkultury a politické hnutí na území ČR ....... 28 4.1. Bohemia Hammerskins (BHS)......................................................... 28 4. 2.Blood and Honour (B&H) - Division Bohemia (BHDB) ............... 29 4.3. Národní odpor (NO) ......................................................................... 30 4.4. Autonomní nacionalisté ................................................................... 31 4.5. Dělnická strana sociální spravedlnosti – DSSS ............................... 32 5. Společnost RPG Byty s.r.o. ................................................................... 35 6. Metodologie ............................................................................................ 36 6.1. Kvalitativní výzkum ......................................................................... 36 7. Empirická část – vlastní anketa ............................................................ 38 7.1. Cíl ankety ......................................................................................... 38 7.2. Dílčí cíle ankety ............................................................................... 38 7.3. Dílčí části ankety .............................................................................. 39 7.4. Výzkumná metoda a metoda sběru dat ............................................ 40 7.5. Organizační příprava ankety ............................................................ 41 7.6. Anketní vzorek – charakteristika .................................................... 42 7.7. Zpracování a analýza dat.................................................................. 43 8. Analýza získaných dat – vlastní anketa ............................................... 44 8.1. Otevřené kódování ........................................................................... 44 8.2. Diskuze – shrnutí ............................................................................. 68 Závěr ........................................................................................................... 74 Seznam literatury ....................................................................................... 76 Přílohy ......................................................................................................... 78

6

Úvod Rasismus a národnostní či rasová nesnášenlivost představují pro Českou republiku bezpochyby problém, kterému věnuje stát pozornost, ať už prostřednictvím represe či prevence. K prevenci, kterou můžeme pojímat jako předcházení či zabránění vzniku problému, patří zejména rozpoznávání příčin těchto problémů, tak abychom jim mohli předcházet. Tato práce nemá ambice popsat veškeré příčiny společensky negativních fenoménů, jako jsou rasismus či národnostní nesnášenlivost – zaměřuje se na jednu z možných, byť nepřímých příčin, které je závislé bydlení a s ním související vykořisťování, jež může vést ke kriminalitě, sociálně patologickému chování v sociálně vyloučených lokalitách, a následnému nárůstu národnostní či rasové nesnášenlivosti jako reakci většinového obyvatelstva. Jinými slovy domnívám se, že jednou z možných příčin rasismu či nesnášenlivosti v některých případech by mohly být neuspokojivé podmínky týkající se závislého resp. nájemního bydlení a s tím související podnikatelské praktiky některých obchodních společností a to v tom smyslu, že vykořisťování lidí žijící v těchto podmínkách vede k prohloubení jejich již existujícího společenského vyloučení a zároveň u většinové populace, která, byť na tom může být stejně či jen o trochu lépe než menšina, spouští nenávist, živenou strachem z toho, aby nedopadli jako „oni“. Konstatování, že rasismus a národnostní nesnášenlivost jde zpravidla ruku v ruce s chudobou a sociálním vyloučením zcela jistě není nijak objevná myšlenka, nicméně ambicí této práce je, spíše než konstatování notoricky známých pravd, poznání specifik konkrétního problému a případné určení jeho příčin. Tato teze, která by měla být jednou z nosných myšlenek výzkumné části mé práce, vychází z dvou skutečností – za prvé, z událostí, které proběhly

7

v minulém roce v severočeském pohraničí a za druhé z mé osobní zkušenosti, kterou prožívám jako rodačka z Havířova, tedy z města, kde se vyskytují vyloučené lokality, a ve kterém zároveň působí pravicově extremistické subkultury. V severočeském pohraničním městečku Rumburk došlo ke srocení davu obyvatel, kteří se následně vydali k ubytovně, ve které bydlí převážně chudí Romové, přičemž z davu zaznívaly nenávistné výkřiky či výzvy k násilí. Tato scéna připomínající cikánské či židovské pogromy minulých století se však neodehrála za Rakouska-Uherska, či během třetí republiky, ale v uplynulém roce v oblasti, ve které dosud k takovýmto událostem nedocházelo. Výjimečné bylo také složení davu – ve většině ho tvořili „spořádaní“ občané či běžní teenageři; pravicoví extremisté byli tentokrát přítomni v zanedbatelném počtu, byť nepochybně hráli roli radikalizujícího prvku. Důvodem exploze nespokojenosti byla podle účastníků pochodu údajná zvyšující se kriminalita ze strany romské menšiny, která žije v tamních vyloučených lokalitách. Podle starousedlíků jsou však původní a tou pravou příčinou „realitní kanceláře, které kupují především ve středních Čechách byty i s nepřizpůsobivými, které pak odstěhují na sever a opravené byty se ziskem prodají. Na sestěhování sociálně slabých založila svou živnost i řada podnikatelů, kteří si pořídili ubytovny a od státu inkasují příspěvky na sociální bydlení“1. O několik týdnů později došlo k podobné události v nedalekém Varnsdorfu. Ačkoliv důvody pochodu byly v zásadě stejné, samotné podmínky byly odlišné. Na rozdíl od rumburského pochodu nešlo o spontánní projev nespokojenosti, ale o připravovanou akci, kterou organizovala pravicově extremistická Dělnická strana sociální spravedlnosti. I přesto počet „spořádaných občanů“ jako účastníků této demonstrace převyšoval počet 1

Viz reportáž Demonstrace v Rumburku skončila střetem policie a demonstrantů na (www): http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/demonstrace-v-rumburku-skoncila-stretempolicie-a-demonstrantu/679630, citováno 17. 4. 2012

8

přítomných pravicových radikálů. Oproti Rumburskému pochodu byla situace vyhrocenější - policie musela proti davu zasahovat prostřednictvím jízdních těžkooděnců, přičemž zadržela několik nejagresivnějších účastníků. K podobným pochodům a demonstracím, byť v menším měřítku a s klidnějším průběhem, docházelo během léta a začátku podzimu i v dalších severočeských pohraničních městech. Jejich společným znakem byla organizace z Dělnické strany. Lze tak říci, že tyto akce převzali s úspěchem, byť do jisté míry klesajícím, pravicoví extremisté. Veřejnou pozornost a eventuální politický profit z událostí vycházející zřejmě zamýšleli zúročit také v Moravskoslezském kraji, zejména v Havířově, Orlové či Ostravě. Oproti demonstracím v severních Čechách řečník (předseda DSSS Vandas) okrajově zmínil i skutečnost, že společnost RPG Byty, jež vlastní nejrozsáhlejší fond nájemních bytů v moravskoslezském kraji, sestěhovává do svých bytů Romy. A právě skutečnost, jakým způsobem podniká společnost RPG Byty, jež vlastní převážnou většinu nemovitostí na území Havířova, může být v budoucnu jednou z hlavních příčin růstu radikalizace a extremizace havířovských obyvatel. Právě na základě těchto skutečností jsem se ve své empirické části rozhodla ověřit hypotézu, zda existuje vztah mezi nárůstem rasové či národnostní nesnášenlivosti a podmínkami nájemního bydlení v Havířově, a pokud ano, jak k tomu přispívá podnikatelská činnost společnosti RPG Byty s.r.o. Bakalářská práce si proto klade za cíl zjistit, jaké jsou postoje nájemníků bytů RPG, kteří žijí v blízkosti sociálně vyloučených lokalit, k romskému etniku a zda může společné soužití ovlivnit postoje nájemníků bytů RPG a přispívat k rasové a etnické nesnášenlivosti.

9

Jako regionální patriotce, která prožila v Havířově své dětství a dospívání, mi není lhostejný osud města a jeho obyvatel, nejen „bílých“ ale také Romů. Záleží mi na tom, aby ve městě, kde žije velká část mé rodiny, se všichni lidé cítili bezpečně, beze strachu z majetkové, násilné či rasové kriminality a žili ve vzájemné úctě a respektu. Je tak mým skromným přáním touto prací přispět k diskusi, která by poukázala na některé příčiny těchto negativních jevů, a která by eventuálně mohla ve svých konečných důsledcích vést na politické (ať už obecní či národní) úrovni k příslušným změnám.

10

1. Základní pojmy a definice Lidská práva jsou neodmyslitelnou součástí civilizovaného světa již po mnoho let. Jedná se o práva a svobody, které by měly být zaručeny každému člověku na světě, a to bez rozdílu na sociální postavení, barvu pleti, národnost, pohlaví, náboženství, majetek apod. Veškerá filozofie práv člověka je založena na nezpochybnitelných hodnotách, jako jsou důstojnost, svoboda a rovnost lidí. Nicméně v průběhu dějin i dnes se setkáváme s nedodržováním lidských práv a narušení lidské důstojnosti. Vzhledem k zaměření práce je nezbytné vymezit několik základních pojmů: Nacionalismus – představuje ideologii, která sama o sobě nemusí být extrémní, ani radikální, avšak vnáší do politické praxe prvky, které je snadné zneužít. Nacionalismus jako ideologie se objevuje od konce 18. století a to v souvislosti s Francouzskou revolucí. Původní nacionalismus byl spojen s liberalismem středních tříd bojující proti absolutistickým monarchiím z důvodu ekonomických i politických. V průběhu 19. století se nacionalismus začal měnit. Byl spojován s politickým konzervatismem a směřoval k politice národního soupeření. Nacionalismus té doby byl spjat hlavně s kolonialismem a imperialismem, neboť kolonie symbolizovaly úspěch a sílu jednotlivých národů. Boje o kolonie společně s expanzivním nacionalismem nakonec vedly k rozpoutání první světové války. Nacionalismus v kombinaci s rasismem a antisemitismem získal po první světové válce svou nejmilitantnější a nejagresivnější podobu. Jednalo se o tzv. nacionální socialismus neboli nacismus, který rozpoutal druhou světovou válku. V dnešní době je

11

nacionalistická ideologie spjata převážně s pravicovými a ultrapravicovými subkulturami.2 Fašismus - ve svém zárodku neměl nic společného s rasismem, který k němu přidali až nacisté.3 Fašismus byl postaven na státním zřízení, provozované v zájmu vládnoucí třídy. Poprvé se fašismus dostává k moci v Itálii na úrovni politické, kdy postupně dochází k fašistické diktatuře s vládou jedné strany. Mezi hlavní myšlenky patří odmítání rovnosti, integrální nacionalismus a upřednostňování akce před ideologií. Na politické úrovni vychází fašismus z myšlenek totalitního státu. 4 Dá se říci, že pokud je fašismus skutečně důsledný, jedná se zřejmě o nejdokonalejší formu extremismu. 5 Xenofobie – je strach z cizího a neznámého. Tento strach nás může dovést od živelných a víceméně nespecifických projevů a obav z něčeho neznámého až k cíleným a specifikovaných projevům odporu a odmítání určitých jedinců nebo celých etnických skupin. K těmto projevům dochází zejména se sílící migrací. Xenofobie je základem různých nenávistných ideologií, jako je rasismus, šovinismus, nacionalismus, fašismus apod. 6 Rasismus – vychází z předpokladu, že lidské vlastnosti jsou rasově podmíněné. Rasismus jako ideologie tvrdí, že rozdíly mezi jednotlivými etniky

2

Charvát J.: Současný pravicový extremismus a radikalismus, Praha: Portál, 2007, str. 29-

3

Chmelík J.: Extremismus a jeho právní a sociologické aspekty, Praha: Linde, 2001, str.

31 7,9 4

www.varianty.cz, citováno 3.6.2012 Kotlán P.: Demokracie ve stínu, Ostrava: IV Sokrates, 2003, str. 53 6 Danics Š.: Extremismus, Praha: Triton s.r.o., 2003, str. 10 5

12

jsou vrozené a neměnné. Na základě rozličnosti ras odvozuje existence rasové hierarchie – nadřazenosti lidských ras.7 Pracuje s představou, že lidstvo je původně rozděleno na nižší a vyšší rasy. Vyšší rasy jsou tvůrčími a jsou nositeli civilizace a pokroku, proto jsou určeny k vládnutí. Nižší rasy jsou podle této ideologie charakterizovány neschopností kulturní tvořivosti, a proto je třeba je vést a rozhodovat o nich. Rasismus existuje v různých podobách. Proto rasismus lze např. dělit na rasismus měkký a tvrdý. O rasismu měkkém lze hovořit jako o určitém společenském postoji, který zdánlivě není v rozporu s principem rovných práv a občanské společnosti. Jedná se o negativní postoj, který je směřován např. proti Romům, Vietnamcům a různým cizincům. Oproti tomu tvrdý rasismus má již podobu veřejně hlásané ideologie jako např. fašismus, nacionalismus apod. Tato ideologie je hlásána společenskou či politickou organizací, v krajním případě státními orgány či institucemi.8 Rasová diskriminace – jde o proces odlišování, vnímání rozdílů a také o výsledky tohoto procesu. Zvláštním případem je sociální diferenciace, v níž jsou popřeny normativní zásady rovnosti a stejného zacházení se všemi členy sociálního útvaru. Jedná se zejména o neoprávněné rozlišování jedinců nebo skupin na základě jejich příslušnosti k určité biologické (rasové) či sociální (profesní,

politické,

stratifikační

či

náboženské

apod.)

kategorii

a

znevýhodňování jedněch oproti druhým. Diskriminace obsahuje různé formy

7

Charvát J.: Současný pravicový extremismus a radikalismus, Praha: Portál, 2007, str. 51 Frištenská H.: Pojem xenofobie, rasismus, rasové násilí a diskriminace. In Šišková T., Ed: Výchova k toleranci a proti rasismu, Praha: Portál, 1998, str. 12 8

13

nevhodného zacházení často sloužící jako proces nebo forma sociální kontroly k udržování sociální distance mezi sociálními kategoriemi nebo skupinami. Rasová diskriminace zahrnuje dva druhy tohoto chování. V prvním případě se jedná o diskriminaci úmyslně vědomou, která je směřována k jednotlivci či skupině s konkrétním obsahem. Jedná se např. o diskriminaci žen při výběru zaměstnání. Dalším druhem je diskriminace strukturální. Tato diskriminace nemusí být vždy úmyslná. Jedná se spíše o vlastnost určitých systémů a procedur, které znevýhodňují určitou skupinu lidí, protože nepočítají s jejími odlišnostmi a možnostmi. 9 Rasové násilí – pod tímto termínem rozumíme násilné chování (ve smyslu fyzického násilí) s rasovým motivem, jehož objektem je neindividualizovaný příslušník rasově odlišné skupiny. V případech rasového násilí je podstatné, že útočník napadá odlišnou rasu a konkrétní oběť je kýmkoliv z této skupiny zaměnitelná. Do této kategorie patří celá škála násilného chování, vymezitelná jako vražda, ublížení na zdraví, způsobení škody velkého rozsahu, užijí různých druhů násilí, genocidum, pogromy apod. Co přiřazuje tyto druhy obecně existujícího násilného chování pod množinu rasového násilí, je přítomnost rasového motivu.

Podstata extremismu a radikalismu Extremismus je pojem, který se nedá snadno definovat. Dá se říci, že extremismus má jednoznačný význam ve vztahu k politickému systému. Představuje určitou opozici vůči demokratickému režimu. Politology je

9

Frištenská H: Pojem xenofobie, rasismus, rasové násilí a diskriminace. In Šišková T, Ed: Výchova k toleranci a proti rasismu, Praha: Portál, 1998, str. 15

14

nejčastěji vymezován jako „antiteze“ demokracie, která je doprovázena extrémními postoji a vyhraněným veřejným jednáním.10 Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních či zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům. Z toho vyplývá, že extremisté neváhají k realizaci svých cílů použít všech dostupných prostředků včetně násilí. 11 Radikalismus můžeme pro změnu chápat jako určitý mezník mezi demokracií a extremismem, i když hranice mezi radikalismem a extremismem je někdy velmi tenká a nejednoznačná. Radikalismus je v politice užíván v širokém kontextu a jeho obsah se mění podle historických a politických okolností, v nichž se radikálové nacházejí, a jež chtějí zásadním způsobem změnit. 12 Základní rozdíl mezi extremismem a radikalismem lze tady spatřovat nejen v používání rozdílných prostředků, ale především ve sledování rozdílných cílů. Radikálové k dosažení cílů využívají všech dostupných legálních prostředků, přestože některé jsou na hranici ústavního rámce. Snaží se o dosažení změny v různých oblastech demokratické společnosti, které se dají realizovat politickými reformami při zachování stávajícího politického systému. Oproti tomu extremisté se snaží o změnu celého politického systému i za podmínek, které zakazuje zákon.13 Do tzv. základních směrů extremismu spadá i pravicový extremismus. Jedná se o ideologii, která se snaží o popření moderního pojetí rovnosti. Toto hnutí se staví proti liberálním a demokratickým hodnotám a často se projevuje jednostranným vyšším hodnocením vlastního „etnika“, „rasy“ či „národa“.

10

Danics Š.: Extremismus, Praha: Triton s.r.o., 2003, str. 15 www.mvcr.cz, citováno 19. 8. 2011 12 Danics Š.: Extremismus, Praha: Triton s.r.o., 2003 str. 17 13 Danics Š.: Extremismus, rasismus a antisemitismus, Praha: PA ČR, 2008, str. 10 11

15

Snaží se o snižování skupin, které jsou „jiného druhu“ či „cizí“. To se projevuje nenávistí k cizincům, xenofobií, heterofobií a antisemitismem.14 Pravicoví extremisté kombinují různé ideové koncepce, doktríny, postoje a mýty, které potom aplikují v praxi. Podstatou těchto ideologií je představa, že etnická příslušnost k národu nebo rase určuje hodnotu a kvalitu člověka.15

14

Mareš M.: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, Brno: Barrister & Principal, 2003, str. 22 15 Danics Š.: Extremismus, Praha: Triton s.r.o., 2003, str. 21

16

2. Historie 2.1. Počátek a vývoj rasismu do konce 2. světové války Termín „rasismus“ se obecně začal používat ve třicátých letech dvacátého století. Bylo potřeba nalézt nové slovo pro označení teorií, jimiž nacisté ospravedlňovali pronásledování Židů. Tento jev ale existoval již dříve. Postoje rasistického typu existovaly v mnoha kulturách, a to už od starověku. Dá se říci, že: „ rasismus je typicky moderní myšlenkou bez významnějšího historického precedentu, a teorií, že jde pouze o nový projev pradávného fenoménu kmenového systému či xenofobie.“ Středověkým předchůdcem rasistického antisemitismu lze označovat tendence považovat Židy za vyslance satanovy bez možnosti spásy. Na druhou stranu rasismus založený na barvě pleti a bělošské nadřazenosti je až produktem moderního rasismu a nemá významnější kořeny ve středověku. 16 Pokud budeme hovořit o rasách, rasové problematice či samotném rasismu, je důležité se nejprve zmínit o pojmu „rasa.“ Tento pojem se dříve vztahoval k chovu dobytka či k aristokratickým rodům. V sedmnáctém století se termín rasa užíval k označení národů či dokonce státu.17 Dnes se setkáváme s mnoha definicemi, které se snaží vymezit, co tento pojem znamená. Obecně ale platí, že existují dva pohledy na řazení lidí do ras. Jeden směr tvrdí, že dělení lidí do ras nemá nic společného s rasismem, pokud není spojován s nerovnosti ras. Druhý směr zastává názor, že již dělení lidí do ras je základní složkou rasismu, bez které by nebyl tím čím je dnes. Mezi nejznámější a všeobecně známou definici rasové teorie patří klasifikace ras do tří skupin: „bílá“, „černá“ a „žlutá“. Vznik těchto ras je vysvětlován tím, že se lidé během 16 17

Fredrickson G. M.: Rasismus – Stručná historie, Brno: BB/art,2003, str. 17-18 Fredrickson G. M.: Rasismus – Stručná historie, Brno: BB/art,2003, str. 50

17

svého vývoje po staletí přizpůsobovali prostředí a životním podmínkám, ve kterých žili. Určitý vliv na tento vývoj měla i např. genetika či vzájemné míšení. Tzv. „Černá neboli negroidní“ rasa je spojena s oblastí tropické Afriky a jihu od Sahary. „Žlutohnědá neboli mongoloidní“ rasa s jihovýchodní subtropickou částí Asie a „bílá čili neuropoidní“ rasa je spojena s oblastí mírného pásma Evropy. Celkový počet příslušníků jednotlivých lidských ras se mění v prostoru a čase.18 Rasismus jako „ teorie nenávisti vůči člověku “ vznikl již v první třídní otrokářské společnosti, kde měl ospravedlnit utiskování a porobení otroků a zároveň obhájit zotročování jedněch národů a lidských skupin druhými, Rasistické názory a teorie byly od těch dob vždy znovu využívány ideology a zastánci

otrokářského,

feudálního

a

kapitalistického

řádu.

Teprve

v kapitalistické společnosti však nabyl rasismus své nejzrůdnější podoby a stal se i teoretickou základnou k násilnému ovládání jedněch národů druhými – jednou z nejnebezpečnějších ideologií 19. a 20. stol.19 Kořeny dvou hlavních variant moderního rasismu sahají až do pozdního středověku a raného novověku. Jedná se již o zmiňovanou verzi antisemitismu a bělošské nadřazenosti založené na barvě pleti.20 Teorie o tom, že existuje pouze jediná celoevropská „bílá“ rasa, se začala rozvíjet pomalu a vyvrcholila až v osmnáctém století. Velcí antropologové a přírodovědci osmnáctého století přišli s výklady rasových rozdílů, které se opíraly o odlišné fyziologické charakteristiky a začaly být považovány za známky existence duševních, psychologických a kulturních rozdílů. Z řady teorií vyplývalo, že protože jsou černoši dědičně černochy, jsou také dědičně „líní a nepořádní“.21 Novodobý rasismus je

18

www.rexter.cz, citováno 28. 8. 2011 www.rexter.cz, citováno 28. 8. 2011 20 Fredrickson G. M.: Rasismus – Stručná historie, Brno: BB/art,2003, str. 61 21 www.rexter.cz, citováno 28. 8. 2011 19

18

spojován se jménem francouzského J. A. de Gobineau. Jeho dílo Pojednání o nerovnosti lidských ras je založené na historii, antropologii a lingvistice. Ačkoliv Gobineau nebyl antisemita, ve svém díle vychází z názoru, že rasa je jedinou příčinou rozkvětu a úpadku kultury. Na základě tohoto názoru vypracoval rasovou teorii, podle níž k vládě nad ostatními rasami jsou předurčeni pouze lidé s určitými tělesnými znaky a duševními vlastnostmi a schopnostmi. Gobineau přisuzoval každé rase určité vlastnosti. „Gobineau hledal v čistotě rasy jedinou příčinu rozkvětu lidstva a pomoci této rasistické teorie vysvětloval zánik dávných civilizací Egypta, Indie, Fénicie, Řecka a stejně tak i Říma. Tvrdil, že ke kulturnímu úpadku lidstva ve starověku došlo v důsledku smíšení ras, vládnoucí rasy s nižšími a méněcennými rasami přistěhovalců a že k takovému úpadku kultury a lidské společnosti dojde i v moderní době“.22 Tyto rasistické principy a teorie však nebyly plně začleněny do zákonů aktivně prosazovaných státem, ani se nestaly ústředním zájmem státní politiky. Až vznik nacionalismu pomohl vytvořit podmínky, v nichž se mohl rasismus rozvíjet, až se stal politickou silou a základem teorie dějin. Jednalo se o tzv. „otevřený rasismus“, který zcela závisel na moderních byrokratických metodách a vyspělé technologii.23 Činy otevřeně rasistické jsou rovněž spjaty se zabíráním nových koloniálních území, Francií, Velkou Británií, Německem či později Spojenými státy. Rudyard Kipling shrnul ideologii kolonialismu v básni „Břímě bílého muže“, ve které se snaží povzbudit vítězné Američany ke zřízení koloniální nadvlády nad Filipínami. Podle Kiplinga měla „nadřazená“ rasa převzít zodpovědnost za podmaněné, vzpurné národy. Bílý člověk byl odpovědný nejen za výchovu a vedení, ale musel si zachovávat odstup od žlutých, černých 22

Wolf J.: Lidské rasy a rasismus v dějinách a v současnosti, Praha: Karolinum, 2000, str. 137-138 23 Fredrickson G. M.: Rasismus – Stručná historie, Brno: BB/art,2003, str. 82

19

a jinak barevných poddaných. Ačkoliv původní záměr Evropanů bylo zvěstovat v nově nalezených končinách křesťanství, praxe probíhala jinak. Více než o proměnu indiánského smýšlení na křesťanské, šlo tzv. kolonizátorům o jejich půdu. Evropané nejen Indiány vraždili, ale také zavlečenými epidemiemi způsobili jejich podstatný úbytek. Teorie o břemeni bílého člověka měla v Anglii a jejích kolonií četné příznivce, avšak po druhé světové válce ztratila na svojí popularitě a stala se bezvýznamných hnutím. Americká podoba bělošské nadřazenosti měla svůj původ v obchodu s černošskými otroky, ne v kolonizaci tohoto kontinentu.24 Jednou z nejděsivějších rasistických teorií byla nepochybně nacistická teorie o nadřazenosti „ árijské rasy “. Tato rasová teorie vědomě a zcela nevědecky směšovala pojem rasa s pojmem národa. Tuto teorii uplatňuje A. Hitler a ve své knize Mein Kampf, kde sice otevřeně nevyzývá k vyhlazení Židů, avšak najdeme v ní nepochybný náznak, že pro ně v obrozeném a regenerovaném Německu nebude místo.

2.2. Vývoj rasismu po 2. světové válce Pomineme-li některé formy rasismu resp. antisemitismu ve čtyřicátých a padesátých letech 20. století, které souvisely především s izraelskopalestinským konfliktem či stalinským antisemitskými čistkami v Sovětském svazu, jsou počátky poválečné formy rasismu spjaty především s hnutím skinheads, resp. s jeho rasistickými a neonacistickými odnožemi. Počátky hnutí skinheads bychom našli ve druhé polovině šedesátých let ve Velké Británii. Vznik skinheads je výsledkem setkání anglických Hard Mods („uhlazení slušňáci“, kteří nosili oblečení pracující třídy a poslouchali soul, reggae a ska) s Rude boys (mladí jamajští přistěhovalci, kteří se

24

www.rexter.cz, citováno 3.6.2012

20

vyznačovali hrubou mluvou, neúctou k autoritám a k zažitým pravidlům). Toto hnutí vzniklo jako apolitický sociální protest dělnické mládeže. Příslušníci tohoto hnutí kladli důraz hlavně na svůj dělnický původ, měli sklon k patriotismu. Toto hnutí dělnické mládeže se ale distancovalo od hippie, drog a „intelektuálů“. Hnutí skinheads bylo i přesto svou podstatou antirasistické a antipolitické. Řídili se heslem „Nenásleduj žádného vůdce“. 25 Jedním z hlavních znaků byla vyholená hlava. Odtud pochází také slovo skinhead (skin – kůže, head – hlava). Dělnický původ vyjadřovalo i typické oblečení. Jednalo se o vysoké boty tzv. DocMartens, vojenské bundy „bombery“, džíny a kšandy nošené přes košili značky Ben Sherman nebo trička Fred Perry. Mezi aktivity prvních skinheadů patřily hlavně návštěvy fotbalových zápasů, kde se objevovaly první rvačky a násilnosti, které však nebyly vedeny motivy politickými, ale sociálními. Ke zvratu dochází v sedmdesátých letech, kdy britská národně socialistická strana Národní fronta (The Nacional Front – NF), hlásící se ke krajní pravici, zneužila hnutí skinheads ve svůj prospěch. Národní fronta převzala taktiku německé NSDAP, která si formovala svoje úderné pouliční oddíly, jejichž roli mělo převzít hnutí skinheads, do něhož tak pronikla ideologie rasismu. Skinheadi se stali „bojovníky“, kteří byli využiti pro pouliční boje. O šíření pravicové filosofie se zasloužil hudebník Ian Stuart Donaldov, který kromě hudebních textů o násilí, přežití a rebelství, zakládá politickou skupinu White Noise. Později se tato skupina přejmenovává na Blood and Honour Club a vzniká White Power Music – extrémně pravicové a rasistická odnož rockové scény. Muzika se od ska posunula k Oi.

25

Danics Š.: Extremismus, rasismus a antisemitismus, Praha: PA ČR, 2008, str. 57

21

Hnutí skinheads se postupně rozšířilo do dalších zemí (Irsko, Francie, Rakousko, Itálie, Německo, Spojené státy apod.) a dochází k rozštěpení skinheadského hnutí na několik proudů. Na ty, kteří vychází z tradic skinheadského hnutí a ty, kteří se hlásí k radikálně pravicové odnoži.

22

3. Vývoj neonacismu v České republice 3.1. Vývoj neonacismu před rokem 1989 Pravicový extremismus lze v první Československé republice považovat za okrajový prvek, který nebyl ideově zakotvený. Za určitý prvopočátek pravicového extremismu na českém území by bylo možné považovat

různé antisemitské proudy, které

navazovaly na dřívější

antijudaismus. Příčinou těchto antisemitských názorů byla skutečnost, že na Židy se pohlíželo jako na spojence německého živlu, který byl hlavním nepřítelem českého nacionalismu. Fašistická organizace dvacátých let byla zcela novou organizací, která se považovala za nadstranickou. Své příznivce si našla jak v řadách studentů, lékařů, úředníků či bývalých vojáků a legionářů. V českých zemích se fašismus vyznačoval

vyhroceným

šovinismem,

antisemitismem

a

ostrým

protiněmeckým, protimaďarským a protikomunistickým laděním. Jako největší fašistickou stranu v první republice můžeme označit Národní obec fašistickou v čele s Radolou Gajdou (vlastním jménem Rudolf Geidl). Cílem Národní obce fašistické bylo vybudování stavovského totalitního státu, podle vzoru v Itálii. Žádali národní státní aparát řízený většinou úředníky. Pro mládež byl zřízen spolek Omladina (později Junák), který měl vychovávat příští příslušníky Národní obce fašistické. 26 V třicátých letech vzniká nové hnutí „Za nové Československo Vlajka”. Toto hnutí se ztotožňovalo s myšlenkami A. Hitlera, s podstatou italského fašismu a českým nacionalismem.27 V návaznosti na toto hnutí vzniká malý Kruh slovanských Árijců, který se zabýval antisemitskou 26 27

www. rexter.cz , citováno 3.6.2012 www.varianty.cz, citováno 29. 8. 2011

23

propagandou. Kromě tohoto hnutí existovaly i malé katolické spolky a jednotlivci, kteří se orientovali na antisemitismus a antijudaismus.28 Po podepsání tzv. mnichovské dohody vzniká nový stát, který byl nucen ustupovat požadavkům nacistů. Vznikla zemská zahraniční organizace NSDAP a podoba politického režimu nese prvky totalitních rysů a projevů.29 Hnutí Vlajka se spojuje s nacistickými tajnými službami a uskutečňuje několik teroristických útoků s antisemitským podtextem Po rozpadu Československa byl zřízen Protektorát Čechy a Morava. České země začaly náležet k totalitnímu nacistickému Německu a byly vzaty pod jeho „ochranu”. Protektorátu byla sice uznána autonomie, ale ta byla pouze iluzorní.30 V této době působil proud tzv. českých fašistů, kteří vystupovali proti bývalým demokratům v protektorátních orgánech. Do vedoucích pozic hlavní protektorátní správy se dostávali lidé, kteří byli spjati s nepřátelskými politickými proudy z období první republiky. Část českého fašismu opustila v protektorátu protiněmecké pozice a snažila se o kolaboraci s Němci. Část z nich, ale usilovala o vytvoření vlastního totalitního systému s omezeným přímým vlivem Německa. Mezi nejznámější organizace patřil Český národněsocialistický tábor - Vlajka (ČNST).31 Další fáze vývoje pravicového extremismu a radikalismu na našem území je spjata se skupinami členů, kteří se hlásili ke své pravicově extremistické nebo kolaborantské minulosti. Jednalo se především o dočasnou ilegální

28

Mareš M.: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, Brno: Barrister & Principal, 2003, str. 111, 130 - 131 29

Mareš M.: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, Brno: Barrister & Principal, 2003, str. 137 30

Mareš M.: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, Brno: Barrister & Principal, 2003, str. 143 31

www.varianty.cz, 29. 8. 2011

24

činnost Vlajky a některých menších skupin, které ale již nevyvíjely žádnou vnější politickou činnost. Na přelomu padesátých a šedesátých let se objevuje nová forma pravicového extremismu, měla velmi povrchní podobu a spočívala spíše v napodobování „zlých nacistů” z režimních filmů či publikací. Jednalo se převážně o mladé lidi, kteří chtěli provokovat komunistický režim.

3.2. Vývoj extremistické pravice po roce 1989 Český neonacismus se snažil z české historie převzít převážně takové tradice, ve kterých dominuje „Svatá říše římská národa německého”. Tím se snaží odůvodnit vazbu českého politického směřování. „Kořeny” neonacismu v České republice nacházíme především v německém nacionálním socialismu a henleinovském hnutí. Proto u nás byla a je převaha těch, kteří se hlásí k rasisticky pravicové odnoži tohoto hnutí. Specifikem vzniku skinheads v ČR bylo, že v první fázi vývoje této subkultury měli vůdčí úlohu převážně studenti a intelektuálové, na rozdíl od čistě dělnických kořenů skinheads v zahraničí.32 Po roce 1989 se drtivá většina rasistických aktivit odehrávala právě v rámci skinheadského hnutí. Toto hnutí, i přes některé snahy, nebylo centrálně organizováno. O zpopularizování rasistické větve hnutí skinheads se zasloužili i kapely jako Orlík a Bráník. V průběhu 90. let byly vytvořeny neonacisty skupiny, jejichž prostřednictvím se snažili šířit své myšlenky a v nichž by docházelo k jejich organizování. K nejvýznamnějším a nejradikálnějším skupinám patřily Bohemia hammer skins a pobočka mezinárodní neonacistické organizace Blood and honour – division bohemia. Tyto skupiny se podílely na

32

Mareš M.: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, Brno: Barrister & Principal, 2003, str. 412

25

organizování

koncertů

nacistické

hudby,

shromáždění

a

dalších

neonacistických aktivitách. Na konci 90. let v důsledku zákroků bezpečnostních složek tyto organizace utlumily svou činnost. Jejich nástupcem se stala organizace Národní odpor (NO). Původně se zabývala především pořádáním hudebních koncertů, v souvislosti se zánikem výše jmenovaných skupin převzala do jisté míry i jejich členy a organizování dalších činností jako demonstrace a manifestace. Na počátku nového století také dochází touto organizační a generační obměnou k všeobecnému úpadku neonacistické aktivity. V druhé polovině této dekády můžeme sledovat naopak růst neonacistické aktivity i hlubší změny v členské základně tohoto hnutí. Neonacistická činnost se již déle nevyvíjí v rámci subkultury skinheads a jejích organizacích, ale nabírá civilnější podobu. Jak již bylo zmíněno, kořeny těchto změn můžeme nalézt v německé nacistické scéně, která vždy ovlivňovala a stále velmi ovlivňuje scénu českou. Převahu v neonacistickém hnutí již nemají ti, kteří se hlásí k subkultuře skinheads. Čím dál tím méně potkáte neonacistu oblečeného v „bombru“ a těžkých botách. Poznávacím znamením neonacisty a rasisty se stalo oblečení módních značek jako Thor Steinar, Grassel, Resistance, Eighty Eight či Erik and Sons, které jsou v oblibě zvláště mezi fotbalovými chuligány, z nichž se mnozí členové nenacistických skupin rekrutují. Oblečení je často doplněno různými nášivkami, odznáčky a nálepkami, které znázorňují příslušnost k určitému směru. Např. užívají svastiky ve formě hákového kříže či nejrůznější motivy národních znaků a barev. V současné době je nejaktivnější neformální neonacistickou organizací, která vyvíjí své aktivity regionální buňky sdružené pod hlavičkou Autonomní neonacisté. Spolu s ním zde působí další neformální neonacistická organizace Národní odpor. Zabývají se především pořádáním koncertů, pochodů demonstrací, manifestací, ale také tryzen a vzpomínkových akcí. Národní

26

odpor také vede kampaň Anti – antifa převzatou od německých neonacistů, jejíž podstatou je napadání antifašistů a dalších ideových odpůrců. Na rozdíl od 90. let jsou neonacistická hnutí dnes mnohem disciplinovanější. Učí se zákony ČR a práva policie. Pro některé případy si najímají právní pomoc a legálním způsobem se snaží proniknout do podvědomí veřejného prostoru např. vyjednáváním demonstrací s úřady. Pořádání neonacistických koncertů se neděje veřejně, ale formou soukromých akcí. V poslední době je působení neonacistické scény hodně spjato s účastí na různých průvodech, manifestech a demonstrací s politickým kontextem. 33

33

www.rexter.cz, 29. 8. 2011

27

4. Extrémně-pravicové subkultury a politické hnutí na území ČR Významné subkultury s ultrapravicovými prvky, které existují na území ČR, jsou výrazně ovlivněny vývojem ultrapravicových subkultur v zahraničí. Jedná se o subkultury, jejichž ideologie vychází z pravicově extremistických postojů a příslušníci těchto subkultur vyjadřují sympatie k historickým formám či metodám ultrapravice. Především ultrapravicová část skinheadské subkultury byla po roce 1989 v ČR důležitou součástí pravicového extremismu u nás. Představovala jeho otevřeně násilnickou část a vytvořila předpoklad pro vznik a existenci zájmových skupin i militantních organizací.34 Z těchto skupin uvedu pouze některé.

4.1. Bohemia Hammerskins (BHS) Jednalo se o militantní organizaci, která měla celorepublikovou působnost. Toto hnutí bylo určitou odnoží významné transnacionální organizace Hammerskins nation, která byla založena v Dallasu. Členové Hammerskins se vyznačovali tím, že museli být tzv. „rasově čistí“. To znamenalo, že nesměli mít nic z židovské, černošské či jiné neárijské krve. V letech 1993 – 1996 měli BHS pod kontrolou hlavní část ultrapravicové scény v ČR. Později se toto hnutí postupně rozpadá a její činnost přebírá Blood and Honour. Někteří členové tohoto hnutí jsou ale nadále činní v neonacistickém a rasistickém hnutí.

34

Mareš M.: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, Brno: Barrister & Principal, 2003, str. 403

28

BHS se v ČR od svého vzniku zaměřila především na vydávání zinů, pořádání koncertů a výrobou a distribucí ultrapravicových materiálů. Realizovali ale také násilnické aktivity.35

4. 2.Blood and Honour (B&H) - Division Bohemia (BHDB) Hnutí Krev a čest vzniklo počátkem osmdesátých let ve Velké Británii. Jednalo se o hnutí, které se otevřeně hlásilo k myšlenkám národního socialismu. V roce 1992 bylo toto hnutí spojováno s teroristickou skupinou Comba 18. Rozdíly mezi hnutím B&H a BHDB jsou nepatrné a navzájem jsou propojené. V ČR začalo působit v devadesátých letech. Bylo složeno především z aktivních příslušníků ultrapravicových skinheadů, kteří se chtěli aktivněji zapojit do domácí i zahraniční ultrapravicové činnosti. Po roce 1996 toto hnutí převzalo hlavní roli v pořádání koncertů, zinů a seskupování naziskinheadských elit.36 Již při vzniku se BHDB deklarovala, že: …„Naši organizaci založili skinheadi a pro skinheady je taky určena. Jsme organizací nacionálně socialistickou, ve které vidíme jednou možnost bílé rasy”, „Našim cílem je svatá rasová válka, která očistí bílé a přinese do jejich domovů novou svobodu“.37 Na domácí scéně toto hnutí spolupracovalo zejména s Národním odporem či Národní aliancí.

35

Mareš M.: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, Brno: Barrister & Principal, 2003, str. 470 36

Danics Š.: Extremismus, rasismus a antisemitismus, Praha: PA ČR, 2008, str. 37

37

Mareš M.: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, Brno: Barrister & Principal, 2003, str. 485

29

4.3. Národní odpor (NO) Členové NO se na začátku svého vzniku označovali za svobodné nacionalisty, zastávající principy evropanství, kolektivismu, antikomunismu, aktivismu a nepáchání trestné činnosti. Faktem ale je, že členové NO vyznávají otevřeně neonacistické přístupy, jsou panárijsky orientovaní a dopouštějí se překračování zákonů, včetně násilné činnosti.38 Na stránkách NO se aktivní členové charakterizují následovně: „…Spíše než vzhled je důležitá rasová příslušnost. Aktivista hnutí NO má patřit k árijskému, tedy indoevropskému, typu. Je to opět kvůli již zmíněné jednotě, ať už ideové či kulturní, bez které by nebylo pro naše hnutí možné dosažení vytyčených cílů. Odmítáme multikulturalismus. Každou kulturu (popř. rasu) hodnotíme jako vlastní, odlišnou a samostatnou jednotku světového celku.“39 NO se stal určitou vůdčí silou české militantní ultrapravice. Členové NO se rekrutovali z členů již zmiňovaných BHDB. Pražská část BHDB usilovala o politickou činnost formou např. veřejných akcí či ilegálního násilí. Nespokojila se již pouze s propagací ultrapravicových materiálů. Pro členy NO bylo a stále je charakteristické zúčastňování se demonstrací a pochodů. Mezi dřívější patří např. demonstrace proti NATO, EU, demonstrace na uctění památky obětí druhé světové války, kdy za oběť byl považován nacistický zločinec R. Hess, či demonstrace s názvem: „Proti kapitalismu a komunismu“, která se uskutečnila na Střeleckém ostrově (místě anarchistů). NO je neregistrovanou organizaci, která se skládá z nezávislých skupin v jednotlivých městech a lokalitách. To dává NO relativní volnost pro

38

Mareš M.: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, Brno: Barrister & Principal, 2003, str. 493 39 www.odpor.org, citováno 4. 9. 2011

30

plánovanou činnost a mobilizaci jednotlivých členů v případě potřeby např. demonstrace, koncertů apod.40 Součástí NO je i kampaň Anti-antifa, kde se členové NO snaží o „monitoring“ antifašistů a následně provádí útoky proti nim.

4.4. Autonomní nacionalisté I autonomní nacionalisté jako většina ultrapravicových hnutí, přejali způsob organizace od německých kolegů. Začátek činnosti na území ČR se datuje od roku 2007. Členové tohoto hnutí se řídí heslem: „Organizace bez organizace!“. Proto v ČR fungují v několika skupinách, které jsou autonomní a na sobě nezávislé. Autonomní nacionalisté pracují na principu odpor bez vůdce (leaderless resistance). Organizační strukturu a hierarchii považují za škodlivou. Jednotlivé skupiny spolu komunikují přes své vůdčí osobnosti, ale každá skupina sama plánuje a vede akce v daném regionu. Autonomní nacionalisté podporují národní myšlenku, tzn., že sdružují: „nacionalisty, patrioty, antikomunisty, národní socialisty, fotbalové fans, příznivce Straight-Edge, Black blok, fanoušky hudebních stylů R.A.C. (Rock against Commuism), Hate-Core a Black metal.“. Autonomní nacionalisté se považují za určité bojovníky chránící národ.

Za „autonomní“ se považují

vzhledem k organizační struktuře. Někdy toto slovo spojují se slovem svobodní či nezávislí. 41 Autonomní nacionalisté otevřeně nacismus nepropagují. Své xenofobní, rasistické a diskriminační výroky schovávají za sociální problematiku, která se týká např. imigrační a azylové politiky, odmítáním pozitivní diskriminace a protěžování menšin. Členové tohoto hnutí jsou proti míchání ras a národů. 40

Mareš M.: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, Brno: Barrister & Principal, 2003, str. 489-492 41

www.rexter.cz, 4. 9. 2011

31

Tvrdí, že každý stát by měl být národní. Autonomní nacionalisté spolupracují na pravicové extremistické scéně nejčastěji s organizací Národní odpor.

4.5. Dělnická strana sociální spravedlnosti – DSSS Dělnická strana sociální spravedlnosti vznikla v důsledku zániku Dělnické strany (DS), která působila v České republice jako politický subjekt. Tato politická strana byla na návrh vlády zrušena v únoru 2010 rozhodnutím Nejvyššího správního soudu v České republice. Počátky DS se mapují od roku 2002, kdy byla tato strana zaregistrována u Ministerstva vnitra České republiky pod názvem „Nová síla”. Zakladateli této strany byli Tomáš Vandas, Martin Zbela a Jiří Štěpánek, kteří působili již ve Sdružení pro republiku – Republikánské straně Československa (SPR-RSČ). V roce 2003 se strana „Nová síla” přejmenovává na Dělnickou stranu. Během svého působení DS prochází různými stádii vývoje. První fáze vývoje je charakteristická spolupráci s Národní stranou a předvolebním projektem tzv. Národní pětka. Na tomto projektu se podílela: Národní strana, Národní sjednocení, Dělnická strana, Republikáni Miroslava Sládka a České hnutí za národní sjednocení. V tomto období se DS zaměřovala převážně na zaměstnaneckou problematiku. Upozorňovala na vykořisťování zaměstnanců, vzrůstající nezaměstnanost a podporovala právo na stávku. Tzv. Národní pětkou si DS slibovala sjednocení a spolupráci pravicových skupin, které by se mohli postavit tehdejší vládě. V roce 2005 DS z tzv. Národní pětky vystupuje. Nastala druhá fáze vývoje DS, ve které se DS snažila ujasnit si vlastní pozice, najít nové stoupence a partnery pro spolupráci. Pro tuto fázi je charakteristická spolupráce s již zmiňovanou stranou Národní sjednocení, která také vystoupila z Národní pětky. Obě strany kandidovaly v parlamentních volbách. Díky této spolupráci vznikla národně-konzervativní politická formace Právo a Spravedlnost – ANO

32

tradiční rodině, NE korupci a kriminalitě. Ve volbách tato politická formace ale neuspěla a každá ze zmiňovaných stran se rozhodla jít svou cestou. Ve třetí fázi vývoje se DS obrátila ke spolupráci k neregistrovaným hnutím z neonacistického prostředí. Jednalo se hnutí: Národní korporativismus, Autonomní nacionalisté, Národní odpor a Resistance Women Unity. Vzhledem k charakteristice daných skupin se DS začala více zaměřovat na otázky týkající se romské problematiky, xenofobie, přistěhovalectví a odmítání homosexuality. Společně s neonacistickým hnutím se zúčastňovala různých demonstrací a pochodů např. proti pozitivní diskriminaci či proti radarové základně. Inspiraci DS čerpá od německé Národnědemokratické strany Německa. DS od nich přebírá čtyř-pilířovou koncepci tzv. „boj o hlavy“, „boj o parlament“, „boj o organizovanou vůli“ a „boj o ulici“. Díky tzv. „boji o ulici“ DS získává nové stoupence a potencionální voliče. V roce 2010 byla DS Nejvyšším správním soudem České republiky označena za stranu ovládanou militantními rasisty a soud potvrdil její personální provázanost s Národním odporem a Autonomními nacionalisty. DS jako politický subjekt byla zrušena.42 V únoru 2010 představitelé DS oznámili svou volební kandidaturu a pokračování v politice jako Dělnická strana sociální spravedlnosti.

42

www.rexter.cz, 8. 4. 2012

33

4.5.1. Přehled voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Kraj: Moravskoslezský kraj 28. 5. – 29. 5. 2010 Okres: Karviná

Čís lo 1 4 5 6

Strana název

Platné hlasy celkem v%

OBČANÉ. CZ 275 0,23 Věci veřejné 12 172 10,41 Konzervativní strana 304 0,26 Komunistická str. 17 559 15,02 Čech a Moravy 9 Česká str. sociálně 42 463 36,32 demokrat. 12 Moravané 260 0,22 13 Strana Práv Občanů 5 721 4,89 ZEMANOVCI 14 STOP 48 0,04 15 TOP 09 8 686 7,43 17 Křesť.demokr.unie3 687 3,15 Čs.str. lid. 18 Volte Pr. Blok 378 0,32 www.cibulka.net 20 Strana zelených 1 836 1,57 21 Suverenita-blok J. 4 851 4,14 Bobošíkové 23 Česká pirátská 817 0,69 strana 24 Dělnic.str.sociální 1 595 1,36 spravedl. 25 Strana svobodných 403 0,34 občanů 26 Občanská 15 840 13,55 demokratická strana Zdroj:http://www.volby.cz/pls/ps2010/ps311?xjazyk=CZ&xkraj=14&xnumnu ts=8103

34

5. Společnost RPG Byty s.r.o. Realitní společnost RPG Byty s.r.o. (dále jen společnost RPG) spadá do podnikatelské skupiny RPG Industries SE reprezentované Zdeňkem Bakalou, kde koneční vlastníci nejsou známi. Společnost RPG vlastní a spravuje přes 44 tisíc bytů a nebytových prostor v Moravskoslezském kraji. V těchto bytech žije více než 100 tisíc nájemníků. Jedná se o byty, které byly postaveny před rokem 1989 jako byty státní a byly po revoluci převedeny do vlastnictví společnosti OKD a.s. (Ostravsko-karvinské doly) a následně privatizovány. Nájemníkům bylo přislíbeno odkoupení bytů, které se dodnes neuskutečnilo. Místo toho tento rozsáhlý bytový fond spravuje realitní společnost RPG Byty s.r.o. Ohledně privatizace bytů a převezení těchto bytů do osobního vlastnictví se dodnes vedou soudní spory. Sdružení BytyOKD.cz, které se snaží hájit zájmy nájemníků, podalo letos žalobu až k Evropskému soudnímu dvoru Dle průzkumu, který sdružení BytyOKD.cz zorganizovalo, má k 19.3.2012 společnost RPG na Ostravsku k dispozici přes 6 tisíc volných bytů. Jen k 1. 1. 2012 se platby za nájem nájemníkům zvedly o 9%. Společnost RPG je na Ostravsku majoritním vlastníkem bytů. Vlastní přes 50% všech nájemních bytů.43 Dle sdělení Magistrátu města Havířov nemá město k dispozici byty pro sociálně slabé, ačkoli s bytovým fondem disponuje. Město Havířov má pouze byty zvláštního určení jako např. Dům s pečovatelskou službou.

43

www.bytyOKD.cz, citováno 9. 4. 2012

35

6. Metodologie 6.1. Kvalitativní výzkum Kvalitativním výzkumem rozumíme jakýkoliv výzkum, u kterého nedosahujeme výsledku pomocí statistických procedur. Používá se převážně v oblastech týkající se života lidí, jejich příběhů, chování, ale také chodu organizací, společenských hnutí či vzájemných vztahů. Metody kvalitativního výzkumu nám slouží k odhalení a porozumění toho, co je podstatou jevů, o kterých toho ještě moc nevíme. Na druhou stranu se může tato metoda používat k získání nových a neotřelých názorů a jevů, o nichž už něco víme. Kvalitativní metody nám pomáhají získávat o jevu detailní informace, které se kvantitativními metodami obtížně získávají a podchycují. K provedení kvalitativního výzkumu někteří badatelé shromažďují údaje prostřednictvím rozhovoru a pozorováním. Proto je důležité, aby badatel rozeznal a vyhnul se zkreslení, získal platné a spolehlivé údaje, dokázal kriticky analyzovat. Proto je pro badatele důležitá teoretická a sociální vnímavost, schopnost udržet si analytický odstup a při tom užívat zkušenosti a znalosti toho co vidí. 44

6.1.1. Polostrukturovaný rozhovor V polostrukturovaném interview má tazatel předem připravený seznam otázek a respondentovi je umožněna volnost v jeho odpovědích. Seznam otázek či jejich schéma je pro tazatele závazné a musí dbát jejich dodržování.

44

Strauss A.,Corbinová J. Základy kvalitativního výzkumu, Brno: Albert Boskovice, 1999, str. 10-11

36

6.1.2. Skupinový rozhovor Skupinový rozhovor bývá upřednostňován v sociologických a sociálně psychologických výzkumech. Jeho nejčastější variantou je vytvoření několika skupin tzv. „ohniskové”, ve kterých probíhá dotazování zaměřené na týž okruh problémů, na ohnisko zkoumané problematiky. „Ohniskem” se někdy označuje „konkrétní cílová skupina”45

45

Srnec J., Strategie a metody psychosociálního výzkumu, Praha: Pražská vysoká škola psychosociálních Studií, 2006, str. 29

37

7. Empirická část – vlastní anketa Téma rasové a etnické nesnášenlivosti zaměřené na problematiku bydlení v blízkosti sociálně vyloučených lokalit v Moravskoslezském kraji jsem zvolila převážně z důvodu osobního. V tomto kraji jsem vyrůstala, mám zde své kořeny, rodinu, přátelé, známé. Proto mi situace v tomto kraji není lhostejná. Domnívám se, že zvolená problematika je v současné době velmi aktuálním tématem, kterým je zapotřebí se zabývat.

7.1. Cíl ankety Základním cílem ankety je zjištění postojů nájemníků žijících v bytech, které vlastní společnost RPG, k romské menšině. Zhodnotit zda problémy související s bydlením v této lokalitě přispívají k nesnášenlivosti vůči tomuto etniku a pokusit se definovat hlavní příčiny.

7.1.1. Anketní otázky Jaké jsou postoje nájemníků bytů RPG, kteří žijí v blízkosti sociálně vyloučených lokalit, k romskému etniku? Může společné soužití ovlivnit postoje nájemníků bytů RPG a přispět k rasové a etnické nesnášenlivosti?

7.2. Dílčí cíle ankety  zmapovat bezpečnost bydlení v oblasti sociálně vyloučených lokalit  snažit se odpovědět na otázky, zda může existovat vzájemné bezproblémové soužití mezi Romy a Čechy, v čem

spočívá

38

nesnášenlivost nájemníků bytů RPG k romskému etniku, pokud nějaké jsou, zjistit příčiny šíření těchto negativních jevů  zjistit postoje nájemníků bytů RPG k Dělnické straně sociální spravedlnosti  zmapovat míru informovanosti médií k této problematice

7.3. Dílčí části ankety Výzkum mapuje 5 základních oblastí: 1. Část ankety – Bydlení obecně V této části ankety se zaměřuji na zmapování bydlení nájemníku bytů RPG. Proč se rozhodli právě pro bydlení, které tato společnost nabízí. Zda jejich bydlení se nachází poblíž sociálně vyloučené lokality. Zjišťuji výhody a nevýhody bydlení v bytech společnosti RPG. 2. Část ankety – Bezpečnost bydlení Druhá část ankety si klade za cíl zjistit, zda nájemníci bytů RPG se cítí v sociálně vyloučených lokalitách bezpečně. Jak vnímali situaci v severních Čechách a zda se nebojí, že tato situace může nastat i v Moravskoslezském kraji. 3. Část ankety – Soužití s Romy Třetí část ankety mapuje negativní zkušenosti nájemníků bytů RPG s Romy. Zaměřuje se na vlastní zkušenosti nájemníků. Klade si za cíl zjistit, postoj nájemníků bytu RPG k integraci romské komunity a snaze o bezproblémové soužití.

39

4. Část ankety – Sociálně-politické aspekty, příčiny Předposlední část ankety se zaměřuje na postoje nájemníků bytů RPG k Dělnické straně sociální spravedlnosti. Cílem je zjistit, co je příčinou šíření negativních jevů a zda bytová politika státu se jeví jako funkční. 5. Část ankety – Mediální aspekty V poslední část ankety se zabývá otázkami informovanosti o dané problematice prostřednictvím medií. Zjišťuji, jak nájemníci bytů RPG hodnotí míru a objektivnost informovanosti o dané problematice.

7.4. Výzkumná metoda a metoda sběru dat K dosažení vytyčených cílů jsem zvolila metodu kvalitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum byl dle mého názoru pro hlubší pochopení problému nedostačující, nehledě na to, že návratnost dotazníků je velmi nízká. Volila jsem raději osobní kontakt s nájemníky bytů RPG. Při osobním kontaktu mají, dle mého názoru, respondenti větší prostor k vyjádření svých myšlenek a je umožněn prostor pro diskusi či případné dotázání se. Dále jsem zvolila formu polostrukturovaných rozhovorů, které jsem vedla s nájemníky bytů RPG. Rozhovory jsem neprováděla s jednotlivci, ale volila jsem metodu skupinových interview, tzv. ohniskový skupin. Ohniskovou skupinu můžeme chápat jako malou sociální skupinu, ve které zkoumáme určité jevy a na základě výsledků tohoto zkoumání pak vyvozujeme patřičné závěry a poznatky. Všichni respondenti byli seznámeni se záměrem využití získaných informací v rámci zpracování bakalářské práce a se zaznamenáváním

40

získaných informací na diktafon. Respondenti s účastí ve výzkumu a s nahráváním na diktafon souhlasili.

7.5. Organizační příprava ankety Prvním krokem bylo oslovení nájemníků bytů RPG. Nájemníky bytů RPG jsem kontaktovala prostřednictvím informačních nástěnek, které jsou vyvěšeny v prostorách domu společnosti RPG. Dále jsem se na nájemníky bytů RPG obrátila prostřednictvím facebookové skupinu (bytyOKD.cz). Všichni respondenti byli seznámeni s účelem rozhovoru a s nakládáním získaných informaci.

Postup vedení skupinového polostrukturovaného rozhovoru

1.

Příprava rozhovoru

Nejprve jsem sestavila otázky polostrukturovaného rozhovoru a okruhy problematiky, na kterou je zaměřena empirická část mojí práce. Respondentům byl představen záměr výzkumu, včetně schématu otázek rozhovoru, možnost vyjádření souhlasu nebo nesouhlasu s účastí na výzkumu a podle časových možností u respondentů byla domluvena osobní schůzka. Dále respondenti byli upozorněni na skutečnost, že rozhovor bude nahráván na diktafon.

2. Úvodní část Po představení sebe, tématu a cíle práce jsem respondentům předložila seznam otázek polostrukturovaného rozhovoru a rozhovor byl zahájen. Byl dodržen seznam základních otázek, které byly občas doplňovány dalšími

41

otázkami prohlubujícími informace o dané problematice. Jedním z cílů v průběhu vedení rozhovoru bylo udržet hovor v mezích daného tématu, tak aby se nájemníci bytů RPG mohli svobodně vyjádřit a aby byl zároveň dán prostor pro všechny respondenty stejně.

3. Jádro - sběr dat Při sběru dat jsem veškeré odpovědi zaznamenávala na diktafon a následně přepsala. Úpravy, které se přepisu týkaly, nijak nezasáhly do získaných skutečností rozhovorů. Z textu byla vyňata sprostá slova a slova často se opakující.

4. Závěr V závěru rozhovoru bylo zopakováno respondentům, že získaná data budou zpracována pro účely výzkumu bakalářské práce. Respondenti s touto skutečností souhlasili.

7.6. Anketní vzorek – charakteristika Rozhovoru se účastnilo 12 respondentů ve věku mezi 30 – 64 let. Jednalo se o 6 mužů a 6 žen. Všichni dotazovaní žijí v nájemních bytech společnosti RPG v Moravskoslezském kraji. Jelikož pocházím z Havířova, zaměřila jsem svůj výzkum právě na nájemníky bytů RPG v této lokalitě. Respondenti nejsou romského ani jiného etnického původu. Jedná se o příslušníky české národnosti.

42

7.7. Zpracování a analýza dat Informace, které jsem během výzkumu od nájemníků bytů RPG získala, jsou analyzovány pomocí otevřeného kódování. Otevřené kódování je založeno na rozboru textu a označení tzv. pojmů, které jsou dle podobnosti seskupovány do patřičných kategorií. To znamená, že tyto pojmy jsou seskupovány dle příslušnosti ke stejnému jevu. Tyto kategorie jsou pojmenovány, jejich vlastnosti zaznamenávány, případně i dimenze těchto vlastností.

43

8. Analýza získaných dat – vlastní anketa 8.1. Otevřené kódování

Vlastnosti:

Dimenze:

komunikativnost

vysoká

délka bydlení

střední - vysoká

spokojenost s kvalitou bydlení

nízká

změna bydlení

vysoká

bezpečnost v okolí

nízká

počet Romů v okolí

vzestupná

vztah k DSSS

nulová

bytová politika státu

nefunkční

informovanost médii

nedostatečná

1. Část – Bydlení obecně  Jak dlouho v tomto domě bydlíte?  Proč jste se rozhodli bydlet v bytech společnosti RPG?

„11 let. Byla to pro mě nejdostupnější volba osamostatnit se. Na hypotéku a koupi nového bytu jsem neměl finance” (muž, 31let)

44

„23 roků a 9 měsíců. V bytě společnosti RPG jsme nuceni bydlet. Byt jsem obdržel od OKD, které mělo dispoziční právo na tento státem postavený byt, ale díky podivné privatizaci přešel na RPG.” (muž, 64let) „31let. V době nastěhování (září 1981) to byl městský byt s dispozičním právem dolu ČSA.” (muž, 57let) „23let. Pro tento byt jsem se nerozhodla, ale byl mi v roce 1989 přidělen zaměstnavatelem a pak ho odkoupilo RPG.” (žena, 43let)

Důvod bydlení v bytech společnosti RPG ODPOVĚDI NÁJEMNÍKŮ

POČET

Nejdostupnější volba osamostatnit se

1

Byt mi byl nabídnut zaměstnavatelem

4

Byt byl přidělen partnerovi/partnerce

3

Jednalo se o státní byt

2

Žiji v bytě odmalička

2

Délka bydlení v bytech společnosti RPG je různá. Jedná se ale především o rodiny či nesezdané páry, které žijí v těchto bytech dlouhodobě. Dříve se jednalo o státní byty s dispozičním právem společnosti OKD, ale po privatizaci tyto byty přešly do vlastnictví společnosti RPG. Všem respondentům či jejich protějškům byl tento typ bytu nabídnut zaměstnavatelem. Jednalo se o byty, které pro respon-

45

denty byly před privatizací cenově dostupné a výhodné. Další motivací pro volbu bydlení v bytech ve vlastnictví společnosti RPG se uvádí např. možnost osamostatnit se, nemožnost koupě nového bytu či sleva na nájmu od zaměstnavatele.

 Jste spokojeni s kvalitou bydlení? Uveďte výhody a nevýhody?

„Nejsem. Jedinou výhodu spatřuji v tom, že se nemusím zadlužovat nějakou hypotékou. Nevýhodou jsou opravy a modernizace bytu na vlastní náklady. A pokud se stane, že byt opustíte, musíte byt vrátit do původního stavu.” (muž, 37let) „Kvalita bydlení odpovídá stáří bytu, který byl postaven v r. 1965 a použitým materiálem, stylem a charakterem stavby odpovídá období, ve kterém byl postaven. Kvalita bydlení neodpovídá 21. století. Výhodou je poloha bytu ve středu města a tím i dostupnost obchodů a dopravy. Nevýhodou je nižší kvalita bydlení, související především s neexistujícími investicemi do interiéru bytů, neprováděnou údržbou bytů a také i to, že jakékoli vlastní investice do zvýšení kvality bydlení jsou ve prospěch majitele bytu bez jakéhokoli zohlednění, např. ceně nájmu” (muž, 64let) „Výhodou je pro mě dobrá lokalita, bydlím přímo v centru, takže mám dobrou dostupnost na autobus, do práce, do obchodu apod. Nevýhodou je neustále se zvyšující nájemné, které je finančně pro naši rodinu náročné.” (žena, 54let) „Já s kvalitou bydlení spokojená nejsem. Dostali jsme starý byt, který by potřeboval rekonstruovat, ale vlastní peníze do rekonstrukce dávat nehodlám. Jednoznačnou nevýhodou je cena nájmu, která se rok od roku zvyšuje.” (žena, 40let)

46

Spokojenost s kvalitou bydlení ODPOVĚDI NÁJEMNÍKŮ

POČET

Spokojený

2

Nespokojený

8

Celkem spokojený

2

Kvalita bydlení je hodnocena nájemníky velmi negativně. S kvalitou bydlení jsou vcelku spokojeni pouze čtyři z dvanácti dotazovaných. Nevýhody převyšují výhody. Jako výhodu bydlení v bytech RPG nájemníci spatřují např. v dobré lokalitě bydlení, životě bez hypotéky nebo v bytě žijí od malička a jsou na něho zvyklí. Spokojenost bydlení je také spjata s tím, zda nájemníci bytů RPG žijí poblíž sociálně vyloučených lokalit (viz níže). Hlavní nevýhodou bydlení v nájemních bytech společnosti RPG je vysoké nájemné, které se každým rokem zvyšuje. Jako další nevýhodu spatřují nájemníci ve stáří bytů, které vyžadují opravy a rekonstrukce. Tyto opravy si musí nájemníci hradit z vlastních finančních zdrojů.

 Bydlíte poblíž nějaké sociálně vyloučené lokality (tzv. „ghetta”)?  Uvažovali jste o změně bydlení?

Dle sdělení policie ČR je v Moravskoslezském kraji ve městě Havířov evidováno 5 sociálně vyloučených lokalit. Jedná se o lokality:

47

Havířov – Prostředí Suchá, ulice Nový Svět Havířov – Prostřední Suchá, ulice Dělnická, Hornická a Kpt. Jasioka Havířov – Suchá, ulice U Hřiště ubytovna Impuls Havířov – Podlesí, ulice Okrajová ubytovna Merkur Havířov – Šumbark, tzv. „starý Šumbark”

Podle katastru nemovitostí je majoritním vlastníkem bytů v uvedených lokalitách společnost RPG.

„Naštěstí nebydlím. O změně bydlení uvažuji již dlouho, především v souvislosti s prudkým zvyšováním nákladů na bydlení a v souvislosti s tím, že všechny příbuzné a rodinné příslušníky máme mimo blízký okruh bydliště” (muž, 64let) „Bydlím na Podlesí, kousek od hotelu Merkur. Takže ano bydlím poblíž sociálně vyloučené lokality. V souvislosti s vlastnictví bytu společnosti RPG o změně bydlení uvažuji. Když se jednalo o městské byty, tak ne.” (muž, 57let) „Ano Havířov – Šumbark. O změně přemýšlím, právě kvůli lokalitě bydlení.” (žena,30let) „Jak jsem se již zmiňovala, žiji v sociálně vyloučené lokalitě v HavířověŠumbark. O změně občas s manželem uvažujeme, ale jsme na tento byt již zvyklí a nechce se nám z něho stěhovat.” (žena, 30let)

48

Lokalita bydlení nájemníků ODPOVĚDI NÁJEMNÍKŮ

POČET

Centrum města a okolí

5

Sociálně vyloučená lokalita

7

Důvod změny bydlení ODPOVĚDI NÁJEMNÍKŮ

POČET

Zvyšující se nájemné

4

Byt v osobním vlastnictví

3

Lokalita bydlení

2

Společnost RPG Byty s.r.o.

1

Odchod z Havířova

1

Žádný není

1

Na změně bydlení se nájemníci bytů RPG jednoznačně shodují. Pouze pět z dvanácti dotazovaných nežijí v blízkosti sociálně vyloučených lokalit, ale v centru města. O změně bydlení uvažují dvě nájemnice právě kvůli lokalitě bydlení. Každý z respondentů chce vlastní bydlení či rodinný dům. Pouze v jednom

49

případě o změně bydlení rodina uvažuje, ale vzhledem k citové vazbě k bytu se zatím stěhovat nechtějí. Změna bydlení není jen spjata s lokalitou bydlení, ale velkou roli zde hraje vysoké nájemné.

2. Bezpečnost bydlení  Myslíte si, že je okolí Vašeho bydliště bezpečno?  Cítíte se večer venku bezpečně?

Osoby žijící ve vyloučených lokalitách se opakovaně dopouštějí trestné činnosti. Jedná se převážně o majetkovou kriminalitu např. krádež železného materiálu, krádeže vloupáním, krádeže na osobách a dále násilná trestná činnost jako jsou loupežná přepadení a rušení veřejného pořádku a v letních měsících nočního klidu. Policisté svou hlídkovou činnost a obchůzkovou činnost zaměřují právě do těchto oblastí. Důležitou skutečností je fakt, že v těchto lokalitách žijí osoby i celé rodiny, které na území města Havířova nemají trvalý pobyt.46

„Ne není. Krádeže v garáži a domů či bytů mají vzestupnou tendenci. Osobně mi garáž již 3x vykradli. Já osobně se bezpečně cítím.” (muž, 31let) „V současné době mám již více obav o bezpečnost a to vzhledem k výskytu problémových osob v okolí. Sama se večer venku bezpečně necítím.” (žena, 54let) „Myslím si, že ano. Až na pár bezdomovců, co přespávali na chodbách, když ještě nebyly nové dveře se zámkem. Já večer sama ven nechodím, pouze v doprovodu další osoby.” (žena, 35let)

46

čerpáno z informací získané od Policie ČR, preventivně informační skupiny města Karviná, nprap. Kusem Jaroslavem, dne 28. 11. 2011

50

„Příliš bezpečno u nás a v okolí není. Večer raději nevycházím.” (žena, 40let) „Okolí svého bydliště považuji za „relativně bezpečné“. Nemám problém s tím, pohybovat se zde přes den a v podstatě ani v noci. „Nebezpečnost“ naší čtvrti mi nepřijde natolik kritická jako v jiných částech města. Na druhou stranu, v noci tyto „problémové“ ulice samozřejmě nevyhledávám a zpravidla se snažím dostávat domů jinými cestami, popř. taxíky nebo mě čeká manžel. ” (žena, 30let)

Bezpečnost v okolí bydliště ODPOVĚDI NÁJEMNÍKŮ

POČET

Cítím se bezpečně

5

Cítím se bezpečně pouze přes den/týden

3

Necítím se bezpečně

4

Odpovědi ohledně bezpečnosti v okolí bydliště se liší podle toho, zda dotazování žijí v sociálně vyloučené lokalitě či nikoli. Nájemníci bytů RPG, kteří žijí v centru města, se shodují na větší bezpečnosti a večer se venku bezpečněji cítí. Objevuje se spíše strach o děti či majetek. Nájemníci žijící v sociálně vyloučených lokalitách, uvádějí strach z krádeží, výskyt „divných partiček” či „problémových osob” v okolí. Na otázky bezpečnosti se liší odpovědi dotazovaných mužů a žen. Ženy večer vycházejí spíše v doprovodu další osoby či ven nechodí vůbec. Muži strach většinou nemají.

51

 Existují spekulace, že společnost RPG, vzhledem k vysokému počtu volných bytů, bude pronajímat byty tzv. sociálně vyloučeným lidem (Romům) z celé ČR.

„Pokud bude pokračovat trend ve vylidňování bytů RPG v souvislosti s úbytkem obyvatel, v souvislosti se sestřeďováním více generací do jednoho bytu, v souvislosti se stěhováním do jiného typu bydlení, pak nebezpečí pronajímání bytů těmto skupinám osob reálně existuje.” (muž, 64let) „To rozhodně, již nyní je větší výskyt těchto osob a nárůst kriminality.” (žena, 54let) „Existují takové spekulace, ale vím, že pokud chcete bydlet v bytě RPG, musíte prokázat svůj příjem, ze kterého budeme byt platit. Romové většinou nepracují, takže nevím, z čeho by byty platili. Jedině ze sociálních dávek.” (žena, 35let) „Spekulace? Vždyť kriminalita se v našem městě navýšila právě díky Romům natolik, že se posílili policejní hlídky. To nejsou spekulace, ale realita.” (žena, 40let)

O spekulacích pronajímání bytů RPG romských občanům slyšelo jedenáct z dvanácti nájemníků bytů RPG. Podle pěti dotazovaných se nejedná o spekulace, ale o reálnou skutečnost. Dle jejich názoru se zvyšuje počet Romů a kriminalita ve městě. Někteří nájemníci se spíše k tomuto tvrzení přiklání jako k možnému riziku, které může nastat v souvislosti např. s úbytkem obyvatel, stěhováním lidí do jiných typů bytů či pokud bude možné nájem platit z dávek sociální podpory – příspěvku na bydlení. Jedna z dotazovaných příliš nad touto spekulací neuvažuje a případně spoléhá, že by ke stěhování došlo v jiných lokalitách města Havířov.

52

Pokud by k těmto spekulacím reálně došlo, jeden z nájemníků se obává, že se celé město stane tzv. ghettem.

 Máte obavu, že může nastat situace jako v severních Čechách? (zvýšení kriminality a národnostní nepokoje)  Jak byste Vy řešili tuto situaci?

„Situace jako v severních Čechách již nastala. Příkladem je bývalý hotel Merkur. Situaci bych řešil zrušením příspěvků na bydlení. Je jen zdrojem příjmu loupeživých podnikatelů.” (muž, 31let) „Pokud by došlo k pronajímání bytů RPG romských občanům, pak může nastat situace jako v severních Čechách a to především v souvislosti s nárůstem kriminality, která je zřetelná již nyní a spočívá především ve vykrádání sklepů, garáží, koláren, zahradních chatek. Začíná se projevovat i v přepadeních, ke kterým dochází v místech soustředění Romů na Šumbarku. Jednoduché řešení neexistuje, ale pro zvýšení bezpečnosti je např. nutná viditelná existence složek, které mají bezpečnost občanů zajišťovat. Především dostatek členů Policie, kteří by měli především ve večerních a nočních hodinách provádět v daleko větším rozsahu fyzickou kontrolu ohrožených míst a prostorů města. Stát by měl v daleko větší míře trvale využívat nezaměstnatelné osoby pro úklid a údržbu města a po potřebné sezonní práce, nutit tyto osoby pracovat.” (muž, 64let) „Já si nemyslím, že by u nás mohla nastat situace jako v severních Čechách. Ale pokud by nastala, tak souhlasím s názorem, že se z města stane ghetto. Myslím si, že kdyby se byty RPG prodaly nájemníkům, tak jak bylo slíbeno, lidé by si v domě pořádek již udělali. ” (žena, 35let)

53

„V našem státě se může stát cokoliv, člověk si nemůže být ničím jistý. Já bych postavila rezervaci.” (žena, 43let)

Nastane ve městě Havířov situace jako v severních Čechách ODPOVĚDI NÁJEMNÍKŮ

POČET

Ano

7

Ne

3

Již nastala

2

Řešení situace ODPOVĚDI NÁJEMNÍKŮ

POČET

Obecné odpovědi

2

Zrušení příspěvku na bydlení

3

Zvýšení kontroly bezpečnosti

2

Prodání bytů do osobního vlastnictví

2

Zakázat stěhování „problémových osob“

1

Radikálnější řešení

2

54

Na otázku týkající se obavy ze situace, která nastala v severních Čechách a došlo k národnostním nepokojům a zvýšení kriminality, se odpovědi nájemníků bytů RPG liší. Dva z dotazovaných se shodují na tom, že tato situace již v jejich městě nastala. Ne ale v takovém rozsahu. Na druhou stranu tři nájemnice s touto skutečností nesouhlasí a přiklání se k názoru, že situace v severních Čechách byla odlišná a v jejich městě nenastane. Další z nájemníků se přiklání k tomu, že tato situace může nastat, právě v souvislosti s pronajímáním bytů společnosti RPG romským občanům. Podle některých je jen otázka času, kdy tato situace nastane. Pokud by se tak stalo, dva z nájemníků se obávají, že se z celého města stane ghetto. Jak by nájemníci bytů RPG řešili tuto situaci? Někteří na danou otázku nevěděli odpovědět nebo odpovídali velmi obecně. Např. že se jedná o problém krátkodobě neřešitelný či argumentovali tím, že nejsou politici, kteří by se danou otázkou měli zabývat. Někteří nájemníci se shodují na tom, že byty by se měly prodat do osobního vlastnictví či vytvořit družstva. Dva z dotazovaných se přiklání ke zrušení dávek státní sociální podpory (příspěvku na bydlení), aby se majitelé bytů nemohli obohacovat penězi, které jsou poskytovány státem. Další se shodují na tom, že by se nezaměstnaní měli více podílet na údržbě a úklidu města. Jiní by zvýšili policejní kontroly a snažili by se preventivně pracovat s romskými dětmi a mládeží. Jeden z nájemníků by zakázal společnosti RPG stěhování „problémových” osob na jedno místo. Některé řešení jsou radikálnější, extrémní a na první pohled nepřípustná. Jedná se např. o stavbu rezervací či stěhování tzv. nepřizpůsobivých osob na okraj společnosti.

3. Soužití s Romy  Máte nebo měl (a) jste ve svém okolí osobní negativní zkušenost s Romy? Pokud ano, jakou?

55

„Negativní ne, ale nelíbí se mi, když mi nabízejí kradené zboží typu voňavky, holicí strojky, mobily apod.” (muž, 57let) „Mám, jedná se o neurvalé chování vůči mně a krádeže v našem domě.” (žena, 54let) „Já osobně ne, ale syn byl již 2x napaden a okraden.” (žena, 40let) „Kromě problému s občasným hlukem či nepořádkem na ulici osobní negativní zkušenost s Romy nemám. Vadí mi sice jejich způsob zábavy, kdy party mladých Romů komentují cokoliv ve svém okolí často nevhodnými poznámkami, nicméně vyložení negativní zkušenost nemám. ” (žena, 30let)

Osobní negativní zkušenost s Romy ODPOVĚDI NÁJEMNÍKŮ

POČET

Ano

3

Ne

5

Příbuzní, známí, kamarádi

4

Pouze tři z dotazovaných nájemníků bytů RPG mají osobní negativní zkušenost s Romy. Jednalo se o nadávky, vulgarismy, plivání, házení věcí z okna, znečišťování okolí či krádež v domě. Jeden z nich, ale toto chování nepovažuje za negativní, spíše nepříjemné. U čtyř nájemníků má negativní zkušenost někdo blízký (syn, bratr, kamarádi). Jednalo se o napadení či krádeže. Většina nájemníků nemá žádnou osobní či jinou negativní zkušenost s Romy. Je to dáno tím, že

56

v okolí Romové nežijí nebo se Romům snaží vyhýbat. Jednomu z nájemníků se nelíbí venkovní prodej voňavek a jiných věcí, které Romové kolemjdoucím nabízejí. Tyto výrobky považuje za kradené. Na druhou stranu jeden z dotazovaných nevidí rozdíl mezi Romem a Čechem žijící ve stejné lokalitě a pobírající nějakou formu dávek státní sociální podpory.

 Myslíte si, že se zvětšuje počet Romů v místě Vašeho bydliště?  Domníváte se, že je možné bezproblémové vzájemné soužití Romů a Čechů? Uveďte důvody.

„V bezprostřední blízkosti bydlení ne, ale v celém městě ano. Vzájemné soužití možné je, ale musí přestat pozitivní diskriminace. Romové si musejí uvědomit, že krom svých práv, mají i povinnosti např. školní docházku dětí. Jak již bylo řečeno, měli by přizpůsobit svůj životní styl zvyklostem v ČR, z toho by dále mohla plynout i větší ochota zaměstnávat Romy, což by zvýšilo finanční nezávislost Romů a následně snížilo kriminalitu související s finanční nouzí.” (muž, 57let) „Určitě. Vždyť neustále slyším od známých a sousedů, že Bakala sem vozí cikány z ČR, aby na ně mohl brát dávky. Myslím si, že se slušnými ano. Máme Romské sousedy a ti jsou slušní.” (muž, 31let) „Já jsem si vzrůstajícího počtu Romů v blízkosti nevšiml. Vzájemné soužití asi jde, avšak obě rodiny musí mít obdobný sociální status – úroveň.” (muž, 33let) „Počet Romů se určitě zvětšuje. Výhledově si nemyslím, že vzájemné soužití je možné. Tato komunita není zvyklá na odpovědnost a práci, naopak jsou zvyklí pouze brát dávky a stále se ohrazovat rasismem.” (žena, 40let)

57

Počet Romů v místě bydliště ODPOVĚDI NÁJEMNÍKŮ

POČET

Stejný

3

Vyšší

9

Bezproblémové soužití s Romy ODPOVĚDI NÁJEMNÍKŮ

POČET

Ano, je možné

4

Ne, není možné

4

Ano, ale za určitých podmínek

4

Názory na to, zda se zvětšuje počet Romů v místě bydliště nájemníků bytů RPG jsou různé. Většinově se ale nájemníci shodují, že počet romského etnika v jejich okolí či městě má vzestupný charakter. Podle některých jde ale o mírnou vzrůstající tendenci. Zvyšující se počet Romů nájemníci zaznamenávají u okrajových částí města Havířov tzv. sociálně vyloučených lokalit. V centru města není nárůst patrný. Tři z dotazovaných nájemníků se domnívají, že počet Romů je v jejich městě konstantní a nemá vzestupný charakter. Jeden z dotazovaných nárůst nezaznamenal vůbec. Na otázku, zda je možné vzájemné bezproblémové soužití Romů a Čechů se někteří nájemníci přiklání k možnosti, že ano. Soužití je dle nich možné za ur-

58

čitých podmínek a předpokladů. Mezi tyto podmínky a předpoklady patří např.: plnění svých práv a povinností, pravidelná docházka do školy či zaměstnání, stejný sociální status. Dva z nájemníků si myslí, že soužití je možné v případě, že se jedná o soužití s jednotlivcem či romští nájemníci by byli v menšině. Někteří se přiklání k názoru, že vzájemné soužití možné je, ale pouze ve výjimečných případech nebo pokud se jedná o „slušné” rodiny. Dva z dotazovaných nájemníků mají pozitivní osobní zkušenost se společným soužitím s romskou rodinou. Dle jednoho nájemníka, ale problémy vyplívající ze vzájemného soužití Romů a Čechů budou stále. Čtyři z nájemníků bytů RPG se přiklání k názoru, že vzájemné bezproblémové soužití Romů a Čechů možné není. Jejich názor je podmíněn specifickými povahovými rysy, odlišnou kulturou, sociální a historickou tradicí. Dvou nájemnicím vadí, že Romové zneužívají sociální dávky.

 Co říkáte pokusům o integraci romské komunity v tzv. Vesničkách soužití Kumara Vishwanathana?47

„Podle mého názoru jde o formu Potěmkinovy vesnice, ale neznám podrobnosti, nikdy jsem tam nebyl, a proto se o tomto pokusu nemohu objektivně vyjádřit. Ale např. informace, uveřejněné v časopisu OKD o brigádách zaměstnanců RPG při zajišťování úklidu a údržby této vesničky nesvědčí o tom, že tento způsob integrovaného bydlení byl nějakým příkladem anebo řešením způsobu soužití. I na tomto případě je vidět, že respektování základních pravidel soužití musí být donucování a vedení.” (muž, 64let)

47

Po povodních roku 1997 přišel Kumara Vishwanathana s myšlenkou vzájemného soužití Romů a majoritního etnika v tzv. Vesničkách soužití. Tento projekt se podařilo zrealizovat roku 2002 a podílelo se na něm okolo 30 rodin. Garantem projektu byl ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz.

59

„Kde jinde než při neštěstí se projeví lidská solidarita, ať už jde o neštěstí Romů či Čechů. Myšlenka Vesničky soužití mi přijde jako dobrý nápad. Když člověk přijde o střechu nad hlavou, tak je podle mě rád, že má zase kde bydlet a je mu jedno s kým.” (muž, 33let) „O vesničkách jsem četla. Myšlenka to byla dobrá, pomohlo se rodinám, které po povodních přišly o střechu nad hlavou. Rodiny myslím žily v souladu, ale celá věc ztroskotala kvůli sporům mezi správcem vesničky a zaměstnanci Charity. Škoda.” (žena, 35let) „Já kdybych ztratila střechu nad hlavou, tak bych v takové vesnici bydlet nechtěla. Nepřijde mi to jako dobrý nápad.” (žena, 43let)

Integrace romské komunity v tzv. Vesničkách soužití ODPOVĚDI NÁJEMNÍKŮ

POČET

Souhlasím

5

Nesouhlasím

5

Nevím, neslyšel jsem o ní

2

O Vesničkách soužití Kumara Vishwanathana dva z nájemníků bytů RPG slyšeli prvně, tak se k této otázce nevyjádřili. Názory ostatních nájemníků jsou rozporuplné. Jeden z nájemníků přirovnává tuto formy vesničky k tzv. Potěmkinově a má spíše negativní postoj ohledně jejího fungování. Tato forma soužití mu přijde spíše vynucená. S tímto názorem souhlasí i další nájemníci. Jiní z nájemníků bytů RPG tvrdí, že se tímto pokusem neřeší celkový problém, který je ve společ-

60

nosti, ale pouze lokální. K integraci Romů a Čechů se staví skepticky. Ostatní postoje jsou již spíše pozitivnější. Jedna z nájemnic sice o Vesničkách soužití neslyšela, ale o p. Vishwanathanovi ano. Třem z nájemníků přijde společné soužití Romů a Čechů jako velice dobrý nápad a tuto myšlenku podporují. Kde jinde, podle nich, by se měla projevit lidská solidarita, než při katastrofě či neštěstí, které lidi spojuje. Na druhou stranu jedna z nájemnic, i kdyby ztratila střechu nad hlavou, nikdy by do takové vesničky bydlet nešla.

4. Sociálně-politické aspekty, příčiny  V poslední době proběhly v Havířově mítinky DSSS, zúčastnili jste se těchto mítinků?  Souhlasíte s postoji této strany, týkající se romské problematiky?

„Ne, žádných mítinků této strany jsem se neúčastnil. Ale beru, že lidé vyjadřují nesouhlas a jakým způsobem, je na každém z nás. S postoji nesouhlasím, ale ostatním je neberu.” (muž, 37let) „Neúčastnil. Program nesleduji a podrobně ani postoje této strany, ale s některými názory musím souhlasit. Byl bych pro menší toleranci kriminality, menší zneužívání sociálních dávek.” (muž, 64let) „Neúčastnil jsem se těchto mítinků. Ale souhlasím v bodě, kde odmítají zvýhodňování občanů na základě barvy pleti. Všichni občané mají mít stejná práva a povinnosti a nikdo nesmí být zvýhodňován ale i diskriminován.” (muž, 57let) „Ne, mítinků jsem se neúčastnila. Souhlasím s tím, že proč jeden platí nájem, nic kolem sebe neničí, na nová okna nebo zateplení domu si musí našetřit nebo vzít

61

úvěr a někdo jiný nájem neplatí, vše kolem sebe zdevastuje a o nová okna nebo zateplení se postarají dotace z Evropské unie.” (žena, 35let)

Souhlasíte s postoji DSSS ODPOVĚDI NÁJEMNÍKŮ

POČET

Ano

0

Ne

8

Ano, jen v některých bodech

4

Žádný z nájemníků bytů RPG se neúčastnil mítinků DSSS. K postoji této strany se staví spíše negativně. Osmici dotazovaných postoje této strany nezajímají a s jejich názory se neztotožňují. Zbývající nájemníci poukazují pouze na určité body programu, kterými by se měl stát zabývat. Jedná se např. o pozitivní diskriminaci, stejná práva a povinnosti pro všechny občany, nikdo nesmí být znevýhodňován a diskriminován, menší zneužívání sociálních dávek. S dalšími postoji této strany již nesouhlasí.

 Co je podle Vás příčinou šíření negativních jevů ze sociálně vyloučených lokalit do Vašeho okolí?

„Příčinou negativních jevů je podle mne nedostatek nekvalifikovaných pracovních pozic s ohodnocením vyšším než sociální dávky a z toho plyne nedostatek motivace žit normálním způsobem života.” (muž, 31let)

62

„Podle mě je na vinně finanční nouze v našem kraji.” (muž, 57let) „Myslím si, že příčinou je důraz společnosti na konzumní způsob života doprovázený nemožností si jej dopřát z důvodu nedostatku finančních prostředků.” (muž, 33let) „Myslím si, že je to dáno tím, že v našem regionu není práce.” (žena, 54let) „Myslím si, že právě pozitivní diskriminace. Proč jedni něčeho dosáhnou a druzí za stejných podmínek ne?” (žena, 35let)

Co nájemník, to jiný názor na otázku šíření negativních jevů ze sociálně vyloučených lokalit. Příčiny nájemníci vidí např.:  v nedostatečných finančních prostředcích jejich kraje  nedostatkem pracovních míst, pro lidi s nízkou kvalifikací a špatným finančním ohodnocením této práce  konzumním způsobem života, který si mnozí nemohou v dostatečné míře dopřát  strachem z cizího, neznámého  nerovnocenným pohledem a přístupem k Romům a Čechům  negativní zkušeností  netečností města, které umožňuje šíření negativních jevů

63

 Myslíte si, že jednou z příčin může být podnikatelská aktivita společnosti RPG?

„Podle mě to není o RPG, ale o politice našeho státu a jejich aktivitách. Společnost RPG je produktem těchto aktivit.” (muž, 37let) „Navenek to zatím není zřejmé, ale jednou z příčin vysoké koncentrace osob to může být.” (muž, 64let) „Určitě. Kdyby byty prodali, lidé by si pořádek udělali. Takhle je tu bordel. Stěhují sem cikány a berou na to dávky od státu.” (muž, 31let) „Každopádně. Slyšela jsem, že mají přes 5tis. volných bytů a zaplnit je musí a je jim jedno kým. Oni v těchto bytech nebydlí.” (žena, 54let)

Má podnikatelská aktivita společnosti RPG vliv na šíření negativních jevů ODPOVĚDI NÁJEMNÍKŮ

POČET

Ano

11

Ne

1

Většina nájemníků se přiklání k názoru, že jednou z příčin šíření negativních jevů ze sociálně vyloučených lokalit je podnikatelská aktivita společnosti RPG. Pouze jeden z nájemníků se domnívá, že toto šíření je způsobeno spíše politickou aktivitou našeho státu a společnost RPG je jejím produktem. Dva z nájemníků se přiklání k názoru, že společnost RPG může tyto jevy nepřímo podporovat, ale navenek to nemusí být zatím zřejmé. Jedna z dotazovaných nájemnic nad touto možností zatím nepřemýšlela, ale ztotožňuje se s tímto názorem. Většinová část

64

nájemníků zastává názor, že právě neobsazenost bytů vede společnost k tomu, že se snaží byty obsadit Romy, kteří část nájemného hradí formou příspěvku na bydlení. Jeden z nájemníků vidí řešení v prodeji bytů nájemníkům, kteří by si již dokázali v domě sjednat pořádek.

 Jeví se Vám politika státu v oblasti bydlení jako funkční?

„Jak jsem již naznačoval, politika bydlení je nedokonalá. Příspěvky od státu jdou do kapes bohatým.” (muž, 37let) „Politika státu v oblasti sociálního bydlení neexistuje. Nelze ji chápat jen jako zajištění bydlení pro tzv. sociálně vyloučené lidi, ale je nutno ji zajistit pro starší, celoživotně pracující osoby, které nejsou schopni hradit stále se zvyšující životní náklady, pro mladé rodiny, případně pro osoby, které odcházejí např. z dětských domovů, pro osamělé matky apod.” (muž, 64let) „Politika státu v oblasti podpory bydlení sice existuje, ale její principy neřeší vážné a zásadní problémy.” (muž, 31let) „Ne, o městský byt mám zažádáno od svých 18let a stále dostatečně nesplňuji podmínky pro jeho získání. To jsem vdaná s dítětem, pracuji.” (žena, 35let) „Kdyby byla funkční, tak to v našem státě vypadá jinak a já bych nebydlela v bytě společnosti RPG, ale ve vlastním, jak bylo přislíbeno.” (žena, 40let)

65

Je politika státu v oblasti bydlení funkční ODPOVĚDI NÁJEMNÍKŮ

POČET

Ano

0

Ne

12

Nájemníci bytů RPG se jednohlasně shodli na tom, že politika státu v oblasti bydlení se jeví jako nefunkční a nedokonalá. Jeden z nájemníků zastává názor, že politika bydlení neexistuje. Staří lidé vzhledem k zvyšujícímu se nájmu, nejsou schopni nájem plně hradit a pro mladé lidi, rodiny s dětmi, svobodné matky či děti z dětských domovů neplynou v oblasti bydlení žádné výhody. Dle sdělení jedné nájemnice, pokud mladé rodiny nemají bohaté rodiče, tak na vlastní bydlení těžko finančně dosáhnou. Pro získání městského bytu musí člověk splňovat dané podmínky, ale ani pokud je žena vdaná či pracující s dítětem, nemusí jí nárok na byt vznikat. Na druhou stranu jeden z nájemníků tvrdí, že politika bydlení existuje, ale neřeší vážné a zásadní problémy. Problém vidí v tom, že politika bydlení není nastavena pro „obyčejné” občany. Příspěvky na bydlení jdou majitelům domu, tedy společnosti RPG. Jedna z nájemnic vidí úskalí bytové politiky v tom, že na výhody dosahují pouze Romové.

5. Mediální aspekty  Sledujete mediální výstupy, které se týkají předmětu hovoru?  Informují média podle Vás o předmětné problematice dostatečně a objektivně?

66

„Média podle mého názoru neumějí nebo možná v důsledku autocenzury ani nechtějí o této problematice dostatečně a objektivně informovat. Pozitivní zajímavých příkladů v této oblasti, které by stály za uveřejnění, je velice málo a negativních informací z jiných složek života je příliš, takže o této problematice většinou mlčí, případně se zveřejňují jen ty nejzajímavější události, ke kterým dojde. Na druhé straně, pokud by se měla podrobně a zodpovědně zabývat předmětnou problematikou dostatečně a objektivně, tak by jim nevyšel čas a prostor pro jiné informace.” (muž, 64let) „Částečně, spíše mě zajímá problematika privatizace bytů OKD, které byly následně převedeny na společnost RPG, ale o tom se moc nedočtete a v televizi se o tom nemluví. Televize, rozhlas, tisk informuje nedostatečně a ne zcela objektivně, na internetu lze dohledat více informací a jejich objektivitu si už každý zhodnotí sám.” (muž, 54let) „Sleduji zprávy a internet. Ale jelikož pan Bakala je vlastníkem některým novin a tisku o věrohodnosti informací velmi pochybuji. Všechny média si tady koupil.” (muž, 31let)

Je informovanost a objektivnost medii o dané problematice dostačující ODPOVĚDI NÁJEMNÍKŮ

POČET

Ano

1

Ne

9

Dle typu médií

2

67

Většina nájemníků bytů RPG mediální výstupy na téma rozhovoru sleduje. Nejčastěji prostřednictvím televize nebo na internetu. Pouze jedna z dotazovaných nájemnic informace na toto téma nesleduje, jelikož ji vždy přivedou do „depresí”. Cíleně téma hovoru nevyhledávají dva z nájemníků, ale příležitostně si něco přečtou či poslechnou. Objektivitu zpráv nájemníci hodnotí velmi kriticky. Pouze v jednom případě je objektivita informací media hodnocena kladněji než informovanost od politiků. Objektivita je dle nájemníků dána i typem médii, které dané informace prezentují. Neobjektivnost nájemníci spatřují např. v autocenzuře, neochotě o daných věcech informovat, v podsouvání názorů a myšlenek redaktorů či v nedůvěryhodnosti médii a tisku.

8.2. Diskuze – shrnutí Z kvalitativního výzkumu, který byl volen formou skupinového rozhovoru, je patrné, že se liší názory nájemníků žijících v centru města a nájemníků žijících v tzv. sociálně vyloučené lokalitě. Právě kvůli bydlení v sociálně vyloučené lokalitě, uvažují někteří nájemníci o změně bydlení. Na změně bydlení se nájemníci shodli jednoznačně. Důvodem není pouze „nevhodná“ lokalita, ale i převažující negativa spojená s nájemním bydlením. Dotazovaní nájemníci bytů RPG vidí hlavní negativum ve vysokém nájmu, který se neustále zvyšuje. Další důvod respondenti spatřují v kvalitě bydlení. Společnost RPG neinvestuje do rekonstrukce bytů a nájemníci jsou nuceni provádět rekonstrukce na vlastní náklady. Skupinový rozhovor byl veden s nájemníky bytů RPG, kteří žijí v nájemních bytech dlouhodobě. Tento typ bydlení byl jim či jejich partnerům, nabídnut zaměstnavatelem. Dříve tyto byty patřily státu s dispozičním právem společnosti OKD. Prvním nájemníkům bylo přislíbeno odkoupení bytů do

68

osobního vlastnictví, což se dosud neuskutečnilo. Tito nájemníci vlastní tzv. dekret na byt od bývalého národního výboru. Mezi nájemníky bytů RPG se začala šířit spekulace o pronajímání těchto bytů romským občanům. K této spekulaci vedl i fakt, že společnost RPG má t. č. k dispozici kolem 6 tisíc neobsazených bytů

48

. Respondenti se i

většinově shodli, že počet Romů ve městě Havířově má mírně vzestupný charakter. A to především v okrajových částech města tzv. sociálně vyloučených

lokalitách.

Nájemníci

žijící

v těchto

lokalitách,

oproti

nájemníkům žijící v centru města, uvádějí větší strach z krádeží a z „divných partiček“ či větší strach o své děti. Pouze ale tři z dotazovaných nájemníků mají osobní negativní zkušenost s Romy, kdy se jednalo hlavně o nadávky, vulgarismy, plivání či krádeže v domě. U čtyř z dotazovaných má negativní zkušenost někdo z rodiny, blízkých či známých. V těchto případech došlo ze strany Romů k napadení a krádežím. I přes negativní zkušenosti se nájemníci přiklání k názoru, že je možné bezproblémové soužití s Romy. Toto soužití, je možné ale za předpokladu, že romští občané budou řádně plnit své práva a povinnosti, budou pravidelně docházet do školy či zaměstnání. Dalším předpokladem vzájemného bezproblémového soužití je skutečnost, že se bude jednat o jednotlivce či romští nájemníci budou v menšině. Pouze dva z dotazovaných respondentů mají osobní pozitivní zkušenost se vzájemným soužitím s romskou rodinou. Ostatní nájemníci zastávají názor, že toto soužití není možné. Z této skutečnosti vyplývají i názory na pokusy Kumara Vishwanathana a tzv. Vesničky soužití. K integraci Romů a Čechů se staví nájemníci spíše skepticky a mají negativní postoj k jejímu fungování. Pouze třem z respondentů přijde tato forma soužití smysluplná a plně ji podporují.

48

www.bytyOKD.cz, citováno 8. 5. 2012

69

V souvislosti s pronajímáním bytů společnosti RPG romským občanům, se někteří z nájemníků přiklání k pravděpodobnosti, že může ve městě Havířově, nastat podobná situace jako v před rokem v severních Čechách. Dle dalších nájemníků tato situace již nastala, ale v daleko menším rozsahu, nebo je otázka času, kdy tato situace nastane. Pouze tři z dotazovaných nájemníků s tímto tvrzením nesouhlasí. Pokud by tato situace nastala, každý z dotazovaných nájemníků by řešil danou situaci po svém. Předcházení dané situaci vidí nájemníci např. v prodeji bytů do osobního vlastnictví či vytvoření družstev, v odebrání dávek SSP – příspěvku na bydlení, aby nedocházelo k obohacování majitelů bytů státem. Někteří nájemníci by byli pro zvýšení policejních kontrol či pro radikálnější řešení dané situace. S názory DSSS se někteří nájemníci shodují, ale pouze okrajově nebo vůbec. Stát by se měl zabývat např. pozitivní diskriminací, měly by být rovné práva a povinnosti pro všechny občany a nemělo by docházet ke zneužívání sociálních dávek. Problém šíření negativních jevů ze sociálně vyloučených lokalit vidí nájemníci např. v nedostatku finančních prostředků jejich kraje, v nedostatku pracovních míst pro lidi s nízkou kvalifikací a špatným finančním ohodnocením této práce. Poukazují na netečnost města, které umožňuje šíření negativních jevů. Bojí se cizího, neznámého. Vadí jim nerovnocenný přístup k Romům a Čechům, poukazují na pozitivní diskriminaci či negativní zkušenost. Jako jednu z možností šíření negativních jevů spatřují i v podnikatelské aktivitě společnosti RPG. Dle dvou nájemníků může společnost RPG tyto jevy nepřímo podporovat, ale navenek to nemusí být zatím zjevné. Většinově se nájemníci shodují, že neobsazenost bytů, vede společnost RPG k ubytovávání romských občanů do těchto bytů. Nájemné pak společnost dostává od Romů formou příspěvků na bydlení. I tato skutečnost vytváří v nájemnících dojem, že politika státu v oblasti bydlení neexistuje či se jeví jako nefunkční a nedokonalá. Další skutečností je

70

fakt, že staří lidé nejsou schopni plně hradit rostoucí nájmy, pro mladé lidi a rodiny neplynou v oblasti bydlení žádné výhody a vlastního bydlení mladý člověk těžko dosáhne. Na základě shora uvedeného lze konstatovat, že na otázku, zda problémy související s bydlením přispívají k nesnášenlivosti vůči Romům, lze odpovědět kladně. Část nájemníků, byť menšinová, označila společnost RPG za viníka nárůstu národnostní nesnášenlivosti. To však neznamená, že by se společnost RPG sama chovala rasisticky. Naopak, z odpovědí nájemníků plyne, že společnost je k romskému etniku spíše vstřícná. Opačný přístup společnosti RPG by nebyl ani z právního hlediska možný, protože české právo49 zakazuje činit mezi lidmi rozdíly s ohledem na barvu pleti či národnost i v přístupu k bydlení. Společnost RPG rovněž připravuje investiční programy pro opravy domů a okolí ve vyloučených lokalitách, v nichž bydlí z větší části právě Romové. Avšak i tyto investice jsou pokrývány převážně z dotačních prostředků plynoucích ze strany státu či EU. Tyto aktivity tak mohou sloužit jako fíkový list, který zakrývá skutečnost, že příčina mnohých problémů tkví v podnikatelské činnosti této společnosti. Pravou příčinu však spatřují v jejím sociálně neodpovědném podnikání na trhu s byty. Za prvé, jako monopolista zvyšuje nájem na úroveň, která přesahuje možnosti nájemníků, a to i přesto, že bytový fond byl holdingem RPG Industries, jejímž je spol. RPG dceřinou společností, nabyt za velice lukrativních podmínek – 40 000 Kč za jeden byt. Vezmeme-li, že průměrná výše čistého nájemného se pohybuje okolo 4000 Kč, vychází, že byt je splacen již po deseti měsících pronájmu a v dalším období jde již o absolutní zisk společnosti. Lze jistě namítnout, že takovýto postup je možná nemorální, 49

zákon 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon)

71

nicméně není přímo nezákonný a z hlediska zaměření této práce zdánlivě nevýznamný. Tím pravým problémem však jsou sociální důsledky takovéhoto počínání, které vedou k propadu životní úrovně dotčených nájemníků. Ti, stojíce před zívající propastí chudoby, mají tendenci přehlížet pravou příčinu jejich neutěšené budoucnosti a obviňovat z jejich nesnází „ty dole“. Podle některých sociologů50 v mentalitě lidí, kteří se ocitnou v takovémto stavu, se velice často vyskytuje pocit nenávisti k „těm dole“. Domnívají se, že ti kdo jsou v situaci sociální potřebnosti (a to Romové ve vyloučených lokalitách povětšinou jsou), dostávají dávky a žijí si lépe, než každý kdo se snaží, tak jako oni. Tento jev byl popsán sociologem A. Lipietzem jako rasismus „malých bílých“, jehož zdrojem je to že jim Romové ukazují, jaká je jejich možná budoucnost. 51 Další příčinou, která z rozhovoru vyplývá, je skutečnost, že společnost RPG využívá (zneužívá) nedokonalé sociální legislativy, která by měla pomáhat nízkopříjmovým nájemníkům, aby jejich náklady na nájem nepřesahovaly určitou mez. Sama společnost plošně navyšuje nájmy bez ohledu na individuální sociální situaci nájemníků a zároveň s navýšením příjmů je nepřímo nabádá, aby požádali o příspěvky státní sociální podpory. Základní vady systému sociálního bydlení tak přímo nabádají monopolního podnikatele k tomu, aby zvyšoval nájem nad únosnou míru, stěhoval do svých bytů sociálně slabé rodiny, a maximalizoval tak s pomocí státu svůj zisk. To přirozeně vede ve svých důsledcích k zvýšení národnostního napětí mezi Romy, kteří jsou velice často pasivními subjekty těchto podnikatelských záměrů, a většinovou společností. 50

Keller J.: Tři sociální světy: sociální struktura postindustriální společnosti, Praha: SLON 2010, str. 173 51 51

Keller J.: Tři sociální světy: sociální struktura postindustriální společnosti, Praha: SLON 2010, str. 173

72

Dalším aspektem, který není na první pohled zřejmý, ale někteří z dotazovaných nájemníků ho zmiňovali, je fakt, že byty měly být na základě dlouhodobých slibů a privatizačních podmínek prodány za výše zmiňovanou cenu nájemníkům. Tím by dle mého názoru došlo k okamžitému zlepšení nejen majetkové, ale i sociální situace bývalých nájemníků, nyní již majitelů bytů. Současně se lze domnívat, že by v souladu s pravidlem „vlastnictví zavazuje“ došlo k zvýšení odpovědnosti vlastníků Romů i „neromů“ za stav svého okolí; zakořeněním by se rovněž utvrzovaly sousedské a komunitní vztahy, které ve sféře nejistého a nákladného nájemního bydlení, jsou spíše rozvrácené. Takový vývoj by zřejmě vedl ke zvýšení porozumění a poklesu nenávistných tendencí, byť by na druhou stranu mohl vést k snížení mobility mezi jednotlivými lokalitami. Na druhou stranu je třeba poznamenat, že nesnášenlivost vůči Romům se u nájemníků prozatím neprojevuje v extrémistické podobě. Nikdo ze zkoumané skupiny se neoznačil jako volič extremistické dělnické strany, byť s některými jejími postoji byly vysloveny sympatie a souhlas. Tento přístup se ovšem může podle mého názoru změnit s tím, jak se budou zhoršovat sociální podmínky, a v konečných důsledcích může dojít k sociální explozi, podobné té k jaké došlo v severních Čechách.

73

Závěr Tato práce sledovala dva základní cíle. Prvním mým záměrem bylo podat čtenáři v první části stručný a všeobecný přehled o pravicovém extremismu a radikalismu, jeho historii a současnosti. Když v letních měsících roku 2011, proběhla v severočeském pohraniční vlna protiromských demonstrací, pro mnohé z nás bylo velmi překvapivé, že otevřené veřejné projevy rasismu či národnostní nesnášenlivosti nejsou vyhrazeny pravicovým extremistům, ale tyto běsy dřímou také v obyčejných za normálních okolností „zákona dbalých občanech“ – od středoškolských studentů přes důchodce až po maminky na mateřské dovolené. Roznětkou byla podle demonstrujících problémové soužití s Romy, především jejich podíl na zvyšující se kriminalitě, životní styl či život na sociálních dávkách. Již krátce po těchto událostech se v médiích objevily názory sociálních pracovníků, že příčiny těchto problémů nelze hledat nikoliv v Romech samotných, ale že spíše souvisí s problematikou bydlení, sociální politikou státu a aktivitami určitých podnikatelských subjektů na trhu s nájemním bydlením. Protože mne tyto názory zaujaly, rozhodla jsem se, že se ve své práci budu zabývat souvislostmi mezi národnostní nesnášenlivostí a problematikou bydlení v mém rodném městě a kraji. V první části své práce jsem se zaměřila na stručný a všeobecný přehled pravicového extremismu a radikalismu, přičemž v druhé části se prostřednictvím empirického výzkumu metodou kvalitativního výzkumu snažím zjistit, jaké mohou být příčiny národnostní nesnášenlivosti a zda a jakým způsobem souvisí se specifickou problematikou nájemního bydlení v bytech, která vlastní společnost RPG Byty s.r.o.

74

Výsledky metodologického postupu, ke kterým jsem v empirické části došla, mě vedou k závěru, že podnikatelská aktivita této společnosti a specifické podmínky, které s nájemním bydlením v jejích bytech souvisí, jsou s největší pravděpodobností jednou z příčin zvyšující se národnostní nesnášenlivosti v daných lokalitách. Zvláštností této skutečnosti je její skrytost – nájemníci si na první pohled neuvědomují, že ten kdo vytváří podmínky pro sociální desintegraci a rozklad je jejich pronajímatel, který jim byty s nadsázkou řečenou“ ukradl“. Společnost RPG zneužívá svého dominantního postavení a sociálního systému státu, aby maximalizovala svůj zisk. Romové pak pouze hrají roli pasivního ansámblu v tragickém představení, jehož scénář a režii je v rukou společnost RPG. S vyostřováním ekonomické krize a pokračujícímu způsobu podnikání bude podle mého názoru docházet k stupňování národnostní nesnášenlivosti mezi Romy a většinovým obyvatelstvem, které bude mít sklon obviňovat Romy, jako nejsnazší a nejdostupnější oběť. Proto si dovolím na závěr své práce poznámku, že otázkou není, zda se na severní Moravě odehraje podobný sociální výbuch jako v severních Čechách, ale kdy k tomu dojde.

75

Seznam literatury DANICS, Š.: Extremismus, Praha: Triton s.r.o., 2003 DANICS, Š.: Extremismus, rasismus a antisemitismus, Praha: PA ČR, 2008 FIALA, P. a kol. : Politický extremismus a radikalismus v České republice, Brno: Masarykova univerzita, 1998 FREDRICKSON, G. M.: Rasismus – Stručná historie, Brno: BB/art,2003 FRIŠTENSKÁ, H.: Pojem xenofobie, rasismus, rasové násilí a diskriminace. In ŠIŠKOVÁ, T., Ed: Výchova k toleranci a proti rasismu, Praha: Portál, 1998 CHARVÁT, J.: Současný pravicový extremismus a radikalismus, Praha: Portál, 2007 CHMELÍK, J.: Extremismus a jeho právní a sociologické aspekty, Praha: Linde, 2001 CHMELÍK, J.: Extremismus, Praha: MV ČR, 1997 KELLER, J.: Tři sociální světy: sociální struktura postindustriální společnosti, Praha: SLON 2010 KOTLÁN, P.: Demokracie ve stínu, Ostrava: IV Sokrates, 2003

76

MAREŠ, M.: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, Brno: Barrister & Principal, 2003 MAREŠ, M.: Terorismus v ČR. Brno: Centrum strategických studií, 2005 SRNEC, J., Strategie a metody psychosociálního výzkumu, Praha: Pražská vysoká škola psychosociálních Studií, 2006 STRAUSS, A.,Corbinová J. Základy kvalitativního výzkumu, Brno: Albert Boskovice, 1999 WOLF, J.: Lidské rasy a rasismus v dějinách a v současnosti, Praha: Karolinum, 2000

Internetové odkazy: http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/demonstrace-v-rumburku-skoncilastretem-policie-a-demonstrantu/679630 www.mvcr.cz www.rexter.cz www.varianty.cz www.odpor.org http://www.volby.cz/pls/ps2010/ps311?xjazyk=CZ&xkraj=14&xnumnuts=810 3 www.bytyOKD.cz

77

Přílohy Příloha č. 1 1. Anketní otázky Základní údaje: Pohlaví, věk, zaměstnání, stav, rodina. Bydlení obecně: Jak dlouho v tomto bytě bydlíte? Proč jste se rozhodli bydlet v bytech společnosti RPG? Jste spokojeni s kvalitou bydlení? Výhody, nevýhody? Bydlíte poblíž nějaké sociálně vyloučené lokality (tzn. „ghetta")? Uvažovali jste o změně bydliště? Bezpečnost bydlení: Myslíte si, že v okolí Vašeho bydliště je bezpečno? Cítíte se večer venku bezpečně? Existují spekulace, že společnost RPG, vzhledem k vysokému počtu volných bytů, bude pronajímat byty tzv. sociálně vyloučeným lidem (Romům) z celé republiky. Máte obavu, že může nastat situace jako v severních Čechách? (zvýšení kriminality a národnostní nepokoje) Jak byste Vy řešili tuto situaci?

78

Soužití s Romy: Máte nebo měl (a) jste ve svém okolí osobní negativní zkušenost s Romy? Pokud ano, jakou? Myslíte, že se zvětšuje počet Romů v místě Vašeho bydliště? Domníváte se, že je možné bezproblémové vzájemné soužití Romů a Čechů? Uveďte důvody. Co říkáte pokusům o integraci romské komunity v tzv. Vesničkách soužití Kumara Vishwanathana? Sociálně-politické aspekty, příčiny: V poslední době proběhly v Havířově mítinky DSSS, zúčastnili jste se těchto mítinků? Souhlasíte s postoji této strany, týkající se romské problematiky? Co je podle Vás příčinou šíření negativních jevů ze sociálně vyloučených lokalit do Vašeho okolí? Myslíte, že jednou z příčin může být podnikatelská aktivita společnosti RPG? Jeví se Vám politika státu v oblasti sociálního bydlení jako funkční? Mediální aspekty: Sleduje mediální výstupy, které se týkají předmětu rozhovoru? Informují média podle Vás o předmětné problematice dostatečně a objektivně?

79

Příloha č. 2

2. Přepis odpovědí respondentů „12 let. Byt mi byl nabídnut zaměstnavatelem.” (muž, 37let) „11 let. Byla to pro mě nejdostupnější volba osamostatnit se. Na hypotéku a koupi nového bytu jsem neměl finance” (muž, 31let) „23 roků a 9 měsíců. V bytě společnosti RPG jsme nuceni bydlet. Byt jsem obdržel od OKD, které mělo dispoziční právo na tento státem postavený byt, ale díky podivné privatizaci přešel na RPG.” (muž, 64let) „31let. V době nastěhování (září 1981) to byl městský byt s dispozičním právem dolu ČSA.” (muž, 57let) „22 let. V té době nebyla jiná reálná možnost, byly to byty za přijatelnou cenu.” (muž, 31let) „15let. Přistěhoval jsem se do něho se svými rodiči.” (muž 33let) „27let. Manžel je zaměstnancem OKD, tak byt mu byl nabídnut zaměstnavatelem.” (žena, 54let) „Zatím 2,5roku. Pracuji pro společnosti OKD a mám slevu na nájmu od zaměstnavatele. V tuto dobu je to pro mě, nejlevnější bydlení na trhu” (žena, 30let) „12let. Manžel dostal tento byt jako zaměstnanec OKD.” (žena, 35let) „23let. Pro tento byt jsem se nerozhodla, ale byl mi v roce 1989 přidělen zaměstnavatelem a pak ho odkoupilo RPG.” (žena, 43let) „V bytě bydlím 15let. Byt byl přidělen manželovi v zaměstnání. Pracuje pro OKD.” (žena, 40let)

80

„Já v bytě žiji odmalička. Takže 30let. Byt dostal otec od zaměstnavatele a já v něm dnes žiji se svojí rodinou. Manžel ale také pracuje pro společnost OKD.” (žena, 30let) „Nejsem. Jedinou výhodu spatřuji v tom, že se nemusím zadlužovat nějakou hypotékou. Nevýhodou jsou opravy a modernizace bytu na vlastní náklady. A pokud se stane, že byt opustíte, musíte byt vrátit do původního stavu.” (muž, 37let) „Kvalita bydlení je velmi nízká. Na žádosti o opravy odpovídají obecnými formulacemi, opravy slibují v budoucnosti, na stížnosti nereagují. Opravy si musí člověk dělat na vlastní náklady.” (muž, 31let) „Kvalita bydlení odpovídá stáří bytu, který byl postaven v r. 1965 a použitým materiálem, stylem a charakterem stavby odpovídá období, ve kterém byl postaven. Kvalita bydlení neodpovídá 21. století. Výhodou je poloha bytu ve středu města a tím i dostupnost obchodů a dopravy. Nevýhodou je nižší kvalita bydlení, související především s neexistujícími investicemi do interiéru bytů, neprováděnou údržbou bytů a také i to, že jakékoli vlastní investice do zvýšení kvality bydlení jsou ve prospěch majitele bytu bez jakéhokoli zohlednění, např. ceně nájmu” (muž, 64let) „Já jsem vcelku spokojen. Byt jsem si ale musel opravit a rekonstruovat na vlastní náklady.” (muž, 57let) „Já s kvalitou bydlení nejsem spokojen vůbec. Nevýhodou je neustále se zvyšující nájem, špatná údržba, rekonstrukce na vlastní náklady, noční ruch a krádeže.” (muž, 31let) „S kvalitou bydlení vcelku spokojený jsem.”(muž, 33let) „Výhodou je pro mě dobrá lokalita, bydlím přímo v centru, takže mám dobrou dostupnost na autobus, do práce, do obchodu apod. Nevýhodou je neustále se zvyšující nájemné, které je finančně pro naši rodinu náročné.” (žena, 54let)

81

„Spokojená moc nejsem. Výhodou je, že jsem dostala pěkný, světlý, opravený byt. Nevýhodou je vysoký nájem a to mám slevu od zaměstnavatele. Unavují mě i neustálé problémy s nefunkčností zařízení, které se nachází ve společných prostorách a oprav se člověk nedočká. Dále nejsem spokojená s lokalitou bydlení. ” (žena, 30let) „Kvalita bydlení je chabá. Vše jsme si museli rekonstruovat na vlastní náklady.” (žena, 35let) „S kvalitou bydlení spokojená jsem. Jedinou nevýhodu vidím ve vysoké ceně nájmu.” (žena, 43let) „Já s kvalitou bydlení spokojená nejsem. Dostali jsme starý byt, který by potřeboval rekonstruovat, ale vlastní peníze do rekonstrukce dávat nehodlám. Jednoznačnou nevýhodou je cena nájmu, která se rok od roku zvyšuje.” (žena, 40let) „S bydlením jsem spokojená, ačkoliv žiji v tzv. sociálně vyloučené lokalitě. Žiji zde celý život, v podstatě jsem na určitou „problémovost“ zvyklá. Ve skutečnosti mám však pocit, že se nás „prozatím“ až tak nedotýká.” (žena, 30let) „Ne, poblíž ghetta nebydlím. Žiji s rodinou v centru. O změně bydlení jsme uvažovali, ale v tuto dobu to není reálné. Nechceme jít do hypotéky a v Havířově je poměrně málo bytů v osobním vlastnictví” (muž, 37let) „Ano bydlím. U bývalého dolu František. O změně bydlení uvažuji nestále. Po svatbě stěhování asi s budoucí manželkou zrealizujeme” (muž, 31let) „Naštěstí nebydlím. O změně bydlení uvažuji již dlouho, především v souvislosti s prudkým zvyšováním nákladů na bydlení a v souvislosti s tím, že všechny příbuzné a rodinné příslušníky máme mimo blízký okruh bydliště” (muž, 64let) „Bydlím na Podlesí, kousek od hotelu Merkur. Takže ano bydlím poblíž sociálně vyloučené lokality. V souvislosti s vlastnictví bytu společnosti RPG o změně bydlení uvažuji. Když se jednalo o městské byty, tak ne.” (muž, 57let)

82

„Ano, bydlím na Šumbarku. O změně bydlení uvažuji, nejraději bych odjel úplně z Havířova.”(muž, 31let) „Nejsem si vědom, že by v mé blízkosti byla sociálně vyloučená lokalita. Ale o změně bydliště uvažuji, ovšem nemám na změnu finanční prostředky.” (muž,33let) „Ne nebydlím. Žiji v Bludovicích. Ano uvažuji, chtěla bych vlastní bydlení a docílit snížení výdajů s tím spojených.” (žena, 54let) „Ano Havířov – Šumbark. O změně přemýšlím, právě kvůli lokalitě bydlení.” (žena,30let) „Ne, nebydlím poblíž sociálně vyloučené lokality. Ale o změně bydlení s manželem uvažujeme. Chtěli bychom vlastní rodinný dům.” (žena, 43let) „Ano, bydlím poblíž tzv. ghetta. Právě kvůli lokalitě bydlení zvažuji koupi vlastního bytu.” (žena, 40let) „Jak jsem se již zmiňovala, žiji v sociálně vyloučené lokalitě v Havířově-Šumbark. O změně občas s manželem uvažujeme, ale jsme na tento byt již zvyklí a nechce se nám z něho stěhovat.” (žena, 30let) „Více méně ano, bydlím v centru. Já osobně se venku bezpečně cítím, ale o dceru mám strach.” (muž, 37let) „Ne není. Krádeže v garáži a domů či bytů mají vzestupnou tendenci. Osobně mi garáž již 3x vykradli. Já osobně se bezpečně cítím.” (muž, 31let) „Na tuto otázku neumím jednoznačně odpovědět. Lze předpokládat, že bydlení ve středu města je zárukou bezpečnějšího bydlení, ale bohužel se do středu města stěhují osoby bez trvalého bydliště a osoby, páchající trestnou činnost. Nelze proto např. ponechat nezajištěné vchody do domů. Proti vstupu cizích osob, nelze bez dozoru nechat majetek, nelze ponechat osobní automobily nezajištěné proti krádežím apod. Pokud se pohybuji večer na hlavní třídě, tak se bezpečně vcelku cítím.

83

V nočních hodinách nemusí být pohyb i ve středu města, především v parcích a bočních ulicích, bezpečný. Ale nemám s tím zkušenosti” (muž, 64let) „Relativně ano, až na víkendy, v blízkosti je provozována diskotéka. Jak jsem již řekl, přes týden ano, ale o víkendu se bezpečně necítím.” (muž, 57let) „Ne, všude se krade. Necítím, večer tu chodí divné partičky.” (muž,31let) „Ano ve dne je bezpečno, v noci již méně. Ale dosud jsem neměl negativní zkušenost.” (muž, 33let) „V současné době mám již více obav o bezpečnost a to vzhledem k výskytu problémových osob v okolí. Sama se večer venku bezpečně necítím.” (žena, 54let) „Celkem ano, až na víkendy, to se tady potulují divné partičky. Večer bezpečně? No, jak kdy. Když jsem s partnerem, tak ano.” (žena, 30let) „Myslím si, že ano. Až na pár bezdomovců, co přespávali na chodbách, když ještě nebyly nové dveře se zámkem. Já večer sama ven nechodím, pouze v doprovodu další osoby.” (žena, 35let) „Celkem ano. Myslím si, že je to u nás, jako v každém větším městě. Večer sama nevycházím, takže nevím.” (žena, 43let) „Příliš bezpečno u nás a v okolí není. Večer raději nevycházím.” (žena, 40let) „Okolí svého bydliště považuji za „relativně bezpečné“. Nemám problém s tím, pohybovat se zde přes den a v podstatě ani v noci. „Nebezpečnost“ naší čtvrti mi nepřijde natolik kritická jako v jiných částech města. Na druhou stranu, v noci tyto „problémové“ ulice samozřejmě nevyhledávám a zpravidla se snažím dostávat domů jinými cestami, popř. taxíky nebo mě čeká manžel. ” (žena, 30let) „Slyšel jsem o tom a věřím tomu. Volných bytů je opravdu dost.” (muž, 37let) „To nejsou podle mě spekulace, ale realita. Ale že k nám jezdí autobusy plné Romů a stěhují se do těchto bytů, to je trošku nadsazené.” (muž, 31let)

84

„Pokud bude pokračovat trend ve vylidňování bytů RPG v souvislosti s úbytkem obyvatel, v souvislosti se sestřeďováním více generací do jednoho bytu, v souvislosti se stěhováním do jiného typu bydlení, pak nebezpečí pronajímání bytů těmto skupinám osob reálně existuje.” (muž, 64let) „Ano, slyšel jsem o tom. Ale v okolí jsem nic takové nevypozoroval.” (muž, 57let) „Ano, takové spekulace existují.” (muž, 31let) „Pokud by tomu tak bylo, mám opravdu strach, že by se celé město stalo ghettem.” (muž, 33let) „To rozhodně, již nyní je větší výskyt těchto osob a nárůst kriminality.” (žena, 54let) „Něco podle mě na tomto tvrzení je. Na Šumbarku je Romů víc a víc.” (žena, 30let) „Existují takové spekulace, ale vím, že pokud chcete bydlet v bytě RPG, musíte prokázat svůj příjem, ze kterého budeme byt platit. Romové většinou nepracují, takže nevím, z čeho by byty platili. Jedině ze sociálních dávek.” (žena, 35let) „Já o těchto spekulacích nic nevím.” (žena, 43let) „Spekulace? Vždyť kriminalita se v našem městě navýšila právě díky Romům natolik, že se posílili policejní hlídky. To nejsou spekulace, ale realita.” (žena, 40let) „Vzhledem k tomu, že prozatím jde pouze o spekulaci, o možnosti přílivu sociálně nepřizpůsobivých občanů příliš neuvažuji. Pokud ano, mám opět možná trochu alibisticky pocit, že by k tomu docházelo v jiných částech města, kde je počet Romů a tím pádem i volných bytů vyšší.” (žena, 30let) „Myslím si, že je otázka času, kdy tato situace nastane i v našem městě. Obavy z ní ale nemám. Jak bych řešil tuto situaci, to je těžké. Jedná se o problém dlouhodobý a krátkodobě podle mě neřešitelný.” (muž, 37let)

85

„Situace jako v severních Čechách již nastala. Příkladem je bývalý hotel Merkur. Situaci bych řešil zrušením příspěvků na bydlení. Je jen zdrojem příjmu loupeživých podnikatelů.” (muž, 31let) „Pokud by došlo k pronajímání bytů RPG romských občanům, pak může nastat situace jako v severních Čechách a to především v souvislosti s nárůstem kriminality, která je zřetelná již nyní a spočívá především ve vykrádání sklepů, garáží, koláren, zahradních chatek. Začíná se projevovat i v přepadeních, ke kterým dochází v místech soustředění Romů na Šumbarku. Jednoduché řešení neexistuje, ale pro zvýšení bezpečnosti je např. nutná viditelná existence složek, které mají bezpečnost občanů zajišťovat. Především dostatek členů Policie, kteří by měli především ve večerních a nočních hodinách provádět v daleko větším rozsahu fyzickou kontrolu ohrožených míst a prostorů města. Stát by měl v daleko větší míře trvale využívat nezaměstnatelné osoby pro úklid a údržbu města a po potřebné sezonní práce, nutit tyto osoby pracovat.” (muž, 64let) „Těžko říci. Doufám, že tato situace u nás nenastane. Nevím nejsem politik, ale také bych u nájemníků, pobírající nějakou formu podpory související s bydlením, reguloval nájemné, tak aby se majitel bytu nemohl obohacovat na úkor státních podpor.” (muž, 57let) „Obavu mám, taky se přikláním k názoru, že je jen otázkou času, kdy tato situace nastane i v našem městě. Já bych byty prodal nájemníkům nebo družstvu, to by podle mě řešilo mnohé.” (muž, 31let) „Jak jsem již říkal, obavu mám a pokud by k tomu došlo, tak se z celého města stane ghetto. Nevím jak tuto situaci řešit. Zakázat RPG stěhování problémových nájemníků na jedno místo.” (muž, 33let) „Obavy jsou vždy. Najít dobré řešení? Snad skupiny sociálně vyloučených a nepřizpůsobivých osob situovat do okrajových osad a čtvrtí pod neustálým zvýšeným policejním a sociální dohledem.” (žena, 54let)

86

„Já si myslím, že situace v našem regionu je odlišná od severních Čech. Nicméně nehodlám spekulovat. A jak bych řešila situaci? Tak na to těžko odpovědět, sousedské vztahy bych řešila jako dosud, s klidem a diplomaticky.” (žena, 30let) „Já si nemyslím, že by u nás mohla nastat situace jako v severních Čechách. Ale pokud by nastala, tak souhlasím s názorem, že se z města stane ghetto. Myslím si, že kdyby se byty RPG prodali nájemníkům, tak jak bylo slíbeno, lidé by si v domě pořádek již udělali. ” (žena, 35let) „V našem státě se může stát cokoliv, člověk si nemůže být ničím jistý. Já bych postavila rezervaci.” (žena, 43let) „Podle mě podobná situace již u nás je. Ne tak vyhrocená, ale spěje to k tomu. Já jsem pro naprostou nulovou toleranci k tzv. pozitivní diskriminaci a dále pro lepší systém kontroly sociální dávek a využití nezaměstnaných pro různé práce pro město.” (žena, 40let) „Nemyslím si, že by tato situace mohla nastat. Možný způsob řešení této situace příliš nevidím, vzhledem k tomu, že vlastníky těchto bytů je RPG, která jimi může volně disponovat, domnívám se, že pokud má tato společnost tento záměr, není reálný způsob, jak případnému pronájmu těchto bytů Romům zabránit. Způsob řešení bych viděla ze strany města, posílení „kontroly a bezpečnosti“ těchto částí města, např. posílení policejních hlídek, zřízení nových služeb, větší práce s romskými dětmi a mládeží k zabránění rozvíjení kriminality v této věkové skupině.” (žena, 30let) „Ani ne negativní, ale spíše nepříjemnou. Jednalo se o vulgární nadávání, znečišťování okolí apod.” (muž, 37let) „S Romy jako takovými negativní zkušenost nemám. Nemyslím si, že jsou problémovější než občané bílé pleti, kteří žijí ve stejné lokalitě a se stejnými příjmy, tedy

87

sociálními dávkami. Romové a stejně tak občané bílé pleti u nás odcizili několik ocelových poklopů kanalizace a další železné věci. ” (muž, 31let) „Naštěstí v našem okolí žádní Romové nebydlí, osobní negativní zkušenosti nemám, což ovšem nemohou všichni moji známí, kteří zejména na Šumbarku velice negativní zkušenost mají.” (muž, 64let) „Negativní ne, ale nelíbí se mi, když mi nabízejí kradené zboží typu voňavky, holicí strojky, mobily apod.” (muž, 57let) „Jo, nějací romští puberťáci na mě plivali a párkrát po mě házeli cosi z okna.” (muž, 31let) „V zásadě nemám. Jen když jsem byl malý, tak mého bratra zmlátila cikánka.”(muž, 33let) „Mám, jedná se o neurvalé chování vůči mně a krádeže v našem domě.” (žena, 54let) „Já osobně negativní zkušenost nemám, ale moji kamarádi ano. Jednalo se o napadení a krádež.” (žena, 30let) „U nás v okolí Romové nežijí, takže osobní negativní zkušenost nemám.” (žena, 35let) „Romům se vyhýbám, takže negativní zkušenost nemám.” (žena, 43let) „Já osobně ne, ale syn byl již 2x napaden a okraden.” (žena, 40let) „Kromě problému s občasným hlukem či nepořádkem na ulici osobní negativní zkušenost s Romy nemám. Vadí mi sice jejich způsob zábavy, kdy party mladých Romů komentují cokoliv ve svém okolí často nevhodnými poznámkami, nicméně vyložení negativní zkušenost nemám. ” (žena, 30let

88

„Myslím si, že ne. Počet mi přijde stejný. S jedincem možná, s větší skupinou ne. Jejich nátura, benevolence státu, zvyky z minulosti a vůbec myšlení tohoto etnika je naprosto rozdílné.” (muž, 37let) „Jo zvětšuje, u nás tedy rozhodně. Soužití možné je, ale problémy ty budou vždycky.” (muž, 31let) „Podle vnějších znaků jako počet cikánských osob, které se pohybují ve venkovních prostorech sídlišť, kde bydlí, tak asi ano (Prostřední Suchá). Nevěřím v bezproblémové soužití Romů a Čechů. Negativní názor vyplývá z odlišných kulturních, sociálních a historických tradic, ze způsobu života, z pojetí morálky. Dále z neschopnosti opustit jejich způsob života. Týká se to návštěv škol, neochotu a neschopnost získat potřebné vzdělání a tím i možnost získání práce, nespolehlivost při zaměstnání. A v neposlední řadě nerespektování zásad společenského soužití, udržování pořádku v okolí.” (muž, 64let) „V bezprostřední blízkosti bydlení ne, ale v celém městě ano. Vzájemné soužití možné je, ale musí přestat pozitivní diskriminace. Romové si musejí uvědomit, že krom svých práv, mají i povinnosti např. školní docházku dětí. Jak již bylo řečeno, měli by přizpůsobit svůj životní styl zvyklostem v ČR, z toho by dále mohla plynout i větší ochota zaměstnávat Romy, což by zvýšilo finanční nezávislost Romů a následně snížilo kriminalitu související s finanční nouzí.” (muž, 57let) „Určitě. Vždyť neustále slyším od známých a sousedů, že Bakala sem vozí cikány z ČR, aby na ně mohl brát dávky. Myslím si, že se slušnými ano. Máme Romské sousedy a ti jsou slušní.” (muž, 31let) „Já jsem si vzrůstajícího počtu Romů v blízkosti nevšiml. Vzájemné soužití asi jde, avšak obě rodiny musí mít obdobný sociální status – úroveň.” (muž, 33let)

89

„Počet Romů bezpochyby vzrůstá. Nemyslím si, že vzájemné bezproblémové soužití je možné. Mají jinou mentalitu, vrozené nepřizpůsobivé chování, nepracují a mají vynucenou sociální závislost.” (žena,54let) „Podle mě počet mírně a postupně vzrůstá. Možná ve výjimečných případech bezproblémové soužití možné je, ale zatím jsem se s tím nesetkala.” (žena, 30let) „Bydlím v centru města a Romové zde nežijí, ale v okrajových částech města nárůst mírný je. Pokud Romové žijí mezi Čechy, myslím si, že je možné bezproblémové soužití, ale nesmí již být většina. Pak si myslím, že by mohly nastat konflikty.” (žena, 35let) „Ano, myslím si, že jich je čím dál tím více. Možné to je, ale jenom ve výjimečných případech. Znám dvě rodiny, které bydlí v okolí a problémy s nimi nemám.” (žena, 43let) „Počet Romů se určitě zvětšuje. Výhledově si nemyslím, že vzájemné soužití je možné. Tato komunita není zvyklá na odpovědnost a práci, naopak jsou zvyklí pouze brát dávky a stále se ohrazovat rasismem.” (žena, 40let) „Počet Romů v místě mého bydliště zůstává dle mého názoru více méně konstantní. Nemám pocit, že by jich bylo v mém okolí výrazně více než v minulých letech. Zcela bezproblémové soužití Romů a Čechů mi nepřijde úplně reálně. Specifika „národní povahy“ Romů se zřejmě nedají potlačit natolik, aby byli schopni vést klasický „běžný bílý“ život tak, jak my bychom si představovali, zvláště pokud bude docházet k jejich lokalizaci v sociálně vyloučených lokalitách.” (žena, 30let) „Pokusy jsou a budou, jen se tím neřeší celkový problém, jen lokální. Nemám o této integraci dobré mínění.” (muž, 37let) „Pokusy pana Kumara Vishwanathana jsou jistě přínosem. Já je plně schvaluji.” (muž, 31let)

90

„Podle mého názoru jde o formu Potěmkinovy vesnice, ale neznám podrobnosti, nikdy jsem tam nebyl, a proto se o tomto pokusu nemohu objektivně vyjádřit. Ale např. informace, uveřejněné v časopisu OKD o brigádách zaměstnanců RPG při zajišťování úklidu a údržby této vesničky nesvědčí o tom, že tento způsob integrovaného bydlení byl nějakým příkladem anebo řešením způsobu soužití. I na tomto případě je vidět, že respektování základních pravidel soužití musí být donucování a vedení.” (muž, 64let) „Nevím, dnes o tom slyším prvně, takže se nemůžu vyjádřit.” (muž, 57let) „Moc tomuto projektu nevěřím, taky mi to přijde takové nucené.” (muž, 31let) „Kde jinde než při neštěstí se projeví lidská solidarita, ať už jde o neštěstí Romů či Čechů. Myšlenka Vesničky soužití mi přijde jako dobrý nápad. Když člověk přijde o střechu nad hlavou, tak je podle mě rád, že má zase kde bydlet a je mu jedno s kým.” (muž, 33let) „Pana Kumara neznám a o jeho pokusu jsem taky nikdy neslyšel, takže nevím.” (žena, 54let) „Moc o těchto Vesničkách nevím, ale Kumarovi fandím, hlavně co se týče vzdělávání.” (žena, 30let) „O vesničkách jsem četla. Myšlenka to byla dobrá, pomohlo se rodinám, které po povodních přišly o střechu nad hlavou. Rodiny myslím žily v souladu, ale celá věc ztroskotala kvůli sporům mezi správcem vesničky a zaměstnanci Charity. Škoda.” (žena, 35let) „Já kdybych ztratila střechu nad hlavou, tak bych v takové vesnici bydlet nechtěla. Nepřijde mi to jako dobrý nápad.” (žena, 43let) „Myšlenka Vesniček soužití zřejmě nebude ve své podstatě špatná, nicméně musím přiznat, že o jejich skutečných výsledcích a fungování nemám příliš informací, takže nemůžu ani hodnotit jejich přínosy či negativa.” (žena, 30let)

91

„Ne, žádných mítinků této strany jsem se neúčastnil. Ale beru, že lidé vyjadřují nesouhlas a jakým způsobem, je na každém z nás. S postoji nesouhlasím, ale ostatním je neberu.” (muž, 37let) „Mítinků DSSS se neúčastním a s jejich názory se neztotožňuji.” (muž, 31let) „Neúčastnil. Program nesleduji a podrobně ani postoje této strany, ale s některými názory musím souhlasit. Byl bych pro menší toleranci kriminality, menší zneužívání sociálních dávek.” (muž, 64let) „Neúčastnil jsem se těchto mítinků. Ale souhlasím v bodě, kde odmítají zvýhodňování občanů na základě barvy pleti. Všichni občané mají mít stejná práva a povinnosti a nikdo nesmí být zvýhodňován ale i diskriminován.” (muž, 57let) „Nebyl, ale možná příště se půjdu podívat. Souhlasím s tím, že by se mělo zamezit pozitivní diskriminaci cikánů.” (muž, 31let) „Neúčastním se mítinků žádných politických stran. S postoji DSSS nesouhlasím.” (muž, 33let) „Nebyla jsem a ani nepůjdu. S postoji této strany zásadně nesouhlasím.” (žena, 54let) „Ne, a pokud bych se účastnila, tak vždy proti DSSS. S touto stranou nesouhlasím v ničem.” (žena, 30let) „Ne, mítinků jsem se neúčastnila. Souhlasím s tím, že proč jeden platí nájem, nic kolem sebe neničí, na nová okna nebo zateplení domu si musí našetřit nebo vzít úvěr a někdo jiný nájem neplatí, vše kolem sebe zdevastuje a o nová okna nebo zateplení se postarají dotace z Evropské unie.” (žena, 35let) „Mítinků se neúčastním. Kromě pozitivní diskriminace s názory této strany nesouhlasím.” (žena, 43let)

92

„Ne neúčastnila. Názory této politické strany neznám a nezajímají mě.” (žena, 40let) „Ne, s postoji DSSS zásadně nesouhlasím, proto jsem se neúčastnila a ani do budoucna neplánuji se zúčastnit žádné z akcí této strany.” (žena, 30let) „Hlavně to, že se opravdu nedělají kroky k tomu, aby se fakticky řešili problémy s Romy. Jako by to bylo veřejné tajemství.” (muž, 37let) „Příčinou negativních jevů je podle mne nedostatek nekvalifikovaných pracovních pozic s ohodnocením vyšším než sociální dávky a z toho plyne nedostatek motivace žit normálním způsobem života.” (muž, 31let) „Je to především vysoká koncentrace tzv. sociálně vyloučených osob, pocit jejich beztrestnosti, neschopnost účinně potírat kriminalitu, jejich nezaměstnanost a v mnoha případech jejich nezájem o zaměstnání.” (muž,64let) „Podle mě je na vinně finanční nouze v našem kraji.” (muž, 57let) „Já si myslím, že je to dáno tím, že je hodně Romů na jednom místě.” (muž, 31let) „Myslím si, že příčinou je důraz společnosti na konzumní způsob života doprovázený nemožností si jej dopřát z důvodu nedostatku finančních prostředků.” (muž, 33let) „Myslím si, že je to dáno tím, že v našem regionu není práce.” (žena, 54let) „Je to dáno celkově naší společností a nesnášenlivostí vůči něčemu cizímu. Cítíme se ohroženi.“ (žena, 30let) „Myslím si, že právě pozitivní diskriminace. Proč jedni něčeho dosáhnou a druzí za stejných podmínek ne?” (žena, 35let) „Jejich nechuť pracovat, hledání obživy nelegálním způsobem apod.” (žena, 43let) „Negativní zkušeností.” (žena, 40let)

93

„Dle mého názoru je zde problémem nedostatečná kontrola ze strany města, v podstatě ponechání těchto částí měst jejich vlastnímu životu, který umožňuje případné šíření negativních jevů dále.” (žena, 30let) „Podle mě to není o RPG, ale o politice našeho státu a jejich aktivitách. Společnost RPG je produktem těchto aktivit.” (muž, 37let) „Společnost RPG bych přirovnal k mravenci, který cucá sociálně slabé a ze státu si vynucuje příspěvek na bydlení.” (muž, 31let) „Navenek to zatím není zřejmé, ale jednou z příčin vysoké koncentrace osob to může být.” (muž, 64let) „Určitě. Společnost RPG stěhováním nájemníků, kteří pobírají dávky sociální podpory v souvislosti s bydlením, vlastně jednoduše přichází k penězům státu. Bytů mají volných dost, tak stěhují.” (muž, 57let) „Určitě. Kdyby byty prodali, lidé by si pořádek udělali. Takhle je tu bordel. Stěhují sem cikány a berou na to dávky od státu.” (muž, 31let) „Souhlasím, podnikatelská aktivita společnosti RPG a její zvyšování nájmu bytů a podnikatelských prostor, může hrát svou roli v ovlivňování příčin vzniku sociálně vyloučené lokality.” (muž, 33let) „Každopádně. Slyšela jsem, že mají přes 5tis. volných bytů a zaplnit je musí a je jim jedno kým. Oni v těchto bytech nebydlí.” (žena, 54let) „Je to možné, dává to celkem smysl. Nikdy jsem, ale nad tím nepřemýšlela.” (žena, 30let) „Podnikatelská aktivita společnosti RPG je výhodná pouze pro ni samou. Pro nás je to každý rok horší a horší. Zvedá se nájemné a lidé přemýšlí, co bude dál.” (žena, 35let) „Souhlasím, jednou z příčin určitě je, o tom není pochyb.” (žena, 43let)

94

„Ano, protože volné byty dává k dispozici Romům, místo aby je prodala nájemníkům.” (žena, 40let) „Podnikatelská aktivita společnosti RPG může tyto jevy nepřímo podporovat tím, že pronájmem svých bytů umožňuje lokalizaci většího počtu osob a tím v podstatě přispívá k vytváření těchto oblastí.” (žena, 30let) „Jak jsem již naznačoval, politika bydlení je nedokonalá. Příspěvky od státu jdou do kapes bohatým.” (muž, 37let) „Politika v oblasti bydlení je velmi špatná a nefunkční.” (muž, 31let) „Politika státu v oblasti sociálního bydlení neexistuje. Nelze ji chápat jen jako zajištění bydlení pro tzv. sociálně vyloučené lidi, ale je nutno ji zajistit pro starší, celoživotně pracující osoby, které nejsou schopni hradit stále se zvyšující životní náklady, pro mladé rodiny, případně pro osoby, které odcházejí např. z dětských domovů, pro osamělé matky apod.” (muž, 64let) „Je to těžké posoudit, ale taky se mi jeví spíše jako nefunkční.” (muž, 57let) „Politika státu v oblasti podpory bydlení sice existuje, ale její principy neřeší vážné a zásadní problémy.” (muž, 31let) „Ne, a proto stále žiji s rodiči.” (muž, 33let) „Ne, vidím pouze výhody pro Romy.” (žena, 54let) „Nejeví, mladé rodiny pokud nemají bohaté rodiče, tak mají smůlu, na žádné dávky nedosahuji, jelikož jsou pracující, na vlastní byt nemají finance a pokud je žena na mateřské, tak nemají někdy ani na nájem.” (žena, 30let) „Ne, o městský byt mám zažádáno od svých 18let a stále dostatečně nesplňuji podmínky pro jeho získání. To jsem vdaná s dítětem, pracuji.” (žena, 35let) „Taky si nemyslím, že politika státu v oblasti bydlení je dobře a funkčně nastavena. Pro obyčejné občany určitě.” (žena, 43let)

95

„Kdyby byla funkční, tak to v našem státě vypadá jinak a já bych nebydlela v bytě společnosti RPG, ale ve vlastním, jak bylo přislíbeno.” (žena, 40let) „Funkční rozhodně není.” (žena, 30let) „Televizi nesleduji, spíše net. Je zvláštní, jak politika dneška se odráží na myšlení a reakcích národa, jak v pozitivním tak negativním smyslu. Média jako taková jsou podle mě mrtvá. Člověk si vše co ho zajímá, musí najít sám. Informace z médií jsou nedostačující.” (muž, 37let) „Mediální výstupy sleduji. Kvalita informací je různá a záleží podle typu média. Nejnižší informační hodnotu má TV Nova a bulvár, opakem je ČT2.” (muž, 31let) „Média podle mého názoru neumějí nebo možná v důsledku autocenzury ani nechtějí o této problematice dostatečně a objektivně informovat. Pozitivní zajímavých příkladů v této oblasti, které by stály za uveřejnění, je velice málo a negativních informací z jiných složek života je příliš, takže o této problematice většinou mlčí, případně se zveřejňují jen ty nejzajímavější události, ke kterým dojde. Na druhé straně, pokud by se měla podrobně a zodpovědně zabývat předmětnou problematikou dostatečně a objektivně, tak by jim nevyšel čas a prostor pro jiné informace.” (muž, 64let) „Částečně, spíše mě zajímá problematika privatizace bytů OKD, které byly následně převedeny na společnost RPG, ale o tom se moc nedočtete a v televizi se o tom nemluví. Televize, rozhlas, tisk informuje nedostatečně a ne zcela objektivně, na internetu lze dohledat více informací a jejich objektivitu si už každý zhodnotí sám.” (muž, 54let) „Sleduji zprávy a internet. Ale jelikož pan Bakala je vlastníkem některým novin a tisku o věrohodnosti informací velmi pochybuji. Všechny média si tady koupil.” (muž, 31let)

96

„Čtu noviny a koukám na televizi, občas nějakou zprávu zachytím, nicméně cíleně je nevyhledávám. Nelíbí se mi, že v novinách a časopisech redaktoři ovlivňují čtenáře svými názory a myšlenkami. To mi přijde velice neobjektivní a neprofesionální.” (muž, 33let) „Nechci tomu věnovat podstatnou část svého života, uvádí mě to do depresí. Proto tuto problematiku sleduji jen okrajově z médií, tisku a z bydliště.” (žena, 54let) „Občas ano. Nicméně informace hodnotím jako neobjektivní. Objektivních je jako šafránu.” (žena, 30let) „Já média nesleduji, jen se vždy rozčílím. Občas si něco přečtu na internetu.” (žena, 35let) „Ano sleduji. Myslím si, že média nás informují objektivněji než naši politici.” (žena, 43let) „Sleduji, ale nemám ten pocit, že vždy jsou zprávy objektivní.” (žena, 40let) „Problematika života v sociálně vyloučených oblastech a jejich okolí je podle mě médii zpracována poměrně dostatečně, někdy však možná příliš jednostranně. Samozřejmě zřejmě nikdo nechce žít ve špinavých či nebezpečných částech města, na druhou stranu ne vždy je to pouze problém Romů samotných. Objektivnost je dána typem médií, některé jsou objektivnější, jiné méně.” (žena, 30let)

97

98

99

100