JAN K A R O N O V¡ Z MITFORDU D O M E A D O W G AT E
Jan Karonová Z Mitfordu do Meadowgate VYäEHRAD
Z ANGLICK…HO ORIGIN¡LU L I G H T F R O M H E AV E N P ÿ E L O é I L A V L A S T A H E S O U N O V¡
Copyright © Jan Karon, 2005 All rights reserved including the right of reproduction in whole or in part in any form. This edition published by arrangement with Viking, a member of Penguin Group (USA) Inc. Translation © Vlasta Hesounov·, 2006 ISBN 80-7021-829-0
SvÏtlo z nebes Jestliûe vskutku tvÈ svÏtlo je z nebe, tu stejnou silou tÈ nebeskÈ z·¯e, b·snÌku, zasviù! a pak najdi klidÖ WILLIAM WORDSWORTH
Porter˘v d˘m
do W esle y
do F arm eru
Benzinov· pumpa
D˘m Marka Stroupea PolicejnÌ stanice
PomnÌk Radnice
äe¯Ìkov· ulice OdÏvy ÑU Ellyì
Poöta Knihovna Bistro Pauline Barlowov· Banka HasiËi
Peka¯stvÌ U manûetovÈho knoflÌËku
uliËka
»ajovna
Banka
D˘m Evie AdamsovÈ KvÏtin·¯stvÌ Melvinova opravna kol
Kaple Naöeho P·na
Kancel·¯
Vist·riov· HlavnÌ u lice
Metodistick· kaple
KnihkupectvÌ Gril na HlavnÌ
Drogerie
Fara
Galanterie éelez·¯stvÌ Dory PughovÈ StaroûitnictvÌ Oxford
Star· kostelnÌ ulice Star· fara
PrvnÌ Winnie babtistick˝ Iveyov· Hobbes˘v d˘m
Kamenn· zeÔ
D˘m nadÏje
Baxter˘v park
Fernbank
Pr·delna
Stodola
na Holding
Cynthiin d˘m
Mitfordsk˝ potok
äkola
Ke KostelnÌmu vröku
Sady
Nemocnice
K nemocnici Bolick˘v d˘m
Craig˘v d˘m
K A P I T O L A
P R V N Õ
ZimnÌ eden
PrvnÌ snÏhov· vloËka p¯ist·la na bor˘vkovÈm ke¯ÌËku na dnÏ potoka u farmy Meadowgate. V mrazivÈ hodinÏ p¯ed svÌt·nÌm se snÌh snesl na mechem obrostlou st¯echu udÌrny, dalöÌ se sypal na rododendronovÈ houötÌ poblÌû severoz·padnÌho cÌpu pastviny, na n·sadu zapomenutÈ motyky op¯enÈ o plot zahrady. Nedaleko rybnÌËku v ovËÌm v˝bÏhu st·li bez hnutÌ jelen s lanÌ a dvÏma kolouchy a z hornÌch vÏtvÌ borovice se mezitÌm spustila sova a nehluËnÏ a obez¯etnÏ odplachtila na h¯eben st¯echy u stodoly. Zahoukala jednou, potom dvakr·t. Jakoby p¯ivol·n jejÌm sametov˝m hlasem vyplul n·hle z mraku nad rybnÌkem platinov˝ mÏsÌc a promÏnil vodnÌ hladinu v z·¯ivÈ jezero tekutÈ perleti. Pak se tv·¯ mÏsÌce opÏt zast¯ela mrakem a v nastalÈ nep¯·telskÈ temnotÏ se snÏhovÈ vloËky hustÏ a rychle sypaly a v̯ily jako ve sklenÏnÈm tÏûÌtku. Dvan·ct minut po öestÈ zaËalo nad h¯ebenem hory Hogbacku öedivÏ svÌtat a svÏtlo odhalilo stopy traktorov˝ch pneumatik, kterÈ vedly od meadowgateskÈho senÌku na pastvinu, kde se p·sly kr·vy, a do ovËince. Na cestÏ ke stodole byly takÈ zn·t ölÈpÏje pracovnÌch bot a otisky psÌch tlapek a odtud vedly zase zp·tky ke dve¯Ìm hlavnÌho stavenÌ, z jehoû komÌna se valily obl·Ëky kou¯e a za kuchyÚsk˝mi okny svÌtila lampa. Od liliovnÌku v severov˝chodnÌm cÌpu pozemku aû po ûelezn˝ k˘l na jihoz·padnÌm konci, cel˝ch sto t¯icet akr˘ meadowgateskÈ farmy leûelo pod prachovou pokr˝vkou b¯eznovÈho snÏhu. Cynthia Kavanaghov· st·la ve vytopenÈ kuchyni obytnÈho stavenÌ, na sobÏ ûinylkov˝ ûupan, a vyhlÌûela z okna do bÌle zachumlanÈ krajiny. (13)
ÑVöechno to zase vypad· tak nevinnÏ,ì ¯ekla. ÑZimnÌ eden.ì U d¯evÏnÈho stolu listoval otec Tim v not˝sku a hledal jeden z·znam. ÑTo je neuvϯitelnÈ! Tak od ätÏdrÈho dne uû snÏûilo jednou, dvakr·t, t¯ikr·t, Ëty¯ikr·tÖ a dneska je to pop·tÈ.ì ÑSnÌh, snÌh, nic neû snÌh!ì ÑA pak uû jen psi, psi, nic neû psi! Vûdyù to tu vypad·, jako kdyby n·m nÏkdo zacouval ke vchodu a vyklopil tam cel˝ n·klad öelem psovit˝ch.ì Barnab·ö, k¯Ìûenec vlË·ka a bouviera, kter˝ byl jiû deset let jeho vÏrn˝m spoleËnÌkem, teÔ pod¯imoval na krbovÈ p¯edloûce, znaven pravideln˝m rannÌm proskoËenÌm; anglick· foxhoundka Sezamka, kter· uû takÈ nebyla nejmladöÌ, se rozvalila p¯es opÏradlo pohovky, welöanka corgi s v˝stiûn˝m jmÈnem Drzka, pochrupovala v uö·ku, kter˝ si uû d·vno uzurpovala, a nejnovÏjöÌ p¯Ìr˘stek meadowgateskÈ psÌ smeËky jmÈnem Luther, pes nezn·mÈ rasy, se uvelebil ve svÈm pelechu v koutÏ b¯ichem vzh˘ru. Ze zm·Ëen˝ch a zapa¯en˝ch psÌch chlup˘ stoupal kolektivnÌ odÈr. ÑUf!ì pravila jeho ûena, kter· p¯ivykla pachu pouze jednoho mokrÈho psa. Otec Tim vzhlÈdl od svÈho not˝sku, kam si zapisoval cit·ty a vöechno moûnÈ, co ho napadlo. ÑTak co budeö dneska dÏlat, Kavanaghov·?ì Cynthie opatrnÏ stlaËila pÌst sklenÏnÈho k·vovaru. ÑM·m rozdÏlan˝ obr·zek Violety, jak se dÌv· kuchyÚsk˝m oknem ke stodole, a zavol·m Puny, abych se dozvÏdÏla, jak to vypad· s tÏmi dvojËaty ñ vöak vÌö, ûe uû je p·r dnÌ p¯en·öÌ.ì ÑM·ö pravdu. TermÌn mÏla kolem ËtvrtÈho nebo p·tÈho b¯ezna, a uû je Ëtrn·ctÈho. P˘jdou rovnou do ökolky.ì ÑA ty musÌö zajet do Mitfordu a nakoupit vöechno na zÌt¯ejöÌ slavnostnÌ veËe¯i Dooleymu na p¯ivÌtanou.ì ÑM˘ûeö se spolehnout.ì Srdce se mu rozbuöilo p¯i pomyölenÌ, ûe jejich chlapec p¯ijede na jarnÌ pr·zdniny, ale ta druh· myölenka, ûe totiû nic jinÈho kromÏ zajet do koloni·lu na pr·ci nem·, byla skliËujÌcÌ. P·nb˘h vÌ, ûe na farmÏ se nedalo dÏlat prakticky nic jinÈho neû odpoËÌvat, ËÌst a venËit Ëty¯i psy; od tÈ doby, co sem v p˘li ledna dorazili, ani stÈblo nep¯eloûil. Willie Mullis, kter˝ sem p¯iöel na pln˝ ˙vazek jako n·hrada za Bo Davise, kter˝ pracoval jen na Ë·steËn˝ ˙vazek, na farmÏ takÈ bydlel a dÏlal vöe, co bylo pot¯ebnÈ, krmil dobytek a staral se (14)
o nÏj; Joyce Havnerov· mÏla na starosti pranÌ a ˙klid, jak to ostatnÏ v Meadowgate dÏlala uû celÈ roky; Blake Eddistoe vedl nanejv˝ö zdatnÏ veterin·rnÌ kliniku, kter· byla jen p·r krok˘ od domu; a dokonce nÏkdo p¯ijde p¯ist¯ihnout ûiv˝ plot a pokosit tr·vu, aû to ovöem bude aktu·lnÌ. Po pravdÏ ¯eËeno se mu zd·lo, ûe jedin˝m jeho zamÏstn·nÌm p¯i hlÌd·nÌ Owenovy farmy je Ëek·nÌ na zpr·vu od biskupa Stuarta Cullena, kter˝ mu p¯ed V·noci poslal e-mail: Hlavu vzhůru: Téměř jistě pro Tebe na příští rok něco mám. Jak si asi domyslíš, není to nic luxusního, a Bůh ví, že to nebude žádná hračka. Ale zároveň se přiznávám, že Ti to závidím. Zatím Ti nemůžu říct nic víc, ale ozvu se hned po svátcích, a uvidíme, jak se to vyvine (mimochodem, vzpomínám si, že příští rok chcete strávit na Owenovic farmě, ale to by nemělo vadit).
Cel˝ leden si l·mal hlavu a snaûil se uhodnout, jak˝ n·roËn˝ ˙kol ho asi Ëek·. V ˙noru Stuartovi zavolal a snaûil se to z nÏj vyt·hnout, ale ten ho poprosil jeötÏ o p·r t˝dn˘ strpenÌ, aby mohl pl·n dokonËit, a pak koneËnÏ p˘jde s barvou ven. A teÔ uû je p˘lka b¯ezna a po¯·d ani slovo. ÑTy vzdych·ö, Timothy.ì ÑÿÌk·m si, kdy Stuart koneËnÏ p¯estane dÏlat tajnosti.ì ÑVûdyù v Ëervnu odch·zÌ do penze a z·roveÚ bude svÏtit katedr·lu ñ a to uû je nÏjak˝ n·klad. Vydrû, urËitÏ se brzy ozve.ì Podala mu po¯·dn˝ hrnek ËernÈ k·vy, kter˝ vdÏËnÏ p¯ijal. A tak tam sedÏl, d˘chodce po tÈmϯ Ëty¯iceti letech aktivnÌho far·¯ov·nÌ, opÈkal se u otev¯enÈho ohnÏ spolu se svou vûdy dob¯e naladÏnou ûenou, kter· mu jiû sedm let byla neocenitelnou spoleËnicÌ, a navÌc se nach·zel v kraji, kter˝ povaûoval za nejkr·snÏjöÌ v celiËkÈ Americe. Tak proË by si mÏl dÏlat tÏûkou hlavu kv˘li nÏjakÈmu ˙kolu, kter˝ moûn· p¯ijde a moûn· ne. Coû se za sv˘j dlouh˝ ûivot nenaplnil ˙kol˘ dost a dost? Zato jeho ûena si straönÏ r·da d·vala nÏjakÈ tÏûkÈ ˙koly. Na ten rok, kter˝ mÏli str·vit na farmÏ, v˝hodnÏ vzd·lenÈ od Mitfordu pouh˝ch dvacet minut, si vytkla splnÏnÌ t¯Ì n·roËn˝ch cÌl˘: nauËÌ se vyöÌvat, nauËÌ se dÏlat perfektnÌ hranolky na plechu v troubÏ a p¯eËte Vojnu a mÌr. (15)
ÑTak jak jsi daleko s Vojnou a mÌrem?ì ÑP¯izn·v·m se k tomu straönÏ nerada, ale jeötÏ jsem ji neotev¯ela. Moment·lnÏ Ëtu jednu roztomilou starou knÌûku, jmenuje se PanÌ Miniverov·.ì ÑA hranolky?ì ÑJelikoû Dooley p¯ijÌûdÌ uû zÌtra, udÏl·m dalöÌ experiment ñ vyzkouöÌm, jestli budou ch¯upavÏjöÌ, kdyû je p¯edtÌm budu m·Ëet v ledovÈ vodÏ. A tentokr·t urËitÏ pouûiju araöÌdov˝ olej.ì ÑJ· ti na nÏ oloupu a nakr·jÌm brambory,ì nabÌdl se. Vzhledem k tomu, ûe nezaznamenal jakoukoli aktivitu, pokud jde o vyöÌv·nÌ, rozhodl se, ûe o nÏm pomlËÌ. ÑJe to k pl·Ëi,ì ¯ekla, jako by mu Ëetla myölenky. ÑJsem na to lev·. Asi se to ned· nauËit z knÌûek. Rozhodla jsem se, ûe poprosÌm Olivii, jestli by mi neposkytla nÏjakou lekci, pokud jÌ vybyde nÏkdy voln· chvilka. Krom toho by bylo p¯ÌjemnÈ nÏkdy zase poobÏdvat s nÏk˝m, kdo taky pouûÌv· oËnÌ stÌny.ì ÑPokud jde o oËnÌ stÌny, na to mÏ opravdu nikdo neuûije.ì ZtÏûka dosedla do uö·ku naproti a napila se ze svÈho kaf·Ëe. ÑA co ty, drah˝ m˘j? Ty jsi splnil ty celoûivotnÌ cÌle, kterÈ sis vytknul?ì Ta ot·zka ho jaksi zabolela. Ñÿekl bych, ûe jsem o tom nep¯em˝ölel.ì Moûn· se mu prostÏ nechtÏlo o nÏjak˝ch dalöÌch cÌlech uvaûovat. Zav¯el oËi a op¯el se v uö·ku. ÑMyslÌm, ûe kdyby mi nÏkdo zadal, abych splnil nÏjak˝ ˙kol, byla by to povinnost ûÌt bez rozËilov·nÌ kv˘li maliËkostem ñ ûÌt mnohem plnÏji v danÈm okamûiku a ne se po¯·d upocenÏ pachtit, jak jsem to doned·vna dÏlalÖ ûÌt pokornÏ ñ a z·roveÚ vnÌmavÏ ñ v˘Ëi tomu, co si B˘h p¯eje.ì Na chvilku se zamyslel, pak zvedl hlavu a pohlÈdl na ni. ÑAno. To by byl m˘j cÌl.ì ÑAle copak to nedÏl·ö?ì ÑNe. CÌtÌm jako svou povinnost vyjÌt ze sebe, otev¯Ìt se pro nÏjakou novou a uûiteËnou sluûbu. TÏch poslednÌch p·r t˝dn˘ tady jen sedÌm jako pecka.ì ÑVûdyù na tom nenÌ nic öpatnÈho obËas sedÏt jako pecka. ,Upokojteû seë, ¯Ìk· Hospodin, ,a vÏzte, ûe jsem B˘h.ë MusÌme se nauËit na NÏho Ëekat, Timothy. Vöechny ty roky, co jsi k·zal a slouûil, kdy jsi byl na Whitecapu ñ a to byl kr·sn˝ ˙kol, kter˝ ti B˘h dal; a kdy ses staral o Louellu a sleËnu Sadii a HÈle`ne Pringleovou a Morisse Lovea a George Gay(16)
nora a Edith Malloryovou a Leeperovy a vöestrannÏ jsi jim pom·halÖì Zhluboka nabrala dech. ÑA tak d·le a tak d·le, staral ses o celou obec, a to nemluvÌm o tvÈ dobrovolnÈ sluûbÏ v dÏtskÈ nemocnici, a o tom, ûe jsi dal dohromady Dooleyho bratry a sest¯iËkuÖì ÑJeden bratr po¯·d chybÌ,ì ¯ekl, Ña co jsem pro to udÏlal?ì ÑMoûn· pro to uû nem˘ûeö udÏlat nic. Nem·me û·dnÈ vodÌtko, nenÌ absolutnÏ Ëeho se chytit. Moûn· by v tom mohl nÏco udÏlat B˘h. T¯eba najÌt Kennyho je uû BoûÌ ˙kol.ì V krbu zapraskalo; psi chr·pali. Jeho ûena mu pr·vÏ udÏlala k·z·nÌ, a p¯esnÏ takovÈ, jakÈ pot¯eboval. M· druûku, kter· vûdycky vÌ p¯esnÏ, co m· dÏlat, zvl·ötÏ kdyû on to nevÌ. Ñ,Tedy vzh˘ru, s odhodlan˝m srdcem Ëelme osudu!ë ì ocitoval Wordswortha. ÑKde je seznam toho, co se m· nakoupit?ì ÑMoment·lnÏ ho m·m jeötÏ v hlavÏ, ale hned to hodÌm na papÌr.ì Otev¯ela malou z·suvku ve stolku pod lampou a vyt·hla bloËek a propisku. ÑKus hovÏzÌho!ì Zaps·no. ÑRoötÏnou?ì ÑUrËitÏ roötÏnou. Malinko prorostlou.ì P˘st nep˘st, musÌ tomu vyhladovÏlÈmu studentovi nachystat hodokvas, vûdyù se tak m·lokdy dostane dom˘. ÑIdaûskÈ brambory,ì pokraËovala v litanii. ÑTy jsou na hranolky nejlepöÌ.ì N·sledkem tohoto kulin·rnÌho maratonu mu krevnÌ cukr zase stoupne, i kdyby toho z chystanÈho jÌdelnÌËku mnoho nesnÏdl. ZatÌmco nÏkte¯Ì teologovÈ se dohadovali, kter· z v·ûn˝ch chorob mohla b˝t onen Ñostenì svatÈho Pavla, on s·m byl uû celÈ roky p¯esvÏdËen, ûe svÏtce postihla tat·û zatr·pen· potÌû jako jeho ñ cukrovka. ÑStrouhanka,ì ¯ekla a psala d·l. ÑNo jo, jenûe i kdybych se rozkr·jela, nevzpomenu si, co vöechno p¯ijde do toho jeho Ëokol·dovÈho p·je, a samoz¯ejmÏ svoje recepty jsem nechala doma.ì ÑAle mnÏ ten p·j podle tvÈho receptu stejnÏ nikdy moc nechutnal,ì prohl·sil s n·hlou up¯ÌmnostÌ. ÑTy se Ëokol·dovÈho p·je taky nem·ö ani dotknout, Timothy, tak co ti na tom z·leûÌ? Dooley ho m· r·d; a podle mne tak öpatn˝ zase nenÌ.ì ÑAle nÏco by to jeötÏ chtÏlo.ì ÑA co jako?ì ÑT¯eba nÏco jakoÖ vÌö?ì ÑälehaËku!ì (17)
Jeho ûena ölehaËku milovala a jakmile se jÌ naskytla p¯Ìleûitost, byla ochotn· ji pod sebemenöÌ z·minkou nandat na cokoli. ÑälehaËku ne. NÏco mÌÚÖ nebo vÌc, spÌö jakoÖì Rozhodil rukama: jeho kucha¯sk· p¯edstavivost ho nadobro opustila. ÑTak snÌh z bÌlk˘.ì ÑSnÌh!ì zvolal a pl·cl se do stehen. ÑTo je ono!ì VyskoËila ze ûidle a rozbÏhla se k jednÈ poliËce. ÑTady m· Marge svoji kucha¯kuÖ onehdy jsem si v nÌ listovala a vybavuje se miÖ PoËkejÖ Cibulky ve smetanovÈ om·Ëce, tÏstoviny s krabÌm masem, hm, to by mohlo b˝t dobrÈÖì ÑD·l.ì ÑMouËnÌky!ì ÑNo vidÌö!ì ÑBuchta z podm·slÌÖ Citronov˝ p·jÖ Dort s Ëerstv˝m kokosemÖì ÑTen si zaloû!ì ÑVajeËn˝ krÈmÖ Broskvov˝ kol·ËÖ JableËn˝ p·jÖì ÑTak dost,ì ¯ekl. ÑVûdyù jsem jen ËlovÏk.ì ÑTady je to. »okol·dov˝ p·j pod snÏhov˝m kopeËkem.ì ÑKavanaghov·, dopiö ten seznam, a j· mizÌm.ì Ha! PoslednÌ t˝dny si odpÌral jako nÏkter˝ z pouötnÌch otc˘; a toho p·je si vezme jen ten nejtenËÌ dÌleËek, neboÖ ÑJ· vÌm, na co myslÌö,ì ¯ekla. Nat·hl si bundu, zaö·tral v kaps·ch po pletenÈm kulichu a polÌbil ûenu na vlah· ˙sta. ÑTy vûdycky uh·dneö, na co myslÌm,ì vzdychl. Uû bral za kliku, kdyû zazvonil telefon. ÑA snaû se taky nechat ost¯Ìhat, kdyû uû budeö ve mÏstÏ,ì ¯ekla s rukou na sluch·tku. ÑUû zase zaËÌn·ö vypadat jako Jan K¯titel. HalÛ! Farma Meadowgate.ì Pozoroval ji, jak se zarazila, poslouch· a pak se rozz·¯ila. ÑDÌky za zavol·nÌ, Joe Joe. To je skvÏlÈ! Blahop¯eju! Moc pozdravujte Puny. StavÌm se za nÌ ve Ëtvrtek. Timothy se pr·vÏ chyst· do mÏsta, urËitÏ taky zaskoËÌ.ì ÑTak co?ì zeptal se, nedoËkav˝ jako dÌtÏ. ÑKluci! Dohromady v·ûÌ sedm kilo! Thomas a Öì OdmlËela se a zatv·¯ila se jako vÏdma. ÑA?ì ÑThomas a Timothy!ì ÑNe!ì ÑAno! Jeden dostal jmÈno po jejÌm dÏdeËkovi a druh˝ po tobÏ. Tak to vidÌö, uû jsou na svÏtÏ dva kluci, co se jmenujÌ po (18)
tobÏ, a douf·m, ûe si uvÏdomujeö, ûe nikdo ned·v· dÏtem jmÈna po nÏjakÈm budiûkniËemu, kter˝ jen vysed·v· jako pecka.ì ChlapeËci! A protoûe Punyin otec je uû d·vno po smrti, bude jejich dÏdeËkem on, stejnÏ jako dÏl· dÏdu Punyin˝m a Joe Joeov˝m dvÏma holËiËk·m. CÌtil, jak se mu v prsou rozlÈv· teplÈ a z·¯ivÈ svÏtlo. Vjel na st·tnÌ silnici, kter· uû byla s ohledem na ökolnÌ autobusy protaûen·, a zam̯il na jih podÈl baptistickÈho kostela, p¯ed nÌmû st·lo zasnÏûenÈ loubÌ pro letnÌ shrom·ûdÏnÌ. PohlÈdl na tabuli s heslem, kterÈ se pravidelnÏ kaûd˝ t˝den obmÏÚovalo. KDYBY L¡SKA K BOHU BYLA TRESTN› »IN, BYL BYS VE VÃZENÕ?
Jelo se mu dob¯e. Nebe jim naötÏstÌ nadÏlilo jen p·r centimetr˘ snÏhu a ve farm·¯skÈ dod·vce, konstruovanÈ jako tank, se cÌtil naprosto v bezpeËÌ a nade vöechno povznesen˝. Ö z·roveÚ se p¯izn·v·m, ûe ti to z·vidÌm. Z·vidÌm. Co m˘ûe takov˝ velk˝ p·n, s·m biskup, i kdyû je to jeho d·vn˝ p¯Ìtel, z·vidÏt venkovskÈmu far·¯i? A uû to tu bylo zas, v mozku mu bÏhala kolem dokola jedin· myölenka jako smyËka na p·sce a hrozila, ûe mu udÏl· do hlavy dÌru. ÑCelÈ to tajemstvÌ Ti p¯ed·v·m, Pane,ì ¯ekl nahlas, Ña dÏkuji Ti za tento den!ì Po pravdÏ ¯eËeno mÏl cel˝ den pro sebe. ZastavÌ se v nemocnici a podÌv· se na Puny a jejÌ ËerstvÈ p¯Ìr˘stky; zajede do Domu nadÏje a navötÌvÌ Louellu, a v poledne se stavÌ v Exxonu u Lewa Boyda, kde se teÔ sch·zÌ Tureck˝ klub; a taky d· kus ¯eËi s Avisem v Koloni·luÖ Pokud jde o st¯Ìh·nÌ, nemÏl v ˙myslu svϯit jeötÏ nÏkdy svou pleöatÌcÌ hlavu do pÈËe Fancy SkinnerovÈ, a basta; Joe Ivey je v d˘chodu a o st¯Ìh·nÌ vlas˘ uû nechce ani slyöet; aby se jel nechat ost¯Ìhat do Wesley, to by zabralo moc Ëasu. Takûe ne, opravdu a definitivnÏ ne, tentokr·t se bÏhem jeho v˝letu do civilizace û·dnÈ st¯Ìh·nÌ konat nebude. Slunce se prolouplo olovÏn˝mi mraky a zaplavilo krajinu vlÌdn˝m svitem. ÑHolahou!ì vyk¯ikl radostnÏ, aû p¯ehluöil i mohutn˝ rachot motoru dod·vky. Jak to, ûe se ani ne p¯ed p˘lhodinou cÌtil tak zdeprimovan˝ a nanicovat˝, a najednou si p¯ipad· jako znovuzrozen˝? (19)
Naladil na r·diu stanici, kter· hr·la country, a dal si ji hodnÏ nahlas; pr·vÏ bÏûel po¯ad StarÈ, ale dobrÈ. ÑM·m boty z toulav˝ho teleteÖì zpÌval kdosi. P¯idal se a v˘bec mu nevadilo, ûe nezn· slova. ÑVenkov jede do mÏsta!ì zav˝skl, kdyû vjel do Mitfordu. Kdyû se ¯Ìtil kolem pumpy Exxon, dvakr·t zatroubil, to jen aby dal öirokÈ ve¯ejnosti na vÏdomÌ, ûe p¯ijel. Sklonil se a polÌbil ji na Ëelo. ÑGratuluju,ì ¯ekl a cÌtil, jak se mu svÌr· hrdlo. Druh· dvojËata! P·n B˘h poûehnejÖ ÑJsou to pÏknÌ k¯iklouni,ì ¯ekla s ˙smÏvem. V nemocniËnÌ posteli leûela jeho pomocnice v dom·cnosti, kter· u nÏho pracuje jiû deset let, a kterou m· r·d jako vlastnÌ dceru; vypadala sice unavenÏ, ale jen z·¯ila. Vzal ji za ruku, cÌtil dlaÚ zhrublou za ty roky drhnutÌ, leötÏnÌ, va¯enÌ, pranÌ, ûehlenÌ a zkr·tka vöeho, dÌky Ëemuû byl jeho i Cynthiin ûivot lehËÌ a ovöem i nesmÌrnÏ radostnÏjöÌ. ÑDÏkuju v·m, ûe jste jednoho z tÏch sv˝ch bezvadn˝ch klouËk˘ pojmenovala po jistÈm starÈm far·¯i.ì ÑJenûe mu nebudeme ¯Ìkat tÌm nÛbl jmÈnem. Budem na nÏj volat prostÏ Timmy.ì ÑTimmy. MnÏ se vûdycky taky lÌbilo, kdyû mi maminka ¯Ìkala Timmy.ì ÑTimmy a Tommy,ì ¯ekla pyönÏ. ÑTimmy a Tommy a Sissy a Sassy.ì ÑA vy taky budete dÏdeËek tÏch kluk˘,ì ¯ekla pro p¯Ìpad, ûe by ho to nenapadlo. ÑBudu si to povaûovat za Ëest.ì ÑOtËe?ì Od tÈ doby, co ji p¯ed nÏkolika lety vedl k olt·¯i, mu p¯ipadalo, ûe kdykoli ho oslovuje jeho knÏûsk˝m titulem, trochu to znÌ, jako by byl doopravdy jejÌm otcem. PokaûdÈ si toho vöiml. Hrome, snad se tu dojetÌm nerozbreËÌ. ÑAno, dÏveËko?ì ÑJ· v·s m·m doopravdy moc r·da, i Cynthii.ì A uû to tu bylo, slzy mu vyhrkly a koulely se mu po tv·¯Ìch jako hr·chyÖ ÑVöak my v·s taky,ì vypravil ze sebe p¯iökrcenÏ.
(20)
ÑTak jak v·m tady v poslednÌ dobÏ va¯Ì?ì SedÏl na taburetce u Louellina houpacÌho k¯esla a uû zase si p¯ipadal na takov˝ch osm, deset let, jako tomu vûdycky bylo v p¯Ìtomnosti sleËny Sadie nebo Louelly. ÑAle zlato, nÏkdy bysem ¯ekla, ûe to docela ujde, a jindy je to zase pÏknej blaf.ì Vöiml si, ûe Louella uû zase ¯Ìk· bysem, coû jÌ sleËna Sadie netrpÏla. ÑNo t¯eba vemte si jen polÌvku ñ jak to maj vypsan˝ na jÌdelnÌm lÌstku, tak furt je jen jedna a ta sam·, celou tu dobu, co tu sem.ì Zatv·¯ila se dokonale zhnusenÏ. ÑA jak· je to polÈvka?ì ÑPÌöou ,soup du jourë! Jestli teda v tomdle nÛbl podniku neumÏj nic neû jednu polÌvku, tak j· se jim vo ni neprosÌm!ì ÑAha,ì ¯ekl rozöafnÏ. ÑMoje babiËka, Velk· m·ma, dycky ¯Ìkala, ûe polÌvky jsou akor·t pro nemocn˝, a j· nemocn· nejsem ani to nem·m v pl·nu.ì ÑTo v·m chv·lÌm.ì Louella pokraËovala v houp·nÌ. Teplo v pokoji, za okny nÌzk· oblaka, zvuk potichu puötÏnÈ televize, to vöechno ho usp·valo; vÌËka mu kleslaÖ Louella se najednou p¯estala houpat. ÑJ·¯ku, dycky se chci zeptat ñ co udÏl·te s tÏma penÏzma sleËny Sadie?ì OkamûitÏ se probral k vÏdomÌ. ÑS jak˝mi penÏzi?ì ÑCopak ste to zapomnÏl? Dyù sem v·m ¯ikala vo tÏch penÏzÌch, co skovala v tom star˝m auù·ku.ì ÑV autÏ?ì opakoval nech·pavÏ. ÑV tom star˝m plymouthu, co s nim jezdila.ì Louella uû zaËÌnala urËitÏ ztr·cet trpÏlivost. ÑLouello, j· nem·m nejmenöÌ tuöenÌ, o Ëem to mluvÌte.ì ÑKouk·m, ûe uû v·s taky pamÏù vopouötÌ, zlato.ì ÑTak mi to ¯eknÏte, a pÏknÏ od zaË·tku.ì ÑMÏla sem dojem, ûe sem v·m volala a vöecko sem v·m to ¯ekla, ale moûn· se mi to jen zd·lo. Taky se v·m nÏkdy zd· tak ûivej sen, ûe si pak myslÌte, ûe se to dovopravdy stalo?ì ÑJistÏ.ì ÑTak nÏjakou dobu p¯ed smrtÌ se sleËna Sadie naötvala, ûe trh s akciema pad·. Dyù vÌte, vona na tom trhu vydÏlala sluön˝ prachy.ì ÑAno, prosÌm, to vÌm.ì Coûpak neodk·zala Dooleymu pÏkn˝ milionek a jeötÏ nÏco navrch? Tento pozoruhodn˝ fakt vöak zatÌm Dooleymu nebyl zn·m. (21)
Ñÿekla mi, ,Koukej, Louello, tady tu troöku d·m nÏkam, kam na ni ty neschopn˝ podfuk·¯i nedos·hnou a nebudou ji moct proöustrovat.ë A j· na to, ,SleËno Sadie, a kam to d·te, p¯ece ne do matrace.ë A ona povÌd·, ,NebuÔ hloup·, d·m to do auta a tam to zamknu.ë Vona uû tenkr·t ne¯Ìdila a auto st·lo na öpalk·ch v gar·ûi. A eötÏ ¯ekla: ,Ale nesmÌö mi dovolit, abych zapomnÏla, ûe jsem to tam dala.ë ì ÑNo a?ì zeptal se. ÑNo a j· jsem jÌ to zapomnÏla p¯ipomenout, ûe to tam je!ì Plymouth z roku 1958 st·l uû p·r let v gar·ûi za Fernbankem, b˝val˝m domem sleËny Sadie na kopci nad Mitfordem. Fernbank nynÌ pat¯il mitfordskÈmu starostovi Andrewovi Gregorymu, jeho ûenÏ AnnÏ, kter· byla Italka, a jeho övagrovi Tonymu. ÑJistÏ to nebyla velk· suma,ì ¯ekl, aby se uklidnil. Ñée to nebyla velk· suma? To se vÌ, ûe byla. Bylo to devÏt tisÌc dolar˘!ì ÑDevÏt tisÌc dolar˘?ì ⁄plnÏ ho to uzemnilo. ÑNevyk¯ikujte,ì zchladila ho. ÑNikdy nevÌte, kdo poslouch·.ì ÑJste si tou Ë·stkou jist·, Louello?ì ÑTo se vÌ, ûe jsem si jist·! Dyù sme ty bankocetle se sleËnou SadiÌ poËÌtaly, sam˝ stodolarovky. Kolik stovek by to bylo? J· uû jsem to zapomnÏla.ì ÑHmm, to by bylo devades·t bankovek.ì ÑJo, zlato, devades·t jich bylo, a poËÌtaly sme je celej bÛûÌ den, protoûe pokaûd˝, kdyû uû sme byly hotov˝, tak sleËna Sadie chtÏla, abysme zaËly zas vod zaË·tku.ì ÑTo bylo prozÌravÈ,ì ¯ekl, protoûe ho nic jinÈho nenapadlo. ÑDaly sme vokolo nich gumiËku a pak sme je öouply do velk˝ vob·lky a j· jsem volÌzla chlopeÚ a p¯ipl·cla co nejpevnÏjc, aby z t˝ vob·lky nic nevypadlo. A vona mi pak ¯ekla: ,Louello, ty seö moje nejlepöÌ kamar·dka, ale tam dÛlu se mnou jÌt nem˘ûeö, to je jenom mezi mnou a P·nem Bohem.ë No a pak öla do gar·ûe, a kdyû se vr·tila, myslela sem, ûe snad pukne, jak byla pyön·. J·¯ku: ,SleËno Sadie, kampak ste dala ty penÌze, to pro p¯Ìpad, ûe byste um¯ela.ë A vona ¯ekla: ,J· se um¯Ìt eötÏ nechyst·m, tak si s tÌm nedÏlej vr·sky.ë Pak po nÏjak˝m Ëase si na ty penÌze vzpomnÏla, to sme tenkr·t bydlely u panÌ Olivie. ÿikala, ûe by je mÏla vyndat tam vocaÔ, kde je skovala, jenûe trh byl po¯·d eötÏ öpatnej. (22)
No a pak sme na to vobÏ zapomnÏly jako na smrt. A j· tudle tady sedim v tom houpacÌm k¯esle, koukam na Ú·kej seri·l, a najednou mÏ to trklo. A ¯ikam si JÈûiömarj·! Jestli se s tÏma penÏzma sleËny Sadie stane nÏco zl˝ho, to bude sleËna Sadie vyv·dÏt!ì Tento nenad·l˝ obrat ud·lostÌ ho po¯·dnÏ zaskoËil. A pokud jde o to, co by se dalo v tÈto situaci podniknout, mÏl v hlavÏ doËista vygumov·no. Cestou na HlavnÌ ulici projel kolem jejich ûlutÈho domku ve Vist·riovÈ uliËce a p¯ipadal mu moc hezk˝, p¯Ìmo radost pohledÏt. Vöak si ho vzal na starost Harley, a jistÏ se o nÏj star· tak, ûe mohou s CynthiÌ ten rok v Meadowgate str·vit bez nejmenöÌch obav. Zvedl ruku a zam·val. ÑMy se zas vr·tÌme!ì Zam̯il k pumpÏ Exxon Lewa Boyda, o nÌû nÏkte¯Ì po¯·d jeötÏ mluvili jako o Essu, a oknem spat¯il Tureck˝ klub usazen˝ v plastikov˝ch k¯esÌlk·ch. P¯Ìtomni byli J. C. Hogan, dlouholet˝ vydavatel MitfordskÈ m˙zy, realitnÌ agent Mule Skinner, Ë·steËnÏ uû v penzi, a Percy Mosely, b˝val˝ majitel nynÌ uû zruöenÈho Grilu. P¯·telil se s touhle partou uû osmn·ct nebo snad dvacet let, a bylo to drsnÈ probuzenÌ, kdyû o minul˝ch V·nocÌch Percy a Velma svou ûivnost povÏsili na h¯ebÌk a uvolnili prostor, kter˝ brzy zaplnila prodejna s partiovou obuvÌ. Tam, kde b˝val zadnÌ box, v nÏmû sed·val jejich klub, st·l teÔ reg·l s d·msk˝mi lodiËkami velikosti 38 aû 40. ÑNo ne!ì Mule vyskoËil a zasalutoval. ÑA nynÌ p¯ich·zÌ n·ö slavn˝ filmov˝ producent z Los Angeles!ì ÑKdo? To jako j·?ì ÑNo jasnÏ, p¯ÌötÏ uû si ty vlasy sv·ûete do ohonu a do ucha si d·te n·uönici.ì Otec Tim mÏl najednou pocit, jako by mu vlasy spl˝valy na ramena jako pl·ötÏnka. ÑAle no tak, nech ho na pokoji,ì ¯ekl Percy. ÑKdyû p¯ijel z toho jejich zapad·kova, nem˘ûe bejt tak vyötafÌrovanej jako my.ì ÑJestli tomuhle ¯Ìk·te vyötafÌrovan˝, tak j· jsem papeû.ì (23)
ÑJak dlouho tam v tÈ d̯e budete jeötÏ trËet?ì zajÌmal se Percy. ÑHal a Marge majÌ b˝t ve Francii rok, takûeÖ jeötÏ asi devÏt mÏsÌc˘. Jenûe n·m nep¯ipad·, ûe trËÌme v nÏjakÈ d̯e, n·m se tam lÌbÌ.ì ÑJ· jsem jeden Ëas taky bydlel na venkovÏ,ì ¯ekl Percy, Ña myslel jsem, ûe z toho budu mÌt smrt. Tam se ned· dÏlat nic jin˝ho neû se plahoËit na farmÏ. P¯ivez tohle, sprav tamto, vokopej tohle, nakrm tamto. Furt nÏco.ì ÑTak co jste se tu objevil, zrovna jsem se chystal snÌst sendviË s rybÌ pomaz·nkou.ì J. C. zaryl ve svÈ napÏchovanÈ aktovce a vyt·hl cosi zabalenÈho ve fÛlii. Mule nas·l vzduch. ÑJak dlouho jsi to tam mÏl?ì ÑOd sedmi od r·na.ì ÑAle nechceö to snad jÌst?ì ÑA proË ne? Vûdyù je jen p·r stupÚ˘ nad nulou.ì Otec Tim si ale vöiml, ûe vydavatelova voda po holenÌ by dok·zala p¯ebÌt jak˝koli z·pach na sto hon˘. ÑCo sis p¯inesl ty?ì zeptal se Mule Percyho. ÑKousek medovÈ öunky od vËerejöka v sezamovÈ bagetce s hl·vkov˝m sal·tem a majonÈzou a porci pomfrit˘.ì ÑPane jo!ì ¯ekl Mule. Dalo se Ëekat, ûe ËlovÏk, kter˝ vedl p¯es Ëty¯icet let Gril, se vytasÌ s nÏjakou extrovnÌ svaËinkou, ale tohle p¯ece jen neËekal. Zamûoural do svÈho papÌrovÈho s·Ëku. ÑTak co?ì ptal se J. C. a l·doval se sv˝m rybÌm sendviËem. ÑAni se mi tomu nechce vϯit.ì Mule vypadal neöùastnÏ. ÑFancy mi zase nasadila nÏjakou dietu.ì ÑProË si nech·v·ö dÏlat svaËinu od ûeny? Uû jsi velk˝ kluk, dÏlej si svaËinu s·m.ì Mule znovu prozkoumal obsah svÈho svaËinovÈho s·Ëku. ÑSladk˝ brambor,ì ¯ekl zoufale. ÑA bez m·sla.ì ÑSladkej brambor?ì Percy si mϯil tu dojemnou poûivatinu nevϯÌcÌm okem. ÑA co je to jako za dietu?ì Mule se zabo¯il do k¯esÌlka. ÑJ· sladk˝ brambor snÌst nedok·ûu, za nic na svÏtÏ. Je mi slabo, snÌdal jsem nÏkdy o p˘l sedmÈ, a uû je po poledni.ì ÑA co ti dala k snÌdani? Tu¯Ìn?ì ÑVajÌËka natvrdo. Vejce natvrdo m·m nerad, jsem z nich nafouknut˝.ì ÑTak to vidÌte, Percy,ì ¯ekl otec Tim, kter˝ si rozbaloval bÌlou ûemli z prodejnÌho automatu obloûenou öunkou a s˝-
(24)
rem, ÑvidÌte, co jste n·m udÏlal, kdyû jste zav¯el Gril? Nechal jste n·s doËista na holiËk·ch.ì ÑJasnÏ,ì ¯ekl Mule, ÑmnÏ to taky nejlÌp vyhovovalo, tak jak to bylo.ì J.C.si nacpal zb˝vajÌcÌ polovinu sedviËe najednou do pusy. ÑH· hych vek, he nikdo byÖì ÑNemluv s plnou pusou,ì ok¯ikl ho Mule, kter˝ hledal po kaps·ch drobnÈ do automatu. J. C. spolkl obrovitÈ sousto a obr·til do sebe p˘l plechovky spritu. ÑVsadÌm se, ûe jste neslyöeli poslednÌ zpr·vu o tÈ ËarodÏjnici ze severu.ì Ñ»arodÏjnici z jihu,ì opravil ho Percy, kter˝ hned poznal pod tou p¯ezdÌvkou svou b˝valou pronajÌmatelku. ÑTak pr˝ poprvÈ od toho straönÈho ˙razu v z·¯Ì vyslovila prvnÌ jasnÏ srozumitelnÈ slovo.ì ÑPenÌze!ì vyk¯ikl Percy. ÑCo je s penÏzi?ì ÑUrËitÏ to prvnÌ slovo, co ¯ekla, bylo prachy; ta podraznice, ta vyd¯iduöka jedna, ta skrblilkaÖì ÑNo tak, Percy,ì mÌrnil ho otec Tim. J. C. se zaökaredil na shrom·ûdÏnÌ. ÑTak chcete to slyöet, nebo ne?ì ÑMluvte,ì nak·zal otec Tim. ÑVËera byl ve mÏstÏ Ed Coffey, stÏhoval pro ni nÏco, co si chce vzÌt s sebou na Floridu. A povÌdal, ûe uû chtÏl odjet, ona pr˝ sedÏla v koleËkovÈm k¯esle u okna a dÌvala se na pt·Ëky, a najednou mu naznaËila, aby öel blÌûÖì Mule se zatv·¯il otr·venÏ. ÑKdyby mozek byl dynamit, tak Ed Coffey by ho nemÏl ani tolik, aby si s nÌm profouknul nos!ì ÑTak mu pokynula, aby öel k nÌÖì Tureck˝ klub nedoËkavÏ poposedl. ÑEd ¯Ìkal, ûe mÌsto tÈ d¯ÌvÏjöÌ nesrozumitelnÈ hatmatilky najednou promluvila ˙plnÏ z¯etelnÏ jako kaûd˝Öì ÑAle co ¯ekla, herdekfilek?ì Percymu uvÌzlo sousto medovÈ öunky v hrdle; jestli nÏco nesn·öel, tak tedy kdyû se nÏkdo snaûil b˝t za kaûdou cenu st¯edem pozornosti. ÑNo jo, ¯Ìkal, ûe tedy öel aû k nÌ, a najednou to vyslovila, ˙plnÏ srozumitelnÏ, bez zadrh·v·nÌ.ì ÑTo uû jsi n·m ¯Ìkal, ty moulo. Co ¯ekla vona?ì J. C. si ut¯el Ëelo zmuchlan˝m papÌrov˝m ubrouskem. ÑHele, nehoÚ mÏ,ì utrhl se na Percyho.
(25)
Vydavatel M˙zy se op¯el v k¯esÌlku a jeötÏ jednou si pohledem zmϯil nedoËkavÈ posluchaËe. Ñÿekla B˘h.ì ÑB˘h?ì vyk¯ikli unisono Percy a Mule. ÑTomu nevϯÌm!ì vrtÏl Mule hlavou. ÑKdepak by Edith Malloryov· ¯ekla B˘h, kdovÌ, co chtÏla ¯Ìct.ì ÑJasnÏ,ì souhlasil Percy. ÑAni n·hodou.ì Ale ano, pomyslel si otec Tim. Ano! Zastavil se u mont·ûnÌ j·my, v nÌû vleûe na z·dech pracoval Harley Welch pod malou dod·vkou. ÑHarleyi!ì Posadil se na bobek a hledÏl na starÈho kamar·da. ÑD˘stojnosti, ste to vy?ì ÑV celÈ svÈ kr·se. Tak jak to jde?ì ÑJen co se mi poda¯Ì vyt·hnout todlencto ˙Ëko, tak to pude dob¯e. Kdypak se vracÌ n·ö mladej?ì ÑZÌtra. Vöak se u v·s za p·r dnÌ stavÌme. Uû jste slyöel o dvojËatech?ì ÑJakpak by ne, je toho pln˝ mÏsto. Prej star˝ starostce jako by z voka vypadly.ì Zasm·l se. ÑLace asi taky p¯ijede?ì ÑNo jo, tudle zrovna mi psala; to vÌte, ûe dostala to velk˝ ötipendium?ì ÑAno, slyöel jsem o tom. To je skvÏlÈ! Mimochodem, kdy jste naposled nÏco dÏlal na autÏ sleËny Sadie?ì ÑJÈmin·Ëku, to uû je straönÏ d·vno, abysem si to pamatoval. Tak poËkat, ûe vona um¯ela na ja¯e?ì ÑAno.ì ÑTak sem ho mÏl v pr·ci nÏkdy p¯ed tim, neû um¯ela, to eötÏ ¯Ìdila. Pamatuju si, ûe jednou r·no sem s tim p¯ijela, musel sem jÌ vymÏnit spojku. Se spojkou teda sleËna Sadie zach·zela hroznÏ.ì ÑNevÌte, jestli je ten plymouth po¯·d zaparkovan˝ v gar·ûi na Fernbanku?ì ÑJ· nevim, jestli ho pan Gregory neprodal. Jeden Ëas se ale povÌdalo, ûe ho chce d·t do pucuÖ Den nebo dva na Úom taky moûn· dÏlal George Gaynor. J· uû si to fakt nepamatuju.ì ÑSe sleËnou Pringleovou vych·zÌte dob¯e?ì HÈle`ne Pringleov· byla uËitelka klavÌrnÌ hry, jÌû pronajal sv˘j mitfordsk˝ d˘m, a jeho star˝ p¯Ìtel Harley tam bydlel v suterÈnu.
(26)
ÑTeda ¯ek bysem, ûe uû sem slyöel tolik muziky na pi·no, ûe sem si nikdy ani nedoved p¯edstavit, ûe jÌ tolik bylo napsan˝.ì Otec Tim se zasm·l. ÑP¯ijeÔte se na n·s nÏkdy podÌvat na farmu, ano?ì ÑP¯ijedu,ì slÌbil Harley. ÑA p¯ivezu v·m plech svejch Ëokol·dovejch suöenek.ì ÑBeru v·s za slovo.ì ÑJak se da¯Ì panÌ Cynthii?ì ÑV˝bornÏ.ì Narovnal se a slyöel, jak mu zavrzalo v kolenou. ÑTak j· uû pr·sknu do konÌ, jak ¯Ìk·val m˘j dÏda, jeötÏ musÌm do koloni·lu. Pozdravujte sleËnu Pringleovou!ì Vr·til se k dod·vce a cestou si pohvizdoval pÌsniËku, kterou p¯edtÌm hr·li v r·diu. NenÌ nad to zajet si do Mitfordu, to hned pozvedne ducha a vlije energii do ûil. ProbÏhl dve¯mi jednoho ze sv˝ch nejoblÌbenÏjöÌch mÌst v Mitfordu a za nÌm se rozklinkal zvoneËek na dve¯Ìch. Ñ,Miluji v˘ni tiska¯skÈ Ëerni por·nu!ë ì zvolal, cituje Umberta Eca. ÑOtËe Time!ì Hope Winchesterov· se obr·tila od police, na nÌû rovnala ûivotopisnou literaturu. ÑPostr·dali jsme v·s!ì ÑA j· v·s! Jak se v·m da¯Ì, Hope?ì Zvedla levou ruku, aby se pokochal. ÑP·ni!ì zacitoval Dooleyho Barlowea. ÑPo babiËce MurphyovÈ. Scott je tento t˝den na duchovnÌch cviËenÌch, dal mi ho p¯ed odjezdem.ì ÑKlekl p¯ed v·mi na jedno koleno, nebo na obÏ?ì ÑNa obÏ!ì ÑTak se to pat¯Ì!ì JeötÏ si po¯·d trochu vyËÌtal, ûe s·m klekl jen na jedno koleno, kdyû kdysi û·dal o ruku svou tehdejöÌ sousedku. SrdeËnÏ Hope objal. ÑFelicitaciones! Mazel tov!ì ÑMuchas gracias. Hmm. Obrigado!ì Sm·li se a bylo jim spolu dob¯e. Pomyslel si, ûe jeötÏ nikdy nevidÏl majitelku knihkupectvÌ Happyend tak z·¯it. ÑM·m seznam,ì ¯ekl a zalovil v n·prsnÌ kapse bundy. ÑVaöe seznamy pom·hajÌ drûet Happyend nad vodou. TisÌcerÈ dÌky. No, je po¯·dnÏ dlouh˝.ì
(27)
ÑVûdyù uû jsem tady taky pÏknÏ dlouho nebyl. A povÏzte mi, jak se lÌbÌ Louise v Mitfordu?ì ÑHned jsem zp·tky,ì ¯ekla. RozbÏhla se ke schod˘m a zavolala nahoru na svou sestru, kter· se ned·vno p¯istÏhovala z domu po jejich zem¯elÈ mamince. Louisa p¯iöla dol˘ okamûitÏ, ale upÌrala oËi na öpiËky nohou. Hope ji vzala za rameno a p¯ivedla ji k otci Timovi. ÑOtËe Time, to je moje sestra Louisa Winchesterov·.ì Jakoby s obtÌûemi pozvedla Louisa oËi a setkala se s jeho pohledem. ÑTÏöÌ mÏÖì zaöeptala. Hope se usm·la. ÑLouisa je stydliv·.ì ÑStydlivost mi p¯ipad· jako nesmÌrnÏ p¯itaûliv· vlastnost. Dneska aby ji ËlovÏk pohledal.ì Vzal Louisu za ruku a zjistil, ûe je hezËÌ neû jejÌ sestra. MÏla h¯Ìvu kaötanov˝ch vlas˘ a zelenÈ zkoumavÈ oËi. ÑLouiso, jsme moc r·di, ûe jste se k n·m p¯istÏhovala. VÌte, v·s ËlovÏk nep¯ehlÈdne. B˘h v·m ûehnej; ötÏstÌ, ûe jste k n·m naöla cestu, tak aù se v·m da¯Ì ve vöem vaöem kon·nÌ.ì PotÏöilo ho, kdyû udÏlala jakoby nevÏdomky malÈ pukrl·tko. ÑOtec Tim chtÏl vÏdÏt, jak se ti lÌbÌ v Mitfordu.ì Louise stoupal do tv·¯Ì pomal˝ rumÏnec. ÑP¯ipad·m si tuÖ jako doma.ì ÑLouisa dÏl· hotovÈ z·zraky, pokud jde o objedn·vky poötou, a vöechno uspo¯·dala od A aû do Zet.ì ÑV˝bornÏ, Louiso!ì Najednou pocÌtil p˝chu, jako by i Louisa pat¯ila k nÏmu. ÑTady je seznam otce Tima. Z tÏch devÌti knih m·me jen t¯i. M˘ûeö ty ostatnÌ jeötÏ dnes objednat?ì ÑStaËÌ norm·lnÏ,ì ¯ekl a cÌtil, jak se mu Margaret Ann, mÌstnÌ koËka, otÌr· o nohavice a nech·v· na nich svoje chlupy. ÑM·m totiû b˝t nÏkam povol·n a nebudu mÌt tolik Ëasu na ËtenÌ.ì ÑMoc mÏ tÏöiloÖì ¯ekla Louisa. Pane na nebi, ona to udÏlala zas! Kdyû na to p¯ijde, Emma Newlandov· m˘ûe jÌt na ökolenÌ, jak se dÏl· pukrle, rovnou sem, na HlavnÌ ulici. ÑUû m·te nÏjakÈ pl·ny?ì zeptal se Hope. ÑO tom bychom si pr·vÏ chtÏli s v·mi promluvit; mysleli jsme se Scottem tak nÏkdy v ¯Ìjnu, kdyû se barvÌ listÌ. Odd·te n·s, otËe?ì ÑAno!ì prohl·sil slavnostnÏ. (28)
ÑI kdyû chodÌme na bohosluûby do kostela Naöeho Spasitele, douf·me, ûe se n·m poda¯Ì najÌt nÏjak˝ kostelÌk nÏkde v hor·ch. NÏcoÖì zav·hala a zamyslela se. ÑNÏco intimnÏjöÌho a p˘vabnÈho?ì ÑP¯esnÏ!ì ÑA p¯itom skromnÈho a s kr·snou vyhlÌdkou?ì ÑTo je ono!ì ÑBudu na to myslet,ì slÌbil. Vypr·vÏl jÌ, jak byl veöker˝ nemocniËnÌ person·l ˙plnÏ bez sebe, kdyû jejich pacientka p¯ivedla na svÏt druhou v·rku dvojËat; ûe chlapci vypadajÌ silnÌ a zdravÌ a jsou neobyËejnÏ podobnÌ svÈ prababiËce z otcovy strany, b˝valÈ starostce Esther CunninghamovÈ; jak mu Louella svϯila tajemstvÌ devÌti tisÌc dolar˘ ukryt˝ch kdesi v autÏ sleËny Sadie, a ûe zatÌm nem· tuöenÌ, co by v tom mÏl podniknout. TakÈ jÌ sdÏlil, ûe snÌh na silnicÌch rychle namrz·; ûe Edith Malloryov· pronesla srozumitelnÈ a navÌc zcela neËekanÈ slovo, prvnÌ slovo od chvÌle, kdy p¯ed sedmi mÏsÌci utrpÏla ten tÏûk˝ ˙raz hlavy; ûe J. C. Hogan uû zase pouûÌv· vodu po holenÌ, jakkoli asi tahle zpr·va nest·la za opakov·nÌ; ûe Avis mu dal dobrou radu, jak vylepöit hranolky peËenÈ v troubÏ; ûe Hope Winchesterov· dostala z·snubnÌ prsten a chce, aby je otec Tim oddal; ûe z Louisy WinchesterovÈ z¯ejmÏ bude dalöÌ dobr· obËanka Mitfordu; a v ¯adÏ neposlednÌ, ûe vidÏl ve snÏhu rozkvÈtat krokus, aleluja. UrËitÏ byl z toho vöeho vyËerpan˝, jednak ûe to nejd¯Ìv absolvoval, a teÔ podruhÈ, kdyû o tom mluvil; zd·lo se mu, ûe snad byl pÏöky na jinÈ planetÏ a zpÏt. ÑM˘j ty svÏte,ì ¯ekla jeho ûena, Ñj· jsem unaven·, jenom kdyû tÏ poslouch·m.ì A jak probÏhl jejÌ den? Joyce Havnerov· volala, ûe st˘nÏ. Violeta, st·rnoucÌ koËka, kter· byla p¯edlohou dÏtsk˝ch knÌûek, kterÈ jeho ûenu proslavily, p¯inesla do kuchynÏ mrtvou myö. Na kamnech jÌ p¯ekypÏl hrnec s polÈvkou, kdyû si dÏlala akvarelovou studii Violety hledÌcÌ z okna. P¯esnÏ v jednu hodinu p¯edala akvarel ¯idiËi Dod·vkovÈ sluûby; v tuto chvÌli uû je na cestÏ k jejÌmu vydavateli v New Yorku. Volala Olivie Harperov· a Lace se vracÌ z univerzity zÌtra. (29)
ÑTo je vöecko?ì zeptal se. ÑJen se na mÏ moc nevytahujte, d˘stojn˝ pane, jenom proto, ûe jste byl ve velkomÏstÏ a posbÌral tam vöecky drby, a zatÌm vaöe ûena z˘stala bos· doma.ì Zasm·l se. ÑSt˝skalo se mi po tobÏ.ì ÑA mnÏ zas po tobÏ,ì ¯ekla a zasm·la se s nÌm. V knihovnÏ na farmÏ Ëekal ve frontÏ e-mail od b˝valÈ sekret·¯ky otce Tima, Emmy NewlandovÈ. Milý otče Time, loni jste mi poradil, abych si na ten výlet do Anglie koupila černý kabát, který by šel k tmavomodrým šatům. Abych se do těch šatů vešla, měla jsem shodit takových pět kilo. Jenže te3 už do cesty zbývá jen pár týdnů, a já jsem přibrala sedm! Ale nikomu ani muk. Jelikož neexistuje možnost, že bych do června shodila dvanáct kilo, budu si muset k tomu černému kabátu koupit nové šaty. Tak mám si koupit tmavomodré, jako byly ty původní? Nebo radši černé, které se hodí ke všemu? Srdečné pozdravy všem. P.S. Odpovězte co nejdřív, výprodej začíná příští týden. P.P.S. Harold už si nemusí nosit do práce toaletní papír; ekonomika je zřejmě na vzestupu.
Pomodlili se spoleËnÏ, pojedli skromnou postnÌ veËe¯i a udÏlali Ëokol·dov˝ p·j ñ jehoû chuti urËitÏ prospÏje, kdyû se do r·na rozleûÌ v ledniËce. NynÌ se p¯esunuli blÌû k ohni a zaposlouchali se do poryv˘ b¯eznovÈho vÏtru; ona s PanÌ Miniverovou a on se svazkem z konce devaten·ctÈho stoletÌ, nazvan˝m V˝bÏr z nejkr·snÏjöÌch knih, kter˝ naöel v loûnici. NesmÌrnÏ se mu ulevilo, ûe se nezmÌnila o jeho vlasech, tedy o tom, co z nich zbylo. ÑPoslechni si tohle, Timothy.ì Cynthia si narovnala br˝le a mhou¯ila oËi na drobn˝ tisk. Ñ,P¯i vstupu do manûelstvÌ je volba spr·vnÈho ûivota stejnÏ d˘leûit· jako volba toho spr·vnÈho partnera.ë ì ÑAha! Takhle jsem o tom jeötÏ neuvaûoval.ì (30)
ÑTo j· zase ano, kdyû jsem si brala tebe.ì ÑJestli jsem ten prav˝ muû?ì ÑJestli to bude ten spr·vn˝ ûivot,ì ¯ekla. ÑNo a?ì ÑA je. Pro mÏ naprosto perfektnÌ.ì Jeho ûena, kter· d·vala p¯ednost ËetbÏ mrtv˝ch autor˘, se opÏt zahloubala do knihy. ÑJak moc musÌ b˝t mrtvÌ?ì zeptal se jÌ jednou. ÑNe moc mrtvÌ; tu Ë·ru jsem namalovala nÏkde u t¯ic·t˝ch a Ëty¯ic·t˝ch let, neû zaËala p¯evl·dat vöeobecn· sprostota. TakÖ mÌrnÏ mrtvÌ, ¯ekla bych.ì P¯ihodil do hasnoucÌho ohnÏ polÌnko; zasyËelo a zaprskalo lehk˝m snÏhov˝m popraökem, kter˝ na nÏ nav·l vÌtr do bedny na d¯evo za dve¯mi. Na okÈnku spÌûe trochu rachotila okenice a ten zvuk byl zvl·ötnÌm zp˘sobem konejöiv˝. ÑA tady je jeötÏ nÏco,ì ¯ekla. Ñ,Tohle bylo na manûelstvÌ to nejlepöÌ, kaûd˝ veËer vypr·zdnit kapsy vzpomÌnek a zruËnÏ a ze zvyku je rozdÏlit mezi dva p·ry oËÌ, dva p·ry uöÌ. Sv˝m zp˘sobem tak ËlovÏk proûÌval dva ûivoty, aËkoli na druhÈ stranÏ nebyl nikdy s·m.ë ì Pomalu p¯ik˝vl a pocÌtil, jak se v nÏm rozlÈv· p¯Ìval ötÏstÌ. ÑAno,ì ¯ekl v·ûnÏ. ÑAno!ì
(31)
Jan Karonov· Z Mitfordu do Meadowgate Z anglickÈho origin·lu Light from Heaven, vydanÈho nakladatelstvÌm Viking Penguin, a member of Penguin Group (USA) Inc. v roce 2005 p¯eloûila Vlasta Hesounov·. Ob·lku s pouûitÌm ilustrace Adolfa Borna navrhl VladimÌr Verner. Vydalo nakladatelstvÌ Vyöehrad, spol. s r. o. roku 2006 jako svou 733. publikaci. Vyd·nÌ prvnÌ. 18,15 AA. Stran 384. OdpovÏdn· redaktorka Marie V·lkov·. Vytiskla tisk·rna Finidr, s. r. o. DoporuËen· cena 298 KË. NakladatelstvÌ Vyöehrad, spol. s r. o. Praha 3, VÌta NejedlÈho 15 e-mail: info @ ivysehrad.cz www.ivysehrad.cz ISBN 80-7021-829-0
