Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. Absolventská práce

Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická

Absolventská práce

Rok: 2013

Hana Hladíková

Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická

Absolventská práce

Hana Hladíková

Současná rodina - role muže a ženy

Vedoucí práce: PhDr. Vladimír Mašát 2013

Prohlášení

1. Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci Současná rodina – role muţe a ţeny zpracovala samostatně a výhradně s pouţitím uvedených pramenů a literatury. 2. Tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole. 3. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím prostřednictvím Knihovny Jabok a v elektronické podobě prostřednictvím IS Jabok.

31. 7. 2013

Hana Hladíková

Toto dílo je licencováno pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika licencí. Pro zobrazení kopie této licence, navštivte http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/3.0/cz/ nebo pošlete dopis na adresu: Creative Commons, 171 Second Street, Suite 300, San Francisco, California, 94105, USA.

Anotace Absolventská práce ,,Role muţe a ţeny v současné rodině,“ se zabývá pohledem na moţné změny role muţe a ţeny v současné rodině s ohledem na domácí práce v pěti vybraných rodinách. Práce má šest kapitol teoretických a pět kapitol praktických. Teoretická část obsahuje základní vymezení pojmů, jako je role, gender a rozdíly v pohlavních rolích. Popisuje pojem rodina a manţelství. Zaměřuje se na cyklus rodiny, během kterého dochází k jistým změnám v rozdělení rolí muţe a ţeny. Předposlední část je zaměřená na domácí práce, rozdělení povinností mezi muţe a ţenu s ohledem na tradičně pojaté pohledy na domácí práce. Poslední část teoretické části: rodina a kariéra, popisuje, do jaké míry kariéra ovlivňuje rozdělení rolí v rodině. Praktická část pak obsahuje výsledky ze šetření v pěti vybraných rodinách, na základě provedený strukturovaných rozhovorů, který přináší jejich pohled na roli muţe a ţeny v současné rodině.

Klíčové pojmy: role muže, role ženy, rodina, domácí práce

Annotation Graduate work, role of men and women in the contemporary family. Deals with looking at possible changes in the role of men and women in the family with regard to household chores in five selected families. The work consists of six theoretical chapters and five practical chapters. Theoretical section contains basic definitions such as the role of gender and sex differences in the roles. The concept of family and marriage. There is also a focus on the family cycle, during which there are some changes in the men´s and women´s roles. The penultimate section is devoted to housework, division of responsibilities between men and women in a view of the traditionally conceived views of housework. The last chapter of the theoretical part of the family and career, describes to extent career divides the influence of family roles. The practical part contains the results of the survey in five selected families where structured interview was conducted, bringing their view on the role of men and women in the contemporary family.

Keywords: the role of man, the role of women, family, housework

Poděkování

Ráda bych poděkovala všem zúčastněným rodinám, bez kterých by tato práce nemohla být kompletní.

Obsah Úvod ........................................................................................................................... 10 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 11 1 Role ......................................................................................................................... 11 1.1 Vymezení pojmu role ....................................................................................... 11 1.2 Pohlavní role a jejích stereotypy ...................................................................... 13 2 Gender ..................................................................................................................... 15 2.1 Co to je gender? ................................................................................................ 15 2.2 Utváření genderové role během ţivota ............................................................. 16 2.2.1 Učení se genderovým rolí od narození do mladšího školního věku ......... 17 2.2.2 Učení se genderovým rolím od dospívání do dospělosti .......................... 20 3 Rodina a manţelství ................................................................................................ 22 3.1 Vymezení pojmu rodina ................................................................................... 22 3.2 Vymezení pojmu manţelství ............................................................................ 23 4 Cyklus rodiny a role muţe a ţeny ........................................................................... 24 4.1 Výběr partnera a zamilovanost ......................................................................... 24 4.2 Sňatkový trh a vstup do manţelství .................................................................. 26 4.2.1 Orientační a prokreační rodina .................................................................. 28 4.2.2 Transgenerační tradice .............................................................................. 29 4.3 Rodina s předškolním, školním a dospívajícím dítětem................................... 29 4.4 Rodina ve fázi opouštěného hnízda .................................................................. 32 5 Rozdělení rolí v rodině: rovnost či nerovnost pohlaví ............................................ 34 5.1 Domácí práce v rodině...................................................................................... 34 5.1.1 Ţenské a muţské práce v domácnosti ....................................................... 37

6 Rodina a kariéra ...................................................................................................... 39 6.1 Dělení práce a péče o domácnost v různých typech ţivitelství ........................ 40 6. 2 Pracující ţena a pracující muţ ......................................................................... 41 PRAKTICKÁ ČÁST.................................................................................................. 42 7 Vymezení metody průzkumu a respondentů ........................................................... 42 7.1 Vybraná metoda ............................................................................................... 42 7.1.1Postup ......................................................................................................... 43 7.2 Respondenti ...................................................................................................... 43 8 Předpokládané hypotézy ......................................................................................... 44 9 Vyhodnocení získaných dat .................................................................................... 45 9.1 Otázky a odpovědi ............................................................................................ 45 10 Závěr průzkumu .................................................................................................... 57 10.1 Potvrzení a vyvrácení hypotéz........................................................................ 57 11 Diskuze.................................................................................................................. 60 Závěr .......................................................................................................................... 61 Literatura .................................................................................................................... 64 Internetové zdroje ...................................................................................................... 67 Příloha 1: záznamový arch ......................................................................................... 68

Úvod Pro svou absolventskou práci jsem zvolila téma: Současná rodina a role muţe a ţeny. Poloţila jsem si výzkumnou otázku: Jak se mění role muţe a ţeny během cyklu rodiny v závislosti na dělbě domácích prací ve vybraných pěti rodinách? Problém mě zajímal po celou dobu studia. Téma role muţe a ţeny v rodině je zajímavé a velmi obsáhlé, proto byla práce zaměřena jen na jeho malou část. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje šest kapitol zaměřených na dostupné informace o této problematice. Kapitola první vymezuje pojem role obecně a dále popisuje vývoj pohlavní role. Kapitola druhá Gender, vymezuje samotný pojem gendru a utváření gendrových rolí během našeho ţivota. Třetí kapitola vymezuje pojmy rodina a manţelství. Kapitola čtvrtá popisuje cyklus rodiny a rozdělení rolí během něj, naráţí zde na změny v rolích muţe a ţeny. Následující pátá kapitola obsahuje rozdělení rolí muţe a ţeny v domácnosti. Jsou zde uvedeny pohledy muţe a ţeny na domácí práce. Kapitola šestá zmiňuje rodinu a kariéru manţelů. Praktická část má pět kapitol. Kapitola sedm vymezuje zvolenou metodu, její postup a výběr respondentů. Osmá kapitola obsahuje stanovené hypotézy. Devátá kapitola pak představuje data získaná od respondentů. V desáté kapitole je uveden závěr z průzkumu a potvrzení či vyvrácení sedmi stanovených hypotéz. Poslední jedenáctá kapitola je diskuze, která nabízí další moţnosti zkoumání role muţe a ţeny v současné rodině. Práce končí závěrečným shrnutí.

10

TEORETICKÁ ČÁST 1 Role V této kapitole vymezíme pojem role a uvedeme její druhy. Podrobněji rozebereme role muţe a ţeny v základním vymezení, zmíníme se o změnách rolí během našeho ţivota, to znamená: jaké role můţeme zastávat v rodině. Zabýváme se otázkou, kde se učíme rolím, v rodině, ve skupinách, co je ovlivňuje a jak to ovlivňuje nás, co mění naše role.

1.1 Vymezení pojmu role Z psychologického hlediska můţeme pojem role popsat jako způsob chování, který závisí na sociální pozici jedince. Je to soubor typických projevů, který se od daného jedince v určitém čase očekává. Role je závislá na pohlaví, věku, sociálním postavení a času. Role jsou jak zvnitřněné tak naučené. 1 Je to soubor naučeného sociálního chování, které pouţívá člověk pro svou roli, očekávané chování, měnící se podle aktuální role, kterou má ztvárnit. Člověk se snaţí za všech situací zachovat tak, jak předpokládá, ţe je to od něj očekáváno. (V divadle se budeme chovat jinak neţ ve vlaku.)2 Andragogicky-slovník uvádí: ,,Sociální role podléhá sociální kontrole a tím i sociálním sankcím. Role v podstatě určuje: co můžeš, co bys měl, co musíš, co nesmíš. Používáno často nesprávně jako synonymum s pojmy sociální pozice nebo sociální status. Status je určité sociální postavení a role reprezentuje dynamický

1

KOHOUTEK, Rudolf. Základy sociální psychologie, s. 50 HAYESOVÁ, Nicky. Základy sociální psychologie, Vydání 5. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-807367-639-1, s. 10 2

11

aspekt (činnost, výkon) odpovídající tomuto statusu Role a status tedy tvoří jednotu a jsou neoddělitelné.3 Nejčastěji rozeznáváme tři druhy rolí: základní, profesní a role ve volném čase. K základním rolím řadíme role dáné pohlavím a věkem jedince. Do profesních rolí patří profese a posty v zaměstnání. Volnočasové role pak zahrnují naše postavení mimo práci, můţeme sem zařadit i zaujetí role v politice. 4 Role jsou dvojího charakteru, dlouhodobé, například role dcery, otce a další. Tyto role jsou nejčastěji zaloţené na rodinných či příbuzenských vztazích. Druhým typem jsou role krátkodobé. Tento druh rolí je pomíjivý a během dne jich vystřídáme několik. K těmto rolím patří role cestujícího, ale i role studenta, která má také své časové rozmezí. Některé z těchto rolí, které hrajeme v rámci kaţdodenního ţivota, se postupem času zvnitřní a stávají se součástí osobnosti5 Tím, ţe role neustále měníme, můţeme toto přecházení nazvat „nasazení masky“, která představuje naši momentální roli. 6 Během svého ţivota vystřídáme nespočet rolí, od syna, matky, partnera, babičky po prodavačku, úředníka či policistu. Jedna z prvních rolí, které se učíme, je muţská a ţenská. Děti se učí uţ od narození své roli od rodičů a společnosti, nejčastěji prostřednictvím her a vzorců, které udávají rozdílnost v pohlavních rolích.7 Haeysevá uvádí: „Sociální role jsou vždy reciproční – odehrávají se v párech, protože svou roli vždy hrajeme ve vztahu k jiné osobě.“8 Sociální role jsou spojovány se stereotypy, vychází se z předpokladů, ţe sociálně přijatelné jednání je takové, které se řídí očekávanou interakcí mezi dvěma jedinci. Jestliţe nechce jedinec strhávat na sebe pozornost okolí, musí respektovat očekávání společnosti. Ke změně chování v roli dochází jen tehdy, kdyţ jedinec pocítí, ţe je

3

Sociální role. PALÁN, PH.D., PhDr. Zdeněk. Andromedia [online]. [cit. 2013-08-24]. Dostupné z: http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/socialni-role / 4 KOHOUTEK, Rudolf. Základy sociální psychologie. Vydání 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o, 1998. ISBN 80-7204-064-2, s. 50 5 HAYESOVÁ, Nicky. Základy sociální psychologie, Vydání 5. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-807367-639-1, s. 10 6 KOHOUTEK, Rudolf, s. 50 7 KARSTEN, Harmut. Ženy - muži: Gendrové role, jejich původ a vývoj, s. 63 8 HAYESOVÁ, Nicky. Základy sociální psychologie, Vydání 5. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-807367-639-1, s. 10

12

třeba jeho chování přeměnit. K tomu dochází, kdyţ člověk vnitřně pocítí potřebu změny svého chování, není vázáno na vztah k blízkým osobám.9

1.2 Pohlavní role a jejích stereotypy Pod termínem pohlavní role se nachází popis biologických rolí muţe a ţeny. Biologické role, ač se zdá, ţe musí být stejné napříč věkem, procházely vývojem, který ovlivňovala společnost. V původním smyslu slova termín označoval biologické rozdíly mezi muţem a ţenou. V pozdějších letech se ale ukázalo, ţe pohlavní role není jen soubor rozdílné stavby těla a tedy předurčení k pozicím ve společnosti. Po staletí se ve společnosti utvářely stereotypy rolí, které určovaly, jak by se měl správný muţ a správná ţena chovat. Pohlavní role, jak později vědci zjistili, ovlivňuje nejen biologická stránka, ale také psychické vlastnosti člověka, sociálně psychologické učení a také tlak kultury. Právě kulturní pohled na role vytváří především tlak na rozdělní typicky muţských a ţenských rolí v rodině a společnosti jako takové, kdy se do jisté míry předurčuje role na základě jiţ zmíněné pohlavní role.10 Tyto stereotypní pohledy a pohlavní role se dochovaly do dnešní doby. Předurčení role muţe a ţeny v sobě nesl i soubor předpokládaných vlastností, které odlišují dané pohlaví. Ţenám byly nejčastěji přisuzovány vlastnosti jako citlivost, bezmocnost, jemnost, náladovost, poslušnost, soucitnost, ohleduplnost, vyţadující ochranu, zaměřenost na rodinu a pečlivost. Naopak muţům bylo přisuzováno: agrese, autorita, ctiţádostivost, neohroţenost, racionálnost, sebejistota,

9

MAREŠ, Petr a Tomáš POTOČNÝ. Modernizace a česká rodina. Vydání 1. Brno: Barrister a principal, 2003. ISBN 80-86598-61, s. 158 10 MAREŠ, Petr a Tomáš POTOČNÝ. Modernizace a česká rodina. Vydání 1. Brno: Barrister a principal, 2003. ISBN 80-86598-61. s. 161

13

spolehlivost a bojovnost. Právě tyto stereotypní pohledy, které jsou často vyţadovány a předpokládány, utváří samotné role.11 Stereotypní pohled pak můţe způsobovat problémy při hledání práce či určení pozice ve společnosti. Dnešní svět se snaţí tyto zakořeněné pohledy změnit. Snaha v překonání stereotypů je patrná z předpokladů, které uvádí Karsten: „Každá osoba může mít znaky jak maskulinní, tak femininní, nezávisle na svém biologickém pohlaví. Výzkumy již nepátrají po jakýchsi absolutních vlastnostech specifikovaných pro jedno nebo druhé pohlaví, nýbrž po relativních rozdílech a odstupňování osobních vlastností mužů a žen.“12 Dnes uţ není takové tabu, kdyţ muţ projeví své city veřejně, stejně tak jako ţena můţe vynikat v technických věcech. Pohlavní role procházely a stále procházejí vývojem. Přesto existovaly názory, které se měnily jen velmi pomalu. Ve společnosti bylo zachyceno rozdělní rolí muţů a ţen z jisté části stereotypně. Nejpatrnější rozdíly v rolích jsou v rodině a práci. Muţ jako ţivitel a ochránce rodiny, ţena jako matka a pečovatelka o děti a domácnost. Změny

zde

nastaly

s rozvojem

feministického

hnutí,

které

poţadovalo

zrovnoprávnění ţen nejen v pracovním procesu a politice. Dnes uţ je praxe taková, ţe do jisté míry jsou sociální rozdíly mezi ţenami a muţi smazány. 13 Téma rozvedeme více v následujících kapitolách této práce.

11

KARSTEN, Harmut. Ženy - muži: Gendrové role, jejich původ a vývoj. Vydání 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-145-X, s. 24 12 KARSTEN, Harmut. Ženy - muži: Gendrové role, jejich původ a vývoj. Vydání 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-145-X, s. 25 13 WILLI, Jürg. Psychologie lásky: Osobní rozvoj cestou partnerského vztahu. Vydání 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7178-982-8, s. 51

14

2 Gender Tato kapitola pojednává všeobecně o pojmu gender, dále pak o rozdělení muţské a ţenské role během ţivotní cesty. Nastíníme vývoj a změny v rolích v rámci gendrového pohledu.

2.1 Co to je gender? Slovo samotné pochází z angličtiny, kde nese význam rod a ukazuje na rodinu v celé její šíři. V dnešní době jím označujeme rozdíly mezi muţem a ţenou. Tyto rozdíly neplynou z pohlaví v biologickém slova smyslu, ale ze společnosti, která utváří svými normami společnost. Chápání muţské a ţenské role vyplývá z kulturního, historického a sociálního kontextu. Gender je lidským výtvorem, i kdyţ jeho řád na nás působí jako něco daného a neměnného. Koncept pohledů na muţe a ţenu pak reálně utváří naše chování a postoje, rozděluje role na typicky muţské a ţenské. Postoje vţdy souvisejí s reálným časem a místem. Nastavené normy a role se mění na základě kultury a doby. Role muţské a ţenské v sobě nesou jistou nerovnoprávnost mezi pohlavími a předurčenost pro zastávání určených rolí ve společnosti. 14 Určení rolí typicky muţských a ţenských se mění, i kdyţ se často setkáme s tím, ţe některé názory na pohled role muţe a ţeny stále ve společnosti zůstávají. Genderové stereotypy jsou součástí ţivota, bývají univerzální, protoţe předpokládají, ţe charakteristiku generových předpokladů sdílí většina příslušníků stejného pohlaví. Společnost připisuje lidem určité vlastnosti, způsoby chování a vzorce vzájemného působení jedinců odlišného pohlaví. Ucelené soubory chování se

14

MAŘÍKOVÁ, Hana. Proměny současné rodiny: Rodina - gender - stratifikace. Vydání 1. Praha:

Slon, 2000. ISBN 80-85850-93-1, s. 11

15

promítají do škol, zaměstnání, politiky a rodiny. Kaţdá kultura má své pohledy na otázku genderu. Společné jsou pro většinu z nich následující prvky. Generové kategorie na základě biologického pohlaví Dělba práce v rodině na základě genderu Genderové systémy stratifikace15 Postavení muţe a ţeny ve společnosti na základě ustálených pohledů ovlivňuje i samotnou rodinu. Určitá nerovnost mezi muţem a ţenou můţe být patrná i v rozdělení rolí v rodině. Rozdělení rolí v rodině se sice stále mění, ale i tak nalezneme jisté pohledy na typické ţenské a muţské role a povinnosti v rodině.16 Právě tyto pohledy pak utváří celý náš ţivot a odráţí se v našich rozhodnutích a výběru povolání i partnera. Více se tímto tématem budeme zaobírat v dalších kapitolách této práce.

2.2 Utváření genderové role během života Genderové role se utváří během celého ţivota člověka. O tom, jak bude daný člověk utvářen generově, rozhoduje jeho pohlaví. Zda se narodí jako muţ či ţena dává jasný pohled okolí, jak bude narozené dítě vychováno. Dítě je zabaleno do zavinovačky, které má často barvu, podle pohlaví dítěte. Chlapce zabalí do modré a dívku do růţové zavinovačky,(i kdyţ v předminulém století byl tyto barvy pouţívány přesně naopak). Na barvě samozřejmě nezáleţí, mají evokovat v okolí, ţe dívky jsou jemné a křehké, naopak chlapci silní. Utváření rozlišení muţského a ţenského pohlaví je v rámci socializace, kde uţ jsou zakořeněny některé stereotypy, které mohou přisuzovat pohlaví typickou barvu. Muţské a ţenské role jsou utvářeny uţ od

15

RENZETTI, Claire M. a Daniel J. CURRAN. Ženy, muži a společnost. Vydání 1. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0525, s. 23 16 MAŘÍKOVÁ, Hana. Proměny současné rodiny: Rodina - gender - stratifikace. Vydání 1. Praha: Slon, 2000. ISBN 80-85850-93-1, s. 11

16

narození nejen vlivem okolních lidí, ale také výběrem her, kníţek a hraček. 17 V následující podkapitole bude stručně nastíněno učení se genderovým rolím během ţivota člověka od narození do dospělosti.

2.2.1 Učení se genderovým rolí od narození do mladšího školního věku Po narození dítěte se matky jinak chovají k chlapcům a jinak k dívkám. Z výzkumů vyplývá, ţe matky se častěji budí a kontrolují chlapce neţ dívky. Je to dáno tím, ţe chlapci se častěji budí a v prvních měsících ţivota jsou náchylnější k onemocnění neţ dívky. V dalším vývoji dítěte matky více respektují samostatnost u chlapců neţ u dívek, ty mají pod větší kontrolou. Rozdíl je i ve verbální a neverbální komunikaci rodičů a dítěte. 18 Oba rodiče více stimulují v prvních šesti měsících dceru, coţ znamená více podnětů na dálku, úsměvy, slovy a zpěvem. Chlapci jsou stimulováni proximálně - dotykově, jsou více hlazeni, kolébaní a houpáni. Podobné je to i s verbální komunikací, rodiče více reagují na houkání dcery a napodobují ji. V prvním roce ţivota nelze určit ještě přesné rozdíly mezi ţenským a muţským chováním, to se začne rozlišovat aţ v pozdějším věku dítěte.19 K rozvoji pohlavní identity dochází ve věku okolo tří aţ čtyř let, kdy dítě dokáţe říci, kdo je: chlapeček nebo holčička. Pohlavní identita probíhá ve čtyřech fázích. Naučení se, ţe existují dvě pohlaví Správné určení, ke kterému pohlaví patří, kdyţ má před sebou obrázky muţe a ţeny Umí své pohlaví zařadit jazykově: on a ona

17

RENZETTI, Claire M. a Daniel J. CURRAN. Ženy, muži a společnost. Vydání 1. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0525, s 93 18 OAKLEYOVÁ, Ann. Pohlavý, gender a společnost. Vydání 1. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178403-6, s. 132 19 KARSTEN, Harmut. Ženy - muži: Gendrové role, jejich původ a vývoj. Vydání 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-145-X, s. 51

17

Pochopí, ţe pohlaví je stálé a uţ se nezmění20 Při osvojování genderové role má dítě tendenci napodobovat silnějšího rodiče. Je tedy moţné, ţe v rodině, kde má větší autoritu ţena, se syn bude situovat do její pozice, stejně tomu můţe být i naopak. Podobné přebírání rolí funguje i mezi sourozenci, mladší se snaţí být jako jeho starší sourozenec. Není to tedy mechanický proces. Dítě se chce podobat svému rodiči a podle pohlaví přijímá i role. Dívky vidí matku uklízet a pečovat, chtějí být tedy jako ona. Samy matky je v jejich počínání podporují více neţ chlapce, od kterých se tolik neočekává, ţe budou později zastávat domácí práce.21 Důleţitou roli hrají i hračky. Dítě brzy pochopí, které hračky jsou určené pro dívku, které pro chlapce. Hračky určené starším dětem je postupně připravují na jejich roli ve společnosti a rodině. Dívky pečují o panenky, mají miniatury nádobí, ţehliček praček a kuchyněk. Jsou připravovány na roli matky a manţelky od útlého dětství. Chlapci si hrají s auty, vojáčky, superhrdiny a jsou připravováni na roli silného muţe. Pokud si děti hrají dohromady, chlapci zastávají roli ochránce či otce, zatímco dívky jsou princezny a maminky. Chlapecké i dívčí hračky jsou na trhu uváděny s jasným signálem odlišnosti pohlaví. Chlapecké hračky jsou zaměřená na dobrodruţství a hrdinství, dívčí na pečování. Jasné rozdíly jsou i ve výběru barev, jak bylo zmiňováno na začátku. Dívky jsou obklopeny růţovou a chlapci modrou. Hračky podporuji striktní rozdělení genderových rolí, kterému přispívají i sami rodiče, kteří hračky vybírají.22 Ve věku okolo čtyř aţ pěti let rodiče dbají na to, s jakými hračkami si dítě hraje. Není problém, aby si holčičky hrály s angličáky, ale pokud si chlapeček jde hrát s panenkou, je to bráno jako něco špatného. Rozdíly se projevují i při hrách, s chlapci hraji rodiče divočejší hry, které je mají zocelit. Hry volené pro dívky jsou jemnější a dávají spíše důraz na verbální komunikaci. I kdyţ se v dnešní době rozdíly 20

KARSTEN, Harmut. Ženy - muži: Gendrové role, jejich původ a vývoj. Vydání 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-145-X, s. 52 21 OAKLEYOVÁ, Ann. Pohlavý, gender a společnost. Vydání 1. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178403-6, s. 133 - 135 22 RENZETTI, Claire M. a Daniel J. CURRAN. Ženy, muži a společnost. Vydání 1. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0525, s. 114- 116

18

v raném dětství postupně stírají, nalézáme stále tyto znaky ve výchově dětí. 23 Dívky ve věku do devíti let začínají dávat přednost muţským rolím a chtějí se jich i účastnit, jejich chování je společností vnímáno jako divočejší neţ je zvykem, ale v podstatě nevadí. Pokud ale chlapci začnou tíhnout k ţenským rolí, jsou vnímáni jako „zţenštilí“. Otcové jsou v tomto ohledu daleko citlivější neţ matky.24 Genderové role ovlivňují kromě rodičů také vrstevníci, společnost a literatura společně s televizí. V literatuře se děti setkávají více s muţskými hrdiny, ţenských hrdinských postav je v knihách aţ o 10% méně. Muţi v příbězích a pohádkách jsou stateční, silní a nebojácní. Obrázek ţenské postavy je pak křehký, něţný, neschopný velké činnosti. Muţská postava pak nejčastěji zachrání jemnou a něţnou popřípadě zakletou dívku. Je těţké naleznout literaturu, kde hlavní hrdinkou je nebojácná a odváţná ţena. Tento typ ţeny se objevuje aţ v literatuře pro dospívající či dospělé ţeny.25 Do té doby se děti setkávají s jasně určenými rolemi, kdy muţi jsou hrdiny a ţeny zastávají domácí práce nebo vyčkávají zachránění. Dalo by se říci, ţe k odváţným dívkám v pohádkách patří Červená karkulka a Mařenka. V pohádkách je dán důraz na krásné dívky a chytré chlapce. Dívky jsou popisovaný často ve vedlejších rolích. Hrdina zachrání a získá princeznu i s celým královstvím. Od princezny se očekává, ţe bude krásná, milá a hodná. Jinak tomu není ani v televizních pořadech. V posledních letech se trend v rozdělování pohlavních rolích trochu mění. 26 Děti se během školních let dále setkávají s rozdělením rolí muţe a ţeny, a to nejen v učebnicích. Ve školách učí převáţně ţeny, ty předávají dětem zkušenosti a učí je novým dovednostem. Stejně tomu je i v rodině, kde převáţnou péči o děti zastává ţena. Prvních deset let ţivota dítěte je prostoupeno ţenami. Na základní škole je patrný také různý pohled na dívku a chlapce. U chlapce se předpokládá, ţe 23

KARSTEN, Harmut. Ženy - muži: Gendrové role, jejich původ a vývoj. Vydání 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-145-X, s. 64 24 OAKLEYOVÁ, Ann. Pohlavý, gender a společnost. Vydání 1. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178403-6, s. 135 25 KARSTEN, Harmut. Ženy - muži: Gendrové role, jejich původ a vývoj. Vydání 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-145-X, s. 69 26 RENZETTI, Claire M. a Daniel J. CURRAN. Ženy, muži a společnost. Vydání 1. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0525, s. 118

19

bude zvládat matematiku a jiné vědy. Dívky mají spíše upřednostněny humanitní předměty.27 Snaha o změnu ve výchově pohlavních rolí v době dětství je stále silnější. Kvůli většímu podílu násilí u dětí. Odborníci se shodují, ţe moţný důvod je podporování malých chlapců v agresivitě a bojovnosti, dívky naopak v jemnosti a neprůbojnosti. Téma vlivu výchovy v pohlavních rolích, ale v této práci nebude řešeno.28

2.2.2 Učení se genderovým rolím od dospívání do dospělosti Období dospívání je děleno do dvou období: pubescence (zhruba od 11 – do 15 let) a adolescence (zhruba od 15 do 22 let). Období pubescence má dvě fáze. Fázi puberty, kdy dochází pohlavnímu dospívání, hlavně v objevení sekundárních pohlavních znaků. Druhá fáze je vlastní puberta, dovršení pohlavní zralosti a moţnosti reprodukce. Je to období emoční lability. Dochází k častějším konfliktům, proto je toto období někdy nazýváno obdobím bouření. Dochází k druhému období vzdoru, kdy jedinec hledá svoji identitu a vzdoruje dosud zaběhnutým věcem. Adolescence je vrchol pohlavního růstu, je to doba, kdy dochází ke změně v postavení jedince ve společnosti. Dochází k uklidnění a osvojování si získaných hodnot a postojů. 29 Obě pohlaví v této době spojuje vyrovnání se sebou samým. Pro dívky je v období dospívání důleţité budování mezilidských vztahů. Udrţují blízké vztahy s kamarádkami, s kterými si důvěrně povídají a pomáhají si navzájem. Nečeká se od nich, ţe se začnou odpoutávat od rodiny a matky. Chlapci jsou spíše zaměřeni na svoji osobu. Stahují se do ústraní a bojují s tím, ţe se od nich očekává samostatnost a 27

RENZETTI, Claire M. a Daniel J. CURRAN. Ženy, muži a společnost. Vydání 1. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0525, s. 132 28 KARSTEN, Harmut. Ženy - muži: Gendrové role, jejich původ a vývoj. Vydání 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-145-X, s. 77 29 LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. Vydání 2. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. ISBN 80- 247-1284-9, s. 143 - 147

20

sebevědomí. Pro chlapce je to náročné období, kdy se musejí pomalu odpoutávat od své matky a vymanit se z vlivu rodiny. 30 Rozdíly mezi pohlavím jsou i v motivaci. Chlapci jsou motivováni pochvalami a úspěchy, dívky naopak neúspěchy. Dívky se učí, ţe jejich úspěch zapříčinil okolní vjem: šťastný den či lehký příklad. V tomto směru je podporuje i okolí. Pokud se jim nedaří, přikládají vinu své neschopnosti a přijímají za ně plnou odpovědnost. Dívky se vyhýbají soupeření. Chlapci se ke svému úspěchu hrdě hlásí, pokud se jim nedaří, pokládají to za vinu okolnímu vjemu nikoliv sobě. Samozřejmě můţe to být i naopak.31 Jako pozitivní dívky vnímají uznání za jejich vnímavost a starostlivost. Matky je učí, ţe se mají starat o mladší sourozence, a připravují je na roli matek. Pokud dívky „vypadnou“ ze své role opatrovatelky, jsou podráţděné a často vzteklé. Později si dělají výčitky a cítí se provinile. Jejich agrese se změní na smutek aţ depresi. Toto chování mohou zaznamenat u matek a přijmout ho za své. Ţenská agrese je nepřijatelná pro většinu společnosti.32 Chlapci se orientují spíše podle otců. Nejsou tolik v depresi jako dívky. Jejich boj je v umístění se mezi muţi, hledání své pozice v dominantní skupině. Snaţí se otci ukázat, ţe je průbojný a silný. Hledají v muţích ve svém okolí své vzory.33 V dospělosti se jedinec začíná zaměřovat na povolání a volbu partnera. Je to doba zakládání rodiny. Dříve existovaly přesně předurčené úkoly pro muţe a ţenu. I dnes můţeme tyto stereotypně určené role nalézt, existuje však snaha o nebudování přesné hranice. Je snaha o nerozdělování striktních rolí podle pohlaví. Přispěla k tomu větší účast ţen v pracovním procesu. Téma je rozvedeno ve čtvrté kapitole.34

30

KARSTEN, Harmut. Ženy - muži: Gendrové role, jejich původ a vývoj. Vydání 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-145-X, s. 90 31 KARSTEN, Harmut. Ženy - muži: Gendrové role, jejich původ a vývoj. Vydání 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-145-X, s. 92 32 JORDAN, Judith V., Alexandra KAPLAN, Jaen BAKER MILLER a Irene STIVER. Women´s Growth in connection. Vydání 1. New York: The Grilford Press, 1991. ISBN 0-89862-562-9, s. 182 184 33 Growth in connection. Vydání 1. New York: The Grilford Press, 1991. ISBN 0-89862-562-9, s. 188 - 189 34 KARSTEN, Harmut. Ženy - muži: Gendrové role, jejich původ a vývoj. Vydání 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-145-X, s. 117- 119

21

3 Rodina a manželství V této kapitole budeme mluvit o pojmu rodina a manţelství.

3.1 Vymezení pojmu rodina Pojem rodina vysvětluje, z pohledu sociologie, Anthony Giddens, ve své knize Sociologie následovně: „Rodina představuje skupinu osob přímo spjatých příbuzenskými

vztahy,

jejíž

dospělí

členové

jsou

odpovědni

za

výchovu

dětí.“ 35 Nejuţší rodina se obecně skládá z otce, matky a jejich dětí, popřípadě z prarodičů. Mezi členy jsou velmi blízké vztahy, které ovlivňují a formují osobnosti v rodině. Tento typ rodiny označujeme pojmem nukleární rodina. Irena Sobotková uvádí ve své knize Psychologie rodiny definici rodiny podle Kramera, která zní: „Rodina je skupina lidí se společnou historií, současnou realitou a budoucím očekáváním vzájemně propojených transakčních vztahů. Členové jsou často (ale, ne nutně) vázaní legitimním manželskými svazky, adopcí nebo společným uspořádáním života v určitém úseku jejich životní cesty.“36 V různých oblastech společensko-hospodářského ţivota je rodina pojímána také různě. Právnická literatura rodinu označuje jako rodinnou kolektivitu nebo základní článek společnosti. Sociologové nejčastěji uţívají pojmu sociální instituce nebo malá sociální skupina. V oblasti sociální psychologie se setkáváme s pojmem primární skupina a pedagogové označují rodinu jako výchovně socializační prvek. Ekonomové pouţívají pro rodinu výraz výrobní nebo také spotřební jednotka. V širším pojetí lze také rodinu vymezit jako systémový celek, který je schopný reprodukce svých základních podmínek.

35

GIDDENS, Anthony. Sociologie. Vydání 1. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-124-4, s. 156 SOBOTKOVÁ, Irena. Psychologie rodiny. Vydání 1. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-559-8, s. 22 36

22

a) Rodina jako dynamický systém, který předpoklad svého vzniku (narození dítěte) mění na výsledek, který je potencionálním východiskem vzniku nového systému (nové rodiny). b) Rodina jako společenský subsystém, který zabezpečuje primárně individuální a celospolečenské zájmy a potřeby a určuje postavení rodiny v systému společenských vztahů. Ačkoliv má rodina své zdroje a svou ţivotaschopnost, je závislá na sloţitých a vyšších systémech společnosti. c) Rodina jako vymezený celek, který zajišťuje relativně bezpečný prostor, stabilitu a jistoty pro sdílení, reprodukci a produkci ţivota37

3.2 Vymezení pojmu manželství Pojem manţelství je popisován, jako všeobecně uznaný sexuální svazek dvou dospělých lidí, kteří se po svatbě stávají i se svou vlastní rodinou příbuznými. Manţelství předpokládá zaloţení rodiny a tedy společnou ochranu a výchovu narozených nebo adoptovaných dětí.38

37

STAŠOVÁ, L. Rodina jako výchovný a socializační činitel. In KRAUS, B., POLÁČKOVÁ, V. Člověk prostředí výchova: K otázkám sociální pedagogik. Brno: Paido, 2001. ISBN 80 7315-004-2, s. 78 38 GIDDENS, Anthony, Sociologie. Vydání 1. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-124-4, s. 156

23

4 Cyklus rodiny a role muže a ženy V této kapitole se budeme zabývat stručně cyklem rodiny, který je důleţitý pro vývoj rolí v rodině. Během cyklu rodiny muţ a ţena mění a utváří své role v rodině. V první fázi jsou jejich role na úrovni partnerství. S příchodem dětí se z nich stávají rodiče. Zastávají nové role otce a matky, ale stále jim zůstává role manţela a manţelky. Velký vliv na utváření rolí v rodině má i genderové rozdělení, které se můţe projevit zejména v rozdělní domácích povinností a v kariéře obou partnerů.

4.1 Výběr partnera a zamilovanost Výběrem vhodného partnera se mění a utváří dosavadní ţivot člověka. Je to důleţitý okamţik pro další vývoj osobnosti i rolí v ţivotě. Často je to zlomový moment, který člověka provází po zbytek ţivota. Volba ţivotního partnera v sobě nese základ pro zaloţení rodiny a výchovy dětí. Proto je toto rozhodnutí velice důleţité, ale i svým způsobem nebezpečné.39 Výběr partnera pro společný ţivot je v naší kultuře závislý na subjektivním rozhodnutí jedince. Dříve tomu tak nebylo, o volbě partnera rozhodovali převáţně rodiče nebo k tomu byli nápomocní. Výběr byl vázán na společenské postavení, majetky a vztahy mezi rodinami. Po druhé světové válce se uzavíraly sňatky z nutnosti, kdyţ ţena otěhotněla. V těchto zmíněných svazcích pak nebyly silné vztahy mezi partnery, i kdyţ manţelství tohoto typu fungovala. Dnes uţ není jedinec do velké míry ovlivněn rozhodnutím svých rodičů, ani společnost nevyţaduje manţelství při početí dítěte. Okruh moţných partnerů se stále zvyšuje, člověk uţ není

39

WILLI, Jürg. Psychologie lásky: Osobní rozvoj cestou partnerského vztahu. Vydání 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7178-982-8, s. 106

24

vázán jen na výběr partnera z jedné vesnice či spoluţáka ze školy, jako tomu bývalo dříve.40 Kaţdému hledání partnera předchází představa o jeho vlastnostech a vzhledu. Představy jsou často zidealizované, představa krásného prince s domem a plnou peněţenkou, co vás bude milovat aţ do smrti, jsou velmi časté. Tyto představy často umocňují i samotné seznamovací rubriky. Realita se s tím to snem velice rozchází. Zatím co ţeny jsou ochotné trochu slevit, například co se vlastnosti muţe týče, jen malé procento muţů přijme ţenu jiţ rozvedenou. Některé studie ukazují, ţe muţi za nejdůleţitější povaţují mládí a vzhled partnerky. Ţeny naopak očekávají muţe staršího a ekonomicky zajištěného. Muţi i ţeny společně chtějí stabilní a fungující rodinu.41 Při volbě partnera máme uvědomělá i neuvědomělá očekávání. Neuvědomělé očekávání je do jisté míry vlivem rodiče, který zakládá pozitivní či negativní příklady.

42

S tímto modelem se setká snad kaţdý. Při hledání můţe ţena hledat

partnera, který je podobný jejímu otci. Mohou to být rysy osobnostní nebo vzhledové. Stejně tak muţi. Jistě bude na volbu partnera působit, z jaké rodiny pocházíte, zda z rodiny rozvedené nebo ne. Těchto vzorců je několik a kaţdý je zcela individuální. 43 Sigmund Freud popisuje dva typy výběru partnera na základě zkušeností s rodiči. První typ je objekt lásky, který poskytuje péči, ochranu a materiální zajištění. Vychází ze zkušenosti rodičovské lásky a cílem je nalézt někoho, kdo tyto priority zajistí. Druhý typ je narcistický výběr, člověk miluje na partnerovi to, čím on je sám, čím by chtěl být. Od partnera se očekává, ţe bude toho druhého obdivovat, milovat a oceňovat. Oproti tomu Karl Abraham rozlišuje u

40

WILLI, Jürg. Psychologie lásky: Osobní rozvoj cestou partnerského vztahu. Vydání 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7178-982-8, s. 107 41 MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť. Vydání 2. Praha: Slon, 1997. ISBN 8085850-24-9., s. 51 42 MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť. Vydání 2. Praha: Slon, 1997. ISBN 8085850-24-9, s. 51 43 MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť. Vydání 2. Praha: Slon, 1997. ISBN 8085850-24-9, s. 51

25

výběru partnera sloţku podobnost s matkou či otcem, nebo právě naopak výběr partnera, který se je pravým opakem rodičů.44 Velmi důleţité období je prvotní zamilovanost, která nám zakrývá jisté nedostatky. Zamilovanost je do jisté míry hypnóza. Vnímáme jen to, co chceme. Je to velmi dynamické období, člověk věří, ţe naleze partnera, který je chápavý, obětavý a dokonalý. Lidé si tvoří utopické vize o partnerových schopnostech a vlastnostech. Role muţe je zde z pohledu ţeny zastoupená muţností, ochotou dělit se o denní starosti a gentlemanstvím. Ţeny vidí muţe jako dokonalého. Podobně si muţ můţe přestavovat ţenu jako opatrovatelku a zranitelnou bytost. Zamilovanost můţe také partnery měnit a utvářet. Partneři spolu chtějí být neustále a snít o společné budoucnosti. Po pár měsících zamilovanost vyprchává. Nastává reálný pohled na partnera. Očekávání zamilovanosti po celé manţelství je zřejmá. 45 Očekávání muţe a ţeny od manţelství jsou velice rozdílná. Manţelé Kratochvílovi sestavili tato očekávání. Ţenská očekávání jsou: posedět a popovídat, duševní porozumění, manţel ví, co potřebuje a láska po celý ţivot. Muţské očekávání: uvařeno, uklizeno, neobtěţovat s problémy, sex kdykoliv se mi zachce a stálý obdiv. 46

4.2 Sňatkový trh a vstup do manželství Sňatku samotnému předchází sňatkový trh. Místo, kde se setkávají lidé, kteří jsou potencionální partneři. Termín „sňatkový trh“ označuje sociální prostor, kde dochází ke zvaţování, hodnocení, vybírání, vytřídění těch dvojic, které nakonec dojdou před svatební oltář. Sňatkový trh je místem pro seznámení, flirtování a umístění poptávky po dokonalém partnerovi do společnosti. Vyskytují se zde jak 44

WILLI, Jürg. Psychologie lásky: Osobní rozvoj cestou partnerského vztahu. Vydání 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7178-982-8, s. 108 45 WILLI, Jürg. Psychologie lásky: Osobní rozvoj cestou partnerského vztahu. Vydání 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7178-982-8, s. 111-113 46 MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť. Vydání 2. Praha: Slon, 1997. ISBN 8085850-24-9,s. 51

26

svobodní partneři, tak jiţ rozvedení. Sňatkový trh není v plné míře ovlivněn věkem partnerů. Zatímco muţům se zvyšujícím věkem se i zvyšují moţnosti výběru potenciálních partnerek, ţenám s přibývajícím věkem ubývá moţnost velkého výběru partnerů. 47 Svatba jako taková je jeden z nejstarších rituálů. Svatební rituál nese stopy přednáboţenských představ o světě. Magické postupy se později přetransformovaly do náboţenských. I dnes ještě slýcháme, která roční doba je pro sňatek nejlepší. Cyklus roční doby byl propojen s ţivotem lidským. Řekové pořádali svatby v zimním období v měsíci, který měl název gamelion (svatba).48 Svatby v 18. století u nás měly přesně definovaný postup, podle kterého se vše přesně řídilo. Jedno z pravidel bylo, ţe muţ je první a aktivní, zatímco ţena je pasivní a na druhém místě. Zvykem také bylo, aby se nevěsta schovávala v komoře. Ţenich ji musel společně s druţbou vykoupit za koláče. V této době vzniká tradice s rozbíjením talíře. Dále se na novomanţele hází hrozinky a mandle, aby manţelství mělo hodně dětí. Často také novomanţelka třásla s takzvaným „Adamovým stromem“, na kterém byly přivázané různé věci. Pokud spadla kolíbka, znamenalo to brzkého potomka. Večer se nevěstě sejme z hlavy věneček a dá se jí čepec. Ten měla podle tradice dvakrát shodit, na důkaz ţelení svobodného ţivota. Celý svatební den měl připravit novomanţelé na manţelské role. 49 Ideální věk pro vstup do manţelství se pohybuje kolem věku 25 – 27 let. Dnešní trend v uzavírání sňatků počítá spíše s věkem vyšším. Oproti tomu v 90. letech 20. století se věk pro vstup do manţelství pohyboval okolo věku 20 let.50 Důvod pro manţelství je různý. Jedním z důvodu můţe být pokračování rodové linie, předávání majetku a jména, dalším důvodem je bezpečné prostředí pro

47

MOŢNÝ, Ivo. Rodina a společnost. Vydání 1. Praha: SLON, 2006. ISBN 80-86429-58-X, s. 117123 MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť. Vydání 2. Praha: Slon, 1997. ISBN 8085850-24-9,48 s. 53 49 MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť. Vydání 2. Praha: Slon, 1997. ISBN 8085850-24-9, s. 53 50 HÖHNE, Sylva. Rodina a zaměstnání s ohledem na rodinný cyklus. Vydání 1. Praha: VÚPS, v.v.i., 2010. ISBN 978-80-7416-059-2, s. 13

27

výchovu dětí, a v neposlední řadě potřeba člověka být ve společenství, potřeba vztahů a jistoty. Rozdělení rolí v nově vniklé rodině je podle typu uspořádání. Záleţí na tom, zda novomanţelé preferují model modifikovaný tj. pečující ţena a pracující muţ. Role ţeny je pak plně zaměřena na péči o domácnost, domácí práce a vznikající rodinu. Předpokládá se, ţe ţena nebude mít náročné zaměstnání. Nebo model egalitarní: oba manţelé mají náročné zaměstnání a domácí práce si mezi sebe dělí rovným dílem. 51 Do manţelství partneři vstupují s určitou představou o dělbě domácích prací a spoluúčasti na chodu domácnosti. Ţeny podle výzkumů předpokládají určitý podíl pomoci od partnera, ale nevadí jim, kdyţ je odpovědnost na nich. Muţi v této fázi rodiny pomáhají svým partnerkám a dělí se s nimi o domácí práce. Role muţe a ţeny jsou v této fázi rozděleny jako partner a partnerka. Je to doba přípravy na příchod dětí a přeměny rolí.52

4.2.1 Orientační a prokreační rodina Orientační rodina, je ta rodina, z které pocházíme. To, jak rodina fungovala, ovlivňuje naši zaloţenou rodinu, rodinu prokreační. Je naší přirozeností, ţe napodobujeme své rodiče. Ovšem tyto vzorce napodobování jsou moţné, pokud pocházíme z fungující rodiny. Pokud jeden z našich rodičů nebyl přítomen, nemůţe dojít ke ztotoţnění. To samozřejmě není úplné nikdy. Jisté vzorce chování si ale odnášíme.53 Je jistá hypotéza, která předpokládá, ţe původní rozloţení sil v rodině si dítě odnáší do své budoucí rodiny. Pokud byla dominantní matka, bude její dcera také 51

HÖHNE, Sylva. Rodina a zaměstnání s ohledem na rodinný cyklus. Vydání 1. Praha: VÚPS, v.v.i., 2010. ISBN 978-80-7416-059-2, s. 19 52 HÖHNE, Sylva. Rodina a zaměstnání s ohledem na rodinný cyklus. Vydání 1. Praha: VÚPS, v.v.i., 2010. ISBN 978-80-7416-059-2, s. 22 53 MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť. Vydání 2. Praha: Slon, 1997. ISBN 8085850-24-9, s. 55

28

očekávat dominantnost ve své rodině. Manţelství ovlivňuje i to, jaké role měli rodiče partnera. Ten si také přináší svá očekávání a vzorce, na které je zvyklý. To pak můţe působit potíţe. Dále se tvrdí, ţe manţelství ovlivňuje i to, zda jsem měl sourozence nebo ne. Uvádí se, ţe ideální je, pokud muţ měl mladší sestru a ţena staršího bratra. Muţ je zvyklý starat se o ţenu a chápat ji. 54

4.2.2 Transgenerační tradice Transgenerační tradice je ve své podstatě udrţování vztahů se svou rodinou a příbuznými. Kaţdá rodina si uchovává předměty, fotografie a videa. V bytě se tyto předměty vystavují jako odkazy či vzpomínky na minulost. Kaţdý předmět a fotografie má svůj příběh, který se vypraví při společných oslavách či setkáních. Rodina má i své hrdiny, které si připomíná. Stávají se z nich ideální osoby. Rodina má i členy, o kterých se nemluví. To vše patří do tradice. Tradice nejčastěji předávají ţeny.55 Příběhy se postupem doby stávají legendami rodiny. Předávají se návody na získávání peněz či příběhy o setkání rodičů. Z příběhů často vyplývá morální ponaučení, které si nová generace má převzít. Samozřejmě legendy mohou být i zavádějící a plné předsudků, jako muţi jsou alkoholici, ţeny jsou nevěrné.56

4.3 Rodina s předškolním, školním a dospívajícím dítětem Zaloţení rodiny předpokládá výchovu dětí. Člověk svou rodinu potřebuje ze všech savců nejdéle. Vztah dítěte s rodiči a hlavně s matkou vzniká ještě před 54

MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť. Vydání 2. Praha: Slon, 1997. ISBN 8085850-24-9, s. 55 55 MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť. Vydání 2. Praha: Slon, 1997. ISBN 8085850-24-9, s. 56 56 MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť. Vydání 2. Praha: Slon, 1997. ISBN 8085850-24-9, s. 57

29

narozením. Samotné narození toto pouto ještě zesiluje. Dnes uţ při porodu mohou být i muţi. Narozené dítě dostává jméno, které můţe být ovlivněno tradicí nebo trendem doby. Ve většině kultur se dává přednost chlapci. 57 Rodičovství je jednou ze zásadních změn v cyklu rodiny. Důvody mohou být takové, ţe společnost očekává od ţeny porození dítě, i kdyţ v dnešní době to není hlavní trend. Před dvaceti lety bylo běţné, ţe první dítě přicházelo před svatbou nebo brzy po ní. Narození dítěte je přelomové a téměř bez příprav. V porovnání s namlouváním a svatbou je to velmi rychlý skok do neznáma. Ţena je připravována na mateřství hlavně fyziologicky. S narozením dítěte se z manţelů stávají rodiče do konce ţivota.58 Matky se postupně učí, jak s dítětem zacházet. Toto náročné období můţe někdy matkám způsobovat úzkosti a stres. Snaţí se být dokonalými matkami a úspěšnými profesionálkami v práci. Musejí se postupně naučit, co znamená být v roli matky. V této době dochází ke změně rytmu rodiny, vše je podřízeno dítěti. Někdy na úkor muţe, který se musí smířit s tím, ţe hlavní osobností pro ţenu je dítě. Otec by měl toto dočasné předstiţení pochopit a ţeně s dítětem pomáhat. Velkou roli zde hrají i matky ţen, které v dobré vůli mladým maminkám radí a poučují je o výchově dítěte. Tyto rady ovšem nemusí být na místě, jelikoţ můţou sráţet sebevědomí mladé ţeny. S narozením druhého dítěte se situace mění. Rodiče mají jiţ zkušenosti a nepotřebují rady. Narození druhého dítěte bývá klidnější. Druhé dítě ale přináší větší nároky na matku a rozloţení její pozornosti. Bývá to také kritické období pro manţelství.59 Rodičovská autonomie je způsob předávání dětem hodnoty, výchovů a vzděláním. Typy autonomie jsou: A) tradiční: rodiče předávají dítěti ucelené názory, pohledy a hodnotové systémy, které oni sami uznávají za vhodné. B) liberální koncepce předpokládá, ţe rodiče dítě ničím neovlivňují a nechávají na něm, aby si sám vybral své hodnoty a názory. Do jisté míry tento způsob uvolňuje rodinné vazby 57

MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť. Vydání 2. Praha: Slon, 1997. ISBN 8085850-24-9, s. 59 58 MOŢNÝ, Ivo. Rodina a společnost. Vydání 1. Praha: SLON, 2006. ISBN 80-86429-58-X, s. 151 59 MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť. Vydání 2. Praha: Slon, 1997. ISBN 8085850-24-9, s. 61

30

mezi generacemi. C) způsob demokratické koncepce je spojený s předáváním hodnot rodiči a zároveň moţností nechat dítě vybírat si z moţností. Je to sloţenina z obou předchozích a dává tak dítěti, jak pevné hodnotové systémy, tak moţnost volby výběru.60 Dítě je na rodičích, i kdyţ více na matce, plně závislé. Potřebuje jejich naprostou pozornost a péči. Většina těchto úkolů připadá ţeně. Ta musí kromě péče o dítě, zastávat domácí práce a později i práci v zaměstnání. Muţi se nebrání péči o dítě, ale většinou za svoji roli povaţují roli ţivitele rodiny. Nejvíce ţeně pomáhají v prvních měsících po porodu, pak přenechávají péči na ţeně. Důvodem můţe být rozhodnutí, ţe peče o děti je ţenská práce, často i vyčerpání z pracovního dne. 61 V České republice je systém rodičovské dovolené, kde jeden z rodičů odchází ze zaměstnání do domácnosti a stará se o dítě. Nejčastěji se této role ujímají ţeny, stávají se matkami na plný úvazek. Mimo péči o děti tak mají na starost i domácnost. Otec je jediný ţivitel rodiny. Dnes uţ to není pravidlo. V posledních dvaceti letech se mluví o nových postojích otce, kdy muţi mění svůj pohled na rozdělní rolí v rodině. Je sice pravda, ţe jistý posun tu je, ale i tak většina domácích práce a výchovy dětí leţí na ţeně. Muţi se více zapojují do hraní a volnočasových aktivit dětí. 62 S nástupem dítěte do školského zařízení se vše mění. Dítě se odpoutává od rodičů čím dál tím více. Je to doba, kdy se matky vrací zpět do práce a ke kariérám. Čím větší dítě je, tím mají více času na práci. O domácí práce se dělí s dětmi a manţelem. Muţi uţ nejsou jedinými ţiviteli rodiny a očekává se od nich, ţe se více zapojí do běhu domácnosti. Děti přijímají od svých rodičů své role, je to období utváření jejich identity. Během dospívání se dívky učí roli ţeny od své matky a okolí, stejně tak chlapci od otce. S nástupem jednoho rodičů zpět do práce se z rodiny můţe

60

MOŢNÝ, Ivo. Sociologie rodiny. Vydání 1. Praha: SLON, 1999. ISBN 80-85850-75-3, s. 134 RENZETTI, Claire M. a Daniel J. CURRAN. Ženy, muži a společnost. Vydání 1. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0525, s. 124 62 RENZETTI, Claire M. a Daniel J. CURRAN. Ženy, muži a společnost. Vydání 1. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0525, s. 125 61

31

stát dvoukariérová rodina, kdy oba rodiči se plně věnují své prácí, A ţeny pak doma zastávají druhou neplacenou práci.63 V adolescenci rodina ustupuje do pozadí a dítě začíná ţít svůj vlastní ţivot. Má kritický postoj k rodičům a dochází ke konfliktům. Po skončení tohoto období se většinou vše urovná. 64Typické rozdělení rolí v rodině je otec a matka jako nadřízení či autorita pro děti. Syn či dcera jsou v pozici podřízené, stejně tak v rolích manţel a manţelka. Bratr a sestra. Všechny role jsou propojeny láskou a vztahem mezi jednotlivými členy. 65

4.4 Rodina ve fázi opouštěného hnízda Fáze odcházení dětí z rodinného hnízda má několik zásadních jevů. Dosavadní role manţelů se mění. Matky uţ nejsou matkami na plný úvazek, stejně tak otcové, a proto období můţe být kritické. Váš cíl vychovat děti je po dvaceti letech u konce. Manţelé mají více času a jejich role se změnily, rodičovské břemeno se zmenšilo. Mají více času na své záliby a sami na sebe. To můţe způsobit i krize v manţelství, společný cíl uţ není a je třeba stanovit si další. Někdy toto období manţelství rozbije. Je moţné, ţe se v této době naváţí jiné milostné vztahy.66 Ţeny v rolích matek se musí začít smiřovat s odchodem svých jiţ dospělých dětí. Ţeny, které neţijí jen pro rodinu a během předchozího cyklu začaly chodit do práce a budovat kariéru, s tímto obdobím mají menší problém neţ ţeny v domácnosti. Ty mají pocit, ţe ztrácí svou roli matky. Většina ţen se s odchodem dětí smíří rychle a přijmou novou roli babičky. Otcové v tradičním slova smyslu nemívají problém s odchodem dětí z rodiny. Předávají jim své vědění a zkušenosti. Muţi, kteří se plně účastní výchovy a péči o děti s partnerkou, proţívají období 63

MAŘÍKOVÁ, Hana. Proměny současné rodiny: Rodina - gender - stratifikace. Vydání 1. Praha: Slon, 2000. ISBN 80-85850-93-1, s. 116 64 MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť. Vydání 2. Praha: Slon, 1997. ISBN 8085850-24-9, s. 62 65 MOŢNÝ, Ivo. Sociologie rodiny. Vydání 1. Praha: SLON, 1999. ISBN 80-85850-75-3, s. 45 66 MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť. Vydání 2. Praha: Slon, 1997. ISBN 8085850-24-9, s. 63

32

nejistoty. Chybí jim pozice vzoru pro dítě. Na jedné straně chápou, ţe je třeba, aby se dítě osamostatnilo, na druhé straně mají potřebu být dítěti stále nablízku a nabídnout pomocnou ruku.67 Je to i období znovu započatého cyklu. Dítě se vdá či oţení, pak se z manţelů stává babička a děda. Jejich novým cílem můţe být podpora mladé rodiny či pomoc s výchovou vnoučat. Role se pak mění, z matek jsou babičky a z otců jsou dědečkové. Přijímají nové pozice v rodině jako prarodiče, ale role rodičů nemizí, jen uţ není úplně aktuální. Ţenám role babičky přináší velké uspokojení a smysl ţivota. Oproti tomu muţi neproţívají dědečkovství nijak okázale, mají radost z rozšíření rodu a moţnosti předání dalších svých zkušeností vnukovi či vnučce.68 Změna nastává i v rozdělení rolí v domácnosti, muţi mají více času a vstupují do domácnosti, kde převáţně vládla ţena. Začínají ji přetvářet podle sebe, coţ má někdy za následek neshody se ţenou. S odchodem dětí mají více času na své koníčky a na svůj partnerský ţivot.69 Období stáří je komplikované i smrtí jednoho z partnerů či odcizení se mladé generaci. Dnešním zvykem je umisťování starých rodičů do institucí pro seniory. Je to čas, kdy jedna rodina zaniká a druhá vzniká. Dříve se nové rodiny zakládaly ve věku dvaceti let, dnes je to mnohem déle Mladá rodina dnes potřebuje většinou pomoc od svých rodičů, proto se prodluţuje doba, kdy děti zůstávají s rodiči. To můţe mít pozitivní i negativní důsledky. Někdy rodiče ve snaze pomoc svým dětem rozbíjí manţelství. Stálým dohledem a radami nedají mladému páru prostor. Navíc matka bude své dítě pořád chránit, coţ můţe mladé manţelství komplikovat. Přesto jsou prarodiče důleţitou součástí nově vzniklé rodiny.

67

RENZETTI, Claire M. a Daniel J. CURRAN. Ženy, muži a společnost. Vydání 1. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0525, s. 158 68 RENZETTI, Claire M. a Daniel J. CURRAN. Ženy, muži a společnost. Vydání 1. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0525, s. 158 69 WILLI, Jürg. Psychologie lásky: Osobní rozvoj cestou partnerského vztahu. Vydání 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7178-982-8, s. 130

33

5 Rozdělení rolí v rodině: rovnost či nerovnost pohlaví Postoje k rozdělení rolí v rodině se mění spolu s vývojem rodiny. S příchodem emancipace přišla i větší snaha o rovnocenné pozice a rozdělení rolí v rodině. Rozdělení rolí je závislé i na fázi cyklu rodiny, rozdělení moci v rodině v neposlední řadě i na struktuře rodiny. Období, které se týká tato část práce, se zhruba pohybuje od roku 1990 do dnešní doby. Vychází ze studií, které v těchto letech byly napsány.

5.1 Domácí práce v rodině Domácí práce v rodině mají ve společnosti prestiţ spíše nízkou z důvodů „nepotřebnosti kvalifikace“ pro jejich vykonávání. Je to práce, která nikdy není hotová, a je třeba ji stále opakovat bez nároku na honorář. Není to ani práce za ocenění, protoţe se ihned spotřebují její výsledky, umyté nádobí se ušpiní stejně tak, jako vyţehlené prádlo pomačká. Lidé domácí práce ve většině ani neklasifikují jako práci. Je to spíše věc potřebná v domácnosti. Jistý rozdíl je i v pohledu na vykonanou činnost. Kdyţ muţ vydlaţdičkuje koupelnu, je na svou práci hrdý, ale ţena, která tu koupelnu většinou pak udrţuje v pořádku, nevyţaduje od okolí obdiv a uznání.70 Pokud si ţeny stěţují na nedostatek ocenění, můţe jim být namítnuto, ţe nyní mají svoji práci ulehčenou díky moderním prostředkům. I kdyţ elektrické spotřebiče udělají část práce, hodiny strávené nad domácností se nijak nezkrátily s porovnáním od doby konce 18. století. Ţeny si musí tento čas, v porovnání s jejich předchůdkyněmi, brát ze svého volného času, protoţe chodí i do placené práce. Z výzkumů se dozvídáme, ţe hlavními osobami v rodině jsou stále ţeny, které zabezpečují domácí práce. Česká ţena věnuje v průměru domácímu úklidu 25 hodin týdně, zatímco muţ 10 hodin. Podíl práce muţe se mění během rodinného cyklu, 70

JANEBOVÁ, Radka. Sociální problémy z aspektu gender. Hradec Králové: GAUDEAMUS, 2006. ISBN 80-7041-512-6, s. 24

34

nejméně je muţ účastněn ve fázi s dětmi v předškolním věku.

71

Zajímavé je

porovnání rodin, kde oba manţelé pracují, oproti rodinám, kde ţivitelem je muţ. Můţeme zde nalézt rozdíl v počtu hodin strávených domácími pracemi. Ţena v domácnosti se dvěma dětmi stráví přibliţně domácími pracemi v průměru 7 hodin a 35 minut, muţ ţivitel pak přibliţně 2 hodiny. Oproti tomu pracující ţena stráví domácími pracemi zhruba 5 hodin, její manţel, taktéţ pracující, přibliţně 2 hodiny a 25 minut. Tento rozdíl není dán tím, ţe muţ v rodině, kde pracuje i ţena stráví více času domácími pracemi, ale spíše tím, ţe ţena investuje méně času do domácnosti. Je to tím, ţe některé kompetence mohla ţena převést na jiné instituce jako je například škola, ale i výpomocí rodinných příslušníků.72 Rozdělení rolí ve vykonávání domácích prací je závislé na typu rodiny, zda dává přednost tradičnímu rozdělení rolí nebo ne. V České republice je nejčastěji model takový, kdy muţ i ţena mají zaměstnání na plný pracovní úvazek. Dalo by se tedy předpokládat, ţe na domácí práce mají i stejný čas a práci si mezi sebou rozdělí. Z výzkumů z roku 1991 vyplývá, ţe české ţeny a čeští muţi jsou v rozdělní rolí spokojeni a vnímají jí jako spravedlivě rozdělenou. Přesto se muţi domácím pracím věnují méně neţ ţeny, povaţují ji za méně důleţitou. Ţeny jí pak přikládají větší důleţitost.73 Důleţitý je i vztah autonomie mezi partnery. Francios de Singly tento vztah dělí na „rovnostářský“ a „hospodyňský“. „Rovnostářské ženy požadují, v zájmu ochrany své osobní zóny, aby se teritoria označená klasicky jako ženská (domácnost) stala společnými manželskými teritorii.“74 Je to snaha o rozostření pevně daných rolí pro muţe a ţeny s neurčitostí toho, kdo přesně v rodině rozhoduje. Na druhé straně jsou „hospodyňky“, které se dále dělí na ţeny, které vykonávají práci a rozhodují

71

JANEBOVÁ, Radka. Sociální problémy z aspektu gender. Hradec Králové: GAUDEAMUS, 2006. ISBN 80-7041-512-6, s. 25 72 DE SNGLY, Francois. Sociologie současné rodiny. Vydání 1. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178249-1, s. 105 73 TUČEK, Milan. Česká rodina v transformaci: Stratifikace, dělba rolí a hodnotové orientace. Vydání 1. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1998. ISBN 80-85950-45-6, s. 81 74 DE SNGLY, Francois. Sociologie současné rodiny. Vydání 1. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178249-1, s. 106

35

v rodině a současně na ţeny, které plní své úkoly a nerozhodují. Autonomní ţeny hospodyně tak nemění své vazby závislosti na partnerovi.75 Zajímavý je pohled muţe a ţeny na čas strávený v práci, rodině a domácích pracích. Muţi nerozlišují, kde je čas strávený, zda v práci nebo domácnosti. Ţeny naopak rozpoznávají zátěţ plynoucí z práce a domácnosti. Ţeny, které tráví hodně času v domácnosti, by se jí chtěly věnovat méně. Vliv na názor mělo i to, jaké vzdělání ţeny měly. Rozpor mezi časem muţe a ţeny je znatelný, přesto z tohoto důvodu nedochází k výrazným konfliktům. Důvodem můţe být pozůstatek z doby komunismu, kdy rodina a její prostor, byla často jediná moţnost realizace.76 Práce v domácnosti není placená, a právě proto není muţi povaţovaná za důleţitou. Je tu zaběhnutý genderový předpoklad toho, ţe ţenám náleţí domácí práce a péče o děti. Je to zaběhnutý stereotyp, který se do jisté míry stále objevuje, i přesto ţe dnes uţ je větší důraz na dělbu domácích prací mezi obě pohlaví. Důvodem je i z pohledu ţeny druhá práce, kdy má stále zaměstnání a chce v něm být úspěšná. Svoji energii pak musí dělit. Postupem doby, tím jak se otevíral ţenám pracovní trh, se přetváří i role v rozdělení domácích prací. Je to nutnost, která postupně stírá rozdíly mezi ţenou a muţem v rodině. Samozřejmě není moţné paušalizovat a tvrdit, ţe je tomu tak ve všech českých rodinách. Základy proto poloţil socialistický model, který předpokládal ţeninu účast na pracovním trhu. K tomu byl způsoben i systém předškolních a školních zařízení (jesle a školky). 77 Jak bylo jiţ zmíněno, o rozdělení rolí v domácnosti rozhoduje i model rodiny. Tradiční rozdělení rolí (muţ ţivitel, ţena pečující o domácnost a děti) nebo egalitární rozdělení rolí (oba se účastní stejně). Je zvláštní, ţe české rodiny se přiklání k oběma typům. Preferují jak muţe jako ţivitele, tak ţenu jako pracující v zaměstnání. Ţeny i muţi chtějí tedy participaci na domácích pracích, ale zároveň uvádějí, ţe ţivitelem 75

DE SNGLY, Francois. Sociologie současné rodiny. Vydání 1. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178249-1, s. 107 76 TUČEK, Milan. Česká rodina v transformaci: Stratifikace, dělba rolí a hodnotové orientace. Vydání 1. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1998. ISBN 80-85950-45-6, s.85 77 CHALOUPKOVÁ, Jana. Postoje k manželství, rodičovství ak rolím v rodině v České republice a v Evropě. Vydání 1. Praha: Sociologický ústav av ČR, 2004. Sociologické studie, 04:07. ISBN 807330-062-1, s. 31

36

rodiny je muţ a ţena můţe chodit do zaměstnání, ale její role je i pečující a vychovávající, má tedy odpovědnost za chod domácnosti.78 Názory na rozdělení rolí v rodině se liší. Nikdo nemůţe přesně říci, ţe otázku rolí vyřešil. Je pravděpodobné, ţe lidé mají jiné postoje k rozdělení rolí a zároveň sami praktikují přesný opak svého názoru. Názory na role se liší kulturními vzorci, jak jsme jiţ zmínili výše. Dalším ukazatelem na postoj k roli v domácnosti je i vzdělání partnerů a to, zda jsou oba výdělečně činní. Jiné je rozdělení rolí v rodině, kde oba manţelé mají vysokoškolské vzdělání. Stejně tak rozhoduje počet dětí a jejich stáří. V neposlední řadě to, zda ţena zastává ve svém zaměstnání vysokou funkci nebo nikoliv. Také nemůţeme tvrdit, ţe pracující ţena nezvládá plně se věnovat dětem tak práci. 79 Práce v domácnosti samozřejmě nemusí být brána jako povinnost jednoho nebo obou z manţelů. Výpomoc v domácnosti je častým jevem s rostoucí existencí hlídacích sluţeb pro děti po úklidové firmy. Výpomoc s domácími pracemi můţe být i poskytována příbuznými a blízkými. Mohou to být prarodiče i děti. Domácí práce pak přecházejí mimo manţelský pár a umoţňují jim více volného času, který mohou strávit s dětmi. Úklid ale můţe být i součástí relaxace, i kdyţ se přímo neřadí do volnočasových aktivit. Jsou i jedinci, kteří to takto vnímají.

5.1.1 Ženské a mužské práce v domácnosti Domácí práce se v základu dají rozdělit na typicky ţenské a muţské. Dříve byla hranice nepřekročitelná, bylo nemyslitelné, aby muţi dělali ţenské práce, stejně tak naopak. Trendy posledních let vyvracejí přesné hranice rozdělení rolí. Muţi v některých

případech

začínají

participovat

78

na

ţensky

typických

rolích.

CHALOUPKOVÁ, Jana. Postoje k manželství, rodičovství ak rolím v rodině v České republice a v Evropě. Vydání 1. Praha: Sociologický ústav av ČR, 2004. Sociologické studie, 04:07. ISBN 807330-062-1, s. 34 79 MAŘÍKOVÁ, Hana. Proměny současné rodiny: Rodina - gender - stratifikace. Vydání 1. Praha: Slon, 2000. ISBN 80-85850-93-1, s. 116

37

K nejčastějším domácím prácím, o které se dělí jak muţi, tak ţeny, jsou: vaření, mytí nádobí, nákupy a úklid. Muţi jsou schopni a ochotni přebrat ţeninu úlohu, ale spíše ve výjimečných situacích, kdyţ se jedná o dlouhodobou nepřítomnost ţeny.80 Pohled na domácí práci se liší i přístupem jednotlivého pohlaví - rozdělení práce na nutné a zbytečné. Muţi chtějí mít doma spíše pohodu neţ pořádek, ţeny to mívají obráceně. Ţeny vnímají pořádek, jako míru útulnosti domova. Na ţeny je společností kladena vyšší zodpovědnost za stav domácnosti neţ na muţe. Ţena se cítí nesvá, pokud přijde návštěva a dům není podle jejich představ uklizený. Muţům to příliš nevadí. Existují i názory, které přirovnávají ţenu k prostředku pro pořádek. Ţena je odpovědná za domov a rodinu, vytváří existenční prostor pro muţe a děti. Otázkou také je, zda ţena vůbec chce muţskou přítomnost v otázkách domácnosti. Některé ţeny berou domácnost jako své pole působnosti, jsou královnami, a muţi jim narušují jejich království. Stejně tak tomu můţe být naopak, kdy muţ vládne rodině a ţena plní jeho přání.81

80

MAŘÍKOVÁ, Hana. Proměny současné rodiny: Rodina - gender - stratifikace. Vydání 1. Praha: Slon, 2000. ISBN 80-85850-93-, s. 119 81 MAŘÍKOVÁ, Hana. Proměny současné rodiny: Rodina - gender - stratifikace. Vydání 1. Praha: Slon, 2000. ISBN 80-85850-93-, s. 120

38

6 Rodina a kariéra Práce hraje důleţitou roli v ţivotě lidí. Člověk věnuje práci téměř jednu třetinu ze svého běţného dne. Práce je důleţitá pro udrţení chodu domácnosti, je to přísun prostředků do rodiny. Do zaměstnání chodí oba dva partneři. Muţi na rozdíl od ţen neoddělují práci od soukromého ţivota. Častým jevem je, ţe ţeny dělí svůj čas mezi práci a rodinu, muţi se plně věnují rozvíjení své kariéry. Existují ale i rodiny, kde jsou oba partneři plně vytíţeni prací, soustředí se na budování své kariéry.82 Dobré zaměstnání se odvíjí od dosaţeného vzdělání, dalo by se říci, ţe čím vyšší vzdělání, tím vyšší ambice na uplatnění na pracovním trhu. Ambice jsou stejné u muţů i ţen. Motivace k získání práce je velká. Je potvrzeno, ţe lidé s vysokoškolským vzděláním, chtějí budovat svou kariéru. Pro ţenu je zaměstnání důleţité i v jiných ohledech, neţ je výdělek. Ţeny povaţují zaměstnání za místo, kde se mohou setkávat s lidmi. Důleţitým rozdílem je také ochota obětovat svůj čas pro zaměstnání na úkor rodiny. Ţeny většinou nechtějí zanedbávat svou rodinu kvůli pracovnímu vytíţení. Volí proto spíše práci v místě bydliště, aby mohli být více s rodinou. Muţům nevadí dojíţdění do zaměstnání.83 Jeden z faktorů, který ovlivňuje ţeny v zaměstnání, je odchod na rodičovskou dovolenou. Dnes uţ je moţné, aby rodičovskou dovolenou nastoupil i muţ, ale dříve tato moţnost samozřejmé nefungovala. Ţeny se musely rozhodovat mezi rodinou a prací. Odkládaly proto své kariéry na pozdější dobu, kdy děti byly uţ odrostlé a nebyly na nich plně závislé. Ţeny se během této doby plně věnovaly dětem a domácnosti. S nástupem do práce po rodičovské dovolené ji ale domácí práce a péče o děti zůstaly. O domácích pracích se pak hovoří jako o druhé směně či neplaceném zaměstnání.

82

HÖHNE, Sylva. Rodina a zaměstnání s ohledem na rodinný cyklus. Vydání 1. Praha: VÚPS, v.v.i., 2010. ISBN 978-80-7416-059-2, s. 44 83 HÖHNE, Sylva. Rodina a zaměstnání s ohledem na rodinný cyklus. Vydání 1. Praha: VÚPS, v.v.i., 2010. ISBN 978-80-7416-059-2, s. 47

39

Práce obou či jednoho partnera ovlivňuje rodinu. Dvoukariérové manţelství má často negativní dopad na rodinné souţití. Jedním z problémů je dělení rolí v rodině. Jestliţe oba partneři pracují, je těţké dělit svůj čas mezi pracovní povinnosti a chod domácnosti. Ţeny se častěji dostávají do pozice, kdy většina povinností zůstává na nich. Jistou úlevou je systém jeslí, mateřských školek a později škol. Právě tato zařízení umoţnila ţenám zapojit se více do trhu práce. 84

6.1 Dělení práce a péče o domácnost v různých typech živitelství Rozdělení času mezi práci a domácností je závislé na uspořádání rodiny. Pokud je jediným ţivitelem rodiny muţ, nese plnou odpovědnost za finanční situaci. Časté bývá, ţe je mimo rodinu, je časově vytíţený, chodí domu pozdě, takţe se nemůţe účastnit na domácích prací. V některých případech můţe mít i více zaměstnání, s rodinou pak tráví čas spíše o víkendech. Úkolem muţe je zajištění rodiny, úkolem ţeny je péče o děti a domácnost. Postavení muţe je spíše dominantní a domácí práce povaţují za ţenské, jako ţivitelé se neúčastní domácích prací. Model ţivitele rodiny je zaloţen na dominanci, coţ podporuje nerovnocenné rozdělení genderových rolí.85 Postavení ţeny do role ţivitelky je méně častá. Dochází k tomu, kdyţ ţena má lépe placené zaměstnání neţ muţ, nebo pokud je muţ momentálně bez práce. Toto rozdělní můţe podle dostupných údajů, vykazovat jisté problémy. Muţ, který nemá zaměstnání a dostává se do pozice pečovatele v rodině, muţe mít pocit, ţe tyto domácí práce stále náleţí spíše ţeně a vybírá si ty domácí práce, které se mu zdají více muţné. Muţi jsou ochotní starat se o děti, ale uţ méně jsou schopni akceptovat typické domácí práce. Ţena se tedy musí účastnit domácích prací a její pracovní den

84

MOŢNÝ, Ivo. Sociologie rodiny. Vydání 1. Praha: SLON, 1999. ISBN 80-85850-75-3, s. 155 KŘÍŢKOVÁ, Alena, Hana MAŘÍKOVÁ, Hana HAŠKOVÁ a Lenka FORMÁNKOVÁ. Pracovní dráhy žen: v České republice. Vydání 1. Praha: SLON, 2011. ISBN 978-80-7419-054-4, s. 145- 150 85

40

tak narůstá o další hodiny navíc. Samozřejmě tento nastíněný model není vţdy platný.86 K běţnému rozdělení patří spíše model, kdy oba manţelé pracují a podílí se na financování rodiny společně. Někdy ţeny volí moţnost polovičního úvazku, který jim dovoluje částečně realizovat své ambice pracovní kariéry, ale zároveň jim plně umoţňuje pečovat o děti a domácnost. Někdy se nejedná pouze o realizaci ambicí ţeny, ale nutnost pro přeţití rodiny, protoţe jeden plat by nezajistil chod domácnosti. V pohledu na domácí práce se často nic nemění, i kdyţ ţena pracuje stejně jako muţ, domácnost a péče o děti zůstávají v její kompetenci, ve větším podílu neţ na muţi.87

6. 2 Pracující žena a pracující muž Dnes uţ není výjimkou pracující ţena, hlavním důvodem pro vstup ţen na pracovní trh byla moţnost lepšího vzdělávání, otevření pracovního trhu a ekonomická situace v rodině. S narůstajícími výdaji se zvýšil i podíl ţen na pracovním trhu. Přesto, ţe se ţeny v pracovní oblasti pohybují uţ dlouhou dobu, stále zůstávají obavy z vlivu práce na rodinu a výchovu dětí. Vzniklo mnoho výzkumů, které se zabývaly vlivem práce ţeny na rodinu a děti. 88 Velmi zvláštní pohled je i na muţskou práci, muţi jsou od dětství směřování k tomu, aby byli ţiviteli rodiny, dá se říci, ţe se to od nich očekává, stejně jako se od ţeny očekává péče o děti. Pokud muţi plně pracují a budují kariéru, můţe docházet k tomu, ţe muţ na rodinu nemá čas. Není tedy řešením, aby oba manţelé pracovali a dělili tak mezi sebe čas na domácnost a péči o děti?89

86

KŘÍŢKOVÁ, Alena, Hana MAŘÍKOVÁ, Hana HAŠKOVÁ a Lenka FORMÁNKOVÁ. Pracovní dráhy žen: v České republice. Vydání 1. Praha: SLON, 2011. ISBN 978-80-7419-054-4, s. 150- 152 87 KŘÍŢKOVÁ, Alena, Hana MAŘÍKOVÁ, Hana HAŠKOVÁ a Lenka FORMÁNKOVÁ. Pracovní dráhy žen: v České republice. Vydání 1. Praha: SLON, 2011. ISBN 978-80-7419-054-4, s. 153- 156 88 ČERMÁKOVÁ, Marie. Rodina a měnící se gender role - sociální analýza české rodiny. Vydání 1. Praha: Sociologick ústav AV ČR, 1997. ISBN 80-85950-42-1, s. 13 89 ČERMÁKOVÁ, Marie. Rodina a měnící se gender role - sociální analýza české rodiny. Vydání 1. Praha: Sociologick ústav AV ČR, 1997. ISBN 80-85950-42-1, s. 21

41

PRAKTICKÁ ČÁST

7 Vymezení metody průzkumu a respondentů V této části je uvedena zvolená metoda průzkumu a ohraničení výběru respondentů.

7.1 Vybraná metoda Zvolenou metodu pro průzkum k této absolventské práci byl strukturovaný rozhovor. Rozhovor sám o sobě se řadí mezi kvalitativní metody, které jsou vyuţívány k získání potřebných informací. Mezi výhody rozhovoru patří přímý kontakt s respondentem a moţnost získat důvěrné informace, je moţné sledovat reakce respondenta a to jak verbální, tak neverbální, eliminuje moţnost vynechání či nezodpovězení otázky. K nevýhodám patří vyšší časová náročnost, obtíţnější zaznamenávání, menší mnoţství respondentů, moţnost ovlivnění respondenta v jeho odpovědích.90 Rozhovor se dělí na několik typů: strukturovaný, polostrukturovaný a nestrukturovaný. Jak jiţ bylo řečeno, pro účel této práce, byl zvolen typ strukturovaný, který se často pouţívá pro průzkumy a výzkumy v sociologii. Strukturovaný rozhovor má následující náleţitosti. Tento typ rozhovoru vyţaduje předem připravené otázky s případnými alternativami odpovědí. Tazatel nepřidává k otázkám během rozhovoru vlastní komentáře. Respondentovi jsou otázky čteny a následně tazatelem zaznamenány. Tento postup je komfortnější pro respondenta. Výhodou je i to, ţe všem respondentům poskytuje stejné podmínky. Pořadí jednotlivých otázek se nemění. Jeho vyhodnocení je oproti ostatním typů jednoduší a konkrétnější. Výsledky jsou lépe statisticky zpracovatelné. Přípravy musí být ale o to 90

SKUTIL, Martin. Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství. Vydání 1. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-778-7, s. 89

42

preciznější.

91

I z těchto důvodů byl zvolen typ strukturovaný, který umoţňuje

výhodu statistického zpracování a zároveň oproti dotazníkové metodě kontakt s respondenty, který umoţňuje zpracování důvěrných odpovědí.

7.1.1Postup Nejprve byl sestaven záznamový arch s třiceti třemi otázkami. Respondenti byli osloveni a byl proveden rozhovor, s kaţdým respondentem zvlášť. Z důvodů malého vzorku a vzhledem k charakteru práce, nebyl proveden pilotní výzkum. Respondenti byli ujištěni, ţe záznam z jejich rozhovoru nebude předloţen jejich partnerům a bude pouţit pouze v absolventské práci. Respondentům byly kladeny otázky v jiţ předem určeném pořadí a byly zaznamenány tázajícím do záznamového archu. Samotný rozhovor trval okolo 30 aţ 40 minut.

7.2 Respondenti Výběr respondentů byl podmíněn následujícími podmínkami: respondent musel být ve svazku manţelském více jak dvacet let a musel mít dospělé děti, tedy nad osmnáct let. Pro účel této práce bylo osloveno pět rodin, pět ţen a pět muţů. Jejich průměrný věk byl nad čtyřicet let. Všichni respondenti měli vystudované střední školy. S kaţdým zvlášť byl proveden strukturovaný rozhovor. Rozhovory proběhly v období od 25. 4. 2013 do 12. 4. 2013.

91

CHRÁSTKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu. Vydání 1. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4, s. 182

43

8 Předpokládané hypotézy Stanoveny byly následující hypotézy: 1H) Typicky ţenská role z pohledu muţe v rodině je matka, pečovatelka o děti a domácnost. 2H) Typicky muţská role v rodině z pohledu ţeny je ţivitel rodiny a hlava rodiny. 3H) V rodinách převládá tradiční rozdělení rolí. 4H) Muţi se z pohledu ţen nejvíce zapojují do domácích pracích v době po sňatku. 5H) Ţeny zastávají většinu domácích prací během doby, kdy jdou děti do školy. 6H) Ţeny chtějí, aby se muţ zapojili do domácích prací více. 7H) Ţeny se kvůli dítěti musely vzdát kariéry.

44

9 Vyhodnocení získaných dat V této kapitole jsou uvedeny výsledky z provedeného průzkumu. Vţdy je nejdříve uvedena kladená otázka a výsledné odpovědi dotazovaných. U některých otázek byly pro lepší přehlednost pouţity tabulky a grafy.

9.1 Otázky a odpovědi První dvě otázky zněly: Jakou typickou roli v současné rodině zastává žena a muž? Všechny dotazované ţeny se shodly na tom, ţe typická role ţeny je otrokyně v domácnosti. Slovo otrokyně uvedlo pět ţen. Typickou muţskou roli vidí jako ţivitele a ochránce rodiny. Muţi měli na současnou roli ţeny jiný názor, který zněl: vychovatelka dětí, která se stará o chod v domácnosti u všech muţů. Současnou roli muţe vidí stejně jako ţeny a to roli ţivitele rodiny. Třetí a čtvrtá otázka: Změnila se v posledních letech role muže a ženy? Ţeny se v otázce, zda se změnila role ţeny, rozdělují. Čtyři z nich uvádí, ţe role ţeny je nezměněná a jedna ţena si myslí, ţe ţenská role se změnila díky emancipaci. Co se týče názoru na změnu muţské role, ţeny odpovídaly, ţe role muţe se změnila, protoţe muţi mohou a zastávají i ţenské práce, čtyři ţeny uvádí jako příklad moţnost, aby muţ byl na rodičovské dovolené. Muţi na otázku změny ţenské role odpověděli, ţe role ţeny se změnila, ţeny si mohou budovat kariéru a zastávat i muţské pozice, jako důvod muţi uváděli emancipaci. Stejně jako ţeny na otázku, zda se změnila role muţe, uvádějí, ţe ano. Jako příklad muţi uváděli moţnost rodičovské dovolené. Pátá otázka: Jak byste popsali roli partnera/ky? Ţeny i muţi si myslí, ţe je to opora pro druhého. Tuto odpověď uvedli všichni dotazovaní. Stejně jednomyslná odpověď byla i na otázku šestou: Jak byste popsali roli otce a matky? V této otázce se jak ţeny, tak muţi shodli na tom, ţe role otce je ţivitel rodiny a role matky pak výchova dětí.

45

Sedmá otázka: Souhlasíte s názorem, že role v rodině jsou ovlivněny historií? U této otázky byla pouţita škála: A) Ano, B) spíše ano, C) spíše ne, D) ne. Odpověď ţen, tři ţeny uvádí: spíše ano, jedna ţena uvádí ano, jedna ţena uvádí ne. Dva muţi uvedli, ţe ano. Dva muţi, ţe ne. Jeden muţ uvedl spíše ano. Tab. 1 Muţi

Ţeny

Ano

2

1

Spíše ano

1

3

Spíše ne

0

0

Ne

2

1

Osmá a devátá otázka: Myslíte si, že role ženy/muže ovlivňuje už výchova? A) Ano, B) spíše ano, C) spíše ne, D) ne. Všech pět ţen a čtyři muţů odpověděli ano. Jeden muţ uvedl ne. Tab. 2 Muţi

Ţeny

Ano

4

5

Spíše ano

0

0

Spíše ne

0

0

Ne

1

0

Desátá otázka: Jak vy sám/sama vidíte svou roli v rodině? Ţeny uváděly, vychovatelka, pečovatelka a matka. Muţi odpovídali, hlava rodiny, ţivitel a pomoc na chodu domácnosti. Navazující jedenáctá otázka: Jak vidíte roli vašeho partnera/ky? Ţeny odpovídaly: ţivitel, opora a pomocník. Muţi odpovídali: roli podporující ţeny a vychovatelky. Otázka dvanáct: Jaký model rodiny v rozdělení rolí je vaše rodina? Na výběr bylo A) Tradiční model: muţ ţivitel, ţena pečuje o děti a domácnost, B) Egalitarní model: muţ i ţena se podílí stejně, C) něco mezi tím, muţ je ţivitel, ale podílí se na péči o děti a domácnost. Tři ţeny odpověděly egalitarní model, jedna

46

ţena odpověděla, tradiční model a jedna ţeny odpověděla něco mezi tím. Tři muţi uvedli Egalitární model, dva muţi uvedli Tradiční model. Tab. 3 Muţi

Ţeny

Tradiční model

2

1

Elgalitarní model

3

3

Něco mezi tím

0

1

Otázky třináct aţ sedmnáct se zabývaly představou o roli v rodině před manţelstvím, po letech manţelství, změna v roli s narozením dítěte, kdyţ šlo dítě do školky a školy, změny v roli v rodině a kdyţ dítě dospělo. K otázce třináct: Jaká byla představa o jejich roli v rodině před svatbou? Ţeny odpověděly: nebudu na všechno sama, rovnoprávnost v rozdělení povinností, milující manţelka, zajištění dětí a bezpečný domov. Muţi odpovídali ţivitel rodiny, otec svých dětí a klidný rodinný ţivot. Otázka čtrnáct: Změnila se tato představa po letech? Tři ţeny uvádí, ţe se změnila, protoţe jim manţel tolik nepomáhá. Dvě ţen odpověděly, ţe ţádná změna nenastala. Všichni muţi odpověděli, ţe k ţádné změně nedošlo, jejich představa o manţelství trvá stále stejně. Otázka patnáct: Změnila se vaše role v rodině s příchodem dětí? Tady se odpovědi ţen a muţů odlišují na 100%, zatím co všechny ţeny uvádí, ano změnila, protoţe jsem se stala matkou. Muţi odpověděli, ţe jejich role se nijak nezměnila. Otázka šestnáct: Změnila se vaše role, když šly děti do školky či školy? Tři ţeny uvádí, ne. Stále přetrvává role pečující matky a starost o děti. Dvě ţeny, odpověděly: Ano, měla jsem více času na svou prácí a koníčky. Čtyři muţi odpověděli, ţe jejich role je nezměněná, jsou ţivitelé rodiny. Jeden muţ odpověděl ano. Více se zapojoval do péče o domácnost. Otázka sedmnáct: Změnila se vaše role v rodině, když děti dosáhly dospělosti? Tři ţeny odpovídaly: ano. Více času na koníčky, čas na sebe samotnou a

47

na práci. Dvě ţeny odpověděly, ne. Stále se starají o rodinu, děti a domácnost. Všichni muţi odpověděli, ne. Jejich role se nezměnila, zůstali ţivitelé rodiny. Následující otázky osmnáct a devatenáct se zaměřují na vliv v rodině. Otázka osmnáct: Kdo je podle vás živitel rodiny? A) muţ B)ţena C) oba. Čtyři ţeny uvádí: oba. Jedna ţena uvádí: muţ. Muţi se k této otázce vyjádřili následovně: dva muţi uvádí, muţ. Zbylí tři muţi uvádí: oba. Tab. 4 Muţi

Ţena

Muţ

2

1

Ţena

0

0

Oba

3

4

Otázka devatenáct: Kdo je ve vaší rodině hlava rodiny? A) muţ B)ţena C) oba. Tři ţeny uvádí: oba. Jedna ţena: muţ. Jedna ţena: ţena. Muţi uvádí stejné odpovědi jako ţeny. Tab. 5 Muţi

Ţena

Muţ

1

1

Ţena

1

1

Oba

3

3

Předposlední oddíl otázek se týká rozdělení domácích prácí mezi manţeli a jejich moţná změna během cyklu rodiny. Otázka dvacet: O domácnost ve vaší rodině se stará? A) převáţně ţena, B) převáţně muţ, C) Oba společně. Ţeny odpověděly: oba dva společně, kromě jedné ţeny, která uvedla, ţe převáţně ona. Muţi měli jiný názor, dva odpověděli oba společně, jeden muţ převáţně muţ, dva muţi uvedli: ţena.

48

Tab. 6 Muţi

Ţena

Převáţně ţena

2

1

Převáţně muţ

1

0

Oba společně

2

4

Otázka dvacet jedna: Dělíte se o práci v domácnosti? A) ano, B) spíše ano, C) spíše ne, D) Ne. Ţeny uváděly dvakrát ano a dvakrát spíše ne. Jedna ţena uvedla, ţe ne. Muţi odpovídali dvakrát spíše ano a dvakrát spíše ne. Jeden muţ odpověděl ano. Tab. 7 Muţi

Ţeny

Ano

1

2

Spíše ano

2

0

Spíše ne

2

2

Ne

0

1

Otázka dvacet dva: Ve které fázi rodinného cyklu jste se o domácí práce dělili nejvíce? A) na začátku manţelství, B) narození dětí, C)v době, kdy děti uţ chodily do školky a školy, D) v době, kdy děti dospěly, E)pořád stejně. Tři ţeny odpověděly, ţe nejvíce se dělili s manţelem o domácí práce v době, kdy děti chodily do školky či školy. Jedna ţena odpověděla při narození dítěte. Jedna ţena uvedla, ţe se s manţelem pořád dělí o domácí práce stejně. Čtyři muţi odpověděli, ţe se o domácí práce dělí stále stejně. Jeden muţ uvedl dobu, kdy děti chodily do školky či školy. Tab. 8 Muţi

Ţeny

Na začátku manţelství

0

0

Narození dětí

0

1

Děti ve školce a škole

1

3

Děti dospěly

0

0

Pořád stejně

4

1

49

Následující otázky jsou zpracovány formou grafů pro přehlednost odpovědí, jedná se o otázky, které zjišťovaly, jaké domácí práce během cyklu rodiny nejvíce dělají muţi, ţeny nebo oba společně. Otázka dvacet tři: Kdo nejčastěji zastával následující domácí práce na začátku manželství? Graf 1: Z pohledu žen

6 5 4 3

muži

2

ženy

1

oba

0

Graf 2: Z pohledu muže

6 5 4 3

Řada 1

2

Řada 2

1

Řada 3

0

50

Otázka dvacet čtyři: Kdo nejčastěji zastával následující domácí práce, když se narodily děti? Graf 2: Z pohledu žen

6 5 4 3

muži ženy

2

oba

1 0

Graf 3: Z pohledu mužů

6 5 4 3

muži ženy

2

oba

1 0

51

Otázka dvacet pět: Kdo nejčastěji zastává tyto domácí práce, když šly děti do školky či školy? Graf 4: Z pohledu žen

6 5 4 3

muži ženy

2

oba

1 0

Graf 5: Z pohledu mužů

6 5 4 3

muži ženy

2

oba

1 0

52

Otázka dvacet šest: Kdo zastává tyto domácí práce nejčastěji nyní? Graf 6: Z pohledu žen

6 5 4 3

muži ženy

2

oba

1 0

Graf 7: Z pohledu mužů

6 5 4 3

muži ženy

2

oba

1 0

53

Otázka dvacet sedm: Kolik hodin přibližně strávíte domácími pracemi? Z průměru uvedených hodin od ţen, vychází: Ţeny stráví domácími pracemi přibliţně 20,4 hodiny týdně. Z průměru uvedených hodin od muţů vyplývá, ţe muţi stráví domácími pracemi 5,2 hodiny. Otázka dvacet osm: Myslíte si, že rozdělení rolí ve vaší rodině je spravedlivé? A) ano, B) spíše ano, C) spíše ne, D) ne. Ţeny uvedly: tři ţeny odpověděly, spíše ano, jedna ano a jedna ne, není. Muţi odpověděli: čtyř uvedli ano je to spravedlivě rozdělené, pouze jeden muţ uvedl spíše ano. Tab. 9 Muţi

Ţeny

Ano

4

1

Spíše ano

1

3

Spíše ne

0

0

Ne

0

1

Otázka dvacet devět: Chtěli byste, aby se váš partner/ka zapojili více do domácích prací? A) ano, B) spíše ano, C) spíše ne, D) ne. Tři ţeny uvedly, ano. Dvě ţeny odpověděly, ne. Všichni muţi odpověděli ne. Nechtějí, aby se partnerka více zapojila do domácích prací. Tab. 10 Muţi

Ţeny

Ano

0

3

Spíše ano

0

0

Spíše ne

0

0

Ne

5

2

Poslední čtyři otázky se týkají vlivu práce na rodinu. Otázka třicet: Kdy jste začal/a pracovat na své kariéře? A)ještě před narozením dítěte, B) po narození dítěte, C)kdyţ dítě šlo do školky, D) kdyţ dítě začalo chodit do školy, E) pořád jsem se věnoval/a své práci, F) nikdy.

54

Ţeny odpověděly následovně: Jedna před narozením dítěte, dvě ţeny odpověděly, kdyţ šlo dítě do školky, jedna odpověděla, ţe se věnovala kariéře pořád a jedna odpověděla, ţe se kariéře nevěnovala nikdy. Muţi odpovídali: jeden muţ odpověděl, ţe ještě před narozením dítěte, dva muţi odpověděli, ţe se kariéře věnovali pořád a dva muţi odpověděli, ţe se nikdy nevěnovali kariéře. Tab. 11 Muţi

Ţeny

Před narozením dítěte

1

1

Po narození dítěte

0

0

Kdyţ šlo dítě do školky

0

2

Kdyţ šlo dítě do školy

0

0

Pořád jsem se věnoval/a

2

1

nikdy

2

1

Otázka třicet jedna: Byl problém sladit práci a péči o děti? A) ano, B) spíše ano, C) spíše ne, D) ne. Ţeny odpověděly: čtyři ţeny odpověděly: spíše to nebyl problém, jedna ţena odpověděla, ţe to nebyl vůbec problém. Muţi odpověděli: čtyři muţi odpověděli, ţe to nebyl problém, jeden muţ odpověděl, spíše to nebyl problém. Tab. 12 Muţi

Ţeny

Ano

0

0

Spíše ano

0

0

Spíše ne

1

4

Ne

4

1

Otázka třicet dva: Ovlivnila vaši roli v rodině práce partnera/partnerky? A) ano, B) spíše ano, C) spíše ne, D) ne. Ţeny byly toho názoru, ţe ne. Čtyři muţi odpověděli, ţe je to nijak neovlivnilo, pouze jeden muţ uvedl ano.

55

Tab. 13 Muţi

Ţeny

Ano

1

0

Spíše ano

0

0

Spíše ne

0

0

Ne

4

5

Otázka třicet tři: Ovlivnila vaši roli v rodině vaše práce? A) ano, B) spíše ano, C) spíše ne, D) ne. Čtyři ţeny odpověděly ne, neovlivnila. Pouze jedna uvedla spíše ne. Všichni muţi uvedli, ţe je to nijak neovlivnilo. Tab. 14 Muţi

Ţeny

Ano

0

0

Spíše ano

0

0

Spíše ne

0

1

Ne

5

4

56

10 Závěr průzkumu Kapitola pojednává o výsledném závěru průzkumu vzhledem ke stanoveným hypotézám. U kaţdé hypotézy je pojednání, zda byla potvrzena nebo vyvrácena a jaký výsledek byl.

10.1 Potvrzení a vyvrácení hypotéz Na začátku byly stanoveny tyto hypotézy, týkající se vybraného vzorku muţů a ţen. 1H) Typicky ţenská role z pohledu muţe v rodině je matka a vychovatelka 2H) Typicky muţská role v rodině z pohledu ţeny je ţivitel rodiny a hlava rodiny. 3H) V rodinách převládá tradiční rozdělení rolí. 4H) Muţi se z pohledu ţeny nejvíce zapojují do domácích prací v době po sňatku. 5H) Ţeny si myslí, ţe zastávají většinu domácích prací během doby, kdy jdou děti do školy. 6H) Ţeny chtějí, aby se muţ více zapojil do domácích prací. 7H) Ţeny se kvůli dítěti musely vzdát kariér. Hypotéza číslo jedna: Typicky ženská role z pohledu muže v rodině je matka a vychovatelka. Byla potvrzena pouze z části a to typická role ţeny je vychovatelka. Ve dvou otázkách, jak v obecném smyslu: otázka 1) Jakou typickou roli v současné rodině zastává ţena?, tak ve smyslu konkrétním v otázce číslo 11) Jak vidíte roli vaší partnerky? Muţi v obou případech odpovídali nejčastěji, ţe je to role vychovatelky.

57

Hypotéza číslo dvě: Typicky mužská role v rodině z pohledu ženy je živitel rodiny a hlava rodiny. Tato hypotéza byla potvrzena. Potvrzení hypotézy vychází z otázek číslo 1. a číslo 11. Ţeny nejčastěji odpovídaly, ţe rolí muţe je ţivitel rodiny a hlava rodiny. Třetí hypotéza: V rodinách převládá tradiční rozdělení rolí. Hypotéza byla vyvrácena v otázce číslo 12) Jaký model rodiny v rozdělení rolí je vaše rodina? V otázce bylo na výběr ze tří modelů: tradiční, elgalitarní a něco mezi tím. Muţi i ţeny odpověděli většinově, ţe jejich rodina je egalitární, tedy dělí se o práci i péči o děti rovným dílem. Oba dva jsou pracovním procesu. Je poněkud zvláštní, ţe muţi i ţeny uvedli model egalitární, kdyţ v předcházejících otázkách se shodli na tom, ţe typická role ţeny je vychovatelka a typická role muţe je ţivitel rodiny. Čtvrtá hypotéza: Muži se z pohledu ženy nejvíce zapojují do domácích prací v době po sňatku. Z průzkumu vyplývá, ţe to není pravda, domácí práce spíše dělají ţeny nebo oba dva dohromady v menší míře. Muţi se v této fázi zapojují méně. Pro odůvodnění vycházíme z odpovědí na otázky číslo 22) Ve které fázi rodinného cyklu jste se o domácí práce dělili nejvíce?, kdy ani ţeny ani muţi neuvedli dobu po sňatku. A z otázky číslo 23) Kdo nejčastěji zastával následující práce na začátku manţelství?, z grafu 1 vyplívá, ţe muţi se zapojili jen do oprav na domě a autu. Hypotéza byla stanovena na základě odborné literatury, která povaţuje toto období za velmi aktivní z pohledu na zapojení muţe do domácích prací. Pátá hypotéza: Ženy zastávají většinu domácích prací během doby, kdy jdou děti do školy. Tato hypotéza se z pohledu ţeny nepotvrdila. Ţeny uvádějí v tomto období, ţe do domácích prací jsou zapojeni z velké části muţi. Odpověď nacházíme v otázkách číslo 22) Ve které fázi rodinného cyklu jste se o domácí práce dělili nejvíce?, kdy ţeny uvádějí, ţe v tomto období se s muţem o domácí práce dělili nejvíce. A v otázce číslo 25) Kdo nejčastěji zastával tyto domácí práce, kdyţ šly děti do školky či školy? Z grafů 4. a 5. vychází, ţe z pohledu ţen se na většině domácích prácí se podílí oba dva (graf 4). Muţi mají jiný názor, z grafu 5. vyplývá, ţe většinu práce v této fází zastává ţena. Takţe, hypotéza číslo pět, je z pohledu ţen vyvrácená, ale z pohledu muţů potvrzena.

58

Šestá hypotéza: Ženy chtějí, aby se muž zapojil do domácích prací více. Hypotéza byla potvrzena a to otázkou číslo 29) Chtěli byste, aby se váš partner zapojil více do domácích prací?, v otázce byla zařazena škála: A)ano. B) spíše ano, C) spíše ne, D) ne. Tři z pěti ţen uvedly, ţe chtějí, aby se jejich muţ zapojil do práce. Pro zajímavost, všichni dotazování muţi uvedli v této otázce ne. Nechtějí, aby se ţeny více zapojily. Dostupná literatura uvádí, ţe ţeny i muţi jsou sice v rozdělení spokojeni a vnímají ji jako spravedlivou, přesto se muţi domácím prácím věnují méně neţ ţeny. Sedmá hypotéza: Ženy se kvůli dítěti musely vzdát kariér. Tato hypotéza byla vyvrácena. Ţeny uvedly, ţe se nemusely kvůli dítěti vzdát své kariéry a to v otázkách 31) Byl problém sladit prácí a péčí o děti?, kdy ţeny uváděly: spíše nebyl problém. A otázka číslo 33) Ovlivnila vaši roli v rodině vaše práce?, ţeny většinově opět uvedly ne a spíše ne.

59

11 Diskuze V této práci bylo pojednáváno o změně rolí muţe a ţeny během cyklu rodiny s přihlédnutím na závislost domácích prací. V oblasti rolí muţe a ţeny v rodině by bylo moţné zkoumat, jak se liší role mezi generacemi v rodinách. Bylo by moţné porovnat jednotlivé role muţů a ţen mezi dvěma příbuznými rodinami. Dalo by se předpokládat, ţe starší z rodin by mohla být spíše tradiční neţ nová rodina. Dále by se mohlo zkoumat, zda děti přijímají za své role svých rodičů i ve své zaloţené rodině. Moţností by bylo i srovnání rolí ţen, v různých pracovních pozicích. Je zde moţnost, ţe jejich role se bude v rodinách lišit. Zajímavou moţností by byl i výzkum rolí muţe a ţeny z různých kultur nebo náboţenských skupin. Ve své práci jsem se soustředila na jedno vymezené téma, jsem si vědoma, ţe vzhledem k velikosti vzorku, závěry nelze zobecňovat.

60

Závěr Absolventská práce je zaměřená na otázku ,,Jak se mění role muţe a ţeny během cyklu rodiny v závislosti na dělbě domácích prací ve vybraných pěti rodinách?“ Stanoveno bylo sedm hypotéz. Teoretická část je rozdělená do šesti kapitol, které vysvětlují základní pojmy a problémy tématu rolí a rodiny. Praktická část je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola pojednává o pojmu role. Nejprve pojem role vymezuje, dále se rozvíjí pohled na pohlavní roli a její stereotypy. Druhá kapitola s názvem Gender, uvádí, co gender je a jak se utváří během našeho ţivota, jaké vlivy ovlivňují ţeny a muţe. Třetí kapitola vysvětluje pojem rodina a manţelství. Čtvrtá kapitola představuje cyklus rodiny: v kaţdé časti cyklu zastávají ţeny a muţi jinou roli v rodině a domácnosti. Pátá kapitola je zaměřená na rozdělení rolí v domácnosti, a to jak rovnoprávně tak nerovnoprávně. Uvádíme zde, jaké práce vidí společnost jako ţenské a jaké pouze muţské, a zda se pohled mění či nikoliv. Poslední šestá kapitola v teoretické části nese název Rodina a kariéra. Pojednává o rodině, která je ovlivněná do jisté míry prací obou manţelů a výchovou dětí. Praktická část začíná kapitolou sedm, která vymezuje zvolenou metodu průzkumu a ohraničení vybraných respondentů pro tyto účely. Zvolenou metodou byl strukturovaný rozhovor, který byl proveden v pěti rodinách s ţenami i muţi z kaţdé rodiny. Rozhovor byl proveden s kaţdým zvlášť. Respondenti byli muţi a ţeny ve věku nad čtyřicet let, kteří jsou ve svazku manţelském více jak dvacet let a mají jiţ dospělé děti. Všichni respondenti mají středoškolské vzdělání. Následující kapitola uvádí data zjištěná od muţů a ţen, kterým bylo poloţeno třicet tři otázek. Výsledný závěr z průzkumu se nachází v desáté kapitole, kde byly potvrzeny či vyvráceny stanovené hypotézy. První hypotéza nebyla potvrzená jen z části. Typicky ţenská role z pohledu muţe v rodině je matka a vychovatelka. Dotazovaní muţi uvedli, ţe typická role ţeny, jak v jejich domácnosti, tak v obecném smyslu je vychovatelka. Je zvláštní, ţe ţádný z muţů neuvedl roli matky.

61

Druhá hypotéza: typicky muţská role v rodině, z pohledu ţeny, je ţivitel rodiny a hlava rodiny, byla ţenami potvrzena. Stejně jako muţi v předešlé otázce, uvedly ţeny, ţe typická role muţe v současné rodině je ţivitel a hlava rodiny, coţ je zajímavé vzhledem k dostupné literatuře, která uvádí, ţe v dnešní době přibývá rodin, kde ţivitelem je ţena nebo oba dva manţelé. Třetí hypotéza: V rodinách převládá tradiční rozdělení rolí. Hypotéza byla respondenty vyvrácena, muţi i ţeny uvedl, ţe ţijí v egalitárním typu rodiny. Muţ i ţena pracují a dělí se o povinnosti i péči o děti rovnocenným dílem. Zjištění je překvapivé vzhledem k předchozím otázkám, kdy jak ţeny, tak muţi uváděli spíše rozdělení rolí, které je typické pro tradiční rodinu. Čtvrtá hypotéza: muţi se z pohledu ţen nejvíce zapojují do domácích pracích v době po sňatku. Hypotéza vychází z nastudované literatury, která uvádí, ţe muţi se nejvíce zapojují v době po sňatku. Z průzkumu zjistíme, ţe tomu tak není. Muţi se nejvíce zapojují z pohledu ţeny v době, kdy děti chodí do školky či školy. Hypotéza nebyla tedy potvrzená. Pátá hypotéza: Ţeny zastávají většinu domácích prací během doby, kdy jdou děti do školy. Hypotéza nebyla potvrzena z pohledu ţen. Ţeny uvádějí, ţe v této části cyklu rodiny, se muţi nejvíce zapojovali do domácích prací a péči o děti. Z pohledu muţů je tomu, ale naopak. Muţi v otázce, kdo zastával tyto činnosti nejčastěji, v době kdy děti chodily do školky či školy?, uváděli u většiny domácích prací ţeny. Hypotéza šestá: Ţeny chtějí, aby se muţ zapojili do domácích prací více. Ţeny potvrdily, ţe by si přály větší pomoc od svých muţů. Muţi naopak uvedli, ţe jsou takto spokojeni a větší účast na domácích prací od ţeny neočekávají. Ze zjištěných časových údajů od ţen a muţů vyplývá, ţe ţenám zaberou domácí práce v průměru 20,4 hodin týdně, zatímco muţi stráví domácími pracemi 5,2 hodin týdně, coţ potvrzuje i dostupná literatura. Sedmá hypotéza: Ţeny se kvůli dítěti musely vzdát kariéry, byla vyvrácena. Dotazované ţeny uvedly, ţe se nikdy nemusely kvůli rodině vzdát kariéry. Celkově tedy z průzkumu vychází, ţe ţeny i muţi vidí posun v roli muţe a ţeny v současné rodině. Uváděli setření rozdílů mezi typickými pracemi pro ţenu a muţe. Jako příklad uváděli moţnosti, ţe muţi dnes chodí na rodičovskou dovolenou. Ţeny mají větší moţnosti v pracovní oblasti. Přesto se k otázkám týkajících se rolí

62

v rodině vyjádřili spíše konzervativním způsobem, kdy ţeny jsou vychovatelky a muţi ţivitelé rodiny. Stejně tak i v rozdělení domácích prací je znatelné, ţe většinu domácích prací vykonávají ţeny, muţi se účastní spíše výchovy děti a v typicky muţských pracích jako jsou opravy v domě a opravy auta. Co se týče úklidu, vaření a praní se muţi přidávají spíše v pozdějších fázích rodiny, v době, kdy jsou děti jiţ větší či dospělé. Rozdíl je i v pohledu ţen a muţů na domácí práce. Zatímco ţeny mají pocit, ţe většinu domácích prací po celý cyklus rodiny dělají povětšinou samy, muţi jsou názoru, ţe v některých oblastech se zapojují více, neţ uvádí ţeny. Můţeme na závěr říci, ţe vybraní respondenti jsou si vědomí posunu či změny v rolích muţe a ţeny v rodině, ale ve své vlastní rodině preferují spíše tradiční model rozdělení rolí. Ze zjištěných dat vyplývá, ţe role muţe a ţeny se během cyklu rodiny mění v prvních fázích, kdy se původní role partnerka a partner mění na otce a matku. Zajímavá je změna v představách o rolích před svatbou a rozdělení rolí po letech. Zatímco ţenám se jejich představa o manţelství a rodině během cyklu rodiny mění a změnila, muţi si svojí představu udrţují po celý cyklus rodiny. Jak vyplývá z otázek 13. aţ 17. Ţeny uváděly jako svou představu, rozdělení povinností mezi manţeli a nebýt na vše sama. Muţi uváděli roli ţivitele a klidný rodinný ţivot. Ţenám se představa změnila v kaţdé další fázi na matku, ţenu pečující o chod domácnosti a ţenu zaměstnanou. Muţi stále uváděli, ţe jejich role a představa se nemění. Do jisté míry je zaráţející, ţe ţádný z muţů neuvedl jako svou roli v rodině roli otce. Oproti tomu, ţeny na svou roli matky nezapomněly. Dá se tedy říci, ţe role muţe a ţeny během cyklu rodiny s ohledem na rozdělení domácích prací v pěti vybraných rodinách se mění více z pohledu ţen.

63

Literatura

ČERMÁKOVÁ, Marie. Rodina a měnící se gender role - sociální analýza české rodiny. Vydání 1. Praha: Sociologick ústav AV ČR, 1997. ISBN 80-85950-42-1. DE SNGLY, Francois. Sociologie současné rodiny. Vydání 1. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-249-1. GIDDENS, Anthony. Sociologie. Vydání 1. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-1244. HAYESOVÁ, Nicky. Základy sociální psychologie, Vydání 5. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-639-1. HÖHNE, Sylva. Rodina a zaměstnání s ohledem na rodinný cyklus. Vydání 1. Praha: VÚPS, v.v.i., 2010. ISBN 978-80-7416-059-2. CHALOUPKOVÁ, Jana. Postoje k manželství, rodičovství ak rolím v rodině v České republice a v Evropě. Vydání 1. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2004. Sociologické studie, 04:07. ISBN 80-7330-062-1. CHRÁSTKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu. Vydání 1. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4. JANEBOVÁ, Radka. Sociální problémy z aspektu gender. Hradec Králové: GAUDEAMUS, 2006. ISBN 80-7041-512-6. JORDAN, Judith V., Alexandra KAPLAN, Jaen BAKER MILLER a Irene STIVER. Women´s Growth in connection. Vydání 1. New York: The Grilford Press, 1991. ISBN 0-89862-562-9. KARSTEN, Harmut. Ženy - muži: Gendrové role, jejich původ a vývoj. Vydání 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-145-X.

64

KOHOUTEK, Rudolf. Základy sociální psychologie. Vydání 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o, 1998. ISBN 80-7204-064-2. KŘÍŢKOVÁ,

Alena,

Hana

MAŘÍKOVÁ,

Hana

HAŠKOVÁ

a

Lenka

FORMÁNKOVÁ. Pracovní dráhy žen: v České republice. Vydání 1. Praha: SLON, 2011. ISBN 978-80-7419-054-4. LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. Vydání 2. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. ISBN 80- 247-1284-9. MAREŠ, Petr a Tomáš POTOČNÝ. Modernizace a česká rodina. Vydání 1. Brno: Barrister a principal, 2003. ISBN 80-86598-61. MAŘÍKOVÁ, Hana. Proměny současné rodiny: Rodina - gender - stratifikace. Vydání 1. Praha: Slon, 2000. ISBN 80-85850-93-1. MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako isntituce a vztahová síť. Vydání 2. Praha: Slon, 1997. ISBN 80-85850-24-9. MOŢNÝ, Ivo. Rodina a společnost. Vydání 1. Praha: SLON, 2006. ISBN 80-8642958-X. MOŢNÝ, Ivo. Sociologie rodiny. Vydání 1. Praha: SLON, 1999. ISBN 80-85850-753. OAKLEYOVÁ, Ann. Pohlavý, gender a společnost. Vydání 1. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-403-6. RENZETTI, Claire M. a Daniel J. CURRAN. Ženy, muži a společnost. Vydání 1. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0525. SKUTIL, Martin. Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství. Vydání 1. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-778-7. SOBOTKOVÁ, Irena. Psychologie rodiny. Vydání 1. Praha: Portál, 2001. ISBN 807178-559-8.

65

STAŠOVÁ, L. Rodina jako výchovný a socializační činitel. In KRAUS, B.et al. Člověk - prostředí - výchova: K otázkám sociální pedagogiky. Brno: Paido, 2001. ISBN 80 7315-004-2. TUČEK, Milan. Česká rodina v transformaci: Stratifikace, dělba rolí a hodnotové orientace. Vydání 1. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1998. ISBN 80-85950-45-6. WILLI, Jürg. Psychologie lásky: Osobní rozvoj cestou partnerského vztahu. Vydání 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7178-982-8.

66

Internetové zdroje Sociální role. PALÁN, Ph.D., PhDr. Zdeněk. Andromedia [online]. [cit. 2013-08-24]. Dostupné z: http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/socialni-role /

67

Příloha 1: záznamový arch Věk:

Rok vstupu do manţelství:

Pohlaví: muţ / ţena

Počet dětí a věk:

Vzdělání:

1) Mohl/a byste říci, jakou typickou roli v současné rodině zastává ţena?

2) Mohl/a byste říci, jakou typickou roli v současné rodině zastává muţ?

3) Myslíte si, ţe se role ţeny změnila v posledních letech? Po případně v čem se změnila?

4) Myslíte si, ţe se role muţe změnila v posledních letech? Po případně v čem se změnila?

5) Jak byste popsal/a role partnera a partnerky obecně?

68

6) Jak byste popsal/a role otce a matky obecně?

7) Souhlasíte s názorem, ţe role v rodině jsou ovlivněny historií? A) ano

B) spíše ano C)spíš ne D)ne

8) Myslíte si, ţe roli ţeny ovlivňuje uţ výchova? Proč? A) ano

B) spíše ano C)spíš ne D)ne

9) Myslíte si, ţe roli muţe ovlivňuje uţ výchova? Proč? A) ano

B) spíše ano C)spíš ne D)ne

10) Jak vy sám/sama vidíte svoji roli v rodině?

11) Jak vidíte roli vašeho partnera/ partnerky?

12) Jaký model rodiny v rozdělení rolí je vaše rodina? A) Tradiční model (muţ ţivitel a hlava rodiny, ţena pečuje o děti a domácnost) B) Egalitarní model (oba partneři se podílí stejnou měrou na chodu domácnosti a péči děti) C) Něco mezi tím, muţ je ţivitel, ale spolu se ţenou pečuje o děti a domácnost

69

13) S jakou představou o své roli v rodině jste vstupoval/a do manţelství?

14) Změnila se ta představa, teď po letech?

15) Změnila se vaše role v rodině s příchodem dětí?

16) Změnila se vaše role v rodině, kdyţ děti šly do školky/školy?

17) Změnila se vaše role v rodině, kdyţ Vaše děti dosáhli dospělosti?

18) Kdo je podle vás ţivitel Vaší rodiny? A) muţ

B) ţena

C)oba

19) Kdo má ve vaší rodině rozhodné slovo? Kdo je hlavou rodiny? A) muţ

B) ţena

C) oba

D) nikdo

20) O domácnost se ve vaší rodině stará? A) převáţně ţena B)převáţně muţ

C) oba společně

21) Dělíte se o domácí práce? A) ano

B) spíše ano

C)spíš ne

70

D)ne

22) Ve které fází rodiny jste se o domácí práce dělili nejvíce? A) na začátku manţelství

B) narození dětí C)v době, kdy děti uţ chodili

do školky a školy D) v době, kdy děti dospěli E)pořád stejně

23) Kdo nejčastěji zastával tyto domácí práce na začátku manţelství? (viz tabulka) označit kolečko 24) Kdo nejčastěji zastával tyto domácí práce s příchodem dětí? (viz tabulka) označit kříţek 25) Kdo nejčastěji zastával tyto domácí práce, kdyţ děti šly do školky/školy? (viz tabulka) označit trojúhelník 26) Kdo zastává tyto činnosti nejčastěji nyní? (viz tabulka) označit čárka domácí práce

muţ

ţena

Praní Ţehlení Vaření Mytí nádobí Uklízení nádobí Nakupuje Učí se s dětmi Pečuje o děti Vytírá Luxuje Utírá prach Opravy v domě opravy auta

71

oba

nikdo

27) Kolik hodin týdně přibliţně strávíte domácími pracemi (vařením, úklidem, luxováním….)?

28) Myslíte si, ţe rozdělní rolí ve vaší rodině je spravedlivé? A) ano

B) spíše ano

C)spíš ne

D)ne

E) nevím

29) Chtěli byste, aby se Váš partner/ka zapojili více do domácích pracích? A) ano

B) spíše ano

C)spíš ne

D)ne

E) nevím

30) Kdy jste se začal/a věnovat své kariéře v práci? A) ještě před narozením dítěte B) po narození dítěte školky D) kdyţ dítě začalo chodit do školy

C)kdyţ dítě šlo do

E) pořád jsem se věnoval/a

své práci F) nikdy

31) Byl problém sladit práci a péči o děti? Proč? A) ano

B) spíše ano C)spíš ne D)ne

32) Ovlivnila Vaši roli v rodině práce partnera/partnerky? Proč? A ) ano

B) spíše ano C)spíš ne D)ne

33) Ovlivnila Vaši roli v rodině Vaše práce? Proč? A) ano

B) spíše ano C)spíš ne D)ne

72