Jak regulační zásahy deformují trh s elektrickou energií?

Jak regulační zásahy deformují trh s elektrickou energií? Ceny elektřiny v Evropě a jejich vliv na

investice v celém sektoru PhDr. IVO HLAVÁČ Ředitel útvaru Public Affairs Skupiny ČEZ

Konference IVD, Evropská energetika na rozcestí: Jak v ní obstojí ta česká? Praha, 26. listopadu 2013

ZROZENÍ EVROPSKÉ REGULACE …

1. cíle pro energetickou politiku do roku 1995

Zelená kniha o evropské energetické politice  energetická politika se stává komunitární politikou

Vznik EURATOM První energetická strategie ES

Vznik ESUO

Bílá kniha k vnitřnímu trhu (energetika součást vnitřního trhu ES)

1. kompetence pro energetickou politiku

1952

1

1958

1981 1983 1986

1992

1995

… A JEJÍ PODOBY V POSLEDNÍCH 5 LETECH

2

PŘI STÁVAJÍCÍCH CENÁCH NEJSOU INVESTICE DO NOVÝCH ZDROJŮ MOŽNÉ A DOKONCE DOCHÁZÍ K UZAVÍRÁNÍ ZDROJŮ STÁVAJÍCÍCH Odstavovaná výrobní kapacita v CEE GW, 2012-2014 ~3.7

 RWE i E.On odstavují: až 7 GW kapacity v regionu CEE kvůli nízkým spreadům

 Elektrárny dříve profitovaly z alokace povolenek zdarma

 Odstávky se nepromítnou do ceny elektřiny - tyto elektrárny vyráběly jen pár desítek/stovek hodin ročně, navíc do trhu přicházejí nové zdroje

černé uhlí

3

plyn

K LIBERALIZOVANÉMU TRHU SE DOKÁŽEME VRÁTIT, ALE NEPŮJDE TO RYCHLE ANI SNADNO Akce 2020+ Současnost



EU-ETS restartování pokud chceme bojovat s CO2



Podporovat OZE nástroji slučitelnými s trhem: zrušit FIT, cestou může být rozumná investiční podpora



Současnost 4

Zásahy do trhu jako kapacitní platby nebo CfD jen ve specifických případech, kdy hrozí aktuální nedostatek kapacity a nelze čekat na restart trhu

Akce



Sladěny tři základní cíle energetické politiky: bezpečnost dodávky, konkurenceschopnost, udržitelnost



Připraven záložní robustní nástroj k zajištění dostatku kapacit



Nastavena společensky optimální úroveň dekarbonizace

2020+

ALTERNATIVOU JE SYSTÉM REGULAČNÍCH NÁSTROJŮ, KTERÉ VÍCE ČI MÉNĚ NAHRADÍ FUNGOVÁNÍ TRHU Časový horizont

Cíl

Běžný provoz

Zachování provozuschopnosti

pokrytí variabilních nákladů

pokrytí fixních nákladů



Nástroje varianta I Nástroje  varianta II

5

Pokrytí nákladů výroby v konkrétních hodinách (paliva, CO2) 

lifetime elektrárny

2-3 roky

do 1 roku



Pokrytí nákladů zachování on-line stavu (fixní O&M + režie)

Výstavba nových zdrojů



Pokrytí investičních nákladů nebo plných nákladů

Energetický trh (MWh) bez nadbytečné regulace (podpora OZE)  Cena určena variabilními náklady marginálního zdroje  Při nedostatku kapacit jsou ceny investičním signálem

Energetický trh (MWh)  Cena určena variabilními náklady marginálního zdroje



Kapacitní trh (MW)  Platby za spustitelnou kapacitu k zamezení nedostatku  Může být celoevropský



Strategická rezerva/platba  Národní schémata vhodná, neboť zajištění dodávky je národní povinností

NĚKTERÉ KAPACITNÍ MECHANISMY SE JIŽ V PRAXI POUŽÍVAJÍ I NA EVROPSKÝCH TRZÍCH Princip/charakteristika

Kde se používá

Kapacitní platby

 TSO/regulátor stanovuje požadované množství i cenu za kapacitu  Plně regulovaný business

 Irsko, Španělsko

Kapacitní aukce

 TSO/regulátor stanovuje množství a následná aukce určí cenu

 PJM (USA), UK (v návrhu)

Kapacitní certifikáty

 Dodavatel musí zajistit dostatečné pokrytí špičkové dodávky nakoupením kapacitních certifikátů na trhu nebo zaplatit penále

 Kalifornie, Francie (v návrhu)

Strategická rezerva

 TSO podporuje specifické zdroje pro nasazení v kritických situacích – jedná se spíše o podpůrnou službu

 DE (Irsching), Finsko

6

KAPACITNÍ TRH DOKÁŽE ZASTAVIT ODSTAVOVÁNÍ PLYNOVÝCH ZDROJŮ A MÁ I NĚKTERÉ DALŠÍ PŘÍNOSY… Současný market design

Zdroje, které si nepokryjí ani variabilní náklady, zvažují odstavení

Cena elektřiny (€/MWh)

 Rychlý pozitivní dopad na ekonomiku odstavovaných (plynových) elektráren.  Zajištění dostatku kapacit.

Poptávka po elektřině CCGT Černé uhlí

Hnědé uhlí Jádro

Dostupná kapacita (GW)

7

Market design s kapacitním trhem

 Stabilní market design, neboť jednou zavedené kapacitní mechanismy je obtížné zrušit.  Nízké administrativní náklady na provoz a zavedení systému.  V případě národních posílení role národního regulátora a TSO.

…KAPACITNÍ TRH VŠAK INVESTIČNÍ NEJISTOTU NEODSTRANÍ Cena silové el., USD/MWh

60

ILUSTRATIVNÍ, PJM TRH Podíl kapacitní platby na investičních nákladech pro NPV=0*

100% 80% 60% 40% 20% 0%

40 20 0 2009 2010 2011 2012 2013 Silová elektřina

12/13 13/14 14/15 15/16 16/17 Kapacitní platba**

Vyšší volatilita kapacitních plateb než cen silové elektřiny přispívá k investiční nejistotě. * Kapacitní platba je určena dopředu. Data ceny silové el. a kapacitní platby proto korespondují. ** PJM RTO, téměř 170 GW. 8

Zdroj: USA trh PJM RTO, vlastní výpočet ČEZ.

NAVÍC KAPACITNÍ PLATBY DÁLE ZVYŠUJÍ TLAK NA VELKOOBCHODNÍ CENY ELEKTŘINY… Rozklad marže elektráren v dlouhém období

ILUSTRATIVNÍ

Platba za disponibilní výkon

 Odvíjí se od výše fixních nákladů, Absence cenových spiků, protože bude dostatek výkonu

odpisů/investic posledního zdroje potřebného k pokrytí poptávky

Velkoobchodní trh elektřinou

 V dlouhém období pokles průměrných cen.

 Tím vzniká další tlak na platby za disponibilní výkon. Marže z velkoobchodního trhu Marže z kapacitního trhu

9

PROTO JSOU NUTNÉ I NÁSTROJE PRO ZAJIŠTĚNÍ DLOUHODOBÉ NÁVRATNOSTI A Výhody/zkušenosti VÝSTAVBY Princip/charakteristika ZDROJŮ Garantovaná výkupní cena el.

 Vyrovnání vyšší i nižší tržní ceny na fixní úroveň určenou regulátorem

 UK CfD

PPA od podniků

 Dlouhodobé kontrakty se státními podniky a/nebo zahraničními subjekty

 Polsko

Přímá podpora bezemisních zdrojů

 Garance minimálních cen emisí CO2

 Funkční EU ETS zajistí  Přispívá k dekarbonizačnímu úsilí

Dlouhodobě regulované ceny el. Přímé financování spotřebiteli Build-OwnOperate 10

 Francie, duální systém cen: regulované a liberalizované

 Rozúčtování investičních nákladů zákazníkům nebo  Vlastníci zároveň tvoří většinu odběratelů  Výstavba, vlastnictví i provoz jediným zahraničním subjektem při garanci výkupních cen a podílu na zisku

 Finsko, Olkiluoto 3 (ve výstavbě)

 Ruský projekt Akkuyu ve výstavbě v Turecku

BRITSKÁ VLÁDA PŘIPRAVILA KOMPLEXNÍ REFORMU STABILIZUJÍCÍ PROSTŘEDÍ PRO INVESTICE V ENERGETICE Cíl ve Velké Británii Podpořit výstavbu nízkoemisních zdrojů

Zabránit skokovému uzavření uhelných elektráren

Zabránit výstavbě nových vysokoemisních zdrojů

Zajistit predikovatelnou minimální cenu CO2

Nástroje reformy ve Velké Británii

Feed-in tarify se symetrickým dorovnáním odchylek (Contract for Difference)

Platby za dostupnou kapacitu (Capacity Payment Mechanisms)

Standardizované emisní stropy pro nové zdroje (Emission Performance Standard)

Minimální cena CO2 (Carbon Price Floor)

Cíl nástroje

FiT CfD podpoří investice do všech nízkouhlíkových zdrojů. Kontraktačně umožní stabilizaci příjmů a snížení rizik investorů.

CPM zajistí bezpečnost dodávek v případě ohrožení systému nakontrahováním výrobní kapacity

Limit 450g CO2/kWh dá jasný regulatorní signál, aby nové uhelné elektrárny omezily své emise

Nastaví minimální cenu CO2 a tím sníží nejistotu pro investory a dosáhne cílové ceny CO2

Založeno na aukčním Nahradí současné systému - výrobci typy podpory obdrží pravidelné obnovitelných zdrojů v platby za jejich UK. dostupnost (nebo penále při jejich nedostupnosti) 11

EPS zabrání, aby byly stavěny vysoko emisní uhlíkové zdroje

CPF je navržen jako doplnění EU emisního tradingového systému tak, aby navýšil cenu CO2 na cílové úrovně v energetice

EVROPSKÁ KOMISE SICE DÁVÁ PŘEDNOST STÁVAJÍCÍMU TRHU… Pozice EU ke kapacitním mechanismům 

Primárním cílem je dokončení jednotného trhu



Kapacitní mechanismy jsou ekonomicky neefektivní, udržují fragmentaci trhů a posilují pozici fosilních

zdrojů 

Individuální národní schémata jsou překážkou jednotného trhu – potřeba harmonizace pravidel



Existuje potenciál pro „dodatečnou kapacitu“ plynoucí z nad-národního hodnocení security of supply

Günther Oettinger, 8. 4. 2013: „Komise nepřijme žádné … jednostranné národní kroky v oblasti kapacitních mechanismů“.

Philip Lowe (DG Energy): „kapacitní mechanismy jsou zbytečné z důvodu převisu nabídky s výjimkou UK. Zavádění kapacitních plateb ve Francii či Německu je pouze snaha zastavit ničení hodnoty plynových elektráren.“

12

AVŠAK JEDNOTLIVÉ NÁRODNÍ STÁTY RYCHLE SMĚŘUJÍ KE KAPACITNÍM PLATBÁM Tržní realita Státy

Utility

UK: zavedení kapacitního trhu Enel, Eni, E.ON, Gas Natural (v návrhu) Fenosa, GasTerra, GDF SUEZ, Iberdrola, RWE, Vattenfall, společné Německo: ad-hoc podpora tiskové prohlášení, specifických zdrojů (dočasně 10.9.2013:„…radši využít všech zavedena) existujících zdrojů, které přispívají k zabezpečení dodávek, než Belgie: kapacitní aukce na subvencovat novou výstavbu, což nové kapacity (v návrhu) může narušit rovné podmínky mezi konkurujícími si technologiemi. Urychlit přijetí EU doporučení k nediskriminačnímu kapacitnímu mechanismu.“

Asociace Eurelectric*: „Zajistit funkčnost energy-only trhu má mít zásadní přednost. Mezitím, pokud je bezpečnost dodávky ohrožena, měli by tvůrci politik zvážit zavedení/zachování kapacitních mechanismů.“

Členské státy zatím mohou kapacitní mechanismy zavádět dočasně jako odůvodněnou povinnost veřejné služby pro zabezpečení dodávek * Accommodating EU power markets to the intermittency challenge: is there a case for capacity remuneration mechanisms?, Olga Mikhailova, Advisor, Markets Unit, EURELECTRIC, prezentace na konferenci 2.7.2013, Düsseldorf 13

IMPLIKACE PRO ČESKOU REPUBLIKU  Pro ČR je díky převažující výrobě z jádra, hnědého uhlí a případně OZE výhodnější jednotný trh s elektřinou, na kterém může využít své nízké variabilní náklady  Pokud by se však Evropa nebo i jen Německo vydaly cestou kapacitních plateb/trhů, je důležité, aby bylo vyřešeno fungování celku: - specificky u kapacitních trhů zejména: - způsob naceňování - následné zajištění možnosti fyzické dodávky - přeshraniční dopady. - dále je to existence nástrojů pro zajištění nové výstavby v místě a čase potřeby

Pokud by došlo k prosazení zájmů velkých států, bude zapotřebí rychlá reakce v ČR 14

NÁSLEDUJÍCÍ KROKY MOHOU DOSTAT EVROPSKOU ENERGETIKU ZE STÁVAJÍCÍ SLEPÉ ULIČKY Okamžitě:

o Používat pro snižování emisí CO2 pouze reformované, flexibilní EU ETS a to i pro obnovitelné zdroje. (Nutno prosazovat na evropské úrovni – ČR samostatně má jen velmi omezený dopad.) o Odmítnout systém kapacitních plateb na národní úrovni, neboť nepřispívá k dlouhodobým celoevropským cílům. o Nadále používat cílené intervence pro zajištění bezpečnosti dodávky na úrovni národních států (včetně ČR). Střednědobě:

o Určit optimální model celoevropského kapacitního trhu, včetně komplexní analýzy dopadů jeho zavedení a možnosti exitu.

15