3. SLUŽEBNÍ PES PČR JAKO DŮKAZNÍ PROSTŘEDEK 3.1 LIDSKÝ PACH, NAUKA O PACHU Všechny kapalné i pevné látky jsou schopny uvolňovat atomy nebo molekuly, které charakterizují jejich chemické složení. Tyto částice tvoří podstatu pachů osob a věcí. Zkoumáním pachů se zabývá odorologie. Pach lze z odorologického hlediska definovat jako plynnou látku, která je schopna vyvolat čichový vjem člověka, zvířete nebo reakci analytického přístroje. Čím je vyšší teplota, tím se částice pachu uvolňují rychleji. Pachové stopy jsou latentní a nelze je žádnými kriminalisticko-technickými metodami a prostředky zviditelnit. Přítomnost stop se v podstatě pouze předpokládá. Vyhledávají se především podle taktických hledisek. Pachové stopy se dají nalézt v místech příchodové a odchodové cesty pachatele, na místech, kde se pachatel zdržoval, na předmětech, které vzal do ruky nebo se jich dotýkal. Pachové stopy na místě činu zajišťuje kriminalistický technik. Nejužívanější metodou je zajištění formou pachové konzervy. Pachová konzerva je uzavíratelná sterilizovaná sklenice, do které se uloží absorpční materiál, nejčastěji aratex, do kterého byl zachycen pach z místa činu. Pro práci služebního psa má hlavní význam lidský pach. Z pachů věcí pak pach věcí jako jsou výbušniny, drogy, zbraně, plyny a páry. Lidský pach tvoří pach individuální a přidružené pachy. Individuální pach vzniká při fyziologických procesech v organismu člověka. Pach vychází z těla s potem, kožním mazem, při odlupování zrohovatělé kůže epidermis. Přidružené pachy dělíme na:
pachy obydlí pachy povolání či zaměstnání pachy kosmetických přípravků pachy dalších předmětů, které má člověk u sebe (léky, cigarety) pach šatů, obuvi
Ve volném terénu je lidský pach doplněn ještě dalšími přidruženými pachy:
o pach rozrušené půdy o pach rozšlápnutých mikroorganismů o pach rostlin o pach prostředí, kde se pachová stopa nachází
Na pachovou stopu mají vliv vnější podmínky:
a) teplota b) vlhkost vzduch c) tlak vzduchu a jeho pohyb d) struktura půdy a její porost
Za negativní podmínky jsou považovány vysoké teploty, přímé slunce, mráz, silný vítr, hustý či vytrvalý déšť nebo sněžení. Za kladné podmínky považujeme mlhu, mrholení, teplotu okolo 10° C, bezvětří. Důležitým faktorem pro vypracování či zajištění pachové stopy je její stáří. Za čerstvé stopy jsou považovány stopy do jedné hodiny stáří, za normální stopy od jedné do tří hodin stáří, za vychladlé považujeme stopy starší více jak tři hodiny. Toto platí u pachových stop v terénu. Zpracovávání pachových stop pomocí přístrojů vyžaduje nákladně vybavené laboratoře. Na srovnávání pachu a na vypracování pachových stop jsou v dnešní době využíváni především speciálně cvičení psi.
3.2 VYUŽITÍ PSA NA METODU PACHOVÉ IDENTIFIKACE Metoda pachové identifikace (MPI) je kriminalistickou odorologickou metodou. Kriminalistická odorologie - identifikace osob a věcí podle pachu. „Identifikací v kriminalistice rozumíme proces porovnávání a ztotožňování objektů, aby byla určena spojitost určité osoby nebo věci s vyšetřovanou událostí podle stop nebo jejich zobrazení.“ V případě pachové identifikace je zkoumaným objektem otisk pachové stopy, který byl nalezen na místě události - na místě činu. Pachová stopa se na místě činu nachází téměř vždy (obzváště u majetkové a násilné trestné činnosti). Použitelná pachová stopa zůstává na místě činu (MČ) i za předpokladu, že pachatel zahlazoval své stopy různými prostředky (například rozsypané koření, rozlitý parfém). Pachové stopy jsou stopami latentními. Pachová stopa nemůže být smyslovými orgány člověka pozorovatelná, proto nemůže být svým nositelem ani záměrně zničena. Následným vstupem cizích osob na MČ může být pachová stopa překryta dalšími pachy. Zajištění pachových stop je jedním z prvních technických úkonů na MČ. Zajištění pachových stop provádí školený technik někdy současně se zajištěním mikrostop. Pachové stopy jsou velmi citlivé vůči různým vlivům a jejich časová stálost je omezena. Při zajišťování pachových stop je potřeba zabránit zničení nebo poškození jiných kriminalistických stop. Pachové stopy jsou snímány i z věcných stop, které na místě činu pachatel zanechal (oděvní svršky atd.). Postup technika řídí na MČ vyšetřovatel nebo vedoucí výjezdové skupiny. Zajištěné pachové stopě se říká otisk pachové stopy (OPS). Tyto stopy jsou zajišťovány především u závažné, především násilné a sériové majetkové trestné činnosti. Pachová stopa se zajišťuje několika způsoby:
a) zajištění pomocí snímače (na tkaninu aratex) b) nasátím pachové stopy (do injekční stříkačky, plastové lahve a pod.) c) zajištění prosáváním vzduchu (přes sloupec vhodného absorbentu) jako příklad lze uvést detekční trubičky na přítomnost alkoholu v dechu
V současné době se k zajištění pachových stop využívá výhradně zajištění pomocí snímače. K zajištění OPS se použije sterilní tkanina aratex, která se za pomoci sterilních nástrojů položí na místo pravděpodobného výskytu pachové stopy. Tkanina se zakryje hliníkovou fólií a stopa se takto nechá 30 minut. (Při zajišťování starých stop se snímač nechá položený i několik hodin). Následně se odkryje hliníková fólie, aratex se za pomoci sterilního náčiní vloží do sterilní sklenice. Sklenice se uzavře a označí identifikačním štítkem. Takto zajištěnou stopu nazýváme pachovou konzervou. Požadavek sterility je dán jednak rizikem
přenosu jiného pachu na pachovou stopu, nebo na snímač. Nesmí se snímat stopy mokré nebo vlhké, protože vlhkost by se přenesla do sklenice a stopa by byla následně znehodnocena. Takové stopy se musí nejprve vysušit. Pro srovnání OPS musí bý odebrány srovnávací pachové konzervy (SPK). Tyto se odebírají u osob podezřelých ze spáchání trestného činu. SPK musí být odebrány se souhlasem podezřelé osoby. Nesmí se odebírat konspirativně. SPK musí odebírat jiný technik, než který odebíral OPS. Je vhodné SPK odebírat v civilním prostředí. Technik by neměl SPK odebírat ve věznici, ve vazbě apod., a to vzhledem k přidruženým pachům specifického prostředí. Odběr spočívá v přiložení pachového snímače na holou část těla, nejčastěji na bok, snímač se překryje alobalem a ponechá se 20 minut. Následně se snímač uloží do sterilní sklenice. Zpravidla se odebírají dva snímače, které se uloží odděleně. Sklenice se uzavřou a označí štítkem. Při odebírání SPK se samozřejmě používají sterilní nástroje. Odebrané OPS a SPK smí být použity ke srovnání pachů až po 24 hodinách od jejich sejmutí. Po tuto dobu se pach ve sklenicích vyvíjí a prosakuje celým pachovým snímačem. OPS se skladují tři roky, u závažných případů až deset let. SPK se skladují ve většině případů tři roky a skladují se dle abecedního seznamu. Pokud je případ objasněn a pravomocně odsouzen, tak se pachové konzervy ze skladu pachových stop vyřadí. K výcviku na metodu pachové identifikace se používají výhradně feny. Často se jedná o feny sterilní. Fena, která hárá, nemůže být použita k výcviku ani ke srovnávání, aby nedošlo k znečištění sálu pachem hárající feny. Srovnávání pachových konzerv probíhá ve speciálních sálech - kójích, kterých je i několik vedle sebe. Na zemi je 6 až 8 postů, kam se umísťují pachové konzervy. V horní části sálu je natažené lanko, ke kterému je připevněna šňůra, která volně prokluzuje po lanku. Na konci šňůry je karabina, která se přípíná feně na obojek nebo ke stopovacímu postroji. Fena může pracovat i na volno. Fena po načichání pachu z předloženého snímače jde středem místnosti a porovnává pach se snímači na každém postu. V případě schody pachů fena u příslušného postu zalehne - označí. Srovnávání se provádí ve směru tam i zpět. Pes je schopen přítomnost pachu podezřelé osoby potvrdit nebo vyloučit. Oboje se hodnotí jako pozitivní výsledek. Při manipulaci s pachovými konzervami se používají sterilní nástroje. V případě, že se jedná o velmi starou pachovou konzervu, je vhodné před použitím snímač zvlhčit pomocí vodní páry z destilované vody, nebo přidáním několika kapek destilované vody do sklenice se snímačem. V zadní části sálu je zrcadlové sklo, za kterým je umístněna pozorovací místnost, odkud lze pozorovat práci psa. Sál, ve kterém se provádí srovnávání, musí být odhlučněn a odpachován, aby byl vyloučen průnik rušivých pachů ze sousedních sálů a pozorovací místnosti. Výkon psa může prostřednictvím pozorovací místnosti sledovat například soudce, státní zástupce nebo obhájce. Mezi jednotlivým rozlišením musí mít pes přestávku minimálně 45 minut, aby zapomněl pach, se kterým pracoval. Speciální výcvik na MPI trvá přibližně čtyři měsíce. S výcvikem se začíná s fenami, které mají vlohy k pachovým pracem, ve věku 1,5 roku. Výcvik probíhá ve čtyřech fázích:
1. pes se musí naučit pohybovat se po sále a hledat na jednotlivých postech 2. pes rozlišuje pachovou stopu psovoda mezi posty, kde je sterilní, nenapachovaná konzerva se sterilizovanou tkaninou 3. pes rozlišuje pachovou stopu psovoda mezi cizími pachovými stopami 4. pes provádí rozlišení cizí pachové stopy mezi cizími pachovými stopami Při rozlišování se provádí nejčastěji rozlišení mezi OPS a SPK. Dále se provádí rozlišení mezi SPK a SPK a také mezi OPS a OPS. Poslední varianta se používá při prokázání sériové trestné činnosti. Tady dojdeme ke zjištění, že krádeže v bytech páchá jedna osoba, která zatím není identifikována. V ojedinělých případech se provádí porovnání mezi SPK a OPS. Tak se děje v případech, kdy jsou podezřelými jen jedna či dvě osoby. Velmi podstatná pro MPI je sterilita pracovního prostředí, nástrojů, zajišťovacího materiálu. Sterilizace se provádí ve sterilizátorech při teplotě 120°C, kdy dochází k pachové sterilizaci. K bakteriální sterilizaci dochází již při 100°C, ale pro pachovou sterilizaci je tato teplota nedostačující. Sterilizují se veškeré pomůcky, nástroje, sklenice, tkanina - aratex. Sterilizace se nesmí provádět v nemocnicích vzhledem k individuálnímu pachu nemocničního prostředí. Administrativa se zpracovává pomoci výpočetní techniky. Po každém provedeném porovnání pachových stop musí být sepsáno odborné vyjádření, které je zasíláno zpět na útvar, který o porovnání požádal. Odborné vyjádření je vyhotoveno dle § 105 trestního řádu. Administrativu upravuje Směrnice pro využívání metody pachových konzerv ve SNB. Informace o metodě pachové identifikace za pomoci speciálně cvičených psů byly donedávna považovány za tajné. Metoda pachové identifikace je pochopitelně značně subjektivní, ale lze ji objektivizovat například opakováním zkoušky s pozměněným pořadím pachových konzerv, použitím jiných pachových konzerv nebo použitím několika psů nezávisle na sobě. MPI za pomoci speciálně cvičených psů je v současné době považována soudy jako nepřímý důkaz. Vrchní soud i nejvyšší soud v ČR vyřkl názor, že metoda pachové identifikace je jedním z vyšetřovacích úkonů. V trestním řádě § 89 odst. 2 je uvedeno, že za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci. V současné době rozhodovací praxe soudů v trestním řízení přijímá výsledky odorologické expertizy jako důkaz. Do dnešní doby sloužila metoda pachové identifikace jen k tzv. operativně taktickým úkonům, sloužila k prověřování vyšetřovacích verzí. O výkonu psa může být pořízen videozáznam, osoby činné v trestním řízení se můžou účastnit provedení úkonu díky pozorovací místnosti. Psovod může být předvolán jako svědek k podání svědecké výpovědi před soudem.
3.3 VYUŽITÍ PSA KE SLEDOVÁNÍ PACHOVÉ STOPY Každý člověk zanechává při svém pohybu pachovou stopu. Na každém předmětu, který měl člověk u sebe nebo v ruce, zůstává lidský pach. Ke sledování pachových stop nebo na další pachové práce se používají pátrací psi. Nejčastějším způsobem použití služebního psa je vyhledávání pachatele po pachové stopě, a to z místa činu.
Policisté jsou povinni dle § 158 trestního řádu přijímat oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin a co nejrychleji tato oznámení vyřizovat. „Vyšetřovatel a policejní orgán jsou povinni učinit všechna potřebná opatření k odhalení trestných činů a zjištění pachatelů; jsou též povinni činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti“. Po oznámení trestného činu je vyslána na místo činu výjezdová skupina (výjezdová skupina policejních orgánů), která provede zajištění místa činu a další opatření. Včasným zajištěním místa činu, jeho správným ohledáním, vyhledáním a zajištěním stop všeho druhu i jiných důkazních materiálů a zjištěním a vytěžením svědků lze zjistit nejdůležitější okolnosti, potřebné pro objasnění skutkové podstaty vyšetřované události. O možnostech využití psa a jeho povolání by měl rozhodnout policista, který provádí obhlídku místa činu jako první. Policista by měl být tedy schopen vyhodnotit situaci, zda jsou zde vhodné podmínky pro použití psa. Psovod se psem by měl být povolán na všechny případy, kromě těch, kde je zcela zjevné, že použití psa je bezpředmětné (například pachatel dopravní nehody z místa odjede). U trestných činů lze řádným ohledáním místa činu získat první potřebné podklady k pátrání po pachateli a odcizených věcech, důkazy k jeho usvědčení. Výjezdovou skupinu zpravidla tvoří:
vedoucí výjezdové skupiny - vyšetřovatel pracovník kriminální policie - operativec kriminalistický technik psovod s pátracím psem případně i další specialista (soudní lékař, pyrotechnik, znalec)
Po příjezdu výjezdové skupiny na místo činu je provedena orientační prohlídka místa činu. Ověří se, zda nedošlo na místě činu ke změnám od okamžiku oznámení události. Vedoucí výjezdu převezme informace od policistů, kteří provedli zajištění místa činu, případně přijímali oznámení. Pokud je na místě oznamovatel nebo poškozený, je provedeno předběžné vytěžení oznamovatele nebo poškozeného ke spáchanému skutku. V rámci orientačního ohledání rozhodne vedoucí výjezdové skupiny o použití pátracího psa na pachovou stopu. Způsob použití pátracího psa by měl vedoucí výjezdu konzultovat s psovodem vzhledem k tomu, že psovod zná možnosti využití pátracího psa a je ve svém oboru specialistou. Vedoucí výjezdu nemusí mít absolutní znalosti o možnostech využití pátracího psa. V případě, že jsou vhodné podmínky pro použití psa ke sledování pachové stopy, je pes uveden do míst pravděpodobné odchodové cesty pachatele. Pronásledování pachatele po „horké stopě“ je řazeno mezi neodkladné úkony. Důležité je, pokud možno, získat od svědků (poškozeného) popis pachatele, popis oblečení, identifikační znaky (způsob chůze, řeč apod.), popis odcizených věcí, směr odchodu pachatele. Vedoucí výjezdové skupiny určí policistu, který bude psovoda se psem doprovázet (doprovodná hlídka). Policista má tyto úkoly:
zajistit radiové spojení s vedoucím výjezdu nebo s operačním střediskem
v případě výskytu osob v okolí pachové stopy provést jejich vytěžení, provést kontrolu totožnosti a zapsat nacionále osob (možní svědci) v případě nálezu stop či předmětů provést zajištění nebo alespoň ochranu stop před zničením po dobu práce psa zajišťovat psovoda se psem (psovod sleduje práci psa a nemůže sledovat okolí)
Úkoly policejního psovoda na místě činu:
a) vyhledat za pomoci pátracího psa všechny pachové stopy vedoucí k místu i z místa činu b) sledovat práci pátracího psa na stopě a věnovat pozornost i nejbližšímu okolí pachové stopy (odhozené nebo ztracené předměty, trasologické či jiné stopy, svědci) c) po ukončení ohledání místa činu znovu prohlédnout s pátracím psem místo činu a jeho širší okolí, provést průzkum terénu za účelem vyhledání odhozených věcí pachatelem d) spolupracovat s technikem při zajištění stop či předmětů nalezených psem nebo psovodem na pachové stopě e) sepsat protokol o použití služebního psa s uvedením průběhu, podmínkách a výsledku pachové stopy. Do protokolu se uvedou podmínky na místě činu, kdo psovoda povolal, čas uvedení psa na stopu, čas spáchání skutku (je-li znám), čas oznámení skutku a způsob zajištění místa činu. Uvede se i člen doprovodné hlídky (svědek práce psa)
Psovod s pátracím psem by měl být povolán na všechny případy, kdy není již předem vyloučeno jeho použití. Psovod s pátracím psem má být přítomen při všech případech závažné trestné činnosti. Obzvláště pak u násilných trestných činů a u majetkových sériových trestných činů nebo u činů s vyšší škodou na majetku (například žhářství). Pro úspěšné použití pátracího psa je nutné dodržet některé zásady: a) rychlé povolání psovoda na místo činu - v žádném jiném způsobu použití služebního psa nehraje tak významnou roli čas, jako při použití psa ke sledování pachové stopy. Proto je nutné povolat psovoda co nejrychleji po oznámení skutku. Je chybou čekat na výsledek orientačního ohledání, kdy vedoucí výjezdu rozhodne o možnosti využití služebního psa a tedy o jeho povolání. Tím vzniká značná časová prodleva, která má vliv na úspěšné použití psa b) řádné zajištění (uzávěra) místa činu. Přitom je nutné zabránit vstupu nezúčastněných osob a místo uzavřít v co nejširším okruhu. Rovněž tak omezit pohyb policistů na místě činu do příjezdu psovoda - policisté zasahující na místě činu velmi často znehodnotí místo a okolí trestného činu vlastním pohybem. Psovod má být před použitím psa pravdivě seznámen s pohybem osob a policistů na místě činu. V některých případech se i stane, že psovod přijede na místo činu a policisté již mají provedeno ohledání místa činu. c) k psovodovi musí být určen člen doprovodné hlídky, který plní uložené úkoly. Člen doprovodné hlídky by měl být vybaven radiostanicí (mobilním telefonem) a
zajišťovat tak spojení s vedoucím výjezdu. V případě naznačení směru pátracím psem vyšle policisty do míst možného výskytu pachatele (například pokud pes dojde k železniční trati a tuto sleduje, jsou policisté vysláni na vlakové nádraží, kde provedou kontrolu přítomných osob). Člen doprovodné hlídky by měl být vybaven chirurgickými rukavicemi a igelitovými sáčky, aby mohl zajistit věcné stopy nalezené v průběhu sledování pachové stopy. Vhodné je mít i obinadlo pro případ úrazu psovoda, psa či člena doprovodné hlídky (případně pachatele). Policista v doprovodné hlídce by měl mít dostatečnou místní a osobní znalost, aby mohl při sledování pachové stopy usuzovat, kam stopa vede, nebo kdo by mohl být pachatelem a následně provádět opatření. Vyhledání pachové stopy lze provést několika způsoby:
vyhledání stopy v místech odchodové cesty pachatele (místo zjistíme ze svědeckých výpovědí nebo po taktickém zhodnocení) vyhledání stopy ze zajištěného předmětu pachatele v terénu je možné pachovou stopu vyhledat za pomoci revírování psa
Pes je schopen vyhledat a sledovat pachovou stopu z místa činu až k pachateli (k jeho úkrytu či bydlišti, nebo například na zastávku autobusu do místní restaurace). Pes zpravidla postupuje ve směru pachové stopy. Vyjímečně (pokud jiná stopa není) je schopen sledovat stopu i proti směru stopy. Pes může policisty dovést do míst, kde získají užitečné svědectví a informace k osobě pachatele, kterého si zde všiml další občan. Svědectvím nebo vypracováním části stopy naznačí směr, kterým pachatel odešel, nebo odkud přišel, a tedy kterým směrem se má vést další pátrání. Od svědků může být po vytěžení zjištěn popis podezřelého pachatele a směr, kterým pokračoval. Na stopě může pes nalézt rozličné předměty, které pachatel na trase svého pohybu ztratil nebo zahodil. Tyto „věcné stopy“ často nesou další stopy pachatele, které mohou vést k jeho dopadení. Proto tyto stopy zajišťujeme s opatrností tak, aby nedošlo ke zničení dalších možných stop. Na pachové stopě mohou být zjištěny další kriminalisticky hodnotné stopy, jako například trasologické stopy. Pes může dojít po stopě k místu, kde měl pachatel uschováno vozidlo. Zanechané stopy po vozidle lze využít při dalším pátrání. Pes může vyloučit přítomnost druhé osoby na místě činu při fingovaných trestných činech. V nočních hodinách nebo při špatné viditelnosti je pes schopen avizovat přítomnost cizí osoby, a upozornit tak psovoda nebo hlídku na možný útok. Dále je pes schopen překonat odpor útočící osoby, ochránit psovoda i členy hlídky a případně zadržet prchajícího pachatele. Při průzkumu terénu či objektu pes nalezne a označí ukrývající se osoby nebo vyhledá předměty, případně nábojnice. V případech, kdy dojde pes k pachateli, je vypracování pachové stopy považováno soudy jako nepřímý důkaz. Rovněž tak nalezené předměty, na kterých jsou následně zajištěny další kriminalistické stopy, a stopy nalezené na pachové stopě, jsou v trestním řízení vyhodnoceny jako důkazy. Značná část úspěchu psa závisí na kvalitách psovoda, na jeho bystrosti, postřehu, jak rozpozná a dovede vysvětlit různé chování psa v různých
podmínkách, jak dovede práci psa řídit a usměrňovat. Za ztížených podmínek a v komplikované situaci ve městě je rozhodujícím činitelem úspěchu psovod. Za psa musí vždy myslet člověk, který ho vede. Psovod by měl mít již nějakou praxi - kriminalistika, práce na místě činu, operativní činnost, šetření. Psovod musí znát natolik svého psa a musí mít vypozorované u psa reakce a z chování psa na stopě musí vyhotovit správné závěry. A následná opatření. Pachová stopa je ve sněhu či v oranici kontrolovatelná a přispívá ke klidu práce psovoda se psem na stopě, protože psovod je klidný vzhledem k tomu, že s i je jist, že pes postupuje po stopě. Pokud pes nedojde k pachateli není vhodné dělat závěry, že je pes špatný. Žádný z policistů neví kudy pachatel šel, jak se choval, zda neměl v blízkosti připraveno vozidlo. Pachatel si mohl na silnici vozidlo zastavit nebo mít zajištěn odvoz. Mohl spolupracovat s pomocníky nebo spolupachateli. Mimo sledování pachové stopy pachatele jsou psi využíváni k těmto dalším pachovým pracím:
a) vyhledání vystřelených nábojnic - pes je schopen vyhledat vystřelenou nábojnici i po několika dnech, a to v těžko prostupném terénu, kdy ušetří mnohahodinovou práci několika policistů. Pes vyhledanou nábojnici označí zalehnutím nebo ji přinese. Nesmí nábojnici kousat, protože by byla znehodnocena pro následné balistické zkoumání. b) průzkum terénu za účelem odhozených nebo ztracených věcí c) pátrací akce po pohřešovaných osobách za účelem nalezení osoby v terénu d) označení osoby ze stopy e) označení osoby z předmětu f) ztotožnění dvou předmětů stejného majitele
Poslední tři disciplíny nejsou v současné době se psy nacvičovány, a to vzhledem k tomu, že to nevyžaduje zkušební řád. Bohužel v dnešní době se vyžadují od pátracích psů i obranné práce téměř ve stejném rozsahu, jako mají psi hlídkoví. Cviků je tedy mnoho. Domnívám se, že kdyby byly obranné práce redukovány na ochranu psovoda, zadržení, avizaci a průzkum terénu či objektu za účelem nalezení ukryté osoby, zbylo by více prostoru pro pachové práce. Psovodi by mohli nacvičovat i pachové práce uvedené pod písmeny c) až e). Tím by se rozšířily možnosti využití pátracích psů a psi by tak napomohli k vyšší objasněnosti trestné činnosti. Psi by měli být hromadně zařazováni do pátracích akcí po pohřešovaných osobách, především pak pokud se jedná o děti, staré či mentálně nebo jinak zdravotně postižené osoby. Policista může okolo osoby jít a nevšimne si jí. Pes však zachytí čichem pach osoby a nález osoby označí. Musíme brát v úvahu, že někdy se osoby úmyslně ukrývají nebo jsou zraněné či v bezvědomí. V těchto případech je zrak policistů nedostatečný. Vhodné je i využití psa po prohlédnutí terénu vrtulníkem za pomoci termovize. Policisté ve vrtulníku blíže určí lokalitu, kde se osoba nachází, a pes je pak schopen v krátké době tuto vyhledat. Čichová sliznice psa (německého ovčáka) pokrývá až 170 cm2 při tloušťce 0,1 mm. U člověka je rozloha čichové sliznice jen 5 cm 2 při tloušťce 0,006 mm. Pes je tedy schopen zachytit pach ve stokrát menší koncentraci než člověk.
V neposlední řadě je nutné podotknout, že i pátrací psi jsou využíváni k hlídkové službě, například při kontrole rekreačních chatových oblastí, dále na obranné práce jako jsou eskorty osob, zajišťování klidu a veřejného pořádku při kulturních a sportovních akcích, ke kontrole objektů, a to i objektů napojených na pult centralizované ochrany a jako prevence. V případech, kdy se jedná o místo činu v osamělém objektu nebo v prostorách výrobních podniků, rekreačních osad apod. se před uvedením psa na pachovou stopu provede se psem průzkum objektu za účelem nalezení ukrývajících se osob. Často se stává, že pachatel nestačí objekt opustit a ukryje se uvnitř objektu. Při sepisování protokolu o ohledání místa činu se do třetí závěrečné části uvede, zda byl na místě použit služební pes, jeho jméno a evidenční číslo, a jméno psovoda. Dále se uvede výsledek použití služebního psa. V případě, že nebyl služební pes použit, uvede se důvod, proč se tak stalo. Úvod
Předchozí stránka
Následující stránka
