2
Jak na FOTOAPARÁT z cyklu Jak na tech Kolektiv: Lukáš Cmíral Karel Navrátil Jakub Jakl Lukáš Batík
www.jaknatech.cz
3
4
Obsah 1.
Úvod 1.1. Proč Digital?
2.
Jak na výběr fotoaparátu 2.1. Jaký jste fotograf? 2.2. Jak vybrat fotoaparát
9 9 11
3.
Příslušenství 3.1. Stativ 3.2. Blesk 3.3. Paměťové karty 3.4. Brašny, obaly, batohy 3.5. Filtry
19 19 20 20 21 22
4.
Jak na focení 4.1. Scénické režimy 4.2. Pokročilé techniky focení 4.3. Kompozice
23 23 25 27
5.
Jak na správu fotografií 5.1. Postup po fotografování 5.2. Záloha vs. archivace 5.3. Archivace 5.4. Úprava fotografií v Google Picasa
35 35 37 38 39
6. 7.
8.
Jak na tisk Jak na údržbu 7.1. Prevence 7.2. Zacházení s fotoaparáty 7.3. Čištění Slovníček pojmů
7 7
57 59 59 60 61 65
5
6
1. Úvod Pokud jste otevřeli tuto příručku, předpokládáme, že se chcete dovědět něco o fotoaparátech a fotografování obecně, a my jsme tomu rádi. Co v této příručce tedy můžete najít? V celé příručce se bavíme pouze o digitálních přístrojích a neuvažujeme staré klasické (analogové) fotoaparáty na film. Tyto nové digitální přístroje jsou pro nás, běžné uživatele, o mnoho výhodnější a kinofilmové fotoaparáty využívá již jen hrstka z nás. Pokud patříte do této skupiny, bude nám potěšením představit vám digitální rozměr a pomoci při prvním seznamování se s těmito technologiemi. Na závěr příručky je uveden slovníček pojmů, pokud tedy narazíte na pojem, který není dostatečně vysvětlen nebo mu nerozumíte, neváhejte se podívat do tohoto slovníčku.
1.1. Proč Digital? Největší výhodou digitálních přístrojů je skutečnost, že obsahují displej (obrazovku). Ihned po zachycení fotografie si můžeme prohlédnout, jak daná fotografie vypadá. Stejně tak při focení je možné používat obrazovku a nemusíme se dívat do hledáčku (jde o funkci„live-view“). Další výhoda spočívá ve způsobu zaznamenávání fotografií na paměťové karty. Odpadá nutnost stále kupovat film, a samotná fotografie tedy vzniká s nulovými náklady. Na paměťové karty, a posléze do počítače, se vejde obrovské množství fotografií. To lze považovat částečně i za negativum, jelikož „fotíme jako šílení“, a vzniká tak velké množství někdy až zbytečných fotografií. S tím souvisí hlavní negativum digitální fotografie, a to, že fotografie z větší části zůstávají pouze v digitální podobě, např. v počítači. Vybrat fotografie na vyvolání z takového množství je obtížné a většina
7
lidí se spokojí s prezentací fotografií na monitorech počítačů, televizí atd. Analogové – filmové – přístroje dnes používají obvykle již jen profesionálové, kteří potřebují obrovské rozlišení. To však už dnes není problém ani v digitálních přístrojích. Analogové aparáty dále používají fotografičtí nadšenci a skupina lidí, kteří se zatím bojí digitální techniky.
8
2. Jak na výběr fotoaparátu
V této kapitole bychom vám rádi pomohli s výběrem vhodného fotoaparátu. Výběr přístrojů je v dnešní době velice široký a vyznat se v celé nabídce jednotlivých značek, typů, pojmů, funkcí atd. může být poněkud složité. Popíšeme tedy, na co si dát při výběru pozor, na co se zaměřit a jak vlastně celkově postupovat při samotném výběru.
2.1. Jaký jste fotograf? Zásadním krokem při výběru je správná identifikace našich potřeb. Musíme si položit několik základních otázek: co od našeho fotografování a výsledných fotografií požadujeme a očekáváme? 1) Hlavní otázka zní:
CO budeme fotit?
Na rodinné focení a běžné dokumentování událostí nám bude stačit běžný kompaktní fotoaparát. Doporučujeme tedy vybírat z naší kategorie: rodinný kompakt. Do této kategorie spadá také veškeré běžné focení. Pokud se však budeme chtít zaměřit na sport či fotografování zvířat, je třeba se přesunout do kategorie zrcadlovek, protože tyto přístroje jsou rychlejší. Vybírat bychom tedy měli z EFV zrcadlovek, amatérských či profesionálních zrcadlovek. 2) V jaké výsledné KVALITĚ budeme fotit? Obecně lze říci, že za výborných světelných podmínek budou výstupy ze všech kategorií velice podobné. Samozřejmě, že čím vyšší kategorie v našem žebříčku, tím se kvalita výsledných fotografií zlepšuje, ale například fotografie ze zr-
9
cadlovek je většinou potřeba ještě upravit v počítači, na rozdíl od fotografií z kompaktu. Největší rozdíl v kvalitě pak vzniká při zhoršených světelných podmínkách, kdy zrcadlovky získávají náskok. 3) KDE hodláme fotit? Záleží také, na jakých místech budeme fotit z hlediska přírodních podmínek a prostředí. Na trhu se objevila kategorie kompaktních fotoaparátů odolných proti nárazu a vodotěsných přístrojů do hloubky cca 5 m. Tyto fotoaparáty by měly zvládnout poněkud drsnější zacházení a nepříznivé podmínky. To se rozhodně nedá říct o kategorii zrcadlovek, ke kterým se musíme chovat velice ohleduplně. Odolné pak jsou jen drahé profesionální přístroje, a na focení pod vodou se tak musí kupovat speciální, velice drahá pouzdra. 4) S jakou KREATIVITOU? Předposledním, avšak jedním z nejdůležitějších bodů, je rozhodnutí, jak chceme mít danou fotografii „pod kontrolou“. Tedy jestli se zcela spolehneme na automatické režimy fotoaparátů, nebo zda budeme chtít zkoušet různá nastavení a být nějakým způsobem kreativní (tedy mít výslednou fotografii pod vlastní kontrolou). Každý fotoaparát má automatický režim, ale plnou manuální kontrolu poskytují pouze zrcadlovky. Částečnou kontrolu pak kreativní kompakty. 5) Kolik hodláme INVESTOVAT? Poslední otázkou je, kolik hodláme za daný fotoaparát utratit. Pokud jste si určili své priority a rozhodli se alespoň přibližně, která z kategorií je „ta vaše“,můžeme se nyní podívat na samotný výběr fotoaparátu.
10
2.2. Jak vybrat fotoaparát Už známe základní pojmy, které souvisí obecně s fotoaparáty, a utvořili jsme si představu, k jakým účelům a cílům budou naše fotografie směřovány. Nyní můžeme přistoupit k výběru vhodného fotoaparátu. Snad jen zmíníme, že hezké fotografie se dají dělat s každým z níže uvedených typů přístrojů. Dle obecných kritérií jsme specifikovali 5 různých kategorií, do kterých byste se při výběru vhodného fotoaparátu měli zařadit. Pokud stále ještě nevíte, který typ by vám mohl vyhovovat, následující kapitoly by Vám měly značnou měrou pomoci. • • • • •
Rodinný kompakt Kreativní kompakt EVF – elektronická zrcadlovka Amatérská zrcadlovka Profi zrcadlovka
2.2.1. Rodinný kompakt Tato kategorie je nejprostší a řídíme se zde pouze několika základními kritérii. Výrobci lákají potenciální spotřebitele na obře znějící slogany (mnohonásobný zoom, velké číslo před zkratkou Mpix či stabilizátor obrazu). Pokud chceme zaznamenávat obrázky ze všech důležitých akcí a mít přístroj pokud možno kdykoli u sebe, a zároveň neočekáváme od fotek, že budou viset ve fotogaleriích, jsou právě pro nás vhodné „rodinné typy fotoaparátů“.
11
Na co brát ohled Velikost Velikostí máme na mysli rozměry samotného přístroje. Většina lidí preferuje rozměry co nejmenší. Je to logické, ale musíme si uvědomit, že čím menší je fotoaparát, tím méně se do něj laicky řečeno vejde. Nepočítejte s optickým stabilizátorem ani s větší velikostí čipu, která do značné míry ovlivňuje kvalitu fotky. Počítejte s tím, že fotoaparát nebude mít hledáček, ale bude mít displej přes celou plochu zadní části fotoaparátu. Bude přehledný a poskytovat spoustu funkcí. Díky své velikosti, bude snadno přenositelný a lehký. Cena Atribut, který je pro většinu z nás tím nejdůležitějším. Vzhledem k tomu, že se jedná o zcela základní variantu, měla by tomu odpovídat i cena. Nicméně i v této kategorii se za špičku platí, a cena je pak srovnatelná i s nižší úrovní digitální zrcadlovky. Vzhled Na vzhledu určitě v dnešní době záleží, ale ještě než si nadšeně pořídíte zářivě modrý nebo červený foťáček, zjistěte si, z čeho je vlastně vyroben. Plastový fotoaparát určitě nevydrží tolik co kovový. Kovový je většinou i z filozofie samotného výrobce celkově kvalitnější. Dále je nutné si uvědomit, jestli je přístroj řešen tak, abyste ho na první pohled byli schopni využívat, a teprve s pokročilými praktikami, jako je údržba apod., museli nahlédnout do manuálu. Způsob napájení Jsou dva základní druhy napájení. Prvním z nich je klasické napájení z článkových, vyměnitelných baterií a druhým jsou dobíjecí akumulátory přizpůsobené přímo konkrétnímu fotoaparátu. Výhody první varianty jsou v tom, že v pod-
12
statě stačí jen přístup k běžnému obchodu a můžete baterie za pár korun vyměnit. Výhoda druhého typu zase zpravidla spočívá v delší výdrži. Je tedy jen na Vás, co preferujete. Vestavěné akumulátory jsou většinou důvodem k vyšší pořizovací ceně fotoaparátu a za několik let je bude třeba vyměnit, což sami doma obvykle neuděláte. Komunikace Komunikací máme na mysli propojení fotoaparátu pomocí kabeláže s ostatními přístroji. Ubezpečte se, zda vámi zvolený přístroj má všechny kabely, které potřebujete, např. k propojení s počítačem či televizí. Hlavní aspekty, na které brát ohled: • Kovový kryt • Plaťte za značku, když na to máte (většinou zárka, že je přístroj kvalitní) • Kontrolujte kabeláž • Způsob technického řešení napájení (baterie nebo akumulátor) • Intuitivní ovládání (vyzkoušet)
2.2.2. Kreativní kompakt Pokud jste rekreační typ fotografa, ale chcete si některé funkce nastavovat sami, je zde možnost pořídit si tzv. „kreativní kompakt“. Vyznačuje se pouze několika základními odlišnostmi. Především se jedná o možnost nastavení priority času a clony. Obecně dává uživateli širší možnost vložit do fotky nějakou svou invenci, co se technického nastavení týče. Při samotném výběru jsou požadavky ale v podstatě totožné jako u předcházející varianty.
13
Hlavní aspekty, na které brát ohled: • • • • • •
Kovový kryt Plaťte za značku, když na to máte Kontrolujte kabeláž Způsob řešení napájení Intuitivní ovládání Zohledněny ty funkce, které uplatníte
2.2.3. EVF – elektronická zrcadlovka Pro náročnější uživatele, kteří se o fotografování zajímají a občas si chtějí trochu „pohrát“ s nastavením fotoaparátu a také s výsledným efektem na fotografii, jsou určeny buď kompakty s manuálním nastavením (tedy předcházející varianta) nebo tzv. EVF zrcadlovky. Tyto přístroje jsou již funkčně dobře vybavené a disponují namísto optického hledáčku malým displejem, který zobrazuje přesně to, co bude ve finále skutečně zachyceno na fotografii. Tato kategorie standardně využívá napájení z vestavěného akumulátoru. Na co brát ohled Velikost Stále platí, že velikost je v této kategorii spíše menší, nicméně již zde musíme vzhledem k požadovanému lepšímu výsledku počítat se střední velikostí fotoaparátu. Cena Počítejte s tím, že s vyšší kategorií bude narůstat i průměrná cena. Ta se však bude pohybovat v cenové relaci lepších rodinných kompaktů.
14
Objektiv Zvykem u EVF bývá zabudování objektivu s vysokým rozpětím ohniskové vzdálenosti. Proto je důležité zohlednit, jestli má fotoaparát kvalitní stabilizátor obrazu. Hlavní aspekty,které lze brát v potaz: • • • • •
Kovový kryt Plaťte za značku, když na to máte Kontrolujte kabeláž Intuitivní ovládání (vyzkoušet) Stabilizátor
2.2.4. Amatérská zrcadlovka Tato třída již stojí vysoko na pomyslném vrcholu pyramidy. Je určena jak pro profesionály, tak pro pokročilé amatéry, kteří mají vysoké nároky na kvalitu výsledných fotografií. Předností zrcadlovek je pak hlavně možnost výměnných objektivů. Napájení je řešeno přes vestavěné akumulátory. Na co brát ohled Velikost Tato kategorie sice umožňuje vytvářet krásné a kvalitní fotky, ale bohužel to také obnáší mnohem větší těleso a objektiv. Cena Je dobré, že v moderní době se stávají zrcadlovky obecně mnohem více dostupné. Tato amatérská forma je přesto průměrně dražší než předcházející varianty. Objektiv Mnoho, zejména méně zkušených, fotografů často volbu vhodného objektivu podceňuje. Ten má přitom na kvalitu výsledných snímků zcela zásadní vliv.
15
Ohnisková vzdálenost 50 mm je brána jako „normálníobjektiv“ a svou perspektivou přibližně odpovídá pohledu lidského oka. Každé ohnisko, které je pod 50 mm, je širokoúhlé, a vše, co vyfotíme „širokým ohniskem“,se jeví jakoby vzdálenější než ve skutečnosti. Všechny objektivy nad 50 mm (většinou ale až nad 70 mm) se nazývají teleobjektiv. Velmi důležitým údajem objektivů je světelnost neboli schopnost objektivu propouštět světlo. Je značena písmenem f a číselným údajem, např. f/2,8. Čím nižší číslo, tím více světla je schopen objektiv propustit, a tím kratší časy stačí ke správné expozici snímku. U zoomových objektivů je označen rozsah světelností pro široké a dlouhé ohnisko (např. f/3,5-5,6). Digitální snímač a velikost čipu Dalším hlediskem, které ovlivňuje výběr fotoaparátu, je požadovaná kvalita výsledných snímků. Ta do značné míry závisí na parametrech použitého digitálního snímače. Na každém přístroji je uvedeno rozlišení snímače. Udává se v megapixelech (Mpx), tedy v milionech bodů, ze kterých je složen výsledný obraz. Pokud byste chtěli zakoupit fotoaparát, je vhodné sledovat i atribut: velikost čipu. Čím větší je čip, tím větší jsou na něm se zobrazující body, které dokáží pojmout více světla, a vyfotit fotografii ve větší hloubce ostrosti. RAW Zkontrolujte, zda má váš vybraný fotoaparát schopnost zaznamenávat obrázky ve formátu RAW. Je to velmi šikovný formát pro záznam fotek, se kterým se dá dále pracovat (lze v něm napravit mnohé chyby, které uděláte při nastavování fo-
16
toaparátu během focení). Hlavní aspekty,které lze brát v potaz: • Dbejte hlavně na výběr objektivu (k jakému účelu jej budete používat) • Digitální snímač (čím více Mpix, tím lépe) • Velikost čipu (čím větší, tím lepší) • Schopnost zaznamenávat ve formátu RAW
2.2.5. Profesionální zrcadlovka Jejich kouzlo spočívá v technických možnostech, které ani kompakty, ani EVF zrcadlovky nemohou nabídnout. Patří mezi ně např. větší rozsah světelné citlivosti (ISO), rychlosti závěrky, clony a času (záleží na objektivu). Co se týká dovedností, ty mají totožné s amatérskými zrcadlovkami. Hlavní aspekty, na které brát ohled: • Dbejte hlavně na výběr objektivu (k jakému účelu jej budete používat) • Digitální snímač (čím více Mpix, tím lépe) • Velkost čipu (čím větší, tím lepší) • Schopnost zaznamenávat ve formátu RAW • Technické možnosti, které preferujete u vašeho focení • Cena (pohybuje se od desítek tisíc až do statisíců)
17
18
3. Příslušenství V této kapitole si povíme něco o nejdůležitějším a nejčastěji používaném příslušenství k fotografování. Mnohých věcí jsme schopni docílit prostřednictvím softwaru. Stále však platí, že čím kvalitnější fotografii pořídíme, tím docílíme lepšího výsledku, a to i po softwarové úpravě. K tomu, a nejenom k tomu, nám pomáhá celá řada příslušenství.
3.1. Stativ Stativ nám poslouží zejména k focení na delší expozici nebo v případě, že chceme zachytit něco na samospoušť, a potřebujeme tak fotoaparát ukotvit v prostoru (pokud se nejedná o monopod). Kategorii stativů si můžeme rozdělit do tří základních skupin: • Klasický 3nohý stativ – trojnožka v různých cenových hladinách (většinou teleskopická) • Monopod – jedna tyčka, která bývá zpravidla teleskopická; slouží k udržení delší expozice • Ministativ (kapesní) – miniaturní trojnožka s ohebnými nožičkami.
3.1.1. Na co brát ohled • Materiál (z hlediska výdrže, váhy) • Velikost (rozmyslete si, jak velký stativ skutečně potřebujete a k čemu ho budete využívat) • Mechanismus (ukotvování fotoaparátu, skládání, polohování)
19
3.2. Blesk Blesk se nejčastěji využívá k dosvícení scény, která je přirozeností světla příliš tmavá. Jsou ale i případy, kdy si chceme pomocí blesků (světel) vytvořit svou vlastní atmosféru. Blesky jsou: • vestavěné (nejedná se tedy o příslušenství, ale nevykazují takový výkon), • externí, které se namontují na fotoaparát, • externí neboli zábleskové hlavy (vlastní stojany apod., jen vysloveně profesionální využití).
3.2.1. Na co brát ohled • Výkon (kolik je blesk schopen osvítit) • Napájení (blesk je příčinou velkého odběru energie, ujistěte se, že způsob, který daný typ podporuje, vám bude vyhovovat) • Funkce, ovládání a synchronizace s fotoaparátem (ujistěte se, že externí blesk je schopen uspokojit všechny vaše funkce a dokáže naplno komunikovat s vaším přístrojem)
3.3. Paměťové karty Velikost, rychlost a kvalita. To jsou nejdůležitější vlastnosti paměťové karty, kterým byste měli při výběru věnovat pozornost. Důležité je samozřejmě brát ohled na typ přístroje, pro který je daná paměťová karta určena. Pro zpracování většího objemu dat při pořizování videosekvencí a fotografování do nekomprimovaných formátů doporučujeme použít paměťové karty s vyšší rychlostí zápisu.
20
3.3.1. Na co brát ohled • Účel (co fotografujete a v jaké kvalitě) • S velikostí a rychlostí zápisu roste cena • Vyberte typ, který bude komunikovat s vaším fotoaparátem
3.4. Brašny, obaly, batohy Pokud vám záleží na bezpečí a ochraně vašeho přístroje, bez kvalitního pouzdra na fotoaparát se neobejdete. Pouzdra můžete vybírat podle velikosti a rozměrů přístroje, a také dle množství dalšího fotografického vybavení. Vyplatí se věnovat pozornost zpracování a polstrování pouzdra pro dobrou ochranu fotoaparátu, dále rozmístění kapes na příslušenství i způsobu zapínání pro snadný a pohotový přístup. Pokud se pohybujete hlavně v přírodě, pak nezapomeňte vzít v úvahu i mechanickou odolnost a odolnost pouzdra proti dešti.
3.4.1. Na co brát ohled • Bezpečnost (co fotíte a kde, déšť, odolnost proti pádu apod.) • Velikost • Multifunkčnost
21
3.5. Filtry Filtry patří mezi základní fotografické příslušenství. Jsou to optické prvky, které slouží k přizpůsobení optických vlastností objektivu fotoaparátu za účelem dosažení požadovaného efektu. Rozlišujeme základní druhy: a) Polarizační filtr – odfiltruje lesky z nekovových předmětů, vodní hladiny, skla atd. Díky tomu zvýrazňuje barvy, modrá obloha se jeví tmavší, a vyniknou tak bílá oblaka. Sílu efektu ovlivňujeme otáčením filtru a změnou snímacího úhlu. b) UV filtr - rozptýlené ultrafialové záření v atmosféře způsobuje, že se dálky jeví jako namodralé. Tento jev se umocňuje se stoupající nadmořskou výškou. Použitím UV filtru tento jev výrazně potlačíme. c) Ochranný filtr – slouží k ochraně samotného objektivu před prachem, poškrábáním či jinými vlivy. d) Přechodový filtr - šedá, barevně neutrální, polovina filtru snižuje propustnost světla o 50 %. Je vhodný, chcemeli snížit u části fotografované scény expozici o jedno clonové číslo.
3.5.1. Na co brát ohled • Účel (jakého efektu chceme docílit) • Kvalita optiky • Průměr filtru (takový, který bude pasovat na průměr objektivu)
22
4. Jak na focení
V této kapitole si ukážeme základní, a poté i pokročilé nastavení fotoaparátu. Vyjmenujeme si možnosti, které při fotografování můžeme zvolit, abychom dostali co nejlepší výsledky.
4.1. Scénické režimy Scénickým režimem rozumíme specifické nastavení fotoaparátu pro konkrétní fotografovanou scénu. Nastavením scénického režimu fotoaparátu určujeme, co právě fotíme. Nejčastějšími režimy jsou Západ a východ slunce, Noční fotografie, Sport, Krajina, Portrét a Makro. Všeobecně řečeno, když nastavíte jakýkoliv scénický režim, fotoaparát patřičně mění nastavení těch parametrů, se kterými lze při fotografování manipulovat (clonová čísla, expoziční hodnoty, citlivost ISO, sytost barev, ostrost, kontrast, vyvážení barev, zoom…). Samozřejmě, že ne vždy mění všechny uvedené položky. Je ovšem dobré si uvědomit, že u fotoaparátů s manuálním nastavením lze tyto položky měnit se zcela stejným výsledkem ručně. Při nastavení scénického režimu nezačne fotoaparát fotit sám lépe anebo kvalitněji. Fotí stále stejně – jen používá trochu jiné nastavení parametrů, které více odpovídá konkrétní scéně – a to může vést k lepším výsledkům.
4.1.1. Západ a východ slunce V případě západu slunce by fotografie měla být přirozeně tmavší. Scéna je při západu slunce přirozeně tmavá a fotoaparát se ji bude snažit bez použití scénického režimu exponovat tak, jako běžnou krajinu. Jinak řečeno – bude se snažit, aby
23
byl snímek stejně světlý jako krajina. Proto bude snímek západu slunce v režimu automatiky příliš přesvětlený. Tento režim lze nahradit kompenzací expozice, a to do záporných hodnot. Docílíme tím přirozeně tmavší fotografie, která bude odpovídat realitě. Tento režim je vhodný, pokud se nechcete zdržovat kompenzací expozice.
4.1.2. Noční fotografie, soumrak Tyto režimy mají velmi podobné opodstatnění, jako předchozí. Fungují tak, že fotoaparát při nastavení těchto režimů exponuje snímky tak, aby vyšly tmavší než normálně. A to proto, že scéna sama o sobě je v reálu velmi tmavá.
4.1.3. Sport Pokud fotografujeme sport, chceme, aby osoby v pohybu nebyly rozmazané - toho lze docílit jen krátkým časem expozice. Chceme tedy, aby fotoaparát nastavoval co nejkratší časy závěrky. Výsledkem je, že „zmrazí“ pohyb, takže například tenista nebude na snímku rozmazaný.
4.1.4. Krajina V případě krajiny si budeme přát pěkně vyvážený snímek nejlépe s velkou hloubkou ostrosti – toho lze docílit vysokými clonovými čísly. Fotoaparát by měl nastavovat vyšší clonová čísla a nižší hodnoty citlivosti ISO. Některé modely možná přidají na sytosti barev a zvýší ostrost snímků. Výsledkem by měla být dobře ostrá fotografie krajiny.
4.1.5. Portrét V režimu portrétních fotografií se fotoaparát snaží o zvýraznění obličejů oproti pozadí, které není žádoucí. Z toho důvodu je snaha o mírné rozmazání všeho, co nesouvisí s obličeji, aby na první pohled bylo jasné, co je hlavním motivem
24
fotografie. Na základě detekovaných obličejů zvolí co nejmenší clonu, ale s ohledem na ostrost všech rozpoznaných tváří.
4.1.6. Makro Pro focení od 5 do 25 centimetrů mezi fotografovaným objektem a objektivem volíme režim makro. Jakmile fotíme takto zblízka, dosáhneme poměru velikosti snímaného objektu a jeho zobrazení na snímku více méně 1:1, a v takovém případě, kdy je poměr 1:1 a větší (tedy objekt na snímku je větší než ve skutečnosti), hovoříme o „makrofotografii“. Automaticky se u tohoto režimu zapíná displej, který má vysokou spotřebu energie, je proto třeba se vybavit náhradní sadou baterií nebo nabitých akumulátorů.
4.2. Pokročilé techniky focení V rámci pokročilejších technik můžeme využít poloautomatických režimů nebo plného manuálu. Tyto režimy nám dávají větší možnost ovlivnit výslednou fotografii a vnést do fotografie vlastní invenci. Schopnost dosáhnout nějakého konkrétního záměru je v podstatě cílem pokročilého focení.
4.2.1. Poloautomatické režimy Od clonového čísla se odvíjí průměr otvoru, kterým se pouští světlo na čip fotoaparátu. Paprsky, které projdou, se nechají určitou dobu na čip působit. Tuto dobu udává čas závěrky. Nastavením Citlivosti (ISO) říkáme čipu, jak kvalitně má dopadající světlo přeměňovat na elektrické signály. ISO se jako jediný z těchto atributů nastavuje v poloautomatickém režimu vždy manuálně. Když všechny tři parametry nastavíme správně, máme šanci na dobrou fotku.
25
Citlivost ISO V každém digitálním fotoaparátu je čip, který přeměňuje dopadající světlo na elektrické signály, ze kterých se pak „poskládá“ fotografie. Čím vyšší nastavíme citlivost (ISO), tím je čip citlivější na dopadající světlo. Při zachování stejných hodnot ostatních parametrů a zvýšení ISO můžeme fotit za horších světelných podmínek, avšak tato schopnost je vykoupena zhoršením kvality výsledné fotografie, a to v podobě nárůstu digitálního šumu. Teoreticky by tedy vždy při nedostatku světla stačilo zvýšit nastavení ISO. Ve skutečnosti však vyšší ISO způsobuje více digitálního šumu. Mějte tedy ISO vždy nastaveno na tu nejnižší hodnotu, kterou vám fotoaparát umožní. Hodnotu ISO zvyšujte pouze v situaci, kdy bude málo světla. Priorita clony Na Nikonech je režim Priorita clony pod volbou A, na Canonech jde o volbu Av. V režimu Priorita clony funguje foťák tak, že si fotograf nastaví fixní hodnotu clony a fotoaparát automaticky dopočítá čas závěrky. Fotograf si tedy ovlivňuje nastavenou clonou primárně hloubku ostrosti. Může se stát, že expoziční automatika selže a fotografie bude podexponovaná nebo přeexponovaná. V tom případě se z režimu Priorita clony přepněte na plně Manuální režim, clonové číslo ponechejte stejné a čas posuňte tak, abyste expozici upravili. Priorita času U Nikonu je režim Priorita času pod písmenem S, u Canonu pod písmeny Tv. Fotograf se někdy dostává do situace, kdy nejde až tak moc o hloubku ostrosti, ale důležitější je, jaký použít čas závěrky. Typickým příkladem takové situace je focení sportu. Sportovec se pohybuje rychle, a kdyby fotograf použil dlouhý čas, byla by fotografie rozmazaná, protože by se objekt během expozice o kousek posunul. Použití režimu
26
Priorita clony je pro tyto situace nevhodné, protože fotoaparát k pevně nastavenému clonovému číslu použije pravděpodobně příliš dlouhý čas. Použijte proto režim Priority času a nastavte krátký čas závěrky. Automatika fotoaparátu pak sama dopočítá clonové číslo. Obecně lze za krátký čas závěrky považovat čas kratší než 1/250 sekundy, i když záleží na typu fotoaparátu a zoomu.
4.2.2. Plný manuál Nejobtížnější a časově nejvíce náročný je režim, kdy využíváme plného manuálu. Neudáváme tedy žádnou prioritu pomocí předvolby, ale určujeme si poměr atributů sami. Výhodou tohoto režimu je možnost vytvořit fotografii bez přednastavených neměnných parametrů, absolutně vyhovující vašim představám. Na druhou stranu na takovou fotku budete potřebovat více času vše si rozmyslet (případně i otestovat). Budete-li chtít fotit složitější scénu, doporučujeme si vše nastavit manuálně, ale budete-li fotit aktivity, při kterých se neustále mění podmínky (svatba apod.), využívejte výše uvedených režimů nebo dokonce automat.
4.3. Kompozice Po zvládnutí fotoaparátu a všech jeho funkcí se zákonitě obrací pozornost fotografa před fotoaparát. Neméně důležitáje fotografova schopnost vytvářet snímky s kvalitní kompozicí. Kompozice je takové uspořádání jednotlivých prvků v obraze, při kterém celek působí vyváženě a harmonicky. V praxi je třeba často přemýšlet o vhodném rozmístění jednotlivých prvků na fotografii za pochodu, protože příležitost na vyfotografování zajímavého snímku je záležitostí okamžiku a snímek s nevhodnou kompozicí je prakticky bezcenný. Úspěšně zkomponovaný snímek dokáže zachytit pocity a emoce fotografované scény a přenést je na svého diváka. Fotograf se tímto způsobem snaží, aby jeho fotografie vynikly z řady a oslovily svoji
27
jedinečnou atmosférou. Strohé dodržování základních technik kompozice ještě nezaručuje úspěch, a potřebná tak je i notná dávka vlastní kreativity.
Správná kompozice je velmi důležitá
Kompozicí můžeme nazvat soubor pravidel a doporučení pro tvorbu vizuálně kvalitní a vyvážené fotografie. To, jakým způsobem snímek působí na svého diváka, je ryze subjektivní a odvíjí se od divákova pozadí (zkušenosti, kulturní prostředí atd.). Stejný snímek tedy může na různé diváky působit rozdílně. Kompozice je prvek společný pro veškerá vizuální umění, jsou jimi například malířství, sochařství, architektura a v neposlední řadě i fotografie. Na rozdíl od malířství, kdy si malíř sám plně volí kompozici obrazu, fotograf se musí často spokojit s kompozičními nedokonalostmi, které zkrátka v daném místě a čase nebylo možno odstranit. Omezující okolnosti jsou v praxi dvojího typu, prvním je jedinečnost okamžiku, a s ním spojené vysoké nároky na po-
28
hotovost fotografa. Druhým je omezení pohybu fotografa, ne vždy lze zaujmout vůči scéně takové místo, které poskytne optimální kompozici. Naprosto odlišná je situace při fotografování stálejších objektů (město, krajina atd.), kdy faktor času nehraje roli. Na snímky tohoto typu jsou(na rozdíl od reportážních fotografií) kladeny mnohem vyšší kompoziční nároky. Výhodou digitálních fotoaparátů je, že jejich snímky lze jednoduše upravovat na počítači a za pomoci grafických aplikací (jako třeba Google Picasa) přivést zpět k životu zdánlivě ztracený snímek. Mnohé dokáží napravit i nejjednodušší nástroje, jako například nástroj pro ořezání, kterým ořežeme ústřední motiv fotografie od přebytečných a rušivých prvků.
4.3.1. Pravidla správné kompozice 1. Zlatý střed fotografie – Lidskému oku nejvíce lahodí obdélníkový tvar snímku s poměry stran 5:8, takovýto obdélník lze rozdělit na tři pomyslné části (viz obrázek). Motivy, jejichž jednotlivé objekty spadají do těchto tří sekcí, se považují za harmonické. Výjimku mohou částečně tvořit velké symetrické objekty, jako třeba zámek, kostel či skupiny lidí, stromů atd., které jsou v jedné linii.Tedy nevadí, když budou tyto motivy umístěny na střed fotografie, a budou zabírat většinu snímku.
Harmonické umístění motivů na fotografii
29
2.Pravidlo třetin – Lidské oko nejvíce přitahují objekty nacházející se na průsečících horizontálních a vertikálních přímek rozdělující obraz na třetiny. Tyto přímky se nazývají „zlaté řezy“ obrazu. Pravidlo platí pro snímky focené jak na šířku, tak na výšku. Ústřední motivy snímku bychom tedy měli umísťovat na tyto pomyslné průsečíky. Některé novější fotoaparáty podporují možnost zobrazení vodících lišt, které rozdělují obraz zhruba Přímky zlatého řezu na třetiny, na displeji fotoaparátu.
Umístění objektu do zlatého řezu
30
3. Správné umístění objektu – Fotografovaný objekt by měl na snímku zaujímat přirozené místo. Objekt v pohybu by neměl opouštět obraz, směr jeho pohybu by měl směřovat směrem do fotografie. Například při focení zprava přibíhajícího běžce jej neumístíme do levé části snímku. Objekt by tak obraz nepřirozeně opouštěl. Jiným příkladem může být snímek osoby dívající se do krajiny, kdy je třeba nechat objekt v opačné části snímku, než do které Fotografovaný objekt potřebuje strany se dívá (dívá-li se místo na rozhled doprava, umístím objekt do levé části fotografie). 4. Horizont - Při fotografování horizontu je třeba dbát, aby byl umístěn v liniích rozdělujících obraz na třetiny. Většinou není žádoucí, aby horizont dělil snímek na poloviny. Při fotografování oblohy stačí horizont umístit do spodní třetiny, naproti tomu při snímání města, či krajiny je vhodné horizont umístit do horního zlatého řezu.
Umístění horizontu na krajinářské fotografii
31
5. Linie - Linie vytváří dráhu, po které putují naše oči. Nejčastěji se linie umísťuje z levého horního rohu do pravého dolního rohu snímku, či opačně. Linií může být cokoliv: potok v krajině, strom, architektura. Žádoucí je umístit na linie ve třetinách obrazu nějaký motiv, snímek se tak nestane nudným.
Linie s motivem lokomotivy
jsou přírodní fotografie rámované větvemi stromů, nebo snímky architektury rámované okenními rámy či klenbami. 7. Hloubka ostrosti – Pomocí vhodného snížení hloubky ostrosti lze na fotografii zvýraznit hlavní objekt. Ten bude dostatečně ostrý a jeho pozadí bude rozostřené. Neplatí, že fotografie je dobrá, jen když je celá ostrá. Ve většině případů je cílem fotografa mít ostrý objekt v popředí a pozadí rozostřené, jsou však i případy, kdy je cíl přesně opačný.
32
6. Rámování – Tato technika kompozice soustřeďuje divákovu pozornost na objekt v rámu, a divák se tak nerozptyluje rušivými objekty v okolí hlavního motivu. Rámovat můžeme snímek mnoha objekty. Typické
Záměrně nízká hloubka ostrosti pozadí fotografovaného detailu
Tato metoda se často používá v makrofotografii nebo při fotografování portrétů, kdy by ostré okolí působilo rušivě. Lidské oko totiž vždy hledá nejostřejší objekt na snímku.
U kompaktních fotoaparátů tuto techniku lze využít jen velmi omezeně, používá se převážně u zrcadlovek s objektivy s delší ohniskovou vzdáleností. Hloubka pole ostrosti klesá s velikostí otevření clony objektivu (větší otevření clony znamená menší hloubku ostrosti). Rovněž objektivy s větší ohniskovou vzdáleností mají při stejné velikosti clony menší hloubku ostrosti. Každý objektiv zobrazí rozostřené pozadí trochu jinak. Důležité je, aby pozadí vypadalo přirozeně a nerušilo. Odborně se tato vlastnost objektivu nazývá bokeh. 8. Kontrast – Dalším způsobem, jak zvýraznit ústřední motiv na fotografii, je zvýšení jeho kontrastu s okolím. Ne vždy je totiž žádoucí nebo technicky možné, aby byl objekt zvýrazněn rozostřením jeho okolí. Příkladem použití kontrastu může být snímek stromu se zapadajícím sluncem v pozadí. Jeho tmavé obrysy kontrastují s teplými odstíny oblohy, a důrazně Kontrastní fotografie stromů ho tak zvýrazňují. 9. Rušivé prvky na snímku - Při fotografování si je třeba dát pozor, abyse v pozadí či v popředí snímku nenacházely rušivé prvky. Často stačí mírně změnit úhel záběru nebo popojít několik kroků, a vše je vyřešeno. Většinou mezi rušivé prvky patří člověkem vytvořené objekty v pozadí snímku, jako jsou komíny, lampy a stožáry. Rušivý objekt může být i v popředí: kousek jiného předmětu nebo osoba, která nemá s dějem na fotografii nic společného. Typickým příkladem jsou fotografie lidí s nevhodným pozadím, kvůli kterému jim z hlavy „vyrůstá“ strom, lampa či jiný objekt.
33
10. Kompozice dvou objektů – Nejčastěji používané kompozice dvou rovnocenných objektů na fotografii jsou: horizontální, vertikální a diagonální (viz obrázek). Je vhodné držet se jednoho z těchto typů kompozice.
Kompozice dvou objektů na fotografii
34
5. Jak na správu fotografií
Veškerá činnost s digitálními soubory musí směřovat k co nejbezpečnějšímu řešení, jež zajistí obnovitelnost původních dat, uchování důležitých dílčích kroků úprav fotografií a zajištění jejich zálohování, včetně archivace v dlouhodobém horizontu. Důležitým prvkem je také samotné organizování zálohy a snadná dohledatelnost fotografií. Všechna data vždy udržujte minimálně ve dvou kopiích a udržujte vše maximálně přehledné!
5.1. Postup po fotografování Prvním krokem je stažení vyfocených fotografií do počítače, což lze provést dvěma způsoby: 1) Pomocí kabelu. Každý fotoaparát obsahuje zdířku pro připojení k počítači, stejný konektor se používá i pro přímé spojení s tiskárnou. Na druhém konci kabelu(u počítače či tiskárny) se většinou zapojuje do zdířky USB. Pro samotné připojení se nabízejí dvě možnosti: a) Využít přibalený program pro stahování fotografií, v tom případě postupujte podle jeho návodu. Většinou je potřeba nejdříve tento program nainstalovat do počí- tače, a teprve potom připojit fotoaparát.
b) Přímé propojení. Propojíme rovnou fotoaparát a po ‑ čítač. Novější počítačové operační systémy (u Windows určitě od verze XP) samy všechno zařídí, a my získáme přístup přímo na kartu uvnitř fotoaparátu. Neboli fotoa-
35
parát se v tomto případě chová jako vyměnitelný disk (flashka). Zároveň, pokud máme v počítači již jiný program na správu fotografií, počítač nám sám nabídne možnost stažení přes tento program. 2) Pomocí „čtečky karet“, neboli speciálního zařízení na čtení paměťových karet nejen z fotoaparátů. Tato zařízení mohou být buď externí, která se připojují přes USB, nebo interní, která se vyskytují převážně u notebooků. Interní většinou bývají schopny spolupracovat jen s běžnějšími typy paměťových karet, zatímco do externí zapojíte téměř cokoliv. Čtečka se také chová jako vyměnitelný disk (flashdisk). Důležité je fotografie z karty vždy pouze kopírovat! Fotky by tedy měly zůstat na kartě i po stahování. Tento prvek je důležitý, pokud by totiž v průběhu stahování došlo k nějaké chybě, budeme mít originální data stále na kartě, a o fotografie nepřijdeme. Ani po zkopírování do počítače bychom se neměli unáhlovat s mazáním fotek, nýbrž bychom měli provést první zálohu. Před jejím provedením ještě můžeme fotografie projít, a ty vyloženě nepodařené vymazat, abychom je zbytečně nezálohovali. Teprve po provedení zálohy můžeme smazat fotografie z paměťové karty. Tím zajistíme, že po celou dobu práce s fotografiemi budou vždy minimálně ve dvou kopiích na dvou místech. Důležité také je, jakou zvolíme organizaci fotografií v počítači. Je velice důležité udržovat v organizování fotografií určitý řád a pravidla, která si určíme. Jen tak se nám žádná fotografie neztratí a nebude pro nás problém dohledat jakoukoli fotografii, na kterou si vzpomeneme, a to i v delším časovém odstupu. Existuje mnoho možností jak organizovat fotografie a každý si jistě vymyslí vlastní, nejběžnější a nejpřirozenější však je organizovat fotografie podle časové linie, neboli tak, jak je vyfotíme.
36
Vytváříme tedy složky s názvy podle data focení, za které můžeme přidat samotný název např. „2010_04_09 Výlet na pražský hrad“. Díky tomuto pojmenování se nám složky krásně seřadí podle data fotografování a podle druhé části jednoznačně poznáme, odkud fotky jsou. Zdali fotky uvnitř složek budete přejmenovávat, a podle jakého vzoru, to záleží čistě na vás. Pokud však pořizujete velké množství fotek, tak je tento proces velice náročný. Naštěstí s tímto problémem nám mohou pomoci (i beze změn názvů) programy na organizování fotografií, jako jsou například: Zoner Photo Studio, Adobe Bridge, Adobe Lightroom, dále v příručce zmíněný program Picasa a mnoho dalších. Za pomoci těchto aplikací můžeme využívat další pokročilé funkce při organizování fotek. Jednotlivé programy se od sebe odlišují ovládáním, ale vycházejí ze stejného základu a mají téměř shodné funkce. Můžeme zde fotografie ohodnotit, přiřadit je do různých kategorií jako jsou lidé, krajina, sport apod. V neposlední řadě můžeme fotografiím přiřazovat klíčová slova, neboli jednoslovné definice fotografie. Jedna fotografie může mít více klíčových slov. Všechny tyto parametry poté můžeme použít pro třídění a vyhledávání fotografií. Lze si tedy například zobrazit jen fotografie nejlépe hodnocené, nebo jen fotografie obsahující osoby, tedy ze skupiny lidé. Pokud si přiřadíme klíčová slova třeba na členy rodiny, není problém zobrazit všechny fotky, na kterých je například Pepa. Tyto programy jsou většinou vhodné i pro základní úpravu fotografií, a proto není od věci si některý z nich pořídit.
5.2. Záloha vs. archivace Nejdříve si musíme uvědomit zásadní rozdíl mezi fotografií zálohovanou a archivovanou. Záloha je opravdu jen zálohou a lze ji kdykoliv smazat. Soubor, který je opravdu archivován, zpravidla smazat nemůžeme (pokud není jeho nosič mechanicky zničen).
37
5.3. Archivace Archivovat byste měli především původní, neupravené soubory, v podobě, jak je zaznamenal fotoaparát, dále samozřejmě i vybrané nejlepší fotografie z již upravených,vyretušovaných, zkrátka ty dokonalé, ovšem stále v jejich původní velikosti, bez převzorkování najiný formát. Pro archivaci stále raději používejte archivační zlatá DVD, případně Blu-Raydisky. Ta ale použijte výhradně v kombinaci s archivačním harddiskem. Výhodou zápisu naDVD a Blu-Ray je odolnost proti elektromagnetickému poli i elektrostatickým výbojům, druhou nezanedbatelnou výhodou je skutečnost, že uzavřené DVD a Blu-Ray disky není možné smazat. Pro maximální bezpečnost a téměř minimální nebezpečí ztráty dat archivujte vždy minimálně ve dvou kopiích nepřepisovatelných disků CD anebo DVD, a to na dvou geograficky různých místech.
5.3.1. Postup archivace formátu RAW Postup exportu souborů z původního RAW formátu pro archivaci:
1. Označte všechny pro archivaci určené fotografie v dané složce (CTRL+A).
2. V záložce Soubor vyberte příkaz Exportovat (též CTRL+SHIFT+E), V okně exportu po zadání ces- ty pro uloženísouborů (nejlépe do adresáře s názvem ARCHIVOVAT) vyberte Formát souboru DNG (Digital Negative).
38
3. Dále nastavte volbu Plná velikost u Náhledu JPG, a volbu Zachovat obraz RAW v menu Způsob převodu obrazu. Dále zaškrtněte volbu Komprimovat a Vložit původní data RAW (vše je dobře vidět na screenshotu okna Export), pak již můžete export potvrdit.
Výsledné soubory jsou oproti původním RAW souborům menší asi o 40 %, přitom mají zachovaná všechna originální obrazová data. Dále s těmito soubory DNG budete při archivaci pracovat stejně, jako s běžnými soubory JPG.
5.4. Úprava fotografií v Google Picasa Upravovat fotografie je nezbytná činnost každého fotografa. Tato část se zabývá úpravou a prací s fotografiemi v programu Google Picasa. Tento program zdaleka není jediný, ale je poskytován zdarma a je velmi oblíbený.
Aplikace Picasa je počítačový program k organizaci, vyhledávání, úpravě, prezentaci a publikování digitálních fotografií, který zdarma poskytuje společnost Google. Pomocí tohoto programu může uživatel jednoduše upravit své fotografie a nahrát jedo vlastní internetové galerie. Program je maximálně zjednodušený a snadno ovladatelný, poskytuje tak možnost kvalitní práce s digitálními fotografiemi širokému spektru uživatelů. Tento program lze zdarma stáhnout z internetové stránky http://picasa.google.com/intl/cs/, kde naleznete vždy aktuální verziv českém jazyce. Hned při prvním spuštění si aplikace automatický vyhledá všechny fotografie a obrázky ve vašem počítači, což vám zpřehlední strukturu adresářů s fotografiemi. Automatické
39
vyhledávání lze libovolně omezit, k dispozici je u každé složky možnost Prohledat jednou (program složku prohledá pouze jednou při prvním spuštění či při přidání nové složky), Vždy prohledávat (program složku prohledá při každém spuštění) a Odebrat z aplikace Picasa (program si složky nebude všímat a fotografie či obrázky, které by obsahovala, nezahrne do seznamu). Picasa funguje jako virtuální prostor, fotografie jsou tedy do galerií zařazeny pouze virtuálně, nevytváří se jejich kopie, takže je na jejich původním umístění nesmažte!
Výběr složek, které program Picasa bude prohledávat
Fotografie lze vkládat i přes funkci Import, která je nabídnuta automaticky po připojení externího zařízení, např. USB disku či digitálního fotoaparátu. Tato funkce zajišťuje zkopírování fotek do předem vybrané složky, obvykle do složky Obrázky v Dokumentech, a jejich vložení do katalogu Google Picasa.
5.4.1. Organizování fotografií Obrazovka v levé části programu Picasa obsahuje sloupec pro snadné procházení vyhledaných fotografií a obrázků. Její nastavení umožňuje jednoúrovňové i stromové zobrazení složek a dále třídění podle data vytvoření či změn, velikosti i jména. Položky jsou rozděleny do několika skupin: • Osoby – aplikace Picasa automaticky rozpozná lidské obličeje na vašich fotografiích a všechny tyto
40
obličeje zaznamená do této složky, kde můžete následně jednotlivé lidi pojmenovat a seskupit. Sama pak zareaguje na vámi doplněná jména osob jejich přiřazením k albu či jednotlivým fotografiím. • Projekty – zde program ukládá vámi vytvořené koláže a podobné projekty. • Složky – toto je hlavní složka, ve které najdete všechna alba s fotografiemi a obrázky, které program automaticky vyhledá v nastavených složkách. • Webová alba – zde jsou zobrazena všechna alba, která vámi byla nahránado internetové galerie. V pravé části jsou zobrazeny náhledy fotografií v aktivních složkách, kterými lze plynule listovat a upravovat je.
Vzhled programu Picasa
41
5.4.2. Vyhledávání a práce s fotografiemi Při hledání fotografií stačí zadat vám známý název a v okně se okamžitě objeví výsledky obsahující daný text či frázi. Je to velmi intuitivní a hledání probíhá již po každém napsaném písmenku. Praktickým vylepšením je funkce Rozsah dat – za pomoci jednoduchého posuvníku plynule nastavujete, zda chcete nejnovější fotografie, starší či všechny. Rozsah časů se pohybuje v řádech dnů, měsíců i roků. Vyhledání lze také omezit na oblíbené fotografie (označené hvězdičkou), videa, či fotografie nahranédo webového alba (včetně různých kombinací těchto omezení). U horního okraje obrazovky lze nalézt klasickou sadu nabídek (menu) a pod ní několik užitečných tlačítek (v panelu nástrojů). První tlačítko umožní import nových fotografií, třeba z digitálního fotoaparátu. Pro mnoho uživatelů je to velmi užitečná funkce. Vyřazuje duplicitní soubory a její ovládání je velmi jednoduché. Druhým tlačítkem lze vytvořit nové album. Třetí a čtvrté tlačítko slouží k přepínání zobrazení složek v levé liště jednoúrovňově, nebo se stromovou strukturou. Další tlačítko, se šipkou, umožňuje řadit fotografie v galerii dle jejich názvu, data pořízení či dalších vlastností. Tlačítko s webovou kamerou slouží k zachycování fotografií přímo pomocí webové kamery u vašeho počítače, pokud ji máte. Pomocí filtrů, které jsou umístěny hned vedle, lze omezit zobrazení fotografií jen na některé snímky, např. jen na snímky označené hvězdičkou, nebo na snímky s lidmi.
42
Na pravé straně obrazovky se nachází okénko vyhledávání fotografií dle zadaného názvu.
Dolní polovina obrazovky obsahuje sadu tlačítek, určených pro rychlé zpracování fotografie. Fotografie můžete otáčet, označit hvězdičkou, nahrát na webové album, vytisknout, poslat e-mailem nebo si je dokonce nechat vyvolat. Dále je možné odeslat fotografie na svůj blog, vytvořit koláž nebo doplnit ke snímkům údaje o přesném místu jejich pořízení pomocí značek Geotag. U horního okraje obrazovky se můžeme dostat k dalším zajímavým funkcím v menu Vytvořit. Během chvilky lze nastavit fotografii jako spořič obrazovky nebo z několika snímků vytvořit krátké video.
5.4.3. Úprava fotografií Při dvojkliku na vybranou fotografii z některé z vašich složek se v levé části programu otevře nástrojová lišta, která umožňuje úpravu fotografií. Na této liště se mimo jiné vyskytují informace o modelu fotoaparátu, se kterým byl snímek pořízen, informace o nastaveních fotoaparátu, které byly použity při focení, a histogram samotné fotografie.
43
Jsou zde tři skupiny nástrojů, kterými můžete své fotografie zbavit většiny neduhů, jako jsou červené oči, špatný kontrast, či je prostě jenom oříznout, nebo využít možnosti upravit fotografii některým z efektů. Veškeré změny, které lze provést pomocí integrovaných nástrojů, můžete jednoduše vzít zpátky pomocí tlačítka Zpět, které obnoví fotografii do stavu před posledním použitým nástrojem. Položka základní opravy Oříznutí Nástroj slouží k oříznutí nechtěných objektů na fotografii, potažmo k zvýraznění hlavního motivu fotografie oříznutím přebytečných okrajů. V nabídce jsou přednastavené formáty standardizovaných rozměrů fotografií, možnost oříznout fotografie ručně, tu však nechybí. Uživatelům, kteří chtějí své fotografie nechat vytisknout ve fotolabu, doporučujeme, aby využili nabídky přednastavených rozměrů, a vyhnuli se tak bílým Výběr složek, které program Picasa okrajům na fotografii, bude prohledávat které by vznikly při tisku zpětným převodem fotografiído standardizovaných formátů.
44
Vyrovnat Nástroj Vyrovnat vám umožní upravit nevhodně vyfocené objekty na fotografiích tak, že upraví jejich perspektivu. Fotografii můžete tímto nástrojem natáčet do obou směrů, a napravit tím špatně vyfocený snímek. Orientovat se přitom můžete pomocí mřížky, která rozděluje fotografii horizontálními a vertikálními liniemi. Červené oči Nástroj Červené oči automaticky vyhledá na fotografii focené s bleskem tento nechtěný defekt a změní sytě červenou barvu na odstíny černé. Výrazně tím zkvalitní tyto společenské fotografie. V příliš komplikované scéně je nutné oblast s defektem ve formě červených očí vybrat ručně. V drtivé většině případů však program tento jev rozpozná sám.
Ukázka nástroje vyrovnat
Ukázka nástroje červené oči
Zkusím štěstí Tento nástroj se automaticky pokusí nastavit barvu fotografie a její kontrast na co nejvhodnější hodnoty tak, aby co nejvíce odpovídaly realitě. Pokud nebudete s výslednou úpravou spokojeni, lze jednoduše veškeré změny vzít zpět a pokusit se upravit hodnoty barev a kontrastu manuálně.
Ukázka nástroje zkusím štěstí
45
Automatický kontrast Nástroj se pokusí automaticky nastavit kontrast fotografie na optimální hodnotu, a opravit tím špatnou expozici fotografie bez ovlivnění barev. Automatická barva Nástroj se pokusí automaticky nastavit barvu fotografie na optimální hodnotu, a odstranit tím nežádoucí barevné nádechy. Retuš Pomocí nástroje Retuš lze opravit nežádoucí jevy vyskytující se na fotografii. Odstranit tak z fotografie můžete kazy, prach a škrábance, které kazí její celkový dojem. Z lidské pokožky tak můžete odstranit pihy, znaménka či špínu. Na obrázku byly například z cedule odstraněny zarezlé šrouby a odlupující se nátěr.
Ukázka nástroje retuš
Zjasnit Tento nástroj slouží ke zjasnění celé fotografie, a může tak zlepšit čitelnost podexponovaných fotografií. Je prakticky totožný s nástrojem zjasnit, který najdete v liště ladění. Položka Ladění Zjasnit Viz Zjasnit v položce Základní opravy. Světla Tento nástroj je podobný nástroji Zjasnit, důležitý rozdíl je však v tom, že zjasní pouze světlejší místa fotografie. Jinými
46
slovy ještě více zvýrazní světelný rozdíl mezi tmavými a světlými místy na fotografii. Stíny Jedná se o nástroj, který ztmaví tmavá místa na fotografii. Lze jím jednoduše docílit zvýraznění stínů. V principu jde o opačný nástroj k nástroji Světla. Vhodnou kombinací těchto tří nástrojů ladění lze dosáhnout správného nasvětlení fotografie tak, aby správně vynikl její ústřední motiv. Možností, jak si toto ladění zjednodušit a nechat úpravu na programu samotném, je nástroj Opravit osvětlení jedním kliknutím. Jeho pomocí, jak název napovídá, lze provést automatickou úpravu světelných podmínek celé fotografie. Teplota barev Vhodným použitím tohoto nástroje lze docílit změny teploty barev, a následné změny vnímání fotografie jako studené/ teplé. Pohybem jezdce doleva docílíme zabarvení fotografie do odstínů modré, a fotografie tak bude působit chladnějším dojmem. Naopak pohyb lišty vlevo zabarví obraz do odstínů teplejších barev. Výběr neutrální barvy Zvolením tohoto nástroje, a následným označením části fotografie určíte, která barva má být programem považována za neutrální. Jako neutrální je nejlepší zvolit čistě bílou barvu bez odstínu, který by zapříčinil barevnou změnu celé fotografie. Někdy však tento efekt může být zamýšlený, a lze jím dosáhnout zabarvení fotografie. Zvolím-li například jako neutrální barvu žlutou, zabarví se celá fotografie do odstínů modré. Efekt je prakticky stejný jako u předchozího nástroje. V jiných nástrojích nebo přímo v některých fotoaparátech se mu též říká „vyvážení bílé“.
47
Položka efekty Doostřit Zvýší ostrost hran fotografie, čímž docílí vyšší hloubky ostrosti celé fotografie. Tento nástroj je vhodné využít k jemnému doostření detailů fotografovaných objektů v případě, že není našim záměrem mít objekt rozostřen. Sépie Převede fotografii do odstínu sépiové kosti. Tento efekt se používá k imitaci starých fotografií, které byly laděny do podobného odstínu.
Ukázka nástroje sépie
ČB Převede barevnou fotografii na fotografii černobílou. Toto je nejjednodušší způsob, jak převést fotografii do odstínů černé. Teplejší barvy Tento nástroj zlepší tělové barvy zesílením teplých odstínů. Nástroj je tedy vhodný k úpravě portrétů a lze ho použít opakovaně. Zrnitý film Přidá fotografii na zrnitosti.
48
Ukázka nástroje teplejší barvy
Tónování Nástroj převede celý snímek do odstínů vybrané barvy. Na liště zachování barev lze nastavit intenzitu, s jakou budou zachovány původní barvy. Jednoduchou kombinací tak lze docílit pouze mírného barevného zabarvení fotografie bez ztráty původní barevnosti.
Ukázka nástroje tónování
Sytost Pomocí tohoto nástroje lze zvýšit, nebo naopak snížit sytost barev snímku. V extrémních případech tak bude fotografie pouze černobílá, nebo nepřirozeně sytá. Jemné rozostření Tímto nástrojem lze vybrat kruhovou oblast, kde bude obraz ostrý a směrem od středu bude přecházet do obrazu rozostřeného. Kliknutím kdekoliv na fotografii vyberete bod, kde bude střed ostrosti. Pomocí dvou lišt lze nastavit intenzitu, s jakou bude Ukázka nástroje jemné okolní obraz rozostřen, a velikost rozostření kruhové oblasti, kde naopak bude obraz ostřejší. Tímto efektem se docílí zvýraznění vybraných objektů.Mírné rozostření pozadí způsobí jemnější dojem celé fotografie.
49
Záře Dodá fotografii průhledný nádech. Nechybí zde opět možnost volby intenzity efektu a velikosti okruhu, ve kterém bude efekt nejviditelnější. Filtrovaná ČB Vytvoří fotografii, která vypadá, že byla pořízena na černobílý film pomocí barevného filtru. Výsledný snímek je samozřejmě černobílý, liší se však v podání detailů v závislosti na výběru barvy filtru. Ohnisková ČB Jde o nástroj, který sníží barevnou sytost okolo vybraného bodu. Stačí jednoduše vybrat bod, kde chceme zachovat původní barvy, a v závislosti na zvolené velikosti oblasti se převede zbytek fotografie do odstínů černé barvy. Ovlivnit lze jak velikost a umístění barevné části obrazu, tak i ostrost, s jakou barevná část obrazu přechází do části černobílé.
Ukázka nástroje ohnisková ČB
Dělené tónování Tento nástroj je vhodný především k úpravě oblohy na vašich fotografiích. Jde o odstupňovaný filtr, kterým můžete do horní části snímku přidat odstín vybrané barvy. Chcete-li například zintenzívnit červánky, stačí vybrat správný odstín červené barvy.
50
Ukázka nástroje dělené tónování
Nechybí zde nástrojová lišta Odstín, kterou lze jemně doladit odstín vybrané barvy. Lišta Prolnutí slouží k nastavení intenzity, se kterou je ubírán odstín vybrané barvy směrem k dolní části fotografie.
5.4.4. Hromadné úpravy fotografií Užitečným nástrojem je Hromadná úprava, která se nachází v menu pod položkou Obrázek. Jak sám název napovídá, jedná se o nástroj, který mění atributy u všech označených fotografií naráz. Pomocí této skupiny nástrojů lze například jednoduše otáčet snímky vyfocené na výšku. Užitečná je též funkce Přejmenovat, u kteréaplikace za zvolený název automaticky doplní číslo fotografie, případně datum jejího pořízení a rozlišení. Aplikovat lze i automatické filtry pro kontrast a barvy a funkci Zkusím štěstí (viz výše). Také efekty Sépie, Doostřit, Oteplit, Zrnitý film a ČB, tedy všechny nástroje, u kterých není nutné další nastavení.
5.4.5. Prezentace Program Picasa obsahuje pokročilý systém prezentace fotografií ve formě obrazové prezentace. Jedná se o klasickou slide show, ve které lze nastavit mnoho klíčových parametrů. Nastavit můžete dobu zobrazení fotografie, efekt přechodu mezi fotografiemi. Snímky lze i otáčet, zvětšovat a oblíbené označit hvězdičkou. Implementovaná je i možnost zobrazení komentáře k prezentovaným fotografiím formou titulků. Není tedy nutné každý snímek rodině nebo přátelům osobně komentovat, když si vše mohou pohodlně přečíst přímo na obrazovce.
51
5.4.6. Koláž Další praktickou funkcí aplikace Picasa je možnost vytvořit z vybraných fotografií interaktivní koláž. Vše je velmi jednoduché a rychlé, stačí kliknout na ikonu Koláž, a program automaticky vybrané album či výběr fotografií převede na koláž. K dispozici je mnoho nastavení, která vám pomohou vytvořit koláž přesně podle vašich představ. Samozřejmostí je možnost nastavení koláže na výšku nebo na šířku. Dalším atributem je formát stránky – lze jednoduše vybrat přednastavené rozměry stránky či nastavit velikost ručně. Důležitý je výběr způsobu, jakým budou fotografie v koláži poskládány. Aplikace nabízí celkem šest možností: 1. Hromádka obrázků – Program náhodně rozhází snímky po stránce, což sice vypadá při větším množství snímků hezky a efektně, ale většinou je třeba koláž ručně upravit. Snímky lze natáčet, měnit jejich velikost a přesouvat je do popředí/ pozadí tak, aby buď nebyly, nebo byly částečně překryty jinými snímky. 2. Mozaika – Snímkům z koláže program automaticky změní velikost tak, aby do sebe mozaikovitě zapadaly a tvořily celistvou plochu bez hluchých míst. Při kliknutí na tlačítko Promíchat obrázky, které se nachází v dolní části obrazovky, se obrázky náhodně prohodí, což lze opakovat až do dosažení požadovaného vzhledu koláže. 3. Zarámovaná mozaika – U této možnosti je rozdíl v rozložení snímků na stránce. Jeden centrální snímek je dokola jakoby zarámován ostatními snímky. Pokud chcete změnit centrální snímek, stačí na jiný snímek kliknout pravým tlačítkem myši a zvolit volbu Uložit jako střed snímku.
52
4. Mřížka – Program automaticky rozdělí obrazovku mřížkou, do jejíž každé buňky umístí jednu z vámi vybraných fotografií. 5. Kontaktní list – Koláž složená z miniatur obsažených fotografií. Slouží zejména k informování a obsahuje údaje o názvu alba, množství fotografií a data pořízení snímků. 6. Vícenásobná expozice – Tímto nástrojem lze navzájem prolnout několik fotografií. Prakticky lze nástroj použít pouze pro prolnutí dvou snímků, protože při prolnutí více snímků je již efekt spíše nežádoucí.
U všech způsobů poskládání koláže lze nastavit barvu jejího pozadí nebo jako pozadí vybrat jednu z fotografií. U mozaiky, zarámované mozaiky a mřížky lze nastavit mezeru mezi jednotlivými fotografiemi. Mezera je však rozšiřována na úkor fotografie, a ukrajuje tím část obrazu.
53
5.4.7. Webové fotoalbum Velmi důležitou vlastností, kvůli které je program Picasa celosvětově oblíbený, je jeho schopnost komunikovat s webovým serverem, kam si každý může nahrát svoji soukromou galerii fotografií. Zjednodušeně se jedná o internetové stránky, na které si kdokoliv po bezplatné registraci může nahrát své digitální fotografie, a prezentovat je tak třeba přátelům či kolegům z práce. Pro ty, kdo již mají založený Google účet, stačí přihlásitse na internetové adrese picasaweb.google.com, a následně do programu Picasa, který je třeba nainstalovat na vašem počítači. Pro nové uživatele stačí na této internetové stránce kliknout na položku Vytvořit účet a postupovat dle pokynů webového formuláře, který je v českém jazyce. Tato internetová služba umožňuje nahrát libovolný počet fotografií, a to do celkového objemu 1 GB dat. Je tedy vhodné využít automatizované možnosti a nechat program fotografie zmenšit.
54
Nabízené jsou možnosti: • Původní velikost – fotografie se budou nahrávat pomaleji kvůli jejich většímu objemu a zaberou více volného místa v galerii. • Doporučená (1600 pixelů) – originál fotografie bude zmenšen na 1600 obrazových bodů na šířku. Jedná se o plně postačující velikostpro tisk. • Střední (1024 pixelů) – originál fotografie bude zmenšen na šířku 1024 obrazových bodů. Jde již o citelné zmenšení snímku, fotografie jsou však vhodné pro sdílení a prezentaci. • Malá– originál fotografie bude zmenšen na šířku 640 obrazových bodů.Zmenšení je velmi znatelné, a fotografii tak připravíte o detaily, logicky však tato velikost snímků zabere ve vaší galerii nejméně místa (a uživatelům s pomalejším připojením se obrázky rychleji načtou). Poznámka: Komu se tento prostor zdá být nedostatečný, může si za 20$ ročně předplatit 10 GB úložiště (dále 40 GB za 75$, 150 GB za 250$, nebo až 400 GB za cenu 500$). Nahrání fotografií je opět velice jednoduché a intuitivní. V programu Picasa označíte adresář či album, které chcete zveřejnit, kliknete na tlačítko Webové album, zadáte název nového alba, velikost fotografií (doporučuji 1600 pixelů), a zda bude album veřejně přístupné, či nikoliv. Označená alba se nahrají na adresu picasaweb.google. com/vašeuživatelskéjméno. Takto lze do fronty připravit několik alb najednou a nechat je postupně nahrát. Fotografie lze nahrávat do vašeho internetového alba i přes webové rozhraní, zde však není tolik možností nastavení alba.
55
U každého alba si lze zvolit titulní obrázek, který bude zobrazen přímo v hlavní galerii, a bude sloužit jako ikona vedoucí do jednotlivých galerií. Fotografie lze samozřejmě libovolně řadit a popisovat. Praktická je i funkce Synchronizovat s webem, která automaticky sleduje, které fotografie ze své internetové galerie jste ve vašem počítači graficky upravovali, a nahrává jejich nejnovější verze na internet. Přes tuto službu webových galerií se také jednoduše dostanete ke galerii vašich přátel (ať už přes vyhledávač či přímý odkaz, který vám mohou zaslat). Posílat pozvánky k prohlédnutí fotografií lzei přímo z webového rozhraní přes položku Sdílet. Jde o opravdu propracovanou službu, která skýtá i možnosti zobrazení nahraných snímků v prezentaci a celou řadu zajímavých funkcí, jako třeba možnost stažení vybraného internetového alba s fotografiemi do vašeho počítače přes položku Stáhnout, nebo označení místa pořízení fotografie na přiložené mapě.
56
6. Jak na tisk Vytisknout digitální fotografie můžeme ve specializovaném obchodě nebo doma na tiskárně. Záležet potom bude na našem vybavení. Velmi kvalitně lze tisknout např. na tiskárně CanonPixma MP610. Vytisknete na ní fotografii o klasických rozměrech 10 × 15 za přibližně 20 sekund, přičemž fotografie lze tisknout přímo z paměťové karty, z digitálního fotoaparátu nebo z mobilního telefonu. V prohlížeči označíte fotografie, které chcete vytisknout, a následně v tomto nebo podobném průvodci tiskem vyberete, jak mají být na fotografickém papíře fotky vytištěny. Dále již jen potvrdíte tisk. Nutností v případě tisku doma je dokupování inkoustových zásobníků a fotografického papíru. Pokud se vám nechce investovat čas a peníze do tisku digitálních fotografií doma, můžete využít služeb profesionálních fotolaboratoří. Objednávku provedete osobně nebo on-line. V případě, že zadáváte zakázku osobně, je třeba přinést do fotosběrny fotografie na takovém digitálním médiu, se kterým umí fotolaboratoř pracovat. Bývá to např. CD-R/RW, DVD-R/RW, ZIP, disketa 3,5“, CF, IBM MicroDrive, SD, MMC, MINI SD, SM, XD, Memory stick. Pokud zadáváte zakázku on-line, nahrajete fotografie ze svého PC na vzdálený PC fotolaboratoře přes její WWW stránky. Zvolíte formát, počet kusů a formu převzetí hotovýchfotografií – osobně u fotosběrny blízké vašemu bydlišti anebo doručení fotozakázky poštou na vaši adresu. Počítejte s tím, že před úspěšným zadáním on-line zakázky se budete muset registrovat a zadat do databáze své osobní údaje. Výměnou za to máte potom možnost sledovat stav vyřízení vaší zakázky, doplňovat do fotozakázky další fotografie a využívat
57
dalších služeb digitální fotolaboratoře, např. možnost tvorby elektronického fotoalba. U fotozakázky vidíte okamžitě její cenu, která bude splatná při vyzvednutí fotozakázky ve sběrně nebo jejím doručení. Pokud jste zvolili doručení poštou, počítejte s tím, že budete navíc ještě platit poštovné.
58
7. Jak na údržbu
Pokud si pořídíme, nebo již vlastníme, nějaký ten fotoaparát, tak jej samozřejmě musíme udržovat v dobrém stavu. Nejen aby poskytoval dostatečně kvalitní fotografie, ale aby nám také dlouho vydržel. V této kapitole si tedy ukážeme nejen, jak se k fotoaparátu správně chovat, ale také, jak postupovat při jeho údržbě. Zaměříme se ještě na specifika údržby jednotlivých typů.
7.1. Prevence Základem je samotné přenášení a ukládání fotoaparátu. K tomu je třeba pořídit kvalitní obal na fotoaparát a jeho příslušenství. Na fotoaparáty menšího typu postačí pouzdro, které nejspíše nebude vystaveno povětrnostním vlivům, a proto na něj není třeba klást speciální nároky. U větších fotoaparátů přichází na řadu již fotobrašny a batohy. Jelikož představují samostatné zavazadlo,požadujeme od nich více vlastností. Více v kategorii příslušenství. Zajímavou možností ochrany je, pořídit speciální ochranné krytky či fólie proti poškrábaní displejů. U zrcadlovek se pak vyplatí chránit objektivy UV filtry, kdy v případě poškrábání poničíme tento laciný prvek, a objektiv zůstane netknutý. Existují také speciální obaly a pláštěnky pro fotoaparáty, které ochrání před povětrnostními vlivy, které popisujeme níže.
59
7.2. Zacházení s fotoaparáty 7.2.1. Otřesy Fotoaparátům obecně vadí otřesy, a to převážně zrcadlovkám. Kompaktní fotoaparáty jsou o něco odolnější. Na trhu lze nalézt již i kompakty odolné proti pádu z cca 1,5 metru. Zároveň tyto kompakty bývají vodotěsné do cca 5 m.
7.2.2. Voda Další zkázou fotoaparátů je voda. Až na pár již zmíněných kompaktů znamená větší množství vody pro naše fotoaparáty smrt. S jistou opatrností se dá fotit v lehkém dešti, ale opravdu jen mírném. Drsnějším podmínkám jsou pak přizpůsobeny až profesionální zrcadlovky, které vydrží i fotografování v běžném dešti apod.
7.2.3. Písek S vodou a létem souvisí pláže a všudypřítomný písek. Písek vadí hlavně objektivům a mechanickým částem fotoaparátu. Jemný písek se dostane všude, a zablokuje tyto pohyblivé části. Pokud vám přímo nepoškrábal objektiv, není tento problém neřešitelný, ale vyčištění fotoaparátu stojí nemalé peníze.
7.2.4. Teploty Ve většině návodů k fotoaparátům se dozvíte, že jej nemáte používat pod 0 °C. My vám však říkáme, že není čeho se bát. Klidně můžete fotografovat i ve velkých mrazech, je však potřeba počítat s celkovým zpomalením fotoaparátu, a zejména LCD displeje. Důležité však je dodržovat následující pravidla týkající se přechodu ze zimy do tepla, a nemusí se jednat zrovna o mráz. Při těchto prudkých teplotních změnách může dojít k zamlžení fotoaparátu. V tomto případě nesmíte okamžitě začít fotit,
60
ale počkat (nejlépe s vypnutým přístrojem), než se fotoaparát sám přizpůsobí nové teplotě (odmlží se), a teprve poté je možné fotografovat. Fotografovat lze i za vyšších teplot, ale co rozhodně nepomůže fotoaparátu, je přímé sluneční světlo. Například nechat fotoaparát v automobilu na přímém slunci rozhodně není ideální, a to nezmiňujeme problém odcizení.
7.3. Čištění Prach je všudypřítomný. Stejně tak mastným otiskům prstů a dalším nečistotám se prostě a jednoduše neubráníme. Proto je čas od času potřeba provést očistu našeho fotoaparátu.
7.3.1. Objektivy a displej Nejprve se zaměříme na objektivy. Ty lze čistit speciálními hadříky, případně těmi na brýle, ať již jsou látkové, nebo papírové. Papírové mohou být napuštěné nějakou čistící látkou, zde však pozor aby neobsahovaly alkohol a další agresivní látky, většinou je na obalech uvedeno složení, a zda jsou vhodné i pro objektivy. Zároveň by tyto materiály neměly být příliš drsné a také by neměly pouštět vlákna či jiné nečistoty. Například některé papírové kapesníky zanechávají nepříjemné částečky, takže je prakticky nemožné s nimi objektiv vyčistit. Při čištění postupujeme jemně, na čočku příliš netlačíme. V případě, že používáme suchý prostředek na čištění, můžeme si pomoci dýchnutím na objektiv, čímž jej zamlžíme a zvlhčíme. Čištění pak půjde snadněji.
61
V případě výměnných objektivů se může prach dostat i na zadní čočku objektivu. Pak je potřeba očistit i tuto čočku, ke které je však horší přístup. Měly by se zde ovšem vyskytovat jen drobné částečky prachu, a proto lze použít ofukovací štěteček. Stejná pravidla platí i o displejích fotoaparátu. A to je vše, co lze vlastními silami očistit na kompaktních fotoaparátech.
7.3.2. Snímače U zrcadlovek ještě dochází na samotné čištění snímače fotoaparátu. Při výměně objektivů, ale i bez ní, se do těla dostává prach, který se usazuje na snímači, a na fotkách se projevuje jako tmavé fleky. Novější fotoaparáty obsahují takzvané samočištění, kdy se při každém zapnutí sesype prach ze snímače. Tento prach však stále zůstává ve fotoaparátu. Proto je potřeba provést i u těchto nových fotoaparátů čas od času vyčištění. Na vyčištění lze použít několik nástrojů: ofukovací balónky, štětečky nebo „vzduchové spreje“. Všechny tyto prvky jsou založeny na stejném principu, a to vyfouknutí nečistot ven z těla fotoaparátu. Vlastnoruční čištění snímače bychom doporučili pouze zručnějším uživatelům. Ostatní ať raději využijí autorizovaného servisu, kde se cena čištění pohybuje okolo 1000 Kč. Je potřeba mít plně nabitou baterii, aby vydržel fotoaparát zapnutý po celu dobu čištění. V opačném případě by mohlo dojít při vybití fotoaparátu k velmi vážnému poškození zrcátka. Nejprve je potřeba zapnout čištění senzoru v menu fotoaparátu. Tím dojde ke sklopení zrcátka, a my se po sundání objektivu dostaneme přímo na snímač. Fotoaparát natočíme
62
tak, aby otevřenou částí směřoval dolů, a prach a další nečistoty tudíž mohly volně vypadávat ven. Dále velice opatrně ofukujeme samotný senzor, a poté i ostatní prostory ve fotoaparátu. Po skončení čištění nasadíme zpět objektiv a fotoaparát vypneme.
63
64
8. Slovníček pojmů
Archivace:
Nesmazatelná kopie fotografie na jiném médiu, optimálně uložená na jiném geografickém místě. Digitální workflow: Pohyb souborů z jednoho média na jiné za účelem jejich archivace. Geotag: Jde o informace obvykle obsahující údaje o zeměpisné délce a šířce, mohou ale obsahovat i data o nadmořské výšce, azimutu nebo o zeměpisných názvech. Google účet: Společnost Google poskytuje celou řadu služeb na internetu (e-mail, mapy, fotogalerie atd.) a Google účtem (Google Account) se rozumí přístupové jméno a heslo registrovaných uživatelů těchto služeb. Toto přístupové jméno a heslo je společné pro všechny tyto služby. Histogram: Jde o graf zobrazující četnost jednotlivých odstínů barev na fotografii. Hledáček: U digitálního fotografování je velmi oblíbené tzv. focení přes obrazovku. Tedy fotím to, co vidím na LCD obrazovce. Toho se využívá u kompaktních fotoaparátů. Focení přes
65
hledáček u kompaktů je celkem nepraktické, protože nevidíte přesně to, co fotíte, pouze přibližný obraz, a rozpoznání jednotlivých částí je také těžké. Napájení: Máte na výběr mezi klasickými AA alkalickými nebo nabíjecími bateriemi a akumulátorem. Baterie jsou lépe dostupné a levné, akumulátor dražší, lehčí a déle vydrží. Obrazový bod: Viz rozlišení fotografie. Pixel: Viz rozlišení. Rozlišení: Rozlišení digitálních fotoaparátů je důležitý parametr. Někdy však bývá zbytečně přeceňován. Měří se v Mpix (megapixely = počet záznamových bodů v milionech). Čím větší, tím lépe. Na prohlížení na monitoru a tisk fotografií 10×15 plně postačí 3Mpix. Pozor však na softwarové navýšení rozlišení. Jako je u klasických fotoaparátů obraz snímán na film, je u digitálních obraz snímán čipem. Nejpoužívanější čipy na snímání obrazu jsou tzv. CCD a CMOS. Rozlišení fotografie: Jde o množství obrazových bodů (pixelů), ze kterých je složen výsledný obraz. Fotografie je složena z velkého množství těchto bodů jako mozaika, kde má každý bod jen jednu barvu, a dohromady tvoří výsledný obraz. Slide show: Jde o projekci jednotlivých snímků za sebou. Například jako na diaprojektoru.
66
Stabilizátor obrazu: Účinný nástroj na odstranění rozmazání fotek při větším přiblížení. Redukuje váš třes v ruce. Toto je důležitá vlastnost, kterou by neměly postrádat tzv. nepravé zrcadlovky (EVF zrcadlovky). Šum a zrno: Obecně platí, že čím horší jsou světelné podmínky, tím větší šum se na fotkách může objevit. Při větším ISO je šum znatelnější. Existují však programy na efektivní odstranění šumu z fotografií. Digitální čip nemá skoro žádné zrno typické pro film, naopak má vysokou tendenci k šumu. Digitální šum je ale na rozdíl od filmového zrna na fotce skoro až odporný! Šum se projeví nejen jako barevné body v obraze, ale též „rozežere“ hrany a degraduje ostrost obrazu a jemné detaily v něm. Digitální zrcadlovky mají šum téměř neznatelný pro ISO 100 a 200, přijatelný pro ISO 400, zatímco ISO 800 případně 1600 je pouze pro situace, kdy vám nic jiného nezbývá, a fotografie bude plnit spíše dokumentární účel (ale ne z každé fotky se musí vytvářet plakát)! Šum je tím menší, čím rozměrnější je každý pixel a čím nižší je ISO – neboli z technologického pohledu zesílení signálu. A právě malý rozměr pixelů (neboli malý rozměr celého senzoru ve vztahu k celkovému rozlišení) je hlavním problémem malých a levných kompaktních fotoaparátů, které mají tím pádem vysoký šum. Šum při následném zpracování (postprocessingu) prudce vzrůstá i doostřováním nebo zesvětlováním fotky (například oprava špatné expozice). Šum rovněž vzrůstá (a to i pro ISO 100) při dlouhých expozicích (cca nad 2 sekundy). USB: Moderní způsob připojení zařízení k počítači. Používá se například pro tiskárny, skenery, fotoaparáty atd.
67
Záloha: Duplicitní výskyt fotografie na dvou různých médiích pro případ poškození nebo nechtěného smazání jedné z kopií. Zoom: Přiblížení obrazu. Bývá u levných digitálních fotoaparátů kolem hodnoty 5×. Dejte si pozor na softwarový zoom, kdy není obraz fyzicky přiblížen, nýbrž pouze vytvořen výřez, který se zvětší. Formáty fotografií JPG (JPEG): Joint Photographic Experts Group file format Standardní metoda ztrátové komprese používané pro ukládání počítačových obrázků ve fotorealistické kvalitě. TIFF: Tag Image File Format Jeden ze souborových formátů pro ukládání rastrové počítačové grafiky. Formát TIFF tvoří neoficiální standard pro ukládání snímků určených pro tisk. RAW: Raw – angl. surový Soubor obsahující minimálně zpracovaná data ze snímače digitálního fotoaparátu. RAW není přímo souborový formát, ale spíše klasifikace souborových formátů, protože každý výrobce implementuje jiný formát RAW souborů. Umožňuje větší možnosti bezeztrátových úprav nežformáty JPEG nebo TIFF. Mezi tyto úpravy patří především korekce expozice, vyvážení bílé, úprava tonality apod. DNG: Digital Negative Veřejný archivační formát pro RAW data digitálních fotoaparátů.
68
EXIF: Exchangeable Image File format Specifikace pro formát metadat, vkládaných do souborů digitálními fotoaparáty. Informace sevkládají do existujících souborových formátů, jako je JPEG, TIFF. Není ale podporován ve formátech JPEG 2000 a PNG. Jedná se o tato metadata: značka a model fotoaparátu, datum ačas pořízení snímku, nastavení fotoaparátu, náhled snímku, GPS informace o místu pořízení, komentáře a informace o autorovi.
69
