Jak rozvíjet eHealth v Česku
Ing. Zdeněk Vitásek, MBA, ředitel OOIS ZPŠ Mladá Boleslav, předseda sekce informatiků SZP ČR
Definice eHealth Elektronické zdravotnictví (eHealth) • je souhrnný název pro nástroje založených na informačních a komunikačních technologiích, které podporují a zlepšují prevenci, diagnostiku, léčbu, sledování a řízení zdraví a životního stylu. • zahrnuje • předávání údajů mezi zdravotnickými zařízeními nebo osobní komunikaci mezi pacienty navzájem nebo mezi zdravotnickými oborníky, • interakci mezi pacienty a poskytovateli zdravotní péče. • obsahuje sítě pro zdravotní informace, elektronické zdravotní záznamy, služby telemedicíny a osobní přenosné a mobilní komunikační systémy pro sledování a podporu pacientů.
Přínosy zavedení eHealth • Dostupnost informací v reálném čase jak zdravotníkům, tak i případně pacientům • Rychlé informace znamenají správné a rychlé diagnostice a mohou zkvalitnit a zefektivnt léčbu • Odpadají vyšetření již provedená, léčba může být rychlejší • Odpadá využívání pacientů jakožto distributorů dokumentace • Nabízí potenciál pro zlevňování zdravotní péče
Přínosy zavedení eHealth • Redesign práce lékařů a zdravotníků • Lékař pracuje s větším objemem informací při snížení administrativy • Uložení dokumentace ve strukturovaných datových objektech • Zrychlí orientaci v dokumentaci • Umožní sestavování trendů a identifikaci rizik • Rychlou výměnu nebo sdílení • Elektronická preskripce • Zvýší bezpečnost • Umožní dálkový předpis léčiva • Zamezí duplicitní preskripci a zneužívání systému
Národní koncepce rozvoje eHealth • Ministerstvem zdravotnictví zřízen k 1. říjnu 2007 mezirezortní koordinační výbor pro eHealth • Zástupci 6 ministerstev, Parlamentu, Senátu, zdravotních pojišťoven • Snaha komplexně řešit problematiku elektronického zdravotnictví • Oblasti eHealth: – Zdravotní dokumentace – Elektronická preskripce – Identifikace pojištěnce a poskytovatele – Zdravotní registry – Telemedicína, registry poskytovatelů zdrav.péče – Datová rozhraní – Klasifikační systémy – Systémy podpory klinického rozhodování – Předávání dokumentů se zahraničím – Zdravotnické informační systémy pro občany
Národní koncepce rozvoje eHealth • Centrální server s odkazy k pacientským dokumentacím • Dokumentace uložena v místě svého vzniku • Zdravotnická zařízení zajišťují pokud možno trvalou dostupnost dat resp. replikace dat do úložiště • Elektronický identifikátor pojištěnce řeší mimo jiné přístup lékaře k pacientově dokumentaci, nosič informace o preskripci či elektronická peněženka • Elektronická preskripce – jeden z hlavních pilířů koncepce, užívání systému na principu dobrovolnosti • Národní číselníky • Centrální evidence poskytovatelů + elektronický podpis
Přístupy k budování eHealth Centralizované a decentralizované systémy eHealth Obecné podmínky (platí i pro decentralizovaný přístup) • Data vedena ve strukturované formě podporující • analyzování, • sestavování trendů, • hledání závislostí • vyhledávání. • Celostátně platné číselníky metod a jednotek • Prokazatelnost zajišťována elektronickým podpisem a časovým razítkem
Centralizovaný přístup k budování eHealth Data uložená mimo zdravotnická zařízení Náročná ochrana osobních informací Přístupy k dokumentaci zaznamenávány do protokolů Členění dokumentace na • sdílenou část – společnou pro všechna ZZ dle přístupu • individuelní část – záznamy konkrétního lékaře • Podmínkou fungování je dostupnost centra, či průběžná replikace dat • Centrální systém velmi dobře funguje v Izraeli, prezentovaný zdravotní pojišťovnou Makabi • Evropa optimální model nákladně hledá • • • •
Zhodnocení podmínek rozvoje eHealth v ČR • • • • • • •
•
Relativně solidní výchozí podmínky Vysoká penetrace IS v lůžkových zdravotnických zařízeních Velký podíl strukturované dokumentace Od roku 1997 k dispozici datový standard DASTA, chybí legislativní podpora k jeho prosazování a závaznému užívání Číselník 17000 laboratorních položek Ne všechny informační systémy aktualizovány na aktuální verzi DASTY Solidní podíl ambulantních IS • nekompatibilita s DASTOU • absence strukturované dokumentace Zřídka zaostalá výpočetní technika, snadná dostupnost nové
Zhodnocení podmínek rozvoje eHealth v ČR • Absence elektronické identifikace zdravotnického pracovníka • Snaha řešit zákonem o zdravotních službách národním registrem zdravotnických pracovníků • Připravena základní infrastrukrura elektronického receptu – v testování • Rozvoj eHealth je nejvíce blokován 2 aspekty • Dobrovolnost - každý čeká, až to bude fungovat. Do té doby nehodlá investovat peníze ani čas. Tím znehodnocuje investice druhých. Zbytečné investice do alternativních technologií. • Příliš vysoko nastavené nároky, těžko komunikovatelné, ztráta podpory v terénu a spojence v prosazování systému. Absence jasné vize demotivuje.
Doporučení rozvoje eHealth v ČR • Omezené zdroje nepřejí velkým projektům • Akcent na strukturovanou komunikaci jak mezi zdravotnickými zařízeními, tak i s navazujícími institucemi • Realizace prostřednictvím komunikačního uzlu • Integrování komunikačních technologií na základě B2B technologií do informačních systémů ošetřujících lékařů • Komunikace s komplementem pro odesílání žádanek a poloautomatizovaný příjem a zakládání výsledků, vyžádání výsledků • Objednávání pacienta k ambulantnímu či předávání k lůžkovému ošetření, získávání výsledků z těchto vyšetření a jejich zakládání • Komunikace s úložištěm receptů nejen pro vystavení elektronické preskripce, ale i pro sledování případných rizik
Doporučení rozvoje eHealth v ČR • Komunikace se zdravotními pojišťovnami • Odesílání vyúčtování a příjem zúčtovacích protokolů, vše ve struktorovaném tvaru • Přístup do individuálního účtu pacienta na základě zákona • Další individualizované informace z karet pojištěnce • ČSSZ – projekt elektronické neschopenky • ÚZIS – předávání statistických informací • Poučení v lokálně fungujících systémech • Inspirace v analogických agendách národního hospodářství
Zhodnocení doporučení eHealth v ČR • Střízlivá a realistická vize • Využití vybudovaného potenciálu včetně pořízených investic • Nutná legislativní korekce řešící paralelní fungování „papírového“ a elektronického zdravotnictví (přechodové období) a zavedení elektronického identifikátoru zdravotnického pracovníka • Zvýšení komfortu a bezpečí pacienta • Zajištění dostupných informací a snížení pracnosti zdravotnickým pracovníkům – motivace ke změně • Zefektivnění vynakládání prostředků ze zdravotního pojištění
Děkuji za pozornost
[email protected]
Praha 26. října 2011
