Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě

Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě Témata pro teoretickou zkoušku z uměleckopedagogické přípravy, zkoušku z odborných předmětů a zkoušku z cizího jazyka 2015/2016

Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě

Absolventská zkouška z umělecko-pedagogické přípravy, Hudba, Zpěv 2015/2016 1. Pedagogika ♦ pojem pedagogika, pedagogika jako věda, příbuzné a pomocné vědy, ♦předmět, cíl, metody, disciplíny pedagogiky. Historická dimenze pedagogiky. 2. Edukace ♦pojem edukace, základní edukační terminologie, ♦vnější a vnitřní podmínky edukace, názory na vychovatelnost jedince. 3. Psychologie jako věda ♦(předmět, cíl, vědní disciplíny, metody), základní psychologické pojmy (psychika, psychické jevy, chování, prožívání, vědomí, nevědomí…) 4. Psychologie osobnosti ♦modely a typy osobnosti 5. Paměť a učení ♦druhy a typy paměti ♦ procesy, mechanismy, druhy učení ♦ vztah učení a paměti 6. Didaktika ♦vymezení pojmu, historický vývoj didaktického myšlení. ♦pedagogická dokumentace. 7. Činitelé výuky ♦výuka – metody, formy, modely a fáze výuky. ♦alternativní školství ♦komunikace ve výuce, komunikační struktury, druhy komunikace. 8. Didaktické zásady ♦historický vývoj, význam pro výuku, materiálně didaktické prostředky. ♦Hodnocení výsledků výuky, druhy klasifikace. Kritéria školní klasifikace. 9. Učivo ♦učební cíle, učební styly žáků ♦kurikulum – RVP, ŠVP.

10. Speciální pedagogika ♦dílčí disciplíny ♦děti se speciálními edukačními potřebami 11. Rodina a škola ♦funkce a jejich rozlišení, vztahy rodiny a školy. ♦ výchovné styly, aktuální problémy 12. Osobnost edukátora. ♦Sebereflexe v pedagogické profesi, vyhasínání a jeho prevence. 13. Hudební výchova ♦ obsah a cíl HV, Vztah moderní a specializované HV ♦ společenský význam HV, uplatnění HV na školách i mimo ně ♦ PHV a HN na ZUŠ. 14. Základní umělecká škola ♦ celkové zaměření školy, způsob výuky na ZUŠ ♦ klasifikace školy, struktura ZUŠ, cíl ZUŠ 15. Hudebnost člověka ♦ stupně a termíny hudebnosti ♦ diagnostika hudebnosti, hodnocení a klasifikace na ZUŠ 16. Věkové etapy člověka ♦ věkové kategorie ♦ povaha dítěte předškolního věku a jeho charakteristické rysy. 17. Zpěv v HV ♦ hlasová a duševní hygiena, fyziologie hlasu ♦ utváření pěveckých dovedností a návyků v kolektivu žáků ♦ přípravná cvičení k dvojhlasému zpěvu 18. Pohyb v HV ♦ cvičení k pohybovému vyjádření hudby, hudebně pohybová a taneční výchova žáků ♦ druhy pohybu v HN 19. Sluchová analýza a intonační diktáty jako nedílná složka rozvoje hudebnosti dítěte ♦ intonační metody tonální představivosti 20. Poslechová percepce ♦ systematické pěstování poslechových návyků, volba poslechových skladeb ♦ odlišnost poslechu v HN u žáků mladších a starších 21. Příprava učitele základní umělecké školy na výuku. ♦ učební osnovy, plány, hudební materiál, učební pomůcky, učebnice 22. Hra na hudební nástroje v hudebněvýchovném procesu ♦ kombinace dětských nástrojů s klasickými

23. Hudební tvořivost žáků ♦ základní rysy tvořivosti a její rozvoj v HV a HN 24. Veřejná vystoupení žáků ZUŠ ♦ postupy a typy vystoupení žáků, tréma a motivace žáka ♦ výchovné koncerty pro mládež 25. Populární hudba a jazz v hudební výchově


Absolventská zkouška z umělecko-pedagogické přípravy, bicí nástroje 2015/2016

VÝVOJ OBORU, HISTORIE, KOŘENY, ŠKOLSTVÍ 1) 2) 3) 4)

vývoj bicích nástrojů ve světě, inspirativní role P.A.S., historický vývoj oboru bicích nástrojů v ČR vzdělávací systém (pyramida), současný stav školství v ČR, úkoly současnosti, situace na ZUŠ studijní a tématické možnosti v oboru bicích nástr. (vějíře), formy výuky (praktikum, seminář apod.) úvod studia, zastoupení jednotlivých specializací (rytmus, polymetrie, notopis, manuální technika) zásadní nedostatky současného stavu - pravidelně složený 4/4 takt východiskem studia a notopisu, pomíjení dělení doby na tři a třídobého taktu, min. rozvoj hud. představivosti, rytmu, polymetrie

MALÝ BUBEN 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11)

pohybové uvolňovací cviky, posazení, místo úderu, zvuk, držení paliček, zdvih, úder pravidla rukokladů (PLPL – základní cvičení), alternativní způsoby s opakováním rukou systém denních cvičení, důvody k jejich používání, příklady, soustavné studium, cvičení "na míru" dynamika, akcenty (práce se zdvihy), přírazy – metodika nácviku, rukoklady přírazů dvojité údery – a) odrazné, b) s impulsem; rozdíly, způsoby použití, metodika, kombinace, paradidly víření a) tlakem, b) dvojitými údery; rozdíly, způsoby použití, metodika nácviku, práce s dynamikou rudimenty americké školy, tradice rudimentů, evropské kořeny, aplikace zvukové možnosti malého bubínku, typy úderů, způsoby využití v hudbě XX. stol., notace

TYMPÁNY 12) 13) 14) 15) 16)

pohybové uvolň. cviky, posazení, místo úderu, zvuk, držení paliček, „odrazný“ úder, zdvih a úder pravidla rukokladů při hře na dva tympány, denní cvičení, křížení paliček, metodika, typické příklady dva způsoby tlumení – metodika, příklady, tlumení na více tympánů víření jednotlivými údery – metodika, denní cvičení, práce s dynamikou, kombinace přelaďování – metodika, denní cvičení, intonační osvojení, přelaďování v pauze, okamžité přelaď.

MELODICKÉ BICÍ NÁSTROJE 17) 18) 19) 20) 21)

pohyb za nástrojem, chůze a další způsoby pohybu držení dvou paliček, držení čtyř paliček (tři zákl. způsoby) – výhody, nevýhody druhy úderů čtyřmi paličkami („double stroke“ apod.), samostatnost paliček – metodika nácviku nácvik tremola (dva způsoby), tremolo jednou rukou pedalizace a tlumení (vibrafon, zvony), základní principy; legáto melodie, polyfonnie

OSTATNÍ (VÝUKA RYTMU, PERCUSSION, BICÍ SOUPRAVA) 22) 23) 24) 25)

polymetrie – výklad; 2 : 3, 3 : 2, 4 : 3, 3 : 4 apod. – metodika nácviku střídavé takty – výklad; příklady a metodika (princip společné jednotky), přechody mezi takty technika hry na conga, djembe apod. – tři základní druhy úderů, základní latin rytmus „tumbao“, využití potenciálu etnické hudby - afrika, samba, latin, afro-styly (djembe) apod. rozvíjení samostatnosti končetin při hře na bicí soupravu; techniky hry na pedály velkého bubnu a hi-hat, koordinace, aplikace rudimentů, studium stylů, jazz, latin, rock, encyklop. rytmů, tvoření sól


Absolventská zkouška z umělecko-pedagogické přípravy, trombon 2015/2016 1. Úvod – obsah a cíle předmětu MHO 2. Předpoklady ke hře, nasazení, nátisk 3. Popis nástroje, jeho údržba, stručné dějiny 4. Nátrubek, jeho typy, vlastnosti, význam pro hru 5. Dýchání 6. První hodina, držení nástroje, postup při studiu poloh 7. Denní cvičení 8. Tón, jeho tvoření, nejčastější nedostatky 9. Problematika ladění, odlišnosti temperovaného a přirozeného ladění 10. Hra tenuto, staccato, legato, portamento 11. Základní druhy rytmu – tečkovaný a triolový 12. Základy snižcové techniky – hozený a trhavý posun snižce 13. Stupnice, akordy, intervaly 14. Pedálové tóny, umělé tóny 15. Melodické ozdoby 16. Flatter, trojzvuky 17. Hra s dusítkem, druhy a jejich použití 18. Hra v klíčích 19. Příbuzné nástroje – altový a basový trombon, bastrubka, eufonium 20. Problematika interpretace, nastudování skladby, užití trombonu v jazzu 21. Hra z listu 22. Tréma 23. Instruktivní literatura 24. Přednesová literatura 25. Učební osnovy ZUŠ a konzervatoře


Absolventská zkouška z umělecko-pedagogické přípravy, trubka 2015/2016 1.) 2.) 3.) 4.)

Metodika hlavního oboru: způsob a cíl výuky Úloha pedagoga, motivace studenta z pohledu pedagoga, fáze výuky a cvičení Předpoklady ke studiu hry na nástroj: sluch, rytmus, fyziognomické předpoklady Péče a údržba nástroje, vhodný výběr typu (žákovský, studentský, profesionální atd.), manipulace s nástrojem 5.) Metodický postup v prvních hodinách výuky 6.) Popis nástroje: stavba, délka, materiál, části, povrchová úprava a mechanika 7.) Rozdíl mezi otočnou a pístovou mechanikou, autor tohoto patentu, období uvedení do provozu 8.) Typy nástrojů: prvotní tvary, typy trumpet – jejich popis (předchůdci – dnešní typ), jakým mechanismem jsou ovládány 9.) Nátrubek: význam, popis, výběr vhodného typu 10.) Umístění nátrubku na rty, popis průchodu vzduchu přes rty 11.) Držení nástroje a anatomicky správné postavení při hře 12.) Dýchání: fáze dýchání, definice výměny plynů, dýchací ústrojí, svaly potřebné k dýchání 13.) Nátisk: definice nátisku, druhy nátisku, funkce obličejového svalstva a rtů 14.) Jazyk: popis jazyka jako svalu, jeho funkce při tvorbě tónu, práce jazyka při hře 15.) Výrazové prostředky hry: způsoby nasazení, artikulace, typy staccat – jejich nácvik, frázování 16.) Kondice hráče: cvičení, správné rozehrávání, cvičební fáze 17.) Transpozice: vznik, význam, nácvik, rychlá orientace, flexibilita při změně, vhodný výběr nástroje 18.) Stručné dějiny nástroje: významné kroky ve vývoji 19.) Barokní trubka, společenské postavení trubačů, stagnace vývoje a využití v klasicismu 20.) Trubka v období romantismu, její úloha, skladby, v nichž je trubka nositelkou síly orchestru 21.) Trubka ve 20. století: rozvoj nových forem, nové výrazové prvky, zvuk con sordino 22.) Pronikání a vliv jazzu, jazzoví trumpetisté, symfoničtí autoři např.G. Gerschwin a B. Britten 23.) Výrazové prostředky hry: způsoby nasazení, artikulace, melodické ozdoby, retní trylky, vliv na intonaci 24.) Ladění nástroje: rozdíl při sólové hře a v orchestru, nedokonalost ladění – úloha dolaď. cuků, využití trubek různých typů ladění pro určitá slohová období, záměna nástroje za účelem snazšího zvládnutí partu – praxe 25.) Výukové materiály, literatura a praxe, uplatnění trubky v různých hudebních žánrech


Absolventská zkouška z umělecko-pedagogické přípravy, flétna 2015/2016 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.

Předmět metodika hry na flétnu, jeho pojetí a cíle, osobnost učitele Popis příčné flétny, údržba nástroje, modely, značky Příbuzné a vedlejší nástroje flétny a jejich uplatnění Historické mezníky a významné osobnosti ve vývoji flétny Předpoklady ke hře na flétnu Instruktivní a přednesová literatura na úrovni ZUŠ Metodický postup v prvních hodinách výuky na flétnu Postoj hráče, držení nástroje, postavení rukou a kladení prstů Modelová vyučovací hodina Předpoklady a příprava žáka ke studiu na konzervatoři Didaktické zásady ve výuce hry na flétnu Nátisk - tvoření tónu Nácvik jednoduchého a dvojitého staccata Artikulace, nasazování, práce jazyka Rozvoj žákovy hudebnosti Typy dýchání - používání a význam jednotlivých typů Tři fáze procesu dýchání Rozvoj techniky hry Intonace Dynamika Vibrato Hra zpaměti Příprava žáka k veřejnému vystoupení, soutěžím, repertoár, tréma Melodické ozdoby Flétnové školy


Absolventská zkouška z umělecko-pedagogické přípravy, klarinet 2015/2016 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.

Stručné dějiny nástroje (předchůdci, novodobý klarinet) Smysl předmětu MHO a osobnost učitele Předpoklady žáka ke studiu zvoleného dechového nástroje Postoj, držení nástroje, prstová technika Dýchání Funkce jazyka, dvojité a trojité staccato Metodický postup v prvních hodinách výuky Rozvíjení hudebnosti Funkce nátisku Dynamické rozpětí, tónový rozsah Příbuzné nástroje, jejich využití Stupnice, denní cvičení, etudy Instruktivní a přednesová literatura na úrovni ZUŠ Přednesové skladby na úrovni konzervatoře, interpretace Vedlejší nástroje, jejich využití Tvoření tónu na klarinet, hubička, plátek Vibrato a další výrazové složky hry na klarinet Průzkum hudebního nadání Problematika koncertního vystupování před publikem, hra zpaměti Funkce rtů a jazyka Tvoření tónu pomocí jazyka Intonace nástroje, výška ladění Moderní výrazové složky hry na klarinet Denní cvičení Popis klarinetu


Absolventská zkouška z umělecko-pedagogické přípravy, lesní roh 2015/2016

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Předmět metodika hlavního oboru – pojetí a cíl Úloha učitele Předpoklady ke studiu hry na lesní roh Metodický postup v prvních hodinách výuky Stručné dějiny nástroje a jeho popis Nátrubek- jeho význam, výběr vhodného nátrubku, umístění nátrubku na rty Držení nástroje a správné držení těla při hře vestoje i vsedě

8. Údržba nástroje a nátrubku 9. Dýchání – fáze, typy 10. Nátisk – definice, druhy nátisků 11. Funkce jazyka při tvoření tónu 12. Násobné staccato – nácvik, užití 13. Denní cvičení (rozehrávání, stupnice, akordy, nátisková cvičení, přednesové skladby) 14. Transpozice – vznik a význam, nácvik 15. Intonace nástroje (pomocné hmaty, kombinace ladění f-b) 16. Vytváření a upevňování základních návyků hry (vnitřní sluch, svalová paměť, podmíněné reflexy) 17. Hudebně výrazové prostředky hry na lesní roh (tónový rozsah, dynamika, vibrato, hra melodických ozdob, retní trylky, frulato, bouché, Faire cuivre, dvojité tóny, hra se sordinou, glisanda) 18. Instruktivní a přednesová literatura na úrovni ZUŠ 19. Instruktivní a přednesová literatura na úrovni konzervatoře 20. Problémy vznikající při kombinování ladění f – b, při transponování a hře z listu 21. Speciální pedagogické problémy hry na lesní roh ( hudební představivost, poměr cvičení a odpočinku, životospráva ) 22. Psychická stránka hry na lesní roh (příprava na veřejné vystoupení, tréma, vystupování na pódiu) 23. Specifika hry na diskantový lesní roh (s vysokým f¨¨ laděním) 24. Přirozený lesní roh (naturhorn) – ladění , krycí technika… 25. Přednes – agogika, dynamika, rytmus, tempo, stylovost, hudební fráze, umístění nádechů, práce s tématy.


Absolventská zkouška z umělecko-pedagogické přípravy, tuba 2015/2016

1. Všeobecný úvod k výuce MHO, pojetí, cíle a osobnost učitele 2. Stručné dějiny a popis nástroje 3. Nátrubek, typy, rozdíly, význam 4. Předpoklady žáka ke studiu hry na tubu, (průzkum hudebního nadání) 5. Výběr nástroje, držení nástroje, prstová, (hmatová) technika 6. Metodický postup v prvních hodinách výuky 7. Dýchání 8. Funkce nátisku a tvoření tónu 9. Funkce jazyka, dvojité a trojité staccato 10. Denní cvičení, stupnice, akordy, etudy 11. Způsoby hry, (tenuto, legato, portamento, staccato, vibrato) 12. Melodické ozdoby 13. Rytmus, dynamika, agogika, frázování, výraz 14. Rozvíjení hudebnosti, improvizace, apod. 15. Dynamické rozpětí, tónový rozsah 16. Intonace nástroje, (problémy, řešení) 17. Problematika koncertního vystupování před publikem, (tréma, paměť) 18. Přednesová literatura na úrovni ZUŠ, (také etudy a tech. cvičení) 19. Přednesová literatura na úrovni konzervatoře, (také et. a tech. cv.) 20. Instruktivní literatura pro tubu a žesťové nástroje 21. Využití tuby v symfonickém a operním orchestru 22. Využití tuby v sólové hře a komorních souborech 23. Využití tuby v ostatních hudebních žánrech 24. Významní čeští a světoví tubisté a pedagogové 25. Basové, kontrabasové, tenorové tuby, cimbasso, (rozdíly, výhody, užití)


Absolventská zkouška z umělecko-pedagogické přípravy, fagot 2015/2016 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.

Hudební a fyziologické předpoklady žáka ke studiu hry na fagot Postup při vyučování začínajících žáků Rozvíjení hudebnosti Hudební paměť Popis nástroje Postoj, držení nástroje Prstová technika Stavba hodiny Plán práce žáka Podmínky tvorby tónu, příprava nátisku Dýchání Nasazení tónu Funkce jazyka Dvojité a trojité staccato Dynamické rozpětí Tónový rozsah Artikulace Hra odděleně, tenuto, legato, staccato Stupnice a akordy Denní cvičení, etudy Výběr vhodných přednesových skladeb Problém čtení různých klíčů Vibrato Problematika strojků Kontrafagot


Absolventská zkouška z umělecko-pedagogické přípravy, hoboj 2015/2016 1. Předmět MHO, jeho pojetí, cíle, osobnost učitele 2. Průzkum hudebního nadání 3. Předpoklady žáka ke studiu hry na hoboj 4. Metodický postup v prvních hodinách výuky 5. Postoj při hraní a držení nástroje 6. Dýchání, jeho typy a způsob nácviku 7. Hobojový nátisk- funkce a jeho tvoření 8. Funkce jazyka při nasazování tónu 9. Dynamické rozpětí, tónový rozsah 10. Rozvíjení hudebnosti 11. Instruktivní a přednesová literatura na úrovni ZUŠ 12. Etudy a přednesové skladby na úrovni konzervatoře 13. Historie a vývoj hoboje 14. Popis současného nástroje, automatický a poloautomatický systém 15. Intonace nástroje 16. Tvoření tónu-hobojový strojek 17. Metodika výuky výroby hobojových strojků 18. Rozehrávání, denní cvičení-význam a postup 19. Staccato a jeho nácvik 20. Vibráto, jeho význam a způsob cvičení 21. Rozvoj prstové techniky 22. Aspekty přípravy a provedení přednesových skladeb 23. Nové a nově používané techniky hry na hoboj 24. Problematika koncertního vystupování 25. Významní hobojisté a fenomén tzv. národní školy


Absolventská zkouška z umělecko-pedagogické přípravy, saxofon 2015/2016 1. Úvod – nástin problematiky předmětu MHO 2. Adolf Sax a jeho saxofon. Vznik a vývoj saxofonu, jeho popis, údržba, uplatnění. 3. Hubička, plátek, strojek, saxofon. Jejich typy, výběr a význam pro hru v oblasti vážné i jazzové hudby. 4. Předpoklady ke hře, fyziologie, postoj, nátisk, držení nástroje, postavení rukou. 5. Dýchání a jejich druhy 6. Tvoření tónu, nasazení, význam cvičení dlouhých tónů, vibrato 7. Hmaty základní i alternativní, altisimo 8. Funkce jazyka, artikulace a její druhy 9. Stupnice, akordy, intervaly, denní cvičení 10.Rytmus, jeho druhy a nácvik 11.Nastudování skladby, problamatika interpretace 12.Výrazový aspekt hry (agogika) 13.Příbuzné nástroje – sopránsaxofon, tenorsaxofon, barytonsaxofon, klarinet, basklarinet 14.Nástin podobenství a rozdílu hry na saxofon a klarinet 15.Melodické ozdoby 16.Hra z listu, transpozice, orchestrální party, hra v big bandu 17.Veřejné vystupování,tréma, hra zpaměti 18.Přednesová literatura 19.Instruktivní literatura 20.Použití saxofonu v jazzu 21.Jazzový rytmus a frázování 22.Harmonie, akordy, stupnice v jazzu 23.Improvizace 24.Učební osnovy ZUŠ a konzervatoře 25.Publikace pro saxofon – knihy, časopisy, multimediální materiály


Absolventská zkouška z umělecko-pedagogické přípravy, zobcová flétna 2015/2016 1. Česky psané školy pro sopránovou a altovou zobcovou flétnu a jejich charakteristika 2. Evropské školy pro sopránovou a altovou zobcovou flétnu a jejich charakteristika (Německo, Anglie, Holandsko) 3. Etudy českých autorů, metodika práce s nimi 4. Etudy F. Brüggena a jejich význam 5. Etudy pro sopránovou a altovou zobcovou flétnu (H. M. Linde, H. U. Staeps, A. Davis aj.) 6. Metodika výuky dýchání 7. Metodika výuky prstové techniky 8. Stupnice a akordy 9. Metodika výuky artikulace 10. Učitel a žák, jejich vztah, práce ve třídě, příprava na vystoupení a soutěže 11. Práce s flétnovým ansámblem 12. Výběr a aranžování skladeb pro žákovský ansámbl 13. Práce se skladbami J. van Eycka s žáky různého věku 14. Diminuce – ozdoby v hudbě renesance a raného baroka – metodika výuky 15. Zdobení v hudbě vrcholného baroka (Telemann – Metodické sonáty) 16. Literatura pro žáky ve věku 5-10 let 17. Významní naši i zahraniční učitelé nástroje a jejich přínos oboru 18. Soudobá hudba, její význam ve výuce dětí, moderní techniky 19. Výběr vhodného nástroje pro žáka, péče o nástroj 20. Různé druhy zobcových fléten (S, A, T, B, renesanční, barokní) a specifika metodických přístupů. 21. Středověký a renesanční repertoár pro zobcovou flétnu (tance, transkripce vokálních skladeb, ansámblové skladby) 22. Hudba 17. století (sólová, skladby s b.c., ansámblová literatura, van Eyck) 23. Italská a francouzská hudba přelomu 17. a 18. století (sonáty, koncerty, komorní hudba) 24. J.S. Bach, G.F. Händel, G.P. Telemann – skladby pro zobcovou flétnu 25. Zobcová flétna ve 20. a 21. století


Absolventská zkouška z umělecko-pedagogické přípravy, klavír (DLK) 2015/2016

1. Vznik a vývoj předchůdců kladívkového klavíru (clavichordu a clavicembala), nejstarší památky klávesové literatury, tvorba francouzských clavecinistů (F. Couperin, J. Ph. Rameau aj.) 2. B. Cristofori a vznik kladívkového klavíru, osobnost a dílo D. Scarlattiho 3. Kladívkový klavír a jeho předchůdci v Anglii – angličtí virginalisté (W. Byrd, J. Bull, O. Gibbons aj.), G. F. Händel a jeho klavírní dílo 4. J. S. Bach a jeho dílo pro klávesové nástroje (mimo tvorbu pro varhany) 5. Význam synů J. S. Bacha, problematika temperovaného ladění 6. Klavírní dílo J. Haydna, charakteristika jeho kompozičního vývoje, vývoj a srovnání anglické a vídeňské mechaniky 7. W. A. Mozart a jeho klavírní dílo, charakteristika jeho kompozičního vývoje 8. L. van Beethoven a jeho klavírní dílo, charakteristika jeho kompozičního vývoje a tvůrčích období 9. Český klasicismus – charakteristika a díla autorů tvořících pro klavír (F. X. Dušek, V. J. Tomášek, J. V. H. Voříšek, A. Rejcha aj.), osobnost J. L. Dusíka a jeho význam 10. Romantismus v klavírním díle F. Schuberta a F. Mendelssohna-Bartholdyho 11. F. Chopin a jeho klavírní dílo, inspirační zdroje, přínos k vývoji klavírní techniky 12. R. Schumann a jeho klavírní dílo, srovnání Schumannových a Chopinových inspiračních zdrojů 13. F. Liszt a jeho klavírní dílo, přínos k vývoji klavírní techniky, význam F. Liszta jako pedagoga 14. Vznik české klavírní školy, klavírní dílo B. Smetany a Z. Fibicha 15. J. Brahms a jeho klavírní dílo, vztah J. Brahmse a A. Dvořáka 16. Osobnost a klavírní dílo A. Dvořáka, klavír v díle J. Suka a V. Nováka

17. Ruská klavírní škola v 19.stol., osobnost a charakteristika kompozic P. I. Čajkovského a A. Skrjabina 18. Francouzská klavírní škola, osobnosti a klavírní tvorba C. Francka, C. Saint-Saënsa a G. Fauré 19. Francouzský impresionismus v klavírní hudbě – C. Debussy a M. Ravel 20. Ruská klavírní škola v 1.pol. 20.stol. – charakteristika děl S. Rachmaninova a I. Stravinského 21. Ruská klavírní škola 20.stol. – charakteristika děl S. Prokofjeva a D. Šostakoviče 22. Klavírní dílo L. Janáčka a B. Bartóka a jejich inspirační zdroje 23. Osobnost B. Martinů a jeho klavírní dílo, Pařížská šestka (F. Poulenc, D. Milhaud, A. Honegger 24. Výrazné osobnosti expresionismu a avantgardy v klavírní literatuře 20.stol. (P. Hindemith, A. Schönberg, O. Messiaen aj.) 25. Nové směry po roce 1945 a vliv na českou klavírní hudbu (K. Slavický, L. Fišer, J. Novák, I. Hurník a současní skladatelé)


Absolventská zkouška z umělecko-pedagogické přípravy, klavír (MHO) 2015/2016 1.

Definice metodiky, metody, jejich vznik a současné moderní metody, počátky klavírní hry Vyučovací hodina a povinnosti učitele

2.

Francois Couperin, Jean Philippe Rameau – vyučování malých dětí a jejich přínos pro klavírní techniku Posazení u klavíru, stavba dětské ruky v souvislosti se správnými návyky klavírní hry

3.

Johann Sebastian Bach a Georg Friedrich Händel Problematika polyfonní hry

4.

Domenico Scarlatti, Friedrich Wilhelm Marpurg, Daniel Gottlob Türk Legato, non legato, legatissimo a jejich nácvik

5.

Carl Phillip Emanuel Bach Staccato shora, od kláves, prstové a správný nácvik

6.

Anglická škola a hlavní představitelé (Muzio Clementi, Johann Baptist Cramer, Jan Ladislav Dusík) Odtah a melodická fráze

7.

Vídeňská škola a hlavní představitelé (Johann Nepomuk Hummel, Carl Czerny) Dětská klavírní etuda

8.

Theodor Leschetický Portamento, hra kantilény, espressivo

9.

Wolfgang Amadeus Mozart, Ludwig van Beethoven Melodické ozdoby

10. Klavírní školy Hra dvojhmatů 11. Genrich Nejgauz Tónový nácvik crescenda a descescenda 12. Ignác Moscheles a Francois Joseph Fétis Tempo, jeho správná volba, lehké a těžké doby, synkopa, ligatura 13. Franz Liszt a jeho škola Délky not, tečkovaný rytmus, triola 14. Fryderyk Chopin a jeho ideál zvukové krásy Posuvky, stupnice, přípravná cvičení pro podklad palce 15. Robert Schumann a jeho základní myšlenky pro klavírní hru, Clara Schumannová, Johannes Brahms Způsoby výcviku stupnic, chromatická stupnice

16. Bedřich Smetana a Karel Hoffmeister Akordy tenuto, staccato, rozklad tříhlasý a čtyřhlasý 17. Metody psychofyzické (Jackson, Deppe, Stoewe, Caland, Breithaupt, Tetzel) Pětiprstová cvičení a jejich nutnost při výchově mladých pianistů 18. Pedagogika Alfreda Cortota Pedalizace 19. Vilém Kurz a jeho Technické základy klavírní hry Příprava na soutěž – výběr žáků, literatury, nácvik a dlouhodobé udržení skladeb u dětí 20. Anton Rubinstein a Nikolaj Grigorievič Rubinstein Specifičnost výuky dětí předškolního věku 21. Ferruccio Benvenuto Busoni, Carl Adolf Martienssen Klavír a jeho nástrojové klady a zápory 22. Frigorii Michajlovič Kogan Vytvoření techniky na základě vnitřní představy klavíristy 23. Nikolaj Karlovič Medtner a jeho zásady klavírní hry Příprava žáka na koncertní vystoupení a soutěže, hodnocení žáka 24. Béla Bartók, Sandor Reschofský a jejich klavírní škola Motivace a klasifikace žáků, formy spolupráce s rodiči 25. Výchova zvukové představivosti žáka Hra zpaměti, formy práce


Absolventská zkouška z umělecko-pedagogické přípravy, housle, viola 2015/2016 1. A. Historie vzniku houslí a viol dnešního typu. Prapůvod jejich vzniku, staré typy viol, první houslaři. B. Součástky houslí a jejich ošetřování. 2. A. Historie vzniku houslí a viol dnešního typu, houslařské školy v Itálii. B. Žákova individualita a osobnost pedagoga. 3. A. Historie vzniku houslí a viol dnešního typu, houslařství v Německu a Francii. B. Součástky houslí, charakteristické rysy výuky hry na housle. 4. A. Historie vzniku houslí a viol dnešního typu, houslařství v Německu a Čechách. B. Nácvikové způsoby cvičení na nástroj, vzbuzení zájmu a pozornosti. 5. A. Vznik houslové sonáty, concerta grossa a koncertu. B. Součástky smyčce, jeho ošetřování, dusítko. Úloha učitele, psychologické faktory výuky. 6. A. Vývoj smyčce a jeho historie, význam francouzských mistrů a jejich následovníci. B. Součástky smyčce, jeho ošetřování, dusítko. Stavba hodiny, plán práce žáka. 7. A. Vývoj smyčce a jeho historie, vznik prvních skladeb a technických cvičení pro housle a violy. B. Základní postoj při hře, držení houslí, funkce levé ruky, postavení prstů na hmatník. 8. A. Houslová a violová literatura období baroka v Itálii a Německu. B. Pravá ruka, základní pohyby, držení smyčce, tvoření tónu. Látka k talentové zkoušce na konzervatoř. 9. A. Houslová a violová literatura v období hudebního předklasicismu a klasicismu. B. Změny smyků u žabky, hudební paměťˇ. 10. A. Vývoj smyčce a jeho historie, houslová a violová literatura v období romantismu. B. Staccato, Saltato, tréma a problémy s ní související. 11. A. Baroko v Itálii a Německu. B. Stupnice a rozložené akordy, tréma a problémy s ní související 12. A. Hudební klasicismus v houslové a violové literatuře. B. Úder prstů, prstová cvičení, trylek, hudební paměť. 13. A. Vznik houslové sonáty, concerta grossa a koncertu. B. Hra v polohách a výměny poloh, hudební paměť. 14. A. Nejvýznamnější autoři etud, capriccií a různých technických studií. B. Vibrato, druhy, nácvik. Tréma a problémy s ní související. 15. A. Charakteristika z pohledu technického a výrazového houslových koncertů těchto autorů Mendelssohn, Bruch, Čajkovskij, Dvořák, Brahms. B. Dynamika, studium přednesových skladeb na nástroji. 16. A. Čeští houslisté 18-20 století, založení pražské konzervatoře. B. Hudební sluch, intonace, rytmus. 17. A. N. Paganini, osobnost, význam, dílo. B. Umělecká výchova, výzkum nadání ke hře na housle (violu). 18. A. Literatura pro housle a violu z období romantismu. B. Zvuková zabarvení, vysvětli pojmy: flautato, ponticello, pizzicato, pizzicato levou rukou, col legno, sul tasto. Využití v literatuře, příklady. 19. A. Literatura pro housle a violu ve 20. století. B. Úprava (adjustace) houslí a smyčce ke hře.

20. A. Osobnost O. Ševčíka a jeho dílo, výčet opusů a jejich obsah. B. Metodický postup elementárního vyučování, durový a mollový prstoklad, literatura. 21. A. Založení pražské konzervatoře, vznik a význam Českého kvarteta, jejich následovníci. B. Příprava k talentové zkoušce na konzervatoř, podmínky pro přijetí uchazeče. 22. A. Význam O. Ševčíka, dílo, žáci a pokračovatelé. B. Stylovost interpretace, pružnost (uvolněnost) hry, uspořádání denního cvičení. 23. A. Významné houslové a violové osobnosti 20. století, jejich význam, nahrávky atd. B. Přechody strun, legato, portamento, arpeggio. Nácvik a použití v etudách, přednesových skladbách, koncertech. 24. A. Významné české i světové komorní sobory ve 20. století. B. Uvedˇ a charakterizuj prostudovanou literaturu z oblasti teorie a metodiky hry na housle. Popiš její uplatnění v pedagogické a interpretační činnosti. 25. A. Významná česká i světová literatura pro housle (violu)a komorní ansámbly ve 20. století B. Uvedˇ a charakterizuj přednesové skladby a koncerty, které jsi studoval na konzervatoři. Vysvětli s jakými technickými a výrazovými problémy jsi se setkal při jejich studiu a co ses na nich naučil.


Absolventská zkouška z umělecko-pedagogické přípravy, violoncello 2015/2016 1a/ Metodika, pojem, metodika violoncella, obecná pravidla b/ Předchůdci smyčcových nástrojú (fidula, rebec, vihuela, loutna - regiony zrodu) 2a/ Osobnost učitele a žáka b/ Zrod violy da gamba, stavba, rozdíly s violoncellem, ladění, použití. 3a/ Části violoncella, pojmenování součástí a stavební materiál a jeho vývoj, ošetření b/ Přechodné typy nástrojů, důvody vzniku, charakteristiky (Baryton, Arpeggion, Viola pomposa ,Lira da braccio - Lirone) 4a/ Části smyčce, pojmenování součástí, stavební materiál, ošetření b/ Stavitelé nástrojů (Itálie, Německo, Francie, České země, - vznik a centra manufakturní výroby) 5a/ Držení nástroje, postavení těla, paží a nohou, výška židle a bodce, estetika hry b/ Vývoj smyčce, výrobci 6a/ Postavení levé ruky a lokte, prsty na hmatníku, úzká a široká poloha, popis možných chyb b/ Viola da gamba v Itáli, charakter skladeb, inspirace pro jiné země (Anglie-Ferabosco), gamba v Anglii 7a/ Pravá ruka, části, postavení na smyčci, funkce jednotlivých prstů, rameno a loket, popis možných chyb b/ Viola da gamba ve Francii, použití, slavní gambisté(Hotmann, Saint – Colombe, Marin Marais, ďHervelois, Forqueray 8a/ Rozdělení poloh (1-4, 5-7, palcová), postavení prstů a aplikatura b/ Viola da gamba v Německu a v českých zemích (Hesse, Funck, Abel se synem-Bach aj. Kozec, Tůma) 9a/ Výměny poloh a 3 způsoby provedení a nácviku b/ Počátky hry na violoncello, první hráči a skladby (degliAntonii, Domenico Gabrielli, Domenico Galli) 10a/ Vedení smyčce, funkce částí paže a ruky, výměny smyku, přechody přes struny b/ Rozvoj violoncella v Itálii – literatura, skladatelé (Jacchini, Buononcini, Francischello,Leo aj.) 11a/ Vibrato – dva druhy, nácvikové zpúsoby, popis možných chyb b/ Luigi Boccherini, život, dílo, význam 12a/ Intonace, hudební sluch, způsoby jejich zdokanalování b/ Počátky violoncella ve Francii, první interpreti, Michel Corrette – školy - palcová poloha

13a/ Hudební paměť, druhy a zdokonalování, Tréma a problémy s ní související b/ Jean a Pierre Duportové – prstoklad, škola, etudy, jejich vliv a inspirace 14a/ Základní smyky, popis, nácvik (detache, legato) b/ Struny violoncella, vývoj, materiál, výrobci, bodec violoncella, historický pohled a vývoj 15a/ Smyk martelé, význam slova, charakteristika b/ Johann Sebastian Bach – význam, literatura 16a/ Smyky spiccato a sautillé – význam slov, charakteristika, nácvik b/ První čeští violoncellisté – (Mára, Rejcha,Kraft, Fils) 17a/ Staccato – význam slova, druhy smyku b/ Zakladatelé německé cellové školy – J.J.F. Dotzauer(škola, etudy), B. Romberg a jeho inovace violoncella(klíče aj.) 18a/ Palcová poloha – Vývoj, význam b/ David Popper – význam, dílo, etudy 19a/ Tvoření tónu a zvuková zabarvení – (flautato, ponticello, pizzicato, col legno, sul tasto). b/ Barokní a klasická literatura pro violoncello – (Leo, Vandini, Vivaldi, Stamic, Rejcha, Monn, Haydn aj.) 20a/ Organizace výuky na ZUŠ b/ Ludwig van Beethoven a jeho dílo pro violoncello 21a/ K.P.Sádlo – význam,škola etud, Technické studie b/ Violoncello v Rusku, počátky, osobnosti, Carl Davidov – vyvrcholení a přínos, W.Fitzenhagen 22a/ Bohuš Heran – význam, instruktivní literatura, etudy, sborníky b/ Romantická a impresionistická literatura ve Francii (Lalo,SaintSaëns,Debussy,Faure,Milhaud,Honegger) 23a/ Zásady nácviku palcové polohy, Školy, Studie b/ Česká literatura pro violoncello 19. - 20.stol. (Dvořák, Martinů, Janáček) 24a/ Studium stupnic (význam, nácvik), výběr etud (význam, výběr, autoři) b/ Německá literatura 19.-20.stol. (Schubert, Schumann,Brahms,Strauss,Reger,Hindemith) 25a/ Pedagogické metody 20. století – Pablo Casals, Janos Starker, Paul Tortelier b/ Ruská a sovětská violoncellová tvorba 19.20.stol.(Vielgorskij,Davydov,Čajkovskij,Rachmaninov,Prokofjev, Kabalevskij,Šostakovič)


Absolventská zkouška z umělecko-pedagogické přípravy, kontrabas 2015/2016


Absolventská zkouška z umělecko-pedagogické přípravy, kytara 2015/2016 1. Kytara – seznámení s nástrojem, volba nástroje a jeho stavba. 2. Poloha těla, držení a stabilita, ladění. 3. Části rukou, základní postavení levé a pravé ruky, označení prstů pravé a levé ruky. 4. Chyby v základním postavení levé a pravé ruky. 5. Názory na tvoření tónu. Rozdílné vlastnosti nehtů, jejich úprava a ošetřování. 6. Základní typy úhozů, střídavý úhoz, souhra palce s ostatními prsty. Kvalita tónu. 7. Volba úhozů, volba prstokladů dle přirozených vlastností, hra souzvuků, polohy pravé ruky. 8. Základní pohyby levé ruky, hra bez not, přípravná prstová cvičení. 9. Určování poloh, orientace na hmatníku, výměna poloh, zadržování prstů, předjímání. 10. Stupnice diatonické, chromatické, intervalové a způsob jejich nácviku. Cvičení hbitosti prstů levé ruky. Synchronizace obou rukou. 11. Akordy, kadence, obraty akordů, barré – způsoby nácviku, kytarové diagramy. 12. Barva tónu, rejstříky. 13. Tónobarevné a zvukobarevné efekty - staccato, pizzicato, flažolety, rasguado, tremolo aj., způsoby tlumení tónů, poklepy - tambora, způsoby provedení. 14. Legato vzestupné, sestupné, kombinované. 15. Melodické ozdoby - způsoby provedení. 16. Frázování, dynamika, agogika, přednes. 17. Cvičení extenze – příčná, podélná. 18. Studijní plány – vztah a přístup učitele k žákovi (žákům). 19. Rozvržení lekce. 20. Kytarové školy – klady a zápory v jejich metodickém postupu. 21. Doplňková instruktivní literatura – přednesové skladby, zpěvníky. 22. Studijní proces, způsoby nácviku, odstraňování nedostatků ve hře pravé i levé ruky. 23. Literatura v oblasti etud. 24. Proměny v kytarové metodice – postavení pravé ruky a podobně 25. Světové přínosy kytarové metodice – Tárrega, Pujol, Carlevaro, Cardoso, Chemla aj.


Absolventská zkouška z umělecko-pedagogické přípravy, cimbál 2015/2016

1. Cimbál – seznámení s nástrojem (konstrukční specifika cimbálu, hlavní čeští a zahraniční nástrojaři). 2. Usazení za nástrojem, tělesná volnost (způsoby budování správných motorických návyků). Paže (směry pohybu, zápěstí, loket, rameno). 3. Úhozová problematika (základní způsoby úchopu paličky, způsoby budování správného držení, staccato, legato, problematika dlouhého tónu atd.). 4. Pedalizace (sešlápnutí, vypuštění, poloviční pedál atd., způsoby nácviku). 5. Technický nácvik skladby (double, triple, varianty, rytmy, skupinky atd.). 6. Hudební nácvik skladby (analýza a nácvik jednotlivých prvků skladby, výstavba menších celků, syntéza jednotlivých prvků skladby, formální výstavba celku, emocionální interiorizace atd.). 7. Celkový hudebně teoretický rozbor skladby ve vztahu k nácviku hudební skladby (formální, horizontálně-vertikální, dynamický, charakterový rozbor, důvody nezbytnosti důkladného rozboru pro interpretační praxi). 8. Systematičnost a efektivita cvičebního procesu (fáze nácviku skladby, tempo nácviku, zaměření nácviku na jednotlivé prvky atd.). 9. Aplikatury (způsoby tvorby, střídání rukou, dvojúdery, trojúdery, souzvuková problematika). 10. Problematika příprav a skoků, běhy a akordy (rozdíly v technice hry, způsoby nácviku apod.). 11. Specifické prvky hry na cimbál (aplikatury, úderový bod, tremolo, arpeggio, pizzicato atd.). 12. Kvalita a barva tónu (způsoby tvorby tónu, aspekty ovlivňující znění, alternativní způsoby hry – pizzicato, úder dlaní, úder na korpus, hra neobalenou paličkou apod.). 13. Vyrovnanost (časově průběhová, dynamická, zvuková, rozdílnost znění jednotlivých poloh nástroje, způsoby náslechu a ovlivnění). 14. Artikulace, frázování (souvztažnost úhozu a pedalizace, způsoby náslechu, využití různých přístupů ve vztahu k historickému období, stylovost). 15. Dynamika (dynamická škála, využití různých dynamických poloh při nácviku skladby, souvislosti s pedalizací, barvou zvuku, polohou nástroje atd.). 16. Problematika vnímání času, aktivní ticho (tempo a jeho vztah k charakteru skladby, agogika, tempo nácviku skladby, kvalita pauzy, soustředěnost poslechu atd.). 17. Paličky a jejich údržba (druhy paliček, výrobci, způsoby omotání, zákonitosti údržby). 18. Problematika výběru repertoáru (podle věku, schopností a dovedností žáka, výběr z hlediska motivační funkce, technické náročnosti, hudební kvality atd.). 19. Problematika transkripcí (důvody, charakteristika a možnosti transkripcí skladeb pro salterio, hackbrett, nástroje smyčcové, dechové, nástroje s klaviaturou atd.). 20. Psychologická příprava žáka na koncertní vystoupení, tréma (distres, eustres, pozitivní přístup, způsoby zvládnutí nepřiměřené trémy). 21. Způsoby hodnocení žáka, motivace (způsoby a pravidla zhodnocení hráčského výkonu, způsoby motivace atd.). 22. Významné české pedagogické osobnosti cimbálu a jejich přínos k vývoji metodiky hry na cimbál (Vojtěch Brada, Albert Pek, Růžena Děcká atd.). 23. Komparace českých a světových cimbálových škol (např. Česko, Maďarsko, Slovensko, pedagogické osobnosti, specifika, specifika přístupu v jednotlivých školách a zemích).

24. Instruktivní literatura pro cimbál (Allaga Géza, Vojtěch Brada, Jaromír Dadák, Jarmila Mazourová atd.). 25. Originální přednesová literatura pro cimbál (výběr originálních cimbálových kompozic, výrazné skladatelské osobnosti píšící pro cimbál atd.).


Absolventská zkouška z umělecko-pedagogické přípravy, zpěv 2015/2016 1. a/ Co je metoda a metodika zpěvu? b/ Vznik a vývoj opery 2. a/ Dechové ústrojí – složení b/ C.Monteverdi,A.Stradella,A.Vivaldi,A.Scarlatti 3. a/ Fonační ústrojí – složení (hlasové) b/ Bell canto,hlavní typy árií 4. a/ Artikulační ústrojí – složení b/ Opera buffa 5. a/ Cíl školení pěveckého hlasu b/ Oratorium 6. a/ Znaky správně vyškoleného pěveckého hlasu b/ Opera ve Francii 7. a/ Představy a jejich použití v pěvecké výuce b/ Německá opera 8. a/ Návyky – formování a zdokonalování b/ Opera v Anglii 9. a/ Pěvecký postoj – uvolnění,napětí b/ Ch.W.Gluck 10. a/ Pěvecký dech – typy dechu b/ J.Haydn,W.A.Mozart,L.van Beethoven 11. a/ Hlasový začátek – druhy b/ Německý romantismus ve tvorbě C.M.Webera,F.Schuberta,R.Schumanna,F.Mendelssohna-Bartholdyho 12. a/ Rezonance – druhy,vliv na hlas b/ Význam a vokální tvorba F.Liszta,R.Wagnera,J.Brahmse 13. a/ Rejstřík – druhy b/ Německá vokální tvorba na přelomu 19.a20.stol.,vznik expresionismu a neoklasicismu 14. a/ Artikulace – pěvecká artikulace b/ Komická opera ve Francii na počátku 19.stol.

15. a/ Hlasová technika – legato,portamento,tenuto,staccato,messa di voce… b/ Vokální tvorba H.Berlioze,vznik“ velké opery“,lyrické a naturalistické opery 16. a/ Melodické ozdoby b/ Francouzský impresionismus ve vokální tvorbě 17. a/ Přednes b/ Pařížská šestka – vokální díla 18. a/ Pěvecké termíny – afonie,amfoterní tóny,appogio,falset,sotto voce,tessitura,vibrato b/ Italská opera 19.stol.,verismus 19. a/ Typy hlasů podle polohy a charakteru (rozdělení hlasů) b/ Tradice ruské hudby,pronikání evropské hudební kultury do domácí tvorby 20. a/ Vady hlasu b/ Stěžejní ruská operní a písňová tvorba 18.a19.stol. 21. a/ Choroby hlasu – nezaviněné a zaviněné zpíváním,neurodynamické poruchy hlasu b/ Český barok a klasicismus,česká emigrace 22. a/ Dětský hlas – před mutací,v době mutace,po mutaci,mutační poruchy b/ Česká hudba 19.stol 23. a/ Hygiena hlasu – dětského a dospělého b/ B.Smetana,A.Dvořák,L.Janáček – vokální tvorba,historicko-umělecký význam pro českou hudbu 24. a/ Úloha učitele při školení hlasu b/ Hlavní postavy české hudby 1.pol.20.stol.,jejich vokální tvorba a pokračovatelé 25. a/ Struktura a organizace pěvecké hodiny b/ Vznik a vývoj světové i české operety


Absolventská zkouška z umělecko-pedagogické přípravy, HDU 2015/2016

1. A) Pojem pedagogika, pedagogika jako věda, příbuzné a pomocné vědy, vztah pedagogické teorie a praxe. Předmět, cíl, metody, disciplíny pedagogiky. B) Historie dramatické výchovy. Od školského divadla ve středověku až po dramatickou výchovu ve „století dítěte“. 2. A) Historická dimenze pedagogiky (Platón, Aristoteles, J. A. Komenský, J. J. Rousseau, R. Steiner, J. Dewey, popř. další) B) Co je dramatická výchova, pedagogicko-psychologická východiska dramatické výchovy, hodnoty a cíle dramatické výchovy, zdroje dramatické výchovy. 3. A) Pojem edukace, základní edukační terminologie, edukační procesy a prostředí, výchova a sebevýchova. Vnější a vnitřní podmínky edukace. B) Dětské a studentské divadlo. 4. A) Filozofie výchovy, názory na vychovatelnost jedince. B) Formy dramatické výchovy (zájmová činnost, školní dramatická výchova). 5. A) Teorie výchovy. Složky výchovy. B) Učitel dramatické výchovy. 6. A) Speciální pedagogika, dílčí disciplíny, aktuální problémy. B) Poruchy hlasu a výslovnosti, hlasová hygiena. 7. A) Specifické poruchy učení. B) Ústrojí dechové, hlasové, artikulační – jejich funkce v hlasovém projevu. Příklady dechových, hlasových a artikulačních cvičení. 8. A) Rodina a škola – funkce a kompetence, jejich rozlišení, vztahy rodiny a školy. B) Plánování a stanovení cílů v dramatické výchově (dlouhodobé, střednědobé, krátkodobé cíle), stavba hodiny. 9. A) Psychologie jako věda (předmět, cíl, vědní systematika, metody), základní psychologické pojmy (psychika, psychické jevy, chování, prožívání, vědomí, nevědomí…) B) Pedagogická dokumentace, podíl dramatické výchovy na utváření a rozvíjení klíčových kompetencí. 10. A) Paměť a učení, druhy, typy, vzájemný vztah. B) Dramatická výchova u dětí předškolního věku a její specifika.

11. A) Vývojová psychologie, mechanismy vývoje a formování osobnosti, periodizace ontogeneze, vývojové teorie (S. Freud, J. Piaget, E. Erikson…) B) Verbální a neverbální komunikace. 12. A) Zátěž a vyrovnávání se s ní, konflikt. B) Základní pojmy dramatické výchovy. 13. A) Didaktika – definice,historický kontext – J.A. Komenský, pomocné disciplíny. B) Volba námětů a předloh v dramatické výchově. 14. A) Činitelé a faktory výuky; pedagogická dokumentace. B) Uveďte příklady her a cvičení na rozehřátí, uvolnění a soustředění. Jaký mají smysl a význam a kdy je ve výuce použijete? 15. A) Komunikace ve výuce – druhy komunikace. B) Pomocná cvičení. Jaký mají smysl a význam a kdy je ve výuce použijete? 16. A) Metody výuky. Modely výuky. B) Objevování sebe a okolního světa, uveďte příklady her. Jaký mají smysl a význam a kdy je ve výuce použijete? 17. A) Fáze výuky. Formy výuky. B) Uveďte příklady her na seznámení. Jaký mají smysl a kdy je ve výuce použijete? 18. A) Alternativní školství. B) Uveďte příklady her a cvičení - pohyb a pantomima. Jaký mají smysl a význam a kdy je ve výuce použijete? 19. A) Cíle výuky – hierarchie výukových cílů, cíle kognitivní, afektivní a psychomotorické a jejich taxonomie. B) Uveďte příklady her a cvičení - kontakt, mimojazyková komunikace a skupinová citlivost. Jaký mají smysl a význam a kdy je ve výuce použijete? 20. A) Materiálně didaktické prostředky a jejich význam pro výuku. B) Uveďte příklady her na plynulost řeči a komunikaci. Jaký mají smysl a význam a kdy je ve výuce použijete? 21. A) Didaktické zásady. B) Uveďte příklady her na tvořivost a charakterizaci. Jaký mají smysl a význam a kdy je ve výuce použijete. 22. A) Osobnost edukátora – osobnostní předpoklady, vývojové fáze pedagoga, sebereflexe v pedagogické profesi. B) Uveďte příklady improvizačních her a etud. Jaký mají smysl a význam a kdy je ve výuce použijete. 23. A) Osobnost edukanta – vývoj edukanta, výukové styly edukanta. B) Hodnocení v dramatické výchově. 24. A) Hodnocení ve výuce – druhy hodnocení, funkce hodnocení. B) Drama ve vzdělání, možnosti využití dramatické výchovy ve výuce. 25. A) Kurikulum – definice pojmu, RVP a ŠVP, klíčové kompetence. B) Osobnost J. A. Komenského.


Absolventská zkouška z umělecko-pedagogické přípravy, TC 2015/2016 1. Specifické podmínky výběru adeptů pro KLT, pojmy dispozice a talent.  Správné držení těla a korekce vadného držení těla.  Pojem pedagogika, definice pedagogiky. Pedagogika v soustavě věd, základní terminologie, pedagogické disciplíny a spolupracující obory. 2. Taneční technika Barre au sol - metoda Borise Kňazeva, Zeny Rommett, – význam, principy.  Pozice a polohy končetin, port de bras.  Metody pedagogického výzkumu. 3. Význam a výstavba exercice KLT.  Členění vyučovací hodiny, řazení prvků.  Pojem psychologie, disciplíny, základní pojmy (vědomí, nevědomí, psychika, reflexy) 4. Prostorová orientace a pózy KLT, adagio – význam a výstavba.  Nácviková forma 1., 2. a 3. arabesque.  Výchova a výchovné styly. Sebevýchova.

5. Druhy battements.  Význam a řazení v exercice.  Podmínky výchovy a vzdělání (vnitřní a vnější). 6. Rozdělení skoků.  Metodický postup prvků allegra 1. ročníku.  Složky výchovy.

7. Battu u battements a allegra.  Přípravné cviky pro battu.  Pojem učení. Proces učení. Druhy učení 8. Vazebné prvky KLT.  Metodický postup prvků v 1. ročníku.  Paměť, paměťové procesy, druhy paměti

9. Rozdělení točivých prvků.  Nácviková forma obratu detournée, temps de pirouettes s.l.c.d.p. ze IV.  Výuka - metody, formy, modely a fáze výuky, činitelé výuky.

10. Rozdělení tanců LIT podle typu, funkce a půdorysu. Obkročák.  Komunikace ve výuce, komunikační struktury, druhy komunikace.

11. Základní hudebně písňové a taneční oblasti Moravy a Čech. Rejdovák a Rejdovačka.  Didaktické zásady – historický vývoj, význam pro výuku, materiálně didaktické prostředky. 12. Organizace a náplň hodiny lidového tance. Sousedská.  Učivo, učební cíle, učební styly žáků, kurikulum – RVP, ŠVP, pedagogická dokumentace.

13. Kroky všeobecné. Tance figurální a vířivé.  Hodnocení výsledků výuky, druhy klasifikace. Kritéria školní klasifikace.

14. Kroky speciální. Dětské taneční hry.  Mladší a starší školní věk z hlediska vývojové psychologie 15. Význam a cíle taneční gymnastiky.  Východisko pohybu, způsoby provedení pohybu, metody - jak tvořit pohyb.  Alternativní školství – formy, metody výuky. Kázeň ve výuce. 16. Členění hodiny a metodické řazení prvků v TAG.  Cvičení přirozená a průpravná.  Didaktika – definice, didaktické teorie, didaktické modely, vývoj didaktického myšlení. 17. Pohyb a hudba - metrum, rytmus, tempo, dynamika, melodie, harmonie, forma.  Kvalita hudebního doprovodu, spolupráce s korepetitorem a způsoby rozvíjení hudebního cítění dětí.  Speciální pedagogika. Dílčí speciálně pedagogické disciplíny.

18. Pohyb a prostor.  Vertikála, horizontála a diagonála v pohybu. Pohyby rovné, oblé, lomené.  Pohybové směry a prostorové dráhy.  Příčiny školního neúspěchu dětí ve škole – základní rozdělení. 19. Metodika taneční tvorby, improvizace a kreativita.  Improvizace ze zážitků rytmických, dynamických a prostorových.  Dějový tanec jako zdroj inspirace.  Inteligence. Mentální retardace a její stupně. 20. Nejstarší projevy moderního tance - Salléová, Delsarte, Duncanová, Fullerová, Laban, škola Denishawn  Základy anatomie – pohybový aparát – kostra  Specifické poruchy učení – dyslexie, dysgrafie a dysortografie 21. Postmoderní tanec. Souvislosti vzniku, charakteristika a filosofie. Osobnosti - Merce Cunningham  Základy anatomie – pohybový aparát – svaly  Školní zralost (diagnostika, odklad školní docházky) 22. Současný tanec, souvislosti vzniku, charakteristika a filosofie  Techniky současného tance, metodické principy využívané ve výuce současného tance, stavba vyučovací hodiny.  Psychologie osobnosti, modely a typy osobnosti 23. Vznik a teoretická východiska techniky M.Grahamové – koncept centra, koncept pohybu, kontrakce-release, použití podlahy, použití spirály, disciplína  Technika M. Graham – struktura vyučovací hodiny, metodika prvků  Sociálně patologické jevy u dětí a mládeže 24. Vznik a základní principy jazzového tance. Osobnosti jazzového tance – J. Cole, M. Mattox, A. Ailey.  Technika jazzového tance - struktura vyučovací hodiny a metodika prvků  Osobnost učitele. Sebereflexe v pedagogické profesi, vyhasínání a jeho prevence, syndrom burn - out. 25. Vznik a základní charakteristika principů techniky J. Limona  Technika J. Limona - struktura vyučovací hodiny a metodika prvků  Nevhodné vlastnosti učitele.


Absolventská zkouška z odborných předmětů - Hudba, Zpěv 2015/2016 1/ a) Pojem kultura (výtvarná kultura, výtvarné umění, umělecké dílo, kýč; obory, druhy a typy výtvarného umění) b) Kategorizace hudby 20. stol. a současnosti: vyhodnocení stylových tendencí a avantgardních hnutí (analýza díla řízené aleatoriky: O „roli náhody“ v kompoziční technice druhé poloviny 20. stol.; Witold Lutosławski: Benátské hry, Chain 2)

2/ a) Starověk - staroorientální státy, zejm. oblast Předního východu (Mezopotámie, Egypt - ) b) Podíl orientálních témbrů a etnických modů - včetně evropských modalit - na formování osobité hudební mluvy Oliviera Messiaena (orientální rytmika a barvy v symfonii „Turangalîla“, polymodální struktura v cyklu „Narození Páně“) 3/ Starověk – klasické státy (starověké Řecko a Řím) - antická kultura a její reflexe v následných staletích 4/ Raně křesťanské a raně středověké umění (Karolínská renesance, Otonské umění, románské umění včetně umění a historie Velkomoravské říše a předrománských Čech) 5/ Úvaha nad spojením výtvarného umění a hudby: výrazové a technické prostředky výtvarné a hudební exprese /alterační technika dominantních akordů, syntetický kvartový akord/ (Mýtus o Prométheovi v akvarelu Františka Kupky /1908/ a ve Skrjabinově „Básni ohně“ /1910/) 6/ Gotika (západní Evropa, Čechy a Morava)

7/ Chorální inspirace liturgie západní i východního obřadu v hudebních opusech stylových syntéz a v dílech postmoderních stylových pluralit (Olivier Messiaen: Kvartet pro konec času, Arvo Pärt: Berlínská mše, Wojciech Kilar: Klavírní koncert) 8/ a) Zaalpské malířství v 15. a 16. století (van Eyck, Dürer, Grünewald, Cranach st., Bosch aj.) b) Ideály německé Nové věcnosti: pojetí Hindemithovy tonality na tzv. centrálních tónech (kontinuálnost vývoje od Komorní hudby op. 46/2 k symfonickému projektu „Malíř Mathis“) 9/ a) Raná renesance v Itálii b) Renesanční italské malby v impresionistických témbrech hudebních tvůrců 20. stol. (Ottorino Respighi: Botticelliovský triptych, Bohuslav Martinů: Fresky Piero della Francesca, Jiří Teml: Hommage à Michelangelo) 10/ a) Vrcholná renesance a manýrismus (Evropa, u nás) b) Hudební tvorba vrcholné renesance: syntéza polymelodického slohu v tvorbě světské

a

duchovní; inspirační zdroje ilustračně programního chansonu Janequinova do současnosti (Rameau-Debussy-Ravel, Messiaen: Z kaňonů ke hvězdám, Záblesky do věčnosti); chromatický madrigal Carla Gesualda a jeho ohlasy ve 20. století (Stravinskij: Monumentum per Carlo Gesualdo) 11/ a) Slohové proudy 17. a 18. století v románských zemích (výtvarné umění Itálie, Francie, Španělsko) b) Barokní hudební kultura z hlediska konfesionálního: hlavní rysy duchovní a liturgické hudby katolického jihu; oratorní a mešní projekty v zemích románských a jejich proměny do 20. století (Monteverdi, Carissimi, Charpentier ...; duchovní rozměr díla Honeggerova ve vrcholné jevištně-oratorní syntéze „Jana z Arku na hranici“)

12/ a) Barokní umění v germánském okruhu s důrazem na holandské malířství. b)

Barokní hudební kultura z hlediska konfesionálního: duchovní a liturgická produkce

protestantského severu (vývojová linie od H. Schütze k J. S. Bachovi); konfesionální syntéza v duchovní tvorbě 20. století (A. Pärt: Janovy pašije, S. Gubaidulina: Janovy pašije) 13/ a) Baroko v Čechách a na Moravě b) Lidové inspirace českých kantorských rodů v 18. stol.: rozbor hudební struktury, námětové a textové předlohy vokálně-instrumentálních pastorel, orchestrálních pastorel a varhanních forem typu „pastoralis“ (F. X. Brixi, J. J. Ryba, J. I. Linek, K. B. Kopřiva ...) 14/ a) Rokoko, Klasicismus b) Doznívající barok, rokoko, osvícenství a klasicismus na příkladech z tvorby J.Ph. Rameaua (Acte de Ballet Pygmalion), J. A. Bendy (scénický melodram Ariadna na Naxu) a J. Haydna (oratorium Stvoření); nadčasovost hudebních druhů výše zmíněných tvůrců 15/ a) Romantismus b)

O blízkém spříznění poezie a hudby v tvorbě romantiků: od písně strofické

k prokomponovanému písňovému útvaru (od Schuberta k Mahlerovi, od Schumanna ke Straussovi); provázanost tvorby písňové s komorní (Schubert) a se symfonickou (Mahler) 16/ a) Realismus a generace umělců ND b) Rozvíjení a proměny klasicistního hudebně-dramatického odkazu J. A. Bendy ve scénickém melodramu Z. Fibicha (trilogie Hippodamie); sociálně-psychologická dramata Janáčkova (vyhodnocení veristických prvků, nápěvků mluvy a sčasovek v Její pastorkyni); rozvíjení sociálně-psychologizujícího „dramatického lyrismu“ v díle B. Martinů (Řecké pašije)

17/ a) Impresionismus b) Příroda a historie - hlavní inspirační zdroje Debussyho cyklů „Obrazy“: vyhodnocení slohotvorných znaků v Obrazech klavírních a orchestrálních; Symfonická freska Moře, Preludia I., II sešit (výběr) 18/ a) Postimpresionismus, secese b) Josef Suk a jeho vztah k české modifikaci symbolismu a secese (symbolismus v symfonii „Asrael“, op. 27, secesní kompoziční řešení hudební básně „Pohádka léta“, op. 29) 19/ a) Nástup umělecké avantgardy 20. století v Evropě a u nás (1905 – 1914; fauvismus, expresionismus, kubismus, futurismus, abstraktní umění, metafyzická malba) b) Vývojové cesty dodekafonie: od rozšířené a uvolněné tonality přes atonalitu ke klasickému dodekafonismu a odtud k totální organizaci skladby /serialismu, punktualismu/; dědictví II. vídeňské školy - postwebernismus (spojení tradičních formových řešení a stavebných

i

inspiračních zdrojů s bi-, poly- , atonalitou i tonalitou ve stěžejním dramatu Bergově - opeře „Vojcek“ /závěrečné scény/; syntéza seriálních technik s tonalitou v Bergově Houslovém koncertu) 20/

Pohled skladatelů 20. stol. do minulosti: neoklasické formové a stylizační podněty

Stravinského čisté instrumentální hudby suitové, koncertantní a symfonické pro skladatele 2. poloviny 20. stol. (A. Schnittke: Concerto grosso č. 1 a 3, A. Pärt: Collage sur B-A-C-H /1964/, Concerto piccolo über B-A-C-H /1994/, B. Martinů: Concerto grosso, H 263, Toccata e due canzoni, H 311) 21/ a) Filmová tvorba (vznik a vývoj filmové tvorby, kinematografie, „Nová vlna“60. let 20. stol.) b) Estetický vztah obrazu a hudby ve filmu, výrazové možnosti hudby ve filmu, začlenění hudby do struktury filmového sdělení /vyjadřování/ (S. Prokofjev: Alexander Něvskij, D. Šostakovič: Hamlet, G. Auric: Caesar a Kleopatra, W. Kilar: Smrt a dívka)

22/ a) Meziválečné umění v Evropě a u nás (1918 – 1939; dadaismus, devětsilský poetismus a artificialismus, surrealismus, ruský konstruktivismus, De Stijl a neoplasticismus, purismus, Bauhaus, funkcionalismus a mezinárodní sloh, socialistický realismus) b) Civilizační tendence v umění 20.stol. a pařížská Šestka; inspirativní experimenty bruitistů a objevné tvůrčí činy E. Varèse (zvukový radikalismus Ionisation); syntéza klasické a lyrické linie v tvorbě Prokofjevově (balet Romeo a Julie, op. 64), prolínání avantgardního dynamismu a konstruktivismu ve spojení s koláží v díle Šostakovičově (I. klavírní koncert c moll, op. 35) 23/ a) Umění v době a po druhé světové válce ve světě (1939 – 2000; lyrická abstrakce, pop-art, nová figurace, hyperrealismus, kinetické umění a op-art, minimal art, konceptuální umění, postmodernismus, design a užité umění) b) Hudební tvůrci postmoderních stylových pluralit východních kultur: polystylová syntéza v díle A. Schnittkeho (II. symfonie „St. Florian“); symbolika v díle S. Gubaiduliny („Sedm slov“ pro violoncello, bajan a smyčce); synkreze sónických efektů v Pendereckeho historizujícím religiózním monumentu (Credo) 24/ a) Umění v době a po druhé světové válce v Čechách (1939 – 2000) b) Nové perspektivy avantgardní české moderny: proměny tradičního symfonického žánru a sonátové formy u nejoriginálnější osobnosti české hudby druhé poloviny 20. stol. Miloslava Kabeláče (analýza Symfonie č. 8, op. 54 „Antifony“; sonátové řešení v „Osudových dramatech člověka“) 25/ a) Kultura města, v němž studuji b) Synkreze tvůrčího neofolklorismu s psychologizující expresí v Janáčkově slovanské rapsodii „Taras Bulba“ a v Bartókově taneční pantomimě „Podivuhodný mandarín“; Formová, tektonická a obsahově významová analýza partitury skladatele přítomnosti, jehož kompoziční vývoj je spjat s regionem (Milan Báchorek: Konfrontace pro housle, komorní smyčce a cembalo)


Absolventská zkouška z odborných předmětů - HDU 2015/2016 1/ a) Pojem kultura (výtvarná kultura, výtvarné umění, umělecké dílo, kýč; obory, druhy a typy výtvarného umění) b) Kultura duchovní, materiální, jazyková, masová atd. 2/ a) Starověk - staroorientální státy, zejm. oblast Předního východu (Mezopotámie, Egypt - ) b) Herecká a divadelní etika, práce herce na roli. 3/ a) Starověk – klasické státy (starověké Řecko) b) Aristoteles – Poetika. 4/ a) Starověk – klasické státy (Řím), antická kultura a její reflexe v následných staletích b) Vznik divadelní inscenace. 5/ a) Raně křesťanské a raně středověké umění (Karolínská renesance, Otonské umění); románské umění včetně umění a historie Velkomoravské říše a předrománských Čech b) Středověké divadlo a drama. 6/ a) Kultura vrcholného středověku, scholastika, gotické umění v Evropě b) B. Brecht, epické divadlo. 7/ a) Česká gotika b) Absurdní divadlo a jeho představitelé. 8/ a) Zaalpské malířství v 15. a 16. století (van Eyck, Dürer, Grünewald, Cranach st., Bosch aj.) b) Komedie dell árte. 9/ a) Raná renesance v Itálii b) Goldoni a Gozzi, reforma komedie. 10/ a) Vrcholná renesance a manýrismus (Evropa, u nás) b) „Zlatá šedesátá“ v českém divadle, významné režijní osobnosti.

11/ a) Slohové proudy 17. a 18. století v románských zemích (Itálie; Francie, Španělsko). b) D. Diderot – Herecký paradox. 12/ a) Barokní umění v germánském okruhu s důrazem na holandské malířství b) Vývoj loutkového divadla v Čechách a na Moravě, současné loutkové divadlo v Čechách a na Moravě. 13/ a) Baroko v Čechách a na Moravě b) Dětský film. 14/ a) Rokoko, Klasicismus b) Česká kinematografie v letech 1945 – 1970. 15/ a) Romantismus b) Romantismus v divadle. 16/ a) Realismus a generace umělců ND b) Realismus v českém divadle, režijní osobnosti: K. H. Hilar, J. Kvapil. 17/ a) Impresionismus b) Teatrologie. 18/ a) Postimpresionismus b) Česká kinematografie v období normalizace (1970 – 1989). 19/ a) Secese b) Současné české drama. 20/ a) Nástup umělecké avantgardy 20. století v Evropě a u nás (1905 – 1914; fauvismus, expresionismus, kubismus, futurismus, abstraktní umění, metafyzická malba) b) Česká divadelní avantgarda. 21/ a) Meziválečné umění v Evropě a u nás (1918 – 1939; dadaismus, devětsilský poetismus a artificialismus, surrealismus, ruský konstruktivismus, De Stijl a neoplasticismus, purismus, Bauhaus, funkcionalismus, socialistický realismus) b) Divadelní kritika v Čechách.

22/ a) Umění v době a po druhé světové válce ve světě (1939 – 2000; lyrická abstrakce, pop-art, nová figurace, hyperrealismus, kinetické umění a op-art, minimal art, konceptuální umění, postmodernismus, design a užité umění) b) Fenomém televize, významní televizní autoři a režiséři. 23/ a) Umění v době a po druhé světové válce v Čechách (1939 – 2000) b) Český film od let devadesátých až po současnost. 24/ a) Role barvy ve výtvarném umění, světové a české galerie b) Současná česká divadla, představitelé současné české divadelní režie, současné české divadelní festivaly, divadelní periodika. 25/ a) Kultura města, v němž studuji b) Ostravská divadla a jejich umělci.


Absolventská zkouška z odborných předmětů - TC 2015/2016 1.

Pohybové projevy období pravěku. Rituál zdrojem inspirace novodobých choreografů. (balet Svěcení jara – různá zpracování; díla – J. Kyliána, J. Robbinse, B. Nižinské aj.) Výtvarná kultura, výtvarné umění, umělecké dílo, kýč; obory, druhy a typy výtvarného umění; periodizace umění Řecké divadlo. Kult boha Dionýsa, dithyramby, vznik tragédie a komedie. Prostor a herec řeckého divadla. Aischylos, Sofoklés, Euripidés, Aristotelova Poetika. Stará a nová attická komedie, Aristofanés a Ménandros.

2.

Starověké kultury – Mezopotámie, Egypt, Indie, Japonsko. Orientální inspirace v dílech soudobých choreografů. ( Denisshawn, M. Béjart, J. Kylián,) Pravěké umění Římské divadlo. Rozdíly mezi řeckým a římským divadlem. Tragédie (Seneca) a komedie (Plautus a Terentius), atellánská fraška. Úpadek divadla. Byzantské divadlo.

3.

Umění antiky – úloha tance ve společnosti a v divadle. Vliv antiky na vývoj baletu v následujících obdobích.(I. Duncan, G. Balanchin, M. Graham). Umění nejstarších starověkých civilizací (Egypt, Mezopotámie atd.) Středověké náboženské divadlo Vánoční a velikonoční liturgické hry (tropus, officium, ludus). Mystéria, mirákly, morality. Divadelní prostor středověkého divadla (simultánní scéna, pageants).

4.

Tance období raného středověku, vztah církve k tanci, světský tanec, druhy tanců. Středověké inspirace v dílech choreografů 20. století. (tématika, hudba, tanec) Umění starověkého Řecka a Říma Středověké světské divadlo. Jokulátoři, veselá kázání a scénky středověkých tržišť, truvér Adam de la Halle, fraška a sotties (Pierre Gringoire). Řemeslnické divadlo, Hans Sachs.

5.

Období renesance – renesanční formy dvorských slavností, vývoj společenských tanců. První dvorský balet – Balet Comique de la Reine. Předrománské a románské umění Italské renesanční divadlo. Znovuzrození antického divadla a zrod moderního divadla, divadelní žánry italské renesance. Renesanční komedie (Ariosto, Machiavelli, Aretino, Bruno), tragédie a pastorála (Tasso). Divadelní prostor.

6.

Baroko – struktura a rysy Ballets de Cour, vrchol dvorského baletu za vlády Ludvíka XIII. a XIV, významné osobnosti Umění období renesance (manýrismus) Commedia dellárte. Princip improvizace, synopse, masky, typy (staří páni, sloužící, milovníci). Prostředky komedie dellárte (lazzi).

7.

Profesionalizace tance v období rokoka – vývoj techniky tance, reforma kostýmů. J. Dauberval a balet Marná opatrnost. Umění doby baroka (klasicistní a realistický barok) Alžbětinská renesance. Masky. Profesionální herecké skupiny, první divadla (Burbage). Shakespearovi předchůdci (Ch. Marlow). Shakespearovi současníci (Ben Jonson). Shakespearovi následovníci (Webster).

8.

Balet v období klasicismu – vývoj baletní reformy (J. Weaver, F. Hilferdinga a G. Angioliniho, J. G. Noverre). Umění období rokoka W. Shakespeare a jeho divadelní tvorba (historické hry, komedie, tragédie, pohádky). Verš dramatu

9.

Období preromantismu – významná díla a jejich tvůrci. Rozvoj taneční pedagogiky (S. Vigano ,C. Blasise). Umění doby klasicistní Francouzské divadlo 17. stol. Zásady klasicismu a Umění básnické (N. Boileau). P. Corneille, J. Racine. Molière. Verš francouzského klasicismu.

10. Nástup romantismu a jeho projevy v baletu – struktura a hlavní rysy baletu, význam rodiny Taglioni. A.Bournonvill a jeho tvorba. První romantický balet La Sylphide. Umění doby romantismu (Německo, Anglie) Francouzské osvícenské divadlo a pomolièrovská komedie. Jarmareční divadla (Ch. a J. Favartovi). Pomolièrovská komedie (P. de Marivaux a P. de Beaumarchais) 11. Významné osobnosti a stěžejní díla vrcholného romantismu. (J. Perrot, A. Saint León, balet Giselle) Umění doby romantismu (Francie, čes. země) Divadlo 18. století ve Francii, tragédie a měšťanské drama. Voltaire, D. Diderot, J. J. Rousseau. 12. Vývoj baletu v Rusku, významné osobnosti: I. I. Valberg, A. Gluškovskij, Preromantismus v Rusku – Ch. L. Didelot, ohlas evropského romantismu, hostující baletní mistři a tanečnice. Umění období realismu Italské divadlo 18. Století – od komedie dellárte k pravidelnému dramatickému textu. C. Goldoni a C. Gozzi. 13. Díla klasického tanečního dědictví – tvorba M. Petipy, a balety P. I. Čajkovského. Umění druhé poloviny 19. století (Impresionismus, Postimpresionismus) Anglické restaurační divadlo 17. - 18. stol. Anglická buržoazní revoluce. Restaurační komedie (W. Congreve). J. Gay. Obroda komedie (Fielding, Sheridan). Herectví (D. Garrick).

14. Ruské sezóny v Paříži a Ballets Russes Ďagileva, významné osobnosti a díla. Nástup umělecké avantgardy 20. století v Evropě a u nás (fauvismus, kubismus, expresionismus) Anglické a italské romantické divadlo Rysy anglického romantismu. Lord Byron. Boj za sjednocení italského národa, manifest romantismu ( A. Manzoni). S. Pellico. 15. Vývoj sovětského baletu, významné osobnosti a díla. (J.Grigorovič, L.Jakobson, O.Vinogradov aj.) Nástup umělecké avantgardy 20. století v Evropě a u nás (futurismus, abstraktní umění, metafyzická malba) Ruské romantické divadlo. Útlak nikolajevského Ruska, povstání děkabristů. Puškin, Lermontov a Gribojedov. Herectví Močalova. Malé divadlo (Ščepkin) a N. V. Gogol. 16. Výrazový tanec v Evropě – koncertní tanec I. Duncan. Význam tvorby E. J. Dalcrozeho, R. von Labana. K. Joos a balet Zelený stůl a jejich následovníci. Meziválečné umění v Evropě a u nás (dadaismus, surrealismus, artificialismus) Francouzské romantické divadlo. Teorie romantického divadla. Program francouzských romantiků (Dumas st., Hugo, Musset, Vigny). Herectví /Debureau). 17. Vývoj baletu v Čechách, otevření veřejných divadel, preromantická tvorba a pronikání romantického repertoáru na naše scény. Secese. České národní obrození. Divadlo v Kotcích, Hraběcí nosticovské divadlo, Bouda, divadlo U hybernů. Bří Thámové, Štěpánek, Klicpera. Josef Kajetán Tyl. Prozatímní divadlo a budova Národního divadla. 18. Baletní pantomimy O. Nedbala a činnost A. Viscusiho na naších scénách. Významné osobnosti českého baletu – I. V. Psota, S. Machov, E. Gabzdyl. Meziválečné umění v Evropě a u nás (funkcionalismus-mezinárodní sloh, socialistický realismus, Tvrdošíjní, Devětsil) České divadlo od. r. 1848 do první sv. války. Novoromantické drama. Realistické drama a venkovská tematika (Stroupežnický, Preissová, Mrštíkové). Šrámek, Mahen, Dyk, Langer. Psychologcký realismus J. Kvapila. 19. Vývoj baletu ve Francii – 20. století. Významné osobnosti a jejich tvorba. Choreografická exploze – národní centra choreografie. (M. Béjart, R. Petite) Umění v době a po druhé světové válce (výrazově–existenciální proud: abstraktní expresionismus, nová figurace, pop-art, umění akce, bod art) Francouzské divadlo od r. 1848 do roku 1918. Oficiální drama a „škola zdravého rozumu“ (A. Dumas ml.). S. Bernhardtová. Naturalistické drama (Zola, Taine) a Svobodné divadlo (A. Antoine). Symbolismus M. Maeterlincka. P. Claudel, R. Rolland, E. Rostand, A. Jarry. Starý holubník (J. Copeau).

20. Vznik moderního tance v Americe, hlavní představitelé. (Denishawn, D. Humphrey, M. Graham, J. Limon aj.) Umění v době a po druhé světové válce (racionální proud: op-art, kinetické umění; mezi proudy: zemní umění, konceptuální umění, postmodernismus; poválečná architektura) Anglické divadlo od r. 1848.. „Invaze“ irských dramatiků. G. B. Shaw a O. Wilde. Herectví (L. Olivier). 21. Významné společnosti USA a jejich repertoár, slavné osobnosti amerického kontinentu. (American Ballet Theatre, New York City Ballet, Joffrey Ballet.) Umění doby gotické Americké divadlo. Malé formy, němý film, divadlo na Broadwayi. Muzikál. OŃeill, T. Williams, A. Miller. 22. Postmodernismus a významné osobnosti moderního tance v 2. pol. 20. století (M. Cunningham a princip náhodnosti, černošský tanec A. Aileyho, S. Paxton - zakladatel kontaktní improvizace, aj.) Umění po druhé světové válce v Čechách (malba, sochařství, architektura, zemní umění) Italské divadlo od r. 1848 do současnosti. Verismus (Verga), futurismus (Marinetti). L. Pirandello. 23. Významné scény a osobnosti anglického baletu 20. století. (N. Valois, F. Ashton, M. Rambert, K. MacMillan., John Cranko) Umění doby baroka (dynamický barok) Ruské a sovětské divadlo. Ruský realismus (Gogol, Ostrovskij, Tolstoj, A. P. Čechov). K. S. Stanislavskij a MCH(A)T. S. Jesenin. Satira V. Majakovského. Ruská divadelní avantgarda, režie (Mejercholdova biomechanika, Ejzenštejn). 24. Významné osobnosti choreografické a interpretační a soubory současnosti.( J.Neumaier, M. Ek, W. Forsythe, Ch. Bruce, Batsheva Dance Company – Ohad Naharin, aj.) Generace umělců Národního divadla Francouzská divadelní moderna. Dadaismus, surrealismus (A. Breton).. G. Apollinaire, J. Cocteau, J. Giraudoux, J. Anouilh. Kartel čtyř ( (Jouvet, Dullin, Pitojev, Baty). Existencialismus (Sartre, Camus). J. Vilar. Absurdní divadlo. 25. Významné osobnosti českého baletu (P. Šmok a Pražský komorní balet, dílo J. Kyliána, P. Zuska, bratři Bubeníčci, D. Klimentová, J. Cemerek. Česká scéna - DOT504 dance company, 420people – Nataša Novotná a Václav Kuneš aj. Výtvarná kultura Ostravy (architektura, sochařství, malba) České divadlo po první sv. válce do současnosti. Bří Čapkové. Režie (K.H. Hilar, J. Honzl, E. F. Burian). V. Nezval, V. Vančura. Divadlo V+W. Současná dramatika (V. Havel aj.).


Topics for the Graduation Examination in English Language Music Students 2015/2016 1. Music and my family 2. Instrument classification 3. Reading in my life. Literature and music 4. Internet and music 5. JKGO 6. Cultural life in my town 7. Orchestra 8. My instrument 9. Festivals 10. My career plans 11. My favourite musicians 12. Auditions, rehearsals, performances, recording 13. Music education in the Czech Republic 14. Bedřich Smetana 15. Antonín Dvořák 16. Leoš Janáček 17. Bohuslav Martinů 18. Prague – cultural centre of the Czech Republic 19. Music styles 20. Radio, television, newspapers, magazines and music 21. Music – hobby or profession 22. Everyday life of a musician 23. Cultural life in the Czech Republic

24. Culture and places. Places of interest for music lovers 25. Going to concerts / to the theatre / to the cinema


Topics for the Graduation Examination in English Language Drama Students 2015/2016 1. Theatre / film and my family 2. Everyday life of an actor 3. Reading in my life. Literature and film 4. Internet and theatre / film 5. JKGO 6. Cultural life in my town 7. Going to concerts, music events 8. My ínstrument´ – body and voice 9. Festivals 10. My career plans 11. My favourite actors 12. Auditions, rehearsals, performances, recording / filming 13. Actor education / training in the Czech Republic 14. William Shakespeare 15. Oscar Wilde 16. G. B. Shaw 17. Tennesee Williams 18. Prague – cultural centre of the Czech Republic 19. Culture and places. Places of interest for theatre / film lovers 20. Radio, television, newspapers, magazines and theatre / film 21. Acting – hobby or profession 22. British popular literature 23. American popular literature

24. Cultural life in the Czech Republic 25. Cinema, films


Absolvententhemen – Deutsch 2015/2016

1. Lebenslauf 2. Familie 3. Tagesprogramm eines Künstlers 4. Freizeit 5. Kultur und Kunst 6. Wohnen 7. Urlaub, Ferien, Reisen 8. Gesundheit 9. Wetter, Jahreszeiten 10. Verkehr 11. Kleidung und Mode 12. Schule 13. Orchester, Theater 14. Lieblingskomponist, Lieblingsdramatiker 15. Musik in Deutschland I /vom Mittelalter zum Klassizismus/ 16. Musik in Deutschland II /vom Klassizismus bis in die Gleichzeitigkeit/ 17. Musik in Österreich 18. Bedřich Smetana, Deutsches Drama 19. Antonín Dvořák, Tschechisches Drama 20. Essen 21. Ostrau 22. Prag 23. Die Tschechische Republik 24. Die Bundesrepublik Deutschland 25. Österreich

Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě

Recommend Documents