Jako zive vypadaji vozy Tyrrell 07 prazske dvojice ing. F. M acalka-j. Poskocil, pohanene dvaap ilkami MVVS a rizene amaterskymi RC soupravami

Jako zive vypadaji vozy Tyrrell 07 prazske dvojice ing. F. M acalka-J. Poskocil, pohanene „dvaap£ilkami“ MVVS a rizene amaterskymi RC soupravami

Maketu francouzskeho torpedoborce La Galissonniere postavil v meritku 1:66,66 (delka 1999 mm) Miroslav Tesar a uspesne si s ni vede ve tride EK i C2

Jeden z prvm'ch, kdoz realizovali nove cs. akrobaticke letadlo jako model, je A. Alferi z LMK Brno II. Kdo zna jeho specializaci, nezavaha v usudku, ze jde o „dvacetinku“ na pohon gumou

S polomaketou P-39 Airacobra v sovetske kamuflazi leta uspesne Zd. Vesely z LMK MEZ Drasov. Rozpeti je 1450 mm, nosna plocha 32 dm2, hmotnost s motorem OS Max 40 (6,5 cm2) a radiem Multiplex έίηί 2200 g. Rizena jsou kormidla a pripust’ motoru

Ve snaze mit ,,neco jineho” si postavil Karel Sim a z Mlade Boleslavi RC kachnu. Model o rozpeti 1280 mm a hmotnosti 625 g je pohan6n motorem Je n a 1 a rizen RC soupravou Mars

K TITULNIMU SNIM KU Jso u sporty pritahujici divaky vzrhsujicim revem stovek konskych sil ukrytych v motorech. Jso u vsak, take takove, pri nichz vladne na zavodni trati temer ticho. K tern druhym path' zavody plachetnic, at’ skutednych nebo modelovych. Poklidna nalada. vyvolavana snimkem Vladimira HADA0E z lonske regaty RC plachetnic v Jevanech, je vsak pouze zdanliva. Na brehu, s vysilaci v rukou, bojovali uporne reprezentanti NDR, NSR, Rakouska a 0 S S R nejen mezi sebou o nejlepsi umisteni, ale hlavne s vetrem. - Letosni rocnik popularnl mezinarodhi souteze v Jevanech se konal o prvnim cervnovem vikendu; naplseme o nem pfiste.

C O JtE P a C A H H E 1—2

£ J ™ 3£

·

M3BCCTHH M3 Kfly60B 2—3 · HOBtIM ρ εκ ο ρ Λ B K3TCropMM F3A 3 · Π ο ρ τ ρ ε τ M c c a n a : B a iu ia e Ey6eH 3 · PAKElO rocnaB T b l : JlMTCMHaa roaOBKa 4—6 · CKMe paKeTHMKM s · C A M O JIE T bl: M eTaTeabHbiii n a a n e p LF-109 P IO N iR 6—7 · C obctw HaHMHajouiMM 7 · CopcBHOBaHiia aBMa.viOfleaMCTOB COUHaaMCTMMCCKMX CTpaH 8—9 · P /y n P A B JIE H M E : F a jto p r o p 2 (oKOHqauMe) lo — i l · H oBbie M 3aeana npeflnpMHTMa »MOΛΕΠΑκ 11 · T E C T : P/ynpaBaaOMbiM k o h CTpyKTOp KRAFT KP 3/5 12— 13 · C A M O JIE­ T b l: M8>KflyHapOAHaa apw apna Mrpyui8K b Η ιο ρ εΗ δ ε ρ Γ ε (οκοημ βηηο ) 14— i s · KopAObhm noayM aK 8T ΗετρεδΜ τεΛΗ KITTYHAWK 15— 19 · M 3-3a py68>Ka 18— 19 · AnraMMCKMM caM oa8T b e Ag l e p u p -150 20—22 · MojKAynapOAHblO COpOBHOBaHMH ΠΟ KOMHaTHbIM ΜΟΑΟJIHM INDOOR ’73 22 · CnOpTHBHblO AOCTHHCOHHH 23 · O 6 1 HBJICHMH 23,32 · MlIOCTpaHHblO HOBMHKM B CyAOMOAOAM3MO 24—25 · OCHaιρεΗΜε MCTopMwocKMx cyAOB 25—26 · ABTOM O E n j i n : JIorKOBOM aBT0 M06 Mab 3ACTABA 1100 27 · CopOBHOBAHMa n o p/ynpaB aaoM biM aBTOMoOii.ia.M B I lp a r c 28 · M ajibto n c p c a a m i 29 · >KEJIE3HbIE Α Ο Ρ Ο Γ Ρ Ι: Π ερεΑ επκΟ πρΜ οδρετοΗ Η Μ χ >κεΛε3ΗθΑορο>ΚΜΜΧ moaoaom 30—31 · H obmhkm M3-3a py6oa< a 31 mcxocjiob 3 hkmm

NaSe zakony vyjadruji vCili lidu a potreby socia listicke spolednosti. P66e o je jich respektovani a dodrzovani je proto nejen zalezitosti soudd, prokuratury, bezpednosti, ale cele spolednosti, kazdeho obdana. Pdstovat dctu k zdkonum, vychovavat naSe lidi k dodrzovani zakonCi a norem socialistickeho souziti a vest boj proti je jich ροηιέονάηί je dCilezitym ukolem. Ze ..Zprdvy o dinnostistrany a vyvoji spolednosti odXIV. sjezdu K S 6 a dalSich Cikolech strany", prednesend na XV. sjezdu K S 6 generdinim tajemnikem LIVKSC Gustavem Husakem.

Zacatkem mesice kvetna se v redakcni poste objevil dopis, z nehoz vyjimame: ,,Να strdnkdch Modeldre bylo nejednou velmi podrobne kvalifikovane vysvetleno, co ndsleduje po mimorddne uddlosti v modeldrske cinnosti. Riziko pri letdni je velke a je treba snizit je na co nejmensi mini. V LMK Drozdov jsme provedli tato opatreni: 1. V rdmci jednodenniho odborneho skoleni prednesl prdvnik (clen naseho krouzku) predndsku na dane tema. 2. Veskerou cinnost vne klubovych mistnosti predem pripravujeme. Jde hlavne o urceni prostoru pro letdni, pldnovani letovych dnu, poverovdni clenu klubu rizenitn letdni. 3. V letovem prostoru dodrzujeme vsechna bezpecnostni opatreni vcetne omezeni pristupu cizich osob - divdku. Po dobu letdni pouzivdme vystrazne tabulky s textem: ,,Zdkaz vstupu do prostoru letdni v okruhu 300 m. Provoz rddiem rizenych modelii letadel. Hrozi nebezpeci lirazu. Svazarm LM K Drozdov.“ Zminend opatreni rnohou mnohym pripadat zbytecnd a omezujici. Neprejte si vsak zazit zmenu v chovdni divdka, ktery vds az do osudneho okamziku zraneni chvdlil a obdivoval!“ - Tolik z dopisu Adolfa Valaska z LMK Drozdov.

Nedelejme si vsak iluze a rekneme si otevfene, ze pro mnohe ctenare jsou predchazejici dobre minena a neblahou zkusenosti podlozena slova malovanim certa na zed’. - Nahoda, ojedinely pripad - reknou si.

MODELAft · 7/1976

Nahoda snad, ale bohuzel nikoli oje­ dinely pripad . . . Navstivil jsem loni a letos fadu modelarskych podniku a videl jsem vsemozne ukazky nevedome az trestuhodne neopatrnosti. Byl jsem svedkem havarie RC vrtulniku, ktery se vymknul kontrole pro malou, nepredvidatelnou zavadu. Skoncil nekolik metru ode mne a verte, dobre mi v te chvili nebylo. Videl jsem ale i syna jednoho z clenu naseho klubu, kteremu vyrazil dech naraz pomalu pristavajiciho lehkeho RC vetrone. Po techto a dalsich zazitcich jsem zastancem prisneho dodrzovani bezpecnostnich predpisu, jak se mohli pfesvedcit ti, kteri zhledli nekterou z akci „Letame pro vas“ v Praze na Letne. Mohu konstatovat, ze jedine diky dusledne praci bezpecnostniho komisare nebyl nikdo z tisicu divaku na Letenske plani zranen. Byl jsem proto doslova ohromen, kdyz jsem si sel v nedeli 16. kvetna odpoledne na Letenskou plan zaletat maly model na motor MODELA CO 2 . Usel jsem sotva nekolik desitek metru, kdyz mi nad hlavou proletelo rvouci monstrum, δίο o model Kwik Fly s ,,desitkou“ ΤΟΝΟ (bez tlumice!) a rizeny pouze kormidly, s nimz se tu doslova pfedvadel jeden z prazskych modelaru. Na obdi'vne vzdechy prihlizejicich laiku vysvetloval: „Jeste to neni ono, potrebuji to dostat do ruky!“ Po dvou ukazkach ,pilotaze‘ - vcetne jakehosi vykrutu na piny plyn ve stremhlavem letu, vybiranehc ve vysce asi 20 metru-jsem z Letne odesel. Mel jsem strach o rodiny s detnii na nedelni prochazce, (Dokonceni na sir. 2)

C O N T E N T S : “ « w l New Czechoslovak record in the class F3A 3 • Who is who (V. Buben) 3 ■MODEL ROCKETS: Cast head 4, 6 · Yugoslav rocket sportsmen 5 • MODEL AIRPLANES: Pionyr LF-109 - a chuck glider 6-7 · Beginner’s guide 7 · Model airplane championship oif socialist countries 8 -9 · RADIO CONTROL: Fajtoprop 2 - an RC equipment (completion) 10-11 · New MODELA products 11 · Our test: RC equipment KRAFT KP 3/5 12-13 · MODEL AIRPLANES: International Toy Fair in Nu­ remberg (completion) 14-15 · Kittyhawk a C/L semiscale fighter 15-19 · Around the world 15-19 · Beagle PUP-150 - an English airplane 20-22 · International competition INDOOR ’76 22 · Sport score 23 · Adverti­ sements 23, 32 · MODEL BOATS: Boat model novelties abroad 24-25 · Armament of ancient ships 25-26 · MODEL CARS: Zastava 1100 27 · RC car contest in Prag 28 · Tiny gears 29 • MODEL RAILWAYS: Reconstruction of ready made railway models 30-31 · Foreign progress 31 * y pry Leitartikel 1—2 · Klubsl J N X l A L · J. : nachrichten 2-3 · Eine neue Bestleistung der 0SSR mit einem Flugmodell der F3A Kl. 3 · Portrait des Monats (V. Buben) 3 · RAUMFAHRTMODELLE: Gegossene Spitzen fur Modellraketen 4, 6 · Jugoslavische Modellraketen 5 · FLUGZEUGE: Wurfgleiter Pionyr 6-7 · Rats fur die Anfanger 7 · Internationaler Wettbewerb in Hradec Kralove (CSSR) 8-9 · FERNSTEUERUNG: RC Anlage Fajtoprop 2 (Schluss) 10-11 · Neue MODELA-Erzeugnisse 11 · Wir testen: RC Anlage KRAFT KP 3/5 12-13 • FLUGZEUGE: Internationale Spielwarenmesse Nurnberg (Neuheiten - Schluss) 14-15 • Vorbildahnliches Fesselflugmodell P 40 KITTYHAWK 15-19 · Aus aller Welt 18-19 • Englisches Flugzeug Beagle PUP-150 20-22 • Internationaler Wettbewerb INDOOR '76 fur Saalflugmodelle 2 2 · Sportergebnisse 2 3· Angebote 23, 3 2 · SCHIFFE: Auslandsneuheiten 24-25 · Schiffswaffen im 16.-17. Jahrhundert 25-26 · AUTOMOBILE: Personenwagen Zastava 1100 27 · Ein Wettbewerb fur RC Automodelle in Prag 28 · Kleine Getriebe selbstgefertigt 29 · EISENBAHN: Modell-Umbauten (Teil 2) 30-31 · Auslandsneuheiten 31

m

o d e l s

VYCHAZi ΜΕβΙόΝέ 0ervenec - XXIII

1

Dokonceni uvodniku ze sir. 1 o kluky hrajici kopanou. A protoze domluva ,panu Pilotovi‘ nebvla nicplatna, seznamil jsem spripadem tajemnika MestV Svazarmu, ktery slibil zalezitost vyresit s predsedou prislusneho klubu. Doufal jsem, ze tim vse skoncilo. Neskoncilo. O tyden pozdeji bylo opet krasne a na Letne jeste vice lidi. Nechybel mezi nimi ani „muj“ muz pochopitelne se svym strojem, ktery byl stredem zajmu desitek divaku. Po pristani, pri nemz jeden clovek taktak uskocil modelu z cesty, jsem znovu ,dal rec‘ s pilotem. Pozadal jsem ho, aby dalsi produkce jiz nepodnikal. Dozvedel jsem se, ze . Nekdo si na mne stezoval - nacelnik mi to rikal - ale kde mam letat?“ Priznal jsem se ke stiznosti a doporucil mista na okraji Prahy, kde se modelari schazeji. Odmitl - vzdyf na Letnou to ma z klubu pet minut, tak nebude nekam jezdit hodinu! A vubec: co me je do toho?! Priznavam: malem jsem po nem skocil . . . Ten den toho ale uz nechal a na Letne nikoho neohrozoval. Nemohu se vsak zbavit otazky, co dal? Zakazane ovoce nejvice chutna a lide neradi meni sve zvyky. Co kdyzza tyden ci mesic opet zvitezi pohodlnost a nad Prahou se znovu objevi vzdusny pirat? Co s takovymi jedinci? Nejsou pouze v Praze a na Letne . . . V pripade nestesti pocitime nasledky vsichni; v nejlepsim pripade nebudeme mit kde letat, treba jen s malymi ,gumacky‘. Sotva kdo pak prislusne cinitele presvedci, ze Slo o nepfedvidatelnou nahodu ci o nezodpovedneho jedince. Ale hlavne: lidske zdravi ci dokonce zivot maji piece cenu nesoumeritelnou s cimkoli, co bychom mohli uvest na obhajobu sveho neopatrneho pocinani. Mejte to na pameti, zvlaste nyni v pine sportovni sezone! Vladimir HADAC

2

oznam uje Pocinaje sesitem 12/1975 prinasime pod tim to stalym titulkem smernice, pokyny a oznameni LJstredni rady modelarskeho klubu Sva­ zarmu, je z jsou dCilezite pro vsechny modeldre organizovane ve Svazarmu. Sledujte je ve vlastnim zajmu. Redakce - U prilezitosti konani ,,Srovnavaci souteze ZST leteckych m odelariT v Hradci Kr£love se uskutednila porada predstavitelti model£rskych organizaci ZST. Jednani bylo zamereno na prohloubeni spoluprace mezi leteckymi modelari ZST hlavne ve sportovnich stycich. Dale se porada zabyvala sjednocem'm nazoru de­ legate Z S T vC IA M FAI. - Byla rozeslana pravidla NAVIGA pro lodni modelare cestou krajskych vyborCi Svazarmu. Upozorn^ni VSichni iicastnici mezinarodnich soutezi leteckych a raketovych modelafu, ktere se konaji v 0 S S R , musi mit mezinarodni licenci s platnou znamkou FAI. Licence vystavuje mistr sportu Richard METZ, ul. 28. rijna 2065, 272 02 Kladno II, za poplatek 10 Kcs. Zd. Novotny, tajemnik ORMoK

Nejlepsi sportovci 0SR v roce 1975 Leteck£ komise ClIRM oK Svazarmu schvalila zebri6ek nejlep§ich modeldrij v kategoriich, v nichz se neporadci mistrovstvf republiky. Pofadi je sestaveno na zaklade tri nejlep§ich vysledkii z verejnych sout§2(, dislo v zavorce udava po6et hodnocenych modeiaru. KA T EG O R IEΑΙ-ζάοί (58): 1. Reznifiek, Krom §rii 2100; 2. K. Vagner, Plasy 2981; 3. J. Potensky, M. HradiSte 2078 s - juniori (56): 1. R. Kremen, Praha 2 2100; 2. A. Jirasek, M. Hradi§t6 2075; 3. J. Paukner, Praha 4 2060 s - sen iori( 111): 1. B. Klima, Kladno 2100 + 700; 2. I. Crha, Lomnice 2100 + 688; 3. J. Kadlec, Mnich. Hradi§t6 2097 s; K ATEG O RIE B 1 - ίάοί (3): 1. V. Ra§ka, FrenStat 1698; 2. J. Vani£ek, Plzen 1376 s juniori(A)·. 1. K. Kott, Slany 1859; 2. J. Hrabanek, Slany 1776 s - seniori (51): 1. K. Sima, Ml. Boleslav 2100; 2. F. Tichy, Slany 2098; 3. A. Hejma, Slany 2082 s; KATEG O RIE C1 - seniori (16): 1. J. Orel, Krom §fii 2100; 2. Z. KOla, Praha4 1975; 3. L. Durech, Uh. Hradi§t§ 1916 s; KATE­ GO RIE h iz e d la - z ic i( 15): 1. J. Smirak, Fren§tat 1205; 2. J. Janik, Ostrava 1093; 3. J. Havel, Neratovice 1086 s - juniori (17): 1. M. Fi§er, M§lnik 1287; 2. D. Garba, Frydovice 1286; 3. J. Fulnek, Studenka 1227 s - seniori {30): 1. M. Parik, Praha 4 1481; 2. Z. Valas, Melnik 1466; 3. V. Matidka, Praha 9 1379 s; KATEGO RIEsam okridla - seniori (12): 1. R. Hastik, Uh. Hradi§te 2353; 2. Z. Raska, FrenStat 2250; 3. Z. Pecnik, Kromari* 1953 KATEG O RIE F I E - ίάοί, juniori, se n io ri(10): 1. J. Novak, Jablonecn. N. 3739; 2. R. Maixner3413; 3. V. Sipek, oba Zamberk3406 s; KATEG O RIE P3 - seniori (15): 1. J. Hrdli0ka 32 : 24; 2. L. Bulva 32 : 21; 3. J. Gogol, vSichni Poli6ka,31 : 57(m in:s); KATEGORIEminimakety 1:20 - juniori (12): 1.A . Alferi, Brno II 342,68; 2. V. Ra§ka 333,72; 3. Z. Ra§ka, oba FrenStat p. R. 327,98 - seniori (14): 1. L. Knebl 422,80; 2. Z. Ra§ka 414 22; 3. J.Tuharsky, vSichni Frensltat p. R. 386,19 b.; KATEG O RIE SUM - ίάοί (8): 1. M. Simbak, Krnov 705; 2. J. Bilan, Havirov618 b.

- ju n io ri(13): 1. M. Pavlikova, ProstOjov 761; 2. J. Studynka, Modrice 703; 3. V. Pavlas 660 b. seniori (23): 1. P. Kope6ek 809; 2. K. Kozelka, oba Litvinov 768; 3. F. Simdak, Krnov 765 b.; K ATEG O RIE UA 2 - juniori (3): 1. M. Pavlikova, Prost§jov 6240 b.; KATEG O RIE R C V1-2άοί(4): I . Z. Lener, Klatovy 2195 s - juniori (21): 1. K Trnka, Drozdov 2236; 2. E. Svoboda, Lovosice 2201; 3. M. Zajic, Pefiky 2100 s - s e n i o r i t y . 1. J. DanSk, Drozdov 2644; 2. P. Jan, Fren§tat 2638; 3. V. MOIIer, Suchdol 2632; 4. M. Si§ka, Plzeh 2630; 5. J. Sediadek, Kianovice 2618 s; K ATEG O RIE RC V2 - seniori, juniori, ζάοί(95): 1. B. Jahoda, 0SA Praha 2700; 2. J. Rohla, 0SA Praha 2695; 3. M. Priklopil, Liberec 2695; 4. V. Muzny, Koprivnice 2666; 5. J. Sedia6ek, Kiano­ vice 2658 s; K ATEG O RIE R C Sv1 - seniori(22): 1. ing. M. Pfibyl, Blansko 4825; 2. E. Svoboda, Lovosice 3825; 3. V. MOIIer, Suchdol 3775 b.; K ATEG O RIE R C Sv2 - juniori, sen io ri(45): 1. F. Vrtena, Nove Mesto na Morav§ 9900; 2. V. Klejch, LitomySI 9175; 3. E. Svoboda, jun., Lovosice 8400 b.; KATEG O RIE RC Houlberg seniori (7): 1. P. Jan 1327; 2. R. Jan, oba FrenStat p. R. 1292 s; K ATEG O RIE RC M1 - s e n i o r i t y 1. V. Sulc, Praha 2 9730; 2. H. Krivanek, Sumperk 7500; 3. K. Weissbrod, Koprivnice 7470 b.; K ATEG O RIE R C M2 - sen io ri(17): 1. V. Mu2ny, Kopfivnice 21 120; 2. R. ToSka, N. Ji6in 18 090; 3. V. Bily, Drasov 17 475 b.

FUNKCIONARI Model^rskgho klubu. LIV Zvazarmu Slovenska Letecke modeiarstvo Sportovi komisari I. triedy: 1. Pavol Bohu§, Kubra έ. 517, okr. T ren iin 2. Ivan B rezin y Ing. Bytda fi. 813, okr. Zilina 3. Jozel Cerha. ηέηη. VOSR 1898, 960 01 Zvolen 4. Ervin όέηί, F. Krdra 492, 033 01 Liptovsky Hradok 5. Marian FarkaS, kpt. NSIepku 1, 908 51 ΗοΙίδ, okr. Senica 6. Rastislav Ferlica, ul. 28. oktdbra 1742/1, 911 01 Trenfiin 7. Jozef GdbriS, nam. L. Stiira t. 1,895 23 Bratislava 8. Miroslav Haus, Siobody 2, 040 00 KoSice 9. Michal Hlubocky, Kadnarova 43,827 00 BratislavaKrasrtany 10. Ing. Karel Holy, MLB 2/12, 018 51 Nova Dubnica, okr. B. Bystrica 11. Michal Homola, 1748/C-5, 971 01 Prievidza 12. Stefan Hubert, bl. b1. B, 984 01 Lubenec 13. Daniel llavsky, partizana Kapolku 1,058 01 Poprad 14. Ludovit KarkoSiak, Somolickaho 8, 960 01 Zvolen 15. Boris Krpelan, M iadeinicka 15, 974 00 Banska Bystrica 16. Dezider Lauko, CSA 43, 800 00 Bratislava 17. Oldfich Roudka, Obrancov mieru 1155. 020 01 Puchov 18. Ing. Vendelin Svetlik, Zalmanova 24,800 00 Bratis­ lava (Pokra6ovAni)

g k lu b f t

k ro u z k ti V Jihomoravsk6m kraji hodnotila krajsk0 modelcirsk^ rada Svazarmu 6innost jednotlivych klubu a Zeikladnich organi­ zaci v roce 1975. Z leteckych mode^rii byl nejiisp6§n6j§i LMK Kromferii I a ZO Svazarmu v Hodon(n§ a Tfebi6i; klub Neptun Brno byl nejiisp§§n§j§i organizaci lodnich model^rCi pred KLM Budovice a ZO Svazarmu Prost§jov. AMC Brno II byl nejlepSim klubem automobilovych model£rCi, na dal§ich mistech skondily AMC Brno IV a AMC Kyjov. Poradi klubu raketovych model£fu vypadi takto: RMK Adamov, RMK Zbrojovka Vydkov a ZO Letovice; nejiisp§§n§j§im klubem plastikovych mode^rii byla ZO Svazarmu Prostdjov aZeleznidni mode­ r n si nejldpe vedli v ZO Svazarmu v Trebidi. V celkovdm hodnoceni61 z£kladnich organi­ zaci a klubu si nejldpe vedla ZO Svazarmu v Prostdjovd, sdruiujici pdt odbornosti, a to pred ZO Svazarmu Hodonin, LMK Kromdri'2 I, RMK Adamov a AMC Brno II. Julius Hladil

MODELAR · 7/1976

DALSl 0 E S K O S L O V E N S K Y REKO RD ·

- tentokrat v trvani letu radiem rizeneho hydroplanu - prekonal po n6kolika lonskych neiispbanych pokusech Vaclav §U LC z Prahy. Rekordni let o trvdni 2 hod. 14 min. 45 s se uskutebnil 15. kvgtna 1976 v rannich hodindch ve Sloupu v ie c h a c h (u 0esk6 Lipy). Sportovnimu komisari pokusu byli Bretislav HoSta a Evzen §t6tka. K pokusu byl pouzit tyz model, s kterym V. Sulc uskutebnil prelet na trati Praha-0^slav (viz Modelar 8/1975). IJpravy spobivaly v montazi zvbtbenych plovakii pro model KIWI a vykonnbjbiho motoru OS Max .40 (6,6 cm3). Motor i amatbrska propor-

KOSLOVENSKY

REKORD

V Pardubicich na ZDS Studbnka uspofbdal Klub mladych technikii vystavu praci ia k ii 3. ai 9. robniku, pfihia§enych do 22. robniku Soutaze technicke tvofivosti miadeie. Mezi nejvice obdivovanb exponaty vystavy, uspofadanb na pobest 15. sjezdu KSC a 25. vyrobi zaloieni Svazarmu, patfily modely lodf, tankii, expedibnich vozidel a automobilu. Na vystavb take probbhla naborova soutai s drahovymi modely automobiltj, ktera se jela na btyfproudove draze sestavene zdilCi IGLA. 2aci §koly se ubastnili soutaii lodnich a raketovych modeiarCi, z nichi postoupili do krajskbho kola zakovskbho pfeboru. zajem mladych o technickou tvofivost v§ak naraii na materiaioνέ obtiie. Na rakety jsme nesehnali balsovb

DALSI C E S

οίοηέΐηί RC souprava, oviadajici obe kormidla a pripusf motoru, pracovaly bez z^vad. Tri pokusyoodlepeni modelu zvodni hladiny byly neiispbbne. Podaril se az btvrty, po nem i model vystoupal do vy§ky asi 150 m, v niz probehl cely let (se stazenou pfipusti motoru). Po pristani - opbt na vodni hladinu - byla tlakova nadri v modelu prazdna motor spotreboval vSechnu palivovou smbs. Celkova nosna plocha rekordniho modelu je 89,1 dm2, hmotnost bez paliva 2650 g, startovni hmotnost 4250 g, nejvet§i plosne zatizeni 47,7 g/dm2.

·

DALSI

0ESKOSLO

hranoly, pro modely automobilu trvale chybi na trhu pfevody (rozebirani koupenych hrabek neni vhodne ekonomicky ani pedagogicky). Nezm§nila se ani cena raketovych motorij, ktere nyni navic nejsou ani na trhu, obtiina se shani pfekliika, material na hrfdele lodi, chybi cenova dostupne motory pro lodni modely kategorie EX-2 a vhodn6 akumuiatory pro jejich napajeni. Tyto problbmy by nemaiy byt odpovednym binitelum Ihostejne - vid yf m iadei, ktera se nem iiie v§novat sve zaiiba.se v§nujeve volnam base binnosti, ktera nejenom ze je maio prosp§§na, ale piisobi starosti celb na§i spolebnosti. Klub mladych technikii na§i Skoly j i i navazal druibu se trinacti stanicemi mladych technikii v Sovbtskem svazu, s nim ii si vymlrtuje pianky, basopisy a odbornou literaturu. Byli jsme mile pfekvapeni zji§t§nim, ze mnozi na§i sov§t§ti partnefi znaji na§ basopis Modeiaf. Bohumil Andr ubitel ZDS Studanka, Pardubice

ZPRAVY KLUBO ■ Raketomodeiarsky klub Zvazarmu Budmerice bol ustanoveny dba 24. 10. 1975. Adresa nabelnika: Jozef Mi§kovib, Revolubna 345, 900 86 Budmerice, okr. Bratislava. - Redakci doblo 18. 5. 76.

□

OZNAMENI muzeme uvefejnlt jen dojde-li jako radne sd^lenl klubu (pFfpadnd ονέτβηέ vyS§f slozkou Svazarm u), nikoli jako sd^leni jednottlvce. Redakce

MODELAft · 7/1976

D v a n ic t let j e p fe d s e d o u M o d e lk lu b u z ά k la d n ί o rg a n iz a c e S v a z a rm u v H ra d c i ΚΓάΙονέ

Vaclav BUBEN To samo o sob§ hovofi o vlastnostech blovSka, ktery denn§ odvadi poradny kus prace nejen v zamSstnani, ale i v na§i brann6 organizaci. Modelarit zabal doslova ve Skolnich lavicfch v krouiku veden6m ubitelem Jarolimem. Do Svazarmu vstoupil v roce 1955, kdy se stal blenem Aeroklubu Lomnice nad Popelkou. Pozd§ji pre§el do Aeroklubu Hradec Kraiov6 a kdyi odchazel do zakladni vojenskb siuiby, mbl za sebou vice nei 100 hodin naiatanych na v§tronich Pionyr, Krajanek, Sohaj a Blanlk. - , , Prace v aeroklubech mne naubila 2(t v kolektivu lidi, kteri jsou ochotni obStovat mnoho pro realizaci svych pianu. Bez pomoci pfatel by si nikdo z nas nezal6tal. Bylo to krasn6 obdobi a dodnes vyuiivam i v modeiarskbm klubu zkuSenosti ziskanych na letiSti." Po.vojnS zabal studovat, a tak §lo modeiafstvi stranou. Nikoli v§ak na dlouho - v roce 1962se jii Vaclav Buben podilf na vystavba zarodku dne§n(ho modeiarskaho areaiu ,,U Stoleth'1. V roce 1964 je zvolen poprv6 predsedou za­ kladni organizace, pozdSji zastupuje svCij klub i v okresni a krajske modeiarska radS. Za podpory mSstskaho narodniho vyboru vybudovali hradebti modeiafi leti§t6 pro upoutan6 modely, jehoi soubasti je i klubovna. Kdyi ji tehdy btrnactileti kluci stavaii, netu§ili, 2e za par let v ni budou predavat svB zku§enosti mladSim v modeiarskych krouicich. Prace s m iadeii je hlavni naplni binnosti Modelklubu. Nikoli v§ak jedinou - vid yf by byl hfich nevyuiivat modeiarsky stadibn k poradani soutaif. Od roku 1967 ..zdadili" po Praze tradibni mezinarodni velikonobni eoutai U-modelCi, od roku 1964 se ,,U Stoleta" Ibtajf vSechna mistrovstvf republiky. V roce 1974 obdivovali renovovany a rozSIreny areal zahranibni modeiafi - Modelklub byl povbfen uspofadanim mistrovstvi svata pro upoutana modely. Letos se na hradeckych kruzich a vzletovb plo§e pro RC modely se§li modeiafi ze socialistickych statu nasrovnavaci soutaii pfed MS. Za Cispachem v§ech tachto akci stoji kolektiv vedeny Vaclavem Bubnem. Kolektiv, je n i zatim odpracoval na svb chlouba - modeiafskbrn letiSti - vice nei 11 500 brigadnickych hodin. Klub, z jehoi 108-blenu je 60 % mlad§ich dvaceti let. ,,Modeiafstvi a viibec prace ve Svazarmu mi pomaha odreagovat se od bainych pracovnich probiamCi. Hodna jssm se naubil od Josefa France, priikopnika modeiafstvi ve Vychodobeskem kraji. Z jeho zkuSenosti se mi tfeba osvadbila klubova soutai aktivity. Domnivam se, te nejduleiitaj§i je lidi .vyhecovat', dokazat je strhnout ke spolebnb praci." - Tolik slova Vaclava Bubna, nositele svazarmovskych vyznamenani Za obatavou praci I. a II. stupna.

3

“ Odlevane hlavice

Vedouci krouiku raketovych modelAru sto ji 6asto pred problemem, jak zajistit pro iA ky dostatein e m n oistvi hlavic nejen pro rakety klasickych kategorii, ale i pro makety. Hlavice z balsy je nutnA zhotovovat na strojich (vrtaika, soustruh). Podle platnych bezpeinostntch pravidel vSak iA c i samostatnA na strojich pracovat nemohou. Proto je zde nutnA pom oc starAich modelAru nebo rodiACi. Tim se vAak mlady m odelArzase dostane do rozporu se stavebnimi a soutAinim i pravidly, podle nichz si rakety (vdetnA maket) m usi kaidy so utA iici zhotovit sAm. ObAma podminkAm vyhovuje netrad iin i zpOsob - odlAvAni hlavic pro modely raket z epoxidovA pryskyrice, vyvinuty a vyzkouAeny v R M K Adamov. POSTUP PRACE a miry na vykresech jsou uvedeny pro zhotoveni hlavice pro maketu rakety SONDA 9 v mdritku 1 : 7,6; pro jine hlavice je zapotrebi upravit rozm§ry pripravkii. Model pro zaformovani 1 - hlavici - pouZijeme bucf ze star§i make­ ty, nebo zhotovime, a to o rozmdrech menSich asi o 0,1 az 0,2 mm (tlouSt'ka barvy nanesene pri zaveredne povrchove lipravd). Do stfedu hlavice vyvrt^me otvor o prOmeru 10 mm a o hloubce asi 15 mm. Ρ Ιέέϊ formy 2 zabrafiuje deformaci vlastni formy a drzi daldi dily pripravku.

4

Tento dil mu2e byt zhotoven i ze dreva nebo plasticke hmoty, kov je vdak vyhodndjdi vzhledem k pozadovanemu dodrieni toleranci (souosost vnejdiho povrchu odlitku s dutinou). Pro snadndjdi pr£ci je pl£§f puleny a dosedaci plochatrnu brousen&. Presne slicov^ni obou pulek zaji§t'uji koliky a drouby. Rozmdry dilu jsou na obrdzku 1. Dily 3, 4, 5 a 6 zhotovime rovndz z oceli podle obrdzkCi 2 a 3. Vlastni formu zhotovime z Lukoprenu, ktery Ize pro podniky (tedy i ZO Svazarmu) objednat v zdvodd Synthesia Kolin. Nejmene kilogramove baleni Lukoprenu s tuzidlem je asi za 125 Kds. Na osazeni hlavice 1 nasuneme asi 15 mm dlouhy kus lepenkove trubky (zbytek z trupu rakety) a do otvoru v hlavici vsuneme trn 4. Hlavice musi jit nasadit na trn jen velmi ztuha. Na povrchovd upravenou nalakovanou hlavici naneseme vrstvu Lukoprenu o tloudt'ce asi 2 mm. Po ddstedndm vytvrzeni (asi za 2 hod.) nasadime na trn 4 vymezovaci krouzek 6 a trn zadroubujeme do dilu 3. Celek vsuneme do sestavendho plddtd formy 2 a zalijeme Lukoprenem, az se zcela vyplni plddf formy. Po vystdrnuti hmoty (asi za 24 hod.) postupnd vyjmeme dily 3, 6 a 4 a po rozdroubovdni plddtd i formu. Z ni opatrnd vyjmeme hlavici - vzhledem k pruinosti a tvarove pameti Lukoprenu miizeme formu mirnd deformovat, po vyjmuti hla­ vice se opet vrati do puvodniho tvaru. Odstranime drobnd otrepy na Cistf formy (PokraAovani na str. 6)

MODELAft · 7/1976

I

Jugoslavsti „raketyri” patri bezesporu ke ενέΐονέ Sp iice. Dva modely, jejichz planky ηέη\ poslal Vladi­ mir HORVATH ze Zdhrebu, pair! v zemi sv6ho vzniku k nejlepSim. S raketou PHOENIKS vytvoril Aleksi6 SLO BO ­ DAN na VIII. mistrovstvi Jugosldvie v roce 1972 ndrodni rekord v tn/όηί letu rakety na paddku vykonem 1207 s. Po sta n c e konstrukce nenl na modelu nic neobvykldho, snad a i na exoticky tvar Ctyf stabilizdtorii. Gumovd nit, spojujici trup rakety s hlavici a ndvratnym zaFizenim, je pFipevndna k zdvdsu z ocelovd struny o prCimdru asi 0,5 at 0,8 mm. Ten je provleden otvorem v trupu modelu azavdden nakraj motoru. Paddk z 6ernd plastikovd fdlie md priimdr 700 mm a 12 niti. Svdtovy rekord v kategorii S -4 -B (raketopldny s motorem 2,5 at 5 Ns) d rii Vladimir SABLJA R s modelem REKORDER II. Prijemnou

vlastnostl raketopldnu je jeho velkd zdsoba stability, dand pomdrnd velkou plodnou ddlkou. Profil kFfdla je nejtlustdi asi v 25 % hloubky (od ndbdind hrany). Konstruktdr pFiklddd velky vyznam ostrym ndbdinym hrandm v§ech ploch modelu; jejich polomdr md byt 0,2 at 0,4 mm. Zajimavd vyFedil Vladimir HORVATH probldm determalizdtoru: pod kfidlem je deskou z prek liiky tl. 0,6 at 0,8 mm drien paddk o prumdru asi 50 at 60 mm, pFipevndm) k zadnf strand trupu. Daldiho komentdFe snad nenf tFeba, jedtd tri rady: zdvds desky nejsnadndji vytvoFIme kouskem samolepici pdsky; mfsto styku doutndku s trupem opatrime vhodnou izolaci (hlinikovy plech); paddk skldddme pedlivd, aby se neotevrel ji2 pfi motorovdm letu.

Novy klub raketovych modelArCi byl zaloten p fi W V T $ v Martini. Jeh o ile n o v i majl zAjem o spoluprAci s dalilm i kluby stejnA odbornosti. Adresa je : RM K p fi VVVTS (Vasil Pavljuk), 036 34 Martin.

I. rodnik „Tou$kovsk6 velikono6ni“ soutdte uspofAdal 17. dubna 1976 modelAfsky klub ZO Svazarmu M6sto Touikov. S o u titilo se podle pravidel FAI v kategorilch S -6 -A a S -4-A za id eilnlho modelAfsk ih o p o ia s i - bylo jasno, teplota 15 a t I I °C, slaby severovychodnl vltr 0 a t 1 m/s. Za zmfnku sto jl vykon Ivana Bendy z RM K ΡΙζβή-Bory v kategorii S -4 -A : dosAhl maxima 360 s a zv ltizil tak v s o u tiii seniorCi. Mezi juniory si nejIApe vedl Milan Kohoutek z MKM Plzeri-Doubravka (155 s v kategorii S-4-A ). Mimo soutAt Ιό tali i dva ju nio fi z MKM v Doubravce tA ci Skoly pro hluchonAmA, s nit klub uzavfel patron At. t e jim p r ic e jde, dokazuje fakt, t e oba chtapci splnili limit III. vykonnostni tfldy. PodAkovAnl za obitavost a trpAlivost si za slou tl vedoucl kroutku, soudruh Kovaflk z MKM ΡΙζβή-Doubravka. Ladlalav B echyni

MODELAft · 7/1976

5

Odlevane

hlavice (Pokraiov^ni ze strany 4) a pokud nezjistime zavady (bubliny), vytreme formu opatrng velmi ridkym olejem tak, aby do Spidky nezatekly kapky. Do list! formy zasuneme lepenkovou trubku 0 deice asi 15 mm. Formu vlozimezpdtdo ρΙέδίέ 2. Do dilu 3 zaSroubujeme trn 5, opatreny tenkou vrstvou separ£toru osv§d6ila se bila pasta na parkety). Pastou tence natreme i horni dil pl£§t§ 2. K odl6v£ni pouZijeme pryskyrici EPO ­ XY CHS 1100, a to mirne zahtetou, aby byla co nejridSi. Pripravujeme v2dy jen nezbytn§ nutn6 mnozstvi; pro popisovanou hlavici je to asi 5 g. Pryskyrici νΐένέme zvolna po st§n§ do formy tak, aby ve SpiCce nezCistal vzduch - v odlitku by zustaly dutiny. Potom vsuneme do formy trn. Pokud jsme nalili primSren6 mnozstvi pryskyrice, zaplni zcela formu a pouze ndkolik kapek pretefie do voln£ho prostoru nad hlavici. Po dokonal6m vytvrzeni (24 hod.) vyjmeme nejprve trn a potom formu, z nii opatrn§ vyjmeme hlavici. Ta m£ kvalitni povrch nevyZadujici dal§f Cipravy. TlouSt’ka st6ny hlavice je 0,5 ai 1 mm podle zasunuti trnu. Papirovou trubku, prilepenou k hlavici, odmoCime ve vod6. Vznikne tak na hlavici osazeni pro spojeni s trupem, jez mirn§ dobrousfme. Po odma§t§ni a nastrik^ni nitrolakem je hlavice hotov£. Poutaci gumovou nit privitzeme treba na ,,hrazdiCku" ze smrkov6 li§ty 2 x 2 mm zalepenou dovnitr hlavice. I kdy2 je doba nutna ke zhotoveni odl6van6 hlavice (vzhledem kvytvrzovaci dob6 Lukoprenu a epoxidu) v porovn^ni s klasickym zpusobem stavby delSi, je tato technologie pro ml^dez vyhovujici. Lukoprenova forma vydrf i odliti 5 az 10 kusii hlavic; z^lezi na zpusobu zach^zeni s formou pri vyjim0ni odlitku. Stejnym zpiisobem mu2eme zhotovit hlavice pro libovolny typ makety nebo i pro modely klasickych kategorii.

PREBOR PRAHY pro raketovA modelAre - zAky uspoFAdal Klub raketovych modelAFij Svazarmu v Praze 7 ve spoluprAci s MAstskou stanici mladych techniku v Praze. LAtal se za pAknAho poiasi 2. kvAtna na letiSti VelkA DobrA u Kladna. Vysledky ovlivnila malA praxe v lAtAnl - pro vAtSinu chlapcii to byla prvn! „velkA" soutAi. I tak stoji za zminku tfeba jedinA maximum v kategorii raketoplAnii, kterA nalAtal FrantiSek Miftovsky s modelem Algol (podle plAnku ModelAF δ. 61). NejlepSi pripravenost prokAzal Alexandr Gabrovski z krouiku pfi LIDPM J F , ktery zvItAzil v celkovAm hodnoceni pFed Pavlem Strakou z krouiku pfi RMK Praha 7. VVSLED KY: kategorie S-6-B (streamer 5 Ns): 1. J . ProchAzka 133; 2. J . MAch 129; 3.-4. A. Gabrovski, vSichni LIDPM J F 114; 3.-4. I. Vyleta, PS E.Thallm anna 114 s; - Kategorie S-3-B (padAk 5 Ns): 1. K. Vodidka, RMK Praha 7 514; 2. M. TiSik, LIDPM JF4 0 2 ; 3. P. Straka, j RMK Praha 7 365 s; - Kategorie S-4-B: 1. M. Lomek, LIDPM J F 192; 2. Fr. Miftovsky, PS E. Thallmanna 180; j 3.-4. M. TiSik, St. Ln6ni6ka, oba LIDPM J F 150 s.

I

6

MODELAft ' 7/1976

Nad dotazy

W

Polomaketa cvicneho vetrone L F -190 Pionyr Dvousedadlovy cvidny νέίΓοή LF-109 Pionyr byl koldbkou mnoha plachtarCi, ktefi byli predtim modelari a treba se k modelCim opet vrAtili. Ti jiste nepohrdnou vzpominkou ve forme hazeciho kluzaku inspirovaneho Pionyrem pro poteέβηί vlastni 6i svych ratolesti.

K STAVBE: VSechny dily prekreslime na balsova prkenka: trup 1 a kridlo 4 maji tloudtku 3 mm, vySkovka 3 tl. 1,5 mm, smerovka 2 tl. 1 mm, vzpery 5 a koledko 7 tl. 2 mm. Dily vyrizneme a obrousime do tvaru podle pl£nku. U vydkovky, smerovky a vzpdr zaoblime hrany. Pri opracovavani vyrezii pro ulozeni kridla a vySkovky na trup db£me na dodrzeni Cihlu serizeni + 1°. Trup od odtokove hrany kridla plynule zbrousime na tl. 1,5 mm vzadu. Krid­ lo zbrousime od korene ke konciim na tl. 1,5 mm a vybrousime do profilu podle planku. Po nalakov£ni (dvakrat napinacim lakem) a po dukladnem zaschnuti povrch prebrousime, tu§i narysujeme kabinu, hrany trupu, kridelka a klapky. Kdo chce mit model vemdjdi, vybarvi jej podle skutednosti znadkovadem Fix (viz MO 3/75): cely povrch sytd zluty, pruh pred kabinou matnd derny, pricf modra, nekdy modry pruh na trupu. Zaskleni kabiny mCiie byt vyznadeno svdtle modre nebo zelend. K vydkovce 3 prilepime smerovku 2 a celek prilepime k trupu. Slepime ob§ pCilky kridla 4 a prilepime diikladnd k tru­ pu se vzepdtim podle planku. Db£me na soumernost vdech d£sti. Naspodni stranu trupu prilepime bambusovou Stdpinu 8 (0,8 x 3 mm) podlozenou dvdma hranolky balsy. Pod kridlo nalepime vzpery 5 a do vyrezu v trupu koledko 7. Cely model nalakujeme zaponovym lakem a vyvaiime oluvkem 6 tak, aby poloha tezidtd souhlasila s plankem. ZALETANI je pri dodrzeni polohy t§2i§te podle planku snadne - model leti hned napoprvd. Neodek^vejte v§ak od teto polomakety vykony rovnocenne s typickymi hazecimi kluz£ky. Model leta nejldpe na svahu; prirny let tarn seridime smerovkou, kterou lehce prohneme v prstech. Petr JAN O U SEK LMK Polidka

MODELAft · 7/1976

k

.

z a

C

a t e c n ik u

Pi§e Zdendk LIS K A V letoSnim 6fsie Modelafe jsm e se pustili do cvidnych upoutanych modelii a v patem seSitu jsm e v tom pokradovall. Vfme u i, jaky mCiie mit takovy model motor, jakA je k nim u vhodnA vrtule a paliνονέ nAdrl, poradili jsm e s i uz / s ffdicim i lanky a s rukojeti.

Ridici lanka jsou jednim koncem zakotvena v rukojeti, kterou letani drzime v ruce, druhym koncem v modelu. U jednoduchych cvicnych modelu s plocnym trupem, kde je cele rizeni vne trupu, pripojujeme lanka ke kratkym ocelovym

dratum, zavddenym do prevodni p£ky (T) a vedeme je nad (dolnoplosnik) nebo pod (hornoplosnik) kridlem. Jejich obvykle zakonceni ukazuje obr. 7. Na konci kridla jsou pak lanka provleknuta vodicimi odky. Trupove modely, u nichz je rizeni skryto v trupu, maji deldi draty vvvedene koncem kridla (misto dr£tii je dobre pouzit lanek 0 0 asi 1 mm, ale ta je nesnadne si obstarat). Umisteni rizeni v modelu a vyvedeni dratCi k lankiim nerrmze byt libovolne, ζένίεί od neho do urditd miry ovladatelnost a letovd vlastnosti modelu. Aby se dal upoutany model ridit, musi byt ridici lanka napjata dostatednou silou ve v§ech letovych reiim ech modelu. Hlavni podil na napinani lanek ma odstrediva sila, ktera vznika pohybem modelu po kruhove draze a pusobi v tSzisti. U pomalych a lehkych modelu je v§ak odstrediv£ sila mala a k napinani lanek musi prispSt 1 aerodynamicka sila, jiz vyvolava ven z letoveno kruhu vyto6eny model a slozka tahu vrtule. Vytoceni modelu z kruhu (o Cihel od teeny ke kruznici opisovane tezi§t§m modelu) dosahneme: 11 vychylenim smerovky; 2) umist§nim osy ota6eni prevodni paky za t§2i§te; 3) vychylenim osy tahu motoru z kruhu; 4) vyvedenim ridicich lanek §ikmo dozadu. Kaid^ z tSchto slozek prida sice m£lo, ale dohromady to sta6i. Model prili§ vytodeny z kruhu vyvozuje zase velky odpor vzduchu a ten by jej brzdil. (U rychlych modelu, napr. rychlostnich a tymovych, je naopak snaha velkou odstredivou silu podobnym zpusobem zmen§ovat.) Obrazek 8 ukazuje, jake sily piisobi na model za letu: v tgziSti T je to odstrediv£ sila Fo, kter^ ηβρίηέ lankaaspolu s ramenem a (k bodu zav6§eni modelu O) tvori jeden moment, ktery model vyt^6i z krunu. Vychylka na smerovee vyvolava za letu silu Fs a ta p ak s ramenem (vzdalenost piisobiSte teto sily od bodu 0 ) dal§i moment. Tah motoru Ft neni rovnobezny st^tivou k letove kruznici; jehoodstrediva slozka Fto spolu s ramenem (vzdalenost pCisobi§te t6to sily k bodu O ) tvori op§t moment. •Aby ridici lanka nepusobila proti temto momentum, vytacejicim model z kruhu a zajist’ujicim tak riditelnost modelu, ale spi§e jim je§te pomohla, musime je vyvest z moaelu §ikmo. M^me priiom napam§ti, ie za letu netvori ani dobre napjata lanka primku, ale ze jejich odporvzduchu (ktery je znadny a mnohdy vet§i nez odpor

modelu) je prohne do krivky. Oproti spojnici rukojeti s otoCnym bodem (O) pre­ vodni paky vch^zeji tedy do moaelu pod urditym uhlem 8(jenoveiikostjepochopitelne t§zko urdit, z^visi zejmena na hmotnosti a rychlosti letu modelu a na deice a odporu lanek). Neud§l£me chybu, kdyZ u pomaleho cvi6neho modelu odklonime vyyedeni lanek kridlem asi o 5° dozadu. Rikd se, ze na provaze (zde se mysli prenesene ridici lanka) Ιέίέ v§e, i k^men. Neco na tom je, ale jde o to, jak to Ιέίέ. My samozrejme chceme, aby na§e modely letaly dobre, bezpe£n§ a aby byly dobre riditelne i prim6ren§ stabilni. Na spln6ni t§chto pozadavkii se vyznamne podili poloha t6zi§td. N^sledkem nespr£vne polohy tezi§t6 priSlo ,,o iivo t“ hodne moaelu, mezi nimi ηβηηέΐο velmi pracnych maket. Nejsmutn§j§i na tom je, ze k tomu do§lo vesm§s zcela zbyte6n6. U skuteCneho letadla Ize po6etn§ urdit polohu t6zi§t§ tak, aby byly spln§ny poiadavky potrebnb stability i obratnosti (tyto dva pozadavky jsou totiz protichCidne a je treba zvolit vhodny kompromis). Tento zpusob urdeni t§2iste se sice d£ pouiit i u modelu, ale my se bez n6j obejdeme a spokojime se s poznatkem, ze t§2i§t§ upoutaneho modelu m usi byt pred jeho pusobi§t§m vztlaku (znalci leteckych v§d nechf mi laskav§ prominou to zjednoduέβηί, bez n§hoi se zde st62i obejdeme a ktere ρΐηέ vyhovi). U kfidla s nosnym profilem uvazujeme polohu t§2i§t§ asi ve 30 % hloubky od n£b§zne hranv, u kridla se soumSrnym profilem asi ve 25 %. Cim vice predsuneme t§zi§t6 pred pCisobi§t6 vztlaku, tim bude model stabiln£j§i a mene obratny. U cvidnych modelCi u nichz vyzadujeme stabilitu a obratnost je spi§e nez0douci - si muieme dovolit umistit polohu t§zi§te od n^bdfne hrany podinaje az do 10, nejvice 15 % hloubky kridla (obr. 9). U akrobatickych modelu, kde se klade dCiraz na obratnost, se Obr. 9

^ __________hloubka k rid ta (

priblizime k pOsobiSti vztlaku a umistime t§zi§td asi tak do 20 % hloubky kridla. Presnou polohu je treba vyzkou§ot podle odezvy modelu na z£sahy do rizeni i n£vyku pilota.

7

s r o v n Av a c i s o u t e z

LETECKYCH m o d e l A e Ct socialistickych zemi Hradec Kralove · 11. az 16. kvetna 1976 O spolecenske strance letosni nejvyznam nijii modelarske akce v Ceskoslovensku jsm e vas informovali minuly mesic. Ale ani ta nejobsahlejdi zprava nemuze zachytit vsechno. Ze soutez ,,klapala“, na to jsm e si jiz v Hradci K rilove zvykli. Zminme se proto o faktoru, ktery poradatele sice nemohou ovlivnit, ale mohou s nim poditat: o podasi. Pankrac, Servac a Bonifac, tedy ,Je d o v im u zi" priSli se zavidenihodnoupresnosti a pripravili tak hlavne souteiicim nejednu - bohuzel pouze obrazne - horkou chvilku. Priroda se zkritka osalit neda; letosni zkusenost budiz do budoucna vystrahou vsem poradateldm soutezi. Snimek skoro h istorieky-m odel V. Jeskina rfdl Ivan όάηί, ke strid in ise pripravujeJozef Gabrii

Akrobaticke modely kategorie F2B byly nejpo0etnaj§i-startovalo27 modeletfil Favority byli na§i - Ivan £έηί (pri neudasti zran§n6ho B. JureSky) a druistvo 0 S S R A (6έηί, Gabri§, Cech). Nejv§t§( konkurencf byla ..sborna" S S S R : star! ζηέηιΙ V. V. Jeskin a A. Listopad a ηονέ ίνέίθ, E. S. Petrov (na domact piidfe j i i ndkolik let nejlep§f) a A. S. Kolesnikov. Ten v§ak latal mimo s o u tli - vysledky byly podkladem pro nominaci na MS v Holandsku. Mistr sportu Ivan Cani nedovolil jiz od prvniho kola soutafe nikomu pochybovat o svych kvalitach. Jozef GabriS, veteran t6to kategorie, ma na hradeck6m stadibnu smiilu. Podobn§ jako na MS 74 , i tentokrat mu v prvnfm finaiov6m letu vysadil motor. Nenechal se v§ak zdeprimovat a poslednfm letem op§t dokazal, fe ma pevnou ruku i nervy, llspach je o to cenn§j§(, ie novy model, do n§hoi vkiadal nadSje, rozbil t§sn§ pred soutaii. Tfeti Clen naSeho A-dru2stva, Stanislav Cech, odvedl standardni vykon. Udivoval velmi Ciainnym tlumiaem na motoru Webra.40 (6,5 cm3); celek vyvoiaval dojem pohonu elektromotorem. Naproti tomu modely polskych reprezentantii maiy tlumiae spi§e symbolicka net liainne a tak ztrpaovaly udai bodovaaiim. Srovnavacl soutai dala pfilezitost mladym: v macfarskam druistvu se objevil nadajny novaaek A. M6rotz a v na§em B-dru2stvu Marta Pavllkova. Ta se proti predchazejicim soutaiim zlep§ila, lata podstatna ηίέβ ηβέ loni. Tiha prvni reprezentace v§ak asi dolehla i na divku, ktera se zatim hned tak nakoho nelekla. Zaznamenali jsme vzrust vykonnosti mnohych zahranianich modeiarCi. Prekvapenim byla treba oaast Kubance Perdoma ve finale. Hodna napovida i fakt, ie pres krajna neprizniva poaasi nikdo nerozbil model. Vymana zkuSenostl je na mezinarodnich soutaifch baina. Prekvapenim v§ak byl navrh V. Jeskina Ivanu Canimu na vymanu modelii pochopitelna pouze na zkuSebni let. Prvni letai I. Cani (stridajici se u rukojeti s J. GabriSem) s Jeskinovym modelem. Po pristani oba piloti shodna prohiasili, ie na jejich vkus je model prili§ citlivy. Pri dal§im startu se nechal Ivan Cani sly§et: „Poprve v 2ivota startuji sviij mo­ del!" A. Listopada a V. Jeskina po letu pry bolela

8

prava ruka - museli s- „klidnaj§im" modelem pracovat vice n ei se svymi „stro ji". Zkou§ky by pokraSovaly snad ai do tmy - manili se piloti i modely a konec v§emu u&inila pouze blizici se spolefina ve6ere a vyhia§en( vysledkO.

Upoutane makety - kategorie F4B - byly ve znameni uispachu polskaho druistva. 0 slavnem modelu Lock­ heed P-38 Lightning vicemistra svata Jerzyho Ostrowskaho bylo napsano jiz mnoho. Mena se v( o jeho slabinach, mezi naf asi patri zatahovaci podvozek. Spolehlivost pravdapodobna ustoupila maketovosti - pri mezipFistani v druham kole soutane se sklopily v§echny tFi podvozkove nohy, v tFetim kole „pouze" pFirfovy podvozek. Ke klidu pilota zFejma nepFispaiy ani potiie s vnitFnim (levym) motorem. Na masic, zbyvajici do MS ve Svedsku, si tedy opatFil Ostrowsky prace dost. Novinkou byla makety TU-2 L. Podgorskeho, ktera sice nema ,,§vih" vitaznaho modelu, pFesto je dctyhodnym dilem. TFiapCil roku prace po ve6erech, odpoledni ..dobrovolna" smany na strojich v tovarna pri vyroba jednotlivych dilii. A6 tedy jde o praci jednotlivce, bez pochopeni Sirokaho kolektivu by model nemohl vzniknout. Ve stinu dvou obFich modelii ponakud zustala stfhaCka Dewoitine D 520 tFetiho v kone6nam poFadi, S. Gaudynskaho, sice vyborna zpraco-

D O LE: Jerzy Ostrowski m il p o tiie s motorem

Chvlle so u stred in l pred startem: jediny zistupoe Kuby ve finite akrobatu O. Perdomo

Does n iS n ejlep ii pilot U-akrobatCi, mistr sportu Ivan Cani

nebudeme d£le popisovat - v nikterych z pri§tlch se§itCi prlneseme jeho pldnek. Za statednost by si zaslouzil vyznamendni Vaclav Buben. V prvnim kole se vSichni pfed nim zalekli silneho v6tru a bucf pfedem poi^dali o opravu nebo se jim nepodafilo spustit motor. Bubnovo „Kufikadlo“ , rozkoSny, na pohled skoro al kfehky model, odstartovalo jako prvni a a6 to skoro nikdo neiekal, pfedvedlo na dand pomery sluSny let. 0 humornou pfihodu pri startu se postaraly pravd§podobn§ zmrzld ruce pilota. Prsty nev§domky zavadily o nepatfidny ovladaci prvek a tak shoz letakii se ζιτιέηΜ v jejich rozsypέnί po vzletovd plo§e. Smutny pohled pilota napovidal mnoh6.

Sopwith Triplane ing. Pavla Rajcharta je rnaketou repliky letajici v Kanadd

K m aketi amatersk6ho letadla Broudek si Rudolf Liehmann pofidil i autentickou pilotni kuklu. Ta v§ak nechr£ni ruce a tak ho neposluSny motor oSklive poranil na pravadce, takze ke startu do druh£ho kola nastoupil takfka bezprostredn§ po n^vratu z o§etfovny, se zavazanou rukou. Jedini zahranibni ubastnici - ΡοΙέοί - pfedvedli p§kn6 makety. KANYA-3 J. Sw iatzakaιτιέΐβ dokonce tih la ke kfiddlkOm veden^ autenticky ve vzp §rich kfidla. O to vice bylo v§em prihlfiejlclm obou modelCi llto, kdyi havarovaly. Nebyly to technickd z^vady - sv6 odvedl op§t Jid sk y 6initel“ . Po stovkdch hodin st^venych pri stavb§ j i i majiteliim jaksi nezbyl ia s na ufieni se Idtat. Jejich rozpaky nad ovtedacimi p^kaml vysilaCe „ve spolupraci" s pobasim vykonaly svd. Kdyi u i je reb o ne§t§stich: bylo iich vice nei dost. Havarovaly oba Zliny Z-43 ze Sumperka, n^razem skonbil - i kdyi bez v^2n§j§ich nSsledkCi - Skaut M-2 R. Krainy. Ponaudenim ze s o u tiii obou kategorii maket je, ie neustile v§t§ina maket0fu nevoli spr^vnS nikoli pfedlohu, ale hlavnd velikost makety. Prosazuji se st^le v6t§(, Ιέρβ „sed(ci" modely, schopnd letit i po vysazeni motoru. S um§nfm stavgt a letat se musi pojit znaSne znalosti z oboru aerodynamiky a mechaniky letu a hlavηέ kriticky pohled zda ,,to" m uie Idtat tak, aby se dostavil CispSch. Opomenuti jedin6hozt6chto pfedpokladii mafi ve§kerou, mnohdy n§kolikaletou snahu.

Bulhari Ιέ tali s malymi maketaml - Cessna jiO Emila Josifova, ροήάηέηά motorem Super Tiare 2,5 cm *3

vana a predvad^jici v§echny myslitelne prvky, presto v§ak relativne ,,jednoduch0“ . Prekvapenim bylo po statick6m hodnoceni 6tvrt6 misto Rumuna Rimocziho s maketou polske dvousedadlovky Tarpan. V letu v§ak mnoho ztratil pro nizkou realitu - model byl priliS rychly. Z na§ich predstavil novou maketu ing. Pavel Rajchart: Sopwith Triplane neni diky vysok6 poloze t§2i§t§ nejvhodn6j§( predlohou pro maketu a tak si ing. Rajchart zaslouli obdiv nejen za zpracovini, ale i za to, jak „u6i'‘ model I6tat. U6i, nikoli u6il, nebof jak sim prohlisil, let§l s modelem ,,po tfiapCilte". Presto i za nebezpe6n6ho nirazov£ho v§tru Iet6l model sporidan6 a nebyt selh^ni motoru pred mezipristinim ve tfetim sout§inim kole, jistS by vyraznSji za sih l do poradi - po statick6m hodno­ ceni byl na tfetim mistS.

RC makety - kategorie F4C - mSly byt zlatym hfebem programu. Neni snadn6 jednozna6n§ posoudit, zda tomu tak doopravdy bylo. Byla to ροδβίηέ nejhiire obsazeni kategorie - sedm naSich maketirCi doplnili jen dva sout§2ici z Polska. Za6n§me tedy nejsiln6j§im zazitkem. Tim bezesporu bylo Ιέίέηί makety fceskoslovenskeho pfedvile6n6ho sportovniho letadla Be-56 mistra sportu Oldficha VitAska. Pom§rn§ jednodu ch i maketa byla sice po statickem hodnoce­ ni na poslednim m(st§, ov§em s rozdilem pouhych 168 bodu vzhledem k nejlepe ohodnocen6mu modelu, jimz byl Z-43 J. Vyli5ila. 0 . V itisek je v§ak prvotridnfm pilotem (I6ta praxe v kategorii F3A i na skutefcnych v§tron(ch nelze zaprit) a tak ani neprizeh pobasi mu nezabrinila v predvedeni opravdu pbknych letCi ve v§ech trech kolech a v konebnbm vitbzstvf. Model

MODELAft · 7/1976

VfSLEDKY Kategorie F2 B : 1 .1. όέηΐ, 0 S S R A 6007; 2. J . Gcibri§, 0 S S R A 5948; 3. V. V. Jeskin, SS SR 5741; 4. Z. Kr(2ka, 0 S S R B 5687; 5. S. Cech, 0 S S R A 5660; 6. ing. J . Skrabilek, 0 S S R B 5619; 7. A. Listopad, S S SR 5484; 8. Dr. G. Egerv^ry, MLR 5466; 9. S. Kraszewski, PLR 5217; 10. G. Marinov, BLR 5208; 11. E. S. Petrov, S S S R 5206; 12. O. Perdomo, Kuba 5057; 13. G. Weinwurm, MLR 4980; 14. A. Mbrotz, MLR 4916; 15. P. Dziuba, PLR 2240; 16. B. Delgado, Kuba 2111; 17. M. Musca, RLR 2039; 18. M. Pavlikovti, 0 S S R B 1991; 19. J. Kalev, BLR 1964; 20. J. Wasik, PLR 1926; 21. R. Petkov, BLR 1878; 22. G. Crauoveanu, RLR 1858; 23. G. Csoma, R LR 1640 b. Mimo sout§2: A. S. Kolesnikov, S S SR 5269; P. Darius, Hradec Krilovb 4859; O. Kr£sa, Hradec ΚΓόΙονέ 1947; O. Krumpoch, Hradec Krilove 1269 b. Druistva: 1. C SSR A 17 766; 2. S S S R 16 431; 3. MLR 15 356; 4. 0 S S R B 15 344; 5. PLR 12 853; 6. B LR 12 570; 7. Kuba 11 108; 8. RLR 8868 b. Mimo soutSi: Hradec ΚΓέΙονέ 9961 b. Kategorie F4 B : 1. J . Ostrowski, PLR 3034; 2. L. Podgorski, PLR 2797; 3. S. Gaudynski, PLR 2683; 4. D. Barina, C S S R B 2626; 5. B. Feigl, 0 S S R A 2572: 6. J. OCeniSek, 0 S S R A 2542; 7. K. Hoyer, C SSR B 2520; 8. E. Man, RLR 2404; 9. F. Rimoczi, RLR 2403; 10. ing. P. Rajchart, C SSR A 2371; 11. J . Varga, C SSR B 2215; 12. N. Marinov, B LR 2003; 13. M. MilCev, B LR 1920; 14. E. Josifov, BLR 1827; 15. V. Hudici, RLR 1697 b. - Mimo soutSi: J . Vol6ko, Hradec ΚΓέΙονέ 2092 b. Druzstva: 1. PLR 8514; 2. 0 S S R A 7485; 3. C SSR B 7361; 4. R LR 6504; 5. BLR 5707 b. Mimo sout§2: Hradec ΚΓέΙονέ 2092 b.

Kategorie F4C: 1. O. V ^ se k , C SSR B 2749; 2. A. Zedek, C SSR A 2586; 3. J . VylfCil, C SSR

R e h li o so u te zi Viktor JE S K O V , vedouci d rw ittva S S S R :

Podle m iho nizoru splnila svCij iiie l. NemSIi jsme zcela jasno v nominaci druistva upoutanych akrobatij pro nadchSzejlci MS. PoradateΙέ umoinili v Hradci K rilo v* start Styrem naSim modelifum a tak vysledky sout*2e nim ulehdi rozhodovSni. Cht*li jsme prijet i s druistvem upoutanych m aketv2dyf naSi model*fi jsou v teto kategorii mistry sv*ta. Mime vSak Sest modelCi na zhruba stejn* Cirovni a tak se nyni na soustfedSni v Sevastopolu rozhoduje o nomina­ ci na MS ve Svidsku.

• J. s t r An s k y , pfedeeda Okraaniho vyboru Svazarmu v Hradci K rilov*:

Co nejSirSf zapojeni v modelirstvi d iv im lid e ii moinost pohybu na zdravim vzduchu, u6( ji trpilivosti a presnosti rukodSIn* p r i­ ce. NejmodernSjSi kategorie ridiem fizenych modelCi zase ziskivajf zijem ce o praci v naiem radiotechnickim prCimyslu. Srovnivacf s o u tii modeliru socialistickych zeml, p o rid an i v rim ci oslav 55. vyro£l zaloieni K S 0 , je dobrou propagaci tito zijm ove iinnosti mezi m lid e ii. Umoihuje i utuieni pfitelskych svazkO sportovcii ZST a koordinaci postupu tymii ZST na mlstrovstvl svita . To vSeehno se jia ti odrazf na jeho vysledctch.

Jerzy KOSINSKI, Polski lldovi republika: S e u tii m ila vysokou urovert, Skoda jen, 2e neprijeli sov6tSti maketdfi. Sro vn ivaci s o u t ii by se v$ak mdla v budoucnu poridat rok pred mistrovstvlm svfita a potom jeSti ja k is i g enerilka t§ s n i pfed zahijenim MS. NaSe druistvo - kromS celku C S S R - obsadilo jako jedin6 vSechny kategorie. V kategorii RC maket s e 1 potvrdilo, te na$i maketafi umfiji stavit, ale nikoli litat. Organizace souti2e byla vybornd a ji2 se t6§im, a2 do Oeskoslovenska op6t pfijedu. Nebude to dlouho trvat v £ervenci se chci zCi£astnit mezinirodni sout62o RC akrobatu v Bratislava.

Georg ARRAS, vedouci oddileni leteckiho modelifstvf ZV GST, NDR: Presto2e se naSi sportovci sout62e nezufiastnili, nasbirali jsme zde radu zkuSenosti. Chceme se zamdfit na zlepSenf situace v kategoriich maket. To oviem znam eni vyreSit radu problim ii, poilnaje ziskinim kvalitnich podkladCi a kon£e dobrymi motory. Ty zatim nemime - naSe produkce konfii zatim u kubatury 2,5 cm3. Doufim , 2e vSe usp§Sn§ zvlidnem e a za nSkolik let se snad j i i zufiastnlme mezlndrodnlch sout*2i.

Peter VELCEV, n iie ln ik m odelifskiho oddileni 0V Komsomolu, BLR: Sout62 v Hradci Kr4lov6 pro nSs byla prvnim m ezinirodnim vystoupenim v kategorii upoutanych maket a zarovert poslednf provSrkou pfed MS ve S vid sku. Mal.ety u n£s stavf pfev*2nd student! stfednlch Skol. Zde jsme zjistili, 2e je musime v6st ke stavb i vitSich a podrobnijSich modelCi. Nominaci na MS upfesnime pr0v6 na ziklad S vysledkO tito sout62e. NepoCitime s velkym uspichem ; ten se snad dostavi a2 za dva, tfi roky, po aplikaci letos zlskanych zkuSenosti.

A 2575; 4. R. Liehmann, 0 S S R A 2551; 5. J . Swiatzak, PLR 2314; 6. M. PavICi, C SSR B 2151; 7. A. Uminski, PLR 1978; 8. R. Kraina, C SSR B 1813 b. - Mimo sout£2: V. Buben, Hradec ΚΓέΙονέ 2467 b. Druistva: 1. C S S R A 7 7 1 2 ;2 . 0 S S R B 6 7 1 3 ; 3. PLR 4292 b. - Mimo sou t§i; Hradec Krilovd 2467 b.

9

proporcionalni RC souprava pro dve funkce

Eijtoprop 2

Milan VEIT

(Dokon£eni) SER VO ZESILO V A 0E Popis zapojeni: Servozesilovabe pracuji s digitalnim vyhodnocov^nim. Sche­ ma (obr. 11) je nakresleno pro dva zesilova6e, popis se bude vztahovat k hornimu zesilovadi a analogicky i k dolnimu. Z vystupu Q 1 posuvneho registru se pfivadi vstupni puls o urfiite dobe trvani ti. Tento puls spusti monostabilni multivibrator (78, T9), ktery vytv^fi puls o dobetrvdniti.

Obr. 11. Schema 2 apo|eni servozesllova£u RC eoupravy Fajtoprop 2

5h

1------- —

11-------- -Π

---- U---------

—If--

—

c

A* 4

51 π T 8

1 n * ^ ^

ii ____□ __________

C

51 11

h 4-^f

I

Ί

i.J -

J1______________ π_______

M Obr.

Π

__ 2

Na odporech R23 a R24 se tyto pulsy odedtou a podle pomeru dob trvani ti a t'i se ziska odebtenim v bodu B puls kladne nebo zaporne polarity, pfipadne pfi rovnosti dob trvani ti = ti stejnosmerne napeti. Μοζηέ pfipady jsou naznaceny na obr. 12. Z bodu B je podle polarity pulsu buzen jeden ze spinacich tranzistorCi T14 nebo T15, ktere nabiji nebo vybiji integraCni kondenzator C15. Nap6ti z tohoto kondenzatoru je stejnosmerne zesileno tranzistory T12 nebo T13, ktere pfimo budi koncove tranzistory T14nebo 775;ty pak napajeji motor serva napetim vhodne polarity. S motorem serva je pres pfevody spojen potenciometr P, jimz se zav^di mechanicka zpetna vazba, protoze natoέβηί potenciometru Purduje dobu trvani ti. Tato zpetna vazba je volena tak, aby doba trvani ti se pribliiovala dobe ti. Vychylka serva je pak Cimerna - proporcionalni - dobe trvani vstupniho pulsu ti (odtud proporcionalni ovladani). Pro udrzeni stability systemu jsou zavedeny dal§i dve tlumici zpetne vazby jedna odporem R 3 2 od motoru do monostabilniho multivibratoru a dal§i odporem R30 od motoru do budiciho stupne koncovych tranzistoru. Volbou vhodnych hodnot obou odporu se dosahne jemny a stabilni chod serva pfi udrzeni velkdho zesileni regulacni smydky. PRIJIM A0 Uvedeni do chodu: Pfed zapajenim neopomeneme zmefit vsechny soucastky. Zapojime cely pfijimac mimo odpory R4, R 9 a R15{to, cose nezapojujevservozesilovacich, je uvedeno dale) a misto nich prozatimne zapojime ze strany spojCi typicke hodnoty uvedene v rozpisce. Pripojime kablik anteny dlouhy asi 1 m a kablik napajeni. Prijimac pripojime na zdroj 4,8 V. Nejprve nastavime spravne napeti stabilizatoru - zmenou hodnoty odporu R15 nastavime napeti asi 3,5 V na emitoru T7 a odpor takto nalezene hod­ noty zapajime definitivn§ do desky. K bodu A pripojime osciloskop a V-metr; po zapnuti vysilace bychom meli na osciloskopu videt signal (podle obr. 3) a vy­ chylka V-metru by se mela zmenSit. Ladenim civky L 1a mezifrekvencnich transformatorii nastavime na V-metru minimalni vychylku. Pfi ladeni je nutno z vysilade sejmout antenu a zatizit jej zarovkou 12 V, 0,1 A, abychom zabranili pretizeni koncoveho tranzistoru. Vysilac vzdalujeme od prijimade tak, aby V-metr stale ukazoval na­ peti asi 1 V. Volba velikosti odporO R4, R5 a R 9 ma zasadni vliv na citlivost prijimace. Odpor R9 je treba volit tak, aby bez signalu bylo na emitorech tranzistoru T2 a T3 napeti asi 0,15 V. U odporii R4 a R5 vet§inou vyhovuji hodnoty udane v roz­ pisce.

I II ( ( ( ( ( R C I ) ) II I II · · · 10

Podefinitivnim serizeni prijimace a servozesilovadii zkontrolujeme dosah; s vysiladem vestav6nym v kovove krabici a s antennim konektorem vysokym asi 10 mm se sejmutou antenou by mel byt 2 az 4 m. Je-li men§i, Ize jej obvykle zlep§it zmenSenim hodnoty odporu R4. V takto predbezn§ naladenem prijim aii zkontro­ lujeme osciloskopem signal v bodech B, C, a O2 · Je-li v nekterem miste zavada, postupujeme pfi jejim hledani nasledovne: neni-li v bodu A spriivny signal, je vet§inou z0vada ve vf. casti prijimade. V-metrem zkontrolujeme napeti bazi aemitorO tranzistorCi 77, 72, 73a 74proti zemi. Napeti U b by m§lo byt asi 0,7 al 0,9 V, napeti Ue asi 0,1 az 0,3 V. Je-li nektere nap§ti U e nulove, v§t§inou je vadny prisluSny tranzistor. Jevi-li se pfi tomto stejnosmernem mefeni tranzistory jako dobr£, zkontrolujeme vf. oscilosko­ pem nebo vf. V-metrem, zda kmita oscilator (nouzov6 zjistime kmitani oscilatoru mefenim proudu, jak je uvedeno v popisu vysilade). Nekmiti-li oscil£tor, miize byt vadny tranzistor 74, krystal anebo rnuie byt mal£ indukdnost tlumivky 77. Je-li oscil^torv pofadku, pfipojime osciloskop na kolektor tranzistoru 77 a zapnuty vysiIa6 pfibliiim e k pfijimabi. Na osciloskopu bychom meli vid^t modulovany mezifrekνβηδηί signal. Neni-li na kolektoru signal, zkusime ladenim j0dra L7a M F 1 naladitsmSsovab na maximalni amplitudu signalu. Postupne pfipojujeme osciloskop na kolektory tranzistorCi 72 a 73 a ladenim M F 2 a M F 3 nastavime vzdy maximalni amplitu­ du signalu - pfi lad§ni musime vysilaC vzdalovat tak, aby pfijimafi nebyl pfebuzen a ladeni bylo ostre. Po tomto naladeni se obvykle objevi signal i v bodu A. Neobjevi-li se, je zavada nejspiSe v 10 1. Je-li v bodu A spravny signal, kontrolujeme signal v bodu B. Neni-li v pofadku, zkusime zmSnit hodnotu odporu R8 nahradime jej trimrem 33k. Nepomuze-li to, je pravdepodobnS vadny 10 1. D£le kontrolujeme signal v bodech C, Q 1 a Q2 . Neni-li v pofadku, byva obvykle vadny tranzistor 75, 10 2 nebo je kapacita kon­ denzatoru CSmala. Je-li pfijimac v pofadku a pfedbezne naladen, ozivime servozesilovade. V servozesilova6ich nezapojime odpory R30, R32, R44, R47 a misto nich zapojime prozatimne ze strany spoju v rozpisce uvedene typicke hodnoty. Servozesilova6e ozivujeme po jednom. Do konektoru pfipojime servo. Zapneme vysilad s ovladacimi pakami a trimy nastavenymi do stfednich poloh. Servo se vychyli do nejake polohy a trimrem R6 pro prvni kanal a R9 pro druhy kanal nastavime stfedni polohy serv. Ovladaci pakou a tri­ mem dame pine vychylky na jednu a na druhou stranu azmefime rozsah vychylek serv mezi krajnimi polohami, ktery by mel byt 11 az 12 mm (u serv Varioprop). Pozadovany rozsah vychylek serv nasta­ vime natodenim potenciometrii v ovlada6ich, cimz menime jejich ροόάίβόηί od­ por. Je-li rozsah vychylek maly, zvet§ime jej zmen§enim podatedniho odporu (od■por mezi stfedem a krajnim vyvodem pfipojenym k + polu), je-li velky, zmen§ime jej zv§t§enim pobStefiniho odporu. Pfi kazdem nastavovani potenciometru mu­ sime trimrem R6 nebo 7?9sefidit stfedni polohu serv a zkontrolovat pine vychylky serv pfi pine vychylce ovladaci paky a trimu - servo nesmi v z£dnem pfipade najizdet na dorazy!

MODELAR · 7/1976

•RC souprava Fajtoprop 2

Tlumeni serv nastavime zntenou hodnoty odporu R 32 (R 4 7) tak, aby servo pri pohybu ovladaci paky nekmitalo, ale ani aby nebylo pretlumeno (pri pretlumeni se servo pohybuje pomaleji nez pri spravnem tlumeni). Znrtenou hodnoty odporu R30 (R 4 4 ) nastavime jemny chod serv pri pomalem pohybu ovladaci paky se musi servo pohybovat plynule bez vetSiho ,,§kubani“ a chv§ni. Je-li vservozesilovaδΐ z£vada, tj. servo se pri pohybu ovladaci paky nepohybuje nebo najede na nektery doraz (pri zastaveni na dorazu odebira zablokovany motor serva velky proud, ktery by mohl poSkodit koncove tranzistory servozesilova6e, proto musime odpojit stredni privod od baterie a vratit servo do stredni polohy), kontrolujeme osciloskopem prubehy napeti, ktere by rrtely byt obdobne prubehiim na obr. 4. Nejprve zkontrolujeme v bodu A, zda je

Nova „drobof” z MODELY

mma

Ve druhem dtvrtieti tohoto roku se objevily v m odelirskych p rod ejn ich dalSi drobnosti z produkce podniku ClV Svazarmu MODELA. Terrain drobnosti nenl zcela na m isti: ηονέ vyrobky jsou sice male rozmiry, uSetri v§ak modelirCim mnoho p ric e a starosti. Vyrobci pak slo u il jejich uvedeni na trh ke cti, protoze priprava vyroby je d rah i a pritom to n en izid n y „kSeft". Vrtulovi k u ie ly (obr. 1) o priim§ru 45 mm (kat. 6islo 4251) a 60 mm (kat. 6(slo 4253) jsou dvoudilne, z plastickb hmoty. Zakladni dil je v barv§ bilb, kryt otvoru pro upevhovaci matici je bily, Cerveny a fcerny. Kvalita zpracovani je

MODELAR · 7/1976

sptevne spouSten monostabilni multivib­ rator. Nem'-li spouSten, je obvykle vadny tranzistor T8 nebo T 9 (T 1 6 nebo T17). Zjistime to nrterenim nap§ti UBE a UCE tranzistor T8 (T16) je v klidovem stavu uzavren a jeho UBE = 0,6 V a UCE = 0,1 V. Je-li signal v bodu A v por£dku, kontrolujeme signal v bodu B. Pri pohybu ovladaci pakou vysila6e by se mela menit Sirka, pripadne i polarita rozdiloveho pulsu v bodu B. Pri servu a ovladaci pace s trimem ve strednich polohach nastavi­ me ve vysilabi trimrem R 6 (R 9 ) doby trvani t, = ti (t2 = t2). Zkusime pripojit stredni vyvod baterii, servo by rrtelo ziistat ve stredni poloze. Najizdi-li op§t na doraz, je zkratovan nSktery z tranzisto/ύ T10 az T15(T18 az T23), pripadne kondenz£tor C15 (C20). Zjistime to rrterenim nap§ti v bodu C a na b£zich ko'ncovych tranzis­ torCi. Pohybuje-li se servo pouze najednu stranu, je nektery z tranzistorCi preruSen, coz opet zjistime nterenim v bodu C a na bazich koncovych tranzistorCi. Po serizeni a oziveni obou servozesilova6Ci zapajime do desky definitivni hod­ noty odporu R30, R32(R44, R47), doladime prijimac a zkontrolujeme dosah. Je-li dosah dostatedny, obistime lihem zbytky kalafuny po pajeni a desku ze strany spojii natreme pajecim lakem. Po zaschnuti zalijeme soud^stky prijima6e zalevacim silikonovym kaudukem nebo jinou vhodnou zalevaci hmotou; to velmi vyztuzi na stojato umistene sou6^stky a prijimac pak bez Cihony snese i hrubsi narazy. Po vytvrzeni zalevaci hmoty doladime definitivne MF transformatory prijimace - ladime na minimum vychylky V-metru zapojeneho v bodu A prijimace, pfidemz mame vysilac bez anteny a vzdalujeme jej od prijimace tak, aby V-metr ukazoval stele asi 1 V; jen tak je ladeni dostatecne ostre. Ladime postupne MF 1, MF 2 a M F3

a ladSni n§kolikr^t opakujeme. Po definitivnim naladdni zajistime jddra voskem. Prijimad vestavime do krabice, kterou uzavreme. Otvorem v hornim dile doladi­ me vstupni civku, nejlepe a i po umist§ni pfijima6e v modelu a po pripojeni serv a baterie, kterb tvori protiv^hu ant6ny a ovlivhuji nalad§ni. Ladime op6t s vysilacem bez anteny a na maxim£lni dosah. J£dro vstupni civky op§t zajistime voskem a doladovaci otvor prelepime Izolepou proti vnik^ni prachu. Tim je nastavov£ni hotovo a zbyv^ jen soupravu vyzkouSet ,,v akci“ .

Nap§ti akumulatoru vysila6e je kontrolovano indik^torem. Akumu^tory vysilace a pfijima6e se vybijeji zhruba stejn6, takze tato kontrola je dostate6n§ priikazna i pro nabijeni akumulcitorCi prijimade. Typicka doba chodu dovybitizdrojii jeasi 3 hodiny. Akumul£torCim §kod( velke prebijeni, proto v pripad§, ze Ibt^me kratSf dobu, nabijime akumulatory 0m§rn§ zkracenou dobu. Pri instalaci soupravy do modelu nezapomeneme zabalit priji­ mac a zdroje do molitanu a pripadng je je§t§ chr^nit ve smeru narazu vrstvou penoveho polystyrenu, ktery pohlti narazu a hlavne zabrani vniknuti ostrych hran §roubCi, prepa^ek apod, do prijima­ ce. Antenu prijima6e vedeme nejkrat§i cestou ven, hlavn6 ji vzd£lime od privodCi serv a napajeni. U prijima6e ob6as kon­ trolujeme stredni polohu a rozsah vychylek serv. Take je vhodne pred letem vyzkou§et funkci a dosah s vysila6em bez ant6ny - objevi to moznou z^vadu drive, nez dojde k hav^rii. Jinak vysila6 nezapin£me na del§i dobu bez anteny, protoze hrozi pretizeni a pripadne i ζηίδβηί koncoveho tranzistoru.

dobra, zatfm v§ak chybi potrebne speciaini matice, na nichz zavisi dokonalb ustfeddni kuzele na una§e6i motoru. Pro listy vrtule je nutne opatrit kuzel zarezy; material jde dobre orezavat ostrym nozem i brousit, takie tato operace neni ηέΓοδηέ. Cena vyrobku je 8 K6s (0 45 mm) a 9,50 K ts (0 60 mm). Soupravu pro m o n tii modelu pom oci iro u όύ M 5x40 (kat. bislo 4442/5 - obr. 2) a M6x40 (kat. 6islo 4442/6) miiieme srovn£vat se zahranifinimi vyrobky, kterb jiz byly dovezeny na ηέ§ trh. Srovnani nevyzniva neprfzniv§ - je§t§ pred zahajenim s6riove vyroby zkouSeli Srouby zkuseni model0fi a byli s nimi spokojeni. Vytku si zaslouzi snad pouze prilozeny nitvod: polyamidovych §roubu se pouziva pro jejich malou pevnost ve strihu. Pri haviirii modelu se proto prestrihnou a zachr^ni tak vetSinou mnoho hodin pr^ce. Pro spr^vnou funkci teto*,pojistky" v§ak musime vytvorit jistb pfedpoklady: matice (6i konzoly se zέvitem) musi byt co nejblize kridlu (6i sou60sti, kter0 mέ po prestrizeni odpadnout), aby Srouby byly nan^h£ny opravdu na strih a nikoli na ohyb a natah. Pro men§i modely je lep§i pevnost Sroubu je§t6

zmenSit odvrtanim. A v neposledni fad6: aby plnilo svou funkci, musi byt spojenf najslabSim mistem konstrukce. Nelze tedy poddimenzovaηέ kh'dlo pFipevnit k trupu btyFmi Srouby a divit se, pro6 hav^rii pFeiily §rouby a nikoli model. V2dyt §roubi!i je dostatek - MODELA je dod^v^ i samostatn§ pod katalogovym Cislem 4440/5 (o 0 5 mm) a 4440/6 (o 0 6 mm). Cena ,,Soupra­ vy" je 6,50 Kbs (Srouby M 5x40); 7 K6s (§rouby M6x40). Samostatnb Irouby stoji 9 K6s (10 ks SroubO M 5x40)a9,50 K6s(8 ksSroubO M6x40). Premibru v sortimentu na§ich modeiafskych vyrobku maji „K ry ty ka bln" kat. bfslo 4111 o deice 200 mm a kat. 6islo 4112 o d6lce 260 mm. Oba typy jsou vhodnb hlavn§ pro motorove modely. Jsou pom§rn§ kvalitnS vytazeny z £ir6 fblie o tlou§fce asi 0,3 mm a jist§ pomohou zlepSit vzhled mnoha modelu. Prodavaji se za 5,90 K6s (kat. filslo 4111) a 7.50 K6s (kat. 6islo 4112). VSestrannb poufitf ma „Polyam idov6 lo ilsk o k o n zo lo vi pro 6ep 0 4 mm" (kat. Clslo 4330). Lze je pouiit k υρβνηέηί pricfovaho podvozku; ulozeni zadni napravy automobilu atp. Soupra­ va (obr. 3) se prodavaza 3,50 Kcs.

z As a d y p r o p r o v o z

11

Souprava pro dalkove rizeni modelu KRAFT KP 3/5 Dalkove ovladani m odelύ neni m od rii zalezitosti, jde pouze o dalsi, zatim vrcholny vyvojovy stuped nasi cinnosti. Navzdory potizim , s n im iz je u nas zatim spojeno ziskani vicepovelove RC soupravy - vetsinou si j i must zajemce zhotovit amatersky objevuje se stale vice RC modelCi. Lze s jis to to u ocekavat, ze h la d p o tom to sportovnim nacini neustale poroste. Tento trend je zakotven i ve Sm ernicich pro hospodarsky a so cia lni rozvoj CSSR v letech 1976 az 1980, schvdlenych XV. sjezdem KS0: ,,Vy-

znamnou pozornost venovat uspokojovani neustale rostouci poptavky obyvatelstva po strojirenskem spotrebnim zbozi, jeho vyssi kvalite, technickych parametrech i Cirovni uzitnych vlastnosti.. . Inovace zam e rit. . . na prostredky pro aktivni vyuziti volneho casu.“ Jiz delsi dobu se pfipravuje p rvn i seriove vyrabena ceskoslovenska p ro po rcio na lpi souprava. Je ji vyrobce, podnik OV Svazarmu MODELA, vsak kapacitne sotva staci nasytit trh. Bude proto pravdepodobne nutne hledat jeste dalsi vyrobce. Nejvyhodnejgi by bylo, kdyby se vyroby ujal nektery z podnikCi VHJ Tesla, coz by bylo zarukou kvality i dostatecneho mnozstvi. Lide v Tesle m odelarske elektronice fandi, coz dokazuji kazd orocn i sympozia o RC soupravach v Roznove pod Radhostem. Chod veci by mela usnadnit i smlouva 0 spolupraci Testy a Svazarmu, uzavrena nedavno generalnim reditelem VHJ Tesla Karlem Vanclem a predsedou LIV Svazarmu arm. generalem Otakarem Rytirem. Amaterskym konstrukterum pak by znacne pom ohlo 1 dalsi rozsireni sortim entu soucastek, na nez take pam atuji jiz ci to vane Sm ernice: ,,Dale rozvijet vyrobu sla-

boproudych a elektronickych zarizeni a zabezpecit rychly rozvoj soucastkove zakladnys prednostnim rustem vyroby mikroelektrickych obvodu s vysokym stupnem integrace."

12

Soucastky c i hotove vyrobky vsak nejsou vsechno; je treba take drzet krok se svetovym vyvojem v teto oblasti, aby nam vlak neujel jeste dal. Proto tedy seznamujeme vnasledujicim testu - prvnim sveho druhu m odelarskou verejnost s vyrobkem firmy, ktera dnes (a vlastne jiz dvacet let) p a trim e z i nejvetsisvetove vyrob­ ce ja k spickovych zarizeni, tak souprav pro sp ortovn i letani. Spolecnym znakem vsech vyrobkCi firm y Kraft je vysoka spolehlivost, m oderni koncepce a pritom prijatelna cena. Presi­ dent firmy, Phil Kraft, k tomu rika: ,,Soucasna hospodarska krize, proje v u jic i se poklesem pouzitelneho p fijm u obyvatelstva, zvyhodnuje na trhu levne RC soupravy. Nepovazujeme vsak za za do uci j i t s cenami nasich vyrobkCi az k d o ln i hranici. Resenim se zda byt nabidka velmi kvalitnich zarizeni ve stre d n i cenove h la d in e ."

K temto soupravam bezesporu p a tri lonska novinka, souprava Kraft KP 3/5. Je zarazena do tzv. Sport Series, rady souprav urcenych spi$e k letani pro zabavu nez na soutezich. K souteznim u letani jsou vhodnejsi sice bohateji vybavene, ale zaroveh podstatne drazsi spickove soupravy tohoto vyrobce. Mezi m odelari se casto vedouspory o kvalite u nas znamych zahranicnich souprav. Vysoky kurs v nich miva praveznacka Kraft. M nozipovaz u ji RC soupravu Kraft za zarizeni, s jehoz p o m o c i se razem stanou spickovym i piloty. Po testem ziskanych zkusenostech mdzeme konstatovat, ze nejde o zadny zazrak, ale pouze o s o lid n i vyrobek. Takovy by se dal vyrabeti v nasich podminkach, nejspise v Tesle, a t o v mnozstvi, jez by uspokojilo i o statni socialisticke zeme.

Souprava ]e dod£v6na v robustnfm obalu z pinintho polystyr6nu

MODELAft · 7/1976

4 Deska ploindho epoje vysilade pfekvapuje malym mnoistvfm eoudAstek

Pfijimad a serva ► jsou na spolednA zAkladni desce. Zprava doleva: detektor (vf dAst), dekodAr, servozesllovade a servomechanismy

Rozebiratelnych spoJCi je v letovA dAstl mini· mAlnA.ZIeva: konektor zdroje, s nim souvisejici konektor vypfnade, zAsuvka pro pflpojenf nabijede, konektor pro napAJeni prljimade, sdruieny konektor pfljimade. Do nAho je zasunut adapter, umoidujici ovIAdAni kfldAlek a smArovky zvIASf nebo najednou

m AgregAt levAho ovIAdade po sejmutf zadnfho vika

RC SOUPRAVA KRAFT KP 3/5 je dodavana v obalu z pdneneho polystyrenu, jenz krome nize popsanych celku obsahuje i nAvod k obsluze, praporek na antenu v barvd nalezejici kmitodtu, na nemz pracuje vysilad, arsik obtiskii a vysivany emblem vyrobce. Vysilad pomerne malych rozmeru umoznuje ovladani peti funkci. Krizovd ovladade maji dve varianty zapojeni: 1. Ιβνέ ruka: smerovka, vyskovka; prava ruka: kridelka, plyn; 2. leva ruka: smerov­ ka, plyn; prav£ ruka: kridelka, vyskovka. Testovana souprava byla vyrobcem dodana v druhe variante, prepojeni na prvni variantu (vhodnejdi pro pilota nezatizeneho navyky z pilotaze opravdovych letadel) nebylo spojeno s vdtdimi obtizemi. Krome ctyf zakladnich je mozno ovladat jedte pAtou, neproporcionalni funkci (zatahovaci podvozek, brzdici klapky) prepinadem na horni strane krabice vysilade. Elektricke zapojeni vysilade je klasicke; vyzArenym vykonem 480 mW (podle Cidajii vyrobce) se radi do stredni tridy. Novinkou jsou tzv. polootevrend ovladade, umoznujici snadnou (i dodatednou) mont£z ,,rehtadky“ - krokove brzdy paky pro ovI&dAni pripusti motoru. Pouzitim noveho systdmu ovIAdadu - jeden potencio-

MODELAR · 7/1976

.

^ R A F T - 3 L . S Y S T E M S . INC.

metr je ovIAdan pfimo pakou, druhy obvyklym zpusobem - byla odstranena jedna viile v agregatu, takze bylo dosazeno opet pfesnejdi funkce. S jednoduchosti ovladacu v§ak kontrastuje znacna pfetechnizovanost trimCi (pfesneho doladeni stredni polohy ovIAdaneho prvku). Ovladaci prvky jdou posouvat diky dCikladne pracujici brzde jen velmi ztuha, system pfevodu na potenciometr je zbyte6ne slozity a tudii i nepresny. Agregatovlada6e je sestaven ,,stavebnicovym“ zpusobem, ulehdujicim udrzbu (omezujici se na obcasne odstraneni nedistot) a i pripadnou opravu. Odporove draty potenciometru jsou z plasticke hmoty naparene na keramickou podlo^ku, cozzarudujedlouhou zivotnost tohoto diileziteho prvku. Puvodni navrh vysilace ροδίίέ s napajenim suchymi dlanky - baterii o nap§ti 9 V. Na pfani je v§ak dodavan zdroj z niklkadmiovych akumulatoru o kapacite 550 mAh (pripad testovane soupravy). Stav zdroju je indikovan ukazatelem s barevnymi poll - jakmile se rucicka bliii k cervene barve, je zle. Prijimad neni samostatnym dilem - je sdruzen v celek se tremi servom echanis­ my. Do modelu se tento blok upevhuje dtyrmi vruty, pridemi prenos chveni z mo-

delu tlumi pruzne prCichodky. Daldimi castmi letoveho celku jsou kabel s vypinacem a konektorem pro nabijeni zdroje a zdroj elektrickeho proudu - u testovane soupravy baterie slozenA ze dtyr niklkadmiovych akumutetorCi o kapacitd 550 mAh. Na pfani se ksoupravddodAvaji jestd jedno δϊ dve samostatna serva s elektronikou, pouzitelna i pro soupravy Kraft jindho typu. Po elektricke strance je pfijimad feden opet konvendnd. Vtipnou novinkou je zafazeni prahovdho detektoru mezi de­ tektor pfijimade a dekoder. Toto zafizeni nepropusti pulsy o ni2§im napdti nez je stanoveno, takze je znadnd omezena moznost pruniku cizich signAlu do dekoderu. V ndm je pouiito tzv. pomalych (tedy s ηΐζέί spotrebou) monolitickych dislicovych obvodu TTL. Spojeni prijimade a tri serv do jednoho bloku je vyhodne hlavne pro vyrobce. Μοηίέζ v§ech dilu na ploSnych spojich je takrka idealni po sta n c e elektricke: pevne, nerozebiratelne spoje podstatne zvysuji provozni spolehlivost. Blok se snadneji upevhuje do modelu, pro relativne znadnou hmotnost v§ak htire εηέέί prudke narazy. Vysilad i prijimad maji pro νέίέί spoleh­ livost krystal zap£jeny do desky ploSneho spoje; vym§nu krystalCi na jiny kmitodet provadi triactyricet servisnich opraven vyrobce na celem svet§. Jedinou 6asti,. kterou nelze v naSich pomerech reprodukovat, jsou servozesilovade. Tvori je speci£lni integrovany obvod, vyrabeny pouze pro soupravy Kraft firmou Texas Instruments. Zesilovade maji miistkove zapojeni, to znamen^i, ze prepinaji polaritu celdho napajeciho napeti pro servomotor. Ten je tedy nap£jen stejnym napetim jako prijimad, nikoli - ja k je i u nas bezne - pouze napdtim polovidnim. Nezbytnym doplhkem soupravy je nabijed, umozdujici nezcivisle na sobd nabi­ jeni zdroju pro vysilad i pro pfijimad. (Dokondeni ρτίέίέ)

13

Kam jdevyvoj JIR I KALINA

ΖένέΓβόηά 60st prehlidky novinek z oboru leteckdho modeldrstvf ma charakter predchdzejicich dvou 6dsti. Jistd bylo na norimberskdm veletrhu novinek jeStd vice, ale uvedend s ta il odpovdddt na otdzku v titulku tohoto seridlu.

(D o k o n c e n i)

Motorarska firma WEBRA z NSR si jiz po leta udrzuje dominant™ postaveni. Vitezov£ mistrovstvi sveta v kategorii akrobatickych RC modelu letaji zpravidla s jejimi motory; nebylo tomu jinak ani loni ve Svycarsku, kde prvni dv§ mista obsadili W. Matt a H. Prettner prave s motory W EBRA SPEED 61 (10 cm3) se sanim klikovym hfidelem. Vykonnost motoru je 1,14 kW (1,55 k) pri 15 000ot/min, cena 255 DM. Nov§j§( typ Webra Speed F 61 se s^nim diskovym §oupatkem ma je§t§ vet§i vykonnost 1,25 kW (1,7 k)-pri 16 500 ot/min; stoji 261 DM (obr. 1) . Kob6ma motorum, kteresedodavajii vlodni ijpraνδ se setrva6nikem a vodnim chlazenim, je moino pripojit dlouhy lad£ny vyfuk. Krom6 starSiho typu ,,desitky" (Black Head) m£ Webra ve vyrobnim programu i men§i odvozeniny zmin§nych typii - motory o zdvihov6m objemu 6.5 cm3, ur6ene na modely pro zavod kolem pylonii nebo pro mensi akrobaticke modely. Ze sveho dlouholeteho programu vystavovala Webra kovova ozubena kola a hrebeny (ocel nebo mosaz) s modulem 0,3 az 1 mm, vhodna pro v§echny druhy model^fstvi. Italsk£ firma OPS ma.mezi znalci velmi dobry zvuk, jeji vykonne motory ziskaly hodne 0sp§chu v rychlostnich filunech i upoutanych automobilech; nyni se prosazuji i v upoutanych rychlostnich modelech vySsich objemovych trld, RC akrobatickych modelech i v modelech pro z£vod kolem pylonCi. ,,Desitky" OPS SPEED a URSUS vynikaji nejen vykonnost! (Speed ma iidajn§ 2,85 kW - 3,2 k - pri 23 000 ot/min), ale i cenou 497,10, resp. 352,80 DM. Firma tez dod£va dlouhe ladene vyfuky. Ing. D. Schliiter vystavoval krom§ vrtulniku Gazelle a meniich Heli-Baby a Super-Baby (s kolektivnlm rizenim) vtipny (a pry i uziteiny) trenaz6r Heli-Trainer, na ktery se pri naviku pilot^fe model pripouta. V§echny stupne volnosti pohybu modelu jsou v potrebn6 mire zachovimy a zdk muze bez nebezpeci po§kozeni modelu sledovat jeho odezvy na z£sahy do rfzenl. DalSi novinkou firmy Schliiter je RC polomaketa motorov6ho vetrond RF 5 B SPERBER v meritku 1:6 o rozpSti kridla 2830 mm (obr. 2) hmotnosti okolo 3000 g, pohan§n& motorem 6.5 cm3. Trup modelu je lamin^tovy, nosne plochy z p§neneho polystyr.enu; cena stavebnice je 288,50 DM. Firma nabizi i radu RC souprav Schliiter RC 2000 Super pro §est funkci; neni to ovsem vlastnl produkce, ale anglicky SKY-LEAD ER. Nabidku doplhuje velky sortiment prislu§enstvl v§eho druhu pro RC modelafstvi, zam^reny hlavne na vrtulniky. Firma HEGI se jiz tidajne vzpamatovala z lonske krize, ale novinek v leteckem model0fstvi nebylo mnoho. RC v§tron KALIF (obr. 3) o rozp§ti kridla 2950 mm ma lamincitovy trup, kridlo a ocasni plochy klasicke konstrukce maji predpracovane dily. Cena rychlostavebnice je 227 DM. Dal§i model, oznaceny s velkou fantazii za polomaketu zn^m6ho v§tron§ ASW-17, ma rozp6ti ,,jen" 1820 mm; rychlostavebnice se prodaνέ za 75,80 DM.

14

Zajimavou novinkou byl RC v^troh SB-10 o rozpeti 3000 nebo 4000 mm, u nehoz - na rozdil od lohskeho puvodniho provedeni - se pficn6 rizeni deje (misto krid§lky) zm^nou uhlu nastaveni pulek kridla, ulozenych oto6n§ vjehlovych lozisk^ch na trubce, zakotvene v trupu. TOPP pokra6uje ve vyrobe velkych RC polomaket letadel v§eho druhu. Modely vypadaji velmi verne, presto ale pry v§echny dobre letaji. Navic pry firma nema hospodarsk6 potize, nebof jeji hlavni naplni je vyroba I6tajicich RC ter6u pro armadu. Novinkou je polomaketa

PIPER C H ERO KEE 140 o rozp6ti kridla 1500 mm na motory 6,5 a i 10 cm3. Stavebnice za 299 DM ma v§echny hlavni dily v podstate hotove. Druha novinka, RC polomaketa proudove stihacky NORTHROP F-5E ma sice motor (10 cm3) umist£ny v pridi, ale bez vrtule verne pripomina svuj vzor. Rozp§ti kridla je pouhych 1250 mm, cena di'IO pro model je okolo 300 DM. Posledni novinkou je elegantni RC akrobaticky model COMET, ktery konstruoval reprezentant NSR K. Mattke. Model o rozp6ti kridla 1600 mm ma zatahovaci podvozek a motor obvyklych 10 cm3; cena dilii je opet okolo 300 DM.

MODELAft · 7/1976

polomaketa stihacky Belgicky SVENSON a anglicky HARDEN ASS vystavuji tradidne ve spole6nem stanku. Vedle mnozstvi stavebnic prod£va Svenson zname americke motory FOX v§ech zdvihovych objemii a provedeni, vcetne prislusenstvi. Tyto motory sice v§t§inou nevynikaji vyjimednou vykonnosti, ale jsou spolehlive, maji dobre zpracovani a jejich ceny jsou pomernS nizke. ZSstupce anglick6 firmy p. Lever (vyr^bi obri RC makety pro televizi a film) nabizel vedle jiz zmfn§neho motoru na C 0 2 motory POWERMAX vhodne pro IGtajici makety. Motor TWIN 80 je radovy dvouvalec modern! koncepce o zdvihovem objemu 12,9 cm3; kuriozitou jsou 6tyrdobe hvdzdicove motory: petivalec PM 5 ηπέ zdvihovy objem 13,9 cm3, sedmivetlec PM 7 19,4 cm3. Znam£ lakarska a lepidterska firma HUMBROL pribira koblibenym barv£m naplastikove modely a sad£m model&rskych ηοζύ sortiment pro letecke modeiare, jako napf. stavebnici jednoducheho modelu o rozpeti kridla 600 mm pro motor na CO j . Firma vystavovala i nove typy miniaturnich strikacich pistol! na stla6eny vzduch pro maket£fe, jakoz i potahove fblie z plastick6 hmoty FLIGHTSPAN a ozdobne pruhy FLIGHTSTRIP. N§meck£ firma ROBBE rozd§lujesvoji prizen mezi nekolik druhu modelarstvi a ma tedy pom§rn6 rozsahly sortiment modelii letadel, lod! i RC automobilCi. Velmi dobre zavedene jsou RC soupravy RO BBE (japonska Futaba). Z letoSnich novinek TERRA a LUNA je pozoruhodna Luna svym prijima6em s dvojim smeSovanim. Nabidku RC souprav doplfiuje zajimave tvarovany (v tzv. military design) dvoufunkSni KOMPAKT, k nemuz se dodav£ alternativn§ prijfma6 jako celek se dvema servy, nebo odd£len§. Zn^mi vyrobci RC souprav MRC (Japonsko) a KRAFT (USA) pri§li take s novymi typy. Kraft zastoupeny s evropskou C A R LISLE EUROPE S. A., predvedl vedle drahe, tzv. programovatelne soupravy Signature Se­ ries novou radu tzv. BICENTENIAL S E R IE S (firma totiz slavi 20 let vyroby RC souprav). Sedmifunkdni souprava m^ vym6nne moduly pro vysilad i prijimaS, takze se da provozovat v libovolnem kan£lu libovoln§ho kmitoCtoveho pasma. Petifunk6ni souprava m£ moduly jen ve vysilaci, ale levne prijimafie neni problemem mit dva. I tak vyjde souprava cenovg priznive. BRAND ELEKTRON lK.vyrobce RC soupravy Microprop, nabizi radu souprav s rOznyrn poctem funkc!, z nichi n6kter§ i ve forme stavebnic. Spi6kovou soupravou firmy je PROFESSIONAL 7 dodέvany i v provedeni FM, ale hlavni novinkou byl MICROPROP UHF 7 (obr. 4) pracujici v p£smu 433 MHz (je v ηέηη 10 kan0ICi). Vysilacje na prvni pohled napadny velmi kr^tkou (85 mm) antenou.

MODELAR · 7/1976

KITTYHAW K na motor 2?5 cm3 Jaroslav FARA

Za druhe svetove valkypo padu Francie nestacily britske tovarny dodivat potrebny pocet letadel na obranu proti tvrde Citodici nemecke Luftwaffe. Proto Anglie uzavirala objednavky u leteckych vyrobcCi v USA, kde prCimysl nebyl valkou primo ohrozen. Jednim z dodavanych letadel byla stihacka s anglickym ndzvem ,, Kittyhawk", vyrobek firmy Curtiss Wright Corp., typoveho oznaceniP 40. Anglicand tyto stihacky nasadili predevSim v Severn! Africe proti Rommelove armade, pozdeji na Sicilii a v Italii. „Kittyhawky“ byly take ve vyzbroji letectva Australie, Noveho Zelandu, Kanady, Holandska, USA a ur6ity podet obdrzel i S S S R . V dCisledku toho se behem druhe svetovd νά/ky zOcastnily leteckych operaci na bojiStich celeho sveta. A6koli letouny Kittyhawk nedosahovaly vykonCi tehdejSich nejlepsich stihadek, byly u pilotCi oblibeny pro pevnou konstrukci a dobrd letove vlastnosti. Curtiss Wright P 40 KITTYHAWK byl stihaci letoun celokovove konstrukce se zatahovacim podvozkem a ostruhou. Jeho rozpeti bylo 11,38 m, delka 9,45 m a ve vydce 4600 m dosahoval maximalni rychlosti 580 km/h. Jeho historii, technicky popis a tripohledove planky prinesly dasopisy M odelaf c. 9 roc. 1970 a Letectvi a kosmonautika d. 21 rod. 1970. MODEL Kittyhawk, provedeny jako upoutana polomaketa s plochym trupem, ma velmi dobre letove vlastnosti. Na sou-

tdzich v kategorii SUM je velmi Cispddny, mladi modelari z Oeskeho Tedina s nim nekotikrat zvitezili a obsadili predni mista. Na planku je model nakreslen a v ηάνοdu popsan pro stavbu z balsoveho dfeva. Pro zdjem ce o prostorovy trup je tenkou darou doplndn pCidorys trupu a ndkolik hlavnich rezCi trupem, kterd p o slo u ii k vlastnimu ndvrhu makety. - Vdechny jinak neoznadene miry na vykrese i v ηέvodu jso u v milimetrech. NA STAVBU pouzijeme balsov£ prkenka stredni tvrdosti. Soud^sti vyrezavame zahrocenym ostrym a tenkym nozem podle pravitka a krivitka. Lepime kvalitnim acetonovym lepidlem.'velke plochy lepidlem Herkules a ζνΐέέϊ namahane spoje epoxidem. Trup. Balsova prkenka slepime k sob6 na tupo na potrebnou Sirku, prekreslime na ne z planku bokorysny tvar trupu 1 s vyrezy pro motor a hranoly motoroveho loze 2, palivovou n£drz 26, pro nosniky kridla K a N a pro stabilizator 9. VSechno presne vyrizneme. Zalepime hranoly 2 a na oba boky prilepime zesileni 3 a 4 s klinovite zbrouSenymi okraji sm§rem k trupu. Leve zasileni 3 je pine, prave 4 vyrezy pro motor a pro palivovou n£drz shodne s vyrezy v trupu 1. Vyvrtame dva otvory pro tahla rizeni 24 a pro Srouby upevnujici drzak 22. Zaoblime hrany, zadni 6 c :t zbrousime tahle na tlouSt'ku svisl6 ocasni plochy a cely trup vybrousime do hladka. Vpredu prilepime podlozky5avyvrt£me otvory pro Srouby M3 upevhujici motor (podle otvoru v jeho patkach). Prilepime makety vyfukovych trubic 6, lapace vzduchu 7 a krytu ostruhy 17. Pro vernejSi vzhled modelu udSlame kabinu pruhlednou s figurkou pilota uvnitr. Pred potazenim celuloidem ji uvnitr (Dokondeni ha str. 18-19)

15

z d tiz + 20g

na prov6: , i poiovme balsa 2

obrys otvoru poGvozk * dole

ve skuteqin?^ A1) vyjdd jak . ^ W a 4 n i la d y ) 3 . 0tvrttet+4^7 spodnf /O/^ADEJTE j novinove slu^

v postovrK S^madglar-\

du· D roB ?^ zbozi a Drobny tovar. VyjTTi^D^aakU-. _Π ozGamime v basopise. Nevyrn^hejjte= 3 jej proto V-4 ^mdetffikrtr~?1 rTve^ ne====mo*reQ^sma=ji^tlo^ jste se pokoubeli p la n e iw T s k irt^ ^ j —] mexpii, ze vysel) a nebylo vannvyhcP'

zebra A a z J ba lsa 2

ven o , mCizete n ap sat π

PLAN on editor’s M od el*

prekllzka 0,8+1

' 3Λ P p U j fflP L A N

i f t r^HttJrTIch^r M. nnen

..K I Iim A W g

Q'rosse

(Μ

τΠ odell

b£ !Ler J j M ^ S r f e w t e d n^ M o 4ei&

Jp i igrpan ni>vSHfcfc~^^

■obrys prechodu

V

medena trubka Φθ>!Φ2 2 6 mosaz. ptech 0,3 5 prekl. 3 viechny miry v mm

sm er vlaken oce(. drat Φ0,8 25—

spajeno

-2U

ocel o/rat φ0,8

xskutecny fvar fru

S

balsa 5

FA'

r

m _ --

·

B 'E '

O' C'

; J- ■- -- rrr-■ ‘ ____----- ====& -,

0

______ Q

- . . . STIH ACIHO LETADLA

KITTgH AW K KONSTRUKCE JAR. FARA, PRAHA 8 MBLICE

balsa 5

ROZPETI DELKA

950 mm 795mm

MOTOR 2,5 cm3 HMOTMOST 760g

Upoutana polomaketa stihacky K IT T Y H A W K na motor 2,5 cm3 (Dokon6eni ze str. 15) nabarvime. Miizeme ji take vyriznout z prkenka s obrysem trupu, tj. udelat nepruhlednou a jeji zaskleni naznacit barvou. Kridlo stavene v celku je do trupu zalepeno napevno. Pri jeho stavbe dbame na to, aby bylo soumerne, nezkroucend a odtokova hrana prima. Nejprve si pripravime zebra A az J , kter£ rezeme vzdy ve dvojici soucasne (ze dvou prkenek na sob§). K tomu ucelu si zebra prekreslime na prusvitny papir nebo je vystfihneme z planku. Hlavni nosnik K je ze dvou dasti, ktere spolu spojime stojinami L a M. Zarezy pro zebra uddleime (dvdma listy pilky na kov) az po jeho slepeni. Na nosnik nasuneme nejprve vdechna zebra A az J , na jejich zadni bast ihned (dokud lepidlo jedte neuschlo) prilepime dolni (zbroudenou) a horni cast odtokove li§ty O a do uschnuti zajistime dpendliky. Vpredu prilepime k zebrum a zajistime nabeinou lidtu P. Pripadne nerovnosti ci zkrouceni opravime hned, drive nez le­ pidlo dukladne uschne. Stejnym zpusobem sestavime i druhou polovinu kridla. Do ζέίβζύ v zebrech A a B nasuneme a zalepime pomocny nosnik N. Zebra B a C zesilime prilepenim polozeber B1, C1 na jejich spodni stranu, k nosniku a k n£b§2ne lidte, dCikladne prilepime (epoxidem) desky R s priditym podvozkem a doplnime spodni dcisti zeber B a C. Ndbdznou d&st kridla pot£hneme balsou tak, ze pripravenct prkenka na predni strane skosime a prilepime k nabbzne lidtd P. Po uschnuti lepidla balsu z vndjdi strany lehce navlhbime (snadndji se ohne) a prilepime ji k zebrum a k nosniku. Ve spodnim potahu nejprve udbteme otvor, kterym jej navlekneme na podvozek. Pak prilepime nahrubo opracovane koncove oblouky S (do praveho predtim zadlabeme zbtbi), pevne kryty podvozku U (ze dvou dilu s drazkou pro podvozek) a cele kridlo obrousime. Po spojeni kridla s trupem doplnime oboustranny balsovy potah zeber A B a prechod kridla V. Zaobleni mezi kridlem a trupem uddldme ze smesi balsovych pilin a acetonoveho lepidla nebo z husteho tmelu a obrousime. Nakonec doplnime maketovd hlavnd zbrani a Pitotovy trubice. Ocasni plochy maji profil rovne desky. Jsou z plnych balsovych destidek, ktere na potrebnou birku slepime na tupo ze dvou prkenek. Nabezne bbsti obou ploch zaoblime, odtokove zbrousime do tahleho klinu. Vybkove kormidlo 8 pripevnime ke stabilizbtoru 9 otobne dvojicemi prou^kCi ohebnb pevne tkaniny 10 (silon) nebo plastikovymi otobnymi zavesy zn. Modela. Obe poloviny kormidla predtim zesilime dr&tem 11, jehoz zplobtele ohnutb konce do nich zarazime a zajistime prilepenim prouzkCi tkaniny. Stabilizator 9 zalepime do vyrezu v tru­ pu, kylovou plochu 12 s napevno vychyle-

18

nym smerovym kormidlem 13 prilepime na trup na tupo. Ocasni plochy musi byt k trupu kolmo. Podvozek levy 14 a pravy 15 ohneme z dratu ve sveraku (pozor na oci!), prisijeme na desky R tlustou niti nebo tenkym dratem a zalepime epoxidem. Kryty pod­ vozku 16 prilepime k pevnym eastern U. Podvozkova kola maji mit prumer 60 mm. Z nouze postaci obruce z penove gumy o 0 50 mm, ktere navlekneme na disxy 18 vysoustruzene z duralu ci jineho vhodneho materialu, cimz se prumer obruci ponbkud zvetbi. Ostruhu 19 ohneme z oceloveho dratu, privazeme k ni libtu 3 x 3 a do otvoru v trupu zalepime epoxidem. Rizeni je umisteno na prave strane trupu, takze pri pohledu z letoveho kruhu nerubi vzhled modelu. Upevnime je az po nalakovani celeho modelu. Ridici paky 20, 21 a drzak 22 zhotovime z plechu, tahlo 23 udelame ze dvou vypletacich dratij k jizdnimu kolu s hlavickou. Presnou delku celeho tahla odmefime primo na modelu. Vodici oka 25 vmbekneme do otvoru v koncovem oblouku, do nichz vkapneme epoxidove lepidlo. Cele rizeni se musi pohybovat lehce, bezzadrhovani, ale take bez zbytecnych vuli. Motorova skupina. Na plbnku je nakreslen motor MVVS2.5 cm3. Pouzijete-li jiny, bude zapotrebi upravit velikost vyre­ zu v dilech 1 a 4 a vzdblenost hranolii 2. Palivovou nadrz 26 spajime z mosazneho nebo pocinovaneho plechu. Jeji objem zvolime podle zkusmo zjistene spotreby motoru a pozadovane doby letu s malou rezervou na pripravu ke startu; nakreslenb nadrz ma objem 50 cm3. Na­ drz zalepime do trupu epoxidem nebo ji prisroubujeme za pripajene patky. Lze take pouzit koupenou hotovou nadrz, podle niz upravime velikost vyrezu. Vrtuli zvolime takovou, kterb nejlepe vyhovuje pouzitemu motoru. Jeji rozmer bude priblizne 220/100 az 120 mm. (Na skutecnem letadle byla vrtule trilista; jeji prumer pro tento model by byl asi 270 mm.) Vrtulovy kuzel 27 s vyrezem pro listy vrtule upevnime pomoci kruhove podlozky 28 a matice 29. K tomu ubelu je zapotrebi vysoustruzit novy sroub 30 pro upevnbni vrtule. Potah. Na cisto vybrousenou kostru modelu natreme cirym nitrolakem a prebrousime jemnym brusnym papirem. Kridlo potbhneme tlustym, trup a ocasni plochy tenkym potahovym papirem (Modelspan). Lakujeme asi trikrat, kridlo ctyrikrat (podle hustoty) cirym vypinacim lakem. Potom strikame barevne, nakonec vrehnim lesklym lakem. Pouzijeme-li mo­ tor se zhavici svickou, je treba chranit barevny nitrolak vrstvou bireho syntetickbho nebo epoxidoveho laku proti leptavym ucinkCim paliva. Na potazeny model prilepime maketove doplnky: zamerovaci zarizeni (nahore pred kabinou), palivovou nadrz (ci bombu) a anteny od kylove plochy 12 ke koncCim kridla a trupu. Zbarveni. Model na planku je v kamuflbzi britske jednotky RAF operujici v r. 1942 v severni Africe. Spodni plochy jsou blankytne modre, vrehni a bocni z nepravidelnych poll hnbde a piskove. Vysostne znaky jsou cerveno-bilo-modre (od stredu 6i od predu), na trupu lemovany zlute, na horni plobe kridla jen cerveno-modre. Pismena a napis na trupu,zubyaoko bile. Horni polovina zraloci tlamy a tecka v oku jsou bervene, spodni polovina tlamy hne-

da. Lemovani tlamy a oka a vyrobni δίεΙο cerne. Vrtule je berna se zlutymi konci, kuzel cerveny. Celni plochy chladice a lapa δβ vzduchu na trupu, obrysy kridelek, klapek, smeroveho kormidla a otvory pro odpad n^bojnic na kridle dole uddlame tmav6 §ede. Ostruhu, podvozek, vnitrni plochy krytCi podvozku a otvory pro podvozek na kridle dole (jen naznadene) sed6. Stejnou bar­ vou tenkou darou naznacime obrysy prechodu kridla a vySkovky, styky potahu a jine drobne doplnky. Nenf-li kabina pruhledna, vyznadime jeji zaskleni svetlou sedomodrou barvou.

TEC H N IK A · SPO R T

udAlo sti v e

βνέτέ

Dal§i kanaly v pasmu 35 MHz byly uvolndny k pouziti jen pro letecke model^re v NSR. Mezi 42. (35,000 MHz) a 45. kanal (35,300) dosavadnich peti kanalii skupiny B (s odstupem 300 kHz) bylo vsunuto 20 kan£lu skupiny D s odstu­ pem pouze 10 kHz (1. kanal ma35,010,20. kanal 35,200 MHz). Jsou proto ur6eny pro iizkopasmove frekvendnd modulovane RC soupravy. · Neni pochyb o tom, ze k uvolneni tohoto pasma doslo i z bezpednostnich dCivodii, nebof ruSeni v p^smu 27 MHz

MODELAft · 7/1976

Zbarveni stihadek KITTYHAWK bylo ruzne. Kamuflaz a oznadeni odpovidaly tehdejdimu vojenskemu standardu urditeho statu a letecke jednotky. Oboji se behem valky mnohdy mdnilo a tak bylo mnoho rCiznych kombinaci. Mnozstvi informaci uvadi brozura Profile the Curtiss P-40 ,,Kittyhawk“ l-IV c. 136. Nekolik daldich kamuflazi vdetne sovdtske bude na samostatne vydanem planku Modelar. OBR. 1: Kittyhawk Mk la kanadskeho letectva. Spodni plochy blankytne modre, vrchnf a bodni z nepravidelnych poll hnede a dedozelene. Vysostne znaky cerveno-bilo-modre (od stredu di od odpredu), trupu lemovany zlute. Vrtulovy kuzel, pruh na zddi trupu a pismena na trupu bile. OBR. 2: Kittyhawk Mk la novozelandskeho letectva. Spodni plochy svetle sede, vrchni a bodni khaki. Vysostne znaky na vdech plochach modro-bilo-modre kruhy, na trupu zlute lemovane, s obdelnikovymi bilymi poli. ΒΠ6 take cele ocasni plochy, svisle pruhy na trupu a pismeno na pridi trupu. Na kylove plose uzka derveno-bilo-modra (od predu) trikolora. Vyrobni 6islo cerne, vrtulovy kuzel sedy. OBR. 3: Kittyhawk Mk la odloudene jed­ notky australskeho letectva z r. 1942. Na spodnich plochach blankytne modra, na vrchnich a bodnich svetle piskove hneda. Vysostne znaky cerveno-bilo-modre (od stredu a od predu), na trupu lemov£ny zlutd. Pismena na trupu seda, vrtulovy kuzel blankytne modry. OBR. 4: Kittyhawk MK IV v povaledne kamuflazi holandskeho letectva. Spodni plocha blankytnd modre, vrchni a bodni svetle §edd. Horni cast trupu kabinu v barve khaki. Vysostne znaky s vysedemi

a nasledna havarie rychleho a tdzkdho modelu miize mit katastrofalni nasledky.

Predsednictvo ύ ν DOSAAF rozhodlo, ie do sovetskeho sportovniho kalendare bude podinaje rokem 1976 zarazena soutez druistev ve vzdudnem souboji - combat. Soutez se bude poradat vzdy v kvdtnu v ramci oslav Dne vitezstvi a zCidastni se j i druzstva svazovych republik, Moskvy a Leningradu.

Κοηβόηδ novy brltsky, vyrobce kvalitnich RC motoru Timto povzdechem je uveden inzerat u motoru Meteor 60 RC (10 cm3) v anglickem 6asopise Radio Modeller. Nezda se v§ak, ie je priliS dCivodCi k j^sotu, podle snimku jde o docela bezny, dalo by se rici uz zastaraly motor, nebot' z tvaru odlitku se d0 soudit, ze ma vyplachovanis deflektorem na pistu. NadSjneji se v tomto ohledu jevi jine anglicke motory Powermax PM 40 (6,5 cm3), PM 61 (10 cm3) a dvouvalec PM 80 (13 cm3-d va motory PM 40), kterejsou moderne re§ene s triprefukovyrn vyplachovanim typu Schniirle.

Ceny pro makety letadel JAK ktera se nejl0pe umisti v mistrovstvi

MODELAft

· 7/1976

z cervene (vpravo), modre (vlevo) a bile (dole) maji zluty stred, na kylove plose shora 6erveno-bilo-modre. Vrtulovy kuzel cerveny, dislo na trupu derne. OBR. 5: Kittyhawk Mk I v barvach USA. Spodni plochy svetle §ede, vrchni a bocni olivove zelene. Vysostne znaky - bila hvdzda s dervenym stredem v modrem kruhovem poli - jsou na prave horni a leve dolni ploSe kridla a na trupu. Napis US ARMY na spodni plose kridla demy. OBR. 6: Kittyhawk Mk la proslavene jed­ notky americkych dobrovolnikii bojujicich v Cine pod nazvem ,,letajici tygri“ proti Japoncum. Spodni plochy svetle dede, vrchni a bodni v nepravidelnych polich hnede a tmavozelene. 2ralodi tlama ma horni polovinu dedou, dolni dervenou, zuby bile a je lemovanaderne. Stejne je provedeno oko. Cisla na trupu a jmeno pilota pred stitkem kabiny bil^, pruh na zadi derveny. Na boku trupu kresba okridleneho tygra a pod kabinou malymi japonskymi vlajeckami (derveny kruh v bilem poli) vyznaden podet sestrelCi. Vysost­ ne znaky na vsech plochach bilo-modre. Vnejsi strany disku kol derveno-modrobile. OBR. 7: Kittyhawk Mk III v kamuflazi vzdusnych sil S S S R . Vrchni a bodni plo­ chy z nepravidelnych poli hnede a zelene barvy, spodni svetle modre. Vnitrek kabi­ ny sedy. Vysostne oznadeni - rude hvdzdy - je obvykle, cislo na trupu bile, oboji bez olemovani. Na boku trupu bilymi hvezdidkami vyznaden podet sestrelu (15).

LfcTANf

kladu, ze jsme model postavili presnd podle planku, prekontrolujeme hlavnd polohu tezidte. Je-li potreba, dov£2ime model zavazim na pridi di zddi trupu tak, aby skutedna poloha tezidte se shodovala s polohou vyznadenou na pldnku (T). Vzlet modelu, let a pristani jsou normdlni, model je dobre ovladatelny a dostatednd rychly. Pokud poditdme s pouzitim moto­ ru o mensi vykonnosti, vychylime jej asi o 10 az 2° z letoveho kruhu nebo pouzijeme ridici drahy (0 0,3) kratdi nez obvyklych 16 m. Model letd bezpecnd premety a na zddech (s vykonnym motorem).

Hlavni material (miry v mm) Balsove prkenko, §irka asi 70, d6lka 1000. tl. 10 - 2 kusy; tl. 5 - 2 kusy; tl. 2 - 6 kusCi Prekliika letecka: tl. 1 x 150 x 300; tl. 3 x 50 x 120; tl. 1,5 x 80 x 240 Bukovy hranol 8 x 10, dl. 100 Drat ocelovy: 0 0,8, dl. 500; 0 2 (vypiataci do jizdniho kola) 2 kusy; 0 3, dl. 450 Tyd ocelova - Sestihran 10, dl. 80 Dural (umatex apod.) 0 60, dl. 100 Plech mosazny nebo konzervovy tl. 0,3 x 90 x 160; mosazny nebo ocelovy tl. 1 x 80 x 90 Trubka m§d§nd 0 3 /0 2 dl. 180 Papir potahovy (Modelspan) tlusty - 1 arch; tenky - 1 arch Kolo podvozkova: 0 60 - 2 kusy; 0 24 - 1 kus Olovo na zat6z asi 20 g Lepidlo: acetonova - 3 tuby; Herkules - 50 g; bila kanceiarska lepici pasta - 1 tuba; Epoxy 1200 - 1 mala souprava Nitrolak: napinaci diry asi 400 g; barevny podle planku a navodu pro zvolenou kamufld*; vrchni leskly (nebo synteticky di epoxidovy) diry asi 50 g §rouby M3, matice M3, podloiky 0 3; tlustd nit6 a jiny drobny material podle pldnku a ndvodu

s upoutanou polomaketou KITTYHAWK nevyzaduje zvladtni pokyny. Za predpo-

POZNAMKA: Kurzlvou vysazen6 miry jsou po latech dreva.

S S S R , venovaly konstrukcni kancelar A. S. Jakovleva a LIVDOSAAF. O udelenicen rozhodne kolektiv rozhodcich odd§lene v kategoriich upoutanych a RC maket.

nex. Maximalni vykon vzrostl asi na 1,18 k pri 11 500 ot/min, ale jeho krivka klesά se stoupajicim i otddkami pomaleji. Kpodstatne vyraznejdizmene dodlo po vymdne RC karburatoru za jiny, s vetdim (sprdvndji by bylo nikoli tak malym) difuzerem o prCimeru 8 mm: maximdlni vykon stoupl na 1,3 k a posunul se do 13 000 ot/min.

Obliba veteranu se nevyhyba ani modelarstvi a makety i polomakety letadel z pionyrskych dob letectvi na zad£tku stoleti jsou stale zadany. Libivym prispevkem do teto rodinyje RC polomaketa slavneho letounu, s nimz Louis Bleriot poprve preletel La Manche, nazvana Pioneer. Ma rozpeti 1473 mm, vzadu nepotazeny trup, pohon motory 3,2 az 4 cm3, rizeni 3funkdni RC soupravou.

Mad'arsky motor MOKI.M5 RC o zdvihovem objemu 10 cm 3 je pfedmetem testu v casopisu Flug + Modell-technik. Je v nem pochvaleno kvalitnizpracovani robustne konstruovaneho (ale nikoli tezkeho - 420 g) motoru, u nehoz je zvlaste vyzdvizeno tvrde chromovani vnitfni steny vlozky valce. Vpuvodnim stavu ma motor maximalni vykonnost 1,15 k pri pouhych 11000 ot/min, 6emuz odpovida vrtule 300 x150 mm. Tato neobvykla skutecnost podnitila testujiciho k pokusCim pCivodni tlumid Moki nahradit rezonandnim tlumicem So-

Motory COX jsou mezi modelari pojmem a vdtdine dtenarii neni treba je prilid predstavovat. Zajimavejsi v§ak pro ne bude sddleni, ze vyrobce COX se spojil s firmou Airtronics, ktera vyrabi stavebnice modelu a prislusenstvi. K doplneni sortimentu potrebovala nova firma take RCsoupravy. Vybrala si japonskou znadku Sanwa.

Putovni pohar casopisu Krylja Rodiny urceny pro nejlepdiho sportovce-modeldre roku, ziskal natrvalo mistr sveta v kategorii F1A, Viktor 6op z Odesy. Na navrh Federace leteckomodelarskeho sportu tak rozhodla redakce Krylja Rodiny; je to jiste pekny projev uznani za m im oridny uspech V. Copa vmodelarskdm sportu jak na dom dci pOde, tak pri reprezentaci.

19

Ρ ο ζ η έ ν έ π ιβ

Ε Beagle

LETEGKOU TE C H N IK U

Ί

·:

; ; ^

"

Π

’

X " . sX*

PU P-150

anglicke sportovni letadlo Kdyz v roce 1967 uvadela anglicka firm a Beagle svOj novy typ B 121 PUP do ,,zivota", slibovala si velmimnoho. Chtela dostat na svdtovy trh vice nez novou koncepci ve stavbd sportovnich a cestovnich letadel. Pouzila nejnovejsich zkusenosti ve vyvoji i pri vyrobe a vysledkem mdlo byt letadlo vybornych kvalit, cenove prijatelne. Soubezne vznikly dve verze. Prvni, oznacena PUP-100 s motorem R R Conti­ nental (100 k), byla popsana v monografii dasopisu Letectvi + kosmonautika 6. 3/ 1968. Druha verze, kterou popisujeme, je PUP-150 s motorem o 150 k. Tato druha verze mela byt urdena nejen pro zakladni akrobacii (nάsobky +4,4 g a -1,8 g - coz na akrobacii neni prilid mnoho!), ale i pro ndrodnou turistiku. PUP mdl nejen nahradit Skolni letadlo Chipmunk, ale takd νάζηέ konkurovatjak deskoslovenskym letadlCim Zlin 42 a 43, tak i australskemu stroji Victa Airtourer. Odbytove plany vyrobce byly znadne odvaznd, podital tehdy pro obdobi 1970 az 71 s p rodukci asi 200 letadel rodne. Prvy prototyp PUP-100 vzletl dne 8. dubna 1967 a tim zacaly nejen letove zkoudky, ale i rada problemO. Ukazalo se, ze letove vlastnosti nejsou zcela vporadku a tak se zadaly delat ruzne dostavby a Opravyfkylpod trupem, protazenystabi­ lizator aj.). Vysledkem bylo - jako pri kazde dodatedne Oprave - ze letadlo ztracelo na vzhledu, ale vlastnosti se vyrazne nezlepdovaly. K dovrseni vseho pri nAbdhu seriove vyroby britsky dohledaci Orad pride I na νάζηέ chyby t/ technologii svarovdni. To bylo hrebikem do rakve firmy Beagle, jez se proste ztratila z indexu leteckych vyrobcO a daldi vyrobu

letadel PUP vdetne komerdnich zavazkO prevzala firma Scottish Aviation Ltd. v Prestwicku, ale jiz pod oznadenim Buldog. Nova vyroba prod diala jedtd radu zmen, takze vlastnd popisovany PUP-150 je jiz jen historii - Celkove jd e o typickou ukdzku neutddene situace, do niz se snadno mohou dostat mendi soukrom i vyrobci v kapitalistickych zemich, zejmena dopusti-li se chyby.

TECHNICKY POPIS Beagle PUP-150 (p rototyp) byl dvoum istny az c ty rm istn y jed n o m o to ro vy celokovovy sa m o n o sn y d o ln o p lo S n ik s pevnym triko lym p o d vo zkem .

Kridlo s hlavn im a pom ocnym nosnikem bylo o p atren o lam in £rn im profilem N A C A 6 3 2615. B a la n d n i k rid e lk a byla static k y vy va ze n a a m §la potah vyztuzen y „ s ig n o v a n im “ . Z b ytek ro zp §ti od krid elek k trup u za b ira ly m ohutne p rista v a c i klapky o vlad an e e le k tric k y , je z byly konstru k fin e o b d o b ne s k rid e lk y . Trup byl p o lo sk o re p in o ve k o n stru k c e s n e k o lik a p o d eln ik y a p fe p a zk a m i. Bo h ate z a sk le n a k a b in a , p ristu p n a velkym i dverm i z obou s tra n , byla n ezvykle prosto rn £ . M ohla byt vy b a ve n a ja k do d atecnym i se d a d ly , tak i objem nym za vazad lo vym p ro sto rem . V ytap en i i v S tra n i prostoru o sa d k y bylo d ob re re§en o . M odern§ 1 vy b ave n a p ffstro jo va d e sk a byla vyb avena i p ristro ji pro let^ni bez vid u . R iz e n i bylo p ako ve. O casni plochy byly sa m o n o sn 6 . Vodoro vna o c a s n i p lo c h a , k o n stru k £ n § pod o b n a k rid lu , m ela sta tic k 6 vyvaze n i v o k ra jo v y c h o b lo u cic h a na prave polovine sta v e c i v y v a zo v a ci p lo S ku. S v islo u o c a s n i p lo ch u tv o rila m o h u tn a, o rg a n ick y z trup u v y c h a z e jic i § ip o va kylo v k a a sm ero vka , je z byla a e ro d y n a m ic k y vyvaze n a. C e le k o c a s n ic h p lo ch byl d o p lnen jeste pevnou kylovou p lo ch o u pod z^di trup u. P ro fil obou o c a s n ic h p lo ch byl so u m ern y. Motorova skupina. P lo c h y 6tyrva lco vy vzd u ch e m c h la z e n y m o to ra m e ric k e v y ro ­ by typu L y co m in g 0-3 20 -A 2 B o vyko n n o sti 150 k p o h a n d pevnou d vo u listo u celokovovou v rtu li. Dve palivove nad rze pro 54 I byly u m iste n y v k rid le. (Pokradovani na str. 22)

20

MODELAR · 7/1976

MODELAft · 7/1976 \

21

Beagle P U P - IS O

IN D O O R

anglicke spcrtovni ierndlo ( D o k o n ie n i z e str. 20)

Pristavaci zarizeni tvoril pevny trikoly podvozek. Hlavni kola mela hydraulicky ovladane diskove brzdy. Odpruzeni celeho podvozku bylo olejopneumatickymi pracovnimi v£lci. Prid'ovy podvozek se ridil soucasne se smerovkou.

A. Valentovi se tentokr^t prili§ nedafilo

Zbarveni. Prototyp PUP-150 s imatrikulacni znadkou G-AVLN mel bilou barvu s iervenymi doplhky. Ofervene byly: vrtulovy kuzel, spodni polovina trupu, predni 6ast trupu pred kabinou prechazejici do linky az na smerovku a pruh s. dvema linkami na smerovce. V pruhu na smerovce byla bila pismena B EA G LE, na kylovce 6erna pismena PUP-150. Imatrikulacni znaCka na trupu byla bila; na prave polovine kridla shora a na leve zdola cerna. Pod zadnimi okny kabiny byl z obou stran 0erny napis B EA G LE B 121 PUP-150 a mala anglick£ vlajka. T e c h n ic s data a vykony: Rozp§ti kridla 9,44 m, celkova delka 7,06 m, plocha kridla 11,15 m2; ploSne zatizeni 77,31 kg/m2, zatizeni na jednotku vykonu 5,75 kg/k. Prazdna hmotnost 500 kg, nejvdtsi vzletova hmotnost 862 kg. Delka startu pres prekazku 15 m cinila 411 m, delka pristani 436 m. Rychlosti: maximalni 222 km/h, cestovni 204 km/h, stoupaci u zeme 4,27 m/s. Prakticky dostup 4270 m, dolet pri 65% vykonu motoru 660 km. Zpracoval: Zdenek Kalab

L·/ A■/■

£ / f

7 r

//

ZKOUSKA

PRED MISTROVSTVIM SVETA Souteze INDOOR v rum unskych solnych dolech Slanic-Prahova m aji jiz m ezi ,,p o kojacka ri“ zvuk. Letos ve dnech 15. az 18. dubnase teto,,genera lky " na MS v A n g lii zCicastnilo ceskoslovenske druzstvo ve slozeni zasl. m istr sportu J iri Kalina, zasl. m istr sportu Karol Rybecky a A ntonin Valenta. Vedoucim byl Josef Chabr, a ktivni modelar, predseda krajske modelarske radyZapadoceskeho kraje a clen 6 LJRM0K, ktery je take auto re m teto zpravy. Priprava z£jezdu probShla bez potiii diky pracovnikum UV Svazarmu. Hor§i to bylostr6ninkem : moznost pripravy vpodmink£ch srovnatelnych se solnymi doly u n£s viibec neni a v brnSnske ,,zetce“ Ize I6tat pouze jednou, dvakr&t Γοδηέ. Cestov£ni s bednami s modely bylo v ηβύρΙηδ obsazenem letadle bez obtiii. V BukureSti jsme navStivili Llstredni modetersky klub a prohl6dli si jehovybaveni. Sportovni are£l s dr£hou pro upoutan6 modely i rybnikem, na kter6m se pofadaji sout&te lodnich modetefCi, bychom si pfali mit v Praze i dalSich naSich mSstech. V malebnem I£zefisk6m mdstefiku Sla­ nic-Prahova jsme se setkali s ostatnimi Odastniky soutSze: Poteky Czechowskym a Ciapalou, MacTary Andr£sem Ree a Antalem Egry, zn£mym RC akrobatem Lutzem Schrammem z NDR a samozrejm§ rumunskymi reprezentanty. Mezi nimi sice chybSI Aurel Popa, byli zde v§ak Eugen Holtier, nest£rnouc( Nicu Bezman a dal§i. Celkem bylo na startu 22 sout§zicich a 6 d ruistev ze Ctyr statu. V p£tek 16. dubna r£no zah£jil sout§z predseda Rumunsk6 model£fsk6 federace, soudruh Dimitru Cerehezeanu. Po dopolednim tr6ninku zadalo po ob§d§ 1.

22

kolo sout6ze. Prvni z na§ich Iet6l Karol Rybecky 28:10 (m in.:s). Jiri Kalina zah£jil vice nez pulhodinovyrn letem (31:29) a ujal se vedeni. Ve 2. kole si Valenta polepSil na 29:09, K. Rybecky Iet6l vybornych 33:08 a pfevzal vedeni, sledov^n Macfarem Ree (32:33). V sobotu dopoledne jsme si prohtedli t§ibu soli v nedalekych dolech. Dalkove rizeni strojCi n^m pripomin^ RC modely. Je§t6 pred ob6dem ζβδ(ηέ 3. kolo. Rumunsk6 modely nar^ieji na st§ny; ndkolikadenni soustred§ni tedy neprineslo ovoce. Karol Rybecky leti 34:01, νζέρέίί je v§ak prel6t£n o jedinou sekundu Ciapa­ lou. Te6ku za 3. kolem v§ak d§l^ dasem 34:05 Jiff Kalina. • Na za6£tku 4. kola leti Ciapala 34:25. Misto Valentova modelu sleduji 6asom§Γϊδΐ cizimodel. Opravase povedla-Tonda nal6tal 29:26. Po nato6eni 2300 oto6ek do gumov6ho svazku leti Karol Rybecky 34:40. V 5. kole se na n£s prilepila smula: ValentOv model ζύβίένέ po p§ti minut0ch viset na st§n§; Kalina trh^ dva svazky. Teprve s tretim leti nevalny 6as 29:51. Karol Rybecky po oprav6 potahu vrtule a pretrieni svazku let(v6asov6tisni33:15. Ve6er byla svol^na mezin^rodni jury: Ry­ becky odstartoval po 6asov6m limitu. Let je v§ak uzn^n, konec kola totiZ nebyl vyhliSen. Posledni 6. kolo se !6t£ v ned§li dopo­ ledne. Model J. Kaliny po slibn6m za6^tku ζύείένέ v patn£ct6 minut6 viset na ochozu u stropu haly. Skoda, vypadalo to na 6as okolo 35 minut. Tuto hranici prekon0v£ pouze Ciapala (35:24) a νίίδζί tak v jednotlivich. Druhy je Karol Rybecky, tretf JiPf Kalina. Antonin Valenta skon6il na osm6m mistS, zatimco ,,Ciradujfci“ mistr sv6ta, Ryszard Czechowski, je az jeden^cty. Tentokr£t se mu opravdu ne­ dafilo. V soutSzi druzstev zvit6zila 0 S S R pred Macfarskem a prvnim celkem Rumunska. LetoSni Ci6ast na sout§ii INDOOR ,76 byla pro n£s zatim nejuspesnejSim vystoupenim v tomto neobvykl6m prostredi. Vysledky jsou dobrym prislibem pro nadch^zejici mistrovstvi sv§ta v Cardingtonu ve Velk6 Βπίέηϋ.

MODELAR · 7/1976

pS-V'-n fr d H T C M i'

ί <7'tfjtyii'·'*'

*^* ‘

Kieiice

1

SoutSzi vodnikCi by se da! nazvat 22. roSnik MemoriSlu Karla LiSky, ktery 25. dubna poFSdal LMK HolySov. V kategorii F1A se nepretrziteho deStS nezalekli pouze tri sout§2(cl, z nichz zvitSzil a driitelem putovniho pohSru se stal V. Levy z Chebu (1180 s). SoutSz A-jedniSek vyhrSI nejmladSi sautSzici, Michal Jelinek ze KdynS (509 s) · ..Zatecky pohSr" v kategorii F1A vyhrSI junior Jan Baciura z LitomSric (1130 s) a senior ZdenSk DudSSek z Mostu (1260 + 240 s) · Na ,,V. jarni termice", soutSii νέίΓοήύ RC-V1 v LitomySli, byl z 24 startujicich nejtjspSSnSjSi J. Kaplan pred V. MatSju z LJsti n. Orlici a M. Kupkou z Val. MeziriCI. CtyriapadesSt soutSzIcich prijelo 2. kvdtna na 9. roCnik ,,MSInick6ho hSzedla". NejISpe si vedli A. Svarc z Mostu

Inzerci prijima Vydavatelstvi MAGNET, inzertni odd§leni, Vladislavova 26, 113 66 Praha 1, telefon 26 15 51,linka 294. Poplatekje5,90za1 tiskovou r^dku. Uzav#rka 18. v m6sici, uverejηέηί za 6 tydnCi.

PRODEJ ■ 1 ύρίηδ novou prop, soupravu Sanwa 4 F4 S vziiruce, kompletnl pro 4 funkce. J. Stiller, Νονδ 206, 530 09 Pardubice-Polabiny, tel. 40 41 53. ■ 2 Jednopovelovy pfijlm aiskfem fkovym itranzistory 60 x 11 x 15 mm (400). Ing. J . Kabel£6, Janka Krita 28/53,018 51 N. Dubnica. ■ 3 El. vrtaSku pod zirukou (600), alebo vymentm autodrAhu Scalextric za balsu, Modelira. L. Csizm ir. Vodn^ 340, 045 01 Moldava η. B. ■ 4 Riizny modelifsky material - balsa, potah. papfr, lak, 1 motor obs. 1,5 a 1 motor obs. 1 cm3, dale model Coup6 d'Hiver a modely A2. V. Civln, sldl. 9. V. bl. 80, 6. 2168, 272 01 Kladno 2. ■ 5 Jednokanai. RC soupravu Brand Hobby (800) v dobram stavu. B. Vokffnek, Dyjice 14, 588 56 TelC. ■ 6 Proporcionainl soupravu - fityfi serva Varioprop + pfijlmaS + zdroje + vyslla6-v§evch od u -am at6rska vyroba - kfliova oviadaCe - pro vStSf modely za 4900 KCs. P. 0ech, Na vinici 22,405 02 ΟόδΙη IV, tel. 3957 veder. ■ 7 W 43 (vystlaS 450, pfijim ai 580), magnetofon Grundig TK 19 L (1500), polovodi6e, LP, Hi-fi material a pflstroje za serva Graupner, krystaly, prop, soupr. A. Chlubny, Arbesova 9,638 00 Brno. ■ 8 Let. motor MVVS Tono 5.6 cm3 (250). Sp6cha. R. DuSek, TyrSova 938, 543 01 Vrchlabf I. ■ 9 Amat. proporcionainl soupravu 8kanai + 4 ks (nebo 6 ks) serva Varioprop s elektronikou. S. Drechsler, Leninova 23, 787 01 Sumperk. ■ 10 Proporcionainl RC soupravu, 12kanai Nutronix (Kanada) vS. nabljeie (9800). M. Svec, KvStinova 45, 466 00 Jablonec η. N.

MODELAft · 7/1976

(564 s), Z. Valsa z porSdajlciho LMK M6Inik (535 s) a K. Sima st. z MladS Boleslavi (516 s) vsoutSZi seniorCi. Mezijuniory byli nejCisp§Sn§j§i M. Kohout, MSInik (519 s), A. JirSsek, Mnichovo HradiStS (472 s) a J. Plicka, MSInik (465 s). Krajsky prebor zSku - leteckych modeISFCi z Prahy se IStal 8. kvStna na KladnS. Vit T variizkaz LMK Praha4 vyhrSI kategorie F1A (1058 s) a A1 (571s), Roman Hruby z MSMT Praha 6 soutSz A-trojek (172 s) a Vladimir Doris z Prahy 7 soutS* hSzedel vykonem 224 s · Prebornikem SeveroSeskSho kraje se v kategorii F1B stal Milan Novy z Teplic (1260 s) a v kate­ gorii F1C Pavel Krpata z Jablonce (11_47 s). LStalo se za pSknSho poSast v Zatci · TradiCni ,,Cenu VysoSiny" ji2 tradiinS vyhrSI v kategorii F2A (rychlostni

■ 11 Cas. M odeiafroi. 1966(27), 1967(27), 1968bez6. 3 (27), 1969 (30), roC. 1963 6. 3 ,9, 10,11,12, r. 64 0.7,10, r. 66 δ. 4, 9, r. 69 δ. 3, 4, 11. Jiskfiva sv(6ky do modeiafskych motorii M10x1 (po 25); nastr6kovy kl(6 (8); zapalovacl clvky na 4,5 V + navod k zapojenl (75); ozubeny pfevod 1 : 1 90° v kuli6kovych loiiskach + pruiny spoj 90 mm do RC auta (30); llstkovnici Kfldel vlasti - 120 listu (15); Modellbau und Basteln τοδ. 1960 (40), 1963 (20), 1958 δ 4. 6. 1959 δ 1 .1 0 ,1 1 , 12 (po 3); 6 6fsel Flug+modell-technik (24); Der Modelleisenbahner τοδ. 1964 bez δ. 1 (30); Maly modelarz τοδ. 1965, 1966 (36); Mlady konstruktar(Rauschgold)svazek5.,7., 8 ,9 . (po 20); selity Μ. K. δ. 29 a i 40 (18). Knihy z kniinice let. modeiarstvl: A. V. Filippy6ev - Plstova motory pro modely letadel (8); Milan HofejSI - Profily I6tajlclch rnodelO (8); Milan HofejSI - Poznavame letectvl (10); J. Ho§ek - Konstruktivnl aerodynamika modelii letadel (15); J . Ho§ek - Vysokovykonna modely letadel (15), Josef Novak - Kdo se mnou poletl? (10). Podklady pro F4U-4 a F4U-7 Corsair (5); piany na plachetnici Mlok (20). Radiovy konstruktar (njzna 6(sla), piany na lodi (motorova, plachetnice), motor, letadla, vatrona, auta. Seznam zaSlu. F. υδβή, Mickiewiczova9,736 01 Havlfov 1-stfed. ■ 12 Proporcionainl RC soupravu Kraft Heathkit GD19, kompletnl + nablje6. J . Pala, Jabliinka 117, 756 23, okr. Vsetln. ■ 13 Osmikanaiovou simultannl soupravu se 4 servy za 1700. J . Kroufek, Fu6lkova 861, 357 35 Chodov. ■ 14 U-modely: L 200 Morava; Z 43; Z 37 Cmeiak; AN 2. V§e na motory MVVS 2,5 D7 (bez motorii), pflpadna vymanlm za jednokanaiovou soupravu Mars 40,68 MHz. O. Volf, U stadibnu 706, 537 01 Chrudim. ■ 15 Digital - proporc. supravu 4kanai Miniprop 4 kompletnu; RC A2 novti; nova RC motory MVVS 2,5 + karbur. + tlmi6; RC Tono 5,6 100% stav, zabeh., nepouiita; katal6g modelov liet. a lodj fy Graupner. T. TomaSec, Marxova 610/4, 024 01 Kys. Nova Mesto, tel. 2558. ■ 16 Kopie tovarnlch ρίδηύ histor. letadel (tflpohl.) tov. Aero, Avia, Letov, Praga, Bene§-Mraz, Zlln. Motor, lupenk. pilu tov. vyr.; RC modely akrob. na mot. 5 a 10 cm3; RC vatrort r. 3400 s mot. 1,5 cm3; RC maketu Avia B9 na mot. 10 cm3; U-maketu B 21 s mot. 5 cm3; RC polomak. Sikumbang; U akrobat na mot. 5 cm3; modely lodl: Scheveningen na Ikanai, Carina, EX-dl. 1400 dvouSroub.; motor OS Max 10 cm3, riizny model, mate­ rial pro lodnl a let. mod. V. Paryzek, Vystavnl864,389 01 Vodrtany. ■ 17 RC soupravu 4kanai se 2 servy Bellamatic, 1 Servoautomatic, NiCd zdroje a 2 nahradnf reld za

U-modely 2,5 cm3) Andrzej Rachwal z Katovic vykonem 229,6 km/h, L. Subrt z Pra­ hy 4 dosShl s rychlostni ,,p6tkou‘‘ dvakrSt vykonu 180,9 km/h, c o i mu staSilo na vitSzstvt pred J. Gurtlerem. ZSvod tymu vyhr^li 'hradeCti Safler-Kodytek (8 min. 42 s) pred DrSzkem a Trnkou z Prahy 4 (9:14) a Votypkou-Komurkou z Rousinova (9:30). Souboj vyhrSI P. Klima z Brna pred J. MachaCem z Adamova. Sto dvacet devSt sout6i(cich se seSlo 9. kv0tna na startu XIV. rofinfku ..FrenStStskych malych modelij", soutSie porSdane na poSest 31. vyroSi osvobozenf 0 S S R a 25. vyroSi zalozeni Svazarmu. Prehlidka nejlepSich: A 1,2Sci: P. KubalSk, Frydlant 540 s; juniori: P. Mamula, Frydlant 600 s; seniori: V. Sojka, FrenStSt 600 + 180 s; B1, z£ci a juniori: R. KnSzek, FrenStSt 468 s; seniori: K. Berek, Frydek 493 s; C1, seniori: L. Pospi§il, Krom Srii 403 s · PoSetnS obsazenou soutSii byl i XVI. roCnik ,,Memori£lu Josefa France“ v Horicich v PodkrkonoSi v kategorii F1A. Z 35 juniorii byl nejlepSi Petr Doubrava ze Dvora KrSlovS n. L. (886 s), Miloslav Pokorny z Lomnice n. Pop. vyhrSI vykonem 1198 s soutSz 55 seniori! I. roSnik„MemoriSlu VSclava JindrSka'1 v kategorii RC-V1 vyhrSI 15. kv6tna Sta­ nislav NovSk z porSdajiciho LMK Drozdov • Michal Jelinek ze KdynS vyhrSI vyko­ nem 583 s dal§( sout62 A-jedniiek, porSdanou LMK LIAZ HolySov, tentokrSt na letiSti ve StahkovS. O tituly okresnich prebornikii bojovali 16. kvdtna modeISFi v M artini. Ing. Knor z Martina vyhrSI kategorie A1 a F1A, ing. Karaba (na snimku) z LMK 2 0 S Vriitky zvitSzil v kategorii RC-V1 a T renSSk z Mar­ tina byl nejlepSi v kategoriich RC V2 a M2.

2300 K6s. J . VondrouS, ΚΗδβή 46, 533 41 Bohdanea, okr. Pardubice. ■ 18 RC soupr. Ikanai 27,12 MHz, komplet (600); motor MVVS 1,5 novy (180). K. Vlk, Jehnadl 100, 565 51 p. Novy J ifl u Chocna. ■ 19 Nakolik pferuSova6u kmitavaho svatla na ieleznici (po 50). J. Skop, Sev6lkova 1441/22,415 01 Teplice. ■ 20 MenSI ieleznici TT. R. MaSek, nam. Mlru 164, 267 01 Kraiiiv Dviir, okr. Beroun. S 21 Kompletnl modelovou ieleznici velikosti HO. J. Danfdek, Markova 242, 506 01 Ji6ln. ■ 22 Piany: Amigo II; Susi; Cirrus; Kestrel (RC vatr.); Terry (RC mot., 1,5 cm3); Chari 2 (RC mot., 2,5-3,4 cm3); Ultra Stunter (U-mod., mot. 1,5 cm3); Cessna 180;Turist (volny mot. 1,5 cm3). D. Horsak, 763 26 Luha6ovice 173, okr. Gottwaldov. ■ 23 Plan. hist, fregaty ,,Svaty Nikolaj", maf. 1 : 75 (65). L. Hojda, Leninova 77, 346 01 HorSovsky Tyn. ■ 24 Nepouiity motor Tono 5,6 bez RCoviadanl (200). Zb. Hole6ek, 334 41 DobFany 759, okr. Plzert-jih. ■ 25 VatSI mnoistvl nepouilvanaho kolejiva, lokomotiv a riiznych vozii rozchodu N - νδθ za 850,- (ndkupnl cena 1100,-). Seznam na poiadanl zaSlu. V. VozniOka, Linhartova 2, 787 01 Sumperk. ■ 26 Prop, soupravy: vys. + pfijlmaa; vys. + 2 pFijlmaδβ, oba amatar., 2 funkce; vys. 2 + 1 amatar. + pFijlmaa Varioprop; dvoukanai W-43, jednokanai. vys. + 2 pFijlmaae Brand Hobby; 2,5 MVVS D + RC karb. zabahnut^; min. stFIkacI pistole orig. Areograf, vyborna pro plastik. modeiaFe, rozestavany panel TT 1800x900 mm + pFIsluSenstvi. Nejiape os. odbar. E. Svoboda ml.. Mrazova 40, 412 01 LitomaFice. ■ 27 RC soupravu Tonox 6kanai, levna. J. Frank, Cechova 46, 250 86 Kianovice. . ■ 28 RC soupravu Varioton-Variophon 6kanai, levna. B. Strnad, Srbska 579, 250 82 Llvaly. ■ 29 T0maF kompletnl desky pFijlmaae a vyslla6e na proporc. 3kanai. soupravu podle AR 2/74 a Modeiafe (1500). Fr. Svoboda, Na podlesl 1470, 432 01 KadatV ■ 30 Kompletnl RC jednokanai (1000); 6tyFkanai (1680). fluzna motory atd., seznam za§lu. A. PaFenica, Moiakova 577, 180 00 Praha 8 ■ 31 Kompl. pary AC 141 k7s a AC 142k7s (24); BC148 (10); AF106, 106A (19). P. Steiner, Roztylska nam. 2396, 141 00 Praha 4. (POKRACOVANina str. 32)

23

NOVINKY v lodnim m

o d a l a r s t v i

JiH KALINA

M odelifski expozice kaidoroiniho veletrhu hra6ek v Norimberku ρϋηάέί samozfejmG novinky i v lodnim modelifstvi. Nabfdka je pochopitelnS obraztm z6jmu kupujicich, jem ui se vyrobci pfizpusobuji. T6ii$tSm zijm u nejsou j i i d6vno modely soutdini, tSch nemnoho sout6ifcfch modelifu nemCiie vyrobcCim poskytnout obiivu. Ρίβνάίηέ vdtSina zAkaznikCt jsou lidS, kterym se lodi libia jejich stavbu a jezdinfs nimi si proto zvolili za hlavniηάρΙή svSho voln6ho 6asu. Specifika lodniho modettfstvf, pro n ii se u ostatnfch druhu sotva najde obdoba, jsou hlstorickd lodi. Podle nabfdkyje ο ηέ velkyzfyem a za bohatS vybavenou stavebnicijsou kupujfcf ochotni zaplatit znadny obnos. Iluze romantickych objevnych plaveb a architektonicky pCivab tSchto lodi zfejm6 konaji svoje. Pot£$iteln6 je, ie vnabfdce vdtSinymodeldfskych firem nechybdji mal6 jednoduchd (a tak0 Ievn6) modely pro m lidei. Neni snad tfeba pflpominat, ie jezdicimodelyjsou vesm6s fizany r6dlem. Na stenku GRAUPNER se letos objevil jen jeden novy model sportovni Clun TAIFUN (obr. 1), poh£n6ny na rozdil od ρΓβνέίηέ v6t§iny podobnych modelCi spalovacim motorem o zdvihovbm objemu 3 ai 4 cm3. Hlavnim dilem stavebnice v cen6 158 DM je vylisek trupu z plastickb hmoty. D6lka modelu je 760 mm, hmotnost 3000 g..Z prisluSenstvi byl predstaven novy navij^k na plachty SEGELW IN DE 2. Je vybaven servozesilovafcem, nap£jise pSti NiCd 6l£nky o kapacitd 0,5 Ah a nabizi se za 139 DM. Nejv6t§[ sortiment nabizi firma SIMPROP; letos predvedla i dva rychlostni r£diem Νζβηέ ilu n y, kter6 konstruoval mistr svdta z let 1973 a 1975 Ital G. Merlotti. Zn£my SILAK MK III m£ lamin0tovy trup o dblce 900 mm a pohon motorem 10 cm3. Stavebnice je vybavena vSemi potrebnymi dily pro stavbu a stoji 339 DM. Druhy fclun COBRA MK III je pry drzitelem sv6tov6ho (?) rychlostniho rekordu vykonem 156 km/h; pohon modelu je motorem 1 0 a * 30 cm3,d6lkalamin0tov6hotrupu 1150 mm, cena stavebnice se vSemi dily 698 DM. D£nsk£ firma BILLING BOATS m£ mezi lodnimi model£ri dobry zvuk a dod£v£ sv6 vyrobky do mnoha zemi. Na st£nku SIMPROP pfedvedla ορδί radu novinek, zejmbna neplovoucich historickych plachetnic. Nejmensi a nejlevnej§i (juniorska serie) byla ryb&rsk£ plachetnice M ETTE F 30; trup z plastick6 hmoty je dlouhy 390 mm, stavebnice stoji 31,50 DM. Ze stredn6 velkych plachetnic stav6nych klasickym zpCisobem to byly BAROLDO a BALTIMORA o d6lk£ch 700 a 870 mm v cenjkch 175 a 160 DM. Model jachty Vilbma III. Oran*sk6ho YACHT O LLAN DESE je dlouhy 580 mm a stoji 188 DM; elegantni francouzsky rychly Skuner z 19. stoleti TOULOUNAISE o dblce 990 mm byl nabizen s hotovymi plachtami za 175 DM. Ve stredni cenove skupinb vystavoval SIMPROP napr. modely plachetnice z flotily brandenburskbho kurfirta - fregaty BERLIN (d§lka 850 mm, cena 299 DM) a vlajkove lodi FRIEDRICH WILHELM (d6lka 850 mm, cena 348 DM). Ob6 stavebnice jsou bohat6 vybaveny vSim potrebnym, nechyb6ji ani ozdoby odlitb z mosazi. Z produkce MANTUA-SERGAL nabizel SIMPROP zdokonalenou stavebnici slavnbho kliperu CUTTY SARK (obr. 2) o d6lce 1150 mm. Maketovost jde u t6to stavebnice tak daleko, ze st62n§ i r^hna jsou kovov£ jako u vzoru a νδΓηδ napodobeno je

24

i

i.oblozeni ponorenb 6£sti trupu m6di. Cena je tomu um§rn&698 DM. Lodim na st£nku SIMPROP vbvodil obFi model historick6 plachetnice SO VEREIGN OF THE SEA S - Vl^dce moN 0 deice 2100 mm(l). Stavebnice je ορδί vybavena vSemi potreb­ nymi dily, z n ich i mnoh6 jsou odlit6 z mosazi. Z dtivodu velk6 hmotnosti jsou doplfiky dod£v£ny odd§len6. Cena t6to stavebni­ ce je astronomick£ -1650 DM. Nelze nezastavit se u stbnku firmy STEINGRAEBER vystavujici historick6 lodi rCiznych typCi, obs^hly sortiment lodnich doplhku a take dokumentaci pro stavbu historickych lodi. M6ritko zmen§eni modelCi, stav6nych klasickym zpiisobem, je od 1 :1 0 0 po 1 : 50. Stavebnice jsou dopln6ny hotovymi dily v£etn§ kovovych d§l atp. Mezi jinymi je tu model korvetni plachetnice ATROPOS z roku 1810 (m§ritko 1 : 60, delka 830 mm) a fregaty LA FLO RE z roku 1790 (mdritko 1 : 70, dblka 830 mm). Pon6kud v§t§( jsou fregaty LA CONCORDE z roku 1798 (mdfitko 1 : 60, d6lka 1000 mm) a radova locf ADMIRAL VERNON z roku 1695 (m§ritko 1 : 75, delka 930 mm). Ve vypofctu Ize pokraCovat tfeba jachtou SANI-

MODELAft · 7/1976

Firma KRICK vystavovala model motorov6 jachty SEA L dlouhy 875 mm; trup je lamin£tovy, n^stavby dfev6n6, pohon elektromotorem nebo spalovacim motorem. Skoda, ie pro dal§( maketu - mississippsky kolesovy parnik z 19. stoleti - byl vybr^n dost maly a jednoduchy vzor. SOUTHERN B E L L E (obr. 3) s jednim kolesem na z&di ηηέ i v modelu o d6lce 945 mm celodfevSnou konstrukei. RC plachetnice PRIN CESS (pfipomin£ ηέ§ PIRAT) ηηά lamin£tovy trup dlouhy 1020 mm, celkovdi vySka modelu je 1620 mm.

TAS z roku 1892 o d6lce 750 mm a plachetnici s parnim kolesovym pohonem SIRIUS z roku 1837, dlouhou 820 mm. Sortiment doplhuje 10 malych (mSritko kolem 1 : 100) modelu plachetnic v§eho druhu v d6lk£ch od 220 do 480 mm, ryb£rsk6 eiuny MARIE a KERSIDAM (mdritko 1 : 33, d6lka 900 a 830 mm), vhodn6 pro ^diov6 ovl£d£n( a policejni Cluny T 107 a P 760 (mgritko 1 : 40, d6lky 530 a 750 mm). Nechybi ani bitevni locfi: SURCOUF a EMDEN jsou v mdrftku 1 : 100 dlouhe 1280 mm a 1100 mm. Firma nezapomndla ani na drev6n6 vitriny pro neplovouci modely, dod£van6 (bez skel) ve dvou velikostech. ERNST TOPP se i v lodich dr±f sve zaveden6 technologie laminittovych dilu a nabizi rddiem rizenou polomaketu z^vodniho Clunu BLACK TORNADO dlouhou 1240 mm; motor 2,5 cm3, cena predpracovan6 stavebnice 215 DM. Lodnf modely vede i puvodnS speeding .vrtulnikova' firma SCHLOTER; k lohskdmu katamaranu TORNADO (RC plachetni­ ci) pribyl letos rychlostni RC dlun FLIP P ER s lamin^tovym trupem dlouhym 870 mm a na motor 5 a i 10 cm3.

Firma HEGI predvedla pdkny model ύβρδέηέ plachetnice SAUDADE pro z£vody na otevren6m mofi dlouhy 1125 mm a vysoky 1920 mm. Rychlostavebnice Γπέ trup z plastick6 hmoty a hotov6 vSechny dily νδβίηδ plachet. RC souprava ονΙέδέ plachty a kormidlo. Atraktivnim modelem je ADMIRAL SPIN ASSE (obr. 4), polomaketa otevren6ho Clunu z prelomu stoleti s pohonem parnim strojem (nezakrytym). Byla urCena k dopravS ndmoFnich dCistojnfkii v pristavech. Model s trupem z plastick6 hmoty dlouhym 960 mm je poh£n§n dvouv£lcovym parnim strojem a rizen tfifunkdni RC soupravou. Parni pohon ητιέ v sob6 pro mnoho lodnich modetePO velk6 kouzlo, a proto n6kter6 firmy zaradily parni stroje do svych prodejnich programCi. Napr. Hegi nabizi dvouvAlcovy a tFiv^lcovy parni stroj jako kompletni jednotky (i jednotlivS) s kotli a hoteky na topny lih. Jednim servem RC soupravy se daji ridit ot^Cky parniho stroje a pripadnS uv0d§t v iinn ost parni piSfala, druhym servem se prepin£ chod vpred-vzad. Pracovni tlak je 1,5 at; hmotnost dvouv£lcov6 jednotky je 1320 g, ίΡίνέΙοονό 1620 g. Pouiitym matertelem je ρΡβνέίηδ mosaz. Firma BRAND ELEKTRONIK, jejfmit hlavnim programem je vyroba RC souprav MICROPROP, uvedla na trh zajimavou novinku - vodni kontaktni spinad (Wasserkontaktschalter). Μέ reSit ζβρίηέηί a vypin^ni RC prijimaCe v modelech lodi, kde otevir£ni modelu nebo snadno pristupny vypinai mohou byt zdrojem nez£doucich net§snost(. Spina6 se pripoji k prijima6i a k baterii, dal§i dva vodifie pak na kovov6 6^sti modelu, kter6 jsou ve styku s vodou. K sepnuti dojde poloienim modelu na vodu, k vypfiuti po jeho vyjmuti z vody.

VYZBROJ historickych lodi 16. a 17. stoleti \

Zpracovai M. CAJTHAML

Navazujeme νοΙπέ na 6iinky o historickych lodich t0hoi autora, tentokrit ρο)θόηέηίΓη o vyzbroji. Proslul* plachetnice Golden Hind postaven* v mifitku 1:100, s nli Karel Palin ziakal na mezlnirodnfm mlstrovstvf 0SR bronzovou medalll ve tFidi C1 Stfilny Poziistivaly z branek (otvorCi v boku lodi) a poklopCi, kter§ slouiily k uzavFeni branek (obr. 1). Branky pro baterii tdikych d6l umistdnych na spodnl palubd lodi byly 3 a i 5 stop nad vodni hladinou. Byly v6t§inou uzavFeny poklopy, aby

op

MODELAft · 7/1976

se pPi vysokych v ln ich nevldvala do vnitPku lodi voda. Oteviraly se pouze za klidndho poCasf v boji. Velikosti branek se odvozovaly z priimdrCi stfel (ddlovych koull): §IFka byla 6 a vy§ka 6,5 priimdru stfely pP(slu§n6ho ddla. Vzdilenost branek od sebe (m6Peno od jejich stPedu) byla 25 priimdrCi pfisluSnych stfel. Poklopy uzavfraly branky zvenku. Tlou§fka poklopu se rovnala dv6ma tlou§fkim li§tvn6j§(ho bedn§n(, kter§ bylo kolem branek (obr. 2). Vy§ka a §(Fka poklopu se rovnala rozmSru pp(slu§n6 branky (vnitPnl 6dst) a rozmSru z^rubηδ stfllny (vn6j§l δέβί), kter0 byla ο ηδοο v6t§( n ei branka. Na vn6j§( strand poklopu byl Cep s krou2kem, v ndm2 bylo uv£z£no tenk6 lanko k jeho ο ν ^ έ η Ι. D6la umfstdnd na pfidi, na hornl stFednl palubd a v kastelech mdla branky bez poklopCi. (P o k ra io v in i na str. 26)

PQULQV

Obr. 2

TOJISZMi ^LMOiO

VYZBROJ historickych lodi 16. a 17. stoleti

bradllch) na boku lodi; byly zasazeny v kovovych otodnych vidliclch, takie se s nimi dalo rychle a lehce man6vrovat. Pouilvaly se pro stFely o hmotnosti od 3 do 6 liber (obr. 5).

NA&UAK

Μ&υεα lopata mytexah

MABCJM/Cf

sritLA

AWmakcma ryZ

(D okonien! ze str. 25)

V£2>So Lodni dtia Stejn6 jako u stFllen odvozovaly se rozmdry a hmotnosti lodnich ddl z pF(slu§nych stfel. T6 ika d6la - dvaatficeti nebo Sestatficelilibarnf (ηδζβν pochazl od hmotnosti stFely) - byla v baterii v podpalubt umlstdna t6m6F na urovni vodorysky. LehCI d6la - dvou nebo dtyfliberni se kromd hornlch palub umlsfovala je§t§ do zadnlho pFevisu (pod zacfov6zrcadlo) a na pFIcf. Lodni ddla se skiadala z hlavni a lafet. Hlavnd (obr. 3) se odl6valy z litiny nebo bronzu. VrtAnf hlavni (rovnajlcl se priim6ru stFely) bylo velmi hladk6, stdny znadnd tlust6. Dozadu se prCim§r hlavnd kuielovita zv6tSoval, takie v zadnl 0^isti dosahoval trojnasobku vrtanl. Po obou stra-

Obr. ό

Falkonety se podobaly falkonCim, ale byly men§l a lehdl. Jejich stFely mdly hmotnost 1 a i3 libry. Tabulka ddvd pFedstavu o hlavnlch Cidajlch lodnich ddl ze 17. stoleti v z0vislosti na jejich stFeldch: StFela hmotnost v librAch

1 2 4 6 8 12 18 24 32 36

n0ch byly do hlavnd zasazeny dva soustruien6 fiepy pro podpdru hlavnd tak, aby zadnl δδεί hlavnd byla tdiSI. Nad Cepy byly k hlavni pFipevnd,.y dva tFmeny, ndkdy umdlecky tvarovan6, slouilcf k υνδζέηΙ Ian pFi pFemlsfovanl hlavni. V hornl dasti na zadi hlavnd byl zdpalny otvor vedeny a i do νιΐέη! hlavnd; jlm se zapaloval stFelny prach. Kolem zdpaln6ho otvoru se na hlavefi upevftovala οΐονδηδ deska - zdpalnd pdnev - chrdnlcl zdpalny otvor pFed ζηβδίέtdnlm. Lafety (obr. 4) byly cel6 ze dFeva a byly opatFeny vyztuinym kovdnlm. Jejich rozmdry byly dέny velikostl pFIsluSnych stFel: tloudfka bofinic a priim6r ndprav pro kola se rovnaly priimdru pFIsluSnych stFel, prCimdrdepuslouilclho ke staienf bo6nic byl asi 0,2 priimdru stFely. Na dFevdnych nέpravέch byla nasazena dFevdnd okovand kola, zaji§t6nd kllnem nebo zdvladkou proti vypadnutl. DFevdnd pFI6ka mezi bodnicemi slouiila k vyztuienf lafety v pFednl 6dsti. Smdrovym kllnem pod zadnl 6dstl hlavn6 se Fldila vydkovd poloha pFednl 6dsti hlavn6 a tlm i dostFel (byl maximdlnd 400 a i 500 metrii).

Lodni d6la se rozliSovala podle hmotnosti stfel; podle toho m6la tak6 sv6 ndzvy: tdi kd d6la -36libernl,32libernl; polotdikdddla-24libernl; calveriny —18libernf; Iehk6 calveriny-8libernl. Kromd toho mdly lodi z 15. a konce 16. stoleti ddla zvand falkony, falkonety a harcovnice. Falkon bylo v podstat6 ροζΐδηί d6lo; falkony se umlsfovaly na zpevndnych bFevnicIch (zd-

26

1636 m6la v podpalubl pro svych 48 d6l (14 SestatFicetilibernlch, 2 6tyFiadvacetilibernl, 26 osm nictilibernlch, 3 osmilibernl a 3 6tyFliberni) je§t6 2300 stFel a mimo jin 6 :100 36libernlch, 100 24libern(ch, 1350 18libern(ch, 200 stfel spojenych ty6l nebo Fet6zem, 11 501 kg stFeln6ho

Hlaveft

^olomouif

=•3

priimSr v mm

ddlka v angl. stopach

hmotnost v kg

a E O

4,8 6,1 76 89 102 112 127 140 155 160

4,0 4,5 5,5 6,0 6,5 7,0 7,5 8,0 9,0 9,5

300 350 600 860 1220 1650 2000 2700 3450 3700

2 2 3 5 7 8 9 11 12 14

Obr. 7

(1 angl. libra - 0,5099 kg (tehdej§l); 1 angl. stopa 305 mm.)

Nabljenl lodnich ddl bylo velmi zdlouhav6, takie k rychl6mu vypdlenl daldl salvy bylo n6kdy lepdl locf otodit o 180 stupfiCi a vystFelit z nabitych ddl na druh6m boku lodi. Nejprve bylo tFeba ddlo pomocl zp6tn6ho kladkostroje (upevndndho jednlm koncem voku vzadnl6dsti lafety a druh^m koncem v oku pFipevn6n6m v palub6) vytdhnout zpdt tak, aby Cist! hlavnd bylo uvnitF lodi (nabljelo se zepFedu). Po nabitl se d6lo op6t pomocl kladkostrojCi (upevndnych na bodnicfch lafety a na vnitFnl strand boku lodi) vtdhlo zpdt na sv6 stanovi§t6. T6mito kladkostroji se lodni ddlo smdrovalo i do stran (obr. 2). Ndbojnici (obr. 6) tvoFil pldtdny pytlfk naplndny stFelnym prachem; do hlavn6 se vklddal nabljecl lopatou. Na ndbojnici se posadila stFela a proti vypadnutl z hlavnd se pojistila roubovacf koudell. Toto ce!6 sestavenl se udusalo nabijdkem. Hrotem, nasazenym na konci doutndkovd tyde, se ndbojnicezdpalnym otvorem proplchla; do zdpalndho otvoru se nasypal zdpalny stFelny prach (soudasnd se nasypal i na zdpalnou pdnev). Doutndk (c o i byl vlastn6 provaz namodeny v sanytru) byl upevn6n ve vidlici doutndkov6 tyde tak, aby na konci kus pFednlval. Vytdrdk, potaieny jehnddf k iiif, slou iil k δί§tdnl (vytlrdnl) νιΐέη! hlavn6. Na konci n^sady vyt6r0ku byl kovovy §roubovicovy taha6 (podobny v^vrtce), kterym se vytahovaly sp£len6 kusy n^bojnic, zbyl6 po vystFelu v hlavni. Rohem se z^palnym prachem se plnil z^palny otvor a ρέπθν. K dal§( vystroji lodnich d6l patFila lucerna a dv6 dFev6nd v6dra; jedno bylo ηβρίηδηο plskem a pFes jeho okraj visely dalSI doutn^ky, druh6 bylo napln6no vodou k δίέίδηί a chlazenl d6lov6 hlavn6. Zp6tny r&z lodnlho d6la po vystFelu byl za d rio vin lany o t6m6F stejn6m prCim6ru jako m6la υρίηβδ^νέ lana. Upevndnl zadriovaclho lana je zFejm6 z obr. 2. Pojistnym lankem se svazovalo zadr2ovacl lanoa kladkostroj; slouiilo k zmfrn6nl zp6tn6ho r^zu. Pro zlepSenl ηίδίνδ Ci6innosti stFel, ζνίδέίδ pFi stFelb6 do lanovl, se jako stFel pouifvaly koule spojen6 kusem Fet6zu, nebo polokoule spojen6 ieleznou ty6i (obr. 7). Lodi byly tak6 vybaveny ur6itymi z^sobami stFel, stFeln6ho prachu, Ian k ovl0d^nl d6l atd. Na pFfklad francouzsk^ locf La Couronne z roku

prachu, 96 kladkostrojCi, 96 zadriovaclch Ian o priim6ru 0,135 a i 0,162 m. Pro Ciplnost je§t6 zbyvA 8 lafet, 11 nSprav, 50 kol, 175 muSket, 100 plk, 6 halaparten, 16 kompasCi, 30 hodin, 1 zvon atd.

NOVE P LA N K Y DELFIN - 6lun na elektromotor Igla tFIdy EX-500; d§lka 500 mm, tuzemsky material. (Viz Modeiaf 6.12/1975.) όίβΙο 62 Cena4K6s BEJBI - bezmotorovy model kategorie F1A (A2); rozpetl kFIdla 1965 mm, sml§eny mate­ rial. (Viz ModeiaF 6. 1/1976.) £lslo63 Cena4Kcs STURMOVIK - upoutana polomaketa sov6tsk6ho bitevnlku; rozp6ti 970 mm, motor 2,5 cm3, smlSeny material. (Viz ModeiaF δ. 4/1976) 0lslo 64 Cena 4 Kds ZLIN 526 AFS - radiem Fizena maketa (katego­ rie F4C) 6s; akrobatick6ho letadla na motor 10 cm3; Fizenl kolem tFI os; pom6r zmenSeni 1 : 6, rozp6tl 1472 mm, celobalsova stavba. (Viz ModeiaF δ. 8/1975) 0lslo71(s) Cena 16 Κδβ SKA-065 - podklad pro navrh modelu sovatskeho hlldkovaho 6lunu typu MO-4; d6lka (v m6Fltku 1 : 50) na vodorysce 523 mm. (Viz ModeiaF δ. 9/1975) 0islo72(s) Cena 5,50 Kds SKOT-2A/OT-64 - model obrn6n6ho transpor­ t e r na elektromotor; delka 422 mm, tuzem­ sky material. (Viz ModeiaF δ. 10/1975) 6lslo73(s) Cena 8 Kds JA K 12 A -radiem Fizena polomaketa sovdtskeho viceii6elov6ho letadla na motor 2,5 a i 5 cm 3; Fizenl kolem dvou os; pomarzmenSeni 1 : 8, rozpdtl 1440 mm, smiSeny material. (Viz ModeiaF δ. 11/1975) 6islo74(s) Cena 8 Kds VAZ MTX Racing - radiem Fizena polomaketa automobilu na elektricky pohon; pomer zmenSenl 1 : 12, d6lka mm, tuzemsky material. (Viz ModeiaF δ. 2/1976) 6lslo75(s) Cena 12 Kds ADMIRAL II - RC model vdtrond pro mlrn6 pokro6il6; rozpdtl 2380 mm, smi§eny mate­ rial, Fizena smdrovka. (Viz. ModeiaF δ. 3/1976) 6lslo76(s) Cena 8 Kds V nov6m vydanl: CENTAUR, LION, ORLiK II BEDE-4, EDITA

MODELAft · 7/1976

Automobil vychAzejfci z typu FIAT 128, vyr6b£ny llcen£n& v jugoslAvsk6m zAvodACrvena Zastava, sedfky jednoduchym (pfesto vftakelegantnfm) tvariim pMmo nabizi kmodel6Fsk6mu zpracov6nl. KomentAFe k vykresu jist£ nenitFeba; podrobnA detally si zAjemci bezpochyby zjisti naskute£n6m voze. Viiz Zastava 1100 upravujf v JugoslAvli pFfznlvcl motorlstlckAho sportu pro sout&Fe. Lonl jsme ndkollk νοζύ viddll I na V. Barum rallye-vuz na snimku „sedlala‘‘ posAdka Leon a Andrej PoberajovIzAMZ Slovenlje. Na vn£|i(m vzhledu sezm£nlly pouze zadni blatniky: |sou rozSiFeny, aby skryly AlrSi pneumatlky.

Podle Modellbau heute 4/1976 Snimky: O. $ A FFEK

m3

O ------------- " O MODELAft · 7/1976

27

P R E M IE R Y V S A R C E \

Tyrrell/Project 34 V ic la v a Hilly ze Strakonic na tra tl. . . kiidnym dojmem a bude p ra vd ip o d o b n izile iitosti pilota, zda se prosadi δί nikoli.

P ik n i poCasi pfil^kalo krom i dvaceti sout6iicic h i mnoho divikO na letoini druhou (prvni se jela 2. kvitna v Brn§) sout62 RC automobilii se spalovaclm motorem, kterou dne 9. kvitna uspofidal AMK Praha 8 na parkoviiti u koupal i it i D ib in v Praze 6. Souti2e .^ uciiku " v prais k i S irc e jsou j i i viitou spoledenskou udilosti - sch izeji se zde modeliFi viech odbornosti. Zatimco jejich ratolesti fandl zivodnikOm, otcov i prohlfieji modely a ,,vedou PeCi". Tentokrit m ill ο δβιτι: v itiin a konstruktinj (a so u tiiicic h v jed n i osobi) musela pFes zimu pfipravit novi vozy, odpov(daj(ci novym pravidlCim. Ta vych izeji z predpisCi m ezinirodni organizace EFRA. Nezbyvi, nei si v tito souvislosti povzdechnout: ja k i §koda, ze naii ..autiCk^Pi" zatim nem ili moinost zm iFit sfly se svitovou elitou, tFeba na nadchizejicim mistrovstvi Evropy v Holandsku. Informace, kteri k nim proniknou, naznaduji, 2e souboj by pro na§e barvy nemusel skonfiit bez Cispichu. Ale vrafme se na praisky asfalt. Zivod jednotlivcCi pFilii mnoho zib avy divikCim nepFiniii - pouze ti Skodolibl oiivnou, pokud vysadf RC souprava. To se viak s t iv i stile riddeji. Pro s o u tiiic i je tato kategorie pFileiitosti ke z jiitin i kvalit soupeFO. Letos jela tradifini dobre j i i z n im i „esa" (K u n eio vi, Hudllk, M acilka a d alil). Pozornost byla uprena k naprosti novince: V iclav Hula pFivezI ze Strakonic modeliFsky zhmotniny pFedmit uvah znalcii νοζύ formule 1, j i i dnes slavny TyrrellCiv Project 34 aneb iestikolovou Jo ko motivu". Na prvni pohled piisobi jizda modelu

Vy6et vSech novinek by zabral hodni mista, tedy zatim ve strubnosti: mistr sportu Karel Krucky pFedvedl o pit perfektni zpracovany viiz, tentokrit BMW v iiprav§ Schnitzer. PFedlohu modelu jsme vid ili loni na ME cestovnich automobilii v Brn§; Karel peblivi dodriel i barevnou ,,k a m u flii“ . J i i na prvni letoSni so u tiii v B rn i zaziFila hvizda novbho spolebenstvi V icla v Mailer, Jan KuneS ml. a Lubo§ Humpl z LMK Suchdol. VSichni jezdi se stejnymi vozy (formule Surtees TS 14 a ,,placky" Porsche 917) a kromg vykonii (ze sedmi kategorif v Brn§ jich vyhrili sedm!)by mohla poslouiit za pFfklad i vzorni spoluprice v tymu. NechtSI se nechat zahanbit ani v dom icim prostFedi. V rychlostnim zivod § proto laborovali s pFevody a tak byli lispSSni pouze v zivod § skupinov6m. Podvozky νοζύ jsou stile s lo iit ijif . RoziiFuje se n e z iv is li z a v iie n i viech kol, odpruieni zkrutnymi ty6emi ap ouiitfdiferenciilu nazadni niprav6 (M. Moravec, J. Sto6es a dalii). O zib avu tedy bylo postarino nejen na drize, ale i v depech pFi seFizovinf modelO. Trp§livost viak p F in iii ruie a tak po pSknych finilovych jizd ich skupinoviho zivodu na niro6ne trati (postavili ji B. Hudllk a D. Baxant) se viichni rozchizeli v pFijemni pohodi.

. . . a v depu. V la stn i n em il anl startovat, pravldla totiz predplsuji 6tyri kolal

V.Hadab

VYSLEDKY kategorie RC-F?7S(rychlostnfzivod): 1. B. Hudlik, Praha 875; 2. ing. F. M acilka, Praha 2 76; 3. J . Sto6es, Praha 8 76 s. Kategorie RC-V1 (skupinovy zivod formuli): 1. J . Kunei ml., Praha 6 45:9 (kol:s); 2. V. Muller, Praha 6 38:0; 3. M. Moravec, Praha 32:12. -

ClSPECH V BULHARSKU Automodelirsky klub MATRA ZO ZVAZARMU pri ZK RO H TO SvTrenfiinebol pozvanyZvazom Dimitrovovej komunistickej m lid eie okresniho mesta Jambol na Majstrovstvi BLR pre drihovych automodelirov, ktori se konali v drtoch 23. a i 25. aprfla 1976. Na su fa i odcestovalo druzstvo pod vedenim tajomnika OV Zvazarmu pre m odelirov Igora Barinyi a ve zloienf: majster Sportu Ladislav R eh ik, LuboS Ku6era, Jaroslav Kulich a Juraj Hudy. Boli pozvani aj d ru is tv i zo S S S R , NDR, no druistvo S S S R sa neziiCastnilo. V sobotu prebiehali bulharski m ajstrovski su faie, v nedelTj sa jeli m edzinirodni preteky Ctvordlennych druistiev podobnym systimom ako v C SSR . V su fa ii jednotlivcov sa najlepSie darilo niekofkonisobnim u majstrovi C S S R Ju rovi Hudbmu, ktory vyhril dve kategbrie. Druhy skonCil TaSo TaSev z BLR , treti Jaroslav Kulich z Trenbina, Stvrty Lutz Muller z NDR a piaty LuboS Kubera z TrenSina. Vyhrali sme aj s iifa i druistiev. Na druhom mieste skonCilo druistvo z NDR a tretie bolo druistvo B LR . - Druiobny Sportovy styk hodlime ud riaf a rozSirif aj na cfal§ie roky. Lad islav R e h ik

28

Kategorie RC-V2 (skupinovy zivod prototypu): 1. M. Chromy, Praha 2 47; 2. J. JabOrek, Praha 2 31; 3. V. Mailer, Praha 6 26 k.

O dpruieni pFednfch kol zkrutnou tydf. Pracnost podle autora J . Stobese: Jedno rameno Jeden veber p llo vin i

O zp ra c o v in i modelu mlstra sportu Karla K ru ckih o by se d a la n a p sa tb ise ft . . .

MODELAft · 7/1976

Sestavenf prevodCi pro modely neni vdtdinou ρϊίΐίέ obtlind. Probldmy vdak nastanou, pokud potrebujeme prevod velmi malych rozmdrCi. U techto, rekndme j i i miniaturnich prevodCi, se setkάvάme s jevy, kterd u ,,norm ainich“ velikosti nebereme vCibec v Civahu. S geometrickym zmendovinlm jednotlivych dilu prevodu se totiz zvyrazduj! nebo naopak potladujl ndkterd jeho vlastnosti, napriklad Cidinnost, skluzove pomdry, spolehlivost aj. Druhou velmi dCileiitou okolnosti je to, ze pri zm endovini rozmdrCi jsm e schopni jen m ilo zvydit presnost vyroby* ozuben i koto miniaturniho prevodu byse pri zvdtdeni v mdritku modelu nedalo zaraditani do nejhrubdf tridy strojirenskd vyroby. Naproti tomu m i miniaturizace i svoje vyhody. MCizeme sizd e totiz dovolit ndkteri redeni, kte ri by za norm ilnich okolnosti nezarudovala sp rivn ou funkci. Jedtd k upresndni terminu ,,maly pre­ vod": p re d p o k lid i se pouziti ve spojeni s elektromotory typu Piko, Mikroperm apod., pripadne k rudnimu pohonu, zmendenimu ovdem v m iritku modelu (napr. klidka pro sp oudtin i okna u automobilu). Pri zhotovenl prevodCi, popsanych v nisledujicim dlinku se vystadi pouze s elektrickou vrtadkou, jako jedinym nutnym strojnfm vybavenim. To jiste umozni co nejdirdi uplatndni mezi dteniri.

volime tak, aby v ozubeni ziistala nepafrηέ vCile. Z PVCf0lietlou§fkyO,3azO,5 mm (prod£v£ se v ruznych tlou§fk£ch i barv£ch i mimo modeteFsk^ prodejny) odstrihneme p£sek o §irce odpovidajici §irce ozubeni a deice rovne asi dvojn^sobku obvodu poZadovandho kola. P£sek vlozime mezi ozuben£ kola pripravku a jejich oteienim prouzek protehneme; zisk^me tak otisk zu b il P£sek potom staCi nalepit na hladke kolo potrebneho prCitrteru vysoustruzene na elektricke vrtaice z organick6ho celuloidu nebo podobne plasticke hmoty. Pri lepeni (uzijeme lepidla L 33) pracujeme opatrn6, aby se nezm§nily rozteie zubu; ερΓένηδ k sob6 sesadime i oba konce prouzku. Pomuze i n6kolikr0t opakovane odvaleni kola je§t6 pred zaschnutnim lepidla po kole - modelu. Presto se i tak dopustime nepfesnosti, takze takto ziskany prevod miizeme uzit jen jako pomalobdzny. Celni kolo a ozubeny hreben. Take tento prevod krouziveho pohybu na posuvny 6i naopak Ize zhotovit popsanou metodou - p£sek s ..otisky" nalepime na rovnou plochu. Hreben mCi2eme zhotovit i z hlinikov6ho plechu; jeho tlouSfku zvolime podle pozadovan6 Sirky ozubeni. Po opracovan6 (rovn6) stran§ pak odvalime kovovy pastorek (ktery bude do hrebenu zabirat); na m§kkem hliniku zanech^ vrypy odpovidajici rozteCi zubu. Ty vypilujeme trojhrannym jehlovym pilnikem. Stejn§ Ize ziskat i kruhovy segment o v6t§im prum§ru.

k jejich vz£jemn6mu posouv0n(. Bez mazani by se proto prevod velmi brzy opotFeboval. Autor timto zpusobem nahradil ,,prav6“ ku2elov6 soukoli v rozvodovce v hnaci n£prav§ n^kladniho automobilu v mSritku 1:43. O zubeni kola pritom pouzil z n£ramkovych hodinek, pro v6t§i trvanlivost pracuji ponorena v oleji. Pro uplnost je treba dodat, ze pravotihly prevod, tentoktet s talirovym kolem, Ize zhotovit i metodou t,nalepovan6ho ozubeni". P^sek s oti§t§nymi zuby staCi nalepit podle obr£zku 2. Aby rozdil v rozte ii zubCi na vnitrnim a vn§j§im obvodu byl minintelni a nebr0nil tak sptevn6 funkci, musi byt priim§r kola nejm6n§ 50 mm. Nelze tak tedy ziskat mate kola, o ktete n£m predevSim jde.

Kuzelov^ soukoli slou2i k prenosu krouticiho momentu mezi dv6ma ruznobdinymi, nejCast^ji pravoCihlymi, hrideli. Z teto zm§ny osy pohybu vyplyv£ dulezitost tohoto druhu prevodu. Bohuiel v§ak mate kuzelov& kola nejsou dostupn^. Musime si proto poradit po sv6m: nahradime je koly s 6elnim ozubenim (obr. 1). Pro toto re§eni potrebujeme kola s pom6rn§ vysokymi zuby, napr. z hodin, aby jejich

Snekov6 soukoli je prevod mezi mimob6znymi hrideli, schopny zpracovat velky prevod v jedinem stupni. Nejb62n6j§( je pouiiti Snekoveho prevodu jii hotov6ho, napriklad z telefonniho νοίϊδβ. Pri jeho pouiiti v modelu musime dodr2et n^kolik z^sad. §nek pracuje ze vSech ozubenych prevodCi s nejhorSi Cifiinnosti. Abychom zttety zbyte6n6 nezvySovali, musime sou­ koli dobre mazat a hlavnS je spr^vnS sestavit - je velmi citliv6 na vz^jemnou kolmost hridelCi. Pokud tedy misto dovoli, pouzijeme prevod v6etn§ pCivodni skrin§. Pom§rn6 dobry Snekovy prevod se d^ i zhotovit z oby6ejn6ho vrutu do dreva, z n6ho2 pouiijeme tu itest, kde se z^vit nach^zi jiz na v£lcov6 plo§e (obr. 3).

presah byl dostatedny. Dateim dule^itym predpokladem funkfcni spolehlivosti je dobre maz^ni, zvte§t6 pri vysokych obvodovych rychlostech kol. Pri tomtoz0b§ru zubu nedochtezi totiz k odvalovimi, ale

Pokud potrebujeme nasadit §nek na hridel elektromotoru, vyvrt^me do n§j otvor. Vrut upneme do skli6idla vrtaCky, do kleSti sevreme vrt^k potrebndho prCim§ru a vtlaSujeme jej do stredu dilu - vrtek se s0m ustredi. Pokud bude §nek ulozen al ve skrini prevodu, vysoustruiime z vrutu i hridel - vystafcime pritom op§t pouze s vrta6kou a jehlovymi pilnfky.

U vSech druhii ozubenych prevodu budeme vice men§ omezeni na pouziti hotovych ozubenych kol. Jejich rudni vyroba je az na vyjimky totiz nemoZna (potize s dSlenim zubovych rozte6i na obvodu kola). Na§t§sti je vyb§r kol dostatedny - pouzivaji se v hra6k£ch, v m§Ficich ajinych pristrojich av hodin^rstvi. To sou£asn6 dokazuje, ie pri ζηιβηδονέηί ozubenych kol se jen malo meni jejich dobre vlastnosti, pro nez se jich uziva ve strojirenstvi - stcily prevod bez prokluzu a dobra Cteinnost - i kdyz u malych zubu nemCteeme jiz prakticky hovorit o jejich vz0jemnem odvalov^ni. 0elni soukoli (s vndjSim nebo vnitrnim ozubenim), je nejjednodu§§im prevodem, vhodnym pro vSechny ot£6ky i pro terrteF libovolnou velikost prevodov6ho porrteru. Pri konstrukci jsme omezeni pouze nejmen§im prCirrterem pastorku a nejv§t§im prCmterem kola, ktere se vejde do modelu. Pokud nerrteme kola potrebnych rozm§rii, muzeme si v n§kterych pripadech pomoci timto zpusobem: dva kovov6 pastorky (nebo pastorek a kolo), jejichz zubova rozte6 vyhovuje velikosti vytebeneho prevodu, zastavime do prozatimni, ale pevne skFin§. Osovou vzd£lenost pritom

MODELA^ · 7/1976

M E M O R IA L M IL A N A G R IJ B E R A jednoho z nejlepSich brn§nskych automodeteru - zέkύ, ktery n£s n^hle a neo6ek^van§ opustil po ktetk6 t62k6 nemoci v 6ervenci lohsk6ho roku, se jel v temci oslav 55. vyrcfii zaloieni K S 0 a XV. sjezdu K S 0 dne 23. dubna jako rrtestska sout6z dtehovych automodeteruz^ku na autodteze v Dom6 pionyrO a mtedeie v B r n § - Lu2^nk0ch. Po slavnostnim zah^jeni a uct§ni pamέtky na§eho kamarAda Milana Grubera byly zaitejeny kvalifikafini jizdy. ZCiCastnilo se jich 26 z^vodnikii ze Ctyr brn§nskych automodelSFskych klubii. ,,Hork£mu favoritu" Ivo Janikovi z dom^ciho klubu se podaFilo vybojovat prvenstvi v obou iAkovskych kategoriich B2-V i B2-L pred dom6cim z^vodnikem J . KFeCkem a P. Indrou z AMC

Brno 2. Stal se tak nejusp6§n§j§(m zdvodnikem sout§2e a zajel i nejlep§( 6as v kvalifikaCnich jizd£ch - 3 okruhy za 24,78 s. Janfk v Memoridlu Milana Grubera zvftSzil a ziskal putovnl cenu stFibrny poh^r - vSnovanou rodiSi Milana GrCibera. DobFe si vedli z^vodnici z automodeteFsk6ho klubu Brno 3 - Bosonohy, kteri - pFestoie se m6stsk6 sout§2e ziiCastnili poprv6 - si zajistili svou bojovnostl a predev§(m dobFe pFipravenymi modely Cifcast v krajsk6 sout6f i automodeteFCi - i^kCi. ΡοίέδίίβΙηέ byla b§hem ceteho ζένοdu skuteinS νζοΓηέ εροΙυρΓέοβ a ob§tavost v§ech soutSiicich - bez rozdilii klubov6 pF(slu§nosti. Milan Kosl6ka AMC Brno 4

29

(Pokradovini)

Ozubend pFevody

prestavby koupenych zeleznicnich modelii n a ty p v C S D

( 2)

—

.

Tentokrit jde o tazne vozidlo, motorovy νύζ M 131.1. Z NDR dovezena modelova motorova souprava Zeuke ve velikosti TT sesta vi z hnaciho a pripojneho vozu, jejich z podvozky jsou ze stejnych vyliskCi. Pri dem ontizi zjistime, ze motorovy νύζ m i dva n ihon y na o b i nipravy celkem shodne. Pri Opravi je mozno ponechat pbvodnipodvozek s nihonem na zadnistrane motoru, odmontovat predni n iho n a p re n ist je j do druheho podvozku, doplnit druhym motorem a vym init bezne dvojkoli. K tomu je ovbem potreba zhotovit bobni p le ch o vi vodibe se sberabi p re sn i podle originalu - a dodat dve tlumivky a kondenzator 0,1 μ F (keramicky). Z jednoho modelu tak vzniknou dva. M in i zrubny m o d elir se asi nepusti tak daleko a ponecha si νύζ s nihonem na obe napravy. Vozove skrine zhotovime soucasne dve, z jedne bude M 131.1 z druhd pripojny νύζ Blm, ktery se Ιίδί jen tim, ze nema na stre§e svdtlomety a podelnou vdtraci Sachtu. Puvodni ramy podvozku zkrdtime odfiznutim na delku 90 mm (viz vykres), kdyz jsme pfedtim cely pohonny mechanismus zabalili do jemneho papiru ovdzaneho niti, aby se dovnitr nedostaly nedistoty. Vozove skfind jsou osmihranne a protoze je potreba respektovat pudorysnd zeSikmeni puvodniho rdmu podvozku, budeme pri sestavovani novd vozovd skrine postupovat takto: Obe bodnice lomene podle vykresu prilozime na boky rdmu a 6elni stdny, ktere jsme uddlali o neco §ir§i, prilepime k bodnicim na

i_________

tomto ,,kopytd". Dbdme, aby se sestaveny ρΙέδί skfind neprilepil k rdmu podvozku. Jako material na pld§t vozovd skfind se hodi lepenka, letecka pfeklizka di plastickd hmota. Stfecha u motoroveho i pripojneho vozu je obvykldho provedeni, hladkd, bez lemu. Lze ji zhotovit z mekkeho dfeva (balsy)di jineho materialu; po opracovdni se nalakuje §ede. Motorovy νύζ ma na obou delech stfechy kruhove svetlomety a uprostred podelnou vdtraci Sachtu. VozOm schdzeji ndrazniky a spfdhla, ktere original nema. Modely na pfipojenych fotografiich maji ndrazniky zhotovene z hfebidkO a dutych nytkO, navzajem spdjenych a dotvarovanych pilnikem ve vrtadce. Jsou zasazeny do otvoru vyvrtanych do del skrine a ramu a skfin je jimi ,,pfi§ita’‘ k rdmu podvozku. Misto spfahel ma model napodobene §roubovky z drdtu. Kdo nechce jezdit s motorovym vozem pouze ,,s0lo", muze uddlat do ramu zarezy (naznadeno na vykrese vpravo nahofe) a namontovat hotovd spfdhla ziskand z ndjakdho rozbiteho modelu. Toto spfdhlo se zavdsi na svisly drdt, jehoz osa je takd naznadena. Spfdhla musi vydnivat tak daleko, aby se spfazene vozy v kolejovem oblouku nevyvracely pres ndrazniky; to je tfeba pfedem zkusmo vymefit. Zbarveni: Vozova skfih je dervend, ozdobny pas pod okny, popisy a vlastnickd znadka 0SD jsou zlutd, tabulka s cislem je negativni - dervene pismo na bild tabulce. Podvozek je cely cerny vcetne rdmu, stejnd tak mrizky na koncich vdtraciho kanalu. Rdmy oken jsou stribrnd.

Vzadu puvodni skim modelu vozu DR, vpfedu hotovy model 0SD M 131.1

< O Q

j Prestavba tovdrnfho podvozku (nahofe) Zeuke na model motorovdho vozu M 131.1 0SD (dole). M&Htko 1:1 pro velikost T

90

fr

5

_

§

1............. 1

K-- 1

t,J— \^ 7 1 -------

iSO

□

□

□

□

□

□

L □

ZZ3

η

PI i

□ ]

QTOl m ____ I

30

MODELAft · 7/1976

Chce-li se nekdo s modelem CiSastnit souteze, mel by upravit i pruziny masek (viz vpravo dole na vykrese), nebot' pojezdy 0SD maji pruziny shora. Pro b§zny provoz na kolejiSti neni tato uprava nutn£, protoze pruziny jsou skryty za bo6nicemi νοζονό skrin6. Pfi pozorne a neuspechane stavb§ zisk^te uvedenou Cipravou hezky model, ktery leckoho zaujme. O. ZEM LI0KA

Podvozek pHpojn6ho vozu dopInSny o polovinu ηάΙιοηυ, bodnf vodi6e, motor a odruSeni. Proti modelu vozu DR zkr6ceny podvozek je pripraven pro model vozu 0SD M 130.4

ZAUJIMAVOSTI

z cudziny

AKO SA UKAZALO na tohoro6nom norimberskom vel'trhu hraiiek, kijpila raktiska firma ROCO vyrobne n^stroje zaniknutej zapadonemeckej firmy ROWA, vyr^bajiicej ζβίβζηίδηέ modely. Pod reklamnym sloganom ,,ROWA kvalitaza ROCO ' ceny“ zafiina prin^Saf na trh (s menSimi prisposobeniami svojej technologickej z£kladni) modely νοζήον i lokomotiv, zn^mych predovSetkym svojim preciznym a detailnym vyhotovenim. Popri elektrickej lokomotive radu 1445 a dieselovej V 215 Nemeckych spolkovych zeleznfc sa v najblizSom tase objavi na trhu n£kladn£ elektrick^ BR 151 a elektrick£ predmestsk£ jednotka ET 420 v troch farebnych kombin£ciach. Z νοζήον je to seria 5 rychlikovych νοζήον medzin£rodnej dopravy DB uz v novom tyrkysovo-b62ovom vyhotoveni a 3 charakteristicke vozne vnCitro§t£tnej dopravy, ziskane v skutodnosti prestavbou predvojnovych typov. Rozbiehasa aj vyroba n£kladnych νοζήον. Pokial moino sCidit' z cien, ktor6 sii o 50 az 70 % (!) nizSie, ako boli ceny tychto vyrobkov u povodneho vyrobcu, bude salzburska vyroba ostro konkurovat' zapadonemeckym vyrobkom minimalne v RakCisku. AJ VO FRANCLIZSKU za6ina vyrastat tradiinym zέpadonemeckym vyrobcom zelezniinych modelov zdatny sijper. Firma JO U EF priniesla v nedavnej minulosti na trh niekofko vynikajuco vypracovanych modelov, pochopiterne prev^zne francuzskych vozidiel, ktor6 majCi rovnako dobr6 chodove vlastnosti a dekoraciu. Trakin e vozidl£ majCi robustn6 motory a vyborne trakcne vlastnosti. Prevody sii takmer bezhluiηό. Za vSetky aspofi model parnej lokomotivy 231 K, konStruovanej v roku 1934 (obr. 1) a klanicovy νοζβή Ras (obr. 2). Novinkou je aj skuto^nost, ze modely majCi aj dlzku v presnej mierke (dlhe vozne sa v modelovom prevedeniu obvykle ο nie6o skracujii).

Kus historic 0SD: Vptedu motorovy νύζ M 120.4 na podvozku zhotoven6m podle popisu v Modeliri 0.4/76, vzadu modely M 130.4 a M 131.1 na tovirnlch podvozcich upravenych popsanym zpiisobem

TALIANSKA LIMA je cfal§ou firmou, ktor£ za6ala - po dlhych rokoch vyroby zelezni£nych modelov v ,,hra£kovej“ iirovni vyrabat' v takmer modelovej kvalite. Z jej cenovo pristupnych vyrobkov si pozrite Stvornapravovy νοζβή spoloinosti INTERFRIG O (obr. 3), ktory mozno vidat’ aj na na§ich ielezniciach. P R IP R A V ILin g . D. S E L E C K Y

k l u b z e l e z n i 6 n (C h

MODELAftCJ V OSTROVE NAD OHftl zve v§echny, kdoz se zabyvaji stavbou zeleznifcnich modelu v kategoriich A1TT, HO, O a νέίέί · B1-TT, HO, O a v6t§i • C1-N, TT, HO · A t Ct B2 na III. Ostrovskou kolejnicl, tj. sout§z s vystavou, por£danou ke Dni zeleznibarCi. Sout62 se bude konat ve dnech 24. aϊ 25. 9. 1976 a vystava skonfii dne 3. 10., kdy bude pred^n putovni pohar a plakety. Pravidla a pfihia§ky jsou k dispozici na adrese: Jirl Smid, Mirov£ 701/18, 363 01 Ostrov nad Ohrf. - Pfihl0§ky k sout§2i je nutno poslat poradateli nejpozdSji do 4. 9. 76. Akce je oznamovima timto zpOsobem, protoze v dob6 uz^v6rky spotovniho kalend^re nebyl je§t§ znam jejl presny termin.

ε H90

1 Β Γ "

ZELEZNICE MODELAft · 7/1976

31

Φ

_______

35 MODElAfcSKt nabizeji

JHL P RODEJNY P RAHA

Speci^lni modelarske prodejny MODELAR, - Zitna 39, Praha 1 tel. 26 41 02 MODELAR - Sokolovska 93, Praha 8 tel. 618 49 prodejna proved! zasilkovou sluzbu Modetersky koutek Vinohradsk£ 20, Praha 2 tel. 24 43 83 Baleni obsahuje polyamidovy Sroub M5 x 40 - 2 ks (M6 x 40 2 ks), polyamidovou konzolu se zavitem 2 ks, pripevfiovaci §rouby, matice a podlozky.

SOUPRAVA LODNiHO KORMIDLA

Kat. δ. 4442/5 4442/6

Souprava vhodnA pro mal6 a stredni modely lodi. Obsahuje plastikovou peruf o deice 30 mm se zastriknutym ocelovym Cepem o 0 2,6 mm, mosaznC pouzdro a polyamidovou oviadaci paku se stavCcim Sroubem M3 x 4. Kat. δ. 4800/30

0

VRTULO Vy KU ZEL 0 45 mm, 0 60 mm

Dvoudilny vylisek z plastickC hmoty. zakladnl dil je bily, tri kryty otvoru pro upevCovaci matici jsou v barvC bil6, CervenC a CernC. Kat. δ.

0 45 mm: 4251 0 60 mm: 4253

POLYAMIDOVY M6 x 40

Κδβθ,K6s9,50

§RO U B

M5 x 40;

KCs6,50 KCs 6,50

POLYAMIDOVE LOZlSKO KONZOLOVE Polyamidovy vylisek s otvorem pro Cep 0 0 4 mm ma vSestrannC pouziti. Lze ho pouzit k otoCnemu uloieni pricfovC podvozkovC nohy RC modelu, uloieni zadni napravy modelu automobilu, upevnCni plovaku u vodnich modeΙ ύ a pod. Obsah baleni: polyamidove lozisko 2 ks, §roub M3 4 ks, podlozka 3,2 8 ks, matice M3 4 ks. Kat. δ. 4330/4

Κδβ6,50 Κδβ7,-

Κδβ7,50

Paka se stavCcim pouzdrem pro Cep o 0 2,6 mm (resp. 4 mm) pro vSestrannC pouiiti v Ieteck6m, lodnlm i automobilov6m modeiarstvi. Polyamidova paka s delkou ramene 27 mm ma nalisovanC pouzdro z lehkC slitiny. Na hfldelku se zajiSfuje pomoci stavCciho Croubu M3 x 4. Baleni po 2 kusech. Kat. C. 4413/S 2,6 4413/S4

Srouby jsou urCeny pro montaz kridel νοίηδ letajicich, upoutanych a daikova oviadanych modelu. Dodavaji se v baleni po 10, resp. 8 kusech. Kat. δ. M5 x 40:4440/5 M6 X 40:4440/6

Κδ3 9,Κδβ9,50

K6s3,50

6 e p v id l ic o v e k o n c o v k y p l a s t iKOVY

SOUPRAVA PRO ΜΟΝΤΑΖ MODELCl POMOCI SROUBO M5 X 40 A M6 X 40 Slo u ii k pevn6mu a aerodynamickemu CistCmu pripevnCni kfidla pripadnCvodorovnCocasni plochy k trupu modelu. zaroveh piisobi toto spojenf jako pojistka proti vCtCimu poCkozeni modelu. Pri prudSim narazu se polyamidova Srouby prestrihnou a dily modelu se od sebe oddCIf.

32

m 32 vazana rofinlky Let. modeiafe 1959-1964 po 25. RCizna Cfsla νοίηδ. F. Panek, 8. listopadu 48, 169 00 Praha 6. ■ 33 RC soupr. W-43, vysllaC 4kan. + pfijfmaC 4kan. + pfijlmaC 2kan. + jednokanai Brand Hobby + servo Bellamatic + serva K1 (2200). E. Knapp, Hrabinska25/b, 737 01 C. Τδέίη. ■ 43 Simprop Super 4 vys., pfij., 5 ksserv, nabljeC. Pf. Stransky, 337 01 Rokycany 546/3, tel. 3664. ■ 35 Modely autfCek 1 : 66, 1 : 33, 1 : 25; asi 120 ks (3300). Vcelku. M. Mikeska, Tyr§ova 920, 763 02 Malenovice. R 36 Plan letadlovd lodi Saratoga za 100 K6s. J. Mazura, 679 21 Cerna Hora 6, 366, okr. Blansko.

κουρέ

Nabidka na m §sic Cervenec 1976 - vyrobky podnlku MODELA

p o l y a m id o v a p A k a o

(POKRAC o v A n ! ze str. 23)

S lo u ii jako dopInCk prisluSenstvi tahla rizeni kat. C. 4410. Je vhodny jako havarijni pojistka na ochranu serva. Dodava se v baleni po 10 kusech. Kat. δ. 4402

Κδβ 2,40

■ 37 Kompletnl stavebnici modelu Amateur (fyGraupner) v dobr6m stavu. V. Dvofak, KonSvova 38, 130 00 Praha 3. R 38 Podrobny plan v mSfltku 1 : 8 na δ 130 a Ford GT 70. NabldnSte. J . Soukup, Na Magistraie 770,280 02 Kolln II. R 39 Pianek fady Modeiaf i . 38(s). Drahov6 modely zavodnich νοζύ. L. Rac, E. Uhra 4491,430 0 0 Chomutov. R 40 Piany lodi Tirpitz, Bismarck, Graf Spee, lamato, Hood nebo jinych vaieinych lodi. P. Panek, Sltna3040, bl. 10, 272 01 Kladno. H 41 Smrkova li§ty 3 x5 x1 5 0 0 mm, 3 x8x15 0 0 mm; balsova prkdnko tl. 2 mm, dl. 1500 mrp; zab6hnuty motor MVVS 1,5 cm3 (dobfe zaplatim). B. Vokffnek, DyjiceC. 14, 588 56 TeIC R 42 Cas. Modeiaf r. 1963 a i 1966 (40 ks po 1,50 KCs). prfp. vymenim za knihu Kottek - Cs. rozhl. pfijim aie I (II). 8t. Takafi, tahanovce 286, 040 01 KoSice. R 43 Modely νοζύ a lokomotiv zahraniinich firem mimo NDR, ve velikosti HO (i po§kozen8). Z vyrobkO NDR jen BR 23, BR 42, BR 84, E 63, uzkorozchodna vozidla flrmy HERR. K. Limberk, M. Majerov6 3, 638 00 Brno. R 44 Nepostavena stavebnice letadel a vojenska techniky (tanky, transport6ry, d6la aj.) M 1 : 72 z obdobl II. sv6t. vaiky; llteraturu o tato technice, kamufiate apod. Nabidnate. VI. 6ena, O kruinl 57/ΙΙΙ, 392 01 Sobaslav. H 45 Nesestavena kity letadel 1 : 72 Focke Wulf FW Ta 152; FW 190 A; ME 410; ME 262A; Bf 109-G; DO 172; DO 23; DO 217; DO 335; HE 111; HE 219A; JU-88; JU-876-1; JU-290; HS 129 (nebo jinan6meckaietadlata doby). J . Nedaia, 734 01 Karvina IV 6p. 426. R 46 Piany lodi M 1 : 200 Hood, Vittorio Veneto, Graf Spee, Iowa. Let. lodi Hornet (2. sv. vaika), Shokaku, Ark Royal (souCasna). J. KoiaCek, 664 23 Cebin 287. okr. Brno-venkov. H 47 Lam. trup na motor. vAtrort ASK 14 a plan. J. Vacha, Generaia JaroSe 25, 594 01 Velk8 MezifiCf. R 48 Casopisy Das Signal; Modellbahn-Praxis 1-8; Der Modelleisenbahne: 1952-55, 57 a 75 ό. 10 a ina ielezniCnomodeiarske Casopisy; aj modely. J . Sramo, ul. SNP 108/7, 965 01 2iar nad Hronom.

modeler m 0siinik pro letecke, raketove. automobilove, lodni a ζβίβζηίόηί modelarstvi. VydivA OV Svazarmu ve vydavatelstvi MAGNET, 113 66 Pra­ ha 1, Vladislavova 26, tel. 26 15 51-8. Sefredakto rJifiS M O LA , redaktoriZdenAk LISKA a Vladi­ mir HADA0; sekretArka redakce Zuzana KOSINOVA. GrafickA uprava Ivana NAJSEROVA (externA). Technicke kresby Jaroslav FARA (exterηέ). Redakce: 110 00 Praha 1, Jungmannova 24, tel. 260 651, linky 468, 465. - VychAzi mAsiinA. Cena vytisku K6s 3,50, pololetni predplatne 21 K6s. - RozSiruje PNS, v jednotkAch ozbrojenych sil MAGNET - 113 66 Praha 1, Vladislavova 26. ObjednAvky prijimA kaidApoAta i doruAovatel. - Dohtedaci p oita Praha 07. Inzerci prijimA inzertni oddAleni vydavatelstvi MAGNET. ObjednAvky dozahranidiprijimA PNS - vyvoz tisku, JindriSskA 13, 110 00 Praha 1. Tiskne Naie vojsko, n. p., zAvod 8, 162 00 Praha 6-Liboc, Vlastina 710. Toto cislo vySlo v Aervenci 1976

index 46882

© Vydavatelstvi AasopisCi MAGNET Praha

MODELAft · 7/1976

V HRADCIKRALOVE na Srovnavaci soutezi leteckych modela'rii socialistickych statu se bylo porad na co divat. Zajimavy byl treba pohled na vysledkovou tabuli - na snimku ji sleduje mistopredseda L)V Svazarmu plukovnik ing. Miloslav Janota s 0. Saffkem. predsedou mezinarodni jury a mistrem sportu Ivanem Canim (1) · Pri pohledu ze zabi perspektivy pouze vrtule prozrazuje, ze nejde o skutecne letadlo BE-56. ale o vitez-nou RC maketu mistra sportu Oldricha Vitaska (2) · Vaclav Buben letal na domaci pude a divaci jemu i jeho „Kunkadlu“ (3) nalezite fandili t Kazda z peti maket valcii motoru (4) polske RC makety KANYA 3 byla sestavena ze 100 dilu! # Pri stavbe makety Z 526 AS poslouzil bulharskemu reprezentantovi M. Milcevovi planek z Modelare (5) · Sympaticky A. Listopad obsadil s novym pohlednym modelem 7. misto (6).

Rumunsky modelar ^ V. Hudici s maketou ^ Ryan Special startoval take na letosni mezinarodni soutezi v Hradci Kralove. U-model je pohanen motorem Super Tigre ST.40 (6,5 cm 1)

Jk . Mezi pozoruhodnosti pri lonskem mistrovstvi Evropy NAVIGA v Anglii patril nepochybne i tento fiwikcni model britskeho vznasedla rizeny radiem

Modely automobilii - od sportovnich az po naklad- ^ · ni vozy - jsou konidkem Tadeusze Sawy z Wroclavi. Na snimku jedna z jeho praci, nakladni automobil ST EYR

^ N e k o lik a n a so b n y mistr S S S R E. S. Petrov pouziva nyni nekonvencne reseny akrobaticky U-model o pomern§ male hmotnosti 1210 g. Model ma maketove vybaveny pilotni prostor a je pohanen seriovym moto­ rem Akrobat o objemu asi 7 cm 3Petrovovy konstrukce Snimkem sveho RC vetrone FUTUR se vam predstavuje F. Skrlep z Menges v Ju go slavii. Model o rozpeti 3150 mm a deice 1300 mm miize byt vybaven pomocnym motorem objemu 1,5 az 2,5 cm1. Prazdna hmotnost έΐηί 800 g

SNIMKY: V. hfarfac (2), T. Sawa, V. Skoda, F. Skrlep