Podstata Srdeční infarkt a periferní cévní onemocnění (zúžení tepen s porušením prokrvení tepnou zásobovaných tkání) nepředstavují osudové příhody. Lze jim předcházet cílenými preventivními opatřeními. Nejúčinnější je uzpůsobit svůj životní styl už v mladším věku tak, aby později, v pokročilejším věku, k zužování cév vůbec nemohlo dojít. Pokud jste už srdeční infarkt prodělali, měli byste ještě mnohem víc dbát na zdravý životní styl, to znamená stravovat se vyváženě, s nízkým obsahem tuků a zároveň dbát na co možná nejvíc pohybu!
Jak srdce a cévy fungují V Německu umírá ročně 80 000 lidí na akutní srdeční infarkt. Ischemické choroby srdeční jsou také nejčastější příčinou hospitalizace i úmrtí v ČR. Podle zprávy statistiků za rok 2010 bylo z důvodu ischemické choroby srdce hospitalizováno 75 199 osob. Ve stejném roce na tyto choroby zemřelo přes 25 000 lidí, na infarkt myokardu 6 439. Na roční úmrtnosti se podílejí přibližně čtvrtinou. Angina pectoris, srdeční infarkt a náhlá srdeční smrt jsou následkem arteriosklerózy věnčitých srdečních cév, což je onemocnění, které zpravidla mívá různé příčiny. Vedle individuální dispozice může být rizikovým faktorem srdečního infarktu také nadváha, kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nedostatek pohybu, porucha metabolizmu tuků, diabetes mellitus a především pak vysoký krevní tlak. Ovšem pro pochopení, jak k infarktu srdce dochází, je nejprve důležité vědět, jak srdce a cévy fungují.
Srdce – motor života Srdce je uloženo mezi oběma laloky plic. Je velké asi jako sevřená pěst a jeho hmotnost činí u mužů průměrně 300 gramů, u žen 220 gramů. Jeho zadní stěna se nachází před jícnem, spodní stěna spočívá na bránici. Srdce je svalový dutý orgán, tedy sval, který obsahuje dutinu. Touto dutinou čerpá srdeční svalovina krev do arterií. Srdeční dutinu tvoří čtyři navzájem oddělené prostory – dvě síně (pravá a levá) a dvě komory (pravá a levá). Chlopně mezi nimi zabraňují zpětnému proudění krve. Svalovinu srdeční stěny zásobují okysličenou krví dvě takzvané věnčité (koronární) tepny. Okysličená krev proudí plicními žilami do levé srdeční síně. Stavba srdce je téměř symetrická. Vnitřní srdeční stěna rozděluje srdce na pravou a levou část. Krev přichází nejprve do jeho pravé půlky. Odtud proudí plicním kmenem k okysličení v plicích. Okysličená krev je z plic odváděna plicními žilami do levé půlky srdce, odkud pak proudí do všech ostatních orgánů těla. Nakonec ústí až do sítě tenkostěnných cév (kapilár), které každé buňce v těle poskytují živiny a kyslík pro látkovou výměnu.
14
Podstata
Aby srdce mohlo čerpat do těla krev, srdeční svalovina se v pravidelném rytmu stahuje a uvolňuje. K tomu je potřeba, aby byla činnost různých částí srdce navzájem sladěna. Děje se to elektrickými impulzy, které vznikají v takzvaném sinoatriálním uzlu, „přirozeném kardiostimulátoru“, v pravé srdeční síni, odkud jsou vzruchy vedeny nervovými vlákny do svaloviny. Info Umělé kardiostimulátory slouží především k iniciaci normální srdeční frekvence. Vycházejí z něho jedna až tři elektrody, kterými se elektrický výboj přenáší do pravé poloviny srdce.
Jak může lékař zkontrolovat činnost srdce? ● Elektrické procesy v srdečním svalu zaznamená elektrokardio-
gram (EKG) a odborný lékař (kardiolog) záznam vyhodnotí. EKG citlivě zaznamená změny elektrického potenciálu v určitém čase, neboť každý stah srdečního svalu je doprovázen vznikem slabého elektrického napětí, které se šíří až na povrch těla. Podává mimo jiné informaci o lokalizaci srdečního infarktu. ● Srdeční ozvy (zvukové vlny, které vznikají při kontrakci a uvolňování srdečního svalu) a šelesty poslouchá lékař stetoskopem. Šelesty poukazují na onemocnění srdce a srdečních chlopní. ● Měří minutový srdeční objem (výdej) – pulz. Stahy (systoly) a uvolnění (diastoly) se u dospělého člověka opakují přibližně 70krát za minutu. Každou systolou čerpá srdce do aorty 70 ml krve. Minutový srdeční objem je tedy necelých pět litrů, což odpovídá přibližně celkovému objemu krve v těle. Objem krve v krevním oběhu činí u dospělého průměrně sedm procent tělesné hmotnosti. Zvýšení minutového srdečního objemu znamená navýšení přítoku do arteriálního systému a tím zvýšení krevního tlaku.
Systém transportu: krevní cévy Krevní oběh zajišťuje dopravu krve ke všem orgánům a zásobuje je životně důležitými látkami. Bez přenosu kyslíku a krevního cukru, jakož i bílkovin, tuků, vitaminů, minerálů, tekutiny, koncových pro-
Jak srdce a cévy fungují
15
duktů metabolizmu a škodlivých látek by lidský organizmus nemohl existovat. Tento přenos umožňuje systém krevních a lymfatických cév. Krevní řečiště bychom mohli přirovnat k „vedení benzinu“ v lidském motoru pro miliardy tělních buněk, které je potřeba zásobovat živinami a naopak z nich odvádět odpadní látky. Proudění krve udržuje v činnosti krevní oběh. Krev se k orgánům dostává arteriemi na základě činnosti srdce. Zpět do srdce zase přitéká žilami. Výměna plynů se děje v plicních sklípcích (alveolách). Zde se při výdechu z krve uvolňuje oxid uhličitý a při nádechu se zase do krve dostává kyslík. Pamatuj Srdce a cévní systém umožňují cirkulaci krve. Do tkání se tak dostává kyslík, živiny a další důležité látky.
Stavba cévních stěn Stejně jako srdeční stěnu tvoří stěny krevních cév (tepen, ale také žil) s výjimkou nejtenčích vlásečnic (kapilár) tři vrstvy: vnitřní povrch je vystlán endoteliálními buňkami, které jsou kritickým rozhraním mezi cévní stěnou a krevními elementy. Mají mnohostěnný tvar a tvoří pevné buněčné spoje. Střední vrstvu (tunica media) tvoří hladká svalovina spirálově a kruhovitě orientovaná a vnější (tunica adventitia) je vazivo s množstvím elastických vláken. K nejčastější změně vnitřní vrstvy dochází při arterioskleróze. Vyznačuje se nadbytečným ukládáním cholesterolu, tuku a minerálů. Vede to ke ztrátě pružnosti a zužování cév, v extrémním případě až k úplnému uzavření cévy (viz strana 21 a dál).
Rizikové faktory pro srdce a cévy Jedním z nejzávažnějších rizikových faktorů pro srdce a cévy je kouření. Už po dvou letech bez cigarety může někdejší kuřáky těšit, že jejich riziko srdečního infarktu se blíží riziku nekuřáka. Vyplatí se tedy kdykoli s kouřením přestat! Miliony lidí trápí zvýšený krevní tlak. Přesto stále není tomuto významnému rizikovému faktoru věnována dostatečná pozornost.
16
Podstata
Chorobné změny cévních stěn může vyvolat i zvýšená hladina krevního tuku. Většina poruch metabolizmu tuků se objevuje společně s nadváhou či obezitou, nedostatkem pohybu a nepřiměřenou konzumací alkoholu. Chorobnými změnami krevních cév jsou postihováni zejména diabetici. Právě oni by se proto měli věnovat účinné prevenci. Důsledná léčba a normalizace hodnot krevního cukru pomáhá předcházet srdečnímu infarktu. Podobně je tomu u lidí s poruchami srdečního rytmu. Speciální forma poruch srdečního rytmu, takzvaná fibrilace síní, může vést ke koronárnímu onemocnění srdce (ischemická choroba srdeční, což je ucpávání a omezení přítoku krve do srdečního svalu), respektive k srdečnímu infarktu. Poruchy srdečního rytmu stejně jako diabetes se dají dobře léčit medikamentózně. Kdo pečuje o zdravý životní styl a přitom dbá na své cévy, může se s vysokou pravděpodobností dožít vysokého věku v dobrém zdraví. Lidé, kterých se jeden nebo více z těchto faktorů týká, by měli neodkladně začít s preventivními opatřeními a postupně tyto rizikové faktory zmenšovat nebo ještě lépe odstraňovat.
Rizikové faktory pro srdeční infarkt a uzávěr krevních cév ● Vysoký krevní tlak ● Poruchy metabolizmu tuků ● Diabetes (cukrovka) ● Fibrilace srdečních síní ● Kouření ● Alkohol ● Nesprávné stravování a nadváha ● Nedostatek pohybu ● Dědičné vlohy ● Věk ● Stres
Jak srdce a cévy fungují
17
Srdeční infarkt a co k němu může vést Zvýšený krevní tlak se v naší společnosti blahobytu vyskytuje velice často. V Česku trpí vysokým krevním tlakem přibližně 2 miliony lidí, tedy dvacet procent populace. Většina z nich ale o své nemoci neví, neboť její příznaky zpočátku nejsou téměř patrné. Lékař zjistí zvýšení krevního tlaku většinou jen náhodně při rutinní prohlídce. Hypertonie představuje jednu z hlavních příčin těžkých, často smrtelně nebezpečných onemocnění srdce a krevního oběhu. U více než poloviny lidí s vysokým krevním tlakem se rozvine arterioskleróza. Jestliže se k tomu přidají další rizikové faktory, jako například kouření, diabetes nebo zvýšená hladina krevního tuku, nebezpečí infarktu srdce rychle stoupá. Nenechte to dojít až tak daleko!
Rizikový faktor vysoký krevní tlak (hypertonie) Největším nepřítelem krevních cév je zvýšený krevní tlak. U zdravého člověka čerpá srdce krev do tělních orgánů a přitom neustálým vyrovnáváním zajišťuje optimální tlak v cévách. Jestliže se cévy začnou kvůli usazeninám zužovat nebo ztrácejí pružnost, nemohou už být příslušné oblasti těla optimálně zásobovány. Srdce má snahu vyrovnávat zhoršení průchodnosti silnějším čerpáním a tím zároveň stoupá krevní tlak. V tepnách, kterými proudí krev k orgánům, je tlak krve vyšší než v žilách, kterými se krev z orgánů do srdce opět vrací. Lidé s vysokým krevním tlakem mají často červenější pleť v obličeji a snadno se zapotí. Zvýšený krevní tlak zpočátku nezpůsobuje žádné nebo jen sotva patrné potíže. Proto se na něj přichází často až tehdy, když jsou už cévy poškozeny a začnou se projevovat příznaky onemocnění srdce a krevního oběhu: dechová nedostatečnost, závratě, hučení v uších, tlak na prsou nebo bolesti hlavy. Permanentní vysoký tlak způsobuje předčasné stárnutí cév, jsou méně pružné a křehčí. Následkem toho se často objevuje životu nebezpečný srdeční infarkt. Proto nezapomínejte – zvýšený krevní tlak každopádně vyžaduje léčení.
18
Podstata
Jak se měří tlak krve? Vysoký krevní tlak lze jednoduše a naprosto bezbolestně určit měřením, zpravidla pomocí fonendoskopu a manžety (nejčastěji na paži) spojené s tonometrem. Manžeta představuje umělou překážku krevnímu průtoku. Když se srdce smrští a vytlačí krev (tento proces nazýváme systola), je tlak krve obzvlášť vysoký. Tuto horní hodnotu nazýváme systolický krevní tlak. Mezi dvěma srdečními stahy, když srdce ochabne a znovu se naplňuje krví (při takzvané diastole), je krevní tlak nižší. Tuto spodní hodnotu nazýváme diastolický krevní tlak. Při měření krevního tlaku se zjišťují obě hodnoty. Za hodnotou vyjádřenou číslem se často objevuje zkratka mmHg, to znamená milimetry rtuťového (chemická značka Hg) sloupce, jehož pomocí se na tonometru hodnoty odečítají.
Jak vysoký by měl být krevní tlak? U dospělého člověka se za maximální hodnotu považuje 100 až 130 mmHg, minimální hodnota se pohybuje v rozmezí 60 až 80 mmHg. Rozdíl systolického a diastolického tlaku činí přibližně 50 mmHg. To jsou klidové hodnoty. Při tělesné nebo psychické zátěži mohou výrazně kolísat. Z toho důvodu by diagnóza hypertonie principiálně měla vycházet z měření krevního tlaku po dobu 24 hodin. Pacient obdrží měřicí přístroj a manžetu a vlastní výsledky měření zaznamenává během 24 hodin.
Hodnocení krevního tlaku: Normální Nižší hypertonie Střední hypertonie Těžká hypertonie Nejtěžší hypertonie
pod 130 140 až 159 160 až 179 180 až 209 nad 210
na na na na na
85 mmHg 90 až 99 mmHg 100 až 109 mmHg 110 až 119 mmHg 120 mmHg
Srdeční infarkt a co k němu může vést
19
Regulování krevního tlaku Výška krevního tlaku závisí na různých faktorech. Důležitá je zejména naše aktivita, neboť čím víc musejí naše svaly pracovat, tím víc krve musí srdce načerpat do tepen, takže krevní tlak stoupá. Kromě toho je rozhodující, jaký odpor arterie proudu krve kladou. Jestliže jsou zvápenatělé (kalcifikované), mají menší průměr, tlak tím stoupá. Zdravá céva je schopná aktivně zmenšovat nebo zvětšovat průměr pomocí vrstvy cévní svaloviny. Kalcifikovaná céva už takovou schopnost ztratila. V ní je tlak krve stále vyšší. Dalším určujícím faktorem pro krevní tlak je množství krve v těle – hodně krve znamená zpravidla vyšší krevní tlak. Tento aspekt hraje rozhodující roli zejména u osob s nadváhou. Pamatuj Zvýšení krevního tlak může být podmíněno situací. Je to například ve chvíli, kdy doháníte autobus. Přechodné zvýšení tlaku může mít také psychické příčiny – jestliže se rozčílíte kvůli svému šéfovi, hormony se postarají o to, že váš krevní tlak stoupne. V takových případech jsou krátkodobě normální i hodnoty přes 200 mmHg.
Jaké jsou příčiny vysokého krevního tlaku? U některých lidí je vysoký krevní tlak následkem nějaké choroby. Lékaři to označují jako sekundární hypertonii. Nejčastěji se tato forma objevuje jako důsledek onemocnění ledvin, hormonálních poruch a diabetu. Diagnózu sekundární hypertonie má však přibližně jen deset procent pacientů s vysokým krevním tlakem. Dalším určujícím faktorem pro krevní tlak je množství krve v těle. Hodně krve znamená vyšší krevní tlak. Tento aspekt hraje významnou roli především u osob s nadváhou nebo obezitou. Mnohem častější je hypertonie primární nebo také esenciální. Tato forma vysokého krevního tlaku se vyznačuje tím, že lékař nemůže vysledovat žádné organické příčiny. Důvodem většinou bývají nevhodné životní podmínky jako přejídání, kouření, stres a nedostatek pohybu. Snažte se těmto čtyřem nešvarům vyhýbat! Dalšími faktory esen-
20
Podstata
ciálního vysokého krevního tlaku je alkohol, často také dědičně podmíněná vloha stejně jako arterioskleróza.
Léčení hypertonie Lékař musí v první řadě zjistit, jestli se za vysokým krevním tlakem neskrývá nějaká choroba. Pokud ji stanoví a bude ji léčit, krevní tlak se znormalizuje. Jestliže se však jedná o esenciální hypertonii, pomůže medikamentózní léčba a samozřejmě také změna životních zvyklostí. Je velmi pravděpodobné, že s likvidací nadváhy se rovněž ztratí zvýšený krevní tlak. K opatřením snižujícím krevní tlak patří právě tak pohyb, omezení stresových situací a vyloučení konzumace alkoholu i kouření. Důležitá je strava orientovaná na rostlinnou složku stejně jako volba správných tuků. Přednost mají tuky s vysokým podílem jednou i vícenásobně nenasycených mastných kyselin, především omega-3 mastných kyselin (viz strana 34 a dál). K normalizaci hodnot krevního tlaku však uvedená opatření často nestačí. Pak je nutné užívat léky.
Rizikový faktor arterioskleróza Arterioskleróza je nejčastější chorobná změna arterií, která vzniká chronickým zánětem vnitřních stěn arterie. Cévy tuhnou, zužují se a ztrácejí pružnost. Jestliže se to týká například cév, které zásobují krví mozek, dochází k mrtvici. Pokud jsou arteriosklerózou postiženy věnčité srdeční cévy a postupně se uzavírají, hrozí srdeční infarkt. Všechna omezení funkčnosti věnčitých srdečních cév se zařazují pod všeobecný pojem ischemická choroba srdeční (ICHS), to je nepoměr mezi potřebou a dodávkou kyslíku. Patří sem také angina pectoris, která dechovou nedostatečností a pocitem úzkosti v hrudníku způsobuje strach ze smrti a často bývá předstupněm infarktu. Varovné signály, jimiž se arteriosklerotická onemocnění ohlašují, nebývají časté. Když se totiž objeví potíže se srdcem, dušnost, poruchy prokrvování dolních končetin a menší mrtvice, je zvápenatění cév zpravidla už v poměrně pokročilém stavu.
Srdeční infarkt a co k němu může vést
21
Jak vzniká arterioskleróza? Naše arterie jsou z vnitřní stany vystlány jemnou vrstvou tenkých buněk – endotelem. Složky krve jako LDL cholesterol (viz strana 37 a dál) nebo kyslíkové radikály buňky endotelu poškozují a nakonec v nich vzniká zánět. Cévní stěny ztrácejí svoji hladkost. Tělo se snaží poškození opravit a vytvoří další vrstvu. Průchod cévou se však zúží. Novými záněty se endotel stává méně odolný a propustný, do cévní stěny může pronikat stále víc cholesterolu. Velký podíl tuku ve formě lipoproteinů v krvi vede v průběhu let k tomu, že se také tyto začnou usazovat v cévních stěnách. Jestliže céva praskne, uvolní se pěnové buňky s množstvím tuku. Jako tukový trombus nebo tukové kapky mohou velice rychle uzavřít cévu. Dochází k mrtvici, srdečnímu infarktu či k uzavření jiných arterií. Ukládání tuku nebo cholesterolu v arteriích označuje medicína jako „plak“. Spojí se s pojivovou tkání a zvápenatí, proto označení zvápenatění cév. Výše popsanými procesy se postupně ztrácí vrstva endotelu a ukládají se krevní destičky, které se mohou spojit do krevní sraženiny (koagula). Průtok krve se zastaví a nastává nebezpečí infarktu.
Varovné symptomy uzavírání cév ● Občasná ztráta citu v oblasti chodidel a prstů nohou, ● časté pocity chladu v končetinách, ● bolest v lýtkách při chůzi i v klidu, ● poruchy růstu chloupků na nohou a nehtů na prstech nohou, ● špatné hojení ran, ● impotence a poruchy erekce, ● vředy a záněty, ● zabarvení pokožky do rudé až tmavomodré/černé barvy.
Co dělat při akutním ucpání cévy? Příznaky uzávěru cévy musí vyšetřit lékař. Akutní ucpání cévy je urgentní stav, který vyžaduje okamžité vyrozumění záchranné služby. Pokud si nenecháte účinně léčit arteriální obstrukční choroby, dlouhodobým nedostatečným zásobováním tkání se začnou tvořit záněty,
22
Podstata
