JAK TVOŘIT ŠVP PRO PV

JAK TVOŘIT ŠVP PRO PV Následující materiál je určen učitelkám a ředitelkám MŠ, které jsou rozhodnuty tvořit svůj ŠVP PV tak, aby byl společnou prací všech zaměstnanců MŠ. Nabízí učitelkám kroky, které jim mohou pomoci koordinovat tvorbu programu tak, aby se na ní mohli podílet všichni zaměstnanci a dokument se pro ně stal lépe srozumitelným a přijatelným. Dokument má následující části. 1. Větším písmem a čísly 1. Až 8. Jsou označeny názvy kapitol, za kterými najdete stručně nastíněný obsah jednotlivých kapitol 2. Pomocné materiály Účelem pomocných materiálů je pomoci ředitelce školy zapojit do tvorby ŠVP co nejvíce svých spolupracovníků z řad pedagogů i provozního personálu. Čím větší bude jejich podíl na přípravě ŠVP PV, tím lépe mu pak budou rozumět a snáze naplňovat jeho filozofii. Pracovní tým podílející se na tvorbě ŠVP PV by měl mít svého koordinátora, tedy člověka, který upravuje a edituje společně vytvořené části a dává jim konečnou stylově jednotnou podobu. Koordinátorem obvykle bývá ředitelka. Koordinátor může také některé části, které jsou spíše popisné, tvořit samostatně a s ostatními členy týmu pouze konzultovat jejich formu. Například část 1. Titulní strana nebo část 3. Charakteristika školy. V případě větších škol může koordinátorovi pomoci konzultant či menší tým konzultantů, se kterými projednává konečnou podobu jednotlivých částí. 3. Praktické příklady by neměly sloužit k opisování, ale jako inspirace k tomu, jak by mohly některé části vypadat. 1. Titulní strana Název programu – není povinný, pokud není, vyplní se Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání mateřské školy Název školy – povinný údaj Adresy školy – povinný údaj www. Stránky – není povinný údaj Statutární zástupce (ředitel) – povinný údaj V případě sloučených subjektu ještě vedoucí odloučeného pracoviště – není povinný údaj Právní forma organizace – není povinný údaj Zřizovatel – není povinný údaj Program byl schválen zaměstnanci MŠ dne: povinný údaj S platností od dne: povinný údaj Rodiče a veřejnost byli seznámeni s programem: kde… jak… kdy(dne) Kde: v mateřské škole jméno jak: stručným představením programu na rodičovské schůzce přečtením klíčových bodu na radě školy upozorněním na ujištění programu na zasedání obecného zastupitelstva doslovným přečtením jiná možnost vzájemnou diskusí jiná možnost nabídek je možné užít více najednou, není povinný údaj 2. Obsah dokumentu Obsahuje název kapitoly či podkapitoly a vytváří se průběžně s tvorbou jednotlivých kapitol 3. Charakteristika školy Může být psána spíše heslovitě nebo souvislým vyprávěním. Styl, který zde započneme, bychom ale měli dodržet v celém dokumentu. Pomocná osnova: Velikost školy: počet tříd, počet dětí, počet zaměstnanců, z toho pedagogických pracovníků Stručný popis objektu V jakém stavu je budova školy?

Je součástí školní kuchyně? Jsou-li další součásti školy, uveďte jaké (např. keramická dílna, klubové zřízení, pedagogicko psychologická poradna, ZUŠ apod.) V jaké lokalitě se škola nachází? Jaké jsou její výhody a problémy? Jaké má tradice? Jaká je historie školy? Jak se škola vyvíjela v minulosti? Zaměření školy pokud je výrazné (např. škola s waldorfskými prvky, škola s programem Začít spolu, Ekologická MŠ, Zdravá MŠ, škola se speciálními třídami atd.) a zaměření programu školy (má-li škola název programu, jeho zaměření vycházející z vize školy) Pomocný materiál k zaměření školy – Analýza SWOT Pracovat může buď celý tým dohromady ve společné diskuzi, nebo každý jednotlivec samostatně a koordinátor případně za pomoci některých členů týmu či konzultantů zpracuje výsledky následující rozvahy: Pozitiva vyplývající z regionu

Problémy regionu

Příležitosti, které nám region nabízí

Rizika pro školu

(lze zadat všem zaměstnancům ke zpracování domů spolu s praktickou ukázkou zpracování) Praktická ukázka společného zpracování Anaýzy SWOT Pozitiva vyplývající z regionu  Krásná příroda v okolí školy  Většina rodičů chodila do naší MŠ  V blízkosti ekologická farma  Zájem městského úřadu o spolupráci  Funkční kulturní zařízení v obci  Dodržování folklórních zvyků  Dětský pěvecký sbor ve škole  Pobočka ZUŠ ve škole Příležitosti, které nám nabízí  Vycházky do okolí  Spolupráce s rodiči  Ekologické aktivity  Spolupráce s obcí na folklórních zvycích  Podíl na kulturních akcích  Spolupráce s ZŠ

Problémy regionu  Málo příležitostí k zaměstnání  Sezónní práce – v létě o prázdninách Jsou rodiče nejvíce zaměstnaní  Boj o skládku odpadků (má se budovat V blízkosti obce, lidem by dala práci…)  Málo financí v obecní kase

Rizika pro školu  Nejsou peníze na opravy  Děti chodí do MŠ nepravidelně, když jsou rodiče doma a nechce se jim vstávat, nepřijdou nebo přijdou až na pobyt venku  O prázdninách je největší zájem o MŠ

Z uvedených příležitostí a rizik nám může vyplynout zaměření či záměry naší školy: Např.: Budeme se snažit využít kulturních tradic kraje k rozvoji a kultivaci našich dětí se zaměřením na krajinnou ekologii, úzce spolupracovat s rodiči a zajistit, aby se rodiče co nejvíce podíleli na chodu školy, spolu s rodiči vytvořit takovou organizaci provozu školy, která by vyhovovala jejich otřepám a zajistit prázdninový provoz školy formou letního denního tábora pro předškolní děti.

4.

Podmínky vzdělávání:

V RVP PV je uvedeno sedm oblastí podmínek, kterým bychom měli věnovat při tvorbě programu pozornost. RVP PV pojmenovává tyto podmínky v ideálním stavu.ŠVP PV by měl pojmenovávat skutečný stav konkrétní MŠ, na jehož základě si můžeme určit, jaké kroky je nutné udělat k tomu, abychom méně vyhovující podmínky posunuli k očekávané kvalitě. 4.1 věcné podmínky – týkají se např. vybavení školy, zahrady, dalších prostor a jejich využití (koutky, sklady, chodby, terasy) pomůcek a jejich uložení (dostupnost pro děti i učitelky), materiálního zabezpečení pro učitelky (časopisy, knihy, možnost relaxace…) apod. 4.2 životospráva – týká se stolování, pitného režimu, jídelníčku, pohybu, odpočinku, vzoru učitelky ke zdravému životnímu stylu, atd… 4.3 psychosociální podmínky – popisují, jak to děláme, aby se děti i ostatní cítili dobře a bezpečně, (abychom dobře pečovaly o jejich duši 4.4 organizace chodu – informuje, jak je zorganizován chod školy, aby vyhovoval dětem a možnostem školy, např. jaké činnosti a kdy se zařazují během dne (týdne), kdy je prostor pro spontánní aktivity a hru, kdy pro řízené a doplňkové aktivity, jak se organizují … (přílohou může být organizační řád školy aj.) 4.5 řízení – popisuje, jak to vedení dělá, aby to vše klapalo, bylo dobré klima, všichni s chutí chodili do práce, spolupracovali, nehádali se (např. požadavky na pracovníky, pravidla chování …), aby škola poskytovala co nejkvalitnější služby a vědělo se o tom 4.6 personální zajištění – informuje, kdo to všechno dělá a jak je na to vybavený, tzn. Kvalifikace všech, kdo se na chodu a vzdělávání podílejí, jak si ji udržují a zlepšují (kromě učitelek i specialisté, např. na logopedii, doplňkové aktivity …) 4.7 spoluúčast rodičů – popisuje formy zapojení rodičů do dění školy a možnosti jejich získávání pro spolupráci (aby byli partneři, mohli ovlivnit vzdělávání svého dítěte…) apod. K definování skutečných podmínek nám může pomoci: Pomocný materiál k podmínkám podle ŠVP – analýza vnitřních podmínek školy Analýza je výchozím materiálem, který budeme potřebovat pro mnoho dalších kroků při tvorbě ŠVP PV. Na její tvorbě by se pokud možno měli podílet všichni zaměstnanci školy (i provozní) a uplatnit v ní bez obav své názory a pojmenovat problémy, které jim stěžují práci. Předpokladem pro tvorbu kvalitní analýzy je vzájemná důvěra a otevřenost. V analýze nehledáme viníky problémů, ale cesty, jak je řešit. Měla by být anonymní. Hodnocení provádíme na škále 1-7 s tím, že jedna je minimální a sedm maximální naplnění podmínky. Provádějí je všichni zaměstnanci, zpracuje koordinátor. Na základě dosažených výsledků se ve společné diskuzi snažíme pojmenovat skutečné podmínky a zaměřujeme se především na podmínky, které získaly v celkovém hodnocení nejméně bodů a hledáme cesty, jak zvýšit jejich kvalitu. Optimální je, když se na této diskuzi podílí co největší množství zaměstnanců, protože svým podílem se vlastně aktivizují k vlastní iniciativě na zlepšení podmínek. Není dobré zastírat nedostatky v této oblasti, ale je chvályhodné hledat jejich řešení! Společně pojmenované skutečné podmínky případně i s návrhy na jejich zlepšení vypíšeme do programu. Analýza podmínek vzdělávání dle RVP PV – dotazník 



1. Věcné podmínky MŠ má dostatečně velké prostory (podlahová plocha i objem vzduchu atd. dle příslušného předpisu) a takové prostorové uspořádání, které vyhovuje nejrůznějším skupinovým i individuálním činnostem dětí. 1 2 3 4 5 6 7 Dětský nábytek, tělocvičné nářadí, zdravotně hygienické zařízení (umývárny, toalety) i vybavení pro odpočinek dětí (lůžka) jsou přizpůsobeny antropometrickým požadavkům 1 2 3 4 5 6 7













   



 



  

 

Vybavení hračkami, pomůckami, náčiním, materiály a doplňky odpovídá počtu dětí i jejich potřebám, věku, jsou zdravotně nezávadné a bezpečné a jsou estetického vzhledu. Je průběžně obnovováno a doplňováno a pedagogy plně využíváno. 1 2 3 4 5 6 7 Hračky, pomůcky, náčiní a další doplňky nebo alespoň jejich podstatná část je umístěna tak, aby je děti dobře viděly, mohly si je samostatně brát a zároveň se vyznaly v jejich uložení. 1 2 3 4 5 6 7 Děti se samy svými výtvory podílejí na úpravě a výzdobě interiéru budovy. Prostředí je upraveno tak, aby dětské práce byly dětem přístupné a mohli je zhlédnout i rodiče. 1 2 3 4 5 6 7 Na budovu MŠ bezprostředně navazuje zahrada či hřiště, vybavené tak, aby umožňovaly dětem rozmanité pohybové a další aktivity. 1 2 3 4 5 6 7 Všechny vnitřní i venkovní prostory MŠ splňují bezpečnostní a hygienické normy. 1 2 3 4 5 6 7 2. Životospráva Dětem je poskytována plnohodnotná a vyvážená strava (dle předpisu). Je zachována vhodná skladba jídelníčku, dodržována zdravá technologie přípravy pokrmů a nápojů. 1 2 3 4 5 6 7 Děti mají stále k dispozici ve třídě dostatek tekutin. 1 2 3 4 5 6 7 Mezi jednotlivými podávanými pokrmy jsou dodržovány vhodné intervaly. 1 2 3 4 5 6 7 Děti nejsou násilně nuceny do jídla. 1 2 3 4 5 6 7 Je zajištěn pravidelný denní rytmus a řád, který je však současně natolik flexibilní, aby umožňoval organizaci činností v průběhu dne přizpůsobit potřebám a aktuální situaci (aby např. rodiče mohli své děti přivádět podle svých možností, aby bylo možné reagovat na neplánované události v životě MŠ apod.). 1 2 3 4 5 6 7 Děti jsou každodenně a dostatečně dlouho venku, program činností je přizpůsobován okamžité kvalitě ovzduší. 1 2 3 4 5 6 7 Děti mají dostatek volného pohybu nejen na zahradě, ale i v interiéru MŠ. 1 2 3 4 5 6 7 V denním programu je respektována individuální potřeba aktivity, spánku a odpočinku jednotlivých dětí (např. dětem s nižší potřebou spánku je nabízen jiný klidný program namísto odpočinku na lůžku apod.). Děti nejsou ke spánku nuceny. 1 2 3 4 5 6 7 Pedagogové se smi chovají podle zásad zdravého životního stylu a poskytují tak dětem přirozený vzor. 1 2 3 4 5 6 7 3. Psychosociální podmínky Děti i dospělí se cítí v prostředí MŠ dobře, spokojeně, jistě a bezpečně. 1 2 3 4 5 6 7 Nově příchozí dítě má možnost postupně se adaptovat na nové prostředí i situaci. 1 2 3 4 5 6 7 Pedagogové respektují potřeby dětí (obecně lidské, vývojové a individuální), reagují na ně a napomáhají v jejich uspokojování (jednají nenásilně, přirozeně a citlivě, navozují situace pohody, klidu, relaxace apod.). 1 2 3 4 5 6 7 Děti nejsou neúměrně zatěžovány, či neurotizovány spěchem a chvatem. 1 2 3 4 5 6 7 Všechny děti mají rovnocenné postavení a žádné z nich není zvýhodňováno ani znevýhodňováno.l Děti zásadně nejsou podceňovány ani zesměšňovány.







   











    





1 2 3 4 5 6 7 Volnost a osobní svoboda dětí je dobře vyvážená s nezbytnou mírou omezení, vyplývajících z nutnosti dodržovat v MŠ potřebný řád a učit děti pravidlům soužití. 1 2 3 4 5 6 7 Dětem se dostává jasných a srozumitelných pokynů. Třída je pro děti kamarádským společenstvím, v němž jsou zpravidla ráda. 1 2 3 4 5 6 7 Pedagogický styl, resp. Způsob, jakým jsou děti vedeny, je podporující, sympatizující, projevuje se přímou, vstřícnou, empatickou a naslouchající komunikací pedagoga s dětmi. 1 2 3 4 5 6 7 S dětmi není manipulováno, nejsou zbytečně organizovány z obavy o časové prostoje. 1 2 3 4 5 6 7 Není podporována nezdravá soutěživost dětí. 1 2 3 4 5 6 7 Není praktikována jakákoli komunikace s dítětem, kterou dítě pociťuje jako násilí. 1 2 3 4 5 6 7 Je uplatňován pedagogický styl s nabídkou, který počítá s aktivní spoluúčastí a samostatným rozhodováním dítěte. 1 2 3 4 5 6 7 Vzdělávací nabídka odpovídá mentalitě předškolního dítěte a potřebám jeho života (je dítěti tematicky blízká, je mu pochopitelná, přiměřeně náročná, dítěti užitečná a prakticky využitelná.) 1 2 3 4 5 6 7 Prakticky se vyhýbá negativním slovním komentářům a podporuje děti v samostatných pokusech, je uznalý, dostatečně oceňuje a vyhodnocuje konkrétní projevy a výkony dítěte a přiměřeně na ně reaguje pozitivním oceněním, vyvaruje se paušálních pochval stejně jako odsudků. 1 2 3 4 5 6 7 Ve vztazích mezi dospělými i mezi dětmi se projevuje vzájemná důvěra, tolerance, ohleduplnost a zdvořilost, solidarita, vzájemná pomoc a podpora. Dospělí se chovají důvěryhodně a spolehlivě (autenticky). 1 2 3 4 5 6 7 Pedagog se programově věnuje neformálním vztahům dětí ve třídě a nenásilně je ovlivňuje prosociálním směrem (prevence šikany a jiných sociálně patologických jevů u dětí). 1 2 3 4 5 6 7 4. Organizace Denní řád je dostatečně pružný, umožňuje reagovat na individuální možnosti dětí, na jejich aktuální či aktuálně změněné potřeby. 1 2 3 4 5 6 7 Do denního programu jsou pravidelně zařazovány řízené zdravotně preventivní pohybové aktivity. 1 2 3 4 5 6 7 Pedagogové se plně věnují dětem a jejich vzdělávání. 1 2 3 4 5 6 7 Děti nacházejí otřené zázemí klid, bezpečí i soukromí. 1 2 3 4 5 6 7 Při vstupu dítěte do MŠ je uplatňován individuálně přizpůsobený adaptační režim. 1 2 3 4 5 6 7 Poměr spontánních a řízených činností je v denním programu vyvážený, a to včetně aktivit, které MŠ organizuje nad rámec běžného programu. 1 2 3 4 5 6 7 Děti mají dostatek času i prostoru pro spontánní hru, aby ji mohly dokončit nebo v ní později pokračovat. 1 2 3 4 5 6 7 Veškeré aktivity jsou organizovány tak, aby děti byly podněcovány k vlastní aktivitě a experimentování, aby se zapojovaly do organizace činností, pracovaly svým tempem atp. 1 2 3 4 5 6 7



Jsou vytvářeny podmínky pro individuální, skupinové i frontální činností, děti mají možnost účastnit se společných činností v malých, středně velkých i velkých skupinách. 1









  



 

 







 

2

3

4

5

6

7

Je dostatečně dbáno na osobní soukromí dětí. Pokud to děti potřebují, mají možnost uchýlit se do klidného koutku a neúčastnit se společných činností, stejně tak i možnost soukromí při osobní hygieně apod. 1 2 3 4 5 6 7 Plánování činností vychází z potřeb a zájmů dětí, vyhovuje individuálním vzdělávacím potřebám a možnostem dětí. 1 2 3 4 5 6 7 Pro realizaci plánovaných činností jsou vytvářeny vhodné materiální podmínky (věcné vybavení prostředí je dostatečné a kvalitní, pomůcky jsou připravovány včas). 1 2 3 4 5 6 7 Nejsou překračovány stanovené počty dětí ve třídě, spojování tříd je maximálně omezeno. 1 2 3 4 5 6 7 5. Řízení MŠ Povinnosti, pravomoci a úkoly všech pracovníků jsou jasně vymezeny. 1 2 3 4 5 6 7 Je vytvořen funkční informační systém, a to jak uvnitř MŠ, tak navenek. 1 2 3 4 5 6 7 Při vedení zaměstnanců ředitelka vytváří ovzduší vzájemné důvěry a tolerance, zapojuje spolupracovníky do řízení MŠ, ponechává jim dostatek pravomocí a respektuje jejich názor. Podporuje a motivuje spoluúčast všech členů týmu na rozhodování o zásadních otázkách školního programu. 1 2 3 4 5 6 7 Ředitelka školy vyhodnocuje práci všech zaměstnanců, pozitivně zaměstnance motivuje a podporuje jejich vzájemnou spolupráci. 1 2 3 4 5 6 7 Pedagogický sbor pracuje jako tým, zve ke spolupráci rodič. 1 2 3 4 5 6 7 Plánování pedagogické práce a chodu MŠ je funkční, opírá se o předchozí analýzu a využívá zpětné vazby. 1 2 3 4 5 6 7 Ředitelka vypracovává školní vzdělávací program ve spolupráci s ostatními členy pedagogického týmu. 1 2 3 4 5 6 7 Kontrolní a evaluační činnosti zahrnují všechny stránky chodu MŠ, jsou smysluplné a užitečné. Z výsledků jsou vyvozovány závěry pro další práci. 1 2 3 4 5 6 7 MŠ spolupracuje se zřizovatelem a dalšími orgány státní správy a samosprávy, s nejbližší základní školou, popřípadě i jinými organizacemi v místě MŠ a s odborníky poskytujícími pomoc zejména při řešení individuálních výchovných a vzdělávacích problémů dětí. 1 2 3 4 5 6 7 6. Personální a pedagogické zajištění Všichni pracovníci, kteří pracují v MŠ jako pedagogové, mají předepsanou odbornou kvalifikaci. Ti, kterým část odbornosti chybí, si ji průběžně doplňují. 1 2 3 4 5 6 7 Pedagogický sbor, resp. Pracovní tým funguje na základě jasně vymezených a společně vytvořených pravidel. 1 2 3 4 5 6 7 Pedagogové se sebevzdělávají, ke svému dalšímu vzdělávání přistupují aktivně. 1 2 3 4 5 6 7 Ředitelka podporuje profesionalizaci pracovního týmu, sleduje udržení a další růst profesních kompetencí všech pedagogů (včetně svojí osoby), vytváří podmínky pro jejich další systematické vzdělávání. 1 2 3 4 5 6 7









 







Služby pedagogů jsou organizovány takovým způsobem, aby byla vždy a při všech činnostech zajištěna dětem optimální pedagogická péče. 1 2 3 4 5 6 7 Pedagogové jednají, chovají se a pracují profesionálním způsobem (v souladu se společenskými pravidly a pedagogickými a metodickými zásadami výchovy a vzdělávání předškolních dětí). 1 2 3 4 5 6 7 Specializované služby, jako je logopedie, rehabilitace či jiná péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami, ke kterým předškolní pedagog sám není dostatečně kompetentní, jsou zajišťovány ve spolupráci s příslušnými odborníky (speciálními pedagogy, školními či poradenskými psychology, lékaři, rehabilitačními pracovníky aj.). 1 2 3 4 5 6 7 7. Spoluúčast rodičů Ve vztazích mezi pedagogy a rodiči panuje oboustranná důvěra a otevřenost, vstřícnost, porozumění, respekt a ochota spolupracovat. Spolupráce funguje na základě partnerství. 1 2 3 4 5 6 7 Pedagogové sledují konkrétní potřeby jednotlivých dětí, resp. rodin, snaží se jim porozumět a vyhovět. 1 2 3 4 5 6 7 Rodiče mají možnost podílet se na dění v MŠ, účastnit se různých programů, dle svého zájmu zde vstupovat do her svých dětí. Jsou pravidelně a dostatečně informováni o všem, co se v MŠ děje. Projeví-li zájem, mohou se spolupodílet při plánování programu MŠ, při řešení vzniklých problémů apod. 1 2 3 4 5 6 7 Pedagogové pravidelně informují rodiče o prospívání jejich dítěte i o jeho individuálních pokrocích v rozvoji i učení. Domlouvají se s rodiči o společném postupu při jeho výchově a vzdělávání. 1 2 3 4 5 6 7 Pedagogové chrání soukromí rodiny a zachovávají diskrétnost v jejich svěřených vnitřních záležitostech. Jednají s rodiči ohleduplně, taktně, s vědomím, že pracují s důvěrnými informacemi. Nezasahují do života a soukromí rodiny, varují se přílišné horlivosti a poskytování nevyžádaných rad. 1 2 3 4 5 6 7 MŠ podporuje rodinnou výchovu a pomáhá rodičům v péči o dítě, nabízí rodičům poradenský servis i nejrůznější osvětové aktivity v otázkách výchovy a vzdělávání předškolních dětí. 1 2 3 4 5 6 7 5.

Organizace vzdělávání

Podává informace i vnitřním uspořádání školy, o jednotlivých třídách a jejich bližší charakteristice – počtu dětí, kritériích, podle kterých jsou do nich zařazovány (přání rodičů, věk dětí, doba stená v MŠ…)), složení dětí (z hlediska věku, popř. pohlaví, …), integraci, zaměření či jiných specifikách. Může informovat i o dalších aktivitách, které škola nabízí (kroužky, kurzy atd.)-i tuto část může samostatně zpracovat ředitelka či jiný člen týmu, ale je dobré, pokud jednotlivé body této části společně prodiskutujeme a zkontrolujeme, jsou-li skutečně v souladu s RVP PV (např. nejsou-li činnosti v MŠ narušovány různými kroužky, je-li dostatečně odborně zajištěna integrace atd.) 6.

Charakteristika vzdělávacího programu:

Nastiňuje filozofii školy, pojmenovává vizi školy, její cíle či záměry, případně výstupy (záleží na tvůrcích programu, jakou formou popisu cílových kategorií zvolí), ujasňuje profilaci školy, pojmenovává nejčastěji uplatňované formy a metody práce, atd. Z filozofie školy obvykle vyplývají zásady pro práci učitelky MŠ, jejichž přítomnost v programu je velmi funkční. 6.1 filozofie školy: pokud škola přijala obecně známou filozofii (např. waldorfské či montessori pedagogiky), popíše stručně její základní zásady a myšlenky a může přiblížit cestu, kterou škola k této filozofii došla. Má-li škola vytvořenu filozofii vlastní, uvede tuto.

Má-li škola chuť vytvořit si vlastní filozofii a neví jak do toho, může použít materiál č.3 Pomocný materiál: Jak naformulovat filozofii školy Pracovat můžeme formou brainstormingu. Vedoucí diskuze rozloží na očích účastníkům výsledky analýzy SWOT, ze které budou patrné především: Pozitiva vyplývající z regionu Problémy regionu

Příležitosti, které nám nabízí

Rizika pro školu

A položí otázku: Co považujete ve vzdělávání předškolních dětí za nejdůležitější? Podívejte se, prosím, na pozitiva a problémy, které jsme společně pojmenovali jako klíčové pro náš region. V těchto podmínkách vyrůstají děti a s největší pravděpodobností zde tyto děti dopějí a budou svůj region s láskou rozvíjet a budovat anebo bezcitně ničit. Co si myslíte, že je pro naše děti důležité, aby z nich vyrostli kvalitní dospělí? Vedoucí diskuze dá prostor ostatním, aby vyjádřili své názory. Názory nekomentujeme, pouze zapisujeme na velký papír, aby je všichni viděli. Když nápady docházejí, dáme ještě chvilku času, ty nejlepší obvykle přicházejí nakonec. Nad zapsanými nápady můžeme ještě diskutovat a stejnými barvami podtrhat názory, které spolu souvisejí, případně povysvětlit některé názory. Žádný názor by neměl být vystaven kritice a posměchu. V názorech by se měla smísit osobní filozofie zaměstnanců školy s potřebami a podmínkami regionu, ve kterém se škola nachází. Není na školu, když bude převažovat obecně filozofická rovina či naopak požadavky regionu. Úkolem koordinátora tvorby ŠVP a případně jeho konzultantů bude pak formulovat na základě nápadů a názorů zaměstnanců společnou filozofii, kterou předloží svým kolegům ke schválení.

6.2 vize školy: vize je vlastně koncentrovanou filozofií školy, stručným pojmenováním našich tužeb, snů a přání. Dobrá vize by nás měla inspirovat k činnostem, pomáhat nám při rozhodování (bude to v souladu s naší vizí?) a podpořit nás, při zvyšování kvality (co bychom měli udělat pro to, abychom se přiblížili k naší vizi…). Vize může být mírně nadnesená, hledět dále, než na dobu pobytu dítěte v MŠ. Pomocný materiál: Tvorba vize školy Pokud máme společně definovanou filozofii školy, můžeme na jejím základě pojmenovat vizi školy. Opět předpokládáme, že se na práci budou podílet všichni pedagogičtí a nejlépe i provozní zaměstnanci ve škole. Skupinu vede ředitelka či pověřený koordinátor. Společnou práci může uvést kupříkladu následovně: Každý z vás dostal kopii filozofie naší školy. Nyní je naším pkolem na jejím základě definovat vizi naší školy. Vize je vlastně koncentrovanou filozofií školy, stručným pojmenování našich tužeb…………..než na dobu pobytu dítěte v MŠ. A především by měla být naše, naším společným dílem. Každý z nás má před sebou papír, na který si zkusí takovou vizi naformulovat. Vize si společně přečteme a jednu z nich vybereme nebo na jejich základě vytvoříme jinou. Příklad vize: Atd.

Aby byly děti v naší škole šťastné a my spolu s nimi. Žít s úctou k lidem, přírodě, tradicím a snům svých přátel…

6.3 cíle našeho programu můžeme vnímat jako záměry, ke kterým směřuje působení pedagogů i provozních zaměstnanců školy. Cíle můžeme vnímat jako edukační, tedy zaměřené na vzdělávání dětí předškolního věku a na provozní, zaměřené na zlepšení podmínek vzdělávání. K společnému pojmenování cílů ŠVP PV nám může posloužit Pomocný materiál ke stanovení edukačních cílů a pomocný materiál ke stanovení provozních cílů Pomocný materiál ke stanovení edukačních cílů ŠVP PV Členové pracovního týmu mají k dispozici filozofii školy a vizi školy. Uvedení do problematiky. Máme společně vytvořenou filozofii školy a také vizi, která z filozofie vyplývá. Naším úkolem je stanovit vzdělávací cíle, které by nám měly pomoci vizi a filozofii naplňovat. Prakticky to znamená definovat, které oblasti vzdělávání jsou pro naplnění naší filozofie primární. Co by měli pedagogové děti učit, které oblasti rozvíjet, co podporovat, k čemu vytvářet příležitosti atd. Dále můžeme postupovat dvěma způsoby: 1. každý účastník dostane papír, na kterém mají napsány nedokončené věty, které se snaží dokončit na místě anebo si je může zpracovat doma a dodat v určeném termínu. Přínosné je, pokud věty zpracovávají společně učitelky na třídách. 2. druhou možností je, že nedokončené věty máme napsané na jednom papíře a společně je doplňujeme všichni v kruhu Doplňte, prosím, nedokončené věty: Budu se snažit vnímat děti …

Budu u dětí podporovat … Budu dětem vytvářet příležitosti …

Budu dětem vzorem …

Budu se snažit …

Budu hledat možnosti …

Budu pozitivně hodnotit …

Budu se snažit eliminovat …

Budu děti učit …

Budu u dětí rozvíjet …

A jiné záměry, které se mi nedaří včlenit do nedokončených vět: Nad cíli můžeme dále diskutovat a hledat společné formulace, do kterých bychom mohli zahrnout všechny pojmenované cíle. Konečná formulace cílů bude ale záležitostí ředitelky či koordinátora tvorby programu. V konečné verzi cílů by měli najít všichni účastníci diskuze něco ze svých nápadů. Pomocný materiál ke tvorbě provozních cílů Metodou vhodnou k definování provozních cílů může být brainstorming. Pro členy týmu by měl mít koordinátor připraveny podklady vzešlé z Analýzy podmínek vzdělávání podle RVP PV, ze kterých je patrné, ve kterých oblastech podmínek cítí zaměstnanci školy největší problémy. Zúčastnit by se měli všichni zaměstnanci včetně provozních. Diskuse nad problémy by se měla odvíjet ve dvou fázích: 1. Hledání příčin uvedených problémů Uvedení do problematiky: před sebou máme pojmenovaná problematická místa podmínek vzdělávání v naší MŠ, která vyplynula z analýzy podmínek vzdělávání podle RVP PV. Vezmeme teď společně jeden problém po druhém a budeme hledat jeho příčiny. Každý může říkat příčiny, které ho napadají a ty budeme zapisovat na společný papír. Zatím příčiny pouze pojmenujeme, nebudeme je výrazně komentovat, nebudeme kolegům vyvracet jejich názory, ale můžeme se jimi inspirovat k názoru podporujícímu č naopak odporujícímu. 2. Hledání cest k odstranění příčin Druhá fáze nastane po pojmenování příčin nedostatků, které jsme v naší MŠ objevili. Cesty k jejich odstranění můžeme opět hledat formou brainstormingu nebo ve společné diskuzi, na jejímž základě pojmenujeme cíle. Konečnou formální úpravu dá jejich formulaci opět odpovědná osoba (ředitelka). Praktický příklad: V oblasti věcných podmínek jsme získali menší počet bodu. Jako jeden z problémů cítíme nedostatečné využívání školní zahrady, která sice navazuje na budovu školy, ale není dostatečně využívaná, protože je na ní obvykle vysoká tráva a stačí slabý noční déšť, aby děti nemohly v trávě+ běhat. Na zahradě také schází vybavení, které by děti lákalo. Raději proto chodí na obecní hřiště, které je vybaveno prolézačkami a trávník je zde průběžně udržován. Cíl: zajistit pravidelnou údržbu a vybavení zahrady MŠ 6.4 Očekávané výstupy vzdělávání: v této části programu definujeme, co očekáváme, že se dítě při pobytu v naší MŠ naučí, jaké dovednosti, vědomosti, návyky a postoje získá. Očekávané výstupy definujeme s vědomím, že jich nemusí dosáhnout všechny děti, ale že je povinností učitelky, aby jim k tomu vytvářela podmínky. I tuto část můžeme zpracovávat společně, ale je možné, že na základě definovaných cílů ji připraví sama ředitelka a předloží ostatním zaměstnancům ke společné diskusi. Praktický příklad postupu při definování výstupů: Výstupy můžeme definovat na základě cílů, které jsme si pojmenovali výše. Příklad postupu: Cíl: Budeme u dětí podporovat samostatnost při řešení problémů a situací, které se v MŠ vyskytnou a oceňovat ta řešení, ve kterých dojde k dohodě přijatelné pro všechny zúčastněné. Výstup: Dítě je schopné se domluvit s kamarády i se známým dospělým člověkem na řešení situace tak, aby se nikdo necítili ukřivděný.

Cíl: Budeme se snažit rozvíjet u dětí pozitivní vztah ke svému městu, jeho památkám a tradicím našeho regionu. Výstup: Dítě se orientuje ve svém v městě, zná některé významné památky a zajímá se o pověsti a příběhy, které se k nim vztahují. Aktivně se spolupodílí na udržení některých tradic

(např. stavění máje, vynášení Morany atd.) 6.5 Zásady pro působení zaměstnanců K tomu, abychom dosáhli požadovaných cílů a výstupů potřebujeme, aby zaměstnanci komunikovali s dětmi určitým způsobem, dávali jim potřebnou míru samostatnosti a vytvářeli potřebné vzory. Tato část programu je jednou z nejdůležitějších částí, protože zajišťuje jednotné působení ve smyslu vytýčených cílů a očekávaných výstupů. Proto je dobré, aby jí byl vyhrazen při tvorbě programu dostatečný prostor a pokud možno se na ní podíleli všichni zaměstnanci školy. Pomocný materiál pro tvorbu zásad Při tvorbě zásad vycházíme především z cílů, které jsme si společně stanovili. Je proto vhodné, aby pro tuto fázi tvorby měli účastníci diskuze stanovené cíle na očích. Dále můžeme využít vlastních zkušeností zaměstnanců, které mají z doby, kdy jako děti navštěvovali MŠ a případně kdy jako rodiče dávali do MŠ své děti. Zadání: Každý z nás má zkušenosti s pobytem v MŠ. V současnosti jsme zaměstnanci, kteří v MŠ pracují, ale také jsme byli nebo ještě jsme rodiče, kteří do MŠ dávají své dítě, a ještě dříve jsme sami byli dětmi, které chodily do MŠZapomeňme teď na chvíli na to, že jsme učitelky a zaměstnanci MŠ a vzpomeňme si na dobu, kdy jsme byli dětmi a rodiči. Každý z nás si teď vezme papír a přeloží ho na dvě poloviny. Nalevo si nahoru napíše velké +, napravo -. Pravá strana je určena pro pozitiva a levé pro negativa. Budeme mít asi deset minut na samostatnou práci. V té době si zkusíme vzpomenout a zapsat vše, co se nám jako dětem a rodičům v MŠ líbilo a co ne. Pokud někdo potřebuje dělší dobu, je vhodné čas prodloužit. Další práce může pokračovat ve skupině, je-li náš tým četnější, je možné ještě prodiskutovat své záznamy ve dvojicích. Pak zkusíme něše zkušenosti zobecnit a naformulovat do zásad, které budeme konfrontovat se stanovenými cíli. Praktický příklad: Vadilo mi, že mne nutili do jídla a kuchařka nás dokrmovala = děti nebudeme nutit do jídla, máme-li pocit, že se dítě samo neumí najíst, zeptáme se ho, chce-li, abych ho krmila. Vadilo mi, že nesmím za dítětem do třídy = rodiče mohou vstupovat do tříd a pobýt tam s dítětem. Vadilo mi, že jsme chodili společně na záchod = na záchod chodí každý podle své individuální potřeby, děti se nemusí dovolovat. Po konfrontaci s cíli ŠVP PV doplníme zásady, které považujeme za nutné. Např. Děti do činností nenutíme, ale umožňujeme jim výběr aktivit. V případě vzniku konfliktu, upřednostníme jeho řešení pře jinými činnostmi (i řízenými). Zásady pak můžeme rozrodit do kategorií podle vlastního uvážení, např.: zásady pro komunikaci s dětmi, zásady pro komunikaci s rodiči, zásady pro organizaci, zásady pro užití metod atd. Jsou naše zásady v souladu s RVP PV? Posledním krokem při tvorbě zásad či pravidel komunikace by měla být jejich konfrontace s RVP PV. Na tuto otázku si nemusí hledat odpověď celý tým, ale může být zadána jednotlivci či menší skupině. Ten, kdo bude tento úkol plnit, si při něm oživí některé části RVP PV a tak je dobré zvlit do této skupiny takové lidi, kterým studium prospěje. Pokud oživení potřebují všichni zaměstnanci MŠ, je lépe zadat úkol následovně: Zadání: Potřebujeme zjistit, jestli zásady komunikace, které jsme si určili, jsou skutečně v kapitole 5. Vzdělávací oblasti to především v rizicích, která ohrožují vzdělávací záměr pedagoga. Další informace nalezneme v kapitole 7. Podmínky předškolního vzdělávání a to především v oblasti podmínek životosprávy a psychosociálních podmínek. Úkolem každého z nás teď bude tyto oblasti prostudovat a porovnat se vzniklým seznamem. O nesrovnalostech, které najdeme, budeme diskutovat příště.

Příklad zásad pro komunikaci s dětmi a rodiči: 1. Pravidla na třídě vytvářejí a dodržují děti spolu s učitelkami (neubližujeme si vzájemně, zbraně do MŠ nepatří, každá věc má své místo, jsme čistotní …) a některá i s rodiči, rodiče s pravidly seznamujeme 2. Ke všem dětem přistupujeme rovnocenně s ohledem na možnosti a chorosti spravedlivě, trpělivě a důsledně. 3. Snažíme se vidět dítě v pozitivním pohledu, uvědomujeme si, čím je výjimečné, čím ostatní obohacuje, co se mu daří, co potřebuje od nás, aby bylo úspěšné a šťastné. Atd. 7. Obsah vzdělávání V této části si rámcově stanovíme obsah vzdělávání a podmínky jeho realizace. Dříve než začnete na této části pracovat, je vhodné si ujasnit, jaké požadavky by měl váš vzdělávací obsah naplnit. Základní požadavky máme stanoveny v RVP PV kapitoly 4. a 5. Podle nich by náš obsah v ŠVP měl obsáhnout svou nabídkou činnosti a příležitosti všech pět vzdělávacích oblastí z RVP PV a měl by vytvářet kompaktní, propojený celek obsahově blízky a srozumitelný dětem. Vzdělávací obsah by měl být stanoven tak, aby byl prostředkem k naplňování vize školy a právě vize školy a cíle z ní vycházející by měly být hlavním zdrojem, ze kterého čerpáme inspiraci k tvorbě obsahu. Vzdělávací obsah by měl být vytvořen tak, aby se v něm uplatnily dovednosti a zkušenosti všech pedagogů, aby je inspiroval a motivoval k práci s dětmi a neomezoval jejich pedagogickou tvořivost. Učivo a činnosti, které ŠVP PV popisuje, by měly být voleny tak, aby děti bavily a podporovaly jejich zvídavost a potřebu se vzdělávat, tedy aby vycházelo z potřeb a zájmů dětí. Tvorba vzdělávacího obsahu by určitě měla být týmovou prací pedagogů. Obsah by měl být v optimální formě stanoven tak, aby každý pedagog mohl volit konkrétní témata a činnosti podle zájmů a potřeb konkrétní skupiny dětí. S tvorbou obsahu nám může pomoci: Pomocný materiál ke tvorbě obsahu vzdělávání v ŠVP PV Návrh realizace: Sedneme si do kruhu třeba okolo několika dohromady seskupených stolů, na které položíme velký papír. Doprostřed papíru napíšeme naši vizi Každý člen týmu má k dispozici naše vzdělávací cíle, dobré je mít na očích i filozofii školy. Můžeme ještě připojit požadavky: Aby byl dostatečný prostor pro konkretizaci učiva pro konkrétní skupinu dětí Aby se vše propojilo v celek (filozofie, cíle, obsah…) Aby vznikly příležitosti pro rozvíjení všech vzdělávacích oblastí atd. Teď bychom měli vytvořit tu nejzajímavější číst našeho programu. Potřebujeme se domluvit, co bude obsahem našeho vzdělávání, jaké zvolíme učivo a podle jakých pravidel je budeme dále realizovat v činnostech. Měli bychom se dohodnout, jak se bude náš vzdělávací obsah jmenovat, kolik bude mít tematických okruhů, na jak dlouhé období ho vytvoříme.Můžeme tvořit na každý rok novou nabídku, nebo připravit univerzální, kterou je možné několik let s obměnami opakovat, případně vytvořit nabídku na tři roky a po jejich uplynutí zvážit, budeme-li ji realizovat znovu, nebo ji změníme. Zatím se nemusíme příliš zabývat formou – budeme nápady tak, jak nám běží hlavou zaznamenávat. Důležité je, aby náš obsah byl dostatečně široký a pružný, ab nám nebránil volit učivo pro konkrétní skupinu dětí. Tedy zvolit takový, pod který se vejde širší nabídka, kterou školní rok aktuálně přináší. Dále můžeme třeba pracovat ve dvojicích, kdy každá dvojice vymyslí alespoň dva návrhy, které napíše na papír, nebo každý jednotlivec nejméně jeden návrh. Jinou formou může být, kdy každý člen týmu dostane domů veškeré podklady (vizi, cíle, požadavky, filozofii) a sám se bude snažit připravit návrh. Tuto fázi je třeba neuspěchat a dát pedagogům alespoň týden času na promyšlení, případně hledání inspirace. Až se příště sejdeme, budeme vybírat a zvažovat, která z variant by byla pro náš program nejvhodnější. Pokud se rozhodneme pro společnou tvorbu, měl by každý navrhovatel svůj návrh objasnit a povysvětlit jeho filozofii. Tuto fázi raději ještě neukončíme výběrem nejvhodnějšího návrhu, ale tím, že napíšeme návrhy na papír a nakopírujeme pro všechny členy týmu. Určíme si čas, po který budeme zvažovat nejvhodnější variantu. Do diskuze o obsahu vzdělávání můžeme zapojit i děti a rodiče. K tematickým celkům, které společně pojmenujeme, potom doplníme nejčastější činnosti a cíle či výstupy tak, aby byly v souladu s filozofií a cíli našeho ŠVP PV a také RVP PV.

Praktická ukázka ze školního programu: 1.

Budeme si spolu hrát… integrovaný blok časově situovaný od prvého září do doby, kdy stávající a nové děti začínají pravidelně docházet do MŠ. Délka jeho trvání je závislá na tom, jak rychle se nové děti v MŠ zadaptují. Je možné, že s většími dětmi postoupíme k realizaci dalšího integrovaného bloku, i když u některých v¨nových dětí budeme stále ještě klást větší váhu na adaptaci než vzdělávací cíle dalšího celku.

Záměry:   



vytvořit novým dětem vhodné prostředí pro adaptaci v MŠ, vytvořit společně základní pravidla našeho soužití, zkušené děti vést k pomoci mladším a umožnit jim nést odpovědnost za některá pravidla, se kterými již mají zkušenost (dohlédnout, aby nebylo mokro v umývárně, spláchnuté WC, aby malí nezapomínali pít, kam uklízíme hračky atd.), umožnit dětem dostatečný výběr činností, které je zajímají a motivují k tomu, aby se těšily na další den v MŠ atd.

Činnosti:       

budeme preferovat spontánní hry dětí, které doplníme nabídkou tvořivých aktivit, kterých se děti mohou, ale nemusí účastnit. budeme hledat takové aktivity, které vyžadují minimální spoluúčast učitelky, aby se mohla věnovat adaptujícím se dětem. hodně činností se budeme snažit realizovat na zahradě, minimalizovat vycházky. seznámíme se s prostředím MŠ, zahradou a s pravidly bezpečného pohybu v jejich prostředí naučíme se každý den vzájemně pozdravit, pohladit, říci si něco hezkého budeme využívat vzniklých situací k tvorbě základních pravidel soužití a je docela možné, že už někde potkáme Podzim. 8. Evaluace Tato kapitola ŠVP PV by měla obsahovat plán evaluace školy a dohodnutá pravidla, jak bude probíhat evaluace ve třídách. Plán evaluace by se měl zabývat následujícími tématy: Naplňování cílů programu – tedy jak se nám daří držet směr cesty, který jsme si určili Kvalitou podmínek vzdělávání – nejvhodnějším způsobem je analýza podmínek vycházející ze skutečného stavu Způsobem zpracování a realizace obsahu vzdělávání Prací pedagogů – např. jak jsou dodržovány zásady pro komunikaci s dětmi Výsledky vzdělávání – např. jsou-li naplňovány stanovené výstupy Plán evaluace můžeme tvořit společně, nebo jej může připravit jednotlivec či menší tým zaměstnanců a konečné úpravy provést po vzájemné diskuzi. Důležité je, aby se na realizaci podílelo co největší množství zaměstnanců.