Jak vzniká fotografie? Klepnutím lze upravit styl předlohy podnadpisů. Autor: Ivana Řezníčková Datum: 25. 2. 2014 Cílový ročník: 6.
Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763
Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Výtvarné činnosti - animace Tematický okruh: Fotografie Téma: Jak vzniká fotografie? Metodický list/anotace: Jazyk: čeština Očekávaný výstup: orientuje se v základních pojmech Speciální vzdělávací potřeby: žádné Klepnutím lze upravit styl předlohy podnadpisů. Druh učebního materiálu: prezentace Cílová skupina: žák Stupeň a typ vzdělávání: základní vzdělávání – druhý stupeň Typická věková skupina: 12 – 15 let
Jak vzniká fotografie?
Fotografie můžeme v dnešní době rozdělit podle technologie, použité pro pořízení, na fotografii klasickou ( také analogovou nebo chemickou) a na fotografii digitální.
Klasická fotografie
Klasické fotografie byly objeveny už v první polovině 19. století. Základní princip je v podsťatě velmi jednoduchý. Při tvorbě klasické fotografie se využívá schopnosti některých chemických látek reagovat se světlem. Základní myšlenka je taková, že na fotografický papír nebo na fotografický film se nanese vrstva těchto látek, které, pokud jsou vystaveny světlu, dokáží měnit svou barvu. Pro zjednodušení si představte jablko, které necháte dlouho na světle. Jablko působením světla zhnědne.
Fotografie tedy vznikne tím, že vystavíme fotografický papír nebo film s vrstvou těchto látek po určitou dobu světlu, které se skládá z milionů velmi malých paprsku. Každý tento paprsek má určitou specifickou barvu, a proto působí na fotoreaktivní látku na povrchu fotky jinou silou. Místa kam dopadne více například zelených paprsku se zbarví jinak, než místa, kam dopadnou paprsky červené. Také je důležité, kolik paprsků na určité místo fotografie dopadne. Pokud na jedno místo dopadne velké množství paprsků, bude zbarvení toho místa mnohem intezivnější, než pokud by jich tam dopadlo pouze pár.
Takto ozářený ( ve fotografii se používá výraz exponovaný) snímek se poté různými chemickými cestami upravuje, aby se zvýraznily barvy a zajistilo se, že fotografie nevybledne ( tzv. vyvolávání fotografie).
Df i o gt o i g t r áa l f i n e í
fotografie digitální: Digitální fotografie využívá technologie, které se nazývá CCD čip. Tento CCD čip byl objeven v USA na konci šedesátých let dvacátého století. CCD čip zastává ve fotoaparátu stejnou funkci, jako u klasické fotografie látky, které se zabarvují po dopadu světla. CCD čip stejně jako tyto látky reaguje na světelné paprsky, které dopadají na plochu tohoto čipu, na kterém je umístěno velké množství světločivých ( na světlo reagujících) bodů. Na rozdíl od klasické fotografie však dopad světla na čip nezpůsobuje zabarvení jeho povrchu, ale způsobuje, že jednotlivé malé body čipu vysílají elektrický signál, který se vždy liší podle toho, kolik paprsků a jaké barvy na tento bod dopadly.
Celý proces tedy probíhá tak, že se na tento čip pustí po určitou dobu světlo, které se odráží od fotografovaných předmětů ( obraz, který vidíme v hledáčku objektivu) a fotoaparát poté zachycuje elektrické signály, které vytváří body čipu, reagující na dopadající světlo. Fotoaparát je schopen podle signálu, který zachytí určit intenzitu a barvu světla, které na daný bod dopadaly a uložit jej. Tento proces udělá fotoaparát se všemi body čipu a díky tomu sestavit celkový obraz, který se pak dále převádí do počítače.
VYTVOŘ DVĚ TROJICE POJMŮ, KTERÉ SPOLU SOUVISÍ
1. klasická fotografie
2. CCD čip 3. první polovina 19. století 4. fotografický film 5. šedesátá léta dvacátého století 6. digitální fotografie
ŘEŠENÍ 1-3-4 2-5-6
25.2.014
Použité zdroje
Vlastní text
Autor obrázků: vlastní dílo
Děkuji vám za pozornost.
