JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ. Divadlo v Olomouci na konci čtvrt tisíciletí své existence

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA

Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství

Divadlo v Olomouci na konci čtvrt tisíciletí své existence

Bakalářská práce

Autor práce: Martin Novotný Vedoucí bakalářské práce: MgA. Petra Vodičková Ph.D. Oponent bakalářské práce: Doc. Mgr. Jan Kolegar Brno 2014

2

Anotace Cílem bakalářské práce Divadlo v Olomouci na konci čtvrt tisíciletí své existence je na základě zjištěných informací potvrdit, nebo popřít fakt, že existence instituce hudebně - dramatického divadla má pozitivní vliv na město Olomouc. V případě potvrzení tohoto faktu by měla iniciovat nejen udržení, ale samotný rozvoj této kulturní instituce. Krajské město Olomouc s více než sto tisíci obyvateli a obrovskou kulturní tradicí se potýká s mnoha nepopulárními úspornými řešeními. Z toho plyne domněnka, že se v době výročí 250 let stálého divadla v Olomouci nepodaří hudebně - dramatické divadlo udržet. Město takového charakteru by nemělo být soustředěno na řešení standardních existenčních problémů natolik, aby zanikla jeho konkurenceschopnost z pohledu měnící se Evropy. Konkurenceschopnost z pohledu například cestovního ruchu, který je stále v Olomouci nedoceněn a kterému by takováto fungující kulturní instituce mohla výrazně prospět.

Klíčová slova Moravské divadlo Olomouc, opera, rozpočet magistrátu města Olomouce, historie města Olomouce, historie olomouckého divadla, kvantitativní výzkum, multiplikační efekty v kultuře, prevence kriminality, nezaměstnanost.

3

Annotation The aim of this thesis "Theatre in Olomouc at the End of a Quarter Millennium of Existence" is to confirm or refute the hypothesis that the existence of the musical - dramatic theater has a positive impact on the city of Olomouc. If confirmed, this fact should be publicised and used to support the current development of this cultural institution. The city of Olomouc, with more than one hundred thousand inhabitants and a great cultural tradition, is confronted with many unpopular cost - saving solutions. It is possible that, even at the time of the anniversary of 250 years of permanent theater in Olomouc, the city may fail to maintain such a theater. A city of that nature should not be concentrating on solving fundamental problems in a way that could damage its competitiveness in a Europe that is changing all the time. Competitiveness should also be judged from the point of view of tourism, for example, which has been neglected in Olomouc, and for which functioning cultural institutions could prove beneficial.

Keywords Moravian Theatre Olomouc, Opera, Olomouc City Hall budget, history of Olomouc, Olomouc theater history, quantitative research, multiplier effects in culture, crime prevention, unemployment.

4

Prohlašuji, že jsem na bakalářské práci pracoval samostatně a použil jsem jen pramenů uvedených v soupisu zdrojů.

Martin Novotný

5

Poděkování Rád bych na tomto místě velmi poděkoval své rodině za toleranci a pochopení, které mě doprovázelo po celou dobu studia. Současně bych velmi rád poděkoval vedoucí práce paní MgA. Petře Vodičkové Ph.D. za dobré rady, pochopení a věcné připomínky, bez nichž by tato práce nevznikla. 6

Obsah

Anotace .................................................................................................................... 3 Klíčová slova ........................................................................................................... 3 Annotation ............................................................................................................... 4 Keywords ................................................................................................................. 4 Obsah ....................................................................................................................... 7 Seznam použitých zkratek ....................................................................................... 9 1 Úvod ................................................................................................................... 10 2 Stručná historie města Olomouce ....................................................................... 11 2.1 Nejstarší historie města .......................................................................... 11 2.2 Rozmach města od období renesance .................................................... 12 2.3 Olomouc v období Československa ....................................................... 14 3 Historie divadla v Olomouci .............................................................................. 15 3.1 Období do roku 1770 ............................................................................. 15 3.2 Období mezi lety 1770 a 1830 ............................................................... 16 3.3 Období od roku 1830 do vzniku ČSR .................................................... 17 3.4 Éra olomouckého divadla v období první republiky.............................. 19 3.5 Období od roku 1945 po „sametovou revoluci“ .................................... 20 3.6 Porevoluční období divadla v Olomouci po současnost ........................ 21 4 Historie a osobnosti olomouckého divadla ........................................................ 23 4.1 Opera v Olomouci .................................................................................. 23 4.2 Osobnosti olomoucké činohry ............................................................... 25 5 SWOT analýza Moravského divadla Olomouc .................................................. 27 6 Porovnání Moravského divadla Olomouc s divadlem v Opavě. ........................ 30 7

6.1 Obecně o divadlech v Olomouci a Opavě. ............................................. 30 6.2 Ekonomická situace divadel v Olomouci a Opavě ................................ 30 6.2.1 Počet premiér a představení. ................................................... 32 6.2.2 Počet zaměstnanců divadel v Olomouci a Opavě. .................. 33 6.2.3 Rozpočty a jejich položky na kulturu v Olomouci a Opavě. .............................................................................................. 33 6.2.4 Vícezdrojové financování Moravského divadla Olomouc ...... 35 6.3 Závěr kapitoly Porovnání Moravského divadla s divadlem v Opavě ........................................................................................................ 35 7 Multiplikační efekty divadla .............................................................................. 36 7.1 Ekonomický potenciál turistického ruchu a snaha vybudovat „barokní image“ Olomouce ......................................................................... 39 7.1.1 Image města založeného Juliem Caesarem ............................. 40 7.1.2 Image města, které před smrtelnou nemocí zachránilo malého Mozarta ................................................................................ 41 7.1.3 Image města, kde žil hlavní sponzor Ludwiga van Beethovena ....................................................................................... 41 7.1.4 Barokní image Olomouce ....................................................... 42 7.1.5 Turistický poplatek.................................................................. 43 7.2 Demografická data města ve vztahu k zaměstnanosti ............................ 44 7.3 Kriminalita při sportovních a kulturních akcích .................................... 45 8 Závěr ................................................................................................................... 48 Seznam tabulek a grafů ......................................................................................... 49 Seznam použitých zdrojů ...................................................................................... 50 Seznam použité literatury ...................................................................................... 50 Seznam použitých zdrojů z internetu .................................................................... 52 8

Seznam použitých zkratek MMO: Magistrát města Olomouce, MDO: Moravské divadlo Olomouc, SDO: Slezské divadlo Opava, MDZ: Městské divadlo Zlín, MFO: Moravská filharmonie Olomouc, UNESCO: Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (anglicky United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization), AMU: Akademie múzických umění v Praze, JAMU: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, DAMU: Divadelní akademie múzických umění v Praze, MK ČR: Ministerstvo kultury České republiky, SK: Sportovní klub, FC: Fotbalový klub, HC: Hokejový klub, PČR: Policie České republiky, ÚO: Územní odbor Policie České republiky, OK: Oddělení obecné kriminality, PJ: Pořádková jednotka, MV: Ministerstvo vnitra, MP: Městská policie.

9

1 Úvod Cílem bakalářské práce Divadlo v Olomouci na konci čtvrt tisíciletí své existence je zjistit maximum informací pro zdůvodnění existence Moravského divadla Olomouc v nejbližších letech.

Mementem a hybným momentem,

pro rozhodnutí napsat tuto práci bylo zrušení operetního souboru v roce 1993. Pro olomoucké divadlo to byla těžká rána, která byla srovnatelná s požárem tohoto operetního divadla v roce 1953 a s jeho definitivním uzavřením v roce 2005. Druhým takovým impulzem byla nedávná situace okolo Činoherního studia v Ústí nad Labem. Jedná se o zásadní varování, jak se dá zničit práce stovek lidí, která úspěšně probíhala po desítky let. Bakalářská práce se zabývá historií Olomouce i historií Moravského divadla. Pro tuto práci byla vytvořena SWOT analýza MDO. V dalších kapitolách se snaží autor nalézt maximum objektivních údajů pro potvrzení faktu, že divadlo tohoto typu má v Olomouci opodstatnění. V prvé řadě se jedná o líheň uměleckých talentů tak, jak tomu v mnoha oblastních divadlech bývá. Dále se v práci srovnává Moravské divadlo s obdobným divadlem v Opavě. Autor se snažil nalézt dostatek faktů pro srovnání těchto dvou divadel. Především návštěvnost, tržby, soběstačnost, počty repríz, premiér a také počty zaměstnanců. V této kapitole se dotýká i srovnání podílu příspěvku z magistrátů ve vztahu k celkovému rozpočtu těchto měst. Z těchto dvou hodnot lze vyvodit, zda je jeden z magistrátů štědřejší, než druhý. Práce podává i základní informaci o multiplikačních efektech, které existence divadla vytváří. V posledních částech se práce zabývá turistickým potenciálem města, který by fungující divadlo mělo podpořit. V neposlední řadě přichází i srovnání se sportovní akcí a náklady na její zabezpečení ve srovnání s nulovými náklady u běžné divadelní produkce. V závěru práce se autor zamýšlí nad případným vzrůstem nezaměstnanosti, který by nastal v případě likvidace MDO. Všechny tyto informace by měly podpořit hypotézu, že Moravské divadlo Olomouc má zásadní důvody pro svou další existenci.

10

2 Stručná historie města Olomouce Město Olomouc má téměř dvoutisíciletou historii. Pro účel této práce byla rozdělena do několika období. Nejstarší historie začíná nálezy z paleolitu a končí s koncem středověku, tedy patnáctým stoletím. Další období renesančního rozmachu od šestnáctého století je následováno neméně atraktivní dobou baroka přibližně ve století osmnáctém. Následuje století devatenácté, kdy město v kleštích barokní pevnosti ztratilo tempo růstu ve srovnání s ostatními centry regionu. Po vzniku samostatného Československa již Olomouc tuto ztrátu nedohnala, ale naopak jí zůstalo neskutečně nádherné a kompletní historické jádro. 2.1 Nejstarší historie města Nejstarší

osídlení

na

území

Olomouce

dokládají

prehistorické

archeologické nálezy. První stopy osídlení Olomouce spadají do starší doby kamenné (mladšího paleolitu)1, na jeho dnešním území byly mimo jiné nalezeny kamenné nástroje, jejichž stáří je odhadováno na 40 – 10 tisíc let. Novější výzkumy doložily přítomnost keltských a germánských kmenů v prostoru dnešního města. Jedním z nejvýznamnějším nálezů posledních let, který mění i texty dosavadních dějepisných učebnic, je objev zbytků pochodového římského tábora z druhé poloviny 2. století, tedy z doby markomanských válek v Olomouci - Neředíně. Nejsevernější bod pobytu Římanů na území tehdy barbarské střední Evropy za Dunajem se tak posouvá od Trenčína a Mušova k Olomouci. Z dalšího období odkryli archeologové důkazy o osídlení z období Velké Moravy. Olomoucké nálezy z Petrského návrší prokázaly dokonce úzký vztah tohoto sídliště k Mikulčicím, které byly kdysi zřejmě centrem Velkomoravské říše. V tomto období sehrály zásadní úlohu při osídlování a rozvoji obchodní cesty. Olomouc se nachází při jižní větvi takzvané euroasijské magistrály a také při cestě spojující Krems na Dunaji s východní Evropou. Díky tomu rostl hospodářský význam této oblasti počínaje polovinou desátého století. Současně s tím rostl

1 Paleolit: je označení nejstaršího a nejdelšího období lidských dějin – starší doby kamenné. Období mladšího paleolitu se datuje přibližně mezi 40 – 10 tisíci roky před naším letopočtem.

11

i význam politický. Volba první moravské sídelní rezidence českých panovníků po připojení Moravy k přemyslovskému státu pak padla na Olomouc. Jako první údělný moravský kníže se v Olomouci usadil od roku 1030 Břetislav, syn českého knížete Oldřicha. V roce 1063 bylo založeno moravské biskupství u olomouckého kostela sv. Petra. Podobný letopočet měl ovšem negativní dopad na české dějiny. 4. srpna roku 1306 byl v sídle olomouckého kapitulního děkana zavražděn poslední český král z rodu Přemyslovců Václav III. Tímto aktem došlo k vymření významného českého panovnického rodu Přemyslovců po meči. Olomouc patřila po několik dalších staletí mezi nejvýznamnější královská města v českých zemích. Například v privilegiu2 krále Jana Lucemburského z roku 1314 bylo město jmenováno jako „první na Moravě“. Roku 1352 jej označil jako „hlavní město Moravy“ také markrabě Jan. Privilegiem z roku 1422 povolil dokonce Zikmund Lucemburský Olomouci razit vlastní mince. Zajímavé je, že se jedná o nejstarší dochované městské mincovní privilegium na Moravě. Roku 1469 byl v Olomouci prohlášen českým králem uherský král Matyáš Korvín. Následující vleklé spory mezi uherským a českým králem byly poté vzájemně urovnány až tzv. mírem olomouckým roku 1479. 2.2 Rozmach města od období renesance Po požáru v roce 1398, kdy shořela více než třetina města, nastal poměrně čilý stavební ruch. Ke skutečnému rozmachu došlo v Olomouci za humanisticky orientovaného biskupa Stanislava Thurza, který funkci biskupa zastával v letech 1497 – 1540. Mimo jiné proslul jako organizátor a příznivec olomoucké humanistické

společnosti

Sodalitas

Maierhofiana,

založené

roku

1502.

V Olomouci rostl během 16. století značně vliv protestantů. Jezuité tedy v roce 1566 založili v rámci rekatolizace seminář, který si záhy získal výbornou pověst. Již v roce 1573 byl papežem Řehořem XIII. a císařem Maxmiliánem II. povýšen na univerzitu. Stalo se tak za funkčního období olomouckého biskupa Viléma Prusinovského, který tímto založil druhou nejstarší univerzitu v českých zemích.

2

Privilegium: výsada či výsadní právo, které v minulosti uděloval panovník za zásluhy, nejprve jednotlivcům, ale například také městům. Odtud městská privilegia, což byly určité výsady, kterých smělo město požívat.

12

V předbělohorském období byla Olomouc s osmi tisíci obyvateli a počtem 1200 domů druhým největším městem v českých zemích. Od roku 1655, kdy císař Ferdinand III. vyhlásil Olomouc pevnostním městem, probíhala postupná výstavba nového barokního opevnění města. Svou kvalitu a obranyschopnost prokázala pevnost pouze v roce 1758. Od této události se již žádné vojsko s pokusem o dobytí města nezdržovalo. Obléhání z roku 1758 bylo pro město důležitou událostí, protože císařovna v témže roce polepšila městu znak a velitele pevnosti jmenovala polním maršálkem. Navíc v roce 1762 městu potvrdila výsadu používání titulu královského hlavního města. V tomto období již také dochází k událostem, které patří neodmyslitelně ke kulturním dějinám města. V roce 1746 byla Josefem svobodným pánem Petrášem založena první učená společnost sídlící v rakouské monarchii s názvem „Societas incognitorum eruditorum“. Další pozoruhodnou událostí byl pobyt jedenáctiletého Wolfganga Amadea Mozarta, který v Olomouci zkomponoval VI. symfonii F – dur. Přibližně tři roky po Mozartově pobytu zde v roce 1770 bylo zřízeno první stálé divadlo. Významným historickým okamžikem bylo povýšení olomouckého biskupství na arcibiskupství, které se událo v roce 1777. Tímto aktem se Olomouc stala pro další období legitimním duchovním centrem Moravy. V průběhu 19. století neměla Olomouc dobré podmínky pro rozvoj průmyslu, zejména díky pevnému sevření města hradbami. Jediné odvětví, které se na „žírné3“ Hané rozvíjelo kontinuálně bylo potravinářství. 3. 10. 1830 byla slavnostním představením otevřena nová budova divadla na Horním náměstí. 17. 10. 1841 přijel do Olomouce z Vídně první vlak. V této době obývalo město přibližně 15 tisíc obyvatel a dvě třetiny z nich hovořily německy. V roce 1866 kolem Olomouce prošla pruská armáda směrem na Vídeň. Olomoucká bastiónová pevnost tak zcela ztratila strategický význam a od roku 1886 došlo k postupné likvidaci větší části hradeb.

3

Žírný: velmi úrodný

13

2.3 Olomouc v období Československa Po vzniku Československé republiky získalo v Olomouci české obyvatelstvo početní většinu, která se ještě zvýraznila po připojení okolních vsí. Podle sčítání lidu žilo v Olomouci ve dvacátých letech dvacátého století přibližně šedesát tisíc lidí. Oproti situaci z poloviny devatenáctého století se poměr národnostní skladby výrazně obrátil. Plné dvě třetiny z tohoto počtu se hlásili k české národnosti. Období po druhé světové válce bohužel opět přidusilo rozvoj města, ačkoli již pevnostní krunýř dlouho neexistoval. Vznikl zde však téměř neviditelný krunýř symbolizovaný tisíci sovětských vojáků, kteří byli přítomni v mnoha vojenských objektech rozesetých po městě i okolí. Socialistická morálka byla navíc neslučitelná s celkovým vizuálem Olomouce a tak zde postupně docházelo k devastaci památek, především církevního charakteru. S touto velmi negativní proměnou souvisela i degradace z města krajského na okresní v roce 1960. Zvrat v této poměrně neutěšené situaci nastal v roce 1989. Období po takzvané sametové revoluci je dobou opětovného růstu Olomouce. Zvláštní význam lze přisuzovat zřízení Vrchního soudu v roce 1996. Vrchní soud v Olomouci je vrchní soud s působností pro většinu Moravy a celé české Slezsko. V tomto období opět rostl význam Univerzity Palackého. Během devadesátých let se počet čtyř fakult (lékařská, pedagogická, přírodovědecká a filozofická) rozšířil na nynějších osm. Obnovila se fakulta teologická a přibyly fakulty zdravotních věd, tělesné kultury a právnická. V roce 2000 se Olomouc opět stala krajským městem. Město získalo větší pravomoci a objevily se zde nové instituce. Olomouc se mohla opět začít hrdě hlásit ke své historii a postupně se zahájila systematická oprava historického jádra i dalších částí města. Snahy o zviditelnění města se promítly do události z roku 2000, kdy byl barokní Sloup Nejsvětější trojice zařazen mezi světové dědictví UNESCO.

14

3 Historie divadla v Olomouci Historická období z pohledu divadla v Olomouci je možné datovat do období vzniku první divadelní budovy v roce 1770 a dále do doby před a po otevření budovy nové, která byla otevřena v roce 1830. Třetí a čtvrté období odděluje rok 1920, kdy došlo k národnostní přeměně divadla německého v divadlo české. Toto období je ukončeno druhým světovým válečným konfliktem a po něm následuje divadelní doba ukončená takzvanou sametovou revolucí v roce 1989. Poslední období trvá od této události po současnost. 3.1 Období do roku 1770 Historie divadla v Olomouci je velice bohatá. Olomouc byla v období středověku historicky důležitým správním, církevním a obchodním centrem celé Moravy. Konala se zde vystoupení žakéřů, jokulátorů, muzikantů a tanečníků, která se ve středověku konala nejčastěji na tržištích. Nejstarší zmínka je z roku 1479. Podle záznamu z roku 1717 se divadlo hrálo přímo v budově radnice. Olomouc byla střediskem církevního života a vzdělanosti, což značně ovlivnilo zdejší vývoj divadla. Po příchodu jezuitů do Olomouce v roce 1566 a po založení univerzity v roce 1573 mělo toto školské divadlo na jedné straně funkci specifického, výukového prostředku a na druhé straně bylo účinnou formou působení jezuitů na veřejnost. Hry antických autorů se uváděly latinsky především z výukových důvodů. Druhou skupinou byly hry s biblickými náměty a také hry ze života světců. Hrálo se latinsky, německy a také česky a to především v prostorách jezuitské koleje, v biskupském domě, v Klášteře Hradisko a před kostelem Panny Marie Sněžné na dnešním Náměstí Republiky. Světské divadlo v Olomouci provozovaly především profesionální herecké společnosti. Pod ochranou kardinála Ditrichštejna tu již v roce 1617 hrála anglická herecká společnost Roberta Greena. Působily zde i německé a italské společnosti, které zejména v průběhu 18. století přispívaly k výraznější kvalitě a pestrosti olomouckého divadelního života. Mezi lety 1721 – 1742 se hrávalo v divadelním sále v purkrabském domě. Od roku 1744 byl ve dvoře domu U černého orla postaven pro divadlo zvláštní sál. Tento objekt, který stojí na rohu Dolního náměstí dnes známe pod označením Hauenschildův palác. V 18. století věnovali 15

někteří olomoučtí církevní představitelé pozornost a podporu hudebnímu umění. Takto vznikly v letech 1729 a 1730 opery dómského kapelníka Václava Matyáše Gureckého Antioco a Grizeldu. Také olomoucký arcibiskup Rudolf Jan arcivévoda rakouský velice podporoval olomoucké divadlo, pořádal veřejné koncerty a zasloužil se o vznik takzvaných farních a děkanských knihoven. Byl štědrým mecenášem a přítelem Ludwiga van Beethovena. Jako výraz díků za tuto systematickou podporu mu Beethoven věnoval nejednu svou skladbu. Například 4. a 5. klavírní koncert a především slavnou „Missa solemnis“ Opus 123. Specifické místo ve vývoji divadla v Olomouci i v kontextu české divadelní kultury má od konce 40. let 18. století pololidová a lidová dramatická tvorba. Jejím mimořádným a ojedinělým projevem jsou „hanácké opery“. Operu Pargamotéka od Ignáce Plumlovského poprvé provedli alumnové4 kláštera Hradisko roku 1747 a v dalším roce podruhé před císařovnou Marií Terezií. Na hanácké opery navázaly lidovější hanácké zpěvohry Maréna a Kedrota a také Jora a Manda Josefa Mauritia Bulina a Josefa Pekárka. 3.2 Období mezi lety 1770 a 1830 V roce 1768 bylo po havárii divadlo v domě u Černého orla uzavřeno. V sousedním domě bylo v roce 1770 otevřeno nové divadlo, které neslo hrdý název „Královské městské národní divadlo“. Divadelní sál o kapacitě 350 diváků si často ke svým produkcím pronajímaly různé herecké společnosti. Hlavním programem byly takzvané hanswurstiády. Posléze zde byly provozovány opery a také zpěvohry, neboli Singspiel. Zatímco v lidově pojaté dramatické tvorbě převládala němčina, v operách dominovala italština. V letním období se také hrávalo v dřevěné budově na Dolním náměstí a během zimy v jízdárně Stavovské akademie. Jedním z ředitelů německých společností, které v Olomouci v polovině 80. let 18. století vystupovaly, byl Johann Friedrich Zollner. Další osobnosti, které v Olomouci vedly divadlo, byly Václav Mihule, Václav Svoboda a další. Tou dobou v Olomouci hrálo několik herců, kteří mají trvalé místo v dějinách

4

Alumnát, školské zařízení vzniklé v době reformace pro výchovu katolických kněží. Zakládán zejména pro žáky bez prostředků.

16

rakouského a německého divadla. Například Therese Krones, která bývá považována za jednu z největších hereček a herec Karel Seydelmann, který završil svou bohatou hereckou dráhu v Berlíně. 3.3 Období od roku 1830 do vzniku ČSR Roku 1828 byla započata výstavba divadelní budovy na Horním náměstí. Divadlo bylo navrženo a postaveno podle projektu vídeňského dvorního architekta Josefa Kornhäusela a poprvé bylo otevřeno 3. října 1830. V roce 1831 byl v této budově otevřen i společenský sál Reduta, který je dnes koncertní síní a nahrávacím prostorem Moravské filharmonie Olomouc. Kapacita divadla byla tehdy téměř jeden tisíc míst, samozřejmě včetně stojících diváků. Nová budova byla postavena v místech, kde původně stál tzv. „Modrý dům“. Tento objekt se v minulých dobách stal svědkem důležitých událostí a skutků. Na tomto místě olomoučtí měšťané skládali 15. února 1620 přísahu věrnosti „zimnímu králi“ Fridrichu Falckému a v letech 1628 – 1641 zde měl sídlo nejvyšší moravský zemský úřad, královský tribunál. Minimální vzdálenost mezi ním a radnicí svým způsobem symbolizovala těsnější sepjetí divadla s osudy Olomouce uprostřed dějinných zvratů dalších desetiletí. Ráz historicky utvářeného a národnostně smíšeného města, udávala velká posádka, arcibiskupství, církevní instituce, univerzita a úřady. Správa města byla v německých rukou a německé bylo až do roku 1920 i olomoucké divadlo. Řada z těch, kteří byli před rokem 1920 v angažmá v Olomouci, se proslavila ve Stavovském, Prozatimním a Národním divadle v Praze, ve Vídni, v Berlíně, dokonce i v Petrohradě a Paříži. Z proslulých dirigentů zde takto působil první kapelník pražského Prozatimního i Národního divadla Adolf Čech. V roce 1883 zde dirigoval a šéfoval olomoucké opeře, tehdy třiadvacetiletý skladatel Gustav Mahler. Ačkoliv angažmá v městském divadle během let prošla řada českých umělců, česká představení se v něm hrála jen málo. Spolehlivé doklady o nich jsou teprve z roku 1838, kdy tu byl hrán Štěpánkův Čech a Němec. V roce 1843 zde byl uveden Klicperův Divotvorný klobouk a české scénky

17

v německých quodlibetech5. Oživení českých představení v olomouckém divadle dosáhli vlastenečtí Češi v revolučním roce 1848, kdy se tu hrály hry J. K. Tyla, V. K. Klicpery, často za přítomnosti Františka Palackého, F. L. Riegra, Karla Havlíčka a dalších českých poslanců tehdy v Kroměříži konaného sněmu. Postavení českého divadla se zlepšilo v šedesátých letech devatenáctého století. V té době se na pár let prolomila nechuť německé radnice k českým představením. Roku 1884 byla naopak česká představení v olomouckém divadle zcela zakázána a české divadelní společnosti (např. Svobodova, Sukova, Trnkova Choděrova a jiné), byly nuceny působit v jiných sálech. Na území dnešní Olomouce působila tehdy celá řada ochotnických souborů. Dominantní byla Jednota divadelních ochotníků besedních, která byla založena roku 1872 a na významu nabyla v roce 1888, po otevření Národního domu. Národní dům se tehdy stal důležitým centrem kulturního a společenského života českého obyvatelstva. K repertoáru patřily vděčné veselohry, ale i česká a evropská klasika. Působil zde pěvecký spolek Žerotín, založený roku 1880, který byl již od svého počátku proslaven svou sborovou, kantátovou a oratorní tvorbou. Od roku 1891 dokonce soustavně rozvíjel amatérskou operní činnost. Významným oceněním jeho kvalit bylo několikeré dirigování pěveckého sboru Žerotín samotným Antonínem Dvořákem a dedikování oratoria Svatá Ludmila tomuto tělesu. Vyvrcholením operních aktivit Žerotína byly na počátku léta roku 1918 divadelní slavnosti, při nichž v Prodané nevěstě a Daliborovi hostovala světoznámá Ema Destinová. V roce 1910 v olomoucké opeře debutovala brněnská rodačka Marie Jedličková, která se později proslavila pod jménem Maria Jeritza. Na přelomu 19. a 20. století opět sílily tendence, zřídit stálé české divadlo v Olomouci. Z důvodu neochoty radních a díky zákazům městské správy následovala pasivita českých divadelních spolků a první světový válečný konflikt odsunul tyto snahy definitivně.

5

quodlibet bylo žertovné spojení několika písní ve stylu „co se vám líbí“

18

3.4 Éra olomouckého divadla v období první republiky Vznik samostatné Československé republiky v roce 1918 otevřel novou šanci pro realizaci stálého českého divadla. Tou dobou se objevily plány k postavení budovy, ale poválečný nedostatek finančních prostředků neumožnil stavbu realizovat. Roku 1919 se městská správa již skládala většinově z Čechů. Na základě tohoto poměru následovalo uzavření smlouvy o propůjčení městského divadla do rukou českého uměleckého živlu. V divadle se ještě do roku 1922 střídala česká a německá představení. Německý soubor v tomto roce definitivně zanikl a jeho členové získali angažmá v brněnském divadle. Pro první sezónu Českého divadla v Olomouci byl na základě soutěže vybrán jako ředitel Jaroslav Wilkonský, který se zavázal zajistit provoz divadla. Idea stálého českého divadla v Olomouci se mohla konečně naplnit. 1. září 1920 byla první česká divadelní sezóna v Olomouci zahájena představením Smetanovy Libuše. Velkorysé plány vedení divadla slibovaly souboru světlou budoucnost, realita každodenního provozu se však ukázala mnohem složitější. Ředitel Wilkonský svou funkci nezvládl a nesnáze vyřešil tím, že opustil Olomouc a soubor nechal bez prostředků svému

osudu.

Zbytek

sezóny

byl

zachráněn

představeními

konanými

v olomouckém Národním domě. Pro následující sezónu 1921/1922 vybralo Družstvo divadelníků ředitele výrazně obezřetněji. Stal se jím Antonín Drašar, který poté divadlo vedl do roku 1931. Dokázal divadlo ekonomicky konsolidovat a vytvořit mu podstatně lepší provozní podmínky. Postupně se zde stabilizovaly soubory opery, operety, činohry i baletu. Divadlo zároveň rozvinulo svoji rozsáhlou zájezdovou činnost, při které se hostovalo po celém území tehdejšího Československa. Dokonce se objevily i na svou dobu mimořádné divadelní zájezdy za hranice Československé republiky. Jednalo se tehdy o cesty operního souboru do Krakova a Vídně. Drašarovou zásluhou bylo olomoucké divadlo hodnoceno, jako nejlépe prosperující nově založená scéna a patřilo k ekonomicky nejstabilizovanějším mimopražským souborům dvacátých let. Na velmi rychlém vzestupu olomouckého divadla se výrazně podílel dirigent a šéf Karel Nedbal. Původně převzal německý operní orchestr, zřídil soubor baletu a sestavil výborný mladý soubor. Po Drašarově odchodu nastoupil, jako ředitel, režisér a herec Stanislav Langer. Za éry jeho působení v letech 1921 - 31 mělo divadlo velice 19

významné postavení v Československu. Byly opět pořádány zájezdy, které hlavně směřovaly do měst bez stálé české divadelní scény (např. Teplice, Liberec, Ústí nad Labem, Jablonec a jiná města). Za nacistické okupace musel český soubor budovu uvolnit nově zřízenému Deutsches Theater der Hauptstadt Olmütz6. Německé divadlo zde působilo od sezóny 1941/1942 do konce Druhé světové války. České divadlo za okupace nejprve využívalo jeviště Národního domu a poté od roku 1942 Lidového domu v Hodolanech. Hodolanská scéna byla přestavěná podle projektu Lubomíra Šlapety a fungovala později jako Hudební divadlo. Za války byla typickým problémem českého divadelního živlu silná cenzura. Divadlo se potýkalo se zákazy uvádění politicky a rasově nežádoucích autorů českých i světových. Na druhé straně byl vyvíjen jednoznačný tlak na zařazování a preferování německých her. 3.5 Období od roku 1945 po „sametovou revoluci“ Nástupcem ředitele Stanislava Langera se stal Julius Lébl, který v Olomouci působil do roku 1954. Lébl měl na počátku své poválečné ředitelské dráhy nelehký úkol. Musel zajistit opravy obou za bojů poničených divadelních budov a urychleně obnovit jejich provoz. Správu divadla převzal Ústřední národní výbor Olomouce. Změnil se současně i název divadla na Městské divadlo. V revolučním roce 1948 bylo Městské divadlo převedeno do působnosti Krajského národního výboru. Název byl opět změněn, na Krajské oblastní divadlo. V roce 1953 bylo požárem zničeno jeviště hodolanského divadla, čímž byla na čas ztracena druhá scéna. Když se Julius Lébl stal v roce 1954 ředitelem státního divadla v Karlíně, převzal ředitelskou funkci Stanislav Křupka a po něm v roce 1957 Svetozár Vítek. Za Vítkova vedení divadlo v roce 1958 přijalo název Divadlo Oldřich Stibora. (v roce 1975 Státní divadlo Oldřich Stibora). Svetozár Vítek působil ve funkci ředitele téměř dvacet let a to až do roku 1976. V roce 1968 vzniklo na místě bývalého Radiotabarinu v těsné blízkosti Krajského vlastivědného muzea Divadlo hudby, jako jedna z několika odnoží pražského Divadla hudby. Olomoucké Divadlo hudby více méně přebíralo podstatnou část

6

Německé divadlo hlavního města Olomouce.

20

programu právě odtamtud v tzv. „hudebních konzervách“. Jednalo se o režijně upravená pásma hudby, slova a obrazu. V roce 1977 vzniklo v tomto Divadle Hudby divadelní Studio Forum, které bylo alternativní scénou olomoucké činohry a usilovalo o získání mladého diváka. Po Svetozárovi Vítkovi v letech 1976 až 1985 působil jako ředitel Josef Srovnal, kterého v ředitelské funkci následoval v letech 1985 až 1989 Miroslav Klimeš. 3.6 Porevoluční období divadla v Olomouci po současnost Po listopadových událostech roku 1989 se stal ředitelem divadla Josef Josefík, za jehož působení divadlo změnilo název na Moravské divadlo. V roce 1993 došlo ke sloučení souborů opery a operety a zároveň byl přerušen provoz Hudebního divadla v Hodolanech. Provoz této budovy však zcela zrušen nebyl. Vedení divadla nejprve jednalo o možné opravě budovy, ale po povodních v roce 1997 byl fond na opravy převeden na jiné potřeby města. Koncem tisíciletí se tak v prostoru foyer hodolanského divadla vybudovala malá scéna pro více než sto diváků. V roce 2000 zde začal hrát soubor Hořící žirafy a divadlo bylo přejmenováno na „Hořící dům“. Své první inscenace tu uvedlo také Divadlo Tramtarie. V sezónách 1996/2002 a 2003/2010 působil jako ředitel Moravského divadla Olomouc Václav Kožušník. (Mezitím v sezóně 2002/2003 byl ředitelem Daniel Wiesner). Od svého nástupu vyvíjel úsilí o obnovení provozu Hudebního divadla. Moravské divadlo je vícesouborové divadlo sídlící v jediné budově. Jedná se o příspěvkovou organizaci, která získává příspěvky od Magistrátu města Olomouce, Olomouckého kraje i Ministerstva kultury. V současnosti je to jediné divadlo se třemi uměleckými soubory na střední a východní Moravě. Do nedávna byl ředitelem pan Josef Podstata a od října 2013 se ředitelem Moravského divadla Olomouc stal Pavel Hekela, který do nynějška působil, jako ředitel Českého rozhlasu v Olomouci. Na rozdíl od normalizační doby se v posledních letech celá řada olomouckých osobností z prostředí umění, kultury, ale především Univerzity Palackého snaží o alternativy ke stálému městskému divadlu. Tyto snahy vedly

21

v novém miléniu k tomu, že se vedle MDO

7

v olomouckém kulturním životě

objevilo několik souborů orientovaných právě na mladého diváka. Především to byly soubory Divadla Tramtarie a Hořící žirafy a aktuálně je to také Divadlo na cucky. Kromě nových souborů se objevily i nově rekonstruované a znovuobjevené prostory. Divadlo Tramtárie působí již desátou sezónu v historické budově Slovanského domu a Divadlo Konvikt spolu s Divadlem na cucky působí společně v prostorách Uměleckého centra Univerzity Palackého v historické budově rekonstruovaného jezuitského konviktu. Nejnovější událostí je ojedinělý krok investora v nové nákupní galerii Šantovka. Toto nákupní centrum bylo otevřeno v listopadu 2013 v samé blízkosti historického jádra města. Mimořádné je, že do tohoto prostoru investor umístil divadelní sál s dvěma stovkami míst.

7

Moravské divadlo Olomouc

22

4 Historie a osobnosti olomouckého divadla 4.1 Opera v Olomouci Prvním ředitelem Českého divadla v Olomouci a zároveň šéfem jeho opery se na necelou sezónu stal operetní skladatel a dirigent Jaroslav Wilkonský. Wilkonský byl do té doby sbormistrem významného pěveckého spolku Žerotín. S tímto pěveckým sborem v Olomouci suploval česká operní a operetní představení. Jeho působení v olomouckém divadle nebylo příliš úspěšné, zato jeho nástupce Antonín Drašar (1921 - 1931) by mohl sloužit za vzor divadelního intendanta. Zanedlouho mohl soubor opery vyslat za slávou a výdělkem nejen po vlastech českých, ale také do Bratislavy, Budapešti, Krakova, a tři roky po sobě také do Vídně. Kvalitativní vzestup olomoucké opery byl dílem dirigenta a šéfa Karla Nedbala, jenž převzal původně německý operní orchestr, zřídil balet a sestavil výtečný mladý soubor. Nejprve v roce 1924 provedl kompletní smetanovský cyklus. Dále do repertoáru zařadil opery Richarda Wagnera, Leoše Janáčka, Richarda Strausse a další české i světové novinky své doby v obdivuhodné šíři. Nedbalův kurs udrželi i další dirigenti a šéfové. Především Adolf Heller a po druhé světové válce Iša Krejčí a Zdeněk Košler. V Olomouci se například v červnu 1939 konalo poslední uvedení Smetanovy Libuše v celém Protektorátu8 a přes okupací ztížené podmínky zde zářily budoucí hvězdy českého operního nebe, jako byli Beno Blachut a Eduard Haken. Stagnace souboru začala za šéfů M. Konvalinky (1972 - 1976) a R. Kefera (1977 - 1990) a to i přestože se hrály pozoruhodné tituly a neméně pozoruhodné inscenace, které vytvářel režisér J. Glogar. Problémy vyvrcholily po roce 1989 a především v roce 1993. Tehdejší šéf opery Martin Dubovic (1990 - 1999) v roce 1993 spojil operní soubor se souborem operetním a muzikálovým. Stalo se tak údajně na základě snahy o obecné zeštíhlování přebujelých operních provozů. Sloučení částečně přispělo k nezbytné generační proměně v rámci souboru sólistů. V té době přišli a výrazněji se uplatnili pěvci, z nichž někteří stále tvoří páteř olomoucké opery.

8

Hudební kultura v Olomouci v období od podzimu 1938 do května 1945, Karel Steinmetz (Str. 2)

23

V souboru kupříkladu zazářila Mária Tkadlčíková - Haan, která se však po oslnivě provedené Lucii di Lammermoor (1994) stala okamžitě oporou Státní opery Praha. Šéfové opery Václav Málek (1999 - 2002) i Ludmila Machytková (2002 2010) se pokusili o pozitivní změny. Důvody proměnlivé kvality sólistů, sboru i orchestru lze jistě hledat v podfinancování operního souboru. Nedostatkem jsou i chybějící kvalitní osobnosti za dirigentským pultem. Na samém sklonku kariéry se zde prosadil pouze Zvonimír Skřivan. Krátce se tu objevili Oldřich Bohuňovský, Stanislav Macura, Martin Braun a Miroslav Machek. Poslední sezony zajišťují mladí dirigenti Tomáš Hanák, Petr Šumník a Miloslav Oswald. Od roku 2010 je uměleckým šéfem souboru opery a operety Moravského divadla Olomouc právě Miloslav Oswald. Počátkem 90. let se hrály převážně atraktivní italské tituly s převahou Verdiho a Pucciniho v pochopitelné obavě o ztrátu diváků v nových polistopadových poměrech. Pestřejší dramaturgii přineslo pouze několik titulů, jakými byly Mozartův Idomeneo, Ponchielliho La Giocconda či Gluckův Orfeus a Eurydika. Zvláště pak z repertoáru vynikla starší soudobá opera současného maďarského skladatele S. Szokolaye Krvavá svatba. Opět až Václav Málek připravoval trvalejší dramaturgické inovace (Britten: Albert Herring 2001, Moniuszko: Halka 2002). Tradicionalistickou podobu režie oživilo několik kvalitních inscenací hostujících režisérů starší generace L. Štrose (Idomeneo, 1996) a V. Věžníka (Káťa Kabanová 1998). Po roce 2000 následovaly inscenace mladších a mimooperních režisérů. Osobnosti z oblasti činoherních scén, jakými byli kupříkladu L. Fritz, Z. Černín, Z. Kaloč olomoucké opeře určitě velmi prospěly svým odlišným pohledem na inscenaci. Obdobnou a možná ještě lepší kombinací je osobnost režiséra a šéfa olomoucké činohry Michaela Taranta. Jeho inscenace Prodané nevěsty, nebo oper Nabucco a Carmen patří k tomu nejlepšímu z posledního desetiletí. Situace se tedy v posledních letech pozvolna zlepšuje a samotné renomé souboru rovněž.

24

4.2 Osobnosti olomoucké činohry Moravské divadlo Olomouc je divadlem oblastním a tak jen málokterá osobnost české kultury v něm působí několik desetiletí aniž by potřebovala být v centru dění. Takovýmto umělcem je bezesporu František Řehák, který se narodil v Novém Bydžově, ale svůj život zasvětil právě divadlu v centru Hané. Za celou svou kariéru má na svém kontě téměř sedmdesát filmových rolí. Nejznámější postavy jsou kněz v Rozmarném létu (1968), Drobeček ve filmu Skřivánci na niti (1969) a mladší generace jistě zná tohoto vynikajícího herce z Postřižin a především, jako zedníka Lorence z filmu Na samotě u lesa. Vedle této osobnosti je zde celá řada herců, kteří se v tomto regionu narodili a byli ovlivněni olomouckým kulturním životem natolik, že se rozhodli pro uměleckou dráhu. Z generace meziválečné je to například Milena Dvorská, která se narodila v Prostějově. Již jako dospívající ráda chodila do olomouckého divadla. Údajně milovala zvláště operní představení a tak bylo jejím přáním studovat operní zpěv. Když režisér Bořivoj Zeman v roce 1954 obsazoval role princezen v pohádce Byl jednou jeden král, na roli Marušky doporučil Jan Werich právě mladičkou Milenu Dvorskou. Po natáčení této pohádky začala studovat na pražské Divadelní fakultě AMU a její následující léta již byla ve znamení angažmá pražských divadel. Další dvě známé postavy českého divadla se narodily nedaleko Olomouce. Valérie Zawadská se narodila v nedalekém Šternberku. Jako malé děvče se zapojila do činnosti v dětském divadelním souboru. Účastnila se recitačních soutěží a opakovaně zvítězila na Wolkerově Prostějově a na Neumannových Poděbradech (celostátní recitační soutěže). Odmaturovala v roce 1977 a nebyla přijata na JAMU v Brně. I přesto byla v tomtéž roce přijata do Severomoravského divadla v Šumperku, kde získala angažmá jako elév9. Dnes je známou pražskou herečkou a dabérkou. Hana Maciuchová stejně jako Valérie Zawadská pochází ze Šternberka, který je jen asi 15 kilometrů od Olomouce. Svůj herecký talent zdědila údajně po rodičích, kteří byli vášnivými divadelníky. Odmalička ráda zpívala, tancovala i recitovala. Ve čtrnácti letech si zahrála roli

9

začínající umělec bez uměleckého vzdělání

25

družičky v Jiráskově Lucerně, kterou právě zkoušel olomoucký divadelní spolek Mrštík. Ze stejné generace pochází i Jan Kanyza z Lipníka nad Bečvou, který roce 1966 odmaturoval na Gymnáziu v Olomouci a v roce 1970 se stal absolventem pražské DAMU. Mimo herectví se věnuje malířství, které je jeho velkou vášní. Své obrazy vystavoval i v USA, Německu, Francii či Švédsku. Je autorem a ilustrátorem několika knih pro děti. Jan Kanyza se často věnuje dabingu. K nejznámějším zahraničním hercům, kterým propůjčil a propůjčuje svůj hlas, patří hlavně George Clooney a Michele Placido. Nakonec je zde ještě kategorie herců, kteří se takzvaně „naučili divadlo“ právě na olomouckých divadelních prknech. Byl to například Josef Bek. Legendární český zpěvák a herec. Během Druhé světové války se stal operním pěvcem, aby se vyhnul pracovnímu nasazení. Odešel působit do opery v Olomouci, kde setrval do roku 1954. Další výraznou hereckou osobností byl Ilja Racek. Tento český herec se narodil v Praze, ale již málokdo dnes ví, že po absolutoriu na DAMU působil sedm sezón v olomouckém divadle. Po těchto počátcích v roce 1960 přesídlil natrvalo do Prahy. Členové olomoucké činohry, jakými byli Petr Pelzer, Jan Zvoník, Ivo Kubečka, nebo Vladimír Čech, patří mezi celou řadu herců, kteří v olomouckém divadle strávili celou řadu sezón a staly se jeho významnými oporami. Z nejmladší generace je to například Igor Bareš, který se v Olomouci narodil a po studiu na JAMU v Brně dnes patří mezi mediální hvězdy českého umění. Nebo Filip Čapka ostravský rodák, který absolvoval JAMU a první angažmá měl právě v olomoucké činohře.

26

5 SWOT analýza Moravského divadla Olomouc V rámci této práce byla vytvořena následující SWOT analýza. SWOT analýza definuje silné (Strengths) a slabé stránky (Weaknesses), příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats) jakéhokoli projektu. SWOT analýza je založena na komplexním hodnocení silných a slabých stránek zkoumaného subjektu. Součástí SWOT analýzy je i hodnocení možných příležitostí a potenciálních hrozeb. Jde tedy v podstatě o dvě analýzy prostředí organizace. Nejprve se zabývá vnitřním prostředím a poté prostředím vnějším. Není samozřejmě reálné, aby všechny podnikatelské aktivity dané organizace měly výhradně pozitivní či negativní výsledky. Klíčovou otázkou pro důležitá rozhodnutí je, zda zaměřit své síly na příležitosti podporující silné stránky organizace, nebo na výhodnější příležitosti, za vynaložení značného úsilí pro získání nových silných stránek. Dobrá strategie firmy by měla využít příležitostí vnějšího prostředí, omezit vlivy vnějších hrozeb, stavět na silných stránkách a posilovat stránky slabé. Analýza vnějšího prostředí je založená na vyhodnocení příležitostí a hrozeb organizace. Získaná zjištění by měla být v souladu s demografickým vývojem, legislativou a tržní realitou. Vnější analýza firmy by měla sledovat rozhodující síly makroprostředí, které ovlivňují zisky z jejího podnikání. Divadlo, stejně jako jakákoli firma, potřebuje mít kvalitní marketing. Takový přístup je nutný k tomu, aby divadlo mohlo sledovat a vyhodnocovat podstatné změny vývojových trendů. Tím se získají důležité informace, které identifikují příležitosti a hrozby. S výsledky SWOT analýzy by mělo divadlo samozřejmě dále pracovat. V případě jakékoli firmy je nutné věnovat pozornost nejen výchozímu stavu organizace, ale i faktorům, které mohou ovlivnit chod a postavení organizace v delším časovém horizontu. Na základě vyhodnocení SWOT analýzy a shrnutí zásadních zjištěných informací lze stanovit klíčové faktory, které mohou výrazně ovlivnit budoucí možnosti rozvoje organizace. Identifikace a uspořádání těchto faktorů jsou výchozím bodem pro další stupeň strategického plánování, jímž je stanovení dlouhodobých cílů organizace. 27

Za vnitřní prostředí, což jsou slabé a silné stránky je považováno olomoucké divadlo, jako takové. Za vnější prostředí lze pak považovat okolí, které Moravskému divadlu přináší hrozby a příležitosti. Silné stránky: Za silnou stránku lze považovat stabilizovaný a přiměřeně veliký soubor. Vedení Moravského divadla je zkušené a kvalifikované. Dále mezi silné stránky patří dlouholetá divadelní tradice. Divadlo disponuje vlastními dílnami dekorací i krejčovnami. Společná budova s Moravskou filharmonií Olomouc přináší výhodu vzájemně si informovat své diváky. Organizačně silnou stránkou je momentální stav, kdy MDO má pouze jednu divadelní budovu. Tato je navíc na hlavním olomouckém náměstí a je tedy snadno dostupná. Pro marketing je prospěšné označení Moravské divadlo Olomouc (vedle existující Moravské filharmonie Olomouc). Dlouhodobě zavedený systém předplatného. Divadlo je po zásadní rekonstrukci zázemí.10 Propagace směrem na náměstí i na jednu z hlavních tříd ve městě je reálná bez komplikací a zdarma. Slabé stránky: V divadle je poměrně malý sál (398 míst). Nízká kapacita neumožňuje realizovat velké projekty, které by měly vyšší návratnost. Jeviště nedisponuje točnou. Divadelní provoz trpí nedostatkem zkušebních prostor. Schází malá scéna, kde by se dala uvádět komorní představení. Budova s minimální možnosti parkování pro diváky včetně nedostatku parkování pro autobusy. Webové stránky MDO jsou značně nepřehledné a totéž se dá říci o propagaci, která není příliš progresivní. Příležitosti: MDO má potenciální možnost svým hudebně – dramatickým repertoárem, baletem i činohrou působit v oblasti Střední Moravy. Operou bylo realizováno několik zájezdů do Západní Evropy, které vzbuzují naději na získání dalších

10

Rekonstrukce proběhla v letech 2005 – 2007 a stála 251 miliónu Kč. V současnosti existuje i projekt úpravy podkroví pro malou scénu.

28

kontaktů. Snažit se v MDO znásobit hodnoty již zavedeného vícezdrojového financovaní11. Šance na renesanci operety, která měla v Olomouci i na Hané obrovskou tradici. Hrozby: Nebezpečí ztráty dobrého jména po případné špatné sezóně. Ekonomická situace města a s tím související snižování dotace MMO. Hrozbou může být i nedávný postup hokejistů HC Olomouc do Extraligy, protože se jistě bude upravovat objem peněz do příspěvkových organizací. Ekonomická situace státu a s tím související snižování dotace Olomouckého kraje a MK ČR. Hrozbou je i značná fluktuace pracovníků, protože někteří mají MDO za dočasné angažmá. Značná nezaměstnanost a z ní vyplývající neochota utratit peníze za vstupné. Konkurence nových malých scén ve městě (Konvikt, Tramtárie, Na cucky, Šantovka). Hrozba zrušení souboru opery a případně i celého divadla.

11

Na olomoucké divadlo přispívá Olomoucký kraj i MK ČR.

29

6 Porovnání Moravského divadla Olomouc s divadlem v Opavě. Pro účel tohoto porovnání bylo vybráno Slezské divadlo Opava. Na území Moravy jsou vícesouborová divadla pouze v Brně, Ostravě, Olomouci a Opavě. Zatímco v Brně a Ostravě je situace značně odlišná, tak Slezské divadlo Opava je olomouckému třísouborovému divadlu nejbližší. Olomouc měla k 1. lednu 2014 99489 obyvatel. Opava měla k 1. lednu 2014 celkem 57931 obyvatel12. Město Opava je sice menší, ale nedaleko je několikanásobně větší Ostrava. Opava bude pravděpodobně v dalších letech stejně, jako Olomouc zvažovat existenci a formy podpory svých kulturních institucí. 6.1 Obecně o divadlech v Olomouci a Opavě. Podle informace divadla je v budově na Horním náměstí v Olomouci k prodeji určeno v současnosti jen 398 míst. Jedná se tedy o podobnou kapacitu se kterou operuje Slezské divadlo v Opavě. To má hlediště s 357 sedadly. Provoz „Zemského divadla v Opavě“13 byl zahájen 1. října 1805. V současnosti má Slezské divadlo Opava (SDO) dva soubory. Vedle souboru činoherního je zde soubor operní. SDO má také soubor baletu, který uvádí i samostatná baletní představení. Opavské divadlo je ve značné blízkosti Ostravy. Mezi centry těchto dvou měst je pouhých 33 km a opavský divák si může velice snadno zajet do ostravských divadel. Naopak je opavská scéna snadno dostupná pro diváka z Ostravy. 6.2 Ekonomická situace divadel v Olomouci a Opavě Slezské divadlo Opava je příspěvkovou organizací a jeho činnost finančně podporuje také Moravskoslezský kraj a MK ČR. Moravské divadlo Olomouc je také příspěvkovou organizací a jeho činnost finančně podporuje Olomoucký kraj a MK ČR.

12 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích České republiky k 1.1.2014. [online]. 2014 [cit. 2014-0501]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/publ/130072-14-r_2014 13 http://www.divadlo-opava.cz/divadlo/historie-slezskeho-divadla/

30

Celkové tržby jsou samozřejmě jedním z údajů, které vyhodnocuje magistrát města ve vztahu k divadlu a následným dotacím. Faktem je, že celkové tržby se mezi roky 2009 – 2013 podařilo udržet v Olomouci na stabilní úrovni. Dle informace z MDO se tak stalo i díky častějším zájezdům uměleckých souborů olomouckého divadla. Tabulka 1: Tržby divadel a procento soběstačnosti.

Tržby MDO Soběstačnost MDO 13 952 000,00 15,30 17 321 000,00 18,50

Dotace MDO z MM Olomouce 2008 91 164 000,00 Kč 2009 93 612 000,00 Kč 2010 95 849 723,00 Kč 2011 100 253 000,00 Kč 2012 101 664 000,00 Kč 2013 101 700 000,00 Kč Dotace SDO z MM Opavy 2008 70 000 000,00 Kč 2009 70 000 000,00 Kč 2010 55 700 000,00 Kč 2011 69 000 000,00 Kč 2012 68 000 000,00 Kč 2013 67 500 000,00 Kč

17 112 000,00

17,07

16 914 000,00 16,63 Tržby SDO Soběstačnost SDO

5 408 719,00 5 291 432,00 6 480 444,00 5 530 571,00

9,71 7,67 9,53 8,19

Z let 2010 a 2012 bohužel chybí údaje. Stejně tak se nepodařily zjistit hodnoty tržeb v SDO z let 2008 a 2009. Celková tržba je v MDO téměř sedmnáct milionů korun, což odpovídá výsledné soběstačnosti na úrovni sedmnácti procent. Soběstačnost příspěvkových organizací se vypočítává, jako poměr vlastních příjmů a neinvestičních nákladů. V současnosti však není stanovena jednotná metodika výpočtu soběstačnosti. V letech 2008 - 2013 olomoucká radnice na provoz MDO vyčlenila 91 - 101 milionů korun. Pro srovnání se Slezským divadlem je zde Tabulka 1: Tržby divadel a procento soběstačnosti. Další ze sledovaných faktorů je návštěvnost divadla. V Moravském divadle se po velmi úspěšných letech 2009 a 2010 vrátila na úroveň roku 2008. I tak se průměrná návštěvnost setrvale pohybovala nad hodnotou 70 procent.

31

Tabulka 2: Počty diváků v MDO a průměrná návštěvnost.

MD Olomouc Návštěvnost Počet repríz Procento návštěvnosti SD Opava Návštěvnost Počet repríz Procento návštěvnosti

2008 2009 2010 92320 109 881 113 692 313 330 303 71,81 79,71 80 2008 2009 2010 70878 198 97,81

2011 93 490 362 70 2011 54749 197 77,85

2012

2012 64713 261 69,45

2013 90088 344 72,6 2013 64237 250 71,97

Zdroj: Informace z ředitelství MDO a SDO.

6.2.1 Počet premiér a představení.

Olomoucké divadlo každoročně připravuje pro své diváky okolo patnácti premiér. V případě opery je to pět až šest premiér. Balet mívá jednu až dvě nové inscenace. Činohra vyprodukuje šest až devět premiér (včetně malých forem). Opavské divadlo připravuje mezi šesti a jedenácti premiérami ročně. Následující tabulka přináší srovnání i v rámci premiér jednotlivých souborů. Tabulka 3: Počty premiér Olomouc a Opava. Premiéry počty Počet premiér OPERA Počet premiér BALET Počet premiér ČINOHRA Počet premiér CELKEM Počet premiér OPERA Počet premiér Opereta Počet premiér BALET Počet premiér ČINOHRA Počet premiér CELKEM

2008 Olomouc 6 2 13 21 Opava 2 1 1 3 7

2009

2010

2011

5 5 11 21

5 1 9 15

6 3 6 15

2 2 0 4 8

3 2 1 5 11

3 2 0 5 10

Zdroj: Informace z ředitelství MDO a SDO.

Jak vyplývá z tabulky Počty premiér Olomouc a Opava, tak v Moravském divadle Olomouc je premiér výrazně více, než v Slezském divadle Opava. Počty premiér v MDO postupně ve sledovaném období klesaly a oproti tomu v SDO rostly. Přesto je v posledním sledovaném roce počet nových inscenací v MDO o 50 % vyšší. 32

V letech 2008 – 2013 uspořádalo každoročně Moravské divadlo Olomouc 303 – 362 představení a koncertů. V těchto letech bylo nejméně akcí 303 v roce 2010 a nejvíce 362 v roce 2011. Ze zjištěných hodnot vyplývá, Slezské divadlo Opava mělo 197 – 261 repríz. 6.2.2 Počet zaměstnanců divadel v Olomouci a Opavě.

Moravské divadlo Olomouc je třísouborové. Opavské divadlo je sice dvousouborové, ale má také baletní složku. Tímto se opavské divadlo olomouckému velmi podobá. Operní orchestr a sbor jsou veliká kolektivní tělesa, která čítají desítky umělců. V případě MDO se jedná o 104 osob a v případě SDO o 78 zaměstnanců. Tabulka 4: Počty zaměstnanců MDO a SDO.

Poče zaměstnanců Počet zaměstnanců opera Počet zaměstnanců balet Počet zaměstnanců činohra Počet zaměstnanců ostatní Počet zaměstnanců THP Celkem Počet externistů celkem

MDO 104 34 18 67 26 249 293

SDO 78 8 12 51 19 168 154

Zdroj: Informace z ředitelství MDO a SDO.

V Moravském divadle Olomouc pracuje, nebo s ním občas spolupracuje 542 osob. Oproti tomu v opavském divadle se jedná o 322 umělců. 6.2.3 Rozpočty a jejich položky na kulturu v Olomouci a Opavě.

Vedle návštěvnosti a soběstačnosti je velmi důležitý údaj, který vyplynul z následujících výpočtů. Jedná se o podíl příspěvku na divadlo z celkových ročních výdajů magistrátní pokladny. Pro účely této práce bylo nutné porovnat celkové položky rozpočtů měst Olomouce a Opavy. K tomuto srovnání poté přiřadit údaje o dotaci pro jednotlivá divadla. Takto se dá zjistit kolik procent z výdajů jednotlivých magistrátů putuje na činnost divadla. Výdaje města Olomouce se pohybují na úrovni dvou miliard korun. Opavské výdaje jsou pod úrovní jedné miliardy, dle následující tabulky. 33

Tabulka 5: Příjmy a výdaje statutárních měst Olomouce a Opavy.

2008 2009 2010 2011 2012 2013

2008 2009 2010 2011 2012 2013

Magistrát města Olomouce příjmy výdaje 2 142 222 700,00 Kč 2 091 049 700,00 Kč 2 093 902 100,00 Kč 2 047 444 100,00 Kč 1 922 301 200,00 Kč 2 077 227 200,00 Kč 2 024 410 000,00 Kč 2 206 369 000,00 Kč 2 357 289 000,00 Kč 2 439 088 000,00 Kč 2 187 681 000,00 Kč 2 377 436 000,00 Kč Magistrát města Opavy příjmy výdaje 962 229 972,00 Kč 962 229 972,00 Kč 968 009 500,00 Kč 968 009 500,00 Kč 920 797 220,00 Kč 920 797 220,00 Kč 1 072 749 400,00 Kč 1 072 749 400,00 Kč 1 244 036 600,00 Kč 1 244 036 600,00 Kč 950 517 500,00 Kč 950 517 500,00 Kč

Zdroj: Povinně poskytované informace na stránkách magistrátů měst Olomouce a Opavy. Na základě poskytování povinné informace dle zákona 106/1999.

Z finančních objemů rozpočtů Olomouce a Opavy se každoročně uvolňuje příspěvek na kulturu. V tomto příspěvku je v obou srovnávaných městech dominantní kulturní položkou příspěvek na divadlo. Tabulka 6: Dotace a poměr dotace k výdajům městské pokladny.

Dotace MDO z MM Olomouce 2008 91 164 000,00 Kč 2009 93 612 000,00 Kč 2010 95 849 723,00 Kč 2011 100 253 000,00 Kč 2012 101 664 000,00 Kč 2013 101 700 000,00 Kč

2008 2009 2010 2011 2012 2013

Dotace SDO z MM Opavy 70 000 000,00 Kč 70 000 000,00 Kč 55 700 000,00 Kč 69 000 000,00 Kč 68 000 000,00 Kč 67 500 000,00 Kč

Procent z výdajů města na divadlo 4,36 4,57 4,61 4,54 4,17 4,28 Procent z výdajů města na divadlo 7,27 7,23 6,05 6,43 5,47 7,10

Autor tabulky: autor práce na základě informací z MDO a rozpočtu města Olomouce.

34

Jednoduchým výpočtem bylo zjištěno, že dotaci v poměru k celkovým výdajům města mělo Slezské divadlo Opava vyšší. V SDO se jednalo o hodnoty 6,05 % – 7,27 %. Olomoucké divadlo mělo hodnoty v rozmezí 4,17 % – 4,61 %. 6.2.4 Vícezdrojové financování Moravského divadla Olomouc

Jako již bylo uvedeno v kapitole o olomoucké historii, Olomouc byla městem zemského a poté regionálního významu. Své postavení krajského centra ztratila mezi lety 1960 a 2000. Vzhledem k značnému zájmu diváků z okolí města se jeví jednoznačnou nutností, spolufinancování MDO z krajských financí. Magistrát města i přes svou snahu nemůže zajistit takový finanční tok, aby divadlo v Olomouci zůstalo institucí zajišťující kulturní vyžití nejen Olomoučanů, ale také mnoha desítek tisíc obyvatel olomouckého kraje. Tento způsob řešení je v podstatě jedinou šancí, jak zajistit nejen zachování stávajícího stavu, ale především udržitelný rozvoj této instituce. Jak potvrdil výzkum v rámci druhého kola grantového projektu Jednoty hudebního divadla, pohybuje se mezi diváky Moravského divadla Olomouc zastoupení těch, kteří nemají trvalé bydliště přímo v městě Olomouc ve výši kolem 33 %.14 Moravské divadlo Olomouc tak zajišťuje vysokou míru dostupnosti divadelního umění pro občany na výrazně regionální úrovni. Z toho vyplývá samozřejmá snaha o vícezdrojové financování této instituce. V současnosti je dotace z MK ČR přibližně 3,5 % a z Krajského úřadu v Olomouci cca 1 %. 6.3 Závěr kapitoly Porovnání Moravského divadla s divadlem v Opavě Ze srovnání se Slezským divadlem v Opavě vyplynulo, že MDO získává z rozpočtu města Olomouce menší podíl. Míra soběstačnosti Moravského divadla je přibližně dvojnásobná oproti Slezskému divadlu. Počet premiér i repríz je v MDO o přibližně polovinu vyšší, než u druhého subjektu. Moravské divadlo Olomouc tak v mnoha parametrech Slezské divadlo Opava převyšuje.

14 Výroční zpráva o činnosti příspěvkové organizace Moravské divadlo Olomouc za rok 2010

35

7 Multiplikační efekty divadla Základní hypotéza o multiplikačních efektech říká, že divadlo sice finance spotřebovává, ale zároveň i produkuje. To se děje dokonce v takové míře, že efekty činností způsobených divadlem převyšují subvence do divadla směřující. Tato teorie potvrzuje tvrzení, že Moravské divadlo v Olomouci má svou zásadní důležitost nejen uměleckou, ale také ekonomickou. V případě likvidace divadla by tedy vznikly škody nejen kulturní, ale i ekonomické. Pro kulturu je tedy nutností být financována z veřejného rozpočtu. Dopomoci ke správnému nastavení financování by měly analýzy efektivnosti. Návštěvník kulturní akce nemá své výdaje spojené pouze s cenou samotné vstupenky. S návštěvou divadla, koncertu, nebo jiné akce je spojeno mnohem více výdajů na straně diváka. Jsou to výdaje za restaurace poblíž divadla, či koncertní síně, taxi, kadeřnictví, prodej a výrobu společenských oděvů a obuvi. Může se jednat i o prodej suvenýrů, nebo reprodukcí uměleckých děl i originálů v okolních galeriích. Všechny tyto výdaje se stávají příjmem jiných subjektů a opětovně se mohou stát výdajem a příjmem dalších subjektů. Dochází zde tedy k multiplikačnímu

efektu

prvotního

výdaje

návštěvníka

kulturní

akce.

Samozřejmě i samotné divadlo prostřednictvím různých zakázek vytváří další příjem firmám ve svém okolí o takzvané přímé efekty. Přímé efekty jsou změny v místní ekonomice v důsledku přímých výdajů kulturní organizace, nebo jejích návštěvníků. 1) Existence divadla má vliv na výběr daní, a tím zvýšení příjmů do státní, případně krajské či městské pokladny. Kultura spoluvytváří zaměstnanost, která je v případě MDO téměř 250 osob. Příjmy těchto zaměstnanců se vrací formou útraty do firem v okolí a jejich mzdy jsou zdaněny včetně odvodů zdravotního a sociálního pojištění. 2) Divadlo dává zakázky na výrobu a služby firmám ve svém okolí. Údržba budov a spotřeba energií jsou také přímým efektem. Pravidelné menší

36

opravy a občasné větší rekonstrukce jsou prací pro stavební firmu. Například rekonstrukce olomouckého divadla z let 2005 – 7 stála 251 miliónů Kč.15 3) Výdaje diváků za kavárny a restaurace poblíž divadla, taxi, kadeřnictví, prodej a výrobu společenských oděvů a obuvi. Patří sem i prodej suvenýrů, nebo reprodukcí uměleckých děl i originálů v okolních galeriích. Může to být i prodej zvukových, nebo audiovizuálních nahrávek uměleckého souboru. 4) Každá premiéra, nebo zajímavý host je také zdrojem pro práci místních novinářů a kritiků. Další skupinou jsou nepřímé efekty. Jsou to změny v ekonomice způsobené produkcí subdodavatelů v důsledku následné ekonomické aktivity. Dodavatelé poptávají zboží a služby od svých subdodavatelů a ti dále od svých subdodavatelů. Takovýto řetězec navazujících aktivit, který zahrnuje další kola produkce vyvolané zpětnými vazbami přímých dodavatelů a jejich subdodavatelů se nazývá „produkční odvozené efekty“. Poslední skupinou jsou změny v ekonomické aktivitě plynoucí z výdajů zaměstnanců přímých i nepřímých dodavatelů zboží a služeb pro kulturní organizaci nebo její návštěvníky, jinými slovy znovu utracené příjmy domácností, které vznikly v důsledku přímých i nepřímých efektů sledované organizace. Tyto nazýváme odvozené efekty a jsou dobře znatelné v případě, že se místní velká firma rozhodne propustit mnoho zaměstnanců. Následné snížení příjmů domácností se odrazí ve snížení spotřeby v celém regionu. Analogicky pozitivně se odrazí zvýšení počtu pracovních míst v regionu. Kultura vytváří takzvaný kulturní kapitál. Snižuje kriminalitu, podporuje sociální soudržnost a zájem místních iniciativ. To vše zároveň živí integritu a sebedůvěru místní komunity. Součásti multiplikačních efektů je vzdělávací a osvětová funkce. Tyto informace je nutné přinést mezi obecné povědomí

15

Rekonstrukce MDO byla ovšem realizována Železničními stavbami Brno a nikoli místní firmou.

37

obyvatel tak, aby se konečně vytratilo obecné dogma, že kultura peníze pouze spotřebovává a nepřináší lidem prakticky žádný efekt. Souhrnně bychom tedy mohli vyjmenovat těchto deset bodů, které nám vyčíslují přínos kultury na společnost: 1. Kultura napomáhá posilovat sociální soudržnost, podporuje zájem místních iniciativ, integritu a sebedůvěru komunity. 2. Kultura snižuje kriminální činnost a projevy násilného chování. Tomuto bodu se věnuje část této práce: Kriminalita při sportovních a kulturních akcích. 3. Kultura má schopnost budovat sociální kapitál tím, že vytváří sebevědomí a pocit vlastní identity. 4. Kultura má významnou vzdělávací, poučnou a osvětovou funkci. Vzhledem k rostoucí poptávce po vzdělání představuje kultura velký potenciál dalšího rozvoje. 5. Kultura přináší přímé příjmy vynaložené spotřebiteli na kulturní zboží a služby. 6. Kultura zajišťuje nepřímé výnosy ze souvisejících ekonomických činností a služeb (tzv. multiplikační efekty). 7. Kultura přináší nepřímé ekonomické dopady v podobě budování identity a image daného místa. Vytváří zájem o dané prostředí a zvyšuje atraktivitu lokality jak pro turisty, tak pro investory (investoři chtějí mít i pro svůj osobní život zázemí v kulturním prostředí). 8. Kultura vytváří pracovní místa s dopadem na značný růst zaměstnanosti. (Zaměstnanost v tzv. kreativním sektoru rostla v Evropě v letech 1995 až 2000 průměrným tempem 3 – 5 % (16Wiesand, 2005).) 9. Kultura pomáhá budovat lidský kapitál. Participace na kultuře je významným faktorem vzdělání a produktivity pracovní síly. Vytvářením

16

Wiesand, A. 2005. The „Creative Sector“ – An Engine For Diversity, Growth and Jobs in Europe. European Cultural Foundation, 2005. Str. 8

38

rezervoáru kvalifikované a kreativní pracovní síly se kultura významně podílí na rozvoji mnoha ekonomických odvětví. 10. Produktivita práce v „kreativních“ oborech s „kulturní“ složkou je nesmírně vysoká a je tahounem růstu ekonomiky jako celku. Kreativní průmysly společně s cestovním ruchem jsou v současnosti 4. - 5. nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím ve vyspělých ekonomikách (po finančních službách, informačních technologiích, farmaceutickém průmyslu a bioinženýrství). 7.1 Ekonomický potenciál turistického ruchu a snaha vybudovat „barokní image“ Olomouce Jak již bylo řečeno v předchozí kapitole, tak kultura přináší nepřímé ekonomické dopady v podobě budování identity a image daného místa. Dále vytváří zájem o dané prostředí a zvyšuje atraktivitu lokality jak pro turisty, tak pro investory. Turistická atraktivita a kulturní historie jsou jedny z pozitivních stránek Olomouce ve srovnání s konkurenčními městy. Konkurenčními z pohledu „boje o turisty“. Návštěvníci mohou do Olomouce, která se nachází jen 200 km od Vídně, přinést značné množství finančních prostředků. Lonely Planet světoznámé turistické periodikum v roce 2012 uvedlo, že Olomouc je krásné město, zřejmě nejkrásnější v České republice.17 Podle momentálních zjištění oddělení cestovního ruchu olomouckého magistrátu se turisté nechávají slyšet, že byli Olomoucí téměř šokováni. Byli naprosto překvapeni, že takové místo nebylo proslaveno již dříve. Takovéto hodnocení se nepochybně musí projevit i na počtech turistů, kteří se rozhodli v Olomouci přenocovat. Počet nocujících výletníků je právě jeden ze základních faktorů poměřování turistické atraktivity místa z pohledu ekonomického. Zatímco v roce

17

Lonely Planet je světově proslulá edice průvodců, která již tři desetiletí patří mezi nejlepší a nejoblíbenější. Do tohoto průvodce píší především profesionální cestovatelé, kteří se specializují na jednotlivé oblasti a každé dva až tři roky své poznatky pravidelně aktualizují.

39

2011 přenocovalo v Olomouci dle zjištění magistrátu celkem 44 463 cizinců, tak v roce 2012 to bylo 47 757 hostů ze zahraničí. Meziročně se tu jedná o více než sedmiprocentní nárůst. Podle statistik, získaných především od ubytovatelů, došlo další rok v Olomouci k meziročnímu nárůstu počtu hostů v hotelích a penzionech o devět procent a v počtu přenocování o šest procent oproti roku 2012. 18 V roce 2013 se v olomouckých hotelích ubytovalo celkem 93 532 hostů, což je o 10 570 více než o rok dříve. Právě divadlo je jedním z faktorů, které mohou ovlivnit turisty a přesvědčit je, aby setrvali nikoli pouze jeden den. Naprostá většina představení končí po deváté hodině večerní. Operní představení mívají nejčastější konec v deset večer. Tento časový údaj by mohl ovlivnit rozhodnutí řady turistů tak, aby setrvali do dalšího dne. Takovéto specifikum divadelní produkce v kombinaci s dostatečně pestrou a kvalitní nabídkou večerního vyžití by mohlo být dalším efektem divadla. Otázkou je, zda lze takový efekt přesně vyčíslit. Obdobně složitě se budou hodnotit dopady jednotlivých propagačních aktivit města, či pozitivních recenzí v Lonely Planet. Jisté je, že zařazení Olomouce mezi Deset skrytých pokladů (2012), tedy nádherných, ale doposud málo objevených míst Evropy, má pro cestovní ruch i s ohledem na prestiž světoznámého průvodce velký význam. Navíc se Olomouc o rok později, tedy v roce 2013, dostala opět mezi deset nejatraktivnějších míst Evropy. „Krásná, zajímavá, přitažlivá, ale na rozdíl od hlavního města klidná a s kouzelnou atmosférou. To všechno společně s bohatým nočním životem dělá z Olomouce jednu z nejzajímavějších destinací na starém kontinentě.“ V souvislosti s image města je možno uvažovat o několika strategiích, které by se mohly v budoucí turistické politice Olomouce objevit. 7.1.1 Image města založeného Juliem Caesarem

V roce 2001 se podařily objevit pozůstatky legionářského tábora v městské části Olomouc - Neředín. Komise historiků se shodla, že se s největší

18

FOLTA, Michal. Turistů jezdí do Olomouce stále více. Statutární město Olomouc: oficiální informační portál [online]. 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.olomouc.eu/aktualniinformace/aktuality/15805

40

pravděpodobností jedná o puzůstatky římského vojenského tábora z doby markomanských válek (166 - 180 n.l.). Je to sice o téměř dvě století později, než žil Julius Caesar, ale i tak se znovu nabízí potvrzení hypotézy, že Olomouc založil právě tento legendární císař. Etymologický původ názvu města je totiž vykládán na několik způsobů. Z pohledu legendy o vzniku města je však nejzajímavější dvojí tvar názvu města. Iulimons a případně Julimontium: Juliova hora, které odkazují k této legendě. 7.1.2 Image města, které před smrtelnou nemocí zachránilo malého Mozarta

Zdánlivě nadnesená, avšak pravdivá teze zní, že jedenáctiletý Amadeus by zřejmě nikdy již žádnou nádhernou hudbu nesložil, kdyby nebyl v Olomouci úspěšně vyléčen. Je nepopiratelným faktem, že 26. října 1767 se v hostinci U černého orla na Dolním náměstí ubytoval mladý Wolfgang Amadeus Mozart se svým otcem Leopoldem, manželkou Marií Annou a šestnáctiletou sestrou Nannerl. V tomto domě, který dnes známe pod názvem Hauenschildův palác, byli ubytováni v době, kdy byla Vídeň zasažena epidemií smrtelných černých neštovic. Nedlouho poté se přesunuli do sídla svého známého kapitulního děkana Leopolda Podstatského. Děkan je navzdory všem rizikům černých neštovic ubytoval na kapitulním děkanství poblíž katedrály svatého Václava a zajistil mladému Amadeovi kvalitní lékařskou péči. Je dost možné, že tím zachránil jedenáctiletému géniovi život a tím pomohl celé světové kultuře. 7.1.3 Image města, kde žil hlavní sponzor Ludwiga van Beethovena

Další světový hudební génius, který je svým způsobem spjatý s Olomoucí je Ludwig van Beethoven. Beethoven se narodil v roce 1770 v Bonnu. Je to právě stejný rok, jakým se datuje vznik první olomoucké divadelní budovy. Důvod sepjetí Beethovena s Olomoucí je však jiný. Na svou dobu bylo zcela mimořádné, že se mohl Beethoven živit, jako svobodný umělec. Souviselo to mimo jiné s přátelstvím s různými donory a mezi nejdůležitější patřil nejmladší syn císaře Leopolda II. a olomoucký arcibiskup Rudolf Jan. Ludwig van Beethoven právě jemu věnoval jednu ze svých nejvýznamnějších skladeb slavnou Missu solemnis Tuto slavnostní mši D dur Opus 123 věnoval Beethoven olomouckému arcibiskupovi s díky za obětavost a mimořádnou podporu. 41

7.1.4 Barokní image Olomouce

Z pohledu kulturního potenciálu města je však mnohem zajímavější chápat město Olomouc za barokní baštu Moravy a nejen jí. Současné snahy o podporu „barokní image“ města tak, aby se více Olomouc vyprofilovala mezi ostatními centry regionu se datuje zhruba od roku 2010. Nejsou to jen morový sloup Nejsvětější trojice, Mariánský morový sloup na Dolním náměstí a soubor šesti unikátních barokních kašen. Jsou to nádherné paláce z tohoto období, kanovnické rezidence a samozřejmě Arcibiskupský palác. Také je to jezuitský konvikt, kde se opět v dnešní době opět čile koncertuje a hraje. Mezi tyto skvosty samozřejmě dokonale zapadá i klášter Hradisko. Paradoxně díky třicetiletému řádění Švédů přišli tehdy do Olomouce architekti zvučných jmen – Giovanni Pietro Tencalla a Domenico Martinelli, kteří z Klášterního Hradiska vytvořili barokní skvost, jenž svou nádherou připomíná španělský královský palác El Escorial. Dnes zde sice sídlí nejstarší Vojenská nemocnice v České republice, ale klášter své brány otevírá i dychtivým turistům. Krajské město Olomouc mělo od roku 2008 do konce roku 2012 možnost čerpat postupně až 100 milionů korun z rozvojových fondů EU na rozvoj turistiky. Olomoucká radnice tak mohla podpořit různé propagační akce, jako byla například právě Barokní Olomouc, stejně jako další podobné projekty zaměřené na rozvoj cestovního ruchu. Všechny tyto unikátní příležitosti si zřejmě uvědomují i na olomouckém magistrátu a tak se v roce 2013 objevil první ročník Olomouckých barokních slavností. Podle hodnocení magistrátu se jednalo o úspěšnou akci. Všechna představení Olomouckých barokních slavností byla vyprodána. Je tedy vidět, že Magistrát města Olomouce chápe rozmanitost kulturního dění ve městě jako další z cest, jak do Olomouce lákat nové a nové hosty. To je právě jeden z argumentů pro existenci olomouckého divadla. Olomoucké divadlo má jednoznačnou vazbu s obdobím baroka. Dalo by se říci, že baroko byl poslední univerzální a jednotný umělecký styl celé Evropy. A tak se baroko zároveň stalo jakousi kolébkou opery a divadla v podobě, jak je známe dnes. Olomoucké baroko, to je fenomén, který představuje specifický odstín evropské kultury. Tento výtvarný sloh se městu výrazně vepsal do tváře. Nejen architekturou, ale i nezvykle vysokým počtem církevních památek 42

a obrovskými uměleckými sbírkami olomouckých biskupů a arcibiskupů. Není to jen Sloup Nejsvětější Trojice, ale samozřejmě i soubor olomouckých barokních kašen, který nemá v Evropě obdoby a desítky nádherných barokních kostelů a paláců, které jsou nádhernou připomínkou své doby. Pomineme-li první zmíněnou hypotézu, pak všechny tři ostatní mají vazbu na kulturnost a takzvaný „Genius Loci“19 Olomouce. Nepochybně by Olomouc ztratila kredit, kdyby zrušila svůj hlavní kulturní stánek. Naopak by zřejmě získala, pokud by se zaměřila na zvýšení své atraktivity s pomocí Moravského divadla i Moravské filharmonie. S tímto souvisí i další kapitola. 7.1.5 Turistický poplatek

Dobré jméno města se také měřitelně projevuje v rámci růstu počtu turistů, kteří sem podnikají jednodenní výlety. Tito výletníci ovšem nejsou zahrnuti ve statistikách, které vycházejí z počtu ubytovaných v jednotlivých ubytovacích zařízeních. O značném růstu počtu jednodenních návštěvníků svědčí statistiky Informačního centra Olomouc, které v roce 2012 navštívilo rekordních 196 000 lidí, zatímco ještě v roce 2007 informační centrum registrovalo pouze něco přes 114 000 osob. Měřitelným

ukazatelem

počtu

turistů

ubytovaných

v Olomouci

je poplatek vybraný hotely v rámci tržeb za ubytování. Ten má také vzestupnou tendenci. Zatímco v roce v roce 2006 to bylo 400.000,- Kč, pak v rozpočtu města pro rok 2012 se počítalo s příjmem 700.000,- Kč. Právě na tomto poplatku lze pozorovat množství turistů, kteří v Olomouci setrvali přes noc a měli tedy nějaké večerní vyžití.

19

Z latinského Genius: nadpřirozená živoucí síla, Locus: místo. Někdy též: duch místa.

43

Tabulka 7: Hodnoty vybraného poplatku z turistického ruchu v Olomouci.

ROK: poplatek vybraný hotely v rámci tržeb poznámka 2006 400 000,00 Kč 2008 500 000,00 Kč 2010 500 000,00 Kč 2011 400 000,00 Kč 2012 700 000,00 Kč 2013 700 000,00 Kč předpoklad Tabulka: Hodnoty vybraného poplatku z turistického ruchu v Olomouci. Položka 1342 z kategorie příjmů rozpočtu MMO.

7.2 Demografická data města ve vztahu k zaměstnanosti Město Olomouc se za poslední období nijak kvantitativně nerozrostlo. Naopak se po roce 2010 dostalo pod hranici sto tisíc obyvatel. Od prvního porevolučního roku 1990 se dokonce jednalo o sedmiprocentní pokles. Tato změna byla způsobena menším počtem narozených, ale především zde působí faktor jedné z nejvyšších hodnot nezaměstnanosti v rámci celé České republiky. Tabulka 8: Počet obyvatel Olomouce od roku 1990

Počet obyvatel k 31. 12. Kód OLOMOUC

500496 Kód

OLOMOUC

500496 Kód

OLOMOUC

500496 Kód

OLOMOUC

500496 Kód

OLOMOUC

500496

1990

1991

1992

1993

1994

107 399

105 990

107 001

105 893

106 167

1995

1996

1997

1998

1999

104 845

104 380

103 840

103 372

103 015

2000

2001

2002

2003

2004

102 702

102 246

101 624

101 268

100 752

2005

2006

2007

2008

2009

100 381

100 168

100 373

100 373

100 362

2010 100 233

2011 99 529

2012 (dle MV k 1. 1. 2013) 99 471 101 640

Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

Celkový počet nezaměstnaných se pohybuje v Olomouci nad pěti tisíci osobami. Nezaměstnanost se v současnosti blíží hranici 10%. Míra registrované nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných registrovaných úřady práce na disponibilní pracovní síle (v procentech).

44

Tabulka 9: Počet uchazečů o práci a míra nezaměstnanosti Rok Počet uchazečů o práci celkem Míra registrované nezaměstnanosti dosažitelných uchazečů (%)

2008 2813

2009 5139

2010 5593

2011 5264

4,9

9,4

10

9,4

Zdroj: Veřejná databáze Českého statistického úřadu.

Moravské divadlo zaměstnává přibližně 250 zaměstnanců. S případnou likvidací by se objevily další stovky nezaměstnaných, pro které by bylo opětovné začlenění do pracovního procesu velice obtížné. Celková míra nezaměstnanosti by tímto škrtem vzrostla téměř o půl procenta. V celé řadě firem, které jsou závislé na zakázkách divadla, nebo na útratě diváků, by se zřejmě výrazně snížil finanční obrat. To by mohlo být příčinou likvidace pracovních pozic a dalšího propouštění. V souvislosti s takovým zásadně likvidačním krokem je samozřejmě nutné vzpomenout, že konzervatoř v Olomouci společně s uměnovědnými obory na Palackého univerzitě by do jisté míry ztratila smysl. 7.3 Kriminalita při sportovních a kulturních akcích Dalším důležitým faktorem ze společenského, ale také ekonomického pohledu je kriminalita. Obecně se říká, že kultura snižuje kriminální činnost a projevy násilného chování. Ve spojitosti s jakýmikoli akcemi olomouckého divadla nebyla zaznamenána prakticky žádná trestná činnost. Naopak pro srovnání s činností renomovaných sportovních týmů v regionu je možné získat celou řadu odlišných informací. V rámci výročních zpráv Policie České republiky za léta 2010 a 2012 je možné zjistit, že policisté územního odboru Olomouc v roce 2010 zajišťovali veřejný pořádek při 17 fotbalových zápasech (Gambrinus liga, mezinárodní, reprezentační a pohárová utkání) na Andrově stadionu v Olomouci. Oproti tomu se nedá doložit ani jeden obdobný zásah v případě akcí Moravského divadla Olomouc. Konkrétně v roce 2010 se pracovníci 1. oddělení obecné kriminality 45

(1. odd. OK) zúčastnili 16 fotbalových zápasů Gambrinus ligy na Andrově stadionu v Olomouci a 1 mezinárodního utkání. Při výše uvedených fotbalových zápasech byl spáchán 1 trestný čin při zápase SK Sigma Olomouc – AC Sparta Praha dne 4.10.2010 (fyzické napadení cestujícího fanouškem SIGMA Olomouc v tramvaji na nám. Republiky v Olomouci). Dále byly řešeny tři přestupky a to při zápase SK Sigma Olomouc – FC Brno dne 22.8.2010 (1x proti majetku, 1x občanské soužití) a dále při zápase SK Sigma Olomouc – FC Slovácko dne 28.2.2010 (1x občanské soužití). V roce 2010 bylo policisty skupiny „Extrém“ i nadále pokračováno v úspěšné aplikaci metod vyhledání, zadokumentování a následném označení pachatelů diváckého násilí. Jedná se o postup, kdy se policisté ÚO Olomouc infiltrují mezi diváky, nebo fanoušky hostí a přímo na místě vyhledávají, dokumentují (video, foto) protiprávní činnost osob a následně po dohodě s Pořádkovou jednotkou KROK označují v davu osoby, jenž jsou posléze zadrženy. Tyto tzv. dokumentační skupiny úzce spolupracují s PJ KROK a pořadatelskou službou. Souhrnně se dá říci, že v rámci ÚO Olomouc klesá činnost na úseku diváckého násilí na Andrově stadionu v Olomouci oproti minulým rokům, a to právě díky novým metodám a taktice pracovníků EXTRÉM.20 Není jednoduché dohledat kolik skutečně stojí asistence policie při fotbalových a sportovních akcích. Pro určitou představu lze doložit zprávu o zásahu PČR v Brně, kdy policejní zásah proti běsnícím fanouškům během zápasu 1. FC Brno s Baníkem Ostrava přišel na 80 tisíc korun. Mimo jiné se ve zprávě říká, že každá započatá hodina zásahu policisty stojí 275 korun (v cenách roku 2009). Není tedy podstatné, zda policisté pouze monitorují dění na stadionu a nebo přímo aktivně zasahují. Kupříkladu opatření provedená při zápase Sigma - Brno (sezóna 2013/14) znamenala přítomnost 173 policistů včetně strážníků MP. Tato hodnota se může odlišovat dle vyhodnocení zvýšené rizikovosti utkání. Jedná se především o utkání se Spartou Praha a Baníkem Ostrava. V případě zásahu samotného se prodražují položky v oblasti

20

Informace získány na základě řízeného rozhovoru s pprap. Mgr. Holkovou.

46

poškozené výstroje a výzbroje policistů a především dochází ke zraněním, která se projeví na pracovní neschopnosti a případné zdravotní újmě zasahujících. Tyto hodnoty mohou jít do desetitisíců korun. Nemluvě o poškození majetku soukromých osob a především majetku města. Oproti tomu je umění činností, která nebývá provázena výtržnostmi a není u ní potřeba asistence policie.

47

8 Závěr Jak bylo již v úvodu předesláno cílem této bakalářské práce bylo na základě zjištěných informací potvrdit, nebo popřít fakt, že existence instituce hudebně - dramatického divadla má pozitivní vliv na město Olomouc. Nepopiratelný je fakt, že instituce divadla má obrovskou tradici. Existence divadla je bytostně spjata s historií Olomouce a dotváří specifickou tvář města. Kapitola o olomouckých operních a činoherních osobnostech přináší hůře prokazatelná fakta. Dotýkají se především toho, že síť oblastních divadel je velice nutnou platformou k uměleckému růstu herců, zpěváků a dalších uměleckých tvůrců. Bez takovéhoto systému divadel by naše kvalitní kultura nebyla schopna nést všechna specifika uměleckého srdce Evropy. Srovnání s podobným divadlem v Opavě vypovídá o tom, že MDO získává z městských peněz výrazně menší percentuální část. Ze srovnání těchto divadel také vyplývá, že Moravské divadlo má vyšší počet premiér i repríz. Průměrná návštěvnost je na přibližně stejné úrovni. MDO zaměstnává také více zaměstnanců, než Slezské divadlo v Opavě. Z pohledu multiplikačních efektů, kterými dokážeme již druhé desetiletí obecně poměřovat prospěšnost investic do kulturního stánku tohoto typu, dokážeme zodpovědně říci, že pozitiva existence MDO jednoznačně převažují. Lze říci, že investice do divadla způsobí v bezprostředním okolí efekt ve větší výši, než byla samotná investice. Neexistence Moravského divadla v Olomouci by také bezprostředně způsobila nárůst nezaměstnanosti. Čtvrt tisíce dalších nezaměstnaných by jistě Olomouci přitížilo v situaci, kdy má již míru nezaměstnanosti na úrovni deset procent. Závěrem tedy zjišťujeme, že Moravské divadlo v Olomouci má nejen právo na svou další plnohodnotnou existenci, ale zároveň i rozvojový potenciál instituce regionálního významu. Narušit kontinuitu trvající čtvrt tisíciletí by bylo barbarským počínáním.

48

Seznam tabulek a grafů Tabulka 1: Tržby divadel a procento soběstačnosti. ........................................ 31 Tabulka 2: Počty diváků v MDO a průměrná návštěvnost............................... 32 Tabulka 4: Počty zaměstnanců MDO a SDO. .................................................. 33 Tabulka 5: Příjmy a výdaje statutárních měst Olomouce a Opavy. ................. 34 Tabulka 6: Dotace a poměr dotace k výdajům městské pokladny. .................. 34 Tabulka 7: Hodnoty vybraného poplatku z turistického ruchu v Olomouci. ... 44 Tabulka 8: Počet obyvatel Olomouce od roku 1990 ........................................ 44 Tabulka 9: Počet uchazečů o práci a míra nezaměstnanosti ............................. 45

49

Seznam použitých zdrojů Seznam použité literatury

AUTORSKÝ KOLEKTIV, Vztah státu ke kultuře, Kulturní politika evropských zemí – poznatky a závěry. Praha: Ministerstvo kultury ČR, 1996. 2 sv. (80, 94 s.).

DRLÍK, Vojen, Moravské divadlo Olomouc 1920–2000: almanach. Olomouc: Moravské divadlo Olomouc, 2000. 152 s.

HEŘMANOVÁ, Eva, et al. Kulturní regiony a geografie kultury. Praha: ASPI, 2009. 348 s. ISBN 978-80-7357-339-3.

HOSTOMSKÁ, Anna. Průvodce operní tvorbou. 8. vyd., dopl. Praha: Svoboda Libertas, 1993, 682 s. ISBN 80-205-0344-7.

NEKOLNÝ, Bohumil. Divadelní systémy a kulturní politika. 1. vyd. Praha: Divadelní ústav, 2006, 152 p. ISBN 978-807-0081-976.

PATOČKA, Jiří; HEŘMANOVÁ, Eva. Lokální a regionální kultura v České republice. Praha: ASPI, 2008. 200 s. ISBN 978-80-7357-347-8.

Státní divadlo Oldřicha Stibora Olomouc 1920/1990. Almanach k sedmdesátému výročí vzniku českého divadla v Olomouci. Odpovědný redaktor Josef Josefík. Vydalo Státní divadlo Oldřicha Stibora v Olomouci 1990.

50

STEINMETZ, Karel. Moravské divadlo Olomouc 1920 - 2000. Redakce celého almanachu a autorství kapitoly Opera v Olomouci - od minulosti k dnešku. Olomouc: Vydalo Moravské divadlo Olomouc, 2000.

ŠKARABELOVÁ, S. Multiplikační efekty dotací do brněnských divadel. Brno: ESF MU Brno, 2007.

TICHÁ, T. Cestovní ruch a kultura, hlavní konkurenční výhody České republiky. Praha, 2006. Diplomová práce. FMV VŠE.

TROJAN, Jan. Operní slovník věcný. Vyd. 2. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2001, 163 s. ISBN 80-854-2955-1.

51

Seznam použitých zdrojů z internetu Statutární město Olomouc: oficiální informační portál úvodní stránka. Http://www.olomouc.eu/: povinné informace [online]. Olomouc [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.olomouc.eu/o-meste/povinne-informace/rozpocet-mesta Statutární město Opava: Rozpočet. Http://www.opava-city.cz/ [online]. Opava [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.opava-city.cz/rozpocet/ Olomouc - Historie. České dědictví UNESCO [online]. Praha: Titanic, 2001 [cit. 2013-08-28]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/olomouc/historie/ ONDERKA, Vladimír. Olomouc má šanci získat 100 milionů korun z EU na rozvoj turistiky. [online]. 2008 [cit. 2013-08-28]. Dostupné z: http://zpravodajstvi.olomouc.cz/clanky/Olomouc-ma-sanci-ziskat-100-milionu-korun-zEU-na-rozvoj-turistiky-8391 HELCL, Roman. Prestižní průvodce Lonely Planet dal Olomouc mezi skryté poklady Evropy. Idnes.cz: Olomoucký kraj [online]. 2012 [cit. 2014-05-20]. Dostupné z: http://olomouc.idnes.cz/pruvodce-lonely-planet-zaradil-olomouc-mezi-skryte-pokladyevropy-1p2-/olomouc-zpravy.aspx?c=A120321_1752061_olomouc-zpravy_stk Http://www.olomouc.cz/ [online]. [cit. 2013-09-11]. Dostupné z: http://www.olomouc.cz/fotogalerie/Opera-Nabucco-nadchla-zaplnene-Horni-namesti-624 HERMAN, Josef. Česká operní divadla VIII. Moravské divadlo Olomouc. Hudební rozhledy [online]. 2013, č. 3 [cit.2013-08-20]. Dostupné z: http://www.hudebnirozhledy.cz/www/index.php?page=clanek&cislo_id=139&id_clanku =252 HERMAN, Josef. Česká operní divadla VIII. Moravské divadlo Olomouc. Česká operní divadla: Moravské divadlo Olomouc [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-01-19]. Dostupné z: http://hudebnirozhledy.scena.cz/www/index.php?page=clanek&id_clanku=252 MORAVSKÉ DIVADLO OLOMOUC: TRŽBY V ROCE 2012 VZROSTLY. Olomoucký večerník [online]. 2013 [cit. 2013-08-21]. Dostupné z: http://www.vecernikol.cz/co-se-stalo/zpravodajstvi/1210-moravske-divadlo-olomouctrzby-v-roce-2012-vzrostly

52

FOLTA, Michal. Chvála v Lonely Planet zabírá, Olomouc láká víc cizinců. Http://www.olomouc.eu/ [online]. 2013 [cit. 2013-08-28]. Dostupné z: http://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/14527 TICHÁ, Bronislava. Strategie řízení a marketing třísouborového divadla v Olomouci. Brno, 2012. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/389197/ff_m/Strategie_rizeni_a_marketing_trisouboroveho_divadla_ v_Olomouci.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudebních věd. Vedoucí práce Ing. František Svoboda Ph.D. KOUŘILOVÁ, Iva. MULTIPLIKAČNÍ EFEKTY V KULTUŘE: Multiplication Effects in Culture [online]. Brno: Masarykova univerzita, Květen 2007. 84 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika. Vedoucí práce Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/th/76217/esf_m/ RAABOVÁ, Tereza. Multiplikační efekty kulturních odvětví v české ekonomice [online]. Praha: Institut umění ČR, 2010 . 36 s. Dostupné z WWW: http://www.culturenet.cz/res/data/013/001466.pdf Studie pro potřeby vytvoření Programu zmapování a analýzy potřeb umění, kulturních a kreativních průmyslů v ČR a transferu mezinárodních zkušeností [online]. Praha: Ministerstvo kultury ČR, 2009 [cit. 2013-09]. Dostupné z WWW: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/Studie-a-analyzy/Studie_MapovaniPotreb.pdf PÁPOL, Tomáš; SOKOLÍČKOVÁ, Zdenka. Komparace systémů finanční podpory kultury v ČR s vybranými vyspělými státy : Komparace se zvyklostmi Itálie a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.[online]. Zpracovala Projektová a rozvojová agentura, a.s. Praha: Ministerstvo kultury ČR, Prosinec 2008 [cit. 2011-07-12]. Dostupné z WWW: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/Studie-aanalyzy/Komparace-systemu-financni-podpory-kultury-v-CR-s-vybranymi-vyspelymistat.pdf KLUSÁČKOVÁ, Radka. Podpora kulturní politiky v Jihomoravském kraji. Brno, 2010. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/206946/esf_b/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita Ekonomicko správní fakulta. Vedoucí práce Ing. arch. Lea Vojtová Ph.D. THE “ CREATIVE SECTOR” – AN ENGINE FOR DIVERSITY, GROWTH AND JOBS IN EUROPE: An overview of research findings and debates prepared for the

53

European Cultural Foundation. [online]. s. 18 [cit. 2014-01-19]. Dostupné z: http://www.culturenet.cz/res/data/002/000304.pdf FOLTA, Michal. Turistů jezdí do Olomouce stále více. Statutární město Olomouc: oficiální informační portál [online]. 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/15805 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích České republiky k 1.1.2014. [online]. 2014 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/publ/130072-14-r_2014 NOVOTNÁ, Šárka. Moravské divadlo Olomouc chystá pro diváky rekordních čtrnáct premiér. [online]. 3. května 2014 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://olomouc.idnes.cz/vrcholy-divadelni-sezony-v-olomouci-dvm-/olomouczpravy.aspx?c=A140428_2060493_olomouc-zpravy_stk V Olomouci byla dokončena rekonstrukce Moravského divadla. [online]. 2007 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstviostrava/zpravy/148242-v-olomouci-byla-dokoncena-rekonstrukce-moravskehodivadla/?mobileRedirect=off STROTZER, Milan. Divadlo hudby v Olomouci se stává součástí Muzea umění Olomouc. Olomoucký kraj: Instituce a kulturní zařízení [online]. 2014 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.mistnikultura.cz/divadlo-hudby-v-olomouci-se-stava-soucastimuzea-umeni-olomouc Rekonstrukce Muzea umění v Olomouci by měla stát 137 mil. Kč. Zpravodajství: Články [online]. 16.12.2013 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.vz24.cz/clanky/rekonstrukce-muzea-umeni-v-olomouci-by-mela-stat-137mil-kc/ Moravské divadlo Olomouc, rekonstrukce části C a D: Olomouc. In: OHL ŽS: Pozemní stavby [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.ohlzs.cz/nasestavby/pozemni-stavby/moravske-divadlo-olomouc-rekonstrukce-casti-c-a-d/ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1.1.2014. In: Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. [cit. 2014-05-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/publ/130072-14-r_2014 ČERNÝ, Ondřej, J. HERMAN, Z. JINDROVÁ, A. MOCKOVČIAKOVÁ, D. NÁPRAVNÍKOVÁ a B. NEKOLNÝ. Transformace divadelního systému v České

54

republice. Praha: Studie Divadelního ústavu, 2004. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCwQFjA A&url=http%3A%2F%2Fhost.divadlo.cz%2Fbox%2Fdoc%2Fdivadelni_systemy%2FTra nsformaces%2520aktivn%25C3%25ADm%2520obsahem.doc&ei=1IaDU5LfCeO60QXW2YDQD w&usg=AFQjCNFPEJeR1swyy-rqx54zqfg7r3gBpQ&bvm=bv.67720277,d.d2k Zpacifikování běsnících fanoušků stálo policii 80 tisíc [online]. 26.2.2009 [cit. 2013-10-14]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-vcesku/clanek.phtml?id=630631

55