Jako pes vrací se k vlastnímu zvratku, tak tupec opakuje svou vlastní pitomost.
(Z Přísloví krále Šalomouna)
SENOŽATSKÉ NOVINY Ročník XI., číslo 9
Cena: 10,- Kč
Senožaty Nečice Tukleky Otavožaty Mnoho hub v září – velká zima. Svatého Matouše – každé jablko se ukouše. (21. 9.) Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
V září má být zkrátka září. Obloha modrá jako švestka, ale nad zemí trochu zamlženo, lístky ještě zelené, ale tráva už mírně vybledlá a v ní sem tam jablíčko. V září se odmykají školní vrata, aby nám hlavy nezarostly mechem a ruce plovací blánou. Září je zkrátka plné nadějí a očekávání, protože v něm všechno znovu začíná. Josef Brukner
V tomto čísle si přečtete:
Cestami Jaroslava Haška
U nás je také hezky
září 2009
www.senozaty.cz
září 2009
Zprávy z 35. zasedání zastupitelstva obce Ve středu 26. srpna 2009 se konalo 35. zasedání Zastupitelstva obce Senožaty. V úvodu jednání vyslechli zastupitelé zprávu o podání žádostí o stavební povolení na výstavbu inženýrských sítí v rámci druhé etapy výstavby rodinných domů v lokalitě ,,Za Sady“. Po konzultaci s příslušnými orgány (odbor životního prostředí, stavební úřad, odbor dopravy) bylo konstatováno, že k vydání stavebních povolení chybí některé náležitosti, které je potřebné dodat současně s projektovou dokumentací. Starosta obce seznámil zastupitele s uzavřením smlouvy o dílo s firmou pana Petra Čeňka z Chválova na výstavbu chodníků průtahem obcí Senožaty. Smlouva byla uzavřena na částku 929.639,- Kč včetně DPH. Zmiňovaná firma po dokončení výstavby chodníků ještě provede různé práce, které jsou potřebné pro bezpečnější provoz v intravilánu obce. Jedná se o opravu kanálu u příjezdové komunikace k nemovitosti pana Ošťádala, vyzvednutí kanálu na odbočce
k autoopravně pana Lad. Pohana, opravy propadlých kanálů u bytovek nad obecním úřadem a vyzdění a osazení roštu u přečerpávací stanice u novostavby pana P. Pikla. Zazněla informace o pokračujících pracích na opravě kapliček. Kaplička ,,Na Závodí“ je před dokončením, zbývá nátěr fasády a osazení novými dveřmi. Kaplička v Nečicích bude opravena v průběhu září 2009. Zastupitelstvo schválilo prodej pozemku parcelní číslo 1/9 o výměře 100 m2 panu Petru Samkovi za cenu 50 Kč/m2. Jedná se o pozemek v uličce u tenisových kurtů. Byla vzata na vědomí výpověď p. Z. Vaňka z obecního bytu v budově základní školy a zároveň bylo rozhodnuto, že tento byt bude přidělen manželům Hálovým. Pan Čeněk Strašík nabízí obci k prodeji pozemky v lokalitě ,,Za Sady“ za účelem výstavby rodinných domů. O tuto nabídku nemá obec Senožaty prozatím zájem. Po komentáři a vyjasnění některých položek byla schválena rozpočtová změna číslo 3/2009. Senagro a. s. Senožaty předložilo žádost o stanovisko k výstavbě bioplynové elektrárny v areálu společnosti. Obec Senožaty souhlasí s výstavbou, podmínkou je, že při vlastní realizaci stavby budou dodrženy veškeré platné technologické postupy a normy dle schválené projektové dokumentace. Pan Miroslav Buňata předložil žádost o změnu územního plánu obce Senožaty. Tato změna bude zahrnuta do aktualizace připravovaného územního plánu. Vzhledem ke skutečnosti, že v září 2009 uplyne přísedícím
strana 1
SENOŽATSKÉ NOVINY
u pelhřimovského soudu čtyřleté funkční období, bylo nutné zvolit z našeho obvodu jednoho přísedícího. Jednohlasně byl zvolen MVDr. Miroslav Pospíšil, CSc., který tuto funkci vykonával v předcházejícím období. Obci byla přidělena dotace z Ministerstva vnitra ve výši 58.259,- Kč na dovybavení projektu CZECH POINT. Naopak Ministerstvem životního prostředí nebyla přiznána dotace ve výši 53.967,- Kč na ošetření významných stromů v zastavěné části obce. Na základě dopisu paní ředitelky Jany Moravcové z Občanského sdružení pro pomoc lidem s mentálním a kombinovaným postižením bylo rozhodnuto přispět částkou 5.000,- Kč na činnost a neutěšenou finanční situaci této dobročinné organizace. Příští zasedání Zastupitelstva obce Senožaty se uskuteční ve středu 23. září v 19:00 hodin v zasedací místnosti obecního úřadu. Zdeněk Vaněk
Otazky azky zky a odpovědi Otázka: Jsem jedním z občanů Senožat, kterým jsou zasílány zprávy o dění v obci formou SMS zpráv. Zajímalo by mne, kolik lidí tuto službu využívá a kolik korun za to platí obec Senožaty.
Třídíme odpad – 14. díl Recyklace papíru
Vážení čtenáři, mezi jednu z nejstarších výrob patří výroba papíru. Základní surovinou pro výrobu papíru jsou celulózová vlákna, která se získávají složitým chemickým procesem z přírodních surovin, zejména ze dřeva. Získávání těchto vláken je energeticky velmi náročné a v celém výrobním procesu se používá řada chemických látek, které jsou z hlediska ochrany životního prostředí přinejmenším problematické. Vhodnou alternativou je získávání celulózových vláken z již vyrobeného papíru. Tento proces je několikanásobně méně náročný na energii a je při něm použito jen minimum chemických látek. Sběrový papír se rozvlákní v tzv. rozvlákňovači, který si můžete představit jako veliký mixér. V něm se papír tak dlouho „mixuje“ (cca 30 minut),
až vznikne vodní roztok, který obsahuje získaná celulózová vlákna. Tento roztok se dále upraví, zbaví se např. kovových sponek, plastových pásek a podobných nečistot. Znovu se použije pro výrobu papíru stejně jako vlákna, která by se získala ze dřeva. Odpad z rozvláknění sběrového papíru se nazývá výmět a končí buď na skládkách nebo ve spalovnách odpadu. Jediným limitem recyklace papíru je zkracování celulózového vlákna po každém rozvláknění. Jedno vlákno je tak schopné zhruba šestinásobné recyklace. Pak už je natolik krátké, že se nedá při výrobě papíru použít. Průměrný obyvatel kraje Vysočina vytřídí ročně 13 kg papíru! Více než 6,5 tisíce tun starého papíru z domácností tak neskončí na skládkách odpadů, ale je předáno ke zpětnému využití. To potvrzuje, že třídění odpadů má smysl!
Pokračující práce na budování chodníku v centru obce
Odpověď: V současné době využívá tuto službu 260 občanů. Odeslání jedné zprávy stojí 1,70 Kč. Znamená to, že při rozeslání jedné zprávy všem 260 účastníkům zaplatí obec 442 Kč. Za rozesílání komerčních zpráv (prodejci) bylo vybíráno 200 Kč. Zastupitelstvo obce na svém srpnovém zasedání rozhodlo tuto částku navýšit na 400 Kč. Zdeněk Vaněk
září 2009
strana 2
SENOŽATSKÉ NOVINY
v senožatské i c č á škol ň v r e í p v No Kateř
ina Dvořáková
Adéla Vašáková
Ma
Lukáš Pavlík
Kris
Te re
E va
za M
rie
Bezděková
týna Prokopová
a d ě r ov á
Tom áš Pinkas
Šimanová
Tom áš Seknička
září 2009
strana 3
SENOŽATSKÉ NOVINY
Cestami Jaroslava Haška Pohleď - skanzen - Michalův statek (statek patřil rodu Michalů od roku 1591 - 1997, v roce 2000 odkoupen obcí, dnes kulturní památka ČR)
Odbor KČT Sklo Bohemia Světlá nad Sázavou pořádal 29. srpna 28. ročník turistického pochodu a cyklojízdy pod názvem „Cestami Jaroslava Haška.“ Nabídl čtyři trasy pro pěší, čtyři pro cyklisty. Jejich nabídky jsme využili. V sobotu ráno kolem půl osmé jsme se sešli před prodejnou Orient. Z původně ohlášených dvanácti zájemců nás vyjelo do Světlé devět, stačila dvě auta. Pan David měl v posádce kromě své ženy paní Davidovou A. a Marešovou L., druhé auto přijelo ze Želiva. Nová tvář a zároveň „taxikářka“ – paní Zdena Pokorová z Brna (příbuzná manželů Uzlových), s ní jely paní Uzlová J., Koktová M., ze Senožat paní Pohanová L. a já. Ve Světlé jsme zaparkovali v areá-
Interiér statku
září 2009
lu základní školy, v jejíchž prostorách se světelský štáb „ubytoval.“ Prezentace, výběr trasy (vzhledem k dešti jsme zvolili nejkratší desítku), pokyny k cestě. Vyrážíme. Popis naší trasy – 10 km – od startu sejdeme Láneckou ulicí na náměstí k informačnímu centru a po modré značce jdeme Pěšinkami směrem na Příseku až k rozcestí turistických značek. Zde odbočíme vpravo na žlutou značku směrem na Pohleď – K 1 (kontrola). Pokračujeme po žluté značce k železniční stanici Pohleď a po mostě přes řeku Sázavu přijdeme k rozcestníku. Odbočíme doprava na červenou značku směrem na Světlou, po které jdeme podél Sázavy až ke sklárnám Sklo Bohemia. Zde odbočíme vpravo
na most přes řeku Sázavu k nádraží a odtud vlevo do cíle. Přes poměrně podrobný popis cesty jsme občas váhali se směrem pochodu, hlavně na křižovatkách by neškodilo značení posílit. Jednou se nám podařilo přehlédnout užší stezku, na kterou odkazovala žlutá značka, kráčeli jsme po cestě širší v tomtéž směru, výsledek se dostavil záhy – žlutá nikde – babo raď. Naštěstí jsme v lesním terénu – pod příkrým svahem pod námi – zahlédli část budovy a koleje. To musí být železniční stanice! Chtě nechtě se celá skupina „spouštěla“ dolů příkrým svahem. Žádný pád, kotníky i kolena vydržely. Dole už na nás čekala skupinka jiných turistů – se zájmem sledovali náš sportovní výkon – a ukazovali na cestu, po které jsme měli v úplné pohodě přijít. No, tak byla cesta trochu pestřejší a asi jen o kilometr delší. Co by stálo ještě za zmínku? Především počasí. Ráno sice pršelo, ale déšť ustal celkem brzy, téměř celou trasu jsme absolvovali bez deštníků či pláštěnek. Žádné vedro, příjemná teplota. Samozřejmě jsme si užívali srpnovou přírodu, na několika místech byly pěkné výhledy – dominantní Lipnice s hradem se objevila několikrát. Co nás nepříjemně zaskočilo – po projití Příseky – byly zvuky výstřelů. Jeden výstřel za druhým se ozýval z nedalekého lesa. Vysvětlení nedalo na sebe dlouho čekat. Myslivci měli pravidelné střelby. Na naší trase uzavřeli část cesty – vždy po skončení dané série, v pauze, pouštěli příchozí dál. Během trasy je bylo slyšet několikrát. Vycházkové tempo se občas změnilo na hlemýždí – v lese se z nás stali houbaři, úlovky nebyly špatné.
Společné foto při kontrole v Pohledi
strana 4
SENOŽATSKÉ NOVINY
Naše domovy
Na můstku přes řeku Sázavu
Senožaty č. p. 243 Současní obyvatelé: Stanislav Příhoda,1950 Libuše Příhodová, dcera,1980 Stanislav Příhoda, syn, 1986 Stavebníci: Libuše Příhodová, Stanislav Příhoda Projektant: OSP Humpolec – Příhoda Josef Stavební povolení vydal: ONV Pelhřimov Zahájení stavby: 15. března 1982 Stavební dozor: Jaroslav Křikava, Senožaty Zemní práce: OSP Humpolec Zednické práce: Jiří Kůrka, Syrov a Petr Příhoda, Senožaty + zed. parta Elektroinstalace: Ladislav Příhoda, Senožaty + OSP Humpolec Tesařské práce, okna, dveře, obložení: otec – svépomocí Doprava materiálu: ČSAD Pelhřimov Úprava terenu: bývalý zaměstnavatel (Telekomunikační montáže Praha)
Sázava ve Světlé
Kolaudace: 8. března 1987
Na světelském náměstí - čekáme na kávy
Jediná kontrola na trase a zároveň jedna ze dvou zastávek (pokud nepočítám kratičké švestkové a pak hruškové občerstvování se) čekala v Pohledi v lokalitě místního skanzenu (bohužel nebyl otevřen). A tak jsme alespoň nakoukli oknem do dvou obytných místností statku, poklábosili s dvěma ženami – kontrolou, posvačili a nechali se vyfotit. Ještě musím podotknout, že kontrola nabízela po staročeském zvyku chléb a sůl, k napití čaj. Druhá zastávka přišla na řadu už v samotné Světlé, když jsme si na náměstí u jedné z hospůdek dali kávičky. To bylo kolem jedné hodiny.
září 2009
Jo – abych nezapomněla. Viděli jsme parádní sedmimílové boty, ale podrobnosti jsou tabu. Je tu cíl – dostáváme pamětní listy, skleničky s motivem Švejka. Hned se loučíme, nasedáme do aut a ujíždíme domů. Srpnová trasa končila kolem půl třetí. A kolik kilometrů jsme to ušli? Počítáme-li onu zacházku a cestu po Světlé – takových 13 km. Organizátorům ze Světlé nad Sázavou patří náš dík, užili jsme si několik příjemných hodin v kraji Jaroslava Haška. Irena Strnadová
strana 5
SENOŽATSKÉ NOVINY
U nás je také hezky Letos jsme se s manželem vypravili do CHKO Labské pískovce a do Národního parku České Švýcarsko, které za hranicemi pokračuje jako Saské Švýcarsko. Je to ráj pro turisty. Cestou jsme se chtěli podívat na Ještěd, ale moc toho vidět nebylo. Byla tam mlha hustá tak, že by se dala krájet. Podíváme se tedy na zámek a hrad Frýdlant, zapomněla jsem ale, že v pondělí mají stále ještě některé pamětihodnosti zavírací den. Zámek jsme obešli parkem, kde byly některé zajímavé stromy, a pokračovali dále k našemu cíli. Panská skála byla nádherná. Dříve se zde těžilo, ale pak byla těžba zakázána.
Ubytovali jsme se v České Kamenici. Pak už začaly ty krásné procházky. Tiské stěny jsou moc pěkné, nachází se zde skalní města. Prohlídka se skládá ze dvou okruhů a není náročná. Rozhledna Děčínský Sněžník s krásným výhledem do okolí. Zajímavá prohlídka Děčínského hradu, kde ještě probíhá rekonstrukce. Vyprávění slečny průvodkyně je velice zajímavé. Z původního zařízení se tu téměř nic nedochovalo. Edmundovou soutěskou na lodičkách vyrážíme na okruh, který nás zavedl k Pravčické bráně. Vylezli jsme na protější skálu, odkud byl na bránu krásný výhled. Ani se mi nechtělo dolů. V Jetřichovických skalách jsme navštívili vyhlídky: Mariina skála, Vilemínina vyhlídka, Rudolfův kámen. Dalším našim cílem byl loupežnický hrad Šaunštein a Malá Pravčická brána. Město Varnsdoprf se mi zdá poněkud smutné. Továrny jsou prázdné a chátrají. Které ještě fungují, se chystají propouštět. Je zde vysoká nezaměstnanost.
Cestou domů jsme si prohlédli hrad Bezděz. Z věže byl pěkný výhled do kraje. Výklad paní průvodkyně byl též zajímavý. Pro mne je takto strávená dovolená ta nejlepší. Stále venku a v pohybu. A když je pěkné počasí, tak to nemá chybu. Drahomíra Kolmanová
Tiské stěny
Frýdlant
Pravčická brána
Panská skála
Česká Kamenice září 2009
Hrad Bezděs
strana 6
SENOŽATSKÉ NOVINY
Blahopřejeme k narození dítěte:
*
Pavel Kotrba 15. 7. 2009 Senožaty 212 rodiče: Alena a Pavel Kotrbovi
Blahopřejeme k životnímu jubileu: 80 let Lukešová Marie, Senožaty 65 * 24. 9. 1929 55 let JUDr. Cellerová Marcela, Senožaty 25 * 16. 9. 1954 50 let Polidar Jan, Senožaty 183 * 6. 9. 1959
Rozloučení:
*
František Mareš, Nečice 11 1925 19. 8. 2009
Dne 30. 8. uplynou čtyři smutné roky, kdy nás navždy opustil pan Rudolf Bokůvka ze Senožat. S láskou vzpomíná manželka, syn a dcera s rodinami
Pohled z vyhlídkového ochozu nejvyššíh o kostela na Slovensku posílají manželé Strnadovi (Spišská Nov á Ves 29. 7. 2009)
nářům Pozdrav z VSTOP všem čte
září 2009
V. Strachotová, Podlesok vcem od Skálů Pozdrav ze Šumavy téměř sežrané kůro (pohled z Březníku)
strana 7
SENOŽATSKÉ NOVINY
Z pamětí starého pytláka Josef Seidl Šestnáct neuvěřitelných dobrodružství z pohnutého pytláckého života (V roce 1995 vydal pro své členy a příznivce jako účelový tisk Klub českých turistů v Pacově)
Dokončení první povídky „Ha, vy chlapi neznámého původu, na vás se musím velmi zblízka podívat a zahnat vám chuť prohánět se v mém revíru!“ To zařval velmi hlasitě Matěj do lesa. Přesvědčil se hmatem do holínky, že bosňácká dýka je na svém místě, stiskl pevně ládovačku a vykročil odhodlaně do lesa. Při slabém svitu měsíce se mu zdálo, že vidí mezi silnými stromy pohybovat se lidské postavy, které na sebe v řeči Matějovi nesrozumitelné pokřikují a čas od času některá z těchto záhadných postav i vystřelila. Tyto střelné rány rozčilovaly Matěje k zuřivosti. Kradl se opatrně strom od stromu, aby na sebe předčasně neupozornil, až konečně na jednu z těchto postav narazil. Ale v tom okamžiku skočil po Matějovi silný velký pes. Jeho oči svítily jako žluté koule a z tlamy mu šlehaly plameny, které, jak Matěj později tvrdil, připálily mu jeho převislý knír. Matěj se sice otřásl při nárazu psa, zakolísal, ale nepadl. Bleskurychle hmátl do holinky, vytrhl z ní dýku a zasadil mocnou ránu psovi přímo do hrudi. Nestaraje se dál o něho, chytil za rameno muže, který se na jeho zápas se psem lhostejně díval a potměšile se chechtal. Byl to chlap jako hora a černý jako smola. Oděn byl v černý myslivecký oděv, ozdobený spoustou různě spletených šňůr tmavé barvy, s očima černějšíma než tmavá noc. Z těchto očí šlehaly přímo blesky na starého pytláka. „Co zde pohledáváš v noci, která je zasvěcena pouze nám, černým myslivcům!“ Tak se osopila tajemná černá postava na Matěje a její ruka těžce dopadla na jeho rameno.
Ale beztak již velmi rozhněvaný Matěj se nedal. Mocným trhnutím shodil ruku černé postavy ze svého ramene a zvolal: „A co ty, chlape černá, mně neznámá, zde děláš, co tu vlastně provádíš za rejdy a střílíš po mé zvěři! Mluv, černý mouřeníne, nebo z tebe tu tvoji černou duši vyrazím“. A starý pytlák uchopil oběma rukama svoji ládovačku za rezavou hlaveň a postavil se výbojně před černého myslivce. „Tak se mně líbíš, Matěji. Ty jsi neohrožený a statečný muž, pravý nefalšovaný pytlák, takový, jaký má být. Dnešní noc je posvěcena nám, černým myslivcům! Haha, slyšíš, ty starý pytláku, nám černým myslivcům! Chceš-li ale, připoj se k nám a střel si také několikrát a raduj se z toho, že se ti dostalo té cti zúčastnit se lovu ve společnosti černých myslivců. Hahaha, pojď a následuj nás, Matěji!“ A černý muž důvěrně zaklepal Matějovi na rameno. „A to tedy jo! To tedy si vy, černí chlapci, zalovím ve vaší vzácné společnosti a já vám, vy černí cápkové, ukážu, jak se u nás pořádá správný shon, já vám, vy černí kocouři, ukážu, co dokážu já, starý pytlák Matěj Tojner se svojí věrnou ládovačkou proti těm vašim moderním hračičkám! Nuže, kupředu, kupředu a za zvěří, vy černí braši a lovu zdar!“ Matěj Tojner si pošinul opelíchanou vydrovku do týla a pustil se kupředu po boku černého myslivce. Hlasitý, přímo pekelný chechot rozlehl se lesem. A pekelný, nadpřirozený hřmot a rej započal znovu. Ze všech koutů lesa ozývaly se divoké hlasy různých domácích i divokých zvířat, houkaly střelné rány a pokřikovali lidé. A pekelná kavalkáda černých myslivců se starým pytlákem Matějem v čele hnala se za neustálého pokřiku, lání, zběsilého smíchu, zvířecího řevu a střelby kupředu, stále kupředu, dál a dál. Přes lesy, seče, louky, strže, výmoly, močály, bažantnice, podrosty a ostružiní, stále kupředu tak dlouho, až se Matějovi zdálo, že klopýtl přes nastavenou mu nohu černého myslivce a padl. A padal dále, nekonečně dlouho do černé tmy, do propasti, která, jak se mu zdálo, neměla konce. V hlavě mu hučely
stovky vodopádů, pak se mu zdálo, že dopadl na tvrdou zemi, že jeho tělo rozletělo se nárazem na tisíce kusů, že se roztříštil jako atom a pak nevnímal již nic. ---------Druhý den v odpoledních hodinách vyšel si do lesa tzv. Amerik rolník Kožera z Eše a v hustém lesním podrostu nalezl ke svému zděšení starého pytláka ve velmi zuboženém stavu. Nalézal se v hlubokém bezvědomí, v šatech na cáry roztrhaných, zakrvácený, potlučený, s krvavou pěnou u úst. V jedné ruce svíral bosňáckou dýku, ve druhé svoji nerozlučnou ládovačku. Známky prchajícího života dával najevo pouze bolestivým chroptěním. Kožera, který Matěje velmi dobře znal, doběhl rychle domů, zapřáhl do žebřiňáku vycpaného slamou kravky a dopravil polomrtvého Matěje k jeho již úzkostlivé manželce. Rychle povolaný lékař konstatoval po důkladné prohlídce zánět plic a těžký otřes mozku. Prohlásil však jeho plačící manželce Evě: „Nebrečte, vy hloupá ženská! Je to s ním velmi zlé, vdovou ale nebudete. On ho čert nevezme, ačkoliv to už měl dávno udělat. Matěj má však moc dobré jádro.“ Po celé dva dlouhé měsíce potácel se Matěj mezi životem a smrtí. Celé první čtyři týdny byl zmítán divokou horečkou a svým blouzněním uváděl v údiv celé svoje okolí. Střílel, nadával, klek, štěkal jako pes, mňoukal jako kočka a vyrážel ze sebe zvuky. Volal hned boha, hned zas čerta na pomoc proti lesním vetřelcům, proti rotě černých myslivců a tvrdil, že v lese svojí bosňáckou dýkou ubodal černého medvěda a ranou ládovačky přes hlavu zabil chlapa černého jako noc a velkého jako hora Stražiště, který se opovážil lovit v „jeho“ revíru. Po svém uzdravení, v které mimo bodrého lékaře lidumila Dr. Löva nikdo nevěřil ani nedoufal, se starý pytlák nezměnil. Nechodil však několk měsíců do lesa s ládovačkou, spokojil se tento čas pouze s pouhým okařením.
Vydává 12x ročně OÚ v Senožatech. Redakce, korektury: Mgr. Irena Strnadová, grafické zpracování: Lucie Skálová. Povoleno OkÚ Pelhřimov pod označením: MK ČR E 11396, tisk: OÚ Senožaty, nákladem 160 ks, cena 10,- Kč. Datum uzávěrky je vždy 25. předcházejícího měsíce. Své příspěvky zasílejte výhradně e-mailem na adresu:
[email protected]
září 2009
strana 8
