E-ZPRAVODAJ CECHU. Jak se postarat o včely na zimování

E-ZPRAVODAJ CECHU ROK 2012

SRPEN

Jak se postarat o včely na zimování E-zpravodaj cechu se hodně věnuje zkušenostem se zazimováním včelstev. Majitelé větších chovů stejně jako všichni znalí drobnější chovatelé včel vědí, že zazimováním rozhodují o výsledcích následující sezony. Jak jsme již dříve slíbili, budeme se ohlížet také do let minulých, abychom zjistili, jak na tu či onu záležitost týkající se oboru včelařství pohlíželi naši předchůdci. Opět nám k tomu poslouží dílo Jaroslava Pražáka O racionálním včelaření. Bylo vydáno v roce 1948. Jen trochu upravíme jazyk díla, aby výklad zajímavých myšlenek nebudil úsměv pro svoje dobové vyjadřování. Přece jen už jsme zvyklí na modernější češtinu. A zvláště naši mladí přátelé by starému jazyku nemuseli rozumět. Tak tedy s chutí do četby moudrých myšlenek: „Dobré a šťastné přezimování včelstev je nejzávažnějším momentem včelaření. Neříká se nadarmo, že jen ten chovatel je včelařským mistrem, který dovede svá včelstva zimovat beze ztrát a bez škody.“ Následná kapitola se zabývá výhodami zatepleného úlu pro zimování. To je ale jiné téma, necháme si ho na jiný – vhodnější – čas. Raději se podíváme na informace o zakrmení včelstev. „Racionální včelař provede odhad zásob včelstva. Po stránce samozásobení bývá ve včelstvech značný rozdíl. Některá včelstva nemívají skoro žádné zásoby, zatímco jiná jsou zcela zásobena na zimování. Opomene-li chovatel vykonat podzimní odhad zásob, může se stát, že včelstva buď ne-

dokrmí, nebo překrmí. Obojí je špatné. V prvém případě utrpí ztrátu včelstva a v tom druhém poškodí sebe sama zbytečným výdejem cukru a včelstvo v jarním rozvoji.“ Jak se racionální včelaři vypořádávali se samotným krmením? „Při doplňování zásob podzimním krmením včelstev bude se racionální chovatel řídit zásadně tímto pravidlem: bude krmit hustým roztokem, brzy a rychle. Řídký roztok (až s 50 procenty vody) je v porovnání s tím medným (jenž obsahuje jen 20 až 25 procent vody) neporovnatelný. Uvážíme-li, že z jednoho litru vody vzniká až 1 600 litrů páry, shledáváme, jakou ohromnou práci musí včelstvo vykonat, aby odpaření provedlo a páru z úlů odstranilo. Na tuto práci musí vynaložit velikou energii, kterou získává spalováním – trávením – cukrů. Z toho nutně vzniká ztráta na cukru kromě vyčerpání včel. Navíc krmíme-li až začátkem září, musejí zpracování krmiva převzít mladé včely a ty na zimu ztratíme. S časným doplněním zásob spojí racionální včelař i jeho rychlé provedení. Krmení provádíme i přes den, ne navečer, jak bylo dosud zvykem. Při hustějším krmení jsou včelstva klidnější, většinou neslídí tak dotěrně. Zkušenost potvrdila, že při dodržení tří podmínek – hustě, brzy a rychle – je splněn racionální způsob zimního dokrmení.“ O popsání zkušeností s tím, jak to chodí v tomto ohledu na nynějších včelích farmách, jsme požádali několik naši členů. Ti, kteří si našli čas, vás právě osloví. Petr TÁBORSKÝ výkonný sekretář cechu

STRANA 2

JAK TO DĚLÁM JÁ

E-ZPRAVODAJ

Sedmnáct let krmím za pomoci slámy Tím, jak jsem rozšiřoval včelstva a přešel na systém Dadant (v něm včelařím devatenáct let na čisté rámkové míře plodiště 42 x 30 cm, polomedníky 42 x 13 cm), jsem se zabýval hledáním úspory času i fyzické práce. Jedním z činitelů je dodání zimních cukerných zásob. Je mnoho způsobu krmení a mnoho různých krmítek. Dlouhou dobu jsem vydržel krmit klasickým způsobem (tj. prostřednictvím čtyřlitrové zavařovací sklenice s prosakujícími víčky).

PROBLÉMY Z trhu se ale pomalu začal vytrácet cukr hrubý krystal, jemným krystalem se ucpávaly otvory a sklenice jsem musel dvakrát až třikrát převracet, jinak hrozilo ucpání otvorů a zkysání obsahu (i přesto, že jsem do vody přidával roztok z propolisu). Vždy následovalo vysypání obsahu, vymytí sklenice a nový pokus o nakrmení. Zdlouhavý a ne úplně ideální proces. EXPERIMENT Kdesi jsem se dočetl, že nějaký včelař krmí včelstva roztokem pomocí slámy. Proto jsem ihned začal experimentovat. Různé nádoby, různé obsahy (polystyren, juta, seno, sláma…). Stávalo se, že se v některých případech včely topily (má chyba), a tak nakonec vyhrála sláma. Tímto způsobem krmím již sedmnáct let. SLÁMA Sláma musí být od zemědělce, který nestříká obilí proti uzrání či vypadávání zrna nebo dokonce přípravkem Randap (apod.) likvidujícím plevely. PRVNÍ KRMENÍ Do velké nádoby z umělé hmoty natočím vodu. Poté zapnu kalové čerpadlo a nasypu 150 kilogramů cukru. Za jak dlouho je roztok při-

pravený k použití, to záleží na teplotě vody. Roztok poté přečerpám do kontejneru a vytvářím další dávky, až do naplnění kontejneru. Druhý den navečer se vydám ke včelstvům. Na pěti stanovištích František Vyštejn při jich mám sto padesát. práci. Foto: (pt) Roztok přečerpám pomocí čerpadla (tentokrát na 220 V) do dvanáctilitrových krmítek (hrst slámy) umístěných v posledním polonástavku. Nádoba je položena na horních loučkách nástavku na jutové podložce, aby ji včely nepřetmelily k rámkům. Takto během dvou večerů nakrmím všechna včelstva. DRUHÉ KRMENÍ Druhé krmení provádím začátkem září, ale tentokrát zakrmuji ráno (krmítko je bez včel). Po zpracování zásob odstraním nástavek s krmítkem a nadzvednutím úlu zkontroluji nakrmení. Pokud je úl lehký, je třeba hledat příčinu. Největším přínosem tohoto postupu je úspora času a snížení fyzické námahy.     

  

VÝHODY omezení návštěv úlů, snížení nároků na prostor (uskladnění krmítek – kónické), úspora času, snížení fyzické námahy, čištění (stačí vysypat slámu). NEVÝHODY nástavek navíc, pokud je zima, včely si roztok neberou, jestliže dojde k loupeži v krmítku, výskyt mrtvých včel. František VYŠTEJN včelí farmář

ROK 2012

FOTOREPORTÁŽ

STRANA 3

Krmení hrubým krystalem

Ke krmení je zapotřebí velmi hrubý a odprášený krystal, čistá sacharóza. Fotografie na Včelí farmě Jan Kolomý ve Starém Městě u Bruntálu a v Lomu pořídili Jan Kolomý a Petr Táborský.

STRANA 4

JAK TO DĚLÁM JÁ

E-ZPRAVODAJ

Zimování včelstev na medu Od počátků svého včelaření (v sedmdesátých letech minulého století) jsem byl poučován a školen o neměnné zásadě, že po posledním vytočení medu musím bezpodmínečně včelstva nakrmit cukrem, aby tato přežila následující zimní období. Považoval jsem to za naprosto přirozené, ale přesto v mé mysli hlodala otázka: Proč včelám nenechat část jejich medných zásob? „KLASIKA“ I přes položenou otázku jsem po každoročním medobraní krmil včelstva „klasicky“ – a to různými zavedenými způsoby. Nejprve to bylo rozpouštěním cukru ve vodě a doplňováním směsi pomocí tzv. ukrajinských krmítek, později změnou včelařské technologie (přechodem na nástavkové úly za využití systému stropních krmítek). Jak šel čas a v mém hospodářství postupně přibývalo včelstev, přešel jsem (z důvodu úspory práce) na technologii sypání suchého krystalového cukru do velkých okurkových sklenic s následným zalitím vodou a dodáním tohoto krmiva stropem úlu, později pomocí vložky (viz fotografie) zezadu do podmetu každého úlu. Každý z užitých postupů měl své výhody a nevýhody. NÁVRAT K MYŠLENCE Po společenských změnách v naší republice a podstatném rozšíření mého hospodářství počtem včelstev hodně přesahujícím hranici dvě stě jsem hledal způsob jak se zbavit těžké dřiny při shánění, uskladňování, převážení a následném krmení včelstev při dodání asi dvaceti kilogramů krystalového cukru každému z nich. Po postupném zvyšování cen cukru a současně nízkých výkupních cenách medu

jsem se stále více vracel k původní myšlence ponechání části snůšky včelám. Byl jsem schopen tyto myšlenky konzultovat s kolegy včelaři, ale současně jsem byl důrazně upozorňován na to, abych to ani nezkoušel, neboť ve všech novodobých učebnicích je jasně popsáno to, proč nesmějí včely zimovat na medu (a hlavně ne na tmavém a už vůbec ne na medu melecitózním). „NEVĚDOMOST“ VČEL Po dlouhém přemýšlení trvajícím několik let jsem dospěl k jednoznačnému závěru o tom, že pokud na této planetě žijí včely prokazatelně více než 80 milionů let a cukrovary existují pouze asi 350 let, jak je tedy možné, že včely dříve „nevěděly“ o tom, že nemohou přežít na medných zásobách?!? (A přes tuto svoji „nevědomost“ přežily.)

ROK 2012

JAK TO DĚLÁM JÁ

Postupně jsem začal – přes odpor „odborníků“ – ponechávat včelám část medných zásob. Ty jsem zpočátku doplňoval na potřebné množství cukrem. Později jsem této technologii přizpůsobil své chovy a následně jsem ponechával ve včelstvech jen medné zásoby bez doplnění cukrem.

NA MEDNÝCH ZÁSOBÁCH Výsledky byly překvapující. Jarní rozvoj takto zazimovaných včelstev v porovnání se včelstvy krmených cukrem byl doslova „raketový“. Podstatně se celkově změnila síla a vitalita včelstev i jejich zdravotní stav. Poznatek, že se neopotřebovávala síla letních včel (která při použití cukru jako krmení byla jinak nutná na jeho přepracování na zimní zásoby) ale naopak že díky tomu vzrostla vitalita včel, jsem dlouho využíval ve prospěch včelstev. Dosažené výsledky hovořily jasnou řečí a byly výhodné zvláště pro zimní generaci včel. Odpadlo každoroční shánění, placení, přeprava, přenášení, porcování a zkrmování čtyř až pěti tun cukru a následné umývání a skladování sklenic, „zmizela“ obrovská část fyzické dřiny. Odpadla starost související se současnými loupežemi a vzájemným vylupováním včelstev při krmení.

STRANA 5

JE TO EKONOMICKÉ? Ano, naskýtá se otázka, zda při dnešních výkupních i prodejních cenách medu je toto konání ekonomické, zda by nebylo lepší včelám vše sebrat a zimovat opět „na cukru“. Ale toto je již na rozhodnutí každého včelaře. MOJE ZKUŠENOSTI = BUDOUCNOST Závěrem chci sdělit čtenáři následující:  existují již dávno včelařské technologie (např. velkoprostorové včelaření), kdy celkový způsob chovu včelstva se zimováním na medu počítá a současně na něm staví;  je naprosto akceptována a současně minimalizována ztráta hodnoty medných zásob ponechaných včelám v ekonomice velkoprostorového chovu možností jen částečného doplnění cukerných zásob;  ve svém chovu se již nebudu vracet k původní technologii krmení cukrem (výjimečně ve špatném snůškovém roce jen příležitostně doplním chybějící zásoby cukrem na potřebné množství);  zimování na medných zásobách je přirozeným projevem života včel, a proto v něm vidím budoucnost. Text a foto: Ing. Čestmír GAZDA dlouhodobý účastník konferencí zlepšovatelů a vynálezců v oboru včelařství

Čestmír Gazda při přednášce v Nasavrkách. Jako vždy zaujatý pro věc. Foto: (pt)

STRANA 6

KALENDÁRIUM

E-ZPRAVODAJ

Srpen na včelí farmě Srpen je měsícem, který můžeme označit za rozhodující pro úspěch chovu v následující sezoně. Definitivně skončil čas velkých snůšek, včelstva jsou již na dvou nástavcích a pomalu je připravujeme k zazimování. Pokud chceme včelstva opravdu zodpovědně připravit na zazimování, musíme si uvědomit, že dlouhověkost zimních včel má co dělat s poznatkem, že tyto včely se nemusejí podílet na těžké práci – a k té určitě také patří zpracování cukru na zimní zásoby.

ROZDÍLY Úplný konec snůšky nastává v různých částech republiky rozdílně. Totéž platí i v prostředí teritoria včelí farmy. Rozdílnost v podmínkách provozu nám umožňuje: 1) postupně zahájit práce na zimní přípravě; 2) umístit letošní včelstva z oddělků do míst, kde snůška ještě pokračuje. V našich podmínkách – na Včelí farmě Lom – je v srpnu ještě dobrá snůška z divoké přírody (na rekultivacích vzniklých v místech dřívější povrchové těžby hnědého uhlí). Včely si tak vylepšují dodané cukerné zásoby, jež jsou potom o to kvalitnější. Má to vliv na dobrý jarní rozvoj včelstev. Medovicový med jsme v našich podmínkách nezaznamenali již celou řadu let. PREVENCE Pokud chceme včelařit i v následující sezoně, nesmíme již nyní zapomenout na preventivní zásah proti varroáze. Obsáhlé pokyny k tomu najdete v časopise Včelařství a na webu Státní veterinární správy ČR (www.svscr.cz). Každá krajská veterinární správa vydává k dané problematice závazný pokyn. Farmáři by měli mít s epizootologem dohodnuto, že tento pokyn dostanou přímo – buďto písemně klasickou poštou (dopisem) či prostřednictvím e-mailu. U nás to tak funguje. Z vydaného pokynu vyplývá nařízení k použití gabonu pro konkrétní rok. Navíc aplikujeme kyselinu mravenčí.

Mít silné, čisté a vitální včelstvo je nejlepší prevencí proti moru včelího plodu.

ZAKRMENÍ Srpen je v našich podmínkách hlavním měsícem pro zakrmení včelstev. Velkým problémem je sehnat kvalitní – a to velmi hrubý – krystal, který je pro tento účel nejlepší. Zakrmení inverty a krmnými roztoky jsme zatím neprováděli. Kvalitní prostředky jsou cenově nedostupné a ty levné nevyhovují včelám – a tak jsme zakrmení inverty a krmnými roztoky zavrhli a za daného stavu s ním ani nezačneme. Cukr plníme do třílitrových sklenic naskládaných do přepravních beden. Na stanovišti je doplňujeme vodou a vkládáme do včelstev po třech. Do úlu přidáváme prázdný nástavek a poté uzavíráme víkem. Jako podložku pod sklenice používáme lišty z rámků. Zásoby jsou vybrány do dvou dnů. Necháváme týdenní odstup. Následnou kontrolou si připravíme podklady pro zpracování plánu konečného dokrmení. RADA NAD ZLATO Nesnažte se zazimovat slabá včelstva! Raději je přidejte k těm silnějším. Zazimování slabých včelstev je začátečnická chyba. Tou jsme si všichni prošli a její následky jsme si „vychutnali“ takříkajíc až do dna. Text a foto: Petr TÁBORSKÝ Včelí farma Lom

ROK 2012

O CO JSME TAKÉ USILOVALI

STRANA 7

Zemědělci najdou rozmístění včelích úlů i na internetu Ministerstvo zemědělství České republiky chystá změnu, která usnadní život včelařům i zemědělcům hospodařícím na polích v blízkosti úlů.

mační systém LPIS, se kterým zemědělci, veterináři, včelaři, obce a další zúčastnění již pracují. Cílem změn je, aby nevznikla ani jedné skupině nová ohlašovací povinnost. Faktická informovanost všech dotčených se přitom jednoznačně V čem změna tkví? Podrobné údaje o rozmístění zvýší a zdokonalí,“ uvedl Petr Bendl. včelstev se včelaři a zemědělci dozvědí na internetových stránkách ministerstva z informačního I PRO KOČUJÍCÍ systému LPIS. Dosud mohli informace o včel- Navržený systém zohledňuje i problematiku kostvech získat pouze na místně příslušném obec- čovných včelstev a zajišťuje to, že vložená inforním úřadě. mace o změně stanoviště bude k dispozici všem uživatelům takřka okamžitě po jejím zadání.

Údaje o přesném rozmístění včelstev jsou důležité v době postřiku polí. Zemědělci se musí se včelaři dohodnout na tom, zda použité látky neuškodí včelám, případně jaká ochranná opatření přijmout.

SNÍŽENÍ ZÁTĚŽE „Evidence včelstev na internetu je dalším krokem ministerstva ke snižování administrativní zátěže. Nový systém není závislý na úředních hodinách, zemědělci mohou informace o úlech najít na počítači kdykoliv je budou potřebovat,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl. V současnosti musí včelaři hlásit umístění včelstev místně příslušnému obecnímu úřadu a zemědělci mají povinnost tyto informace vyhledávat. V praxi není tento způsob příliš flexibilní. „Ministerstvo zemědělství navrhuje využít infor-

ČÍSLO PARCELY Letos začne sběr informací o umístění včelstev na konkrétních pozemcích včetně čísla parcel prostřednictvím formuláře zasílaného ústřední evidencí včel. V příštím roce včelaři své záznamy doplní či opraví, aby se od 1. ledna 2014 na údaje obsažené v informačním systému mohli spolehnout zemědělci provádějící postřik, i včelaři, kteří se o takovém postřiku včas dozvědí. Pro hladký náběh systému je klíčové, aby včelaři v hlášení oznámili číslo parcely, kde jsou úly umístěny, již v tomto roce. Průběžně vyvíjené informační systémy tak budou moci zohlednit reálné údaje. Ministerstvo zemědělství ČR

Cech profesionálních včelařů ČSV, o. s.

Kontakty: Včelařské centrum, s. r. o. ČSA 184 435 11 Lom u Mostu Telefon: 476 744 793 Mobil: 602 43 43 44 E-mail: [email protected]

www.apiscech.cz

Pranostiky:

Ženci na pole, včely z pole. Duben dělá roje - srpen pohřby. Málo plodu v srpnu málo včel z jara. Korektury a grafika: Mgr Petr PROKEŠ

STRANA 8

PROFESIONÁLNÍ FARMY

E-ZPRAVODAJ

Jsou jen dobří a špatní Každým rokem se cechaři scházejí u jednoho svého člena. Letošním hostitelem bylo Střední odborné učiliště včelařské – Včelařské vzdělávací centrum Nasavrky. Obsahově bylo setkání orientováno na právě řešenou problematiku moru včelího plodu. MOR Účastníci se mohli podrobněji seznámit se stavem jednání a s kompletním návrhem, který více než rok připravuje rada cechu za účasti většiny svých členů. Dnes již mají návrhy konkrétní podobu. Ta by měla být dopracována v Trenčíně na výstavě zlepšovatelů, kde je domluveno jednání se slovenskými kolegy. Ti jsou nyní v řešení této problematiky dále než my. ZAZIMOVÁNÍ Další přednášky byly zaměřeny na zazimování včelstev. Všechny byly připraveny se Přednášky ve voskárně se znalostí věci. S ohledem na menší počet ujal Josef Lojda. účastníků bylo povoleno skákat přednášejícímu do řeči, jakmile se někomu zdálo něco nejasného. Posluchači se tedy účastnili přednášek aktivně od samého počátku vystoupení každého lektora. DOBŘÍ A ŠPATNÍ I když setkání bylo připraveno zodpovědně a na vysoké odborné úrovni, bylo poznamenáno letní dobou – účast byla nižší. Poděkování patří zástupcům nasavrckého centra, kteří připravili zajímavou komentovanou prohlídku vzdělávacího zařízení. Zprostředkovali nám rovněž návštěvu u zajímavého člověka – Stanislava Šimona, včelaře z Hodonína (u Nasavrk). Všichni přítomní profesionálové konstatovali, že je to včelař, který o své práci hluboce přemýšlí a jeho přístup k chovu včel se v přítelově hospodářství velmi dobře odráží. Možná by takový přístup zlepšil stav mnohé včelí farmy. Příklad hodonínského přítele znovu potvrdil všem známou pravdu: včelaři se dělí jen na dobré a špatné (a vůbec ne na velké a malé). Text a foto: Stanislav Šimon předvádí pomůcky, Petr TÁBORSKÝ kterými vybavil svůj včelín. výkonný sekretář cechu