Jak zvládnout stres za katedrou

Jak zvládnout stres za katedrou Zdenka Bártová

R

w w w. c o m p u t e r m e d i a . c z

Praktická příručka pro pedagogy

OBSAH 1. STRES A JEHO VLIV NA ORGANISMUS ......................................................... 10 OBJASNĚNÍ POJMU „STRES“

......................................................................................... 10

CO PŘEDCHÁZÍ VZNIKU STRESU? .................................................................................. 12

Obsah

PROJEVY STRESU V LIDSKÉM ŽIVOTĚ ........................................................................... 14 FÁZE I – POPLACHOVÁ REAKCE...................................................................................... 14 FÁZE II – REZISTENCE ....................................................................................................... 14 FÁZE III. – VYČERPÁNÍ ...................................................................................................... 15

Jak zvládnout stres za katedrou

STRESORY .................................................................................................................................. 20 CO JSOU STRESORY? ......................................................................................................... 20 MYŠLENKOVÉ STRESORY ................................................................................................ 24 POSTOJE, KTERÉ LIDI ZNEKLIDŇUJÍ A STRESUJÍ....................................................... 31 ÚKOLOVÉ STRESORY V ZAMĚSTNÁNÍ ........................................................................ 32 RIZIKOVÉ FAKTORY OSOBNOSTNÍ ................................................................................ 34 FYZIKÁLNÍ STRESORY ....................................................................................................... 43 ROZDÍLY MEZI STRESOVÝMI SYMPTOMY MUŽŮ A ŽEN ....................................... 47

2. SYNDROM VYHOŘENÍ .................................................................................. 54 OBJASNĚNÍ POJMU „BURNOUT"....................................................................................... 54 KOŘENY BURNOUT SYNDROMU ................................................................................... 54 PROČ PRÁVĚ UČITELÉ TRPÍ ČASTO STRESEM NEBO SYNDROMEM VYHOŘENÍ? .................................................................................. 56 ODLIŠENÍ SYNDROMU BURNOUT OD JINÝCH NEGATIVNÍCH PSYCHICKÝCH STAVŮ ........................................................................................................... 58 BURNOUT A STRES ............................................................................................................ 58 BURNOUT A DEPRESE ....................................................................................................... 58 BURNOUT A ÚNAVA ........................................................................................................... 58 BURNOUT A ODCIZENÍ ..................................................................................................... 58 BURNOUT A EXISTENCIÁLNÍ NEURÓZA ..................................................................... 58 ZVLÁDÁNÍ VYHOŘENÍ ......................................................................................................... 62 INTERNÍ INDIVIDUÁLNÍ MOŽNOSTI PREVENCE ...................................................... 62 DALŠÍ KROKY PŘI ZVLÁDÁNÍ SYNDROMU VYHOŘENÍ .......................................... 65

3. ZVLÁDÁNÍ STRESOVÉ ZÁTĚŽE ..................................................................... 70 PSYCHOGENNÍ EMOČNÍ PŘELADĚNÍ ............................................................................ 70 PODMÍNKY USNADŇUJÍCÍ CITOVÉ PŘELADĚNÍ ...................................................... 70 PROSTŘEDKY CITOVÉHO (EMOČNÍHO) PŘELADĚNÍ ............................................... 72 FORMULACE K POZITIVNÍ AUTOSUGESCI ................................................................ 73 ASERTIVNÍ KOMUNIKACÍ PROTI STRESU ................................................................... 75 ŽIVOTNÍ STYL .......................................................................................................................... 78 ZVLÁDÁNÍ SVÉHO ČASU ................................................................................................. 81

3

Jak zvládno

ut

ROU STRES ZA KATED

ATMOSFÉRA VE ŠKOLE, V PEDAGOGICKÉM SBORU ................................................ 83 RODINNÉ ZÁZEMÍ.............................................................................................................. 83 VŠEOBECNÉ RADY ............................................................................................................. 84 K ZAMYŠLENÍ UČITELE..................................................................................................... 85 VÝZNAM DECHOVÉ ČINNOSTI ...................................................................................... 85 UVOLŇOVACÍ CVIČENÍ ..................................................................................................... 86 KLID A ODPOČINEK ........................................................................................................... 86 DOPORUČENÍ NA ZÁVĚR ..................................................................................................... 90

PŘÍLOHY ......................................................................................................... 94


Obsah

Příloha č. 1 ................................................................................................................................... 94 NĚKOLIK RAD PRO JEDNÁNÍ S ADOLESCENTY ......................................................... 94

4

a jeho vliv na organismus

Stres Jak zvládnout stres za katedrou

Stres a jeho vliv na organismus


9

Jak zvládno

ut

ROU STRES ZA KATED


1. STRES A JEHO VLIV NA ORGANISMUS OBJASNĚNÍ POJMU „STRES“


Slovo „stres“ pochází z anglického stress, které vzniklo z latinského slovesa stringere, což znamená „utahovat, stahovat, zadrhovat“ smyčku kolem krku odsouzence. Můžeme tím ale také rozumět „být vystaven nejrůznějším tlakům“, a proto „být v tísni“. Vědy o člověku 1 se touto tematikou zabývají a různí autoři napsali různé definice stresu. Např. H. Basowitz říká, že „bychom neměli stres chápat jako něco, co na organismus dopadá jako kámen na zem. Stres je reakcí organismu na interní a externí procesy, které dosahují takových hodnot, že přetěžují fyziologické kapacity organismu.“ O. Kondáš konstatuje, že „stresem rozumíme změny, které vznikají v psychologických regulačních mechanismech a činnostech, jako reakce na působení různých stresorů (podnětů), k nimž dochází při stresových situacích“. V moderní medicíně se používá pro vnější stresující události pojem stresor, například kolona na silnici, když právě pospícháme, obsazený telefon, když potřebujeme něco urychleně vyřídit, propuštění z práce, neshody na pracoviště a tak dále. Pro psychickou a tělesnou reakci organismu na stresor používáme pojem stresová reakce, například negativní myšlenky, bušení srdce, pocení se, zvýšení hladiny kortizolu a podobně. O definici stresu se jako první pokusil fyziolog Hans Selye2, který své poznatky shrnuje takto: „Stres je nespecifická (tj. nastávající po různých zátěžích stereotypně) fyziologická reakce na jakýkoli nárok na organismus kladený.“ Jako první také použil pojem „rozměr stresu“ a označil jeho dva protikladné póly: distres (negativně působící stres), který je používán pro nejnepříznivější stresové situace, a eustres (kladně působící stres) – je to stres triumfu, radosti z dosaženého cíle, z výhry, z efektivní práce a života, jak nám popisuje eustres klinická psycholožka Eva Rheinwaldová3. Když se však míra únosnosti stává zatěžující, když se náš pohled na věc změní a my ztrácíme pocit jistoty, pak je to již distres. V současné době se používají také pojmy hyperstres (tzn. stres přesahující hranice adaptability – přizpůsobivosti jedince) a hypostres (tzn. stres, který se dá ještě zvládnout, ale při dlouhodobém působení může nastat zvrat). H. Selye chápe stres jako součást lidského života, říká, že je to vlastně „koření“ života, zatímco bezstresový stav je smrt. Škodlivé je pro člověka pouze překročení určité individuální hranice, kdy se normální stres stává distresem. 1 2 3

10

Křivohlavý, J.: Jak zvládat stres. Grada, Praha 1994 Schreiber, V.: Lidský stres. Academia, Praha 2000, s. 16 Rheinwaldová, E.: Dejte sbohem distresu. Scarabeus, Praha 1995



Schéma č. 1: Rozměry stresu

Hyperstres

Eustres (+)

Distres (-)

Hypostres


Oba typy stresu, distres i eustres, jsou po chemické stránce stejné, ale liší se svou povahou. Člověk při distresu nabývá pocit přetížení, zoufalství a bezmoci, což se projevuje i na zdravotním stavu jedince. Můžeme zjistit následující signály našeho těla, jak uvádí E. Rheinwaldová:

Signály distresu Třes rukou

Pocit slabosti

Zvýšené pocení

Bolesti hlavy

Tik

Bolesti ramenou a zad

Zvýšená reakce na zvuky

Nutkání utéct a schovat se

Podrážděnost

Potíže s rozhodováním

Hádavost

Zvýšená starostlivost o každou maličkost

Nervozita

Nezájem o řešení opravdových problémů

Pocity úzkosti

Problémy s lidmi, žáky

Deprese

Zapomínání schůzek, závazků, informací

Odosobnění

Náhlá změna obvyklého chování – dobrý pracovník se stane nedbalým

Vysychání v ústech Motání hlavy Zvýšená únava

Kdo rád pracoval v týmu, straní se nyní kolektivu

Nervozita z chování členů rodiny Snížená sexualita Problémy se spánkem

Nechutenství nebo přejídání

Nutkání plakat

atd.

Zvládání distresu vyžaduje od člověka nejen osobní sílu a schopnost zvládat životní těžkosti, ale také určité teoretické vybavení, jak postupovat, jaké kroky (strategii) uplatnit při vyrovnávání se s danou situací. Podrobněji se těmito kroky či strategií budeme zabývat v kapitole Zvládání stresové zátěže (str. 70). Nyní si přiblížíme vznik běžné stresové zátěže. 11

Jak zvládno

ut

ROU STRES ZA KATED


CO PŘEDCHÁZÍ VZNIKU STRESU?


Každý biologický organismus je otevřený systém, který neustále udržuje dynamickou rovnováhu výměnou určitých látek (na vyšší úrovni informací) mezi sebou a okolím. To, čeho se mu nedostává, co potřebuje a musí si to nějakým způsobem najít ve svém okolí, nazýváme potřebou, která představuje základní motiv vedoucí organismus k vnější aktivitě zaměřené na uspokojení potřeby. Potřeby si nemusí člověk vždy dostatečně uvědomovat. Může je pociťovat jen jako nejasnou touhu – frustraci1, tj. psychologický stav vyvolaný překážkou na cestě k cíli, respektive ohrožení, oddálení nebo znemožnění uspokojit určitou potřebu. Překážka může být vnější (fyzická, způsobená jednáním druhé osoby) anebo vnitřní, např. stydlivost, plachost, pocity viny, výčitky svědomí atd. Odolnost vůči frustračním situacím je u každého člověka jiná. Je závislá na tělesné konstituci, výchově a životních zkušenostech jedince. Potřeby vždy souvisí s hodnotovou orientací člověka, s jeho životním postojem. Jejich přehled uvedl americký psycholog Abraham Maslow. Abraham Maslow Schéma č. 2: PYRAMIDA POTŘEB (dle Maslowa)

Potřeby růstové

Potřeba seberealizace (studium, kariéra)

Potřeba uznání Vyšší potřeby

(uznání, ocenění, pochvala)

1

Potřeba sounáležitosti a lásky (pocit sounáležitosti, lásky, potřeba vztahu)

Potřeba jistoty a bezpečí Nižší potřeby

(pocit ochrany a bezpečí, osvobození od strachu, potřeba pořádku, zákona)

Fyziologické potřeby primární lidské potřeby (jídlo, pití, pohyb, prostor, teplo, oblečení, bydlení, sexuální život apod.)

1

12

Hartl P.: Psychologický slovník. Budka. Praha 1993.

Potřeby nedostatkové

Jak zvládno

ut

ROU STRES ZA KATED


Potřebujeme však k tomu: • dostatek odhodlání; • odbourání zažitých zvyklostí, názorů a postojů; • rozvinutí schopností asertivního prosazení svých cílů.


Již jsme zmínili to, že jedním z hlavních původců stresu jsou naše myšlenky. Odstranění těchto stresorů máme výhradně ve své moci, protože myšlenky se může každý naučit kontrolovat, a tím je za ně odpovědný. Je dobré si zapamatovat, že lidé netrpí tím, co se stane, ale tím, co si myslí o dané situaci. Jestliže toto myšlení je více skeptické, vyvolávající distres, pak je nabíledni, že se to projevuje v našem chování a jednání. Proto je tak důležité, abychom v zájmu svého duševního a tělesného zdraví změnili především svůj způsob myšlení, tedy všímali si zejména svých automatických myšlenek, které jsme si osvojili v dětství. Jejich vliv se projevuje v tzv. bludném kruhu, který tyto negativní myšlenky stále udržuje a dokonce je i upevňuje tak, že jim podléháme. Naše tělo nerozlišuje mezi představou a realitou. Reaguje podobně i na naše dialogy nebo monology, kdy hovoříme sami se sebou, stále se „degradujeme“, nadáváme si, urážíme se nebo si i radíme. Například si vybavíme určitého žáka nebo rodiče, se kterými budeme jednat, a naše tělo reaguje: rozbolí nás žaludek, je nám špatně, začneme se potit, bolí nás hlava a podobně. Nechybí mnoho a my si říkáme: „Jsem nemožný!“ „Nemám na to!“ Dostáváme se tak často do stavu sebelítosti, frustrace, hněvu, zášti vůči těm, kteří své emoce dobře zvládají. Tím, že se naučíme měnit tyto negativní myšlenky, získáme potřebný nadhled a sebejistotu v jednání. Tomuto procesu říkáme emocionální přeladění nebo také kognitivní přestavba (kognice = myšlení). Průběh dané stresové situace naznačuje Eva Rheinwaldová ve schématech Kruh škodlivého stresu a Kruh zdraví. Schéma č. 6: KRUH ŠKODLIVÉHO STRESU

Automatické myšlenky

špatná nálada, deprese, strach

fyzické symptomy, bolest hlavy, žaludku, svalů

nezdravé chování 28



Schéma č. 7: KRUH ZDRAVÍ

Pozitivní myšlenky

dobrá nálada, radost

zdraví


zdravé chování Těmto automatickým negativním myšlenkám je třeba se bránit a správně analyzovat, kdy se objevují a proč: „Proč mám strach?“ „Proč si netroufám otevřeně promluvit s kolegyní, která mě přivádí do stresu?“ „Co vyvolává v mé hlavě obavy, jaké jsou to reakce?“ a podobně. Naše rady 1. Pokaždé, když máte negativní myšlenky, napište si je slovo za slovem. Vydržte to 5 dní a pak si je pečlivě přečtěte. Zjistíte, které se nejčastěji opakují. Ty jsou důležité a „zakořeněné“. Napište si k nim nové, „užitečné“ myšlenky. 2. Můžete si pořídit kartičky, na které si napíšete vždy jednu negativní myšlenku. Zadní stranu ponechte volnou, a až budete v pohodě či v klidu, pokuste se na ni napsat „pozitivnější“ myšlenky. 3. Vyhýbejte se zbytečným slovům jako „je mi to moc líto, že…“, „velice lituji, že jsem…“. Ono totiž stačí asertivnější „promiňte“, „omluvte mne“, „pardon“… – to je asertivní komunikace. 4. Všímejte si více svých jazykových projevů, když se vám hned nedaří splnit očekávání ostatních nebo vlastních. Dejte řečí najevo více „osobní síly“. Když se to nedaří, pak zřejmě patříme k lidem s nízkým sebevědomím, k lidem, kteří vidí situaci kolem sebe spíše negativně – černobíle, a dopouští se tak mnohých kognitivních omylů, jak se o nich rovněž zmiňují manželé Praškovi v citované knize Proti stresu krok za krokem krokem. Mezi tyto kognitivní (myšlenkové) omyly podle nich patří: 1. Svévolná dedukce – vede k vytvoření specifických závěrů ze skutečnosti, která těmto závěrům neodpovídá. Například závěr: „Nedaří se mi to – nedaří se mi nic.“ „Zamračila se na mě – určitě jsem něco zkazila.“ 29

Jak zvládno

ut

ROU STRES ZA KATED


Test: Hnací síly vaší kariéry12 Přečtěte si pozorně uvedená tvrzení a snažte se poctivě odpovědět na všechny výroky. Záleží na vašich osobnostních preferencích. Každé dvojici můžete udělit pouze 3 body celkem (např. 1+2, 3+0, 2+1, 3+0). Číslo Výrok 1.

Body

A. Budu spokojen jen s neobvykle vysokou životní úrovní. B. Chtěl bych mít podstatný vliv na ostatní lidi.

2.

.........

C. Cítím se spokojen jen tehdy, když má moje práce smysl sama o sobě. D. Chci být skutečným odborníkem v oblasti, kterou se zabývám. .........

3.

E. Chci v práci využívat své tvůrčí schopnosti.


F. Je pro mě zvlášť důležité pracovat s lidmi, kteří jsou mi sympatičtí. 4.

G. Měl bych pocit zvláštního uspokojení, kdybych si mohl vybrat, co chci. H. Chci si být naprosto jist, že budu finančně zajištěn.

5.

I.

9. 10.

.........

F. Hledám v práci společnost ostatních lidí. G. Uspokojuje mě, když se sám mohu rozhodovat, jak využiji svůj čas.

.........

Kdykoli je to možné, snažím se dělat dvě věci najednou. Například jíst při práci, plánovat si věci ve vaně, v autě, v tramvaji či autobusu.

.........

C. Moje práce je součástí mého hledání smyslu života. E. Chci, aby na věcech, které vyprodukuji, byl můj podpis.

11.

.........

D. Chci mít pocit, že mám obtížně dostupnou kvalifikaci. E. Chci vytvářet věci, které by lidé spojovali pouze se mnou.

8.

.........

B. Chci hrát podstatnou roli ve vedení. C. Dělám to, co má pro mě význam, dokonce i když za to není hmatatelná odměna.

7.

.........

Líbí se mi, když ke mně lidé vzhlížejí.

A. Bez okolků přiznávám, že chci být prostě bohatý. 6.

.........

.........

A. Jde mi o to, abych si mohl dopřát vše, co chci. H. Skutečně mě přitahuje zaměstnání, které zaručuje dlouhodobou jistotu.

.........

Test pokračuje na následující straně 38

12 Taylor, R.: Změň sám sebe. Grada. Praha 2000, s. 31)

Syndrom vyhoření



Syndrom vyhoření

53

Jak zvládno

ut

ROU STRES ZA KATED

Syndrom vyhoření

2. SYNDROM VYHOŘENÍ OBJASNĚNÍ POJMU „BURNOUT" Pojem syndromu vyhoření – burnout – použil poprvé H. Freudenberger.18 Pojmenoval tak jev, který je v psychologii dávno známý – jedná se „o proces, při němž dochází k vyčerpání fyzických a duševních zdrojů (energií), k vyplenění celého nitra, k „utahání se” tím, že se člověk nadměrně intenzivně snaží dosáhnout určitých subjektivně stanovených nerealistických očekávání nebo se snaží uspokojit taková nerealistická očekávání, která mu někdo jiný stanoví“ (podle Edelwicha a Richelsona, viz citované dílo).


Podle ICD (Mezinárodní klasifikace nemocí Světové zdravotnické organizace) je vyhoření zařazeno do doplňkové kategorie diagnóz, a není tedy klasifikováno jako nemoc.19 Je zde ale uvedena podobná nemoc – neurastenie. Z toho plyne, že lidé trpící syndromem vyhoření jsou znevýhodnění v podpoře zdravotních pojišťoven, protože ty obvykle náklady na léčbu neléčí. Proto se často používá diagnóza stresu, i když vyhoření není totéž jako stres.

KOŘENY BURNOUT SYNDROMU Podstata jevu zvaného burnout spočívá v naší existenciální potřebě věřit, že náš život je smysluplný, že věci, které děláme, jsou nějak užitečné, důležité, ba dokonce v určitém směru „hrdinné“. Všichni lidé potřebují vědět, že jejich život má smysl, a to často víc než jen v osobním měřítku, nýbrž až v celospolečenském dosahu. Burnout je tak často důsledkem selhání při hledání smyslu života. Je důležité si uvědomit, že smysl života může každý z nás nacházet v něčem jiném, souvisí to s výchovou daného jedince, jeho hodnotovou orientací, osobnostním zaměřením (typ A a typ B). Profesor Antonovský20 vztah lidí k životním událostem shrnul do pojetí nezdolnosti, což mohou oba typy lidí prožívat zcela odlišně. Hovoří o třech dimenzích: 1. Smysluplnost v protikladu k nesmyslnosti činnosti, kterou člověk dělá. 2. Srozumitelnost situací v protikladu k nesrozumitelnosti situace, v níž člověk žije. 3. Představa zvládnutelnosti problémů v protikladu k pocitu nezvládnutelnosti problémů, které před člověkem stojí. Tyto tři dimenze mají svůj kladný a záporný pól, kdy lidé přiklánějící se ke kladnému pólu daleko lépe zvládají životní těžkosti než osoby se sklonem k zápornému pólu. Označte si svůj momentální stav. 18 19 20

54

In: Křivohlavý, J.: Jak neztratit nadšení. Grada, Praha, 1998, s. 45 Stock, Ch.: Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. GRADA, Praha 2010 viz cit. dílo, s. 82

Jak zvládno

ut

ROU STRES ZA KATED

Syndrom vyhoření

ODLIŠENÍ SYNDROMU BURNOUT OD JINÝCH NEGATIVNÍCH PSYCHICKÝCH STAVŮ BURNOUT A STRES Stres, spíše distres, patří mezi negativní emocionální zážitky. Je definován napětím mezi tím, co člověka zatěžuje (tzv. stresory), a zdroji možností tyto zátěže zvládat (tzv. salutory). Do stresu se dostává řada lidí, ale burnout se objevuje jen u lidí, kteří jsou zaujati svou prací – mají vysoké cíle, vysoká očekávání, výkonovou motivaci. Dochází k němu u takových činností, které vyžadují častý styk s jinými lidmi.


Stres může přejít do fáze celkového vyčerpání. Pokud je ale práce smysluplná, k burnout syndromu nedochází.

BURNOUT A DEPRESE Deprese rovněž patří do souboru negativních emocionálních jevů. Deprese často souvisí s negativními zážitky z mládí, které vliv na burnout nemají, a dá se léčit farmakoterapeuticky. Burnout se tak léčit nedá, pomoci může jen logoterapie (směr existenční analýza – hledání smyslu života). Je ovšem pravda, že vztah mezi depresí a burnout syndromem je velmi úzký.

BURNOUT A ÚNAVA Únava obvykle vzniká jako důsledek tělesná námahy, z níž se člověk zotaví odpočinkem. Často se však objevuje také jako doprovodný projev burnout syndromu, přičemž tato únava má trvalejší charakter, jinými slovy není odstranitelná pouhým odpočinkem. Je úzce spojována s pocitem selhání a marnosti.

BURNOUT A ODCIZENÍ Odcizení je druh anomie (ztráta normální zákonitosti), k níž dochází tam, kde lidé zažívají nedostatek nebo ztrátu přijatelných sociálních norem. Člověk tzv. „otupí“. To je sice možné pozorovat i při vyhoření, ale objevuje se až v posledním stadiu tohoto syndromu. Nikdy ne na začátku tohoto procesu.

BURNOUT A EXISTENCIÁLNÍ NEURÓZA Existenciální neuróza je „moderním“ negativním jevem. Je definována jako „chronická neschopnost věřit v důležitost, užitečnost a pravdivost čehokoliv, co si jen člověk dovede představit, že by dělat měl, případně že by o to měl mít zájem, natožpak že by se měl pro to angažovat.“ Jde zde o pocit zplanění života a naprosté existenční beznaděje. S tím se sice setkáváme i syndromu vyhoření, ale 58

Zvládání stresové zátěže



Zvládání

stresové zátěže

69

Jak zvládno

ut

ROU STRES ZA KATED


3. ZVLÁDÁNÍ STRESOVÉ ZÁTĚŽE Než se začneme podrobněji zabývat návody či radami, jak stres zvládnout, je třeba, abychom si uvědomili a přijali „za své“, že stres není v tom, co se nám stalo, ale jak se na situaci díváme, jaký postoj k ní zaujímáme. Proto výrok, že „stres je tak velký, jak mu dovolíme ve svých myšlenkách, aby byl“ je oprávněný. Jen my sami ovládáme způsob vnímání situací kolem sebe, jen my sami jim přiřazujeme negativní nebo pozitivní význam. A podle toho také jednáme – každý velmi individuálně.


Už víme z předchozích kapitol, že je nutné najít, co skutečně způsobuje náš stresový stav, tedy poznat své „spouštěče“ stresu – stresory, které způsobují tzv. distres, jak jsme uvedli v předchozích kapitolách. Znovu si tyto stresory podrobněji probereme a připojíme návod, jak na ně reagovat.

PSYCHOGENNÍ EMOČNÍ PŘELADĚNÍ Tato cesta vychází z toho, že v psychice člověka se navzájem „vytěsňují dva protichůdné city“ (emoce). Je proto třeba posilovat kladné nálady a city, tzn. pozitivní myšlení. Tím se člověku lépe daří zvládat i stresové zátěže, jak doporučuje Libor Míček ve své knize Sebevýchova a duševní zdraví27, v níž přibližuje potřebné podmínky pro citové přeladění. Jestliže máme radost, nemůže převládat pesimistická nálada. Proto je nutné posilovat kladné nálady a city, kterými dokážeme vytěsnit protichůdné negativní emoce.

PODMÍNKY USNADŇUJÍCÍ CITOVÉ PŘELADĚNÍ Vnitřní a vnější aktivita Podle Libora Míčka spousta lidí očekává od života různé „romantické“ prožitky lásky, přátelství, realizaci svých snů, které však po naplnění často zevšední a stávají se příčinou zloby, nenávisti, zlosti atd. Důvod může být i ten, že mnozí čekají víc od svého okolí než od sebe samých. Chceme více přijímat než dávat. Životní moudrost nám říká, že „člověk není šťasten proto, že svět je k němu dobrý, ale je šťasten proto, že on je dobrý ke světu“. Aktivita člověka by se měla projevit činorodou prací pro druhé – to je základ emočního přeladění. Lidé uvažující tímto způsobem mají velmi hodnotné osobní charakteristiky, nepodléhají náladám ani nejsou závislí na mínění druhých, nepracují, jen aby se zalíbili – jsou sami sebou, střídají duševní práci s manuální. Muži i ženy tohoto typu dovedou překonat vlastní rušivé (negativní) myšlenky, dokážou se uklidnit pozorováním svých emocí a daří se jim obvykle dokončit to, co započali. 27

70

Míček, L.: Sebevýchova a duševní zdraví. SPN. Praha 1976

Praktická příručka pro pedagogy ZVLÁDÁNÍ SVÉHO ČASU



Otázka zvládání času patří do našeho životního stylu a také ke stresorům, se kterými bychom se v zájmu našeho zdraví měli vyrovnat co nejdříve. Jestliže si nedokážeme naplánovat svůj čas, nejen ve škole, ale zejména doma, nemáme čas téměř ani na odpočinek, noční spánek, pak naše tělo bude reagovat na tuto situaci jako zátěžovou a dostáváme se opět do nerovnováhy, což znamená přetížení organismu, podrážděnost, bolesti hlavy a podobně. O této skutečnosti hovoří řada učitelů, kteří přiznávají, že si neumí naplánovat čas, nejsou schopni správně hospodařit se svou energií, se svými silami. Mohli bychom postupovat podle vyzkoušených postupů, jak se naučit ovládat vlastní čas. Z literatury můžeme využít knihy Člověk a čas34 a knihu Jak hospodařit se svým časem časem.35 My si zde povšimneme rozdělení priorit naší činnosti podle principu důležitosti (jak přispívá k naplňování našich principů a cílů) a z hlediska naléhavosti (jak spěchá, dokdy musí práce hotova), jak se o nich zmiňuje P. Pacovský (s. 195). Například: Rozhovor s rodiči žáka je důležitý z hlediska dalšího postupu při výchově žáka, ale není nyní naléhavý, mohu ho provést zítra, pozítří. Naopak zajít k automatu a koupit si vodu, když mám opravdu žízeň, není příliš důležitý pro školu, ale je naléhavý pro mou potřebu uspokojit žízeň. Jednoduchý graf rozdělený na čtyři základní kvadranty nám přiblíží důležitost a naléhavost.

Důležitost

Schéma č. 15: ROZDĚLENÍ PRIORIT ČINNOSTI PODLE DŮLEŽITOSTI A NALÉHAVOSTI

D

DN

O

N

Naléhavost

34 35

DN – důležité a naléhavé

N – nedůležité a naléhavé

O – nedůležité a nenaléhavé

D – důležité a nenaléhavé

Pacovský, P.: Člověk a čas. Time Expert s.r.o., Tábor 2000 Davidson, J.: Jak hospodařit se svým časem. Pragma, Praha 1998

81

Praktická příručka pro pedagogy ATMOSFÉRA VE ŠKOLE, V PEDAGOGICKÉM SBORU Zvládání stresové zátěže

Mnozí učitelé podle výzkumů poukazují i na to, že stresující je pro ně atmosféra, která vládne v učitelském sboru. Hovoří především o následujících problémech:


• Není mnoho času ani příležitostí pohovořit si s ostatními kolegy o problémových žácích nebo celkové situaci v určité třídě. • Pokud vzniknou konflikty v pedagogickém sboru, neřeší se otevřeně a ihned, ale jsou potlačovány. Často pak propukají znovu; chybí větší vstřícnost a otevřenost, chuť něco společně řešit. • Existují různé názory na změny ve školství, neexistuje shoda v důležitých výchovných zásadách. • Chybí podpora učitele ze stra- Pro pedagogický sbor je velmi důležitá osobnost řeny vedení a kolegů při proble- ditele. Pokud je týmovým manažerem, který umí namatickém jednání se žáky nebo slouchat svým podřízeným, stojí za nimi a respektuje s rodiči. jejich názory, pak je pro kolektiv skutečnou výhrou...

RODINNÉ ZÁZEMÍ Pohoda v rodinném životě patří do kategorie životního stylu – máme-li oporu v rodině, lépe se nám zvládá pracovní vytížení. Na dobrém rodinném zázemí by se měli podílet všichni členové rodiny, a proto do domácích prací zapojte i partnera a zejména děti. Každý by měl mít svůj díl odpovědnosti například za úklid, umytí nádobí, uklizení pokoje atd. V těchto okamžicích je často nutné uplatňovat asertivní komunikaci, která by měla přispět k větší pohodě rodinného života. Připomeňme si jen, že lidé, kteří prožívají plnohodnotný život s co nejmenšími ním tyto výhody:

„Jsme spolu na jedné lodi“. Vzájemný respekt a zájem o druhého nepochybně napomáhá k řešení každodenních problémů a starostí... stresovými situacemi, mají oproti ostat-

• dovedou zůstat v únosných mezích své přizpůsobivosti; • dovedou si rozdělit čas tak, aby byli jeho pány, ne otroky; 83

Jak zvládnout stres za katedrou

Recommend Documents