JAK ZÍSKAT VEŘEJNOU ZAKÁZKU? PŘÍRUČKA PRO DODAVATELE V ČESKÉ REPUBLICE

JAK ZÍSKAT VEŘEJNOU ZAKÁZKU?

PŘÍRUČKA PRO DODAVATELE V ČESKÉ REPUBLICE

DOKUMENT VZNIKL V RÁMCI TWINNINGOVÉHO PROJEKTU EU S NÁZVEM „STRENGTHENING THE PUBLIC PROCUREMENT ENFORCEMENT IN THE CZECH REPUBLIC“ VE SPOLUPRÁCI S MINISTERSTVEM PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

ŘÍJEN 2004

Jak získat veřejnou zakázku?

Předmluva Počínaje vstupem do Evropské unie v květnu roku 2004 je v České republice třeba uplatňovat právo Evropských společenství. Směrnice EU je nutné transponovat do vnitrostátní legislativy, nařízení EU platí okamžitě. To platí též v případě zadávání veřejných zakázek. Tato legislativní oblast dlouho spadala do výhradní kompetence jednotlivých členských států. Teprve začátkem sedmdesátých let začala Evropská unie připravovat právní předpisy i zde. Cílem měla být konečná realizace vnitřního trhu i v tomto významném segmentu trhu. Zároveň mělo v případě veřejných zakázek, které překročí určitou stanovenou výši, dojít k otevření trhu, tak aby se vypsané veřejné soutěže mohli účastnit zájemci z celé Evropské unie. Tento záměr byl v praxi realizován řadou evropských směrnic upravujících zadávání veřejných zakázek. Tyto směrnice byly v posledních letech opakovaně přepracovány a přizpůsobeny potřebám nově nastalé situace. Kromě nich existuje též řada dalších směrnic a nařízení, které se zadávání veřejných zakázek rovněž nepřímo týkají. Přijetím zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ze dne 17. prosince 20031 splnila Česká republika požadavky příslušných směrnic EU a transponovala jejich ustanovení do vnitrostátní legislativy. Oproti původě platnému zákonu č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek2, došlo přijetím nového předpisu k mnoha dalekosáhlým změnám. Cílem této příručky je poskytnout českým i zahraničním dodavatelům, kteří mají zájem účastnit se zadávání veřejných zakázek, pomocí prvního přehledu představu o přijatých změnách rámcových podmínek, přiblížit v základních rysech průběh zadávacího procesu a upozornit na možnosti právních kroků, které jsou k dispozici, vyskytnou-li se v zadávacím procesu nesrovnalosti. Tato příručka vznikala v rámci twinningového programu Evropské unie „Strengthening the Public Procurement Acquis in the Czech Republic“ ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj a byla dokončena v následném programu „Strengthening Public Procurement Enforcement in the Czech Republic“. Přestože obsah příručky byl sestaven s maximální pečlivostí, nemůžeme nikterak ručit za správnost zde uváděných informací. Příručku bude nutno přepracovat poté, co Česká republika do své legislativy transponuje nové evropské směrnice pro zadávání veřejných zakázek č. 2004/17/ES a 2004/18/ES. K tomu musí dojít do 31. ledna 2006.

1 2

Zákon vstoupil v platnost dne 1.5.2004. Tento zákon byl naposledy změněn přijetím zákona č.142/2001 Sb.

2


Obsah

1.

Úvodem .............................................................................................................................. 4

2.

Základy legislativy upravující veřejné zakázky ................................................................. 4

3.

4.

5.

2.1

Vnitrostátní předpisy pro zadávání veřejných zakázek.............................................. 4

2.2

Směrnice EU upravující zadávání veřejných zakázek ............................................... 5

2.3

Zásady udělování veřejných zakázek......................................................................... 6

Zadávací proces.................................................................................................................. 6 3.1

Kdo je veřejným zadavatelem? .................................................................................. 6

3.2

Co je veřejná zakázka?............................................................................................... 8

3.3

Limitní hodnoty.......................................................................................................... 8

3.4

Druhy zadávacího řízení............................................................................................. 9

3.5

Uveřejnění výběrového řízení na veřejnou zakázku ................................................ 10

3.6

Podání nabídky......................................................................................................... 11

3.7

Vyhodnocení zadavatelem ....................................................................................... 12

3.8

Udělení zakázky a uzavření smlouvy...................................................................... 13

Právní ochrana uchazečů.................................................................................................. 13 4.1

Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.................................................................. 13

4.2

Další právní prostředky k nápravě ........................................................................... 15

Důležité adresy................................................................................................................. 16 5.1

Česká republika ........................................................................................................ 16

5.2

Evropa ...................................................................................................................... 16

3


1.

Úvodem

Veřejná správa je zodpovědná za řádné fungování veřejného sektoru. Za tímto účelem nakupuje velké množství výrobků a služeb. V rámci Evropské unie dosáhly v roce 2002 celkové výdaje za tyto nákupy částky převyšující v přepočtu 45 bilionů českých korun. To odpovídá zhruba patnácti procentům hrubého národního produktu EU. Tato částka pochází z daní, příspěvků a poplatků, což stát a samosprávné územní celky zavazuje k co nejhospodárnějšímu a nejúčinnějšímu nakládání s uvedenými prostředky. Navíc musí mít všichni zájemci zaručen stejný přístup; upřednostňování pouze některých z nich je – kromě objektivně ospravedlnitelných případů – zásadně vyloučeno. Veřejná správa musí rovněž zaručit, že proces zadávání veřejné zakázky předcházející jejímu udělení a uzavření smlouvy bude transparentní. Veškerá rozhodnutí během zadávacího procesu musí být zdůvodněná a doložitelná. Aby bylo těmto požadavkům možno dostát, byly zavedeny různé kontroly a postupy. Již několik let pak tato pravidla rozhodujícím způsobem ovlivňuje Evropská unie. Důvodem je skutečnost, že Evropská komise si u veřejných institucí otázku přeshraničního nakupování vytyčila jako jeden z hlavních cílů v oblasti zadávání veřejných zakázek. Ve své zprávě „Vnitřní trh – deset let bez hranic“3 komise hovoří o tom, že omezením veřejných zakázek na vnitrostátní úroveň v minulosti docházelo k nepoměrně větším výdajům, a uvádí úspěšné případy, kdy zadání veřejné zakázky do zahraničí vedlo k velkým úsporám. Na rozdíl od mnoha jiných situací veřejná správa při zadávání veřejných zakázek nemá nikterak nadstandardní postavení; je účastníkem trhu, zákazníkem, jako všichni ostatní – přestože se při nakupování musí řídit speciálními předpisy. Aby se podniky mohly úspěšně podílet na trhu s veřejnými zakázkami, je zapotřebí, aby s těmito pravidly a postupy pro nákup zboží a služeb byly dobře obeznámeny a disponovaly příslušným specielním marketingem.

2.

Základy legislativy upravující veřejné zakázky

Jak bylo uvedeno již výše, udělování veřejných zakázek ovlivňuje několik různých právních předpisů. Kromě vnitrostátních zákonů a vyhlášek existují též na úrovni Evropské unie příslušné směrnice a nařízení s přímým či nepřímým uplatněním. Kromě toho se v předpisech pro zadávání veřejných zakázek uplatňují dvoustranné, vícestranné a mnohostranné dohody. 2.1

Vnitrostátní předpisy pro zadávání veřejných zakázek

Ústředním souborem právních předpisů je v tuto chvíli zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ze dne 17.12.2003. Na jeho základě byly doposud vydány dvě prováděcí vyhlášky: • •

3

vyhláška č. 239/2004 ze dne 21.4.2004, kterou se stanoví podrobný obsah a rozsah zadávací dokumentace stavby; a vyhláška č. 240/2004 ze dne 21.4.2004, o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti.

Zpráva je dostupná na internetové adrese http://europa.eu.int/comm/internal_market/10years/workingdoc_en.htm (pouze anglicky).

4

Jak získat veřejnou zakázku? 2.2

Evropské směrnice upravující zadávání veřejných zakázek

Na evropské úrovni existují doposud čtyři takzvané „směrnice pro otevření trhu“, které upravují provádění celoevropských zadávacích postupů. Pro oblast klasických zadavatelů se dosud jednalo o • • •

směrnici o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce;4 směrnici o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky;5 a směrnici o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby.6

Pro veřejné a soukromé zadavatele veřejných zakázek v sektoru vodohospodářství, energetiky a dopravy doposud platila •

směrnice o koordinaci postupů při zadávání veřejných. zakázek sektorovými zadavateli.7

Tuto směrnici Evropská unie doplnila vydáním • •

směrnice o koordinaci právních a správních předpisů;8 a směrnice o koordinaci právních a správních předpisů v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací,9

aby zajistila možnost účinného a co možná nejrychlejšího přezkoumání rozhodnutí zadavatelů během procesu udělování zakázky. Tyto směrnice byly v České republice transponovány přijetím zákona č. 40/2004 Sb. Přesto uvedené evropské zadávací směrnice nepozbývají významu, například pro případ právních sporů (zejména před Evropským soudním dvorem v Lucemburku) týkajících se správnosti transponování těchto směrnic. Během interpretace shodné se směrnicemi jsou vnitrostátní právní předpisy porovnávány s příslušnými ustanoveními evropských směrnic. Dne 31. března 2004 byly dále vydány • •

směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES o koordinaci postupu při zadávání zakázek na práce, dodávky a služby (směrnice pro koordinaci přidělování zakázek);10 a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/17/ES o koordinaci postupu při zadávání zakázek v odvětví vody, energie, dopravy a poštovních služeb (směrnice pro koordinaci přidělování zakázek v sektorech).11

4

Směrnice 93/37/EHS ze dne 14.6.1993 (Úř. věst. ES č. L 199 ze dne 9.8.1993, str. 43), změněna směrnicí 97/52/ES ze dne 13.10.1997 (Úř. věst. ES č. L 328 ze dne 28.11.1997, str. 1). 5 Směrnice 93/36/EHS ze dne 14.6.1993 (Úř. věst. ES č. L 199 ze dne 9.8.1993, str. 1), změněna směrnicí 97/52/ES ze dne 13.10.1997 (Úř. věst. ES č. L 328 ze dne 28.11.1997, str. 1). 6 Směrnice 92/50/EHS ze dne 18.6.1992 (Úř. věst. ES č. L 209 ze dne 24.7.1992, str. 1), změněna směrnicí 97/52/ES ze dne 13.10.1997 (Úř. věst. ES č. L 328 ze dne 28.11.1997, str. 1). 7 Směrnice 93/38/EHS ze dne 14.6.1993 (Úř. věst. ES č. L 199 ze dne 9.8.1993, str. 84), změněna směrnicí 98/4/ES ze dne 16.2.1998 (Úř. věst. ES č. L 101 ze dne 1.4.1998, str. 1). 8 Směrnice 89/665/EHS ze dne 21.12.1989 (Úř. věst. ES č. L 395 ze dne 30.12.1989, str. 33), změněna čl. 41 směrnice 92/50/EHS ze dne 18.6.1992 (Úř. věst. ES č. L 209 ze dne 24.7.1992, str. 1). 9 Směrnice 92/13/EHS ze dne 25.2.1992 (Úř. věst. ES č. L 76 ze dne 23.3.1992, str. 14). 10 Zveřejněna v úředním věstníku ES č. L 134 ze dne 30.4.2004, str. 114). 11 Uveřejněna v Úředním věstníku ES č. L 134 ze dne 30.4.2004, str. 1).

5


Ty obsahují oproti původně platným směrnicím řadu inovací a změn a musí být transponovány do vnitrostátní legislativy do 31. ledna 2006. To znamená, že zákon č. 40/2004 Sb. bude muset být nejpozději do tohoto data příslušně změněn. V současné době pak Evropská komise novelizuje směrnice o koordinaci právních a správních předpisů a rovněž i tyto nové úpravy v evropské legislativě upravující zadávání veřejných zakázek se následně budou muset projevit ve vnitrostátním právním rámci. 2.3

Zásady udělování veřejných zakázek

Stavební práce, dodávky a služby objednávané veřejným sektorem jsou hrazeny z peněz daňových poplatníků. Zásada úsporného hospodaření zavazuje stát, regiony a obce k co nejefektivnějšímu nakládání s těmito jim svěřenými prostředky. Zároveň si stát při nakupování nemůže vybírat libovolné dodavatele. Jeho pozice je oproti běžným subjektům odlišná; stát je povinen jednat v zájmu veřejného blaha, a musí tak všem podnikatelským subjektům poskytnout rovnou příležitost nabídnout jejich služby. Veřejná správa je proto povinna zajistit při udělování veřejných zakázek v co největší možné míře stejný přístup ke všem zájemcům, v rámci veřejné soutěže rozhodovat na základě spravedlivého a transparentního postupu a zakázku přidělit nejpřijatelnější nabídce. Při dodržování těchto zásad a správném aplikování příslušných ustanovení zákona o veřejných zakázkách poskytuje zadávací proces rovněž ochranu před manipulací a korupcí. K ní nemalou měrou přispívá též možnost podrobného soudního přezkoumání jednotlivých rozhodnutí zadavatele.

3.

Zadávací proces

Podmínkou pro aplikaci následujícího zadávacího procesu je, že se v případě zadavatele jedná o veřejného zadavatele, případně sektorového zadavatele, a požadovaný výkon spadá do definice pojmu veřejné zakázky. Aby se umožnila co možná nejefektivnější aplikace zadávací legislativy a bylo pod ni možné zahrnout co nejvíce nákupů, oba pojmy se vykládají široce. Při zadávání veřejné zakázky probíhá proces, který je rozdělen do následujících kroků: • • • • • • • 3.1

Příprava Vypsání výběrového řízení Podání nabídek Posouzení předložených nabídek Přidělení zakázky Překontrolování zadávacího procesu Vyhotovení smlouvy. Kdo je veřejným zadavatelem?

Aby oblast použití legislativy pro zadávání veřejných zakázek byla co nejširší, pojem veřejného zadavatele je v §§ 2 a 3 zákona č. 40/2004 Sb. definován široce.

6

Jak získat veřejnou zakázku? Proto se za veřejné zadavatele považují zejména • • • •

Česká republika, územní samosprávné celky, v případě hlavního města Prahy a dalších statutárních měst rovněž tato města a jejich městské obvody a části, Fond národního majetku České republiky, Pozemkový fond České republiky, státní fond, Česká národní banka, Český rozhlas, Česká televize, Česká konsolidační agentura, zdravotní pojišťovny a dobrovolné svazky obcí, jakož i uskupení těchto zadavatelů.

Za veřejné zadavatele se však dále považují též • •

•

veřejná zařízení, na jejichž financování se podílí stát, další právnické osoby, které byly zřízeny zákonem či na základě zákona za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a jsou financovány převážně veřejnými zadavateli nebo jsou veřejnými zadavateli řízeny, případně zde veřejní zadavatelé jmenují více než polovinu členů jejich správních, řídicích či kontrolních orgánů, jakož i další právnické či fyzické osoby, zadávají-li zakázku na dodávky, služby či stavební práce, která je z více než 50 % financována veřejným zadavatelem (příjemci dotací).

Platnost zákona č. 40/2004 Sb. se vztahuje rovněž na subjekty působící v oblasti vodního hospodářství, energetiky a dopravy při výkonu jejich činnosti, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejným zadavatelem nebo je pro jejich podnikatelskou činnost nezbytné oprávnění zaručující zvláštní či výlučná práva. Tito takzvaní sektoroví zadavatelé ovšem musí výběrová řízení vypisovat pouze u zakázek, které dosáhnou příslušné limitní hodnoty (tzv. „nadlimitní zakázky“, viz kapitola 3.3) nebo tuto hodnotu překročí. Mimoto je v jejich případě mnoho ze součástí zadávacího procesu zjednodušeno. Lze konstatovat, že zákon o veřejných zakázkách nachází uplatnění u všech stavebních prací, dodávek a služeb, za něž jsou vynakládány veřejné finance. Skutečná „podoba“ zadavatele (úřad či soukromá právnická osoba) není pro funkční pojetí pojmu zadavatele rozhodující.

7


Co je veřejná zakázka?

Veřejná zakázka je písemně uzavřená smlouva o provádění stavebních prací, dodávek či poskytování služeb za úplatu uzavřená mezi veřejným zadavatelem (či sektorovým zadavatelem) a dodavatelem. Předmětem veřejné zakázky na stavební práce (§ 9 zákona č. 40/2004 Sb.) jsou realizace stavebních záměrů (nové stavby, stavební změny dokončené stavby, udržovací práce na stavbě, odstranění stávající budovy) a montážní práce. Lze sem zahrnout též přípravu plánů a inženýrské práce. Veřejné zakázky na dodávky (§7 zákona č. 40/2004 Sb.) jsou smlouvy, jejichž předmětem je koupě věcí movitých i nemovitých (zboží). Forma smlouvy – koupě zboží, koupě zboží na splátky, nájem zboží či nájem zboží s právem následné koupě (leasing) – přitom nehraje žádnou roli. Předmětem smlouvy může být též montáž zboží a jeho uvedení do provozu, pokud hodnota k tomu nezbytných prací netvoří větší část výdajů. Veřejné zakázky na služby (§ 8 zákona č. 40/2004 Sb.) tvoří veškeré ostatní veřejné zakázky, které nejsou ani zakázkami na stavební práce, ani zakázkami na dodávky. Výčet těchto služeb je uveden v přílohách 1 a 2 zákona č. 40/2004 Sb. Je důležité poukázat na skutečnost, že za veřejné zakázky se považují pouze takové zakázky, jejichž předpokládaná hodnota přesahuje 2 miliony Kč. Zakázky, které této hodnoty nedosahují, je tedy možno přidělit bez oficiálního zadávacího řízení. I v tomto případě však zakázka musí být přidělena za cenu obvyklou v místě plnění a na základě transparentního a nediskriminačního postupu (§ 6 odst. 3 zákona č. 40/2004 Sb.). § 4 zákona č. 40/2004 konečně uvádí řadu výjimečných okolností, při jejichž nastání zákon neplatí. 3.3

Limitní hodnoty

Podmínky stanovené v evropských směrnicích pro zadávání veřejných zakázek platí pouze pro velké zakázky na stavební práce, dodávky a služby. Ty jsou od malých zakázek, u nichž stačí vypsání vnitrostátní veřejné zakázky, vymezeny pomocí evropských limitních hodnot, které se liší v závislosti na zadavateli zakázky a jejím předmětu. Přehledně situaci zachycuje následující tabulka:

8


Zakázka Zakázka na stavební práce

Části zakázek na stavební práce

Zakázka na dodávky Zakázka na dodávky v resortu obrany při nákupu zboží podle přílohy 3 českého zákona o veřejných zakázkách Zakázka na dodávky v oblasti obrany při nákupu ostatního zboží Zakázka na služby

Části zakázek na služby

Klasičtí veřejní zadavatelé

Sektoroví zadavatelé

hodnota v české měně odpovídá 5.000.000 Eur12 hodnota v české měně odpovídá 1.000.000 Eur nebo u částí nedosahujících hodnoty v přepočtu 1.000.000 Eur se součtem hodnot od 20 % celkové hodnoty všech částí hodnota v české měně odpovídá 200.000 Eur

hodnota v české měně odpovídá 5.000.000 Eur hodnota v české měně odpovídá 1.000.000 Eur nebo u částí nedosahujících hodnoty v přepočtu 1.000.000 Eur se součtem hodnot od 20 % celkové hodnoty všech částí hodnota v české měně odpovídá 400.000 Eur

Česká republika, její organizační jednotky a veřejná zařízení zřízená se státní spoluúčastí hodnota v české měně odpovídá 5.000.000 Eur hodnota v české měně odpovídá 1.000.000 Eur nebo u částí nedosahujících hodnoty v přepočtu 1.000.000 Eur se součtem hodnot od 20 % celkové hodnoty všech částí hodnota v české měně odpovídá 130.000 Eur hodnota v české měně odpovídá 130.000 Eur

hodnota v české měně odpovídá 200.000 Eur hodnota v české měně hodnota v české měně hodnota v české měně odpovídá odpovídá odpovídá 200.000 Eur 400.000 Eur 130.000 Eur hodnota části v české hodnota části v české hodnota části v české měně odpovídá 80.000 měně odpovídá 80.000 měně odpovídá 80.000 Eur nebo u částí nedosahu- Eur nebo u částí nedosahu- Eur nebo u částí nedosahujících hodnoty 80.000 Eur jících hodnoty 80.000 Eur jících hodnoty 80.000 Eur se součtem hodnot od se součtem hodnot od se součtem hodnot od 20 % celkové hodnoty 20 % celkové hodnoty 20 % celkové hodnoty všech částí všech částí všech částí

Pro počínání zadavatele při udělování veřejných zakázek je tedy rozhodující předpokládaná hodnota zakázky bez DPH. Dojde-li k dosažení či překročení uvedené limitní hodnoty, platí určité oznamovací povinnosti a lhůty. Rozhodující však je, že pouze zakázky, které dosáhnou a/nebo překročí evropskou limitní hodnotu musí být vypsány po celé EU. Dokud tato hodnota není dosažena, může zadavatel veřejnou soutěž vypsat pouze na úrovni příslušného státu, ačkoliv mu nic nebrání ve vypsání veřejné soutěže celoevropské. Pro výpočet objemu zakázky zahrnující opakované plnění zákon zavádí specielní předpisy. Důležité dále je, že zadavatel nesmí zakázky úmyslně rozdělovat, aby nedošlo k překročení relevantní limitní hodnoty. 3.4

Druhy zadávacího řízení

§ 25 zákona č. 40/2004 Sb. zadavateli ukládá povinnost zadávat jak nadlimitní, tak podlimitní veřejné zakázky zásadně formou výběrového řízení, při němž je třeba dodržovat zásady 12

Od vstupu České republiky do Evropské unie dne 1.5.2004 jsou limitní hodnoty v české měně odpovídající hodnotám v eurech uveřejňovány v úředním věstníku Evropské unie.

9

Jak získat veřejnou zakázku? transparentnosti, stejného zacházení se všemi zájemci a uchazeči a zákazu diskriminace některých z nich. Zákon stanovuje následující druhy řízení: • • •

otevřené řízení, užší řízení a jednací řízení (s uveřejněním nebo bez uveřejnění).

Při otevřeném řízení je zakázka udělena na základě předepsaného procesu po svém uveřejnění a odevzdání neomezeného množství nabídek různých dodavatelů. Při užším řízení zadavatel oznámí neomezenému počtu dodavatelů svůj záměr udělit ve výběrovém řízení veřejnou zakázku. Po doručení žádostí o účast v řízení je několik zájemců (nejméně 5, nejvíce pak 20) vyzváno k podání nabídky. Jednací řízení může proběhnout po předchozím uveřejnění zakázky nebo bez něj. V prvním případě zadavatel oznámí neomezenému počtu dodavatelů svůj záměr udělit ve výběrovém řízení veřejnou zakázku. Po doručení žádostí o účast v řízení jsou nejméně tři zájemci přizváni k jednání. V případě jednacího řízení bez předchozího uveřejnění zadavatel oznámí jednomu dodavateli či několika dodavatelům svůj záměr udělit ve výběrovém řízení veřejnou zakázku a přímo s tímto dodavatelem či těmito dodavateli začne jednat o podmínkách smlouvy. Zadavatel si může libovolně vybrat buď otevřené nebo užší řízení. Řízení jednací (s uveřejněním nebo bez něj) lze naproti tomu zvolit pouze za zvláštních výjimečných okolností, například vyskytnou-li se nenadálé a naléhavé důvody, které nenastaly přičiněním zadavatele a v jejichž důsledku zakázku nelze přidělit v jiném druhu výběrového řízení. Další důvody jsou uvedeny v § 27 zákona č. 40/2004 Sb. 3.5

Uveřejnění výběrového řízení na veřejnou zakázku

Zamýšlí-li zadavatel udělit veřejnou zakázku, musí tuto skutečnost – v závislosti na zvoleném druhu výběrového řízení – oznámit neomezenému či omezenému okruhu potenciálních uchazečů. Účelem tohoto kroku je vyhovět zásadě transparentnosti, zaručuje však rovněž stejné zacházení s uchazeči a co nejširší soutěž. Povinnost uveřejnit vypsání výběrového řízení je prospěšná i zadavateli – čím více možných uchazečů bude informováno o záměru udělit zakázku, tím více nabídek bude podáno, což se pozitivně odrazí na výsledné kvalitě a ceně. Hlavní součástí uveřejnění výběrového řízení je v případě otevřeného řízení oznámení o jeho vypsání, v případě řízení užšího a jednacího pak uveřejnění výzvy k účasti ve výběrovém řízení. Tímto způsobem se dodavatelé dozvědí o zadavatelově záměru a mohou v případě zájmu požádat o zaslání podrobné zadávací dokumentace. U zakázek na dodávky a služby od celkové výše 750.000 Eur a zakázek na stavební práce od výše 5.000.000 Eur je zadavatel rovněž povinen na začátku kalendářního roku, nejpozději však 30 dní po schválení rozpočtu na příslušný rok, předběžně (a nezávazně) uveřejnit zakázky plánované na toto období. Další oznamovací povinnosti ve vztahu k uchazečům, jejichž nabídka nebyla vybrána, a povinnosti po udělení zakázky jsou popsány v bodech 3.7 a 3.8.

10

Jak získat veřejnou zakázku? Veškeré veřejné zakázky všech zadavatelů jsou nahlašovány na centrální adrese a tam též uveřejňovány. Zakázky, které dosáhnou či překročí stanovené evropské limitní hodnoty (srovnej kapitola 3.3) jsou navíc uveřejňovány Úřadem pro úřední publikaci ES v Lucemburku v dodatku S Úředního věstníku Evropských společenství. Podstatné informace o zakázce jsou přitom přeloženy do všech úředních jazyků ES. Tímto je každému vždy zaručena možnost informovat se o aktuálně vypsaných výběrových řízeních, a to buď na internetové stránce centrální adresy (www.centralni-adresa.cz) nebo – ohledně celoevropských výběrových řízení – pomocí systému „Tenders Electronic Daily“ (http://ted.publications.eu.int). 3.6

Podání nabídky

Rozhodne-li se určitý dodavatel na základě výzvy k předložení nabídek zúčastnit se výběrového řízení, vyžádá si u zadavatele zakázky příslušnou zadávací dokumentaci.13 Tyto podklady obsahují veškeré informace nezbytné k vypracování nabídky a bližší údaje o podobě případné smlouvy, bude-li zakázka uchazeči udělena. Popis předmětu zakázky, který tvoří klíčovou součást zadávací dokumentace, by měl v ideálním případě být natolik jednoznačný a podrobný, aby nebylo třeba dalších upřesnění. Pokud by přesto uchazeč v textu spatřoval jisté nejasnosti, může se kdykoliv před vypršením lhůty pro podání nabídek s těmito dotazy obrátit na zadavatele a požadovat jejich zodpovězení. V rámci podání nabídky je zájemce povinen rovněž prokázat svou způsobilost k realizaci předmětu zakázky. Zde musí zadavateli prokázat, že disponuje nezbytnými finančními, hospodářskými a technickými prostředky. Podklady požadované za tímto účelem, které jsou stanoveny §§ 32 a 33 zákona č. 40/2004 Sb., zadavatel uvede v zadávací dokumentaci. Totéž platí pro prokázání základních kvalifikačních kritérií, jež jsou definována v § 31 uvedeného zákona; je například třeba prokázat, že uchazeč není v likvidaci, že státu nedluží žádné daňové nedoplatky nebo že řádně odvádí příspěvky na sociální zabezpečení. Konečně bude zadavatel na základě § 30 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 40/2004 Sb. na uchazeči požadovat předložení oprávnění k podnikání, a to včetně výpisu z obchodního rejstříku a – je-li to pro plnění dané zakázky vyžadováno – rovněž doklad o členství v příslušné profesní organizaci. Zadavatelem požadované doklady o způsobilosti k provedení zakázky musejí být bezpodmínečně přiloženy k nabídce. V opačném případě hrozí nebezpečí, že nabídka bude z výběrového řízení vyřazena jakožto neúplná. Na vyhotovení nabídky a její zaslání zadavateli má zájemce k dispozici předem stanovenou lhůtu. U celoevropských výběrových řízení (nadlimitních zakázek) lhůta pro předložení nabídek trvá v případě otevřených řízení 52 dnů a jejím prvním dnem je den následující po uveřejnění. U užších a jednacích řízení trvá lhůta obvykle 40 dní a jejím prvním dnem je den po odeslání výzvy k předložení nabídky. U výběrových řízení na zakázky, které nedosáhly evropské limitní hodnoty (podlimitní zakázky), platí lhůty kratší. V případě otevřeného řízení se zde jedná o 36 dní, u řízení užšího a jednacího o 20 dní.

13

V užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním je tato dokumentace zasílána spolu s výzvou k předložení nabídky.

11

Jak získat veřejnou zakázku? Veškeré lhůty je v případě časové tísně možno zkrátit. Za včasné doručení nabídky zadavateli je odpovědný dodavatel ucházející se o zakázku. Jelikož uchazeči nesou riziko opožděného doručení zásilky, lze doporučit tak včasné odeslání podkladů s nabídkou, aby ani pomalejší doručení ze strany pošty neohrozilo dodržení termínu. Rovněž je třeba dbát na zcela přesné adresování zásilky; z toho důvodu je záhodno uvést přesné sídlo instituce udělující zakázku (úřadovnu, budovu, místnost). Pokud si uchazeč chce být zcela jist, že nabídka dorazí včas a na správnou adresu, měl by – bude-li to možné – podklady doručit osobně nebo prostřednictvím poslíčka a jejich předání si nechat potvrdit. Podá-li zájemce během příslušné vymezené lhůty nabídku, považuje se od tohoto okamžiku za uchazeče. Totéž platí i v případě užšího výběrového řízení a jednacího řízení s uveřejněním. 3.7

Vyhodnocení zadavatelem

Po uplynutí lhůty pro podání nabídek zadavatel v okamžik, který předem oznámil, otevře došlé nabídky. Za účelem posouzení a zhodnocení nabídek je jmenována hodnotící komise, která se skládá nejméně ze tří členů, v případě větších zakázek pak nejméně z členů sedmi či devíti. Uchazeči se mohou otevření nabídek zúčastnit. Posouzení a hodnocení nabídek sestává z několika kroků: •

Bezprostředně po otevření je u každé nabídky zkontrolována její úplnost z hlediska požadovaného obsahu, zda je řádně podepsána oprávněnou osobou a zda je zpracována v požadovaném jazyce. Nabídky, které tato kritéria nesplňují, jsou okamžitě vyřazeny; příslušní uchazeči jsou o této skutečnosti bezodkladně písemně zpraveni.

•

Následně jsou nabídky uchazečů zkontrolovány z hlediska splnění stanovených zadávacích (kvalifikačních) kritérií. Zároveň je u nabídky posouzena věcná přiměřenost. V případě nejasností či u nabídek s mimořádně nízkou nabídkovou cenou si hodnotící komise na uchazeči může vyžádat náležité vysvětlení. Nepodá-li je uchazeč během příslušné lhůty vymezené k tomuto účelu, je daná nabídka rovněž vyřazena.

•

Na závěr jsou nabídky zhodnoceny na základě kritérií uvedených v oznámení o konání výběrového řízení. Při své práci se komise musí řídit skutečností, zda zadavatel za klíčové kritérium pro udělení zakázky zvolil nejnižší nabídkovou cenu či ekonomicky nejvýhodnější nabídku. V tomto druhém případě je třeba kromě ceny zakázky zohlednit i další dílčí kritéria stanovaná v oznámení o vypsání veřejné soutěže či v zadávací dokumentaci a jejich váhu. § 87 zákona č. 40/2004 Sb. stanovuje pro zadavatele možnost upřednostnit při splnění určitých okolností během posuzování nabídek uchazeče, kteří zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností. V případech, kdy nabídková cena takovéhoto uchazeče nepřekročí více než o 20 % nejnižší nabídkovou cenu předloženou ostatními uchazeči, musí být tato nabídka považována za nabídku s nejnižší cenou.

Dojde-li během posuzovacího a hodnotícího procesu k vyřazení určité nabídky, příslušný uchazeč o tom musí být neprodleně písemně vyrozuměn.

12


Udělení zakázky a uzavření smlouvy

Nedojde-li v průběhu zadávacího řízení k jeho zrušení v důsledku některého z důvodů uvedených v § 68 zákona č. 40/2004 Sb. a určí-li posudková komise nabídku s nejnižší cenou či ekonomicky nejvýhodnější nabídku, udělí zadavatel zakázku tomuto uchazeči. O udělení zakázky zadavatel neprodleně písemnou formou informuje ostatní uchazeče. Od tohoto okamžiku začíná běžet lhůta v trvání patnácti dnů, během níž je možno uplatnit odůvodněné námitky proti zvolenému udělení zakázky. U nadlimitních zakázek může tyto námitky vznést kterýkoliv dodavatel; v případě zakázek podlimitních pouze ti uchazeči či zájemci, kteří na dané zakázce měli či mají určitý zájem a v důsledku domnělého porušení zákona zadavatelem utrpěli škodu, případně hrozí, že škodu utrpí. Tato lhůta je poslední možností k poukázání na nesrovnalosti. Opožděně doručené námitky nebudou zadavatelem zohledněny; je proto nanejvýše důležité stanovenou lhůtu dodržet. Nebyly-li během stanovené patnáctidenní lhůty od doručení sdělení o udělení zakázky obdrženy žádné námitky, veřejný zadavatel po vypršení uvedené lhůty s vybraným uchazečem neprodleně uzavře písemnou smlouvu. Během další lhůty je veřejný zadavatel povinen informace o uzavření této smlouvy uveřejnit. U celoevropských výběrových řízení je tato lhůta stanovena na 48 dní od podpisu smlouvy a oznámení probíhá prostřednictvím centrální adresy. U zakázek pod příslušnou limitní hodnotou musí být informace o uzavření smlouvy uveřejněny do 30 dnů od jejího podpisu.

4.

Právní ochrana uchazečů

Aby bylo zajištěno dodržení předpisů pro zadávání veřejných zakázek, musí existovat možnost přezkoumání zadavatelových rozhodnutí a průběhu výběrového řízení orgánem dohledu. Evropská unie ve vyhláškách o právních a správních předpisech po členských státech vyžaduje zřízení systému dodatečné kontroly, který umožní účinnou a rychlou právní ochranu při zadávání veřejných zakázek. Kromě toho další možnosti právní ochrany existují na evropské úrovni a kterýkoliv dodavatel jich může využít. 4.1

Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele

Uvedenou efektivní právní ochranu uchazečům, kteří se cítí znevýhodněni rozhodnutími zadavatele, poskytuje zákon č. 40/2004 Sb. Zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele však závisí na několika specifických předpokladech, jež musí být bezpodmínečně splněny. K zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele může dojít z popudu některého z uchazečů či z vlastního podnětu orgánu dohledu. Navrhuje-li uchazeč přezkoumání rozhodnutí o udělení zakázky učiněného veřejným zadavatelem, je třeba, aby před podáním návrhu své výhrady příslušnému zadavateli sdělit (viz výše). Pouze pokud tento krok nevedl k odstranění uchazečových námitek, je možné zahájit řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Řádné vznesení námitek u zadavatele je tedy nezbytným předpokladem pro pozdější podání návrhu o zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Výhrady vůči rozhodnutím zadavatele je možné vznést kdykoliv během zadávacího řízení. Jak je však uvedeno již v bodě 3.8, zadavatel je musí obdržet nejpozději 15 dní po doručení 13

Jak získat veřejnou zakázku? oznámení o udělení zakázky. Při promeškání této lhůty je zadavatel oprávněn uzavřít smlouvu; stane-li se tak, není již možné přednést žádné výhrady. Dodržení uvedené lhůty je proto otázkou zcela zásadního významu. Výhrady musejí být zdůvodněné. Obvykle zahrnují tvrzení o porušení zákona o veřejných zakázkách ze strany zadavatele. Dále musí uchazeč vznášející námitku prokázat, že mu v důsledku údajného porušení zákona vznikla škoda či její vznik hrozí. Zadavatel je povinen stěžovateli do 10 dnů sdělit, zda námitkám vyhovuje či nikoliv. Nevyhoví-li zadavatel uchazečovým výhradám, nesmí během šedesáti dnů od jejich obdržení uzavřít zamýšlenou smlouvu. Úřad provádějící přezkoumání zadavatelových úkonů může tuto lhůtu následně prodloužit. Stěžovatel může během deseti dnů od doručení zadavatelova stanoviska stran své stížnosti podat písemný návrh na přezkoumání u příslušného orgánu dohledu. Příslušným orgánem dohledu je v tomto případě: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Joštova 8 601 56 Brno tel.: 542 161 233, fax: 542 210 023, e-mail: [email protected]

Opis návrhu na přezkoumání zadavatelových úkonů v rámci výběrového řízení je zároveň třeba doručit zadavateli. Lhůta pro podání této žádosti se prodlužuje na 25 dní v případech, kdy zadavatel stěžovateli své stanovisko ve věci vyhovění či nevyhovění jeho stížnosti nesdělil do deseti dnů. Z návrhu musí být patrné • • • •

kdo jej činí, čeho se konkrétně týká, v čem je spatřováno porušení zákona o veřejných zakázkách, jakož i čeho se navrhovatel domáhá.

Kromě toho musí být přesně označen příslušný zadavatel. Navrhovatel musí rovněž zdůvodnit svůj zájem na řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavateli lze v návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vytknout všechny kroky, které při zadávání veřejné zakázky vedly či mohly vést k ohrožení transparentnosti či nediskriminačního postupu. V návrhu je třeba uvést datum, stvrdit jej podpisem a přiložit k němu doklad o doručení námitek zadavateli. Navrhovatel rovněž musí uhradit příslušný správní poplatek. Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele může být zahájeno rovněž bez návrhu podaného stěžovatelem, a sice z vlastního podnětu orgánu dohledu ve lhůtě tří let od porušení zákona ze strany zadavatele. Dá-li orgán dohledu zapravdu stěžovatelově návrhu, sdělí své rozhodnutí v písemném vyrozumění. Nedošlo-li dosud k uzavření smlouvy, může orgán dohledu nařídit, aby byla přijata 14

Jak získat veřejnou zakázku? opatření, jež povedou k náležité nápravě, případně může zrušit zadavatelovo rozhodnutí o udělení zakázky. Pokud smlouva před vynesením verdiktu již byla uzavřena (neboť vypršela šedesátidenní lhůta, aniž by bylo nařízeno její prodloužení), může být zakázáno plnění smlouvy a zároveň uvalena peněžitá pokuta. Aby se zabránilo vzniku dalších škod nebo aby se vyloučilo ohrožení zájmu uchazečů a zájemců, může orgán dohledu na jejich návrh či z vlastního podnětu v kterýkoliv okamžik během trvání řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vydat předběžná opatření v podobě dočasných nařízení. Proti veškerým rozhodnutím orgánu dohledu je možno podat odvolání u okresního soudu, případně u Nejvyššího správního soudu v Brně. 4.2

Další právní prostředky k nápravě

Vedle řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zákon č. 40/2004 Sb. stanovuje možnost smírčího řízení. To je nicméně možné pouze v případě, že zadavatel působí v odvětví vodního hospodářství, energetiky či dopravy (tzn. jedná se o sektorového zadavatele). Žádost podle § 95 je třeba podat u orgánu dohledu, který jej neprodleně postoupí Evropské komisi. Smírčí řízení před Evropskou komisí může být zahájeno pouze se souhlasem zadavatele a rovněž může být v kterýkoliv okamžik ze strany žadatele či zadavatele ukončeno. Rozhodnutí Evropské komise není pro strany sporu závazné. Kromě toho má každá fyzická a právnická osoba právo podat u Evropské komise stížnost proti praktikám a krokům, které se podle názoru této fyzické či právnické osoby příčí právním předpisům Evropského společenství.14 Pokud Evropská komise dojde k závěru, že došlo k porušení práva Evropského společenství, zahájí vůči příslušnému státu řízení o porušení Smlouvy podle článku 226 Smlouvy o založení Evropského společenství.

14

Formulář pro tuto žádost je k dispozici na šesté straně Úředního věstníku ES č. C 26 ze dne 1.2.1989.

15


5.

Důležité adresy

5.1

Česká republika

•

Ministerstvo pro místní rozvoj Staroměstské nám. 6 110 15 Praha 1 www.mmr.cz

•

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Joštova 8 601 56 Brno

5.2

16

Evropa

•

Evropská komise Rue de la Loi 200 1049 Brusel BELGIE http://europa.eu.int/comm

•

Soudní dvůr Evropského společenství Palais de la Cour de Justice Boulevard Konrad Adenauer Kirchberg 2926 Lucemburk LUCEMBURSKO http://curia.eu.int

•

Úřad pro úřední publikaci Evropského společenství 2, rue Mercier 2985 Lucemburk LUCEMBURSKO http://ted.publications.eu.int http://simap.eu.int

JAK ZÍSKAT VEŘEJNOU ZAKÁZKU? PŘÍRUČKA PRO DODAVATELE V ČESKÉ REPUBLICE

Recommend Documents