„ Ja neviem“ PhDr.Lygia Bátovská -
-
sú to slová, ktoré počúvam v ambulancii od klientov, ktorí majú ťažkosti vyjadriť svoje pocity, potreby, prežívania, skúsenosti a to dôsledkom narušenej schopnosti symbolizácie. Keď človek nedisponuje s prostriedkami pre symbolizáciu skúseností, prestáva rozumieť samému sebe, čo je spojené s pocitmi úzkosti, strachu, obáv, neistoty. V tomto WS by som chcela predstaviť „Familienbrett“, - (Rodinná scéna) ktorá jednoduchým spôsobom pomocou symbolického znázornenia napomáha klientovi do vhľadu svojej situácie a pocitov s tým súvisiacich. Nejde tu o terapeutickú metódu, ale skôr o pomoc pri metakomunikácii vzťahov pri zachovaní nedirektívneho sprevádzania klienta zákutiami jeho života.
Rogersovský přístup ve školním poradenském pracovišti Mgr. Jana Nováčková Meze a úskalí využití rogersovského přístupu v poradenské a terapeutické práci se žáky, rodiči a učiteli. Využití motivačních rozhovorů k osobnostnímu rozvoji žáků a pro praktické řešení výchovných a vzdělávacích potíží žáků.
Pre-therapy (G. Prouty) v mimoterapeutickém settingu Prof. Dr. Petr Ondráček Příspěvek obsahuje krátký přehled relevantních témat pro orientaci účastníků sympózia v aplikaci elementů pre-terapie podle Proutyho při každodenní podpoře osob s mentálním postižením či s demencí (tzn. v rámci mimoterapeutického settingu). Autorovi jde o to, upozornit na nutnost využití faktorů/ vlivů terapeutického působení i v mimoterapeutické oblasti – zejména v každodenní sociální, pedagogické a pečovatelské práci s klienty, kteří mají problémy s vnímáním reality „zde a nyní“. Aby mohly být tyto faktory/ vlivy aplikovány na profesionální úrovni, je odborná příprava jmenovaných odborníků povolání ve formě výcviku nezbytná. Fokus 1: Krátký přehled teorie a metodiky pre-terapie Fokus 2: Oblasti praktického uplatnění pre-terapie Fokus 3: Využití elementů pre-terapie v mimoterapeutickém settingu • • •
Příklady provádění kontaktních reflexí v praxi (video) Zkušenosti absolventů výcviku s praktikovaním kontaktních reflexí Otázky, témata, zkušenosti účastníků workshopu
Prof. Dr. Petr Ondráček - Bochum, SRN
Rodinná terapie z Apolináře : aplikace PCA v léčbě závislostí a využití v kontextu práce s rodinou závislého Tolimatová, J. a Počarovská, J. Středisko pro psychoterapii a rodinnou terapii ambulantně léčí závislé a závislostí ohrožené rodiny. Cílem workshopu je nechat nahlédnout do naší rodinně terapeutické praxe, otevřít diskusi a ukázat, jak je nám k tomu v praxi užitečný rogeriánský přístup. Úvodem přiblížíme práci týmu s důrazem spíše na praktické informace o průběhu rodinně terapeutické péče a návaznosti na další typy léčby na klinice. Zmíníme i co nám pomáhá při spolupráci v týmu odborníků z různých škol psychoterapie. Hlavní část bude věnována indikačnímu semináři, na kterém se budete moci podělit o zkušenost, kdy tento typ terapie nabízíte a porozmýšlet o tom, pro koho a kdy je rodinná terapie vhodná. Navážeme ukázkou terapeutického sezení s rodinou, budete si moci vyzkoušet roli účastníka terapie či člena reflexního týmu a prostřednictvím zážitku se dotknout praxe. Tolimatová, J. a Počarovská, J. - Středisko pro psychoterapii a rodinnou terapii, Klinika adiktologie VFN Praha, Apolinářská 4a, Praha 2, 12800
Nedirektivní psychoterapie hrou PhDr. Gražina K. Kleinová Terapie hrou je specifický psychoterapeutický přístup, který vychází ze skutečnosti, že hra představuje pro děti přirozený způsob, jak zkoumají svět a současně vyjadřují svůj vztah k němu i k sobě, zpracovávají nejrůznější zážitky od těch pozitivních až k traumatizujícím. Hra umožňuje vyjádřit cokoliv na symbolické rovině, resp. není nutné o tom mluvit, důležitější je, že se to děje. Toho využívá terapie hrou, která je vhodná u dětí zhruba od 3 do 10 let. Na základě terapeutického přístupu Carla Rogerse vymezila Virginie M. Axlineová osm principů nedirektivní terapie hrou. Herní terapeut věří v sebeúzdravné mechanismy dítěte. Nepochybuje o tom, že pokud se bude dítě cítit v rámci terapie hrou plně akceptováno, dokáže v rámci hry integrovat různé složky své osobnosti, následně lépe přijímat samo sebe a v konečném důsledku měnit i své chování. K žádoucím změnám však nedochází pod vnějším tlakem, ale naopak díky vnitřnímu růstu samotného dítěte. Terapeut na dítě nespěchá. Rovněž mu nevnucuje aktivity, které by ze svého pohledu považoval za užitečné, ale o podobě hry nechává rozhodnout samotné dítě. Terapeut je zodpovědný za vytvoření optimálních podmínek a podporu terapeutického procesu, ale je pouze na dítěti, aby se změny skutečně staly. V rámci workshopu budou prezentovány kazuistiky nedirektivní psychoterapie hrou. Na jejich podrobném rozboru budou vysvětleny základní principy a možnosti praktického využití tohoto terapeutického přístupu.
The Actualising Tendency: in need of revision? Sheila Haugh The actualising tendency is one of the fundamental notions within the theory of person-centred counselling and psychotherapy. For many practitioners, a belief in this tendency anchors our work and allows us to trust the direction toward fully functioning of clients in therapy. However, some practitioners and theorists have questioned our understanding of the actualising tendency as being a white, western notion and not applicable to all cultures. They have suggested that what we consider to be ‘growth’ is a value based idea in need of deeper exploration. My presentation and workshop will consider the value of these questions and perhaps we can begin to formulate a more inclusive explanation of the actualising tendency. Aktualizačná tendencia: potrebuje revíziu? Aktualizačná tendencia je jedným zo základných konceptov v teórii na klienta zameraného poradenstva a psychoterapie. Pre mnohých praktikov viera v túto tendenciu zakotvuje našu prácu a umožňuje nám dôverovať, že klienti v terapii smerujú k plnému fungovaniu. Napriek tomu niektorí praktici a teoretici spochybňujú naše chápanie aktualizačnej tendencie, pretože je bielym, západným konceptom, ktorý nemožno aplikovať na všetky kultúry. Poukazujú na to, že to, čo považujeme za “rast”, je na hodnotách založená myšlienka, ktorá potrebuje ďalšie preskúmanie. Moja prezentácia a workshop budú zvažovať hodnotu týchto otázok a azda budeme môcť začat formulovať inkluzívnejšie vysvetlenie aktualizačnej tendencie.
Nenásilná komunikácia – pokračovanie či rozšírenie PCA PhDr. Ivan Valkovič Carl Rogers nepatril k tým zakladateľom nových smerov, ktorí si vychovávajú nasledovníkov. On vlastne ani nechcel založiť nový smer, jeho ideou bolo psychológiu zjednotiť, ale hlavne bol toho názoru, že každý má byť taký, aký je a teda si má vypracovať svoj vlastný prístup. Niektorí z nich to spravili a svoj prístup, techniku, metódu rozpracovali do ucelenej a všeobecne známej podoby. Jedným z nich bol Marshall B. Rosenberg a jeho nenásilná komunikácia. Nenásilná komunikácia na jednej strane kodifikuje na človeka zameraný prístup do štyroch krokov: pozorovanie, pocity, potreby a prosby, na strane druhej implicitne prináša novú teóriu emócií, presnejšie povedané zodpovednosti za ne. No a napokon dodáva aj teoretický podklad konsenzu: potreby sú univerzálne, a tak je možné, aby sa naplnili potreby všetkých zainteresovaných ľudí. Konflikty vznikajú na úrovni stratégií plnenia potrieb, tých sú tisíce a pokiaľ neobjavíme potreby ako spoločného menovateľa, dovtedy máme malú šancu dospieť ku konsenzu.
Kazuistika týraného dieťaťa a využitie hrovej terapie Mgr. Barbora Sládeková, Mgr. Anna Šuláková Kazuistika pojednáva o využití PCA prístupu ( hrová terapia) pri terapii týraného dieťaťa. Kazuistika je spracovaná ako terapia dvoch detí - 10 a 11 ročných chlapcov – súrodencov, ktorí boli svojimi biologickými rodičmi týraní a zanedbávaní. Po umiestnení do Detského Domova pre závažné poruchy správania a agresivitu bola s nimi zahájená terapia. Kazuistika ponúka pohľad na psychopatológiu u každého z chlapcov a analýzu dynamiky osobnosti, rozbor ich vzájemného vzťahu a samotnú terapeutickú prácu s dieťaťom, jej úskalia, priebeh a kľúčové témy s analýzou a rozborom. Ponúka sumár výstupov po 25 sedeniach, zmeny, ktoré boli terapiou navodené a zamyslenie sa nad ďalšími perspektívami. Terapia bola u každého dieťaťa vedená iným terapeutom, počas celej práce podliehala pravidelnej supervízii u Mgr. Zuzany Tatárovej. Ku kazuistike máme k dispozícii i videonahrávku. Je zaujímavá vícerými aspektami: poukázanie na odlišnosť psychopatológie osobnosti oboch detí i patologizáciu ich vzájomného vzťahu, odlišnosť kľúčových tém v terapii a jej efekt. Kazuistika bola odprezentovaná na Celoslovenskom zjazde psychológov Detských Domovov v decembri 2012. Terapia i naďalej pokračuje. Mgr. Barbora Sládeková – klinický psychológ, absolventka 4 ročného výcviku v PCA – Inštitút ISTER, absolvovaný workshop o hrovej terapii, dlhodobá práca pod supervíziou Mgr. Anna Šuláková – psychológ Detský domov Studienka, 5 ročná prax s problémovými deťmi, terapeutická práca prostredníctvom hrovej terapie, dlhodobá práca pod supervíziou, workshop o hrovej terapii
Motivační rozhovory PhDr. Jan Soukup, Ph.D. Motivační rozhovory jsou možná nejrozšířenější současnou aplikací PCA ve světě i u nás. Přejímají z původní teorie vztahovou a postojovou složku (empatie, akceptace, zájem, respekt k autonomii) a doplňují ji o zaměření na řešení ambivalence a posílení motivace ke změně chování. Motivační rozhovory mají široké uplatnění na poli závislostí, v léčbě poruch příjmu potravy, v práci s mladistvými, ve vězeňství i v obecném lékařství. V příspěvku představíme pohled motivačních rozhovorů na práci s motivací, principy této metody a způsob, jakým rozvíjí základní přístup PCA. PhDr. Jan Soukup, Ph.D. - Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN
Terapie zaměřená na snícího Světla Francová Příspěvek se věnuje zkušenostem z terapeutické práce se sny v rámci přístupu zaměřeného na člověka. V krátkém úvodu vysvětlí(m) základní rozdíly mezi pojetím snu v PCA terapii a jinými směry a nabídnu(e) stručný nástin práce se snem ve skupinové i individuální terapii. Dalším tématem bude celková atmosféra ve skupině, role snového facilitátora, jak konkrétně se projeví jeho postoje – empatie, akceptace a kongruence v práci se sny. Představí(m) 7 fází postupu práce se snem ve skupině. Závěr teoretického úvodu zmíní(m) účinky práce se sny. Vytvoření snové skupiny je velmi vítáno, vše můžeme hned vyzkoušet v rámci workshopu.
Bdělé vědomí v psychoterapii Antonín Radovan Machander V terapii je klíčová podmínka navázat opravdový vztah a to díky třem podmínkám: terapeut by měl být kongruentní, vřelý a empatický a měl by mít důvěru v klientovu schopnost seberealizace. Zároveň se zdůrazňuje, že terapeut by měl mít stálou bdělost, vnitřní kázeň a schopnost vnímat všechny pocity, které se objevují. Terapeuti se tedy snaží být upřímně a opravdově přítomní, vřelí, soucitní starající se a jemní. Je tedy zřejmé, že mnoho kvalit, které by měl terapeut ztělesňovat vyžaduje intenzivní bdělé vědomí. Rozvíjet a udržovat tyto kvality není možné bez toho, aniž by naše mysl byla stabilní, jasná a vitální. Můžeme se snažit tyto kvality udržovat a rozvíjet při běžných činnostech, ale pro většinu lidí je zapotřebí k rozvoji těchto kvalit mysl systematicky trénovat. Následující workshop je úvodem do těchto technik.
