JAK TRÁVÍ VOLNÝ ČAS SENIOŘI

Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta

JAK TRÁVÍ VOLNÝ ČAS SENIOŘI Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Mgr. Alice Onderková

Autorka: Bc. Gabriela Kopečková obor: ošetřovatelská péče v gerontologii

Brno, květen 2008

Jméno a příjmení autora:

Bc. Gabriela Kopečková

Název diplomové práce:

Jak tráví volný čas senioři

Pracoviště:

Masarykova

univerzita,

Lékařská

fakulta,

Katedra

ošetřovatelství Vedoucí diplomové práce:

Mgr. Alice Onderková

Rok obhajoby diplomové práce: 2008

Souhrn: Cílem této diplomové práce je prozkoumat, jak senioři tráví svůj volný čas a jakým aktivitám se běžně věnují. Provedený průzkum má poskytnout odpovědi převážně na otázky, zda existuje rozdíl mezi činnostmi, kterým se věnují senioři žijící ve městě a na vesnici, zda muži tráví volný čas jinak než ženy a konečně jestli se liší aktivity seniorů v souvislosti s jejich věkem. V práci jsou popsány nové programy, zaměřené na zvyšování fyzické

i duševní

kondice

seniorů,

ale

také

služby,

které

jsou starým

lidem

k dispozici na zabezpečení běžného chodu jejich domácnosti. Výsledkem práce je návrh řešení, jak zvyšovat především povědomí o dostupných aktivitách a službách, aby senioři prožili poslední část svého života co nejlépe.

Klíčová slova:

volný čas - aktivita - stáří - město - vesnice.

Author:

Bc. Gabriela Kopečková

Name of the thesis:

How the senior citizens spend their free time

Institution:

Masaryk university, Faculty of Medicine, Department of Nursing

Leader of dissertation:

Mgr. Alice Onderková

Year of defence:

2008

Summary: The aim of this diploma thesis is to search the way of spendig the senior citiens´ free time and also the activities they are usually devoted to. The executed survey should clarify the questions if the activities done by the senior citizens living in the cities varies from those living in the country, if the activities carried out by the men are different from those carred out by the women concernig their free time and finally to clarify whehter the activities are different in connection with their age . In the thesis there are described the new programmes focused on the improvement of the physical and the mental condition of the old people and also services which are available to help them in their housholds. The result of this thesis is the solution design to increase the awareness about the available activities and services for the senior citizens helping them to spend their last life period by the most confortable way.

Key words:

free time – aktivity – old age – city – country living

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci zpracovala samostatně, a že jsem použila pramenů uvedených v seznamu literatury.

V Brně dne 15. května 2008

………………………………………………. Bc. Gabriela Kopečková

Poděkování:

Chtěla bych touto formou poděkovat paní Mgr. Alici Onderkové a paní PhDr. Andree Pokorné za cenné rady, podněty a připomínky při zpracování mé diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Mgr. Martinovi Řezačovi za pomoc při statistickém zpracování dat získaných v šetření diplomové práce. A v neposlední řadě také všem respondentům za spolupráci při vyplňování dotazníků a své rodině.

Obsah: Obsah: .........................................................................................................................................6 1.

Úvod....................................................................................................................................8

2.

Charakteristika problému ..................................................................................................10 2.1.

Stáří ...........................................................................................................................10

2.2.

Změny ve stáří ..........................................................................................................12

2.2.1.

Tělesné (biologické) aspekty stárnutí ...............................................................12

2.2.2.

Psychické změny ve stáří ..................................................................................13

2.2.3.

Změny v oblasti sociální ...................................................................................15

2.3.

Adaptace na stáří .......................................................................................................17

2.4.

Potřeby starých lidí ...................................................................................................21

2.5.

Rodina a starý člověk................................................................................................23

2.6.

Kvalita života seniora ...............................................................................................26

2.7.

Trávení volného času ve stáří ...................................................................................26

2.7.1.

Univerzita třetího věku .....................................................................................27

2.7.1.1.

Masarykova univerzita Brno, univerzita třetího věku ..............................29

2.7.2.

Kluby seniorů ....................................................................................................31

2.7.3.

Sportovní programy ..........................................................................................32

2.7.4.

Ostatní aktivity seniorů v domácím prostředí ...................................................33

2.7.5.

Volno-časové aktivity a zapojení obyvatel do provozu domova důchodců v Nových Hvězdlicích ......................................................................................34

2.7.6.

Skladba obyvatel v domově důchodců v Nových Hvězdlicích ........................35

2.7.7.

Spolupráce s rodinou ........................................................................................36

3.

Cíl práce a hypotézy .........................................................................................................37

4.

Metodika ...........................................................................................................................38

5.

4.1.

Metodika výzkumného šetření ..................................................................................38

4.2.

Metodika statistického zpracování............................................................................39

Výsledky průzkumu, jejich analýza a diskuse ..................................................................41 5.1.

Charakteristika daného vzorku respondentů .............................................................41

5.2.

Analýza jednotlivých položek ..................................................................................41

5.3.

Matematicko-statistické zpracování a ověření hypotéz ............................................88

5.4.

Vlastní analýza a diskuse daného vzorku .................................................................93

6.

Návrh na řešení zjištěných nedostatků............................................................................103

7.

Závěr ...............................................................................................................................104 6

8.

Seznam použité literatury ...............................................................................................107

9.

Seznam tabulek ...............................................................................................................109

10.

Seznam grafů ..............................................................................................................112

11.

Seznam obrázků ..........................................................................................................113

12.

Seznam příloh .............................................................................................................114

7

1.

Úvod Stárnutí a stáří je přirozenou a nevyhnutelnou fází každého živého organismu. O stáří

se v posledních letech hodně hovoří a píše. Starých lidí přibývá, proto se v dnešní době stále více zabýváme stárnutím populace. Souvisí to zejména se zvyšující se životní úrovní. Problémem stárnutí se nezabýváme jenom my, ale začíná být řešen celosvětově. Týká se to každého z nás. Každý budeme ve stáří potřebovat pomoc. To, jak se rodina a zejména společnost dokáže postarat o své stárnoucí spoluobčany, je vizitkou její vyspělosti. Problematikou stáří se zabývá mnoho oborů. Zejména medicína se zaměřila v rámci výzkumů na příčiny, projevy a důsledky stárnutí. Nezabývá se jen léčbou chorob, které samozřejmě s tímto věkem souvisí, ale nabízí i optimální způsob života. Nejde jenom o stravování, ale i o udržení kondice jak fyzické, tak duševní. Nejenom správná životospráva, ale zejména psychická stránka hraje v životě starého člověka důležitou roli. Samozřejmě záleží na každém jednotlivci, jak si tato doporučení vezme za své. Právě různé obory, které se tímto tématem zabývají, dávají seniorům názorné příklady, jak tyto programy využívat. Důležité je zajištění základních potřeb starého člověka, ale také možnost smysluplného využití jeho volného času. Proto je tato otázka v dnešní době tolik diskutována. Kvalita života seniorů není postavena jen na dodržování životosprávy, ale také na jejich aktivitách a využití volného času. Pod pojmem volný čas seniorů si každý představí celý volný den. Právě tímto se zabývají mnohé publikace, které nabízí celou řadu doporučení, jak vyplnit a zlepšit „závěrečné období života“. Tato problematika mne velmi zaujala, proto jsem se rozhodla zaměřit svoji práci na oblast využití volného času seniorů. Obecně se předpokládá, že možnost využití volného času a dostupnost služeb jsou rozdílné na vesnici a ve městě. Cílem mé práce je posoudit, zda tyto rozdíly existují. Podle demografických studií se ve vyspělých zemích lidé dožívají stále vyššího věku. S postupným přibýváním let dochází u seniorů ke změnám ve zdravotním stavu, přibývá nemocí a ubývá sil. Díky vyspělé medicíně se daří tyto důsledky stále více potlačovat, což vede ke zkvalitnění posledních let života člověka. Důsledkem je, že střední věk života člověka se posouvá. Již i moderní gerontologie začíná považovat za nejnižší věkovou hranici pro stáří 75 let. Stále větší důraz je kladen na kvalitu života seniorů. Nabídka služeb a různých aktivit rychle na tento trend reaguje. Díky tomu se segment „seniorů“ začíná stávat daleko více zajímavým pro podnikatele v nejrůznějších oborech. 8

Sestavila jsem dotazník, ve kterém jsem rozdělila respondenty na skupinu mužů a žen a dále jsem se zaměřila na rozdíl mezi seniory žijícími na vesnici a ve městě. Mimo to se chci zaměřit na rozdíly v trávení volného času u seniorů v různých věkových obdobích (konkrétně mezi skupinou seniorů ve věku 60-75 let a skupinou ve věku 76 a více let). Otázky dotazníku nemohou plně obsáhnout veškeré možnosti využití volného času, zálib a aktivit těchto jednotlivých skupin. Měly by však ukázat alespoň přibližnou odpověď, jak senioři tráví svůj volný čas.

9

2. 2.1.

Charakteristika problému Stáří Stárnutí je plynulým přechodem v rámci celého života člověka. Stárnutím se rozumí

souhrn nevratných změn ve struktuře a funkci organismu. Jsou příčinou zvýšené zranitelnosti a podmiňují pokles schopností a výkonnosti jedince. Změny ve stáří probíhají na úrovni biologické, psychologické a sociální. Mají za následek ztrátu funkční rezervy orgánů. Díky tomu se starý organismus stává méně přizpůsobivým k měnícím se podmínkám vnitřního i zevního prostředí. Ztrácí své adaptační schopnosti a i při mírných podnětech dochází k dekompenzaci orgánových funkcí, popřípadě celého organizmu. Involuční změny a mnohočetná orgánová patologie charakterizují zvláštnosti chorob ve stáří. S přibývajícím věkem se mění

spektrum nemocnosti. Narůstají chronické

degenerativní choroby, jako jsou

osteoartróza, osteoporóza, kardiovaskulární a cerebrovaskulární choroby, demence. „Podle epidemiologických studií trpí téměř 90 % osob nad 75 let jednou či více chronickými chorobami. Obvyklé je sdružování nemocí, a to buď bez kauzální souvislosti (choroby konkomitující), nebo dochází k příčinnému řetězení chorob, kdy jedna vyvolá druhou.“1 Nejčastěji si pokládáme otázku, od kdy může být člověk pokládán za starého. Lze popsat několik důvodů, proč není snadné si na ni odpovědět. Vzhledem ke značné intraindividuální variabilitě může týž člověk vykazovat pokles výkonnosti, zatímco v jiné činnosti může být výkon zachován či dokonce stoupat. Ve stáří se ještě více než v dřívějších obdobích projevují rozdíly mezi jednotlivci. Jedni jsou duševně svěží i tělesně zdatní, zatímco jiní vykazují známky stárnutí velmi brzy. V neposlední řadě hraje velkou roli také zdravotní péče a celkové společenské změny, které mají pozitivní vliv na zlepšení zdravotního stavu lidí. Obecně můžeme říci, že z hlediska společenského je člověk „starý“, když je za takového pokládán ostatními členy společnosti. Díky vývoji společnosti dochází také k tomu, že se lidé dožívají stále vyššího věku. Dochází celosvětově ke stárnutí populace. Hranice, od kdy je člověk považován za starého, se posunuje. „V roce 1800 byl za starého běžně označován člověk čtyřicetiletý, v roce 1890 byl jako kmet vnímán padesátník. V současných průmyslově vyspělých zemích je zpravidla dolní

1

TOPINKOVÁ, E. – Geriatrie pro praxi, str. 8

10

hranice stáří udávána věkem 65 let. Zájem dnešní gerontologie se soustřeďuje spíše až na věk od 75 let.“2 U každého druhu je pochod stárnutí geneticky zakódován. Pro každý druh existuje určitá maximální hranice délky života. U člověka je tato hranice stanovena na 125 let. Tohoto limitu věku se však většina lidí nedožívá. V literatuře se setkáváme s celou řadou dělení. Podle WHO se rozděluje stáří na období stárnutí 60 – 74 let, označované též jako mladí

senioři.

V této životní

etapě

vyvstává

do popředí

hlavně

problematika

odchodu do důchodu, volného času a seberealizace. Další je stáří 75 – 89 let, tzv. staří senioři. V tomto období hovoříme hlavně o problematice adaptace, tolerance zátěže, osamělosti. A závěr tvoří období stařeckosti nad 90 let, velmi staří senioři, nebo také dlouhověkost. Zde pokládám za

důležité zaměřit se hlavně na

otázky sobě-stačnosti a zabezpečenosti.

Toto dělení bývá často označováno jako kalendářní stáří (věk). Jde o označení jednoznačně vymezitelné, je dáno datem narození. Nejsou zde postihnuty individuální rozdíly mezi lidmi. Někteří psychologové například Vágnerová (v knize Vývojová psychologie, 2000) člení kalendářní stáří pouze na dvě období, a to období raného stáří( 60/65 – 74 let) a období pravého stáří( nad 75 let). Mimo kalendářní stáří se setkáváme s pojmy biologické stáří (věk) a sociální stáří. Biologické stáří (věk) je označení pro konkrétní míru involučních změn jedince. Hodnotí funkční

stav

orgánů, výkonnost

a kondici jedince.

Zaměřuje

se přímo na „sešlost,

opotřebovanost“ a patologii daného jedince bez ohledu na datum narození. Tento věk je pro nás zdravotníky důležitější. Říká nám více o skutečném stavu organismu daného jedince. V neposlední

řadě nemůžeme zapomenout na sociální stáří. To charakterizuje proměnu

sociálních rolí, potřeb, životního stylu i ekonomického zajištění. Zde se hlavně zabýváme problematikou maladaptace na odchod do důchodu, ztrátou společenské role, osamělosti, poklesem životní úrovně v souvislosti s ekonomickým zajištěním, hrozbou

ztráty

soběstačnosti, věkovou diskriminací.

2

VÁGNEROVÁ, M. – Vývojová psychologie dětství, dospělost, stáří.

11

2.2. Změny ve stáří V období stáří dochází ke změnám v oblasti tělesné (biologické), psychické a sociální.

2.2.1. Tělesné (biologické) aspekty stárnutí Stáří je charakteristický proces biologických změn v organismu, který začíná právě v tomto období a pokračuje do smrti člověka. Proces biologického stárnutí, jak můžeme tyto změny v involuci jedince pojmenovat, je dán hlavně genetickými dispozicemi, životním stylem jedince a probíhá tedy velmi individuálně. Biologické (tělesné) změny organismu úzce souvisí se změnami morfologie, zpomalení a úbytkem funkcí jednotlivých orgánů a organizmu jako celku. Výsledkem je opotřebování orgánů, zpomalený metabolismus, pokles biologických adaptačních mechanismů. Ve vztahu k aktivitě jedince bych se ráda zaměřila na změny, které člověka v této souvislosti mohou nejvíce omezovat. Na první místo jsem zařadila atrofii, hlavně proto, že postihuje všechny orgány a tkáně. Velmi výrazné změny pozorujeme na svalech, jejichž ochabnutí má za následek shrbení postavy. V důsledku atrofie meziobratlových plotének dochází ke zmenšení postavy. Mimo změn na kostře člověka a svalech dochází též ke změnám v kloubech. Velice často je u starých lidí popisováno onemocnění pohybového aparátu, který seniorům mnohdy komplikuje a znepříjemňuje život. Změny na pohybovém aparátu bývají podle mne jednou z častých příčin omezení tělesných a jiných aktivit seniorů. Vedou k tomu, že se senioři dostávají do izolace domácího prostředí. Na omezení pohybových aktivit se, dle mých zkušeností z praxe v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně, kde jsem pracovala, úzce podílí změny na kardiovaskulárním systému a dýchacím systému. U kardiovaskulárního systému se nejčastěji vyskytuje arterioskleróza. Ta postihuje, jak velké artérie - koronární řečiště, tak ostatní tepenný systém. To má pak za následek poruchu cirkulace příslušné oblasti a následně poruchu funkce. Díky těmto změnám dochází k snížení výkonu, zvýšené únavě člověka a tím k snížení aktivity jedince. U dýchacího systému se

změny

nejčastěji projeví

celkovým

snížením

funkce.

U seniorů můžeme pozorovat ztuhlost hrudníku, snížení vitální kapacity plic, změny plicní cirkulace a snížení obranné schopnosti plic, která je dána hlavně poruchou kašlavého

12

mechanismu,

poklesem

sekrece

imunoglobulínu IgA na sliznici nosu a dýchacích

cest

a poruchou funkce makrofágů. Mezi další významné změny, které se podílejí na snížení výkonnosti a aktivity jedince, patří změny v nervovém systému, a to hlavně na mozku. Nejvíce se zde projevuje atrofie. Dochází ke snižování celkového počtu neuronů a k postupným degenerativním změnám. Lze prokázat změny v množství neurotransmiterů a jejich receptorů. Změny probíhají difúzně a jejich četnost narůstá s věkem. Objevují se poruchy smyslových orgánů, přičemž z hlediska aktivity jedince jsou, z mého hlediska, nejvýznamnější změny v oblasti zraku, sluchu, poruchy chůze a rovnováhy, zhoršení zrakově-prostorové orientace, zhoršení rozpoznání předmětů a prodloužení času, který je k rozpoznání potřebná. Samozřejmě, že i změny v ostatních systémech se mohou podílet na zvýšené únavě a tím na snížení zájmu seniora o jakýkoliv druh aktivity.

2.2.2. Psychické změny ve stáří Ve stáří dochází ke změně mnoha psychických funkcí v důsledku biologických nebo psychosociálních vlivů. Biologicky podmíněné změny mohou být dány procesem stárnutí, který ovlivňuje strukturu funkcí mozku. Tyto změny se pak projeví v psychické oblasti. Lze je považovat za normální, např. celková pomalost, obtíže s pamětí atd. Mezi další biologicky podmíněné, řadíme změny vyvolané chorobným procesem. Postupný pokles funkčních rezerv a zhoršení adaptačních schopností, včetně inteligence, mohou ovlivňovat i různé psychosociální faktory. Mezi ně můžeme zařadit individuální specifický životní styl a návyky, vliv a očekávání společnosti, sociokulturní vlivy společné pro určitou stejnou generaci (např. generace válečná). Do změn poznávacích procesů zařazujeme změny aktivační úrovně. Ty se projevují u starých lidí celkovou

pomalostí, prodloužením jejich reakčního

času

tzn., že

na rozhodování a zpracování informací potřebují delší dobu než dříve. Proto také situace, kdy je nutné toto uplatnit, působí na seniora jako velká zátěž a vyvolává u něj stres. Tyto změny jsou biologicky podmíněny. U seniorů se daleko častěji setkáváme s únavou. „Na druhé straně se může pomalost projevovat i pozitivně: staří lidé bývají rozvážní a trpělivější, než byli dřív.“3 Další změny poznávacích procesů nastávají v oblasti orientace v prostředí. Ty jsou ovlivněny 3

zhoršením

zrakové

a sluchové

ostrosti.

Obtíže

v oblasti vnímání

VÁGNEROVÁ, M. – Vývojová psychologie dětství, dospělost, stáří, str. 452

13

mohou ovlivňovat i ostatní poznávací procesy. Snížení zrakové a sluchové ostrosti lze však velmi dobře kompenzovat k tomu určenými pomůckami. Problémy s vnímáním vedou k vyšší únavě. S ní jsou spojené emoční reakce jako napětí, afektivní výbuchy, úzkost, deprese. Tito lidé jsou více ohroženi sociální izolací, neboť v důsledku výše popisovaných změn mají tendenci nevyhledávat tolik společnost jiných lidí. Ve

stáří

dochází

postupně

k celkovému útlumu a zpomalení

funkcí

paměti.

Nejsou ovlivněny pouze biologickými změnami, ale působí na ně genetická výbava jedince, zdraví a v neposlední řadě také duševní činnost jedince. Pokles paměťových funkcí je individuálně specifický. Pokud je paměť trénovaná, jsou její funkce méně narušeny a uchovávají se delší dobu. Platí zde, že snáze upadá nepoužívaná aktivita. Staří lidé jsou více zaměřeni do minulosti. Události z doby minulé si pamatují a dobře vybavují, zatímco nové informace si většinou nepamatují. Poslední v oblasti poznávacích procesů bych chtěla zmínit změny intelektových funkcí, které

úzce souvisí s biologickými a psychosociálními faktory, jsou značně indivi-

duální a vzájemně

se ovlivňují. I v této oblasti se hodně uplatňuje genetická dispozice

a úroveň dosaženého vzdělání. „Obecně platí, že lidé, kteří mají vyšší inteligenci, se také zpravidla více zabývají intelektuálními aktivitami, které jejich kompetence udržují a dále rozvíjejí. Lidé, kteří jsou v tomto směru méně disponovaní, si volí jiný styl života, který obyčejně nepodporuje ani zachování stávajících schopností.“4 U starých lidí je zachována schopnost používat znalosti získané dříve. Vlivem stáří dochází ke zpomalení výkonu, nemusí to však znamenat snížení jeho kvality. Lidé staršího věku se hůře učí čemukoliv novému. To ovlivňuje přizpůsobování novým situacím. Dávají přednost rutině a stereotypu, jsou pohodlnější. „Postoj k vlastním psychickým změnám ve stáří, tj. subjektivní zpracování těchto změn, je signálem úrovně zachovalých psychických kompetencí, ale i celkové vyrovnanosti osobnosti.“5 Člověk může zaujmout realistický postoj. Ten se projevuje akceptací nevyhnutelných změn a hledáním způsobů, jak se s nimi přijatelně vyrovnat. Nebo nepřiměřený postoj, ten může mít různé varianty. Může se projevovat emočně podmíněným popíráním reality, nebo naopak nadměrným pesimismem a rezignací. Někdy je jeho příčinou ztráta kritičnosti, tj. úbytek rozumových schopností. Takový člověk už není schopen přiměřeného hodnocení sama sebe. 4 5

VÁGNEROVÁ, M. – Vývojová psychologie dětství, dospělost, stáří, str. 453 VÁGNEROVÁ, M. – Vývojová psychologie dětství, dospělost, stáří, str. 454

14

Další oblastí, která prochází ve stáří změnami, je oblast regulačních procesů. Je charakterizována snížením adaptability a odolnosti vůči zátěžovým situacím. Vyvolává zpomalení a oslabení většiny regulačních funkcí. K nejvíce transparentním změnám dochází v oblasti emočního prožívání a emoční reaktivity. Ve stáří se projevují především citovou labilitou, zhoršenou schopností ovládat své emoce, sklonem k úzkosti a depresím. Výkyvy emočních projevů ovlivňují i ostatní psychické funkce a vedou k častým pocitům nepohody. Dále bývají pozorovány změny vůle. Staří lidé se neradi rozhodují a bývají tvrdohlaví. S postupem stárnutí může dojít k úpadku všech projevů vůle, k rezignaci až apatii. Pro seniora je typické snížení potřeby stimulace, učení a zvýšení potřeby citové jistoty, bezpečí a otevření budoucnosti. V obecném pojetí je velmi často používáno tvrzení jako: „vždyť babička dřív taková nebyla“ nebo „ten člověk se změnil, to je to stáří“. Díky procesům stárnutí může docházet k částečným osobnostním změnám, které mohou měnit prožívání seniora. Projevují se především zdůrazněním nebo naopak potlačením některých typických vlastností jedince. Introverze tak například může vést až k samotářství, u extrovertů se může naopak objevit sklon k povrchnosti nebo až k okolí obtěžující „žvanivosti“. Člověk pečlivý se může stát až puntičkářský, člověk šetřivý až lakomý apod. Změny osobnosti bývají nápadné a mohou souviset s nějakými chorobnými projevy.

2.2.3. Změny v oblasti sociální Ve stáří se setkáváme se

změnami, které

zasahují

do sociální role člověka

a ekonomické situace. Jsou ovlivněny sociální kontakty. Změna sociální role starého člověka vede k větší anonymitě a ztrátě individuálních specifických znaků. Zatímco mladý člověk z hlediska vymezení sociální role ve společnosti disponuje širokou škálou možností, senior má k dispozici podstatně méně variant a se

zvyšujícím

se

věkem

postupně

ubývají.

Odchodem

do důchodu ztrácí

roli,

kterou zaujímal ve svém zaměstnání. Díky úmrtí partnera ztrácí roli manžela. Na změnu má také vliv ekonomická situace seniora a pod. Ekonomická situace se výrazně podílí na životě seniora. Souvisí samozřejmě s odchodem do důchodu. V aktivním životě byl člověk zvyklý na určitý životní standard.Ten musí v okamžiku odchodu do starobního důchodu většinou pozměnit. To se může projevit např. v omezených možnostech vykonávat určité aktivity např. kulturní, společenské, v některých případech sportovní a pod. Člověk musí více finančních prostředků věnovat 15

na zajištění základních potřeb, které se mění v souvislosti se zhoršujícím zdravotním stavem, na nákup léků nebo kompenzačních a jiných k životu potřebných pomůcek. Potřeby sociálního kontaktu ve stáří se liší ve vztahu k nárokům, které měl senior v mládí.

Lidé

vyšších

věkových

kategorií

mají

tendenci vyžadovat

zachování

většího soukromí a klidu. V případě potřeby se obrací v kontaktech a komunikaci spíše ke své rodině, na vrstevníky nebo dobré známé. „K hodnocení jednotlivých vztahů v rodině a jejich identifikaci lze využít postupu tvorby genogramu, který je charakterizován jako diagram popisující členy rodiny a jejich vzájemné vztahy v průběhu posledních tří generací a nebo minimálně

v období

posledního roku.

Genogram

informuje

o struktuře

intergeneračních vztahů, psychosociálních dat, vzdělání, rodinném stavu a zaměstnání a zdravotním stavu.“6 Pro získávání údajů a vytvoření takovéhoto genogramu je nutné se obrátit na některého z odborníků do jehož kompetencí tato činnost spadá. Jedná se o psychologa, sociologa či psychoterapeuta. Další z možností jak můžeme zhodnotit vztahy rodiny je ecomapa. „V ní pomocí diagramu hodnotíme vztahy rodiny a ostatních členů komunity v rámci přirozeného sociálního prostředí.“7 Mezi nejčastější problémy, které se ve stáří vyskytují, patří především osamělost, sociální izolace a strach z opuštěnosti. Vágnerová ve své Vývojové psychologii uvádí, že riziko samoty a izolace starých lidí mohou ovlivňovat různé faktory, především:

„1. Sociální situace – ve stáří se zvyšuje pravděpodobnost ztráty partnera a ovdovělý člověk žije často sám.

2. Fyzický stav – možnosti sociálního kontaktu limituje snížená hybnost, smyslové postižení (zraku a sluchu), ale i jakákoliv závažnější nemoc.

3. Psychický stav – úbytek kompetencí, deprese, změny osobnosti, ebeny. Demence ztěžují nebo zcela eliminují jakýkoliv přijatelný sociální kontakt.“8

6

POKORNÁ, A. – Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství., str. 94 POKORNÁ, A. – Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství, str. 95 8 VÁGNEROVÁ, M. – Vývojová psychologie dětství, dospělost, stáří, str. 461

7

16

Staří lidé si sami hledají různé aktivity, jak se těmto nepříjemným situacím vyhnout. Nejdůležitější se pro ně stávají sousedé, proto se tak brání změně bydliště. Důležitým spojencem pro pocit bezpečí je telefon. Náhradním společníkem může být zvíře či média. Senioři odmítají změny i v oblasti hodnot a norem. Jsou konzervativní a vyžadují důsledné dodržování určitého řádu chování.

2.3. Adaptace na stáří Počátek nastupujícího stáří člověka je charakteristický poměrně velkým množstvím změn. Jednou z velmi významných se stává odchod do důchodu. Člověk přechází z aktivního života, kdy čas je řízen prací, do důchodu, kdy si musí svůj čas organizovat sám. Zde se může děsit prázdnoty, kterou bude třeba vyplnit. Nyní však nastává čas, kdy člověk může začít realizovat své plány, na které v době aktivního života nezbýval čas. Dalším významným faktem je ztráta blízkých osob, ať už se jedná o nejbližší rodinu (životní partner, děti) nebo o přátele, známé či vrstevníky. Je nucen tyto ztráty kompenzovat novými vztahy. Díky tomu dochází stále častěji k obratu pozornosti k sobě samému. Většina současných koncepcí se zaměřuje na zlepšení kvality života seniorů. V zahraničí jsou to především preventivní programy, mezi nejvyhledávanější patří kurzy tréninku paměti (v posledních letech nabízené i u nás), kurzy kreativního myšlení a v širším pojetí pak univerzity třetího věku, které poskytují ucelené vzdělávací programy určené přímo pro seniory. Existuje spousta dalších možností pro seniory, které se snaží v období stáří zlepšit staršímu člověku kvalitu života a usnadnit jeho adaptaci. „Podle jedné pečlivé studie (S. Reichardová, 1962) lze vyčlenit pět typů či spíše strategií vyrovnání se s vlastním stářím“.9 Konstruktivní

strategie:

Člověk,

který

se

konstruktivně

vyrovnává

s realitou vyššího věku, je především stále aktivní. Nepřestává mít radost ze života a z vřelých citových vztahů k blízkým lidem. Je si vědom možnosti svých výkonů a jejich mezí i budoucích vyhlídek. Akceptuje i eventualitu smrti a přijímá ji bez nadměrného strachu a zoufalství. Je i v tomto věku snášenlivý, pružný v myšlení a přizpůsobování se novým

okolnostem.

Nepostrádá

humor,

dovede

si najít

potěšení

v jídle

a pití,

v práci i rekreaci. Rozvíjí dále zájmy a dovede se podle potřeby prosazovat, aniž by byl vůči druhým agresivní. V anamnéze těchto lidí najdeme zpravidla šťastné dětství a spokojeně

9

LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. – Vývojová psychologie, str. 208

17

prožitou i pozdní dospělost, šťastné manželství a rodičovství – i když ani oni nebyli samozřejmě ušetřeni obtíží, které museli překonávat. Strategie závislosti: Lidé tohoto typu mají sklon k pasivitě a závislosti na druhých lidech, na které spoléhají více než na své vlastní síly. Jsou bez větších ambicí a raději přenechávají odpovědnost i povinnosti mladším. Uchylují se do svého soukromí. Muži přenechávají rozhodování ženě, která získává podobnou dominanci, jakou ve svém dětství zpravidla poznávali u svých matek. Vcelku je tato strategie méně příznivá, ale sociálně je rovněž přijatelná. Strategie obranná: Projevuje se méně příznivou přehnanou aktivitou, která má zahnat všechny starosti a myšlenky na vlastní obtíže a eventuální blízkost životního konce. Lidé se zpravidla emočně nadměrně kontrolují a jednají přísně podle zvyků a konvencí, až s nutkavou pedantičností. Strategie hostility (nepřátelství a hněvivosti vůči druhým): Lidé tohoto typu mají sklon

dávat

vinu druhým

lidem

nebo nepříznivým

okolnostem

za své

nezdary.

Jsou často agresivní a podezřívaví, stále si na něco stěžují. Strategie sebenenávisti: Staří lidé obracejí agresivitu sami vůči sobě. Jsou k sobě nadměrně kritičtí. Vidí svůj dosud prožitý život jako naprosté selhání a

nedávají

najevo žádné přání žít jej znovu. V anamnéze nalézáme často ambivalentní vztahy vůči rodičům, neuspokojivý manželský život a stále provázející pocit osamělosti a vlastní neužitečnosti. Smrt je anticipována jako milosrdné vysvobození z velmi neuspokojivého života. Adaptace na změny vyvolané stářím probíhá mnohem pomaleji. Člověk se daleko hůře vyrovnává

s nemocí,

stresem.

U seniorů

můžeme

v souvislosti s dlouhodobou hospitalizací, při umístění

očekávat

problémy

např.

seniora do nějakého z typů

sociálních zařízení a nebo při přestěhování. Velkou roli také hraje, zda se senior pro předcházející změnu rozhodne sám, či je k tomu rodinou nebo okolnostmi donucen. Tyto změny můžeme označit za dramatické změny životního způsobu, které mnohdy až ohrožují život seniora. Nárůst úmrtnosti pozorujeme po přijetí do trvalé ústavní péče. Poruchu adaptace může způsobit i přemístění seniora z lůžka na lůžko v tomtéž nemocničním pokoji. Z těchto důvodů je kladen velký důraz na zásady duševní hygieny. Ty by měly být zaměřeny na udržování a posilování přizpůsobivosti. „V jednom cyklu duševní životosprávy jsem se pokusil formulovat zásady vztahující se k udržení hodnotného způsobu života ve stáří, a to tak, aby se snadno zapamatovaly. Tak vzniklo těchto pět „pé“ optimální adaptace, v nichž 18

jsou zahrnuty důležité předpoklady a vodítka pro duševní životosprávu ve vyšším věku, které mohou posloužit také lékařům a ostatním zdravotnickým pracovníkům geriatrických oddělení.“10

Do „pěti pé“ řadíme: Perspektivu – ve stáří se setkáváme s tím, že starý člověk se často vrací do minulosti, co bylo, jak co dělal, co prožil. Pro udržení optimální adaptace na stáří, je důležité udržení orientace na budoucnost jak osobní, tak i nadosobní. Pružnost – pro optimální stáří je důležité umět přijímat nové podněty, měnit své životní zvyky, včetně zachování schopnosti sebekritiky, pouštět se do nových úkolů atd. Optimální je též zachování dobré tělesné kondice. Na seniora má pozitivní vliv propojení motorické a duševní činnosti. Prozíravost – důležité v této oblasti je udržení schopnosti organizovat si život přiměřeně svým možnostem, umět kompenzovat dílčí deficity i úbytek sil. Porozumění pro druhé – v mládí člověk většinou velmi snadno, lehce a někdy i lehkomyslně navazuje vztahy a kontakty s novými lidmi. Ve stáří je člověk mnohem opatrnější, méně důvěřivý. City k druhým déle zrají. Staří mají většinou jiné názory a postoje. Proto je důležité si zachovat toleranci vůči odlišným názorům a postojům. Potěšení – pro stáří je důležitý smysl života, mít pro co žít, mít o něco zájem. Záleží na každém, co je právě pro něj zdroj potěšení, radosti a uspokojení. Těchto „pět P“ můžeme nalézt v dobře fungující rodině. Role prarodiče poskytuje celou řadu podnětů a uspokojuje mnohé jejich potřeby.

Jedná se o následující potřeby: Potřeba stimulace-

„vnouče

přináší

mnoho nových

podnětů,

s nimiž

je

11

spojena možnost různé prarodičovské aktivity, obvykle příjemné a lákavé.“ Na druhé straně však malé dítě může rušit seniorovu potřebu většího klidu. Potřeba orientace- pro prarodiče znamená narození vnoučete celo řadu změn, hlavně v oblasti rolí a vztahů. Je nutné aby se na novou situaci dobře adaptoval. „Učí se rozumět 10 11

KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R. a kol. – Geriatrie a gerontologie, str. 110 VÁGNEROVÁ, M. – Vývojová psychologie dětství, dospělost, stáří., str. 427

19

vnoučeti, oživují se v něm vzpomínky na dobu počátku jejich vlastního rodičovství, na období, kdy byly jeho děti malé.“12 Potřeba citového vztahu - vnouče je pro prarodiče důležité také z hlediska uspokojování právě této potřeby. Většina malých dětí plně přijímá lásku, kterou jim babička a dědeček dává a na druhé straně ji plně vrací. Potřeba seberealizace - „zdravé vnouče potvrzuje kontinuitu i kvalitu rodu, a tím i prarodiče. On se s ním také chlubí, je to i jeho potomek, přestože se narodil v další generaci.“13 Potřeba otevřené

budoucnosti-

prarodič

ve

vnoučatech

vidí

pokračování

svého života. Malý človíček mu dává celou řadu podnětů a tím zlepšuje jeho stáří. Nabízí možnost těšit se na další dny strávené v jeho společnosti a neztratit chuť žít. Starý člověk se zapojuje do rodinného života, díky tomu se udržuje v aktivitě, která jak se zdá, je velmi důležitou; dá se říci nejdůležitější stránkou pro kvalitní stáří a dobrou adaptaci na stáří.

Jaro Křivohlavý

ve

své

knize

Psychologie

nemoci uvádí

doporučení, jak pomáhat stárnoucím lidem přemáhat strach ze stárnutí. Jak můžeme pomoci starým lidem přemoci strach ze stárnutí?
Nepřikazovat nutnost akceptace – jeden z faktů, zda bude člověk v životě ve stáří šťastný je přijmutí stárnutí. Důležité však je smíření nepřikazovat. „Máme-li hodnotit úspěšnost boje o akceptaci faktu stárnutí, potřebujeme určitá kritéria. Jedno kritérium je možné formulovat již nyní bez obav. Je jím schopnost přijmout objektivně daný věk bez trapných myšlenek typu „to je strašné(neštěstí), jak jsem starý(á)“. Vyjádřeno kladně: uvědomovat si, kolik nám je let, a radovat se z toho, co ještě můžeme, i když mnohé již nemůžeme tak, jak bychom si přáli.“14
Nebagatelizovat – důležité je starým lidem nesnižovat jejich těžkosti.
Pochopení – snažit se pochopit situaci starého člověka, porozumět jeho těžkostem a nepochybovat o jeho problémech, které líčí
Naslouchat a soucítit – „To, co je doporučováno dělat tam, kde stojíme tváří v tvář stárnoucímu člověku, který má těžkosti přijmout nezměnitelnou

12

VÁGNEROVÁ, M. – Vývojová psychologie dětství, dospělost, , str. 427 VÁGNEROVÁ, M. – Vývojová psychologie dětství, dospělost, str. 427 14 KŘIVOHLAVÝ, J. – Psychologie nemoci, str. 151 13

20

realitu stárnutí, je možné vyjádřit „strategií“: empaticky naslouchat. Není to málo? Není, nejde-li o hrané, ale o skutečné, pravé a upřímné empatické naslouchání – nejen ušima, ale i „srdcem“.“15
Nediskriminovat starší lidi – ageismus – častý pojem, se kterým se v dnešní době velice často setkáváme. Může vést k věkové segregaci až vyčleňování ze společnosti. Je velmi důležité se tomuto ve vztahu ke stáří vyhnout.

2.4. Potřeby starých lidí „Každý člověk je individualita, má své jedinečné vlastnosti, postoje, názory a potřeby.“16 Potřeba není pouze něco, co člověku chybí, ale také to, k čemu skrze ni směřuje. Je to určitá síla, která člověka posunuje směrem k vykonání činnosti a vede k uspokojení potřeby. Americký psycholog A. H. Maslow shrnul základní lidské potřeby a rozdělil je do pěti kategorií, které lze znázornit jako pyramidu.

Seberealizace Potřeba autonomie (svobody)

Sociální potřeby

Potřeba bezpečí

Fyziologické potřeby

Obrázek 1: Maslowova pyramida potřeb (zdroj: Trachtová, E. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu)

15 16

KŘIVOHLAVÝ, J. – Psychologie nemoci, str. 151 TRACHTOVÁ, E. a kol. – Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, str. 10.

21

Pro starého člověka jsou právě fyziologické potřeby ty nejdůležitější ze všech. Jedná se o základní potřeby, které stojí na prvním stupni pyramidy. Patří mezi ně výživa, vylučování, dýchání, spánek, odpočinek, pohyb a chůze, hygiena, správná teplota, zdraví, tišení bolesti, smích, pláč, fyzické kontakty. Neuspokojování některé z těchto potřeb se může projevit negativně jak na celkovém stavu seniora, tak také na zdraví. Na druhém stupni v Maslowově pyramidě potřeb stojí potřeba bezpečí. Každý člověk potřebuje mít pocit bezpečí a pro seniora je tato potřeba velice důležitá. Zahrnujeme sem potřeby ekonomického zabezpečení, fyzického bezpečí a psychického bezpečí. Do oblasti ekonomického zabezpečení můžeme zařadit finanční jistoty. Dostatek financí na živobytí. Každý z nás má jiné finanční nároky. Ty se odvíjí od životního stylu, kterým žijeme, nároků na život a také od předešlých zkušeností. V seniorském věku, po odchodu člověka do penze, dochází k celé řadě změn v této oblasti a každý je nucen se této situaci podřídit. U mnohých starých lidí, kteří zažili válku, dobu hladu a bídy, se můžeme setkat např. se střádáním jídla, předmětů aj. Do oblasti fyzického bezpečí často zahrnujeme strach z pádu, který u starých lidí bývá silně zastoupen. Tato

potřeba

bývá zajištěna

používáním vhodných a

účelných

kompenzačních pomůcek. Poslední oblast představuje psychické bezpečí. Pro starého člověka je důležité, aby se necítil ztracený. K tomuto nám může posloužit časově stanovený režim, který pomáhá v orientaci, co, kdy, kde a jak se děje. Důležitými jistotami v této oblasti jsou sousedé a telefon. Třetí stupeň v Maslowově hierarchii potřeb jsou sociální potřeby. Člověk je bytostí společenskou, nedokáže dlouho žít o samotě. Pro každého jedince je velmi důležitý kontakt s druhými lidmi, významnou roli proto hraje dostupnost komunikace a jiného společenského vyžití. Ve stáří se rovněž zvyšuje únava úměrně s narůstajícím věkem seniora. S tím souvisí fakt,

že

senior

může

vyžadovat

daleko více

klidu a soukromí.

Do třetího stupně

v hierarchii potřeb dle Maslowa je zařazena také potřeba informovanosti. Člověk chce získávat informace o svém okolí a svých blízkých atd. Zachování této potřeby se stává důležitou součástí úspěšné adaptace na stáří. Každý člověk potřebuje patřit k nějaké skupině (rodina, přátelé, nejbližší sousedé, bývalí spolupracovníci apod.). Tato potřeba může být silně narušena v případě, když se člověk na stáří přestěhuje a nemůže se svými blízkými stýkat tak, jak by chtěl. Pak nastávají problémy, jak se s výše popsanou situací vyrovnat. Dále je nutné uvést další, s touto problematikou úzce související potřebu, potřebu lásky. Pro člověka je důležitý pocit mít někoho rád, stejně jako tento cit přijímat od druhého, toto je smysl života.

22

Velice často se v séniu setkáváme s úmrtím partnera a blízkých, tím dochází k narušení této potřeby. To se promítá i do jiných oblastí. V neposlední řadě potřeba komunikace. Ta se u různých lidí liší. Někdo má velkou potřebu mluvit, jiný zase může být spokojený jen s přítomností jiných lidí. Téměř na vrcholu pyramidy můžeme nalézt

potřebu autonomie. „Jedná se

o autonomii ve smyslu být svobodný, být sám sobě zákonem, rozhodovat sám za sebe. Člověk může být fyzicky závislý a zároveň psychicky zcela autonomní. V kolektivu jsou přirozené tendence potlačovat individuální svobody“17. Důležitou součástí potřeby autonomie je potřeba uznání a vážnosti, stejně

jako potřeba pocitu užitečnosti. Mnoho starých lidí

chce být i v závěru života někomu užitečná, je to pro ně smysl života. Na vrcholu pyramidy se nachází potřeba seberealizace, rozvoje vlastní činnosti. Člověk touží po nalezení smyslu svého života. Pro každého je smysl života v něčem jiném. Zatímco u jednoho je to rodina, pro druhého práce, třetí zase nachází smysl života ve víře atd. Dát svému životu smysl je problémem každého v jakémkoliv věku. Zatímco v mládí máme spoustu „času“ před sebou, ve stáří má celá řada lidí pocit, že už mu času mnoho nezbývá. Proto v pokročilém věku je tento problém mnohem závažnější.

2.5. Rodina a starý člověk Když se řekne rodina, každý si představí své blízké, děti, rodiče, prarodiče. Způsob života rodiny se však během doby mění. Ještě relativně nedávno, zhruba před 70 – 80 lety, bylo zcela běžné,

že

rodiny

žily

pohromadě,

zvláště

na vesnicích,

kde

se

lidé

živili zemědělstvím, a toto se dědilo z generace na generaci. Nebylo výjimkou, že v jednom domě bydleli rodiče, děti a prarodiče dohromady. Samozřejmě to ne vždy bylo zcela ideální, neboť mnohdy docházelo k rozdílným pohledům na život. Tento „střet“ generací je však běžný i v dnešní době. Je sice pravdou, že dříve se staří lidé nedožívali vysokého věku. Bylo ale zcela běžné, že se ženy staraly jak o své děti, domácnost, tak i o staré rodiče. Finanční zajištění rodiny obstarával muž. Domovy důchodců a specializovaná zařízení, které známe z dnešní doby, skoro neexistovala. Veškerá péče se odehrávala v rodině. S rozvojem společnosti a rostoucí životní úrovní, rostou nároky na rodinu a bydlení. Zvyšují se i požadavky starší generace. Mladí lidé se osamostatňují. Málo se nyní setkáme s rodinou, ve které žije více generací pohromadě.

17

PICHAUD, S., THAREAUOVÁ, I. – Soužití se staršími lidmi, str. 39

23

Populace stárne a s tím souvisí nejčastěji zdravotní problémy. Právě od rodiny by se měla očekávat solidárnost s člověkem, který se ocitl v nouzi. V harmonické rodině se o výchovu dětí a chod domácnosti společně starají jak rodiče, tak i senioři. Často právě staří rodiče se starají o vnoučata a pokud mohou, tak i finančně podporují mladé manžele. Avšak s přibývajícím věkem dochází k tomu, že oni sami budou pomoc potřebovat. Zde by měla rodina, dřívější pomoc seniorům oplatit. To je však v současné společnosti bohužel často nereálné přání. Stále více lidí zůstává po smrti svého partnera osamocena. Mnohdy se o ně nemá, nebo dokonce nemůže, nikdo postarat. Toto téma je aktuální ve všech zemích, neboť ke stárnutí populace dochází celosvětově. Proto narůstá potřeba vzniku většího množství zařízení, které by tuto péči zajistilo. Malou výjimku představují členové jiných etnických skupin s jinou kulturní tradicí (např. východní země), kde je stanoveno nepsaným, vysoce etickým požadavkem, že se děti, tedy rodina nejstaršího syna, ve spolupráci s ostatními sourozenci, musí postarat o své rodiče. Rovněž Romové nepřipouštějí fakt, že by se o jejich nejstarší členy rodiny nepostarali nejbližší příbuzní. Jako doklad může sloužit fakt, že členové romského etnika představují nejméně početnou, téměř nulovou, klientelu v pobytových sociálních zařízení. Rodinám, které se rozhodnou poskytnout péči svým starým rodičům se nabízí hned několik možností pomoci. Na jedné straně se jedná o pomoc v podobě zdravotní péče o staré občany a také je tu možnost využití sociálních služeb. V prvém případě můžeme využít zdravotní služeb ze strany praktického lékaře. Zde záleží na individuálním přístupu každého lékaře. Pro praktické lékaře je péče o seniory vzhledem k nastaveným limitům od zdravotních pojišťoven nevýhodná a tudíž strašně záleží na jeho vnitřním přesvědčení a celkovém vztahu ke starým lidem. Další možností je využití zdravotně ošetřovatelské péče na geriatrických ambulancích. Ty jsou zaměřeny komplexně na léčbu patologických forem stáří. Domácí péče je další možností pomoci rodině v péči o seniora. Pokud je nutné seniora umístit alespoň na část dne do nějakého zařízení může rodina využít geriatrická denní centra. Senior v tomto zařízení tráví cca 6 až 12 hodin denně a po zbytek dne se o něj stará jeho rodina. V neposlední řadě je tu také možnost respitní péče. Tuto formu pomoci nenabízí dnes už jen hospice, ale vznikly i jiné organizace, které se formou této pomoci snaží pečujícím pomoci. Na území Brna se jedná například o Domov pro přechodné pobyty seniorů Naděje nebo Denní a přechodný pobyt pod záštitou Oblastní charity Brno. Součástí těchto domovů jsou mimo přechodných pobytů také denní stacionáře. Tyto domovy nabízí seniorovi ubytování, stravování, ošetřovatelsko-pečovatelské služby, základní poradenství,

24

sociálněterapeutickou činnost, právní služby, zprostředkovávají kontakt se společenským prostředím a v neposlední řadě se snaží o co největší aktivizaci seniora. Ze sociálních služeb se nabízí sociální poradenství, které poskytuje své služby osobám v nepříznivé situaci ve formě potřebných informací. Služba je bezplatná Další formy pomoci jsou již poskytovány za úhradu a záleží jen na finančních možnostech jednotlivých seniorů popřípadě jejich rodinných příslušníků, kteří o ně pečují. Jedná se o osobní asistenci. Tato služba je poskytována v přirozeném domácím prostředí osobám, které jsou závislé na pomoci jiné osoby. Vždy je stanoven rozsah a čas, který bude potřeba k vykonání dohodnuté pomoci. Další možností je v dnešní době hodně vyhledávaná pečovatelská služba. Ta se poskytuje taktéž v domácím prostředí. Bývá součástí domů s pečovatelskou službou a senioři nejvíce využívají dovoz obědů. Jako nevýhodu můžeme vidět to, že svoje služby poskytuje většinou jen v pracovní dny. Mezi sociální služby, které může senior či pečující rodina využít patří centra denních služeb, denní a týdenní stacionáře a odlehčovací služby. Vše závisí na finanční situaci jednotlivců. Právě zjištění, že většině seniorů je nejlépe doma u svých blízkých, ve svém prostředí, kde nemusí měnit své zvyky, má blahodárné účinky na jejich psychiku. Právě klidné domácí prostředí seniorům umožní strávit více méně bezproblémový zbytek svého života. V případě, že se však rodina není schopna o seniora postarat a poskytnout mu potřebnou péči doma, může využít dalších možností. Jedná se o zařízení určené pro seniory kam patří penziony, domy s pečovatelskou službou, domovy pro seniory a domovy důchodců. Domy s pečovatelskou službou to jsou domy v nich nalezneme „ státní dekretované byty zvláštního určení pro seniory s možností využití pečovatelské služby.“18 Obyvatelé těchto bytů si hradí nájemné a inkaso a mohou za úplatu využívat pečovatelské služby. Domovy pro seniory poskytují služby klientům, kteří mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku. Také těm, kteří vyžadují pravidelnou

pomoc druhé osoby.

Cílovou skupinou jsou lidé, kteří dosáhli věku a byl jim přiznán starobní důchod nebo občané v plném invalidním důchodu. Tito občané pak potřebují komplexní péči, kterou jim rodina není schopna zajistit ani za pomoci využití terénních služeb. Pro své klienty zajišťují ubytování, ošetřovatelské služby, stravování, pomoc při zvládání běžné péče o vlastní osobu,

18

ČERNÁ, M. - Adresář organizací působících v sociální oblasti ve městě Brně, str. 74.

25

poradenství, osobní hygienu, kontakt se sociálním prostředím, také pomoc při uplatňování práv a v neposlední řadě hlavně aktivizační činnost. Další formu pomoci nabízí domovy se zvláštním režimem, které většinou bývají ve stejném objektu jako předešlé domovy. Tyto domovy poskytují své služby klientům, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění a klientům se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí. Zajištění služeb je stejné jako v domovech pro seniory.

2.6. Kvalita života seniora

„Nejen obohatit život o léta, ale i obohatit léta životem“ Mezinárodní gerontologická společnost

Starých lidí neustále přibývá a proto je třeba zabývat se kvalitou jejich života. Dříve se více hovořilo o kvantitě neboli délce života. Ta je jednoznačně daná, jedná se o počet let, kterých se člověk dožívá. Složitější je najít odpověď na otázku „co je kvalita?“. „Kvalitou se tak rozumí „jakost, hodnota“ (obecně např. „dobrá až prvotřídní nebo naopak špatná hodnota“), tj. charakteristický rys, jímž se daný jev odlišuje jako celek od jiného celku (např. život jednoho člověka od života druhého člověka).“19 Známý je také výrok Aristotela, který říká: „Když člověk onemocní, vidí štěstí ve zdraví. Když je v pořádku, jsou mu štěstím peníze.“20 Kvalita života je tedy značně individuální. Každý z nás má o ní svoje představy. Na zvyšování kvality života stárnoucího člověka se podílí mimo jiné také přijetí a vyrovnání se ze skutečností vlastního stárnutí.

2.7. Trávení volného času ve stáří Volný čas, pod tímto pojmem si v souvislosti se stářím většina z nás vybaví v podstatě celý den seniora. V naší republice se muži a ženy stávají penzisty relativně v mladém věku, a to okolo 60 let. Naproti tomu v zahraničí se běžně do důchodu odchází až po 65 roce života. Odchod do důchodu tak pro většinu z nich u nás znamená přechod z aktivního života, 19 20

KŘIVOHLAVÝ, J. –Psychologie nemoci, str. 162 KŘIVOHLAVÝ, J. –Psychologie nemoci, str. 162

26

plného práce a různých aktivit do tzv. penzijního věku, který je charakteristický spíše „pasivním prožíváním“. V zahraničí se setkáváme se spoustou programů a projektů pro seniory, kteří je většinou plně využívají. Stárnutí a stáří se stává i u nás stále diskutovanějším tématem. Proto narůstá potřeba se o naše seniory postarat. Společnost hledá možnosti, jak seniorům umožnit co nejkvalitnější závěrečnou etapu života. Stále více různých odborníků

a specialistů

se

zabývá

otázkami,

jak

si co možná

nejlépe

zachovat

tělesnou a duševní svěžest. Většina literatury, kterou jsem

v souvislosti s touto problematikou studovala,

vychází z výzkumů a zkušeností ze zahraničí, jejichž empirie

je dlouhodobá. Je ale

nutné zmínit, že i poptávka po službách je ze strany seniorů v zahraničí daleko vyšší než u nás. Autoři se shodují, že na zachování tělesné a duševní činnosti má velký vliv, kromě genetických předpokladů, také zvolený styl života. Především pak udržování fyzické zdatnosti, stravovací návyky, kvalita sociálního prostředí a zejména psychické projevy k sobě a svému okolí. „V souvislosti s prodlužováním lidského věku byl na FTVS UK Praha v roce 1994 zahájen a realizován víceletý výzkumný projekt, jenž hledal a ověřoval vhodný aktivní styl života ve stáří a komponenty, které ho ovlivňují.“21 Cílem bylo objektivizovat

styl

života stárnoucího člověka. Ověřit, jaký rozsah zabírají jeho pracovní a pohybové aktivity, kolik času je věnováno, odpočinku a jaké jsou stravovací návyky. Na základě tohoto výzkumu byly sestaveny zásady, pravidla a doporučení pro pohybově-relaxační programy seniorů. Nová doba vyžaduje změny v našem myšlení a chování. Za tímto účelem vznikají v České republice stále více programy a organizace, které se snaží nabízet seniorům celou řadu aktivit určených pro vyplnění jejich volného času. Vytváří se tak podmínky pro kvalitní život v závěrečném období.

2.7.1. Univerzita třetího věku Univerzity třetího věku se stávají v rámci celoživotního vzdělávání prestižní záležitostí téměř každé vysoké školy. Vzdělávací programy pro seniory jsou nabízeny formou zájmového studia prostřednictvím

přednášek,

kursů,

exkurzí

a výletů

s odborným

doprovodem. Seniorské veřejnosti se tímto nabízí získat, doplnit a obnovit vědomosti na vysokoškolské úrovni, a to v oblastech jak kulturního, tak vědeckého života. Zároveň 21

ŠTILEC, M. Program aktivního stylu života pro seniory. str. 9

27

slouží k udržení společenských aktivit, které mají podnítit samostatnost v rozšiřování vědomostí a napomáhat sociální soudržnosti občanů.

První univerzita

třetího

věku

byla založena jako součást moderního projektu

celoživotního vzdělávání v roce 1972 ve Francii v Toulouse na Univerzitě společenských věd. Jejím zakladatelem byl pan Pierre Vellas a získal velký úspěch. Postupně docházelo k rozšíření

po celém

světě.

Do koncepce

celoživotního učení

se

zapojily

také

UNESCO22 a Evropská Unie. V Československu vznikla první

Univerzita třetího věku v roce

1986.

Na jejím

vzniku se podílely organizace Červený kříž, Československá gerontologická společnost, Univerzita Palackého v Olomouci a především Olomoucká fakultní nemocnice. Hlavní nositel myšlenky založení university třetího věku, MUDr. Jaromír Vachutka, jako hlavní vzdělávací téma stanovil

problematiku péče

o člověka ve

zdraví,

nemoci a tísni.

I další

témata

směřovala především ke zdravotnické problematice. Postupem času vznikají univerzity třetího věku i na ostatních univerzitách po celé České republice. Po roce 1990 se začínají objevovat i na Slovensku. Zájem ze strany seniorů o vzdělávání vzrůstá. V současné době nabízí vzdělávací programy 24 vysokých škol v České republice. S nárůstem programů vznikla potřeba koordinace jejich činnosti. Proto vzniká Asociace Univerzit Třetího Věku. „Asociace Univerzit Třetího Věku (AU3V) je občanské sdružení institucí, které nabízejí a provozují vzdělávací aktivity na úrovni vysokoškolského vzdělávání, určené občanům české republiky v důchodovém věku. AU3V byla založena v r. 1993 z iniciativy několika dobrovolníků, kteří na svých mateřských

univerzitách

vzděláváním

seniorů

zabývali a současně

sledovali tuto

problematiku v evropském i světovém měřítku. Vzdělávání seniorů patří mezi prestižní úkoly moderních univerzit a vyspělé státy i univerzity si to uvědomují. Proto AU3V dostala do vínku dva hlavní úkoly: - zabezpečit vzájemnou informovanost svých členů - postarat se o mezinárodní kontakty AU3V s vedoucími evropskými organizacemi. Zejména se to týkalo organizací AIUTA (Internation Association of the Universities of the 22

UNESCO = United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization – Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu.

28

Third Age), EFOS (European Federation of Older Students) a evropské informační sítě pro U3V, vedené univerzitou v Ulmu. Všem, kteří se zasloužili o to, že AU3V má dobré kontakty s partnery v zahraničí a svým více než 40 členům může poskytovat informační servis, patří velký dík. AU3V je neziskové sdružení zájemců o vzdělávání seniorů na univerzitní úrovni. AU3V má v současné době 31 aktivních členů. Činnost AU3V řídí předsednictvo, které bylo zvoleno na Valném shromáždění AU3V dne 20. 2. 2007 Valné shromáždění stanovilo pro následující období tyto hlavní úkoly:
zajistit institucionální podporu aktivit U3V v rámci rozpočtu MŠMT
dále rozvíjet mezinárodní kontakty AU3V podporovat a iniciovat aktivity českých vysokých škol v oblasti vzdělávání seniorů jako vysoce potřebnou a společensky prospěšnou činnost“23. Asociace pracuje pod vedením prof. Ing. Petra Vavřína, DrSc. Sekretariát se nachází na VUT v Brně24. Podmínkou pro přihlášení do vzdělávacího kurzu je pro seniora na většině vysokých škol maturita. Senioři pak navštěvují většinou 1x týdně kurz, který je ukončen slavnostním předáním

Osvědčení

o absolvování

kurzu ve

vyhrazených

slavnostních

prostorách

(nejčastěji v aule). Někdy jde o širší rozhled, který je rozložen do několika semestrů. Cyklus je zakončen písemnou prací a kolokviem, senior získá Osvědčení o absolvování cyklu přednášek.

2.7.1.1. Masarykova univerzita Brno, univerzita třetího věku Základním posláním univerzity třetího věku (U3V) je ověření zdrojů, poznatků, vědomostí a dovedností pro osoby seniorského věku. Cílem je nejen prohlubovat dosavadní vědomosti, ale také prezentovat nové poznatky, obory a technologie, které jsou seniorům nepřístupné. Účastníkem U3V může být osoba, která dosáhla věku potřebného pro přiznání starobního důchodu a má středoškolské vzdělání s maturitou. Účastník je povinen uhradit zápisné, jehož výši stanoví prorektor. Přihlášky do jednotlivých kurzů U3V se podávají 23

Internetový zpravodaj – asociace univerzit třetího věku České republiky, dostupný na http://au3v.vutbr.cz [citace 10. 4. 2008] 24

Vysoké učení technické v Brně

29

na speciálním formuláři v období květen-červen na rektorátě MU. Program přednášek je stanoven do konce dubna každého roku. Výuka probíhá formou přednášek, případně cvičení, seminářů, exkurzí. Jednotlivé přednášky trvají 2 hodiny

a konají se jedenkrát za 14 dnů od října do května. Účast

na přednáškách je zaznamenána v prezenčních listinách. Účastník, který splní stanovené podmínky, se stává absolventem programu a získá osvědčení, které podepisuje prorektor. Vzdělání je bezplatné, každoročně se hradí pouze zápisné (pro rok 2006/2007 byl poplatek stanoven na 500 Kč za základní a nadstavbový kurz). Posluchači U3V nejsou studenty podle zákona č. 111/1998 Sb. O vysokých školách. U3V se realizuje v následujících kurzech:
Základní

kurz

–

první

semestr

je

zaměřen

na otázky

zdravého

a smysluplného životního stylu ve vyšším věku. Ve druhém semestru člověk a zdraví, člověk a příroda, člověk a umění, člověk a společnost.
Nadstavbový kurz – pokračování základního ve čtyřech okruzích – člověk a zdraví, člověk a příroda, člověk a umění, člověk a společnost. Přihlásit se mohou pouze absolventi základního kurzu. Dodržuje se víceoborový charakter. Posláním kurzů je stimulace k aktivitě a poskytnutí informací usnadňujících praktické využívání dříve získaných poznatků.
Dějiny umění a vizuální kultury je kurz trvající 6 semestrů, který je zaměřen na zajímavé oblasti z obecných dějin umění. Posluchači získají všeobecnou představu o dějinách jednotlivých stylů a

současně jsou informováni

o novinkách z dějin umění. Kurz se koná v Telči.
Spirituální dimenze člověka – živá teologie je kurz, který v rámci celoživotního vzdělání poskytuje příležitost k poznání vybraných otázek z teologie i dalších oborů pojednávajících o duchovním rozměru člověka. Kromě témat historických, biblických, věroučných a morálních se bude hovořit také

o poslání

křesťana v současné

společnosti.

Přednášejí

zejména

pedagogové MU a Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Dále v této souvislosti funguje Klub absolventů U3V. Ten je určen pro absolventy U3V. Jde o volné pokračování U3V na MU. Přihlásit se mohou pouze absolventi tohoto

30

studia. Přednášky se konají neméně 1x měsíčně podle kapacitních možností MU. Dále jsou posluchačům nabízeny exkurze, krátkodobé tématicky zaměřené kurzy. Tématicky zaměřené kurzy U3V:
počítačové kurzy – kurz trvá 32 vyučovacích hodin
jak pracovat s informačním systémem
jak vyhledávat v knihovním katalogu
kurz francouzského jazyka pro začátečníky – 13 dvouhodinových lekcí
kurz německého jazyka pro začátečníky
kurz německého jazyka pro chronické začátečníky
kurz anglického jazyka pro začátečníky
aktuální právní otázky
vizuální komunikace – grafický design, úprava písma a typografie
fotografie – práce s digitálním fotoaparátem a úprava fotografií
světové náboženské tradice 6 tématických bloků po 2 vyuč. hodinách
psychologie třetího tisíciletí
kurz pohybově relaxačních aktivit
aqua aerobik.

2.7.2. Kluby seniorů Další z možností, jak mohou senioři ve společnosti jiných lidí trávit svůj volný čas, jsou kluby seniorů. Ty existují téměř ve všech městech, bývají součástí středisek volného času, některé jsou situovány do pečovatelských domů nebo domovů důchodců, existují však i samostatně. Nabízí seniorům možnosti různých aktivit. Četnost kontaktů a programy jsou velmi pestré. Většina klubů ve velkých městech má svoji „klubovnu“, kde se senioři pravidelně schází. Některé kluby fungují 1x týdně, jiné zase častěji. Senioři se většinou na přípravě programu aktivně podílejí. Aktivit je nesčetně. Někdy se jedná pouze o přátelské posezení, hraní společenských her, besedy. Jindy zase o vaření, literární, kulturní, počítačové,

rukodělné

či výtvarné

činnosti.

Některé

kluby

mají

pro své

seniory

připraveno kondiční cvičení či tělocvičnu jejichž součástí bývají rotopedy či jiné cvičební trenažéry. Některé kluby zase organizují vycházky a výlety do okolí. 31

Při získávání potřebných informací k mojí diplomové práci jsem začala pátrat, zda něco podobného funguje v oblasti mého bydliště, kde jsem také později prováděla průzkumné šetření. Zjistila jsem, že v tomto okolí je registrován při ministerstvu vnitra pouze jeden klub seniorů. Jde o Občanské sdružení klub důchodců při obecním úřadě Křižanovice u Bučovic. Tento klub důchodců je organizován jiným způsobem. V roce 2007 se po dlouhém úsilí podařilo hlavní organizátorce akcí pro seniory

Křižanovic a současné předsedkyni

klubu důchodců v Křižanovicích paní Mgr. Elišce Červinkové zaregistrovat občanské sdružení. Dlouhou dobu se starala o aktivity seniorů v Křižanovicích. Od doby vzniku klubu důchodců proběhla pod jeho záštitou celá řada akcí. Toto sdružení má sedm členů výboru. Vede si kroniku akcí, které klub pořádá a mimo písemné kroniky také fotokroniku. Členové klubu neplatí žádné členství, v téměř pravidelných intervalech, většinou 1x měsíčně je organizován pro seniory program. Předsedkyně pořádá zájezdy, besedy, divadla, předvánoční posezení. Každý měsíc je jiná akce, jiná originální aktivita. Zde nejsou přesně určeni členové. Aktivity pořádané klubem se může zúčastnit jakýkoliv senior z Křižanovic a okolí. Pravidelně prý na akce chodí asi 28 seniorů. Většina aktivit klubu je v podobě zájezdu. Zde se předsedkyně snaží o to aby byl naplněn autobus. Otázka financování je v klubu následující. V případě zájezdu každý účastník hradí 50 Kč na dopravu a zbytek financí za dopravu doplácí obec. Všechny ostatní náklady spojené se zájezdem např. vstupné a pod si každý hradí sám. Klub má sice založen účet, ale kromě dotací od obce Křižanovice nemá žádné jiné finanční prostředky. Představa předsedkyně byla získání financí od sponzorů, ale jak sama říká: „žádný podnikatel z okolí důchodce sponzorovat nechce...“ Kluby seniorům nabízí jak zpříjemnit den, dostat se do společnosti a rozšířit si okruh známých.

2.7.3. Sportovní programy Pohyb je důležitý v každém věku. Pomáhá k udržení dobré fyzické tak taky psychické kondice. Každý věk vyžaduje trošku odlišné zaměření pohybových aktivit. Pro seniory se připravují stále více různé sportovní programy, které podřizují svoji náplň právě potřebám seniorů. Jedná se o kondiční cvičení, rehabilitační programy, u zdatnějších seniorů i aerobní cvičení. V dnešní době je stále více seniorům doporučována jízda na kole, v tomto případě se jedná o poměrně finančně dostupnou sportovní aktivitu. Záleží jen na tom zda si senior na tento druh sportu troufá a zda jízdu na kole zvládne. Mimo cyklistiky je také mnohdy 32

doporučováno plavání, které si také myslím že můžeme zařadit do sportovních aktivit finančně dostupných. Navíc lze je provozovat jak ve velkých městech jako je Brno, tak také menší města v okolí mého současného bydliště tuto možnost seniorům nabízí (Bučovice, Vyškov, Brankovice). Některé pojišťovny dokonce mají pro své pojištěnce určeny hodiny, kdy mohou využít bazén zdarma. Zdatnější senioři mohou provozovat jakýkoliv sport, který až doposud vykonávali. Seniorské sportovní

programy můžeme najít jako součást rehabilitačních center, klubů

seniorů, tanečních klubů, Sokolů a jiných sportovních organizací. Senior je může vykonávat sám individuálně, nebo organizovaně při některé z organizací. V dnešní době se stává populární jóga. Jedinou nevýhodou zůstává, že organizované a specielně pro seniory připravované programy jsou většinou výsadou větších měst a seniorům na vesnicích nebo ve městech kde tyto služby nejsou zbývá buď dojíždět do větších měst, což je většinu odradí, nebo využít nějakého z individuálnějšího způsobu pohybu, což může byt turistika, kolo a snad i to plavání.

2.7.4. Ostatní aktivity seniorů v domácím prostředí Senior má celou řadu možností jak může strávit svůj volný čas doma. Záleží jen na něm samotném, co ho baví, zajímá a v neposlední řadě také na jeho finančních možnostech. Do aktivit, které senior doma vykonává můžeme zařadit domácí práce, péči o domácnost. U seniorů, kteří nechtějí či nemohou využívat nabídky rozvozu obědů může i samotná příprava jídla být považována za aktivitu, která seniorovi vyplní jeho den. Převážně u žen se setkáme s tím, že rády vaří a pečou. Převážně na vesnicích si také některé ženy pečením přivydělávají. Vaření není však jen doménou žen. V dnešní době přibývá mužů u kterých se právě vaření stává koníčkem. Senior může odebírat a číst denní tisk, časopisy a literaturu. K tomu nám slouží, dnes již i na vesnicích, knihovny. Navíc knihovny mají celou řadu služeb pro své čtenáře. Nejen že v rámci knihovnického servisu jsou schopny vám zajistit v podstatě jakoukoliv knihu, o kterou projevíte zájem, ale také nabízí možnost využití počítače a připojení na internet. Tyto služby jsou však zvlášť hrazené. Další možností domácí aktivity je poslech rozhlasu. Většina seniorů byla ve svém dětství odkázána pouze na poslech rozhlasu a proto i dnes tuto možnost hojně využívá.

33

Společníkem během dne se v celé řadě domácností stává televize a její nabídka pořadů. Divák si sám může z pestré nabídky vybrat co ho zajímá. V součastné době je jako druhá gramotnost považována práce s počítačem a internet. Přístup k internetu může i seniorovi poskytnout celou řadu důležitých a zajímavých informací, které jsou určeny právě jim (aktivní.cz) Zahrada a chování domácího zvířectva bude asi vesměs doménou seniorů na vesnicích. Lidé odjakživa zajišťovaly obživu, ale v současné době se s těmito zájmy setkáme spíše na vesnicích. Mimo výše popsané aktivity se seniorům doma nabízí také možnost ručních prací jako je pletení, háčkování, šití, keramika, a výtvarná činnost. Kromě těchto aktivit mohou senioři zaměřit svůj volný čas vycházkami po okolí bydliště, turistikou ať už v turistických oddílech nebo samostatně v rámci rodiny, dále návštěvou divadelních představení nebo sportováním.

2.7.5. Volno-časové aktivity a zapojení obyvatel do provozu domova důchodců v Nových Hvězdlicích Volný čas a způsob jeho trávení je v domově důchodců v mnohém odlišný od způsobu trávení volného času seniora v domácím prostředí. Pro přiblížení života v domově důchodců

jsem

si vybrala domov

důchodců,

kde

jsem

byla na praxi a kde

jsem

později prováděla průzkumné šetření. Jedná se o domov důchodců v Nových Hvězdlicích okres Vyškov. Na uspokojování všech potřeb klienta je v domově důchodců kladen velký důraz. O toto se starají všichni členové týmu. Snahou je komplexní přístup ke klientovi. Uspokojování bio-psycho-sociálních emocionálních potřeb probíhá na základě sestavení ošetřovatelského plánu primární sestrou. Ta určí problémy, na které je nutné se zaměřit. Jednotliví členové týmu, dle svých kompetencí, pak realizují ošetřovatelský plán a vedou záznamy o jeho plnění. Výsledky zaznamenávají do tiskopisu „realizace ošetřovatelského plánu“. Na oblast sociálních potřeb je zaměřen sociální pracovník, který sestaví plán sociálních potřeb klienta. Zde zohlední přání, zvyky a očekávání klienta. Na základě tohoto plánu pak probíhá jejich realizace. Sociální potřeby jsou také uspokojovány prostřednictvím měsíčního plánu akcí. Je to program společenských akcí na jehož sestavení se podílí vrchní sestra, staniční sestra, sociální a rehabilitační pracovníci. Na každý den v týdnu, vyjma sobot a nedělí, je připraven program (např. vaření, kulturní akce atd). 34

Spirituální potřeby jsou uspokojovány prostřednictvím kněze a katechetek. Téměř každou středu probíhá modlení s katechetkou a každý měsíc je sloužena mše. Klienti mají k dispozici bible a kapli, kde se koná mše a mohou se zde účastnit bohoslužeb. Klienti mají možnost podat stížnosti buď prostřednictvím schránek důvěry nebo osobně. Funguje zde výbor obyvatel, který se pravidelně 1x měsíčně schází a řeší stávající požadavky klientů na péči a provoz domova důchodců. Volný čas mohou klienti trávit dle svých představ. Nejsou nuceni do žádné činnosti, je jim pouze doporučována. Management domova důchodců se snaží o co největší zpříjemnění volného času. Klienti mají sestaven měsíční program, viz výše. Dále mají k dispozici ústavní knihovnu, je zajištěn odběr denního tisku, mají k dispozici televize a rádia, probíhá zde cvičení v rámci rehabilitace, muzikoterapie, ergoterapie. Klienti se mohou sami aktivně zapojit do pěvecké soutěže zazpívej slavíčku (1x za rok, na kterou se vždy důkladně připravují ). Mezi oblíbené akce patří např. dýňobraní, velikonoční a vánoční posezení s hudbou, kulturní vystoupení žáků základních škol a jiné. Klienti mají k dispozici kantýnu, kam velice rádi chodí a považují to za společenskou událost. Mohou chodit na procházky v rámci parku, který je v prostorách domova důchodců. Zdatnější mohou navštěvovat krásné okolí

obce.

Pro klienty

bývají

pořádány

výlety

např.

do Olomouce,

Lešné,

Vyškovského zookoutku, na výstavy apod. Zapojení obyvatel do samotného provozu domova důchodců je zcela dobrovolné. Většinou v rámci ergoterapie pomáhají s údržbou parku, vyzdobením společenských místností a chodeb a s pečením vánočního cukroví. Za dobu mého působení v domově trávili klienti volný čas nejvíce procházkami po parku, čtením denního tisku nebo knih sledováním televize, případně poslechem rádia. Někteří klienti rádi malují. Většina mobilních klientů stráví hodně času kouřením! (k těmto účelům slouží park a stanovené kuřárny).

2.7.6. Skladba obyvatel v domově důchodců v Nových Hvězdlicích Cílovou skupinu tvoří občané, kteří vyžadují pravidelnou ošetřovatelskou péči. Jejich soběstačnost je snížena zejména věkem, zdravotním stavem a tudíž nemohou zůstat v domácím ošetření ani za předpokladu, že budou využívat terénních služeb. Dále jsou to občané se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí u kterých dochází ke snížení soběstačnosti. Vyžadují proto pravidelnou pomoc jiné osoby. V domově důchodců v Nových Hvězdlicích je celkem 156 obyvatel z toho 108 žen a 48 mužů. U 86 klientů je 35

stanovena psychiatrická diagnóza, u 73 klientů je stanovena demence, 103 klientů je inkontinentních. Co se týká péče jsou zde 3 klienti nezávislí, 39 klientů s lehkou závislostí, 36 klientů se středně těžkou závislostí a 78 klientů s vysokou závislostí. Co se týká věku, převažují klienti nad 65 let, ale vyskytují se i mladší ročníky především s psychiatrickou diagnózou.

2.7.7. Spolupráce s rodinou Rodina, příbuzenstvo a známí mají možnost klienta pravidelně navštěvovat ve stanovených návštěvních hodinách a to každý den od 10.00 do 17.30 hodin. Klient má dále možnost strávit libovolný čas mimo ústav na tzv. dovolené. Tuto dovolenou je nutné nahlásit managementu. V některých případech může být rodina nápomocna při zajištění dopravy klienta na vyšetření. Dále se může rodina podílet i na pracovních aktivitách domova. To je však dobrovolné a děje se tak spíše výjimečně.

36

3.

Cíl práce a hypotézy

Cíl diplomové práce: Zjistit, jakým aktivitám se senioři nejčastěji ve volném čase věnují s ohledem na pohlaví, místo bydliště a věkové zařazení.

Hypotéza č.1 H0- Předpokládám, že nebude rozdíl ve způsobu trávení volného času seniorů mezi ženami a muži (vzhledem k pohlaví seniorů) HA- Předpokládám, že bude rozdíl ve způsobu trávení volného času seniorů mezi ženami a muži (vzhledem k pohlaví seniorů)

Hypotéza č.2 H0- Předpokládám, že nebude rozdíl v trávení volného času mezi seniory žijícími ve městě a na vesnici (vzhledem k místu bydliště) HA- Předpokládám, že bude rozdíl v trávení volného času mezi seniory žijícími ve městě a na vesnici(vzhledem k místu bydliště)

Hypotéza č.3 H0- Předpokládám, že nebude rozdíl v trávení volného času seniorů v různých věkových skupinách (konkrétně mezi skupinou seniorů ve věku 60-75 let a skupinou ve věku 76 a více let) HA- Předpokládám, že bude rozdíl v trávení volného času seniorů v různých věkových skupinách (konkrétně mezi skupinou seniorů ve věku 60-75 let a skupinou ve věku 76 a více let)

37

4.

Metodika

4.1. Metodika výzkumného šetření Pro získání potřebných údajů pro diplomovou práci jsem použila nepřímé empirické metody v podobě dotazníku (viz příloha 1). Výhodou dotazníků je, že během krátké doby jsme schopni získat velké množství informací. Diplomová práce se zaměřuje na pozorování rozdílů ve výběru aktivit u seniorů žijících na vesnici a ve městě. Při výběru respondentů jsem volila následující postup: pro získání počtu respondentů žijících na vesnici jsem využila možnosti oslovit seniory v Kloboučkách u Bučovic. Dále jsem je poprosila o spolupráci při rozdání dotazníků svým známým

a blízkým.

Pro získání

vysokou návratnost jsem

většího množství

dotazníků

a hlavně

pro jejich

využila také techniku nabalování. Díky této metodě se rozšířil

okruh respondentů z vesnice na obce patřící pod Bučovice, Vyškov a Slavkov u Brna. V těchto městech jsem také využila několika kontaktů a rozdala dotazníky. Já i moje rodina pocházíme z Brna. Z těchto důvodů jsem oslovila známé v Brně a poprosila je o spolupráci pro získávání potřebných údajů. Mimo seniory žijící ve vlastním sociálním prostředí, jsem oslovila skupinu seniorů žijících v sociálním zařízení v domově důchodců v Nových Hvězdlicích. Využila jsem kontaktů

získaných

díky

odborné

praxi v domově

důchodců

v rámci svého studia.

Oslovila jsem vrchní sestru v domově důchodců v Nových Hvězdlicích, paní Posoldovou, která velmi ochotně souhlasila se spoluprácí při vyplňování dotazníků. Senioři v domově důchodců vyplňovali dotazníky v rámci ergoterapie. Jako další zařízení jsem oslovila dům s pečovatelskou službou v Brně. I když prvotní i následná jednání s vedoucími pracovníky vyznívalo pozitivně, bohužel konečné rozhodnutí o provedení šetření bylo razantně negativní. Po této zkušenosti jsem již další zařízení nevyhledala. Časové

období

ve

kterém

sběr

dat

probíhal

bylo od

podzimu roku 2006

do jara roku 2007. Úvod dotazníku standardně tvoří oslovení respondentů včetně krátkého seznámení s důvodem prováděného šetření a poděkování za spolupráci. Vlastní dotazník se skládá z 19 položek. Na začátek dotazníku jsem zařadila identifikační položky číslo 1 až 4 zaměřené na demografické údaje (pohlaví, věk, vzdělání, bydliště). Položky číslo 5 a 6 jsou zaměřeny na zjištění údajů, zda senior žije sám a jaká je míra jeho soběstačnosti. Následující položky 38

číslo 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15 se zaměřují převážně na zmapování aktivit, kterým se senioři během dne věnují. V položce číslo 16 se snažím zjistit, náboženské směřování seniorů. Položky číslo 17 a 18 zjišťují využití pečovatelských služeb a využití agentury domácí péče. Poslední položkou číslo 19 zjišťuji spokojenost seniorů se současným životem. V dotazníku jsou užity tyto typy otázek:
otázky uzavřené (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 16, 18),
otázky polouzavřené (8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 17, 19),
dále v položkách (6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 17) je možné vybrat z uvedených variant více možností odpovědi a mimo to vyjádřit svůj vlastní názor. Pro lepší orientaci v dotazníku jsem seniorům jednotlivé položky oddělila vodorovnou čarou a ještě barevně odlišila.

4.2. Metodika statistického zpracování Výsledky dotazníkového šetření jsem zpracovala pomocí programu MS Excel do tabulek,

kde

jsou uvedeny

položka dotazníku bylo možné

uvést

jak

v absolutním vyjádření,

tak

relativním.

Každá

je zpracována zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy. U položek, kde pouze

jednu odpověď

jsem

u relativního vyjádření

vycházela

z celkového počtu respondentů v jednotlivých kategoriích, kdy všechny odpovědi tvoří 100 %.

U otázek

s možností

více

odpovědí

jsem

každou relativní

hodnotu

počítala

k celkovému počtu respondentů v dané kategorii. K vybraným tabulkám jsem pro lepší názornost připojila grafy. Při zpracování dotazníku byly použity následující statistické metody v programu MS Excel: - MS Excel s doplňkem MATRIX and LINEAR ALGEBRA Package for Excel. Uvažujeme náhodné veličiny z multinomického rozdělení: X ~ Mu (n,π1,…πk)

Y ~ Mu(m,ϑ1,… ϑk)

Nulová hypotéza H0: [π1,…, πk]T – [ϑ1,…, ϑk] T = [0,… ,0] T Alternativní hypotéza HA: [π1,…, πk]T – [ϑ1,…, ϑk] T = [0,… ,0] T

39

Za platnosti hypotézy H0 platí pro testovací statistiku S: T

1  ˆ +1 1  1  X − Y V  X − Y n m  m  n S= ~ χ k2−1 1 1 + n m ˆ je MP-inverze odhadu kovariační matice rozdílu Kde V

  πˆ1 (1 − πˆ1 ) − πˆ1πˆ 2   ˆ ˆ πˆ 2 (1 − πˆ 2 ) ˆ = 1 m − π 2π 1 V   M M m+n   − πˆ k πˆ 2   − πˆ k πˆ1

1 1 X− Y n m

L − πˆ1πˆ k  ϑˆ1 (1 − ϑˆ1 ) − ϑˆ1ϑˆ2   L − πˆ 2πˆ k   − ϑˆ2ϑˆ1 ϑˆ2 (1 − ϑˆ2 ) + n   O M M M     L − πˆ k (1 − πˆ k )   − ϑˆk ϑˆ1 − ϑˆk ϑˆ2

L − ϑˆ1ϑˆk   L − ϑˆ2ϑˆk   O M  L − ϑˆk (1 − ϑˆk ) 

[ π1,K, πk] a [ϑ1,K, ϑk] a představují pozorované relativní četnosti.

40

5.

Výsledky průzkumu, jejich analýza a diskuse

5.1. Charakteristika daného vzorku respondentů Pro průzkum jsem vybrala vzorek populace nepravděpodobnostním výběrem – záměrným výběrem. Oslovila jsem věkovou kategorii nad 60 let. Ze 150 rozdaných dotazníků se mi vrátilo 140. Z toho 10 nebylo do šetření zařazeno z důvodu nedostatečně vyplněných údajů. Pro svůj průzkum jsem se rozhodla na základě demografických údajů a prostudované teoretické

části o stáří

na následné

rozdělení

respondentů.

Skupiny

jsou rozděleny

samozřejmě na muže a ženy. Dále jsem je rozdělila dle bydliště na seniory žijící na vesnici a seniory žijící ve městě. Dalším důležitým faktorem pro mne byl věk. Vzhledem k názorům moderní gerontologie jsem si rozdělila seniory na „mladší“, ve věku od 60 – 75 let a „starší“, nad 76 let. Pro lepší orientaci v tabulkách, ale hlavně v popisu tabulek a diskusi jsem udělala skupinu žen a mužů, přičemž každá má 4 kategorie, které jsou charakterizovány takto:
kategorie A – věk 60 – 75 let, žijící na vesnici
kategorie B – věk 76 let a více, žijící na vesnici
kategorie C – věk 60 – 75 let, žijící ve městě
kategorie D – věk 76 let a více, žijící ve městě. V každé otázce jsou zvlášť tabulky pro ženy a zvlášť pro muže o těchto kategoriích.

5.2. Analýza jednotlivých položek

Položka č. 1: Označte zda-li jste: Tab. 1. Respondenti podle pohlaví pohlaví muži ženy celkem

vesnice 15 25 40

město 37.5% 62.5% 100.0%

37 53 90

41.1% 58.9% 100.0%

Z celkového počtu 130 respondentů bylo 40 žijících na vesnici a 90 žijících ve městě. Ze 40 respondentů žijících na vesnici bylo 15 (37,5 %) mužů a 25 (62,5 %) žen. Z 90 respondentů žijících ve městě bylo 37 (41,1 %) mužů a 53 (58,9 %) žen.

41

Položka č. 2: Kolik je Vám let? Tab. 2. Respondenti podle věku muži věk 60-65 66-70 71-75 76-80 81-85

ženy

vesnice

město

vesnice

město

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs

%

7 3 2 3 0

46.7% 20.0% 13.3% 20.0% 0.0%

10 5 6 8 7

27.0% 13.5% 16.2% 21.6% 18.9%

5 6 3 6 4

20.0% 24.0% 12.0% 24.0% 16.0%

15 5 10 12 8

28.3% 9.4% 18.9% 22.6% 15.1%

86 a více

0

0.0%

1

2.7%

1

4.0%

3

5.7%

celkem

15

100.0%

37

100.0%

25

100.0%

53

100.0%

Ve skupině mužů bylo 7 (46,7 %) mužů žijících na vesnici a 10 (27,0 %) mužů žijících ve městě ve věku 60 – 65 let. 3 (20,0 %) muži žijící na vesnici a 5 (13,5 %) mužů žijících ve městě ve věku 66 – 70 let. Ve věku 71 – 75 let byli 2 (13,3 %) muži z vesnice a 6 (16,2 %) mužů z města. Ve věku 76 – 80 byli 3 (20,0 %) muži z vesnice a 8 (21,6 %) mužů z města. Věk 81 – 85 let nebyl u mužů z vesnice zastoupen, zatímco ve městě bylo v tomto věku 7 (18,9 %) mužů. A taktéž muži starší 86 let na vesnici nebyli zastoupeni a ve městě to byl 1 (2,7 %) muž. Ve skupině žen bylo ve věku 60 – 65 let 5 (20,0 %) žen z vesnice a 15 (28,3 %) žen z města. Ve věku 66 – 70 let to bylo 6 (24,0 %) žen z vesnice a 5 (9,4 %) žen z města. Věk 71 – 75 let byl na vesnici zastoupen 3 (12,0 %) ženami, ve městě 10 (18,9 %) ženami. Ve věku 76 – 80 bylo 6 (24,0 %) žen z vesnice a 12 (22,6 %) žen z města. Věk 81 – 85 let byl zaznamenán u 4 (16,0 %) žen z vesnice a u 8 (15,1 %) žen z města. Starší 86 let byla 1 (4,0 %) žena z vesnice a 3 (5,7 %) ženy z města.

Položka č. 3: Jaké je Vaše vzdělání? Tab. 3. Vzdělání respondentů muži vzdělání

ženy

vesnice

město

vesnice

město

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs

%

základní vyučen SŠ

4 9 1

26.7% 60.0% 6.7%

1 2 19

2.7% 5.4% 51.4%

11 10 4

44.0% 40.0% 16.0%

6 13 23

11.3% 24.5% 43.4%

VŠ

1

6.7%

15

40.5%

0

0.0%

11

20.8%

celkem

15

100.0%

37

100.0%

25

100.0%

53

100.0%

Ve skupině mužů byli se základním vzděláním 4 (26,7 %) muži z vesnice a 1 (2,7 %) muž z města. Vyučeno bylo 9 (60,0 %) mužů z vesnice a 2 (5,4 %) muži z města. 42

Středoškolské vzdělání měl 1 (6,7 %) muž z vesnice a 19 (51,4 %) mužů ve městě. Vysokou školu měl 1 (6,7 %) muž žijící na vesnici a 15 (40,5 %) mužů žijících ve městě. U žen jsem zaznamenala základní vzdělání u 11 (44,0 %) žen z vesnice a u 6 (11,3 %) žen z města. Vyučeno bylo 10 (40,0 %) žen z vesnice a 13 (24,5 %) žen z města. Střední školu měly 4 (16,0 %) ženy z vesnice a 23 (43,4 %) žen z města. Na vesnici nebyla žádná vysokoškolačka a ve městě 11 (20,8 %) žen mělo vysokoškolské vzdělání. Položka č. 4: Kde bydlíte? Tab. 4. Respondenti podle druhu bydlení muži Druh bydlení

ženy

vesnice

město

vesnice

město

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs

%

rodinný dům byt dům s pečovat.službou

10 0 0

66.7% 0.0% 0.0%

14 21 2

37.8% 56.8% 5.4%

12 1 0

48.0% 4.0% 0.0%

26 25 2

49.1% 47.2% 3.8%

domov důchodců

5

33.3%

0

0.0%

12

48.0%

0

0.0%

celkem

15

100.0%

37

100.0%

25

100.0%

53

100.0%

Ve skupině mužů 10 (66,7 %) mužů z vesnice a 14 (37,8 %) mužů z města udalo, že bydlí v rodinném domě. V bytě nebydlel žádný muž z vesnice a ve městě to bylo 21 (56,8 %) mužů. V domě s pečovatelskou službou nebydlel na vesnici žádný muž a ve městě 2 (5,4 %) muži. V domově důchodců bydlelo 5 (33,3 %) mužů z vesnice a žádný z města. Ve skupině žen 12 (48,0 %) žen z vesnice a 26 (49,1 %) žen z města uvedlo jako bydlení rodinný dům. V bytě bydlela 1 (4,0 %) žena z vesnice a 25 (47,2 %) žen z města. Žádná žena z vesnice neuvedla dům s pečovatelskou službou, ve městě to byly 2 (3,8 %) ženy. V domově důchodců bylo 12 (48,0 %) žen z vesnice a žádná z města.

Přemýšlíte o změně bydliště? Tab. 5. Úvaha o změně bydlení muži Změna bydlení

ženy

vesnice

město

vesnice

město

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs

%

ano

0

0.0%

1

2.7%

3

12.0%

3

5.7%

ne

15

100.0%

36

97.3%

22

88.0%

50

94.3%

celkem

15

100.0%

37

100.0%

25

100.0%

53

100.0%

Ve skupině mužů nepřemýšlel o změně bydliště žádný muž z vesnice a pouze 1 (2,7 %) muž z města uvedl, že o změně přemýšlí. U žen z 25 (100 %) z vesnice uvedly

43

3 (12,0 %) ženy, že o změně uvažují a z 53 (100 %) žen žijících ve městě to byly 3 (5,7 %) ženy, které uvedly, že o změně přemýšlí. Pokud ano-kam? Tab. 6. Uvažují o změně bydliště - kam muži

Změna bydliště - místo dům s pečovatelskou službou domov důchodců k příbuzným do bytu do rodinného domu

ženy

vesnice 0

město 1

vesnice 1

město 1

0 0 0

0 0 0

0 2 0

0 1 0

0

0

0

1

Muž z města se chtěl přestěhovat do domu s pečovatelskou službou. 3 ženy z vesnice uvedly, že přemýšlí o změně bydliště, jedna uvedla dům k příbuzným. Ženy žijící ve městě uvedly,

s pečovatelskou službou a 2

jedna se chtěla přestěhovat do domu

s pečovatelskou službou, jedna k příbuzným a jedna do rodinného domu. Položka č. 5: S kým žijete? Tab. 7. Respondenti podle toho s kým žijí (muži) S kým žijete

60-75 (A)

vesnice 76 a více (B)

60-75 (C)

město 76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

sám s družkou/druhem s manželem/kou s manželem/kou a rodinou jen s rodinou

5 0 4 2 1

41.7% 0.0% 33.3% 16.7% 8.3%

3 0 0 0 0

100.0% 0.0% 0.0% 0.0% 0.0%

4 0 13 4 0

19.0% 0.0% 61.9% 19.0% 0.0%

7 1 7 1 0

43.8% 6.3% 43.8% 6.3% 0.0%

se synem nebo dcerou

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

celkem

12

100.0%

3

100.0%

21

100%

16

100%

Ve skupině mužů 5 (41,7 %) v kategorii A, 3 (100 %) muži v kategorii B, 4 (19,0 %) muži v kategorii C a 7 (43,8 %) mužů v kategorii D uvedlo, že žijí sami. S družkou žije pouze 1 (6,3 %) muž a ten patří do kategorie D. Variantu společného bydlení s manželkou uvedli 4 (33,3 %) muži v kategorii A, žádný v kategorie B, 13 (61,9 %) mužů v kategorii C a 7 (43,8 %) mužů v kategorii D. Variantu soužití s manželkou

a rodinou uvedli 2 (16,7 %)

muži z kategorie A, žádný muž v kategorii B, 4 (19,0 %) muži v kategorii C a 1 (6,3 %) muž v kategorii D. Jen s rodinou žije 1 (8,3 %) muž v kategorii A, v ostatních

kategoriích

tato odpověď nebyla zastoupena. Odpověď „se synem nebo dcerou“ nebyla uvedena v žádné kategorii.

44

Tab. 8. Respondenti podle toho s kým žijí (ženy) vesnice S kým žijete

sám s družkou/druhem s manželem/kou s manželem/kou a rodinou jen s rodinou

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

7 0 1 3 1

50.0% 0.0% 7.1% 21.4% 7.1%

10 0 0 0 1

90.9% 0.0% 0.0% 0.0% 9.1%

8 0 11 4 1

26.7% 0.0% 36.7% 13.3% 3.3%

13 1 3 0 0

56.5% 4.3% 13.0% 0.0% 0.0%

se synem nebo dcerou

2

14.3%

0

0.0%

6

20.0%

6

26.1%

celkem

14

100.0%

11

100.0%

30

100%

23

100%

Ve skupině žen uvedly odpověď, že žijí samy 7 (50 %) žen v kategorii A, 10 (90,9 %) žen v kategorii B, 8 (26,7 %) žen v kategorii C a 13 (56,5 %) žen v kategorii D. Společné soužití s druhem bylo uvedeno pouze 1 (4,3 %) ženou a to v kategorii D. S manželem žije 1 (7,1 %) žena v kategorii A, žádná v kategorii B, 11 (36,7 %) žen v kategorii C a 3 (13,0 %) ženy v kategorii D. S manželem a rodinou žijí 3 (21,4 %) ženy v kategorii A, žádná v kategorii B, 4 (13,3 %) ženy v kategorii C a žádná v kategorii D. Jen s rodinou žije 1 (7,1 %) žena v kategorii A, 1 (9,1 %) žena v kategorii B, 1 (3,3 %) žena v kategorii C a žádná v kategorii D. Se synem nebo dcerou žijí 2 (14,3 %) ženy v kategorii A, žádná žena v kategorii B, 6 (20,0 %) žen v kategorii C a 6 (26,1 %) v kategorii D. Položka č. 6: Jakou formu pomoci potřebujete? Tab. 9. Respondenti a jejich potřeba péče (muži) Forma pomoci

60-75 (A)

vesnice 76 a více (B)

60-75 (C)

město 76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

postarám se ve všech věcech sám potřebuji pomoc druhé osoby při náročnějších činnostech potřebuji každodenní pomoc druhé osoby, jsem v domácím prostředí jsem úplně odkázán na celodenní péči jiné osoby

8

66.7%

1

33.3%

19

90.5%

9

56.3%

2

16.7%

2

66.7%

1

4.8%

4

25.0%

0

0.0%

0

0.0%

1

4.8%

2

12.5%

2

16.7%

0

0.0%

0

0.0%

1

6.3%

celkem

12

100.0%

3

100.0%

21

100%

16

100%

Ve skupině mužů uvedlo samostatnost ve všech činnostech 8 (66,7 %) mužů v kategorii A, 1 (33,3 %) muž v kategorii B, 19 (90,5 %) mužů v kategorii C a 9 (56,3 %) mužů v kategorii D. Pomoc při náročnějších činnostech potřebují 2 (16,7 %) muži v kategorii A, 2 (66,7 %) muži v kategorii B, 1 (4,8 %) muž v kategorii C a 4 (25,0 %) muži v kategorii D. Každodenní pomoc druhé osoby v kategorii A a B nepotřebuje žádný muž, 1 (4,8 %) muž v kategorii C a 2 (12,5 %) muži v kategorii D tuto pomoc potřebují. Úplně odkázán na péči druhé osoby jsou 2 (16,7 %) muži v kategorii A a 1 (6,3 %) muž v kategorii D. 45

Tab. 10. Respondenti a jejich potřeba péče (ženy) vesnice Forma pomoci

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

postarám se ve všech věcech sám potřebuji pomoc druhé osoby při náročnějších činnostech potřebuji každodenní pomoc druhé osoby, jsem v domácím prostředí jsem úplně odkázán na celodenní péči jiné osoby

12

85.7%

4

36.4%

24

80.0%

10

43.5%

2

14.3%

4

36.4%

6

20.0%

9

39.1%

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

3

13.0%

0

0.0%

3

27.3%

0

0.0%

1

4.3%

celkem

14

100.0%

11

100.0%

30

100%

23

100%

Ve skupině žen uvedlo, že jsou plně samostatné 12 (85,7 %) žen v kategorii A, 4 (36,4 %) ženy v kategorii B, 24 (80,0 %) žen v kategorii C, 10 (43,5 %) žen v kategorii D. Pomoc při náročnějších činnostech potřebují 2 (14,3 %) ženy v kategorii A, 4 (36,4 %) ženy v kategorii B, 6 (20,0 %) žen v kategorii C a 9 (39,1 %) žen v kategorii D. Každodenní pomoc druhé osoby uvedly pouze 3 ženy (13,0 %) v kategorii D. Úplně odkázané na péči byly 3 (27, 3 %) ženy v kategorii B a 1 (4,3 %) žena v kategorii D.

V případě, že potřebujete péči druhé osoby, kdo o vás pečuje? (je možné uvést více variant) Tab. 11. Péče o respondenty Kdo o vás pečuje

rodina pečovatelka agentura domácí péče dobrý známý pracovníci sociálního zařízení

muži vesnice město 60-75 76 a více 60-75 76 a více (A) (B) (C) (D)

ženy vesnice město 60-75 76 a více 60-75 76 a více (A) (B) (C) (D)

1 0 0 1

0 0 0 0

1 0 0 1

5 1 0 1

0 0 0 0

2 0 0 0

4 0 0 1

13 1 0 0

3

2

0

1

2

5

1

0

Ve skupině mužů uvedlo, že v případě pomoci o ně pečuje rodina, a to 1 muž v kategorii A, 1 muž v kategorii C a 5 mužů v kategorii D. Pečovatelku měl 1 muž v kategorii D. Agenturu domácí péče neuvedl žádný muž. Péči dobrého známého uvedl 1 muž v kategorii A, 1 muž v kategorii C a 1 muž v kategorii D. Pracovníci sociálních zařízení se starali o 3 muže v kategorii A, o 2 v kategorii B a o 1 v kategorii D. Ve skupině žen byla péče rodiny uvedena u 2 žen v kategorii B, 4 žen v kategorii C a 13 žen v kategorii D. Pečovatelka se starala o 1 ženu v kategorii D. Agenturu domácí péče neuvedla žádná žena. Péče dobrého známého byla uvedena pouze 1 ženou a to v kategorii C.

46

Pracovníky sociálního zařízení uvedly 2 ženy v kategorii A, 5 žen v kategorii B a 1 žena v kategorii C. Položka č. 7: Pečujete o někoho? Tab. 12. Respondenti podle toho, zda o někoho pečují (muži) vesnice Péče o někoho

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

NE ANO

12 0

100.0% 0.0%

3 0

100.0% 0.0%

17 4

81.0% 19.0%

15 1

93.8% 6.3%

Celkem

12

100.0%

3

100.0%

21

100.0%

16

100.0%

Na otázku zda o někoho pečují odpovědělo ve skupině mužů NE 12 (100 %) mužů v kategorii A, 3 (100 %) muži v kategorii B, 17 (81,0 %) mužů v kategorii C a 15 (93,8 %) mužů v kategorii D. O nikoho nepečují muži v kategorii A a B a 4 (19 %) muži v kategorii C a 1 (6,3 %) muž v kategorii D uvedl, že o někoho pečují. Tab. 13. Respondenti podle toho, zda o někoho pečují (ženy) vesnice Péče o někoho

60-75 (A)

město 76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

NE ANO

12 2

85.7% 14.3%

11 0

100.0% 0.0%

16 14

53.3% 46.7%

17 6

73.9% 26.1%

Celkem

14

100.0%

11

100.0%

30

100.0%

23

100.0%

Ve skupině žen o nikoho nepečuje 12 (85,7 %) žen v kategorii A, všech 11 (100 %) žen v kategorii B, 16 (53,3 %) žen v kategorii C a 17 (73,9 %) žen v kategorii D. O někoho pečují 2 (14,3 %) ženy v kategorii A, žádná v kategorii B, 14 (46,7 %) žen v kategorii C a 6 (26,1 %) žen v kategorii D. O koho se staráte? (je možné uvést více variant) Tab. 14. Respondenti podle toho, o koho pečují (muži) vesnice Péče o

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

o staré rodiče o nemocného manžela/manželku o nemocné dítě o vnoučata

0 0 0 0

0.0% 0.0% 0.0% 0.0%

0 0 0 0

0.0% 0.0% 0.0% 0.0%

1 1 0 2

4.8% 4.8% 0.0% 9.5%

0 0 0 0

0.0% 0.0% 0.0% 0.0%

o cizího člověka (soused …)

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

1

6.3%

25

3

N/A

21

N/A

16

N/A

celkem v kategorii

25

12

N/A

N/A – not applicable

47

Ve skupině mužů se v kategoriích A a B nikdo o nikoho nestaral. O staré rodiče se staral 1 (4,8 %) muž v kategorii C. O nemocnou manželku 1 (4,8 %) muž opět v kategorii C. O vnoučata 2 (9,5 %) muži v kategorii C a o cizího člověka 1 (6,3 %) muž v kategorii D. Tab. 15. Respondenti podle toho, o koho pečují (ženy) vesnice Péče o

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

1 0 0 2

7.1% 0.0% 0.0% 14.3%

0 0 0 0

0.0% 0.0% 0.0% 0.0%

2 4 1 7

6.7% 13.3% 3.3% 23.3%

0 1 0 4

0.0% 4.3% 0.0% 17.4%

o cizího člověka (soused …)

0

0.0%

0

0.0%

1

3.3%

1

4.3%

celkem v kategorii

14

N/A

11

N/A

30

N/A

23

N/A

o staré rodiče o nemocného manžela/manželku o nemocné dítě o vnoučata

Ve skupině žen se o staré rodiče stará 1 (7,1 %) žen v kategorii A, a 2 (6,7 %) ženy v kategorii C. O nemocného manžela se v kategorii A a B nikdo nestará, 4 (13,3 %) ženy v kategorii C a 1 (4,3 %) žena v kategorii D se stará o manžela. O nemocné dítě se stará pouze 1 (3,3 %) žena v kategorii C. O vnoučata pečují 2 (14,3 %) ženy v kategorii A, žádná v kategorii B, 7 (23,3 %) žen v kategorii C a 4 (17,4 %) ženy v kategorii D. O cizího člověka pečuje pouze 1 (3,3 %) žena kategorie C a 1 (4,3 %) žena kategorie D. Kolik času strávíte péčí? Tab. 16. Kolik času tráví respondenti péčí o druhé Frekvence péče

muži vesnice město 60-75 76 a více 60-75 76 a více (A) (B) (C) (D)

ženy vesnice město 60-75 76 a více 60-75 76 a více (A) (B) (C) (D)

1-2x týdně 4x týdny

0 0

0 0

1 1

1 0

0 0

0 0

2 4

3 1

každý den

0

0

2

0

2

0

8

2

Kolik času stráví péčí muži z kategorie A a B neuváděli, neboť se o nikoho nestarají. 1 – 2x týdně uvedli 1 muž v kategorii C a 1 v kategorii D. 4x týdně o někoho pečuje 1 muž v kategorii C. A každý den o někoho pečují 2 muži v kategorii C. Ve skupině žen 1 – 2x týdně pečují 2 ženy

v kategorii C a 3 ženy v kategorii D. 4x týdně 4 ženy kategorie C a 1

žena kategorie D. Každý den o někoho pečují 2 ženy kategorie A, žádná v kategorii B, 8 žen v kategorii C a 2 ženy v kategorii D.

48

Položka č. 8: Jste zaměstnaná/ý Tab. 17. Respondenti podle zaměstnanosti (muži) vesnice Zaměstnanost

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

zaměstnaný v důchodu

1 9

8.3% 75.0%

0 2

0.0% 66.7%

2 12

9.5% 57.1%

0 14

0.0% 87.5%

v důchodu a chodím do práce

2

16.7%

1

33.3%

7

33.3%

2

12.5%

celkem

12

100.0%

3

100.0%

21

100%

16

100.0%

Ve skupině mužů byl zaměstnán 1 (8,3 %) muž v kategorii A, žádný v kategorii B, 2 (9,5 %) muži v kategorii C a žádný v kategorii D. V důchodu bylo 9 (75,0 %) mužů v kategorii A, 2 (66,7 %) muži v kategorii B, 12 (57,1 %) mužů v kategorii C a 14 (87,5 %) mužů v kategorii D. V důchodu a zároveň do práce chodili 2 (16,7 %) muži v kategorii A, 1 (33,3 %) muž v kategorii B, 7 (33,3 %) mužů v kategorii C a 2 (12,5 %) muži v kategorii D. Graf č. 1. Zaměstnanost respondentů - muži (v %) 100 90 80 70 60

zaměstnaný

50

v důchodu

40

v důchodu a chodím do práce

30 20 10 0 60-75

76 a více

60-75

vesnice

76 a více město

Tab. 18. Respondenti podle zaměstnanosti (ženy) vesnice Zaměstnanost

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

zaměstnaný v důchodu

0 10

0.0% 71.4%

0 11

0.0% 100.0%

1 20

3.3% 66.7%

0 22

0.0% 95.7%

v důchodu a chodím do práce

4

28.6%

0

0.0%

9

30.0%

1

4.3%

celkem

14

100.0%

11

100.0%

30

100.0%

23

100.0%

Ve skupině žen byla zaměstnaná pouze 1 (3,3 %) žena v kategorii C, ostatní ne. 10 (71,4 %) žen v kategorii A uvedlo, že jsou v důchodu, stejně jako všech 11 (100 %) žen v kategorii B, 20 (66,7 %) žen v kategorii C a 22 (95,7 %) žen v kategorii D. V důchodu a současně navštěvují zaměstnání 4 (28,6 %) ženy v kategorii A, v kategorii B žádná, 9 (30,0 %) žen v kategorii C a 1 (4,3 %) žena v kategorii D. 49

Graf č. 2. Zaměstnanost respondentů - ženy (v %) 120 100 zaměstnaný

80

v důchodu

60

v důchodu a chodím do práce

40 20 0 60-75

76 a více

60-75

vesnice

76 a více město

Jak často? Tab. 19. Respondenti podle frekvence návštěvy zaměstnání muži Frekvence zaměstnání

vesnice 60-75 76 a více (A) (B)

ženy

60-75 (C)

město 76 a více (D)

vesnice 60-75 76 a více (A) (B)

60-75 (C)

město 76 a více (D)

2x týdně vícekrát v týdnu

0 1

0 0

0 5

0 2

0 2

0 0

1 6

0 0

občas

1

1

2

0

2

0

2

1

Ve skupině mužů na otázku jak často chodí do zaměstnání neodpověděl žádný muž 2x týdně. Vícekrát v týdnu uvedl 1 muž v kategorii A, 5 mužů v kategorii C a 2 muži kategorie D. Variantu občas uvedl 1 muž v kategoriích A i B, a 2 muži v kategorii C. Ve skupině žen chodila do práce 2x v týdnu pouze 1 žena z kategorie C. Vícekrát v týdnu 2 ženy kategorie A a 6 žen kategorie C. Občas navštěvují zaměstnání 2 ženy v kategoriích A a C a 1 žena z kategorie D. Proč chodíte do práce? (je možné uvést více variant) Tab. 20. Důvod proč respondenti chodí do práce Důvod pro zaměstnání

muži vesnice město 60-75 76 a více 60-75 76 a více (A) (B) (C) (D)

ženy vesnice město 60-75 76 a více 60-75 76 a více (A) (B) (C) (D)

finanční důvody domě mě to nebaví, chci společnost sám podnikám pomáhám příbuznému v podnikání

0

0

4

0

2

0

5

0

0

0

3

0

1

0

3

0

1

1

0

2

0

0

2

0

0

0

0

0

1

0

0

0

jiný důvod ….

1

0

2

0

1

0

2

1

50

Jako důvod návštěvy zaměstnání při důchodu uvedli ve skupině mužů finanční důvody pouze 4 muži kategorie C. Že chtějí společnost uvedli pouze 3 muži v kategorii C. Sám podnikal 1 muž kategorie A a 1 muž kategorie B, 2 muži kategorie D. Pomoc příbuznému při podnikání neuvedl žádný muž. Jiný důvod uvedl 1 muž v kategorii A (poznání cizích zemí a kontinentů) a 2 v kategorii C (přičemž jeden uvádí, že je zájem o jeho znalosti a zkušenosti a ten druhý se nevyjádřil.) Ve skupině žen uvedly finanční důvody 2 ženy kategorie A a 5 žen kategorie C. Společnost chtěla 1 žena kategorie A a 3 ženy kategorie C. Samy podnikaly jen 2 ženy kategorie C. Příbuzným v podnikání pomáhala pouze 1 žena v

kategorii A. Jiný důvod pro návštěvu zaměstnání

A (záskok za dovolené),

uvedla 1 žena v kategorii

2 ženy v kategorii C (jedna uvádí, že ráda pracuje duševně

a ta druhá se nevyjádřila) a 1 v kategorii D ( důvod nevyjádřila). Položka č. 9: Jste členem nějaké organizace pro seniory? (je možné uvést více variant) Tab. 21. Respondenti a jejich členství v organizacích (muži) vesnice Členství v organizaci

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

Ano Ne

3 9

25.0% 75.0%

1 2

33.3% 66.7%

0 21

0.0% 100.0%

4 12

16.0% 84.0%

celkem

12

100.0%

3

100.0%

21

100.0%

16

100.0%

Ve skupině mužů bylo členem organizace 3 (25,0 %) muži v kategorii A ( jeden je člen myslivosti a rybaření, druhý členem Organizace zdravotně postižených Bučovice a třetí aktivit při domově důchodců), 1 (33,3 %) muž v kategorii B ( aktivity při domově důchodců), v kategorii C nikdo a 4 (16,0 %) muži kategorie D ( dva udávají členství v klubu důchodců a dva jsou členové Konfederace politických vězňů). Žádnou organizaci nenavštěvuje 9 (75,0 %) mužů kategorie A, 2 (66,7 %) muži kategorie B, všech 21 (100 %) mužů kategorie C a 21 (84,0 %) mužů kategorie D. Graf č. 3. Členství respondentů v organizaci - muži (v %) 120 100 80 ano

60

ne

40 20 0 60-75

76 a více vesnice

60-75

76 a více město

51

Tab. 22. Respondenti a jejich členství v organizacích (ženy) vesnice Členství v organizaci

60-75(A) abs.

město 76 a více (B)

%

abs.

%

60-75 (C) abs.

%

76 a více (D) abs.

%

Ano

6

42.9%

6

54.5%

5

16.7%

2

8.7%

Ne

8

57.1%

5

45.5%

25

83.3%

21

91.3%

celkem

14

100.0%

11

100.0%

30

100.0%

23

100.0%

Ve skupině žen bylo členkou organizace 6 (42,9 %) žen v kategorii A (čtyři ženy uvádí členství v rámci činností domova důchodců, jedna je členkou Organizace zdravotně postižených Bučovice a jedna v klubu důchodců) , 6 (54,5 %) žen v kategorii B (všechny uvádí členství v rámci činností domova důchodců), 5 (16,7 %) žen v kategorii C (dvě ženy jsou ve

Svazu tělesně

postižených

v ČR,

jedna členkou Českého svazu zahrádkářů,

jedna Svazu důchodců v ČR a jedna název neuvedla) a 2 (8,7 %) ženy v kategorii D (jedna uvádí klub důchodců a jedna název neuvádí). Že nejsou členy žádné organizace uvedlo 8 (57,1 %) žen kategorie A, 5 (45,5 %) ženy kategorie B, 25 (83,3 %) žen kategorie C a 21 (91,3 %) žen kategorie D. Graf č. 4. Členství respondentů v organizaci – ženy(v %) 30 25 20 ano

15

ne

10 5 0 60-75

76 a více

60-75

vesnice

76 a více město

Jak často ji navštěvujete? Tab. 23. Respondenti podle četnosti návštěv organizace (ano) jak často organizaci navštěvujete

muži vesnice město 60-75 76 a více 60-75 76 a více (A) (B) (C) (D)

ženy vesnice město 60-75 76 a více 60-75 76 a více (A) (B) (C) (D)

1x týdně vícekrát v týdnu 1-2x měsíčně

1 1 0

0 1 0

0 0 0

0 3 0

0 1 4

1 0 4

3 0 0

0 0 1

občas

1

0

0

1

1

1

2

1

52

Ve skupině mužů navštěvuje zvolenou organizaci 1x týdně pouze 1 muž kategorie A. Vícekrát v týdnu 1 muž kategorie A a 1 muž kategorie B, 3 muži kategorie D. 1 - 2x měsíčně žádný muž. Občas organizaci navštíví 1 muž kategorie A a 1 kategorie D. Ve skupině žen 1x týdně organizaci navštíví 1 žena kategorie B a 3 ženy kategorie C. Vícekrát v týdnu pouze 1 žena kategorie A. 1 - 2x měsíčně 4 ženy kategorie A a 4 ženy kategorie

B, v kategorii C žádná a v kategorii D 1 žena. Občas organizaci navštíví

1 žena kategorii A, 1 žena kategorie B, 2 ženy kategorie C a 1 žena kategorie D. Jaké aktivity tam provozujete? Tab. 24. Aktivity respondentů ve zvolené organizaci (ano) jaké aktivity tam provozujete

muži vesnice město 60-75 76 a více 60-75 76 a více (A) (B) (C) (D)

ženy vesnice město 60-75 76 a více 60-75 76 a více (A) (B) (C) (D)

turistika sport

0 0

0 0

0 0

1 0

2 0

1 0

2 0

2 0

ruční práce

1

0

0

0

1

2

0

0

vaření keramika a výtvarná činnost tanec počítače

1

0

0

0

3

5

0

1

1

0

0

0

2

4

0

0

0 0

0 0

0 0

0 1

0 0

0 0

0 0

0 0

jiné

2

1

0

3

3

2

4

0

Ve skupině mužů se v organizaci věnuje turistice pouze 1 muž kategorie D. Sportu se nevěnuje žádný. Ruční práce uvedl 1 muž kategorie A. Vaření pouze 1 muž kategorie A. Keramiku a výtvarnou činnost provozuje 1 muž kategorie A, tanec žádný muž. Počítačům se věnuje pouze 1 muž kategorie D. Jinou aktivitu v organizaci uvedli 2 muži kategorie A (jeden udává výkon práva a druhý zájezdy a setkání), 1 muž kategorie B (šití) a 3 muži kategorie D (jeden uvádí charitativní činnost pro členy, jeden konfederace, skauting, redaktor a třetí aktivitu neuvedl). Ve skupině žen se turistice a organizaci věnují 2 ženy kategorie A, 1 žena kategorie B, 2

ženy kategorie C a 2 ženy kategorie D. Sportu se nevěnuje žádná. Ruční práce

uvedla 1 žena kategorie A, 2 ženy kategorie B, v ostatních kategoriích nebyla odpověď zastoupena. Vaření se věnují 3 ženy kategorie A, 5 žen kategorie B a 1 žena kategorie D. Keramiku a výtvarnou činnost uvedly 2 ženy kategorie A a 4 ženy kategorie B. Tanec a počítače neuvedla žádná. Jinou činnost uvádí 3 ženy kategorie A (jedna uvádí zájezdy, setkání a společnou zábavu, druhá udává jako jinou aktivitu zpěv a kulturní akce a třetí

53

četbu), 2 ženy kategorie B (obě uvádí četbu) a 4 ženy kategorie C (jedna se nevyjádřila, jedna uvedla práci na zahradě, jedna plavání a jedna předváděcí akce, přednášky a besedy). Proč ji navštěvujete? Tab. 25. Motiv respondentů k návštěvě zvolené organizace (ano) proč ji navštěvujete

muži vesnice město 60-75 76 a více 60-75 76 a více (A) (B) (C) (D)

ženy vesnice město 60-75 76 a více 60-75 76 a více (A) (B) (C) (D)

mám rád aktivitu rád se dozvídám nové informace rád chodím mezi lidi

2

1

0

2

4

4

4

1

0 2

0 0

0 0

1 0

4 5

6 5

3 2

0 1

jiné

1

0

0

1

1

0

0

0

Ve

skupině

mužů

odpovědělo na otázku proč

organizaci navštěvují,

že

mají

rádi aktivitu 2 muži v kategorii A, 1 muž v kategorii B a 2 muži z kategorie D. Odpověď, že se rád dozvídá nové informace uvedl pouze 1 muž z kategorie D. Rád chodí mezi lidi pouze 2 muži kategorie A a jako jiný důvod uvedli odpověď 1 muž kategorie A (omezit sledování televize) a 1 muž kategorie D (je člen výboru). Ve skupině žen mají rády aktivitu 4 ženy kategorie A, 4 ženy kategorie B, 4 ženy kategorie C a 1 žena kategorie D. Odpověď příjem nových informací uvedly 4 ženy kategorie A, 6 žen kategorie B a 3 ženy kategorie C. Rády chodí mezi lidi 5 žen kategorie A, 5 žen kategorie B, 2 ženy kategorie C a 1 žena kategorie D. Variantu jiné uvedla pouze 1 žena kategorie A (nenavštěvuje je jen členem). Ne a proč? Tab. 26. Důvod, proč respondenti nenavštěvují žádnou organizaci (muži) vesnice (ne) a proč

nevím, že něco takového existuje nemám čas nechce se mi do společnosti je pro mě nedostupné se tam dostat nemám rád organizování času cítím se často unavený nemám dostatek financí

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

3 2 2

25.0% 16.7% 16.7%

0 0 1

0.0% 0.0% 20.0%

0 8 1

0.0% 33.3% 4.2%

0 2 1

0.0% 15.4% 7.7%

1

8.3%

1

20.0%

0

0.0%

2

15.4%

3 0 1

25.0% 0.0% 8.3%

1 1 1

20.0% 20.0% 20.0%

11 0 0

45.8% 0.0% 0.0%

5 1 0

38.5% 7.7% 0.0%

jiné důvody ….

0

0.0%

0

0.0%

4

16.7%

2

15.4%

celkem

12

100.0%

5

100.0%

24

100.0%

13

100.0%

Ve skupině mužů jako důvod proč nenavštěvuje organizaci uvedli, že neví, že něco takového existuje pouze 3 (25,0 %) muži kategorie A. Že nemá čas uvedli 2 (16,7 %) 54

muži kategorie A, 8 (33,3%) mužů kategorie C a 2 (15,4%) muži kategorie D. 2 (16,7 %) z kategorie A, 1 (20,0 %) z kategorie B, 1 (4,2 %) kategorie C a 1 (7,7 %) muž z kategorie D uvedli, že se jim nechce do společnosti. Nedostupnost uvedl 1 (8,3 %) muž kategorie A, 1 (20,0 %) muž kategorie B a 2 (15,4 %) muži kategorie D. Že nemají rádi organizování času uvedli 3 (25,0 %) muži kategorie A, 1 (20,0 %) muž kategorie B, 11 (45,8 %) mužů kategorie C a 5 (38,5%) mužů kategorie D. Častou únavu jako důvod uvedl pouze 1 (20,0 %) muž z kategorie B a 1 (7,7 %) muž kategorie D. Nedostatek financí měl pouze 1 (8,3 %) muž kategorie A, a 1 (20 %) muž kategorie B. Jiný důvod mají 4 (16,7 %) muži kategorie C (a ani jeden z nich ho neupřesnil) a 2 (15,4 %) muži kategorie D (jeden obtížně chodí a druhý uvedl jako důvod proč ji nenavštěvuje, že má doposud několik přátel). Tab. 27. Důvod, proč respondenti nenavštěvují žádnou organizaci (ženy) vesnice (ne) a proč

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

0 3 1

0.0% 30.0% 10.0%

1 2 2

11.1% 22.2% 22.2%

2 14 2

6.7% 46.7% 6.7%

0 5 6

0.0% 17.2% 20.7%

nevím, že něco takového existuje nemám čas nechce se mi do společnosti je pro mě nedostupné se tam dostat nemám rád organizování času cítím se často unavený nemám dostatek financí

1

10.0%

1

11.1%

1

3.3%

4

13.8%

3 0 0

30.0% 0.0% 0.0%

1 2 0

11.1% 22.2% 0.0%

7 1 0

23.3% 3.3% 0.0%

6 6 0

20.7% 20.7% 0.0%

jiné důvody ….

2

20.0%

0

0.0%

3

10.0%

2

6.9%

celkem

10

100.0%

9

100.0%

30

100.0%

29

100.0%

Ve skupině žen důvod, že neví o existenci organizací volného času uvedla 1 (11,1 %) žena kategorie B a 2 (6,7 %) ženy kategorie C. Nemají čas 3 (30,0 %) ženy kategorie A, 2 (22,2 %) ženy kategorie B, 14 (46,7 %) ženy kategorie C a 5 (17,2 %) žen kategorie D. Nechce se jim do společnosti uvádí 1 (10,0 %) žena kategorie A, 2 (22,2 %) ženy kategorie B, 2 (6,7 %) ženy kategorie C a 6 (20,7 %) žen kategorie D. Nedostupnost uvedly 1 (10,0 %) žena kategorie A, 1 (11,1 %) žena kategorie B, 1 (3,3 %) žena kategorie C a 4 (13,8 %) ženy kategorie D. Organizování času nemají rády 3 (30,0 %) ženy kategorie A, 1 (11,1 %) žena kategorie B, 7 (23,3 %) žen kategorie C a 6 (20,7 %) žen kategorie D. Častou únavu jako důvod uvedly 2 (22,2 %) ženy kategorie B, 1 (3,3 %) žena kategorie C, 6 (20,7 %) žen kategorie D. Variantu nedostatku financí neuvedla žádná žena. Jiný důvod mají 2 (20,0 %) ženy kategorie A (ani jedna důvod neupřesnila), 3 (10,0 %) ženy kategorie C (jedna má jiné zájmy a druhé dvě důvod neupřesnily) a 2 (6,9 %) ženy kategorie D (jedna nemá čas a druhá ho neupřesnila).

55

Položka č. 10: Vzděláváte se nějakým způsobem? (je možné uvést více variant) Tab. 28. Respondenti a jejich přístup ke vzdělání (muži) vesnice vzděláváte se

60-75 (A)

město 76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

ano ne

1 11

8.3% 91.7%

1 2

33.3% 66.7%

7 14

33.3% 66.7%

5 11

31.3% 68.8%

celkem

12

100.0%

3

100.0%

21

100.0%

16

100.0%

Ve skupině mužů uvedlo, že se vzdělává 1 (8,3 %) muž z kategorie A, 1 (33,3 %) muž z kategorie B, 7 (33,3 %) mužů z kategorie C a 5 (31,3 %) mužů z kategorie D. Nevzdělává se 11 (91,7 %) mužů z kategorie A, 2 (66,7 %) muži z kategorie B, 14 (66,7 %) mužů z kategorie C a 11 (68,8 %) mužů z kategorie D. Graf č. 5. Přístup respondentů ke vzdělání - muži (v %) 100 90 80 70 60 ano

50

ne

40 30 20 10 0 60-75

76 a více

60-75

vesnice

76 a více město

Tab. 29. Respondenti a jejich přístup ke vzdělání (ženy) vesnice vzděláváte se

60-75 (A)

město 76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

ano ne

6 8

42.9% 57.1%

4 7

36.4% 63.6%

10 20

33.3% 66.7%

5 18

21.7% 78.3%

celkem

14

100.0%

11

100.0%

30

100.0%

23

100.0%

Ve skupině žen uvedlo, že se vzdělává 6 (42,9 %) žen z kategorie A, 4 (36,4 %) ženy z kategorie B, 10 (33,3 %) žen z kategorie C a 5 (21,7 %) žen kategorie D. Nevzdělává se 8 (57,1 %) žen z kategorie A, 7 (63,6 %) žen z kategorie B, 20 (66,7 %) žen z kategorie C a 18 (78,3 %) žen z kategorie D.

56

Graf č. 6. Přístup respondentů ke vzdělání - ženy (v %) 90 80 70 60 50

ano

40

ne

30 20 10 0 60-75

76 a více

60-75

76 a více

vesnice

město

Kde se vzděláváte? Tab. 30. Místo vzdělávání respondentů (muži) vesnice (ano) kde se vzděláváte

60-75 (A) abs. %

město

76 a více (B) abs. %

60-75 (C) abs. %

76 a více (D) abs. %

na univerzitě

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

v kurzech přednášky individuálně

0 0 1

0.0% 0.0% 8.3%

0 0 1

0.0% 0.0% 33.3%

1 4 2

4.8% 19.0% 9.5%

1 2 2

6.3% 12.5% 12.5%

celkem ve zvolené kategorii

12

N/A

3

N/A

21

N/A

16

N/A

Ve skupině mužů neuvádí univerzitu jako místo vzdělávání žádný muž. V kurzech se vzdělávají pouze 1 (4,8 %) muž kategorie C a 1 (6,3 %) muž kategorie D. Přednášky uvedli pouze 4 (19,0 %) muži kategorie C a 2 (12,5 %) muži kategorie D. Variantu individuálního studia pak 1 (8,3 %) muž kategorie A, 1 (33,3 %) muž kategorie B, 2 (9,5 %) muži kategorie C a 2 (12,5 %) muži kategorie D. Tab. 31. Místo vzdělávání respondentů (ženy) (ano) kde se vzděláváte

vesnice 60-75 (A) 76 a více (B) abs. % abs. %

město 60-75 (C) 76 a více (D) abs. % abs. %

na univerzitě v kurzech přednášky individuálně

0 0 5 1

0.0% 0.0% 35.7% 7.1%

0 0 4 0

0.0% 0.0% 36.4% 0.0%

0 4 6 0

0.0% 13.3% 20.0% 0.0%

0 0 2 3

0.0% 0.0% 8.7% 13.0%

celkem ve zvolené kategorii

14

N/A

11

N/A

30

N/A

23

N/A

57

V kategorii žen neuvádí vzdělávání na univerzitě žádná žena. V kurzech pouze 4 (35,7 %) ženy kategorie C. Přednášky uvedlo 5 (35,7 %) žen kategorie A, 4 (36,4 %) ženy kategorie B, 6 (20,0 %) žen kategorie C a 2 (8,7 %) ženy kategorie D. Individuálně se vzdělává 1 (7,1 %) žena kategorie A a 3 (13,0 %) ženy kategorie D. Čeho se vzdělání týká? Tab. 32. Předmět studia respondentů (muži) (ano) čeho se vzdělání týká?

60-75 (A)

vesnice 76 a více (B)

60-75 (C)

město 76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

historie kultura ekonomika

0 0 0

0.0% 0.0% 0.0%

0 0 0

0.0% 0.0% 0.0%

3 2 3

14.3% 9.5% 14.3%

2 1 1

12.5% 6.3% 6.3%

počítače a informatika

0

0.0%

1

33.3%

5

23.8%

2

12.5%

zdravotní vědy

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

jazyky ekologie a příroda

1 0

8.3% 0.0%

0 0

0.0% 0.0%

4 1

19.0% 4.8%

2 0

12.5% 0.0%

jiné …

0

0.0%

0

0.0%

3

14.3%

2

12.5%

celkem v kategorii

12

N/A

3

N/A

21

N/A

16

N/A

Ve skupině mužů uvádí vzdělávání v historii 3 (14,3 %) muži kategorie C a 2 (12,5 %) muži kategorie D. Kulturu uvádí 2 (9,5 %) muži kategorie C a 1 (6,3 %) muž kategorie D. Ekonomice se věnují 3 (14,3 %) muži kategorie C a 1 (6,3 %) muž kategorie D. Počítače a informatiku uvádí 1 (33,3 %) muž kategorie B, 5 (23,8 %) mužů kategorie C a 2 (12,5 %) muži kategorie D. Zdravotním vědám se nevěnuje žádný muž. Jazyky uvádí 1 (8,3 %) muž kategorie A, 4 (19,0 %) muži kategorie C a 2 (12,5 %) muži kategorie D. Ekologie a příroda zajímá 1 (4,8 %) muže kategorie C. Jinému vzdělání se věnují 3 (14,3 %) muži kategorie C (jeden v okruhu geodézie a dva vzdělání neupřesnili) a 2 (12,5 %) muži kategorie D (jeden uvedl, že se vzdělává v hospodě a druhý v omezeném rozsahu doma). Tab. 33. Předmět studia respondentů (ženy) Vesnice (ano) čeho se vzdělání týká?

60-75 (A) abs.

město

76 a více (B)

%

abs.

%

60-75 (C) abs.

%

76 a více (D) abs.

%

historie

1

7.1%

0

0.0%

3

10.0%

0

0.0%

kultura

4

28.6%

2

18.2%

4

13.3%

3

13.0%

ekonomika

0

0.0%

0

0.0%

1

3.3%

1

4.3%

počítače a informatika zdravotní vědy

0 2

0.0% 14.3%

0 1

0.0% 9.1%

1 3

3.3% 10.0%

0 0

0.0% 0.0%

jazyky

0

0.0%

0

0.0%

2

6.7%

2

8.7%

ekologie a příroda jiné …

2 1

14.3% 7.1%

1 1

9.1% 9.1%

2 2

6.7% 6.7%

0 0

0.0% 0.0%

celkem v kategorii

14

N/A

11

N/A

30

N/A

23

N/A

58

Ve skupině žen uvedla historii 1 (7,1 %) žena kategorie A a 3 (10,0 %) ženy kategorie C. V oblasti kultury se vzdělávají 4 (28,6 %) ženy kategorie A, 2 (18,2 %) ženy kategorie B, 4 (13,3 %) ženy kategorie C a 3 (13,0 %) ženy kategorie D. V ekonomice se vzdělávají pouze 1 (3,3 %) žena kategorie C a 1 (4,3 %) žena kategorie D. Vzdělání v počítačích a informatice uvedla pouze 1 (3,3 %) žena kategorie C. V oblasti zdravotních věd se vzdělávají 2 (14,3 %) ženy kategorie A, 1 (9,1 %) žena kategorie B a 3 (10,0 %) ženy kategorie C. Jazyky uvedly 2 (6,7 %) ženy kategorie C a 2 (8,7 %) ženy kategorie D. Ekologie a příroda zajímá 2 (14,3 %) ženy kategorie A, 1 (9,1 %) ženu kategorie B a 2 (6,7 %) ženy kategorie C. Odpověď jiné uvedla 1 (7,1 %) žena kategorie A (okruh vzdělání neupřesnila), 1 (9,1 %) žena kategorie B (opět druh neupřesnila) a 2 (6,7 %) ženy kategorie C (jedna okruh neupřesnila a druhá uvedla odbornou literaturu). Proč se vzděláváte? Tab. 34. Důvod vzdělávání respondentů (muži) (ano) proč se vzděláváte?

vesnice 60-75 (A) 76 a více (B)

město 60-75 (C) 76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

toužím po nových informacích nebaví mně nečinně sedět doma chci si rozšířit obzor beru to jako společenskou událost

0 0 0 0

0.0% 0.0% 0.0% 0.0%

0 0 1 0

0.0% 0.0% 33.3% 0.0%

2 2 5 0

9.5% 9.5% 23.8% 0.0%

2 0 2 0

12.5% 0.0% 12.5% 0.0%

jiné důvody …

1

8.3%

0

0.0%

2

9.5%

1

6.3%

celkem v kategorii

12

N/A

3

N/A

21

N/A

16

N/A

Ve skupině mužů uvedlo, že touží po nových informacích 2 (9,5 %) muži kategorie C a 2 (12,5 %) muži kategorie D. 2 (9,5 %) muži kategorie C uvedli, že je nebaví nečinně sedět doma. Odpověď, že si chtějí rozšířit obzor uvedl 1 (33,3 %) muž kategorie B, 5 (23,8 %) mužů kategorie C a 2 (12,5 %) muži kategorie D. Jako společenskou událost nebral vzdělání žádný muž. Jiné důvody ke vzdělání uvedly 1 (8,3 %) muže kategorie A (vzdělává se pro potřeby zaměstnání), 2 (9,5 %) muže kategorie C (důvod pro vzdělání však nespecifikovali) a 1 (6,3 %) muže kategorie D (důvod neupřesnil). Tab. 35. Důvod vzdělávání respondentů (ženy) vesnice (ano) proč se vzděláváte?

60-75 (A) abs.

%

město

76 a více (B) abs.

%

60-75 (C) abs.

76 a více (D)

%

abs.

%

toužím po nových informacích

5

35.7%

2

18.2%

5

16.7%

2

8.7%

nebaví mně nečinně sedět doma chci si rozšířit obzor beru to jako společenskou událost

3 5 0

21.4% 35.7% 0.0%

4 2 3

36.4% 18.2% 27.3%

3 7 1

10.0% 23.3% 3.3%

0 1 0

0.0% 4.3% 0.0%

jiné důvody …

0

0.0%

0

0.0%

1

3.3%

2

8.7%

celkem v kategorii

14

N/A

11

N/A

30

100.0%

23

N/A

59

Ve skupině žen uvádí jako důvod pro své vzdělání to, že touží po nových informacích 5 (35,7 %) žen kategorie A, 2 (18,2 %) ženy kategorie B, 5 (16,7 %) žen kategorie C a 2 (8,7 %) ženy kategorie D. Nebaví je nečinně sedět doma uvádí 3 (21,4 %) ženy kategorie A, 4 (36,4 %) ženy kategorie B a 3 (10,0 %) ženy kategorie C. 5 (35,7 %) žen kategorie A, 2 (18,2 %) ženy kategorie B, 7 (23,3 %) žen kategorie C a 1 (4,3 %) žena kategorie D uvedly, že si vzděláním chtějí rozšířit obzor. Vzdělání jako společenskou událost berou 3 (27,3 %) ženy kategorie B a 1 (3,3 %) žena kategorie C. Jiný důvod ke vzdělání uvedla 1 (3,3 %) žena kategorie C (důvod neupřesnila) a 2 (8,7 %) ženy kategorie D (obě důvod neupřesnily). NE a proč? Tab. 36. Důvod respondentů proč nestudují (muži) vesnice (ne) a proč?

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

okolí mě zrazuje nemám čas

0 2

0.0% 16.7%

0 1

0.0% 33.3%

0 4

0.0% 19.0%

0 2

0.0% 12.5%

nechce se mi nemám finanční prostředky nevím, že tato možnost existuje myslím, že je to v mém věku zbytečné jiné důvody …

2 0 3

16.7% 0.0% 25.0%

1 0 0

33.3% 0.0% 0.0%

2 1 1

9.5% 4.8% 4.8%

1 0 0

6.3% 0.0% 0.0%

4

33.3%

2

66.7%

2

9.5%

7

43.8%

1

8.3%

0

0.0%

5

23.8%

1

6.3%

celkem v kategorii

12

N/A

3

N/A

21

N/A

16

N/A

Ve skupině mužů neuvedl variantu, že ho okolí zrazuje žádný muž. Variantu, že nemá čas označili 2 (16,7 %) muži kategorie A, 1 (33,3 %) muž kategorie B, 4 (19,0 %) muži kategorie C a 2 (12,5 %) muži kategorie D. 2 (16,7 %) muži kategorie A, 1 (33,3 %) muž kategorie B, 2 (9,5 %) muži kategorie C a 1 (6,3 %) muž kategorie D uvedli, že se jim nechce vzdělávat. To, že nemají na vzdělání finanční prostředky uvedl pouze 1 (4,8 %) muž kategorie C. O skutečnosti, že existuje možnost vzdělání nevěděli 3 (25,0 %) muži kategorie A a 1 (4,8 %) muž kategorie C. Vzdělání za zbytečné považují 4 (33,3 %) muži kategorie A, 2 (66,7 %) muži kategorie B, 2 (9,5 %) muži kategorie C a 7 (43,8 %) mužů kategorie D. Jiný důvod, proč se nevzdělávají uvedl 1 (8,3 %) muž kategorie A (důvodem je omezený pohyb), 5 (23,8 %) mužů kategorie C ( ani jeden nespecifikoval jiné důvody) a 1 (6,3 %) muž kategorie D (uvádí, že se vzdělává sám čtením).

60

Tab. 37. Důvod respondentů proč nestudují (ženy) vesnice 60-75 (A) 76 a více (B) abs. % abs. %

(ne) a proč?

60-75 (C) abs. %

město 76 a více (D) abs. %

okolí mě zrazuje nemám čas nechce se mi nemám finanční prostředky nevím, že tato možnost existuje myslím, že je to v mém věku zbytečné jiné důvody …

0 0 3 1 0

0.0% 0.0% 21.4% 7.1% 0.0%

0 3 3 0 0

0.0% 27.3% 27.3% 0.0% 0.0%

0 12 5 1 0

0.0% 40.0% 16.7% 3.3% 0.0%

0 2 2 0 0

0.0% 8.7% 8.7% 0.0% 0.0%

4

28.6%

1

9.1%

4

13.3%

9

39.1%

0

0.0%

2

18.2%

0

0.0%

5

21.7%

celkem v kategorii

14

N/A

11

N/A

30

100.0%

23

N/A

Ve skupině žen neuvedla žádná žena, že by jí od studia zrazovalo okolí. Na vzdělání nemají čas 3 (27,3 %) ženy z kategorie B, 12 (40,0 %) žen z kategorie C a 2 (8,7 %) ženy kategorie D. Důvod „nechce se mi“ uvedly 3 (21,4 %) ženy kategorie A, 3 (27,3 %) ženy kategorie B a 5 (16,7 %) žen kategorie C a 2 (8,7%) ženy kategorie D. Nedostatek finančních prostředků brání studiu pouze 1 (7,1 %) ženě kategorie A a 1 (3,3 %) ženě kategorie C. Odpověď, že neví o možnosti vzdělání neuvedla žádná žena. Vzdělávání považují za zbytečné ve svém věku 4 (28,6 %) ženy kategorie A, 1 (9,1 %) žena kategorie B, 4 (13,3 %) ženy kategorie C a 9 (39,1 %) žen kategorie D. Jiné důvody uvedly 2 (18,2 %) ženy kategorie B (jedna uvedla, že nemá chuť a druhá důvod neupřesnila) a 5 (21,7 %) žen kategorie D (tři důvod neupřesnily, jedna uvádí, že je vázána na francouzské hole a jedna uvedla zdravotní důvody). Položka č. 11: Máte domácí zvíře? (je možné uvést více variant) Tab. 38. Domácí zvířata (muži) vesnice domácí zvíře

60-75 (A)

město 76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

mám nemám

4 8

33.3% 66.7%

1 2

33.3% 66.7%

7 14

33.3% 66.7%

0 16

0.0% 100.0%

celkem

12

100.0%

3

100.0%

21

100.0%

16

100.0%

Ve skupině mužů uvedlo, že má nějaké zvíře 4 (33,3 %) muži kategorie A, 1 (33,3 %) muž kategorie B, 7 (33,3 %) mužů kategorie C a žádný kategorie D. V této skupině nemají zvíře 8 (66,7 %) mužů kategorie A, 2 (66,7 %) muži kategorie B, 14 (66,7 %) mužů kategorie C a všech 16 (100 %) mužů kategorie D.

61

Graf č. 7. Domácí zvířata u respondentů - muži (v %) 120 100 80 mám

60

nemám

40 20 0 60-75

76 a více

60-75

vesnice

76 a více město

Tab. 39. Domácí zvířata (ženy) vesnice domácí zvíře

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

mám nemám

6 8

42.9% 57.1%

4 7

36.4% 63.6%

9 21

30.0% 70.0%

2 21

8.7% 91.3%

celkem

14

100.0%

11

100.0%

30

100.0%

23

100.0%

Ve skupině žen uvedlo, že má nějaké zvíře 6 (42,9 %) žen kategorie A, 4 (36,4 %) ženy kategorie B, 9 (30,0 %) žen kategorie C a 2 (8,7 %) ženy kategorie D. Nemá žádné zvíře 8 (57,1 %) žen kategorie A, 7 (63,6 %) žen kategorie B, 21 (70,0 %) žen kategorie C a 23 (91,3 %) žen kategorie D.

Graf č. 8. Domácí zvířata u respondentů – ženy (v %) 60 50 40 mám

30

nemám

20 10 0 60-75

76 a více vesnice

60-75

76 a více město

62

Ano a proč máte zvíře? Tab. 40. Důvod respondentů, proč si pořídili nějaké zvíře (muži) vesnice Důvod pro chov domácího zvířete

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

3 1

25.0% 8.3%

1 0

33.3% 0.0%

2 2

9.5% 9.5%

0 0

0.0% 0.0%

0 1 0

0.0% 8.3% 0.0%

0 0 0

0.0% 0.0% 0.0%

0 3 2

0.0% 14.3% 9.5%

0 0 0

0.0% 0.0% 0.0%

mám jej, ale chtěl bych ho někomu dát, ale nemůžu se už o něj starat

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

jiné důvody …

1

8.3%

1

33.3%

2

9.5%

0

0.0%

celkem v kategorii

12

N/A

3

N/A

21

N/A

16

N/A

je to můj dobrý přítel, nedovedu si představit ho nemít nutí mě k aktivitě díky němu získávám kontakty se společnost dělá mi společnost dali mi ho děti, jinak bych ho neměl

Ve skupině mužů uvádí jako důvod, že je zvíře dobrý přítel 3 (25,0 %) muži kategorie A, 1 (33,3 %) muž kategorie B, 2 (9,5 %) muži kategorie C. Důvod nucení k aktivitě uvedl 1 (8,3 %) muž kategorie A a 2 (9,5 %) muži kategorie C. Důvod, že mu dělá společnost uvedl 1 (8,3 %) muž kategorie A a 3 (14,3 %) muži kategorie C. Dostali ho od dětí pouze 2 (9,5 %) muži kategorie C. Jiný důvod proč má zvíře uvedl 1 (8,3 %) muž kategorie A (ale blíže nespecifikoval), 1 (33,3 %) muž kategorie B (rodinné zvíře - děti), a 2 (9,5 %) muži kategorie C (jeden se blíže nevyjádřil a druhý uvedl bezpečnost). Tab. 41. Důvod respondentů, proč si pořídili nějaké zvíře (ženy) vesnice Důvod pro chov domácího zvířete

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

je to můj dobrý přítel, nedovedu si představit ho nemít nutí mě k aktivitě díky němu získávám kontakty se společnost dělá mi společnost dali mi ho děti, jinak bych ho neměl

3 3 0 0 0

21.4% 21.4% 0.0% 0.0% 0.0%

1 1 0 1 1

9.1% 9.1% 0.0% 9.1% 9.1%

8 3 1 4 0

26.7% 10.0% 3.3% 13.3% 0.0%

1 1 0 1 0

4.3% 4.3% 0.0% 4.3% 0.0%

mám jej, ale chtěl bych ho někomu dát, ale nemůžu se už o něj starat

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

jiné důvody …

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

celkem v kategorii

14

N/A

11

N/A

30

N/A

23

N/A

Ve skupině žen uvádí, že je zvíře dobrý přítel 3 (21,4 %) ženy kategorie A, 1 (9,1 %) žena kategorie B, 8 (26,7 %) žen kategorie C a 1 (4,3 %) žena kategorie D. Nucení k aktivitě uvedly 3 (21,4 %) ženy kategorie A, 1 (9,1 %) žena kategorie B, 3 (10,0 %) ženy kategorie C a 1 (4,3 %) žena kategorie D. Díky němu získávám kontakty uvedla 1 (3,3 %) žena kategorie C. Důvod společnosti uvedla 1 (9,1 %) žena kategorie B, 4 (13,3 %) ženy kategorie C a 1 63

(4,3 %) žena kategorie D. Od dětí ho dostala pouze 1 (9,1 %) žena kategorie B. Ostatní varianty nebyly uvedeny. Položka č. 12: Máte zahradu nebo chatu? Tab. 42. Respondenti podle vlastnictví zahrady nebo chaty (muži) vesnice Vlastnictví

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

chata nemá zahradu

6 0 6

50.0% 0.0% 50.0%

1 0 2

33.3% 0.0% 66.7%

15 8 6

71.4% 38.1% 28.6%

5 3 11

31.3% 18.8% 68.8%

nemá chatu

12

100.0%

3

100.0%

13

61.9%

12

75.0%

celkem v kategorii

12

N/A

3

N/A

21

N/A

16

N/A

zahrada

Ve skupině mužů uvedlo, že má zahradu 6 (50,0 %) mužů kategorie A, 1 (33,3 %) muž kategorie B, 15 (71,4 %) mužů kategorie C a 5 (31,3 %) mužů kategorie D. Chatu vlastní 8 (38,1 %) mužů kategorie C a 3 (18,8 %) muži kategorie D. Zahradu nevlastní 6 (50,0 %) mužů kategorie A, 2 (66,7 %) muži kategorie B a 6 (28,6%) mužů kategorie C a 11 (68,8 %) mužů kategorie D. Chatu nemá 12 (100,0 %) mužů kategorie A, 3 (100,0 %) muži kategorie B, 13 (61,9 %) mužů kategorie C a 12 (75,0 %) mužů kategorie D.

Graf č. 9. Vlastnictví chaty nebo zahrady respondentů - muži (v %) 120 100 80

zahrada chata

60

nemá zahradu

40

nemá chatu

20 0 60-75

76 a více vesnice

60-75

76 a více město

64

Tab. 43. Respondenti podle vlastnictví zahrady nebo chaty (ženy) vesnice Vlastnictví

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

chata nemá zahradu

8 1 6

57.1% 7.1% 42.9%

4 0 7

36.4% 0.0% 63.6%

17 5 13

56.7% 16.7% 43.3%

8 2 15

34.8% 8.7% 65.2%

nemá chatu

13

92.9%

11

100.0%

25

83.3%

21

91.3%

celkem v kategorii

14

N/A

11

N/A

30

N/A

23

N/A

zahrada

Ve skupině žen uvedlo, že vlastní zahradu 8 (57,1 %) žen kategorie A, 4 (36,4 %) ženy kategorie B, 17 (56,7 %) žen kategorie C a 8 (34,8 %) žen kategorie D. Chatu vlastní 1 (7,1 %) žena kategorie A, 5 (16,7 %) žen kategorie C a 2 (8,7 %) ženy kategorie D. Zahradu nevlastní 6 (42,9 %) žen kategorie A, 7 (63,6 %) žen kategorie B, 13 (43,3 %) žen kategorie C a 15 (65,2 %) žen kategorie D. Chatu nemá 13 (92,9 %) žen kategorie A, 11 (100,0 %) kategorie B, 25 (83,3 %) žen kategorie C a 21 (91,3 %) žen kategorie D. Graf č. 10. Vlastnictví chaty nebo zahrady respondentů - ženy (v %) 120 100 zahrada

80

chata

60

nemá zahradu

40

nemá chatu

20 0 60-75

76 a více

60-75

vesnice

76 a více město

Kolik času tam trávíte? Tab. 44. Čas respondentů strávený na zahradě nebo chatě (muži) vesnice Kolik času tam trávíte

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

1 3 0

8.3% 25.0% 0.0%

0 0 0

0.0% 0.0% 0.0%

5 5 1

23.8% 23.8% 4.8%

3 2 0

18.8% 12.5% 0.0%

celoročně co nejvíce to jde

1

8.3%

1

33.3%

5

23.8%

1

6.3%

celkem v kategorii

12

N/A

3

N/A

21

N/A

16

N/A

v sezóně víkendy v sezóně téměř každý den celoročně víkendy

65

Ve skupině mužů uvedl 1 (8,3 %) muž kategorie A, 5 (23,8 %) mužů kategorie C a 3 (18,8 %) muži kategorie D, že na chatě nebo zahradě tráví v sezóně víkendy. Téměř každý den v sezóně tráví na chatě nebo zahradě 3 (25,0 %) muži kategorie A, 5 (23,8 %) muži kategorie C a 2 (12,5 %) muži kategorie D. Celoročně víkendy tráví na zahradě nebo chatě pouze 1 (4,8 %) muž kategorie C. Celoročně co nejvíce to jde tráví na zahradě nebo chatě 1 (8,3 %) muž kategorie A, 1 (33,3 %) muž kategorie B, 5 (23,8 %) mužů kategorie C a 1 (6,3 %) muž kategorie D. Tab. 45. Čas respondentů strávený na zahradě nebo chatě (ženy) vesnice Kolik času tam trávíte

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

v sezóně víkendy v sezóně téměř každý den celoročně víkendy

0 3 0

0.0% 21.4% 0.0%

0 4 0

0.0% 36.4% 0.0%

2 8 2

6.7% 26.7% 6.7%

2 6 0

8.7% 26.1% 0.0%

celoročně co nejvíce to jde

6

42.9%

0

0.0%

5

16.7%

1

4.3%

celkem v kategorii

14

N/A

11

N/A

30

N/A

23

N/A

Ve skupině žen uvedly, že na zahradě nebo chatě tráví v sezóně víkendy 2 (6,7 %) ženy kategorie C a 2 (8,7 %) ženy kategorie D. V sezóně téměř každý den tráví na zahradě nebo chatě 3 (21,4 %) ženy kategorie A, 4 (36,4 %) ženy kategorie B, 8 (26,7 %) žen kategorie C a 6 (26,1 %) žen kategorie D. Celoročně víkendy uvedly 2 (6,7%) ženy kategorie C. Celoročně co nejvíce času uvedlo 6 (42,9 %) žen kategorie A, 5 (16,7 %) žen kategorie C a 1 (4,3 %) žena kategorie D. Jaká činnost Vás nejvíce uspokojuje? (je možné uvést více variant) Tab. 46. Činnost respondentů (muži) Vesnice Jaká činnost vás nejvíce uspokojuje

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

pěstování zeleniny květiny kutilství vycházky po okolí rád si posedím na čerstvém vzduchu houbaření opékání a grilování

2 1 4 3 1 3 0

16.7% 8.3% 33.3% 25.0% 8.3% 25.0% 0.0%

1 1 0 0 1 0 0

33.3% 33.3% 0.0% 0.0% 33.3% 0.0% 0.0%

5 3 6 3 7 3 5

23.8% 14.3% 28.6% 14.3% 33.3% 14.3% 23.8%

2 1 1 2 2 1 0

12.5% 6.3% 6.3% 12.5% 12.5% 6.3% 0.0%

chování domácích zvířat

2

16.7%

1

33.3%

1

4.8%

0

0.0%

jiné …

1

8.3%

0

0.0%

3

14.3%

3

18.8%

celkem v kategorii

12

N/A

3

N/A

21

N/A

16

N/A

66

Ve skupině mužů uvádí, že nejvíce je uspokojuje pěstování zeleniny 2 (16,7 %) muži kategorie A, 1 (33,3 %) muž kategorie B, 5 (23,8 %) mužů kategorie C a 2 (12,5 %) muži kategorie D. Pěstování květin uvedl 1 (8,3 %) muž kategorie A, 1 (33,3 %) muž kategorie B, 3 (14,3 %) muži kategorie C a 1 (6,3 %) muž kategorie D. Kutilství provozují 4 (33,3 %) muži kategorie A, 6 (28,6 %) mužů kategorie C a 1 (6,3 %) muž kategorie D. Vycházky po okolí uvedli 3 (25,0 %) muži kategorie A, 3 (14,3 %) muži kategorie C a 2 (12,5 %) muži kategorie D. 1 (8,3 %) muž kategorie A, 1 (33,3 %) muž kategorie B, 7 (33,3 %) muži kategorie C a 2 (12,5 %) muži kategorie D uvedli, že si rádi posedí na čerstvém vzduchu. Houbaření uspokojuje 3 (25,0 %) muže kategorie A, 3 (14,3 %) muže kategorie C a 1 (6,3 %) muže kategorie D. Opékání a grilování uvádí pouze 5 (23,8 %) mužů kategorie C. Chov domácích zvířat uspokojuje 2 (16,7 %) muže kategorie A, 1 (33,3 %) muže kategorie B a 1 (4,8 %) muže kategorie C. Jinou činnost jako variantu odpovědi uvedl 1 (8,3 %) muž kategorie A (pronajímá), 3 (14,3 %) muži kategorie C (dva činnost neupřesnili a jeden uvádí pěstování ovoce) a 3 (18,8 %) muži kategorie D (jeden neupřesnil činnost, druhý uvádí, že překládá a třetí pěstuje stromy a keře).

Graf č. 11. Respondenti a jejich činnosti - muži (v %) pěstování zeleniny 35 květiny

30 25

kutilství

20

vycházky po okolí

15

rád si posedím na čerstvém vzduchu

10

houbaření

5 opékání a grilování 0 60-75

76 a více

vesnice

60-75

76 a více město

chování domácích zvířat jiné …

67

Tab. 47. Činnost respondentů (ženy) vesnice Jaká činnost vás nejvíce uspokojuje

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

pěstování zeleniny květiny kutilství vycházky po okolí rád si posedím na čerstvém vzduchu houbaření opékání a grilování

8 8 0 7 4 3 0

57.1% 57.1% 0.0% 50.0% 28.6% 21.4% 0.0%

1 2 0 3 3 3 0

9.1% 18.2% 0.0% 27.3% 27.3% 27.3% 0.0%

8 14 1 5 11 8 6

26.7% 46.7% 3.3% 16.7% 36.7% 26.7% 20.0%

3 7 0 2 4 0 0

13.0% 30.4% 0.0% 8.7% 17.4% 0.0% 0.0%

chování domácích zvířat

2

14.3%

2

18.2%

2

6.7%

0

0.0%

jiné …

1

7.1%

0

0.0%

5

16.7%

1

4.3%

celkem v kategorii

14

N/A

11

N/A

30

N/A

23

N/A

Ve skupině žen uvádí pěstování zeleniny 8 (57,1 %) žen kategorie A, 1 (9,1 %) žena kategorie B, 8 (26,7 %) žen kategorie C a 3 (13,0 %) ženy kategorie D. Květiny pěstuje 8 (57,1 %) žen kategorie A, 2 (18,2 %) ženy kategorie B, 14 (46,7 %) žen kategorie C a 7 (30,4 %) žen kategorie D. Kutilství se věnuje pouze 1 (3,3 %) žena kategorie C. Vycházky po okolí uspokojuje 7 (50,0 %) žen kategorie A, 3 (27,3 %) ženy kategorie B, 5 (16,7 %) žen kategorie C a 2 (8,7 %) ženy kategorie D. 4 (28,6 %) ženy kategorie A, 3 (27,3 %) ženy kategorie B, 11 (36,7 %) ženy kategorie C a 4 (17,4 %) ženy kategorie D uvedly, že si rády posedí na čerstvém vzduchu. Houbaření se věnují 3 (21,4 %) ženy kategorie A, 3 (27,3 %) ženy kategorie B a 8 (26,7 %) žen kategorie C. Opékání a grilování uvedlo pouze 6 (20,0 %) žen kategorie C. Chov domácích zvířat nejvíce uspokojuje 2 (14,3 %) ženy kategorie A, 2 (18,2 %) ženy kategorie B a 2 (6,7 %) ženy kategorie C. Jako jinou činnost uvádí 1 (7,1 %) žena kategorie A (pečení cukroví), 5 (16,7 %) žen kategorie C (jedna uvádí, že tam nedojde, jedna malování, jedna rodinu a přátele, jedna sport a jedna důvod neupřesnila) a 1 (4,3 %) žena kategorie D (důvod nespecifikovala).

68

Graf č. 12. Respondenti a jejich činnosti - ženy (v %) pěstování zeleniny

60

květiny

50

kutilství

40

vycházky po okolí

30 20

rád si posedím na čerstvém vzduchu

10

houbaření opékání a grilování

0 60-75

76 a více

60-75

vesnice

76 a více chování domácích zvířat

město

jiné …

Položka č. 13: Navštěvujete nějaké kulturní akce a jaké? (je možné uvést více variant) Tab. 48. Respondenti a kultura (muži) Navštěvujete kulturní akce

60-75 (A)

vesnice 76 a více (B)

město 60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

ne

6 6

50.0% 50.0%

2 1

66.7% 33.3%

14 7

66.7% 33.3%

9 7

56.3% 43.8%

celkem

12

100.0%

3

100.0%

21

100.0%

16

100.0%

ano

Ve skupině mužů navštěvuje kulturní akce 6 (50 %) mužů kategorie A, 2 (66,7 %) muži kategorie B, 14 (66,7 %) mužů kategorie C a 9 (56,3 %) mužů kategorie D. Kulturní akce nenavštěvuje 6 (50 %) mužů kategorie A, 1 (33,3 %) muž kategorie B, 7 (33,3 %) mužů kategorie C a 7 (43,8 %) mužů kategorie D. Graf č. 13. Kultura u respondentů – muži (v %) 80 70 60 50 ano

40

ne

30 20 10 0 60-75

76 a více vesnice

60-75

76 a více město

69

Tab. 49. Respondenti a kultura (ženy) vesnice 60-75 (A) 76 a více (B)

Navštěvujete kulturní akce

město 60-75 (C) 76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

Ano

10

71.4%

7

63.6%

24

80.0%

12

52.2%

Ne

4

28.6%

4

36.4%

6

20.0%

11

47.8%

Celkem

14

100.0%

11

100.0%

30

100.0%

23

100.0%

Ve skupině žen navštěvuje kulturní akce 10 (71,4 %) žen kategorie A, 7 (63,6 %) kategorie B, 24 (80 %) žen kategorie C a 12 (52,2 %) žen kategorie D. Kulturní akce nenavštěvují 4 (28,6 %) ženy kategorie A, 4 (36,4 %) ženy kategorie B, 6 (20,0 %) žen kategorie C a 11 (47,8 %) žen kategorie D. Graf č. 14. Kultura u respondentů – ženy (v %) 90 80 70 60 50

ano

40

ne

30 20 10 0 60-75

76 a více

60-75

vesnice

76 a více město

Tab. 50. Druh akce, které respondenti navštěvují (muži) vesnice Druh kulturní akce

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

divadlo koncerty přednášky památky plesy a taneční posezení jiné …

1 0 2 0 3 1 3

8.3% 0.0% 16.7% 0.0% 25.0% 8.3% 25.0%

0 0 0 0 0 0 2

0.0% 0.0% 0.0% 0.0% 0.0% 0.0% 66.7%

6 7 4 4 5 2 2

28.6% 33.3% 19.0% 19.0% 23.8% 9.5% 9.5%

2 6 7 2 3 1 2

12.5% 37.5% 43.8% 12.5% 18.8% 6.3% 12.5%

celkem v jednotlivé kategorii

12

N/A

3

N/A

21

N/A

16

N/A

kino

Ve skupině mužů uvádí, že kino navštěvuje 1 (8,3 %) muž z kategorie A, 6 (28,6 %) mužů kategorie C, 2 (12,5 %) muži kategorie D. Divadlo v kategorii A a B nenavštěvuje žádný muž, 7 (33,3 %) mužů v kategorii C a 6 (37,5 %) mužů v kategorii D. Koncerty 70

navštěvují 2 (16,7 %) muži v kategorii A, 4 (19,0 %) muži kategorii C, 7 (43,8 %) mužů kategorie D. Přednášky žádný z mužů v kategorii A, B, 4 (19,0 %) muži kategorie C a 2 (12,5 %) muži kategorie D. Památky uvádí 3 (25,0 %) muži kategorie A, 5 (23,8 %) mužů kategorie C, 3 (18,8 %) muži kategorie D. Plesy a taneční posezení 1 (8,3 %) muž kategorie A, 2 (9,5 %) muži kategorie C a 1 (6, 3 %) muž kategorie D. Jako variantu jiné akce uvádí 3 (25,0 %) muži kategorie A

(jeden sportovní akce a

dva

uvedli

kulturní akce

domova důchodců), 2 (66,7 %) muži kategorie B (oba kulturní akce domova důchodců), 2 (9,5 %) muži kategorie C (oba dva druh akce nespecifikovali) a 2 (12,5 %) muži kategorie D (jeden uvádí dle činnosti spolku- klub důchodců a druhý uvedl hospodu). Graf č. 15. Návštěvnost kulturních akcí - muži (v %) 80 70 kino

60

divadlo

50

koncerty

40

přednášky památky

30

plesy a taneční posezení

20

jiné …

10 0 60-75

76 a více

60-75

76 a více

vesnice

město

Tab. 51. Druh akce, které respondenti navštěvují (ženy) vesnice Druh kulturní akce

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

divadlo koncerty přednášky památky plesy a taneční posezení jiné …

0 5 5 5 2 1 4

0.0% 35.7% 35.7% 35.7% 14.3% 7.1% 28.6%

0 0 1 2 0 0 6

0.0% 0.0% 9.1% 18.2% 0.0% 0.0% 54.5%

6 18 9 11 11 2 7

20.0% 60.0% 30.0% 36.7% 36.7% 6.7% 23.3%

0 5 5 3 7 0 3

0.0% 21.7% 21.7% 13.0% 30.4% 0.0% 13.0%

celkem v jednotlivé kategorii

14

N/A

11

N/A

30

N/A

23

N/A

kino

Ve skupině žen návštěvnost kina uvádí pouze 6 (20,0 %) žen z kategorie C. Divadlo navštěvuje 5 (35,7 %) žen kategorie A, 18 (60,0 %) žen kategorie C a 5 (21,7 %) žen kategorie D. Koncerty navštěvuje 5 (35,7 %) žen kategorie A, 1 (9,1 %) žena kategorie B, 9 (30,0 %) žen kategorie C a 5 (21,7 %) žen kategorie D. Přednášky uvedlo 5 (35,7 %) žen 71

kategorie A, 2 (18,2 %) ženy kategorie B, 11 (36,7 %) žen kategorie C a 3 (13,0 %) ženy kategorie D. Památky navštěvují 2 (14,3 %) ženy kategorie A, 11 (36,7 %) žen kategorie C, 7 (30,4 %) žen kategorie D. Plesy a taneční posezení 1 (7,1 %) žena kategorie A a 2 (6,7 %) ženy kategorie C. Jako variantu jiné kulturní akce uvedly 4 (28,6 %) ženy kategorie A (tři uvádí programy domova důchodců a jedna posezení s přáteli), 6 (54,5 %) žen kategorie B (všechny uvádí programy domova důchodců), 7 (23,3 %) žen kategorie C (tři jiné akce neupřesnily, jedna udává , že jde na kávu, jedna folklorní akce a výstavy, jedna vernisáže a jedna výstavy) a 3 (13,0 %)ženy kategorie D (jedna udává jako jinou akci dle možností, a dvě se přesně nevyjádřily). Graf č. 16. Návštěvnost kulturních akcí - ženy (v %) 70 60 kino

50

divadlo koncerty

40

přednášky 30

památky

20

jiné …

plesy a taneční posezení

10 0 60-75

76 a více

60-75

vesnice

76 a více město

Jak často tyto akce navštěvujete? Tab. 52. Četnost návštěv akcí (muži) vesnice Jak často tyto akce navštěvujete

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

1x týdně vícekrát týdně 1-2x měsíčně

0 0 1

0.0% 0.0% 8.3%

0 0 2

0.0% 0.0% 66.7%

1 0 1

4.8% 0.0% 4.8%

0 1 1

0.0% 6.3% 6.3%

občas

5

41.7%

0

0.0%

12

57.1%

7

43.8%

celkem v kategorii

12

N/A

3

N/A

21

N/A

16

N/A

Ve skupině mužů kulturní akci 1x týdně navštěvuje pouze 1 (4,8 %) muž z kategorie C. Vícekrát v týdnu pouze 1 (6,3 %) muž kategorie D. 1 – 2x do měsíce navštíví kulturní akci 1 (8,3 %) muž kategorie A, 2 (66,7 %) muži kategorie B, 1 (4,8 %) muž kategorie C a 1

72

(6,3 %) muž kategorie D. Kulturní akci občas navštíví 5 (41,7 %) mužů kategorie A, 12 (57,1 %) mužů kategorie C a 7 (43,8%) mužů kategorie D. Tab. 53. Četnost návštěv akcí (ženy) vesnice Jak často tyto akce navštěvujete

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

1x týdně vícekrát týdně 1-2x měsíčně

1 0 3

7.1% 0.0% 21.4%

0 0 4

0.0% 0.0% 36.4%

0 0 6

0.0% 0.0% 20.0%

0 0 1

0.0% 0.0% 4.3%

občas

6

42.9%

3

27.3%

18

60.0%

11

47.8%

celkem v kategorii

14

N/A

11

N/A

30

N/A

23

N/A

Ve skupině žen jde navštívit 1x týdně kulturní akci pouze 1 (7,1 %) žena kategorie A. Vícekrát v týdnu nejde za kulturou žádná žena. 1 – 2x do měsíce jsou to 3 (21,4 %) ženy kategorie A, 4 (36,4 %) ženy kategorie B, 6 (20,0 %) žen kategorie C a 1 (4,3 %) žena kategorie D. Občas za kulturou jde 6 (42,9 %) žen kategorie A, 3 (27,3 %) ženy kategorie B, 18 (60,0%) žen kategorie C a 11 (47,8 %) žen kategorie D. Kulturní akce navštěvujete? Tab. 54. Respondenti podle toho, s kým navštěvují kulturní akce (muži) vesnice S kým navštěvujete kulturní akce

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

sám s rodinou s přáteli

0 0 2

0.0% 0.0% 16.7%

0 0 2

0.0% 0.0% 66.7%

5 3 1

23.8% 14.3% 4.8%

2 2 3

12.5% 12.5% 18.8%

s manželem/kou

4

33.3%

0

0.0%

7

33.3%

3

18.8%

celkem v kategorii

12

N/A

3

N/A

21

N/A

16

N/A

Ve skupině mužů navštěvuje kulturní akce samo 5 (23,8 %) mužů kategorie C a 2 (12,5 %) muži kategorie D. S rodinou uvádí pouze 3 (14,3 %) muži kategorie C a 2 (12,5 %) kategorie D. S přáteli navštěvují kulturu 2 (16,7 %) muži kategorie A, 2 (66,7 %) kategorie B, 1 (4,8 %) muž kategorie C a 3 (18,8 %) muži kategorie D. S manželkou pak 4 (33,3 %) muži kategorie A, 7 (33,3 %) mužů kategorie C a 3 (18,8 %) muži kategorie D. Tab. 55. Respondenti podle toho, s kým navštěvují kulturní akce (ženy) vesnice S kým navštěvujete kulturní akce

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

sám s rodinou s přáteli

3 0 7

21.4% 0.0% 50.0%

0 0 7

0.0% 0.0% 63.6%

6 9 9

20.0% 30.0% 30.0%

5 4 4

21.7% 17.4% 17.4%

s manželem/kou

2

14.3%

0

0.0%

6

20.0%

2

8.7%

celkem v kategorii

14

N/A

11

N/A

30

N/A

23

N/A

73

Ve skupině žen uvádí že jdou sami 3 (21,4%) ženy kategorie A, 6 (20,0 %) žen kategorie C a 5 (21,7 %) žen kategorie D. S rodinou navštíví kulturní akci pouze 9 (30,0 %) kategorie C a 4 (17,4 %) ženy kategorie D. S přáteli zajde za kulturou 7 (50,0%) kategorie A, 7 (63,6%) žen kategorie B, 9 (30,0 %) kategorie C, 4 (17,4%) ženy kategorie D. S manželem jdou 2 (14,3 %) ženy kategorie A, 6 (20,0 %) žen kategorie C a 2 (8,7 %) ženy kategorie D. Položka č. 14: Provozujete sport? (je možné uvést více variant) Tab. 56. Respondenti podle toho, zda provozují sport (muži) vesnice Provozujete sport

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

ne

6 6

50.0% 50.0%

0 3

0.0% 100.0%

13 8

61.9% 38.1%

6 10

37.5% 62.5%

celkem

12

100.0%

3

100.0%

21

100.0%

16

100.0%

ano

Ve skupině mužů sportuje 6 (50 %) mužů kategorie A, žádný kategorie B, 13 (61,9 %) mužů kategorie C, 6 (37,5 %) mužů kategorie D. Nesportuje 6 (50 %) mužů kategorie A, všichni 3 (100 %) muži kategorie B, 8 (38,1 %) mužů kategorie C a 10 (62,5 %) mužů kategorie D. Graf č. 17. Sportování respondentů - muži (v %) 120 100 80 ano

60

ne

40 20 0 60-75

76 a více

60-75

76 a více

vesnice

město

Tab. 57. Respondenti podle toho, zda provozují sport (ženy) vesnice Provozujete sport

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

ne

10 4

71.4% 28.6%

3 8

27.3% 72.7%

13 17

43.3% 56.7%

8 15

34.8% 65.2%

celkem

14

100.0%

11

100.0%

30

100.0%

23

100.0%

ano

74

Ve skupině žen sportuje 10 (71,4 %) žen kategorie A, 3 (27,3 %) ženy kategorie B, 13 (43,3 %) žen kategorie C, 8 (34,8 %) žen kategorie D. Nesportují 4 (28,6 %) ženy kategorie A, 8 (72,7 %) žen kategorie B, 17 (56,7 %) žen kategorie C, 15 (65,2 %) žen kategorie D. Graf č. 18. Sportování respondentů - ženy (v %) 80 70 60 50 ano

40

ne

30 20 10 0 60-75

76 a více

60-75

vesnice

76 a více město

Tab. 58. Druh sportu (muži) vesnice Druh sportu

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

sokol kolo jóga plavání tenis lyžování turistika a výlety tance a taneční kurzy

1 0 4 0 3 0 1 3 0

8.3% 0.0% 33.3% 0.0% 25.0% 0.0% 8.3% 25.0% 0.0%

0 0 0 0 0 0 0 0 0

0.0% 0.0% 0.0% 0.0% 0.0% 0.0% 0.0% 0.0% 0.0%

0 0 6 0 4 2 6 5 0

0.0% 0.0% 28.6% 0.0% 19.0% 9.5% 28.6% 23.8% 0.0%

0 0 0 0 1 0 0 3 0

0.0% 0.0% 0.0% 0.0% 6.3% 0.0% 0.0% 18.8% 0.0%

jiné …

0

0.0%

0

0.0%

1

4.8%

2

12.5%

celkem v kategorii

12

N/A

3

N/A

21

N/A

16

N/A

cvičení pro seniory

Ve skupině mužů uvedl pouze 1 (8,3 %) muž kategorie A, že navštěvuje cvičení pro seniory. Sokol neuvedl žádný muž. Jízdu na kole praktikují 4 (33,3 %) muži kategorie A a 6 (28,6 %) muži kategorie C. Jógu necvičí ani jeden muž. Plavání se věnují 3 (25,0 %) muži kategorie A, 4 (19,0 %) muži kategorie C a 1 (6,3 %) muž kategorie D. Tenis hrají pouze 2 (9,5 %) muži kategorie C. Lyžování se věnuje 1 (8,3 %) muž kategorie A a 6 (28,6 %) mužů kategorie C. Turistiku a výlety uvedli 3 (25,0 %) muži kategorie A, 5 (23,8 %) muži kategorie C a 3 (18,8 %) muži kategorie D. Tanec a taneční kurzy nenavštěvuje ani jeden muž. Jiný druh sportu jako variantu odpovědi uvedl 1 (4,8 %) muž kategorie C (střelba) a 2 (12,5 %) muži kategorie D (jeden automobilismus a druhý zvedání „kryglu“). 75

Tab. 59. Druh sportu (ženy) vesnice Druh sportu

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

sokol kolo jóga plavání tenis lyžování turistika a výlety tance a taneční kurzy

3 0 7 0 1 0 1 1 1

21.4% 0.0% 50.0% 0.0% 7.1% 0.0% 7.1% 7.1% 7.1%

1 0 2 0 0 0 0 0 0

9.1% 0.0% 18.2% 0.0% 0.0% 0.0% 0.0% 0.0% 0.0%

2 0 5 2 5 0 4 8 0

6.7% 0.0% 16.7% 6.7% 16.7% 0.0% 13.3% 26.7% 0.0%

0 0 1 0 0 0 0 6 0

0.0% 0.0% 4.3% 0.0% 0.0% 0.0% 0.0% 26.1% 0.0%

jiné …

1

7.1%

0

0.0%

2

6.7%

3

13.0%

celkem v kategorii

14

N/A

11

N/A

30

N/A

23

N/A

cvičení pro seniory

Ve skupině žen navštěvuje cvičení pro seniory 3 (21,4 %) ženy kategorie A, 1 (9,1 %) žena kategorie B a 2 (6,7 %) ženy kategorie C. Návštěvu sokola neuvedla žádná žena. Na kole jezdí 7 (50,0 %) žen kategorie A, 2 (18,2 %) ženy kategorie B, 5 (16,7 %) žen kategorie C a 1 (4,3 %) žena kategorie D. Jógu cvičí pouze 2 (6,7 %) ženy kategorie C. Plavání se věnuje 1 (7,1 %) žena kategorie A a 5 (16,7 %) žen kategorie C. Tenis nehraje žádná žena. Lyžování jako sport uvedla 1 (7,1 %) žena kategorie A a 4 (13,3 %) ženy kategorie C. Turistice a výletům se věnuje 1 (7,1 %) žena kategorie A, 8 (26,7 %) žen kategorie C a 6 (26,1 %) žen kategorie D. Tanec a taneční kurzy uvedla pouze 1 (7,1 %) žena kategorie A. Jiný druh sportu jako variantu odpovědi uvedla 1 (7,1 %) žena kategorie A (procházky), 2 (6,7 %) ženy kategorie C (neupřesnily) a 3 (13,0 %) ženy kategorie D (jedna se nevyjádřila, jedna uvádí jízdu na rotopedu a jedna každý den cvičí doma). Kolik času věnujete sportovním aktivitám? Tab. 60. Frekvence sportovních aktivit (muži) Kolik času věnujete sportovním aktivitám

vesnice 60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

0 0 1

0.0% 0.0% 8.3%

0 0 0

0.0% 0.0% 0.0%

2 2 0

9.5% 9.5% 0.0%

0 1 1

0.0% 6.3% 6.3%

občas

5

41.7%

0

0.0%

9

42.9%

4

25.0%

celkem v kategorii

12

N/A

3

N/A

21

N/A

16

N/A

1x týdně vícekrát týdně 1-2x měsíčně

Ve skupině mužů provozují sport 1x týdně pouze 2 (9,5 %) mužů kategorie C. Vícekrát do týdne sportují 2 (9,5 %) muži kategorie C a 1 (6,3 %) muž kategorie D. 1 – 2x měsíčně sportují 1 (8,3%) muž kategorie A a 1 (6,3%) muž kategorie D. Občas sportuje 5 (41,7 %) mužů kategorie A, 9 (42,9 %) mužů kategorie C a 4 (25,0 %) mužů kategorie D. 76

Tab. 61. Frekvence sportovních aktivit (ženy) Kolik času věnujete sportovním aktivitám

Vesnice 60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

1x týdně vícekrát týdně 1-2x měsíčně

4 1 0

28.6% 7.1% 0.0%

0 0 1

0.0% 0.0% 9.1%

3 5 0

10.0% 16.7% 0.0%

0 4 0

0.0% 17.4% 0.0%

občas

5

35.7%

2

18.2%

5

16.7%

4

17.4%

celkem v kategorii

14

N/A

11

N/A

30

N/A

23

N/A

Ve skupině žen uvádí sportování 1x týdně 4 (28,6 %) ženy kategorie A, 3 (10,0 %) ženy kategorie C. Vícekrát v týdnu se sportování věnují 1 (7,1 %) žena kategorie A, 5 (16,7 %) žen kategorie C a 4 (17,4%) ženy kategorie D. 1-2x do měsíce uvádí sportování pouze 1 (9,1 %) žena kategorie B. Občas sportuje 5 (35,7%) žen kategorie A, 2 (18,2 %) ženy kategorie B, 5 (16,7 %) žen kategorie C a 4 (17,4 %) žen kategorie D. Sportujete? Tab. 62. Respondenti podle toho, s kým sport provozují (muži) vesnice S kým sportujete

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

sám s rodinou s přáteli

2 0 2

16.7% 0.0% 16.7%

0 0 0

0.0% 0.0% 0.0%

6 4 2

28.6% 19.0% 9.5%

3 0 2

18.8% 0.0% 12.5%

s manželem

3

25.0%

0

0.0%

4

19.0%

1

6.3%

celkem v kategorii

12

N/A

3

N/A

21

N/A

16

N/A

Ve skupině mužů uvádí, že sportují sami 2 (16,7 %) muži kategorie A, 6 (28,6 %) mužů kategorie C a 3 (18,8%) muži kategorie D. Sportování s rodinou uvedli pouze 4 (19,0 %) muži kategorie C. Sport s přáteli uvedli 2 (16,7 %) muži kategorie A, 2 (9,5 %) muži kategorie C a 2 (12,5 %) muži kategorie D. S manželkou sportují 3 (25,0 %) muži kategorie A, 4 (19,0 %) muži kategorie C a 1 (6,3 %) muž kategorie D. Tab. 63. Respondenti podle toho, s kým sport provozují (ženy) vesnice S kým sportujete

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

sám s rodinou s přáteli

3 0 6

21.4% 0.0% 42.9%

0 0 3

0.0% 0.0% 27.3%

3 7 3

10.0% 23.3% 10.0%

4 2 2

17.4% 8.7% 8.7%

s manželem

2

14.3%

0

0.0%

7

23.3%

1

4.3%

celkem v kategorii

14

N/A

11

N/A

30

N/A

23

N/A

77

Ve skupině žen uvedly, že sportují sami 3 (21,4 %) ženy kategorie A, 3 (10,0 %) ženy kategorie C a 4 (17,4%) ženy kategorie D. Sport s rodinou uvedlo pouze 7 (23,3 %) žen kategorie C a 2 (8,7 %) ženy kategorie D. Sportování s přáteli uvádí 6 (42,9%) žen kategorie A, 3 (27,3 %) ženy kategorie B, 3 (10,0 %) ženy kategorie C a 2 (8,7 %) ženy kategorie D. S manželem sportují 2 (14,3 %) ženy kategorie A, 7 (23,3 %) žen kategorie C a 1 (4,3 %) žena kategorie D. Položka č. 15: Čím nejvíce vyplňujete volný čas doma? (je možné uvést více variant) Tab. 64. Respondenti podle domácích aktivit (muži) vesnice Typ aktivity

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

0

0.0%

1

33.3%

0

0.0%

0

0.0%

1 4 6 6 4 4 5 12 2 1

8.3% 33.3% 50.0% 50.0% 33.3% 33.3% 41.7% 100.0% 16.7% 8.3%

0 1 3 3 2 0 3 3 0 0

0.0% 33.3% 100.0% 100.0% 66.7% 0.0% 100.0% 100.0% 0.0% 0.0%

0 14 19 16 12 6 9 21 8 4

0.0% 66.7% 90.5% 76.2% 57.1% 28.6% 42.9% 100.0% 38.1% 19.0%

0 8 12 9 7 1 5 16 2 3

0.0% 50.0% 75.0% 56.3% 43.8% 6.3% 31.3% 100.0% 12.5% 18.8%

jiná činnost …

1

8.3%

1

33.3%

1

4.8%

2

12.5%

celkem v kategorii

12

N/A

3

N/A

21

N/A

16

N/A

ruční práce (pletení, háčkování, vyšívání) keramika a výtvarná činnost četba knih četba denního tisku četba časopisů luštění křížovek kutilství rozhlas televize počítač a internet vaření a pečení

Ve skupině mužů se ručním pracím věnuje pouze 1 (33,3 %) muž kategorie B. Keramice a výtvarné činnosti se věnuje také jen 1 (8,3 %) muž kategorie A. Četbě knih se věnují 4 (33,3 %) muži kategorie A, 1 (33,3 %) muž kategorie B, 14 (66,7 %) mužů kategorie C a 8 (50,0 %) mužů kategorie D. Denní tisk čte 6 (50,0 %) mužů kategorie A, 3 (100,0 %) muži kategorie B, 19 (90,5 %) mužů kategorie C a 12 (75,0 %) mužů kategorie D. Četba časopisů krátí volný čas 6 (50,0 %) mužům kategorie A, 3 (100,0 %) mužům kategorie B, 16 (76,2 %) mužům kategorie C a 9 (56,3 %) mužům kategorie D. Křížovky luští 4 (33,3 %) muži kategorie A, 2 (66,7 %) muži kategorie B, 12 (57,1 %) mužů kategorie C a 7 (43,8 %) mužů kategorie D. Kutilství jako výplň volného času uvádí

4 (33,3 %) mužů

kategorie A, 6 (28,6 %) mužů kategorie C a 1 (6,3 %) muž kategorie D. Rozhlas poslouchá 5 (41,7 %) mužů kategorie A, 3 (100,0 %) muži kategorie B, 9 (42,9 %) mužů kategorie C a 5 (31,3 %) mužů kategorie D. Televizi sleduje 12 (100,0 %) mužů kategorie A, 3 (100,0 %) muži kategorie B, 21 (100,0 %) mužů kategorie C a 16 (100,0 %) mužů kategorie D. 78

U počítače a na internetu si krátí volný čas 2 (16,7 %) muži kategorie A, 8 (38,1 %) mužů kategorie C a 2 (12,5 %) muži kategorie D. Vaření a pečení uvedl 1 (8,3 %) muž kategorie A, 4 (19,0 %) muži kategorie C a 3 (18,8 %) muži kategorie D. Jinou činnost provozuje 1 (8,3 %) kategorie A (spánek), 1 (33,3 %) muž kategorie B (sebevzdělávání), 1 (4,8 %) muž kategorie C (neuvedena) a 2 (12,5 %) muž kategorie D (jeden uvádí praní a úklid, druhý práci v domácnosti). Graf č. 19. Domácí aktivity respondentů - muži (v %) ruční práce (pletení, háčkování, vyšívání)

120

keramika a výtvarná činnost 100 četba knih 80

četba denního tisku četba časopisů

60

luštění křížovek

40

kutilství 20 rozhlas 0 60-75

76 a více

60-75

vesnice

televize

76 a více

počítač a internet

město

Tab. 65. Respondenti podle domácích aktivit (ženy) vesnice Typ aktivity

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

3

21.4%

2

18.2%

13

43.3%

5

21.7%

3 8 10 10 8 1 10 14 0 11

21.4% 57.1% 71.4% 71.4% 57.1% 7.1% 71.4% 100.0% 0.0% 78.6%

2 8 5 6 4 0 9 8 0 5

18.2% 72.7% 45.5% 54.5% 36.4% 0.0% 81.8% 72.7% 0.0% 45.5%

2 18 19 22 21 2 17 30 6 17

6.7% 60.0% 63.3% 73.3% 70.0% 6.7% 56.7% 100.0% 20.0% 56.7%

0 10 15 15 13 0 13 23 0 13

0.0% 43.5% 65.2% 65.2% 56.5% 0.0% 56.5% 100.0% 0.0% 56.5%

jiná činnost …

2

14.3%

0

0.0%

3

10.0%

2

8.7%

celkem v kategorii

14

N/A

11

N/A

30

N/A

23

N/A

ruční práce (pletení, háčkování, vyšívání) keramika a výtvarná činnost četba knih četba denního tisku četba časopisů luštění křížovek kutilství rozhlas televize počítač a internet vaření a pečení

79

Ve skupině žen uvedly ruční práce 3 (21,4 %) ženy kategorie A, 2 (18,2 %) ženy kategorie B, 13 (43,3 %) žen kategorie C a 5 (21,7 %) žen kategorie D. Keramiku a výtvarnou činnost uvedly 3 (21,4 %) ženy kategorie A, 2 (18,2 %) ženy kategorie B a 2 (6,7 %) ženy kategorie C. Četbu knih uvádí 8 (57,1 %) žen kategorie A, 8 (72,7 %) žen kategorie B, 18 (60,0 %) žen kategorie C a 10 (43,5 %) žen kategorie D. Četbu denního tisku uvedlo 10 (71,4 %) žen kategorie A, 5 (45,5 %) žen kategorie B, 19 (63,3 %) žen kategorie C a 15 (65,2 %) žen kategorie D. Četbu časopisů uvedlo 10 (71,4 %) žen kategorie A, 6 (54,5 %) žen kategorie B, 22 (73,3 %) žen kategorie C a 15 (65,2 %) žen kategorie D. Křížovky luští 8 (57,1 %) žen kategorie A, 4 (36,4 %) ženy kategorie B, 21 (70,0 %) žen kategorie C a 13 (56, 5 %) žen kategorie D. Kutilství uvedla 1 (7,1 %) žena kategorie A a 2 (6,7 %) ženy kategorie C. Rozhlas poslouchá 10 (71,4 %) žen kategorie A, 9 (81,8 %) žen kategorie B, 17 (56,7 %) žen kategorie C a 13 (56,5 %) žen kategorie D. Televizi sleduje 14 (100,0 %) žen kategorie A, 8 (72,7 %) žen kategorie B, 30 (100,0 %) žen kategorie C a 23 (100,0 %) žen kategorie D. Počítač a internet uvedlo pouze 6 (20,0 %) žen kategorie C. Vaření a pečení se věnuje 11 (78,6 %) ženy kategorie A, 5 (45,5 %) žen kategorie B, 17 (56,7 %) žen kategorie C a 13 (56,5 %) žen kategorie D. Jinou činnost uvedly 2 (14,3 %) ženy kategorie A (jedna

uvádí administrativu

při

podnikání manžela

a

syna,

jedna uvedla domácnost), 3 (10,0 %) ženy kategorie C (jedna úklid, dvě jinou činnost nespecifikovaly) a 2 (8,7 %) ženy kategorie D (jedna činnost nespecifikovala a druhá uvádí pokojové květiny). Graf č. 20. Domácí aktivity respondentů – ženy (v %) ruční práce (pletení, háčkování, vyšívání)

120

keramika a výtvarná činnost 100 četba knih 80

četba denního tisku četba časopisů

60

luštění křížovek

40

kutilství 20 rozhlas 0 60-75

76 a více vesnice

60-75

76 a více město

televize počítač a internet

80

Televize, jaké pořady? Tab. 66. Druhy pořadů v TV, které respondenti sledují (muži) vesnice Televize - druh pořadu

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

seriály cestopisné historické publicistické zprávy sport

4 7 6 3 10 12

33.3% 58.3% 50.0% 25.0% 83.3% 100.0%

1 1 1 1 3 3

33.3% 33.3% 33.3% 33.3% 100.0% 100.0%

5 15 9 13 19 12

23.8% 71.4% 42.9% 61.9% 90.5% 57.1%

5 12 9 6 14 7

31.3% 75.0% 56.3% 37.5% 87.5% 43.8%

jiné …

0

0.0%

0

0.0%

4

19.0%

0

0.0%

celkem v kategorii

12

N/A

3

N/A

21

N/A

16

N/A

Ve skupině mužů sledují seriály 4 (33,3 %) muži kategorie A, 1 (33,3 %) muž kategorie B, 5 (23,8 %) mužů kategorie C a 5 (31,3 %) mužů kategorie D. Cestopisné pořady sleduje 7 (58,3 %) mužů kategorie A, 1 (33,3 %) muž kategorie B, 15 (71,4 %) mužů kategorie C a 12 (75,0 %) mužů kategorie D. Historické pořady sleduje 6 (50,0 %) mužů kategorie A, 1 (33,3 %) muž kategorie B, 9 (42,9 %) mužů kategorie C a 9 (56,3 %) mužů kategorie D. Publicistické pořady sledují 3 (25,0 %) muži kategorie A, 1 (33,3 %) muž kategorie B, 13 (61,9 %) mužů kategorie C a 6 (37,5 %) mužů kategorie D. Zprávy sleduje 10 (83,3 %) mužů kategorie A, 3 (100,0 %) muži kategorie B, 19 (90,5 %) mužů kategorie C a 14 (87,5 %) mužů kategorie D. Sport sleduje 12 (100,0 %) mužů kategorie A, 3 (100,0 %) muži kategorie B, 12 (57,1 %) mužů kategorie C a 7 (43,8 %) mužů kategorie D. Jiné pořady sledují 4 (19,0 %) mužů kategorie C (ani jeden blíže neuvedl typ pořadu). Tab. 67. Druhy pořadů v TV, které respondenti sledují (ženy) vesnice Televize - druh pořadu

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

seriály cestopisné historické publicistické zprávy sport

10 9 6 2 13 3

71.4% 64.3% 42.9% 14.3% 92.9% 21.4%

7 4 5 3 7 2

63.6% 36.4% 45.5% 27.3% 63.6% 18.2%

16 21 21 13 26 10

53.3% 70.0% 70.0% 43.3% 86.7% 33.3%

23 17 14 8 18 8

100.0% 73.9% 60.9% 34.8% 78.3% 34.8%

jiné …

0

0.0%

0

0.0%

6

20.0%

0

0.0%

celkem v kategorii

14

N/A

11

N/A

30

N/A

23

N/A

Ve skupině žen uvedlo, že sleduje seriály 10 (71,4 %) žen kategorie A, 7 (63,6 %) žen kategorie B, 16 (53,3 %) žen kategorie C a 23 (100,0 %) žen kategorie D. Cestopisné pořady sleduje 9 (64,3 %) žen kategorie A, 4 (36,4 %) ženy kategorie B, 21 (70,0 %) žen kategorie C

81

a 17 (73,9 %) žen kategorie D. Historické pořady sleduje 6 (42,9 %) žen kategorie A, 5 (45,5 %) žen kategorie B, 21 (70,0 %) žen kategorie C a 14 (60,9 %) žen kategorie D. Publicistické pořady sledují 2 (14,3 %) ženy kategorie A, 3 (27,3 %) ženy kategorie B, 13 (43,3 %) žen kategorie C a 8 (34,8 %) žen kategorie D. Zprávy sleduje 13 (92,9 %) žen kategorie A, 7 (63,6 %) žen kategorie B, 26 (86,7 %) žen kategorie C a 18 (78,3 %) žen kategorie D. Sport sledují 3 (21,4 %) ženy kategorie A, 2 (18,2 %) ženy kategorie B, 10 (33,3 %) žen kategorie C a 8 (34,8 %) žen kategorie D. Jiné pořady sleduje 6 (20,0 %) žen skupiny C (dvě ženy neuvedly typ pořadu, jedna uvádí šití, jedna cokoli, jedna přírodu a zvířata, jedna dokumenty, soutěže a pohádky). Kolik hodin denně? Tab. 68. Čas strávený sledování TV pořadů (muži) vesnice Doba sledování TV

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

1 - 3 h denně

8

66.7%

1

33.3%

16

76.2%

13

81.3%

více

4

33.3%

2

66.7%

5

23.8%

3

18.8%

celkem

12

100.0%

3

100.0%

21

100%

16

100%

Ve skupině mužů uvedlo, že televizi sleduje max. 3 hodiny 8 (66,7 %) mužů v kategorie A, 1 (33,3 %) muž v kategorii B, 16 (76,2 %) mužů v kategorii C a 13 (81,3 %) mužů v kategorii D. Více hodin denně u televize stráví 4 (33,3 %) muži kategorie A, 2 (66,7 %) muži kategorie B, 5 (23,8 %) mužů kategorie C a 3 (18,8 %) muži kategorie D. Tab. 69. Čas strávený sledováním TV pořadů (ženy) vesnice Doba sledování TV

1 - 3 h denně

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

11

78.6%

4

50.0%

27

90.0%

18

78.3%

více

3

21.4%

4

50.0%

3

10.0%

5

21.7%

celkem

14

100.0%

8

100.0%

30

100%

23

100%

Ve skupině žen televizi sleduje do 3 hodin denně 11 (78,6 %) žen kategorie A, 4 (50,0 %) ženy kategorie B, 27 (90,0 %) žen kategorie C a 18 (78,3 %) žen kategorie D. Více hodin denně sleduje televizi 3 (21,4 %) ženy kategorie A, 4 (50,0 %) ženy kategorie B, 3 (10,0 %) ženy kategorie C a 5 (21,7 %) žen kategorie D.

82

Položka č. 16: Jste nějakého vyznání? Tab. 70. Respondenti podle vyznání (muži) vesnice Frekvence návštěv kostela

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

každý týden pravidelně občas, ne pravidelně velmi málo

0 1 6

0.0% 8.3% 50.0%

0 0 0

0.0% 0.0% 0.0%

0 2 8

0.0% 9.5% 38.1%

0 4 6

0.0% 25.0% 37.5%

nemůžu jít do kostela, navštěvují mne z křesťanského společenství

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

1

6.3%

bez vyznání

5

41.7%

3

100.0%

11

52.4%

5

31.3%

celkem

12

100.0%

3

100.0%

21

100.0%

16

100.0%

Ve skupině mužů neuvedl ani jeden muž, že každý týden chodí do kostela. Odpověď občas, ne pravidelně uvedl 1 (8,3 %) muž kategorie A, 2 (9,5 %) muži kategorie C, 4 (25,0 %) muži kategorie D. Velmi málo navštěvuje kostel 6 (50 %) mužů kategorie A, 8 (38,1 %) mužů kategorie C, 6 (37,5 %) mužů kategorie D. Z křesťanského společenství navštěvují pouze 1 (6,3 %) muž kategorie D. Bez vyznání uvedlo že je 5 (41,7 %) mužů kategorie A, všichni 3 (100 %) muži kategorie B, 11 (52,4 %) mužů kategorie C a 5 (31,3 %) mužů kategorie D. Tab. 71. Respondenti podle vyznání (ženy) vesnice Frekvence návštěv kostela

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

každý týden pravidelně občas, ne pravidelně velmi málo

4 1 4

28.6% 7.1% 28.6%

1 1 2

9.1% 9.1% 18.2%

0 1 19

0.0% 3.3% 63.3%

4 2 9

17.4% 8.7% 39.1%

nemůžu jít do kostela, navštěvují mne z křesťanského společenství

2

14.3%

5

45.5%

0

0.0%

1

4.3%

bez vyznání

3

21.4%

2

18.2%

10

33.3%

7

30.4%

celkem

14

100.0%

11

100.0%

30

100.0%

23

100.0%

Ve skupině žen každý týden pravidelně navštěvuje kostel 4 (28,6 %) ženy kategorie A, 1 (9,1 %) žena kategorie B a 4 (17,4 %) ženy kategorie D. Občas uvedla 1 (7,1 %) žena kategorie A, 1 (9,1 %) žena kategorie B, 1 (3,3 %) žena kategorie C a 2 (8,7 %) ženy kategorie D. Velmi málo uvedly 4 (28,6) ženy kategorie A, 2 (18,2 %) ženy kategorie B, 19 (63,3 %) žen kategorie C a 9 (39,1 %) žen kategorie D. Z křesťanského společenství navštěvují 2 (14,3 %) ženy kategorie A, 5 (45,5 %) žen kategorie B a 1 (4,3 %) žena kategorie D. Bez vyznání jsou 3 (21,4 %) ženy kategorie A, 2 (18,2 %) ženy kategorie B, 10 (33,3 %) žen kategorie C a 7 (30,4 %) žen kategorie D.

83

Položka č. 17: Využíváte služeb pečovatelské služby? Tab. 72. Respondenti a využití pečovatelské služby (muži) vesnice Využíváte pečovatelské služby

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

4 8

33.3% 66.7%

2 1

66.7% 33.3%

0 21

0.0% 100.0%

3 13

18.8% 81.3%

plánuji využívat do budoucna

2

16.7%

0

0.0%

2

9.5%

3

18.8%

celkem v kategorii

12

N/A

3

N/A

21

N/A

16

N/A

ano ne

Ve skupině mužů využívají pečovatelskou službu 4 (33,3 %) muži z kategorie A, 2 (66,7 %) z kategorie B a 3 (18,8 %) z kategorie D. Nevyužívá ji 8 (66,7 %) mužů z kategorie A, 1 (33,3 %) z kategorie B, všech 21 (100 %) mužů z kategorie C a 13 (81,3 %) mužů z kategorie D. Dva muži (16,7 %) z kategorie A, 2 (9,5 %) muži z kategorie C a 3 (18,8 %) muži z kategorie D se vyjádřili, že plánují využívat pečovatelskou službu do budoucna. Tab. 73. Respondenti a využití pečovatelské služby (ženy) vesnice Využíváte pečovatelské služby

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

Ne

5 9

35.7% 64.3%

8 3

72.7% 27.3%

1 29

3.3% 96.7%

3 20

13.0% 87.0%

plánuji využívat do budoucna

2

14.3%

2

18.2%

10

33.3%

3

13.0%

celkem v kategorii

14

N/A

11

N/A

30

N/A

23

N/A

Ano

Ve skupině žen využívá pečovatelskou službu 5 (35,7 %) žen z kategorie A, 8 (72,7 %) žen z kategorie B, 1 (3,3 %) žena z kategorie C a 3 (13,0 %) z kategorie D. Nevyužívá ji naopak 9 (64,3 %) žen z kategorie A, 3 (27,3 %) ženy z kategorie B, 29 (96,7 %) z kategorie C a 20 (87,0 %) z kategorie D. Do budoucna plánuje využívat péči pečovatelské služby 2 (14,3 %) ženy z kategorie A, 2 (18,2 %) ženy z kategorie B, 10 (33,3 %) žen z kategorie C a 3 (13,0 %) ženy z kategorie D.

84

ANO a jaké služby? (je možné uvést více variant) Tab. 74. Využívané služby pečovatelské služby (muži) vesnice Druh pečovatelské služby

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

nakupování praní a žehlení pedikúra, manikúra kadeřnické služby masáže koupání

4 3 3 3 3 1 3

33.3% 25.0% 25.0% 25.0% 25.0% 8.3% 25.0%

2 0 2 2 1 0 2

66.7% 0.0% 66.7% 66.7% 33.3% 0.0% 66.7%

0 0 0 0 0 0 0

0.0% 0.0% 0.0% 0.0% 0.0% 0.0% 0.0%

2 2 2 3 1 0 2

12.5% 12.5% 12.5% 18.8% 6.3% 0.0% 12.5%

jiné služby …

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

2

12.5%

celkem v kategorii

12

N/A

3

N/A

21

N/A

16

N/A

dovoz stravy

Ve skupině mužů uvedli 4 (33,3 %) muži skupiny A, 2 (66,7 %) muži skupiny B a 2 (12,5 %) muži skupiny D, že si nechávají vozit stravu. Nakupování uvedli 3 (25,0 %) muži kategorie A a 2 (12,5 %) muži kategorie D. Praní a žehlení využívají 3 (25,0 %) muži kategorie A, 2 (66,7 %) muži kategorie B a 2 (12,5 %) muži kategorie D. Pedikúru a manikúru využívají 3 (25,0 %) muži kategorie A, 2 (66,7 %) muži kategorie B a 3 (18,8 %) muži kategorie D. Kadeřnické služby uvedli 3 (25,0 %) muži kategorie A, 1 (33,3 %) muž kategorie B a 1 (6,3 %) muž kategorie D. Masáže si nechává dělat pouze 1 (8,3 %) muž kategorie A. Koupání využívají 3 (25,0 %) muži kategorie A, 2 (66,7 %) muži kategorie B a 2 (12,5 %) muži kategorie D. Jiné služby od pečovatelské služby využívají 2 (12,5 %) muži kategorie D (jaký typ nebyl uveden). Tab. 75. využívané služby pečovatelské služby (ženy) Druh pečovatelské služby

vesnice 60-75 (A) 76 a více (B)

město 60-75 (C) 76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

nakupování praní a žehlení pedikúra, manikúra kadeřnické služby masáže koupání

3 2 5 4 4 1 4

21.4% 14.3% 35.7% 28.6% 28.6% 7.1% 28.6%

6 5 7 5 7 3 5

54.5% 45.5% 63.6% 45.5% 63.6% 27.3% 45.5%

0 0 0 0 1 0 0

0.0% 0.0% 0.0% 0.0% 3.3% 0.0% 0.0%

1 0 1 2 0 0 0

4.3% 0.0% 4.3% 8.7% 0.0% 0.0% 0.0%

jiné služby …

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

1

4.3%

celkem v kategorii

14

N/A

11

N/A

30

N/A

23

N/A

dovoz stravy

Ve skupině žen uvedly dovoz stravy 3 (21,4 %) ženy kategorie A, 6 (54,5 %) žen kategorie B a 1 (4,3 %) žena kategorie D. Nakupování uvedly 2 (14,3 %) ženy kategorie A a 5 (45,5 %) žen kategorie B. Praní a žehlení využívá 5 (35,7 %) žen kategorie A, 7 (63,6 %) žen 85

kategorie B a 1 (4,3 %) žena kategorie D. Pedikúru a manikúru využívají 4 (28,6 %) ženy kategorie A, 5 (45,5 %) žen kategorie B a 2 (8,7 %) ženy kategorie D. Kadeřnické služby využívají 4 (28,6 %) ženy kategorie A, 7 (63,6 %) žen kategorie B a 1 (3,3 %) žena kategorie C. Masáže si nechává dělat 1 (7,1 %) žena kategorie A a 3 (27,3 %) ženy kategorie B. Koupání uvedly 4 (28,6 %) žen kategorie A a 5 (45,5 %) žen kategorie B. Jiné služby využívá 1 (4,3 %) žena kategorie D (rehabilitaci). Jak často? Tab. 76. Četnost využití pečovatelských služeb (muži) vesnice Frekvence využití služeb

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

každý den maximálně 10x v měsíci

4 0

33.3% 0.0%

2 0

66.7% 0.0%

0 0

0.0% 0.0%

2 0

12.5% 0.0%

občas

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

1

6.3%

celkem v kategorii

12

N/A

3

N/A

21

N/A

16

N/A

Ve skupině mužů uvádí každodenní využití 4 (33,3 %) muži kategorie A, 2 (66,7 %) muži kategorie B a 2 (12,5 %) muži kategorie D. Občas využívá pečovatelskou službu pouze 1 (6,3 %) muž kategorie D. Tab. 77. Četnost využití pečovatelských služeb (ženy) vesnice Frekvence využití služeb

60-75

město 76 a více

60-75

76 a více

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

každý den maximálně 10x v měsíci

1 0

8.3% 0.0%

4 0

36.4% 0.0%

0 0

0.0% 0.0%

1 0

4.3% 0.0%

občas

4

33.3%

4

36.4%

1

3.3%

2

8.7%

celkem v kategorii

14

N/A

11

N/A

30

N/A

23

N/A

Ve skupině žen, které uvedly využití pečovatelské služby, každodenní využití uvádí 1 (8,3 %) žena kategorie A, 4 (36,4 %) ženy kategorie B a 1 (4,3 %) žena kategorie D. Občas těchto služeb využijí 4 (33,3 %) ženy kategorie A, 4 (36,4 %) kategorie B, 1 (3,3 %) žena kategorie C a 2 (8,7 %) ženy kategorie D.

86

Položka č. 18: Využíváte agenturu domácí péče? Tab. 78. Respondenti podle využití agentur domácí péče (muži) vesnice Využití agentury domácí péče ano

60-75 (A)

město 76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

ne

12

100.0%

3

100.0%

21

100.0%

16

100.0%

celkem Vím o existenci agentur domácí péče a jejich možnostech

12

100.0%

3

100.0%

21

100%

16

100%

1

8.3%

0

0.0%

2

16.6%

0

0.0%

Všichni muži uvedli, že nevyužívají agenturu domácí péče. O existenci agentury domácí péče ví pouze 1 muž kategorie A a 2 muži kategorie C. Tab. 79. Respondenti podle využití agentur domácí péče (ženy) vesnice

Využití agentury domácí péče

60-75 (A) abs.

město 76 a více (B)

%

abs.

60-75 (C)

%

abs.

76 a více (D)

%

abs.

%

ano

0

0.0%

0

0.0%

1

3.3%

0

0.0%

ne

14

100.0%

11

100.0%

29

96.7%

23

100.0%

celkem Vím o existenci agentur domácí péče a jejich možnostech

14

100.0%

11

100.0%

30

100%

23

100%

1

7.1%

1

9.1%

1

3.3%

4

17.4%

Agenturu domácí péče využívá pouze 1 (3,3%) žena kategorie C. Ostatní uvedly, že agenturu domácí péče nevyužívají. V kategorii A, B i C ví o existenci tohoto druhu agentur pouze jedna žena. V kategorii D mají toto povědomí 4 ženy. Položka č. 19: Jak hodnotíte svůj současný život? Tab. 80. Respondenti a jejich názor na současný život (muži) vesnice Hodnocení života

velmi spokojený spokojený částečně spokojený nespokojený

60-75 (A)

město

76 a více (B)

60-75 (C)

76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

1 6 4 1

8.3% 50.0% 33.3% 8.3%

1 1 1 0

33.3% 33.3% 33.3% 0.0%

1 13 7 0

4.8% 61.9% 33.3% 0.0%

1 10 4 1

6.3% 62.5% 25.0% 6.3%

jinak ….

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

celkem

12

100.0%

3

100.0%

21

100.0%

16

100.0%

Ve skupině mužů hodnotilo svůj současný život jako velmi spokojený 1 (8,3 %) muž kategorie A, 1 (33,3 %) muž kategorie B, 1 (4,8 %) muž kategorie C a 1 (6,3 %) muž kategorie D. Za spokojený život považuje svůj život 6 (50,0 %) mužů kategorie A, 1 (33,3 %) 87

muž kategorie B, 13 (61,9 %) mužů kategorie C a 10 (62,5 %) mužů kategorie D. Jako částečně spokojený život považují 4 (33,3 %) muži kategorie A, 1 (33,3 %) muž kategorie B, 7 (33,3 %) mužů kategorie C, 4 (25,0 %) muži kategorie D. Nespokojení jsou 1 (8,3 %) muž kategorie A a 1 (6,3 %) muž kategorie D. Tab. 81. Respondenti a jejich názor na současný život (ženy) Hodnocení života velmi spokojený spokojený částečně spokojený nespokojený

60-75 (A)

vesnice 76 a více (B)

60-75 (C)

město 76 a více (D)

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

1 9 4 0

7.1% 64.3% 28.6% 0.0%

1 5 2 3

9.1% 45.5% 18.2% 27.3%

3 16 8 3

10.0% 53.3% 26.7% 10.0%

1 12 9 1

4.3% 52.2% 39.1% 4.3%

jinak ….

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

celkem

14

100.0%

11

100.0%

30

100.0%

23

100.0%

Ve skupině žen hodnotí jako velmi spokojený život 1 (7,1 %) žena kategorie A, 1 (9,1 %) žena kategorie B, 3 (10,0 %) ženy kategorie C a 1 (4,3 %) ženy kategorie D. Spokojené se současným životem bylo 9 (64,3 %) žen kategorie A, 5 (45,5 %) žen kategorie B, 16 (53,3 %) žen kategorie C a 12 (52,2 %) žen kategorie D. Částečně spokojené byly 4 (28,6 %) ženy kategorie A, 2 (18,2 %) ženy kategorie B, 8 (26,7 %) žen kategorie C a 9 (39,1 %) žen kategorie D. Nespokojené byly 3 (27,3 %) ženy kategorie B, 3 (10,0 %) ženy kategorie C a 1 (4,3 %) žena kategorie D.

5.3. Matematicko-statistické zpracování a ověření hypotéz Hypotéza č.1 H0 - Předpokládám, že nebude rozdíl ve způsobu trávení volného času seniorů mezi ženami a muži HA - Předpokládám, že bude rozdíl ve způsobu trávení volného času seniorů mezi ženami a muži Průzkum prokázal, že v trávení volného času se mezi muži a ženami vyskytují malé rozdíly. Některým aktivitám se však věnují muži i ženy stejně. Stejný vkus projevili například při výběru kulturních akcí, druhu sportu nebo např. domácí činnosti, kde se na prvním místě umístilo sledování televize a četba denního tisku. Z druhu televizních pořadů zařadili jak muži tak ženy na první místo sledování zpravodajství. V jiných aktivitách už ale průzkum ukázal rozdíly. Jako příklad můžeme zmínit aktivity na zahradě, kdy se muži věnují odlišným pracím než ženy. Rozdíl nalezneme také v návštěvnosti kulturních akcí, kdy ženy navštěvují tyto akce častěji. V otázkách týkajících se zájmu respondentů o druh vzdělání průzkum 88

ukázal, že muže láká především historie a počítače, ženy naopak zdravotní věda a kultura. Z průzkumu je zřejmé, že se zájmy a aktivity mužů a žen liší. Pro statistické ověření hypotézy byly vybrány tabulky č. 64 a č. 65 (viz strana 78 a 79) třídy nesplňující pravidlo n πi≥

5

nebo alespoň

Yarnoldovo kriterium,

byly

sloučeny

s vhodnou třídou (v tomto případě s třídou „jiná činnost“). Pro testovou statistiku vycházíme z tabulky.: Tab. 82. Tabulka pro testovou statistiku pro hypotézu č. 1

muži 27 40 34 25 22 52 12 8 18 238

Tab. 64-65 1 2 3 4 5 6 7 8 9

četba knih četba denního tisku četba časopisů luštění křížovek rozhlas televize počítač a internet vaření a pečení jiná činnost …

Celkem

ženy 44 49 53 46 49 75 6 46 40 408

πˆ i

ϑˆi

1 X− 1 Y n m

0,113 0,168 0,143 0,105 0,092 0,218 0,050 0,034 0,076

0,108 0,120 0,130 0,113 0,120 0,184 0,015 0,113 0,098

0,006 0,048 0,013 -0,008 -0,028 0,035 0,036 -0,079 -0,022

ˆ je v tomto případě rovna: Matice V

ˆ+ = V

8,24 -0,48 -0,55 -0,78 -0,83 -0,28 -2,71 -1,54 -1,07

-0,48 6,45 -0,28 -0,52 -0,59 -0,01 -2,38 -1,36 -0,83

-0,55 -0,28 6,89 -0,58 -0,64 -0,09 -2,50 -1,36 -0,88

-0,78 -0,52 -0,58 8,46 -0,86 -0,32 -2,77 -1,54 -1,10

-0,83 -0,59 -0,64 -0,86 8,84 -0,38 -2,87 -1,53 -1,14

-0,28 -0,01 -0,09 -0,32 -0,38 5,04 -2,22 -1,12 -0,62

-2,71 -2,38 -2,50 -2,77 -2,87 -2,22 22,36 -3,79 -3,11

-1,54 -1,36 -1,36 -1,54 -1,53 -1,12 -3,79 14,01 -1,77

-1,07 -0,83 -0,88 -1,10 -1,14 -0,62 -3,11 -1,77 10,54

Hladina významnosti:

α=5%

Testová statistika:

S = 26,708

Počet stupňů volnosti:

k-1=8

Kritický obor:

W = [15,508; ∞)

Hodnota testové statistiky (S = 26,708) je větší než kritická hodnota (W = 15,508) proto hypotézu H0 na dané hladině významnosti zamítáme. To znamená, že nacházíme rozdíly ve způsobu trávení volného času seniorů mezi ženami a muži ve sledovaném vzorku respondentů.

89

Hypotéza č.2 H0- Předpokládám, že nebude rozdíl v trávení volného času mezi seniory žijícími ve městě a na vesnici HA- Předpokládám, že bude rozdíl v trávení volného času mezi seniory žijícími ve městě a na vesnici Porovnáme-li odpovědi respondentů z pohledu jejich bydliště, nalezneme rozdíly například opět u činností na zahradě. Senioři žijící na vesnici chovají více domácí zvířata a chodí na vycházky, u seniorů žijících ve městě převládá posezení, houbaření a pěstování okrasné zahrady. Minimální rozdíl se projevil v návštěvnosti kulturních akcí. Rozdíl je však možné pozorovat u druhu akcí, které senioři navštěvují. Další odlišnost vyplynula u sportovních zájmů seniorů. Zatímco na vesnici převládá jízda na kole, ve městech chodí senioři spíše na výlety a věnují se turistice. U domácích aktivit se neprojevily velké rozdíly mezi seniory, kteří žijí na vesnici a těmi co žijí ve městě. Průzkum dále ukázal, že senioři žijící na vesnici využívají pečovatelských služeb více než senioři žijící ve městech. Můžu tedy konstatovat, že průzkum prokázal odlišnosti mezi aktivitami respondentů žijících na vesnici a ve městech. Pro statistické ověření hypotézy byly vybrány tabulky č. 46 a č. 47 (viz str. 66 a 68) Třída „opékání a grilování“ sloučena s třídou „jiné“ → Yarnoldovo kritérium splněno. Pro testovou statistiku vycházíme z tabulky: Tab. 83. Tabulka pro testovou statistiku pro hypotézu č. 2

Tab. 46-47 1 2 3 4 5 6 7 8

pěstování zeleniny květiny kutilství vycházky po okolí rád si posedím na čerstvém vzduchu houbaření chování domácích zvířat jiné …

Celkem

město 18 25 8 12 24 12 3 23 125

vesnice 12 12 4 13 9 9 7 2 68

πˆ i ϑˆi 0,144 0,200 0,064 0,096 0,192 0,096 0,024 0,184

0,176 0,176 0,059 0,191 0,132 0,132 0,103 0,029

1 X− 1 Y n m

-0,032 0,024 0,005 -0,095 0,060 -0,036 -0,079 0,155

Matice V je v tomto případě rovna:

ˆ+ = V

-86,0 -92,0 -92,0 -92,1 -92,0 -96,8 -97,8 -91,8

-92,2 -86,7 -92,2 -92,3 -92,1 -97,0 -98,1 -91,8

-92,2 -92,1 -75,6 -92,3 -92,1 -97,0 -98,0 -91,8

-91,8 -91,8 -91,8 -85,5 -91,8 -96,6 -97,5 -91,8

-92,3 -92,3 -92,3 -92,5 -85,7 -97,2 -98,3 -91,8

-92,0 -92,0 -92,0 -92,0 -91,9 -88,4 -97,8 -91,8

-91,6 -91,6 -91,6 -91,5 -91,7 -96,4 -83,9 -91,8

-105,0 -104,8 -104,8 -105,3 -104,7 -109,9 -111,3 -91,8

90

Hladina významnosti:

α = 5%

Testovaná statistika:

S = 23,153

Počet stupňů volnosti:

k-1=7

Kritický obor:

W = [14,067; ∞)

Hodnota testové statistiky (S = 23,153) je větší než kritická hodnota (W = 14,067) proto hypotézu H0 na dané hladině významnosti zamítáme. To znamená, že je rozdíl v trávení volného času mezi seniory žijícími ve městě a na vesnici zařazenými v šetření.

Hypotéza č.3 H0- Předpokládám, že nebude rozdíl v trávení volného času seniorů v různých věkových skupinách (konkrétně mezi skupinou seniorů ve věku 60-75 let a skupinou ve věku 76 a více let) HA- Předpokládám, že bude rozdíl v trávení volného času seniorů v různých věkových skupinách (konkrétně mezi skupinou seniorů ve věku 60-75 let a skupinou ve věku 76 a více let) Pokud porovnáme tyto sledované respondenty, rozdělené do dvou věkových kategorií, lze z průzkumu vypozorovat rozdíly téměř u všech uvedených aktivit. Pro statistické ověření hypotézy byly vybrány tabulky č. 64 a č.65 (viz str. 78 a 79). Pro testovou statistiku vycházíme z tabulky: Tab. 84. Tabulka pro testovou statistiku pro hypotézu č. 3 Tab. 64-65 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

ruční práce (pletení, háčkování, vyšívání) keramika a výtvarná činnost četba knih četba denního tisku četba časopisů luštění křížovek rozhlas televize počítač a internet + kutilství vaření a pečení jiná činnost …

Celkem

60-75 16 6 44 54 54 45 41 77 29 33 7 406

76+ 8 2 27 35 33 26 30 50 3 21 5 240

πˆ i ϑˆi 0,039 0,015 0,108 0,133 0,133 0,111 0,101 0,190 0,071 0,081 0,017

0,033 0,008 0,113 0,146 0,138 0,108 0,125 0,208 0,013 0,088 0,021

1 X− 1 Y n m

0,006 0,006 -0,004 -0,013 -0,004 0,003 -0,024 -0,019 0,059 -0,006 -0,004

91

Matice V je v tomto případě rovna:

ˆ+ = V

24,87 -4,29 -1,49 -1,32 -1,34 -1,51 -1,45 -1,12 -5,26 -1,74 -5,33

-4,29 34,60 -2,61 -2,45 -2,46 -2,61 -2,62 -2,26 -5,93 -2,87 -6,50

-1,49 -2,61 9,27 0,43 0,40 0,24 0,30 0,63 -3,60 0,01 -3,58

-1,32 -2,45 0,43 7,70 0,58 0,42 0,48 0,81 -3,44 0,19 -3,40

-1,34 -2,46 0,40 0,58 7,92 0,39 0,45 0,78 -3,45 0,16 -3,43

-1,51 -2,61 0,24 0,42 0,39 9,38 0,28 0,61 -3,59 -0,01 -3,60

-1,45 -2,62 0,30 0,48 0,45 0,28 8,97 0,68 -3,62 0,06 -3,53

-1,12 -2,26 0,63 0,81 0,78 0,61 0,68 5,96 -3,25 0,38 -3,21

-5,26 -5,93 -3,60 -3,44 -3,45 -3,59 -3,62 -3,25 43,47 -3,86 -7,49

-1,74 -2,87 0,01 0,19 0,16 -0,01 0,06 0,38 -3,86 11,5 -3,82

-5,33 -6,5 -3,58 -3,4 -3,43 -3,6 -3,53 -3,21 -7,49 -3,82 43,9

Hladina významnosti:

α = 10 %

Testovaná statistika:

S = 17,206

Počet stupňů volnosti:

k-1=10

Kritický obor:

W = [15,987; ∞)

Hodnota testové statistiky (S = 17,206) je větší než kritická hodnota (W = 15,987) proto hypotézu H0 na dané hladině významnosti zamítáme. Je rozdíl v trávení volného času seniorů v různých věkových skupinách (konkrétně mezi skupinou seniorů ve věku 60-75 let a skupinou ve věku 76 a více let) Jako další jsem pro statistické ověření této hypotézy vybrala tabulky č. 44 a č.45 (viz str. 65 a 66) Pro testovou statistiku vycházíme z tabulky: Tab. 85. Druhá tabulka pro testovou statistiku pro hypotézu č. 3 Tab. 44-45 1 v sezóně víkendy 2 v sezóně téměř každý den 3 celoročně víkendy + co nejvíce to jde Celkem

60-75 8 19 20 47

76+ 5 12 3 20

πˆ i ϑˆi

1 X− 1 Y n m

0,170 0,250 0,404 0,600 0,426 0,150

-0,080 -0,196 0,276

2,75 -0,85 -1,85

ˆ+ = V -0,85 -1,85

1,85

-1

-1

2,85

Hladina významnosti:

α=5%

Testová statistika:

S=6,558

Počet stupňů volnosti:

k-1=2

Kritický obor:

W=[5,991; ∞)

Hodnota testové statistiky (S = 6,558) je větší než kritická hodnota (W = 5,991) proto hypotézu H0 na dané hladině významnosti zamítáme. 92

5.4. Vlastní analýza a diskuse daného vzorku Demografické údaje Z průzkumu vyplývá, že respondenti na vesnici 25 (62,5 %), tak ve městě 53 (58,9 %), byli převážně ženy. To odpovídá demografickým průzkumům. Mezi starými lidmi je větší procento žen, které se dožívají vyššího věku. Nejvíce respondentů bylo ve věku 60 – 65 let a 76 – 80 let, což činí v jednotlivých kategoriích nad 20 %. Nejmenší zastoupení bylo ve věku nad 86 let (viz tab. 2 – str. 42). Co se týká vzdělání ve skupině mužů i žen převažuje na vesnici nižší typ vzdělání. U mužů je to vyučení až 60 % respondentů. Ve městě měli respondenti v obou kategoriích vzdělání spíše středoškolské s maturitou a vysokoškolské (viz tab. 3 – str. 42). Vzhledem k tomu, že respondenti byli senioři, dalo se očekávat, že podíl vyššího vzdělání bude ve městě. Na vesnici se dříve na vzdělávání takový důraz, jako v dnešní době, nekladl. V

průzkumu

převažovali

senioři

z

města.

Dále

můžeme

pozorovat,

že senioři na vesnici žijí převážně v rodinném domě, ve městě spíše v bytě. Výjimkou byla kategorie žen z města, kde byl podíl seniorek žijících v bytě a rodinném domě téměř vyrovnaný. Senioři žijící v domově důchodců byli z vesnice. Zde jsem absolvovala praxi. Zastoupení seniorů, žijících v domě s pečovatelskou službou, je nízké proto, že jsem byla vedením domu s pečovatelskou službou odmítnuta při žádosti o provedení průzkumu. Otázka změny bydliště je pro seniory hodně stresující. Většina z nich nechce o stěhování ani slyšet. Říká se: „starý strom nepřesadíš“. To se mi v mém průzkumu potvrdilo u více jak 88 % seniorů (viz tab. 5 – str. 43). Pokud někdo z nich uvažoval o změně bydliště, tak hlavně do domu s pečovatelskou službou, nebo k příbuzným (viz tab. 6 – str. 44). Ostatní údaje V posledních letech se změnil styl života a nároky na bydlení. Rodiny, kde žije pohromadě

více

generací,

jsou spíše

výjimkou.

Navíc

celá

řada seniorů

zůstává

po smrti partnera sama. V tabulce mužů pozorujeme, že není rozdíl mezi tím, zda žijí senioři ve městě, či na vesnici. Senioři nad 76 let žijí více sami (kategorie B – 100 % a D – 43,8 %), zatímco do 75 let žijí převážně s manželkami (kategorie A – 33,3 % a kategorie C – 61,9 %). To samozřejmě odpovídá předpokladu, že u starších 76 let dochází častěji k úmrtí partnera. U žen pozorujeme, že mladší věkové hranice žijí s partnerem, nad 76 let žijí sami (kategorie B až 90 % a kategorie D 56,5 %). Opět to nemá vliv na to, zda je

93

seniorka z města, či vesnice (viz tab. 8 – str. 45). V obou skupinách se ukázalo velmi vzácné soužití s druhem a družkou. Je zřejmé, že senioři jsou v této otázce velmi konzervativní. Mnoho seniorů s přibývajícím věkem vyžaduje pomoc druhé osoby. V tabulce mužů sledujeme, že se potřeba pomoci neodvíjí od toho, kde senior žije, ale spíše záleží na věku. Z tabulky vyplývá, že soběstační jsou převážně lidé do 75 let, o čemž vypovídají kategorie A (66,7 %) a kategorie C (90,5 %). Samozřejmě to souvisí s tím, že s narůstajícím věkem přibývají i zdravotní potíže a senioři se stávají závislými na péči druhé osoby. Úplná závislost na jiném člověku byla pouze 16,7 %, a to kupodivu z kategorie A. Bylo to ovlivněno tím, že právě

tato kategorie

byla zastoupena obyvateli domova důchodců.

Malý

podíl

plné

závislosti byl v kategorii D (6,3 %) (viz tab. 9 – str. 45). V tabulce žen můžeme pozorovat stejně jako u mužů, že v mladší věkové skupině do 75 let je větší schopnost se sama o sebe postarat, kategorie A (85,7 %) a kategorie C (80 %). Opět není rozdíl mezi městem a vesnicí (viz tab. 10 – str. 46). Lze konstatovat, že to, zda se člověk o sebe postará sám, nesouvisí s tím, zda žije ve městě nebo na vesnici. Můžeme však předpokládat, že s přibývajícím věkem, přibývá také potřeba pomoci druhých lidí. V dřívějších letech bylo pravidlem, že se o nemohoucí a staré staraly rodiny. V dnešní uspěchané době, má málo kdo čas se o seniora postarat. Mladí většinou mají plno starostí s tím, jak zabezpečit svoji rodinu. Z průzkumu plyne ovšem příjemné zjištění, že rodina je na prvním místě v péči o svého blízkého. Velký podíl péče nám zabezpečují také pracovníci sociálního zařízení (viz tab. 11 – str. 46). Často se od

seniorů očekává

pomoc

v rodině.

Senior není zaměstnán, je

v důchodu a má relativně hodně volného času. Avšak ve skupině mužů pozorujeme, že téměř žádný o nikoho nepečuje (viz tab. 12 – str. 47). U skupiny mužů jsem tyto výsledky očekávala.

Totéž

platí

o skupině

žen,

s výjimkou kategorie

C,

kdy

46,7

%

uvedlo péči o někoho blízkého (viz tab. 13 – str. 47). Ve skupině žen jsem ale byla překvapená, neboť bych očekávala, že v kategorii A bude více žen, které se budou o někoho starat. O koho se člověk stará? Předpokládala bych nejvíce péči seniorů o vnoučata. Ve skupině mužů se mi teorie potvrdila u kategorie C (viz tab. 14 – str. 47). Ve skupině žen byl podíl péče o vnoučata také nejvíce zastoupen, a to ve všech z uvedených kategorií. Nebyl rozdíl, zda ženy žijí ve městě či na vesnici, nebo ve věku seniorek (viz tab. 15 – str. 48).

94

Kolik času a jak moc jsou péčí zatíženi? Většina z dotázaných uvádí každodenní péči. Myslím si, že je to pro seniora značně vyčerpávající a ubírá mu to na kvalitě života (viz tab. 16 – str. 48). Většina z nás se těší až bude v důchodu. Zajímalo mně, zda jsou senioři převážně důchodci, nebo zda si chodí přivydělávat. Ve skupině mužů vidíme, že větší část respondentů ve všech kategoriích žije z důchodu (viz tab. 17 – str. 49). Ve skupině žen byly výsledky velmi podobné. Přivýdělek u důchodu byl zaznamenán kolem 30 % u kategorií A a C, to jsem očekávala vzhledem k věku. Kolik času senior tráví v zaměstnání, ovlivňuje jeho volný čas. I to, že je senior v důchodu ještě zaměstnán, můžeme považovat za aktivní trávení volného času. Zajímalo mě, jak často do práce chodí. V obou skupinách, ve všech kategoriích, byly výsledky velmi podobné. Převážná část seniorů chodí do práce vícekrát v týdnu. Důvodů, proč je zaměstnán, je celá řada. Nejčastěji bych očekávala ekonomické důvody a podnikání. To se potvrdilo. Ve skupině mužů, v kategorii C, převažovaly právě finanční důvody. Kategorie ostatní vypovídaly o podnikání seniorů - mužů. U žen převažovaly taktéž finanční důvody, což odpovídá nárokům dnešním doby (viz tab. 20 – str. 50). Pro seniory je v dnešní době k dispozici celá řada organizací a zájmových klubů, kde mohou trávit svůj volný čas. Zde jsem očekávala rozdíly,

a to z důvodu větší nabídky

těchto služeb a lepší dostupnosti ve městě. Na vesnicích většinou tato možnost nabízena není. Podle průzkumu se u mužů ukázalo, že možnost působení v organizaci většina z nich nevyužívá. Pouze u kategorie B je návštěvnost více jak 33 %. Je to dáno tím, že v této kategorii bylo zastoupeno velmi málo respondentů. Navíc tato kategorie měla zastoupení seniorů, kteří žili v domově důchodců na vesnici. A jak všichni dobře víme, právě domovy důchodců nabízí celou řadu organizovaných aktivit pro své klienty (viz tab. 21 – str. 51). Ve skupině žen byly výsledky v kategoriích A a B téměř vyrovnané, opět to souvisí hlavně s tím, že tyto kategorie jsou z vesnice a ženy měly bydliště v domově důchodců. Ženy z města, převážně nad 80 %, nejsou členkami žádné organizace (viz tab. 22 – str. 52). Návštěva organizací je zřejmá z tabulky č. 23 (str. 52). Jaké činnosti jsou pro seniory nejzajímavější nám ukazuje následující tabulka. Ve skupině mužů převažuje odpověď „jiné činnosti“ ve všech kategoriích (viz tab. 24 – str. 53). Skupiny žen v kategoriích A a B nejčastěji uvádí jako aktivitu vaření a variantu jiné, zatímco ženy kategorie C uvádí pouze variantu jiné (viz tab. 24 – str. 53). 95

Do svého dotazníku jsem

zahrnula v této souvislosti také

otázku,

jaký

důvod

k návštěvě organizací mají. Ze zvolených odpovědí ve skupině mužů převažovala odpověď, že mají rádi aktivitu, u všech kategorií (viz tab. 25 – str. 54). Ve skupině žen byly odpovědi v kategoriích

taktéž

vyrovnané,

nejčastěji

byla uváděna touha po aktivitě

a nových

informacích, což jsem předpokládala (viz tab. 23 – str. 52). Dále mne zajímaly důvody, proč senioři nevyužívají možností, které nabízí celá řada organizací. Nejvíce bych očekávala, že důvodem budou finance a nedostupnost. Ve skupině mužů se nejčastěji setkáváme s argumentem, že nemají rádi organizování času, a to ve všech kategoriích. Kupodivu můj předpoklad nedostupnosti ze strany financí a dopravy téměř neuváděli. (viz tab. 26 – str. 54). Ve skupině žen byla nejčastější odpověď, že nemají čas ve všech kategoriích. Druhá nejčastější odpověď byla, stejně jako u mužů, že nemají rády organizování volného času. Nedostupnost, z hlediska dopravy a finanční důvody, se mi ani v této skupině nepotvrdila (viz tab. 27 – str. 55). Vzdělání je v dnešní době považováno za velmi důležité. V dřívějších letech tomu tak nebylo. Měl-li někdo maturitu, byla ceněna, vysokoškolské vzdělání bylo luxusem. Natož vzdělávání seniorů. Ve světě je celá řada nabídek vzdělávání určeného právě pro ně. Stále více se stává prestiží, že se senioři vzdělávají. U nás se můžeme také setkat s celou řadou možností, jak si senior může rozšířit svůj obzor. Jde o to, zda naši senioři tohoto využívají. Osobně si myslím, že velmi málo. Výsledky průzkumu můj názor potvrdily jak u mužů (viz tab. 28 – str. 56), tak u žen (viz tab. 29 – str. 56). Další tabulky (tab. 30 a 31 – obě str. 57) nám ukazují, kde se senioři vzdělávají. Nejčastěji jsou navštěvovány přednášky. Variantu individuálního studia jsem do dotazníku nezahrnula. Do vyhodnocení jsem ji musela uvést, neboť senioři tuto variantu do dotazníku dopisovali. Byla druhou z uvedených typů vzdělávání. Nikdo z respondentů se nevzdělával na univerzitě. Ve skupině mužů se můžeme pro zajímavost podívat, jaký obor je nejvíce při vzdělávání zajímá. U mužů převažovaly počítače a informatika a varianta jiné (viz tab. 32 – str. 58). Ve skupině žen byl nejvyšší zájem o kulturu ve všech kategoriích a zdravotní vědy. Tyto výsledky souvisí s tím, že muži tíhnout k technice a ženy spíše ke kultuře a zdravému životnímu stylu. Když se někdo z nás rozhodne vzdělávat, má k tomu různé důvody. U seniorů bych očekávala, že důvodem bude rozšíření stávajících vědomostí a touha po společnosti. Na tuto otázku nám odpoví tabulky 34 a 35 (obě str. 59). Ve skupině mužů si chce 96

většina rozšířit svůj obzor. Uvedly to kategorie B, C a D. Můžeme tedy říci, že důvod ke vzdělání není ovlivněn místem bydliště. Ve skupině žen bych předpokládala jako hlavní důvod

právě

společnost

ostatních,

to však

podle

výsledků

průzkumu neodpovídá

mému předpokladu. U žen pozorujeme rozdílné názory proč se vzdělávají. V kategorii A převládly odpovědi touha po informacích a rozšíření dosavadních vědomostí (35,7 %), kategorie B uvedla převážně, že nechce nečinně sedět doma (36,4 %) a kategorie C měla podobné výsledky jako kategorie A. Ukázalo se, že mladší seniorky mají podobný názor a je jedno, kde žijí. Malý rozdíl byl viditelný mezi seniorkami mladšími a staršími. Proč se senioři nevzdělávají? Podle mých zkušeností si většina z nich myslí, že je to v jejich věku zbytečné. V průzkumu se nám dostane na tuto otázku odpovědi. Ve skupině mužů se mi můj předpoklad potvrdil v kategorii A, B, D (viz tab. 36 – str. 60), ve skupině žen u kategorie A a D. U kategorie B a C byla zastoupena nejvíce odpověď, že nemají čas. Otázkou zůstává, zda to, že nemají čas je jen výmluva, nebo zda jsou zaneprázdněni jinou činností, např. zaměstnáním, či hlídáním dětí (viz tab. 37 – str. 61). Senioři zůstávají často sami. Jejich přítelem, společníkem bývá zvíře. Zvíře člověka zavazuje k péči o něj. Jak víme, ve stáří sil ubývá, přibývá nemocí, a to často takových, kdy dochází ke snížení pohyblivosti. Tato skutečnost může ovlivnit rozhodování seniorů. Lze předpokládat, že zvíře jako společníka budou mít spíše ti, co žijí na vesnicích v rodinném domku. Zejména u žen jsem toto očekávala, protože mají větší sklony k pečovatelství. Ve skupině mužů pozorujeme, že zvíře nemá více než polovina dotázaných respondentů, bez rozdílu věku a místa bydliště (viz tab. 38 – str. 61). Ve skupině žen průzkum ukazuje,

že

mladší

seniorky

(to jsou kategorie

A a C)

mají

téměř

vyrovnané

odpovědi ANO a NE. U starších žen (v kategorii B a D) převládá, že zvíře nemají. Můj předpoklad se tedy částečně potvrdil. Důležitým a ovlivňujícím faktorem je věk (viz tab. 39 – str. 62). Na otázku, proč mají zvíře, odpověděli muži převážně stejně, je to jejich dobrý přítel v kategorii A, B. V kategorii C nejvíce respondentů odpovědělo, že jim dělá společnost. Toto odpovídá mému předpokladu, z jakých důvodů by si senior zvíře pořídil (viz tab. 40 – str. 63). Ve skupině žen to bylo podobné. Ty, které zvíře mají, uvádí, že je to přítel a společník. Zde také pozorujeme, jak si ženy uvědomují to, že díky němu jsou aktivnější (viz tab. 41 – str. 63). Zahrádkaření a chalupaření bývá zálibou více v seniorském věku. V tomto období má člověk pro tento koníček většinou dostatek času. Myslím si, že by zde neměl být rozdíl 97

mezi muži a ženami, ale ani zda žijí ve městě či na vesnici. Je předpoklad, že právě na vesnici bude podíl respondentů větší, neboť součástí rodinných domů bývá zahrada. Na druhou stranu si myslím, že lidé z města touží po tom, dostat se do přírody. Rozdíly by mohly být pozorovány mezi věkovými kategoriemi. „Mladší“ senioři by se této činnosti věnovali, starších nad 76 let by bylo méně, hlavně z důvodu úbytku sil. Z průzkumu můžeme ve skupině mužů pozorovat, že věk je tím rozhodujícím. Zatímco v kategorii A (50 %) a kategorii C (71,4 %) vlastní zahradu, tak v kategorii B a D má tuto zájmovou činnost do 33 % respondentů. Z průzkumu vyplývá, že více respondentů má zahradu než chatu (viz tab. 42 – str. 64). Ve skupině žen je situace podobná. Není rozhodující, zda žijí ve městě či na vesnici, ale roli hraje věk. Kategorie A a C uvádí více jak v polovině případů, že vlastní zahradu. V kategorii B a D přiznává přes 60 % seniorek, že zahradu nevlastní (viz tab. 43 – str. 65). Z toho vyvozuji, že zahrádkaření je ovlivněno věkem a množstvím sil. Pro zajímavost se můžeme podívat do tabulek 44 (str. 65) a 45 (str. 66), kolik času na zahradě či chatě respondenti tráví. Vidíme, že není velký rozdíl, zda se jedná o ženy či muže, pocházející z vesnice či města. Z odpovědí je zřejmé, že v sezóně na zahradě nebo chatě jsou skoro každý den (viz tab. 44 a 45). Činností na zahradě nebo chatě je celá řada. U mužů předpokládám, že se věnují kutilství, popřípadě aktivitám jako vycházky a houbaření. Podle mého názoru je jedno, do jaké kategorie muži patří, zájmy mají podobné. Z průzkumu vidíme, že tomu tak ve skutečnosti je (viz tab. 46 – str. 66). Ve skupině žen bych předpokládala, že na prvních místech v aktivitách bude pěstování zeleniny a květin, a to bez rozdílu v jednotlivých kategoriích. Z průzkumu vyplývá u mladších kategorií A a C pěstování zeleniny a květin, a to hlavně v kategorii A, která je zastoupena respondentkami z vesnice. U starších kategorií převládá posezení, popřípadě procházky a houbaření. Rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi nejsou výrazné (viz tab. 47 – str. 68). Důchodce má více času, který mu umožňuje návštěvu různých kulturních akcí. Domnívám se, že převažuje návštěva divadel, koncertů a památek. Zejména u žen kategorie C, žijících ve městě, bych tuto činnost očekávala. Průzkum můj předpoklad potvrdil v 80 % (viz tab. 49 – str. 70). U mužské kategorie A a D je téměř stejné zastoupení respondentů, kteří kulturní akce navštěvují nebo nenavštěvují. V kategoriích B a C je návštěvnost vyšší jak 60% (viz tab. 48 – str. 69). Celkově lze konstatovat, že ženy vyhledávají kulturní akce o něco více než muži.

98

Zaměříme-li se na to, jaké kulturní akce senioři upřednostňují, můžeme pozorovat u skupiny mužů v kategoriích A a B nejčastější odpověď jiné. U kategorie C a D je to divadlo, přes 30 %, v kategorii D ještě navíc přes 40 % návštěva koncertů (viz tab. 50 – str. 70). Ve skupině žen z průzkumu vychází nejčastěji návštěva divadel, koncertů v kategoriích A, C, D. Poslední kategorie navštěvuje mimo divadla a koncerty také památky. Ženy kategorie B uvádí jiné akce, což je ovlivněno velkým zastoupením respondentů žijících v domově důchodců. V průzkumu nepozorujeme výrazné rozdíly mezi akcemi, které navštíví muži a které ženy. Velké rozdíly nejsou ani mezi jednotlivými kategoriemi. Co se týká četnosti, můžeme pozorovat v kategorii B u obou skupin účast 1 – 2x měsíčně. Všichni ostatní uvedli, že kulturní akce navštěvují občas (viz tab. 52 – str. 72 a tab. 53 – str. 73). Pro zajímavost se podíváme na výsledky průzkumu s kým tyto akce navštěvují. Nejčastější odpovědí u většiny dotázaných bylo s manželkou nebo přáteli. Je to logické. Pro člověka to není jen kulturní zážitek, ale hlavně společenská událost (viz tab. 54 a 55 – obě str. 73). V dnešní době se klade velký důraz na aktivitu ve stáří. Pod pojmem aktivita si většina z nás vybaví pohyb. V dřívějších letech na sport nebyl kladen takový důraz. Dnes je doporučován v každém věku. Přesto si myslím, že dnešní generace seniorů se sportovním aktivitám příliš věnovat nebude. Z průzkumu ve skupině mužů vidíme, že se v kategorii A (50 %) a kategorii C (61,9 %) sportovním aktivitám věnují. Zatímco kategorie B (100 %) a D (62,5 %) ne. Výsledky jsem u kategorií A, C čekala nižší. Výsledky kategorií B a D nepřekvapily. Důvodem, proč nesportují tyto věkové kategorie, mohou být zdravotní problémy spojené s přibývajícím věkem (viz tab. 56 – str. 74). Ve skupině žen výsledky průzkumu potvrzují můj předpoklad. Jen v kategorii A (71,4 %) jsem byla překvapena. Shrneme-li závěry průzkumu, lze říci, že pokud porovnáváme jednotlivé stejné věkové kategorie mužů a žen, vychází nám podobné výsledky (viz tab. 56 a 57 – obě str. 74). V dotazníku jsem uvedla některé ze sportů, které jsem u seniorů očekávala. Předpokládala jsem, že nejvíce budou senioři uvádět cvičení v Sokole a turistiku, hlavně u mladších kategorií do 75 let. U mužů převažuje v kategorii A a C kolo a hojně je zastoupena i turistika a výlety. V kategorii C dokonce lyžování, což mě překvapilo (viz tab. 58 – str. 75). U žen bych očekávala aktivity v Sokole a turistiku. Z průzkumu vidíme v kategorii A (50 %) a B (18,2 %) kolo. Kategorie C (26,7 %) a D (26,1 %) uvádí převážně turistiku. Zhodnotíme-li tuto skupinu, ukazuje se nám, že ženy žijící na vesnici dávají přednost jízdě na kole. Odpovídá to skutečnosti, že na vesnici je kolo důležitým dopravním

99

prostředkem. Ženy z města upřednostňují výlety. Je samozřejmé, že mnoho lidí vyráží do přírody. Ve městě je k této aktivitě celá řada nabídek a lepší dostupnost dopravními prostředky (viz tab. 59 – str. 76). Překvapilo mě, že žádný senior nenavštěvuje Sokol. Říká se, že zvláště v seniorském věku je důležitá pravidelnost. Proto mě zajímalo, jak často senioři sportují. U mužů pozorujeme, že nejčastější odpovědí byla varianta občas. Pravidelné cvičení bylo u nich zaznamenáno maximálně do 9,5 % (viz tab. 60 – str. 76). Zatímco ve skupině žen téměř polovina sportuje občas, druhá udává ve cvičení pravidelnost (viz tab. 61 – str. 77). Očekávala jsem, že tuto aktivitu nebudou provozovat sami. O tom, zda je mé tvrzení správné, se můžeme přesvědčit z průzkumu. Zde bych nepředpokládala žádné rozdíly mezi zvolenými skupinami a kategoriemi. Ve skupině mužů pozorujeme, že kategorie C a D spíše sportuje sama. Kategorie A uvádí sportování s manželkou (viz tab. 62 – str. 77). Ve skupině žen se ukazuje, že kategorie A a B sportuje převážně s přáteli a v kategorie D sama (viz tab. 63 – str. 77). Potvrdilo se mi, že lidé ve většině případů nesportují sami. Velkou většinu dne tráví starší lidé doma. Činností, kterými si mohou vyplnit svůj volný čas je mnoho. Z těchto důvodů jsem do dotazníku seniorům zahrnula nabídku možností, které by doma mohli vykonávat. V literatuře se uvádí, že televize a rozhlas bývají pro seniory často společníkem v samotě. Já osobně se k tomu přikláním. Dále si myslím, že senioři budou hodně číst. Opět bych zmínila literaturu, která popisuje, že hlavně senioři čtou časopisy a denní tisk. Myslím si, že tyto záliby budou převažovat, a to bez rozdílu věku i pohlaví. U žen bych dále předpokládala výplň času pečením a vařením. Naopak si myslím, že počítač a internet nebudou naši senioři zatím využívat. Z průzkumu u mužů vidíme ve všech kategoriích sledování televize. Jaké pořady nejvíce sledují ukazuje tab. č. 66 (str. 81). Převažuje sledování zpráv a sportu. Kolik hodin tráví u televize můžeme vidět v tabulce č. 68 (str. 82), přičemž kategorie A, C, D uvádí délku sledování televize 1 – 3 hodiny za den nad 66,7 % respondentů, výjimkou je kategorie B (66,7 %), která uvádí více času stráveného před televizní obrazovkou. Další nejčastější činnost u mužů bylo čtení denního tisku a časopisů, a to u všech věkových skupin (počítač a internet, dle mých předpokladů, z průzkumu vychází do 20 %). Výjimkou je pouze kategorie C (38,1 %). Zdůvodnila bych to tím, že jsou to muži do 75 let, žijící ve městě a tudíž mají k této „moderní dnešní samozřejmosti“ blíž (viz tab. 64 – str. 78). Ve skupině žen můžeme z výsledků průzkumu vidět ve všech kategoriích jako nejčastější zálibu sledování televize. Jaké pořady ženy nejčastěji sledují můžeme pozorovat v tabulce č. 100

67 (str. 81). Stejně jako u mužů jsou to zprávy. Rozdíl nastává u seriálů, kdy u mužů bylo zastoupení sledovanosti kolem 33 %, u žen je to více jak polovina. Co se týká doby sledování televize i u žen převažuje sledovanost v rozmezí 1 – 3 hod. Je zajímavé, že jak skupina žen, tak i mužů v kategorii B sleduje televizi více hodin denně nad 50 % dotázaných (viz tab. 68 a 69 – obě str. 82). U žen na vesnici pozorujeme i vyšší procento poslechu rozhlasu. V porovnání s muži, ženy celkově poslouchají rozhlas více. Nad 50 % všechny kategorie žen čtou časopisy a denní tisk. To je podobné se skupinou mužů a odpovídá tomu, co jsem se dozvěděla z literatury. U žen na rozdíl od mužů se mi potvrdil zájem o vaření a pečení. Ženy většinou nemají vtah k technice, takže počítač a internet bych jako zálibu u nich nehledala. To se také z průzkumu potvrzuje, přičemž i zde, stejně jako u mužů, jsem byla překvapená, že 20 % respondentek z kategorie C tento druh zájmu uvádí (viz tab. 65 – str. 79). Podle mého názoru je v dnešní době převaha lidí, kteří nejsou věřící. V dřívějších letech byla víra v boha téměř pravidlem. Proto bych očekávala v kategoriích B a D bez rozdílu pohlaví většinu věřících respondentů. Ve skupině mužů vidíme hlavně u kategorie B, že nejsou věřící. Celkově jsem z výsledků této otázky překvapená (viz tab. 70 – str. 83). Ve skupině žen se můj předpoklad víry potvrdil, a to ve všech kategoriích (viz tab. 71 – str. 83). Dnešní doba nabízí seniorům celou řadu služeb. Proč je tedy nevyužít. Využití pečovatelské služby umožňuje více volného času pro své zájmy. Pečovatelská služba zajišťuje seniorům pomoc v případě potřeby. Na druhou stranu právě činnosti, které pečovatelská služba nabízí jsou většinou jediné, které mohou člověka udržovat v aktivitě. Očekávala jsem využití dovozu stravy. Z mého průzkumu vyplývá, že skupiny mužů v kategoriích A, C a D, pečovatelské

služby

nevyužívají.

Pouze

kategorie

B

uvedla využití

těchto služeb.

Tito senioři však bydlí v domově důchodců. Co se týče plánu využití služeb, byla jsem překvapená, že pouze do 20 % seniorů plánuje tyto služby využívat (viz tab. 72 – str. 84). Ve skupině žen byla situace podobná. Opět kategorie A, C a D uvedly, že těchto služeb nevyužívají. Ale více žen o této možnosti uvažuje (viz tab. 73 – str. 84). Pro zajímavost se můžeme podívat do tabulek 74 a 75 (obě str. 85), jaké ze služeb jsou nejčastěji využívány. Porovnáme-li četnost využití služeb, můžeme pozorovat rozdíly mezi muži a ženami. Zatímco muži je využívali každý den, ženy uvádí převážně odpověď občas (viz tab. 76 a 77 – obě str. 86). Otázku, zda využívají agenturu domácí péče jsem se rozhodla nevyhodnocovat. Tato otázka není pro moje téma stěžejní a mrzí mne, že jsem jimi seniory zatěžovala. 101

V dnešní době je kladen důraz na kvalitu života. Jak skutečně svůj život senioři hodnotí nám ukazuje poslední otázka průzkumu. Skupina mužů kategorie A (50 %), C (61,9 %) a D (62,5 %), hodnotí život jako spokojený a třetina ve všech kategoriích jako částečně spokojený (viz tab. 81 – str. 88). U žen pozorujeme rovněž jako u mužů, že převažuje hodnocení spokojeného života a na druhém místě částečně spokojeného. Kategorie B u žen mně překvapila docela vysokým procentem 27,3 % hodnocení svého dosavadního života za nespokojený. Přikláněla bych se v této souvislosti k názoru, že důvodem je vyšší věk a pravděpodobně také zdravotní komplikace, které snižují kvalitu jejich života.

102

6.

Návrh na řešení zjištěných nedostatků V České republice je celá řada možností, jak může senior trávit volný čas. Jedním

z příkladů je nabídka vzdělávacích kurzů a studijních programů. Vysoké školy nabízí kurzy určené speciálně pro seniory. I domovy důchodců, domy s pečovatelskou službou a kluby seniorů organizují celou řadu přednášek. Jiný druh trávení volného času nabízí aktivním seniorům sportovní organizace a kluby. Všechny tyto nabídky nalezneme ve velkých městech, odlišné to však je ve městech menších a na vesnicích. Ty již tolik možností pro seniory nenabízí.

Pro zkvalitnění

života seniorů

by

bylo dobré,

kdyby

i v těchto lokalitách

byla nabídka aktivit větší. Postarat se o zajištění těchto aktivit by mělo být součástí programu daného obecního úřadu. Vzhledem k tomu, že na vesnicích a v malých městech bývají kulturní domy či sokolovny běžně pod správou obecního úřadu, mohl by seniorům zajistit jak vzdělávací, tak sportovní či zájmové akce. Druhý problém vidím v malém zájmu seniorů o zmíněné akce. I když mají možnost využít jak kulturní, tak sportovní či vzdělávací programy, zájem o ně je mnohdy nízký. Jako řešení zde vidím větší propagaci těchto aktivit a služeb. Informace o nich je možné umístit na úřední desky městských úřadů, vyhlásit v obecním rozhlase nebo také v čekárnách u lékařů. Praktičtí lékaři by měli být informováni o těchto možnostech a s přihlédnutím k zdravotnímu stavu svých pacientů jim doporučit vhodný např. pohybový program. Lékaři mají také jedinečnou možnost seniorům zdůraznit velký význam pohybu a samozřejmě i trénování paměti v jejich věku. Oba zmíněné problémy, dostupnost aktivit a zájem o ně, však spolu velice úzce souvisí. Projeví se nejvíce na vesnicích a v menších městech, které se většinou potýkají s nedostatkem peněz a jejich rozpočty jsou rok od roku napjatější. Je pak pochopitelné, že se starostové v takové situaci rozhodují, zda investovat peníze do aktivit, o které ani sami senioři nejeví velký zájem. Největší množství informací, jak kvalitně využít volný čas v séniu, se nachází v knihách, odborných časopisech a také na internetu. Lze však jen stěží předpokládat, že si senior zajde do knihkupectví koupit knihu s takovýmto obsahem nebo si začne vyhledávat informace na internetu. Právě proto vidím jako nejlepší možnost, jak na tyto aktivity upozornit, vyvěšení informací na nástěnkách městských úřadů a u lékaře. Doporučení můžeme tedy shrnout. Obecní úřad by se měl postarat o své letité občany i v této oblasti a zajistit jim dostatek možností pro sportovní, kulturní a vzdělávací vyžití. Tato snaha však musí být doplněna zvyšováním povědomí o dostupnosti těchto aktivit a také důležitosti jejich významu pro seniory v jejich věku. 103

7.

Závěr Diplomová práce se zabývá problematikou využití volného času seniorů v naší

společnosti. Stárnutí populace je v posledních letech trendem ve všech vyspělých zemích světa a Česká republika není výjimkou. Podle demografických průzkumů se Česká republika řadila dokonce na poslední příčky v porodnosti v Evropě. Tento fakt souvisí jednak ze zvyšováním životní úrovně, kdy mladí lidé zakládají rodiny mnohem později než bývalo dříve zvykem, jednak také se zvyšující se životní úrovní a kvalitou zdravotní péče. Důsledkem je, že se průměrná délka života prodlužuje. Vědní disciplíny se dnes zaměřují také na zkoumání příčin, projevů a důsledků stárnutí, ne jenom na léčení chorob. Pro kvalitní život seniorů je důležitá nejen dobrá fyzická kondice, ale také jejich duševní pohoda. Ve své práci jsem se proto zaměřila především na zjištění, jak současní senioři tráví svůj volný čas a jakým aktivitám se věnují. Práce je rozdělena na dvě části. První část, popisuje teoreticky problematiku stárnutí. Druhá část práce je zaměřena na samotnou analýzu zkoumaného problému. Pro svůj průzkum jsem sestavila dotazník, skládající se z 19 otázek. V rámci šetření byly stanoveny následující hypotézy: První hypotéza měla ověřit, zda muži a ženy tráví volný čas stejně. Pro analýzu jsem použila tabulky č. 64 a č.65 (str. 78 a 79), které byly upraveny pro testovou statistiku do tabulky č. 82 (str. 89). Hodnota testové statistiky (S = 26,708) je větší než kritická hodnota (W = 15,508) proto jsem hypotézu H0 na dané hladině významnosti zamítla. Průzkum ve sledovaném vzorku respondentů prokázal, že muži přece jen tráví svůj volný čas jinak než ženy. Rozdíly však nebyly veliké a v některých aktivitách dokonce téměř žádné. Například jejich zájem o druh kulturních akcí, druh sportu a domácí činnosti nevykazoval téměř žádné rozdíly mezi muži a ženami.

Největší diference se projevily v odpovědích

týkajících se vzdělávání. Zde se ukázalo, že muži jsou přece jenom více technicky zaměření, což dokazuje jejich zájem o počítače, a ženy naopak humanitně, doložené jejich zájmem o zdravotní vědy a kulturu. Druhá hypotéza byla zaměřena na to, že nebude rozdíl v trávení volného času mezi seniory žijícími ve městě a na vesnici. Pro analýzu jsem vybrala tabulky č.46 a č.47 (str. 66 a 68), které byly upraveny pro testovou statistiku do tabulky č. 83 (str. 90). Hodnota testové statistiky (S = 23,153) je větší než kritická hodnota (W = 14,067) proto jsem hypotézu H0 na dané hladině významnosti zamítla. Znamená to, že je rozdíl v trávení volného času mezi seniory žijícími ve městě a na vesnici zařazenými v šetření. V průzkumu se ukazují 104

rozdílné činnosti na zahradě. Na vesnici se senioři věnují především chovu domácích zvířat a ve městech převládá spíše rekreační typ zahrádkaření jako např. pěstování květin. Je to dáno podmínkami, které lidé na vesnici a ve městech pro chování domácích zvířat mají. Na druhou stranu mě překvapil malý rozdíl v návštěvnosti kulturních akcí mezi oběma skupinami. Předpokládala jsem, že v souvislosti s větší dostupností kulturních zařízení ve městech budou senioři z měst navštěvovat tyto akce o poznání více než senioři žijící na vesnici. Rozdíl se však projevil v druhu kulturních akcí, které senioři navštěvují. Návštěvnost divadla byla u seniorů žijících ve městě výrazně vyšší, což lze odůvodnit právě lepší dostupností tohoto druhu zábavy ve městech. Třetí hypotéza měla ověřit, že nebude rozdíl v trávení volného času seniorů v různých věkových skupinách (konkrétně mezi skupinou seniorů ve věku 60 - 75 let a skupinou ve věku 76 a více let). Pro analýzu jsem v tomto případě vybrala tabulky č. 64 a č. 65 (str. 78 a 79) a vypracovala pro testovou statistiku tabulku č. 84 (str. 91). Hodnota testové statistiky (S = 17,206) je větší než kritická hodnota (W = 15,987) proto jsem hypotézu H0 na dané hladině významnosti zamítla. Průzkum prokázal rozdíly mezi těmito dvěma věkovými skupinami téměř u všech aktivit. Tuto skutečnost jsem předpokládala. Ze zdravotního hlediska lze očekávat, že se lidé s přibývajícím věkem stávají méně aktivními. Odpovídá tomu i výběr aktivit, kterým se ve svém volném čase věnují. Z průzkumu jsem také chtěla zjistit, zda lidé využívají služeb pečovatelských agentur a agentur domácí péče. Z průzkumu vyplynulo, že pečovatelských služeb využívají mnohem více senioři žijící na vesnici. O existenci agentur domácí péče je však povědomí seniorů minimální. Z průzkumu je zřejmé, že velkým problémem je nedostatečná informovanost seniorů o možnostech trávení volného času v jejich okolí, která jde „ruku v ruce“ s jejich malým zájmem o dané akce. Jako jedno z možných řešení vidím větší snahu starostů obecních úřadů informovat o dostupných možnostech např. na úředních deskách a ve spolupráci s praktickými lékaři zvyšování osvěty a přípravu vhodných pohybových a kulturních programů. Vzhledem k tomu, že finanční prostředky jak obcí tak samotných seniorů jsou omezené, je nutné přípravu vhodných aktivit maximálně zkoordinovat. Největším problémem při zpracování mojí diplomové práce byl nedostatečný počet vyplněných dotazníků. Snažila jsem se oslovit domovy důchodců, ve velké většině případů jsem se však setkala s neochotou personálu a následně odmítnutím, proto byl průzkum proveden na vzorku pouze 130 seniorů. Myslím si však, že i z tohoto vzorku se mi podařilo 105

vypozorovat hlavní trendy v aktivitách, kterými se senioři ve svém volném čase zabývají a tím splnit cíl mojí diplomové práce.

106

8.

Seznam použité literatury

[1]

ČADIL, J., KUČEROVÁ, P. – Zdraví pro třetí věk. 1. vydání. Dobřejovice: REbo Productions CZ, spol. s r.o., 2006. ISBN 80-7234-536-2

[2]

ČERNÁ, M. - Adresář organizací působících v sociální oblasti ve městě Brně. 2.vydání. Brno, 2007, 146 s.

[3]

HAŠKOVCOVÁ, H. – Fenomén stáří. Praha: Panorama, 1990. 416 s. ISBN 11-122-90 13/33

[4]

HAŠKOVCOVÁ, H. Spoutaný život (Kapitoly z psychologie). Praha: 3 LFUK, 1991. 331 s.

[5]

JUREČKOVÁ, P. – Aktivizace seniorů – časopis Sociální práce, roč. 1, 4. 2, s. 140-152.

[6]

KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R. a kol. – Geriatrie a gerontologie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 864 s. ISBN 80-247-0548-6.

[7]

Kapesní průvodce zdravotní sestry, Grada Publishing spol. s r.o., 2. vydání, Praha 2001, 568 s. ISBN 80-247-0242-8

[8]

KŘIVOHLAVÝ, J. – Psychologie nemoci, Grada: Praha, 2002, 1. vydání, 200 s. ISBN 80-247-0179-0

[9]

LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. – Vývojová psychologie. 3. vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 1998. 344 s. ISBN 80-7169-195-X

[10] PIDRMAN, V., KOLIBÁŠ, E., - Změny jednání seniorů. 1. vydání, Galén: Praha 2005, 189 s. ISBN 80-7262-363-X [11] PICHAUD, S., THAREAUOVÁ, I. – Soužití se staršími lidmi. 1. vydání. Praha – Portál s.r.o., 1998. 156 s. ISBN 80-7178-184-3 [12] PLACHETA, Z a kol – Pokyny pro vypracování magisterské diplomové práce. 1 vydání, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005, 37 s. ISBN 80-210-2431-3 [13] POKORNÁ, A. – Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství. 2. vydání. Brno, 2008, 100 s. ISBN 978-80-7013-466-5 [14] RHEINWALDOVÁ, E. – Novodobá péče o seniory. Grada Publishing, spol. s r.o., 1999. 88 s. ISBN 80-7169-828-8

1.

vydání,

Praha:

[15] SHEEHYOVÁ, G. – Průvodce dospělostí. Šance a úskalí druhé poloviny života, Portál: Praha, 1999, 1. vydání, 456 s. ISBN 80-7178-185-1 [16] STUART – HAMILTON, I. – Psychologie stárnutí. 1. vydání. Praha: Portál, s.r.o., 1999, 319 s. ISBN 80-7178-274-2 [17] SÝKOROVÁ, D., CHYTIL, O., - Autonomie ve stáří. Strategie jejího zachování. 1. vydání, Ostravská univerzita: Ostrava 2004, 324 s. ISBN 80-7326-026-3 [18] ŠTILEC, M. Program aktivního stylu života pro seniory. Praha 2004, Portál s.r.o., 1. vydání. 135 s., ISBN 80-7178-920-8 [19] TOPINKOVÁ, E. – Geriatrie pro praxi. 1. vydání, Praha. Galén, 2005. 270s. ISBN 807262-365-6 [20] TOŠNEROVÁ, T. – Ageizmus – průvodce stereotypy a mýty o stáří. 1 vydání. Praha: Ambulance pro poruchy paměti, Ústav lékařské etiky 3 LFUK Praha a FNKV Praha 10, 2002, 45 s. 107

[21] TOŠNEROVÁ, T. – Špatné zacházení se seniory a násilí v rodině. Průvodce pro zdravotníky a profesionální pečovatele. 1 vydání. Praha.Ambulance pro poruchy paměti Ústav lékařské etiky 3. LF UK, 2000. 61 s. [22] TRACHTOVÁ, E. a kol. – Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, Brno, IDV PZ 1999, 186 s., ISBN 80-7013-285-X [23] VÁGNEROVÁ, M. – Vývojová psychologie dětství, dospělost, stáří. 1 vydání, Praha. Portál s.r.o., 2000. ISBN 80-7178-308-0 [24] VOKURKA, M., HUGO, J. a kol. – Praktický slovník medicíny, Praha, Maxdorf 1998, 490 s. ISBN 80-85800-81-0 [25] VOLLMEROVÁ, H. – Když člověk přichází do let …: věk si určujeme sami- praktická příručka pro seniory, Nakladatelství Železný: Praha, 1997, 1. vydání, 178 s. ISBN 80237-3447-4. [26] WALSH, D. – Skupinové hry a činnosti pro seniory. 1. vydání. Praha: Portál, s.r.o., 203 s. ISBN 80-7178-970-9 [27] WEBER, P. Minimum z klinické gerontologie pro lékaře a sestru v ambulanci, NCONZO: Brno, 2000, 1. vydání, 151 s. ISBN 80-7013-314-7 [28] Internetový zpravodaj – [on line] asociace univerzit třetího věku České republiky, dostupné na: http://au3v.vutbr.cz [citace 10. 4. 2008 ] [29] Institut celoživotního vzdělávání VUT v Brně – [on line], http://www.lli.vutbr.cz/univerzita-tretiho-veku [citace 10.4.2008]

dostupné

na:

[30] Život po padesátce – [on line], dostupné na: http://www.aktivni.cz [31] Masarykova univerzita – [on line] všeobecné informace o univerzitě třetího věku, dostupné na: http://www.muni.cz/u3v/general [citace říjen 2007] [32] Gerontologické centrum v Praze http://www.gerontocentrum.cz

8

–

[on

line],

dostupné

na:

[33] Senior Park – oáza Vašeho klidného stáří, komfortní bydlení pro seniory – [on line], dostupné na: http://www.senior.park.cz [34] Centrum pro rodinu a sociální péči v Brně http://www.crsp.cz/Joomla/index.php

–

[on

line],

dostupné

na:

108

9.

Seznam tabulek

Tab. 1. Respondenti podle pohlaví ...........................................................................................41 Tab. 2. Respondenti podle věku...............................................................................................42 Tab. 3. Vzdělání respondentů ...................................................................................................42 Tab. 4. Respondenti podle druhu bydlení .................................................................................43 Tab. 5. Úvaha o změně bydlení ................................................................................................43 Tab. 6. Uvažují o změně bydliště - kam ...................................................................................44 Tab. 7. Respondenti podle toho s kým žijí (muži) ....................................................................44 Tab. 8. Respondenti podle toho s kým žijí (ženy) ....................................................................45 Tab. 9. Respondenti a jejich potřeba péče (muži).....................................................................45 Tab. 10. Respondenti a jejich potřeba péče (ženy) ...................................................................46 Tab. 11. Péče o respondenty .....................................................................................................46 Tab. 12. Respondenti podle toho, zda o někoho pečují (muži) ................................................47 Tab. 13. Respondenti podle toho, zda o někoho pečují (ženy) .................................................47 Tab. 14. Respondenti podle toho, o koho pečují (muži) ...........................................................47 Tab. 15. Respondenti podle toho, o koho pečují (ženy) ...........................................................48 Tab. 16. Kolik času tráví respondenti péčí o druhé ..................................................................48 Tab. 17. Respondenti podle zaměstnanosti (muži) ...................................................................49 Tab. 18. Respondenti podle zaměstnanosti (ženy) ...................................................................49 Tab. 19. Respondenti podle frekvence návštěvy zaměstnání ...................................................50 Tab. 20. Důvod proč respondenti chodí do práce .....................................................................50 Tab. 21. Respondenti a jejich členství v organizacích (muži) ..................................................51 Tab. 22. Respondenti a jejich členství v organizacích (ženy) ..................................................52 Tab. 23. Respondenti podle četnosti návštěv organizace .........................................................52 Tab. 24. Aktivity respondentů ve zvolené organizaci ..............................................................53 Tab. 25. Motiv respondentů k návštěvě zvolené organizace ....................................................54 Tab. 26. Důvod, proč respondenti nenavštěvují žádnou organizaci (muži) .............................54 Tab. 27. Důvod, proč respondenti nenavštěvují žádnou organizaci (ženy) ..............................55 Tab. 28. Respondenti a jejich přístup ke vzdělání (muži) ........................................................56 Tab. 29. Respondenti a jejich přístup ke vzdělání (ženy) .........................................................56 Tab. 30. Místo vzdělávání respondentů (muži) ........................................................................57 Tab. 31. Místo vzdělávání respondentů (ženy) .........................................................................57 Tab. 32. Předmět studia respondentů (muži) ............................................................................58 Tab. 33. Předmět studia respondentů (ženy).............................................................................58 109

Tab. 34. Důvod vzdělávání respondentů (muži) .......................................................................59 Tab. 35. Důvod vzdělávání respondentů (ženy) .......................................................................59 Tab. 36. Důvod respondentů proč nestudují (muži) .................................................................60 Tab. 37. Důvod respondentů proč nestudují (ženy) ..................................................................61 Tab. 38. Domácí zvířata (muži) ................................................................................................61 Tab. 39. Domácí zvířata (ženy) ................................................................................................62 Tab. 40. Důvod respondentů, proč si pořídili nějaké zvíře (muži) ...........................................63 Tab. 41. Důvod respondentů, proč si pořídili nějaké zvíře (ženy)............................................63 Tab. 42. Respondenti podle vlastnictví zahrady nebo chaty (muži) .........................................64 Tab. 43. Respondenti podle vlastnictví zahrady nebo chaty (ženy) .........................................65 Tab. 44. Čas respondentů strávený na zahradě nebo chatě (muži) ...........................................65 Tab. 45. Čas respondentů strávený na zahradě nebo chatě (ženy) ...........................................66 Tab. 46. Činnost respondentů (muži)........................................................................................66 Tab. 47. Činnost respondentů (ženy) ........................................................................................68 Tab. 48. Respondenti a kultura (muži) .....................................................................................69 Tab. 49. Respondenti a kultura (ženy) ......................................................................................70 Tab. 50. Druh akce, které respondenti navštěvují (muži) .........................................................70 Tab. 51. Druh akce, které respondenti navštěvují (ženy) .........................................................71 Tab. 52. Četnost návštěv akcí (muži) .......................................................................................72 Tab. 53. Četnost návštěv akcí (ženy) ........................................................................................73 Tab. 54. Respondenti podle toho, s kým navštěvují kulturní akce (muži) ...............................73 Tab. 55. Respondenti podle toho, s kým navštěvují kulturní akce (ženy) ................................73 Tab. 56. Respondenti podle toho, zda provozují sport (muži) ..................................................74 Tab. 57. Respondenti podle toho, zda provozují sport (ženy) ..................................................74 Tab. 58. Druh sportu (muži) .....................................................................................................75 Tab. 59. Druh sportu (ženy) ......................................................................................................76 Tab. 60. Frekvence sportovních aktivit (muži) .........................................................................76 Tab. 61. Frekvence sportovních aktivit (ženy) .........................................................................77 Tab. 62. Respondenti podle toho, s kým sport provozují (muži)..............................................77 Tab. 63. Respondenti podle toho, s kým sport provozují (ženy) ..............................................77 Tab. 64. Respondenti podle domácích aktivit (muži) ...............................................................78 Tab. 65. Respondenti podle domácích aktivit (ženy) ...............................................................79 Tab. 66. Druhy pořadů v TV, které respondenti sledují (muži)................................................81 Tab. 67. Druhy pořadů v TV, které respondenti sledují (ženy) ................................................81 110

Tab. 68. Čas strávený sledování TV pořadů (muži) .................................................................82 Tab. 69. Čas strávený sledováním TV pořadů (ženy)...............................................................82 Tab. 70. Respondenti podle vyznání (muži) .............................................................................83 Tab. 71. Respondenti podle vyznání (ženy) .............................................................................83 Tab. 72. Respondenti a využití pečovatelské služby (muži).....................................................84 Tab. 73. Respondenti a využití pečovatelské služby (ženy) .....................................................84 Tab. 74. Využívané služby pečovatelské služby (muži) ...........................................................85 Tab. 75. využívané služby pečovatelské služby (ženy) ............................................................85 Tab. 76. Četnost využití pečovatelských služeb (muži) ...........................................................86 Tab. 77. Četnost využití pečovatelských služeb (ženy) ............................................................86 Tab. 78. Respondenti podle využití agentur domácí péče (muži) ............................................87 Tab. 79. Respondenti podle využití agentur domácí péče (ženy) .............................................87 Tab. 80. Respondenti a jejich názor na současný život (muži).................................................87 Tab. 81. Respondenti a jejich názor na současný život (ženy) .................................................88 Tab. 82. Tabulka pro testovou statistiku pro hypotézu č. 1 ......................................................89 Tab. 83. Tabulka pro testovou statistiku pro hypotézu č. 2 ......................................................90 Tab. 84. Tabulka pro testovou statistiku pro hypotézu č. 3 ......................................................91 Tab. 85. Druhá tabulka pro testovou statistiku pro hypotézu č. 3 ............................................92

111

10. Seznam grafů Graf č. 1. Zaměstnanost respondentů - muži (v %) ..................................................................49 Graf č. 2. Zaměstnanost respondentů - ženy (v %) ...................................................................50 Graf č. 3. Členství respondentů v organizaci - muži (v %) ......................................................51 Graf č. 4. Členství respondentů v organizaci – ženy(v %) .......................................................52 Graf č. 5. Přístup respondentů ke vzdělání - muži (v %) ..........................................................56 Graf č. 6. Přístup respondentů ke vzdělání - ženy (v %) ..........................................................57 Graf č. 7. Domácí zvířata u respondentů - muži (v %) .............................................................62 Graf č. 8. Domácí zvířata u respondentů – ženy (v %) .............................................................62 Graf č. 9. Vlastnictví chaty nebo zahrady respondentů - muži (v %) .......................................64 Graf č. 10. Vlastnictví chaty nebo zahrady respondentů - ženy (v %) .....................................65 Graf č. 11. Respondenti a jejich činnosti - muži (v %) .............................................................67 Graf č. 12. Respondenti a jejich činnosti - ženy (v %) .............................................................69 Graf č. 13. Kultura u respondentů – muži (v %).......................................................................69 Graf č. 14. Kultura u respondentů – ženy (v %) .......................................................................70 Graf č. 15. Návštěvnost kulturních akcí - muži (v %) ..............................................................71 Graf č. 16. Návštěvnost kulturních akcí - ženy (v %)...............................................................72 Graf č. 17. Sportování respondentů - muži (v %) .....................................................................74 Graf č. 18. Sportování respondentů - ženy (v %) .....................................................................75 Graf č. 19. Domácí aktivity respondentů - muži (v %).............................................................79 Graf č. 20. Domácí aktivity respondentů – ženy (v %) ............................................................80

112

11. Seznam obrázků Obrázek 1: Maslowova pyramida potřeb ..................................................................................21

113

12. Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník

114

Příloha č. 1: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Gabriela Kopečková a studuji magisterské studium zaměřené na ošetřování seniorů. V roce 2008 budu obhajovat diplomovou práci a jako téma jsem si zvolila „Jak tráví volný čas senioři“ Chtěla jsem Vás tímto požádat o vyplnění anonymního dotazníku. Mnohokrát děkuji za Váši spolupráci. Gabriela Kopečková

DOTAZNÍK 1. Označte zda-li jste:  muž  žena --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2. Kolik je Vám let?  60-65  66-70  71-75  76-80  81-85  86 a více ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

3. Jaké je Vaše vzdělání?  základní  vyučen  středoškolské s maturitou  vysokoškolské --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

4. Kde bydlíte?  vesnice  město  rodinný dům  rodinný dům  byt  byt  dům s pečovatelskou službou, penzion  dům s pečovatelskou službou, penzion  domov důchodců  domov důchodců přemýšlíte o změně bydliště?  ANO a kam  do domu s pečovatelskou službou  do domova důchodců  k příbuzným  do bytu  do rodinného domu  NE ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

5. S kým žijete?  sám  s družkou/druhem  s manželkou/manželem  s manželkou/manželem a rodinou  jen s rodinou  se synem nebo dcerou

6. Jakou formu pomoci potřebujete?

 Jsem schopna/schopen se sám o sebe postarat ve všech denních činnostech  Potřebuji pomoc druhé osoby při náročnějších činnostech  Potřebuji každodenní pomoc druhé osoby, jsem v domácím prostředí  Jsem plně odkázán na celodenní péči jiné osoby V případě, že potřebujete péči druhé osoby, kdo o Vás pečuje?/ je možné zatrhnout více variant/:  rodina  pečovatelka  agentura domácí péče  dobrý známý  pracovníci sociálního zařízení

7. Pečujete o někoho? (je možné zatrhnout více variant)  ANO a o koho se staráte  o staré rodiče  o nemocného manžela /manželku/  o nemocnou dceru, syna  o vnoučata  o cizího člověka (soused, …) kolik času strávíte péčí?  1-2x týdně  4x týdně  každý den  NE ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

8. Jste zaměstnaná/ý  ano  v důchodu  v důchodu a chodím do práce: jak často?  2x v týdnu  vícekrát v týdnu  občas proč chodíte do práce? ( je možné zatrhnout více variant )  z finančních důvodů  doma mě to nebaví, chci společnost  sám podnikám  pomáhám příbuznému v podnikání  jiný důvod…….. ……………………………. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

9. Jste členem nějaké organizace pro seniory? (je možné zatrhnout více variant)  ANO (uveďte název) ……………………………………………………………………… jak často ji navštěvujete? 1x týdně  vícekrát v týdnu  1-2x měsíčně  občas jaké aktivity tam provozujete?  turistika  sport …  ruční práce  vaření  keramika a výtvarná činnost  tanec  počítače  jiné………………………………. proč ji navštěvujete?  mám rád aktivitu

 rád se dozvídám nové informace  rád chodím mezi lidi  jiné……………………………………..  NE a proč ?  nevím že něco takového existuje  nemám čas  nechce se mi do společnost  je pro mě nedostupné se tam dostat  nemám rád organizování času  cítím se často unavený  nemám dostatek financi  jiné důvody……………………………………

10. Vzděláváte se nějakým způsobem? (je možné zatrhnout více variant)  ANO kde se vzděláváte?  na univerzitě  v kurzech  přednášky čeho se vzdělání týká?  historie  kultura  ekonomika  počítače a informatika  zdravotní vědy  jazyky  ekologie a příroda  jiné………………………………. proč se vzděláváte?  toužím po nových informacích  nebaví mne nečinně sedět doma  chci si rozšířit obzor  beru to jako společenskou událost  jiné důvody………………………….  NE a proč?  okolí mě zrazuje  nemám čas  nechce se mi  nemám finanční prostředky  nevím, že tato možnost existuje  myslím, že je to v mém věku zbytečné  jiné důvody…………………………….. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

11. Máte domácí zvíře? (je možné zatrhnout více variant)  ANO a proč máte zvíře?  je to můj dobrý přítel, nedovedu si představit, že ho nemám  mám ho, protože mě nutí k aktivitě  díky němu získávám kontakty se společností např. při pravidelných procházkách  dělá mi společnost  dali mi ho děti, ale jinak bych ho neměl  mám ale chtěl bych ho někomu dát, nemůžu se už o něj starat  jiný důvod…………………………………………………  NE -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

12. Máte zahradu?

máte chatu?

 ne  ano

 ne  ano kolik času tam trávíte?

 v sezóně víkendy  v sezóně téměř každý den  celoročně víkendy  celoročně co nejvíce to jde jaká činnost vás nejvíce uspokojuje?( je možné zatrhnout více variant)  pěstovaní zeleniny  pěstování květin a okrasných dřevin  kutilství  vycházky po okolí  rád si posedím na čerstvém vzduchu  houbaření  opékání a grilování  chovaní domácích zvířat  jiné……………………………………

13. Navštěvujete nějaké kulturní akce a jaké? (je možné zatrhnout více variant)  ANO  kino  divadlo  koncerty  přednášky  památky  plesy a taneční posezení (čaje o páté)  jiné………………………………………………….. jak často tyto akce navštěvujete?  1x týdně  vícekrát v týdnu  1-2x měsíčně  občas kulturní akce navštěvujete?  sám  s rodinnou  s přáteli  s manželem  NE ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

14. Provozujete sport? (je možné zatrhnout více variant)  ANO  cvičení pro seniory  sokol  kolo  jóga  plavání  tenis  lyžování  turistika a výlety  tanec a taneční kurzy  jiné……………………………………… kolik času věnujete sportovním aktivitám?  1x týdně  vícekrát v týdnu  1-2x měsíčně  občas sportujete?  sám  s rodinnou  s přáteli

 s manželem  NE -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

15. Čím nejvíce vyplňujete volný čas doma? (je možné uvést více variant) (tato otázka má pokračování na dalším listě)  ruční práce (pletení, háčkování, vyšívání…)  keramika a výtvarná činnost  četba knih  četba denního tisku  četba časopisů  luštění křížovek  kutilství  televize, jaké pořady :  seriály  cestopisné  historické  publicistické  zprávy  sport  jiné…………………… kolik hodin denně?  1-3h denně  více  rozhlas  počítač a internet  vaření a pečení  jiná činnost …………………. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

16. Jste nějakého vyznání?  ano, pravidelně každý týden chodím do kostela  ano jsem, občas jdu do kostela , ale pravidelně ne  ano jsem ,ale do kostela jdu jen velmi málo  ano, nemohu jít do kostela, navštěvují mne z křesťanského společenství  NE

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

17. Využíváte služeb pečovatelské služby? (je možné uvést více variant)  ANO a jaké služby:  dovoz stravy  nakupování  praní a žehlení  pedikúra, manikúra  kadeřnické služby  masáže  koupání  jiné služby………….. jak často?  každý den  maximálně 10x v měsíci  občas  NE  Plánuji využití do budoucna -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

18. Využíváte agenturu domácí péče?  ANO a jak často:  NE

Vím o existenci agentur domácí péče a možnostech jejího využití -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

19. Jak hodnotíte svůj součastný život?  velmi spokojený  spokojený  částečně spokojný  nespokojený  jinak………………………………..