Jabok- Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická
Absolventská práce
Hana Boudníková
Pěstounská péče na přechodnou dobu
Vedoucí práce : PaedDr. Marie Vorlová Rok: 2015
Prohlášení
1. Prohlašuji, že jsem absolventskou práci Pěstounská péče na přechodnou dobu zpracovala samostatně a výhradně s použitím uvedených pramenů a literatury. 2. Tuto práci nepřekládám k obhajobě na jiné škole.
3. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím prostřednictvím Knihovny Jabok a v elektronické podobě prostřednictvím IS Jabok.
31.8.2015
Hana Boudníková
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původNezpracovávejte 3.0 Unported. Pro zobrazení licenčních podmínek navštivte http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/. nebo pošlete dopis na adresu: Creative Commons, 171 Second Street, Suite 300, San Francisco, California,94105,USA.
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí práce PaedDr. Marii Vorlové za její čas a cenná doporučení k práci. Děkuji také své rodině a přátelům za podporu.
Anotace: Absolventská práce Pěstounská péče na přechodnou dobu mapuje změny v novele zákona č.359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí související s pěstounskou péčí na přechodnou dobu. V úvodu přibližuje mezníky v historii náhradní rodinné péče. Poté charakterizuje sociálně právní ochranu. V další části vysvětluje náhradní péči a zabývá se formami náhradní rodinné péče a ústavní výchovou. V následné části se věnuje pěstounské péči na přechodnou dobu. Krátce se věnuje tématu baby boxů. Následuje pojednání o teorii attachmentu neboli teorii citové vazby, věnuje se typům attachmentu. Poté následuje pojednání o psychické deprivaci, vyjmenování psychických potřeb a typů osobností. Absolventská práce se v závěru zabývá důvodů, které předcházely změně legislativy.
Klíčová slova: Sociálně právní ochrana dětí, Náhradní rodinná péče, Pěstounská péče na přechodnou dobu, Attachment , Psychická deprivace, Zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí
Summary: Graduate‘s work Foster care for a temporary period mapping changes in the amendment to the Act no. 359 / 1999 coll . on social and legal protection of children associated with foster care temporary period. At the intoduction of approaching milestones in the history of foster care. After that next part characterizes the social and legal protection. The next section explains foster care and forms of foster care and institutional care. Next part about a foster care for temporary period. Next section gave a informations about Baby boxes. Followed by a discussion of attachment theory or the theory of attachment, dedicated to the attachment types . Followed by a discussion of the psychological deprivation , enumerate psychological needs and personality types . Graduate’s work in the conclusion look into for reasons that come before transformation of legislation.
Keywords: Social and legal protection of children, foster care , foster care for temporary period, Attachment, Psychological deprivation , Act no. 359/1999 Coll . on social and legal protection of children
Obsah: Úvod………………………………………………………………………………….8 Historie pěstounské péče…………………………………………………………9 1.Sociálně právní ochrana dětí…………………………………………………..11 2.Systém náhradní rodinné péče………………………………………………...13 2.1. Formy náhradní péče……………………………………………………..13 2.1.1.A) Svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče………..13 2.1.2.B) Pěstounská péče……………………………………………………14 2.1.3.C)Pěstounská péče na přechodnou dobu……………………………15 2.1.4.D)Osvojení…………………………………………………………….15 2.1.5.E)Poručenství…………………………………………………………17 2.2. Ústavní výchova……………………………………………………………18 3. Pěstounská péče na přechodnou dobu…………………………………………19 3.1.Pojetí institutu pěstounské péče na přechodnou dobu…………………….20 3.2. Kritéria výběru pěstounů pro pěstounskou péči na přechodnou dobu…21 3.3. Specializace…………………………………………………………………23 3.4. Dohody o výkonu pěstounské péče pro osoby v evidenci……………… 23 3.5. Postup při převzetí dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu…..24 3.6. Přechod do další péče……………………………………………………...25 3.7. Ukončení, vyhodnocování pppd, supervize ……………………………..25 3.8. Odměna pěstounů na přechodnou dobu…………………………………26 3.9. Pěstounská péče na přechodnou dobu v současnosti………………...…27 4. Attachment neboli citové pouto…………………………………………….…33 4.1.Typy attachmentu ……………………………………………………...……38 5. Psychická deprivace……………………………………………………………..42 5.1. Psychické potřeby…………………………………………………………42
5.2. Typy osobností………………………………………………………….…...43 6. Důvody ke změně………………………………………………………………46 6.1.Směrnice OSN o náhradní rodinné péči o děti………………………………47 Závěr……………………………………………………………………………..…50
Úvod Téma této absolventské práce je pěstounská péče na přechodnou dobu. Mou volbu tématu ovlivnila osobní zkušenost s dítětem, které rané dětství prožilo v ústavní péči a ve 4 letech bylo svěřeno do pěstounské péče blízkým přátelům mých rodičů. U pěstounské rodiny žije zmíněné dítě přes 10 let, ačkoli významně pokročilo ve vývoji (např. začalo mluvit), jsou přesto dodnes znatelné následky rané deprivace a rodina stále za pomoci odborníků bojuje s jejich zmírňováním. Když se podíváme do minulosti zjistíme, že se ve společnosti objevovaly vždy děti, které byly opuštěné nebo žily v nevyhovujících podmínkách. Z toho lze usoudit, že téma není nové. Z tohoto důvodu v práci uvádím v krátkosti historii pěstounské péče. Cílem práce je komentovat novelu zákona o sociálně právní ochraně dětí se zřetelem k pěstounské péči na přechodnou dobu. Dalším cílem práce je objasnit pojem attachmentu a psychické deprivace. Struktura práce obsahuje: v krátkosti přiblížení mezníků historie pěstounské péče, vymezení sociálně právní ochrany dětí, dále vymezení systému náhradní péče v České republice a charakteristika jednotlivých forem, vymezení pěstounské péče na přechodnou dobu a charakteristika jejích specifických znaků, dále komentář k současnosti, krátký exkurz o baby boxech. Následuje část o attachmentu neboli citové vazby, charakterizujeme typy attachmentu. Přecházíme k psychické deprivaci a k psychickým potřebám a typech osobností a uzavíráme důvody, které vedly ke změně.
8
Historie pěstounské péče Na začátku práce uvádím krátký souhrn důležitých mezníků v historii pěstounské péče. Podle Bubleové a Matějčka lze považovat za předchůdce placené pěstounské péče institut kojných. Setkáváme se s ním již od starověku v řeckých městských státech a v Římě. Ve středověké Evropě patřily kojné a chůvy běžně mezi služebnictvo na panovnických dvorech. 1 Péče o opuštěné děti v Čechách má poměrně velmi dlouhou a bohatou historii. Ve větším měřítku se první sirotčince a nalezince začaly zřizovat v době po třicetileté válce, kdy vzrostl počet opuštěných dětí. Jedním z nejstarších ústavů byl Vlašský špitál, který byl založen v roce 1575. Poskytoval ochranu všem chudým a opuštěným dětem; svému účelu sloužil po 200 let. Pro nemanželské děti byl určen pražský nalezinec založený v r. 1789, kde byly přechodně umístěny děti před jejich svěřením do pěstounské péče. Nemocnost a úmrtnost dětí v těchto ústavech byla vysoká. Vina byla přičítána hlavně nedostačující hygieně a lékařské péči.2 Podle spisu V. France se pouhých 15 % nalezenců se dožívalo 10 let.3 Za důležitý mezník v organizování péče o opuštěné děti lze považovat vydání zvláštního chudinského zákona (r. 1868), který měl zajišťovat veřejnou pomoc a péči potřebným bez ohledu na věk. Tímto opatřením byla nahrazena dřívější péče farních ústavů. Toto pojetí bylo v mnoha směrech na svou dobu pokrokové a úspěšné. V roce 1902 zřídil zemský výbor v Čechách zemský sirotčí fond, z nějž byl poskytován příplatek na děti v cizí péči. Dále začaly vznikat okresní komise péče o mládež (jednalo se o dobrovolné organizace), které pak společně s odbornými orgány pro blaho dítěte a mládeže vytvořily oficiální základ sociální péče o děti. V roce 1921 byl vydán zákon (č. 265) o ochraně dětí v cizí péči a nemanželských dětí. Tímto se sjednotily rozdílné zákony o sociální péči v Čechách, na Slovensku a částečně i v Podkarpatské Rusi. Jako nejrozšířenější formu péče o opuštěné děti stanovil pěstounskou péči. 1
MATĚJČEK, Zdeněk. Náhradní rodinná péče: průvodce pro odborníky, osvojitele a pěstouny. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999, 183 s. ISBN 80-7178-304-8.Str:25 2 3
9
Dostupné z: http://www.nahradnirodina.cz/uvod_teoreticke_pojeti_nahradni_rodinne_pece MATĚJČEK, Zdeněk.1999, Str: 26-27
Po druhé světové válce došlo k radikální změně. Dosavadní propracovaný systém péče o děti se zhroutil, byl zlikvidován, ze dne na den. Pěstounská péče byla zrušena a přes 5 000 dětí se ocitlo bez domova. Podle sovětského vzoru převládla snaha vychovávat děti místo v rodinách v kolektivních velkých ústavech. Většinou se jednalo o konfiskovaný majetek – např. zámky, rezidence, lázně apod., které sloužily spíše jako rekreační sídla. Tyto budovy, ve kterých se zřizovaly ústavy, byly často umístěny izolovaně od běžné zástavby obcí. Nově zavedená institucionální péče o děti byla odstupňovaná jejich věkem, a byla státem řízená a kontrolovaná.4 Pěstounská péče ve všech formách kromě příbuzenské byla v roce 1950 zrušena.5 V 60. letech se však začala objevovat kritika ústavní péče, kterou iniciovali hlavně pediatři, psychologové a výzkumní pracovníci. Byly publikovány výzkumy o negativních dopadech výchovy dětí v ústavních zařízeních, zjistilo se, že vývoj dětí vychovávaných trvale od útlého dětství v těchto ústavech je velmi často opožděný a nevede k utváření zdravého jedince, ale daleko častěji k vývoji disharmonické osobnosti s obtížným společenským zařazením a často i s asociálními projevy. To vedlo k zavádění nových alternativ v ústavní péči – SOS dětské vesničky.
Dalším mezníkem byl zákon o rodině z roku 1963 a zákon o pěstounské péči z roku 1973. Tyto zákony poskytly právní ochranu opuštěným dětem a prosadily diferencovanější přístup systému náhradní rodinné péče.6
4 5 6
Dostupné z: http://www.nahradnirodina.cz/uvod_teoreticke_pojeti_nahradni_rodinne_pece MATĚJČEK, 1999. Str. 30
Dostupné z: http://www.nahradnirodina.cz/uvod_teoreticke_pojeti_nahradni_rodinne_pece 10
1. Sociálně právní ochrana dětí Po přiblížení historie pěstounské péče, je třeba si vymezit, co znamená sociálně právní ochrana dětí. Dle novely zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí je sociálně právní ochrana dětí definována jako: ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění, působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny, zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině
Sociálně-právní ochrana dítěte představuje zajištění práva dítěte na život, jeho příznivý vývoj, na rodičovskou péči a život v rodině, na identitu dítěte, svobodu myšlení, svědomí a náboženství, na vzdělání, zaměstnání, zahrnuje také ochranu dítěte před jakýmkoliv tělesným či duševním násilím, zanedbáváním, zneužíváním nebo vykořisťováním. Sociálně-právní ochrana představuje soubor různých opatření a nástrojů, které je třeba používat včas, vhodně a účelně s vědomím, že základním principem při poskytování sociálně-právní ochrany je nejlepší zájem a blaho dítěte. Další závazné legislativní ukotvení sociálně právní ochrany dětí je Deklarace práv dítěte, přijatá VS OSN 20. 11. 1959 a Úmluva o právech dítěte přijatá v roce 1989. V těchto dokumentech je základní jednotka společnosti rodina a její přirozené prostředí je nejvhodnější pro růst a blaho dětí. Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky věnuje pozornost dětem a rodině v článku 32 tak, že dává rodičovství a rodinu pod ochranu zákona a dětem a mladistvým zaručuje zvláštní ochranu. Zákony proto také respektují jeden ze základní principů fungování rodiny, a to právo a povinnost rodičů společně vychovávat a pečovat o děti, a pokud je toho třeba, 11
požadovat pomoc. Jakékoliv zasahování do soukromí a rodinného života je možné teprve tehdy, jestliže rodiče nebo osoby odpovědné za výchovu dětí o to požádají, nebo se o děti nemohou nebo nechtějí starat.7
7
Dostupné z: https://www.kr-stredocesky.cz/web/socialni-oblast/ochrana-deti 12
Systém náhradní péče v České republice
2.
Po ujasnění pojmu sociálně právní ochrany dětí, se soustředíme na samotný systém náhradní péče v České republice. Jednotlivé formy jsou charakterizovány pomocí platné legislativy. Systém náhradní péče se rozděluje na náhradní rodinnou péči a ústavní výchovu. Náhradní rodinná péče je forma péče o dítě, které je vychováváno jinými než biologickými rodiči v prostředí, jež se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. 8 Základní právní rámec náhradní rodinné péče v České republice tvoří dva základní zákony: Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí. Tyto právní úpravy jsou více orientovány na prevenci ohroženého dítěte a včasná řešení jejich situace. Podle platného občanského zákoníku (dále jen OZ) je v § 958 jasně stanoveno: Pěstounská péče má přednost před péčí o dítě v ústavní výchově. Z čehož jasně vyplývá, že náhradní rodinná péče má vždy přednost před ústavní výchovou, která se volí jako poslední možnost. 2.1. Formy náhradní rodinné péče: A) Svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče B) Pěstounská péče C) Pěstounská péče na přechodnou dobu D) Osvojení E) Poručenství 2.1.1. A) Svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče Ukotvení této formy nalezneme v občanském zákoníku (dále jen OZ) v § 953-957. V souladu se zájmem dítěte, může soud svěřit dítě do výchovy jiné fyzické osoby 8
BUBLEOVÁ, Věduna. Základní informace o osvojení (adopci). 3., přeprac. vyd. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2014, 57 s. ISBN 978-80-87455-18-0. Str. 6
13
(dále jen pečující osoby) než rodiče, pokud osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy a se svěřením dítěte do osobní péče souhlasí. Při výběru vhodné osoby dá soud přednost zpravidla příbuznému nebo osobě blízké dítěti. Pečujícím osobám je vždy rozhodnutím soudu vymezen rozsah práv a povinností k dítěti. Zpravidla se jedná o právo a povinnost zajistit péči o dítě a zastupovat je v běžných záležitostech. Není-li soudem rozhodnuto jinak, zůstává rodičům dítěte zachována rodičovská zodpovědnost a rodiče jsou nadále zákonnými zástupci dítěte. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na majetkové poměry a jejich možnosti a povinnost platit výživné k rukám pečující osoby. 2.1.2. B) Pěstounská péče Tato forma je ukotvena v OZ v § 958 – 970. Pěstounská péče má přednost před péčí o dítě v ústavní výchově. O pěstounské péči rozhoduje soud, pokud žádný z rodičů ani poručník nemůže o dítě osobně pečovat. Rodiče mají vůči dítěti povinnosti a práva vyplývající z rodičovské odpovědnosti, kromě povinností, které zákon stanoví pěstounovi, ledaže soud z důvodů hodných zvláštního zřetele rozhodne jinak. Rodiče mají právo se s dítětem osobně a pravidelně stýkat a mají právo na informace o dítěti, pokud soud nerozhodne jinak z důvodů hodných zřetele. Soud stanoví rozsah výživného s ohledem na možnosti, schopnosti a majetkové poměry rodičů a odůvodněné potřeby dítěte. Pěstoun musí mít bydliště na území České republiky, musí skýtat záruky řádné péče a musí souhlasit se svěřením dítěte do pěstounské péče. Soud dává přednost osobě příbuzné nebo dítěti blízké, pokud je to v souladu se zájmem dítěte. Soud může svěřit zájemcům o pěstounskou péči do předpěstounské péče. Nad průběhem, délkou a úspěšností předpěstounské péče vykonává dohled soud. Dítě může být svěřeno do společné pěstounské péče manželům, v případě jejich rozvodu upravuje soud povinnosti a práva pěstounů po rozvodu. V případě úmrtí jednoho ze společných pěstounů, zůstává dítě v pěstounské péči pozůstalého manžela. Se souhlasem druhého manžela, může být dítě svěřeno do pěstounské péče jen jednoho z manželů. Na osobní péči o dítě v pěstounské péči se podílí i manžel pěstouna, pokud žije v rodinné domácnosti. Pěstoun je povinen a oprávněn o dítě osobně pečovat. Je povinen rozhodovat jen o běžných záležitostech dítěte. Má povinnost informovat rodiče o podstatných záležitostech a vyžadovat jejich souhlas. 14
Uvedené povinnosti jsou závazné i pro zájemce o předpěstounskou péči. Pěstoun má povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými. Pokud soud nestanoví jinak, má pěstoun povinnost umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči. Pokud dojde k podstatné změně poměrů nebo k neshodě mezi rodiči a pěstounem v podstatných záležitostech, jež se týkají dítěte, může dítě, rodič nebo pěstoun navrhnout soudu změnu práv a povinností, zrušení pěstounské péče nebo jiné rozhodnutí. Pěstounská péče zaniká nejpozději, nabude-li dítě plné svéprávnosti, jinak jeho zletilostí. 2.1.3. C)Pěstounská péče na přechodnou dobu Dle § 958 (3) OZ může soud svěřit dítě do pěstounské péče i na přechodnou dobu. Podrobnosti stanoví zákon o sociálně-právní ochraně dětí. ( viz kapitola 3) 2.1.4. D) Osvojení Tato forma je zakotvena v OZ v § 794 -854. Osvojení je přijetí osoby cizí za vlastní. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy. O osvojení nezletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce dítě osvojit. Po osvojení se osvojitelé zapíší do matriky jako rodiče. Osvojitelem se může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem. Zdravotní stav osvojitele nebo obou osvojitelů nesmí omezovat péči o osvojené dítě ve značné míře. Osvojiteli se mohou stát manželé nebo jeden z manželů. Osvojují-li manželé, podávají návrh na osvojení společně jako společní osvojitelé. Osvojit lze nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let. Osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. To neplatí v případě náhradního mateřství. Dosáhlo-li osvojované dítě alespoň dvanácti let, je třeba vždy jeho osobního souhlasu. Nedosáhlo-li dítě věku alespoň dvanácti let, dá jeho jménem souhlas s osvojením jeho opatrovník; opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně15
právní ochrany dětí. Dříve než dá opatrovník souhlas, zjistí všechny rozhodné skutečnosti, které ho povedou k závěru, že osvojení bude v souladu se zájmy dítěte. Osvojitel je povinen informovat osvojence o skutečnosti osvojení, jakmile se to bude jevit vhodným, nejpozději však do zahájení školní docházky. Novinkou v OZ je, že lze osvojit i zletilého. Osvojit lze dítě: a) Se souhlasem rodičů dítěte Souhlas rodičů, kteří jsou zákonnými zástupci dítěte mohou dát buď ve vztahu ke konkrétním žadatelům o osvojení (adresný souhlas) nebo předem bez vztahu k určitým osvojitelům. Souhlas s osvojením může být dán matkou osvojovaného dítěte nejdříve 6 týdnů po narození dítěte. Otec osvojovaného dítěte může dát souhlas s osvojením nejdříve po narození dítěte. Rodiče mohou obecně odvolat souhlas s osvojením ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy byl souhlas dán. Jedná se o právní úpravu, jejímž zájmem je ochrana zájmu dítěte. V případě matky dítěte může být souhlas udělen až po tzv. šestinedělí, tedy období, kdy může být rozhodování matky ovlivněno nevyrovnaností po porodu. b) Bez souhlasu rodičů dítěte Souhlas rodiče osvojovaného dítěte není k osvojení třeba, pokud rodič: a) Byl zbaven rodičovské odpovědnosti a zároveň práva dát souhlas k osvojení b) Není schopen projevil svou vůli nebo rozpoznat následky svého jednání nebo je ovládat c) Se zdržuje na neznámém místě a toto místo se nepodaří soudu v součinnosti s dalšími orgány veřejné moci zjistit ani při vynaložení potřebné pečlivosti Podle občanského zákoníku není třeba k osvojení souhlas rodiče, který zjevně nemá o dítě zájem, o čemž soud rozhodne rozsudkem. Rodič 16
zjevně o dítě nemá zájem, neprojevuje-li soustavně o dítě opravdový zájem a tím trvale porušuje své povinnosti rodiče. Nezájem rodiče o dítě se považuje za uskutečněný po lhůtě 3 měsíců od posledního projevu zájmu.9
Mezinárodní osvojení K osvojení patří i mezinárodní osvojení. Jedná se o formu náhradní rodinné péče, která se využívá k řešení v případě, kdy se nedaří najít náhradní rodinu pro děti v zemi jejich původu. Mezinárodní osvojení je zakotveno v Úmluvě o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení, kterou vypracovala a přijala Haagská konference mezinárodního práva soukromého dne 29. 5. 1993, v České republice je platná od 1.6. 2000. Úmluva upravuje pravidla pro zprostředkování mezinárodního osvojení dítěte. Úmluva současně se zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí umožňuje osvojení dětí do ciziny a z ciziny. Ústředním orgánem, který je za mezinárodní osvojení v České republice zodpovědný je Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen ÚMPOD) se sídlem v Brně. ÚMPOD vede jak evidenci žadatelů o osvojení dítěte z ciziny, tak evidenci dětí, pro které se nepodařilo najít vhodného osvojitele v České republice. 10 2.1.5. E) Poručenství Institut poručnictví je upraven v § 928-942 OZ. Není-li tu žádný z rodičů, který má a vůči svému dítěti vykonává rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu, ustanoví soud dítěti poručníka, který bude nezletilého vychovávat, zastupovat a spravovat jeho majetek místo jeho rodičů. Poručník je zákonným zástupcem dítěte. Ustanovený poručník může, ale nemusí o dítě osobně pečovat. Poručník má v případě osobní péče nárok na peněžité příspěvky obdobné jako pěstoun. Na řádný výkon funkce poručníka pravidelně dohlíží soud. 9
BUBLEOVÁ, 2014 . Str: 8-10 BUBLEOVÁ ,2014 Str.:35-36
10
17
2.2.Ústavní výchova Nepatří do náhradní rodinné péče, je to další možnost v systému náhradní péče v České republice. V OZ je vymezena § 971-975. Měla by být považováno za poslední alternativu k jiným možným opatřením, poté kdy tato opatření již selhala. Soud je povinen vždy zvažovat zda není na místě spíše svěření do péče fyzické osobě. Ústavní výchovu vždy nařizuje soud, v případě, že je výchova dítěte, jeho tělesný, rozumový, duševní stav či řádný vývoj vážně ohrožen nebo narušen v rozporu se zájmem dítěte. Je důležité zdůraznit, že novou právní úpravou se nepovažuje za vážné ohrožení či narušení výchovy dítěte nedostatečné bytové poměry nebo majetkové poměry rodičů dítěte nebo osob, kterým bylo dítě svěřeno do péče, pokud jsou jinak tyto osoby nebo rodiče způsobilí zabezpečit řádnou výchovu dítěte a plnit povinnosti vyplývající z jejich rodičovské zodpovědnosti. Ústavní výchovu lze nařídit nejdéle na dobu tří let. Pokud důvody pro nařízení ústavní výchovy trvají, je možné ústavní výchovu opakovaně prodloužit. Pokud nastane situace, kdy rodiče nemohou z vážných důvodů zabezpečit výchovu dětí na přechodnou dobu, svěří soud dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, a to na dobu nejdéle šesti měsíců. Ukončení ústavní výchovy navrhuje orgán sociálně právní ochrany dětí opět soudu. Podle zákona má soud zrušit ústavní výchovu, pokud pominou důvody, jež vedly k nařízení nebo jestliže lze zajistit náhradní rodinnou péči. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc byla do oblasti ústavní výchovy nově zařazena.
18
3. Pěstounská péče na přechodnou dobu Předchozí kapitola se týkala všech forem náhradní péče v České republice, nyní se soustředíme pouze na jednu formu náhradní rodinné péče- pěstounská péče na přechodnou dobu. Pěstounskou péči na přechodnou dobu lze chápat ve dvou významech. V prvním významu je určena pro novorozence a jejím cílem je péče o novorozence po dobu, po kterou není možné jeho umístění do původní, osvojitelské či jiné trvalé rodiny. Důležitou úlohou pěstounů je i podpora při převzetí dítěte do trvalé rodiny. Druhý význam tohoto pojmu lze chápat jako poskytnutí pěstounské péče i staršímu dítěti. V případě zachycení ohroženého dítěte přímo z terénu, po akutní dobu problému v původní rodině, může dítě čekat na další řešení svojí situace v pěstounské péči na přechodnou dobu. Raná pěstounská péče je v tomto pojetí péčí okamžitě řešící problém v situaci dítěte. 11 Pěstounská péče na přechodnou dobu byla jako forma náhradní rodinné péče ukotvena od roku 2006. předpokládali, že do pěstounské péče na přechodnou dobu budou svěřovány děti ihned po narození. Během prvního roku po nabytí účinnosti novely zákona o sociálně právní ochraně dětí se původní předpoklad autorů z roku 2006 potvrdil. V roce 2013 pěstounskou péčí na přechodnou dobu prošlo přes 200 dětí, téměř stejný počet dětí kles v kojeneckých ústavech. 12
Rozvoj typu této péče byl do roku 2012 limitován, protože v oblasti hmotného zabezpečení pěstounů na přechodnou dobu se uplatňoval stejný přístup jako u pěstounů dlouhodobých. Pěstoun na přechodnou dobu byl bez podpory, přesto musel být připraven k případnému přijetí dítěte. Podle nové novely mají pěstouni na přechodnou dobu nárok na podporu, i když nepečují o dítě. 13
11 12
Dostupné z: http://www.narucdobrevule.cz/co-je-to-rana-pestounska-pece/
Zákon o sociálně-právní ochraně dětí: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2015, xxii, 890 s. ISBN 978-80-7478-727-0. Str:.338 13 Zákon o sociálně-právní ochraně dětí: komentář. 2015, Str:338
19
3.1.Pojetí institutu pěstounská péče na přechodnou dobu Institut pěstounské péče na přechodnou dobu umožňuje, aby dítě mělo možnost vyrůstat v náhradním rodinném prostředí u odborně proškolených pěstounů i krátkodobě, a bylo mu zabezpečeno dle Úmluvy o právech dítěte ( článek 20, 21) právo na rodinný život. Institut je také v souladu s principy a cíly Národní strategie ochrany práv dětí. Velmi důležitá je odborná příprava pěstouna, jejich další vzdělávání a supervize. Velmi důležitá schopnost pro pěstouna na přechodnou dobu je ochota ke spolupráci s biologickými rodiči dítěte případně s budoucími osvojiteli. Například na toto téma hovořil Galbavý z organizace Rozum a cit na odborném semináři v Barevném světě dětí v Praze14. Je třeba si uvědomit, že profesionální pěstouni přijímají do svého soukromého prostoru nejen dítě, ale i další osoby. Jako příklad byla uvedena kazuistika, kdy před osvojením dítěte budoucí rodiče dítěte několik dní a nocí trávili přímo v bytě pěstounů na přechodnou dobu. Jedním z cílů bylo, aby si dítě přivyklo na nové osoby a mělo je na dohled při usínání i při probuzení. Zároveň zde byla možnost předat zavedené rituály z rodiny pěstounů k rodině osvojitelů ve prospěch dítěte. Dle novely zákona o sociálně právní ochraně dětí je pro pěstounskou péči na přechodnou dobu vytvořena zvláštní evidence pěstounů. Krajský úřad tuto evidenci osob vede. Krajský úřad má zároveň povinnost údaje z evidence poskytovat také obecním úřadům obcí s rozšířenou působností ve svém obvodu. Hlavní údaje, které jsou obecním úřadům z evidence poskytovány je charakteristika a počet dětí, které je rodina schopna přijmout. Dále je vhodné také počet a věk dětí, které již v rodině žijí.15 Dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu svěřuje soud na návrh příslušného orgánu sociálně právní ochrany dětí. Přechodnou dobou se dle § 27a (7) rozumí:
14
Barevný svět dětí, Rodinná zátěž(genetické předpoklady k určitému chování), závislí rodiče-diskusní seminář, 5.12.2013. 15 Dostupné z http://www.mpsv.cz/files/clanky/14851/umistovani_deti_PPPD.pdf 20
a) Doba, po kterou rodič ze závažných důvodů nemůže dítě vychovávat, například ze zdravotních nebo sociálních důvodů, hospitalizace apod. b) Doba, po jejímž uplynutí lze dát souhlas rodiče s osvojením c) Doba do pravomocného rozhodnutí soudu o tom, že není třeba souhlasu dítěte s osvojením Pokud je dítě svěřeno do pěstounské péče z výše uvedených důvodů, je soud povinen nejméně 1x za tři měsíce přezkoumat, zda důvody, pro které bylo dítě svěřeno do pěstounské péče, stále trvají. Za tím účelem si vyžaduje soud zprávy z příslušného orgánu sociálně právní ochrany. Pěstounská péče na přechodnou dobu může trvat nejdéle 1 rok. 3.2.Kritéria výběru pěstounů pro pěstounskou péči na přechodnou dobu Pěstouni na přechodnou dobu jsou profesionálové vykonávající specifickou činnost v oblasti výchovy a péče o ohrožené děti. Aby byli pěstouni schopni spolupracovat jak s rodinou dítěte či s budoucí náhradní rodinou, tak i s odborným týmem, potřebují mít dobré komunikační schopnosti. Kritérií je však více. Dle Ministerstva práce a sociálních věcí (déle jen MPSV) je pro zařazení do evidence pěstounů je třeba posoudit tato kritéria: Rodinná situace Stabilní partnerský svazek minimálně pět let společného soužití bez aktuálních konfliktů. Samoživitelé – aktuálně nehledají partnerský vztah, jsou smířeni se svou situací. Rozvedení žadatelé maximálně 1x, protože se posuzuje schopnost navázat a udržet stabilní vztah a s ním rodinné prostředí.
21
Děti v rodině by neměly mít závažné výchovné problémy, chronické potíže nebo výrazná traumata. Měly by mít schopnost pochopit smysl pěstounské péče na přechodnou dobu, toho jsou zpravidla schopny okolo 8 – 10 roku věku. Pokud jsou v rodině více než 3 děti, předpokládá se, že kapacita rodiny je vyčerpaná.
Životní zabezpečení a bydlení Bytové podmínky - dostatečný prostor pro dítě a zajištění přiměřenému soukromí. Jeden z pěstounů by nejpozději při přijímání prvního dítěte měl opustit svoje zaměstnání a dítěti se věnovat na celý úvazek. Socioekonomická úroveň rodiny by měla být stabilní, bez vážných problémů (výrazné zadlužení, exekuce).
Osobnostní charakteristiky a zdravotní stav pěstouna Je zapotřebí osobnostní zralost a životní zkušenosti, také se zohledňuje věk28 – 65 let, protože péče může být vyčerpávající a náročná. Přihlíží se ke zdravotnímu stavu pěstouna Trestní bezúhonnost – v anamnéze vyloučeny závislosti (drogy, alkohol apod.) prostituce Dostatečné intelektové schopnosti Vyloučení patologie osobnosti, psychických poruch, členství v rizikové skupině nebo sektě Připravenost děti předat dál Schopnost sebereflexe
22
Podpůrná síť Možnost opory od přátel a příbuzných pěstounů Dostupnost odborné péče pro pěstouny i pro dítě, ochota pěstounů přijmout pomoc Dostupnost podpůrných a odborných služeb Při posuzování žadatele je třeba postupovat individuálně, vždy dostatečně odůvodnit, proč daná rodina byla zařazena nebo nebyla zařazena.16 3.3. Specializace Dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí se očekává, že pěstoun na přechodnou dobu se bude specializovat na určitou skupinu dětí. Je to součást odborného posouzení, která cílová skupina dětí je pro konkrétní pěstouny vhodná. Každý krajský úřad by měl zvážit, pro jaké skupiny dětí potřebuje pěstouny na přechodnou dobu. Nelze akceptovat přílišné zúžení cílové skupiny dětí, bylo by to v rozporu se smyslem pěstounské péče na přechodnou dobu. Raná pěstounská péče Jak již bylo výše uvedeno, jedná se o péči o nejmenší děti krátce po narození. Za nesprávný úřední postup orgánu sociálně právní ochraně dětí, lze považovat umístění novorozeného dítěte, které bylo zanecháno matkou v porodnici do ústavního zařízení v situaci, kdy je k dispozici volná pěstounská rodina na přechodnou dobu. 3.4. Dohody o výkonu pěstounské péče pro osoby v evidenci Pěstouni na přechodnou dobu mají povinnost mít uzavřenou dohodu s doprovázející organizací, jež může být buď odbor sociálně právní ochrany dětí nebo nezisková organizace s pověřením k výkonu doprovázení. Ze zákona má pěstoun právo ze závažných důvodů odmítnout přijetí dítěte, v případě bezdůvodného odmítnutí dostává výpověď dohody o výkonu pěstounské péče a může také být vyřazen z evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči. 16
Dostupné z http://www.mpsv.cz/files/clanky/14851/umistovani_deti_PPPD.pdf 23
S přihlédnutím k specifice pěstounské péče na přechodnou dobu je zapotřebí v dohodě o výkonu pěstounské péče upravit: Intenzivnější doprovázení, zejména v období, kdy je dítě přijato a v období přechodu dítěte. Noví pěstouni zejména z počátku potřebují velmi časté konzultace, znamená to, že doprovázející organizace pracuje velmi intenzivně Je zapotřebí častější frekvence konzultací s rodinou i s dítětem (objasnění rolí jednotlivých osob dítěti, seznámení se základními pravidly chodu domácnosti a s tím, co se od něj očekává) Je nutné vytvořit individuální plán ochrany dítěte – ten se vypracovává od počátku poskytování sociálně právní ochrany, je třeba ho průběžně vyhodnocovat a aktualizovat Kontakty s vlastní rodinou- přesně formulovat, kdo je bude zajišťovat, jaká bude forma, frekvence, jaká budou pravidla a průběžně vyhodnocovat průběh kontaktů.
3.5. Postup při převzetí dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu Před umístěním dítěte by měla proběhnout příprava dítěte na přechod do pěstounské péče na přechodnou dobu a to vhodným způsobem s ohledem na věk dítěte. Měla by být vysvětlena situace, vysvětleno kdo jsou pěstouni, vytvořen plán zachování kontaktu s vlastní rodinou, s ohledem na věk získat také názor dítěte. Výjimku tvoří případy, kdy je dítě svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu předběžným opatřením soudu ihned po narození, do doby, než uplyne lhůta šesti týdnů pro udělení souhlasu rodiče k osvojení bez vztahu k určitým osvojitelům nebo do doby pravomocného rozhodnutí soudu o splnění podmínek nezájmu rodičů o dítě.
24
Typické příklady situací, kdy je vhodné využít pěstounskou péči na přechodnou dobu: Pečující osoba nemůže péči o dítě vykonávat (výkon trestu, nepříznivý zdravotní stav) Dítě se ocitlo v krizové situaci, je třeba překlenout dobu, než se ujasní, zda se může vrátit do vlastní rodiny a nebo zda vyhledat jiné formy náhradní rodinné péče Dítě bylo týráno nebo zneužíváno a je třeba překlenout dobu,v níž se hledá pro dítě trvalé řešení Rodiče nezvládají výchovu dítěte Dítě rodičem opuštěné nebo nalezené Rodiče se rozhodli svěřit dítě do dlouhodobé náhradní rodinné péče, ale dosud nebyla nalezena vhodná rodina17 3.6.Přechod do další péče Dle MPSV je přechod dítěte prováděn podle individuálního plánu. Dítě se buď navrací k rodičům nebo jiným příbuzným nebo přechází do dlouhodobé náhradní rodinné péče. Je nutné, aby vytipovaná náhradní rodina pro dlouhodobou péči rozuměla procesu přechodu dítěte z pěstounské péče o přechodnou dobu. Je nutno naplánovat kroky přechodu, dobu jeho průběhu a formu. Přechod by měl být postupný, na péči o dítě by se po určitou dobu měly podílet obě rodiny s postupným přebíráním péče rodinou novou. Přikládá se zřetel také na věk dítěte. Některé krajské úřady si pro své potřeby vypracovaly podrobné manuály pro přechod dítěte.
3.7.Ukončení vyhodnocení pěstounské péče na přechodnou dobu, supervize Po ukončení procesu předání dítěte je zapotřebí zaměřit se na potřeby pěstounů. Je potřeba supervize ke zpracování ztráty případně doporučit následně terapii. Hodnocení průběhu výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu se vytváří na 17
Dostupné z http://www.mpsv.cz/files/clanky/14851/umistovani_deti_PPPD.pdf 25
základě hodnocení pěstounů, doprovázející organizace a náhradní rodiny, která převzala dítě do péče, eventuelně i dítě. Zprávy o vyhodnocení procesu pěstounské péče na přechodnou dobu jsou součástí spisové dokumentace pěstounů. Může se stát, že pěstouni budou potřebovat dlouhodobější pauzu, v takovém případě je vhodné přerušit jejich zařazení do evidence pěstounů. 3.8. Odměna pěstounů na přechodnou dobu Výše odměny pěstouna pro osoby v evidenci( na přechodnou dobu) činí měsíčně dle novely zákona o sociálně právní ochranu dětí : 20 000 Kč od zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu a to i v případě, že pěstoun na přechodnou dobu aktuálně nepečuje o žádné dítě, nebo pečuje pouze o děti v pěstounské péči na přechodnou dobu, které jsou zdravé, nebo jsou ve stupni I. Závislosti na pomoci jiné fyzické osoby. 24 000 Kč je-li osobě v evidenci svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II., III nebo IV.
Odměna pěstouna osobě v evidenci nenáleží, když je přerušeno zprostředkování pěstounské péče na přechodnou dobu buď to na žádost pěstouna nebo na základě rozhodnutí krajského úřadu. Osoby, které mohou pěstounskou péči na přechodnou dobu vykonávat pobírají odměnu i po dobu, kdy o žádné dítě nepečují. Jsou ovšem v pohotovosti a měli by být připraveni přijmout dítě v krizové situaci bezprostředně po rozhodnutí soudu. Přípravy na pěstounskou péči na přechodnou dobu mají větší časový rozsah dle § 11 novely zákona o sociálně právní ochraně dětí.
26
Odměna pěstouna je, dle novely zákona o sociálně právní ochraně dětí se vyplácí na Úřadu práce. 18 3.9. Pěstounská péče na přechodnou dobu v současnosti Přes viditelný rostoucí zájem žadatelů o pěstounskou péči na přechodnou dobu, i osob v evidenci se v současnosti otevírá diskuze o nutnosti novelizace nebo dokonce zrušení tohoto institutu. Připomíná to diskuse, které se vedli o institutu pěstounské péče na přechodnou dobu ještě před schválením novely zákona o sociálně právní ochraně dětí. Ovšem neustálý zvyšující počet profesionálních pěstounů, lze ilustrovat např. ve Středočeském kraji: Období
Počet pěstounů na přechodnou dobu
k 31.12.2012
0
k 31.12.2013
5
k 31.12.2014
25
k 30.6.2015
35 19
18
Dostupné z http://www.mpsv.cz/files/clanky/14851/umistovani_deti_PPPD.pdf Dostupné z: https://www.kr-stredocesky.cz/web/socialni-oblast/pestounska-pece-na-prechodnoudobu 27 19
Rok
Počet přijatých žádostí o PPPD
2008
1
2009
0
2010
1
2011
0
2012
7
2013
41
2015(k 30.6.2015)
24 20
Středisko náhradní rodinné péče zveřejnilo informativní výsledky mapování pěstounské péče na přechodnou dobu u 202 dětí z let 2009 – 2015. Podle zveřejněných výsledků byli pěstouni ze všech krajů České republiky. Věk nejčastěji převzatých dětí do péče byli novorozenci (161), do tří měsíců (14) a od tří do šesti měsíců (7). Důvody umístění dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu, byl nejčastěji opuštění dítěte v porodnici (153), další děti byli odebrány rodičům či jiné pečující osobě (26), děti také byli nalezeny (baby boxy či mimo ně) (10). Profesionální pěstouni přebírali děti do péče nejčastěji z porodnice (161), dále z ústavních zařízení či zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (17). Nejčastěji děti v pěstounské péči na přechodnou dobu strávily dobu přibližně tří měsíců (45), přibližně čtyř měsíců (30), přibližně pět měsíců (24). Děti z pěstounské péče na přechodnou dobu odcházely nejčastěji do osvojení (127), k matce či otci dítěte (31) nebo do dlouhodobé pěstounské péče (24). Žádné dítě nebylo předáno do ústavní péče. Zdravotní stav dětí svěřených do pěstounské péče na přechodnou dobu je uváděn jako dobrý (143) nebyly diagnostikovány obtíže, ale projevily se v průběhu (12), smyslové vady (4), reflex (11), abstinenční příznaky (21), narušený psychomotorický vývoj (15), poruchy attachmentu (9), ostatní (28). Doba pobytu dětí v pěstounské péči na přechodnou dobu byl bez zdržení (102), zdržení z důvodu nespolupráce původní rodiny (28), průtahy z důvody, že orgán
20
Dostupné z: https://www.kr-stredocesky.cz/web/20688/197 28
sociálně právní ochrany dětí pracoval pomalu (21). Průtahy z důvody pomalé práce soudu (37), dlouho se hledala vhodná rodina (13), přebírající rodina nebyla připravena (9), průtahy kvůli zdravotním komplikacím (12), ostatní (21). Odmítnutí pěstounů převzetí dalšího dítěte do péče v 11 případech, 197 neodmítlo. Důvody odmítnutí pěstouni uváděli nedokončenou regeneraci rodiny, odmítnutí z důvodu sourozenecké skupiny. Prožívání odchodu dítěte z rodiny z pohledu pěstounů na přechodnou dobu bylo nejčastěji radostné – byli rádi, že se budoucnost dítěte vyřešila (139), měli pochybnosti, zda rodina péče o dítě dobře zvládne (23), těžko odloučení přijímali, ale chápali, že je to tak správné (22), těžce přijímali ztrátu (4), nejraději by si dítě nechali( 2). Jako optimální dobu regenerace po předání dítěte pěstouni na přechodnou dobu uváděli nejčastěji 14 dnů (58), dále 3 týdny (24), 5 respondentů uvádělo, že jim k regeneraci stačí 1 den, 5 respondentů potřebovalo více než 50 dní. Doba čekání na další dítě po regeneraci pěstounů na přechodnou dobu se nejčastěji pohybovala mezi 1-5 dny (44) déle 21-30 dnů (40) a 10-14 dnů (34) Více než 3 měsíce čekalo 5 respondentů. 21 Ze shora uvedených výsledků je vidět, že institut pěstounské péče na přechodnou dobu v České republice funguje, je o něj zvyšující se zájem a je to cesta, jak co nejvíce zamezit pobytu dětí v ústavní péči. Nejčastěji byly děti předány do osvojení, to znamená, že se vůbec nedostaly do ústavní péče. Podle předpokladů autorů novely převažuje raná forma pěstounské péče na přechodnou dobu, ale slouží i starším dětem. Z praxe rané pěstounské péče na přechodnou dobu (dále jen PPPD) bylo při předávání dětí do osvojení vysledováno: Dítě v PPPD není poškozeno ústavní deprivací
21
Dostupné z: http://www.rpp.cz/inpage/vysledky-mapovani-pppd/ 29
Vytvoření pevná vazba k pečující osobě Dítě v PPPD nemá opožděný psychomotorický vývoj, který se v minulosti často objevoval v důsledku ústavní výchovy. Dítěti v PPPD má pozornost obvyklou pro novorozence v rodinném prostředí. Dítě lépe zvládá adaptaci, je zvyklé na rodinné prostředí. Je zvyklé na běžný život-chodit na nákupy, zná zvuky domácnosti. Dítě není vystaveno pláči jiného dítěte, jak k tomu může docházet v ústavní výchově. Také je dítě zvyklé na kontakt s muži, v ústavní péči je personál tvořen hlavně ženami. Pěstouni PPPD dítěti vytváří fotodokumentaci, dítě má poté plnohodnotnou sbírku fotografií z běžného života. Pěstouni PPPD dítě důvěrně znají, jsou nápomocní při adaptaci dítěte na novou rodinu. 22 Z výše uvedeného je jasné, že pěstounská péče na přechodnou dobu je v mnoha ohledech lepší alternativa péče než ústavní péče. Shodují se na tom řady odborníků, vyplývá to z praxe a je to podpořeno platnou legislativou.
22
Dostupné z: http://www.rpp.cz/inpage/pro-osvojitele/ 30
Exkurz 1. Baby boxy Jistě stojí za pozornost tzv. baby boxy, protože je to alternativa, která umožňuje záchranu opuštěného a ohroženého dítěte. Z uvedeného mapování pěstounské péče na přechodnou dobu byla tato alternativa také využívána a některé děti pocházely z baby boxů. Z pohledu historie dle Machálka, nejsou baby boxy novodobým způsobem řešení situace opuštěného novorozence. Již ve starověkém Římě byly děti odkládány na veřejných tržištích. Ve Francii již v 5. Století byly u kostelů položeny mramorové mísy, do nichž bylo možné nechtěné děti odložit. Technická zařízení podobná současným baby boxům se v Itálii používala již ve 12. století.23 V roce 2011 Výbor pro práva dětí Organizace spojených národů (dále jen Výbor) vyjádřil své vážné znepokojení nad programem baby boxů v České republice. Podle výboru se programem porušuje Úmluva o právech dítěte (dále jen ÚPD), zejména článek 6, 8, 9, 19 a zvláště článek 7, jež se soustřeďuje na identitu, tedy právo znát své rodiče. Výbor doporučil, aby byl program baby boxů co nejrychleji ukončen a byla posílena prevence. To znamená odpovídající poradenství a sociální podporu pro neplánované těhotenství a prevenci rizikových těhotenství. Dle Výboru se nezávislí odborníci několikrát pokusili otevřít diskusi o výhodách a nevýhodách baby boxů, vždy však převládl názor prakticky všech aktérů, včetně politiků a široké veřejnosti, že cílem tohoto programu je záchrana dětských životů a proto si zaslouží plnou podporu. Z toho dle Výboru vyplývá, že společnost v České republice nepochopila podstatu práv dítěte a podporu rodiny a je na místě se zabývat vzděláním širší veřejnosti směrem k hlubšímu porozumění právům dítěte. 24 Dle Vaníčkové se lze na problematiku baby boxů podívat jako na indikátor stavu služeb na tomto poli. Pokud zůstanou prázdné baby boxy a nikdo je nebude využívat, 23
Dostupné z: http://www.babybox.cz/?p=problematika Dostupné z: http://www.pravonadetstvi.cz/dokumenty/Právo ohrožených dětí mladším 3 let . Str.36 31 24
bude to znamenat dobrou vizitku pro stát, který nabízí dostupnou síť služeb pro matky v tíživé situaci.25 K červnu roku 2015 bylo v České republice zřízeno 65 baby boxů, které byly využity v případech 124 dětí.26
25
Dostupné z: http://www.babybox.cz/?p=problematika Dostupné z: http://www.babybox.cz/?p=zprava 32 26
4. Attachment neboli citové pouto Po části věnované pěstounské péči na přechodnou dobu se budeme věnovat teorii attachmentu neboli vztahové vazbě. Cílem této kapitoly je vysvětlit teorii a přiblížit její začátky a charakterizujeme typy attachmentu. V 50. a 60. letech nastal rozvoj pěstounské péči v zahraničí jako přímý dopad Bowlbyho teorie attachmentu do praxe. 27 Význam attachmentu neboli citové vazby jako osvětlení negativních důsledků a omezení ústavní péče pro dětí je nedocenitelná. Anglický psychiatr a psycholog John Bowlby ve 40. letech minulého století popsal a rozpoznal fenomén „attachment“ – připoutání. K popsání tohoto fenoménu zprvu přispělo dlouhodobé pozorování kojenců a malých dětí a jejich chování, jsou-li odloučení od matky. První pozorování podle Bowlbyho pocházela z období druhé světové války a týkala se dětí z hamsteadských jeslí. Pozorování tehdy prováděly Dorothy Burlinghamová a Anna Freudová (1942, 1944). 28 V roce 1947 vznikl černobílý němý film, který natočil René Spitz: A Peril for Infants (Smutek ohrožuje miminka), kde autor – jeden z analytiků a vývojových psychologů natočil chování miminek poté, co byla na určitou dobu opuštěna matkou. Pozorované děti jsou natočeny jednak v době, kdy byla mateřská postava nablízku a jednak po uplynutí týdnů bez matky. Dochází k nápadným změnám, již samotný pohled na tyto děti vzbuzuje smutek (děti jsou viditelně depresivní, neschopné interakce, propukají v beznadějný zoufalý nářek, který nelze utišit).29 K pochopení chování lidských mláďat – dětí – postupem času přispěla také etologie - pozorování vazebného chování u zvířat, především u opic, paviánů a velkých lidoopů. Při narození nebo brzy po něm se všechna mláďata primátů, s výjimkou člověka, přidržují své matky. Po dobu raného dětství jsou s matkou buď v přímém fyzickém kontaktu, nebo jsou od ní jen několik decimetrů či metrů 27
VRTBOVSKÁ, Petra. O ztraceném dítěti & cestě do bezpečí: attachment, poruchy attachmentu a léčení. Tišnov: Scan, 2010, 120 s ISBN 80-866620-20-4 Str: 106 28 BOWLBY, John. Vazba: teorie kvality raných vztahů mezi matkou a dítětem. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 356 s. ISBN 978-80-7367-670-4. BOWLBY J. Vazba, 2010, str. 34 29
VRTBOVSKÁ, 2010, str. 9 33
vzdáleni. Matka udržuje mládě blízko u sebe. Mláďata bývají v průběhu prvního týdne nebo dvou v neustálém ventrálně-ventrálním kontaktu s matkou a téměř po celý den se matky přidržují rukama, nohama a ústy za bradavku. V noci drží mládě matka. Ve věku tří nebo čtyř týdnů se mohou malé opičky příležitostně vozit na matčině hřbetě, jinak při přesunech z místa na místo cestují pod matčiným břichem, rukama a nohama se přidržují srsti a prsní bradavky. Zhruba ve čtyřech měsících se mládě paviána častěji vzdaluje od matky a to až na vzdálenost sedmi metrů. Podobné vazebné chování bylo pozorováno u šimpanzů a goril. 30 Shrneme-li shora uvedené poznatky, lze říci, že jak pouhým pozorováním malých dětí, tak mláďat a jejich matek ve světě zvířat, je prokazatelně nezaměnitelné a životně důležité pouto mezi dítětem (mládětem) a první klíčovou postavou – matkou. Přítomnost klíčové postavy vyvolává pocit bezpečí, jistoty, radosti a naopak nepřítomnost této postavy vyvolává v dětech a mláďatech strach, nejistotu, vztek, traumatický prožitek. „Attachment“ podle Vrtbovské je pojem, který vystihuje velmi komplexní blízkou vazbu mezi dítětem a matkou, popřípadě prvotním pečovatelem či mateřskou postavou. Attachment zahrnuje vzájemné pocity, porozumění, sdílení emocí, přijetí, trvalost a lásku. Tato vazby se vytváří v interakci s dospělým, který o dítě pečuje a postupně se zvnitřňuje. Stává se vnitřní psychologickou „bezpečnou základnou“. 31 Dítě je na svých rodičích nebo pečovatelích zcela závislé a proto jejich vzájemné interakce budou mít zásadní vliv na to, jak se vnitřní duševní život dítěte utvoří – rodičovská péče poskytovaná dítěti v prvních letech života (do 3 – 5 let) se stane zásadním modelem prožívání sebe sama a světa kolem. Vrtbovská dále vysvětluje příčiny těchto zákonitostí. Rodiče nebo pečovatelé jsou pro dítě dominantní, je důležité, aby s ním trávili většinu času a tak vznikla důvěra – pokud jsou prožitky dítěte převážně dobré, dítě tuto pravdu zažívá jako hlavní pravdu a přijímá sebe i svět kolem jako dobrý. Pokud by dítě mělo špatné zkušenosti, 30
BOWLBY J. Vazba, 2010, Str. 166 VRTBOVSKÁ, , 2010, Str. 17 34 31
převzalo by model sebe sama i světa kolem jako zlého a nedůvěryhodného. Tyto prvotní vjemy mají fatální důsledky do celého dalšího života dítěte. 32 Bowlby šel podle Vrtbovské ve svých úvahách mnohem dále než k teorii citového pouta. Uvědomoval si, že vývoj dítěte do dospělosti ovlivňuje typ citového pouta a vztahu s rodiči či nejbližšími lidmi a toto citové pouto se postupně rozvine do funkční struktury mysli, která obsahuje sebepojetí, pojetí druhých, emocionální a sociální vztahy a chování jedince. Tato struktura se stane živým modelem pro prožívání a realizování vztahů s lidmi. Bowlby ji nazval „vnitřní pracovní model“ (inner working model). 33 Interní pracovní model se u malého dítěte vytváří a postupně zakládá celý rámec fungování jedince v dospělosti. Do tří let věku však nejsou kognitivní funkce dítěte plně vyvinuté, může si tudíž neadekvátně vykládat význam rodičovské komunikace. Pokud v tomto věku například nastane odloučení od attachmentové postavy, dítě vnitřně zažívá pocit, že je nenáviděno a opuštěno. Pokud je odmítáno či týráno, vytváří se v něm pocit, že není hodno lásky. Ve vnitřním modelu zůstává stopa, záznam.34 Od devadesátých let minulého století se objevily další možnosti, jak sledovat vývoj dětského mozku díky technickým vynálezům. Moderní neurobiologie používá zobrazovací techniky jako např. magnetickou rezonanci, které umožňují sledovat činnost mozku „v chodu“, a to i na úrovni emocí. Proto o vývoji mozku v období raného dětství vědí odborníci v současné době již velmi mnoho.
35
Je zajímavé, že další možnosti výzkumu podpořily Bowlbyho teorii attachmentu, postavenou na pozorování, letité klinické praxi a dalších výzkumných nástrojích Když se dítě narodí, jeho genetická výbava je úplná a tvoří jakýsi velmi podrobný a komplexní plán budoucí stavby jeho vyvíjejícího se mozku. Prostřednictvím proteinů se tvoří a rozvětvují neuronové sítě a vznikají nové synapse, neboli spojení mezi neurony. V období raného dětství je zkušenost interakce s druhým člověkem, 32
VRTBOVSKÁ, , 2010, Str. 18 VRTBOVSKÁ, , 2010, Str. 32-33 34 VRTBOVSKÁ, 2010, Str. 33-34, podle Robert Karen, Becoming Attached, Oxford 1998. S. 204 -205 35 VRTBOVSKÁ,2010, Str. 41 35 33
dospělou
mateřskou
postavou,
zásadní
pro
způsob,
jakým
se
formulují
specializované neuronové sítě, jež jsou odpovědné za mentální procesy pro celý další život. Dítě zažívá určité zkušenosti, a ty vedou ke zvýšené aktivitě v mozku, tato aktivita zvyšuje tvorbu synapsí neboli neuronových spojení. Vývoj lidského mozku je závislý na zkušenosti. U malého dítěte je dominantní ranou zkušeností kontakt s matkou. Mluvíme-li tedy o tom, že činnost a vývoj mozku jsou přímo ovlivněny interaktivními zkušenostmi s druhým člověkem, je zcela v souladu s teorií attachmentu, že matka a její způsob péče o dítě, vzájemné citové pouto, budou zásadně ovlivňovat vývoj mozku dítěte a některých jeho funkcí. 36 Je třeba si připomenout, že mozek je rozdělen na pravou a levou hemisféru. V pravé hemisféře jsou zpracovávány a ukládány emoce, emociální mechanismy, instinkty. Fungování pravé hemisféry je rychlé, procesy jsou startovány na základě vnímání a čtení signálů sociálního a emocionálního charakteru, emocionální komunikace, dekódování gest, výrazu tváře, očí pohybu. V prvních třech letech je dominantní vývoj pravé mozkové hemisféry. Odehrává se před vývojem jazyka a schopnosti myslet v časové hierarchii. Vědomé procesy jsou lokalizovány v levé hemisféře, kde jsou zpracovávány a ukládány vědomé funkce, věcné informace, logické struktury, jazyk. Je jasné, že vývoj pravé hemisféry předchází a předurčuje další vývoj mozku dítěte. 37 Pokud v prvním období dítě zažívá frustraci, strach, zoufalství, je to vždy spojeno s působením jeho rodičů nebo primárního pečovatele. Dítě je v prvních třech letech života úplně bezmocné a na těchto osobách plně závislé. Rané zážitky pak vedou k tomu, že vyvíjející se mozek zakóduje stres, strach, vztek, zoufalství jako dominantní zkušenost. Takové dítě má pak poruchu modulace emocí a zvládání vnitřních impulsů. Děje se tak prostřednictvím neuronových synapsí a sítí, které jsou aktivovány opakujícími se impulsy. Postupně jsou pak ukládány do dlouhodobé implicitní paměti.38
36
VRTBOVSKÁ,2010,Str. 41 VRTBOVSKÁ, , 2010, Str. 43-44 38 VRTBOVSKÁ, , 2010, Str. 46 36 37
Existuje dlouhá řada možností, co všechno se může stát, aby byl rozvoj attachmentu mezi dítětem a mateřskou postavou narušen, což znamená, že je narušen rozvoj attachmentu jako důležité psychické funkce. Je-li dítě nechtěné, nedonošené dítě v inkubátoru, depresivní nebo úzkostná matka, týrající a zneužívající chování, zanedbávání, pokud dítě musí pobývat v kojeneckém ústavu nebo v dětském domově, také dochází-li k častým změnám v pečujících osobách – to vše může v různé míře negativně ovlivňovat v průběhu prvních let emocionální stabilitu dítěte. 39
Bowlbyho teorie attachmentu nezůstala jen pouhou teorií, s níž souhlasilo stále více odborníků, ale měla přímý dopad do praxe. Díky ní nastal v zahraničí v padesátých a šedesátých letech rozvoj pěstounské péče. Opakované důkazy, které poskytly výzkumy malých dětí od 3 – 6 let, přesvědčily odborníky a vlády států, že pro ohrožené a opuštěné dítě je jediným dobrým řešením kvalitní náhradní rodina. 40 Důležitou částí Bowlbyho práce byly výzkumy, které zpracovala Mary Ainsworthová, která se snažila nějakým průkazným způsobem vyhodnotit míru bezpečného attachmentu a zároveň popsat rozdíly v oblasti citového pouta dítěte k rodiči. Výsledkem jejího sledování vzájemných interakcí mezi matkou a dítětem v prvním roce života byla experimentální diagnostická metoda, která pomáhá vyhodnotit jak styl rodičovské péče, tak i typ attachmentu u dítěte. Chování dítěte při tomto experimentu bylo systematicky monitorováno a vyhodnocováno. Provádělo se srovnání mezi očekávaným chováním dítěte, jenž má podle Ainsworthové k matce jisté citové pouto a jiný průběhem „testu“. Neobvyklá situace: 1. Rychlý příchod do hrací místnosti a krátký pobyt dítěte s matkou v místnosti 2. Matka zůstává se svým dítětem sama v místnosti s hračkami 3. Do místnosti vchází cizí osoba, kterou dítě nezná. 4. Matka opouští místnost, cizí člověk zůstává s dítětem 5. Matka se vrací, cizí člověk odchází 39
VRTBOVSKÁ, , 2010, Str. 47 VRTBOVSKÁ, , 2010, Str. 106 37 40
6. Matka znovu odchází, dítě zůstává v místnosti zcela samo 7. Cizí člověk se vrací a snaží se dítě utěšit 8. Matka se vrací41 Z vývojové psychologie dle Vágnerové vyplývá, že strach z cizích lidí je jedním z nejdůležitějších signálů normálního vývoje dítěte.42 Zkoumaná skupina dětí se podle svého chování zařadila do tří hlavních podskupin, které se vzájemně lišily vzorcem chování dětí: 4.1.Typy attachmentu: Jistý attachment Tato skupina dětí se chovala očekávaným způsobem Ainsworthové, jež předpokládala u dětí s bezpečným citovým poutem k matce. Jedná se o děti, které v případě stresové situace vyhledávají matku, ale zároveň si jsou jisti, že je pro ně matka dostupná. Pokud je matka opustí, jsou rozrušené, ovšem po jejím návratu ji nadšeně vítají a zdraví a v jejím náručí se rychle uklidní. Obecně lze říci, že pečující osoba je přítomna a dostupná a malé dítě získává jistotu, že je v bezpečí. V běžném populačním vzorku bychom našli 55 – 60% takových dětí. Nejistý attachment Rozporuplný, úzkostný typ. Tato skupina dětí při odchodu matky i při jejím příchodu má bouřlivé a protichůdné reakce. Při odchodu matky kladou tyto děti odpor, ovšem když se matka vrátí, pokračují v pláči, v kopání a bojování s matkou. Tento typ se vyznačuje reaktivizací, což znamená, že děti jsou úzkostné i při návratu rodičů. Nevěří, že je rodič je už bezpečně na místě a neopustí dítě znovu. V běžné populaci je asi 5 – 15 % takových dětí.
41 42
VRTBOVSKÁ, , 2010, Str 25-26
VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie I: dětství a dospívání. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 467 s. ISBN 80-246-0956-8. Str. 117
38
Vyhýbavý typ Tyto děti byly sebevědomé, nezávislé, velmi snadno navazovaly kontakt, samy se hrály s hračkami, po očku sledovaly matku. Když se objevila cizí osoba, pouze si ji prohlédnou a nerušeně pokračují ve hře. Když matka opustí místnost, dítě se dá do pláče, ale rychle se nechá ukonejšit cizí osobou a za chvíli opět pokračuje ve hře. Když se matka vrátí, dítě k ní leze, ale nedívá se jí do tváře a nechce se nechat zvednout. Pokud ho matka zvedne k sobě do náruče, opět dítě nenaváže oční kontakt a odklání se stranou. Když se matka opět vzdálí, je dítě chvili smutné, ale opět se nechá uklidnit cizí osobou. Když se matka opětně vrátí,dítěte na ni podívá. Když odejde cizí osoba, je chvíli zaražené, podívá se na matku a za chvíli si opět hraje. Tyto děti se zdají méně závislé na matce ve smyslu bezpečného zázemí. Občas jsou k matce agresivní, a zároveň se na matku úzkostně lepí a neustále něco vyžadují. Když matka opouští místnost, jsou tyto děti stejně rozrušené jako bezpečně připoutané děti, ovšem při návratu matku ji njak zvlášť nevítají. Vyhýbavý typ attachmentu se vyvíjí u dítěte, jehož rodiče jsou citově nepřítomní. Nejsou tady vnímaví a citliví k malému dítěte a projevují odmítání a odpor. Dítě své rodiče začne postupně ignorovat a nevyhledává jejich blízkost. V běžné populaci bychom našli asi 30 % takových dětí. Kromě výše uvedených tří podskupin typů attachmentu podle Ainsworthové, další dva výzkumníci Mainová a Salomon objevili další kategorie porušeného, nejistého attachmentu. Tito dva odborníci sledovali skupinu miminek, jež utrpěla trauma během svého prvního roku. Tyto děti se během neobvyklé situace chovaly výrazně dezorganizovaně a dezorientovaně po návratu matky do místnosti. Opakovaly se situace, kdy se dítě pohybovala směrem k matce a vzápětí směrem od matky. Projevovaly stav tzv. „zamrznutí“, což je extrémní vzrušené chaotické chování. Tato extrémní forma vyhýbavého typu attachmentu byla pozorována u 20 % dětí z uvedené skupiny. Zvláštní skupinu pak vytvořily děti, které byly opuštěny hned na počátku svého života v prvních třech letech a zažívaly ústavní prostředí, což znamená střídání ze strany vychovatelů a sester, život ve velké skupině dětí, střídání jak 39
prostředí, tak pečovatelů. Funkce attachmentu zde byla výrazně narušena. Tyto děti se poutají nahodile a krátkodobě k různým dostupným zdrojům blaha nebo dočasného bezpečí. Jestliže v raném věku nedojde k nápravě a dítě není umístěno v rodinné péči, rozvine se porucha nazývaná jako „no attachment“ neboli „žádné citové pouto“. Ve starším věku je těmto dětem často diagnostikována citová plochost, disharmonický rozvoj osobnosti, porucha empatie a sociálních vztahů. Žádný attachment je významným elementem pro rozvoj asociálních osobností.43 Ostatně Bowlby nebyl zdaleka jediný kdo, se ve své práci zabýval tématem atachmentu, tedy citové vazby. Za připomenutí jistě stojí Erikson, který důležitost vazby mezi dítětem a pečující osobou zahrnul do své teorie osobnosti, jež se skládá z 8. Stádii. Dle Eriksona má kojenec potřebu potravy, spánku a nerušeného vyměšování. Osoba, která o něj mateřsky pečuje, dává kojenci zážitek bezpečí, pokud je její chování předvídatelné. Kojenec se učí důvěřovat této osobě a poté důvěřovat sobě. Erikson to nazývá „Důvěra proti základní nedůvěře“, a jedná se o 1. stádium.44 Pojetí teorie vztahové vazby tvoří citlivost pečující osoby podstatnou základnu vztahové vazby, jež si kojenec vytvoří v průběhu prvního roku svého života. Schopnost citlivosti je třeba chápat v nejširším smyslu, tedy empatie. Koncept citlivosti v rámci výzkumu vztahové vazby vytvořila v podstatných rysech Mary Ainsworthová. Citlivostí se zbývala již v Ugandě při domovních návštěvách, kdy sledovala péči matek o jejich kojence. Poté zkoumala v Baltimoru rovněž na domovních návštěvách malou skupinu 23 dětí v průběhu jejich prvního roku. Na základě těchto zkušeností vyvinula test chování dítěte při odloučení tzv. neznámou situaci. Tímto testem dokázala určovat typ vztahové vazby u zkoumaných dětí. Při výzkumu zjistila, že citlivě pečující matky mají s dětmi silnější citovou vazbu. V kvalifikaci získaly jistou vztahovou vazbu. Naopak matky, které byly méně citlivé,
43
Vrbovská,2010. Str.:26-29 DRAPELA, Victor J. Přehled teorií osobnosti. 6. vyd. Praha: Portál, 2011, 175 s. ISBN 978-80262-0040-6. Str. 69 44
40
většinou vyhodnotila jako s nejistou vztahovou vazbou s dítětem. Citlivou péči chápe Ainsworthová těmito charakteristickými způsoby chování: 1. Matka je schopná velmi pozorně vnímat signály dítěte. 2. Tyto signály musí správně vykládat z pohledu kojence. Jako příklad uvádí správné vyhodnocení významu pláče dítěte, tedy poznání, kdy pláče kvůli hladu, nepohodě, bolesti, nudě. 3. Matka na signály reaguje přirozeně, tudíž správně dávkuje množství jídla, nabízí uspokojivě podněty ke hře. K reakci matky musí dojít okamžitě, tedy v rámci ještě pro dítě tolerovaného frustračního času. Tento časový úsek se v průběhu prvního roku stále prodlužuje. V prvních týdnech je ovšem velmi krátký.45 Podle Bowlbyho pojetí novorozenec vnímá matku a sebe jako od sebe oddělené, znamená to tedy, že citová vazba musí vzniknout teprve v průběhu prvního roku života dítěte a není od počátku dána symbiotickým způsobem prožívání. A právě v tomto procesu se mohou vytvořit různé vzorce vztahové vazby.46
45
BRISCH, Karl Heinz. Poruchy vztahové vazby: od teorie k terapii. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 311 s. ISBN 978-80-7367-870-8.,.Str: 42-43 46 BRISCH, 2011 Str.88
41
5. Psychická deprivace Teorie attachmentu v době jejího vzniku v tehdejším Československu nebyla známá. V naší zemi vládl komunismus a byla preferována kolektivní ústavní péče. S nadsázkou lze říci, že právě díky této situaci se zrodila možnost velkého dlouhodobého výzkumu dětí umístěných v ústavních zařízeních. Dle Koluchové je psychická deprivace stará jako lidstvo samo, ovšem okolnosti vzniku a intenzity i projevů se mění. Odborně zkoumaná je tato problematika od poloviny 19. století. Do té doby existovaly popisy případů dětí extrémně deprivovaných, silně sociálně izolovaných nebo odchovaných zvířaty. Termín deprivovaný se v této době neužíval, děti byly označovány jako vlčí nebo zdivočelé.47 5.1.Psychické potřeby V roce 1974 profesor Langmaier a prof. Matějček sledovali děti vyrůstající v ústavních zařízeních. Ze studie odvodili závěr, že děti potřebují naplnit ve správný vývojový čas své základní psychické potřeby. Mezi základní psychické potřeby dítěte patří: Potřeba stimulace – potřeba optimálního přívodu podnětů co do jejich variability, modality, kvantity a kvality s ohledem na konkrétní dítě Potřeba smysluplného světa, řádu v chaosu podnětů neboli potřeba podmínek pro účinné učení
Potřeba jistoty, bezpečí – interpersonálního vztahu typu matka-dítě, toto čemu říká anglosaská literatura attachment (citové připoutání)
47
MATĚJČEK, Zdeněk a Jarmila KOLUCHOVÁ. Osvojení a pěstounská péče. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 155 s. ISBN 80-7178-637-3..Str.84-85
42
Potřeba osobní identity – potřeba sociálního začlenění do širšího okruhu lidí
Potřeba otevřené budoucnosti, potřeba životní perspektivy či životního smyslu Pokud nejsou základní psychické potřeby dítěte uspokojeny dostatečnou měrou a dostatečně dlouhou dobou, pak dítě prožívá psychické trauma a dochází k tzv. psychické deprivaci. Nepřítomnost a nedostatečnost uspokojování základních psychických potřeb ovlivňuje chování a další vývoj dítěte. Vývoj těchto dětí bývá nerovnoměrný, mají oslabenou identitu, postrádají pocit vnitřní jistoty a vnímání sebe sama je zkreslené.48 5.2. Typy osobností Na základě výše uvedených základních psychických potřeb dítěte, Langmaier a Matějček rozlišují následující typy osobnosti: 1. Typů „sociální hyperaktivity“- tento typ dětí můžeme pozorovat již i v batolecím věku. Navazují kontakt bez zábrany, s výraznými tendencemi k předvádění. Mají zájem o všechno dění kolem sebe, ale sami se angažují pouze povrchně stejně jako v individuálních vztazích. Ve škole děti tohoto typu většinou selhávají, navzdory průměrné inteligenci, protože sociální zájem u nich převažuje nad zájmem o úkoly. Z toho důvodu si děti špatně osvojují nové návyky a nové vědomosti. 2. Typ „sociální provokace“ – tento typ se objevuje již kolem jednoho roku dítěte jako reakce na trvalý pobyt v ústavu. Tyto děti se domáhají pozornosti dospělých pomocí provokací, výbuchy zlosti, jsou agresivní vůči ostatním dětem nebo žárlivé. Toto chování je způsobeno neuspokojením potřeby vztahu a závislosti, protože se dítěti příliš nedostává lásky, po které touží, 48
BUBLEOVÁ, , Věduna. Základní informace o pěstounské péči a péči poručníka. 3., přeprac. vyd. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2014, 60 s. ISBN 978-80-87455-19-7.Str:16-17
43
proto chce různými provokacemi získat pozornost dospělého. Pokud se jim dostává pozorné péče, chování dětí se změní a dokážou být i milé. Pokud jsou trestány nebo omezovány, jejich napětí se zvyšuje a vede je k dalším provokacím. Tyto děti poté často končí v nápravných ústavech.
3. Typ „hypoaktivní“, útlumový – celková aktivita těchto dětí je nápadně pasivní někdy až apatická. Zpravidla se zajímají o věci než o sociální kontakty. Tyto děti většinou nejsou schopny citové odezvy a jejich mentální vývoj postupuje zpomaleně. Teorii psychické deprivace v dětství potvrzuje i současná praxe, která se setkává s různými projevy u dětí, které přicházejí do pěstounské péče. Například: Dítě má narušený pocit bezpečí a důvěry k ostatním lidem. Může se projevovat agresí, sebepoškozováním, v neznámých situacích reaguje nepřiměřeně, je neochotné vystavovat se novým situacím. Některé děti se bojí jakékoli interakce s neznámými lidmi. Naopak jiné děti nejsou schopny rozlišit, kdo jsou jeho lidé a poté hrozí, že dítě odejde pryč s kýmkoli, kdo ho zaujme. Neschopnost dítěte orientovat se v čase a prostoru. Některé děti neumějí odlišit, co je to potom, za chvíli, doma a jinde. Někdy i krátké opuštění dítěte náhradním rodičem vyvolá v dítěti panickou reakci Poruchy příjmu potravy, vyměšování, spánku – velmi známé jsou nezdravé usínací rituály, při kterých dítě bouchá hlavičkou o postýlku, až se tím uspí.
44
Pokřivené reakce a deformované vzorce chování. Dítě se drží svých naučených reakcí a vzorců chování a to i za změněných životních okolností, jelikož mu zaručují určitý pocit jistoty a bezpečí. Strategie pro přežití v nefunkční rodiče či v ústavním zařízení se liší od strategie života v normální funkční rodině. Dítě je vnitřně nastaveno na přežití i v těžkých podmínkách. Proto je velmi obtížné opustit zafixované vzorce chování. Projevy uzavřenosti či odmítání nebo naopak přehnaná touha po náklonnosti, projevy se mohou střídat, což může pěstouny zaskočit, protože projevy chování neodpovídají vnějším podnětům, vychází to z vnitřního nastavení dítěte, které je nesrozumitelné. Je třeba si uvědomit, že každé dítě je jinak odolné. Pravdou ovšem zůstává, že v raném věku se utváří první zkušenosti se světem a pokud tyto zkušenosti budou negativní, získá dítě negativní postoj ke světu a zároveň i k sobě.49
49
BUBLEOVÁ, Ref. 48. 2014.Str: 16-17
45
6. Důvody ke změně Předchozí kapitoly týkající se attachmentu a psychické deprivace, jasně ukázaly, že ústavní péče není dobré řešení pro dítě a to i z dlouhodobého hlediska. Dle tiskové zprávy z 16.2. 2012 informačního střediska Mikuláš, o.s.s., byla Česká republika dlouhodobě kritizována za umisťování dětí do ústavní péče a to hned z několika stran - z Rady Evropy, Výboru pro práva dětí OSN a Evropského soudu za lidská práva. Podle Jana Klusáčka z Nadace Lumos: „Dlouhodobě umísťováním dětí do ústavní péče, Česká republika porušuje také Úmluvu o právech dítěte“. 50 Nadace Lumos působí od roku 2008 v České republice. Je to mezinárodní organizace, jejíž hlavní činnost je pomáhat vládním a místním úřadům se zavedením národního akčního plánu pro transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti.51 Podle průzkumů Ministerstva práce a sociálních věcí jsou možné důsledky institucionální péče v raném věku v oblasti socioemočního vývoje tyto: obtíže v sociálním kontaktu, obtíže s navazováním citových vazeb, obtíže v rozpoznávání emocí, nedůvěřivost nebo naopak bezmezná důvěřivost, nízká sebedůvěra a neuvědomění si vlastní hodnoty, špatné zvládání stresových situací. Lze říci, že děti vykazují znaky citové deprivace. 52 Jak dále vyplývá z průzkumů, možnými obtížemi nemusí trpět pouze socioemoční vývoj dítěte, ale může se projevit v somatickém vývoji, vývoji intelektu a motoriky, vývoje řečových schopností a psychických poruch. Dle Matějčka je kritickým obdobím pro další vývoj dítěte zejména věk 0-3 roky. V tomto období je velmi důležitý kontakt dítěte s jedním dospělým. A ten je v prostředí ústavní výchovy značně omezen. V tomto období se ústavní děti opožďují ve všech oblastech: somatické – děti vykazují růstové retardace, vyšší nemocnost apod., - intelektové a motorické – děti vykazují výrazné opoždění v intelektovém a motorickém vývoji, - a
50
Dostupné z: http://www.rozumacit.cz/zs/file_tiskove_zpravy/TZ_Mikulas.pdf Dostupné z: http://czech.wearelumos.org/about 52 Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/15309/PPPDpro_nejmensi_deti.pdf 46 51
rozvoji řečových schopností – děti vykazují opožděný rozvoj řeči, - socioemočního vývoje – mají problémy s vytvářením citových vazeb. 53 6.1.Směrnice OSN o náhradní rodinné péči o děti V roce 2009 Valné shromáždění Organizace spojených národů (dále jen OSN) přijalo Směrnici OSN o náhradní rodinné péči o děti. Jedná se o doporučení, jež směruje státy ke kritice nadměrného opírání se o systém dětských ústavních zařízení. Směrnice OSN v bodě 22 stanovuje: V souladu s převládajícím názorem odborníků by měla být péče o malé děti, zejména děti mladších tří let, poskytována v prostředí rodinném. Dále směrnice OSN stanovuje, že chudoba není legitimním důvodem pro umístění dítěte do náhradní rodinné péče54. Přijetí směrnice OSN se podařilo dosáhnout mezinárodní shody, že pro děti mladší tří let je ústavní péče nepřijatelná a zároveň apel na prosazování a podporování alternativ rodinného typu. 55 OSN apeluje na důležitost prevence, k újmě nedochází jen u dítěte, které stráví podstatnou část svého dětství v ústavní péči, ale dojde k újmě i společnost. Jestliže je odepřeno dítěti právo žít v rodinném prostředí, jsou náklady vysoké. A to ať přímé, tak i nepřímé, které mohou zahrnovat trvalé poškození či postižení, psychologické škody nebo jiné dopady na kvalitu života jednotlivce, narušení nebo ukončení vzdělání. Lze do nákladů započítat i systém trestního soudnictví v trestných činech, které spáchaly děti, které zažily ústavní péči.56 Jak ukázal mezinárodní výzkum, vysoké procento dětí, které vyrostly bez rodičovské péče, nenaplní svůj potenciál v oblasti vzdělání a také v oblasti životních dovedností. To znamená, že nepřináší přínos do ekonomiky. Navíc mnoho z nich trpí vážnými problémy, které umocnily zážitky z ústavu.
53
Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/15309/PPPDpro_nejmensi_deti.pdf Str.13 Ref. 24str.:14 55 Ref24. Str.: 15 56 Ref24. Str: 19 47 54
Obecně lze říci, že děti, které opustí ústav, jsou více náchylné k závislosti na státu a poskytovatelům sociální práce.57 To potvrzují výzkumy, jež se vyskytly na přelomu 20. a 21. století, a které dokazují, že závislost na ústavní péči a další naučené bezmocnosti, jsou neefektivní pro jedince i společnost a takto špatně nastavený systém představuje velký problém. Podle OSN nepochopení škodlivosti ústavní péče o malé děti může souviset s obecnou tolerancí kultury k násilí a specificky s tolerancí násilí na dětech.58 V mnoha zemích dosud tolerují tělesné trestání dětí. Mezi tyto země patří i Česká republika. Podle zprávy z Padesátého sedmého zasedání Výboru pro práva dítěte z 30. květen-17. červen 2011 vzal výbor na vědomí, že jsou zakázány tělesné tresty dětí v péči veřejných institucí, ale byl znepokojen tím, že dosud neexistují právní předpisy, které explicitně zakazují tělesné tresty dětí ve všech prostředích, včetně rodiny. Výbor byl rovněž znepokojen skutečností, že podle průzkumů prováděných účastnickým státem velká většina občanů České republiky vyjádřila souhlas s tělesnými tresty při výchově dítěte.59 Na základě výše uvedené zprávy si Česká republika vytvořila Akční plán k vytvoření strategie ochrany práv dětí pro období 2012 – 2015. Akční plán navazuje na dokument Národní strategie ochrany práv dětí.60
57
Ref.24. Str:19 Ref. 24 Str. 35 59 Dostupné z: http://www.dcicz.org/userfiles/file/3_4-CRC-cesky-preklad-doporuceni--needitovana-verze.pdf 60 Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/12945 48 58
Závěr V úvodu své práce jsem se věnovala některým mezníkům z historie pěstounské péče. Následně jsem se věnovala sociálně právní ochraně dětí z obecného hlediska, tedy vymezení pojmu. Dále jmenuji legislativu, která upravuje současný systém náhradní rodinné péče v České republice. Systém rozděluji na náhradní rodinnou péči a ústavní výchovu, poté se věnuji se jednotlivým formám a jejich charakteristikám. Následná část se věnuje stěžejnímu tématu práce – pěstounská péče na přechodnou dobu. Navazuje exkurz o baby boxech. Dále se podrobně věnuji attachmentu neboli citovému poutu. Pokračuji tématem psychické deprivace. Práci uzavírám kapitolou o důvodech ke změně v sociálně právní ochraně dětí. Cílem mé práce bylo komentovat novelu zákona o sociálně právní ochraně dětí se zřetelem k pěstounské péči na přechodnou dobu. Institut pěstounské péče na přechodnou dobu se díky novele zákona zprofesionalizoval. Je kladen důraz, aby pěstouni byli pečlivě připraveni. Také, aby měli odbornou podporu při péči a důraz je kladen i na předávání dětí do další péče. Dalším cílem práce bylo objasnit pojem attachmentu a psychická deprivace. Teorie attachmentu lze považovat za začátek úvah o důležitosti vztahu mezi dítětem a pečující osobou a škodlivosti
absence této vazby. Na to navazuje psychická
deprivace, jejíž přítomnost u dětí umístěných v ústavech prokázaly dlouhodobé výzkumy a pozorování dětí v tehdejším Československu. Můj osobní názor na tuto problematiku zůstal neměnný, novelu a zavádění jejich principů do praxe považuji za krok správným směrem. Prevenci považuji za jednu z nejdůležitějších oblastí sociální práce. Je ovšem obtížně prosaditelná, protože její výsledky se nezdají tak zřejmé jako řešení již stávajících problémů. Novela upozornila na nutnost rozšíření sítě služeb ať už terénních nebo ambulantních. Jedinou
mezeru
v systému
vidím
v nedostatečné
nabídce
služeb
směrem
k osvojitelům, ačkoli by zde byla velmi potřebná a osvojitelé řeší velmi podobné problémy s dětmi jako pěstouni na přechodnou dobu.
50
Seznam použitých zdrojů: Knihy: BOWLBY, John. Vazba: teorie kvality raných vztahů mezi matkou a dítětem. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 356 s. ISBN 978-80-7367-670-4 BUBLEOVÁ, Věduna. Základní informace o osvojení (adopci). 3., přeprac. vyd. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2014, 57 s. ISBN 978-80-87455-18-0. BUBLEOVÁ, Věduna. Základní informace o pěstounské péči a péči poručníka. 3., přeprac. vyd. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2014, 60 s. ISBN 978-8087455-19-7. BRISCH, Karl Heinz. Poruchy vztahové vazby: od teorie k terapii. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 311 s. ISBN 978-80-7367-870-8. MATĚJČEK, Zdeněk. Náhradní rodinná péče: průvodce pro odborníky, osvojitele a pěstouny. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999, 183 s. ISBN 80-7178-304-8. MATĚJČEK, Zdeněk a Jarmila KOLUCHOVÁ. Osvojení a pěstounská péče. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 155 s. ISBN 80-7178-637-3. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie I: dětství a dospívání. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 467 s. ISBN 80-246-0956-8. VRTBOVSKÁ, Petra. O ztraceném dítěti & cestě do bezpečí: attachment, poruchy attachmentu a léčení. Tišnov: Scan, 2010, 120.ISBN 80-866620-20-4 Zákon o sociálně-právní ochraně dětí: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2015, xxii, 890 s. ISBN 978-80-7478-727-0.
Legislativa: Novela zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Novela zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí Úmluva o právech dítěte
Elektronické zdroje: BABY BOX [online]. [cit. 2015-08-24] Dostupné z: http://www.babybox.cz/?p=problematika
BABY BOX [online]. [cit. 2015-08-24] Dostupné z: http://www.babybox.cz/?p=zprava KRAJSKÝ ÚŘAD-STŘEDOČESKÝ KRAJ Sociálně právní ochrana dětí [online] .[cit. 2015-07-17] Dostupnéz:https://www.kr-stredocesky.cz/web/socialni-oblast/ochrana-deti KRAJSKÝ ÚŘAD-STŘEDOČESKÝ KRAJ Pěstounská péče na přechodnou dobu [online]. [cit. 2015-07-17] Dostupné z: //www.kr-stredocesky.cz/web/socialni-oblast/pestounska-pece-naprechodnou-dobu KRAJSKÝ ÚŘAD-STŘEDOČESKÝ KRAJ [online] . [cit. 2015-07-17] Dostupné z: https://www.kr-stredocesky.cz/web/20688/197 LUMOS [online] . [cit. 2013-04-17] Dostupné z: http://czech.wearelumos.org/about
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ [online]. [cit. 2015-08-24] Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/12945 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ [online]. [cit. 2015-08-26] Umistování dětí do pěstounské péče na přechodnou dobu Dostupné z http://www.mpsv.cz/files/clanky/14851/umistovani_deti_PPPD.pdf
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ [online]. [cit. 2015-07-18] Pěstounská péče na přechodnou dobu pro menší děti Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/15309/PPPDpro_nejmensi_deti.pdf NÁRUČ DOBRÉ VŮLE [online] . [cit. 2015-07-22] Raná pěstounská péče Dostupné z :http://www.narucdobrevule.cz/co-je-to-rana-pestounska-pece/ SDRUŽENÍ ZASTÁNCŮ DĚTSKÝCH PRÁV Dostupné z: [online].[cit.2015-0816] Dostupné z: http://www.dcicz.org/userfiles/file/3_4-CRC-cesky-preklad-doporuceni--needitovana-verze.pdf
STŘEDISKO NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE Úvod [online]. [cit. 2015-08-15] Dostupné z: http://www.nahradnirodina.cz/uvod_teoreticke_pojeti_nahradni_rodinne_pece STŘEDISKO NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE [online] . [cit. 2015-08-15] Dostupné z: http://www.rpp.cz/inpage/vysledky-mapovani-pppd/ STŘEDISKO NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE [online] . [cit. 2015-08-15] Dostupné z: http://www.rpp.cz/inpage/pro-osvojitele/ ROZUM A CIT[online].[cit.2015-08-17] Dostupné z: http://www.rozumacit.cz/zs/file_tiskove_zpravy/TZ_Mikulas.pdf PRÁVO NA DĚTSTVÍ [online].[cit.2015-08-12]Právo ohrožených dětí mladších 3 let. Dostupné z: http://www.pravonadetstvi.cz/dokumenty/Právo ohrožených dětí mladším 3 let .
Seminář: Barevný svět dětí, Rodinná zátěž(genetické předpoklady k určitému chování), závislí rodiče-diskusní seminář, 5.12.2013.
