T É M A
Jak působí zákon o korporacích na odborníky?
P R Á V O – R U B R I K A
1) Jak na vás působí zákon o obchodních korporacích? 2) Je podle vás tomuto zákonu věnována dostatečná pozornost? 3) Pokud byste měl(a) vybrat tři největší změny, který by měly od roku 2014 nastat v právu společností, o jaké by šlo?
3) Pro společnosti s ručením omezeným, jichž je v tuzemsku nejvíce, je to především možnost vtělit podíl do kmenového listu jako cenného papíru na řad, což není v kontinentální Evropě běžné. Česká úprava se tak přiblíží anglické privat company (inspirace anglosaským právem je patrná i v jiných ohledech). Současně se s.r.o. „pootevírá“, neboť se prolamuje ve stanovených případech dosavadní zákaz vystoupení společníka ze společnosti. Významnou změnou pro obě kapitálové společnosti je i možnost vydávat zákonem neupravené, tedy nepojmenované druhy akcií, resp. podílů, včetně těch, s nimiž budou spojeny násobky hlasů. Zpřísňují se též důsledky porušení povinností členů orgánů zejména rozšířením jejich zákonného sankčního ručení. Na druhé straně zájmové střety mezi společností a členem jejího orgánu se řeší v zásadě na informační bázi a místo institutů ochrany společnosti zabudovaných do právní úpravy jako „zákonné automatismy“ se ponechává na společnosti, zda, resp. jak bude na zájmový střet reagovat.
J U D I K A T U R A P O R A D N A M O N I T O R
PRÁVNÍ RÁDCE 5/2012
F Ó R U M
2) S výhradou, že nejsou k dispozici přesné údaje lze hovořit o strukturované intenzitě pozornosti podnikatelské obce věnované nové úpravě. Vel-
cí podnikatelé, zejména banky a jiné významné společnosti vybavené kvalitním právním zázemím již intenzivně pracují na přizpůsobení svých vnitřních předpisů budoucí právní úpravě a testují i další dopady rekodifikace. Projevem pozornosti věnované budoucí úpravě je i značný zájem o odborné přednášky. Paralelní výuku platné i budoucí právní úpravy obchodněprávní problematiky už zahájily i právnické fakulty. V každém případě lze očekávat, že největší vlna zájmu o zákon o obchodních korporacích se zvedne v posledním roce před nabytím jeho účinnosti o s jeho účinností, kdy bude praxe konfrontována se změnami, které tato úprava přináší.
P Ř Í R U Č K A
1) Nová úprava zřejmě zvýší aplikační náročnost pro běžného uživatele. Důvodem je zejména vrstvení právní úpravy obchodních korporací vyplývající z posílení subsidiarity občanského práva. Výsledkem je nejméně pětiúrovňová struktura právního režimu obchodních korporací, počínaje obecnou úpravou právnických osob, úpravou korporací a částečně i spolkového práva v občanském kodexu, následovaná společnou úpravou obchodních korporací a na ni navazující zvláštní úpravou jejich jednotlivých forem a případně i úpravou ve zvláštním předpise pro podnikatele se speciálním předmětem podnikání. Z hlediska systematického nelze této koncepci nic vytknout, povede ale zřejmě (i z dalších důvodů) ke zvýšení nároků na kvalitu právních služeb, jimiž disponují zejména větší podnikatelé. Na druhé straně je patrná snaha o přehlednější právní úpravu, což se až na výjimky projevilo ku prospěchu věci v úpravě společnosti s ručením omezeným.
P R A K T I C K Á
Stanislava Černá (vedoucí Katedry obchodního práva Právnické fakulty UK v Praze)
17
T É M A P R Á V O – R U B R I K A
1) Zákon o obchodních korporacích navazuje na novou úpravu soukromého práva v občanském zákoníku a tomu odpovídá jeho systematika i pojmosloví. Zákon na mne působí vyváženě. Obsahuje však některé chybné nebo nepřesné odkazy, které by stálo za to odstranit.
P Ř Í R U Č K A
Jan Dědič (vysokoškolský profesor, partner, Kocián Šolc Balaštík)
2) Podle mého názoru je tomuto zákonu věnována neobvykle malá pozornost, nejen v médiích, ale i ze strany obchodních korporací.
P R A K T I C K Á
3) a) větší flexibilita právní úpravy, pokud jde o vnitřní právní poměry obchodních korporací, včetně systému řízení a správy a připuštění právnických osob v řídících a kontrolních orgánech,
F Ó R U M
b) důsledky úpadku obchodní korporace na právní postavení členů orgánů obchodních korporací, c) změny v koncepci koncernového práva.
J U D I K A T U R A
Radan Kubr (partner, PRK Partners)
M O N I T O R
P O R A D N A
1) Zákon, coby součást celkové změny soukromého práva, přináší nejen mnoho nového, ale také zachovává mnohé z toho, co známe. Je zjevné, že se pokouší reagovat na některé problémy současného práva a současně, že reaguje na závažné změny, které přináší nový občanský zákoník. Zákon se zdá přehledný a i při zběžném čtení je poznatelná jeho inspirace zahraničními modely. Je nicméně logické, stejně jako u každého jiného předpisu, že si jak praxe, tak zejména soudci, na novou úpravu budou muset zvyknout, což přinese možné předchodné období, kdy se budou hledat odpovědi na otázky, které nový zákon vyvolá. 18
2) Po dlouhou dobu se pozornost věnovala spíše zákoníku občanskému a ZOK zůstával mimo zájem. Posléze se to sice změnilo, ale pozornost je i nadále spíše povrchní, aniž by zatím došlo k detailní analýze toho, co nové právo skutečně přináší a nabízí. 3) Prvotní změna je koncepční – ZOK je liberální a nabízí řadu nových možností, což, spojeno s doktrinálními posuny práva občanského, má přispět k lepšímu rozvoji podnikání. V detailu bych ocenil zejména investorskou otevřenost, tedy nabídku nových nástrojů (druhy podílů, druhy akcií, kumulativní hlasování, pružnější regulace koncernu apod.). Zákon se posouvá také v oblasti správy společnosti, když navazuje na občanskoprávní vymezení péče řádného hospodáře a zavádí pravidlo podnikatelského úsudku. V neposlední řadě se také proporčně zohledňuje ochrana věřitelů, a to nikoliv jen statickou ochranou, ale zejména zavedením testu úpadku nebo pravidla wrongful trading.
Ondřej Havránek (partner, Weinhold Legal) 1) Tento zákon je dalším krokem v pokračující dekodifikaci obchodního práva, tj. rozdělení problematiky obchodního práva do více předpisů. Již dříve byla např. z obchodního zákoníku vyčleněna do samostatného zákona problematika přeměn obchodních společností či regulace finančního zajištění. Obecně mám z tohoto roztříštění obchodně-právní úpravy zatím poněkud rozporuplné pocity. Na jednu stranu lze jistě uvítat základní myšlenku existence občanského zákoníku jako jednotného kodexu soukromého práva spolu s kombinací zvláštních zákonů upravujících specifické oblasti podnikání. Na druhou stranu bude při velkém množství speciálních předpisů pro podnikatele patrně obtížné orientovat se v těchto speciálních úpravách a jejich vzájemné provázanosti. 2) Mezi odbornou právnickou veřejností je dle mého názoru informovanost o novém zákoně o obchodních korporacích na velmi slušné úrovni. Pořádají se například specializovaná školení, která většinou spojují problematiku nového zákona PRÁVNÍ RÁDCE 5/2012
F Ó R U M J U D I K A T U R A P O R A D N A
3) Velkou pozornost zjevně připoutá dramatické snížení základního kapitálu u společností s ručením omezeným. Namísto dosavadních 200 tisíc korun, bude postačovat koruna jediná. Ačkoli si samozřejmě nedělám iluze o významu základního kapitálu pro bonitu společnosti, jsem toho názoru, že tuhle devalvaci si společnost s ručením omezeným nezasloužila. Nebo si snad myslíme, že se bude hned snáz podnikat, pokud společnost s ručením omezeným bude možné založit s 1 Kč „v kapse“?
M O N I T O R
PRÁVNÍ RÁDCE 5/2012
2) Musím na tomto místě citovat z důvodové zprávy: „Nepředpokládá se přímý ani nepřímý finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ani na ostatní veřejné rozpočty a hospodářské subjekty. Náklady spojené s novou regulací, potažmo s celou rekodifikací, jsou implicitní každé rekodifikaci a rozhodnutí o jejich nesení padlo v době, kdy byly schváleny věcné záměry tohoto zákona a občanského zákoníku.“ Lehkost, s jakou se navrhovatel přenáší přes náklady spojené s rekodifikací (lidově řečeno: „je to prostě rekodifikace, takže náklady budou“), je zarážející. Podle mého mínění se podnikatelská veřejnost zákonodárci za tyto náklady (a míním zde i náklady nikoli nutně v penězích, ale též náklady časové; ostatně čas jsou peníze, jak známo) „poděkuje“. Vzhledem k předpokládané účinnosti zákona „až“ k 1. lednu 2014 mám za to, že dosavadní pozornost je dostatečná. Jenom na okraj, vsadili byste si na to, že účinnost nebude ještě odložena? A na okraj podruhé: myslím, že v legisvakanční lhůtě bude zákon novelizován, tu kvůli nějaké kdovíkolikáté evropské směrnici, tu se možná objeví nějaká „technická novela“. Proč by zákon o obchodních korporacích měl být výjimkou?
P Ř Í R U Č K A
1) Hned na počátku je třeba uvést, že patřím k těm, kdo přistupují k rekodifikaci soukromého práva či snad přesněji řečeno k nutnosti takové rekodifikace se značnou skepsí. Tak, jako mám ohledně občanského zákoníku za to, že mělo být – vypůjčím-li si srovnání ze stavební branže – méně bořeno a více rekonstruováno a vylepšováno s využitím stávajícího stavu, myslím, že i v oblasti práva obchodních korporací (ostatně: „obchodní společnosti“ mi
P R A K T I C K Á
Václav Vlk (advokát, Rödl & Partner)
byly bližší než nově zaváděné cizí slovo, i když chápu, že za novým termínem stojí snaha zahrnout v jedno obchodní společnosti i družstva) měl zákonodárce důsledně vycházet z textu současného obchodního zákoníku a škrtat (typicky závazkové právo) či upravovat (tam, kde ani početné dosavadní novely nenastolily vyhovující stav) případně i přečíslovávat, ale nikoli budovat – jsem-li zpět u stavebního výraziva – na zelené louce. Přístup mnou preferovaný by totiž zákonodárcovu ruku vedl důsledněji v tom směru, aby vážil každou, byť drobnou formulační změnu, zda je nutná, zda naopak praxi neznejistí. Jestli je tedy otázka postavena tak, jak na mě zákon „působí“, tak musím po pravdě odpovědět, že jsem toho názoru, že jsme si – vedle občanského zákoníku – připravili zbytečně mnoho otazníků kvůli nikoli nutné „revoluci“.
P R Á V O – R U B R I K A
3) Vybrat pouze tři změny z nového zákona, který má téměř 800 paragrafů není snadné, ale asi bych zvolil zejména snahu o zvýšení konkurenceschopnosti českého právního systému v Evropě zavedením velké flexibility u zakládání společností s ručením omezeným (více druhů podílů, symbolický ZK apod.). Dále bych zmínil novou úpravu tzv. corporate governance, neboli úpravu pravidel správy obchodních společností, která by měla přinést více jistoty do vztahů mezi obchodními společnostmi a jejich statutárními orgány. A konečně jako třetí významnou změnu bych vybral novou koncepci koncernového práva, tj. vztahů mezi obchodními společnostmi ovládanými stejnou řídící osobou. Například zavedení poměrně vágně definovaného termínu vlivné a ovlivněné osoby a úprava souvisejících právních důsledků jednání těchto osob ve vztahu ke koncernu může způsobovat zejména v počátcích účinnosti nového zákona interpretační potíže.
T É M A
o obchodních korporacích s novým občanským zákoníkem, což je jistě správný postup, neboť oba předpisy jsou velmi úzce provázány. Již si však nejsem tak docela jistý, zda je dostatečná povědomost o připravovaných zásadních rekodifikacích soukromého práva mezi laickou veřejností. Z tohoto důvodu lze patrně uvítat, že plánovaná účinnost zákona byla o rok posunuta a bude tedy více času na příslušnou osvětu. Zároveň by měla být tato prodloužená legisvakanční lhůta využita pro včasné přijetí dalších předpisů, s jejichž existencí zákon o obchodních korporacích počítá (např. nová úprava obchodního rejstříku).
19
T É M A P Ř Í R U Č K A
P R Á V O – R U B R I K A
Statutární orgány bude jistě zajímat § 68 zákona, podle něhož soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitele obchodní korporace rozhodnout, že člen nebo bývalý člen jejího statutárního orgánu ručí za splnění jejích povinností, jestliže bylo rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku, a člen nebo bývalý člen statutárního orgánu obchodní korporace věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokladatelné. Nikomu zřejmě nebude scházet, že s účinností zákona zmizí ze scény nechvalně proslulý § 196a současného obchodního zákoníku.
Jitka Logesová (Partner, Kinstellar)
P R A K T I C K Á
1) Jako ne úplně potřebná legislativní iniciativa. Zákon sice přinese řadu pozitivních změn, stejného cíle by ale šlo dosáhnout i méně radikální cestou.
F Ó R U M
2) Ne. Podnikatelé si zatím podle mého názoru neuvědomují, o jak velkou revoluci v českém právu jde a kolik je bude stát času a prostředků přizpůsobení se nové právní úpravě.
M O N I T O R
P O R A D N A
J U D I K A T U R A
3) 1. Zásadní zjednodušení uzavírání transakcí mezi propojenými osobami a transakcí uzavíraných v situaci konfliktu zájmů Současný obchodní zákoník klade přísné požadavky na transakce mezi propojenými osobami a transakce uzavírané v situaci konfliktu zájmů (např. převody majetku v rámci koncernu, převod majetku společnosti na členy statutárního orgánu nebo společníky). Jde například o následující povinnosti (i) v případě převodu majetku mezi propojenými osobami, určit hodnotu převáděného majetku znalcem jmenovaným soudem a povinnost tento majetek převést pouze za takto určenou cenu, a (ii) získat souhlas valné hromady s transakcí. Nedodržení těchto pravidel má za následek neplatnost či neúčinnost smlouvy. Nový zákon o obchodních korporacích téměř všechny tyto povinnosti z právního řádu odstraňuje a stanoví i mírnější následky porušení zákonných povinností týkajících se výše uvedených typů transakcí. 20
2. Institut svěřenského fondu – trust Svěřenský fond je typickým institutem práva zemí s angloamerickým právním systémem. V našem právním řádu se objeví poprve v lednu 2014. Tento institut obvykle funguje tak, že umožňuje rozdělit vlastnictví k majetku na vlastnictví právní a vlastnictví ekonomické. To umožňuje, aby vlastník vyčlenil určitou část majetku, zůstal jejím ekonomickým vlastníkem a současně znemožnil uspokojení pohledávek svých věřitelů z takto vyčleněného majetku. Tento institut se v zahraničí nejvíce využívá pro sekuritizace, kolektivní investování, úvěrové transakce s více věřiteli, daňovou optimalizaci a pro účely zachování, správy a předání rodinného majetku. 3. Zrušení závazkové části obchodního zákoníku Závazkové právo je dnes upraveno zvlášť v občanském zákoníku a v obchodním zákoníku. Nově budou všechna ustanovení regulující závazkové vztahy (včetně obchodněprávních vztahů) přesunuta do občanského zákoníku. Tím dojde k odstranění duplicitní úpravy smluvních typů (např. kupní smlouvy a smlouvy o dílo) a ke sjednocení úpravy institutů smluvního práva (např. smluvní pokuty a odstoupení od smlouvy).
Halka Pavlíková (advokátka, Noerr) 1) Zákon přináší celou řadu novinek, jež budou pro podnikatelskou sféru přínosem a které budou podnikateli zcela jistě vítány, jako například minimální vklad 1 Kč při zakládání společnosti s ručením omezeným. Co bych si dovolila novému zákonu vytknout je, že došlo k přeformulování řady zákonných ustanovení, aniž by to s sebou neslo obsahovou změnu. To by mohlo vést k určitým „zmatkům“ při výkladu zákona, neboť zcela jistě se najdou tací, kteří budu za stylistickou úpravou textu hledat více. 2) Dle mého názoru ano. Zákon reaguje na rekodifikaci soukromého práva a společně s novým občanským zákoníkem mu je věnována značná pozornost. Nesmíme zapomenout, že zákon nabývá účinnosti teprve 1. ledna 2014, tedy přibližně za rok a půl, a že jsme tedy na začátku seznamování se s daným zákonem. Již teď se koná celá řada školení a seminářů na dané téma. V náslePRÁVNÍ RÁDCE 5/2012
F Ó R U M J U D I K A T U R A
3) Spontánně mě napadají zejména tyto změny (je jejich tedy více než 3): - faktické vymizení úpravy obsažené dnes v § 196a obchodního zákoníku - výrazné zvýšení smluvní volnosti - možnost valné hromady udílet statutárnímu orgánu pokyny týkající se obchodního vedení - odpovědnost statutárního orgánu v souvislosti s hrozícím úpadkem - nová koncepce koncernového práva založená na principu faktického koncernu s 3 stupni intenzity.
P O R A D N A M O N I T O R
PRÁVNÍ RÁDCE 5/2012
2) Obávám se, že nikoliv. Mám i pocit, že tomuto zákonu zatím nevěnují téměř žádnou pozornost nejen média, ale zejména ti, kterých se zákon nejvíce dotkne, a to podnikatelé. Jsem si skoro jist, že většina podnikatelů si vůbec neuvědomuje rozsah změn, které na ně v relativně krátké době čekají. Všichni mluví zejména o novém občanském zákoníku, avšak na nový zákon o obchodních korporacích se pozapomíná. Nicméně pro úplnost je třeba uvést, že v odborném tisku se lze setkat s komentáři a příspěvky nejvýznamnějších odborníků v oboru obchodního práva, je rovněž pořádáno mnoho seminářů pro laickou i odbornou veřejnost, často velmi různé kolísavé kvality. To však není podstatné, je totiž zejména na nás na právnících, abychom se s novou právní úpravou seznámili a byli schopni veřejnosti a svým klientům novou právní úpravu srozumitelně vysvětlit a zprostředkovat.
P Ř Í R U Č K A
1) Odpovědět na tuto otázku není vůbec jednoduché, neboť, upřímně řečeno, se s tímto novým zákonem stejně jako většina odborné veřejnosti teprve začínám seznamovat. Každopádně mám ze zákona smíšené pocity, přičemž
P R A K T I C K Á
Jan Šafránek (advokát, bnt – pravda & partner, s.r.o.)
převažují ty negativní. Tyto pocity nejsou však způsobeny ani tak textem samotného zákona, ale zejména tím, jakou míru diskontinuity tento zákon společně s novým občanským zákoníkem představuje. Navíc tato zcela zásadní změna v systému, pojmosloví a chápání obchodního práva přichází v době, kdy jsem začal mít pocit, že obchodní právo začíná v českém právním prostředí velmi dobře fungovat (zajímavá judikatura, odborná diskuse atd.) a že začíná být pro podnikatele relativně předvídatelné. Tento nový zákon staví vše vlastně na hlavu a nutí všechny naučit se vše znovu. Jsem praktik, a proto mám velké obavy z právní nejistoty, kterou aplikace nového zákona v kombinaci s novým občanským zákoníkem zcela jistě přinese. Uzavřel bych, že bych spíše uvítal rozsáhlou novelizaci stávající právní úpravy než takovouto diskontinuitu. Samozřejmě mi ale nezbývá než respektovat danost, takže vzhůru do studia, abychom byli všichni na rok 2014 dobře připraveni.
P R Á V O – R U B R I K A
3) Změn, které zákon přináší je celá řada. Jak jsem již zmínila, velkou novinkou u společnosti s ručením omezeným je nová výše zákonného vkladu do základního kapitálu společnosti. Nově postačí, aby společník poskytl vklad ve výši 1 Kč, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. V případě jednočlenného s.r.o. můžeme mít tak základní kapitál pouze ve výši 1 Kč. To s sebou nese změnu pojetí základního kapitálu společnosti, tj. základní kapitál nemá již žádný význam při ochraně věřitelů. Ti jsou pak chráněni prostřednictvím insolvenčního zákona. Zatímco doposud platilo, že společník společnosti s ručením omezeným může mít pouze jeden obchodní podíl, podle nového zákona bude moci společnost emitovat více druhů podílů a společník může vlastnit více různých podílů. Navíc, a opět z důvodů vyšší využitelnosti s.r.o. jako formy obchodní společnosti, se také připouští, aby byl podíl reprezentován cenným papírem. Z důvodu ochrany věřitelů se však nepřipouští, aby mohl být takovýto cenný papír nabízen na veřejně obchodovatelném trhu. Závěrem bych pak zmínila zavedení pravidla podnikatelského úsudku (business judgment rule). Jedná se o modernější pojetí odpovědnosti statutárních orgánů, které umožňuje efektivnější vedení společnosti. Podstatou tohoto pravidla je, že jedná-li a rozhoduje-li statutární orgán náležitě, informovaně a v zájmu společnosti, nemůže nést veškerá rizika, která mohou v rámci podnikání nastat a nést tak odpovědnost za případnou újmu, a to i kdyby ji v ekonomickém smyslu společnosti způsobil. Důkazní břemeno nese však opětovně statutární orgán společnosti.
T É M A
dujícím období budou mít všichni možnost se dostatečně s daným zákonem seznámit a osvojit si jej, a to nejen právníci, ale i podnikatelé a státní zaměstnanci.
Jan Januš 21
