Jak podnikat ve službách na území Německa?

Jak podnikat ve službách na území Německa?

Obsah Obsah

...........................................................................................................................................................1

Seznam zkratek..................................................................................................................................................4 Úvod

...........................................................................................................................................................5

1.

Pobyt a pracovní povolení ..............................................................................................................6

1.1

Pobyt .................................................................................................................................................6

1.2

Pracovní povolení ..............................................................................................................................8

2.

Volný pohyb služeb .......................................................................................................................14

2.1

Přenechání pracovníků x samostatné provedení služby/díla...........................................................15

2.2

Liberalizované sektory .....................................................................................................................16

2.3

Vysílání zaměstnanců a smlouvy o dílo v sektorech omezených na základě přechodných dob......16

2.3.1

Pracovní povolení v rámci smlouvy o dílo........................................................................................ 18

2.3.2

Poplatky za povolení........................................................................................................................ 21

2.3.3

Smlouvy o dílo v oblasti stavebnictví ............................................................................................... 22

2.3.4

Vysílání zaměstnanců z hlediska sociální zabezpečení .................................................................. 22

3.

Svoboda podnikání a právo usadit se a podnikat.......................................................................25

3.1

Svoboda podnikání ..........................................................................................................................25

3.2

Firemní právo a právo obchodních společností ...............................................................................25

3.2.1

Firemní právo................................................................................................................................... 25

3.2.2

Právo obchodních společností......................................................................................................... 26

3.3

Samostatná výdělečná činnost ........................................................................................................26

3.3.1

Právní formy podnikání.................................................................................................................... 27

3.3.2

Živnost ............................................................................................................................................. 29

3.3.3

Svobodná povolání .......................................................................................................................... 30

3.4

Založení podniku v Německu ..........................................................................................................30

3.5

Formality při zakládání podniku .......................................................................................................31

3.5.1

Zápis do živnostenského rejstříku.................................................................................................... 31

3.5.2

Zápis do obchodního rejstříku.......................................................................................................... 33

3.6

Dceřinný podnik, samostatná pobočka, provozovna........................................................................35

3.6.1

Samostatná pobočka - organizační složka podniku (odštěpný závod) ........................................... 35

3.6.2

Nesamostatná pobočka (provozovna) ............................................................................................. 35

3.6.3

Reprezentace .................................................................................................................................. 36

3.7

Společenská smlouva/stanovy ........................................................................................................36

3.8

Další právní aspekty ........................................................................................................................37

3.8.1

Řešení obchodních sporů................................................................................................................ 37

4.

Pracovně právní podmínky a zákonné standardy.......................................................................39

4.1

Přístup na německý trh práce ..........................................................................................................39

4.2

Pracovně právní podmínky v Německu ...........................................................................................39

4.3

Pracovní smlouvy (forma, minimální náležitosti)..............................................................................40

4.4

Určení doby trvání pracovní smlouvy...............................................................................................41

4.5

Zkušební doba .................................................................................................................................42

4.6

Výpověď ..........................................................................................................................................43 1

4.6.1

Výpovědní doby ............................................................................................................................... 43

4.6.2

Odůvodnění výpovědi ...................................................................................................................... 43

4.6.3

Ochrana před výpovědí ................................................................................................................... 44

4.7

Mzda a odměna za práci .................................................................................................................45

4.7.1

Vyplácení odměny za práci a minimální mzda................................................................................. 45

4.7.2

Odměna za práci přesčas ................................................................................................................ 45

4.7.3

Vyplácení mzdy v případě nemoci ................................................................................................... 45

4.8

Pracovní doba..................................................................................................................................46

4.8.1

Přestávky......................................................................................................................................... 46

4.8.2

Práce přesčas.................................................................................................................................. 46

4.8.3

Noční práce ..................................................................................................................................... 46

4.8.4

Práce ve dny pracovního klidu......................................................................................................... 47

4.8.5

Kratší pracovní doba........................................................................................................................ 47

4.9

Dovolená .........................................................................................................................................47

4.9.1

Dovolená na zotavenou ................................................................................................................... 47

4.9.2

Další dovolená ................................................................................................................................. 47

4.9.3

Dodatková dovolená ........................................................................................................................ 48

4.9.4

Mateřská a rodičovská dovolená ..................................................................................................... 48

4.10

Zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením ..................................................................48

4.11

Příspěvky na sociální zabezpečení / daň ze mzdy ..........................................................................48

5.

Systém sociálního pojištění .........................................................................................................50

5.1

Pracovníci v řádném pracovním poměru .........................................................................................50

5.2

Souběžný výkon činnosti ve více členských státech........................................................................52

5.3

Osoby vyslané .................................................................................................................................54

5.3.1

Zaměstnanci .................................................................................................................................... 54

5.3.2

Osoby vyslané – OSVČ ................................................................................................................... 55

5.3.3

Postup při žádosti o vystavení formuláře E101/E102 ...................................................................... 56

5.4

Nárok na podporu v nezaměstnanosti .............................................................................................58

5.5

Ukončení pracovního poměru..........................................................................................................58

5.6

Zdravotní péče a čerpání zdravotní péče ........................................................................................58

6.

Daně................................................................................................................................................60

6.1

Dohoda o zamezení dvojího zdanění ..............................................................................................60

6.2

Rozsah daňové povinnosti...............................................................................................................60

6.3

Jednotlivé druhy daní.......................................................................................................................61

6.3.1

Daň z obratu resp. daň z přidané hodnoty (Umsatzsteuer/Mehrwertsteuer).................................... 61

6.3.2

Daň z příjmu (Einkommensteuer) .................................................................................................... 62

6.3.3

Daň z příjmu právnických osob (Körperschaftssteuer) .................................................................... 62

6.3.4

Živnostenská daň (Gewerbesteuer)................................................................................................. 63

6.3.5

Komunální daňová sazba (Hebesatz).............................................................................................. 63

6.3.6

Spotřební daně ................................................................................................................................ 63

7.

Uznávání odborných a profesních kvalifikací .............................................................................64

7.1

Profesní a akademické uznávání.....................................................................................................64

7.2

Regulovaná povolání a činnosti .......................................................................................................65

7.3

Oborové a obecné směrnice............................................................................................................65 2

7.3.1

Oborové směrnice ........................................................................................................................... 66

7.3.2

Obecné směrnice............................................................................................................................. 66

7.4

Kroky při uznávání ...........................................................................................................................67

8.

FAQ – 20 + 2 nejfrekventovanějších otázek ................................................................................68

9.

Kontaktní adresy............................................................................................................................73

10.

Zdroje informací.............................................................................................................................78

11.

Přílohy ............................................................................................................................................82

11.1

Žádost zaměstnance o pracovní povolení .......................................................................................82

11.2

Žádost zaměstnavatele o pracovní povolení (Stellenbeschreibung)................................................83

11.3

Sektory omezené z hlediska volného pohybu služeb ......................................................................84

11.4

Žádost o přidělení kontingentu pracovních sil..................................................................................90

11.5

Charakteristika firmy k žádosti o přidělení kontingentu....................................................................91

11.6

Prohlášení ke smlouvě o dílo o mzdových a pracovních podmínkách.............................................92

11.7

Žádost o pracovní povolení ke smlouvě o dílo.................................................................................94

11.8

Údaje o objednateli (Selbstauskunft) ...............................................................................................95

11.9

Živnosti vyžadující zápis do rejstříkového seznamu řemesel ..........................................................96

11.10

Živnosti vyžadující zvláštní povolení (výběr)....................................................................................97

11.11

Svobodná povolání ..........................................................................................................................98

11.12

Formulář ohlášení živnosti .............................................................................................................100

11.13

Místa pro uznávání profesních kvalifikací ......................................................................................101

3

Seznam zkratek ČR

Česká republika

ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení

EU

Evropská unie

HWK

Řemeslnická komora

IHK

Obchodní a průmyslová komora

OR

Obchodní rejstřík

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

OSSZ

Okresní správa sociálního zabezpečení

SRN

Spolková republika Německo

ZAV

Centrála pro zprostředkování práce

ŽR

Živnostenský rejstřík

Kontakty

4

Úvod Tato příručka poskytuje přehlednou formou podrobný výčet administrativních a právních požadavků nutných pro působení českého subjektu na německém trhu, a to včetně návodu na postup pro jejich úspěšné splnění. Jednotlivé kapitoly jsou chronologicky sestaveny tak, aby informace tvořily logické celky a vzájemně na sebe navazovaly. Pro jednodušší orientaci jsme v jednotlivých kapitolách zásadní témata zvýraznili do pravé záložky textu. V podstatě se dá říci, že začínáme obecnými informacemi této problematiky až po ryze praktické kroky a nezbytné úkony pro dosažení legálního podnikání na území Německa. Důležitou částí každé kapitoly jsou kontakty na instituce, které mají danou problematiku v kompetenci. Na tomto kontaktu je možné získat nejaktuálnější změny a stav dané problematiky.

V kostce Oficiální název:

Spolková republika Německo

německy:

Bundesrepublik Deutschland

Rozloha:

357.020 km2

Počet obyvatel:

82.411.000 (2006)

Hustota osídlení:

230 obyv./km2

Hlavní město:

Berlin (Berlín), ca. 3,4 mil. obyvatel

Měna:

euro (€)

Administrativní členění: 16 spolkových zemí Baden-Württemberg, Bayern, Berlin, Brandenburg, Bremen, Hamburg, Hessen, Mecklenburg-Vorpommern, Niedersachsen, NordrheinWestfalen, Rheinland-Pfalz, Saarland, Sachsen, Sachsen-Anhalt, Schleswig-Holstein, Thüringen Úřední jazyk:

němčina

Národnostní složení:

Němci (91,2%); Turci, Kurdové, Italové, Řekové, Poláci, Španělé, Bosňané; menšiny se zvláštními právy: Dánové, Lužičtí Srbové, Frýzové

Náboženství:

evangelická a.v. církev (45%), římskokatolická církev (34,7%), islám, řecká pravoslavná církev, srbská pravoslavná církev

Státní svátky:

9 ve všech spolkových zemí, v některých spolkových zemích existují další svátky. Nový rok 1.1. velikonoce pohyblivý svátek - pátek a pondělí 1. máj 1.5. Nanebevzetí pohyblivý svátek Svatodušní svátky pohyblivý svátek Den sjednocení 3.10. 1. svátek vánoční 25.12. 2. svátek vánoční 26.12. Přehled svátků nabízí např.: http://de.wikipedia.org/wiki/Feiertage_%28Deutschland%29 5

1. Pobyt a pracovní povolení 1.1

Pobyt

Otázky spojené s pobytem ve Spolkové republice Německo (SRN) řeší Zákon o pobytu (Zuwanderungsgesetz - ZuWG). Všeobecná pravidla k otázkám pobytu jsou obsaženy v Zákoně o pobytu, výdělečné činnosti a integraci cizinců na území Spolkové republiky (Aufenthaltsgesetz – AufenthG). Od 01.05.2004 již čeští občané nepotřebují ke vstupu do SRN vízum. Cesta českých občanů do SRN je možná s platným cestovním pasem nebo občanským průkazem1. Od 01.05.2004 také zásadně odpadly kontroly zboží ve smyslu celní kontroly na hranicích. Toto ale nevylučuje namátkové kontroly v rámci policejní ochrany hranic a policejní kontroly přeshraniční dopravy. Pro všechny pobyty delší než 3 měsíce potřebují čeští občané Povolení k pobytu EU, které je udělováno příslušným cizineckým úřadem. Pokud předpokládaný pobyt překročí jeden měsíc, je nutné ohlásit pobyt okamžitě po příjezdu příslušnému cizineckému úřadu. Povolení k pobytu EU se udělí na základě uznaného účelu pobytu podle práva EU nebo národního práva. Českým státním příslušníkům bude úřady uděleno Povolení k pobytu EU, budou-li mít v Německu bydliště. Českým zaměstnancům může být toto potvrzení vydáno teprve až po předložení odpovídajícího pracovního povolení (viz kapitola 1.2) Čeští státní příslušníci mohou mít v Německu bydliště v zásadě tehdy, splní-li následující podmínky: zaměstnanci, mají-li pracovní povolení usadí-li se jako osoby samostatně výdělečně činné poskytovatelé služeb (přičemž přeshraniční služby v sektorech stavebnictví a v navazujících příbuzných hospodářských odvětvích, úklid budov, zařízení a úklid dopravních prostředků a vnitřní výzdoba, jsou možné pouze tehdy, jsou-li zprostředkované v rámci smlouvy o dílo – kapitola 2) příjemci služeb oprávnění k setrvání v místě pobytu (tzn. zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné, kteří po skončení své činnosti v Německu zde smí setrvat) nepracující, pokud mají dostatečné zdravotní pojištění a dostatečné prostředky k zajištění své existence. (Týká se to např. manželů nebo dětí pod 21 let s českým občanstvím, kteří žádají o sloučení rodiny k osobám, které vlastní německé občanství, povolení k pobytu, dále pak i samostatně výdělečných osob, studentů nebo důchodců.)

Nahlášení, přehlášení a odhlášení pobytu Podle Nařízení o nahlášení ve Spolkových zemích musí být bydliště v Německu nahlášeno nejpozději do 14 dnů od počátku pobytu (u přihlašovacího úřadu příslušného města a obce). Přihlašovací povinnost se vztahuje i na občany EU a cizince, kteří mají v Německu bydliště.

1

Pouze občanské průkazy ve formátu šekové karty, které jsou vydávány od května 1993.

6

Pobyt delší než 3 měsíce - povolení k pobytu

Přihlášení k pobytu Při nastěhování se do nového bytu je nutné dodržet oznamovací povinnost dle Zákona o oznamovací povinnosti (Meldegesetz - MG). Přihlašovací formulář musí být odevzdán osobně. V případě rodin stačí osobní účast jedné z osob, které mají oznamovací povinnost. Je nutné předložit následující podklady: formulář1, osobní doklad (občanský průkaz, pas) všech osob, které se nahlašují.

Odhlášení pobytu Osoby, které se vystěhují ze stávajícího bytu a nestěhují se do dalšího na území Spolkové republiky, se musí u ohlašovacího úřadu odhlásit. Odhlášení je možno učinit i poštou. Je nutné předložit následující podklady: odhlašovací formulář1, osobní doklad (občanský průkaz, pas) všech osob, které se odhlašují.

Přehlášení pobytu Při změně bydliště je nutno tuto změnu nahlásit místně příslušnému ohlašovacímu úřadu. Místně příslušný úřad je v místě nového bydliště. Tento úřad také provádí odhlášení dosavadního bydliště. Přihlašovací formulář musí být odevzdán osobně. V případě rodin stačí osobní účast jedné z osob, které mají oznamovací povinnost. Je nutné předložit následující podklady: formulář1, osobní doklad (občanský průkaz, pas) všech osob, které se nahlašují. Detailní informace získáte u místně příslušného ohlašovacího úřadu. Další informace ohledně pobytu: Bundesministerium des Innern (Spolkové ministerstvo vnitra) Alt – Moabit 101D 10559 Berlin tel.: +49 1888 6810 tel.: +49 30186810 fax: +49 1888 6812926 email: [email protected] Web: www.bmi.bund.de

1

získáte u ohlašovacího úřadu

7

Hlášení pobytu

1.2

Pracovní povolení

Přístupem k EU nedošlo pro české občany, s ohledem na možnosti pracovat v SRN, ke změnám, neboť Německo využilo přechodných období. Podle toho mohou čeští zaměstnanci během až sedmi let trvajícího přechodného období (model 2+3+21) získat zaměstnání na německém pracovním trhu podle platných ustanovení německého pracovního práva a bilaterálních dohod. To v praxi znamená, že pro občany České republiky zůstávají omezení v přístupu na německý pracovní trh zachována.

Pracovní povolení

K výkonu zaměstnání potřebují čeští státní příslušníci před přijetím zaměstnání Pracovní povolení EU nebo Pracovní oprávnění EU2. Žádost musí být podána písemně českým zaměstnancem a může být podána již před vstupem do SRN (toto se nabízí hlavně u sezónních zaměstnanců, výpomoci ve stánkovém prodeji, zahraničních zaměstnanců atd.). Pokud je pracovní povolení uděleno příslušnou Agenturou práce, v jehož okrsku se místo zaměstnání nachází, udělí příslušný cizinecký úřad pravomocné osvědčení o právu k pobytu, kde je i záznam o povinnosti pracovního povolení. Pracovní povolení je udělována na dobu trvání pracovního poměru, max. však na dobu 1 roku. Trvá-li pracovní poměr po uplynutí této doby, má zaměstnanec nárok na udělení pracovního oprávnění. Pracovní povolení potřebují také zaměstnanci, vyslaní do SRN k vykonávání činnosti či poskytnutí služby v sektorech omezených na základě přechodných období (kap. 2) Pracovní povolení EU nebo pracovní oprávnění EU uděluje Agentura práce bez dalších průtahů zpravidla např. pro následující činnosti: vysoce kvalifikovaní pracovníci (např. vědci se zvláštními odbornými znalostmi, učitelé nebo vědečtí pracovníci ve vyšších funkcích, specialisté a vedoucí pracovníci se zvláštními pracovními zkušenostmi), vedoucí zaměstnanci mezinárodního podniku, kteří jsou vysláni vykonávat zaměstnání do pobočky v SRN, sezónní pracovníci v zemědělství a lesnictví, v hotelech a pohostinství nebo při zpracování ovoce a zeleniny jakož i na pilách, ve stánkovém prodeji, pracovníci v rámci smlouvy o dílo a pracovníci na základě mezistátní dohody, Au-pair-pobyt na dobu jednoho roku v rodině, ve které se hovoří rodným jazykem němčinou (věk při podání žádosti max. 24 let), pomocníci v domácnosti v rodinách, pro osoby vyžadující zvláštní péči, umělecká nebo artistická činnost, časově omezená praktická činnost k uznání ukončeného studia, získaného v zahraničí, učitelé k vyučování v mateřském jazyce, kuchaři specialisté pro práci ve specializovaných restauracích, 1

Podle úprav v přístupových smlouvách mohou současné členské státy Evropské unie v rámci flexibilního modelu („2+3+2“) o úpravách přechodných období omezit volnost pohybu pracovních sil pro státní příslušníky z přistupujících států střední a východní Evropy. Podle tohoto modelu platí toto omezení nejprve 2 roky. V současné době byla v některých zemích, mimo jiné v SRN, lhůta prodloužena o další 3 roky. Po uplynutí této lhůty bude Evropskou komisí prověřena nutnost dalšího omezení. V případě potřeby bude lhůta prodloužena o další 2 roky. 2 Pracovní povolení EU je udělováno na omezené časové období. Jeho platnost je dále omezena z hlediska vykonávané činnosti, zaměstnavatele či regionu. Při změně zaměstnání či oblasti působení je potřeba nové pracovní povolení. Pracovní oprávnění EU umožňuje volný pohyb na německém pracovním trhu. Zaměstnanec, který má pracovní oprávnění, může měnit zaměstnavatele i zaměstnání bez nutnosti dalšího povolení ze strany Agentur práce.

8

Komu je pracovní povolení udělováno

specialisté v oblasti výpočetní techniky, odborníci s vysokoškolským vzděláním, u nichž se pro jejich odborné znalosti jedná o veřejný zájem, vedoucí pracovníci se specifickými znalostmi podniku sídlícího v Německu pro kvalifikovanou činnost, vedoucí pracovníci ve společném německo-zahraničním podniku, založeném na základě mezistátních smluv, kvalifikované odborné síly v rámci výměny osob nebo k přípravě zahraničních projektů u koncernů s mezinárodní působností, montéři montovaných domů. Pracovní povolení nepotřebují mimo jiné: praktikanti (za dodržení stanovených podmínek), řídící pracovníci se všeobecnou plnou mocí nebo prokurou, členové orgánů právnických osob, kteří jsou oprávněni k jednání za společnost, společníci veřejné obchodní společnosti nebo členové jiné osobně obchodní společnosti, pokud jsou oprávněni k zastupování společnosti, řídící pracovníci firmy, která působí i mimo Německo za účelem vykonávání činností na úrovni představenstva, řízení firmy nebo za účelem činnosti v řídící funkci, která má pro rozvoj firmy rozhodující význam, inženýři a technici jako techničtí spolupracovníci ve výzkumných týmech hostujícího vědce, osoby, které jsou zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem v zahraničí a pro tohoto v tuzemsku vedou porady a jednání, uzavírají obchody, a které se v rámci své činnosti v období 12 měsíců nezdržují v tuzemsku déle než 3 měsíce, a které zachovávají svůj trvalý pobyt v zahraničí. OSVČ bez vlastních zaměstnanců, kteří vykovávají po přechodnou dobu v SRN dílo či poskytují službu. Zaměstnaci vyslaní do SRN k vykonávání činnosti či poskytnutí služby v liberalizovaných sektorech (kap. 2). Souhlas s udělením pracovního povolení dále nepotřebují osoby, které jsou zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem v zahraničí a které jsou v časovém období 12 měsíců vyslány do tuzemska na dobu max. 3 měsíců, za následujícím účelem: montáž strojů, zařízení a programů elektronického zpracování dat, které byly objednány u zaměstnavatele, včetně oprav a servisu a poučení o obsluze, přejímka zakoupených strojů, zařízení a ostatních věcí, včetně poučení o jejich obsluze, demontáž zakoupených, použitých zařízení za účelem jejich opětovného využití ve státě, ve kterém má zaměstnavatel své sídlo, montáž, demontáž a obsluha veletržního stánku vlastní firmy, nebo zahraniční firmy se sídlem ve státě, ve kterém má své sídlo také zaměstnavatel, absolvování školení pořádaného v rámci exportních či licenčních smluv.

9

Kdo nepotřebuje pracovní povolení?

Pro české občany, jejichž pracovní vztah s německým zaměstnavatelem v době vstupu ČR do EU (1.5.2004) nebo po vstupu trval minimálně dvanáct měsíců existuje nárok na udělení pracovního oprávnění. Toto platí také pro jejich rodinné příslušníky, kteří v době přístupu u nich žili nebo po pozdějším vstupu se minimálně 18 měsíců v Německu zdržovali. Toto neplatí pro zaměstnance, kteří jsou pouze vysláni dočasně do Německa v rámci volného pohybu služeb nebo smlouvy o dílo nebo pro Au-pair, účastníky dobrovolného roku nebo praktikanty. Pracovní povolení ztratí platnost při dlouhodobější nepřítomnosti. Postup při žádosti o pracovní povolení O pracovní povolení žádá pracovník před započetím výdělečné činnosti u místně příslušné německé Agentury práce. Žádost (viz příloha 11.1) zaměstnance může být doplněna pracovní smlouvou obsahující informaci o pracovních podmínkách. V pracovní smlouvě musí být uvedeno, že tato začne platit až po udělení odpovídajícího pracovního povolení. Dále je vhodné připojit dobrozdání firmy, ve kterém je uvedeno, z jakého důvodu chce zaměstnat pracovníka z České republiky. Informace k pracovní smlouvě a dobrozdání je možno nahradit formulářem Stellenbeschreibung.

Žádost o pracovní povolení

Zaměstnavatel pak předává Agentuře práce vyplněný formulář Stellenbeschreibung (příloha 11.2). Agentur für Arbeit (agentury práce)

www.arbeitsagentur.de

Adresy Startseite > Service von A bis Z > Veröffentlichungen / Ausschreibungen > Dienststellen- und Anschriftenverzeichnisse Informace pro zaměstnavatele Startseite > Informationen für Arbeitgeber > Internationales > Ausländerbeschäftigung > Link und Dateiliste Informace pro zaměstnance Startseite > Arbeitnehmer Informationen > Internationales > Arbeiten in Deutschland > Ausländerbeschäftigung > Link und Dateiliste

Poplatky Za udělení pracovního povolení je zpravidla nutné zaplatit poplatek. Poplatky jsou stanovovány Agenturou práce dle druhu zaměstnání, pro které je pracovní povolení vydáváno (např. pracovní povolení pro sezónního pracovníka 60 €, pracovní povolení pro zaměstnance smlouvy o dílo 75 €/zaměstnance a měsíc, atd.). Poplatky jsou zpravidla hrazeny německými zaměstnavateli. Přesnou výši poplatků Vám sdělí místně příslušná Agentura práce.

Poplatky

Přeshraniční pracovníci – pendleři Jako pendleři jsou označováni čeští občané žijící v pohraniční oblasti ČR, sousedících se SRN, kterým lze udělit pracovní povolení za účelem závislé pracovní činnosti v rámci vyznačených hraničních zón1. 1

Přehled příhraničních oblastí: www.tschechien-kontakt.info / Waren- und Personenverkehr / Personenverkehr / Beschäftigung polnischer/tschechischer Grenzgänger in Deutschland

10

Pendleři

Přeshraničnímu pracovníkovi lze vydat pracovní povolení, jsou-li splněny mj. tyto předpoklady: pracovník se vrací každý den do vlasti, nebo pracuje v Německu maximálně dva dny v týdnu, pracovník nepobírá v Česku dávky sociálního zabezpečení, místo výkonu zaměstnání leží v příhraničním pásmu, zaměstnávání přeshraničního pracovníka nemá nepříznivé dopady na německý trh práce, pro zaměstnání nejsou k dispozici němečtí zaměstnanci nebo cizinci, kteří mají stejné postavení jako němečtí zaměstnanci, pracovník není zaměstnáván za nevýhodnějších podmínek než porovnatelní němečtí pracovníci. Český pracovník se obrátí na příslušnou Agenturu práce v německé pohraniční zóně a podá žádost o pracovní povolení (příloha 11.1). Pracovní povolení se uděluje dle situace na pracovním trhu. Udělené pracovní povolení je předpokladem k získání tzv. průkazu pro osoby pravidelně překračující hranice, který vystavuje příslušný cizinecký úřad. Průkaz se vystavuje na dobu dvou let s možností prodloužení na pět let. Sezónní pracovníci Čeští státní příslušníci mohou pracovat až čtyři měsíce v roce jako sezónní zaměstnanci v SRN. Pracovní činnosti musí nejprve předcházet zprostředkování českým a německým pracovním úřadem. Zprostředkování je omezeno na pracovní činnost v zemědělském a lesním hospodářství, v pohostinství a v hotelech, na zpracování ovoce a zeleniny a zpracování dřeva na pilách. U kategorie pomocní stánkaři (Schaustellergehilfen) se maximální doba stanovuje na devět měsíců v kalendářním roce. Žádost o přijetí sezónního zaměstnance podává zaměstnavatel společně s pracovní smlouvou a vlastnoručně podepsaným příslibem přijetí do zaměstnání na místně příslušné Agentuře práce. Německá Agentura práce postoupí dále schválenou žádost Ústředí pro zprostředkování práce (ZAV), které ji předá Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR. Toto poté zašle podklady místně příslušnému českému úřadu práce, který vyrozumí žadatele. Po obdržení příslibu přijetí mohou sezónní síly k přijetí sezónního zaměstnání cestovat do Německa bez víza. Sezónní zaměstnanci se musí přihlásit nejpozději do čtrnácti dnů u příslušného Přihlašovacího úřadu a obdrží pravomocné osvědčení příslušné Cizinecké policie o právu k pobytu. Před započetím činnosti v Německu musí pracovník u místně příslušného německého úřadu práce požádat o pracovní povolení EU, které je na základě potvrzeného příslibu přijetí do zaměstnání zpravidla vydáváno bez problémů. Zentralstelle für Arbeitsvermittlung (ZAV) (Centrála pro zprostředkování práce) Abteilung ZIHOGA Villemobler Str. 76 53123 Bonn tel: +49 2287130 fax: +49 228713111 email: [email protected] web: www.arbeitsagentur.de 11

Sezónní pracovníci

Ministerstvo práce a sociálních věcí Na poříčním právu 1 128 01 Praha 2 tel.: +420 221921111 fax: +420 221922664 email: [email protected] web: www.mpsv.cz České úřady práce

http://portal.mpsv.cz/sz/local

Vzájemné zaměstnání českých a německých občanů za účelem rozšíření jejich odborných a jazykových znalostí na dobu 12-18 měsíců K zaměstnání na území druhého státu mohou být bez pracovního povolení vysláni občané, kteří mají ukončené odborné vzdělání pro profesi, kterou budou vykonávat, mají zájem o rozšíření svých odborných a jazykových znalostí, při vstupu do zaměstnání nejsou mladší 18 let a starší 40 let. Žadatel doloží na příslušný český Úřad práce žádost, která musí být vyplněna v německém jazyce, která obsahuje : strana s osobními údaji a dvěma fotografiemi, strana s přehledem o dosavadním zaměstnání žadatele, doklad o jazykových znalostech, ověřený jaz. školou nebo osobou k tomu kompetentní, doklad o kvalifikaci, ověřená kopie úředně přeložená do německého jazyka, vlastnoručně podepsaný životopis v německém jazyce, pracovní smlouvu od německého zaměstnavatele. Žadatel může požádat o zprostředkování do SRN i v případě, že nemá pracovní smlouvu od zaměstnavatele. ZAV se pro něj pokusí zaměstnání vyhledat.

Pracovníci vyslaní v rámci smluv o dílo K tomuto tématu více v kapitole 2.3.

SOLVIT V případě, že se podnikatel domnívá, že německý úřad chybně aplikuje evropské právo, resp. že je diskriminován, může se obrátit na SOLVIT. SOLVIT je on-line síť, v rámci které členské státy spolupracují při účelném řešení problémů, jež vznikají v důsledku nesprávného používání právních předpisů v oblasti vnitřního trhu ze strany orgánů veřejné moci. V každém členském státě EU existují SOLVIT centra, která mohou pomoci se stížnostmi občanů i podniků. SOLVIT centra jsou součástí státní správy jednotlivých zemí a snaží se poskytovat skutečná řešení pro skutečné problémy v krátké lhůtě deseti týdnů. Své služby poskytuje SOLVIT bezplatně. Více informací: http://europa.eu.int/solvit 12

SOLVIT

2. Volný pohyb služeb Volný pohyb služeb znamená právo v rámci EU nabízet a poskytovat služby z jednoho státu do druhého, aniž by docházelo k jakékoliv formě usazení. Podnikatelé mohou využít neomezeně volný pohyb služeb ve všech sektorech, mimo sektorů omezených1 v rámci přechodných období2. K sektorům omezeným v rámci přechodných období, ve kterých existuje povinnost pracovního povolení, patří: Podnikání ve stavebních živnostech a příbuzných hospodářských odvětvích (NACE-Code: 45.1 až 45.4) Čištění budov, inventáře a dopravních prostředků (NACE-Code: 74.70) Dekorace interiérů (NACE-Code: 74.87) V těchto sektorech mohou české firmy nasadit své pracovníky v Německu jen v rámci platných národních ustanovení a bilaterálních dohod. Těmi jsou především smlouvy o vyslání pracovníků na základě smlouvy o dílo (kap. 2.3). Omezení přechodným obdobím se netýká: -

OSVČ bez vlastních zaměstnanců3,

-

majitelů firem a

-

klíčového personálu4

Tito mohou poskytovat služby v SRN i v omezených sektorech bez potřeby pracovního povolení. Pro všechny osoby při plánovaném pobytu delším než 3 měsíce platí nutnost registrovat se k pobytu. Povolení k pobytu EU je udělováno příslušným cizineckým úřadem na základě uznaného účelu pobytu podle práva EU nebo národního práva. Více k pobytu viz kapitola 1.1. Při nasazení personálu v SRN musí být bez ohledu na sektor působnosti dodrženy pracovně právní podmínky týkající se maximální délky pracovní doby a minimální doby odpočinku, minimální roční dovolení, minimální mzdy5, ochrany zdraví, bezpečnosti a hygieny při práci a ustanovení o nediskriminaci.

1

Dané ustanovení Smlouvy o přistoupení zní: "S cílem čelit vážným narušením trhu práce nebo nebezpečí takových narušení v určitých citlivých odvětvích služeb, která mohou vzniknout v některých oblastech při nadnárodním poskytování služeb definovaném v článku 1 směrnice 96/71/ES, se mohou Německo a Rakousko po dobu, kdy uplatňují na základě výše uvedených přechodných ustanovení na volný pohyb českých pracovníků národní opatření nebo opatření, která vyplývají z dvoustranných dohod, po oznámení Komisi odchýlit od čl. 49 prvního pododstavce Smlouvy o ES s cílem omezit v rámci poskytování služeb společnostmi usazenými v České republice dočasný pohyb pracovníků, jejichž právo na přístup k zaměstnání v Německu nebo Rakousku podléhá národním opatřením." 2 Podle úprav v přístupových smlouvách mohou současné členské státy Evropské unie v rámci flexibilního modelu („2+3+2“) o úpravách přechodných období omezit volnost pohybu služeb. Podle tohoto modelu platí toto omezení nejprve 2 roky. V současné době byla v některých zemích, mimo jiné v SRN, lhůta prodloužena o další 3 roky. Po uplynutí této lhůty bude Evropskou komisí prověřena nutnost dalšího omezení. V případě potřeby bude lhůta prodloužena o další 2 roky. 3 V případě, že se jedná o OSVČ s vlastním personálem, platí pro samotnou OSVČ podmínky jako pro majitele firmy, na personál se pak vztahují podmínky pro vysílání zaměstnanců. 4 Ke klíčovému personálu patří vedoucí pracovníci a osoby s vysokou odborně specifickou kvalifikací pro určité činnosti či úkoly, které jsou pro firmu nezbytné. 5 Minimální mzda existuje v SRN jen v sektoru stavebnictví – více k tomu bod 2.3.3

13

Omezené sektory

Liberalizované sektory

Volný pohyb služeb bez omezení → Žádné pracovní povolení

Sektory omezené v rámci přechodných období OSVČ bez vlastních zaměstnanců, majitelé firem a klíčový personál Řádoví zaměstnanci (pracovníci s odbornou kvalifikací) Pomocné síly (pracovníci bez odborné kvalifikace)

Volný pohyb služeb omezen v rámci přechodných období Model „2+3+2“ → Pracovní povolení

- pouze v případě, že jejich přítomnost je pro provedení práce bezprostředně nutná, max. 10 % celkového vyslaného personálu.

2.1

Přenechání pracovníků x samostatné provedení služby/díla

Poskytování služeb může spočívat buď v provedení prací podnikem na jeho účet a pod jeho vedením, na základě smlouvy uzavřené mezi tímto podnikem a stranou, pro kterou jsou služby určeny, nebo v poskytnutí pracovníků pro jejich využití podnikem v rámci veřejné či soukromé zakázky. Přeshraniční přenechání pracovníků je tedy také službou ve smyslu evropského práva, ve své podstatě ale znamená přechod zaměstnanců na německý trh práce a je tedy srovnatelné se zaměstnáváním na německém trhu práce. Tato oblast je v SRN z volného pohybu služeb vyloučena1 a to jak v liberalizovaných sektorech, tak v sektorech podléhajících přechodným obdobím. Rozdíl mezi přenecháním pracovníků a prováděním služeb ve vlastní režii (provedení činnosti v rámci smlouvy o dílo, vyslání pracovníků v rámci kupní či nájemní smlouvy) spočívá zejména v následujících bodech: Přenechání pracovníků Při přenechání pracovníků přenechává zaměstnavatel (zapůjčovatel) třetí osobě (vypůjčovatel) zaměstnance (smluvního pracovníka). Tento smluvní pracovník je nasazován ve firmě vypůjčovatele dle pokynů vypůjčovatele k pracovní činnosti. Samostatné provedení služby/díla V rámci smlouvy o dílo je mezi smluvními stranami dohodnuto provedení díla zhotovitelem. Zhotovitel provádí dílo samostatně a není při určení způsobu provedení díla vázán pokyny objednatele. Zhotovitel je povinen provést dílo na svoje náklady a na vlastní nebezpečí. Objednatel nemá vůči zaměstnancům zhotovitel přikazovací právo.

1

Zákaz přenechávat pracovníky vyplývá z judikatury Evropského soudního dvora a zejména z rozsudku Rush Portuguesa C-113/89.

14

Přenechání pracovníků je zakázáno.

Jinak než ve smlouvě o dílo, není ve smlouvě o poskytnutí služby sjednán konkrétní výsledek, nýbrž vykonání určité služby. I zde může být tato služba poskytnuta přes hranice. Dodavatel služby (vykonavatel) provádí danou službu samostatně a ve vlastní zodpovědnosti s vlastním personálem. Smlouva o poskytnutí služby existuje v případě, pokud firma provádějící službu, tuto vykonává sama nebo pomocí svých subdodavatelů, na vlastní zodpovědnost a dle vlastního plánu. Objednatel nemá možnost pověřit pracovníky provádějící službu konkrétní činností.1 Písemná smlouva o poskytování služby a skutečně prováděná služba nesmí být ve vzájemném rozporu. Směrodatné pro právní hodnocení je skutečně prováděná činnost. O přenechání pracovníků se nejedná ani v případě vedlejší činnosti při kupní či nájemní smlouvě na stroje, zařízení, systémy a počítačové programy v rámci kterých je nasazován servisní, montážní či jiný personál (např. letadlo s pilotem, speciální stavební stroj včetně řidiče). Podmínku je, aby cena zařízení či systému značně přesahovala cenu za provedenou pracovní činnost. Důležité v rámci těchto smíšených smluv je zejména to, že hlavním bodem smlouvy o koupi či pronájmu je konkrétní přístroj a ne vysílání personálu. V rámci smlouvy o dílo, smlouvy o poskytnutí služby či vedlejší činnosti při kupní či nájemní smlouvě není v liberalizovaných sektorech potřeba pracovního povolení. 2.2

Liberalizované sektory

V liberalizovaných sektorech2 mohou být zaměstnanci v rámci volného pohybu služeb EU přechodně vysláni bez pracovně právních omezení, tj. bez nutnosti získání německého pracovního povolení. Na žádost firmy potvrdí Spolková Agentura práce (Bundesagentur für Arbeit), že je splněn předpoklad volného pohybu služeb EU pro vyslání zaměstnanců. Také zahraniční občané, kteří nejsou občany přistupujících zemí nebo jiného členského státu EU, mohou být přechodně vysláni do Německa bez pracovně právních omezení v rámci volného pohybu služeb EU, pokud patří k pevnému personálu firmy se sídlem v zemi EU. Tyto osoby ale zpravidla pro svou činnost a pobyt v zemi potřebují vízum. 2.3

Vysílání zaměstnanců a smlouvy o dílo v sektorech omezených na základě přechodných dob

Při vysílání zaměstnanců se jedná se o situaci, kdy zaměstnanec, který normálně pracuje pro svého zaměstnavatele na území jednoho členského státu EU, je dočasně vyslán svým zaměstnavatelem na území jiného členského státu EU, aby tam pro něj vykonal určitou práci. Jak již bylo řečeno v úvodu této kapitoly, existuje v EU volný pohyb služeb ve všech sektorech, mimo sektorů omezených v rámci přechodných období3. K sektorům omezeným v rámci přechodných období patří stavebnictví (včetně odvozených hospodářských oblastí), čištění budov, inventáře, dopravních prostředků a vnitřní dekorace.

1

Vysvětlení pojmů zhotovitel a objednatel viz bod 2.2 Všechny sektory kromě stavebnictví (včetně odvozených hospodářských oblastí), čištění budov, inventáře, dopravních prostředků a vnitřní dekorace. 3 Podle úprav v přístupových smlouvách mohou současné členské státy Evropské unie v rámci flexibilního modelu („2+3+2“) o úpravách přechodných období omezit volnost pohybu služeb. Podle tohoto modelu platí toto omezení nejprve 2 roky. V současné době byla v některých zemích, mimo jiné v SRN, lhůta prodloužena o další 3 roky. Po uplynutí této lhůty bude Evropskou komisí prověřena nutnost dalšího omezení. V případě potřeby bude lhůta prodloužena o další 2 roky. 2

15

Liberalizované sektory

V těchto sektorech mohou české firmy nasadit své pracovníky v Německu jen v rámci platných národních ustanovení a bilaterálních dohod. Těmi jsou především smlouvy o vyslání pracovníků na základě smlouvy o dílo1. Zaměstnanci vyslaní do SRN musí mít v současné době platné pracovní povolení. Smlouva o dílo Předmětem smlouvy o dílo je samostatné provedení smluveného díla. Smluvené dílo může spočívat jak ve vyrobení, tak i v pozměnění nějaké věci. Aktéry smlouvy o dílo je objednatel (firma, která má sídlo na území SRN a je zřízena podle německého práva nebo také pracovní sdružení) a zhotovitel (česká firma, která je z hlediska svého věcného vybavení (kapitál, stroje, dopravní prostředky, nástroje, organizace a kancelářské vybavení správy odpovídající potřebám podniku) a odborné kompetence (kvalifikovaní pracovníci) schopna samostatně naplánovat, zorganizovat, provést dílo na vlastní zodpovědnost a dohlížet na smluvní plnění, ke kterému se zavázala. Česká firma nemůže být členem pracovního sdružení a zároveň uzavřít smlouvu o dílo.). Vyslaným pracovníkem se rozumí pracovní, který po omezenou dobu vykonává práci na území jiného členského státu než státu, ve kterém obvykle pracuje. Zakázané jsou smlouvy o dílo mezi českou firmou a německou veřejnou správou či fyzickou osobou.2 Obsah smlouvy o dílo Obsah smlouvy o dílo

Přesné označení firem obou partnerů, včetně jejich úplných adres3, předmět činnosti , tzn. jaký druh prací bude na území SRN prováděn, přesný termín zahájení akce a doba jejího trvání (doba trvání prací uvedená ve smlouvě o dílo je závazná pro obě strany. Při její změně musí být smlouva změněna), hodnota smluveného díla v EUR4, přesná adresa místa plnění kontraktu, pojištění osob proti úrazu a nemoci, záruční doba dle všeobecných podmínek provedení stavebních výkonů nebo ostatních prací, místo konání případného soudního sporu, platební podmínky. Smlouva nesmí obsahovat žádnou formu časové mzdy. U českých firem nesmí být ve smlouvě o dílo uveden žádný subdodavatel, a to i v případě souhlasu německého partnera.

1

Rámcová smlouva upravující pouze všeobecnou spolupráci mezi dvěma firmami není takovouto smlouvou. Je proto nezbytné uzavírat smlouvy na plnění jednotlivých akcí. Výjimku z této kategorie tvoří oblast lesnictví a restaurátorských prací. 3 U české firmy musí být všechny tyto údaje v souladu s platným výpisem z obchodního rejstříku nebo s výpisem ze živnostenského rejstříku. 4 Smluvní hodnota je totožná s hodnotou vypočtenou v rozpisu prací na základě jednotkových cen. V případě dohodnuté paušální ceny je přílohou smlouvy popis prací, nikoliv rozpis prací. 2

16

Ve sporných případech k otázce, zda činnost spadá pod přechodná období a zda dále zůstává povinnost získání pracovního povolení, mohou podniky a zaměstnanci získat písemné vyjádření Spolkové agentury práce. 2.3.1

Pracovní povolení v rámci smlouvy o dílo

Pro služby v omezených sektorech platí povinnost pracovního povolení. Pracovní povolení pro omezené sektory jsou udělována na základě tzv. kontingentů. Za přidělení kontingentu v ČR odpovídá Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. V případě přidělení kontingentu žádá česká firma pro vyslané zaměstnance před započetím činnosti u Agentury práce ve Frankfurtu nad Mohanem o pracovní povolení.1 Pracovní povolení se uděluje v rámci povolovacího řízení. Dohoda ke smlouvám o dílo předpokládá vysílání odborného personálu, tedy pracovníků s odbornou kvalifikací. Pracovníkům bez odborné kvalifikace (pomocným pracovníkům) bude pracovní povolení uděleno pouze v případě, že jejich přítomnost je pro provedení práce bezprostředně nutná. Všeobecné se vychází z toho, že počet pomocných pracovníků nesmí překročit 10 % celkového vyslaného personálu. Postup při vyřizování žádosti Podání žádosti (včetně příslušných dokladů o přidělení kontingentu pracovních sil do SRN) Licenční správě MPO. Tato potvrzuje kontingent pracovních sil. Ministerstvo průmyslu a obchodu Licenční správa Dittrichova 21 120 00 Praha 2 pro písemné podání: Ministerstvo průmyslu a obchodu Licenční správa Na Františku 32 110 15 Praha 1 tel.: fax: web:

+420 224907111 +420 224907690 www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/licencni-sprava

Po přidělení kontingentu – zaslání smlouvy o dílo a potřebných podkladů Agentuře práce ve Frankfurtu nad Mohanem. Bude-li pro určitou činnost i nadále potřebné pracovní povolení, lze o ně požádat přímo Agenturu práce ve Frankfurtu. Agentur für Arbeit Frankfurt Hainer Weg 44 60599 Frankfurt/Main tel.: +49 69 59769587 nebo 554 email: [email protected] S vydaným pracovním povolením se pak zaměstnanci musí okamžitě přihlásit u místně příslušného cizineckého úřadu. Při době zaměstnání delší než 3 měsíce jim bude uděleno povolení k pobytu. 1

Žádost může být podána i vstupu zaměstnanců do SRN, vždy ale před započetím činnosti.

17

Není-li pracovní povolení potřebné, musí se zaměstnanci rovněž okamžitě ohlásit u cizineckého úřadu, pokud jejich práce bude výhledově trvat déle než jeden měsíc. Potřebné podklady k žádosti o přidělení kontingentu Podklady pro Licenční správu MPO

žádost o přidělení kontingentu pracovních sil (viz příloha 11.4) charakteristika firmy (viz příloha 11.5) výpis z obchodního nebo ze živnostenského rejstříku – originál nebo notářsky ověřená kopie ne starší 90 dnů smlouva o dílo (originál a jedna kopie v němčině + překlad) rozpis prací včetně cenového vyjádření v němčině, nebo popis prací při stanovení paušální ceny ve smlouvě o dílo před udělením kontingentu si v případě pochybností o uvedených údajích žadatele Licenční správa může vyžádat další údaje nebo doklady, potvrzující správnost předložených podkladů (např. potvrzení z příslušné správy sociálního zaměstnání o počtu zaměstnanců v hlavním pracovním poměru apod.) V rámci uzavřených smluv o dílo nelze do SRN vyslat více pracovníků, než jich má firma v hlavním pracovním poměru. Požadovaný předmět podnikání musí mít firma zapsán ve svém obchodním nebo živnostenském rejstříku. Pracovní místa nebudou přidělována na základě těch smluv, jejichž místo plnění se týká pracovních okresů v SRN, kde míra nezaměstnanosti za posledních šest měsíců překračovala o více než 30% průměrnou míru nezaměstnanosti v SRN. Informace o těchto okresech naleznete na stránkách Spolkové Agentury práce. Agentur für Arbeit (agentury práce)

www.arbeitsagentur.de

Liste der gesperrten Bezirke (přehled uzavřených okresů) Startseite > Informationen für Arbeitgeber > Internationales > Ausländerbeschäftigung > Werkvertragsarbeitnehmer http://www.arbeitsagentur.de/content/de_DE/hauptstelle/a04/importierter_inhalt/pdf/gesperrtebezirke.pdf tento seznam se mění každé 3 měsíce Pokud se ve smlouvě o dílo mění adresa stavby/díla, je nutné požádat Licenční správu o nové přidělení kontingentu1. Totéž platí, pokud některé akce se ve smlouvě o dílo ruší úplně. Podklady předkládané německé Agentuře práce smlouva o dílo nebo rámcová smlouva a smlouva o dílčím plnění, oddělené podle jednotlivých záměrů, v originále originál přidělení kontingentu pracovních sil Licenční správou ministerstva průmyslu a obchodu ČR seznam prováděných prací (popis jednotlivých prováděných prací s přesnými údaji o prováděném díle - množství - počet kusů - jednotková cena celková cena)

1

Toto platí i v případě, kdy je uvedeno více míst konání a ostatní akce jsou beze změny.

18

Podklady pro německou Agenturu práce

vyplněný předtisk „prohlášení ke smlouvě o dílo o mzdových a pracovních podmínkách“ (ve dvou vyhotoveních – příloha 11.6) vyplněný předtisk „žádost o pracovní povolení“ ke smlouvě o dílo (příloha 11.7) Ve stavebnictví dále: vyplněný předtisk „údaje o objednateli“ (příloha 11.8) včetně kopie hlášení na ULAK Pokud se jedná o provádění díla přímo u objednatele: prohlášení o organizačním a místním rozdělení provádění pracovní činnosti. Bližší informace a předtisky uvedených formulářů naleznete na stránkách spolkové Agentury práce, Merkblatt 16a. Agentur für Arbeit (agentury práce)

www.arbeitsagentur.de

Informace o volném pohybu služeb: Startseite > Informationen für Arbeitgeber > Internationales > Ausländerbeschäftigung > Werkvertragsarbeitnehmer Merkblatt 16a (Zaměstnání pracovníků z nových zemí EU v rámci smluv o dílo) http://www.arbeitsagentur.de/content/de_DE/hauptstelle/a04/importierter_inhalt/pdf/mb16a_werkv.pdf Žádost se zasílá Agentuře práce ve Frankfurtu nad Mohanem: Agentur für Arbeit Frankfurt Hainer Weg 44 60599 Frankfurt/Main tel.: +49 69 59769587 nebo 554 email: [email protected] Tuto žádost kontroluje a předává ji k rozhodnutí Regionálnímu ředitelství Agentury práce: Regionaldirektion der Agentur für Arbeit Hessen Hainer Weg 44 60599 Frankfurt/Main tel.: +49 69 59769556 nebo 553 email: [email protected]

Pozn.: Zpracování

žádosti trvá minimálně 4 týdny

Agentura práce vydává zásadní rozhodnutí o tom, zda jsou splněny předpoklady dle vládních ujednání a toto sdělí žadateli. Před přijetím zaměstnání udělí Agentura práce pracovní povolení EU. Pracovní povolení EU je vydáno po zaplacení poplatků a na základě přidělení příslibu práce Zemským úřadem. Zemský úřad také vydává rozhodnutí o poplatcích. V případě nesouhlasu s rozhodnutím Agentury práce mohou podnikatelé využít standardních opravných prostředků (odpor, žalobu). SOLVIT V případě, že se podnikatel domnívá, že německý úřad chybně aplikuje evropské právo, resp. že je diskriminován, může se obrátit na SOLVIT. 19

SOLVIT je on-line síť, v rámci které členské státy spolupracují při účelném řešení problémů, jež vznikají v důsledku nesprávného používání právních předpisů v oblasti vnitřního trhu ze strany orgánů veřejné moci. V každém členském státě EU existují SOLVIT centra, která mohou pomoci se stížnostmi občanů i podniků. SOLVIT centra jsou součástí státní správy jednotlivých zemí a snaží se poskytovat skutečná řešení pro skutečné problémy v krátké lhůtě deseti týdnů. Své služby poskytuje SOLVIT bezplatně.

SOLVIT

Více informací: http://europa.eu.int/solvit Vydání povolení Pracovní povolení bude uděleno zásadně na dobu trvání smlouvy o dílo, nejdéle však na dva roky a jen k provedení určité smlouvy o dílo. Do smlouvy o dílo lze zahrnout až 5 staveb/děl za podmínky, že staveniště/dílo leží v dosahu 50 km a na každou stavbu existuje rozpis prací s hodnotou do 51 tis. €.

Vydání povolení

V případě pracovníků s vedoucí funkcí (vysoce specializovaní technici, stavbyvedoucí) je možno udělit pracovní povolení až na 4 roky. Pracovní povolení nebude uděleno, pokud u objednatele existují pracovní místa s kratší pracovní dobou nebo pokud by z důvodu smlouvy o dílo mělo dojít k propouštění personálu objednatele. Prodloužení povolení Pro provedení nové smlouvy o dílo může být uděleno povolení, pokud nedošlo k překročení maximální doby dvou let a jsou splněny právní předpoklady z hlediska povolení k pobytu. Pro zaměstnance, kteří jsou vysláni dočasně do Německa v rámci volného pohybu služeb nebo smlouvy o dílo neplatí pravidlo o udělování pracovního oprávnění1. I když se tedy takovýto pracovník v SRN zdržuje s platným pracovním povolením déle než 12 měsíců, nevzniká mu nárok na udělení pracovního oprávnění. 2.3.2

Poplatky za povolení

Podle nařízení správní rady Spolkové Agentury práce, mají zahraniční podnikatelé povinnost zaplatit poplatek v momentu jednání, či přípravy smlouvy o dílo Poplatek se dělí na základní poplatek za přezkoumání a rozhodnutí o právních předpokladech pro pracovní povolení pro zaměstnání zahraničního zaměstnance. A poplatek za udělení pracovního povolení a dohled na podmínky v průběhu pracovních smluv.

Poplatky za udělení povolení

Základní poplatek obnáší pro každou novou smlouvu 200,- €. Pro každou žádost o prodloužení, navýšení počtu vyslaných zaměstnanců a o práce v záruce činí základní poplatek 100,- €. Základní poplatek se požaduje samostatně za věcné zpracování žádosti. Zaplacení základního poplatku nezakládá žádný nárok na povolení žádosti. Poplatek za povolení obnáší pro každého jednotlivého zaměstnance a každý započatý kalendářní měsíc 75,- €. Tento poplatek je splatný také v době prodloužení prováděcí doby, v případě navýšení počtu vyslaných zaměstnanců a v době záručních prací. Vrácení poplatku 1

Pracovní oprávnění EU umožňuje volný pohyb na německém pracovním trhu. Zaměstnanec, který má pracovní oprávnění, může měnit zaměstnavatele i zaměstnání bez nutnosti dalšího povolení ze strany Agentur práce.

20

Pokud se pracovní smlouva neuskuteční, nebo se uskuteční v kratší době, vrací se poplatek za povolení na základě žádosti za celé kalendářní měsíce, proněž se pracovní povolení z důvodu skutečného nerealizování zrušilo. Nevyužitá pracovní povolení je nutné neprodleně vrátit pracovnímu úřadu, který je vydal. Navrácení poplatků se předpokládá teprve po skončení příslušné pracovní smlouvy v rámci celkového vyúčtování. Základní poplatek nemůže být vrácen. 2.3.3

Smlouvy o dílo v oblasti stavebnictví

V případě, že česká firma uzavře smlouvu o dílo pro oblast stavebnictví, musí pro zaměstnance, kteří jsou vyslání do SRN, dodržet předpisy týkající se minimální mzdy (včetně příplatků za přesčasy, předepsaných podmínek pro dovolenou a odvodů do dovolenkové pokladny (Urlaubskassenbeitrag)).

Minimální mzda

Odpovědnou institucí je: Urlaubs- und Lohnausgleichskasse der Bauwirtschaft (ULAK) Hauptabteilung Europa Welttinerstr. 7 65189 Wiesbaden tel.: +49 6117070 fax: +49 6117074555 web: www.soka-bau.de – Europaverfahren Dále má každá stavební firma povinnost svou činnost ještě před jejím započetím nahlásit písemně u celního úřadu: Abteilung Finanzkontrolle Schwarzarbeit bei der Oberfinanzdirektion Köln Neusser Str. 159 50733 Köln tel.: +49 221 37993100 fax: +49 221 964870 nebo +49 221 37993741 web: www.zoll.de – FKS V oblasti stavebnictví je dále nutné zohlednit předpisy týkající se maximálního počtu vyslaných pracovníků. Maximální počet vyslaných českých pracovníků závisí na velikosti německého objednatele. Má-li německá stavební firma méně než 50 zaměstnanců, může být vydáno pracovní povolení pro max. 15 českých pracovníků, přičemž počet vyslaných pracovníků nesmí překročit počet zaměstnanců německé firmy. Má-li německá stavební firma více než 50 zaměstnanců, může být vydáno pracovní povolení až pro 30 % počtu zaměstnanců německého podniku. Maximálně však bude vydáno pracovní povolení pro 300 českých pracovníků. 2.3.4

Vysílání zaměstnanců z hlediska sociální zabezpečení

Při pohledu z hlediska sociálního zabezpečení1 znamená vysílání zaměstnanců2, že při splnění dále uvedených podmínek, osoba vykonávající přechodně činnost nebo práci v jiném členském státě EU, nepodléhá po vymezenou dobu

1

Článek 14, odst. 1 a 14a, odst. 1 nařízení Rady (EHS) 1408/71. S pojmem „vyslání“ je možné se setkat také v jiných oblastech, např. v oblasti pracovněprávní. V takových případech je nutné se řídit vždy příslušnou právní normou (zákoník práce, směrnice ES č. 96/71). Pojem vyslání definovaný v nařízení Rady (EHS) 1408/71 se týká pouze oblasti sociálního zabezpečení. 2

21

Maximální počet zaměstnanců

právním předpisům o sociálním zabezpečení státu, kde pracuje, ale je i nadále kryta právními předpisy o sociálním zabezpečení státu, odkud byla vyslána. Osoba prokazuje skutečnost, že je vyslaným pracovníkem a tudíž se na ni vztahují právní předpisy o sociálním zabezpečení vysílajícího státu formulářem E101, popř. E102. Podmínky, které musí být splněny, aby se jednalo o vyslání zaměstnance: Statut zaměstnance Zaměstnancem je nutno v ČR rozumět nejen zaměstnance v pracovním poměru, ale i např. společníky a jednatele s.r.o. či další osoby, které za zaměstnance označuje zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců. Státní příslušnost není rozhodující. Doba vyslání Doba vyslání nesmí převýšit dvanáct měsíců. Základní dobu vyslání je možné prodloužit za splnění určitých podmínek, maximálně však o dalších dvanáct měsíců. Účast vysílaného zaměstnance na pojištění Nutnou podmínkou vyslání je účast na pojištění ve vysílajícím státě. Zaměstnanec, který má být vyslán, musí být účasten na pojištění na základě výkonu práce pro svého zaměstnavatele ještě před tím, než začne běžet doba vyslání, a to zpravidla po dobu jednoho měsíce. (O vyslání se nebude jednat, pokud podnik bude najímat pracovníky pouze na dobu jejich vyslání do zahraničí.) Vztah mezi vyslaným pracovníkem a jeho zaměstnavatelem Pracovně právní vztah mezi vyslaným zaměstnancem a vysílajícím podnikem musí trvat po celou dobu vyslání se všemi právy a povinnostmi z tohoto vztahu vyplývajícími, tzn.: zaměstnanec provádí práci pro vysílající podnik, zaměstnanec musí být odměňován vysílajícím podnikem, pravomoc ukončit s vyslaným zaměstnancem pracovně právní vztah má pouze podnik, který ho vyslal, odpovědnost za práci vyslaného zaměstnance nese vysílající podnik nesmí být současně uzavřen pracovní poměr s podnikem, do kterého je zaměstnanec vyslán, apod. (O vyslání se nebude jednat, pokud podnik bude pouze „pronajímat“ své zaměstnance podniku v druhém členském státě.) Činnost vysílajícího podniku Skutečnost, že podnik vyšle pracovníka na území jiného členského státu, předpokládá, že tento podnik je ekonomicky aktivní ve vysílajícím státě. Náhrada za jiného zaměstnance, který dovršil dobu vyslání Nelze vyslat zaměstnance s úmyslem nahradit jiného vyslaného zaměstnance, který dovršil dobu svého vyslání. Minimální doba mezi opětovným vysláním Minimální doba mezi opětovným vysláním téhož zaměstnance do stejného státu vyslání činí zpravidla 2 měsíce.

22

Postup při žádosti o vystavení formuláře E101/E102 Formulář E101 („Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům“) osvědčuje skutečnost, že vyslaný pracovník podléhá i nadále právním předpisům o sociálním zabezpečení vysílajícího státu. Existuje shodná verze tohoto formuláře pro vyslané zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. O vystavení formuláře E101 se žádá u místně příslušné OSSZ na základě žádosti. Tímto doloží, že jsou v ČR nadále pojištění z hlediska zdravotního a sociálního pojištění. Zaměstnavatelspolečně se zaměstnancem vyplní vnitrostátní tiskopis „Žádost o vystavení formuláře E101 za účelem vyslání zaměstnance" Žádost podá na místně příslušné OSSZ. K žádosti je nutné přiložit úředně ověřenou kopii pracovní smlouvy včetně posledních změn a dodatků prokazujících trvání pracovního vztahu a druh vykonávané práce, popř. dohody o pracovní činnosti nebo originály těchto dokumentů k pořízení fotokopie. Zjednodušený postup V případě, kdy doba vyslání nepřesáhne 3 měsíce, není nutné, aby žadatel vyplňoval výše zmíněné vnitrostátní tiskopisy žádostí o vystavení formuláře E101. V tomto případě je postačující, když se zaměstnavatel obrátí dopisem na místně příslušnou OSSZ se žádostí o vystavení formuláře E101. V žádosti musí být v případě zaměstnance uvedeno: název, sídlo, adresa zaměstnavatele, IČO, variabilní symbol, e-mailové či telefonické spojení na žadatele, jméno, příjmení a rodné číslo vysílaných osob, doba a místo vyslání, zda bude pracovní vztah trvat po celou dobu vyslání a kdo bude zaměstnance odměňovat. Pokud je osoba vyslána na dobu tří měsíců (zjednodušeným postupem), ale ukáže se, že tato doba nebude pro vykonání práce v zahraničí stačit, a že je třeba vyslání prodloužit, je nutno opět žádat o formulář E101, ale obvyklým (nezjednodušeným) způsobem. Prodloužení doby vyslání Základní dobu vyslání je možné prodloužit za splnění určitých podmínek, maximálně však o dalších dvanáct měsíců. Zároveň musí být splněny následující podmínky: prodloužení doby vyslání byla podána před skončením původní 12-ti měsíční doby vyslání. Doporučujeme žádat s dostatečným časovým předstihem. Instituce určená příslušným úřadem v přijímajícím státě (tj. ve státě, kam byl pracovník vyslán) s prodloužením doby vyslání souhlasí. O prodloužení doby vyslání se žádá formulářem E102 „Prodloužení doby vyslání nebo samostatné výdělečné činnosti“ . V ostatních případech či po uplynutí maximální doby 24 měsíců vzniká zaměstnavateli povinnost platit za zaměstnance sociální pojištění do německého systému dle německého práva.1 Více k sociálnímu zabezpečení naleznete v kapitole 5.

1

Při splnění určitých podmínek je možné základní dobu prodloužit, maximálně však opět o dvanáct měsíců.

23

Formuláře

3. Svoboda podnikání a právo usadit se a podnikat 3.1

Svoboda podnikání

Svoboda podnikání zahrnuje právo zahajovat a provozovat samostatnou výdělečnou činnost na území členského státu za stejných podmínek jako mají domácí podnikatelské subjekty. Podle Smlouvy o založení Evropského společenství, článku 43 – 48, jsou omezení svobody usazování pro státní příslušníky jednoho členského státu na území státu druhého zakázána. Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Charta základních práv Evropské unie zaručuje svobodu podnikání v souladu s právem EU a s vnitrostátními předpisy a praxí členských států. V Německu existuje pro české občany svoboda podnikání. Podnikatelé a osoby samostatně výdělečné se mohou v Německu usadit, pokud splňují všechny platné předpoklady k podnikání dle národního práva, včetně požadavků na kvalifikaci1, stejně jako předpisy EU k pobytu. Informace mohou poskytnout místně a odborně příslušné úřady (živnostenské úřady, řemeslné komory, cizinecké úřady atd.). Na rozdíl od poskytnutí služby se při usazení jedná o činnost trvalou.2 České podnikatelské subjekty mohou v dalších zemích EU poskytovat své služby i z ČR, ale pouze dočasně. K trvalému poskytování služeb v druhé zemi již musí využít svobody (a pravidel) usazování. 3.2

Firemní právo a právo obchodních společností

3.2.1

Firemní právo

Pod pojmem firma se dle německého práva rozumí označení firmy (jméno), kterým podnikatel/obchodník provádí své obchody a pod kterým podepisuje obchodní transakce. Podnikatel může pod tímto jménem žalovat a být žalován. V praxi to znamená, že ne každý živnostník má „firmu“ v právním slova smyslu. Pojem firma není z právního hlediska roven pojmu obchodní společnost. Všeobecné požadavky na označení firmy: Jednoznačné označení Schopnost rozlišení Zákaz uvedení v omyl Jednoznačné označení Při zakládání firmy je nutné přezkoumat, zda neexistuje nebezpečí záměny s některou stávající firmou či politickou stranou. Pouze pokud je firma zanesena do obchodního rejstříku (OR), můžeme mluvit o firmě. K označení firmy je nutné připojit právní formu podnikání (např. OHG pro v.o.s., či GmbH pro s.r.o. atd.). V každém případě má podnikatel možnost zvolit mezi tzv. jmennou firmou (Thomas Meyer GmbH), věcnou firmou (ABC import textilu GmbH), firmou dle fantazie (BeWe GmbH) nebo firmou smíšenou (Thomas Meyer import textilu GmbH).

1

Viz kap. 7 Všeobecné rozpoznávací znaky, dle kterých je rozhodováno, zda se jedná o službu či o usazení podniku jsou: délka pobytu, četnost, pravidelnost služby a její kontinuita. Neexistují však přesná rozhraní, do kdy se jedná o poskytnutí služby a od kdy je již firma usazená. 2

24

Firemní právo

Živnostníci1, kteří nejsou zapsáni do obchodního rejstříku musí vystupovat vlastním jménem (jméno a příjmení). Existuje také možnost připojit i označení činnosti (pekárna Peter Müller). Schopnost rozlišení I pokud Vámi zvolené označení firmy odpovídá všem předpokladům, přesto se může stát, že v obci, kterou jste si zvolili pro své podnikání, již existuje firma se stejným jménem. Jméno firmy musí tedy zaručit dostatečné rozlišení vůči stávajícím firmám. Zákaz uvedení v omyl Název firmy nesmí obsahovat dodatečné informace, které by mohly vyvolat nebezpečí uvedení v omyl. Např. je zakázáno označení firmy „XYZ poradenská GmbH“ pokud se firma zabývá výhradně obchodní činností či označení „ABC Hamburg OHK“ pokud firma podniká výhradně v Drážďanech. Abyste zamezili problémům či odmítnutí při zápisu do obchodního rejstříku, doporučujeme se včas spojit s místně příslušnou Obchodní a průmyslovou komorou (IHK) a nechat si zde Vámi zvolené označení firmy prověřit. IHK 3.2.2

www.ihk.de Právo obchodních společností

Právo obchodních společností zahrnuje zejména:

Právo obchodních společností

Zakládání společností Fúze a rozdělení společnosti Převod podniku či jeho části Převzetí jmění Akvizice akcií a obchodních podílů Změna právní formy společnosti Koncernové právo Ochrana práv společníků/akcionářů Likvidace společností 3.3

Samostatná výdělečná činnost

Za osobu samostatně výdělečně činnou (dále jen OSVČ) je dle německého práva považována osoba, která je vlastníkem či spoluvlastníkem firmy, která není sama o sobě subjektem práva. K OSVČ patří i spolupracující rodinní příslušníci.

1

Fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění.

25

Samostatná výdělečná činnost

Co se považuje za výkon samostatné výdělečné činnosti? provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání (Gewerbegesetz - GewG) funkce statutárního orgánu obchodní společnosti (člen statutárního orgánu) soustavný výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů výkon jiné výdělečné činnosti na základě oprávnění podle zvláštních předpisů soustavný výkon činností, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmů činnost osoby spolupracující při výkonu samostatné výdělečné činnosti, na kterou lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Formální předpoklady pro OSVČ1 ohlášení živnosti zápis do obchodního rejstříku placení živnostenské daně, daně z příjmu, DPH namísto daně ze mzdy neplacení příspěvků na sociální pojištění samofinancování soukromého zdravotního a důchodového pojištění odpovídající označení profese používání vlastního hlavičkového dopisního papíru 3.3.1

Právní formy podnikání

Volba právní formy je dlouhodobé rozhodnutí, které má osobní, hospodářský a právní účinek. Na základě mnoha faktorů vlivu neexistuje z pozice podnikatele optimální právní forma. Záleží především na tom, zda chcete být podnikatelsky činný sám nebo společně s jinými. Podle velikosti podniku, předpokládaného počtu společníků ve vztahu k živnostenskému právu, rozsahu kapitálové účasti a rozsahu ručení, obchodní vedení společnosti atd.. Jsou možné různé formy společnosti. Dále jsou zobrazeny různé existující právní formy a s tím spojené postupy při zápisu do obchodního rejstříku.

1

Formální předpoklady, které vedou k tomu, že je osobu možno považovat za OSVČ, Není třeba splnění všech předpokladů zároveň.

26

Právní formy podnikání

Právní forma

Minimální kapitál

Omezení ručení

Široká rozhodovací pravomoc

Málo formalit

Zápis do obchod. rejstříku

Zásadní pokyny

Malý živnostenský podnik

ne

ne

ano

ano

ne

vhodné pro začátek

Eingetragener Kaufmann (e. K.) podnikatel

ne

ne

ano

ano

ano

vhodné pro začátek

GbR Spol. občanského práva (v ČR není)

ne

ne

ano

ano

ne

pro partnery se společným vlastním kapitálem nebo podnikatelským záměrem

OHG v.o.s.

ne

ne

ano

ne

ano

pokud chtějí všichni společníci s plným rizikem spolupracovat

KG k. s.

ne

jen u komanditistů

ano

ne

ano

model podnikatele fyzické osoby , ale s vazbou na finanční partnery

GmbH 1 s.r.o.

ano

ano

ne

ne

ano

riziko ručení je omezeno výší základního kapitálu, existuje možnost společnosti s r.o. jediného společníka.

25.000 € min. 100 € / společník.

Počet společníků není omezen (žádný min. a max. počet společníků).

Podíl jednoho společníka musí být dělitelný 50.

Jednatel: musí být jmenován, je možné jmenovat více jednatelů, kteří mohou vystupovat společně či každý zvlášť.

Při podání žádosti zápisu do OR musí být splaceno min. 12.500 €. Věcný vklad je možný nutnost posouzení hodnoty vkladu znalcem. GmbH & Co. KG

ne

ano

ano

ne

ano

pro podnikatele, kteří chtějí KG k.s., ale plné ručení je příliš riskantní

AG a.s.

ano

ano

ne

ne

ano

pro začínající podnikatele málo vhodné

50.000 € min. 50 €/akcie

1

Zvláštnost společnosti s r.o. (něm. zkratka i.G.) ve srovnání s českým právem Před zápisem do obchodního rejstříku společnost s ručením omezeným (německy: GmbH) jako právnická osoba ještě neexistuje. V okamžiku, kdy je notářsky ověřena společenská smlouva, vzniká německá společnost s r.o. v založení (GmbH i.G.). Je však možné už k tomuto časovému okamžiku ohlásit živnost s označením „GmbH in Gründung“ resp. „GmbH i.G.“ neboli společnost v založení (tzv. předspolečnost). Ten, kdo před zápisem společnosti jedná jejím jménem, např. uzavírá nájemní nebo služební smlouvy, zásadně osobně ručí za splnění těchto závazků. Teprve zápisem do obchodního rejstříku a existencí výpisu z obchodního rejstříku zaniká dodatek v založení resp. i.G. a společníci ručí jen do výše vkladu. Tuto změnu je nutné v ohlášení živnosti nahlásit.

27

3.3.2

Živnost1

Pojem živnost není v SRN zákoně jednoznačně definován.

Živnosti

Všeobecně se pod pojmem živnost rozumí samostatná povolená za účelem dosažení zisku a na určitou dobu zaměřená činnost, vykonávaná v hospodářské oblasti. Výjimku tvoří činnosti prvotní výroby, svobodná povolání, pouhá správa a užívání vlastního majetku. Živnost může být vykonávána buď jako hlavní povolání nebo také jako vedlejší povolání. Všeobecně musí být každá živnost nahlášena u místně příslušného živnostenského úřadu.2 Pro celou řadu činností je však potřebné úřední resp. odborné povolení/schválení. Živnosti vyžadující povolení Pro určitý počet živností je potřebné si před zahájením provozu vyzvednout u příslušného úřadu zvláštní povolení. V těchto případech nestačí živnost jen ohlásit, živnost lze vykonávat teprve tehdy, když jsou k tomu splněny předpoklady. Mezi činnosti, které vyžadují povolení (koncesovaná živnost) patří: m.j.: řemeslné živnosti hostinská činnost a služby v oblasti ubytování provozování cestovní kanceláře doprava služby v oblasti dohledu (poskytování informací, detektivní kanceláře atd.). Povolení vyžaduje také zahájení činnosti řemeslného podniku. Samostatné provozování řemesla je povoleno jen takovým osobám, které jsou zapsány do Rejstříkového seznamu řemesel (německy: Handwerksrolle). Přehled naleznete v příloze 11.9. V příloze 11.10 dále naleznete výběr živností, které musí být zapsány do živnostenského rejstříku (ŽR) a které vyžadují zvláštní povolení. Vymezení činnosti může být v jednotlivých případech obtížné. Z tohoto důvodu se doporučuje dotázat se u živnostenského úřadu, Obchodní a průmyslové komory (IHK) nebo u Řemeslnické komory (HWK). IHK HWK

1 2

www.ihk.de www.zdh.de

Pojmem živnost je zde označováno všeobecné podnikání bez ohledu na formu subjektu. Výjimku tvoří svobodná povolání, vědecká povolání a živnosti v oblasti lesnictví a zemědělství.

28

Řemesla zvláštní úprava

3.3.3

Svobodná povolání1

Profesní skupina „svobodných povolání“ nevykonává podle definice žádnou živnost.

Svobodná podnikání

Zde se tradičně jedná o vědeckou uměleckou vyučovací léčitelskou právně poradenskou činnost a podobný výkon služeb vyššího druhu, vyžadující vyšší vzdělání. U svobodných povolání povinnost ohlášení neexistuje. Tyto osoby mají však za povinnost sdělit finančnímu úřadu nezávaznou formou zahájení výkonu samostatné činnosti. Kromě toho se vyžaduje nahlášení profesní úrazové a nemocenské pojišťovně. 3.4

Založení podniku v Německu

Podle zásady svobody podnikání je v Německu každému umožněno usadit se a podnikat, zaměstnávat libovolný počet zaměstnanců, vykonávat současně různé živnosti a provozovat pobočky. Existuje však několik ustanovení, kterých je nutné dbát. Předtím, než se odvážíte vykročit do samostatného podnikání, měli byste se informovat, zda pro Vaše budoucí samostatné podnikání existují zvláštní předpoklady pro přístup k profesi či k registraci. Kroky při založení podniku v Německu (příklad GmbH) 1. Dotaz u místně příslušné IHK ohledně označení firmy a předmětu činnosti. 2. Příprava nutných dokladů - u českých právnických osob – dvě ověřené kopie následujících dokumentů včetně úředního překladu: společenská smlouva, stanovy, plná moc k zastupování firmy a jednání ve jménu firmy osoby, která firmu zakládá; pokud tato plná moc nevychází z výpisu z obchodního rejstříku, pak notářsky ověřená plná moc, výpisy z českého obchodního rejstříku a živnostenského rejstříku potvrzující existenci firmy. 3. Sestavení notářsky ověřené společenské smlouvy k nově vzniklé společnosti. 4. Otevření bankovního konta a vložení základního jmění. 5. Posudek IHK k firmě (zvláštní dotazník zasílaný IHK). 6. Žádost o zápis do živnostenského rejstříku. 7. Zaplacení soudních poplatků a podání žádosti o zápis do obchodního rejstříku (písemnou formou, podává notář).

1

Seznam uznaných svobodných povolání naleznete v příloze 11.11.

29

Kroky pro založení firmy

3.5

Formality při zakládání podniku

3.5.1

Zápis do živnostenského rejstříku

V SRN existuje povinnost živnost ohlásit. To platí pro každý podnik nezávisle na právní formě. Pokud je provozováno více provozoven (také v jednom místě), je nutné ohlásit každou jednotlivě.

Zápis do živnostenského rejstříku

Ohlásit je nutné dále.: přemístění podniku změnu nebo rozšíření předmětu obchodní činnosti zánik podniku Jako stávající živnostenský provoz je povinné nahlásit: provoz organizační složky podniku provoz nesamostatné pobočky postavení automatů (u úřadu dle příslušného místa postavení). Živnost se ohlašuje u příslušného úřadu v místě sídla podniku (správa města nebo obce). Jako časový okamžik platí datum, ke kterému skutečně svoji činnost zahájíte, například najmete si obchod nebo na základě akvizice vstoupíte na trh nebo zaměstnáte pracovníky. Při ohlášení živnosti se kontroluje, zda jsou eventuálně k dispozici potřebná povolení (bod 3.3.2).

U svobodných povolání povinnost ohlášení neexistuje.

Formuláře pro ohlášení živnosti jsou k dispozici u příslušných správních úřadů oddělení živností. Předmět živnostenské činnosti je nutné označit co možná nejpřesněji.

Živnostenskému úřadu je nutné při ohlášení živnosti předložit následující podklady: žadatel Dokumenty pro zápis do živnostenského rejstříku

Vyplněný formulář žádosti o zápis do živnostenského rejstříku (ŽR)1, doklad identity – občanský průkaz nebo cestovní pas, doklad o povolení k pobytu, příp. výpis z obchodního rejstříku u jednatele nebo prokuristy nebo plná moc k jednání u třetích osob, příp. povolení (např. řemeslnická koncese, makléřské povolení atd.).

1

Příloha 11.12

30

Doklady při zřízení samostatné organizační složky podniku/provozovny1 (ve dvou kopiích včt. překladu) Výpis z obchodního rejstříku (OR) mateřské společnosti včt. německého překladu, společenská smlouva mateřské společnosti, plná moc k jednání (prokuru) mateřské firmy znějící na jméno či doklad o způsobilosti jednání za firmu, doklad o sídle firmy, v případě, že jsou k založení potřebná zvláštní povolení – povolení (např. řemeslnická koncese, aj.), v případě pochybností, např. pokud adresa přihlašující osoby je jiná než adresa závodu, musí být prokázána existence provozovny předložením nájemní smlouvy nebo potvrzením pronajímatele. Podrobné informace získáte u místně příslušného živnostenského úřadu. Živnostenský úřad předá kopii přihlášení živnosti následujícím úřadům: finančnímu úřadu,

Kdo je informován o přihlášení živnosti?

IHK/HWK, úřadu na ochranu před imisemi, úřadu státního dozoru nad živnostenským podnikáním, cechovnímu úřadu, agentuře práce, profesnímu sdružení zaměstnanců, všeobecné místní zdravotní pojišťovně. Finanční úřad Přihlášení živnosti platí i jako daňové ohlášení. Nezávisle na tom by mělo být příslušnému finančnímu úřadu navíc nahlášeno i zahájení provozu. Finanční úřad zašle živnostníkovi dotazník pro daňovou registraci. Informuje rovněž i o řízení k dani z obratu/z přidané hodnoty. IHK/HWK Všichni podnikatelé/živnostníci jsou ze zákona členy místně příslušné IHK, pokud jejich činnost nespadá do oblasti působnosti jiné komory (např. HWK). Dvojité členství u dvou komor je možné, např. u smíšených provozů (řemeslo/průmysl, obchod/řemeslo). Agentura práce Podnikatel resp. zaměstnavatel potřebuje tzv. podnikové číslo, jakmile zaměstná min. jednoho zaměstnance, a to nezávisle na výši odměny za práci. Podnikové číslo sdělí Agentura práce zpravidla na telefonický dotaz.

1

Rozdíl mezi samostatnou organizační složkou podniku a provozovnou (nesamostatnou pobočkou) bod 3.6.

31

Nezávisle na počtu zaměstnanců se každému podniku přiděluje pouze jedno podnikové číslo. Slouží jinak pouze pro výzkum práce a povolání a sděluje se nemocenské pokladně pro účely sociálního pojištění. Profesní sdružení zaměstnanců Profesní úrazové a nemocenské pojišťovny jsou subjekty sociálního úrazového pojištění. Každý podnik je ze zákona členem profesní úrazové a nemocenské pojišťovny, zřízené pro jeho živnostenský obor. Otevření nebo převzetí podniku je nutné neprodleně nahlásit příslušné profesní úrazové a nemocenské pojišťovně, resp. jejímu zemskému svazu. Zákonné úrazové pojištění je pojištěním zákonné odpovědnosti zaměstnavatele za škody. Na základě tohoto pojištění dochází při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání k odškodnění zraněného, jeho rodinných příslušníků nebo pozůstalých. K zákonně pojištěnému okruhu osob patří zásadně všichni zaměstnanci, kteří jsou v pracovním, služebním nebo učebním poměru. Jako samostatný podnikatel, který nezaměstnává žádné pracovníky, nejste povinen být pojištěn. K jaké profesní úrazové a nemocenské pojišťovně patříte a zda pro podnik existuje povinnost pojištění se dozvíte u zemského svazu profesních úrazových a nemocenských pojišťoven. Subjekt sociálního pojištění/všeobecná zdravotní pojišťovna Pracovníci podléhající sociálnímu pojištění (zaměstnanci) musejí být přihlášeni prostřednictvím místních nemocenských pokladen (AOK) nebo jiných nemocenských pokladen.

3.5.2

Další informace k sociálnímu zabezpečení naleznete v kapitole 5.

Zápis do obchodního rejstříku

Nezávisle na velikosti podniku je zápis do obchodního rejstříku při volbě právní formy e.K., OHG. KG , GmbH & Co.KG, GmbH a AG povinný. Také organizační složka podniku musí být zapsána v OR. Žádost organizační složky podniku akciové společnosti podává představenstvo, u společnosti s ručením omezeným jednatel, u veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti všichni společníci. Podnikatel – fyzická osoba musí podat žádost sám, resp. prostřednictvím notáře. Za vedení OR odpovídá soud prvního stupně (Amtsgericht). Soud prvního stupně zveřejňuje zápis, výmaz a změny. Živnostenský podnik, u kterého povinnost zápisu do OR neexistuje, se podle platných předpisů může nechat zapsat dobrovolně. To má za následek, že se na něj v plném rozsahu vztahuje obchodní zákoník (Handelsgesetzbuch - HGB) a ostatní předpisy obchodního práva. Zápis probíhá po připomínkovém řízení prováděném příslušnou IHK a za součinnosti notáře. Před pořízením notářského zápisu doporučujeme odsouhlasit název podniku i předmět činnosti s IHK – oddělením pro firemní právo. Firemně-právní stanovisko IHK, které je možné podat u rejstříkového soudu spolu s ostatními podklady k žádosti o zápis, má na řízení o zápisu do rejstříku podpůrný vliv. IHK

www.ihk.de

32

Firma se do OR přihlašuje prostřednictvím notářského zápisu.

Podklady nutné pro zápis do OR Dceřinné společnosti (samostatná pobočka, provozovna)

Dokumenty pro zápis do obchodního rejstříku

Doklady k mateřské společnosti Výpis z OR, potvrzení právní formy podnikání, předmět činnosti, den uzavření společenské smlouvy, údaje o osobách jednatelů/představenstva a o jejich jednacím a zastupovacím právu, výše základního kapitálu, event. čas omezení trvání firmy. Doklady k dceřinné firmě Sídlo, předmět činnosti, výše základního kapitálu, zakladatelská smlouva, údaje o osobách jednatelů/představenstva a o jejich jednacím a zastupovacím právu, event. čas omezení trvání firmy. Přílohy (2 úředně ověřené kopie, u dokumentů v cizím jazyce s úředním překladem) Výpis z OR, který obsahuje doklad o pravomoci jednání odpovědných osob vůči třetím osobám, doklad o existenci mateřské společnosti (výpis z OR mateřské společnosti), pokud německé právo předpokládá pro vznik firmy další potvrzení či povolení – povolení či potvrzení, společenská smlouva společnosti, ověřené podpisy jednatelů společnosti. Založení společnosti dle německého práva – firma není založena jako dceřinná společnost zahraniční firmy Společenská smlouva obsahující sídlo a předmět činnosti, údaje o osobách jednatelů/představenstva a o jejich jednacím a zastupovacím právu, seznam společníků firmy (jméno a příjmení, datum narození, bydliště a výše zákl. jmění), výše základního kapitálu společnosti – u nepeněžitého vkladu včetně úředně stanovené hodnoty vkládané věci, v případě, že je k založení společnosti potřeba zvláštního povolení – povolení či potvrzení. 33

3.6

Dceřinný podnik, samostatná pobočka, provozovna

Dceřinná společnost je podnik, který je založen mateřskou společností se sídlem v jiném státě EU. Při založení dceřinného podniku vzniká právně samostatný podnik. Pro založení dceřinného podniku jsou rozhodující zákonná ustanovení, platná pro danou právní formu. Dceřinný podnik existuje pod určitým jménem (firmou), jím se podepisuje a samostatně sestavuje účetní rozvahu. Pro založení platí německé předpisy. Dceřinný podnik může vzniknout jako samostatná pobočka či jako provozovna. Dceřinné podniky musejí být nahlášeny do OR místně příslušného soudu I. stupně. Ohlášení musí mít notářsky ověřenou formu. 3.6.1

Samostatná pobočka - organizační složka podniku (odštěpný závod) 1

Organizační složka podniku není samostatnou právnickou osobou, která by byla oddělena od podniku hlavního závodu. Je právně a organizačně součástí právního subjektu hlavního závodu. Pro činnost organizační složky podniku a obchodní vazby na území Německa se uplatňuje německé právo.

Pobočka neboli organizační složka podniku

Typické znaky organizační složky podniku jsou: organizační složka musí být organizována tak, aby byla umožněna samostatná účast na obchodním styku, musí být proto schopna při neexistenci hlavního závodu existovat dále, vyřizuje úkony, které jsou typické pro celý podnik, organizační složka musí vykazovat určitou samostatnost a to tím, že má vlastní vedení s vlastní dispoziční volností, oddělené účetnictví, vlastní účetní rozvahu a vlastní, od hlavního závodu přidělené obchodní jmění. Jelikož organizační složka není samostatným podnikem, nýbrž je součástí celého podniku, je jméno organizační složky zpravidla identické s jménem firmy hlavního závodu. Dodatky (např. organizační složka Německo nebo Dresden apod.) jsou možné. Vedoucí organizační složky zastupuje tuto pobočku navenek samostatně. Pro organizační složku je vedle ohlášení živnosti rovněž potřebný zápis do obchodního rejstříku. Tak obdrží vlastní sídlo, vlastní číslo v OR. Žádost na zřízení organizační složky musí být k zápisu do OR ohlášena formou notářského zápisu. Zda bude organizační složka zahraniční společnosti zapsán do OR A nebo B záleží na tom, s jakou právní formou je zahraniční společnost srovnatelná. 3.6.2

Nesamostatná pobočka (provozovna)

Tentýž podnik může mít více provozoven. Taková pobočka, která se také z hlediska živnostenského práva nazývá provozovnou, je v každém vztahu závislá na hlavním podniku. Např. faktury jsou vystavovány jménem hlavního podniku. Protože zde existuje jednotná obchodní činnost, provozovaná pouze na různých místech, nesmějí provozovny vykonávat žádnou činnost, která by se odchylovala od předmětu podnikání hlavního podniku. Každá provozovna musí být ohlášena u příslušného živnostenského úřadu. Provozovny se do obchodního rejstříku nezapisují. 1

Podle §§ 13 a následujících HGB (německý Obchodní zákoník) je organizační složka podniku prostorově oddělenou pobočkou, která byla vytvořena jako přídavné, natrvalo zřízené sídlo podniku.

34

Provozovna

3.6.3

Reprezentace

Mnohokrát padne v souvislosti se zřízením pobočky zvláště zahraničních podniků pojem „reprezentace“. Tento pojem německé živnostenské a obchodní právo nezná.

Reprezentace

Informace k zápisu do Obchodního rejstříku v kap. 3.5.2 3.7

Společenská smlouva/stanovy

Pro založení kapitálové společnosti (s.r.o. nebo akciová společnost) je potřebná notářsky ověřená společenská smlouva/stanovy. U osobních společností (KG, OHG, GbR) není potřebná notářsky ověřená společenská smlouva. Návrh na zápis do OR však musí mít formu notářského zápisu. Společnost občanského práva (GbR – obdoba českého sdružení dle Obč. zákoníku) se do OR nezapisuje. Tyto společnosti se zásadně zakládají společenskou smlouvou, avšak zákon nepředepisuje žádné zvláštní požadavky na její formu. Smlouva může být uzavřena písemně, ústně a stejně tak konkludentním chováním, přičemž se však písemná forma doporučuje. Upraveny musí být zejména následující body:

Obsah společenské smlouvy

Firma a sídlo společnosti, předmět podnikání, výše základního kapitálu a vklady jednotlivých společníků, práva a povinnosti společníků a vedení společnosti, rozdělení zisku a ztráty, ustanovení ohledně rozdělení úkolů resp. výkonů, které mají společníci podávat, podmínky, týkající se vzniku a zániku účasti společníků ve společnosti včetně převodu jejich obchodních podílů, zrušení společnosti, podmínky, týkající se vyrovnání mezi společníky, zákaz konkurence. Je přípustné, s.r.o. (právní, lečníci, nýbrž těchto výdajů smlouvě.

aby výdaje (náklady, které vzniknou v souvislosti se založením notářské a soudní poplatky, náklady na uveřejnění)) nenesli spoaby je nesla sama společnost. Předpokladem však je, aby výše na založení společnosti byla výslovně stanovena ve společenské

35

Náklady na založení firmy

3.8

Další právní aspekty

Se zahájením Vaší podnikatelské činnosti je spojena povinnost dodržovat od tohoto okamžiku určité obchodně-právní a správně-právní předpisy. O relevantních právních předpisech pro hladký průběh Vašeho podnikání byste se měli informovat. Jsou to zvláště: právní úprava koupě a ručení/záruky; právní úprava smlouvy o dílo; právní úprava Všeobecných obchodních podmínek občanského zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch - BGB) včetně zvláštních předpisů na ochranu spotřebitele dle občanského zákoníku (BGB)

Informujte se před začátkem činnosti vždy o relevantních právních předpisech.

zvláštní právní úprava obchodní koupě dle obchodního zákoníku (Handelsgesetzbuch - HGB) právo ochranných známek a právo hospodářské soutěže; zákon o zavírací době (Ladenschlussgesetz – LadenschlussG) 3.8.1

Řešení obchodních sporů

Mezi Spolkovou republikou Německo a Českou republikou je uznávána reciprocita výkonu rozhodnutí státních soudů, tj. vykonatelnost nálezů rozhodčích soudů (arbitráží) a normálních soudů. (Vykonatelné jsou v SRN tedy např. i nálezy rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR v Praze.) Ve smluvním dokumentu mezi českým a německým subjektem by v klausuli „řešení sporů“ měla být explicitně stanovena jednak příslušnost k národní jurisdikci (ČR nebo SRN) a dále dohoda o postoupení případného sporu k řešení formou arbitráže resp. k řešení normálním soudem. Všeobecně lze říci, že němečtí importéři se snaží vyžadovat od českého partnera akceptaci jurisdikce SRN, která je zejména z důvodů znalosti domácího prostředí pro německou stranu výhodnější. Jak již bylo konstatováno v pasáži o zakládání firem, je právní úprava podnikání v SRN oproti České republice komplikovanější a upravuje ji řada zákoníků a zákonů, jejichž obdobná ustanovení jsou v českém právu většinou již součástí Obchodního zákoníku. Jedná se mj. o Zákon o zahraničních hospodářských stycích, Zákon o právní regulaci všeobecných obchodních podmínek aj. Významnou roli hraje v této souvislosti rovněž smluvní právo. Českým podnikatelům je proto možno doporučit, aby v mezinárodním obchodním styku s německými firmami věnovali zvýšenou pozornost profesionálnímu zpracování všech právních dokumentů, případně odbornému osvětlení důsledků různých právních aktů. Německé firmy využívají běžně služeb advokátů a jen spíše výjimečně vstupují do obchodních vztahů bez jejich předchozího právního ošetření. Důležité je tedy hned při zpracování smlouvy určení místa soudu – nepůjde-li o případy výlučné příslušnosti soudu, má český podnikatel v zásadě čtyři možnosti, mezi nimiž však musí zvolit již při přípravě smlouvy: a) zvolit rozhodčí řízení, b) zvolit český soud, c) zvolit soud v třetí zemi, d) nevolit soud žádný a nechat tedy v platnosti uvedené Nařízení.

36

Řešení obchodních sporů

Ponecháme-li stranou, že se smluvní volbou bude muset souhlasit i obchodní partner, pak považujeme za důležité zvážit zejména následující skutečnosti: Rozhodčí řízení – může být dražší než soudní řízení v zemi dlužníka. Výhodou je, že dohodou obou stran může být stanoven příslušný, respektive ad hoc zvolený rozhodčí soud a dokonce konkrétní rozhodce. – http://www.arbcourt.cz Český soud – od podání žaloby do výkonu rozhodnutí v zemi dlužníka může proběhnout velmi mnoho času Soud třetí země – nezná právo účastníků sporu, soudní proces se značně prodlužuje a prodražuje, vyžaduje zapojení místního advokáta atd. Soud země dlužníka – vede nejrychleji k výkonu soudního rozhodnutí, ale vyžaduje zapojení místního advokáta. Protože ve sporech o peníze bývá rozhodujícím faktorem čas, měl by si český podnikatel zjistit, jak fungují soudy v zemi jeho obchodního partnera. V zásadě asi platí, že od severu Evropy se soudní procedury směrem k jihu prodlužují. Ale i v jednotlivých zemích to může být různé. Například v SRN reaguje soud v jižních zemích na podání zhruba do tří týdnů, ale v zemích bývalého NDR i několik měsíců. Dále existují i alternativní možnosti řešení obchodních sporů, jakými jsou například mediace či mimosoudní vyrovnání. Důležité: řešení obchodních sporů je vždy jednodušší, pokud je mezi firmami uzavřena smlouva, která obchodní vztahy řeší.

V případě, že se podnikatel domnívá, že německý úřad chybně aplikuje evropské právo, resp. že je diskriminován, může se obrátit na SOLVIT. SOLVIT je on-line síť, v rámci které členské státy spolupracují při účelném řešení problémů, jež vznikají v důsledku nesprávného používání právních předpisů v oblasti vnitřního trhu ze strany orgánů veřejné moci. V každém členském státě EU existují SOLVIT centra, která mohou pomoci se stížnostmi občanů i podniků. SOLVIT centra jsou součástí státní správy jednotlivých zemí a snaží se poskytovat skutečná řešení pro skutečné problémy v krátké lhůtě deseti týdnů. Své služby poskytuje SOLVIT bezplatně. Více informací: http://europa.eu.int/solvit

37

SOLVIT

4. Pracovně právní podmínky a zákonné standardy 4.1

Přístup na německý trh práce

Přístupem k EU nedošlo pro české občany, s ohledem na možnosti pracovat v SRN, ke změnám, neboť Německo využilo přechodných období. Podle toho mohou čeští zaměstnanci během až sedmi let trvajícího přechodného období (model 2+3+21) získat zaměstnání na německém pracovním trhu podle platných ustanovení německého pracovního práva a bilaterálních dohod. To znamená, že pro občany České republiky zůstávají omezení v přístupu na německý pracovní trh zachována a pro vykonávání pracovní činnosti je zpravidla potřeba pracovního povolení. Bližší informace k pracovním povolením najdete v kapitole 1.2. 4.2

Pracovně právní podmínky v Německu

Pracovněprávní ustanovení jsou obsažena v mnoha zákonech v rámci spolkové a zemské legislativy. Stát přitom prostřednictvím zákonů zajišťuje jisté minimální standardy pracovních podmínek, které však lze lépe upravit pomocí kolektivních smluv. Pro cizince, organizační složky podniku a dceřiné firmy zahraničních firem platí všeobecně německé pracovní právo. Německé pracovní právo je upraveno řadou zákonů. Jednotný zákoník práce neexistuje. Mezi nejdůležitější zákonné podklady patří: ústava občanský zákoník (BGB) obchodní zákoník (HGB) zákon o pracovní době (ArbZG) vyhláška o pracovištích (ArbStättV) zákon o výchově k povolání (BBiG) zákon o ochraně zaměstnanosti (BeschSchG) zákon o kolektivních smlouvách (TVG) kolektivní smlouvy podnikové kolektivní smlouvy jednotlivé pracovní smlouvy

nařízení a směrnice EU zákon na ochranu mladistvých při zaměstnávání (JArbSchG) zákon na ochranu před výpovědí (KSchG) zákon o vyplácení mzdy v případech pracovní neschopnosti (EntgFG) zákon o podnikovém řádu (BetrVG) zákon na ochranu matek (MuSchG) zákon na ochranu těžce tělesně postižených (SchwbG) spolkový zákon o dovolené (BUrlG)

Kolektivní smlouvy Do pracovního práva se vedle celé řady zákonných ustanovení silnou měrou promítá soudní judikatura a četné kolektivní smlouvy. Některé kolektivní smlouvy jsou pravidelně prohlašovány za všeobecně závazné. Pokud je podnik členem svazu zaměstnavatelů (svaz maloobchodu, svaz hotelových a pohostinských služeb, hospodářské sdružení velkoobchodu a zahraničního obchodu, cechovní sdružení atd.) je platnými kolektivními smlouvami vázán.

1

Podle úprav v přístupových smlouvách mohou současné členské státy Evropské unie v rámci flexibilního modelu („2+3+2“) o úpravách přechodných období omezit volnost pohybu pracovních sil pro státní příslušníky z přistupujících států střední a východní Evropy. Podle tohoto modelu platí toto omezení nejprve 2 roky. V současné době byla lhůta prodloužena o další 3 roky. Po uplynutí této lhůty bude Evropskou komisí prověřena nutnost dalšího omezení a v případě potřeby lhůta prodloužena o další 2 roky.

38

Kolektivní smlouvy

Podle zákona o kolektivních smlouvách (Tarifvertragsgesetz – TVG) upravují kolektivní smlouvy práva a povinnosti smluvních stran a obsahují právní normy, které mohou upravovat obsah, uzavírání a ukončování pracovních poměrů a body týkající se vnitropodnikových vztahů a otázek z oblasti organizace pracovních vztahů v podnicích. Kromě smluv uzavřených na úrovni svazů existují i mnohé firemní smlouvy uzavřené mezi jednotlivým zaměstnavatelem a některým z odborových svazů. Kolektivní smlouvy upravují odchylně od zákona zejména pracovní dobu, odměnu za práci přesčas, výpovědní doby, zařazení do odměňovacích skupin a výdělek, dovolenou, 13. plat či příspěvek na dovolenou a vánoční prémie, příspěvky na majetkotvorné spoření, placené / neplacené uvolnění zaměstnance z práce. Podnikové rady Na základě Zákona o organizaci pracovních vztahů v podniku (Betriebsverfassungsgesetz – BetrVG) mají podniky s více jak 5 zaměstnanci možnost (ne povinnost) zakládat podnikové rady. Tyto mají především informační a spolurozhodovací práva, např. v oblasti pracovní doby, odměn za práci, dovolených, BOZP atd.

Podnikové rady

Zákaz diskriminace V SRN platí zákaz diskriminace na základě pohlaví či víry. Dle nařízení EU platí všeobecně také zákaz diskriminace cizinců vůči tuzemcům (Smlouvy o založení Evropského společenství, čl. 12). Pracovníci z jiných členských států EU, kteří pracují v SRN, mají nezávisle na státě, ve kterém bydlí, stejná práva jako občané SRN.

Zákaz diskriminace

Kdo kontroluje dodržování předpisů? Dodržování ustanovení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci kontroluje živnostenský dozorčí úřad. Za provádění kontrol provozu je odpovědná profesní úrazová a nemocenská pojišťovna. Nelegální zaměstnávání kontroluje celní orgán. Gewerbeaufsichtsamt Úřad státního dozoru nad živnostenským podnikáním

4.3

www.ni-d.de/Doc/gewauf.html

Pracovní smlouvy (forma, minimální náležitosti)

Pracovní právo je součástí občanského práva. Přesněji řečeno, zvláštního závazkového práva, na jehož základě existuje v Německu v zásadě volnost při uzavírání smluv. Aby nedocházelo k negativním důsledkům plynoucích ze silnějšího postavení zaměstnavatelů nad zaměstnanci, byla za účelem ochrany zaměstnanců volnost při uzavírání smluv platným právem výrazně omezena1.

1

Tzv. tarifně dispozitivní právo umožňuje smluvním stranám kolektivních smluv sjednat v kolektivních smlouvách body odlišně od zákona. Pokud sjednaná dohoda není zjevně nespravedlivá a nepřiměřená,

39

Kontrola dodržování předpisů

Vznik pracovního poměru Pracovní poměr vzniká uzavřením pracovní smlouvy a to písemně či ústně. Povinností zaměstnavatele je podle zákona vytvořit nejpozději do jednoho měsíce od smluveného zahájení pracovního poměru písemný zápis všech podstatných smluvních podmínek a tento podepsaný doručit zaměstnanci.

Vznik pracovního poměru

Tento zápis musí obsahovat: Jména a adresy smluvních stran, činnost/druh práce,

Obsah pracovní smlouvy

den nástupu, pracovní dobu (začátek a konec) a ochotu k práci přesčas, délku zkušební doby a v ní eventuálně sjednané kratší výpovědní lhůty, u pracovních poměrů na dobu určitou: předpokládanou délku trvání pracovního poměru, místo výkonu práce nebo, pokud zaměstnanec nemá vykonávat práci jen na určitém místě, odkaz na to, že zaměstnanec má vykonávat práci na různých místech, druh a výše odměny, způsob platby a doba splatnosti (rozpis výpočtu odměny), nárok na dovolenou, výpovědní doby pro rozvázání pracovního poměru, všeobecně formulovaný odkaz na kolektivní smlouvy, podnikové dohody nebo služební dohody, kterými se pracovní poměr řídí. Pokud při uzavření pracovní smlouvy nebudou dodrženy formální náležitosti pro uzavření pracovní smlouvy nebo jednotlivých bodů smlouvy, dané zákonem, kolektivní smlouvou, podnikovou dohodou nebo individuální smlouvou, může to mít za následek neplatnost celé smlouvy, nebo jednotlivých bodů smlouvy. 4.4

Určení doby trvání pracovní smlouvy

V SRN platí v současné době Zákon o kratší pracovní době a o pracovních poměrech na dobu určitou (Teilzeit- und Befristungsgesetz - TzBfG). Tento zákon podporuje existenci kratší pracovní doby, stanovuje předpoklady pro přípustnost pracovních poměrů na dobu určitou a zabraňuje diskriminaci zaměstnanců zaměstnaných na kratší pracovní dobu a zaměstnanců zaměstnaných na dobu určitou. Obvykle se pracovní smlouva uzavírá na dobu neurčitou. Omezení doby trvání pracovní smlouvy je přípustné, pokud pro to existuje opodstatněný věcný důvod. O opodstatněný věcný důvod se jedná především tehdy, když pracovní poměr na dobu určitou je sjednáván v návaznosti na vzdělání nebo studium, aby se tím ulehčil přechod zaměstnance do návazného zaměstnaneckého poměru,

je podle dispozitivního práva přípustné, aby smluvní partneři učinili odchylná ujednání, jak ve prospěch, tak i v neprospěch zaměstnanců.

40

Pracovní smlouvy na dobu určitou

pracovní poměr na dobu určitou slouží zkoušce1, je zaměstnanec zaměstnán na zastoupení jiného, dočasně nepřítomného zaměstnance, v podniku existuje jen přechodná potřeba výkonu práce, zvláštní povaha vykonávané práce odůvodňuje pracovní poměr na dobu určitou, je zaměstnanec odměňován z rozpočtových prostředků určených pro rozpočtově-právně (časově) omezené zaměstnání, a je adekvátně zaměstnán, Předpokladem platnosti pracovní smlouvy uzavřené na dobu určitou je, že musí být uzavřena písemně. Sjednávat pracovní poměry na dobu určitou, aniž by byl dán věcný důvod, je možno jen u nových zaměstnaneckých poměrů. Délka trvání pracovního poměru na dobu určitou může činit max. dva roky. V rámci tohoto dvouletého období lze pracovní poměr na dobu určitou prodloužit nanejvýš třikrát. Z tohoto ustanovení existují výjimky: Kolektivní smlouvy umožňují odklonit se od maximální dvouleté doby trvání pracovních poměrů na dobu určitou a od jejich nanejvýš trojnásobného prodloužení. Začínající podnikatelé: v období prvních čtyř let po založení podniku je omezení doby trvání pracovní smlouvy možné až v délce trvání čtyř let, aniž by musel být prokázán věcný důvod. Zaměstnanci, kteří dovršili 52. rok života: i zde je možné omezení doby trvání pracovní smlouvy v délce trvání max. čtyř let, aniž by pro to musel být prokázán věcný důvod. Pracovníci zaměstnaní na dobu určitou nesmí být znevýhodňováni z důvodu časového omezení jejich zaměstnaneckých poměrů vůči pracovníkům zaměstnaným na dobu neurčitou, ledaže by pro rozdílné zacházení existoval věcný důvod.

4.5

Zkušební doba

Možnost využití zkušební doby je v SRN u nových pracovních poměrů zaměstnavateli pravidelně využívána. Doba trvání zkušební doby činí max. 6 měsíců. Ve zkušební době lze pracovní poměr rozvázat s výpovědní dobou dvou týdnů. V kolektivní smlouvě lze ve prospěch zaměstnance stanovit i delší výpovědní dobu. Je-li sjednán pracovní poměr se zkušební dobou delší než šest měsíců (ve zřídkavých případech možné se souhlasem obou stran), platí po uplynutí šestého měsíce všeobecná ustanovení zákona o ochraně před výpovědí (Kündigungsschutzgesetz – KSchG). Zkušební dobu lze sjednat i jako pracovní poměr na dobu určitou. Časové omezení pracovního poměru za účelem zkoušky je přípustné. V kolektivní smlouvě nebo v tzv. podnikové dohodě však lze sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou vyloučit.

1

Pro pracovní poměr na zkoušku (nanejvýš šest měsíců) platí všechna pracovněprávní ustanovení zákonů, kolektivních smluv a podnikových dohod. Ve sjednané zkušební době, nejdéle však po dobu šesti měsíců, lze pracovní poměr vypovědět se zákonnou výpovědní dobou dvou týdnů.

41

Zkušební doba

4.6

Výpověď

Aby mohl být předčasně ukončen pracovní poměr se zaměstnancem, je k tomu vždy potřebný kvalifikovaný důvod, platný pro výpověď. 4.6.1

Výpovědní doby

Po uplynutí zkušební doby činí zákonná výpovědní lhůta, kterou musí zaměstnavatel a zaměstnanec dodržet, minimálně 4 týdny k 15. dni měsíce nebo ke konci měsíce. Podle doby trvání stávajícího pracovněprávního poměru1 mohou být výpovědní lhůty delší. Délka prodloužené výpovědní doby činí po : 2leté příslušnosti k podniku

1 měsíc ke konci kalendářního měsíce,

5leté příslušnosti k podniku

2 měsíce ke konci kalendářního měsíce,

8leté příslušnosti k podniku

3 měsíce ke konci kalendářního měsíce,

10leté příslušnosti k podniku

4 měsíce ke konci kalendářního měsíce,

12leté příslušnosti k podniku

5 měsíců ke konci kalendářního měsíce,

15leté příslušnosti k podniku

6 měsíců ke konci kalendářního měsíce,

20leté příslušnosti k podniku

7 měsíců ke konci kalendářního měsíce.

Kolektivní smlouvou lze všechny výpovědní doby prodloužit nebo zkrátit. 4.6.2

Odůvodnění výpovědi

Pro řádnou výpověď platí, že : výpověď podaná zaměstnancem si nevyžaduje uvedení věcného důvodu, výpověď podaná zaměstnavatelem si vyžaduje uvedení důvodu, pokud se musí uplatnit ustanovení zákona o ochraně před výpovědí, je zpravidla vázána na určitou výpovědní dobu a na určité termíny, je přípustná u pracovních poměrů na dobu neurčitou, je u pracovních poměrů na dobu určitou přípustná pouze tehdy, bylo-li to sjednáno v individuální pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě, která pro pracovní poměr platí. U okamžité výpovědi musí být důvody výpovědi uvedeny na žádost postiženého. Pokud však zaměstnavatel neoznámí důvody výpovědi, může to mít za následek vznik nároku na náhradu škody (odškodné). Pokud má být pracovní poměr právně účinně ukončen podáním výpovědi nebo smlouvou o rozvázání pracovního poměru, musí tak být učiněno písemně, elektronická forma doručení je vyloučena.

1

Při určení doby zaměstnání se nezohledňuje příslušnost zaměstnance k podniku před dovršením 25. roku života.

42

Výpověď

4.6.3

Ochrana před výpovědí

V SRN požívá každý zaměstnanec ochrany před výpovědí, pokud je v pracovním poměru déle než 6 měsíců, pokud pracuje v podniku, který zaměstnává více než 10 zaměstnanců1. Je nutné rozlišovat pracovní poměry, které nepodléhají zákonu na ochranu před výpovědí (KSchG), pracovní poměry s všeobecnou ochranou před výpovědí a pracovní poměry se zvláštní ochranou před výpovědí. Zvláštní ochrana před výpovědí existuje pro pracovní poměry určitých skupin osob a sice pro: těžce tělesně postižené, těhotné a ženy v šestinedělí (ochrana matek), zaměstnance po dobu rodičovské dovolené,

zaměstnance ve výkonu základní vojenské služby, dvouleté služby jako délesloužící voják nebo civilní služba, členy podnikových/závodních rad učně (výchova k povolání) Má-li být výpověď právně účinná, musí být sociálně oprávněná. Výpověď je sociálně oprávněná, pokud je podmíněna důvody spočívajícími v osobě zaměstnance (např. ztráta pracovní schopnosti), spočívajícími v chování zaměstnance (např. opakovaná nedochvilnost), jde-li o naléhavé provozní důvody, které brání dalšímu zaměstnávání pracovníka v podniku (zaniknutí pracovní příležitosti z důvodu nedostatku zakázek nebo racionalizace), a pokud ji nelze odvrátit rekvalifikací pracovníka nebo jeho přeložením. Zaměstnanec, kterému byla dána výpověď, se může proti výpovědi bránit. Žaloba musí být podána příslušnému pracovnímu soudu do tří týdnů od doručení písemné výpovědi, jinak nabývá výpověď účinnosti. Existuje-li u zaměstnavatele podniková rada a nebyla-li ji poskytnuta řádná možnost vyjádřit se k podané výpovědi, je výpověď neplatná.

1

Při stanovení počtu zaměstnaných pracovníků se učni nezohledňují vůbec, zaměstnanci na částečný úvazek, jejichž pravidelná týdenní pracovní doba nepřevyšuje 20 hodin, se počítají 0,5násobně a zaměstnanci na částečný úvazek, jejichž pravidelná týdenní pracovní doba nepřevyšuje 30 hodin, se počítají 0,75násobně.

43

4.7 4.7.1

Mzda a odměna za práci Vyplácení odměny za práci a minimální mzda

Všeobecně stanovená a pro všechna odvětví závazní minimální zákonná mzda v Německu neexistuje. V některých odvětvích (stavebnictví, v malířském a lakýrnickém řemesle, pokrývačském řemesle nebo v sektoru demoličních a demontážních prací) existuje zákonná minimální mzda. Touto mzdou jsou vázáni také čeští zaměstnavatelé vysílající své zaměstnance do SRN v rámci smluv o dílo.

Mzda

Tarifní mzdy Je-li zaměstnavatel a zaměstnanec vázán kolektivní smlouvou, nebo pokud byla ve firmě kolektivní smlouva prohlášena za obecně závaznou, platí bezprostředně a bezpodmínečně podmínky odměňování dle kolektivní smlouvy (tarifní mzdy) a není nutno činit dalších dohod o odměňování. Tarifní mzda je mzdou minimální. Netarifní mzdy Zaměstnanci a zaměstnavatelé, kteří nejsou vázáni kolektivní smlouvou, mohou pro konkrétní pracovní poměr sjednat zcela individuální úpravu mzdy. Existuje však i možnost sjednat úplnou nebo dílčí platnost ustanovení příslušných kolektivních smluv. Všeobecná zásada rovného zacházení v otázkách pracovního práva nezakazuje sjednání různé mzdy za stejnou práci. Bez věcného důvodu však nesmí být nikdo vynechán v rámci všeobecného zvýšení mezd nebo všeobecných dobrovolných sociálních výhod. Zákaz diskriminace V oblasti odměňování platí v SRN zákaz diskriminace. Tzn., že se zaměstnancem nesmí být za stejnou nebo rovnocennou práci sjednána odměna nižší z důvodu pohlaví či víry. Zaměstnance, kteří k výkonu své pracovní činnosti potřebují pracovní povolení, nelze zaměstnávat za nepříznivějších podmínek než srovnatelné německé zaměstnance. 4.7.2

Odměna za práci přesčas

Zákonná povinnost zaměstnavatele platit zaměstnancům příplatek k výdělku neexistuje. Nárok na příplatek k výdělku přísluší zaměstnanci jen tehdy, pokud to bylo výslovně sjednáno. 4.7.3

Vyplácení mzdy v případě nemoci

Firmy mají v případě nezaviněné pracovní neschopnosti1 povinnost zaměstnancům (a učňům), kteří jsou v podniku zaměstnáni nejméně čtyři týdny, po dobu max. šesti týdnů vyplácet výdělek2, který jim přísluší za jejich rozhodnou pravidelnou pracovní dobu.

1

O pracovní neschopnost se jedná, pokud pracovník není schopen vykonávat svou práci vůbec, nebo jen s hrozbou zhoršení jeho zdravotního stavu. O pracovní schopnosti zpravidla rozhoduje ošetřující lékař. 2 Do tohoto výdělku se nezapočítává odměna za práci přesčas.

44

Bližší informace o tarifních smlouvách poskytují příslušné odborové organizace.

V případech lehké nedbalosti povinnost pokračovat ve vyplácení mzdy neodpadá. Při hrubém porušení dopravních předpisů (např. opilost, otáčení na dálnici) může zaměstnavatel další vyplácení mzdy odepřít. 4.8

Pracovní doba

Týdenní pracovní doba1 se pro jednotlivé obory liší. Průměrná týdenní pracovní doba činí 40 hodin.

Pracovní doba

Délka pracovní doby se řídí pracovní smlouvou či dohodami obsaženými v kolektivních smlouvách. Pracovní doba zaměstnance za jeden pracovní den nesmí překročit osm hodin. Pracovní doba může být prodloužena až na deset hodin, když průměrná pracovní doba za jeden pracovní den nepřekročí během šesti kalendářních měsíců nebo během 24 hodin po sobě jdoucích hranici osmi hodin. 4.8.1

Přestávky

Přestávky se do placené pracovní doby nezapočítávají. Při pracovní době v rozmezí šest až devět hodin musí být zaměstnancům poskytnuta přestávka v trvání 30 minut. Překročí-li pracovní doba 9 hodin, musí být poskytnuta přestávka v trvání 45 minut. Přestávka může být dělena na několik dílů, přičemž délka jednotlivé přestávky musí činit nejméně 15 minut. Zaměstnanec nesmí pracovat bez přestávky na odpočinek déle než 6 hodin. Po ukončení denní pracovní doby musí být zaměstnanci poskytnut nepřetržitý odpočinek v trvání 11 hodin. Pro zaměstnance, kteří vykonávají noční práci2, platí zvláštní předpisy na jejich ochranu. 4.8.2

Práce přesčas

Zaměstnanci jsou povinni vykonávat práci přesčas pouze tehdy, vyplývá-li to z kolektivní smlouvy, podnikové dohody, pracovněprávní dohody, z provozních zvyklostí, které jsou zaměstnanci známy, nebo z vedlejší povinnosti zaměstnance. Pokud byla dosažena nejvyšší přípustná délka pracovní doby, může zaměstnanec každou práci přesčas odmítnout. 4.8.3

Noční práce

Noční práce je každá práce vykonávaná více než dvě hodiny v noční době.1 Zaměstnanci pracující v noci jsou ve smyslu tohoto zákona zaměstnanci, kteří musí obvykle vykonávat noční práci na střídavé směny nebo vykonávají noční práci nejméně 48 dní v kalendářním roce. Nastávající a kojící matky a mladiství jsou z noční práce vyloučeni. Pracovníci se zdravotním postižením nemají (zpravidla) nárok na osvobození od noční práce. Kolektivní smlouvy upravují zpravidla nárok na příplatek či náhradní volno v případě noční práce. Není-li firma vázána kolektivní smlouvou, musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnancům vykonávajícím noční práci za odpracované hodiny během noční doby přiměřený počet dní placeného volna nebo přiměřený příplatek k hrubému výdělku.

1 2

Pracovní dobou se rozumí doba od začátku do konce práce bez přestávek na odpočinek. Práce v době od 23.00 do 6.00 hod., v pekárnách a cukrárnách od 22.00 hod. do 5.00 hod.

45

Přestávky se do placené pracovní doby nezapočítávají.

4.8.4

Práce ve dny pracovního klidu

Dny pracovního klidu se rozumí neděle a státní svátky. V tyto dny se zpravidla nepracuje, ledaže by to bylo v daném odvětví nezbytné. Zaměstnavatel je zaměstnanci povinen zaplatit za pracovní dobu, která odpadne v důsledku státního svátku, výdělek, který by zaměstnanec získal bez výpadku. V jednotlivých spolkových zemích platí různá ustanovení o svátcích. Zaměstnávání pracovníků v nedělích a ve svátcích je nepřípustné.1 4.8.5

Kratší pracovní doba

V SRN platí v současné době Zákon o kratší pracovní době a o pracovních poměrech na dobu určitou (TzBfG). Tento zákon podporuje existenci kratší pracovní doby, stanovuje předpoklady pro přípustnost pracovních poměrů na dobu určitou a zabraňuje diskriminaci zaměstnanců zaměstnaných na kratší pracovní dobu a zaměstnanců zaměstnaných na dobu určitou.

4.9

Dovolená

Dovolená: 4 týdny, pro některá odvětví je delší (viz. kolektivní smlouvy). 4.9.1

Dovolená

Dovolená na zotavenou

Minimální nárok na dovolenou činí 24 pracovních dní2 za kalendářní rok. V kolektivních smlouvách může být nárok na dovolenou stanoven odlišně (průměrná délka dovolené v případě kolektivních smluv činí zhruba šest týdnů). Plný nárok na dovolenou vzniká zaměstnanci až po uplynutí šesti měsíců ve stejném pracovním poměru. Při stanovení čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen zohlednit přání zaměstnance, pokud tomu nebrání naléhavé provozní důvody nebo přání jiných zaměstnanců (sociální hledisko). V případě, že zaměstnanec vyčerpal svou řádnou placenou dovolenou a z naléhavých osobních důvodů potřebuje další volné dny, může mu být poskytnuta neplacená dovolená. Pokud zaměstnanec nemůže vyčerpat nebo částečně vyčerpat svou řádnou dovolenou z důvodu ukončení pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu odpovídající finanční náhradu. 4.9.2

Další dovolená

Zaměstnanec má nárok na nemocenskou dovolenou za každé dítě nejdéle po dobu 10 dní/kalendářní rok, u svobodných matek tento nárok činí max. 20 dní. V případě více dětí činí celkový nárok jednoho zaměstnance max. 25 pracovních dní, svobodné matky mají nárok na nemocenskou dovolenou a na uvolnění z práce nejdéle na 50 pracovních dní. Členové podnikové rady mají nárok na placené uvolnění z práce v trvání celkem 3 týdnů za účelem účasti na školeních a vzdělávacích kurzech.

1

V kolektivní smlouvě nebo v podnikové anebo služební dohodě uzavřené na základě kolektivní smlouvy je možné od uvedené úpravy v jistém rozsahu odklonit. Za pracovní den se považuje kalendářní den, který není nedělí ani státním svátkem.

2

46

4.9.3

Dodatková dovolená

Nárok na placenou dodatkovou dovolenou mají zaměstnanci s těžkým zdravotním postižením a zaměstnanci pracující na střídavé směny nebo na směny, anebo zaměstnanci vykonávající noční práci. U zaměstnanců s těžkým zdravotním postižením existuje nárok na dodatkovou dovolenou v délce 5 pracovních dní za kalendářní rok.1 4.9.4

Mateřská a rodičovská dovolená

Pro nastávající matky platí zákaz zaměstnání vztahující se na pracovní činnosti, které mají negativní vliv na těhotenství. Po dobu těhotenství až do uplynutí čtyř měsíců po porodu nesmí zaměstnavatel dát zaměstnankyni výpověď, až na výjimečné případy a jen se souhlasem úřadů. Mateřská dovolená začíná šest týdnů před předpokládaným dnem porodu2 a trvá osm týdnů po porodu. U předčasných porodů a v případě, že matka porodí dvě a více dětí, trvá mateřská dovolená dvanáct týdnů po porodu. Během této ochranné doby mají ženy nárok na mateřský příspěvek, který je vyplácen zdravotní pojišťovnou a zaměstnavatelem.

Mateřská a rodičovská dovolená

Po ukončení mateřské dovolené může zaměstnankyně (nebo i otec dítěte) uplatnit nárok na rodičovskou dovolenou. O rodičovskou dovolenou musí zaměstnankyně písemně požádat zaměstnavatele nejpozději šest týdnů před ukončením mateřské dovolené (v případě otce šest týdnů před narozením dítěte), jinak nejpozději osm týdnů předem (v případě, že se rodiče na mateřské dovolené střídají), a zároveň musí prohlásit, ve kterých obdobích během dvou let bude rodičovskou dovolenou čerpat. Nárok na rodičovskou dovolenou mají rodiče až do dovršení třetího roku života dítěte. 4.10 Zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením Soukromí a veřejní zaměstnavatelé3 s více než 20 regulérními pracovními místy jsou povinni zaměstnávat zaměstnance s těžkým zdravotním postižením ve výši podílu nejméně 5 % na celkovém počtu zaměstnanců. Za každé neobsazené místo, které by mělo být obsazeno pracovníkem se zdravotním postižením, je zaměstnavatel povinen odvádět kompenzační odvod. Zvláštní ochrany požívají v SRN pracovníci s těžkým zdravotním postižením (stupeň postižení min. 50 %) a tzv. osoby jim rovné. Osoby se stupněm postižení méně než 50 %, ale min. 30 % mohou požádat o postavení na úroveň osob těžce postižených, pokud by z důvodu svého zdravotního postižení nebyly bez tohoto postavení schopny získat nebo si udržet vhodné pracovní místo.

Osoby se sníženou pracovní schopností a zdravotně postižení

4.11 Příspěvky na sociální zabezpečení / daň ze mzdy Zaměstnavatel má ze zákona povinnost provádět srážky daně ze mzdy, podílů zaměstnanců na sociální zabezpečení (zdravotní a nemocenské, důchodové, opatrovnické pojištění a pojištění pro případ nezaměstnanosti).

1

Pokud je pravidelná práce zaměstnanců s těžkým zdravotním postižením rozdělena na více nebo méně než pět pracovních dní v kalendářním týdnu, dodatková dovolená se tím přiměřeně prodlouží nebo zkrátí. 2 Doba před porodem může být zkrácena v případě, že nastávající matky výslovně vyjádří svůj souhlas s výkonem práce, přičemž toto prohlášení mohou kdykoliv odvolat. 3 Má-li zaměstnavatel více podniků, pracovní místa v těchto podnicích se sčítají.

47

Sociální zabezpečení

Výše sazeb jednotlivých odvodů: Odvod

Sazba zaměstnavatel

Sazba zaměstnanec

Důchodové pojištění (Rentenversicherung)

9,75 %

9,75 %

Pojištění pro případ nezaměstnanosti (Arbeitslosenversicherung)

3,25 %

3,25 %

Zdravotní pojištění (Krankenversicherung)1

7,5 %

7,5 %

Opatrovnické pojištění (Pflegeversicherung)

0,85 %

0,85 %

Církevní daň Solidární příplatek

8–9% 5,5 %

Obsáhlé informace k sociálnímu zabezpečení v Německu naleznete na stránkách: www.deutsche-sozialversicherung.de Daň ze mzdy Dani ze mzdy (v SRN daň z příjmu) podléhá příjem fyzických osob a výnosy z osobních společností. Jako příjem se označuje suma příjmů, od které jsou odečteny ztráty a zvláštní výdaje. Sazba daně z příjmu je nastavena progresivně a daňové zatížení stoupá s výší příjmu (sazba činí 15 – 42 %, nezdanitelná položka je v současné době 7.664 €). Zdaňovány jsou příjmy z:

sazba 15 - 42 % nezdanitelná položka 7.664 €

samostatné výdělečné činnosti zemědělství a lesního hospodářství nesamostatné výdělečné činnosti pronájmu a propachtování kapitálového majetku živnostenského podniku ostatní příjmy Více informací k daním naleznete v kapitole 6.

1

V SRN neexistuje jednotná sazba zdravotního pojištění. Výše sazby je u různých zdravotních pojišťoven různá.

48

5. Systém sociálního pojištění Osoba zaměstnaná podléhá právním předpisům o sociálním zabezpečení toho členského státu, na jehož území pracuje, i když bydlí na území jiného členského státu, nebo když její zaměstnavatel má sídlo na území jiného členského státu. Na situaci nemá vliv skutečnost, kde a v jaké měně je osobě vyplácena mzda, kde jsou odváděny daně a státní příslušnost osoby. V EU platí v oblasti sociální pojištění pravidlo státu výkonu práce/činnosti. Jedná se o základní pravidlo určování příslušnosti k právním předpisům. Aplikuje se automaticky, pokud nedojde k některé ze situací zvláštním režimem. V těchto případech se nevystavují žádné evropské formuláře. Situace odlišné od základního pravidla: Zvláštní ustanovení pro určité kategorie osob o

Osoby zaměstnané na palubě lodi podléhají právním předpisům členského státu EU/EHP, pod jehož vlajkou loď pluje.

o

Osoby odvedené nebo znovu povolané do služby v ozbrojených silách nebo do náhradní civilní služby podléhají právním předpisům členského státu EU/EHP, do jehož služeb byly odvedeny nebo povolány.

o

Osoby, které přestanou podléhat právním předpisům jednoho členského státu, aniž se na ně začnou vztahovat právní předpisy jiného členského státu v souladu s pravidly pro určování příslušnosti k právním předpisům, podléhají právním předpisům státu svého bydliště.

o

Úředníci a osoby za takové považované podléhají právním předpisům členského státu EU/EHP, kterým podléhá úřad, který je zaměstnává.

Souběžný výkon činnosti ve dvou nebo více členských státech – viz kap. 5.2 Osoby vyslané – viz kap. 5.3. Osoba samostatně výdělečně činná podléhá právním předpisům toho členského státu, na jehož území vykonává samostatnou výdělečnou činnost, i když bydlí na území jiného členského státu, bez ohledu na to, jaká je státní příslušnost osoby nebo kde odvádí daně. 5.1

Pracovníci v řádném pracovním poměru

Čeští občané, kteří vykonávají v Německu řádné zaměstnání, podléhají německému sociálnímu pojištění. Německý zaměstnavatel má povinnost odvádět za tyto zaměstnance zdravotní pojištění, pojištění nezaměstnanosti, důchodové pojištění a opatrovnické pojištění. 1 Dále musí být zaměstnanec zaměstnavatelem pojištěn u zaměstnaneckých odborů proti úrazu. Nárok na dávky v nezaměstnanosti vzniká až po odpracování dvanácti měsíců v pojistně povinném pracovním poměru. Stejné podmínky platí i pro přeshraniční pracovníky.

1

Stejné povinnosti platí i pro dceřinné firmy českých podniků podnikajících dle německého práva.

49

Osoby v pracovním poměru v Německu

Výše sazeb jednotlivých odvodů: Odvod

Sazba zaměstnavatel

Sazba zaměstnanec

Důchodové pojištění (Rentenversicherung)

9,75 %

9,75 %

Pojištění pro případ nezaměstnanosti (Arbeitslosenversicherung)

3,25 %

3,25 %

Zdravotní pojištění (Krankenversicherung)1

7,5 %

7,5 %

Opatrovnické pojištění (Pflegeversicherung)

0,85 %

0,85 %

Církevní daň Solidární příplatek

8–9% 5,5 %

Zdravotní pojištění Pokud český občan vycestuje do jiného státu EU za účelem hledání zaměstnání, je až do okamžiku, kdy práci získá, českým pojištěncem. Do té doby můžete v případě nutnosti v jiném státě EU čerpat zdravotní péči na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění, vystaveného českou zdravotní pojišťovnou.

Pracovní poměr a bydliště v SRN

Německým právním předpisům začne český občan podléhat v okamžiku, kdy začne v SRN vykonávat závislou výdělečnou činnost. V tomto momentě přestává být českým pojištěncem a nemá nárok vůči české zdravotní pojišťovně. Automaticky se stává pojištěncem státu, v němž pracuje a obdrží místní doklad o nároku na zdravotní péči. O započetí výdělečné činnosti v SRN musí český občan bezodkladně (do 8 dnů) informovat českou zdravotní pojišťovnu, kde také vrací touto pojišťovnou vydaný Evropský průkaz zdravotního pojištění. Povinnost informovat platí i pro ostatní oblasti sociálního zabezpečení (úřad práce, okresní správa sociálního zabezpečení). Německé zdravotní pojišťovně je třeba předložit formulář E104. Formulář E104 „Potvrzení týkající se sčítání dob pojištění, zaměstnání nebo bydlení“ slouží k potvrzení dob pojištění, které osoba získala v jiném členském státě v případě rozhodování o nároku na věcné a peněžité dávky v nemoci a mateřství. O vystavení formuláře E104 se žádá na místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení či územním pracovišti Pražské správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) u kontaktního pracovníka pro EU, který formulář vystaví. Pobývají-li nezaopatření rodinní příslušníci osoby zaměstnané v SRN v jiném členském státě EU, musí se tato osoba obrátit na svou německou zdravotní pojišťovnu se žádostí o vydání formuláře E109. Tento formulář je třeba předložit nebo zaslat instituci, která hradí zdravotní péči v místě bydliště nezaopatřených rodinných příslušníků. Na základě tohoto formuláře budou nezaopatření rodinní příslušníci ve státe svého bydliště zaregistrováni a budou mít nárok na veškerou zdravotní péči jako místní pojištěnci. Náklady na tuto péči však ponese německá zdravotní pojišťovna. Pokud si český pracovník, který pracuje v jiném členském státě, ponechává své bydliště nadále v ČR, můžete požádat zahraniční pojišťovnu, u níž je jako pracovník pojištěn, o formulář E106. Posouzení, zda má pracovník nadále bydliště v ČR je v kompetenci této instituce. Pokud usoudí, že pracovník nadále bydlí v ČR, vystaví pojišťovna formulář E106. Formulář je nutno předložit té české

1

V SRN neexistuje jednotná sazba zdravotního pojištění. Výše sazby je u různých zdravotních pojišťoven různá.

50

Rodinní příslušníci

Pracovní poměr v SRN, bydliště v ČR

zdravotní pojišťovně, u níž byl pracovník naposledy pojištěn. Dokladem, který bude pracovník v České republice předkládat lékaři, je Potvrzení o registraci. Na základě nařízení Rady (EHS) 1408/71 mají pracovníci, kteří pracují v jiném členském státě EU a nadále bydlí na území ČR, nárok na plnou zdravotní péči v České republice i v zemi, kde pracují. Stejný nárok mají i jejich nezaopatření rodinní příslušníci. Posouzení, zda má český pracovník, pracující v jiné členské zemi EU, nadále bydliště v ČR, přísluší instituci, u které je z titulu výkonu výdělečné činnosti pojištěn. Stejný postup (formulář E106) platí i v případě, že se jedná o přeshraničního pracovníka. Zde však platí, že nezaopatření rodinní příslušníci mají ve státě zaměstnání nárok pouze na lékařsky nezbytnou péči. Po ukončení výdělečné činnosti, na kterou nenavazuje další činnost v jiném státě EU, je nutno tuto skutečnost ohlásit české zdravotní pojišťovně. Zároveň je nutno doložit doklad o době pojištění v SRN (formulář E301 – viz bod 5.5). Princip kumulace V rámci EU platí princip kumulace. Tzn., že příspěvky na sociální zabezpečení, odvedené v jednotlivých státech, se bez rozdílu sčítají, aby se zajistilo, že zaměstnanec může v případě potřeby využít bezprostředně v nové zemi dávek sociálního zabezpečení a že tyto nároky získává stejným způsobem, jako kdyby vykonával své povoláni stále jen v jednom státě. Německé zdravotní pojišťovně je třeba předložit formulář E104. Formulář E104 „Potvrzení týkající se sčítání dob pojištění, zaměstnání nebo bydlení“ slouží k potvrzení dob pojištění, které osoba získala v jiném členském státě v případě rozhodování o nároku na věcné a peněžité dávky v nemoci a mateřství. 5.2

Souběžný výkon činnosti ve více členských státech

V případě, že je občan zaměstnán zároveň v ČR a v jiném členském státě, přičemž si občan ponechá nadále bydliště v ČR, nebo vyvýjí samostatnou výdělečnou činnost souběžně na území dvou nebo více členských států EU, nebo pracuje jako zaměstnanec na území jednoho členského státu a souběžně vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území jiného členského státu je nutno se obrátit na OSSZ, která urči jeden stát, jehož právním předpisům o sociálním zabezpečení migrující pracovník podléhá a tuto skutečnost potvrdit na formuláři E101. Pokud Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) určí, že se na danou osobu budou vztahovat právní předpisy o sociálním zabezpečení České republiky, vystaví dotyčné osobě formulář E101, osvědčující skutečnost, že se na danou osobu vztahují české právní předpisy o sociálním zabezpečení. Tento formulář musí být předložen zaměstnavateli v zemi druhého zaměstnání. Na základě tohoto formuláře odpadá povinnost platit odvody do sociálního zabezpečení druhého státu. Zahraniční zaměstnavatel by pak měl kontaktovat českou zdravotní pojišťovnu a OSSZ a přihlásit se zde jako plátce pojistného. Pojistné z německého příjmu českého občana bude hrazeno podle českých právních předpisů do českého systému zdravotního a sociálního pojištění. Jestliže právní předpisy České republiky nebudou v daném případě příslušné, ČSSZ o tom informuje dopisem danou osobu a současně instituci členského státu, jehož právní předpisy jsou příslušné. Tento stát vystaví formulář E101 osvědčující skutečnost, že se na danou osobu vztahují cizí právní předpisy o sociálním zabezpečení.

51

Osoby v pracovním poměru v ČR a zároveň Německu

Oznamovací povinnost pracovníka: V případech souběžného výkonu činnosti je osoba povinna oznámit tuto situaci instituci sociálního pojištění ve státě svého bydliště. Osoby s bydlištěm v ČR se obrací na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení a v případech, kdy není možné určit místní příslušnost správy sociálního zabezpečení, na jakoukoli správu sociálního zabezpečení. Pokud osoba nesplní oznamovací povinnost a tudíž nebude moci být určen jeden stát, jehož právní předpisy by byly příslušné, může dojít k situaci, kdy osoba bude pojistné odvádět z jednoho příjmu dvakrát nebo i vícekrát do systému sociálního zabezpečení více států. Osoba má statut zaměstnance1 Zaměstnanec bydlí v ĆR a vykonává zde práci a souběžně pracuje v SRN = podléhá právním předpisům ĆR Zaměstnanec pracuje pro několik různých zaměstnavatelů, kteří mají sídlo na území jiných členských států, bydliště zaměstnance je v ĆR. = podléhá právním předpisům ĆR Zaměstnanec pracuje pro jednoho zaměstnavatele na území dvou a více členských států, ale v žádném z těchto států nebydlí. = podléhá právním předpisům státu sídla zaměstnavatele Zaměstnanec v mezinárodní dopravě (řidiči, strojvůdci, posádky letadel a plavidel vnitrozemské dopravy) = zpravidla podléhá právním předpisům členského státu sídla zaměstnavatele Osoba má statut osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) OSVČ bydlí v ĆR a vykonává činnost zde činnost a souběžně i na území SRN. = podléhá právním předpisům ĆR OSVČ vykonává činnost na území dvou a více států, přičemž ani v jednom z těchto států nebydlí. = podléhá právním předpisům státu, na jehož území vykonává hlavní činnost Souběžný výkon samostatné výdělečné činnosti v jednom členském státě a zaměstnání v jiném členském státě Osoba vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území ČR a souběžně pracuje jako zaměstnanec v SRN = podléhá právním předpisům ČR jako OSVČ a současně podléhá právním předpisům SRN jako zaměstnanec Jedná se o výjimku ze základního principu aplikace právních předpisů o sociálním zabezpečení jednoho členského státu. Formulář E101 se v tomto případě nevystavuje.

1

Zdroj: www.cssz.cz

52

5.3 5.3.1

Osoby vyslané Zaměstnanci

Při pohledu z hlediska sociálního zabezpečení1 znamená vysílání zaměstnanců2, že při splnění dále uvedených podmínek, osoba vykonávající přechodně činnost nebo práci v jiném členském státě EU nepodléhá po vymezenou dobu právním předpisům o sociálním zabezpečení státu, kde pracuje, ale je i nadále kryta právními předpisy o sociálním zabezpečení státu, odkud byla vyslána. Osoba prokazuje skutečnost, že je vyslaným pracovníkem a tudíž se na ni vztahují právní předpisy o sociálním zabezpečení vysílajícího státu formulářem E101, popř. E102. Podmínky, které musí být splněny, aby se jednalo o vyslání zaměstnance: Statut zaměstnance Zaměstnancem je nutno v ČR rozumět nejen zaměstnance v pracovním poměru, ale i např. společníky a jednatele s.r.o. či další osoby, které za zaměstnance označuje zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, v platném znění. Státní příslušnost není rozhodující. Doba vyslání Doba vyslání nesmí převýšit dvanáct měsíců. Základní dobu vyslání je možné prodloužit za splnění určitých podmínek, maximálně však o dalších dvanáct měsíců. Účast vysílaného zaměstnance na pojištění Nutnou podmínkou vyslání je účast na pojištění ve vysílajícím státě. Zaměstnanec, který má být vyslán, musí být účasten na pojištění na základě výkonu práce pro svého zaměstnavatele ještě před tím, než začne běžet doba vyslání, a to zpravidla po dobu jednoho měsíce. (O vyslání se nebude jednat, pokud podnik bude najímat pracovníky pouze na dobu jejich vyslání do zahraničí.) Vztah mezi vyslaným pracovníkem a jeho zaměstnavatelem Pracovně právní vztah mezi vyslaným zaměstnancem a vysílajícím podnikem musí trvat po celou dobu vyslání se všemi právy a povinnostmi z tohoto vztahu vyplývajícími, tzn.: zaměstnanec provádí práci pro vysílající podnik, zaměstnanec musí být odměňován vysílajícím podnikem, pravomoc ukončit s vyslaným zaměstnancem pracovně právní vztah má pouze podnik, který ho vyslal, odpovědnost za práci vyslaného zaměstnance nese vysílající podnik nesmí být současně uzavřen pracovní poměr s podnikem, do kterého je zaměstnanec vyslán, apod. (O vyslání se nebude jednat, pokud podnik bude pouze „pronajímat“ své zaměstnance podniku v druhém členském státě.)

1

Článek 14, odst. 1 a 14a, odst. 1 nařízení Rady (EHS) 1408/71. S pojmem „vyslání“ je možné se setkat také v jiných oblastech, např. v oblasti pracovněprávní. V takových případech je nutné se řídit vždy příslušnou právní normou (zákoník práce, směrnice ES č. 96/71). Pojem vyslání definovaný v nařízení Rady (EHS) 1408/71 se týká pouze oblasti sociálního zabezpečení. 2

53

Činnost vysílajícího podniku Skutečnost, že podnik vyšle pracovníka na území jiného členského státu, předpokládá, že tento podnik je ekonomicky aktivní ve vysílajícím státě. Náhrada za jiného zaměstnance, který dovršil dobu vyslání Nelze vyslat zaměstnance s úmyslem nahradit jiného vyslaného zaměstnance, který dovršil dobu svého vyslání. Minimální doba mezi opětovným vysláním Minimální doba mezi opětovným vysláním téhož zaměstnance do stejného státu vyslání činí zpravidla 2 měsíce. Vyslána může být jak osoba zaměstnaná, tak osoba samostatně výdělečně činná. 5.3.2

Osoby vyslané – OSVČ1

Jedná se o situaci, kdy osoba, která normálně vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území jednoho členského státu EU, dočasně vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území jiného členského státu EU. Osoba samostatně výdělečně činná vysílá sama sebe. Vyslaná OSVČ podléhá právním předpisům prvního (vysílajícího) členského státu. Podmínky, které musí být splněny, aby se jednalo o vyslání OSVČ: OSVČ Jedná se o OSVČ, která je kryta českým systémem a tato OSVČ se vysílá do jiného členského státu EU Doba vyslání Osoba vykonává samostatnou výdělečnou činnost přechodně v jiném členském státě po dobu maximálně dvanácti měsíců. Základní dobu vyslání je možné prodloužit za splnění určitých podmínek, maximálně o dalších dvanáct měsíců. Výkon činnosti Je nutné, aby osoba vykonávala samostatnou výdělečnou činnost ve vysílajícím státě ještě předtím, než dojde k vyslání a byla účastna pojištění, a to zpravidla po dobu jednoho měsíce před vysláním. Zajištění práce ve státě vyslání Obsah a trvání činnosti, kterou bude OSVČ v přijímajícím státě vykonávat, musí být předem definován, což musí být doloženo příslušnými dokumenty, případně čestným prohlášením. Minimální doba mezi opětovným vysláním Minimální doba mezi opětovným vysláním téže OSVČ do stejného státu vyslání činí zpravidla 2 měsíce.

1

Vyslaným pracovníkem může být i osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), která dočasně pracuje na území jiného členského státu, za předpokladu, že normálně vykonává práci v ČR a že předpokládané trvání této činnosti nepřesáhne 1 rok.

54

5.3.3

Postup při žádosti o vystavení formuláře E101/E102

Formulář E101 („Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům“) osvědčuje skutečnost, že vyslaný pracovník podléhá i nadále právním předpisům o sociálním zabezpečení vysílajícího státu. Existuje shodná verze tohoto formuláře pro vyslané zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. O vystavení formuláře E101 se žádá u místně příslušné OSSZ na základě žádosti. Tímto doloží, že jsou v ČR nadále pojištění z hlediska zdravotního a sociálního pojištění. Vyslání zaměstnance: Zaměstnavatelspolečně se zaměstnancem vyplní vnitrostátní tiskopis „Žádost o vystavení formuláře E101 za účelem vyslání zaměstnance" Žádost podá na místně příslušné OSSZ. K žádosti je nutné přiložit úředně ověřenou kopii pracovní smlouvy včetně posledních změn a dodatků prokazujících trvání pracovního vztahu a druh vykonávané práce, popř. dohody o pracovní činnosti nebo originály těchto dokumentů k pořízení fotokopie. Vyslání OSVČ: OSVČ vyplní vnitrostátní tiskopis „Žádost o vystavení formuláře E101 za účelem vyslání“ Žádost podá na místně příslušné OSSZ. K žádosti je nutné přiložit úředně ověřenou kopii podnikatelského oprávnění a dokumentů, na základě kterých bude činnost v jiném členském státě vykonávána, jestliže byla tato činnost zajištěna smluvně, nebo originály těchto dokumentů k pořízení fotokopie, případně prohlášení OSVČ. Zjednodušený postup V případě, kdy doba vyslání nepřesáhne 3 měsíce, není nutné, aby žadatel vyplňoval výše zmíněné vnitrostátní tiskopisy žádostí o vystavení formuláře E101. V tomto případě je postačující, když se zaměstnavatel nebo OSVČ obrátí dopisem na místně příslušnou OSSZ se žádostí o vystavení formuláře E101. V žádosti musí být v případě zaměstnance uvedeno: název, sídlo, adresa zaměstnavatele, IČO, variabilní symbol, e-mailové či telefonické spojení na žadatele, jméno, příjmení a rodné číslo vysílaných osob, doba a místo vyslání, zda bude pracovní vztah trvat po celou dobu vyslání a kdo bude zaměstnance odměňovat. V žádosti musí být v případě OSVČ uvedeno: jméno, příjmení, IČ, variabilní symbol, rodné číslo a adresa vysílané OSVČ, účel vyslání, doba a místo vyslání. Pokud je osoba vyslána na dobu tří měsíců (zjednodušeným postupem), ale ukáže se, že tato doba nebude pro vykonání práce v zahraničí stačit, a že je třeba vyslání prodloužit, je nutno opět žádat o formulář E101, ale obvyklým (nezjednodušeným) způsobem. Prodloužení doby vyslání Základní dobu vyslání je možné prodloužit za splnění určitých podmínek, maximálně však o dalších dvanáct měsíců. Zároveň musí být splněny následující podmínky:

55

Formuláře

prodloužení doby vyslání byla podána před skončením původní 12-ti měsíční doby vyslání. Doporučujeme žádat s dostatečným časovým předstihem. Instituce určená příslušným úřadem v přijímajícím státě (tj. ve státě, kam byl pracovník vyslán) s prodloužením doby vyslání souhlasí. O prodloužení doby vyslání se žádá formulářem E102 „Prodloužení doby vyslání nebo samostatné výdělečné činnosti“ . V ostatních případech či po uplynutí maximální doby 24 měsíců vzniká zaměstnavateli povinnost platit za zaměstnance sociální pojištění do německého systému dle německého práva.1 Další informace k tématu podá : Bundesministerium für Gesundheit Spolkové ministerstvo zdravotnictví a sociálního zajištění tel.: +49 1888441-0 fax: +49 1888441-2254 email: [email protected] web: www.bmg.bund.de Česká správa sociálního zabezpečení Referát vysílání pracovníků Odbor evropské koordinace a mezinárodních vztahů Křížová 25 225 08 Praha 5 tel.: +420 257061111 fax: +420 257063360 email: [email protected] web: www.cssz.cz Centrum mezistátních úhrad nám. W. Churchilla 2 113 59 Praha 3 tel. +420 234462041 fax: +420 222734951 email: [email protected] web: www.cmu.cz Deutsche Verbindungsstelle Krankenversicherung – Ausland DVKA (Německé centrum mezistátních úhrad) Pennefeldsweg 11 – 15 53177 Bonn tel.: +49 0228 95300 fax: +49 0228 9530600 email: [email protected] web: www.dvka.de

1

Při splnění určitých podmínek je možné základní dobu prodloužit, maximálně však opět o dvanáct měsíců.

56

Deutsche Verbindungsstelle für die gesetzliche Unfallversicherung Ausland (Německé centrum pro mezistátní úhrady úrazového pojištění) Hauptverband der gewerblichen Berufsgenossenschaften Alte Heerstraße 11 53757 Sankt Augustin tel.: +49 1805 1888088 nebo +49 224123101 Fax: +49 22412311333 email: [email protected] web: www.hvbg.de

5.4

Nárok na podporu v nezaměstnanosti

Pokud pracovník ztratí své zaměstnání1 po době nejméně dvanácti měsíců, má nárok na pobírání podpory v nezaměstnanosti z Německa za předpokladu, že bude k dispozici pro potřeby německého trhu práce. 5.5

Ukončení pracovního poměru

Po ukončení pracovního poměru v Německu je vhodné si nechat před odjezdem do České republiky vystavit formulář E 301, který pro potřeby úřadu práce plní funkci potvrzení o zaměstnání (zápočtového listu) a zároveň potvrzuje doby sociálního pojištění, které budou brány v úvahu při přiznání podpory v nezaměstnanosti v České republice.2

Zápočtový list

Kontaktní instituce vydávající formulář E 301 v SRN: Bundesagentur für Arbeit BA- Service- Haus Kundenreaktionsmanagement Postfach 90327 Nürnberg Další informace naleznete na stránkách http://europa.eu.int/eures v sekci Život a práce. 5.6

Zdravotní péče a čerpání zdravotní péče

Pro zdravotní péči všeobecné platí všechny osoby přechodně pobývající v jiném členském státě mají nárok na poskytnutí takové lékařsky nezbytné zdravotní péče, aby se nemusely vracet domu dříve než zamýšlely, těmto osobám by měl být ve všech členských zemích zajištěn přímý přístup k lékaři, existuje Evropský průkaz zdravotního pojištění, který je potvrzením o příslušnosti ke zdravotnímu pojištění odpovídajícího státu EU. Čerpání zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění v zemích EU podléhá však určitým zásadám, které občan musí akceptovat. Uvedené obecné zásady platí pro všechny skupiny občanů, kteří cestují na území jiného státu EU.

1

Pouze v případě zaměstnání, ve kterém existovala povinnost platit sociální zabezpečení (tzv. sozialversicherungspflichtige Beschäftigung). 2 O vystavení formuláře E 301 lze požádat i korespondenčně z ČR.

57

Zdravotní péče

Při poskytování zdravotní péče musí český občan v SRN zaplatit stejnou výši spoluúčasti jako místní pojištěnci (např. poplatek při návštěvě u lékaře a při dopravě sanitkou, doplatek za léčivé přípravky, platby při hospitalizaci v nemocnici apod.). Zdravotní péči musí čerpat ve zdravotnických zařízeních, která jsou napojena na veřejný systém a financována z veřejných zdrojů1. Pokud český občan čerpá zdravotní péči ve zdravotnických zařízeních, která nejsou napojena na veřejný systém, bude zpravidla muset celou poskytnutou zdravotní péči zaplatit v hotovosti z vlastních finančních prostředků. Při uplatňování nároku na zdravotní péči se český občan musí vždy prokázat dokladem vystaveným příslušnou českou zdravotní pojišťovnou před cestou na území jiného státu. Ve výjimečných případech je možno žádat zdravotní pojišťovnu o dodatečné vystavení. Poskytování zdravotní péče nezahrnuje náklady na přepravu zdravotnickou dopravou zpět do ČR a repatriaci ostatků. Proto je velmi dobré před cestou do zahraničí uzavřít komerční zdravotní připojištění, které provádějí komerční pojišťovny nebo dceřiné společnosti zdravotních pojišťoven. Před uzavřením smluvního připojištění je vždy nutné si zjistit podmínky a na jaké zdravotní služby se připojištění vztahuje, neboť v případě, že cestuje jen s tímto připojištěním může nastat situace, že komerční připojištění nezahrnuje základní léčbu a občan tuto léčbu zaplatí z vlastních finančních prostředků. Za účelem čerpání zdravotní péče může občan ČR vycestovat na území SRN jen s předchozím svolením své české zdravotní pojišťovny.

1

Seznamy těchto zdravotnických zařízení jsou k dispozici u místních institucí, které jsou nositelem zdravotního pojištění nebo na místních obecních úřadech, policejních úřadovnách, poštách apod.

58

6. Daně Výklad k daňovým otázkám podléhá stálým změnám. Na základě komplikovanosti této tématiky proto doporučujeme, abyste se před zahájením podnikatelské činnosti zásadně poradili s daňovým poradcem1. U podnikatelů jsou relevantní zejména následující daně: daň z obratu daň z příjmu daně právnických osob živnostenská daň Samozřejmě mimo těchto daní existují v SRN i daně další – např. daň darovací, daň z pozemků, dědická daň, spotřební daně a další. Bundeszentralamt für Steuern (Spolková centrála pro daně) An der Küppe 1 53225 Bonn tel.: +49 2284060 fax: +49 2284062661 web: www.bzst.bund.de/ Finanzämter (Finanční úřady)

6.1

www.finanzamt.de

Dohoda o zamezení dvojího zdanění

Aby firmy, které působí ve více zemích, nebyly nuceny platit v každé zemi daně ze všech obratů, existují mezi Českou republikou a většinou zemí světa dohody o zamezení dvojího zdanění. Takováto dohoda existuje i se SRN. Podle této dohody se příjmy zdaňují v té zemi, ve které byly docíleny. České firmy tedy musí v Německu platit daně dle německého práva, pokud zde mají organizační složku či pobočku. 6.2

Rozsah daňové povinnosti

U daně z příjmů právnických a fyzických osob závisí rozsah daňové povinnosti na tom, kde má firma či občan sídlo. V Německu existuje neomezená daňová povinnost na všechny (v celém světě) docílené příjmy, pokud má firma či občan sídlo či místo pobytu v Německu. Pokud má firma či občan sídlo v zahraničí, existuje omezená daňová povinnost, tzn., že zdaňovány jsou jen příjmy docílené v SRN. V rámci živnostenské daně se k sídlu nepřihlíží. Předmětem živnostenské daně je vždy živnost provozovaná v Německu.

1

Dá se říci, že daňoví poradci jsou v Německu nedílnou součástí podnikání. Vzhledem ke složitosti a komplexnosti německého daňového práva využívá služeb daňového poradce při určování daňové povinnosti a placení daní převážná většina německých firem. Využívat v této oblasti jen účetní firmu není v Německu běžné.

59

Zamezení dvojího zdanění

6.3

Jednotlivé druhy daní

6.3.1

Daň z obratu resp. daň z přidané hodnoty (Umsatzsteuer/Mehrwertsteuer)

Daň z obratu se vztahuje na veškeré dodávky a jiné výkony, které německý nebo zahraniční podnikatel provádí v Německu za úplatu. To znamená, že k netto fakturované částce u Vašeho dani podléhajícího obratu , je nutné připočítat a zvlášť vykázat zákonnou daň z obratu ve výši 16 % (od roku 2007 se předpokládá zvýšení na 19 %) či sazbu sníženou ve výši 7 % (potraviny, osobní přeprava, knihy a časopisy). Existují i oblasti, které jsou z daňové povinnosti daně z přidané hodnoty vyjmuty (oblast pojišťovnictví, lékaři, porodní asistentky, nemocenská gymnastika). V Německu je možné se registrovat k DPH pouze tehdy, vznikla-li k registraci zákonná povinnost. Dobrovolná registrace není možná. Od povinnosti platit daň z obratu může být malý podnikatel osvobozen (na základě žádosti u finančního úřadu), pokud v roce založení podniku pravděpodobně nedosáhne obratu vyššího než 17.500 € resp. pokud v minulém roce nedosáhl vyššího obratu než 17.500 € a v průběžném roce obchodní činnosti pravděpodobně nepřekročí obrat 50.000 €. Firma, která splňuje tyto podmínky nesmí na svých fakturách uvádět daň z obratu a nemůže ani uplatnit daň na vstupu. Pokud firma překročí výše stanovené obraty, musí toto nahlásit finančnímu úřadu a přihlásit se k dani. Přihlášení je závazné na 5 let. K povinné registraci jsou zapotřebí následující dokumenty a informace: celé jméno a adresa české společnosti, popis obchodní činnosti společnosti, důvod pro DPH registraci v Německu (přesný popis činnosti, která vedla k povinnosti se registrovat), potvrzení o daňové rezidenci české společnosti a její daňové registraci, ze kterého je zřejmé, že se jedná o zdanitelnou osobu, výpis z českého obchodního rejstříku společnosti s německým překladem, odhadovaný roční obrat v Německu, začátek obchodní činnosti v Německu. Formulář k registraci získá firma u místně příslušného finančního úřadu. Další informace k DPH při prodeji zboží v SRN naleznete v kapitole 8. Pro české firmy je k otázkám daně z přidané hodnoty v Německu v rámci smluv o dílo k dispozici příslušný finanční úřad v Chemnitz Süd. Finanzamt Chemnitz-Süd Paul-Betz-Straße 1 09120 Chemnitz tel.: +49 3712790 fax: +49 371227065 email: [email protected]

60

DPH

základní sazba 16 % (od roku 2007 se předpokládá zvýšení na 19 %)

sazba snížená 7%

6.3.2

Daň z příjmu (Einkommensteuer)

Dani z příjmu podléhá příjem fyzických osob a výnosy z osobních společností. Jako příjem se označuje suma příjmů, od které jsou odečteny ztráty a zvláštní výdaje. Sazba daně z příjmu je nastavena progresivně a daňové zatížení stoupá s výší příjmu (sazba činí 15 – 42 %, nezdanitelná položka je v současné době 7.664 €). Zdaňovány jsou příjmy z:

Daň z příjmu

sazba 15 - 42 % nezdanitelná položka 7.664 €

samostatné výdělečné činnosti zemědělství a lesního hospodářství nesamostatné výdělečné činnosti pronájmu a propachtování kapitálového majetku živnostenského podniku ostatní příjmy 6.3.3

Daň z příjmu právnických osob (Körperschaftssteuer)

Kapitálové společnosti (např. GmbH - s.r.o., AG – a.s.) jsou jako právnické osoby povinné samostatně platit daň z příjmu právnických osob. Kapitálová společnost, která nemá v Německu sídlo ani obchodní vedení, je povinna dle německého práva platit daň jen za příjmy, které pocházejí z Německa.

Daň z příjmu právnických osob

Daňový tarif pro daně právnických osob činí 25 %. Osobní společnosti (např. OHG -v.o.s., KG – k.s.) jsou – na rozdíl od České republiky - od daně z příjmu právnických osob osvobozeny.1 V případě jednorázového prodeje vlastního zboží nebo služeb českou společností nevzniká české firmě povinnost odvést v Německu daň z příjmu právnických osob a živnostenskou daň.2 Pokud by firma prodeje prováděla opakovaně, mohla by jí, byť i nechtěně, vzniknout za určitých podmínek na území SRN tzv. stálá provozovna. V tomto případě by firmě vznikla povinnost odvádět z příjmů docílených v Německu daně. Riziko vzniku stálé provozovny hrozí zejména tehdy, pokud má česká společnost v Německu stálé prodejní místo (nebo místa), popřípadě pokud uskutečňuje prodeje prostřednictvím stálého zástupce. Pro určení, zda-li je místo, které slouží společnosti k výkonu činnosti, možno považovat za stálé, je potřeba posoudit a vyhodnotit následující podmínky: místo je územně a věcně ohraničené, místo je časově stálé, obvykle 6 – 12 měsíců, na místo má společnost dispoziční právo nebo je jeho ekonomickým vlastníkem, místo slouží k výkonu vlastní podnikatelské činnosti. Problematika stálé provozovny a rizika zdanění patří k nejobtížnějším oblastem daňového práva. Proto doporučujeme se vždy poradit s daňovým poradcem.

1

U osobních společností je zdaněn daní z příjmu každý jednotlivý společník podle sazby jemu příslušející daně z příjmu. 2 Musí se skutečně jednat o jednorázovou neopakovanou akci, kterou firma neprovádí prostřednictvím své stálé provozovny v Německu, pokud nějakou má.

61

sazba 25 %

Jednorázový prodej

6.3.4

Živnostenská daň (Gewerbesteuer)

Každý v Německu činný živnostenský podnik podléhá živnostenské dani. Vyměřovacím základem je výnos živnosti či z osobní společnosti. Osoby podnikající v oblasti volných povolání a neživnostenské formy podnikání (lékaři, advokáti, atd.) živnostenskou daní postižené nejsou. Kapitálové společnosti jsou vzhledem k povinnosti přihlásit živnost vždy platiči živnostenské daně. Podniky z oblasti lesnictví a zemědělství jsou živnostenskou daní zdaňovány pouze v případě, že jsou zapsány do OR nebo pokud jejich obrat z živnostenské činnosti přesáhl 5.000 €.

Živnostenská daň

U fyzických osob a osobních společností existuje nezdanitelná položka ve výši 24.500 €. U zisků do 72.500 € pak u těchto skupin podnikatelů platí snížené sazby živnostenské daně. Sazba živnostenské daně je regionálně rozdílná. Ve spolkovém průměru činí sazba cca. 17 %. 6.3.5

Komunální daňová sazba (Hebesatz)

Komunální daňová sazba je instrument, kterým obce v Německu mohou ovlivnit výši odpovídajících komunálních daní, živnostenských daní a pozemkových daní.

Komunální daňová sazba

Výši této komunální daňové sazby, kterou je násobena základní daňová povinnost1, stanovuje obecní zastupitelstvo. Komunální daňová sazba může zvýšit příjmy obecního rozpočtu, na druhou stranu ale také působí jako faktor ovlivňující chuť firem se v obci usadit (či zde zůstat) či v obci vlastnit pozemky. Komunální daňová sazba je stanovována každoročně na rozpočtové období. Pro každý druh daní existuje rozdílná komunální daňová sazba. Od roku 2004 musí obce uplatňovat komunální daňovou sazbu ve výši min. 200 %. Ve velkých městech je komunální daňová sazba zpravidla vyšší. 6.3.6

Spotřební daně

V Německu jsou v současné době vybírány následující spotřební daně:

Spotřební daně

daň z minerálních olejů a zemního plynu, daň z tabáku, daň z lihu a destilátů, daň z kávy, daň z piva, daň z perlivých vín, daň z el. proudu, daň na míchané alkoholické nápoje2.

1

Základní daňová povinnost vypočítaná jako násobek základu daně a odpovídající daňové sazby. Tzv. alkopops. Jedná se o míchané nápoje k přímému prodeji, např. vodka s džusem, bacardi s colou aj. 2

62

7. Uznávání odborných a profesních kvalifikací Základní pravidla EU uvádí, že každý státní příslušník členského státu EU může bez diskriminace vykonávat své povolání v jiném členském státě EU. Z důvodů ochrany veřejného zájmu však státy stanovují podmínky pro výkon některých činností (např. vzdělání, praxe, bezúhonnost). Tyto podmínky se v jednotlivých členských státech liší a proto by osoba, která chce vykonávat určité povolání (či podnikat) v jiném než domovském státě EU mohla být nucena splnit jak požadavky státu domácího, tak požadavky státu hostitelského. Toto je obtížné, neboť požadavky pro výkon povolání stanovují členské státy na základě svých národních vzdělávacích systémů, které nejsou sladěné, naopak, velice se liší. Vzájemné uznávání se uskutečňuje na základě směrnic EU o uznávání. Pro aplikaci neexistují přechodná opatření. V České republice je systém uznávání řešen Zákonem č. 179/2006 o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

Kompletní informace: www.msmt.cz/UOK

Podle v Německu platných právních a správních předpisů je přijetí nebo vykonávání určitých profesních činností závislé na určitých kvalifikacích. Uznání zahraničních profesních kvalifikací se provádí na žádost u příslušných úřadů. K uznávání v České republice dosažených kvalifikací lékařů, zubních lékařů, zdravotních sester, zdravotních ošetřovatelů, porodních asistentů, zvěrolékařů, lékárníků, architektů dochází zpravidla automaticky. To samé platí pro právní zástupce, kteří vykonávají svoji původní profesi na základě registrace v České republice. Pro jiné profese se zpravidla provádí další prověření a po případě musí být po vyrovnávacím školení složena zkouška způsobilosti. 7.1

Profesní a akademické uznávání

Profesní uznávání1 potvrzuje právo držitele kvalifikace vykonávat povolání a mít odpovídající profesní postavení. Zaměřuje se na posouzení znalostí a schopností konkrétní osoby, přičemž tyto znalosti a schopnosti sice mohou být doloženy dokladem o formální kvalifikaci (vzdělání a přípravě), ale také mohou být doloženy dokladem o faktickém výkonu dané činnosti nebo jinými doklady. Výsledkem procesu profesního uznávání je rozhodnutí o tom, zda dotyčná osoba má dostatečné znalosti a schopnosti, aby mohla vykonávat konkrétní povolání nebo činnost. Součástí rozhodnutí může být i uznání titulu nebo profesního označení. Předmětem akademické uznávání je porovnání obsahu vzdělávání. Je možno ho tedy definovat jako uznávání diplomů, kvalifikací nebo částí studijních programů jednoho (domácího nebo cizího) vzdělávacího zařízení jiným vzdělávacím zařízením. Obvykle je takové uznání považováno za základ pro přístup k dalšímu studiu nebo jako uznání umožňující určitý druh výjimky z povinnosti opakovat studium některých částí programu pro účely pokračování ve studiu. Akademické uznávání se týká studia umožňujícího přístup k vysokoškolskému vzdělání a vysokoškolského studia. Toto uznávání je usnadněno některými multilaterálními a bilaterálními úmluvami, neexistuje tedy evropský systém akademického uznávání. Součástí akademického uznávání může být i uznání titulu nebo akademické hodnosti. 7.2

Regulovaná povolání a činnosti

Regulované povolání a činnost je taková, pro jejíž vykonávání jsou právními předpisy členského státu EU předepsány určité podmínky či požadavky, bez

1

Evropské směrnice rozlišují profesní uznávání „de facto“ a „de jure“. De facto profesní uznávání je uznávání pro přístup k neregulovaným povoláním a činnostem. De jure profesní uznávání se vztahuje k uznávání práva vykonávat v určité zemi vázané (regulované) povolání (např. lékař).

63

Profesní uznávání

Akademické uznávání

jejichž splnění nemůže osoba toto povolání či činnost vykonávat (např. stupeň a obor vzdělání, praxe, bezúhonnost, zdravotní způsobilost). Každý členský stát reguluje jiný počet povolání a činností, má jiný rozsah této regulace a u každého povolání a činnosti se požadavky liší. Většinou se jedná o takové povolání nebo činnost, se kterou je spojeno vysoké riziko buď pro okolí (např. činnosti v jaderné energetice, práce s výbušninami), nebo pro uživatele určité služby (např. ve zdravotnictví, v dopravě a přepravě). Dále jsou kvalifikační požadavky na výkon některých povolání předepsány tam, kde existuje možnost zneužití určité služby nebo poznatků, ke kterým má provozovatel služby přístup (např. v bankovnictví, pojišťovnictví a právních službách). Kompletní seznam regulovaných povolání naleznete na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy – http://www.msmt.cz/UOK Neregulovaná povolání může každý vykonávat volně, bez splnění jakýchkoli požadavků a podmínek. Chce-li občan ČR vykonávat v některé zemi EU regulované povolání, musí požádat zodpovědnou instituci v cílové zemi o uznání odborné kvalifikace. Uznávacím orgánem bývají příslušná ministerstva, v jejichž působnosti je dotyčná činnost regulována. K oprávnění vykonávat regulovanou činnost se mohou vyjadřovat i profesní komory. Na základě žádosti podané u příslušné instituce je zahájeno řízení o uznání kvalifikace. Řízení o uznání kvalifikace probíhá samostatně v případe uchazečů o zaměstnání nebo jako součást řízení, ve kterém se rozhoduje o zahájení podnikání. Výsledkem procesu profesního uznávání je rozhodnutí o tom, zda dotyčná osoba má dostatečné znalosti a schopnosti, aby mohla vykonávat konkrétní povolání nebo činnost. Jaké dokumenty jsou potřebné?

Žádost o uznání odborné kvalifikace

Podklady k žádosti

Žádost o uznání nebo o vystavení osvědčení, v písemné formě, kopie občanského průkazu nebo cestovního pasu, originály nebo úř. ověřené kopie dokladů o vzdělání a praxi, doklad o bezúhonnosti (výpis z rejstříku trestů), tabulární životopis, při změně jména - kopie úředních dokumentů např. manželských dokladů, matričních dokumentů, prohlášení, že u nebylo požádáno o posouzení těchto dokumentů u jiné instituce. Rozsah dokumentů se liší dle povolání. Všechny kopie musejí být úředně ověřeny, dokumenty v cizím jazyce musí mít úřední překlad. Řízení je spojeno s povinností uhradit náklady. Uznání zahraničního vysvědčení neznamená, že bude vystaveno nové vysvědčení. Pokud uznávací orgán žádost neuzná, může se žadatel proti rozhodnutí odvolat. Detailní informace k postupu naleznete na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovi: http://www.msmt.cz/uok/procedure.php?sec=postup&w=1 7.3

Oborové a obecné směrnice

V oblasti regulovaných povolání a činností je uznávání zjednodušeno směrnicemi o uznávání odborných kvalifikací. Jedná se zejména o oborové směrnice, vydávané pro jednotlivá povolání, a obecné směrnice, používané pro regulovaná povolání, která nejsou zahrnuta v jiných směrnicích.

64

Pro vyřízení žádosti je stanovena lhůta max. 120 dnů

7.3.1

Oborové směrnice

Oborové směrnice se týkají následujících povolání: architekt, porodní asistentka, lékárník, lékař, zdravotní sestra, zubař a veterinář. Tyto směrnice umožňují automatické vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a dokladů o vzdělávání. O uznání je však nutno požádat (přehled odpovídajících míst viz příloha 11.3).

Oborové směrnice

Detailní informace www.msmt.cz/files/htm/vzajuznavanipodrobne.htm 7.3.2

Obecné směrnice

Směrnice tohoto systému se vztahují na regulovaná povolání, která nejsou pokryta jinými směrnicemi. Uznávání v rámci tohoto systému je možno označit za poloautomatické, neboť zásadou je uznávat vzdělání a praxi, pokud se činnost, kterou chce osoba provozovat, shoduje s činností, kterou je oprávněna provozovat ve svém domovském státě a potřebné vzdělání a praxe se v obou zemích podstatně neliší. Pokud existují podstatné rozdíly v požadovaném a dosaženém vzdělání nebo praxi, jsou tyto řešeny požadavkem období adaptace nebo zkouškou způsobilosti. Žadatel má právo vybrat si mezi těmito dvěma možnostmi. Přijímací stát může tedy žádat od uchazeče předložení dokladu o odborné zkušenosti (praxi) v určité délce nebo podstoupení rozdílové zkoušky1 nebo adaptačního období2. Kontaktní místa pro další informace: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Odbor evropské integrace Karmelitská 7 11812 Praha 1 tel.: +420 257193111 email: [email protected] web: www.msmt.cz/uok/ Zentralstelle für ausländisches Bildungswesen im Sekretariat der Ständigen Konferenz der Kultusminister der Länder (Ústředí pro zahraniční vzdělávání v sekretariátu stálé konference ministrů školství zemí) Lennéstr. 6 53113 Bonn tel. +49 228501200 email: [email protected] web: www.kmk.org/zab/home.htm V SRN jsou IHK kontaktním místem pro uznávání a posuzování srovnatelnosti zahraničních vysvědčení o vykonání zkoušky v profesním vzdělání a dalším vzdělávání. Musí se jednat o státní profesní vysvědčení z oborů průmyslu, obchodu nebo služeb. Dalšími kompetentními místy mohou být:

1

Rozdílová zkouška (též zkouška způsobilosti) hodnotí odborné znalosti žadatele. Zkouška se skládá z předmětů vybraných ze seznamu, jejichž znalost vyžaduje povolání v Německu a jejichž znalost není doložena žádným dokladem o kvalifikaci žadatele. 2 Adaptační období znamená výkon regulovaného povolání v Německu pod dohledem odpovědné osoby, která je sama plně kvalifikována pro výkon tohoto povolání.

65

Obecné směrnice

pro profesní vysvědčení: IHK

www.ihk.de

HWK

www.zdh.de

pro oblast zdravotnictví Úřad vlády www.sachsen.de/de/bf/verwaltung/regierungspraesidien pro školní vysvědčení Saské státní ministerstvo kultury

7.4

www.sachsen-macht-schule.de

Kroky při uznávání Kontaktování národního koordinátora za účelem zjištění, zda je dané povolání či činnost v Německu regulována či nikoli. o

Není-li regulována – může občan tuto činnost vykonávat bez dalšího povolení či oprávnění.

o

Je-li regulována Jde o povolání dle oborových směrnic - kvalifikace se automaticky uzná. Nejedná se o povolání dle oborových směrnic - občan musí podat žádost (viz výše) o uznání odborné kvalifikace u místně příslušného úřadu (při jeho určení pomůže národní koordinátor).

Kompletní informace k uznávání vzdělání naleznete na stránkách: www.msmt.cz/uok

66

8. FAQ – 20 + 2 nejfrekventovanějších otázek 1.

Který zákon upravuje v SRN podnikání?

Podnikání je v SRN upraveno občanským zákonem (Bürgerliches Gesetzbuch - BGB), obchodním zákonem (Handelsgesetzbuch - HGB) a dalšími zákony, jejichž obdobná ustanovení obsahuje v českém právu většinou již obchodní zákoník (zákon o akciových společnostech (Aktiengesetz), zákon o společnostech s ručením omezeným (GmbH-Gesetz), zákon o hospodářských stycích se zahraničím (Aussenwirtschaftsgesetz), zákon o právní regulaci všeobecných obchodních podmínek (Gesetz zur Regelung des Rechts der Allgemeinen Geschäftsbedingungen - AGBG) a další).

2.

Jak poznám, jakou právní subjektivitu má můj německý obchodní partner?

Osobní či kapitálové společnosti musí mít vždy za svým obchodním jménem uvedenu potřebnou zkratku (OHG, GmbH, KG …). Pokud za obchodním jménem podnikatelský subjekt zkratku nemá, pak se jedná o fyzickou osobu. e.K.

eingetragener Kaufmann

obchodník zapsaný v OR

GbR

Gesellschaft bürgerlicher Rechts

spol. občanského práva1

OHG

Offene Handelsgesellschaft

v.o.s.

KG

Komanditengesellschaft

k.s.

GmbH

Gesellschaft mit beschränkter Haftung

s.r.o.

GmbH & Co. KG AG

3.

k.s., kde funkci komplementáře vykovává s.r.o. Aktiengesellschaft

a.s.

Kde najdu informace o svém obchodním partnerovi?

Základní informace o podnikatelských subjektech v Německu podávají IHK a HWK. Dále v SRN také fungují rejstříkové soudy, které umožňují náhled do OR či ŽR. V Německu není možné získat výpis z OR na internetu zdarma, ale pouze za úplatu. Výpis je možné objednat na stránkách www.jusline.de. Výpis pak žadateli přijde 2 e-mailem, poštou nebo faxem. Cena jednoho výpisu pro jednu společnost činí cca 20 €.

4.

Kde hledat německého právníka a kolik stojí právnické služby?

Pro zahraniční firmy, které mají úmysl podnikat na území SRN je spoluúčast právního zástupce (advokáta) důležitá. Vzhledem k tomu, že německá právní terminologie je velmi zastaralá, je optimální, pokud se podaří získat právníka hovořícího česky nebo slovensky. Ti se sdružují v Česko-německém spolku právníků (www.dtjvcnsp.org). Spíše na velké společnosti se zaměřují německé advokátní kanceláře s pobočkami v ČR. Podporu v této oblasti nabízí také Sdružení českých podniků v Německu (www.vtud.org). Odměny za služby německých právníků jsou dány příslušným ceníkem, případně je dohodnuta hodinová odměna. Ta se pohybuje zhruba od 150 € za hodinu.

5.

Mnoho dokumentů musí být ověřeno notářem nebo mít úřední překlad. Kde najdu vhodného notáře resp. soudního překladatele?

Pokud potřebujete ověřený dokument v SRN, musíte zvolit místně příslušného notáře, který vykonává svou činnost v regionu příslušného vrchního zemského soudu. Informace o notářích naleznete na stránkách Notářské komory http://www.bnotk.de/Adressen/Notarverzeichnisse.der.Notarkammern.html. Při hledání vhodného překladatele se obraťte na místně příslušný vrchní zemský soud. Ten vede rejstříky soudních tlumočníků a překladatelů. Další informace nabízí také Svaz překladatelů a tlumočníků http://www.bdue.de/ nebo http://www.beeidigte-dolmetscher.de/.

1

v ČR neexistuje Při zadávání kritérií pro vyhledávání je třeba vyplnit co nejpřesněji informace o subjektu, jehož výpis chce získat. V SRN je totiž možné, aby bylo registrováno více společností se stejným názvem. Žadateli pak budou zaslány výpisy z OR pro všechny společnosti, které splňují zadaná kritéria. Za každý výpis je nutno zaplatit. 2

67

6.

Jak dlouho trvá zápis do obchodního rejstříku?

Podle údajů uváděných rejstříkovým soudem trvá zápis do OR 2 – 5 dní. Tato doba se může ale značně prodloužit, pokud nově zakládaná firma nepředloží řádně všechny potřebné podklady nebo v případě, že tyto podklady budou obsahovat chyby. Zápis do OR je možné urychlit tím, že poplatky za zápis budou placeny přímo u rejstříkového soudu.

7.

Za jakých podmínek mohou české řemeslnické podniky vykonávat činnost v Německu?

Řemeslnické podniky z nových členských zemí mohou vykonávat svoji činnost v Německu při splnění předpokladů platného práva EU a příslušného národního práva1. Předpokladem pro samostatné vykonávání povolání v řemesle je minimálně šestiletá samostatná činnost nebo závislé zaměstnání jako vedoucí provozu v daném řemesle nebo minimálně tříletá samostatná činnost nebo závislé zaměstnání jako vedoucí provozu v daném řemesle, když je splněno tříleté státně uznané profesní vzdělání nebo pětiletá profesní praxe jako závislý zaměstnanec. Jako předpoklad pro výkon činnosti dále platí vzdělání, které je srovnatelně uznávané jako německá mistrovská zkouška, ke kterému může být případně ještě přiložen při eventuálních chybějících znalostech a dovednostech doklad o absolvování kurzu přizpůsobení nebo zkouška způsobilosti. Pokud by byl nabízen přeshraniční výkon řemesla v sektorech omezených z hlediska volného pohybu služeb bez existence sídla v Německu, platí pro vysílání vlastního personálu (s výjimkou tzv. klíčového personálu) přechodná období o volném pohybu služeb. Řemeslníci pracující na území SRN v rámci smlouvy o dílo, kteří vykonávají činnost v sektorech, které vyžadují zvláštní povolení, získají pracovní povolení pouze v případě, že splní odborné předpoklady pro vykonávání své činnosti a budou zapsáni do řemeslnického rejstříku. Bližší informace podávají místně příslušné řemeslnické komory.

8.

Existují omezení v oblasti dovozu zboží do Německa k obchodním účelům?

Obecně taková omezení neexistují. V rámci jednotného vnitřního trhu ES se může zboží pohybovat zcela volně. Německé úřady mohou však omezit, či zcela zakázat dovoz zboží, které ohrožuje zdraví osob, zvířat a rostlin (např. zákaz dovozu hovězího masa z Velké Británie kvůli onemocnění BSE). Zvláštním předpisům podléhá dovoz zbraní. Obecně platí, že je také zakázán dovoz exotických zvířat, korálů, exotických rostlin atd., tedy zboží jež není možné dovážet na území celé EU. Německý importér také nepotřebuje na dovoz z ČR v zásadě žádné povolení či licence. U zvláště citlivých druhů zboží (zemědělské a potravinářské výrobky) by se však vývozce/dovozce měl předem informovat o konkrétních ustanoveních. V případě zemědělských výrobků u Spolkového úřadu pro zemědělství a výživu (http://www.ble.de) a u ostatních výrobků u Spolkového úřadu pro hospodářství a kontrolu vývozu (http://www.bafa.de).

9.

Jak je to s placením DPH při dodání zboží do Německa?

Dodání zboží na území jiného členského státu není považováno za vývoz zboží (není automaticky osvobozeno od DPH), ale jedná se zde tzv. intra-komunitární plnění neboli dodání zboží do jiného členského státu. Plátcům DPH v ČR tak vznikají nové povinnosti. Je třeba rozlišovat, zdali odběratel zboží v jiném členském státě je registrován jako plátce DPH či nikoliv. Dodání zboží plátci DPH registrovanému v Německu: zde je nutné na faktuře uvést DIČ českého i německého subjektu. Dále je nutno mít doklad o tom, že zboží překročilo hranici a že bylo dodáno (dodací list). O dodání zboží do jiného členského státu, které plátce osvobodil od DPH rovněž plátce informuje český subjekt ve svém souhrnném hlášení (viz dále). Faktura je vystavena bez DPH. Dodání zboží osobě, která není v Německu registrována jako plátce DPH: Pokud odběratel není v SRN registrovaný k DPH, pak se zboží dodává včetně české DPH. Pokud však celková hodnota dodaného zboží překročí během jednoho kalendářního roku 100 000 EUR jedná o tzv. zasílání zboží. Český plátce je pak povinen se zaregistrovat k DPH v Německu a z takto dodaného zboží v Německu přiznat a zaplatit německou DPH (16%).

1

Osvědčení řemeslníků ze zemí EU je v podstatných záležitostech upraveno ve směrnicích EU o uznávání profesních dokladů o kvalifikaci a bylo zapracováno nařízením o řemeslných živnostech EWG/WER-Handwerks-Verordnung do německého práva.

68

V případě zboží rozdávaného zdarma za účelem reklamy DPH registrace není nutná. Více informací poskytne Česká 65943DEB/cds/xsl/147.html?year=0

10.

daňová

správa:

http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID-53EDF4E6-

Jak je to s DPH na poskytnuté/přijaté služby?

Pro správné uplatnění DPH při poskytování služeb nebo při jejich přijímání, je nutné stanovit místo plnění, tedy místo, resp. stát, kde se DPH z dané operace vybere, ale také, kdo je povinen daň odvést. Pro správné uplatnění daně je tedy důležité určit, kdo službu poskytuje, pro koho je služba poskytována a o jakou službu se jedná. Základní pravidlo říká, že místo plnění, tedy místo, kde se daň vybírá, je tam, kde má osoba, která službu poskytuje sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, ze které službu poskytuje, případně místo pobytu nebo místo, kde se obvykle zdržuje. Toto základní pravidlo se uplatní vždy, pokud nebude v zákoně stanoveno pro určitou službu jiné specifické pravidlo. Bližší informace a přehled jednotlivých výjimek naleznete na stránkách České daňové správy: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID-53EDF4E6-65943DEB/cds/xsl/146.html?year=0

11.

Jak si mohu ověřit, zda je můj německý partner registrován k DPH?

Nejjednodušší a nejspolehlivější způsob je požádat o spolupráci přímo německého partnera a mít od něj vystavené prohlášení, popř. si od něj vyžádat kopii osvědčení o registraci k DPH. Pro ověření platnosti DIČ vydaného v jiné členské zemi se čeští plátci DPH mohou obrátit osobně, telefonicky, poštou, faxem nebo e-mailem na český finanční úřad nebo Ministerstvo financí ČR (Oddělení 492 - Mezinárodní spolupráce při správě DPH). Zde bude odpovídající DIČ ověřeno v systému VIES, (též http://www.europa.eu.int/comm/taxation_customs/vies/de/vieshome.htm), jehož prostřednictvím je možné se dozvědět, zda DIČ v Německu skutečně existuje. Bohužel zde ale není uvedeno, komu zadané DIČ patří.

12.

Co je souhrnné hlášení?

Souhrnné hlášení je stručný a přehledný formulář, v němž plátce daně uvádí souhrnné informace o jím uskutečněných dodání zboží do jiného členského státu osvobozených od DPH za předchozí kalendářní čtvrtletí. V jednotlivých řádcích souhrnného hlášení tak plátce deklaruje pro každého pořizovatele zboží: - kód země, v níž je pořizovatel registrován, - DIČ pořizovatele, - celkovou hodnotu zboží dodaného danému pořizovateli za dané kalendářní čtvrtletí. Pokud plátce neuskuteční v daném kalendářním čtvrtletí dodání zboží do jiného členského státu Evropské unie, souhrnné hlášení nepodává. Formuláře souhrnné hlášení a následné souhrnné hlášení, vč. pokynů k jejich vyplňování si můžete na stránkách České daňové správy http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID-53EDF4E665943DEB/cds/xsl/155.html?year=0.

13.

Dodávám do Německa konečným zákazníkům. Co musím zohlednit?

Český podnikatel, který dodává své zboží německým konečným zákazníkům má povinnost fakturovat a odvádět DPH (viz otázka 7 – osoby, které nejsou v SRN registrované k DPH). Dalším rozdílem je povinnost zajistit likvidaci obalů prostřednictvím systému zeleného bodu (Grüner Punkt). Dodává-li česká firma přímo konečným zákazníkům (domácnostem) v SRN, pak je povinna zajistit i sběr a likvidaci obalů.

14.

Jak je to s uznáváním certifikátů, technických osvědčení atd.?

V souladu s předpisy pro fungování jednotného vnitřního trhu Evropského společenství a s příslušnými rozhodnutími Soudního dvora ES může být zboží, které je uvedeno na trh jednoho členského státu, bez dalších administrativních požadavků uvedeno na trh ve všech ostatních členských státech ES. Formálně tedy není možné požadovat po českých exportérech jakékoliv certifikáty a osvědčení, která nejsou nutná při uvedení zboží na trh v České republice. Na druhou stranu je však pravda, že němečtí zákazníci jsou velmi nároční a nemají příliš důvěry ke zboží z východní a střední Evropy. Proto se mohou čeští exportéři setkat s požadavky svých obchodních partnerů na dobrovolnou certifikaci jejich zboží a výrobních postupů certifikačními autoritami v SRN. Po právní stránce je taková certifikace zbytečná, je však jistě vhodným marketingovým krokem, který může snížit nedůvěru německých spotřebitelů vůči českému zboží. 69

15.

Mohu si v Německu otevřít bankovní účet?

Pro otevření účtu v Německu musíte prokázat svou identitu a adresu, na které se v dané zemi zdržujete. Některé české banky nabízí v rámci svých služeb pomoc při zakládání účtů v zahraničí.

16.

Jak najdu v SRN zaměstnání?

Pro hledání zaměstnání existuje několik možností - kontakt přes český úřad práce - vyhledání v rámce databáze pracovních míst EURES - vyhledání v zahraničních databázích

- oslovení vybraných firem (rešerše možná přes firemní databáze)

17.

http://portal.mpsv.cz/sz/local http://portal.mpsv.cz/eures http://www.arbeitsagentur.de/ http://www.jobzentrale.de/ http://www.jobpilot.de/ http://stellenboerse.de/ http://www.steps.de/ http://www.jobs.zeit.de/ http://www.kompass.cz http://www.wlw.cz

Jak uzavřít správnou pracovní smlouvu?

Pro právní jistotu zaměstnavatele i zaměstnance je důležité, aby pracovně právní vztah měl patřičnou formu. Smlouva může být uzavřena písemně i ústně, je však nutné, aby zaměstnavatel provedl do jednoho měsíce od smluveného zahájení pracovního poměru písemný zápis všech podstatných smluvních podmínek a tento podepsaný doručil zaměstnanci. Vzory pracovních smluv v němčině naleznete na internetu (např. http://www.ihkkassel.de/solva_docs/Arbeitsvertrag06.pdf, http://www.jobpilot.de/binary/pdf/recht/arbeitsvertrag-ja.pdf a další)

18.

Musí pracovníci v rámci vyslaní do SRN v rámci smluv o dílo splňovat určitou kvalifikaci?

Ano. Dohoda ke smlouvám o dílo předpokládá vysílání odborného personálu, tedy pracovníků s odbornou kvalifikací. Pracovníkům bez odborné kvalifikace (pomocným pracovníkům) bude pracovní povolení uděleno pouze v případě, že jejich přítomnost je pro provedení práce bezprostředně nutná. Všeobecné se vychází z toho, že počet pomocných pracovníků nesmí překročit 10 % celkového vyslaného personálu.

19.

Existují předpisy regulující odměňování v oblasti smluv o dílo?

V oblasti činností prováděných v rámci smlouvy o dílo musí odměna za práci včetně diet odpovídat mzdě, která je vyplácena dle německých kolektivních smluv. Výše mzdy se porovnává jako výše čisté mzdy. Tzn., že firma vysílající své zaměstnance má povinnost v rámci žádosti o pracovní povolení uvést výši čisté mzdy vysílaných pracovníků po odečtení daní a odvodů na sociální zabezpečení. Uváděna je průměrná mzda – není potřeba stanovit přesnou mzdu pro každého vyslaného zaměstnance. 1 V oblasti stavebních činností není zohledňována čistá mzdy, ale mzda minimální. Tato je srovnávána s minimální mzdou stanovenou dle německých kolektivních smluv.

Zaměstnanci vyslanému v rámci smlouvy o dílo nesmí dále v případě vyslání vzniknout žádné dodatečné náklady. Tzn., že zaměstnavatel (zhotovitel) je povinen uhradit vyslanému pracovníkovi případné náklady, které mu vzniknou s ubytováním a stravou. Tato částka musí být uhrazena navíc ke mzdě.

20.

Jak je to s pracovním povolením pro rodinné příslušníky?

Rodinní příslušníci pracovníka z nového členského státu, jenž měl ke dni přistoupení legální přístup na trh práce stávajícího členského státu na dobu minimálně dvanácti měsíců, mají okamžitý přístup na trh práce tohoto členského státu. Pokud se rodinní příslušníci za pracovníkem přistěhovali po datu přistoupení, budou mít přístup na trh práce v tomto členském státě od okamžiku, kdy budou v dotyčném členském státě bydlet nejméně po dobu osmnácti měsíců, nebo od třetího roku pro přistoupení, podle toho, co nastane dříve. "Rodinnými příslušníky" se rozumí manžel či manželka pracovníka a jejich děti ve věku do 21 let nebo děti, které jsou vyživovanými osobami.

1

Stavební práce, malířské a lakýrnické práce a pokrývačské práce

70

21.

Pracuji v Německu a platím zde důchodové pojištění. Budou se tyto odvody započítávat do mého českého důchodu?

Od 1.5.2004 platí právní úprava Společenství týkající se koordinace systémů sociálního zabezpečení pro osoby pohybující na území Společenství. Osoba, která je zaměstnána v členském státě EU a je zde pojištěna v rámci systému sociálního zabezpečení, má nárok na to, aby příspěvky, které tato osoba zaplatila v rámci svých odvodů, byly započítány na celkový nárok. Po ukončení pracovního poměru v Německu je vhodné nechat si před odjezdem do České republiky vystavit formulář E 301, který pro potřeby úřadu práce plní funkci potvrzení o zaměstnání (zápočtového listu) a zároveň potvrzuje doby sociálního pojištění, které budou brány v úvahu při přiznání podpory v nezaměstnanosti v České republice.

22.

Existují povinné údaje na obchodní korespondenci? Firma Právní forma podnikání Sídlo společnosti Sídlo OR IČO Daňové číslo Jména všech jednatelů (jméno a příjmení) Pokud existuje dozorčí rada – jméno předsedy dozorčí rady

71

9. Kontaktní adresy Velvyslanectví SRN v Praze Vlašská 19, Postbox 88 118 01 Praha 1 - Malá Strana tel: +420 257113111 tel.: +420 257531481 fax: +420 257534056 email: [email protected] web: www.deutsche-botschaft.cz Bundesministerium des Innern Spolkové ministerstvo vnitra Alt – Moabit 101D 10559 Berlin tel.: +49 1888 6810 tel.: +49 30186810 fax: +49 1888 6812926 email: [email protected] web: www.bmi.bund.de Bundesministerium für Arbeit und Soziales Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí Mohrenstraße 62 10117 Berlin tel.: +49 3020070 fax: +49 18885272166 nebo +49 3020072166 email: [email protected] web: www.bmas.bund.de Agentur für Arbeit Agentury práce www.arbeitsagentur.de Adresy regionálních agentur práce Startseite > Service von A bis Z > Veröffentlichungen / Ausschreibungen > Dienststellen- und Anschriftenverzeichnisse Agentur für Arbeit Frankfurt – žádosti o pracovní povolení v rámci smluv o dílo Hainer Weg 44 60599 Frankfurt/Main tel.: +49 69 59769587 nebo 554 email: [email protected] web: www.arbeitsagentur.de Zentralstelle für Arbeitsvermittlung (ZAV) Centrála pro zprostředkování práce Villemobler Str. 76 53123 Bonn tel: +49 2287130 fax: +49 228713111 email: [email protected] web: www.arbeitsagentur.de Bundesministerium für Gesundheit Spolkové ministerstvo zdravotnictví 11055 Berlin tel.: +49 1888441-0 fax: +49 1888441-2254 email: [email protected] web: www.bmg.bund.de

72

AOK-Bundesverband Spolek zdravotních pojišťoven Kortrijkerstraße 1 53177 Bonn tel.: +49 2288430 fax: +49 228843-502 web: www.aok.de/bundesverband/index.htm Deutsche Verbindungsstelle Krankenversicherung – Ausland DVKA Německé centrum mezistátních úhrad Pennefeldsweg 11 – 15 53177 Bonn tel.: +49 0228 95300 fax: +49 0228 9530600 email: [email protected] web: www.dvka.de Deutsche Verbindungsstelle für die gesetzliche Unfallversicherung – Ausland Německé centrum mezistátních úhrad úrazového pojištění Hauptverband der gewerblichen Berufsgenossenschaften Alte Heerstraße 11 53757 Sankt Augustin tel.: +49 1805 1888088 nebo +49 224123101 Fax: +49 22412311333 email: [email protected] web: www.hvbg.de Urlaubs- und Lohnausgleichskasse der Bauwirtschaft (ULAK) Hauptabteilung Europa Welttinerstr. 7 65189 Wiesbaden tel.: +49 6117070 fax: +49 6117074555 web: www.soka-bau.de – Europaverfahren Bundesministerium der Finanzen Spolkové ministerstvo financí Wilhelmstr. 97 10117 Berlin tel.: +49 18886820 nebo +49 3022423300 fax: +49 18886823260 nebo +49 3022423360 email: [email protected] web: www.bundesfinanzministerium.de Zoll Celní správa Abteilung Finanzkontrolle Schwarzarbeit bei der Oberfinanzdirektion Köln Neusser Str. 159 50733 Köln tel.: +49 221 37993100 fax: +49 221 964870 nebo +49 221 37993741 web: www.zoll.de Bundeszentralamt für Steuern Spolková centrála pro daně An der Küppe 1 53225 Bonn tel.: +49 2284060 fax: +49 2284062661 email: [email protected] web: www.bzst.bund.de

73

Finanzamt Chemnitz-Süd Paul-Betz-Straße 1 09120 Chemnitz tel.: +49 3712790 fax: +49 371227065 email: [email protected] Zentralstelle für ausländisches Bildungswesen im Sekretariat der Ständigen Konferenz der Kultusminister der Länder Ústředí pro zahraniční vzdělávání v sekretariátu stálé konference ministrů školství zemí Lennéstr. 6 53113 Bonn tel. +49 228501200 email: [email protected] web: www.kmk.org/zab/home.htm Bundesnotarkammer Spolková komora notářů Mohrenstraße 34 D - 10117 Berlin tel.: +49 303838660 fax: +49 3038386666 email: [email protected] web: www.bnotk.de Bundesrechtsanwaltskammern Spolková komora advokátů Littenstraße 9 10179 Berlin tel.: +49 302849390 fax: +49 3028493911 email: [email protected] web: www.brak.de Bundessteuerberaterkammern Spolková komora daňových poradců Neue Promenade 4 10178 Berlin tel.: +49 302400870 fax: +49 3024008799 email: [email protected] web: www.bstbk.de Deutscher Industrie- und Handelskammertag Sněm německých obchodních a průmyslových komor Breite Straße 29 10178 Berlin tel.: +49 30203080 fax: +49 30203081000 email: [email protected] web: www.diht.de Zentralverband des Deutschen Handwerks Centrální svaz řemeslnických komor Mohrenstraße 20/21 10117 Berlin tel.: +49 30206190 fax: +49 3020619460 email: [email protected] web: www.zdh.de

74

VTUD Sdružení českých podniků v Německu Wilhelmstrasse 44 10117 Berlin tel.: +49 3373130597 fax: +49 3373130598 email: [email protected] web: www.vtud.org Kontaktní centrum pro sasko-českou hospodářskou spolupráci Industrie- und Handelskammer Dresden Langer Weg 4 01239 Dresden tel.: +49 3512802224 fax: +49 3512802180 email: [email protected] web: www.tschechien-kontakt.info

Velvyslanectví České republiky v Berlíně Wilhelmstr. 44 10117 Berlin tel.: +49 30226380 fax: +49 302294033 email: [email protected] web: www.mzv.cz/berlin Další zastoupení naleznete v Bonnu v Drážďanech v Mnichově

www.mzv.cz/bonn www.mzv.cz/dresden www.mzv.cz /munich

Ministerstvo práce a sociálních věcí Na poříčním právu 1 128 01 Praha 2 tel.: +420 221921111 fax: +420 221922664 email: [email protected] web: www.mpsv.cz Česká správa sociálního zabezpečení Referát vysílání pracovníků Odbor evropské koordinace a mezinárodních vztahů Křížová 25 225 08 Praha 5 tel.: +420 257061111 fax: +420 257063360 email: [email protected] web: www.cssz.cz Centrum mezistátních úhrad nám. W. Churchilla 2 113 59 Praha 3 tel. +420 234462041 fax: +420 222734951 email: [email protected] web: www.cmu.cz

75

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Na Františku 32 110 Praha 1 tel.: +420 224851111 fax: +420 224811089 email: [email protected] web: www.mpo.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu Licenční správa Dittrichova 21 120 00 Praha 2 tel.: fax: web:

pro písemné podání: Ministerstvo průmyslu a obchodu Licenční správa Na Františku 32 110 15 Praha 1

+420 224907111 +420 224907690 www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/licencni-sprava

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Odbor evropské integrace Karmelitská 7 11812 Praha 1 tel.: +420 257193111 email: [email protected] web: www.msmt.cz Komora České republiky Freyova 27 190 00 Praha 9 tel.: +420 224096111 fax: +420 224096222 email: [email protected] Web: www.komora.cz Agentura Czechtrade Dittrichova 21 128 01 Praha 2 tel.: +420 224907500 fax: +420 224907503 email: [email protected] web: www.czechtrade.cz

76

10. Zdroje informací Česky mluvící kontaktní osoby Velvyslanectví České republiky v Berlíně http://www.mzv.cz/berlin Německé velvyslanectví v Praze http://www.deutsche-botschaft.cz Kontaktní centrum pro sasko-českou hospodářskou spolupráci http://www.tschechien-kontakt.info Sdružení českých podniků v Německu http://www.vtud.org Agentura Czechtrade http://www.czechtrade.cz Projekt ECCE@KEO http://www.ecce-keo.org/index.cz.htm Portál Export do SRN http://www.exportdosrn.cz Portál Businessinfo http://www.businessinfo.cz

Komory a odborová sdružení Svaz německých obchodních a průmyslových komor http://www.dihk.de Svaz německých řemeslnických komor http://www.zdh.de Svaz profesních družstev http://www.hvbg.de Spolková komora daňových poradců http://www.bstbk.de Spolková notářská komora http://www.bnotk.de Spolková komora advokátů http://www.brak.de Komora České republiky http://www.komora.cz

Hospodářská podpora a investice v Německu Invest in Germany http://www.invest-in-germany.de Hospodářská podpora Sasko http://www.wfs.saxony.de Banka pro obnovu http://www.kfw.de

Úřady a instituce Spolkové ministerstvo vnitra http://www.bmi.bund.de Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí http://www.bmas.bund.de Agentury práce http://www.arbeitsagenturen.de 77

Spolkové ministerstvo zdravotnictví http://www.bmg.bund.de Sociální pojištění http://www.deutsche-sozialversicherung.de Německé centrum mezistátních úhrad http://www.dvka.de Německé centrum pro mezistátní úhrady úrazového pojištění http://www.hvbg.de Spolkové ministerstvo financí http://www.bundesfinanzministerium.de Finanční úřady http://www.finanzamt.de Spolková centrála pro daně http://www.bzst.bund.de Úřad státního dozoru nad živnostenským podnikáním http://www.ni-d.de/Doc/gewauf.html Ministerstvo práce a sociálních věcí http://www.mpsv.cz Eures http://portal.mpsv.cz/eures Centrum mezistátních úhrad http://www.cmu.cz Česká správa sociálního zabezpečení http://www.cssz.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu http://www.mpo.cz Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy http://www.msmt.cz

Volný pohyb zboží Jednotný vnitřní trh http://europa.eu.int/scadplus/leg/de/s70000.htm http://ec.europa.eu/internal_market/index_de.htm Volný pohyb zboží http://europa.eu.int/scadplus/leg/de/s07000.htm Intrastat http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/intrastat_new Celní správa ČR http://www.cs.mfcr.cz/cmsgrc/ Německá celní správa http://www.zoll.de Česká daňová správa http://cds.mfcr.cz Euroskop http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=detail&c-id=40130&h_kat_id=5063&id=5071&kap_id=116243

Volný pohyb osob Volný pohyb osob http://ec.europa.eu/employment_social/free_movement/index_de.htm http://europa.eu.int/scadplus/leg/de/s17000.htm Povolení k pobytu http://www.aufenthaltstitel.de/ 78

Vyhledávání pracovních míst http://europa.eu.int/eures http://portal.mpsv.cz/eures Vysílání pracovníků http://www.cssz.cz/evropska_unie/prislusnost.asp Cestování po Evropě http://europa.eu/abc/travel/index_cs.htm Informace ohledně stěhování se do jiného členského státu http://citizens.eu.int Sociální zabezpečení http://www.cssz.cz/evropska_unie/default.asp http://www.cssz.cz/evropska_unie/dotazy.asp Zdravotní pojištění v EU http://www.cmu.cz/infopropojistence-eu.htm Euroskop http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=detail&c-id=40130&h_kat_id=5063&id=5071&kap_id=116246 Přeshraniční pracovníci http://europa.eu.int/youreurope/nav/cs/citizens/factsheets/eu/crossborderworkers/overview/cs.html Přeshraniční pracovníci v česko-německo-polském- příhraničních http://www.meror-labe-nisa.org/data/Trans_cz.pdf Informační síť pro přeshraniční mobilitu http://eures.dresden.de/eures-t/cz/EURES/Europa/frame Agentury práce Informace pro zaměstnavatele Startseite > Informationen für Arbeitgeber > Internationales > Ausländerbeschäftigung > Link und Dateiliste Informace pro zaměstnance Startseite > Arbeitnehmer Informationen > Internationales > Arbeiten in Deutschland > Ausländerbeschäftigung > Link und Dateiliste Uznávání odborných kvalifikací http://europa.eu.int/youreurope/nav/cs/citizens/factsheets/de/recognitionqualifications/generalsystem/de.html#7 586_4

Volný pohyb služeb Volný pohyb služeb http://europa.eu.int/scadplus/leg/de/s70002.htm Euroskop http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=detail&c-id=40130&h_kat_id=5063&id=5071&kap_id=116245 Informace o volném pohybu služeb Startseite > Informationen für Arbeitgeber > Internationales > Ausländerbeschäftigung > Werkvertragsarbeitnehmer Merkblatt 16a (Zaměstnání pracovníků z nových zemí EU v rámci smluv o dílo) http://www.arbeitsagentur.de/content/de_DE/hauptstelle/a-04/importierter_inhalt/pdf/mb16a_werkv.pdf Liste der gesperrten Bezirke (přehled uzavřených okresů) http://www.arbeitsagentur.de/content/de_DE/hauptstelle/a-04/importierter_inhalt/pdf/gesperrtebezirke.pdf tento seznam se mění každé 3 měsíce Slovníky http://www.cmu.cz/slovnicek.htm http://slovnik.seznam.cz http://web.volny.cz/najdito/slovnik

79

Dokumenty/použitá literatura Informační materiál o zaměstnávání českých firem v SRN na základě smluv o dílo http://www.mpo.cz/dokument2618.html Podnikejte v Sasku http://www.tschechienkontakt.info/servlet/link_file?link_id=9344&ref_knoten_id=15110&ref_detail=portal&ref_sprache=cze Práce v zahraničí – na co byste neměli zapomenout http://portal.mpsv.cz/eures/dokumenty/na_co_byste_nemeli_zapomenout.pdf Pracovněprávní podmínky a minimální zákonné standardy v Německu, Polsku a České republice http://www.meror-labe-nisa.org/data/Trans_cz.pdf Vzájemné uznávání profesních kvalifikací http://www.msmt.cz/files/htm/vzajuznavanipodrobne.htm Infomatrix A – Z http://vtud-berlin.org/Infomatrix_A-Z.infopool.0.html?&no_cache=1&L=2 Leben und Arbeiten in Deutschland http://www.arbeitsagentur.de/content/de_DE/hauptstelle/a01/importierter_inhalt/pdf/AMS_D_Leben_Arbeiten.pdf Ländermerkblatt Deutschland http://www.hessen.aquitaine.fr/data/arbind.pdf

80

11. Přílohy 11.1 Žádost zaměstnance o pracovní povolení

81

11.2 Žádost zaměstnavatele o pracovní povolení (Stellenbeschreibung)

82

11.3 Sektory omezené z hlediska volného pohybu služeb

Sektor

NACE-Code, pokud není uvedeno nic jiného

Stavební živnostenská činnost, včetně příbuzných sektorů Čištění budov, inventáře a dopravní prostředků

45.1 až 4 (činnosti, uvedené v příloze ke směrnici 96/71/EG

Ostatní služby

74.87 jen činnosti interiérových dekoratérů

74.70 čištění budov, inventáře a dopravních prostředků

Výkony, které se dají přiřadit k některé z činností, uvedených v tabulce, podléhají přechodným obdobím a je nutné k nim nadále mít povolení.

Vysvětlivky k tabulce: Sloupek 1 zahrnuje činnosti podle §§ 1 a 2 nařízení o stavebních provozech (BB-VO) a části hospodářských odvětví dle NACE-Code 74.70 a 74.87 v abecedním pořadí. Sloupek 2 ukazuje místo bližšího popisu činnosti nebo odkaz na tuto činnost: Příklad 1-2-2 znamená § 1, odst. 2 č. 2 BB-VO (nařízení o stavebních provozech)

Činnost Demoliční práce Materiály z demolic (opětovné využití) Izolace proti vlhkosti Čištění odtoků Čištění odtoků ve stavebních objektech Šrotování Osazování spodních konstrukcí pro izolační práce Pokladačské práce Osazovací práce (obkládačky, mozaika, dlaždice) Regulační práce Armovací práce Sanace azbestu na stavebních objektech a částech stavebních objektů Asfaltérské práce na silnicích Instalace stavebních výtahů Venkovní objekty na dálničních zařízeních Venkovní objekty na železničních zařízeních, zřízení Venkovní objekty na letištích, zřízení Venkovní objekty u kasáren, zřízení Venkovní objekty u nemocnic, zřízení Venkovní objekty u škol, zřízení Venkovní objekty u koupališť, zřízení Venkovní objekty u silničních zařízení, zřízení Venkovní objekty u stavebních objektů, zřízení Venkovní objekty u bytové výstavby, zřízení Dálnice (zřízení venkovních objektů) Instalace stavebních výtahů Důkladné čištění staveb Pronajímání stavebních mechanismů s obsluhujícím personálem Stavební zámečnické práce na staveništi Výroba stavebních hmot (neskladovatelných) Ochrana budov Vysušování staveb působením na strukturu zdiva Stavební objekty (zřízení venkovních objektů Betonářské práce Výroba betonových směsí Sanační práce betonem Ochrana stavební práce betonem

Popis 1-2-27 1-2-27 1-2-01 74.70.1 74.70.1 1-2-27 1-2-08 1-2-08 1-2-14 1-2-02 1-2-04 1-2-02a 1-2-31 1-2-41 1-4-02 1-4-02 1-4-02 1-4-02 1-4-02 1-4-02 1-4-02 1-4-02 1-4-02 1-4-02 1-4-02 1-2-41 74.70.1 1-2-38 2-13 1-2-17 2-01 1-2-03 1-4-02 1-2-04 1-2-17 1-2-04 1-2-04 83

Ochrana stavební práce betonem Výroba betonových produktů Čištěních pivních trubek Instalace bleskosvodů Pokládání podlahových krytin Protlačování půdy Zpevňování půdy (chemické) Vrtací práce Pažení svahů Stavba studní Úklid kanceláří Chemické zpevňování zeminy Pokrývačské práce Čištění střešních žlabů Izolační práce Izolace na pozemních dopravních prostředcích Izolace na vzdušných dopravních prostředcích Izolace na vodních dopravních prostředcích Izolace technických zařízení Čištění parních kotlů Trvale elastické spárování Trvale plastické spárování Montáž stropů Obklady stropů Stavební práce na hrázích Pažení násypů Dekontaminační práce Studia designu (nikoli textilní vybavení prostor) Dezinfekce Dezinfekce a boj proti škůdcům Drenážní práce Montáž prefabrikátů sloužících ke změně stavebních objektů Montáž prefabrikátů sloužících ke zhotovení stavebních objektů Montáž prefabrikátů sloužící pro rekonstrukce objektů Železniční zařízení (zřizování venkovních objektů) Železniční stavitelství Ochrana oceli Elektroinstalace Odstranění vlhkosti ze zdiva Likvidace molů Vyklízení trosek Odvodnění pozemků Odstranění hluku Přesunování zeminy Instalace uzemňovacích zařízení Zřizování ochranných protihlukových zdí Zřizování bočních zpevnění u komunikací Dusací práce Vodorovné značení vozovek Zřizování trakčního vedení Čištění vnějších částí vozidel Čištění interiérů vozidel Čištění vozidel (nikoli provoz myček automobilů) Poradce v oboru barev (vnitřní dekorace) Stavba hrází Stavební práce na hrázích Stavební práce na fasádách Čištění fasád Čištění oken Čištění oken Stavební práce z prefabrikátů Prefabrikáty (výroba)

1-2-31 2-02 74.70.1 2-06 1-2-37 1-2-23 1-2-07 1-2-05 1-4-03 1-2-06 74.70.1 1-2-07 1-3-02 74.70.1 1-2-08 1-2-08 1-2-08 1-2-08 1-2-08 74.70.1 1-2-14a 1-2-14a 1-2-36 1-2-36 1-2-09 1-4-03 74.70.1 74.87.4 74.70.1 74.70.1 1-2-02 1-2-12 1-2-12 1-2-12 1-4-02 2-13 2-01 2-06 1-2-03 74.70.1 1-2-27 1-2-02 74.70.1 1-2-09 2-06 1-2-09 1-2-09 1-2.10 1-2-31 2-13 74.70.3 74.70.3 74.70.3 74.87.4 1-4-03 1-2-02 1-2-11 2-03 74.70.1 74.70.1 1-2-12 1-2-12 84

Prefabrikáty určené pro změnu stavebních objektů, montáž nebo spojování Prefabrikáty určené pro zhotovení stavebních objektů, montáž nebo spojování Prefabrikáty určené pro údržbu stavebních objektů, montáž nebo spojování Prefabrikáty určené pro rekonstrukce stavebních objektů, montáž nebo spojování Výroba hotové malty Stavební práce na topeništích Čištění lahví Pokládání obkládaček Letiště (zřizování venkovních objektů) Zřizování nadzemních vedení Zřizování hřbitovů Spárování na stavebních objektech Pokládání podlah Čištění podlah Zřizování zahrad Zahradnictví Instalace plynu Úklid hostinců Čištění vnitřních částí budov Čištění budov Lešenářské práce Čištění nápojových trubek Sádrovací práce Sklenářské řemeslné práce Čištění skla Sklobetonářské práce Stavba kolejí Vyklízení příkopů Zřizování parků Pažení výsypek Pažení svahů Boj proti červotoči a dřevokazným houbám a odstraňování Domovnické práce Instalace topení Výroba betonových směsí Výroba hotové malty Výroba maltových směsí Výroba neskladovatelných stavebních hmot Výroba kanalizace Výroba transportního betonu Výroba protipovodňových zařízení Výroba prefabrikátů Pozemní stavitelství Stavební práce se dřevem, které se provádějí v rámci tesařských prací Ochrana dřeva stavebních konstrukcí Čištění průmyslových objektů Inženýrsko-biologické práce všeho druhu Vnitřní architektura Vnitřní dekorace Vnitřní čištění budov Hubení hmyzu Instalační práce Čištění inventáře Izolační práce Izolační práce Výroba kabelů Pokládání kabelů Výstavba kachlových kamen Izolační práce proti chladu Čištění komínů Čištění komor(uvnitř Výstavba kanalizace

1-2-12 1-2-12 1-2-12 1-2-12 1-2-17 1-2-13 74.70.1 1-2-14 1-4-02 2-13 1-4-01 1-2-14a 2-04 74.70.1 1-4-01 1-4 2-06 74.70.1 74.70.1 74.70.1 11-3.01 74.70.1 1-2-33 2-05 74.70.1 1-2-15 1-2-16 1-2-02 1-4-01 1-4-03 1-4-03 74.70.1 74.70.1 2-06 1-2-17 1-2-17 1-2-17 1-2-17 1-2-02 1-2-17 1-2-02 1-2-12 1-2-18 1-2-40 1-2-19 74.70.1 1-4-04 74.87.4 74-87.4 74.70.1 74.70.1 2-06 74.70.1 1-2-08 1-2-08 2-13 1-2-23 2-10 1-2-08 74.70.1 74.70.1 1-2-20 85

Čištění kanálů Kasárny (zřizování venkovních objektů) Čištění kotlů Klempířství Montáž klimatizačních zařízení Montáž kondenzátorů pro vysušování staveb Nemocnice (zřizování venkovních objektů) Úklid nemocnic (nikoli dezinfekce) Lakýrnické řemeslo Boj proti škůdcům v zemědělství nebo lesním hospodářství Práce na přetváření krajiny Tvorba krajiny Ochrana proti lavinám Výroba z lehkých kovů Čištění potrubí Místní úklid Teplovzdušné vytápění Instalace větrání Malířské řemeslné práce Zednické práce Meliorační práce Kovovýroba Příprava směsí pro stavbu silnic Výroba směsí pro stavby silnic Čištění nábytku Výroba maltových směsí Pokládání mozaik Hubení molů Mokré bagrování Průmysl přírodního kamene Průmysl kamenických výrobků Čištění kamen Čištění olejových topenišť Čištění olejových tanků Výstavba místních sítí Zřizování parků Pokládání parket Čištění parket Dlaždičské práce Pokládání dlaždic Čištění čalouněného nábytku Omítkářské práce Provádění podkladů pod omítku Rabicové stěny Beranění Boj proti krysám v budovách a dopravních prostředcích Tvorba prostor Péče o prostory Čištění místností Čištění sanitárních zařízení Úklid kanceláří Čištění vozidel Čištění vyhnívacích věží a čistíren odpadních vod Čištění oken Čištění lahví Čištění podlah Čištění restaurací Čištění budov Čištění skla Čištění náhrobků z kovu Čištění průmyslových objektů Čištění inventáře

74.70.1 1-4-02 74.70.1 2-06 2-06 1-2-03 1-4-02 74.70.1 2-07 74.70.1 1-2-09 1-4 1-2-09 2-13 74.70.1 74.70.1 2-10 2-06 2-07 1-2-21 1-4-07 2-13 1-2-31 1-2-31 74.70.1 1-2-17 1-2-14 74.70.1 2-09 2-08 2-08 74.70.1 74.70.1 74.70.1 2-13 1-4-01 2-04 74.70.1 1-2-31 1-2-14 74.70.1 1-2-33 1-2-33 1-2-33 1-2-22 74.70.1 74.87.4 74.70.1 74.70.1 74.70.1 74.70.1 74.70.3 74.70.1 74.70.1 74.70.1 74.70.1 74.70.1 74.70.1 74.70.1 74.70.1 74.70.1 74.70.1 86

Čištění nemocnic Čištění lokálů Čištění parket Čištění čalouněného nábytku Čištění prostor Čištění výčepních zařízení Čištění koberců Čištění toalet Čištění schodišť Čištění dopravních prostředků Úklid bytů Úklid pokojů Rekultivační práce Práce v potrubí Výstavba potrubí – inženýrské práce Čištění potrubí Sanitární čištění Výstavba zařízení pro výrobu kyselin Výstavba šachet Odstraňování škod Práce pro pohlcování hluku Práce na ochraně proti hluku Protihlukové stěny (zřizování) Práce na zlepšení protihlukové ochrany Práce na zlepšení pohlcování hluku Bednící práce Čištění výkladních skříní Čištění lodí Komorová zařízení (výroba) Výstavba komorových zařízení Zámečnické práce na stavbě Výstavba komínů Čištění komínů Truhlářské práce na staveništích Školy (zřizování venkovních objektů) Čištění školních budov Výsadba ochranné zeleně Asfaltérské práce na silnicích Koupaliště (zřizování venkovních objektů) Zpevňování bočních stran komunikací (zřizování) Stavební práce Zřizování hřišť Výstavba sportovních zařízení Výstavba sportovišť Trhací práce Ocelové konstrukce Železobetonářské práce Ohýbání oceli na staveništích nebo jako přípravné práce pro konkrétní staveniště Splétání oceli na staveništi nebo jako přípravné práce pro konkrétní staveniště Zarážení kůlů Kamenické práce Kamenické řemeslné práce Výstavba štěrkové konstrukce Komunikace (zřizování venkovních objektů) Výstavba komunikací Válcování silnic Štukatérské práce Čištění koberců Výroba produktů z terazza Terazzo – práce Inženýrské práce Čištění toalet

74.70.1 74.70.1 74.70.1 74.70.1 74.70.1 74.70.1 74.70.1 74.70.1 74.70.1 74.70.3 74.70.1 74.70.1 1-4-08 1-2-23 1-2-23 74.70.1 74.70.1 2-11 1-2-24 74.70.1 1-2-08 1-2-08 1-2-09 1-2-08 1-2.08 1-2-25 74.70.1 74.70.1 1-2-02 1-2-39 2-13 1-2-26 74.70.1 2-12 1-4-02 74.70.1 1-4-05 1-2-31 1-4-02 1-2-09 1-2-20 1-4-01 1-2-09 1-4-01 1-2-27 2-13 1-2-04 1-2-28 1-2-28 1-2-29 1-2-30 2-08 1-2-31 1-4-02 1-2-31 1-2-32 1-2-33 74.70.1 2-02 1-2-34 1-2-35 74.70.1 87

Výroba transportního betonu Čištění schodišť Stavební práce nasucho Tunelářské práce Konstrukce pod izolace Provádění konstrukcí pod omítku Lícové zdivo (spárování) Spárování v místě připojení vestaveb na zdivo Spárování lícového zdiva Čištění dopravních prostředků Pokladačské práce (obkládačky, mozaika, dlaždice) Kladení podlahových krytin Pokládání drenážního potrubí Pokládání skleněných tvárnic Zazdívání skleněných tvárnic Pronájem stavebních mechanismů s obsluhou pro stavební práce Protipovodňová zařízení Montáž stěn Obklady stěn Práce na tepelně izolačních spoj. systémech Tepelné izolace Stavba vodních děl Stavba vodních nádrží Jímání vody Vodovodní instalace Výstavba vodních cest Výstavba vodních elektráren Výstavba cest Opětovné využití materiálu z demolic Hrazení bystřin Bytová výstavba (zřizování venkovních objektů) Čištění bytů Tesařské práce Čištění pokojů Spojování prefabrikátů za účelem změny stavebních objektů Spojování prefabrikátů za účelem zhotovení stavebních objektů Spojování prefabrikátů za účelem rekonstrukce stavebních objektů

1-2-17 74.70.1 1-2-36 1-2-24 1-2-08 1-2-33 1-2-14a 1-2-14a 1-2-14a 74.70.3 1-2-14 1-2-37 1-2-02 1-2-15 1-2-15 1-2-38 1-2-02 1-2-36 1-2-36 1-2-38a 1-2-08 1-2-39 1-2-39 1-2-39 2-06 1-2-39 1-2-39 1-2-09 1-2-27 1-2-09 1-4-02 74.70.1 1-2-40 74.70.1 1-2-12 1-2-12 1-2-12

88

11.4 Žádost o přidělení kontingentu pracovních sil

ŽÁDOST O PŘIDĚLENÍ KONTINGENTU PRACOVNÍCH SIL DO SRN NA ZÁKLADĚ SMLUV O DÍLO (Příloha č. 1)

Název žadatele (obchodní jméno firmy) IČO: Adresa: Telefon:

Fax:

Předmět kontraktu (specifikovat činnost) : Místo plnění kontraktu:

Celková hodnota kontraktu v EURO: Zahraniční zadavatel – název: Přesná adresa: Začátek smlouvy o dílo: (den, měsíc, rok)

Délka akce v měsících:

Požadovaný počet pracovníků celkem: z toho: ve stavebnictví

restaurátoři

ostatní

K žádosti je třeba přiložit originál a jednu kopii smlouvy o dílo, včetně podrobného rozpisu prací /v němčině/ a překlad smlouvy. Doporučujeme uvést ve smlouvě, že její platnost je podmíněna udělením pracovního povolení ve Spolkové republice Německo. Současně s tímto statutární zástupce firmy nebo držitel živnostenského oprávnění bere na vědomí, že je povinen dodržovat všechny pracovně právní předpisy v SRN Datum podání žádosti:

Razítko firmy a podpis statutárního orgánu nebo držitele živnostenského oprávnění:

Žádost adresujte na: Licenční správa – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR – Dittrichova 21 , 120 00 Praha 2

89

11.5 Charakteristika firmy k žádosti o přidělení kontingentu

Základní charakteristika firmy k žádosti o přidělení kontingentu pracovních sil do SRN na základě smluv o dílo (Příloha č.2)

Název žadatele (obchodní jméno firmy): IČO: Adresa: Telefon:

Fax:

Firma založena dne: Firma:

státní

IČO: soukromá

akciová společnost

jiná

Počet pracovníků v hlavním pracovním poměru ke dni podání žádosti: Průměrný počet pracovníků v hlavním pracovním poměru za uplynulých 12 měsíců, předcházejících měsíci, kdy je žádost podána:

Zaměstnanci firmy hlášeni u příslušné správy sociálního zabezpečení v:

telefon:

Číslo variabilního symbolu:

PROHLAŠUJI, ŽE UVEDENÉ ÚDAJE JSOU PRAVDIVÉ.

Dne:

Razítko firmy a podpis statutárního orgánu nebo držitele živnostenského oprávnění:

90

11.6 Prohlášení ke smlouvě o dílo o mzdových a pracovních podmínkách

91

92

11.7 Žádost o pracovní povolení ke smlouvě o dílo

93

11.8 Údaje o objednateli (Selbstauskunft)

94

11.9 Živnosti vyžadující zápis do rejstříkového seznamu řemesel Živnostenský řád - Příloha A Zedník a betonář Stavby kamen a teplovzdušného vytápění Tesař Pokrývač Silniční výstavby Tepelná, chladírenská a zvuková izolace Činnosti v oblasti stavby studní Kameník a sochař Štukatér Malíř a lakýrník Lešenář Kominík Technik kovových konstrukcí Chirurgický mechanik Výroba karoserií a vozidel Přesný strojař Mechanik dvoustopých vozidel Stavba chladících zařízení Informační technik Technik motorových vozidel Technik zemědělských strojů Puškař Klempíř Instalatér a topenář Elektrotechnik Strojař elektrických strojů Truhlář Loďař Provazník Pekař Cukrář Řezník Oční optik Akustik sluchadel Ortopedický technik Výrobce ortopedické obuvi Zubní technik Holič a kadeřník Sklenář Sklář Pneuservis

95

11.10 Živnosti vyžadující zvláštní povolení (výběr) Lékárny Podle zákona o lékárenství smí otevřít lékárnu pouze aprobovaný lékárník se zvláštním povolením. Povolení se vydává pro konkrétní obchodní prostory. Přenechávání zaměstnanců Podle zákona o přenechávání zaměstnanců je zapotřebí povolení regionálního ředitelství Agentury práce, pokud chce zaměstnavatel na komerční/výdělečné bázi přenechat třetím osobám svoje pracovníky za účelem provádění pracovního výkonu. Investor/pověřený stavební dozor Dle § 34c) živnostenského řádu musí mít povolení ten, kdo a) připravuje nebo provádí stavební záměr jako investor/stavebník vlastním jménem na vlastní či cizí účet a k tomu používá cizí majetkové hodnoty (investor), nebo b) jako investor/pověřený investiční dozor ekonomicky připravuje nebo provádí stavební záměr cizím jménem, na cizí účet. Dále je nutné dbát vyhlášky o makléřích a investorech, která příslušnému živnostníkovi ukládá povinnost poskytnout peněžité záruky, uzavřít pojištění, vést účetnictví, informovat, uschovávat písemnosti a podávat informace. Poskytování ochrany Komerční poskytování ochrany života nebo vlastnictví cizích osob vyžaduje povolení dle § 34a) živnostenského řádu. Dále je třeba dbát vyhlášky o živnostenském podnikání v poskytování ochrany, která předepisuje uzavření pojištění zákonné odpovědnosti a určité povinnosti ve vedení účetnictví, úschově písemností a podávání informací. Maloobchod Vykonávání maloobchodní činnosti v zásadě nepodléhá povolení. Výjimky existují m.j. u obchodování s mletým masem, léčivy, obratlovci, střelnými zbraněmi a municí. Finanční služby Kdo výdělečným způsobem nebo v rozsahu vyžadujícím obchodní zařízení chce poskytovat finanční služby a komisní finanční obchody nebo emisní obchody podle zákona o úvěrování, musí mít povolení Spolkového úřadu pro dozor nad finančními službami (Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsaufsicht) v Berlíně. Toto musí být vystaveno před zahájením obchodní činnosti. Provozování výše uvedených obchodů bez povolení je trestné.

Kompletní přehled získáte u místně příslušného živnostenského úřadu.

96

11.11 Svobodná povolání architekt, ale živnost: architekt, který zhotovuje stavby na klíč lékař stavební inženýr stavební statik ekonom-poradce – podnikový ekonom a makroekonom: podnikový ekonom a makroekonom – poradce – musí mít znalosti v hlavních oblastech nauky o podnikovém hospodářství, tuto odbornou šíři být schopen používat i při své praktické činnosti a také ji skutečně využívat. Nezáleží však na tom, zda byly znalosti získány vysokoškolským studiem nebo zda se opírají o samostudium. Jistá specializace ve výkonu povolání je neškodná, pokud se vztahuje alespoň na jednu hlavní podnikovou oblast, jako např. výroba, odbyt, investice a financování nebo podnikové účetnictví. U výraznější specializace, jako např. na reklamní poradenství, jde o živnostenskou činnost. Poradenství v oblasti elektronického zpracování dat – EDV - je samostatná profese a i pokud ji vykonává diplomovaný obchodník, není podobná činnosti podnikového ekonoma-poradce. fotoreportér biolog auditor, přísežný revizor účtů, přísežný dentista designér tlumočník poradce v oblasti výpočetní techniky (poradce v oblasti elektronického zpracování dat) i když vyvíjí systémový software, protože je podobný inženýrské činnosti: to platí jak pro absolventa vysoké školy (dipl. informatik nebo srovnatelné přírodovědné vzdělání), tak i pro autodidakta, který poskytne doklad o odpovídajících teoretických znalostech na základě vlastních praktických prací. autoškola, ale živnost: pokud majitel autoškoly nemá vlastní průkaz učitele autoškoly porodní asistentka léčitel obchodní chemik inženýr, ale živnost: výroba, zpracování nebo odbyt zboží interiérista reportér žurnalista kameraman rehabilitační pracovník ošetřovatel nemocných, ale živnost: není-li potřeba zákonem odůvodněné povolení a pokud zdravotní úřad činnost nekontroluje (např. domácí ošetřovatelská služba) umělec, ale živnost, pokud provozuje aktivní reklamu, např. spoluúčast na reklamním filmu bez vlastního tvůrčího výkonu, přenechání fotografií apod. učitel, hudební výuka a soukromá výuka ve smyslu zákona o soukromých školách; ale živnost: učitel jízdy na koni a učitel tance, logoped, pokud svou činnost vykonává s povolením podle zákona o logopedii. lodivod malíř (umělecký malíř) masér: činnost léčebného maséra, který má státní zkoušku resp. je státem uznaný, je registrován u nemocenské pokladny/pojišťovny a podléhá úřednímu lékařskému dozoru, se považuje za svobodné povolání. Ale živnost: ošetřující a preventivní ošetření zdravých (např. sportovní, kosmetické masáže). hudebník, jestliže umělecký notář patentový zástupce psychoterapeut/psycholog s lékařským vzděláním advokát/právní zástupce, právní zástupce a poradce restaurátor, ve svobodném povolání pracující na obrazech atd., nikoli však na spotřebních předmětech (sporné) spisovatel daňový poradce daňový zmocněnec 97

zvěrolékař zvukový technik, který má z vystoupení jednotlivých hudebníků vyrobit určitý zvukový obraz trenér, nikoli však pro výuku zvířat překladatel zeměměřičský inženýr pojistný matematik auditor vědec zubní lékař V případě pochybností konzultujte se svým finančním úřadem.

98

11.12 Formulář ohlášení živnosti

99

11.13 Místa pro uznávání profesních kvalifikací V Německu jsou pro uznávání profesních kvalifikací příslušné následující úřady:

Právní zástupci

Nejvyšší úřad justiční správy příslušné země SRN, může delegovat pravomoci na podřízené úřady

Patentní zástupci

Německý patentový úřad Mnichov

Daňoví poradci

Nejvyšší úřad příslušné země SRN příslušný pro finanční správu, může delegovat pravomoci na podřízené úřady

Auditoři, účetní

Nejvyšší úřad příslušné země SRN příslušný pro hospodářství

Architekti interiérů a krajiny, projektanti, architekti

Komory architektů ve spolkových zemích

Inženýři

Příslušnosti jsou ve spolkových zemích upraveny rozdílně. Brémy: senátor pro stavebnictví Bavorsko: krajská zastupitelství Bádensko-Würrtembersko, Hesensko: prezídia vlády Berlín: hospodářská oddělení krajských úřadů Braniborsko, Sársko, Meklenbursko- Přední Pomořansko, Porýní-Falcko: příslušné zemské úřady příslušné pro hospodářství Hamburk: úřady příslušné pro hospodářství Sasko-Anhaltsko, Dolní Sasko, Sasko, Durynsko: komory inženýrů Šlesvicko-Holštýnsko: zemští radové resp. primátoři

Nelékařské odborné zdravotnické profese

Bádensko-Würrtembersko, Hesensko, Sasko: prezidia vlády Bavorsko, Dolní Sasko: krajská zastupitelstva Berlín, Braniborsko, Hamburk, Porýní-Falcko, Sársko, Šlesvicko-Holštýnsko, Sasko-Anhaltsko: zemské úřady příslušné pro otázky zdravotnictví Brémy: nejvyšší zemské úřady příslušné pro otázky zdravotnictví Meklenbursko-Přední Pomořansko: zemský zkušební úřad pro léčebné profese Severní Porýní-Vestfálsko: zdravotní úřady Durýnsko: Durynský zemský správní úřad

Lékaři

Lékařské komory spolkových zemí

Zubní lékaři

Komory zubních lékařů spolkových zemí

Lékárníci

Nejvyšší úřady zemí příslušné pro otázky zdravotnictví

Veterináři

Spolková komora veterinářů

Řemeslníci

Nejvyšší úřad příslušné země SRN pro hospodářské otázky, může delegovat pravomoci na podřízené úřady

Učitelé

Nejvyšší úřad příslušné země SRN příslušný pro školství, může delegovat pravomoci na podřízené úřady

100