Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra Biologie
Bc. Dagmar Šromotová Vaculíková Přírodopis – Základy technických věd a informačních technologií Kombinované studium
JABLONĚ VE VÝUCE NA 2. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Olomouc 2013
Prohlášení Prohlašuji, že jsem Bakalářskou práci na téma - Jabloně ve výuce na 2 stupni Základní školy, vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiložené bibliografii. V Olomouci, dne……………………..2013 Podpis……………………………………………………….
Poděkování Děkuji všem, kteří mi pomohli při řešení Bakalářské práce a ráda bych vyjádřila upřímné poděkování Ing. Pavlíně Škardové za odborné vedení a cenné připomínky ke zpracování práce.
OBSAH 1
Úvod
5
2
Cíl práce
6
3
Metodika práce
7
4
Literární přehled
8
5
6
4.1
Původ a rozšíření jabloně domácí v Evropě a historie pěstování
8
4.2
Botanické zařazení jabloně domácí
11
4.3
Historie štěpování
12
4.4
Řez
12
Využití jabloní v přírodopisu
15
5.1
Botanické názvosloví, pletiva
15
5.2
Stonek
17
5.3
List
18
5.4
Květ
21
5.5
Plod, semeno
23
5.6
Laboratorní práce - Odrůdy jablek
26
Využití jabloní v praktických činnostech
28
6.1
Řez jabloní
28
6.2
Roubování jabloní
29
7
Závěr
32
8
Přehled literatury
33
9
Elektronické zdroje
34
10 Seznam příloh
1. Úvod Jablka jsou součástí našeho jídelníčku. Vyrábí se z nich mošty, džusy, kompoty, čaje.
Mají
nezastupitelné místo ve výživě - obsahují celou řadu látek prospěšných organismu, zvyšují imunitu, mají vliv na odolnost vůči stresu. Pro všechny tyto účinky se v populární literatuře a časopisech často opakuje doporučení konzumovat nejméně jedno jablko denně. Zajímavé je, že aromatické látky z jablek, pokud je v organismu nezničíme jinými látkami v potravě, prostupují tělem a uvolňují se např. skrze vlasy ven, pravidelní konzumenti jablek tak doslova voní po jablíčkách. Základní škola v Pavlovicích u Přerova patří mezi školy s dlouholetou tradicí. Škola to není veliká, ale svým příjemným, až domáckým prostředím utváří ideální podmínky pro výuku žáků 1. - 9. třídy. Vedle budovy se rozprostírá školní pozemek, o rozloze přibližně 0,5 ha, na který je pěkný výhled z oken školy. V současnosti je využíván pro pěstování zeleniny, jabloní, hrušní, ořešáků. Používáme jej při výuce praktických činností. Školní pozemek lemují jabloně. Úrodu jablek využíváme dvěma způsoby. Malou část děti snědí při práci na školním pozemku, zbytek jablek na podzim žáci setřepou a prodáme do místní sběrny ovoce, jako padaná jablka. Toto využití je velmi malé a odrůd na našem školním pozemku docela dost. Takže mě napadlo, využít více úrody jablek a uskutečnit na nich různá pozorování, měření, ochutnávání a tím je více přiblížit našim žákům. Téma práce jsem zvolila proto, že jabloně a jablka jsou pro žáky navštěvující naší školu velmi lehce dostupné. Stačí přejít silnici a jsme na školním pozemku. Můžeme takto zpestřit výuku různých předmětů např. přírodopisu, výchovy ke zdraví, výtvarné výchovy, českého jazyka.
2.
Cíl práce
Cílem práce je do teoretického učiva o ovocných dřevinách na 2. stupni Základní školy včlenit praktické dovednosti o péči ovocných dřevin. Upevnění a prohloubení teorie praktickými ukázkami a pokusy. Celá práce je zaměřena na jabloň domácí, která je na našich školních pozemcích zastoupena nejčastěji a tak je stěžejním materiálem při výuce. Práce je rozčleněna na následující dílčí části: -
Původ a rozšíření jabloně
-
Botanické zařazení jabloně
-
Využití jabloně v přírodopise
-
Využití jabloně v praktických činnostech
-
Pomologická charakteristika
Celek má přispět ke zkvalitnění výuky a pomocí praktických činností zajistit upevnění získaných znalostí. Tato práce má seznámit dnešní žáky s některými odrůdami jabloní a rozdíly, které z toho plynou. S rozdílností barev, tvarů, chutí, zralostí plodů. Dále pak přiblížit dětem jabloň jako strom. Zdroj kyslíku, pylu pro včely a jako domov pro spoustu organismů žijících na našich školních pozemcích a zahradách. Žáci by měli znát, anebo si vyhledat, co taková jabloň potřebuje, aby rostla a plodila. Mým cílem je vzbudit v dětech zájem, aby v dospělosti i dnes, chtěly konzumovat naše české ovoce a tím podpořit jeho produkci. Popřípadě jej sami pěstovat. Také by děti měly pochopit v rámci mezipředmětových vztahů, že se o jabloních a jablkách můžeme zmínit nejen v přírodopise a v praktických činnostech, ale i v literatuře, kdy nejeden básník píše o jablkách, v chemii či fyzice kde budeme zjišťovat např. hmotnost, obsah vody a obsah jiných zdraví prospěšných látek obsažených v jablkách.
3.
Metodika práce
Při zpracování této práce jsem používala literaturu a internetové zdroje uvedené v literárním přehledu. Zvláště jsem čerpala z knihy Pěstujeme jabloně: J. Blažek 2001, Extenzívní hospodářství- jádroviny: Salaš 2002. Na základě školního RVP jsem vytipovala oblasti, do kterých je dané téma vhodné. Poté jsem také využívala učebnic přírodopisu, které na naší škole využíváme od nakladatelství Prodos. Průřezové téma lze začlenit do těchto oblastí:
Člověk a příroda
Člověk a svět práce
Přírodopis
Praktické činnosti
Vyšší rostliny
Pěstitelské práce
Anatomie a morfologie rostlin
Základní podmínky pro pěstování
Krytosemenné rostliny
Ošetřování ovocných dřevin
Dvouděložné rostliny
růžovité
ovocné stromy
Náměty jsem rozčlenila podle obsahu učiva do výuky: 1/ Přírodopisu v 6. ročníku Při studiu našeho školního RVP, jsem vytipovala tyto témata: pletiva, stonek, list, květ, plod, semeno. Na praktických ukázkách jabloní a jablek budeme demonstrovat jednotlivé úkazy. Rozeznávání typu, znaků jablek, rozlišování typů stromů podle tvaru koruny v rámci laboratorní práce. 2/ Praktických činností v 9. ročníku V praktických činnostech jsem se zaměřila na praktickou část práce s jabloněmi a jablky. Sklizeň a poznávání jednotlivých odrůd na školním pozemku. Průzkum odrůdové skladby na školním pozemku.
Řez a roubování jabloní. Typy řezu v návaznosti na věk ovocného stromu. Typy roubování v závislosti na tloušťce roubu a podnože. Při vypracování této bakalářské práce jsem dodržovala tyto didaktické zásady a náležitosti: Zásada uvědomění a aktivity Zásada postupnosti
Zásada soustavnosti Zásada trvalosti Zásada názornosti Zásada spojení teorie s praxí
Vnitřní zájem, uvědomění si podstaty a záměru prováděných činností. Žák rozumí tomu, čemu se učí, zná cíl a smysl. Opakování předchozích znalostí, odvoditelnost poznatků. - od jednoduchého k složitému, - od blízkého ke vzdálenému, - od konkrétního k abstraktnímu, - od obecného ke složitému. - postupné vytváření nových pojmů Promyšlené, logické, systematické a cílevědomé řazení učiva. Znalost cíle je nejúčinnější motivační prostředek. Upevnění (pochopení) učiva, budování předpokladů k aplikaci učiva v aktuálních podmínkách. Vzájemné propojení informačních zdrojů k vytvoření představyukázky. Názornost je prostředkem nikoliv cílem. Správná struktura zápisu. Mezipředmětové vztahy. Spojení teoretické, informační roviny s praktickou
Tabulka 1 didaktické zásady (http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/FTKDokumenty/Katedra_kinantropologie/06didaktickezasady.pdf) ,(Švecová 2000)
4. Literární přehled 4.1 Původ, rozšíření jabloně domácí /Malus domestica Mill./ v Evropě, historie pěstování Prvním místem vzniku kulturních jabloní je Zakavkazí, Irán a západní Turkestán. Odtud se kvalitní jabloně šíří na jihozápad do Malé Asie, Řecka, Itálie a dále do Evropy. Starověké Řecko - zmínka o pěstování jabloní v díle Theofratose r. 287 př. n. l. rozlišuje jablka na : -
planá
-
pěstovaná
-
městská
-
raná
-
pozdní
-
sladká epirská
-
Dionýsova
Starověký Řím - Doporučuje zde pěstování jabloní Cato kolem r. 178 př. n. l., ve svém díle De re rustica. V r. 79 n. l. popisuje již římský senátor Plinius ve spisu Historia naturalis (Přírodní jevy) 17
odrůd jablek, které se pěstovaly v Itálii. Římané již ve starověku znali roubování a dále šířili ušlechtilé odrůdy po Evropě. Tyto lepší odrůdy postupně nahrazovaly původní jabloně, které se v ostatních oblastech Evropy rozmnožovaly pravděpodobně jen ze semen a nebyly pěstovány v kultuře. Semena jabloní se dochovaly ve vykopávkách z kolových staveb. Evropa - větší rozmach ovocnářství v Evropě nastává až během vlády Karla Velikého. V Kapituláři Capitullare de villis et cortis imperialibus, který byl vydán nejspíše r. 812, je uveden seznam rostlin, které se měly v tehdejších císařských zahradách pěstovat. Mezi ovocnými plodinami je jmenováno i 7 odrůd jabloní. Slované - v 9. století podle dochovaných záznamů, rovněž Slované začali pěstovat jabloně v našich zemích. Někteří autoři však uvádějí, že je již pěstovali dříve neboť je přejímali přímo od Řeků, Římanů i Keltů a později od svých východních sousedů, např. prostřednictvím věrozvěstů Cyrila a Metoděje r. 863, kteří s náboženstvím přinášeli poznatky kulturně vyvinutého východu i v oboru ovocnictví. V kulturách se jabloně pěstovaly nejprve v zahradách kolem klášterů. Později za vlády Karla IV., kdy nastal v našich zemích rozkvět ovocnářství, se více rozšířily. Další rozvoj pěstování ovocných dřevin a zejména jabloňářství v celé Evropě nastal v 16. a 17. století. Tehdy již např. Valerius Cordus v r. 1561 píše o 32 odrůdách jabloní a Claude Etienne v r. 1670 uvádí dokonce 153 odrůd. České země - dosahují pěstování jabloní vrcholu koncem 16. století za vlády Rudolfa II., kdy se dokonce objevují první spisy, které pojednávají o pěstování ovoce. Například Kniha o štěpování od Jošta Rožmberka z r. 1598 aj. V zámeckých zahradách se pěstovaly i ty nejcennější odrůdy jabloní. Dochází k rozvoji obchodu s ovocem a produktů z ovoce. Jablka se v té době z Čech a Moravy vyváží do Německa a pobaltských států. Velmi rozšířené je jablko Míšeňské, o jehož oblibě v zahraničí píše B. Balbín v r. 1680 ve své knize „Miscellenea historica regni Bohemia“. Velkou zásluhu o ovocnictví v Čechách a na Moravě má český historik Bohuslav Balbín (1611 – 1688) a český vynálezce metod štěpování Jiří Holík (1634 – 1710), autor knihy „Štěpařství“. 30 ti letá válka - nastává všeobecný úpadek a ovocnářství není výjimkou. Až osvícenská doba, reprezentovaná panovníky Josefem II. a Marií Terezií, přináší jeho další rozkvět. V té době se pěstování jabloní všeobecně rozšiřuje převážně na českém a moravském venkově. Za Marie Terezie dochází v r. 1750 k potvrzení Bratrstva zahradnického v Praze a v r. 1767 ke zřízení Hospodářské společnosti, reorganizované patentem z 1. října 1788 na c. k. vlastenecko-hospodářskou společnost, která zahajuje svou činnost 1. října 1789. Tato společnost věnovala mnoho pozornosti a péče ovocnictví, včetně vydávání poučných spisů. V r. 1819 založila samostatnou štěpařskou jednotu. Na přelomu 18. a 19. století farář Matěj Rössler soustředil v Poděbradech první kolekci 260 odrůd jabloní. Zároveň rozšiřoval naše vynikající odrůdy v cizině. V r. 1795 Rössler vydal v Praze spis „Pomona bohemica“, který obsahuje seznam jeho odrůd.
Období první republiky - v našich zemích se činnost na úseku ovocných dřevin zvýšila po vytvoření československého státu. V roce 1919 vydává vynikající český pomolog Jan Říha 3. díl „ Českého ovoce“. Poté v r. 1924 vydává Kamenický, po smrti Jana Říhy další díl jablek Říhova „Českého ovoce“. Na sestavování prvního celostátního ovocného sortimentu pracovala Československá ovocnická společnost (později Československá ovocnická jednota). Její pomologická sekce vypracovala v r. 1923 „Výběr tržních odrůd pro Československo“ a v r. 1926 vyšla od dr. K. Kamenického nová pomologie pod názvem „Výběr tržních odrůd ovocných pro Československo“. Navržený sortiment byl proti sortimentům předcházejícím značně zúžen a obsahoval pouze 18 odrůd jabloní. V další akci, ukončené koncem r. 1930, byly navržené odrůdy jádrovin roztříděny na odrůdy hlavní a vedlejší. Do velkých sadů byly doporučeny odrůdy hlavní, odrůdy vedlejší byly určeny pouze pro zahrady. V r. 1933 v práci „Ovocnářské oblasti československé a výběry tržních odrůd ovocných“ dr. Kamenický ovocné odrůdy rajónoval. Tento sortiment obsahoval pro celou naši republiku 20 hlavních a 28 vedlejších odrůd jabloní. Počet hlavních odrůd jabloní byl v Čechách redukován na 12, v Moravskoslezské zemi rovněž na 12 a na Slovensku dokonce pouze na 7 odrůd. Období od druhé světové války po současnost - velkou zásluhu na popularizaci ovocnářství v letech třicátých a čtyřicátých měl zahradní architekt Josef Vaněk. Jeho 10 svazková „Lidová pomologie“ kapesního formátu, popisující v I., VII a X. svazku vždy po 100 odrůdách jablek domácích i zahraničních, byla bezesporu pokrokem. Problematika jabloňového sortimentu, která má trvalý charakter, se v naší republice v posledních létech řeší především ve Výzkumném ústavu ovocnářském v Holovousích a na šlechtitelských stanicích v rámci úkolu „Studium světových sortimentů ovocných plodin“, jehož praktickým cílem je získávat podklady pro návrhy odrůd do sortimentu nebo jejich vylučování, a podklady pro další využití odrůd ve šlechtitelské práci. Dále se tato problematika řeší v odrůdových zkušebnách, kde se perspektivní odrůdy zkoušejí srovnáváním s odrůdami standartními. Vedle toho pracovníci tohoto ústavu kontrolují množitelský materiál. Dále se naše šlechtitelské stanice zabývají šlechtěním nových odrůd a udržovacím šlechtěním, tj. výběrem klonů, testováním odrůd na virové choroby i množením zdravého (bez virózního) materiálu. (http://www.sadarstvi.cz/62-2/) Náš současný sortiment jabloní je třeba stále usměrňovat. Především je nutno rozšiřovat kvalitní odrůdy a tak se vyrovnat státům s vysokou produkcí jablek. Současně je nutno získávat podklady pro zařazování nových domácích a zahraničních odrůd do sortimentu a vyvíjet činnost na úseku novošlechtění, neboť podle dosavadních výsledků je tato práce perspektivní. Všudypřítomnost jabloní a jablek vedla po r. 1989 ke značné devalvaci jejich hodnoty. Tisíce jabloní v sadech i jiných místech Česka byly vykáceny anebo ošetřovatelsky zanedbány tak, že jejich úrodnost klesla na zlomek původního stavu. Spolu s likvidací zařízení na zpracování jablek to znamenalo, že cena ovoce, která by mohla být minimální, je dnes na trhu v ČR v průměru vyšší než cena banánů nebo pomerančů.
Rovněž produkty, které se vyráběly tradičně z padaných jablek z českého trhu do velké míry vymizely. Světová produkce jablek stabilně stoupá, v roce 1980 bylo sklizeno 34 milionů tun, v roce 2007 již přes 64 milionů tun. V roce 2007 byla zdaleka největším producentem Čínská lidová republika s 27,5 miliony tun 42,8 % světové produkce, s velkým odstupem následují Spojené státy americké 6,6 %. Většina plodů se spotřebuje v zemích produkce, předmětem mezinárodního obchodu bylo v roce 2006 7 milionu tun jablek. Mezi největší vývozce patřila Čínská lidová republika 11,2 % světového vývozu, Chile 10,1 %, Itálie 9,9 %. Mezi největší dovozce pak Rusko 11,7 % světového dovozu a Německo 10,0 %.V České republice bylo v roce 2008 sklizeno z 11,5 milionů stromů 154 tisíc tun jablek.(http://www.czso.cz/csu/katalog.nsf/hledat?SearchView&count=20&searchmax=10000&search order=1&searchfuzzy=1&query=((p%ECstov%E1n%ED%20AND%20jablon%ED))&database=all&k raje=a) 4.2 Botanické zařazení jabloně domácí Obecná botanická charakteristika jabloně domácí Jabloně řadíme do skupiny jádroviny podle semen / jader/. Semena jsou v blanitých pouzdrech v dužnatém oplodí, které tvoří nepravý plod malvici. Z botanického a morfologického hlediska patří jabloň mezi stromy. Ovocná rostlina je velmi složitým rostlinným organismem. Má tři základní vegetační orgány: kořeny, stonek-kmen a větve s listy. Jabloň pochází z Asie, kde roste divoce, stromy dorůstají výšky 10 – 12 m a dosahují stáří 60 – 100 roků. Květy jsou sestaveny po 6 -8 v chocholících. Plody u planých forem jabloní jsou malé, trpké nejvýše s 10 semeny. Plané stromy se nazývají pláňata. Keřový vzrůst planých jabloní je využíván pro podnože. U planých jabloní jsou 3 typy planých forem, které se požívají jako podnože. Duzény mají mírnější vzrůst, kořenový systém rozvětvený, brzy plodí, mají bujnější růst než jančata. Jabloně roubované na duzénu se dožívají 30-40 let. Pěstují se jako zákrsky a nízkokmenné tvary. Jančatům je vlastní keřový vzrůst, kořenovou soustavu mají povrchovou, mohutně rozvětvenou. Na rozdíl od jabloní roubovaných na duzénech, mají dřívější nástup do plodnosti, ale kratší život 20-25 let. Třetím typem jsou jabloňová pláňata. Tyto pochází z voroněžské a kurské oblasti na Krymu, na severním Kavkaze a na Ukrajině. Tyto podnože se používají převážně pro očkování. ( http://www.ovocnarstvi.eu/) (Peiker 1965) Kmen
-
Cévnaté rostliny
/ Cormophyta/
Oddělení
-
Krytosemenné
/Angiospermophyta/
Třída
-
Dvouděložné
/ Dicotyledona/
Čeleď
-
Růžovité
/Rosaceae/
Řád
-
Růžotvaré
/ Rosales/
Rod
-
Jabloň
/ Malus/
Druh
-
Jabloň domácí
4.3 Historie štěpování Myšlenka štěpování vznikla, když člověk vypozoroval, že větve stejných druhů stromů mohou srůstat. První zprávy o štěpování ovocných stromů se nachází v řeckých a římských spisech okolo 8.stol př. n. l. Řecký lékař Hippokrates se v 5. stol. př. n. l. zmiňuje o očkování dřevin. Na vývoj roubování a očkování měl vliv také vývoj nástrojů - nožů. Za nejstarší metodu roubování se považuje - do rozštěpu. V našich zemích jsou první zmínky v historických pramenech ve 12. stol. n. l. Později vynikl v tomto oboru jako vynálezce roubování Jiří Holík, který napsal o štěpování knihu. Tato vyšla r. 1684 a byla vydána ještě několikrát. Dnes bychom řekli, že byl ve svém oboru velmi populární. Během století se způsoby roubování a očkování zjednodušovaly, vlivem vylepšování pomůcek a technik. (Bílek, Hanuš 1971) 4.4 Řez Proč řežeme ovocné stromy - ovocné stromy nelze nechat růst jen tak jako jiné dřeviny volně rostoucí v přírodě. Samozřejmě lze. Rychle se však projeví jisté nevýhody, neboť takové stromy se brzy vyčerpají pod tíhou ovoce, větve se prohýbají, letorosty jsou slabé, vzniká příliš hustá koruna, plody i strom bývají napadeny houbovými chorobami. Je-li však strom pravidelně prořezáván, zůstane navždy prosvětlený. V době plodnosti vyrůstá plodonosný obrost ve všech partiích koruny nikoliv pouze ve vyšších patrech jako u ovocných stromů, které nejsou prořezávány. (Stangl 2002) Podle celkového charakteru, účelu rozlišujeme pět základních způsobů řezu: výchovný, prosvětlovací, obnovovací, řez na plodonoše, řez zmlazovací. Řez výchovný - jeho cílem je zapěstování zvoleného pěstitelského tvaru stromu. Je nutný pro zapěstování klasických kmenných tvarů. Cílem tohoto řezu je vytvořit samonosnou kostru stromu. Tato kostra v budoucnu zajistí dobrou plodnost a kondici stromu. Řez prosvětlovací - uplatňujeme nejdříve 4 rok po výsadbě, ale častěji později. Účelem tohoto řezu je prosvětlit vnitřní prostor koruny. Prosvětlovacím řezem redukujeme počet větví uvnitř koruny, omezujeme rozměry koruny. Odstraňujeme především silné jednoleté výhony – vlky, větve které se navzájem kříží nebo rostou těsně jedna nad druhou. Dále poškozené a napadené větve. Tento řez je poměrně snadný a udrží nám korunu v dobrém fyziologickém stavu při námi žádaných rozměrech. Řez obnovovací - cílem tohoto řezu je udržet u jabloně pravidelnou plodnost. Tento řez spočívá v pravidelné údržbě a výměně plodonosného obrostu. Podle odrůdy se na kosterních větvích udržují dvou až tří leté plodonosné větve, všechny starší se odstraňují. Výjimkou tohoto řezu je, že starší větve se mohou odstraňovat ještě na jaře. Tento řez často kombinujeme s řezem prosvětlovacím.
Řez se provádí zvláště u intenzívních tvarů jabloní, převážně v sadech při velkých hustotách stromů a na zakrslých podnožích. Na našem školním pozemku máme rozvolněnou výsadbu, intenzívnímu pěstování se nevěnujeme a z tohoto hlediska je pro nás tento řez nevhodný. Řez na plodonoše - tento řez vychází z klasického systému letního řezu, ale jeho prvky se uplatňují i u některých moderních tvarů jako např. super vřeteno. Při každoročním zkracování dlouhých výhonů nedochází k jejich rozvětvování, takže nadzemní část stromu zůstává ve tvaru výchovného řezu. Tento náročný a intenzívní řez opožďuje nástup do plodnosti. Tento řez z důvodu uvedeného u předchozího řezu je pro náš účel tj. školní pozemek nevhodný. Řez zmlazovací - tento řez z důvodu staršího data jabloní na našem pozemku provádíme. Cílem je obnova základních životních a produkčních funkcí stromů. Tento řez má omlazující účinky, podporuje tvorbu nových letorostů. Největší význam má u klasických kmenných tvarů v pokročilejším věku, kdy obvykle spočívá v „sesazení“ celé vrcholové části koruny a zkrácení všech kosterních větví. Zvláštní pozornost je třeba věnovat odstraňování vlků, které se po tomto řezu objevují v hojné míře. Důležité je rovněž postupně vyjednocovat prodlužující se výhony a nové tvarování větví.( Farthing 1998, Luža 1970, Stangl 1996) Řez podle doby provedení Zimní řez - stromy začínáme řezat v předjaří, zpravidla v únoru nebo březnu, a tento zimní řez končíme v dubnu v době rašení. Z fyziologických hledisek je to pro řez jabloní nejvhodnější doba. Pokud začínáme s řezem stromů brzy, měli bychom začínat odolnější odrůdami proti mrazu (např. 'Sparťan' nebo 'Prima'). Teprve k jaru řežeme odrůdy citlivější na mráz (Jona Gold', 'Zvonkové', 'Rosana'). Hlavní poznatky, které se uplatňují při zimním výchovném řezu jabloní: -
Nové přírůstky jsou nejdelší, pokud se zkrátí výhon asi o 2/3 své délky.
-
Celková délka všech přírůstků na stromě je maximální tehdy, jestliže se strom vůbec neřeže.
-
Řezem zkrácená větev vždycky vytváří delší přírůstky než větev neřezaná.
-
Přes intenzívnější růst řezané stromy nikdy nedosahují takové velikosti jako stromy neřezané, pokud by byl jejich růst přibrzděn hojnější plodností.
-
Pro odhad intenzity růstu nových výhonů platí zásada, že nové přírůstky jsou tím delší, čím delší část výhonu nebo větve byla řezem odstraněna. (Blažek 2001)
Letní řez - protože po zimním řezu nebo časně jarním řezu dochází často k příliš silnému růstu nových výhonů, začal se již v 18. století u jabloní uplatňovat i řez letní. Jeho cílem bylo především zvýšit úrodnost stromu a podpořit vybarvování plodů. Bylo zjištěno, že letní řez má brzdící účinek na celkový růst stromů, za určitých okolností příznivě ovlivňuje tvorbu květních pupenů a výrazně zlepšuje kvalitu plodů. Proto se letní řez stále více uplatňuje i v moderních systémech tvarování. Na
rozdíl od řezu zimního působí příznivěji na celkovou rovnováhu generativních a vegetativních procesů u ovocných stromů. Jeho hlavní předností je, že nevyvolává přílišný růst výhonů, alespoň ne v takové míře jako řez zimní. Letním řezem můžeme vytvořit i při použití bujně rostoucí podnože slabě rostoucí zákrsek. Zeslabující účinek letního řezu je zvláště viditelný, u mladých stromů, které mají velmi omezené zásoby živin v pletivech, u stromů starších je tento účinek již méně zřetelný. V letním období řežeme jabloně nejčastěji od června do konce srpna. V intenzivních výsadbách se využívá letní řez především pro zlepšování kvality plodů a zejména k podpoře jejich vybarvování. Nejčastěji se při něm odstraňují vlky vyrůstající na větvích a silné nové přírůstky v horních partiích korun. Vlky je třeba řezat asi 4 týdny před očekávanou sklizní ovoce. Řez vlků v létě přináší značné úspory času při zimním řezu. Až do sklizně plodů se letní řez omezuje pouze na jednoleté letorosty, na kterých nejsou plody. Po sklizni je možné řezat stromy stejným způsobem jako v době vegetačního klidu. (Blažek 2001) Řez podle délky výhonů Krátký řez - při krátkém řezu odřezáváme větší část výhonu, takže z původního výhonu zůstává kratší část. Důsledky tohoto řezu jsou: silné zmlazení, bujné výhony. Nejčastější použití je při: výchovném řezu. Střední řez - při středním řezu odřezáváme takovou část výhonu, aby zbylá část odvětvila bez přílišného zmlazení. U bujnějších odrůd odřezáváme menší část výhonu nad polovinou výhonu, u slaběji rostoucích odrůd větší část výhonu pod polovinou výhonu. Dlouhý řez - při příliš dlouhém řezu odřezáváme jen malou část výhonu, jeho delší část zůstává na stromě. Tvorba postranního obrostu je nepatrná. Střední a bazální část výhonu zůstává neovětvená. (Kyncl 1980)
5. Využití jabloně v hodinách přírodopisu 5.1 Botanické názvosloví, pletiva Tematický celek: Jabloň Téma- Botanické názvosloví, pletiva Zařazení v časovém plánu: říjen Toto téma je postupně zařazováno průřezově do 1. poletí 6. ročníku, kdy podle našeho školního RVP jsou zařazeny vyšší rostliny. Vyučovací cíle: Žák bude znát druhy pletiv. Žák bude vědět, kde na rostlině se probíraná pletiva nachází. Žák bude mít možnost, si pletiva prohlédnout a pozorovat rozdíly. Žák bude umět správně nazvat rostlinu jejím dvouslovným názvem. Věcná část přípravy na vyučovací jednotku: Pomůcky: učebnice, obrázky pletiv, obrázky orgánů složené z probíraných pletiv, bifokální lupa Didaktická technika: mikroskop s vizualizací prostřednictvím digitální kamery
I. ČÁST: Názvosloví Děti informujeme o tom, že obor zabývající se rostlinami se nazývá Botanika. V první části hodiny se budeme zabývat správným botanickým názvoslovím. Názvosloví rostlin se používá dvouslovné. Jedná se o tzv. rodové jméno a tzv. druhové jméno např. jabloň lesní, jabloň obecná. Rodové jméno
Druhové jméno
Jabloň
lesní
Jabloň
obecná
Růže
šípková
Tabulka 2 Názvosloví
Úkol pro žáky - Doplň další názvy rostlin, které znáš, popřípadě které vyhledáš v literatuře nebo v učebnici. (Hedbávná 2008)
II. ČÁST: Teoretická příprava 1.) Motivace: Kladení vhodně zvolených otázek typu: Víte, jaké stromy převážně rostou na našem školním pozemku? Z jakých menších částí se tyto stromy skládají? Jak se mohou asi jmenovat úplně nejmenší části, nejen stromů, ale i rostlin? Myslíte si, že ty nejmenší části rostlin můžeme pozorovat pouhým okem? 2.) Výuka znalostí: Rozdání obrázků pletiv. Pletiva -
Každá rostlina se skládá z pletiv.
-
Pletiva tvoří všechny orgány rostliny.
-
Nejmenší částí pletiva je buňka.
-
Děti dále dostanou informaci o tom co je to letokruh, jak jej najdeme.
Na pozemku máme ponechaný jabloňový pařez, takže nejprve než začneme s ukázkou obrázků, půjdeme v rámci přírodopisu spočítat letokruhy na jabloňovém pařezu. Vysvětlíme si, jak se letokruhy tvoří, co to vlastně je. Co nám říkají o stromu jako takovém, popřípadě, když pařez má na některých místech jiné zbarvení, než je běžné, co to označuje. Na pozemku uloupneme kousek borky pařezu i letorostu a tu poté v učebně přírodopisu podrobíme mikroskopickému pohledu. Také si z pozemku odneseme několik různých listů, na kterých budeme v učebně pozorovat bifokální lupou a mikroskopem s vizualizací pletiva. Dále bude následovat praktické rozdělení pletiv: Dělivá pletiva
růst rostliny, prodlužování, tloustnutí druhotné dělivé pletivo - kambrium letokruhy - stáří stromu
Krycí pletiva
rostlinná pokožka v našem případě kůra stromu
mladé letorosty, zde je zcela odlišná pokožka a popíšeme rozdíl
Vodivá pletiva
zpevňují rostlinné tělo, tvoří cévní svazky vyplňují zbytek rostlinného těla
umožnují rozvod látek v rostlinném těle
Základní pletiva
Tabulka 3 Pletiva
probíhá zde fotosyntéza v listech, ukládání zásobních látek v kořenech a semenech.
Závěr: Děti si prohlédly pařez, viděly letokruhy, porovnaly pletiva borky na starém dřevě, letorostu a listu. K dalšímu zkoumání byl k dispozici mikroskop a lupa. Dále byly seznámeny s pletivy a jejich rozdělením. V první části vyučovací jednotky bylo probráno botanické názvosloví. 5.2 Stonek Tematický celek: Jabloň Téma - Stonek Zařazení v časovém plánu: říjen Vyučovací cíle: Žák bude znát druhy stonků. Žák bude vědět, kde se na rostlině stonek nachází. Žák bude mít možnost, si stonky prohlédnout a pozorovat rozdíly. Věcná část přípravy na vyučovací jednotku: Pomůcky: učebnice, obrázky stonků, obrázky rostlin, botanická literatura, herbář, jednotlivé stonky, popřípadě části stonku, těchto doporučených druhů: kopřiva dvoudomá, smetánka lékařská, jitrocel kopinatý, pšenice obecná, letorost jabloně domácí, kostřava luční apod. Teoretická příprava: 1. Motivace: Kladení vhodně zvolených otázek typu: Víte, jaké stonky jsou školním pozemku? Z jakých menších částí se skládají stromy, byliny které máme na školním pozemku? Jak se jmenují jednotlivé části, nejen stromů ale i rostlin? 2. Výuka znalostí Stonek -
Rostlinný orgán spojující kořen s listy a květy.
-
Základní orgán velké většiny cévnatých rostlin.
-
Nese orgány fotosyntézy - listy.
-
Nese orgány rozmnožování - květy a plody.
-
Rozvádí minerální látky do listů a asimiláty do kořenů.
-
Skládá se z pletiv.
-
Umožňuje růst.
-
Orientuje listy ke světlu.
-
Vyzdvihuje rostlinné části - květ a plod.
-
Jednotlivé stonky budou promítány během vyučovací hodiny na plátno a rozdílnosti stonků budou ukázány.
Základní rozdělení stonků: Byliny- Smetánka lékařská- STVOL
Stonek s přízemní růžicí listů
-
Kopřiva dvoudomá- LODYHA
Listy rozmístěny po celé délce stonku.
-
Pšenice obecná- STÉBLO
Stonek s kolénky.
Dřeviny- Jabloň domácí- KMEN
Dřevnatý stonek. Strom tvoří korunu a kmen. Keř netvoří kmen, je přímo větvený u země.
Tabulka 4 Stonek (Hedvábná 2008) Obr. č. 1,2 viz obrazová příloha Úkol pro žáky na konec hodiny: Doplň do tabulky rostliny, u nichž se vyskytují uvedené druhy stonků.
STVOL LODYHA STÉBLO KMEN KEŘ Tabulka 5 typy stonků Závěr: Děti si prohlédly jednotlivé stonky. Porovnaly rozdíly mezi nimi. Stonky si děti zakreslily do tabulky v sešitu, kterou si opsaly z plátna. V herbářích, či jiné botanické literatuře měli možnost vyhledat rostliny ke splnění školního úkolu.
5.3 List Tematický celek: Jabloň Téma - List Zařazení v časovém plánu: říjen Vyučovací cíle: Žák bude znát druhy listů. Žák bude vědět, kde se na rostlině list nachází.
Žák bude mít možnost, prohlédnout si různé typy listů a pozorovat rozdíly. Věcná část přípravy na vyučovací jednotku: Pomůcky: jednotlivé listy, učebnice, obrázky listů, botanická literatura, herbář Teoretická příprava: 1.) Motivace: Kladení vhodně zvolených otázek typu: Víte, kde se na školním pozemku nachází listy? Všimli jste si, že listy mohou vypadat každý jinak-tvar, barva? Jaké má list okraje- jsou stejné, různé? Kde na rostlině list najdu- jak se uvedená část jmenuje? 2.) Výuka znalostí: Děti budou rozděleni po 3 žácích do skupin. Každá skupina dostane několik stejných listů těchto doporučených druh: list kopřivy dvoudomé, list jabloně domácí, list hrušně obecné, list kostřavy červené, list jírovce maďalu, list břízy bělokoré, list sedmikrásky chudobky, list javoru klenu, list javoru babyky, list buku lesního, list dubu zimního. List -
List je nadzemní orgán, který vyrůstá ze stonku.
-
Stavba listu.
-
Postavení listu na stonku.
-
Složení listu - nákres.
Čepel Žilnatina Pilovitý okraj listu
řapík Obr. č. 3 List jabloně (http://pixabay.com/cs/zelená-jablko-obrys-list-strom-32661/)
-
List je postranní vegetativní orgán rostlin.
-
Je omezeného vzrůstu.
-
List má tři základní funkce: výměna plynů s okolním prostředím, fotosyntéza, odpařování vody.
Postup práce: Děti si listy roztřídí na listy jednoduché a složené. Následně provedou členění podle tvaru čepele a okraje listu. Během třídění budou používat odbornou literaturu, botanické klíče, pomologie, herbář. Jako list složený bude zakreslený list jírovce maďalu, jako jednoduchý list bude zakreslený list jabloně domácí. V tabulce č. 6 si žák vybere odpovídající kategorii listu. Tabulka č. 6 bude promítnuta na plátno. Žák si ji překreslí do sešitu. Následně zakreslí do tabulky listy, které dostal na začátku hodiny.
List jednoduchý- zakresli
List podle tvaru
Zakresli list podle tvaru
List složený- z lístků- zakresli
List podle okraje čepele
Zakresli list podle okraje čepele
Vejčitý,
Úzce obvejčitý,
špičatý,
kopisťovitý, vroubkovaný
pilovitě zubatý Celiství
5- ti laločnatý, pilovitý
eliptický
Okrouhle
Vejčitý s hlubokými
eliptický
zářezy
Plochý
Široce vejčitý, celokrajný
Vstřícný dlanitě
Obvejčitý, peřenolaločný
složený
Trojúhelníkový, zaoblený pilovitý Tabulka 6 List (Hedvábná 2008) Závěr: Děti si prohlédly jednotlivé listy. Porovnaly rozdíly mezi nimi. Listy si děti zakreslily do přehledné tabulky. V herbářích či jiné botanické literatuře měly možnost vyhledat rostliny, které odpovídají jednotlivým typům listů. 5.4 Květ Tematický celek: Jabloň Téma - Květ Zařazení v časovém plánu: květen Vyučovací cíle: Žák bude znát složení květu. Žák bude vědět, kde se na rostlině květ nachází. Žák bude znát jednotlivé květní orgány. Žák bude umět květ popsat. Věcná část přípravy na vyučovací jednotku: Pomůcky: obrázky jednotlivých květů, učebnice, botanická literatura, herbář, bifokální lupa Didaktická technika: mikroskop s vizualizací prostřednictvím digitální kamery Teoretická příprava: 1. Motivace: Kladení vhodně zvolených otázek typu: Viděl jsi někdy na školním pozemku na stromech květy. Kdy to bylo?
Kde na rostlinách se květy nacházely? Všimli jste si, že květy mohou vypadat každý jinak-tvar, barva? Jak se jmenuje část rostliny, ve které se květ ukrývá? 2. Výuka znalostí: Promítneme si jednotlivé květy pomocí mikroskopu s vizualizací, promítám květy zaměřené na náš školní pozemek tzn. jabloní, hrušní, ořešáku, švestek, také běžných bylin, které nám také na pozemku rostou. Mikroskop s vizualizací a bifokální lupa, budou použity na zkoumání vnitřních částí květu. Během promítání budu dětem popisovat stavbu květu, jednotlivé části květu a jejich složení. (viz. obr. č. 4,5) Na závěr hodiny budou žáci do překreslené tabulky č.7 zaznamenávat vybrané části květu.
Obr. č. 4 Květ jabloně (www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.stahuj-foto.eu/foto/nahledy/El670a4c175dd264ded2510db84d704//984.jpg%3Fft%3D1220797275&imgrefurl)
Obr. č. 5 Vnitřní složení květu jabloně
Obr. č. 6 Stavba tyčinky
(www.sgo.cz/…/bi/…/9_pohlavni_rozmnozovani_vyssich_rostlin.doc )
-
Květ jabloně je oboupohlavný.
-
Vyrůstá 2-8 květů z jednoho pupenu.
-
Květ má 5 bílých, růžových nebo červených korunních a 5 kališních plátků.
-
Spodní pětipouzdrý semeník. ( Blažek 2001)
-
Květ je orgán semenných rostlin, který jim slouží k pohlavnímu rozmnožování.
-
Květy proto obsahují rostlinné reprodukční orgány, jejichž konečnou funkcí je produkce semen, které představují následující generaci těchto rostlin.
ČÁSTI KVĚTU
Vyhledej v učebnici, literatuře, na internetu a zakresli a popiš:
PESTÍK TYČINKU Tabulka 7 Květ (Hedvábná 2008)- Rozlišení některých květních částí Závěr: : Žáci si prohlédli jednotlivé květy. Části květu si děti zakreslili do přehledné tabulky. V herbářích nebo jiné botanické literatuře měli možnost vyhledat i jiné typy květů . 5.5 Plod, semeno Tematický celek: Jabloň Téma- Plod, semeno Zařazení v časovém plánu: říjen, listopad Vyučovací cíle: Žák bude znát složení plodu. Žák bude vědět, kde se na rostlině plod nachází. Žák rozezná jednotlivé typy plodů. Žák bude vědět, kde se semeno v plodu nachází. Žák bude znát co je plodem jednotlivých rostlin. Věcná část přípravy na vyučovací jednotku: Pomůcky: obrázky plodů, učebnice, plody, botanická literatura, bifokální lupa, příloha č.1 pracovní list typy plodů Didaktická technika: mikroskop s vizualizací prostřednictvím digitální kamery
Teoretická příprava: 1. Motivace: Kladení vhodně zvolených otázek typu: Viděl jsi někdy na školním pozemku na stromech plody. Kdy to bylo - který měsíc? Kde na rostlinách se plody nacházely? Všimly jste si, že plody mohou vypadat každý jinak-tvar, barva? Kde na rostlině, nebo v rostlině se ukrývá semeno? 2. Výuka znalostí: Nejprve si rozdáme jednotlivé plody a semena. Děti si donesou z domu nebo máme v našich sbírkách. Rozčleníme, co jsou plody a co jsou semena. Do každé lavice rozdáme několik těchto doporučených plodů: jablko, hrušku, švestku, vlašský ořech, semeno ředkve seté, semeno mrkve karotky, semeno kmínu, souplodí šípek. Postup práce: Děti rozčlení plody, semena a souplodí. Z plodů získají rozřezáním semena. Semena budou podrobena zkoumání mikroskopem s vizualizací popřípadě bifokální lupou. Žáci uvidí rozdílnost barvy, povrchu, velikosti semen. Mohou také ochutnat plody, které budou v té době zralé a jedlé.
Obr. č.7 Řez malvicí (jablko) 1: stopka; 2: semena (jádra); 3: endokarp; 4: mezokarp; 5: zbytky kalicha; 6: dužina; 7: slupka (exokarp) ( http://cs.wikipedia.org/wiki/Malvice)
-
Plod je rostlinný orgán obsahující semena.
-
Vzniká přeměnou pestíku, případně ostatních květních částí, po oplození vajíček a jeho funkcí je výživa a ochrana semen, případně pak napomáhání jejich šíření.
Závěr: Žáci zvládnou základní členění plodů. Plody poznají. Vědí, ve kterém měsíci převážná většina plodů dozrává. Dokáží popsat, jak plody vznikají, které květní orgány se na vzniku plodu podílí. (Hedvábná 2008)
5.6 Laboratorní práce – Odrůdy jablek Cíl: Cílem je seznámit žáky s ovocnými rostlinami pěstovanými v našich podmínkách nejběžněji. Metodický postup: 1/ Charakterizuje hlavní ovocné druhy rostlin. Téma je zaměřeno na praktickou část, co se týče poznávání odrůd jablek. 2/ Vyučující seznámí žáky s rozdělením podle znaků na vnitřních a vnějších. Mezi vnější patří např. (velikost, hmotnost, obrys, povrch, barva, kalich, stopka), mezi vnitřní znaky patří např. (dužnina, jádřinec, semena). Dále vyučující zopakuje význam dělení podle plodů (viz. níže přiložená tabulka). Jádroviny
malvice
Peckoviny
peckovice
Skořápkoviny
peckovice
jabloň, hrušeň, jeřáb, kdouloň, hloh broskvoň, meruňka, třešeň, višeň, slivoň, mandloň ořešák
oříšek
líska
bobule souplodí peckovic souplodí nažek
rybíz, angrešt, vinná réva maliník, ostružiník jahodník, šípek
drobné ovoce
Tabulka 9 Přehled hlavních ovocných druhů rostlin pěstovaných v ČR (Peiker 1965) Téma: Odrůdy jablek Pracoviště: učebna přírodopisu, běžná třída Formy práce: skupinová práce, 2 vyučovací hodiny Metody výuky: pozorování Pomůcky: odrůdy jablek vyskytující se na školním pozemku, talíře nebo papírové tácky, nůž, odpadkový koš, kuchyňská váha, krejčovský metr, pomologické atlasy, přílohy č.2,3, záznamové a určovací tabulky, příloha č. 4 obrazová schémata Postup práce: Vyučující seznámí žáky se znaky jablek např. vzhled, barva, chuť, hmotnost, velikost. Seznámí je, že na základě těchto zjištění budeme podle pomologických atlasů určovat odrůdy. Tabulky pro zpracování laboratorní práce vložena v Příloze č. 2 Záznamové tabulky k laboratorní práci odrůdy jablek Schémata typů korun a plodů jsou vložena v příloze č. 4 Obrazová schémata k laboratorní práci odrůdy jablek
Vybrané charakteristické odrůdy pěstované na našem školním pozemku jsem uvedla v následujícím tabulkovém přehledu a fotografie jejich plodů uvádím v pro dokreslení obrazové příloze obr. č. 6 - 11. Tyto odrůdy jsem zvolila pro jejich charakteristickou barvu, tvar a chuť, která je již patrná v podzimních měsících říjnu a listopadu.
Charakteristika odrůd: Odrůda
Původ
Velikost
Tvar
barva
dužnina
plodnost
choroby
vhodnost Střední a vyšší polohy, vlhké klima Teplejší půdy slunné stanoviště Nižší střední polohy, úrodné půdy Vyšší, teplejší polohy
plodu
Idared
USA
Středně velký
Zploštěle kulovitý
Žlutozelená, červená
Středně šťavnatá, jemná křehká
Pravidelná, hojná
Padlí, zploštělost kmene
Jonathan
USA
Menší až střední
Světle žlutá purpurová
Pevná, kyprá šťavnatá, žlutá
Velmi dobrá každoroční
Padlí
Spartan
Kanada
Menší až střední
Ke kalichu zúžený nepatrně zhranatělý Ploše kulovitý
Tmavě červená
Křehká, jemná šťavnatá bílá
Pravidelná později střídavá
Strupovitost, padlí
Starking
USA
Větší
Kalvilovitý u kalichu zúžený
Tmavě červená až zfialovělá
Střední hojná každoroční
Strupovitost, rakovina
James grife
Skotko
Velké až velmi velké
Plochý pravidelně soudkovitý
Žlutá, červeně žíhaná
Stálá
Mšice, padlí
Odolný vůči mrazu
Šampion
ČR
Středně velký až velmi velký
Kulovitý ke kalichu zúžený
Zelenožlutá s červeným líčkem
Pevná, křehká šťavnatá žlutavě bílá sladká Bělavě žlutá jemná šťavnatá sladce navinulá Pevná, středně šťavnatá
Vysoká
Strupovitost, padlí, virová gumovitost
Plastická, všechny jabloňové oblasti
Tabulka 10 Pomologická charakteristika odrůd ( Kutina 1992, Vaněk 1945, Kohout 1960) Tuto tabulku je možno využít jako kontrolu Laboratorní práce - Odrůdy jablek.
6. Využití jabloní v praktických činnostech Tato práce je zaměřena na konkrétní školní pozemek ZŠ v Pavlovicích u Přerova, a protože zde máme již stromy vysázené a potřebujeme je udržet v dobré a hlavně plodné kondici, zaměřuji se především na kategorii řezu. Přehled řezů viz . Literární přehled kapitola 4.2 Řez ovocných dřevin. Toto téma je v našem RVP zařazeno jako učivo pro 8. a 9. ročník. Tito žáci jsou fyzicky zdatnější, obratnější, vyšší, mají lepší motoriku ruky než žáci 6. ročníku, kde se o vyšších rostlinách vyučuje. 6.1 Řez jabloní Tematický celek: Jabloň Téma- Řez jabloní Zařazení v časovém plánu: říjen, listopad Vyučovací cíle: Žák bude znát druhy ovocných stromů. Žák bude vědět, jaké druhy řezů známe. Žák bude mít možnost, prohlédnout si různou literaturu a obrázky s řezy ovocných stromů. Žák bude seznámen s technikou-provedením řezu. Věcná část přípravy na vyučovací jednotku: Pomůcky: zahradnické nůžky, pilka, žebřík, příloha č.5 zalaminovaná příloha č.5 Technika řezu Teoretická příprava: 1. Motivace: Kladení vhodně zvolených otázek typu: Víte, kde se na školním pozemku nachází jabloně? Všimli jste si, že jabloně mohou mít každá jiný tvar? Které větve na jabloň nepatří a proč? Jakým způsobem budu větev odstraňovat? Důležité je poučení o bezpečnosti práce. 2. Výuka znalostí: Rozdělím děti na skupiny, každá skupina bude mít 2-3 žáky. Ve skupině bude pracovní nářadí 1 pilka, 1 zahradnické nůžky. Pouze v některých skupinách bude žebřík. Praktická část Práce kolem ovocných stromů je zařazena v celém RVP naší školy. V zimě je zařazen řez ovocných stromů, který provádíme s 8. a 9. ročníkem na našem školním pozemku. Nejprve si řez probereme
teoreticky ve třídě. Poté přikročíme k samotnému řezu. Protože na našem školním pozemku jsou jabloně již starší, provádíme převážně řezy udržovací popřípadě zmlazovací. Nejčastěji používaným nářadím při řezu jabloní jsou zahradnické nůžky a pilky. Pro výchovný řez jsou nejvhodnější kvalitní dvousečné zahradnické nůžky. Vyrábějí se podle velikosti ruky. Vnikání břitu horní čelistí nůžek do dřeva si můžeme usnadnit mírným ohýbáním nebo odtlačováním odstraňované větve ve směru řezu. Při zkracování větví řežeme většinou postranní a slabší větev, výhon nebo plodonoš. Dbáme na to, abychom řez vedli vždy nad pupenem, a nenecháváme žádnou patku nebo čípek. Častou chybou je nedůsledné odstraňování vlků na kmeni a hlavních větvích. Vlky musíme vždy řezat na hladko těsně nad úrovní okolní kůry. Pokud ponecháme sebemenší patku dochází k opětovnému růstu vlků z bazálních oček. Rovněž při řezu výhonů musíme dbát, aby řez nad pupenem byl správně nasazen, takže nejvyšší místo je na úrovni špičky pupenu. Postranní výhony řežeme na venkovní očko, aby se s růstem nových prodlužovacích výhonů koruna rozevírala. Výhon řežeme každoročně střídavě, vždy na očko z opačné strany než v roce předešlém, aby se střední osa vyrovnala do svislé polohy. (Blažek 2001) Závěr: Cílem hodiny je postupně praktikovat techniku řezu na všech jabloních na pozemku a připravit je takto na jarní sezonu. Na podzim tímto zásahem dosáhnout co nejvyšší sklizně. Technika řezu je názorně popsána v obrazové příloze č.5 Doporučení - doporučuji přílohu č.5 zalaminovat, udělat nahoře dírku, protáhnout dírkou motouz, při řezu bude viset na stromě jako učební pomůcka. Zalaminovaná bude vícekrát použitelná. 6.2 Roubování jabloní Pro účely této práce se budeme zabývat roubováním. Roubování se učí teoreticky v přírodopise v 6. ročníku. V praktických činnostech v 9. ročníku se opět k již probrané teorii vracíme a provádíme nácvik roubování. Roubování je zakotveno v našem školním RVP. Typy roubování jsou vybrány tak, aby byly realizovatelné ve školní učebně a s dostupnými školními pomůckami. Tematický celek: Jabloň Téma- Roubování jabloní Zařazení v časovém plánu: únor, březen Vyučovací cíle: Žák bude vědět, jaké druhy roubování známe. Žák bude mít možnost, prohlédnout si různou literaturu a obrázky s roubováním ovocných stromů. Žák bude seznámen s technikou-provedením roubování. Žák bude vědět, jak vypadá roub, podnož.
Žák bude mít možnost, prohlédnout si různou literaturu a obrázky, kde bude popsané a vysvětlené roubování. Žák bude seznámen s technikou- provedením roubování. Věcná část přípravy na vyučovací jednotku: Pomůcky: zahradnický nůž, pilka, rostlinný materiál, roubovací páska, štěpařský vosk, zalaminovaná příloha č. 6 roubování Teoretická příprava: Vybrané metody roubování 1. Motivace: Kladení vhodně zvolených otázek typu: Víte, kde se na školním pozemku nachází jabloně? Všimli jste si, že jabloně mohou mít každá jiný tvar? Víte jak se rozmnožují ovocné stromy? Proč na každé jabloni na školním pozemku roste jiné jablko? Čím se na první pohled od sebe jablka liší? Čím je tento stav způsoben? Můžu i já změnit jablka, která na jabloni porostou? Důležité je poučení o bezpečnosti práce. 2. Výuka znalostí: V praxi rozlišujeme rozmnožování generativní (pohlavní) a vegetativní (nepohlavní), které dále dělíme na přímé a nepřímé. (viz. tabulka 10) Přímé
množení řízky, hřížením, oddělky, odkopky, dělením trsů, odnožemi,
Nepřímé
roubování, očkování
Tabulka 10 Přehled vegetativního rozmnožování (Bílek, Hanuš 1971) Základní charakteristika roubování: Způsobů roubování existuje v dnešní době celá řada, pro naše možnosti je vyhovující metoda roubování stejně silné podnože i roubu, tzv. kopulace a anglická kopulace. V případě různé síly podnože a roubu, např. u přeštěpování starších dřevin, lze použít metodu do boku.(viz. obrazová příloha obr.č.3-5)
Zásady roubování:
Roubujeme nenarašené a nezavadlé rouby.
Používáme jen dobře naostřené štěpařské nože.
Delší řezná plocha je účelnější než kratší.
Roub pokládáme tak, aby styk pletiv byl co největší.
Srůstové plochy musí být hladké, rovné a čisté. Pokud roub spadne, seřízneme znovu.
Řezné plochy se nedotýkáme prsty.
Při zavazování se jednotlivé závity pásky musí překrývat a být dobře utažené.
Po roubování se všechny konce musí zamazat štěpařským voskem.
Všechny práce při roubování vykonáváme rychle, aby roub ani podnož nevysychaly. (Blažek 2001)
Příprava na roubování: Příprava na roubování začíná na podzim, kdy si s dětmi vytipujeme a označíme strom, ze kterého budeme rouby odebírat. Zkontrolujeme vizuálně jeho zdravotní stav. Řekneme si, že rouby lze odebírat pouze ze stromů zdravých. Rouby - jsou jednoleté výhony ušlechtilých odrůd, které jsou rovné, zdravé a mají dostatečně vyvinuté pupeny. (Vlky bereme jen zcela výjimečně, protože nemají dobře vyvinuté pupeny.) ( Blažek 2001)Rouby řežeme v lednu nebo v únoru, zabalíme je do polyetylénové folie a uložíme buď do ledničky, ve sklepě do zvlhčeného písku, kde nemáme uskladněné ovoce nebo do písku venku na severní stranu budovy a přikryjeme chvojím. Praktické provedení: Každé dítě bude pracovat samostatně. Bude mít roubovací nebo očkovací ostrý zahradnický nůž. Nejprve se budeme věnovat nácviku kopulačních řezů. Při práci s noži a jednoletými různě dlouhými výhony je třeba dbát na zvýšené dodržování bezpečnosti práce. Jabloně na pozemku nebudeme přeroubovávat, ale budeme roubovat ve třídě. Nejprve je nutno naučit žáky základnímu dlouhému řezu. Takže se budeme věnovat technice správného držení roubovacího nože, broušení roubovacího nože a samotnému řezu K roubování nebudeme využívat podnože, ale jiné budˇ stejně silné nebo silnější větve, které jsme si odřezali na školním pozemku v rámci řezu jabloní. Tato výuka nebude sloužit k produkci roubovanců, ale jen k tomu, aby se žáci seznámili, s roubováním popřípadě se jej naučili a naroubovaný materiál si žáci mohou odnést domů. Závěr: Žák zvládne techniku dlouhého řezu a základní způsoby roubování – kopulaci, anglickou kopulaci, za kůru. Chápe význam roubování. Popřípadě jej dovede aplikovat.
7.
Závěr
Úkolem mé bakalářské práce bylo zmapovat, navrhnout a naznačit možnosti využití jabloní a školního pozemku. Snažila jsem se vytvořit ucelený soubor témat, které mají oživit výuku přírodopisu a praktických činností na základní škole. Bakalářská práce v úvodu definovala původ, rozšíření, botanické zařazení jabloně obecné. Dále se pak zaměřovala na využití školního pozemku převážně ve výuce přírodopisu a praktických činností. Zvolila jsem si vesnickou Základní školu v Pavlovicích u Přerova, která má školní pozemek 0,5 ha. Na školním pozemku se nachází pro zdejší základní školu významná populace starších stromů jabloní. Produkce jablek bývá na podzim rozdána žákům, jako odměna za práci na školním pozemku. Co žáci nesnědí, posbírají a je prodáno do místní sběrny ovoce. Vytýčený cíl se podařilo splnit, žáci absolvovali v hodinách přírodopisu náměty a témata obsažená v předchozím textu. Zvláště vždy uvítali, když mohli jít ve vyučování ven a sami najít na školním pozemku a nasbírat přírodní materiál určený k realizaci vyučovací hodiny. Líbila se laboratorní práce, kde měřili, vážili, ohmatávali, určovali odrůdy a nakonec jablka zkonzumovali, aby zjistili, že každé jablko má odlišnou chuť. Žáci během laboratorní práce zapojili do činnosti většinu svých smyslůčich, chuť, hmat, zrak. Neméně lákavou činností byl řez ovocných dřevin, kdy žák vidí za sebou okamžitý výsledek své práce. Děti se na školní pozemek těší zvláště v předjaří. Kdy se příroda probouzí ze zimního období a školní pozemek je při každé návštěvě jiný. Po výuce roubování si dokonce někteří žáci zkoušejí doma pod dohledem rodičů roubovat. Když se rouby ujmou, jsou pro tyto děti výsledky velmi uspokojující. Při této práci bylo obohacující studium literatury, elektronických zdrojů a realizace námětů do praxe Školní pozemky mohou být přírodními učebnami, prostorem pro nabývání pracovních dovedností, pozorování vzájemných vztahů mezi organismy. Slouží pro pozorování změn v přírodě během celého roku. Mohou také sloužit pro utužování třídního kolektivu, jako možnost odpočinku a relaxace dětí například ve volných hodinách nebo v jejich volném čase.
8. Přehled literatury: 1.
BÍLEK, O., HANUŠ, B., Štěpování. Praha: Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1971, s 5,6, 7-40 IBSN neuvedeno
2. BLAŽEK, J., Pěstujeme jabloně. Praha: Nakladatelství Brázda s.r.o. Praha 2001, s.18-113. ISBN 80-209-0294-5 3. FARTHING, D. Řez proč, kdy a jak 1.vyd. Praha: Rebo Produktions, 1998. s 141 ISBN 80-85362-09-0. 4. HEDBÁVNÁ, H., Přírodopis- Botanika. Brno: Nová škola Brno 2008, s 5-20 ISBN 80-7289-093-X 5. KOHOUT, K., Malá pomologie 1. Praha: Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1960, s 144,146 IBSN neuvedeno 6. KUTINA, J., Pomologický atlas 2, Praha: Zemědělské nakladatelství Praha 1992, s 30.58,62 IBSN 80-209-0192-2 7. KYNCL,F., Ovocnictví. Praha: Státní zemědělské nakladatelství Praha 1979, s 6. ISBN neuvedeno 8. KYNCL,F., Řez ovocných dřevin. Praha: Státní zemědělské nakladatelství Praha 1980, s 46-49. ISBN neuvedeno 9. LUŽA , J., Škola ovocnáře 1.vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1970. s 299 ISBN neuvedeno 10. MŠMT, Přírodopis učební osnovy pro 6.až 9.ročník, Vzdělávací program ZÁKLADNÍ ŠKOLA, Praha: nakladatelství Fortuna 1996, s 5,9,12, 17, 18 IBSN 176-032/1-96 11. MŠMT, Vzdělávací program ZÁKLADNÍ ŠKOLA včetně úprav a doplňků, Praha: nakladatelství Fortuna 2001, s1-3, 155, 156, 158, 162 IBSN 176-031/1-01 12. PEIKER, J., a kol. Praktické ovocnictví. Praha: Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1965, s 9 IBSN neuvedeno 13. RICHTER, M., Velký atlas odrůd ovoce a révy. Lanškroun: TG TISK s.r.o. Lanškroun 2002, s.8. IBSN 80-238-9461-7 14. SALAŠ, P., Extenzívní ovocnářství- jádroviny. Brno: MZLU Brno 2002, s.12-23 IBSN 80-7157-617-4 15. STANGL,M., Řez ovocných stromů. Dobřejovice: Rebo Produktions CZ, s.r.o. 2002, s 7 ISBN 978-80-255-0541-0 16. STANGL, M., Řez, tvarování a roubování ovocných stromů. 1.vyd.Bratislava: Príroda a.s., 1996. 99 s. ISBN 80-07-00841-1. 17. ŠVECOVÁ, M., a kol. Cvičení z didaktiky Biologie I. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2000. s 16 IBSN 80-246-0000-5
18. VANĚK, J., Jablka 100 nejdůležitějších odrůd. Chrudim: Nakladatelství zahradnické literatury Chrudim, 1945, s 77 IBSN neuvedeno 9.
Elektronické zdroje
1. http://www.panoramio.com/photo/52634773 2. http://kinder.wetter.com/wetter_lexikon.php?&kid=13&nid=1883) 3. www.sgo.cz/.../bi/.../9_pohlavni_rozmnozovani_vyssich_rostlin.doc 4. http://cs.wikipedia.org/wiki/Malvice 5. http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/551/ustav_551/eltronic_ovoc/private/skolkarstvi/data/roubova ni. Pdf 6. http://bmprofit.cz/obrazky/roubovani/roub1.JPG 7. http://bmprofit.cz/roubovani.php 8. http://www.konev.cz/rostliny/jablon/ 9. http://www.sempra.cz/odrudy/ovoce/popisy/obr/jablka/idared_b.jpg 10. http://www.prodejstromku.cz/produkt/jonathan-jablon/ 11. http://www.sempra.cz/odrudy/ovoce/popisy/jablone.htm) 12. http://www.havlis.cz/karta.php?kytkaid=607, 13. http://www.ovocne-stromky.cz/james-grieve-red-p29 14. http://www.ovocnarska-unie.cz/web/web-sispo/odrudy/jabl/sampion.htm 15. http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/FTK16. http://www.sadarstvi.cz/62-2/ 17. http://www.ovocnarstvi.eu/
,
Seznam příloh Příloha č. 1 Pracovní list: Typy plodů Příloha č. 2 Záznamové tabulky k laboratorní práci Odrůdy jablek Příloha č. 3 Určovací tabulky k laboratorní práci Odrůdy jablek Příloha č. 4 Obrazová schémata k laboratorní práci Odrůdy jablek Příloha č. 5 Pracovní list: Technika řezu Příloha č. 6 Pracovní list: Vybrané metody roubování Příloha č. 7 Pracovní list: Strom jabloně, letokruhy Příloha č. 8 Roubovací potřeby, kopulační řez, roub Příloha č. 9 Odrůda Idared, Jonatan Příloha č. 10 Odrůda Spartan, Starking Příloha č. 11 Odrůda James grife, Šampion
Příloha č 1 Pracovní list: Typy plodů Suché plody-pukavé
Zakresli plody podle učebnice, napiš 1 příklad rostliny, u které plod nalezneš
Měchýřek
Lusk Šešule Šešulka
Tobolka
Suché plody-nepukavé
Zakresli plody podle učebnice, napiš 1 příklad rostliny, u které plod nalezneš
Nažka Oříšek
Obilka
Poltivé plody
Zakresli plody podle učebnice, napiš 1 příklad rostliny, u které plod nalezneš
Struk Dvounažka
Tvrdka Diskový plod
Dužnaté plody
Zakresli plody podle učebnice,
Nepravé plody
Zakresli plody podle učebnice, napiš
napiš 1 příklad rostliny, u které
1 příklad rostliny, u které plod
plod nalezneš
nalezneš
Bobule
Malvice
Peckovice
Češule
Příloha č. 2 Záznamové tabulky k laboratorní práci Odrůdy jablek Vzorek Tvar koruny
Velikost plodu
č.
Hmotnost Tvar plodu
Obrys plodu
Povrch plodu
plodu
1.
2.
3.
4.
5.
6.
č. 1.
2.
Barva plodu
Lenticely
Kalich
Stopka
Dužnina
Jádřinec
Semena
3.
4.
5.
6.
ODRŮDA 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Příloha č. 3 Určovací tabulky k laboratorní práci Odrůdy jablek velikost plodů
Tvar plodů
Obrys plodů
Barva plodu
Lenticely
Kalich
Mimořádně malé pod 20mm, pod 15 g
Plochý
Kulatý-kruhovitý
Ano
Uzavřený
Velmi malé 20 - 40mm, 16 - 40 g Malé 41 - 50 mm, 41-70 g Menší 51 - 60 mm, 71 - 110 g
Kulovitý, ploše kulovitý
Nepravidelně zakulacený
Ne
Polootevřený
Vysoce kulovitý Kalvilovitý, hrotovitý
Kulatě hranatýtupě žebernatý Hranatý 5 tihranný
Střední 61 - 70 mm, 111 - 150 g Větší 71 - 80 mm, 151 - 200 g Velké 81 - 85 mm, 201 - 250 g Velmi velké 86 - 90 mm, 251 - 350 g Mimořádně velké nad 90 mm, nad 351 g
Kuželovitý
Základní - žlutá nebo zelená jednobarevný Krycí - červená, oranžová, hnědá – barevný Barevné pruhy – žíhaná Přechod mezi žíhanou a barevnou mramorovaná Barevné tečky na plodu - tečkovaná
hmotnost, velikost
Otevřený
Zvonkovitý Válcovitý Soudkovitý Kdoulovitý
Hruškovitý
Slupka stopka
Dužninabarva
Mastná
Silná, krátká v hluboké široké jamce Slabá, středně dlouhá v široké jamce Slabá delší stopka přilnutá ke straně
Bílá pod slupkou narůžovělá Žlutavě bílákrémová
Suchá
Zdužnatělá delší stopka v hluboké úzké jamce Silná delší stopka ke straně přilnutá v širší jamce
Jádřinec podle polohy
Semena podle tvaru
Lesk semen
Zelenavě bílá
Velikost pouzder v jádřinci Široké
Horní
Kulatá
Lesklá
Bílá
Úzké
Střední
Podlouhlá
Matná
Žlutavě bílákrémová pod slupkou narůžovělá Žlutá Světle červená
(Salaš 2002)
Spodní
Příloha č. 4 Obrazová schémata k laboratorní práci Odrůdy jablek Charakteristický tvar koruny jabloně
Kulovitá
Vysoce rozložitá
Vysoce kulovitá
Široce pyramidální
Široce rozložitá
Rozložitě převislá
Různé tvary a typy plodů jablek
Tvar válcovitý
soudkovitý
hruškovitý
kdoulovitý (Salaš 2002)
Tvar plochý
Tvar kalvilovitý
ploše kulovitý
kuželovitý
vysoko kulovitý
zvonkovitý
Kalich
Poloha povrchový
mělký
hluboký
Tvary kalichu
Uzavřený
pootevřený
otevřený
velmi hluboký
Poloha jádřince
Horní
střední
spodní
Šířka jaderných komor
Velmi úzké
Široké
úzké
středně široké
velmi široké
Tvary stopečné jamky a vlastnosti stopky
Jamka úzká, mělká
Jamka široká, mělká
stopka dlouhá
stopka krátká stopka krátká
Jamka široká, hluboká
Jamka úzká, hluboká
stopka dlouhá (Salaš 2002)
Příloha č. 5 Pracovní list: Technika řezu
Technika řezu silnějších větví: 1)
větev nařízneme asi 20 cm nad místem konečného řezu asi do poloviny tloušťky
2)
větev dořízneme horním řezem nasazeným asi 5-10cm, výše
3)
pahýl odstraníme řezem na větevní kroužek
4)
při nesprávném jediném řezu na větevní kroužek dochází obvykle k poškození kmene
5)
rány po správném odstranění větví na větevní kroužek se rychleji zacelují
6)
pokud po řezu vzniká pahýl, rána se špatně zaceluje
7)
příliš hlubokým zářezem do kmene vzniká zbytečně velká rána.
Řez jednoletého výhonu na pupen: A - příliš nízko, B - správně, C – příliš vysoko
Řez výhonů A- dlouhý B- střední C-krátký
Řez výhonů A- dlouhý B- střední C-krátký
Možnosti rozevírání koruny řezem (Blažek 2001)
Příloha č. 6 Pracovní list: Roubování
Obr. č. 3 Roubování kopulace / družení/
Obr. č. 4 Roubování Anglická kopulace
Obr. č. 5 Roubování do boku (http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/551/ustav_551/eltronic_ovoc/private/skolkarstvi/data/roubovani.pdf)
Příloha č. 7 : Strom jabloně, letokruhy
Obr. č. 1 Strom jabloně (http://www.panoramio.com/photo/52634773) Obr. č. 2 Letokruhy ( http://kinder.wetter.com/wetter_lexikon.php?&kid=13&nid=1883)
Příloha č. 8 : Roubovací potřeby, kopulační řez, roub
Obr. č. 3 Roubovací potřeby (http://bmprofit.cz/obrazky/roubovani/roub1.JPG) Obr. č. 4 Roub s kopulačním řezem (http://bmprofit.cz/roubovani.php)
Obr. č. 5 Naroubovaná jabloň
Příloha č. 9 : Odrůda Idared, Jonatan
Obr. č. 6 Odrůda Idared (http://www.sempra.cz/odrudy/ovoce/popisy/obr/jablka/idared_b.jpg) Obr. č. 7 Odrůda Jonatan (http://www.prodejstromku.cz/produkt/jonathan-jablon/)
Příloha č. 10: Odrůda Spartan, Starking
Obr. č. 8 Odrůda Spartan (http://www.sempra.cz/odrudy/ovoce/popisy/jablone.htm) Obr. č. 9 Odrůda Starking (http://www.havlis.cz/karta.php?kytkaid=607)
Příloha č.11: Odrůda James grife, Šampion
Obr. č. 10 Odrůda James grife (http://www.ovocne-stromky.cz/james-grieve-red-p29) Obr. č. 11 Odrůda Šampion (http://www.ovocnarska-unie.cz/web/web-ispo/odrudy/jabl/sampion.htm)
ANOTACE Jméno a příjmení:
Bc. Dagmar Šromotová Vaculíková
Katedra:
Katedra Biologie
Vedoucí práce:
Ing. Pavlína Škardová
Rok obhajoby:
2013
Název práce: JABLONĚ VE VÝUCE NA 2. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Název v angličtině: APPLE TREES IN THE LESSONS OF THE SECOND GRADE OF ELEMENTARY EDUCATION Anotace práce: Bakalářská práce obsahuje stručnou charakteristiku jabloní a jejich pěstební nároky. Dále je zaměřena na možnosti využití jabloní ve výuce na 2. stupni ZŠ, a to především v přírodopisu a praktických činnostech. Zahrnuty jsou i možnosti využití v rámci mezipředmětových vztahů. Jednotlivé náměty jsou sestaveny v návaznosti na rámcově vzdělávací program ZŠ Pavlovice u Přerova.
Klíčová slova: Jabloň, školní pozemek, ovocný strom, pracovní list, jablko, výuka Anotace v angličtině: THESIS CONTAINS A BRIEF OVERVIEW OF APPLE TREES AND THEIR GROWING DEMANDS. IT IS ALSO FOCUSED ON THE POSSIBILITY OF USING APPLE TRESS IN THE TEACHING OF THE SECOND PRIMARY SCHOOL, ESPECIALLY IN NATURAL SCIENCE AND PRACTICAL ACTIVITIES ARE THE POSSIBILITIES OF THE INTERDISCIPLINARY RELATIONSHIPS.INDIVIDUAL TOPICS ARE ARRANGED IN RELATION TO THE GENERAL EDUCATION PROGRAM AT THE ELEMENTARY SCHOOL IN PAVLOVICE U PŘEROVA. Klíčová slova v angličtině: APPLE TREE, SCHOOL GROUNDS, FRUIT TREE, WORKSHEET, APPLE, TEACHING
Přílohy vázané v práci: Příloha č. 1 Pracovní list: Typy plodů Příloha č. 2 Záznamové tabulky k laboratorní práci Odrůdy jablek Příloha č. 3 Určovací tabulky k laboratorní práci Odrůdy jablek Příloha č. 4 Obrazová schémata k laboratorní práci Odrůdy jablek Příloha č. 5 Pracovní list: Technika řezu Příloha č. 6 Pracovní list: Roubování Příloha č. 6 Pracovní list: Vybrané metody roubování Příloha č. 7 Pracovní list: Strom jabloně, letokruhy Příloha č. 8 Roubovací potřeby, kopulační řez, roub Příloha č. 9 Odrůda Idared, Jonatan Příloha č. 10 Odrůda Spartan, Starking Příloha č. 11 Odrůda James grife, Šampion Rozsah práce:
34 stran
Jazyk práce:
čeština
Univerzita Palackého v Olomouci
Pedagogická fakulta
Katedra: Biologie
Akademický rok 2012/2013
ZADÁNÍ BALAKÁŘSKÉ NEBO DIPLOMOVÉ PRÁCE (PROJEKTU, UMĚLECKÉHO DÍLA, UMĚLECKÉHO VÝKONU)
Na katedře: Biologie Jméno a příjmení: Bc. Dagmar Šromotová Vaculíková Studijní obor: přírodopis se zaměřením na vzdělávání - základy technických věd a informačních technologií se zaměřením na vzdělávání
Forma studia
*prezenční
* kombinovaná
*nehodí se škrtněte
Název tématu v českém jazyce ( hůlkovým písmem) JABLONĚ VE VÝUCE NA 2. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY
Název tématu v anglickém jazyce ( hůlkovým písmem): APPLE TREES IN THE LESSONS OF THE SECOND GRADE OF ELEMENTARY EDUCATION Zásady pro vypracování Bakalářská práce bude obsahovat stručnou charakteristiku jabloní a jejich pěstební nároky. Dále bude zaměřena na možnosti využití jabloní ve výuce na 2. stupni Základní školy, a to především ve výuce přírodopisu a praktických činnostech, zahrnuty budou i možnosti využití v rámci mezipředmětových vztahů. Jednotlivé náměty budou sestaveny v návaznosti na rámcově vzdělávací program ZŠ V Pavlovicích u Přerova.
Seznam odborné literatury: HEDBÁVNÁ, H., Přírodopis- Botanika. Brno: Nová škola Brno 2008, s 5-20 ISBN 80-7289-093-X MŠMT, Přírodopis učební osnovy pro 6.až 9.ročník, Vzdělávací program ZÁKLADNÍ ŠKOLA, Praha: nakladatelství Fortuna 1996, s 5,9,12, 17, 18 IBSN 176-032/1-96 MŠMT, Vzdělávací program ZÁKLADNÍ ŠKOLA včetně úprav a doplňků, Praha: nakladatelství Fortuna 2001, s1-3, 155, 156, 158, 162 IBSN 176-031/1-01 ŠVECOVÁ, M., a kol. Cvičení z didaktiky Biologie I. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2000. s 16 IBSN 80-246-0000-5 MŠMT ČR: Rámcově vzdělávací program pro základní školy GRECMANOVÁ, H., HOLUŠOVÁ , D., Pedagogika Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 2006, s 59 IBSN 80-244-1470-8 Vedoucí bakalářské práce, tituly ( hůlkovým písmem): Ing. Pavlína Škardová
…………………………………………. podpis vedoucí práce Datum zadání práce: Termín odevzdání práce: duben 2013 Datum: …................................................
