Jabok – Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická
Absolventská práce Tereza Mašitová Rizikové chování a informovanost injekčních uživatelů drog, klientů kontaktního centra SANANIM
Obor/Předmět/ Katedra: Katedra sociální pedagogiky Vedoucí: Mgr. Martin Jelínek 2012
1. Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci Rizikové chování a informovanost injekčních uživatelů drog, klientů kontaktního centra SANANIM zpracovala samostatně a výhradně s pouţitím uvedených pramenů a literatury. 2. Tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole. 3. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím prostřednictvím Knihovny Jabok a v elektronické podobě prostřednictvím IS Jabok. 24. 8. 2012
Tereza Mašitová
Toto dílo je licencováno pod licencí Creative Commons Uveďte autora- Neužívejte dílo komerčně- Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika licencí. Pro zobrazení kopie této licence, navštivte http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/3.0/cz/ nebo pošlete dopis na adresu: Creative Commons, 171 Second Street, Suite 300, San Francisco, California, 94105, USA.
2
Anotace Práce pojednává o rizikovém chování a informovanosti injekčních uţivatelů drog, klientů kontaktního centra SANANIM. Čtenáři nejprve sděluje základní znalosti ze světa drog a závislostí, seznamuje je s moţnými riziky uţívání drog, s prevencí, s přístupem Harm Reduction a s Kontaktním centrem SANANIM. První hypotézou této práce je, ţe klienti, kteří chodí do kontaktního centra dlouhodobě a pravidelně mají větší informovanost neţ klienti, kteří do centra docházejí krátce, či málo často. Druhou hypotézou je, ţe dlouhodobí klienti se chovají i více odpovědně, tedy s menší mírou rizika. Obě dvě hypotézy byly dotazníkovým výzkumem potvrzeny. Kontaktní centrum SANANIM tedy má po této stránce na klienty prokazatelný vliv. Avšak výzkumem se zjistil velký rozdíl teoretických znalostí od skutečného chování klientů. I kdyţ klienti vědí, co jim rizikové chování můţe způsobit, stejně se často chovají rizikově. Klíčová slova: drogy Harm Reduction informovanost injekční uţivatelé drog, Kontaktní centrum SANANIM rizikové chování rizikovost závislost
3
Annotation My work discusses risky behaviour and awareness of risks among injecting drug users, SANANIM contact center´s clients. Readers are introduced to basic facts from the world of drugs and addictions. The work summarizes risks of using drugs, talks about drug prevention, approach "Harm Reduction" and Contact center SANANIM. First hypothesis of this work is that clients who visit the contact center repeatedly and for long a time are better informed, than clients who don´t visit it so often or visit it for a shorter period of time. Second hypothesis is that these long term clients´ behaviour is more responsible, with a lesser amount of risk. Both hypothesis were confirmed by questionnaire research. The Contact center SANANIM has a proven positive influence on clients. But through the research has been discovered big difference between theoretical knowledge and real behaviour of clients. Althought the clients know the danger of risky behaviour they behave so anyway.
Key words: Drugs Harm reduction Awareness Injecting drug users Contact center SANANIM Risky behaviour Riskiness Addiction
4
Obsah Úvod ............................................................................................................................................. 7 1.
Drogy .................................................................................................................................... 8 1.1Rozdělení drog .................................................................................................................. 10 1.1.1 Rozdělení podle účinků na psychiku ......................................................................... 10 1.1.2 Rozdělení podle míry rizika ....................................................................................... 11 1.2 Způsoby aplikace drog...................................................................................................... 12
2.
Závislost.............................................................................................................................. 14 2.1.
3.
Nejčastěji užívané látky intravenózními uživateli drog ...................................................... 17 3.1. 3.1.1. 3.2. 3.2.1.
4.
Rizikové a ochranné činitele ..................................................................................... 15
Opioidy a opiáty ........................................................................................................ 17 Heroin ................................................................................................................... 18 Stimulancia ............................................................................................................... 19 Pervitin (metamfetamin) ...................................................................................... 19
Rizika užívání drog .............................................................................................................. 20 4.1.
Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané užíváním návykových látek ............. 20
4.1.1.
Akutní intoxikace .................................................................................................. 20
4.1.2.
Škodlivé užívání .................................................................................................... 20
4.1.3.
Syndrom závislosti ................................................................................................ 21
4.1.4.
Psychotická porucha ............................................................................................ 21
4.1.4.
Odvykací stav ........................................................................................................ 22
4.2.
Somatické komplikace .............................................................................................. 22
4.2.1.
Bakteriální infekce nitrožilních uživatelů ............................................................. 23
4.2.2.
Orgánová a systémová postižení .......................................................................... 24
4.2.3. Infekce HIV (Human Immunodeficiency Virus)/onemocnění AIDS (Acquired Immune Deficiency Syndrome) .......................................................................................... 25
5.
6.
4.2.4.
Virové hepatitidy .................................................................................................. 26
4.2.5.
Syfilis ..................................................................................................................... 27
Prevence............................................................................................................................. 28 5.1.
Primární prevence .................................................................................................... 28
5.2.
Sekundární prevence ................................................................................................ 29
5.3.
Terciární prevence .................................................................................................... 29
Harm Reduction ................................................................................................................. 30 6.1.
Model Harm Reduction ............................................................................................ 31
5
6.2. 7.
Základní principy a strategie ..................................................................................... 32
SANANIM............................................................................................................................ 33 7.1.
Kontaktní centrum SANANIM ................................................................................... 33
7.1.1. Poslání ..................................................................................................................... 34 7.1.2. Cíle ........................................................................................................................... 34 7.1.3. Cílové skupiny .......................................................................................................... 35 7.1.4. Nabízené služby ....................................................................................................... 35 7.1.5. Principy práce ........................................................................................................... 36 7.1.6. Tým zařízení ............................................................................................................. 37 7.2. 8.
Časopis Dekontaminace............................................................................................ 38
Praktická část ..................................................................................................................... 39 8.1.
Základní hypotézy ..................................................................................................... 40
8.2.
Dotazník .................................................................................................................... 40
8.3.
Hodnocení dotazníku ................................................................................................ 42
8.3.1.
Vyhodnocení informovanosti ............................................................................... 43
8.3.2.
Vyhodnocení rizikového chování ......................................................................... 44
8.3.3.
Porovnání informovanosti s rizikovým chováním ................................................ 44
Závěry ......................................................................................................................................... 46 Použitá literatura ....................................................................................................................... 48 Přílohy ........................................................................................................................................ 50 Příloha č. 1 .............................................................................................................................. 50 Příloha č. 2 .............................................................................................................................. 56
6
Úvod Kdyţ jsem byla před rokem na dlouhodobé praxi v Kontaktním centru SANANIM, strávila jsem většinu času u výměnného programu či v kontaktní místnosti. Měla jsem z této praxe dojem, ţe pracovníci se snaţí dělat dost pro to, aby klienty informovaly o moţných rizicích braní drog, a protoţe naprostá většina klientů jsou injekční uţivatelé, informace se ubíraly tímto směrem. Všimla jsem si, jak občas probíhaly plánované přednášky na určitá témata, jako je například uţívání škrtidla, či jaká jsou riziková místa pro aplikaci drogy atd. Klienti měli také k dispozici časopis, kde se mohou téţ dozvědět spoustu důleţitých informací, různé letáčky atd. V neposlední řadě je důleţitý osobní kontakt, kdy se i při obyčejné výměně pracovníci snaţili předat klientům, některé důleţité informace (např. „Ty nepotřebuješ vodu? A jakou vodu pouţíváš? Coţe vodu z kohoutku nebo ze záchodu? A víš, ţe takováto voda má spousta bakterií a můţe ti dost ublíţit? Mnohem bezpečnější je pouţívat tuto vodu, je to ampule se sterilní vodou, určená pro injekční pouţití“ atd.) Bohuţel, jsem často měla pocit, ţe klienti moc neposlouchají, nevnímají, spěchají a na plánované přednášky třebas ani nikdo nepřišel. Proto mě zajímá, zdali takováto snaha pracovníků, má smysl, a jestli je na klientech znát. Cílem mé práce je tedy zjistit míru rizikového chování a informovanosti injekčních uţivatelů drog, kteří jsou klienty kontaktního centra SANANIM. Za metodu výzkumu jsem zvolila dotazníky, s kterými jsem oslovila klienty právě Kontaktního centra SANANIM. Chtěla jsem vyzkoumat, zdali klienti, kteří navštěvují centrum dlouhodobě a pravidelně, se chovají méně rizikově a mají větší informace o moţných rizicích při uţívání drog, neţli klienti, kteří jsou v centru noví, nebo do něj docházejí málo často. Proto v teoretické části práce budu psát nejprve o drogách, uvedu jejich rozdělení a vyjmenuji, jaké jsou nejčastější způsoby aplikace, zaměřím se na injekční aplikaci drog. V druhé kapitole vysvětlím, co je to závislost. Ve třetí kapitole vyjmenuji, jaké jsou nejčastěji uţívané látky intravenózními uţivateli drog, na ty se zaměřím více. Ve čtvrté kapitole se budu věnovat rizikům, která přináší uţívání drog, a to jak psychickým rizikům, tak somatickým onemocněním, přes abscesy po nemoc AIDS. Dále napíši něco o prevenci a o přístupu Harm Reduction. Poté se jiţ budu zabývat Kontaktním 7
centrem SANANIM , po němţ tedy přijde praktická část mé práce, kde se budu věnovat svému výzkumu, popíši zde, jakou metodu práce jsem zvolila, vysvětlím jednotlivé otázky, napíší vyhodnocování odpovědí na otázky a z toho plynoucí závěry. Ukázka dotazníku bude k nahlédnutí v příloze, stejně tak jako zpracovaná tabulka odpovědí na tento dotazník.
1. Drogy Experimentování s drogami je v naší společnosti velmi časté, především co se týče mladých lidí. Bývá to ovlivňováno dvěma základními faktory. Jedním z faktorů je, ţe drogy a alkohol umoţňují lidem cítit se dobře, i kdyţ se dobře necítí. Mladí lidé proţívají mnoho změn, a to fyzické, psychické a sociální. Jsou zmatení, cítí se osamělí, odcizení, nešťastní, mívají pocit, ţe nic nemá smysl. Někteří se s těmito pocity vyrovnávají bohuţel velmi těţce a tak inklinují k pouţití prostředků, které tyto nepříjemné pocity tlumí. Dnes lidé vyrůstají v takové společnosti, kde existují léky na všechno - na hubnutí, chudokrevnost, plešatění, stáří atd. Na všechno se nabízí zázračné tablety, které jsou propagovány slogany typu: ukončete své trápení, vezměte si tabletku a všechno bude jako dřív atd. Dalším důvodem, proč jsou drogy tak lákavé, je víra v jejich nezpochybnitelný účinek. Často jsou bohuţel mnohem spolehlivější neţ pomoc od okolí, od rodiny, přátel, umoţňují alespoň na chvíli zapomenout na bolest a trápení.1 Experimenty s drogami a alkoholem jsou ve většině případů důsledkem toho, ţe u lidí nějaký čas trvá obtíţná ţivotní situace. Drogy a alkohol jsou pro ně jedním ze způsobů, jak se s takovou situací vyrovnat. Zjišťují, ţe toto vyrovnávání se s obtíţnou situací funguje, pod vlivem alkoholu nebo drogy jsou jejich problémy menší.2 V tradičních společenstvích byly drogy pouţívány k přechodovým rituálům, tedy k uvedení mladistvého člověka do světa dospělých. Tyto rituály byly doprovázeny silným záţitkem. Bylo to vlastně podobné tomu, co se děje v naší společnosti dnes. Mladí lidé
1 2
Viz Arterbun, Burns 40. Viz Klíma a kolektiv 123.
8
povaţují drogy za jakousi loďku, která je převeze na druhý břeh, do světa dospělosti. Bohuţel si tito mladí lidé ne vţdy uvědomí, ţe loď se musí kormidlovat a pádlovat.3 Samozřejmě to nejsou jen lidé mladí, kteří berou drogy, bohuţel je jich ale hodně. Starší lidé, kteří jsou závislý na drogách, jsou „v tom“ často jiţ několik let, není výjimkou, ţe drogy berou uţ od mládí. Lidé, kteří uţívají drogy, můţeme roztřídit do tří kategorií, a to podle toho, za jakých okolností, důvodů, v jakém mnoţství a kolikrát drogu uţili, nebo uţívají: „ a) Jen na zkoušku: • nahodilá zkušenost (jednorázová, opakovaná), ale uzavřená, • drogu zkusili, nijak je to neoslovilo, ale i tak jim v mysli zkušenost zůstala; možná to třeba ještě někdy zkusí, možná ne; nebo naopak – výrazně špatná zkušenost a už by to v životě nechtěli. b) Beru občas: • experimentátoři, příležitostní uživatelé, • užívají drogu nahodile nebo pravidelně, říkají o tom, že je to svinstvo, přesto si někdy vezmou, jen tak, aby byla sranda, nebo do party. Vědí, že v tom nechtějí pokračovat, ale „občas“ přece není pokračování. Výraznější pozitivní zkušenosti, nechápou ty, kteří v tom jedou, a cítí se být „nad“ těmi, kteří to nikdy nezkusili. c) Jedu v tom: • problémoví uživatelé, • jsou ve fázi, kdy se jim braní líbí, dává jim smysl a lepší pocit ze života, uvědomují si, že je to svinstvo, ale brát nepřestanou, stále jim více dává, než bere – např.: zhubla jsem, řeším si tím své problémy; když to mám, tak je mi fajn a všechny problémy jsou maličké. Největší riziko je v tom, že postupně začínají přecházet na intravenózní aplikaci… A aniž by si to uvědomovali, stávají se závislými a mění se jejich životní styl.“4
3 4
Viz Richterová Těmínová 10. Klíma a kolektiv 122.
9
1.1Rozdělení drog Drogy můţeme dělit do skupin podle různých kritérií, nejprve uvedu rozdělení drog dle jejich účinku na psychiku a dále dle míry jejich rizika.
1.1.1 Rozdělení podle účinků na psychiku A)Tlumivé látky Patří
sem
například:
opioidy
(heroin,
buprenorfin-Subutex),
psychofarmaka
(benzodiazepiny, barbituráty) a rozpouštědla, včetně alkoholu. Jsou to tlumivé látky, které uklidňují tělesnou i duševní aktivitu. V malé míře tyto látky uklidní, ve větší míře způsobí spánek a ve velmi vysoké míře můţou způsobit i bezvědomí. V tomto stavu je moţná člověka i operovat (odtud je pojem narkóza). Vyšší dávky totiţ ochromí centra v mozku, která mají na starost řízení základních ţivotních funkcí, těmi jsou dýchání a srdeční oběh. Do této skupiny látek patří opioidy, látky pouţívané v medicíně ke zklidnění a k navázání spánku (sedativa, hypnotika) čí látky, které zmírňují strach a úzkost (anxiolytika). Patří sem také organická rozpouštědla, včetně alkoholu. Tyto tlumivé látky vyvolávají psychickou a fyzickou závislost.5 B)Psychostimulancia – stimulační látky Patří sem například: kokain, pervitin, amfetamin, crack, MDMA – extáze. Tento druh látek celkově zvyšuje tělesnou i duševní aktivitu jedince. Mají tedy přesně opačný účinek neţ látky tlumivé. Mizí po nich únava, myšlenkové tempo se urychluje, a zvyšuje se tělesné napětí. Při uţití těchto látek organismus funguje „na plný výkon“, vyčerpává tak i rezervy a po vysazení drogy se objevuje stav vystupňované únavy, který přetrvává a upravuje se několik dní. Vedlejším účinkem těchto drog je nechutenství. To samozřejmě ve spojení s vysokým výdajem energie způsobuje hubnutí. Kdyţ jedinec drogu vysadí, prudce mu klesne aktivita a často na váze začne přibírat. Při uţití menších nebo středně velkých dávek se dostavuje pocit energie a síly, jedinec je znatelně výkonnější, sociabilní, hovornější a často i motoricky neklidný.
5
Viz Minařík Jakub. O drogách obecně. Drogová poradna [online]. [cit. 2012-02-8]. Dostupný z http://www.drogovaporadna.cz/o-drogach-obecne.html
10
Vysoké dávky, či dlouhodobé uţívání mohou vést ke vzniku toxické psychózy.6 C)Halucinogeny „Patří sem: cannabinoidy (marihuana a hašiš), LSD, psilocybin (lysohlávky). Halucinogeny mohou vyvolat asi nejvýraznější změnu vnímání reality. Průběh intoxikace je velmi ovlivněný okolnostmi užití (tzv. set a setting). Pokud je set a setting dobrý, mívá intoxikace pro jedince příjemný průběh, může se jednat dokonce i o obohacující zážitek. Naopak při nevhodném setu a settingu prožívá jedinec tzv. bad trip. Může se jednat o hororový zážitek, ztráta kontaktu s realitou může vést k pokusu o únik z nepříjemně vnímané situace, může dojít i k ohrožení života jedince nebo lidí v jeho okolí. V extrémních případech může dojít k nevratným změnám, které si vynutí i dlouhodobou léčbu na psychiatrii. Následky mohou být trvalé. Nižší dávky způsobují zostření vnímání. Barvy se jeví jako živé, vnímání bývá velmi plastické. Hudbu člověk vnímá jakoby celým tělem. Středně silné dávky prohlubují intenzitu vnímání až k nesnesitelnosti, vnímání bývá výrazně změněné, objevují se halucinace. Narušeno je i myšlení, interpretace reality může být změněna, častější jsou pocity pronásledování a ohrožení. Při vysokých dávkách dochází k úplné ztrátě kontaktu s realitou. Osobnost intoxikovaného se rozkládá. Stav se po odeznění intoxikace nemusí k normě již vrátit. Závislost obyčejně nevzniká, rizika jsou spíše spojena s nedobrým průběhem intoxikace.“7
1.1.2 Rozdělení podle míry rizika Toto rozdělení je nejběţnější a mediálně nejpouţívanější. Drogy jsou zde rozdělovány na měkké a tvrdé podle míry jejich rizika. Rizika spojená s uţíváním drog jsou jak ve zdravotní oblasti, tak i v sociální a duševní. Různé formy stejné látky a různé kontexty uţívání mohou být jinak rizikové. Například právě injekční aplikace drog je riziková velmi.8 O způsobech aplikace drog však bude další podkapitola. Následující rozdělení obsahuje míru rizikovosti běţně uţívaných návykových látek:
6
Viz Minařík Jakub. O drogách obecně. Drogová poradna [online]. [cit. 2012-02-8]. Dostupný z http://www.drogovaporadna.cz/o-drogach-obecne.html 7 Minařík Jakub. O drogách obecně. Drogová poradna [online]. [cit. 2012-02-8]. Dostupný z http://www.drogovaporadna.cz/o-drogach-obecne.html 8 Viz Minařík Jakub. O drogách obecně. Drogová poradna [online]. [cit. 2012-02-8]. Dostupný z http://www.drogovaporadna.cz/o-drogach-obecne.html
11
1. Tvrdé drogy a) s vysokou mírou rizika: toluen, heroin, morfin, durman, crack, LSD b) s vysokou aţ střední mírou rizika: lysohlávky, kokain, pervitin c) se střední mírou rizika: alkohol, extáze, efedrin, kodein 2. Měkké drogy a) s relativně malou mírou rizika: marihuana, hašiš, kokový čaj b) prakticky bez rizika: káva, čaj9
1.2 Způsoby aplikace drog V zásadě máme čtyři hlavní způsoby aplikace drog, těmi jsou: 1. Perorální aplikace (ústy) – takové uţití drogy má riziko špatně odhadnuté dávky, protoţe účinek drogy se projevuje aţ později. 2. Inhalace – účinná látka je vstřebávána plicními sklípky. Rychlost nástupu účinku je poměrně vysoká. Nejčastěji se takto uţívají drogy jako heroin, organická rozpouštědla a konopné drogy. 3. Šňupání (sniffing) – drogy se dostávají do těla skrze nosní sliznice, která tím bývá často poškozena. Je to méně rizikový způsob aplikace. 4. Injekční aplikace – je určitě nejrizikovější způsob uţívání drog, protoţe dochází k vpravení toxické látky včetně všech neţádoucích příměsí a mikroorganismů do krevního řečiště.10 Kontaktní centrum SANANIM ve svých materiálech Harm Reducation uvádí kromě těchto čtyř způsobů aplikace ještě další dva způsoby: 5. Orální aplikace – je to aplikace do dutiny ústní. Látka se do těla vstřebává buďto sublinguálně (pod jazykem) nebo bukálně (sliznicí tváře), přes sliznici ústní se tak dostává přímo do krevního oběhu. Po rozpuštění látky dochází 9
Viz Minařík Jakub. O drogách obecně. Drogová poradna [online]. [cit. 2012-02-8]. Dostupný z http://www.drogovaporadna.cz/o-drogach-obecne.html 10 Viz Minařík, Hobstová in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 224
12
k nástupu účinku kolem dvou minut. Mezi zdravotní komplikace spojené s tímto druhem aplikace patří např. poškození zubů a dásní, poškození sliznice ústní, nádorová onemocnění dutiny ústní (např. rakovina jazyka).11 6. Rektální aplikace – látka se dostává do těla přes sliznici tlustého střeva, přímo do cévního řečiště. Nástup účinku drogy je do 15 minut. 12 Dále se v materiálech Kontaktního centra SANANIM můţeme setkat s dělením injekční aplikace na dva způsoby, a to na intravenózní aplikaci intramuskulární a aplikaci subkutánní. Intravenózní aplikace (do ţíly) – Toto je nejrizikovější způsob aplikace drog a zároveň nejrozšířenější mezi injekčními uţivateli. Nejvhodnějším místem k aplikaci jsou horní končetiny, a to v úseku předloktí a v úseku paţe. Nejrizikovější je aplikace do krku, třísel a podpaţí. Intramuskulární aplikace (do svalu) – Pro tento způsob aplikace je důleţité zvolit správné místo v pichu a vhodnou délku jehly. Nejvhodnějším místem k aplikaci je čtyřhlavý sval stehenní. Při nepovedeném vpichu můţe dojít k mnoha komplikacím, jako je nabodnutí nervu, kdy uţivatel cítí mravenčení či bolest prostupující celou končetinou, také můţe dojít k lehkému ochrnutí končetiny. Subkutánní aplikace (pod kůţi) – Je to způsob aplikace mezi kůţi a tukové vrstvy. Nejvhodnějšími místy k tomuto způsobu aplikace jsou předloktí, břicho a zadní strana stehen. 13 U injekčního uţívání drogy samozřejmě hrozí při nedostatečném dodrţování hygieny a „bezpečnější“ aplikace, zanesení infekce do místa v pichu nebo k zanesení krví přenosných onemocnění, jako je hepatitida či HIV/AIDS. Také hrozí vznik zánětu, abscesu či flegmóny. Injekčnímu způsobu uţití drog se také budu věnovat v této práci nejvíce. Nejčastěji se takto zneuţívají drogy heroin a pervitin. O těchto drogách napíši a aţ ve třetí kapitole, teď pokládám za důleţité vysvětlit, co je to závislost. 11
Viz Nezdarová 34. Viz Nezdarová 36. 13 Viz Nezdarová 38. 12
13
2. Závislost Kdy se tedy lidé stávají závislými? Hned jak vezmou drogu? Nebo aţ po opakovaném pouţití drogy? Abychom poznali, kdy člověk uţívající omamnou látku je závislý, můţeme stanovit následující diagnostická kritéria závislosti: 1. Je tu silná touho uţívat látku 2. Jedinec má potíţe v kontrole uţívání látky 3. Jedinec má silnou potřebu uţívat návykovou látku, aby odstranil tělesné odvykací příznaky 4. Prokazuje se silná tolerance drogy, a tak jedinec musí uţívat více látky, aby dosáhl ţádoucího stavu 5. Závislý člověk zanedbává jiné jeho zájmy a potěšení 6. Jedinec pokračuje dále v uţívání drogy, i přes jasný důkaz škodlivých následků uţívání (změny nálad, depresivní stavy, nákaza ţloutenkou při injekční aplikaci drogy atd.)14
Co je to vlastně ta závislost? „Mezinárodní klasifikace nemocí definuje závislost následovně: Skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost, než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha (často silná, někdy přemáhající) brát psychoaktivní látky (které mohou, avšak nemusí být lékařsky předepsány), alkohol nebo tabák. Zde může být důkaz, že návrat k užívání látky po období abstinence vede k rychlejšímu znovuobjevení jiných rysů syndromu, než je tomu u jedince, u nichž se závislost nevyskytuje.“ 15 Jak vlastně taková závislost vzniká, nám snad přiblíţí tato definice: „Závislost vniká důsledkem vzájemného působení různých systémů. Tyto systémy se mohou týkat jednotlivce (jeho psychika, tělesná odolnost), rodiny, vrstevníků, kamarádů, 14 15
Viz Richterová Těmínová 10. Nešpor K. a kol. Prevence problémů působených návykovými látkami na školách, s. 16
14
školy, širší společnosti (třeba dostupnost drog v okolí a vztah k drogám v okolí), sdělovacích prostředků, a klidně i životního prostředí. V každém z těchto systémů můžeme najít faktory, které riziko vzniku závislostí zvyšují, ale i faktory ochranné.“16
2.1. Rizikové a ochranné činitele MUDr. Karel Nešpor a MUDr. Václav Dvořák ve své společné publikaci uvádějí některé příklady ochranných a rizikových činitelů, zaměřují se především na činitele ve společenské oblasti. Zde uvedu jen rizikové činitele, protoţe činitelé ochranné jsou vlastně jejich opakem. Rizika zvyšují: a) na úrovni jedince - poruchy chování a duševní poruchy, setkání s drogami, alkoholem a tabákem v mladém věku, chronické a bolestivé onemocnění, sníţená schopnost zvládat stres, nízké sebevědomí, problémy komunikace v mezilidských vztazích, malá schopnost čelit nepříznivému vlivu okolí, sklony k násilí a k agresivitě, nízká inteligence, týrání a zneuţívání dětí, příslušnost ke znevýhodněné etnické menšině, špatný vztah s rodiči, špatný vztah ke škole a ke společnosti a vlastnímu zdraví b) na úrovni rodiny -nedostatečná péče a málo času na výchovu, přehnaná přísnost, nedostatečné citové vazby, časté konflikty mezi rodiči, akceptování pití alkoholu či braní drog v rodině, podceňování dítěte, rodina je osamělá a vůči okolí lhostejná či nepřátelská, chudoba, nezaměstnanost, sexuální zneuţívání, duševní choroba někoho z rodiny, neúplná rodina, časté stěhování rodiny, ţivot mimo rodinu a ţivot bez domova c) na úrovni školy
16
Nešpor K. a kol. Prevence problémů působených návykovými látkami na školách, s. 17
15
-ve škole chybí systematické prevence, škola nespolupracuje s uţitečnými organizacemi, institucemi ani rodiči, škola toleruje návykové látky ve školním prostředí, pravidla týkajících se návykových látek nejsou formální či vůbec neexistují, návykové látky jsou ţákům ve škole snadno dostupné, učitelé jsou v roli nepřátelských či lhostejných vůči ţákům, problémoví ţáci jsou poniţováni či zesměšňováni, ve škole není návaznost a mimoškolní aktivity d) na úrovni zaměstnání - hodně stresu, provoz na tři směny, neperspektivní práce, nárazová práce, existenční nejistota, napjaté pracovní vztahy, snadná dostupnost návykových látek na pracovišti, zaměstnání spojené s výrobou alkoholu či drog, zneuţívání drog spolupracovníky, sociální tlak zneuţívat v zaměstnání návykové látky, nejasná či nedodrţovaná pravidla zákazu návykových látek, zaměstnání spojené s cestováním, velmi špatně placená práce či naopak velké nepředvídatelné příjmy, nezaměstnanost e) na úrovni vrstevníků -problém s autoritami a bouření se proti nim, chování vrstevníků proti společnosti, party provozující nelegální aktivity, vrstevníci jsou cyničtí a odcizení, na alkohol a drogy mají pozitivní názor a začínají je brzy zneuţívat, jsou ovlivňování více kamarády neţ rodiči, mají přátele, které návykové látky zneuţívají, vrstevníci dítě šikanují a zesměšňují f) na úrovni společnosti - chudoba, sociální a politické změny, nestabilita, málo příleţitostí k pracovnímu i jinému uplatnění, nedostatečné sociální zajištění a špatné bytové podmínky společnost bez kvalitních moţností trávení volného času, alkohol, tabák a drogy jsou snadno dostupné a dokonce aktivně nabízené (např. reklama), nedostatečná sociální a zdravotní péče, nedostatečné vzdělávání, společenské normy a zákony mají kladný postoj k drogám, politici jsou neinformovaní či lhostejní, sdělovací prostředky nespolupracují, diskriminace, jazyková bariéra, vysoká kriminalita, prostředí velkoměsta.17
17
Viz Nešpor, Dvořák 30.
16
Drogová závislost je závaţný společenský problém, na člověka má dopady jednak v psychosociální oblasti, tak i v oblasti somatických onemocnění.
3. Nejčastěji
užívané
látky
intravenózními
uživateli drog Injekční uţivatelé drog nejčastěji uţívají látky ze skupin opiátů a stimulancií. Z první skupiny se to týká nejčastěji heroinu a z druhé skupiny je nejčastěji uţíván pervitin. Proto se těmto látkám budu v této kapitole více věnovat.
3.1. Opioidy a opiáty Jednotlivými drogami této skupiny jsou Heroin, Braun a Metadon. Opioidy se v lékařství pouţívají jako nejsilnější léky proti bolesti nebo kašli. Opiáty jsou podskupinou opioidů, která má strukturu blízkou morfinu. Morfin je totiţ nejdůleţitější účinnou látkou opia.18 Při intoxikaci se většinou dostavuje příjemná euforie, která více neţ jiné účinky podléhá toleranci. Tolerance znamená, ţe pro dosaţení účinku drogy je potřeba stále větší dávky drogy, při opakovaném uţívání totiţ organismus látce přivyká. Opiody také vyvolávají dysforii, neboli rozladu, to zejména u ţen, často bývá spojena s nevolností, zvracením a zhoršenou koncentrací.19 Opiody a opiáty, hlavně heroin, májí vysoký potenciál pro vznik závislosti. Závislost se rozvíjí velmi brzy, po prvních týdnech, nejpozději po několika měsících uţívání. Člověk ztrácí kontrolu nad uţíváním a neovladatelně dychtí po droze. Somatickou částí závislosti je právě vzestup tolerance a tím potřeba stále větších dávek. Pravidelní uţivatelé se tak dostávají na dávky, které jsou mnohonásobně větší, neţ dávka, kterou by snesl prvouţivatel. Důleţité je také upozornit, ţe při abstinenci od opiátů velmi 18 19
Viz Minařík in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 159 Viz Minařík in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 160
17
rychle klesá tolerance, a tak dávka, na kterou člověk byl před abstinencí navyklý, se pro něj můţe stát smrtelnou. Závislost na opioidech a opiátech, hlavně na heroinu, paří k těm nejzávaţnějším. Rozlišujeme léčbu, která vede k abstinenci a léčbu substituční. V druhém případě se pouţívá substituce metadonem nebo buprenorfinem, které vede ke stabilizaci dlouhodobých uţivatelů. Toto můţe být řešením přechodným a později se můţe směřovat k úplnému vysazení a abstinenci, ale také můţe být řešením dlouhodobým, prakticky trvalým.
20
K tomuto bych ráda dodala, ţe v důsledku
vzrůstající ceny drog, hlavně heroinu, přibývá narkomanů závislých právě na těchto substitučních látkách jako je Subutex, velká většina z nich se k heroinu ani nedostala a rovnou začali uţívat „subáče“, a to i nitroţilně, ne jen jako tablety, takţe je to jen ukázka dalšího případu, kdy se z léku stala zneuţívaná droga.
3.1.1. Heroin Heroin je jedním z nejúčinnějších analgetik na světě. Vyrábí se z morfinu a chemicky se jmenuje diacetylmorfin. Čistý heroin je bílý prášek, je dvakrát účinnější neţ morfin.21 Heroin se můţe kromě nitroţilní aplikace i šňupat a kouřit. Při šňupání se do krevního oběhu dostává nosní sliznicí a při kouření se do krevního oběhu dostává skrze plíce, kterými se vdechuje kouř.
Při aplikaci injekcí jsou účinky heroinu nejsilnější a
okamţité. Po injekci se dostane do mozku za patnáct aţ třicet sekund. Vrcholný proţitek účinku drogy trvá však nejvýše několik minut, příjemný pocit se šíří z břicha a pocit tepla zaplavuje celé tělo. Po velmi intenzivním pocitu štěstí následuje pocit blaţeného klidu, který trvá přibliţně jednu hodinu. Zkušení uţivatelé si heroin píchají dvakrát, čtyřikrát denně. Heroin neruší vnímání bolesti, ale činí bolest snesitelnější vyřazením emočních reakcí. Bolest zůstává, ale uţ tolik nevadí. Heroin vytváří jakýsi polštář, který chrání jeho uţivatele před psychickým dopadem bolesti, hladu, nepohody, strachu, úzkosti. Starosti uţivatelů tak vyblednou.22
20
Viz Minařík in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 161. Viz Shapiro 137. 22 Viz Shapiro 142. 21
18
3.2. Stimulancia Typickými zástupci této skupiny drog jsou pervitin (metamfetamin), amfetamin, kokain, extáze. Tyto drogy zvyšují psychomotorické tempo a bdělost, hlavně rychlením myšlení, zvýšením vybavování si asociací a výbavností paměti. Zahánějí únavu, zkracují délku doby potřebnou k spánku, vyvolávají euforii a příjemný pocit síly a energie, jak duševní tak fyzické. Také sniţují chuť k jídlu.23 Psychostimulancia však také můţou vyvolávat úzkost, zvyšovat trému, v některých případech můţe uţití vést k agresivitě a přecenění hranic svých psychosomatických moţností. Způsobují vzestup tlaku krve a vzestup tepové frekvence. Po odeznění účinků těchto drog přichází stav tzv. dojezd, který je podobný kocovině. Je to stav celkového vyčerpání, bolesti kloubů, únavy. Také není neobvyklý několikadenní spánek, který je přerušován chvílemi bdění s obrovským hladem a konzumací neobvykle velkého mnoţství potravy. Pokud člověk uţívá tyto typy drog dlouhodobě, stává se velmi závislým po psychické stránce. Závislost se vyznačuje především cravingem (dychtěním po látce, resp. jejím účinku). Je velmi důleţité si uvědomit, ţe psychická závislost na droze, je mnohem horší neţ závislost fyzická. Fyzické závislosti se dá zbavit v docela krátké době pobytem na detoxifikační jednotce, kdeţto psychická závislost vyţaduju léčbu velmi dlouhou a obtíţnou. Totéţ samozřejmě platí i u opiátů.24
3.2.1. Pervitin (metamfetamin) Slangově se mu říká perník, piko, peří, speed, meth atd. Má podobu bílého prášku, který se dá šňupat nebo vstřikovat injekčně. V krystalické formě se dá také kouřit, můţe se vyskytovat i v podobě červených tablet, které se kromě polykání také dají kouřit. Po vykouření nebo vstříknutí drogy do ţíly zaţívá člověk značný myšlenkový tok, který však trvá jen několik minut, bývá popisován jako velmi příjemný. Šňupání či polykání také způsobuje euforii, ovšem to uţ není pocit tak intenzivní. Způsobuje nespavost a zvýšenou psychickou aktivitu a tlumí chuť k jídlu.25
23
Viz Minařík in Kalina Drogy a drogové závislosti 1, s. 164 Viz Minařík in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 164. 25 Viz Shapiro 182. 24
19
4. Rizika užívání drog Drogová závislost je závaţný problém jak v oblasti psychosociální, tak samozřejmě i v oblasti somatických onemocnění. Způsob ţivota drogově závislých vede ke zvýšenému riziku řady chorob infekční i neinfekční povahy.
26
Jak uţ jsem uváděla,
nejvíce jsou ohroţeni lidé, kteří uţívají drogy tím nejrizikovějším způsobem, tedy injekční uţivatelé drog. Tato kapitola je tedy rozdělena do tří částí, kdy se nejprve budu věnovat poruchám psychosociálním a déle poruchám somatickým, kde se budu zabývat místními i celkovými infekcemi a orgánovým postiţením. Poslední část věnuju infekcím, které jsou přenosné krví, nemoci AIDS a hepatitidám a také se zmíním o nemoci syfilis.
4.1. Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané užíváním návykových látek Tato kapitola vychází z Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN – 10).
4.1.1. Akutní intoxikace Je přechodný stav po aplikaci psychoaktivní látky, který vede k poruchám na úrovni vědomí, poznávání, vnímání, chování, emotivity nebo i jiných psychofyziologických funkcí. Tato diagnóza by však měla být diagnózou pouze v případech, kdy je člověk intoxikován bez současných váţnějších či trvalejších problémů vyvolaných také uţíváním drog. Projevy se liší podle druhu uţité látky. U těţších intoxikací je potřeba přivolat lékařskou pomoc.27
4.1.2. Škodlivé užívání Je takové uţívání, které poškozuje zdraví, a to jak tělesně tak duševně. Uţívání by mělo mít za následek aktuální poškození tělesného či duševního zdraví uţivatele. Škodlivé uţívání by nemělo být diagnostikováno, pokud je přítomen syndrom závislosti, psychotická porucha či jiné poruchy vycházející z poţívání drog či alkoholu.28
26
Viz Minařík, Hobstová in Kalina Drogy a drogové závislosti 1, s. 223 Viz Nešpor in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 217 28 Viz Nešpor in Kalina Drogy a drogové závislosti 1, s. 218 27
20
4.1.3. Syndrom závislosti Je takový syndrom, kdy uţívání nějaké látky či látek je u jedince na prvním místě. Co je to závislost jsem podrobněji popsala jiţ v druhé kapitole. Tato diagnóza by se měla stanovovat pouze tehdy, pokud u člověka došlo v průběhu posledního roku minimálně ke třem následujícím jevům: „a) silná touha nebo pocit puzení užívat látku, b) potíže v kontrole užívání látky, a to pokud jde o začátek a ukončení nebo množství látky c) tělesný odvykací stav, jestliže je látka užívána s úmyslem zmenšit jeho příznaky, což je zřejmé z typického odvykacího syndromu pro tu kterou látku nebo z užívání stejné (nebo velice příbuzné) látky se záměrem zmenšit nebo odstranit odvykací příznaky, d) průkaz tolerance jako vyžadování vyšších dávek látek, aby se dosáhlo účinku původně vyvolaného nižšími dávkami (jasné příklady lez nalézt u jedinců, závislých na alkoholu a opiátech, kteří mohou brát denně takové množství látky, které by zneschopnilo nebo i usmrtilo uživatele bez tolerance), e) postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů ve prospěch užívané psychoaktivní látky a zvýšené množství času k získání nebo užívání látky, nebo zotavení se z jejího účinku, f) pokračování v užívání přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků“ 29
4.1.4. Psychotická porucha Jedná se o poruchu, která vznikla během uţití látky nebo bezprostředně po jejím poţití, projevuje se smyslově ţivými halucinacemi typicky sluchovými, záměnou osob, bludy, vztahovačností, psychomotorickými poruchami (nadměrná strnulost nebo ztuhlost) a abnormálními emocemi. Vědomí bývá většinou jasné. Patří sem kromě poruch vyvolaných
alkoholem
halucinogenech.
29 30
tzv.
toxická
psychóza
30
Viz Nešpor in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 218 Viz Nešpor in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 218
21
po
pervitinu,
konopí
nebo
Právě dlouhodobé uţívání zejména pervitinu můţe vést k toxické psychóze. Můţe se stát, ţe ji vyvolá i jednorázová vysoká dávka. Jde v zásadě o stav, kdy člověk trpí paranoiou či halucinacemi. Psychóza se rozvíjí pomalu, pozvolna, začíná senzitivní vztahovačností, zpočátku je přítomný nadhled, ten však později mizí. Mezi hlavní rysy rozvinuté toxické psychózy patří: paranoidní domněnky, ţe člověku chce někdo ublíţit, zřetelná změna nálady a zrakové, sluchové a taktilní halucinace.31 Organizace SANANIM (více kapitola 7.), se vyptávala drogových uţivatelů na jejich zkušenosti se stavem toxické psychózy. Všechny popisované stavy klientů byly hrozné. Pro příklad uvedu dva z nich: „Nejdrsnější bylo, když jsem začal bejt paranoidní, čekal jsem na nájemný vrahy, napadl jsem lidi na ulici, vyvrcholilo to tím, že jsem se zabarikádoval před nájemnýma vrahama v KFC, na rukou a hlavě jsem si uvázal bandáže jako japonskej samuraj, vzal jsem personál jako rukojmí. Dostal jsem za to 1, 5 roku natvrdo.“32 „Po pervitinu jsem jednou viděla všude hmyz. V konzoli bylo obrovské hnízdo masařek. Nemohla jsem došlápnout na zem, byla jich tam souvislá vrstva, že nebyla vidět podlaha. Pokrývali i stěny. Štítila jsem se jich. Když jsem chtěla někam dojít, musela jsem šlapat na přítelovi nohy.“33
4.1.4. Odvykací stav Tento stav nastává po vysazení či podstatném sníţení mnoţství uţívané látky, po tom co byla dlouhodobě a opakovaně uţívána. Příznaky nejsou vysvětlitelné tělesným onemocněním či duševní poruchou, jsou v souladu se známkami odvykacího syndromu.34
4.2. Somatické komplikace Velká část zdravotního rizika drogově závislých je právě onemocnění infekčními chorobami. To souvisí zejména:
31
Viz Minařík in Kalina Drogy a drogové závislosti 1, s. 165 Ala, Petr. Anketa na ulici vy a psychózy. Dekontaminace. 2010, č. 10, s. 2-3 33 Ala, Petr. Anketa na ulici vy a psychózy. Dekontaminace. 2010, č. 10, s. 2-3 34 Viz Nešpor, Dvořák 23. 32
22
a) s pouţíváním nesterilních pomůcek určených k aplikaci drogy, s nesterilní přípravou drogy a v neposlední řadě s půjčováním jehel a stříkaček závislých mezi sebou b) s nízkým hygienickým standardem c) se sexuální promiskuitou a často i prostitucí obou pohlaví k získání peněz na drogy či přímo samotných drog.35
4.2.1. Bakteriální infekce nitrožilních uživatelů Vznik těchto infekcí je vázán na nesterilní aplikaci drogy. Tyto infekce můţeme rozdělit na povrchové a invazivní. a) Povrchové (lokální) infekce Tyto infekce postihují kůţí a měkké tkáně. Uţivatele drog s nimi jen málokdy chodí k lékaři, a to zejména pro nechuť lékařskou péči vůbec vyhledávat, a tak je většinou ukazují pracovníkům kontaktních center, na nichţ visí rozhodnutí, zda je pošlou či nepošlou k lékaři.36 Jsou to hlavně: Povrchní i hluboké abscesy- „lokalizovaný hnisavý zánět, tedy dutina, která vzniká zkapalněním postižené tkáně. Je vyplněná hnisem, který je tvořen exsudátem se zbytky bakterií, leukocytů a tkáňovým detritem. Abscesová dutina je ohraničena zprvu jen rozpadlou tkání a fibrinem, později opouzdřena pevnou pyogenní membránou, která brání průniku antibiotik do ložiska. Absces se může spontánně provalit navenek – vzniká hnisavá píštěl.“37 Flegmóny- „při flegmóně k ohraničení nedochází, proces se šíří do okolí.“38 Povrchové záněty ţil
35
Viz Minařík, Hobstová in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 223 Viz Minařík, Hobstová in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 224 37 Minařík, Hobstová in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 224 38 Minařík, Hobstová in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 224 36
23
Impetigo – je hnisavý zánět kůţe, mají ho na svědomí bakterie ze skupiny streptokoků a stafylokoků, bakterie napadnou povrchovou vrstvu kůţe a způsobí tam zánět. Na kůţi se potom vytvoří zarudlá loţiska s malými puchýřky a ty se plní hnisem. Po té se to pokryje šupinkovitými krustami, které mají medově ţlutou barvu. Impetigo se léči antibiotikovou mastí, v těţších případech se antibiotika podávají i perorálně. Je to vysoce infekční onemocnění, které se přenáší běţným kontaktem, proto není neobvyklé, ţe tuto nemoc má více lidí najednou spolu bydlících.39
b) Invazivní infekce Jsou takové infekce, při kterých se bakterie dostávají do cévního řečiště. Pokud není infekci brzy zabráněno, objeví se příznaky zánětu (horečka, zrychlený dech a puls), nastává sepse. Brzká léčba však můţe toto onemocnění zvládnout bez následků. Bohuţel uţivatelé drog onemocnění často nechávají zajít aţ příliš daleko, dojde k projevům závaţné sepse s postiţením a poruchou více orgánů. Můţe dojít k selhání orgánů, zejména ledvin a plic. Úmrtnost u takhle rozvinutých nemocí je bohuţel velmi vysoká.40
4.2.2. Orgánová a systémová postižení 1. Postižení cévního systému K mechanickému postiţení cévního systému dochází vţdy při injekční aplikaci. Drogovým uţivatelům, kteří tímto způsobem berou drogy jiţ dlouho, zbývá uţ jen málo míst vhodných k aplikaci drogy a tak se často uchylují k aplikaci do velkých cév. Opakované vpichy do těchto velkým cév však přinášejí řadu rizik, jako je vznik mikrotraumat, která vedou k tvorbě trombóz a popřípadě tvorbě abscesů. 2. Postižení dýchacího systému
39 40
Kachena. Impetigo anebo svrbění prudce nakažlivé. Dekontaminace. SANANIM. 10. 2010. Viz Minařík, Hobstová in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 225
24
U uţivatelů drog patří postiţení plicní k těm nejčastějším. Akutní nebo chronické poškození plic zapříčiňuje nedostatečné okysličení krve a tím dochází k poškození mnoha orgánů. 3. Postižení oka, ledvin a centrálního nervového sytému Vzácně můţe dojít k váţné infekci, která postihuje oko, coţ můţe vést k šedému či zelenému zákalu. K poškození ledvin můţe dojít po opakovaných infekčních onemocněních. Nemoci CNS, co se týče drog, zapříčiňují hlavně organická rozpouštědla.41
4.2.3. Infekce HIV (Human Immunodeficiency Virus)/onemocnění AIDS (Acquired Immune Deficiency Syndrome) Vyvolavatel onemocnění AIDS je právě vir HIV. HIV napadá buňky imunitního systému člověka a tím způsobuje ztrátu imunity. Nejčastějším způsobem přenosu je nechráněný sexuální styk, homosexuální i heterosexuální. Vysoká koncentrace viru je hlavně ve spermatu, poševním sekretu a krvi. Můţe se stát, ţe vir přenese i matka na dítě, během porodu či při kojení. 42 AIDS je pokročilé stadium nemoci, nemocný je díky ztrátě buněčné imunity náchylný k onemocnění řadou infekcí, nádorů a celkově schází. Postiţen je i centrální nervový systém. Inkubační doba této nemoci je kolem třech týdnů. Často se projevuje příznaky podobnými infekční mononukleóze, těmi jsou hlavně zvýšená teplota a zvětšené uzliny. Potom následuje fáze nosičství HIV, ta se neprojevuje ţádnými klinickými příznaky. Pokud se infekce HIV v čas diagnostikuje, je moţná brzká léčba, kterou se prodlouţí kvalitní ţivot nemocného, bohuţel dnešní medicína nedokáţe nemocného vyléčit. Stadium klinicky plně rozvinutého onemocnění nastupuje zhruba po deseti, patnácti letech. Nemocný v tomto stadiu umírá na některou z infekcí vyvolanou různými viry, houbami a nádory. 43
41
Viz Minařík, Hobstová in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 227 Viz Minařík, Hobstová in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 230 43 Viz Minařík, Hobstová in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 231 42
25
V České Republice zatím není nemoc příliš rozšířena. Nejspíše tomu přispívají tyto podmínky: 1. vysoká koncentrace testů na přítomnost protilátek proti HIV, na poţádání jsou testy poskytovány i anonymně 2. dostupnost sterilních injekčních stříkaček a jehel pro injekční uţivatele drog 3. preventivní programy (HIV programy), které jsou zaměřeny na populaci injekčních uţivatelů drog 4. tyto preventivní aktivity byly zahájeny včas, to je dříve neţ počet injekčních uţivatelů drog nakaţených virem dosáhne HIV 5%. 44 Nejdůleţitější je prevence onemocnění, která je prosazována dodrţováním bezpečných sexuálních praktik, výměnnými programy injekčních jehel a stříkaček a osvětou, kterou je důleţité šířit zejména u dětí a u rizikových skupin. 45
4.2.4. Virové hepatitidy Virová hepatitida typu A Toto onemocnění se přenáší perorálně (kontaminovanou potravou nebo vodou), inkubační doba této nemoci je kolem 2 – 6 týdnů. Onemocnění se vyskytuje na celém světě, a to hlavně v oblastech, kde mají špatné hygienické návyky.46 Nemoc se také můţe vyskytovat v některých komunitách, jako například squaty. K přenosu můţe přispět i sexuální kontakt, hlavně při orálně análních praktikách. K velkým epidemiím dochází zpravidla konzumací infikovaných potravin. K hlavním příznakům patří zaţívací obtíţe, jako je zvracení, nadýmaní, nechutenství, někdy i zvýšená teplota. U této nemoci zpravidla dochází k úplnému uzdravení, nejúčinnější prevencí je očkování. 47
44
Viz Minařík, Hobstová in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 231 Viz Minařík , Hobstová in kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 230 46 Viz Mačák, Mačáková 250. 47 Viz Minařík, Hobstová in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 229 45
26
Virová hepatitida typu B Přenáší se parenterální cestou, tedy krví, krevními deriváty, močí, ale i všemi výměšky ţláz jako jsou například sliny.48 Podíl nakaţených lidí při injekční aplikaci je asi 15%, častější nákaza je sexuálním stykem, která činí asi 50%. Nejčastějšími obtíţemi při této nemoci jsou výrazná únava, bolesti kloubů a tlak v pravém podţebří. Tato nemoc můţe probíhat velmi těţce a velmi dlouho, můţe se stát, ţe dojde k jaternímu selhání. Způsobem jakým lze tomuto onemocnění předejít je očkování. Uţivatelé drog jsou vysoce riziková skupina, očkování by jim mělo být důrazně doporučeno a to nejlépe v kontaktních centrech.49 Virová hepatitida typu C Přenáší se také převáţně parenterálně, často nečistými injekčními jehlami narkomanů, nebo krevními transfuzemi. Pečlivými kontrolami a testováním krve se dnes počet nakaţených výrazně zmenšil. Infekce často přechází do chronického zánětu, asi pětina z takto nemocných onemocní cirhózou.50 Prevence očkování u tohoto typu ţloutenky není moţná. A ani není v silách dnešní medicíny vyléčit všechny nemocné. Léčba má mnoho vedlejších účinků, pacient tedy musí pravidelně docházet na kontroly, drogově závislí v tomto moc spolehliví bohuţel nejsou. Léčit závislé se doporučuje pouze v případě, ţe doloţí roční abstinenci od drog. Moţné reinfekce by totiţ velmi finančně léčbu znehodnocovaly.51
4.2.5. Syfilis Syfilis je onemocnění přenosné pohlavní cestou, člověk se můţe nakazit při sexuálním styku nebo sekretem, který obsahuje mikroby. Vyvolavatelem je totiţ mikrob nesoucí název Treponema pallidum. V místě, kde tento mikrob do těla vnikne, vznikne asi za tři týdny primární infekt. Tato nemoc má tři stádia: 1. stadium - projevuje se jako nebolestivé loţisko, které je tuhé, později jako tvrdý vřed. Nejčastěji se objevuje na pohlavních orgánech, ale můţe se vyskytnout na kterékoli části těla, která se setkala s infikovanými pohlavními orgány. Ještě předtím neţ se vřed objeví, 48
Viz Mačák, Mačáková 250. Viz Minařík, Hobstová in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 229 50 Viz Mačák, Mačáková 250. 51 Viz Minařík, Hobstová in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 230 49
27
mikroby se rozšiřují dále do organismu.
I bez léčby toto stadium
vymizí, nákaza však zůstává. 2. stadium - na kůţi a sliznici se objevují koţní a slizniční záněty. Nemocný má celkové potíţe, bolí ho klouby, má horečku. Toto stadium je také přechodné a ustupuje i bez léčby. Obě dvě stadia jsou vysoce nakaţlivá. 3. stadium - nejcharakterističtější změnou v tomto stadiu je syfilitická guma. Jsou to pruţné uzly velikosti špendlíkové hlavičky aţ pěsti. Nejčastěji jimi bývají postiţena játra, kosti, varlata a kůţe.52 V některých případech po období klidu, které můţe trvat několik let, dochází ke změnám, k zánětům na kardiovaskulárním aparátu. Následkem tohoto můţe pacient vykrvácet. Také se mohou poškodit nervová vlákna, která způsobí postiţení končetin.53
5. Prevence Prevence je „ intervence určená k zamezení či sníţení výskytu, šíření a škodlivých účinků uţívání alkoholu a nealkoholových drog.“54 Můţeme ji rozdělit na primární, sekundární a terciární.
5.1. Primární prevence Cílem primární prevence je odradit člověka jiţ od prvního uţití drogy, či alespoň co nejvíce oddálit jeho první kontakt s drogou. Snaţí se předcházet zvyšování uţívání návykových látek mezi rizikovou populací. Můţe se zaměřovat na celou populaci, např. vyuţitím masových médií, můţe zaměřovat své programy na školy, na rizikovou populaci, např. na záškoláky, děti ulice, děti uţivatelů drog, mladistvé delikventy atd. Obsahuje tyto hlavní sloţky: - vytváří podvědomí a informuje o drogách a všech jejich důsledcích
52
Viz Mačák, Mačáková 107. Viz Mačák, Mačáková 107. 54 Kalina 85. 53
28
- podporuje protidrogové postoje a normy - posiluje prosociální chování - posiluje jednotlivce i skupiny v osvojování si dovedností, jak osobních tak sociálních, potřebných k rozvoji protidrogových postojů - podporuje ţivotní styl bez drog, zdravější alternativy tvořivého a naplňujícího chování55
5.2. Sekundární prevence „Předchází vzniku, rozvoji a přetrvávání závislosti u osob, které již drogu užívají nebo
se na ní staly závislými. Obvykle používáme jako souborný název pro včasnou intervenci, poradenství, léčení. „56 Poradenství „Poradenství obecně je činnost, při které na jedné straně vystupuje vyškolený odborník (poradce) nabízející a realizující specifické služby, na straně druhé uživatel (klient), který tyto služby dobrovolně využívá. Cílem poradenství je zlepšení situace klienta.“57 Co je to poradenství v terénu? Poradenství v terénu, čímţ se rozumí většinou na ulici nebo v klubech, je prováděné formou různých nabídek přinášejících klientovi určité výhody a bezpečí. Jde především o jiţ zmíněnou formu Harm Reduction.58
5.3. Terciární prevence Cílem je předcházet váţnému i trvalému poškození, jak zdravotnímu tak sociálnímu, u uţívání drog. 59 Terciární prevencí je: -
„resocializace či sociální rehabilitace klientů, kteří prošli léčbou vedoucí k abstinenci, nebo se zapojili do substituční léčby a abstinují od nelegálních drog,
55
Viz Kalina 86. Kalina 97. 57 Viz Broža in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 269 58 Viz Broža in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 271 59 Viz Kalina 109. 56
29
-
intervence u klientů, kteří aktuálně drogy užívají a nejsou rozhodnuti užívání zanechat, souborně zvané Harm Reduction.“60
6. Harm Reduction Pro lidskou společnost je běţné, ţe pokud se v ní vyskytnou jakákoli rizika, společnost se je snaţí eliminovat. Pavel Hrdina ve své publikaci uvádí pro vysvětlení příklad, kdy se začátkem dvacátého století na silnici začaly objevovat první auta, za kterými zůstávalo mnoho přejetých slepic, a lidé před auty v hrůze prchali. Aby se těmto problémům předešlo, před vozem běhal muţ s červeným praporkem, který upozorňoval všechno ţivé, ţe se auto blíţí. Dnes je uţ situace na silnicích zcela jiná, ale princip „Harm Reduction“ zůstává a to v podobě airbagů, bezpečnostních pásů, přileb atd. 61 Kdyţ se ale filosofie sniţování rizik chtěla prosadit v oblasti drog a závislostí, vyvolalo to značné emoce a nesouhlas a to jak u laické, tak i u odborné veřejnosti orientované třemi směry pohledu na závislost.62 Těmi jsou: „1. Model morální – Myšlenkový proud, který vidí člověka užívajícího drogy jako morálně zkaženého a slabého. Za jediné řešení je v rámci tohoto modelu považována „převýchova“. V případě, že se závislý člověk nechce polepšit, je vyděděn ze společnosti nebo je pro svou závislost perzekuován prostřednictvím policie a justice. 2. Model nemoci (tradiční medicínský model) – Tento model považuje závislost za nevyléčitelnou nemoc, charakterizovanou ztrátou kontroly a neodvratně směřující ke chronicitě a fatálním důsledkům. Podle způsobu uvažování v rámci tohoto modelu postihuje nemoc- závislost jen určitý „druh“ lidí, kteří jsou k ní předem biologicky disponováni. Všechny sociální, zdravotní a další problémy vyplývající ze závislosti jsou tedy považovány za důsledky nemoci jedince. Z faktu, že je tato nemoc považována za nevyléčitelnou (tj. že je postižený člověk celoživotně disponován k závislosti), vyplývá i léčebná metoda. Jediným možným a akceptovaným řešením je celoživotní abstinence.
60
Kalina 109. Viz Hrdina in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 263 62 Viz Hrdina in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 263 61
30
3. Adaptivní model – Jedná se o psychologický model, klade důraz na vývoj člověka v raném dětství, především na vývojové problémy v tomto období. Ty vedou ke specifickým adaptivním selháním a nezdarům v období dospívání. Užívání drog nebo alkoholu je vnímáno jako kompenzační mechanismus takových problémů, jako je například nesmělost, osobní krize a traumata. Závislost je tedy možné vyléčit, když jsou odhaleny a vyléčeny příčiny závislosti v minulosti.„63 Dnes je jasné, ţe tyto modely jsou příliš zjednodušující. Závislé a jiné rizikové chování je totiţ výsledkem sloţitého systému interakcí s bio - psycho - sociálními faktory s různými moţnostmi a variacemi ve volbě drogy, způsobu uţití, důvodu uţití a také v chování. Uplatnění principu Harm Reduction je právě reakcí na tyto poznatky.64
6.1. Model Harm Reduction Model Harm Reduction se snaţí pracovat tak, aby negativní důsledky drog a jejich uţívání byly co nejmenší.
Neusiluje o absolutní eliminaci, protoţe to je podle
historické zkušenosti neodstranitelné. Především se zaměřuje na ţivotní stabilizaci klienta, vychází přitom z jeho potřeb. Snaţí se zlepšit klientovu kvalitu ţivota, zdravotní stav a tělesnou i duševní pohodu.65 „Model Harm Reduction upřednostňuje zdraví a osobní zodpovědnost před perzekucí. Upřednostňuje léčbu ve všech jejích možnostech, a to i přístupy založené na totální abstinenci, před kriminalizací závislých. Jakákoli pozitivní změna směrem ke snížení poškození je považována za krok správným směrem.“66 Tento model se rovněţ snaţí ochránit celou společnost před neţádoucími dopady uţívání drog a souvisí tedy se strategií ochrany veřejného zdraví (Public Health). Zájmy společnosti se ale mohou lišit od zájmů klienta, je potřeba mezi nimi stále hledat rovnováhu a zdůrazňovat společnou ochranu zdraví. Úsilí směřuje ke zvýšení zdraví celé komunity, problém jednotlivce je chápán jako problém celku. Intervence jsou tedy plánované na základě potřeb jak klientů, tak celé komunity. 67
63
Hrdina in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 263 Viz Hrdina in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 263 65 Viz Hrdina in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 263 66 Hrdina in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 264 67 Viz Hrdina in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 264 64
31
Postupy Hamr Reduction mají velký význam zejména v souvislosti s epidemií AIDS. Pokud není moţné léčit s cílem abstinence od návykových látek, tak je moţnost alespoň zmírnit škody, které uţívání drog působí. Patří sem i substituční léčba u závislých na opiátech metadonem, poskytování čistých injekčních stříkaček a jehel, tím se totiţ sniţuje riziko, ţe si uţivatelé budou mezi sebou jehly půjčovat a tak mohou šířit AIDS a ţloutenku. Závislým se také poskytují prezervativy, dezinfekce a jiný materiál. Některá zařízení mohou nabízet i občerstvení, krátkodobé přístřeší, moţnost se osprchovat, poradenství a sociální pomoc.68
6.2. Základní principy a strategie 1. Harm Reduction je alternativa k tradičním a jednostranným modelům uţívání drog a závislosti. 2. Harm Reduction akceptuje alternativy, které pracují s neabstinujícím klientem, i kdyţ abstinenci povaţuje za ideální výsledek, který je v mnohých případech bohuţel nesplnitelný. 3. Harm Reduction uplatňuje nízkoprahový přístup. To znamená, ţe na klienty nejsou kladeny nereálné poţadavky, jako je aktuální abstinence nebo omezení četnosti a způsobu uţívání. Sluţby jsou anonymní, po klientovi se tedy nevyţaduje jeho jméno. Počítá se s prostředím, ve kterém uţivatel drog ţije. V praxi toto znamená, ţe nízkoprahové sluţby pracují s klientem tam, kde právě je, ve stavu, v jakém je a za podmínek, na kterých se společně dohodnou. Sluţby vybudované na těchto principech jsou pozitivně přijímány, z výzkumů vyplývá, ţe sluţby řídící se principy HR mohou oslovit 70 – 80 % problémových uţivatelů drog.69
68 69
Viz Nešpor, Provazníková 15. Viz Hrdina in Kalina. Drogy a drogové závislosti 1, s. 265
32
7. SANANIM „SANANIM je nestátní neziskovou organizací, která od svého založení v r. 1990 působí v oblasti drogových závislostí. Lidem ohroženým drogami a jejich blízkým poskytuje pomoc v síti programů a služeb, které tvoří komplexní systém prevence, péče, léčby a resocializace. Touto svou činností tak vyvrací stále značně rozšířený mýtus, že závislosti na drogách se nelze zbavit, a napomáhá odstranit stigmatizaci související s užíváním drog, která je v poskytnutí efektivní pomoci často zcela zbytečnou překážkou. Rovněž se aktivně účastní na vytváření protidrogové politiky na všech úrovních státní správy s důrazem na ochranu veřejného zdraví, prosazuje realistický a poučený postup, pokud jde o priority a vytyčené cíle, a zasazuje se o hodnocení efektivity poskytovaných služeb, změnu systému jejich financování a jejich dlouhodobé plánování.“70 Součástí organizace Sananim, jsou kromě kontaktního centra také: terénní programy (TP), romský terénní program (TP ROM), denní stacionář (DST), specializované ambulantní sluţby CADAS, poradna pro rodiče (PPR), Terapeutická komunita Karlov (TKK), Terapeutická komunita Němčice (TKN), doléčovací centrum s chráněnými byty (DC), doléčovací centrum pro matky s dětmi (DC MAT), Centrum pro osoby v konfliktu se zákonem (COKUZ), pracovní a sociální agentura (PSA), drogové informační centrum (DIC).71
7.1. Kontaktní centrum SANANIM „Kontaktní centrum SANANIM je registrovanou sociální službou dle zákona 108/2006 Sb. a s ohledem na povinnost certifikace (usnesení vlády ČR č. 300/2005 a 700/2005) je i držitelem certifikátu odborné způsobilosti pro poskytování
kontaktních
a poradenských služeb, vydaného Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky.“72
70
Sananim, o. s. Kdo jsme. SANANIM.[online]. [cit. 2012-08-8]. Dostupný z http://www.sananim.cz/onas/kdo-jsme.html 71 Viz Sananim, o. s. Naše zařízení. SANAIM.[online]. [cit. 2012-08-8]. Dostupný z http://www.sananim.cz/ 72 Sananim, o. s., Kontaktní centrum. SANANIM.[online]. [cit. 2012-08-8]. Dostupný z http://www.sananim.cz/kontaktni-centrum-%28kc%29.html
33
Toto Kontaktní centrum je podporováno financemi Úřadu vlády České republiky a Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky, MHMP, MPSV, MZ, A UMČ Prahy 2.73
7.1.1. Poslání Minimalizace zdravotních a sociálních rizik u populace uţivatelů drog je hlavním posláním tohoto kontaktního centra, tím se totiţ současně chrání i populace, která je drogami nezasaţená. Kontaktní centrum se snaţí změnit rizikové chování klientů, pokouší se klienty motivovat ke změně jejich ţivotního stylu s výhledem na abstinenci.74
7.1.2. Cíle snaha o navázání co nejlepšího kontaktu mezi uţivateli drog a pracovníky Kontaktního centra snaha o vytvoření vzájemné důvěry mezi pracovníky a klienty kontakt, který je zaměřen především na změnu rizikového chování klientů (nechráněný sex, společné sdílení náčiní potřebného k aplikaci drog apod.) pomoct klientům najít motivaci k léčbě, udrţet si ji a posílit ji, tak aby směřovala k abstinenci zajištění některých podmínek potřebných k „přeţití“ klientů (zajištění základního a hygienického servisu, přidělování vitaminů, které jsou pro drogově závislé důleţité, vytváření pracovních programů apod.) snaha o sociální stabilizaci klientů pomoc v krizových situacích pomoc rodinám drogově závislých, či jiným blízkým osobám zlepšení informovanosti klientů a jejich vzdělání v této oblasti zlepšení informovanosti jak odborné, tak i laické veřejnosti75
73
Viz Sananim, o. s., Kontaktní centrum. SANANIM.[online]. [cit. 2012-08-8]. Dostupný z http://www.sananim.cz/kontaktni-centrum-%28kc%29.html 74 Viz Sananim, o. s., Kontaktní centrum - Poslání. SANANIM.[online]. [cit. 2012-08-8]. Dostupný z http://www.sananim.cz/kontaktni-centrum-%28kc%29/poslani.html 75 Viz Sananim, o. s., Kontaktní centrum – Naše cíle. SANANIM.[online]. [cit. 2012-08-8]. Dostupný z http://www.sananim.cz/kontaktni-centrum-%28kc%29/nase-cile.html
34
7.1.3. Cílové skupiny Kontaktní centrum je určeno: uţivatelům nealkoholových drog, kteří dosáhli věku alespoň 15 let (včetně experimentátorů a příleţitostných uţivatelů) rodinám a jiným blízkým osobám uţivatelů pedagogům, probačním právníkům a jiným odborníkům76 Klienty tohoto Kontaktního centra a jiných kontaktních center jsou především závislí a problémový uţivatelé tvrdých drog. Jsou to především uţivatelé s největším rizikovým scénářem, tedy hlavně nitroţilní uţivatelé drog, klienti s malou osobnostní a sociální autonomií a klienti, kteří jsou ohroţeni sociálně patologickými jevy.77
7.1.4. Nabízené služby „Speciální adiktologické služby: programy snižování zdravotních a sociálních rizik (výměnný program injekčních stříkaček, informace o bezpečném braní a bezpečném sexu) motivační trénink a předléčebné poradenství diagnosticko-diferenciální filtr a zprostředkování všech typů ambulantní i rezidenční léčby (včetně detoxifikace) pro odborníky a studenty zajišťování odborných konzultací a stáží”78 „Zdravotnické služby: základní zdravotní ošetření testy na infekční nemoci”79 „Sociální služby (podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách):
76
Viz Sananim, o. s., Kontaktní centrum – Komu je KC určeno. SANANIM.[online]. [cit. 2012-08-8]. Dostupný z http://www.sananim.cz/kontaktni-centrum-%28kc%29/komu-je-kc-urceno.html 77 Viz Libra in Kalina 2.166 78 Sananim, o. s. Kontaktní centrum – Co nabízíme. SANANIM.[online]. [cit. 2012-08-8]. Dostupný z http://www.sananim.cz/kontaktni-centrum-%28kc%29/co-nabizime.html 79 Sananim, o. s. Kontaktní centrum – Co nabízíme. SANANIM.[online]. [cit. 2012-08-8]. Dostupný z http://www.sananim.cz/kontaktni-centrum-%28kc%29/co-nabizime.html
35
kontaktní práce, základní nápojový, vitaminový a hygienický servis sociální a trestně-právní poradenství (pomoc při komunikaci s úřady atd.) osobní asistence krizová intervence poradenství pro rodiče, partnery nebo přátele drogou ohrožených nebo uživatelů”80
7.1.5. Principy práce Nízkoprahovost – snaha Kontaktního centra, aby bylo pro uţivatele drog snadno dostupné, a to jak místem, tak časem. Anonymita - v anonymitě mohou být jak klienti, tak rodiče, příbuzní, či jiní blízcí problémových uţivatelů či závislých. Anonymita je základem pro navázání kontaktu a pro následné budování důvěry mezi právníky a klienty. Anonymita téţ pomáhá v maximální míře vylučovat moţnost stigmatizace klienta, která je způsobena vstupem do zařízení, sbíráním dat a různými evidencemi. Individuální přístup – s kaţdým klientem je jednáno jako s výjimečnou individuální osobností, protoţe kaţdý jedinec je trochu jiný, nelze na všechny aplikovat stejné techniky, intervence a způsoby léčby. Respektování svobodné vůle - je kladen důraz na to, aby klient měl svobodnou moţnost volby, aby si mohl vybrat, zdali chce abstinovat či nikoliv. Tuto volbu je nezbytné respektovat, pokud jde o postup řešení problému i jeho cíl. I kdyţ klient neabstinuje, je tu moţnost nabídnout mu jiné formy péče. Klientům se má pomáhat, aby rozuměli svým rozhodnutím a aby přijali zodpovědnost za svůj vlastní ţivot. Veřejný přístup – veškeré sluţby tohoto kontaktního centra jsou přístupné všem klientům bez ohledu na pohlaví, rasu, politické přesvědčení, náboţenské vyznání, společenské postavení, psychický stav, fyzický stav či
80
Sananim, o. s. Kontaktní centrum – Co nabízíme. SANANIM.[online]. [cit. 2012-08-8]. Dostupný z http://www.sananim.cz/kontaktni-centrum-%28kc%29/co-nabizime.html
36
socioekonomické moţnosti. Téţ nezáleţí na tom, na jaké návykové látce je klient závislý, jak dlouho ji bere či jak ji uţívá. Bezplatnost – všechny sluţby poskytované tímto kontaktním centrem jsou zdarma. Flexibilita – sluţba se snaţí pruţně reagovat na změny probíhající na drogové scéně, přizpůsobuje se potřebám klientů. Pravidelně upravuje postupy a pravidla. Dodržování práv klientů – většinová populace drogové uţivatele stigmatizuje, a tak se klienti ocitají v nevýhodném postavení a jsou kráceni na svých právech. Je tedy důleţité, aby kontaktní centrum vytvářelo podmínky vhodné pro naplnění práv klientů, pomáhalo jim při prosazování jejich opodstatněných zájmů ve vztahu k majoritní společnosti.81
7.1.6. Tým zařízení Jiří Libra popisuje tým zařízení nízkoprahových denních center následovně: Tým má být vytvořen tak, aby jeho členové odpovídali různorodé skladbě programu a také, aby byl schopný dostát obtíţným nárokům nízkoprahové práce. Má být vytvořen tak, aby v něm byly zastoupeny všechny odpovídající profese. Tým se skládá z kontaktních pracovníků, specialistů a dobrovolníků. 82 Podle standardu MPSV mají být kontaktní pracovníci rozděleni na kontaktní a terénní, či na zdravotníky a na „nezdravotníky“. A však v praxi toto není vţdy v souladu s moţnostmi a potřebami, minimum, které všichni pracovníci musí ovládat, lze získat z praxe. Pracovník musí mít dovednosti v oblastech: navazování, udrţování a rozvíjení kontaktů s klienty, v posuzování potřeb klienta, v oblasti základního poradenství, a to jak problémovým uţivatelů, tak jejich rodinám a přátelům. Pracovníci by téţ měli umět pouţívat postupy krizové intervence, uţívat motivačního rozhovoru a práce, měli by v případě potřeby umět klienta provázet k jiným sluţbám a měli by umět poskytnout primární první pomoc.
83
81
Viz Sananim, o. s., Kontaktní centrum – Principy práce. SANANIM.[online]. [cit. 2012-08-8]. Dostupný z http://www.sananim.cz/kontaktni-centrum-%28kc%29/principy-prace.html 82 Viz Libra in Kalina. Drogy a drogové závislosti 2, s. 169 83 Viz Libra in Kalina. Drogy a drogové závislosti 2. s, 169
37
Dalšími členy týmu jsou specialisté, ti jsou podle moţností programu buďto pracovníky regulérními, ale častěji to bývají externisté. Můţou mezi ně patřit sociální pracovníci, lékaři (psychiatři, gynekologové, infekcionisté, praktičtí lékaři), psychologové, psychoterapeuti, zdravotní sestry a speciální pedagogové. Zařazení těchto specialistů do týmu je závislé na cílové skupině klientů a má odpovídat profesionální úrovni týmu. Je však ovlivněno finančními moţnostmi a koncepcí programu. Členy týmu mohou být i dobrovolní pracovníci, často jsou bývalými uţivateli programu, studenti, duchovní a jiní angaţování zájemci. Bývalý uţivatelé (často označováni pojmem „ex-useři“) mají často svůj prostor v úvodních fázích programu, kde jsou vyuţíváni pro snazší navázání kontaktu s cílovou skupinou.84
7.2. Časopis Dekontaminace Časopis Dekontaminace je vydáván organizací SANANIM. Je to časopis pro pracovníky a klienty terénních programů a kontaktních center. Je zaloţený na principech Harm Reduction, zábavnou formou popisuje rizika uţívání drog, zásady bezpečného brání, zásady bezpečného sexuálního chování, popisuje moţná rizika sexuálního chování, objevují se v něm reportáţe o souvisejících tématech, uţivatelé se v něm můţou s ostatními podělit se svými zkušenostmi atd. Pro bliţší představení tohoto časopisu uvedu část článku s názvem Deset hřebíků do rakve, aneb jakým chováním si koledujete o smrt, nebo alespoň o pořádně bolestivé potíže. „1. Předávkování – Váš osvědčený zdroj vypadl a vy si koupíte materiál od někoho cizího. Je vám blbě, spěcháte a tak si dáte celý naráz (neochutnáte), a to ještě na místě, kde Vás jen tak někdo nenajde…Je to moc silný, nebo řízlý kdovíčím, každopádně už to máte v těle a začínáte modrat… 2. Zmašťování se do mrtva – Máte rádi, když jste fakt pořádně a nevíte o sobě? Nemáte peníze a tak kombinujete víc věcí, abyste ušetřili nebo zvýšili jejich účinek? Heroin a spousta benzáků, metadon a alkohol atd. Super cesta k tomu někde vytuhnout a udusit se vlastníma zvratkama… 84
Viz Libra in Kalina. Drogy a drogové závislosti 2. s, 169
38
3. Krk a třísla – Nemáte už žíly, nebo nechcete, aby z vašich rukou nebylo poznat, že jste toxík…Tak si dáváte do třísel nebo krku, kudy jdou velké tepny a citlivá nervová zakončení. Skvělá cesta k vykrvácení nebo na invalidní vozíček při poškození nervů…“85
8. Praktická část Cílem mého výzkumu je zjistit, jak moc rizikově se chovají a nakolik jsou o rizikovém chování informováni klienti právě Kontaktního centra SANANIM. Důvodem výběru tohoto tématu byla zejména touha zjistit, jaký vliv má v této oblasti kontaktní centrum. Tento výzkum je inspirovaný výzkumem, který proběhl v Kontaktním centru CPPT O.P.S. Plzeň, prováděl ho Karel Frouz a uvedl ho ve své bakalářské práci. Výzkum byl prováděn metodou dotazníku. Otázky, které jsem pro svůj výzkum zvolila, zkoumají jednak rizikové chování a jednak informovanost klientů o moţných důsledcích tohoto rizikového chování. Otázky jsou vytvořené tak, ţe zkoumají injekční uţivatele drog dohromady ve dvou oblastech, v oblasti injekčního uţívání drog a sexuálního chování. Výzkum byl prováděn v Kontaktním centru SANANIM, v běţný pracovní den a v běţné pracovní době. Oslovila jsem 30 klientů, z nichţ jich pouze 8 odmítlo dotazník vyplnit. Nutné dodat, ţe to byli ti klienti, kteří přišli do centra jen kvůli výměně injekčního materiálů, ostatní, kteří šli do kontaktní místnosti, dotazník přijali, odměnou jim byla čokoláda. Klienti, kteří jdou do kontaktního centra často jen kvůli výměně svých stříkaček, nemají zájem o hlubší komunikaci a tím se k nim hůře dostávají potřebné informace, týkající se právě třeba bezpečnější aplikace drog a problémy s tím spojenými. Jejich komunikace v k-centru spočívá jen ve výměně v přátelském prostředí. Toto sice často umoţňuje navázání rozhovoru s klientem, ale pro hlubší komunikaci je potřeba více času a vyšší četnost návštěv.86 „A i po delší době může rozhovor dotýkající se i „toho co dělá špatně“ klient špatně přijímat či jej může přímo odradit od docházení do 85 86
Termer. Deset hřebíků do rakve. Dekontaminace. 2001, č. 1, s. 24 Viz Frouz 35.
39
kontaktního centra. V každodenní praxi výměnného programu se opravdu klient často nezajímá o nic jiného než o injekční materiál, letáky nečte, spěchá, obává se mluvit o sobě. Situace využití služby taková není vždy, ale může být častá.“87 Dotazník mi tedy pravděpodobně odmítli vyplnit takovýto klienti.
8.1. Základní hypotézy Podle sluţeb Harm Reduction a prostudované literatury, mají kontaktní centra obecně pozitivní vliv na sníţení, omezení či zamezení některému rizikovému chování injekčních uţivatelů drog. To je dáno kromě poskytování nového a sterilního injekčního materiálů i informačními a poradenskými sluţbami, včetně osobních rozhovorů pracovníka s klientem. Tím by mělo docházet k prohloubení informovanosti a ovlivnění chování klientů.88 Základními hypotézami výzkumu je, ţe klienti, kteří navštěvují kontaktní centrum déle a často, jsou více informováni o moţných rizicích, které přináší injekční uţívání a nezodpovědný sexuální ţivot a chovají se méně rizikově neţ klienti, kteří do kontaktního centra chodí krátce a méně často.
8.2. Dotazník Většina klientů se zajímala o to, co jim překládám za výzkum, tím způsobem, ţe se mě ptali. Téměř všichni klienti si přečetli u dotazníku úvodní stránku, kde byl dotazník představen a bylo zde také popsáno, jakým způsobem ho mají vyplňovat. Většině klientů trvalo vyplnění kolem předpokládaných deseti minut aţ patnácti minut, některým však o něco více. Jeden klient dokonce dotazník vyplňoval téměř hodinu, a to zejména proto, ţe měl potřebu k dotazníku připisovat svoje zkušenosti a názory. Abych si ověřila, zdali jsou otázky srozumitelné a kolik času je potřeba k jejich vyplnění, provedla jsem nejprve zkoušku na prvních klientech.Všechny otázky se jako srozumitelné potvrdily. V průběhu výzkumu však dva lidi měli problém s první otázkou, kterou jsem jim tedy musela vysvětlit. Otázek jsem zvolila patnáct a jsou vytvořeny způsobem, kdy má vţdy klient na výběr z několika variant odpovědi. 87 88
Frouz 35. Viz Frouz 35.
40
První otázkou je: Jak dlouho a jak často navštěvuješ toto K – centrum? Klient měl na výběr z několika moţností, pokud navštěvuje i jiná k – centra, měl téţ moţnost vyplnit jak dlouho a jak často je navštěvuje. Tato otázka je do dotazníku zařazena proto, aby rozdělila klienty do dvou skupin a to na klienty, kteří jsou pravidelnými a dlouhodobými klienty a na klienty, kteří jsou nováčci kontaktního centra, či ho navštěvují jen zřídka kdy. Pokud se klient do ţádné z této skupin podle vyplnění dotazníku nedal zařadit, byla vytvořena skupina prostřední pro takovýto typ klienta. Do dotazníku byly zařazeny otázky dvojího typu, jedny, které zkoumají informovanost a druhé, které zkoumají rizikové chování. Pro lepší přehlednost zde nejsou popsány, jak za sebou následují v dotazníku, ale jsou rozřazeny podle typu: a) Otázky zkoumající informovanost: Je možné se nakazit nějakou nemocí použitím cizí stříkačky či nádobíčka? U této otázky měl klient moţnost zaškrtnout odpověď ano či ne. Pokud ano, jakými nemocemi je možné se nakazit? Na výběr je sedm moţností, z nich některé jsou správné a některé nikoliv. Klient samozřejmě mohl zaškrtnout více moţností. Je bezpečné používat svojí stříkačku vícekrát? Zde se klientovi nabízí moţnosti odpovědět ano či ne. Co by se mohlo stát, když byste použili znovu Vaší, ale již použitou stříkačku? Otázka nabízí pět moţností odpovědi, přičemţ jich klienti mohou zaškrtnout i více. Je možné se nakazit nějakou nemocí sexuálním stykem? Na tuto otázkou je moţné odpovědět ano, ne. Pokud ano, jakými nemocemi je možné se nakazit? Dotazovaný měl opět na výběr několik moţností, přičemţ některé byli správné jiné nikoliv. Které z těchto příznaků jsou znakem nakažení některou z pohlavních chorob? Na výběr je opět z několika správných a chybných odpovědí. Co víte o abscesu?
41
Co víte o žloutence typu C? Co víte o viru HIV/ nemoci AIDS. U těchto posledních třech otázek, je opět na výběr z několika moţností. Některé moţností jsou pravdivé, jiné smyšlené.
b) Otázky zkoumající rizikové chování: Používáte cizí stříkačku? Klienti mohli zakříţkovat odpověď, ano, ne a ano pokud nemám jinou moţnost. Používáte svojí stříkačku vícekrát? Moţnosti odpovědi jsou stejné jako u předchozí otázky. Používáte při sexuálním styku kondom? Odpověď je jednoduchá, buďto ano, ne, či někdy. Když se Vám objeví nějaké zdravotní obtíže, co děláte? Co byste dělali, kdyby se Vám objevilo zarudlé místo (flegmona) poblíž místa vpichu? V tom místě by byla horečka, bolelo by to a trvalo to již druhý den? Dotazovaný má u obou otázek na výběr z několika moţných řešení. Jak přesně dotazník vypadá, můţeme vidět v Přílohách (Příloha č. 1).
8.3. Hodnocení dotazníku První otázka byla do dotazníku vloţena jako otázka rozřazovací. Rozdělila klienty do tří skupin, podle toho jak dlouho a jak často navštěvují Kontaktní centrum SANANIM. Pro větší přesnost, byla uvedena i otázka, zda navštěvují i jiné kontaktní centrum, pokud ano, jak dlouho a jak často. Tato otázka se však ukázala jako nepodstatná, jelikoţ jen málo z oslovených klientů dochází i do jiného kontaktního centra, a pokud ano, nemělo to vliv na jejich rozřazení, a to proto, ţe jiţ z první otázky bylo jasné, ţe patří do skupiny A. Skupina A tedy obsahuje ty klienty, kteří jsou dlouhodobými a pravidelnými
návštěvníky
Kontaktního
Z dotazovaných je jich celkem osm.
42
centra
SANANIM.
Skupina C obsahuje klienty, kteří jsou v kontaktním centru nováčci, či do něj docházejí velmi zřídka. Z dotazovaných jich je celkem sedm. Skupina B zahrnuje ty klienty, kteří se nehodili ani do jedné z předešlých skupin. Četnost jejich návštěv Kontaktního centra SANANIM je na pomezí skupin A a C. Z dotazovaných je jich téţ celkem sedm. Výsledky dotazníku jsou zapsány v tabulkách. K odpovědi je vţdy přiřazen počet klientů, kteří tuto moţnost zvolili, klienti jsou přitom děleni do jiţ zmíněných třech skupin. U otázek, které zkoumají informovanost je kaţdá odpověď slovně klasifikována a to buď jako správná, v opačném případě chybná. U otázek zkoumající rizikové chování jsou odpovědi hodnoceny jako bezpečnější, rizikové a velmi rizikové. Tabulky jsou umístěny v Přílohách (Příloha č. 2).
8.3.1. Vyhodnocení informovanosti Nejprve se budeme zabývat otázkami, které vyhodnocují informovanost klientů. Po sečtení největšího moţného počtu správných odpovědí a vydělení tohoto počtu číslem, které představuje skutečný počet správných odpovědí, se dostáváme k těmto výsledkům: Klienti skupiny A: 81, 37% Klienti skupiny B: 80, 99% Klienti skupiny C: 70, 57% Tyto procentuální výsledky představují hodnotu, na kolik jsou klienti informovaní. Potvrdila se tedy hypotéza, ţe klienti skupiny A, tedy klienti co docházejí do Kontaktního centra SANANIM často a dlouhodobě jsou více informování o moţných rizicích injekčního uţívání drog a rizicích v oblasti sexuálního ţivota, neţ klienti skupiny C, kteří kontaktní centrum navštěvují krátce, nebo málo často.
43
Zajímavé je, ţe klienti skupiny B, coţ jsou klienti, kteří nešli zařadit do ani jedné skupiny, z toho důvodu, ţe stojí mezi nimi, mají téměř stejný výsledek jako klienti skupiny A. Moţným zdůvodněním těchto výsledků, by mohlo být, ţe vliv kontaktního centra na informovanost klientů, vyţaduje tolik času, který odpovídá návštěvnosti klientů skupiny B.
8.3.2. Vyhodnocení rizikového chování Klienti skupiny A označili 55% odpovědí, které jsou bezpečnější, 30% rizikových odpovědí a 15% odpovědí velmi rizikových (celkem 45% rizikových odpovědí) Klienti skupiny B označili 28, 6% odpovědí bezpečnějších, 31, 4% odpovědí rizikových a 40% odpovědí velmi rizikových (celkem 71, 4% rizikových odpovědí) Klienti skupiny C označili 31, 4 % bezpečnějších odpovědí, 45, 7% odpovědí rizikových a 22, 9% velmi rizikových (celkem 68, 6% rizikových odpovědí) Z těchto výsledků tedy plyne, ţe klienti skupiny A se chovají méně rizikově, neţ klienti skupiny C i B. Hypotéza se tedy opět potvrdila. Zajímaví ovšem jsou opět klienti skupiny B, kteří zde vyšli jako skupina, která se chová nejvíce rizikověji.
8.3.3. Porovnání informovanosti s rizikovým chováním Klienti skupiny A: informovanost 81, 37% > 55% bezpečné chování Klienti skupiny B: informovanost 80, 99% > 28, 6% bezpečné chování Klienti skupiny C: informovanost 70, 57% > 31, 4 % bezpečné chování Kdyţ srovnáme výzkum informovanosti a rizikového chování, vyjde nám, ţe skupina A, která je nejvíce informovaná, se chová nejméně rizikově či nejvíce bezpečně. Skupina C, které je nejméně informovaná, se chová více rizikově neţ skupina A. Avšak 44
skupina B, která nám vyšla jako druhá nejvíce informovaná skupina, a to skoro na úrovni skupiny A, se ale chová nejvíce rizikově ze všech skupin, coţ je zvláštní, kdyţ míra její informovanosti je poměrně vysoká a téměř se neliší od skupina A. Kdyţ ale celkově poměříme vztah mezi informovaností a mírou rizikovosti, docházíme k závěru, ţe lidé ačkoliv jsou na nějaké úrovni informování, se v praxi chovají více rizikově, neţ by se podle jejich teoretických znalostí dalo očekávat.
45
Závěry Obsahem práce je kromě představení a podrobnějšího rozvedení základních pojmů jako jsou drogy, závislost, prevence, Harm Reduction atd. i moţná rizika, které uţívání drog přináší, dále představení Kontaktního centra SANANIM a na závěr přichází praktická část, ve které se věnuji svému výzkumu. Jak jste si v práci mohli všimnout, moţná rizika, která přináší chování injekčních uţivatelů drog, jsou váţná. A to jak v oblasti psychosociálních onemocnění, tak v oblasti onemocnění somatických. Velké problémy přináší onemocnění AIDS, ţloutenky, syfilis atd. Model Harm Reduction se snaţí tyto nepříjemné dopady svými postupy sníţit, snaţí se o to, aby negativní důsledky drog a jejich uţívání byly co nejmenší. S principy Harm Reduction pracuje i právě Kontaktní centrum SANANIM. Cílem mé práce bylo zjistit, jaká je míra rizikového chování a informovanosti injekčních uţivatelů drog, kteří jsou klienty kontaktního centra SANANIM. Chtěla jsem zjistit, zda li klienti, kteří navštěvují centrum dlouhodobě a pravidelně se chovají méně rizikově a mají větší informace o moţných rizicích při uţívání drog neţli klienti, kteří jsou v centru noví, nebo do něj docházejí málo často. Za metodu výzkumu jsem zvolila dotazníky, s kterými jsem oslovila klienty právě Kontaktního centra SANANIM. Výzkum hodnotím pozitivně, protoţe cíl mé práce byl naplněn. Zjistila jsem, ţe klienti, kteří Kontaktní centrum navštěvují dlouhodobě a často mají informovanost 81,37%, coţ je o 10,8 % více neţ klienti, kteří jsou v centru noví, nebo ho navštěvují jen zřídka, hodnota jejich informovanosti je 70, 57%. Tím se tedy potvrdila hypotéza, která říká, ţe první skupina klientů by vlivem kontaktního centra měla být více informovaná o moţných rizicích jejich chování, a to jak v oblasti injekčního uţívání drog, tak v oblasti sexuálního chování. Druhou částí výzkumu, bylo zjistit, jak rizikově se klienti chovají, a jestli se dlouhodobí a stálí klienti chovají méně rizikově, neţ klienti druzí. Taková byla i druhá hypotéza a výzkum ji opět potvrzuje. Míra rizikového chování u dlouhodobých klientů je 45% a míra rizikového chování u nováčků, či klientů docházejících do centra málo je 68, 6%, rozdíl je tedy 23, 6%. 46
Kontaktní centrum má tedy zcela určitě významný vliv na informovanost klientů a částečně i na jejich rizikové chování. Rozdíl mezi mírou informovanosti a rizikovým chováním je však dost velký. Zajímavé by bylo výzkum rozvinout tím směrem, aby se zjistilo, kdyţ jsou klienti na nějaké úrovni informováni o moţných rizicích jejich chování, proč se chovají více rizikově, neţ tomu odpovídají jejich znalosti.
47
Použitá literatura ARTERBUN, Stephen, BURNS, Jim. Drogy klepou na dveře. DIMEOVÁ, Daniela. 1. Vydání. Brno: Nová naděje. 2001. ISBN 80-86077-03-9. KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 1 : Mezioborový přístup. 1. Vydání. Praha: Úřad vlády ČR. 2003. ISBN 80-86734 -05-6. KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 2 : Mezioborový přístup. 1. Vydání. Praha: Úřad vlády ČR. 2003. ISBN 80-86734-05-6. KALINA, Kamil a kol. Mezioborový glosář pojmů z oblasti drog a drogových závislostí. Praha: Filia Nova o. s., 2001. ISBN 80-238-8014-4. KOL. AUTORŮ. Kontaktní práce – antologie textů ČAS. Praha: ČAS, 2010. ISBN: 978-80-86728-42-1.
MAČÁK, Jirka. MAČÁKOVÁ, Jana. Patologie. 1. Vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 2004. ISBN 80-247-0785-3. MINAŘÍK, Jakub. O drogách obecně. Drogová poradna [online]. [cit. 2012-02-8]. Dostupný z http://www.drogovaporadna.cz/o-drogach-obecne.html NEŠPOR, Karel, CSÉMY, L., PERNICOVÁ, H. Prevence problémů působených návykovými látkami na školách. Praha: BESIP MV. 1995. NEŠPOR,
Karel.
DVOŘÁK,
Václav.
Prevence
trestné
činnosti
související
s návykovými látkami. 1. Vydání. Praha: Armex Praha, TRIVIS. 1998. ISBN 80902283-9-9.
NEŠPOR, Karel. PROVAZNÍKOVÁ, Hana. Slovník prevence problémů působených návykovými látkami. 3. vydání. Praha: FORTUNA. 1999. ISBN 80-7071-123-X
48
NEZDAROVÁ, Eva. Zkušenosti klientů terénního programu s želatinovými kapslemi. Praha. Bakalářská práce UK 1. Lékařská fakulta. 2011. RICHTEROVÁ TĚMÍNOVÁ, Martina in KOLEKTIV AUTORŮ. Mladiství a drogy. Praha: SANANIM. 2010. ISBN 978-80-904536-0-9 SANANIM, o. s. Kontaktní centrum. SANANIM.[online]. [cit. 2012-08-8]. Dostupný z http://www.sananim.cz/kontaktni-centrum-%28kc%29.html SHAPIRO, Harry. Drogy: Obrazový průvodce. Fokt, Michael. Háčík, Lubomír. 1. Vydání. Praha: Svojtka & Co., s.r.o. 2005 TERMER, Aleš a Kol. Dekontaminace. SANANIM.2010, č. 10 TERMER, Aleš a Kol. Dekontaminace. SANANIM.2011, č. 1
49
Přílohy Příloha č. 1
Dotazník zkoumající rizikové chování a informovanost nitrožilních uživatelů drog, klientů Kontaktního centra SANANIM
Tyto dotazníky jsou určeny jako výzkum do absolventské práce pro školu VOŠ Jabok, obor sociální pedagogika a teologie. Případné výsledky výzkumu a celá práce by měla být po dopracování k nahlédnutí v místní knihovně. Předpokládaný čas pro vyplnění jednoho dotazníku je deset až 15 minut. Tereza Mašitová
50
Vaše odpovědi křížkujte prosím do čtverečků. Některé odpovědi mohou mít i více možností. Veškeré údaje jsou anonymní. 1. Jak dlouho navštěvuješ toto K- centrum? centrum? Méně jak 3 měsíce
Jak často navštěvuješ toto K -
□
3 měsíce až půl roku
1x týdně a více
□
□
3x,2x měsíčně □
Půl roku až rok □
1x měsíčně □
Rok až dva roky □
1x za tři měsíce □
Dva roky a více □
méně často □
Pokud navštěvuješ i jiné K-centrum, zakřížkuj též, jak dlouho ho navštěvuješ a jak často. Méně jak 3 měsíce
□
3 měsíce až půl roku
1x týdně a více
□
□
3x,2x měsíčně □
Půl roku až rok □
1x měsíčně □
Rok až dva roky □
1x za tři měsíce □
Dva roky a více □
méně často □
2. Je možné nakazit se nějakou nemocí použitím cizí stříkačky či nádobíčka? Ano □
Ne □
3. Pokud ano, jakými nemocemi je možné se nakazit? Virus HIV/ nemoc AIDS □ Revma □ Kapavka□ 51
Syfilis □ Žloutenka □ Chřipka □ Ekzém □
4. Používáte cizí stříkačku? Ano, často □
Ano, když nemám jinou možnost □
Ne □
5. Je bezpečné používat svojí stříkačku vícekrát? Ano □
Ne□
6. Co by se mohlo stát, když byste použili znovu Vaší, ale již použitou stříkačku? Zanesení infekce do těla
□
Může se vytvořit absces □ Droga nebude fungovat □ Žíla nepůjde dobře napíchnout □ Předávkování □
7. Používáte svojí stříkačku vícekrát? Ano, často
□
Ano, když nemám jinou možnost □
8. Je možné nakazit se nějakou nemocí sexuálním stykem? Ano □
Ne □ 52
Ne □
9. Pokud ano, jakými nemocemi je možné se nakazit? Virus HIV/ nemoc AIDS □ Revma □ Kapavka□ Syfilis □ Žloutenka □ Chřipka □ Ekzém □
10. Používáte při sexuálním styku kondom? Ano □
Někdy □
Ne □
11. Které z těchto příznaků jsou znakem nakažení některou z pohlavních nemocí? Alergie □ Pálení při močení □ Kašel □ Bolesti břicha
□
Hubnutí □ Průjem
□
Třes, zimnice
□
Výtok z pohlavních orgánů □ 53
Vřídky nebo vyrážka na pohlavních orgánech □ Migréna □ Vyrážka na rukou, zádech či ústech
□
Pálení v pochvě □
12. Co víte o abscesu? Není nebezpečný a sám brzo zmizí
□
Obvykle vzniká po vpichu stříkačkou □ Je to bulka často naplněná hnisem □ Na jeho vyléčení dobře pomáhá mast □ Přenáší se podobně jako rýma □ Absces je třeba chirurgicky vyšetřit □
13. Co víte o viru HIV a nemoci AIDS? Dá se vyléčit □ Přenáší se podobně jako rýma či chřipka □ Přenáší se krví a sexuálním stykem □ Může se přenést v těhotenství z matky na plod □ V ČR žádní nakažení skoro nejsou □ Je to smrtelná nemoc a způsobuje řadu obtíží □
54
14. Co víte o žloutence typu C? Člověku po nakažení je vždycky špatně □ Nejdříve způsobuje obtíže podobné chřipce
□
Napadá srdce a mozek □ Člověk někdy může mít i jen slabé nebo žádné příznaky
□
Způsobuje potíže s trávením jídla □ Objevují se bolesti nebo tlak pod žebry □
15. Když se Vám objeví nějaké zdravotní potíže, co děláte? Svůj stav se snažím brzo řešit
□
Svůj stav začnu řešit, až když potíže trvají trochu déle a nezlepšují se □ Svůj stav začnu řešit, až když jsou potíže nesnesitelné □
16. Co byste dělali, kdyby se Vám objevilo zarudlé místo (flegmona) poblíž místa v pichu? V tom místě by byla horečka, bolelo by to a trvalo to již druhý den? Návštěva u lékaře □ Poradit se s někým kompetentním □ Sebeléčba □ Zatím neřešit a počkat □
55
Příloha č. 2 2. Je moţné nakazit se nějakou nemocí pouţitím cizí stříkačky či nádobíčka? odpověď
Klient A
Klient B
Klient C
ano ne
8 0
7 0
7 0
Vyhodnocení odpovědi správná chybná
3. Pokud ano, jakými nemocemi je moţné se nakazit? odpověď
Klient A
Klient B
Klient C
Virus HIV/ Nemoc AIDS Revma Kapavka Syfilis Ţloutenka Chřipka Ekzém
8
7
7
Vyhodnocení odpovědi správná
0 2 3 8 1 0
0 2 4 7 0 1
0 6 5 5 3 2
chybná chybná správná správná chybná chybná
Klient B
Klient C
0 4
0 4
Vyhodnocení odpovědi velmi rizikové rizikové
3
3
bezpečnější
Vyhodnocení odpovědi správná chybná
4. Pouţíváte cizí stříkačku? odpověď
Klient A
Ano, často 0 Ano, kdyţ 2 nemám jinou moţnost Ne 7
5. Je bezpečné pouţívat svojí stříkačku vícekrát? odpověď
Klient A
Klient B
Klient C
Ano Ne
3 5
1 6
4 3
6. Co by se mohlo stát, kdyţ byste pouţili znovu Vaší, ale jiţ pouţitou stříkačku? odpověď
Klient A
Zanesení 6 infekce do těla Můţe se 5
Klient B
Klient C
3
3
Vyhodnocení odpovědi správná
5
2
správná
56
vytvořit absces Droga nebude 1 fungovat Ţíla nepůjde 8 dobře napíchnout Předávkování 1
chybná 5
6
správná
0
0
chybná
Klient B
Klient C
3 3
1 6
Vyhodnocení odpovědi velmi rizikové rizikové
1
0
bezpečnější
7. Pouţíváte svojí stříkačku vícekrát? odpověď
Klient A
Ano, často 1 Ano, kdyţ 5 nemám jinou moţnost Ne 2
8. Je moţné nakazit se nějakou nemocí sexuálním stykem? odpověď
Klient A
Klient B
Klient C
Ano Ne
8 0
7 0
7 0
Vyhodnocení odpovědi správná chybná
9. Pokud ano, jakými nemocemi je moţné se nakazit? odpověď
Klient A
Klient B
Klient C
Virus HIV/ nemoc AIDS Revma Kapavka Syfilis Ţloutenka Chřipka Ekzém
8
7
7
Vyhodnocení odpovědi správná
0 7 7 5 1 0
0 7 7 7 1 2
0 4 7 5 0 1
chybná správná správná správná chybná chybná
Vyhodnocení odpovědi bezpečnější rizikové velmi rizikové
10. Pouţíváte při sexuálním styku kondom? odpověď
Klient A
Klient B
Klient C
Ano Někdy Ne
1 2 5
1 0 6
2 1 4
57
11. Které z těchto příznaků jsou znakem nakaţení některou z pohlavních nemocí? odpověď
Klient A
Klient B
Klient C
Alergie Pálení při močení Kašel Bolesti břicha Hubnutí Průjem Třes, zimnice Výtok z pohlavních orgánů Vřídky nebo vyráţka na pohlavních orgánech Migréna Vyráţka na rukou, na zádech či ústech Pálení v pochvě
1 7
2 4
0 4
Vyhodnocení odpovědi chybná správná
1 1 1 1 7
1 2 2 2 2 6
2 4 3 5 6 5
chybná chybná chybná chybná chybná správná
7
6
4
správná
0 2
2 2
0 5
chybná správná
5
2
4
správná
12. Co víte o abscesu? odpověď
Klient A
Klient B
Klient C
Není nebezpečný a sám brzo zmizí Obvykle vzniká po vpichu stříkačkou Je to bulka často naplněná hnisem Na jeho vyléčení dobře pomáhá mast Přenáší se podobně jako rýma Absces je třeba chirurgicky vyšetřit
0
0
2
Vyhodnocení odpovědi chybná
8
7
7
správná
7
7
5
správná
1
2
3
chybná
0
0
0
chybná
6
5
3
správná
58
13. Co víte o viru HIV a nemoci AIDS? odpověď
Klient A
Klient B
Klient C
Dá se vyléčit Přenáší se podobně jako rýma či chřipka Přenáší se krví a sexuálním stykem Můţe se přenést v těhotenství z matky na plod V ČR ţádní nakaţení skoro nejsou Je to smrtelná nemoc a způsobuje řadu obtíţí
0 0
0 0
0 0
Vyhodnocení odpovědi chybná chybná
8
7
7
správná
6
6
4
správná
0
0
1
chybná
8
6
6
správná
14. Co víte o ţloutence typu C? odpověď
Klient A
Klient B
Klient C
Člověku po nakaţení je vţdycky špatně Nejdříve způsobuje obtíţe podobné chřipce Napadá srdce a mozek Člověk někdy můţe mít i jen slabé nebo ţádné příznaky Způsobuje potíţe s trávením jídla Objevují se bolesti nebo tlak pod ţebry
1
1
4
Vyhodnocení odpovědi chybná
5
3
2
správná
0
1
1
chybná
6
4
4
správná
4
3
1
správná
4
2
2
správná
15. Kdyţ se Vám objeví nějaké zdravotní potíţe, co děláte?
59
odpověď
Klient A
Svůj stav se 5 snaţím brzo řešit Svůj stav začnu 2 řešit, aţ kdyţ potíţe trvají trochu déle a nezlepšují se Svůj stav začnu 1 řešit, aţ kdyţ jsou potíţe nesnesitelné
Klient B
Klient C
3
3
Vyhodnocení odpovědi bezpečnější
2
2
rizikové
2
2
velmi rizikové
16. Co byste dělali, kdyby se Vám objevilo zarudlé místo (flegmona) poblíţ místa vpichu? V tom místě by byla horečka, bolelo by to a trvalo to jiţ druhý den? odpověď
Klient A
Klient B
Klient C
Návštěva u lékaře Poradit se s někým kompetentním Sebeléčba Zatím neřešit a počkat
2 5
1 1
2 1
1 0
2 3
3 1
60
Vyhodnocení odpovědi bezpečnější bezpečnější rizikové velmi rizikové