Řízení před soudem prvního stupně, opravné prostředky
www.sokrates.cz
Mgr. Jan Siostrzonek (
[email protected])
Zahájení sporného řízení 1) Řízení je zahájeno dnem, kdy dojde písemné vyhotovení žaloby soudu (§ 82 odst. 1 o.s.ř.) řízení je zahájeno, i když má návrh vady a nedostatky podle § 43 o.s.ř., i když účastníci nejsou legitimováni apod. → soud se vždy podanou žalobou bude zabývat
řízení je zahájeno také dnem: doručení žaloby v elektronické podobě, telegraficky, telefaxem v tomto případě je třeba podání doplnit písemným podáním téhož znění ve lhůtě tří dnů (§42 odst.3 o.s.ř.) pokud by se tak nestalo, soud k podání nebude přihlížet sepsáním žaloby do protokolu (§ 42 odst.1 o.s.ř.) a jejím podepsáním
a to i v případě, kdy soud nebude příslušný k projednání věci (věc pak bude postoupena příslušnému soudu-účinky podání žaloby zůstanou zachovány) takto lze učinit podání ve věcech řízení, které lze zahájit i bez návrhu, dále např. určení a popření otcovství (§ 42 odst. 1 o.s.ř.) 2) Dále je řízení zahájeno (mimo podání žaloby)
Postoupení věci soudu jiným orgánem, přecházelo-li soudnímu řízení bezvýsledné řízení u tohoto orgánu (§ 82 odst. 2 o.s.ř. Doručením žaloby v době jednoho měsíce od právní moci usnesení soudu ve správním soudnictví o odmítnutí žaloby, jde-li o věc, která má být projednána v civilním řízení
Řízení je zahájeno již ke dni, kdy soudu došla odmítnutá žaloba (§ 82 odst. 3 o.s.ř.)
• 42 odst. 2 o.s.ř. = každý okresní soud je povinen sepsat podání do protokolu a postoupit jej příslušnému soudu !!!! • Takové podání má účinky, jako by bylo učiněno u příslušného soudu Žaloba a její náležitosti = dispoziční procesní úkon žalobce, ve kterém uplatňuje u soudu ochranu svého tvrzeného ohroženého nebo porušeného subjektivního práva - Soud má přezkoumat žalobou uplatněný nárok a posoudit jeho důvodnost - podnět k zahájení řízení je projevem tzv. žalobního práva (ius ad litem) = právo na žalobu - žalobní právo = právo na vyvolání soudní ochrany - soud pak má povinnost poskytnout ochranu tomu, kdo se ochrany domáhá, pokud poskytnutí ochrany patří do soudní pravomoci
žalobní právo je nezávislé na hmotném právu Odmítnutí ochrany = odmítnutí spravedlnosti (denegatio iustitiae) Žaloba jako písemné podání soudu musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti: Obecné (§ 42 odst odst.. 4 o.s.ř.) Zvláštní (§ 79 odst odst.. 1 o.s.ř.)
Obecné náležitosti náležitosti::
Označení soudu, kterému je určena Obecně je věcně příslušným okresní soud (výjimečně krajské soudy § 9 o.s.ř.) Řízení je zahájeno i podáním žaloby nepříslušnému soudu
označení věci samotné ve smyslu uplatněného nároku U peněžitého plnění je třeba uvést jeho hodnotu Podpis žalobce Vyjadřuje jeho ztotožnění se se žalobou Žalobu je třeba označit vždy jménem žalobce, i když je podána (a podepsána) jeho zástupcem Datum Jde o datum vyhotovení
Absence nemá vliv na platnost žaloby
Zvláštní náležitosti náležitosti:: Jména a bydliště účastníků Individualizace účastníků řízení Jméno = jméno + příjmení, bydliště (přesná adresa – slouží dále k posouzení místní příslušnosti soudu)
rodné číslo není povinnou náležitostí (ale např. u žaloby mezi otcem a synem stejného jména bude nezbytným identifikačním prvkem) U PO a FO podnikajících sídlo a místo podnikání, IČ (vždy podle stavu zápisu v OR) Jméno a bydliště zástupců Obdobné údaje jako u účastníků Platí pro zákonné zástupce i zmocněnce Pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností Rozhodující skutečnosti = pravdivě zdůvodňují vznik a rozsah žalobcova nároku Povinnost tvrzení na straně účastníků řízení Součinnost nezbytná ke zjištění potřebných skutkových okolností je účastníkům uložena jako povinnost Tuto povinnost žalobce má plnit už v podané žalobě Žalobce není povinen vylíčené skutečnosti sám právně správně hodnotit, tj. uvádět právní důvody žaloby Z vylíčeného skutkového děje v žalobě je následně vyvozován samotný žalobní nárok (petit), a proto žalobní nárok a skutkový děj musí být v souladu
Označení důkazů, jichž se žalobce dovolává Je rovněž důležité pro zjištění skutkového stavu a právní hodnocení Za důkaz může žalobce označit cokoliv Důkaz musí být přesně označen Důkaz by měl být vždy vztažen ke konkrétní skutkové okolnosti (důkazní povinnost) Soud není povinen ve sporném řízení vyhledávat důkazy může však provést i jiné než navržené důkazy ( 120 odst. 3 o.s.ř.) K žalobě musí být připojeny listinné důkazy, jichž se dovolává Označení, čeho se žalobce domáhá Žalobní žádost nebo-li petit Určuje soudu, čím se má zabývat Pomocí petitu žalobce formuluje svůj nárok plynoucí z jím tvrzeného skutkového děje
• nepovinné náležitosti žaloby (dle okolností): • návrh na vydání předběžného opatření • návrh na zajištění důkazu • návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků • návrh na ustanovení opatrovníka nebo zástupce • návrh na vyslovení předběžné vykonatelnosti • pokud by žalobci hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy, kdyby bylo s výkonem rozsudku vyčkáváno • u žalob na určení práva je žalobce dále povinen uvést skutečnosti, které odůvodňují jeho naléhavý právní zájem a navrhnout k tomu důkazy • žalobu je třeba podat v takovém počtu vyhotovení, aby jeden stejnopis zůstal soudu a po jednom, aby soud mohl zaslat dalším účastníkům • nic ale žalobci nebrání v tom, aby žalobu sám doručil dalším účastníkům (těm však z toho nevznikají žádné povinnosti)
Žalobní návrh (Petit) Formulace budoucího výroku soudu na realizaci nároku, který je řešením uplatněného práva Žalobce z vylíčeného skutkového děje může vyvozovat různé nároky, sám ale musí zvolit ten, který nakonec uplatní a ten pak bude individualizován v petitu
Význam přesné individualizace petitu: Soud nesmí žalobci přiznat více, než žádá Nesmí přisoudit něco jiného než požaduje Překročení žalobního návrhu a přisouzení většího nároku (ultra petitum) lze pouze tam, kde: řízení může být zahájeno i bez návrhu z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky žalobce v podaném návrhu nemusí požadovat vše, na co má nárok z hmotněprávního vztahu - soud toto musí respektovat (zásada dispoziční)
• určitost petitu musí být dána v: • Přesném označení osob • Přesné individualizaci práv a povinností • Jinými slovy – kdo, komu, co, dokdy • Individualizace nároku a osob má význam i pro: • následný výkon rozhodnutí • Skutečnost, že o téže věci nemůže být zahájeno a vedeno jiné řízení • O téže věci nemůže být znovu zahájeno řízení • Tatáž věc • Je dána individualizovanou věcí • Je mezi týmiž účastníky pokud se neshodují účastníci nebo věc → nejde o totožnost věci a může probíhat jiné řízení • Žalobce může v žalobním návrhu určit lhůtu k plnění • Soud tímto návrhem však není vázán (o.s.ř. má svá pravidla)
Druhy žalobních návrhů (petitů) 1) Jednoduchý (prostý) petit
požadavek, aby soud rozhodnul o jednom konkrétním návrhu (př.: „žalovaný …. je povinen žalobci …. zaplatit částku ve výši …… ,- Kč s ….. úrokem z prodlení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku“).
2) Složený petit -
V jednom petitu je formulováno několik (dva a více) možných nároků plynoucích z vylíčených skutečností = hromadění více nároků v jedné žalobě
-
Platné právo tento postup nezakazuje, pakliže žalobní návrh je dostatečně určitý
-
Základní podmínky: Soudu musí být dána pravomoc k rozhodnutí o všech nárocích Soud musí mít shodnou věcnou příslušnost Nároky spolu musí skutkově souviset a týkat se týchž účastníků
-
žalobce žádá, aby oba či více nároků jím uplatněných mu bylo přiznáno jediným rozsudkem
-
další případy hromadění nároků (mimo složený petit)
3) Eventuální petit - Žalobce požaduje přisouzení určitého plnění a teprve pro případ , že přisouzení tohoto nároku není možné, navrhuje žalobce aby soud připustil druhé (eventuální) plnění (např. žalobce navrhuje vydání určité věci, a pokud by nebylo možné tuto věc vydat – byla zničena např. – pak žalobce navrhuje vydání peněžité částky odpovídající hodnotě věci) - Pokud je v pořadí první nárok oprávněný – plnění z něj je možné, musí soud v rozsudku uložit povinnost plnit tento nárok uvedený na prvním místě -
Oprávněnost přisouzení v pořadí druhého plnění (nároku) vzniká až tehdy, pokud bude zjištěno, že první nárok bude třeba zamítnout
zde nejde o možnost volby mezi dvěma druhy plnění Druhé plnění může nastoupit až po zjištění, že první plnění není možné (př.: „Žalovaný je povinen vydat žalobci …. Do tří dnů od právní moci rozsudku. Pro případ, že …………………, je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku ve výši ….. Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.“)
4) Alternativní petit Žalobce žádá, aby žalovanému byla stanovena povinnost vydat věc nebo dle jeho volby zaplatit peněžitou částku Žalobcem je ponecháno právo volby žalovanému, aby plnil jedno ze dvou žádaných plnění Volba není vázána na splnění podmínky Plněním jedné možnosti zanikne povinnost plnit druhou Právo volby je možné připustit jen tam, kde hmotné právo připouští více způsobů plnění Soud ve výroku vysloví povinnost plnit jeden ze dvou nároků podle volby ve stanovené lhůtě
pokud žalovaný zvolí nárok už v průběhu řízení, soud tuto volbu zohlední v rozsudku tak, že uloží povinnost plnit jen zvolený nárok Od zvolené volby nelze ustoupit
5) alternativní zmocnění Žalobce se domáhá určitého věcného plnění a zároveň prohlašuje, že je ochoten místo požadovaného plnění přijmout plnění jiné, kterýms se žalovaný může zprostit vymáhaného plnění a žalobce se vzdává práva toto prohlášení do konce lhůty k plnění odvolat Soud v rozsudku vysloví jen povinnost žalovaného k požadovanému plnění, kterého se žalovaný může zprostit jiným plněním Vykonatelný je jen výrok rozsudku (př.: „žalovaný je povinen žalobci …… do tří dnů od právní moci rozsudku. Plnění se může zprostit zaplacením částky ….. Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku“)
Druhy žalob (§ 80 o.s.ř.) – cvičení
Statusové (o osobním stavu) Na plnění ( o splnění povinnosti) Určovací ( o určení, zda právo je či není)
Zvláštním typem jsou žaloby skupinové (actio popularis)
Právní účinky zahájení řízení Rozlišují se procesní a hmotně právní účinky Hmotně právní jsou: 1) Vznik překážky litispendence = překážka věci zahájené Zahájené řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo současně u téhož soudu nebo jiného soudu druhé řízení
2) Perpetuatio fori = trvání příslušnosti Řízení se koná u místně věcně příslušného soudu podle rozhodných okolností daných v době jeho zahájení Příslušnost trvá i v případě změn těchto skutečností v průběhu řízení 3) Vznik povinnosti soudu rozhodnout o podané žalobě Hmotně právní účinky jsou: Zachování lhůt - promlčecí a prekluzivní lhůty jsou zachovány, bylo-li řízení zahájeno nejpozději jejich posledního dne (tyto účinky nenastávají u určovacích žalob)
Průběh řízení Nejjednodušší schéma vypadá následovně: Zahájení řízení podáním žaloby Příprava jednání - § 114 o.s.ř. Zkoumání vad návrhu, výzva k jejich odstranění, snaha soudu o smírné vyřešení věci, výzva k vyjádření k žalobě (zjišťování stanovisek účastníků),předvolávání účastník a svědků k vlastnímu jednání Lze nařídit přípravné jednání - § 114c o.s.ř. Zkoumání podmínek řízení Podmínky řízení, bez jejichž splnění nemůže být rozhodnuto ve věci Pokud nebudou všechny podmínky splněny, může být řízení zastaveno Procesní podmínky jsou odstranitelné a neodstranitelné Procesními podmínkami (podmínky řízení) jsou:
Pravomoc a příslušnost soudů Způsobilost být účastníkem řízení a procesní způsobilost Povinné zastoupení, plná moc a její náležitosti Podnět k zahájení Neexistence překážky litispendence a rei iudicata
Jednání ve věci včetně dokazování
Řízení ve věci může proběhnout bez jednání nebo s jednáním Jednání je zásadně veřejné a ústní Rozsudek se vyhlašuje vždy ústně Jednání lze provést, i když se účastníci nedostaví V případě neúčasti žalovaného zákon hovoří o zmeškání jednání, se kterým spojuje následek v podobě rozsudku pro zmeškání (kontumační rozsudek)
Koncentrace řízení § 118b o.s.ř. Povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy nejpozději do doby skončení prvního jednání ve věci Pokud byla provedena příprava jednání, pak lze takto postupovat nejpozději do skončení přípravného jednání Provádí se dokazování Soud realizuje poučovací povinnost Průběh jednání je zachycen v protokolu o jednání Vady řízení = překážky znemožňující postup v řízení Řízení lze přerušit (pokud lze mít za to, že překážka odpadne) nebo zastavit
Vydání rozhodnutí
zkrácená řízení Řízení, ve kterém je rozhodováno bez nařízeného jednání, soud nezjišťuje úplný skutkový stav věci, ale je zejména povinen zkoumat splnění podmínek řízení Rozkazní řízení (§ 172 a násl. O.s.ř.) Elektronický platební rozkaz (§ 174a) Evropský elektronický platební rozkaz (§ 174b) Řízení ve věcech směnečných nebo šekových (§ 175 o.s.ř.) Rozkazní řízení K vymožení peněžitých nároků Podmínky: Jde o zaplacení peněžité částky Je-li znám pobyt žalovaného Pokud se nemá platební rozkaz doručovat do ciziny Uplatněné právo musí vyplývat ze skutečností uvedených žalobcem
soud tak může rozhodnout i bez výslovné žádosti žalobce soud žalovanému uloží,aby do 15-ti od doručení PR: Zaplatil uplatněnou pohledávku nebo Aby v téže lhůtě podal odpor Podává se u soudu, který PR vydal Podaným odporem se PR ruší a soud nařídí jednání ve věci PR musí být doručen do vlastních rukou, pokud se tak nepodaří PR soud usnesením zruší PR, proti které,u nebyl podán má účinky pravomocného rozsudku (exekuční titul) Elektronický PR Návrh je podán na elektronickém formuláři Peněžité plnění nesmí přesáhnout 1 000 000 Kč Směnečné šekové řízení SPR může být vydán jen, pokud žalobce požaduje zaplacení peněžité částky, na kterou byla vystavena směnka a musí být uplatňován nárok plynoucí přímo ze směnky
věcně příslušným v prvním stupni je vždy krajský soud podmínky: Výslovná žádost o vydání SPR Přiložení originálu směnky nebo šeku Soud ve SPR uloží žalovanému povinnost, aby ve lhůtě do tří dnů zaplatil peněžitou částku ze směnky nebo aby v téže lhůtě podal námitky SPR musí být doručen do vlastních rukou, ale zde je navíc možné i náhradní doručení Při podání námitek žalovaným se uplatní zákonná koncentrace řízení Včasnými námitkami se SPR neruší, pouze se odkládá jeho právní moc a vykonatelnost Soud nařídí jednání k projednání námitek Při jednání se již nepřihlíží k později namítnutým skutečnostem Po projednání námitek soud vysloví, zda Se SPR ponechává v platnosti (námitky soud zamítne) Se SPR ruší a v jakém rozsahu
Nesporná řízení (odlišnosti) Cílem nesporného řízení je upravit prání poměry účastníků (zpravidla) konstitutivním rozhodnutím soudu do budoucna a nejde o vítězství (ve sporu) jednoho účastníka nad druhým. Odlišnosti: 1) Obsah řízení 2) Procesní zásady
U zahájení a průběhu řízení se uplatní zásada oficiality Dispoziční zásada je omezena na straně účastníků i pokud jde o nakládání řízením a jeho předmětem Uplatní se zásada vyhledávací (§ 120 odst. 2 o.s.ř.)
Soud je odpovědným za zjištění a prokázání skutkového stavu Soud musí provést i důkazy nenavržené účastníky řízení
3) Povaha projednávaných věcí 4) Vymezení účastníků Pro vymezení účastníků platí druhá a třetí definice účastníků řízení (§ 94 odst. 1 a 2 o.s.ř. + předchozí přednášky) Účastníkem může být i jen jediný subjekt Účastníkem je obecně ten, kdo prokáže právní záem na vydání určitého soudního rozhodnutí Zákon sám však označuje účastníky řízení (§ 94 odst. 2 + hlava pátá části třetí o.s.ř.) 5) Způsob zahájení řízení Podnětem k zahájení řízení není žaloba ale návrh na zahájení řízení Nesporná řízení jsou zahájena na návrh a bez návrhu (zásada oficiality)
Kdy lze řízení zahájit i bez návrhu - § 81 odst. 1 o.s.ř. (zde se říká, že soud může zahájit řízení – a tedy ani nemusí) § 81 odst. 2 o.s.ř., 175a odst. 2 – případy kdy soud řízení zahájit musí !! Některá nesporná řízení je však možno zahájit jen na návrh § 180a, 181 (o osvojení), 185i (o umoření listin), 194, 200f, 200o atd. Tam, kde nebyl podán návrh na zahájení řízení, je řízení zahájeno usnesením soudu (§81 odst. 3 o.s.ř.), které se doručuje účastníkům 6) Úprava soudní příslušnosti a jiných procesních institutů Ve většině nesporných řízení je dána věcná příslušnost okresních soudů
Krajské soudy – ve věcech obchodního rejstříku, některé otázky obchodních společností, ve věcech kapitálového trhu
Místní příslušnost – je výlučná (§ 88 o.s.ř.) Neuplatní se obecná místní příslušnost a na výběr daná příslušnost
Další odlišnosti:
Soud nemusí vyzývat účastníky, aby se vyjádřili k zahájenému řízení Neuplatní se koncentrace řízení, nelze vydat kontumační rozsudek ani rozsudek pro uznání Soud rozhoduje většinou usnesením (vykonatelnost nastává již doručením) Pravomocné rozhodnutí může být změněno, pokud nastane změna poměrů !!!! (a to i bez návrhu) Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení podle výsledku v řízení Je zcela vyloučeno smírčí řízení a uzavření smíru Pro odvolací řízení se neuplatní systém neúplné apelace (lze navrhovat nové skutečnosti - § 205a odst. 2 o.s.ř.)
Výčet nesporných řízení: Hlava pátá části třetí o.s.ř. (§§ 175a – 200za) § 73 o.s.ř. (určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů) § 120 odst. 2 o.s.ř.
Dokazování Procesní dokazování = právem stanovený postup soudu při získávání zpráv o skutečnostech důležitých pro rozhodnutí soudu Předmět dokazování = skutečnosti resp. tvrzení o těchto skutečnostech, které jsou pro rozhodnutí soudu významné o.s.ř. ukládá účastníkům dvě zásadní povinnosti Povinnost tvrzení = povinnost úplně a pravdivě vylíčit všechny potřebné skutečnosti Povinnost důkazní = povinnost označit důkazy na podporu svých tvrzení Nesplnění těchto povinností → neunesení důkazního břemene či břemene tvrzení– návrh žalobce bude zamítnut
Rozdílné je uplatnění těchto povinností a jejich nesplní pro řízení sporné a nesporné Sporné řízení (zásada projednací) – účastníci jsou povinni tvrdit a prokazovat Každý účastník nese důkazní břemeno ohledně svých tvrzení Pokud má soud za to, účastník neuvedl všechny rozhodné skutečnosti – vyzve jej, aby doplnil svá tvrzení a současně jej poučí o tom, v čem má svá tvrzení doplnit a současně jej poučí o důsledcích nesplnění této povinnosti
Stejně tak učiní, pokud bude mít za to, že věc je možné soudit jinak po právní stránce
Pokud soud zjistí, že účastník dosud nenavrhnul důkazy k prokázání svých tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil a poučí jej o následcích nesplnění této povinnosti
U nesporného řízení je procesní odpovědnost za výsledek sporu na straně soudu (zásada vyšetřovací) Soud je povinen provést i jiné než navržené důkazy
Předmětem procesního dokazování nejsou (vymezení negativní)
Skutečnosti obecně známé (notoriety) – tj. obecně známé širšímu okruhu osob Skutečnosti známé soudu z jeho vlastní činnosti Domněnky skutkové a právní Fikce (právní) České právní předpisy (iura novit curia – soud zná právo)
Průběh procesního dokazování Navrhování důkazů Opatřování důkazů Provádění důkazů Hodnocení důkazů
Dokazování provádí soud při jednání. Je-li to účelné, může být o provedení důkazu dožádán jiný soud nebo předseda senátu může důkaz z pověření senátu provést mimo jednání účastníci mají právo být přítomni u takto prováděného dokazování Jeho výsledky je třeba vždy při jednání sdělit
Účastníci mají právo vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem důkazům, které byly provedeny. Dokazování je třeba provádět tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích chráněných zvláštním zákonem a jiná zákonem stanovená nebo státem uznávaná povinnost mlčenlivosti
V těchto případech lze provést výslech jen tehdy, jestliže:
vyslýchaného zprostil povinnosti mlčenlivosti příslušný orgán nebo ten, v jehož zájmu má tuto povinnost
přiměřeně to platí i tam, kde se provádí důkaz jinak než výslechem
důkazní prostředky (§ 125)
Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, Zejména: výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, Ohledání výslech účastníků Pokud není způsob provedení důkazu předepsán, určí jej soud.
Důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci Skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak Pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace v oblasti pracovní nebo jiné závislé činnosti včetně přístupu k nim, povolání, podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti včetně přístupu k nim, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství a činnosti v profesních komorách je žalovaný povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení !!! (zákonný přenos důkazního břemene)
.
Byl-li ohledán přiměřený vzorek zboží, jehož výrobou mohlo být porušeno právo z duševního vlastnictví, má soud zjištění z ohledání vyplývající za prokázané vůči veškerému zboží Listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení
Soudní rozhodnutí
Završení procesu poskytnutí ochrany práv a oprávněných zájmů Druhy SR: Podle právních účinků – konstitutivní deklaratorní Podle subjektů – rozhodnutí soudu prvního druhého stupně Rozhodnutí samosoudce senátu Podle obsahu – rozhodnutí meritorní procesní Formy SR: Rozsudek Rozhoduje se o věci samé po provedeném jednání (meritorní rozhodnutí) Vždy se doručuje účastníkům Usnesení Rozhoduje se tam, kde se podle zákona nerozhoduje rozsudkem nebo PR či SPR Usnesením se většinou rozhoduje o procesních otázkách Účastníkům se doručuje pouze, pokud je proti němu přípustné odvolání Platební rozkaz, směnečný platební rozkaz
Rozsudek Meritorní rozhodnutí soudu, které musí být vyhlášeno, vyhotoveno v písemné formě a doručeno účastníkům řízení Písemné vyhotovení rozsudku je vždy uvedeno slovy „jménem republiky“ a má vždy tyto části: Záhlaví Označení soudu, účastníků řízení a jejich zástupců, projednávané věci, Výrok (enunciát) Samotný obsah rozhodnutí ve věci samé Rozhodnutí o nákladech řízení Odůvodnění rozhodnutí Čeho se žalobce domáhal a z jakých důvodů, jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce
není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé Odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním Poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost o lhůtě a místu k jeho podání poučení o možnosti výkonu rozhodnutí
Podpis předsedy senátu
Druhy rozsudků: 1) Na plnění, statusové, určovací 2) Konstitutivní, deklaratorní 3) Konečné, částečné, mezitímní 1) Konečné = rozhodnutí soudu o věci samé 2) Mezitímní = rozhodnutí o základu věci, přičemž až později se rozhodne o výši nároku 3) Částečný = soud rozhodne pouze o části věci (např. o části, která byla žalovaným uznána) a později o zbytku nároku (po provedeném dokazování zbylou část nároku zamítne apod.) 4) Rozsudek pro uznání - § 153a 1) Základem je dispoziční úkon žalovaného = uznání nároku žalobce 5) Rozsudek pro zmeškání (kontumační) - § 153b u obou těchto rozsudků platí, že v odůvodnění soud uvede pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání
Usnesení Nestanoví-li zákon jinak, rozhoduje soud usnesením Usnesením se rozhoduje zejména o podmínkách řízení, o zastavení nebo přerušení řízení, o odmítnutí návrhu, o změně návrhu, o vzetí návrhu zpět, o smíru, o nákladech řízení, jakož i o věcech, které se týkají vedení řízení Na usnesení se užije přiměřeně ustanovení o rozsudku Usnesení doručí soud účastníkům, je-li proti němu přípustné odvolání nebo dovolání nebo jestliže to je třeba pro vedení řízení anebo jde-li o usnesení, kterým se účastníkům ukládá nějaká povinnost ve vyhotovení usnesení se uvede Který soud je vydal, jména a příjmení soudců a přísedících, Označení účastníků, jejich zástupců a věci, výrok, odůvodnění, poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho podání, den a místo vydání usnesení
pro rozsudek (a usnesení) je rozhodný stav v době jeho vyhlášení U opětujících se dávek je ale možné uložit i plnění do budoucna Vznik rozhodnutí Přísluší senátu nebo samosoudci Poradě senátu nesmí být přítomen nikdo mimo zapisovatele Rozhoduje většina hlasů Vyhlášeným rozsudkem je soud vázán Neplatí pro usnesení, kterým se upravuje řízení U v budoucnu splatných dávek není soud rozhodnutím vázán, pokud se podstatně změnily okolnosti, za kterých bylo rozhodnutí vydáno
Dále např. § 163 odst. 2 o.s.ř.
Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně vyhlašuje jej předseda senátu jménem republiky Uvede přitom výrok rozsudku spolu s odůvodněním a poučením o odvolání a o možnosti výkonu rozhodnutí Není-li přítomen vyhlášení rozsudku žádný z účastníků, uvede pouze výrok Po vyhlášení předseda senátu zpravidla účastníky vyzve, aby se vyjádřili, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozsudku Rozsudek se vyhlašuje zpravidla hned po skončení jednání, které rozsudku předcházelo není-li to možné, soud k vyhlášení rozsudku odročí jednání nejdéle na dobu deseti kalendářních dnů Předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti Opravné usnesení (o provedené opravě) se vydá u výroku rozhodnutí není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí Opravné usnesení se doručí účastníkům
Pokud odůvodnění rozsudku nemá podklad ve zjištění skutkového stavu, může účastník před tím, než rozsudek nabude právní moci, navrhnout, aby odůvodnění bylo opraveno O opravě důvodů se rozhoduje usnesením
Doplnění rozsudku: Nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, Na základě žádosti účastníka Žádost musí být podána do patnácti dnů od doručení rozsudku Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu Návrh na doplnění se nedotýká právní moci ani vykonatelnosti výroků původního rozsudku
Právní moc rozhodnutí = závaznost účinků na právní vztahy, o nichž se vyslovuje
Podmínky stanoví zákon Rozsudek byl doručen Nelze jej napadnout opravným prostředkem
Řádně doručený rozsudek proto nabývá právní moci Uplynutím 15 dnů od jeho doručení, nebylo-li podáno odvolání Dnem doručení, pokud se účastníci vzdali práva odvolání po vyhlášení rozsudku Dnem doručení rozsudku odvolacího soudu (pokud bylo podáno odvolání)
Právní moc je Formální = rozsudek je zásadně nezměnitelný Materiální = brání tomu, aby o věci bylo znovu jednáno a rozhodnuto §§ 159 a 159a o.s.ř.
Nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení
Výrok pravomocného rozsudku, kterým osobním stavu, je závazný pro každého
V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány
Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu
bylo rozhodnuto o
Vykonatelnost rozhodnutí
vlastnost rozhodnutí spočívající v tom, že účastníka lze donutit ke splnění povinnosti pomocí donucovacích prostředků i proti jeho vůli
Je-li uložena ve výroku rozsudku lhůta k plnění povinnosti, stane se rozsudek vykonatelným, jakmile uplyne tato lhůta
Tato lhůta je
Třídenní 15-ti denní jde-li o vyklizení bytu
rozsudky určovací a statusové jsou vykonatelné okamžikem právní moci U vyklizení bytu – povinnost byt vyklidit až po poskytnutí bytové náhrady Předběžná vykonatelnost Rozsudek může být vykonatelný ještě než nabude právní moci Ze zákona u výživného Na návrh soud může přiznat předběžnou vykonatelnost na návrh účastníků řízení, pokud účastníkům hrozí nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy
Opravná řízení
Soudy mají za úkol vydávat rozhodnutí, která budou správná po stránce Věcné procesní
k nápravě pochybení soudů slouží opravné prostředky, jejichž základní členění je na: Řádné Mimořádné
Kritériem pro jejich členění je = okolnost, zda napadené rozhodnutí je či není pravomocné Řádným opravným prostředkem lze napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně, které dosud nenabylo právní moci
Zásadně má odkladný účinek na právní moc rozhodnutí
Mimořádným opravným rozhodnutí již pravomocné
prostředkem
lze
napadnout
Jde o průlom do právní moci rozhodnutí a do právní jistoty účastníků Z toho důvodu váže zákon jejich využití na splnění přísnějších podmínek spočívajících zejména v:
Úpravě jejich předmětu Zákonných důvodech pro jejich uplatnění Okruhu subjektů oprávněných k jejich podání Časovém omezení
O.s.ř. zná jediný řádný opravný prostředek = odvolání Mimořádnými opravnými prostředky jsou dovolání, žaloba na obnovu a žaloba pro zmatečnost Opravné systémy: Apelační Kasační Revizní
Apelační systém Umožňuje přezkoumání 1.stupňového rozhodnutí po stránce skutkové i právní Rozhodnutí soudu 1.stupně buď Potvrdí Změní Zruší a věc vrátí k novému rozhodnutí
Úplný a neúplný apelační systém Úplný = možnost navrhovat nové skutečnosti a důkazy Neúplný = soud 2.stupně nemůže k novým skutečnostem a důkazům přihlížet
Kasační systém Možnost přezkoumání jen po stránce právní nikoliv skutkové Opravný soud nemůže napadené rozhodnutí měnit Je-li napadené rozhodnutí vadné, lze jej pouze zrušit (a věc vrátit k novému pojednání a rozhodnutí)
Nelze navrhovat nové skutečnosti a důkazy Napadené rozhodnutí lze pouze zrušit nebo potvrdit
Revizní systém Přezkum z hlediska porušení předpisů hmotného a procesního práva V mezích uplatněného návrhu Ze zákonem stanovených důvodů
Napadené rozhodnutí lze potvrdit nebo zrušit Změna jen, pokud soudem 2. stupně byl správně zjištěn skutkový stav, ale tento byl nesprávně právně posouzen
