Životní situace dlužníků-klientů občanské poradny

Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií Katedra sociální politiky a sociální práce

Životní situace dlužníků-klientů občanské poradny Bakalářská práce Hana Míková

Vedoucí práce: prof. PhDr. Libor Musil, CSc. Brno 2010

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pouze za odborného vedení vedoucího prof. PhDr. Libora Musila, CSc. a s pouţitím materiálů uvedených seznamu literatury a zdrojů. V Soběslavi dne 25.5. 2010 Hana Míková

2

Poděkování Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce prof. PhDr. Liboru Musilovi, CSc. za cenné připomínky, trpělivost a čas věnovaný vedení mé práce. Dále děkuji zaměstnancům Občanské poradny Brno, Anenská 10 za to, ţe mi umoţnili oslovit klienty poradny s nabídkou účasti ve výzkumném šetření a respondentům, kteří mi dovolili nahlédnout do své ţivotné situace.

3

Žijeme v rychlé době a stačí pár měsíců na to, abyste padli na dno. Jen si sáhněte do svědomí, máte úvěr, hypotéku, nábytek na splátky? Uvažovali jste, co by se stalo, kdyby vás teď propustili z práce, kdyby se vám rozpadlo manželství, kdyby vás postihla nemoc, kdybyste vyhořeli, kdyby vám klesl plat na polovinu. Zvládli byste to? (Lucie Vrbková, autorka knihy Uţ nikdy dluţníkem)

4

Úvod ............................................................................................................................. 7 I. Teoretická část......................................................................................................... 8 1 Životní situace a sociální fungování ....................................................................... 8 2 Dlužník-klient dluhového poradenství................................................................. 10 2.1 Omezená schopnost splácet ........................................................................................................ 10

3 Další okolnosti životní situace dlužníků............................................................... 11 3.1 Další charakteristiky osoby dluţníka .......................................................................................... 11 3.1.1 Schopnost jedince zvládat ţivotní úkoly ............................................................................................ 11 3.1.2 Finanční gramotnost a zodpovědné zadluţování ................................................................................. 12 3.1.3 Rodina ................................................................................................................................................. 13 3.1.4 Zaměstnání a příjmy ............................................................................................................................ 13 3.1.5 Sociálně patologické charakteristiky osoby dluţníka .......................................................................... 13 3.1.6 Fyzické a psychické zdraví .................................................................................................................. 14

3.2 Charakteristiky sociálního prostředí dluţníka ............................................................................. 15 3.2.1 Očekávání prostředí ............................................................................................................................. 15 3.2.2 Podpora prostředí ................................................................................................................................ 16

3.3 Shrnutí......................................................................................................................................... 18

4 Nerovnováhy v životní situaci dlužníka ............................................................... 19 4.1.1 Nerovnováha mezi schopností dluţníka zvládat a očekáváním prostředí ............................................ 19 4.1.2 Nerovnováha mezi schopností dluţníka zvládat a podporou prostředí ................................................ 19 4.1.3 Nerovnováha mezi očekáváním a podporou ........................................................................................ 19

5 Souvislost mezi omezenou schopností splácet a různými okolnostmi života dlužníka ..................................................................................................................... 21 5.1 Okolnosti jako příčina zadluţení................................................................................................. 21 5.2 Působení okolností po zadluţení ................................................................................................. 22 5.3 Cyklus zadluţování se zhoršující se schopností splácet.............................................................. 22 5.4 Cyklus zadluţování se zlepšující se schopností splácet .............................................................. 22 5.5 Dílčí výzkumné otázky ............................................................................................................... 23

II. Metodologická část .............................................................................................. 24 6 Metodika ................................................................................................................. 24 6.1 Metoda výzkumu ........................................................................................................................ 24 6.2 Technika sběru dat ...................................................................................................................... 24 6.3 Jednotka zkoumání, jednotka zjišťování ..................................................................................... 25 6.4 Etické otázky výzkumu ............................................................................................................... 26 6.4.1 Informovaný souhlas ........................................................................................................................... 26 6.4.2 Ochrana soukromí a osobních údajů.................................................................................................... 26

III. Empirická část.................................................................................................... 27 7 Analýza a interpretace získaných dat .................................................................. 27 7.1 Okolnosti zhoršující schopnost splácet ....................................................................................... 27 7.1.1 Charakteristiky jedince zhoršující schopnost splácet........................................................................... 27 7.1.2 Negativní vliv očekávání prostředí na schopnost splácet .................................................................... 29 7.1.3 Podpora zhoršující schopnost splácet .................................................................................................. 30 7.1.4 Shrnutí ................................................................................................................................................. 31

7.2 Okolnosti zlepšující schopnost splácet........................................................................................ 31 7.2.1 Charakteristiky jedince zlepšující schopnost splácet ........................................................................... 31 7.2.2 Pozitivní vliv očekávání prostředí na schopnost splácet ...................................................................... 32 7.2.3 Podpora zlepšující schopnost splácet................................................................................................... 33 7.2.4 Shrnutí ................................................................................................................................................. 34

7.3 Vývoj schopnosti splácet v dluhové kariéře................................................................................ 34 7.3.1 Zlepšující se schopnost splácet ............................................................................................................ 34 7.3.2 Zhoršující se schopnost splácet ........................................................................................................... 35

5

7.3.3 Kolísání schopnosti splácet ................................................................................................................. 36

7.4 Souhrn ......................................................................................................................................... 37

Závěr .......................................................................................................................... 38 Použité zdroje ............................................................................................................ 40 Anotace ...................................................................................................................... 43 Annotation ................................................................................................................. 44 Jmenný a věcný rejstřík ........................................................................................... 45 Seznam příloh ........................................................................................................... 46 Příloha č. 1:Charakteristika respondentů .............................................................. 47 Příloha č.2: Operacionalizace .................................................................................. 49 Příloha č. 3:Scénář rozhovoru ................................................................................. 51 Příloha č. 4: Typologie dlužníků na základě důvodu prodlení podle Christové (2008).......................................................................................................................... 53 Příloha č.5:Proces stupňování zadlužení podle Christové (2008) ........................ 55

6

Úvod Peníze jsou alfou i omegou ţivota konzumní společnosti, českou společnost nevyjímaje. Podle údajů Českého statistického úřadu v posledních letech zadluţenost českých domácností stoupá (Dubská, 2008). Ne všichni dluţníci jsou ovšem schopni své pohledávky bez problémů splatit. Nevinný začátek v podobě neuhrazené splátky nebo sloţenky se můţe změnit v kolotoč zvyšujících se úroků z prodlení a splácení jedné půjčky jinou, zatímco dluţná částka neutěšeně narůstá, místo aby klesala. Smutným vyvrcholením řady takovýchto situací je návštěva exekutora. Od roku 2001 zaznamenala Exekutorská komora České republiky prudký nárůst počtu nařízených exekucí. Ani po exekuci ale nemusí mít dluţník vyhráno. (Exekutorská komora České republiky, 2009). Člověk, který nezvládá splácet své dluhy, se ocitá v nezáviděníhodné situaci. Působí na něj řada tlaků, zadluţenost můţe ovlivňovat materiální stránku jeho vlastního ţivota či ţivota členů jeho rodiny, ale i jiné oblasti, například mezilidské vztahy. Někteří dluţníci se rozhodnou vyhledat pomoc v neziskovém sektoru. V té chvíli se problematika dluhů stává předmětem zájmu sociálních pracovníků a poradců. Tato práce se zabývá ţivotní situací dluţníků, kteří vyuţili sluţeb občanských poraden. Dluhové poradenství je v českých občanských poradnách poměrně mladou disciplínou. Cíleně je jako sluţba rozšiřováno teprve od roku 2006 (Kalvoda, Kopřivová, 2009). Situace dluţníků, kteří do poraden přicházejí, můţe bývá často velmi komplikovaná. Někdy nestačí pouze poskytnout radu nebo informaci slouţící výhradně k řešení problému s dluhy. Poradce by měl reflektovat klientovu ţivotní situaci jako celek, pátrat po skutečné příčině vzniku dluhů i problémů s jejich splácením, po překáţkách, které brání klientům, aby svou situaci vyřešili sami. Měl by s ohledem na moţnosti organizace poskytnout radu, pomoc či kontakt na jinou organizaci i v ostatních oblastech klientova ţivota, jejichţ fungování zadluţenost nějakým způsobem narušila a zároveň aktivně podporovat šíření finanční gramotnosti a prevence předluţování u svých klientů. To vše vyţaduje detailní znalost klientovy situace i klienta samotného. Odborníci se shodují na tom, ţe poptávka po dluhovém poradenství bude v budoucnosti narůstat a případy dluţníků budou stále komplikovanější. Proto je důkladná znalost toho, čím klienti procházejí, pro dluhové poradce zcela nezbytná. Pro přehledný popis situace dluţníků vyuţívá práce koncept ţivotní situace a sociálního fungování Harriett M. Bartlettové shrnutý v knihe The common base of social work practice (1970). V českém prostředí se tímto konceptem zabývají Musil s Navrátilem. Cílem práce je nalézt odpověď na otázku: Jak podle dluţníků navzájem souvisí omezená schopnost splácet dluhy a další okolnosti jejich ţivota? a objasnit tak vzájemné působení jednotlivých aspektů ţivotní situace. Získané poznatky jsou určeny především zaměstnancům občanských poraden poskytujících dluhové poradenství. Měly by slouţit k prohloubení znalostí o ţivotní situaci klientů, k lepšímu porozumění jednotlivým aspektům jejich ţivotní situace, případně inspirovat k zamyšlení nad tím, zda by občanské poradny neměly pozměnit přístup ke klientům dluhového poradenství, metodiku práce s dluţníky nebo rozšířit nabídku sluţeb. Kromě poradců z občanských poraden mohou poznatky z této práce vyuţít i pracovníci pomáhajících profesí, kteří se zabývají sociální prací s dluţníky nebo jsou v kontaktu s dluţníky v rámci své profese.

7

I. Teoretická část Teoretickou část tvoří čtyři kapitoly, které čerpají z odborné literatury, periodik a webových stránek. V první kapitole jsou představeny koncepty ţivotní situace a sociálního fungování. Druhá kapitola je věnována definici dluţníka-klienta občanské poradny a charakteristikám osoby dluţníka. Třetí kapitola se zabývá okolnostmi pramenícími z charakteristik prostředí. Čtvrtá kapitola pojednává nerovnováhách v ţivotní situaci dluţníka, pátá o souvislosti mezi dluţníkovou omezenou schopností splácet a dalšími okolnostmi jeho ţivotní situace.

1 Životní situace a sociální fungování Tato kapitola slouţí k představení konceptu sociálního fungování a ţivotní situace podle Bartlettové (1970). Prostřednictvím tohoto konceptu bude v další kapitole nahlíţeno na ţivotní situaci dluţníků- klientů dluhového poradenství. Základní myšlenkou konceptu sociálního fungování je předpoklad, ţe se člověk nachází v neustálé interakci s prostředím (Bartlett, 1970). Sociální prostředí jedince se skládá z různých sociálních systémů. Pincus a Minahanová (1976) rozlišují v sociálním prostředí tři typy systémů, jeţ mohou jedinci poskytnout materiální, emocionální nebo duchovní pomoc, zdroje a sluţby, které jedinec potřebuje k naplnění svých aspirací. Jsou jimi přirozený (neformální) systém, systém formální a systém společenských zdrojů. Přirozený systém zahrnuje rodinu, přátele, sousedy, spolupracovníky a další blízké osoby. Formální systém zdrojů je tvořen členstvím v organizacích a formálních asociacích podle zájmů jednice. Patří sem například odbory nebo asociace sdruţující profese. Třetí systém podpory nazývají autoři systém společenských zdrojů. Příkladem těchto systémů mohou být nemocnice, školy, systém sociálního zabezpečení a podobně (Pincus, Minahan, 1976: 3-5). Členové systémů sociálního prostředí, s nimiţ je jedinec v interakci, na něj kladou určitá očekávání a zároveň mu poskytují podporu. Očekávání ze strany prostředí vnímá jedinec jako tlaky. Tyto tlaky pro něj představují určité ţivotní úkoly. Ţivotní úkol můţe souviset s běţným ţivotem člověka nebo se můţe jednat o traumatickou ţivotní událost. Společné mají to, ţe se od člověka očekává jejich zvládnutí. Jedinec vyuţívá ke zvládaní ţivotních úkolů jednak vlastní schopnost zvládat a pak i podporu prostředí. V ideálním případě existuje rovnováha mezi poţadavky sociálního prostředí, podporou sociálního prostředí a schopnostmi jedince zvládnout ţivotní úkol. Jestliţe je ale rovnováha ve zmiňovaných oblastech narušena, vzniká problém (Bartlett, 1970). Navrátil (2003) poukazuje na to, ţe systémy, které spoluvytvářejí ţivotní situaci klienta, se promítají i do jeho rolí. Na sociální fungování lze tedy také nahlíţet jako na naplňování rolí člověka ve společnosti, ve vztahu k sobě samému, sociálním systémům a společnosti jako celku, tak, jak ho definuje Barker (2003). Toto fungování zahrnuje uspokojování základních potřeb a potřeb, které jsou nutné pro uplatnění člověka ve společnosti. Lidské potřeby dělí Barker na potřeby tělesné (jídlo, přístřeší, bezpečí, zdravotní péče a ochrana), potřeby osobního naplnění (vzdělání, odpočinek, hodnoty,

8

estetika, náboţenství, úspěch), emocionální potřeby (pocit sounáleţitosti, vzájemná péče, přátelství) a adekvátní sebepojetí (sebedůvěra, sebeúcta a vlastní identita). Situace, kdy se jedinci nedaří dostát očekávání, můţe a nemusí člověk zvládnout sám. Bartlettová (1970) uvádí, ţe většinou lidé trpí při zvládání obtíţných ţivotních úkolů stresem. Někteří jsou schopni podniknout kroky nezbytné k řešení situace, jiní ne. Jestliţe se při pokusu o řešení setkají s neúspěchem, zaţívají pocity bezmoci a přemoţení. Kdyţ se člověk, který se neúspěšně potýká s řešením ţivotního úkolu, obrátí na sociálního pracovníka, měl by se sociální pracovník zaměřit na podporu rovnováhy mezi klientem a jeho sociálním prostředím (Musil, 2004). Problém nerovnováhy spočívá buď v tom, ţe zvládání a schopnosti klienta nejsou adekvátní vzhledem k očekávání prostředí nebo podpora klienta není dostatečná vzhledem k jeho schopnostem zvládání. Třetí nerovnováha tkví v nedostatečné podpoře oproti očekávání. Sociální pracovník má pak na výběr ze čtyř moţností intervence podle identifikované nerovnováhy. Můţe působit na klienta a usilovat o to, aby zvládl poţadavky prostředí. Druhou moţností je snaţit se přizpůsobit očekávání prostředí tak, aby byla pro klienta zvládnutelná. Dále můţe intervence směřovat k tomu, aby podpora byla adekvátní vzhledem k očekávání prostředí. Poslední variantou intervence je působení na podporu a její přizpůsobení potřebám klienta. Aby se mohl rozhodnout, kterou z metod podpory rovnováhy vyuţije, musí v situaci identifikovat dimenze nerovnováhy a překáţky zvládání. Překáţky se mohou nacházet na straně sociálního prostředí, jedince nebo obou (Musil, 2004b). Výsledkem interakce mezi člověkem a prostředím je jedinečná konfigurace ţivotních okolností, kterou nazýváme ţivotní situace. Součástí ţivotní situace je i souhrn bariér a předpokladů sociálního fungování klienta (Musil, 2004b; Navrátil a Musil, 2000, in Matoušek, 2001). Ţivotní situaci lze také charakterizovat výčtem prvků a systémů, které ji utvářejí. Tento výčet uvádí Navrátil (2003:89). Ţivotní situaci podle něj tvoří následující charakteristiky: • věk, pohlaví, stav, sloţení domácnosti; • rodinná struktura a vztahy v zaměstnání a jeho charakter; • zaměstnanost, postavení v zaměstnání a jeho charakter; • sociální aktivity a zájmy (koníčky a rekreační aktivity atd.); • členství ve formálních skupinách (církev, odborový svaz atd.); • zdroje podpory a napětí v sociálních interakcích (mezi lidmi a mezi lidmi a komunitními systémy); • vyuţití formálních zdrojů (sociální zabezpečení, lékařská péče atd.); • neformální zdroje (širší rodina, příbuzní, přátelé, sousedi, svépomocné skupiny). Jak uţ bylo výše uvedeno, ţivotní situace kaţdého člověka je jedinečnou kombinací různých aspektů, okolností a překáţek sociálního fungování. Otázka o ţivotní situaci dluţníků proto zní: Jak podle teorie teorie ţivotní situace souvisí omezená schopnost splácet a další okolnosti ţivota dluţníka?

9

2 Dlužník-klient dluhového poradenství Dluţníka lze definovat jako spotřebitele, který si vypůjčil peníze a má povinnost zaplatit tento závazek věřiteli. Pokud nesplácí řádně a včas, je v prodlení (Madar, 2002; AOP, 2008). Dluţníci, kteří vyhledali sluţby dluhového poradenství v občanských poradnách, se ocitli v takové ţivotní situaci, jeţ je charakterizována problémy se splácením.1 Základním rysem odlišujícím je od dluţníků obecně je tedy omezená schopnost splácet. Budeme-li pátrat po důvodech, které člověka přivedou do občanské poradny, dojdeme k tomu, ţe jedinec se stává klientem, jestliţe obtíţnou situaci nedokáţe zvládnout sám nebo za pomoci blízkých. Do poradny přichází dluţník, kdyţ svůj současný stav, tedy ţivotní situaci s omezenou schopnost splácet, pociťuje jako problém, k jehoţ řešení nemá dostatek informací a zkušeností. (Schneiderová, 2008). K orientaci v ţivotní situaci dluţníka- klienta dluhového poradenství- je potřeba vymezit pojem omezená schopnost splácet a identifikovat další okolnosti ţivotní situace na straně dluţníků i sociálního prostředí, které schopnost splácet neţádoucím způsobem ovlivňují.

2.1 Omezená schopnost splácet Jakákoliv půjčka je formou právního vztahu, kdy jedna strana smluvního vztahu, věřitel, něco půjčí na dobu určitou druhé smluvní straně zastupované dluţníkem. Oficiálními poskytovateli peněţních půjček v České republice jsou banky, společnosti splátkového prodeje, leasingové společnosti a druţstevní záloţny.2 Půjčka je poskytována za poplatek-úrok. Dluţník je povinnen vrátit půjčenou sumu navýšenou o dohodnutý úrok. U kaţdé půjčky je stanovena splatnost, datum, do něhoţ má dluţník zaplatit věřiteli určitou částku (Christová, 2008; Dubská, 2008). Omezená schopnost splácet nastává, kdyţ dluţník není schopen uhradit splátku půjčky věřiteli v dohodnutém termínu a výši. Z hlediska teorie ţivotní situace a sociálního fungování ji můţeme ztotoţnit s omezenou schopností jedince zvládnout ţivotní úkol. Podle teorie ţivotní situace a sociálního fungování je omezená schopnost zvládat ţivotní úkoly způsobena nerovnováhou mezi některými ze tří sfér: jedincem a jeho schopnostmi, očekáváním ze sociálního prostředí, podporou ze sociálního prostředí (Bartlett, 1970). Stejně tak i omezená schopnost splácet pramení z nerovnováhy. Věřitel prodlení dluţníka samozřejmě eviduje a poţaduje po dluţníkovi splnění splátky, případně zaplacení úroků z prodlení. Příčiny prodlení jsou různé3.

1

Výjimku tvoří dluţníci, kteří splácet zvládají a přicházejí se informovat o svých právech a povinnostech. Někdy přicházejí za poradcem i lidé, kteří dosud zadluţeni nejsou. Poradce jim můţe pomoci zváţit, zda si mohou dovolit úvěr, případně jim pomoci vhodný úvěr vybrat (Christová, 2008). Tato práce se ovšem zabývá dluţníky s omezenou schopností splácet. 2 Kromě oficiálních poskytovatelů mohou být zdroji půjček i příbuzní, přátelé, známí dluţníka nebo lichváři. 3 Typologie dluţníků podle příčin prodlení je obsahem přílohy č.4

10

3 Další okolnosti životní situace dlužníků Omezenou schopnost dluţníků splácet ovlivňují nejrůznější okolnosti jejich ţivota. Mohou existovat okolnosti, které schopnost splácet podporují jako například nalezení lépe placeného zaměstnání a naopak okolnosti, které působí jako překáţka naplňování očekávání sociálního prostředí a mají u dluţníka negativní vliv na schopnost splácet. Jako nejproblematičtější se jeví ty okolnosti, které zasáhnou do ţivota dluţníka nečekaně a přinášejí s sebou finanční výdaje. Jestliţe dluţník nemá vytvořenu rezervu na pokrytí nečekaných výdajů, můţe se rychle dostat do potíţí se splácením. Lze rozlišit okolnosti pramenící z charakteristik osoby dluţníka a z charakteristik jeho sociálního prostředí.

3.1 Další charakteristiky osoby dlužníka Z hlediska teorie ţivotní situace působí obecně jako determinanty zvládání ţivotních úkolů na straně jedince špatný zdravotní nebo psychický stav, neobvyklá ţivotní orientace a styl ţivota, nedůvěra v instituci rodiny, raná nebo pozdní fáze ţivotního cyklu4, nízká kvalifikace, špatná ekonomická situace a další. (Musil, 2004b). V následujícím textu budou rozebrány okolnosti omezující schopnost splácet, které vycházejí z charakteristik osoby dluţníka.

3.1.1 Schopnost jedince zvládat životní úkoly Důleţitou sloţkou schopnosti splácet je schopnost jedince zvládat ţivotní úkoly. Dluh se stal v současné společnosti běţnou záleţitostí. Většina lidí se minimálně jednou za ţivot zadluţí, takţe se splácení dluhu stalo běţným ţivotním úkolem, kterému lidé čelí. Dluh a neschopnost řádně jej splácet vnímá kaţdý dluţník jinak. Někdo to můţe povaţovat za normální, pro jiného bude tato situace představovat silný stresor. Spouštěčem stresu by u dluţníka mohly být samotná neschopnost uspokojit očekávání sociálního prostředí nebo například dopis od exekutora či telefonát vymahačů dluhů. Stresor je událost nebo stav vnímaný člověkem jako ohroţení tělesné nebo duševní pohody. Mezi psychické reakce na stres patří úzkost, vztek a agrese, apatie a deprese, oslabení kognitivních funkcí (například potíţe se soustředěním). Fyzickou odpovědí na stres je reakce typu útok nebo útěk. Stres působí negativně na lidský organismus. Chronický stres můţe být příčinou tělesných poruch, jako jsou ţaludeční vředy, vysoký krevní tlak a srdeční choroby. Figuruje i jako příčina oslabení imunitního systému (Atkinsonová, 2003). Schopnost odolat stresu se nazývá nezdolnost nebo také resilience. Označujeme tak souhrn činitelů, které člověku pomáhají přeţít v podmínkách stresu i dalších nepříznivých situacích. K těmto činitelům patří zdravé sebepojetí a sebeúcta, kritické myšlení a schopnost odolávat nátlaku (Hartl, 2004). Resilience je důleţitým faktorem, který pomáhá dluţníkovi překonat stres z omezené schopnosti splácet své pohledávky a vyrovnat se s tlaky ze sociálního prostředí. Zvládání stresu má dvě hlavní formy- zvládání zaměřené na problém a zvládání zaměřené na emoce. Při zvládání zaměřeném na problém se člověk zaměřuje 4

Dětství nebo stáří, kdy je jedinec o něco více závislý na svém sociálním prostředí.

11

na to, jak situaci změnit nebo jak se jí v budoucnosti vyhnout. Při zvládání zaměřeném na emoce se snaţí ovládnout emoce spojené se stresovou situací, aniţ by došlo ke změně situace (Atkinsonová, 2003). Při vyrovnávání se z úzkostí způsobenou stresem pouţívají lidé obranné mechanismy. Mezi obranné mechanismy patří i vytěsnění a popření. Atkinsonová definuje vytěsnění jako „vyloučení ohroţujících nebo bolestných impulzů či vzpomínek z vědomí. Popření spočívá v „popírání existence nepříjemné skutečnosti“ (Atkinsonová, 2003:513). Oujezská (2009) vymezuje čtyři způsoby, jak se někteří dluţníci vyrovnávají s dluhy z hlediska proţívání. A. Vytěsňuji, popírají B. Snaţí se dluhy splatit další půjčkou – uspokojit sebe i toho, komu dluţí C. Upadají do deprese – riziko sebevraţdy D. Otupí a je jim to jedno Tyto reakce jsou totoţné s reakcemi na stres. I snahu splatit dluhy další půjčkou lze interpretovat jako strategii zvládání zaměřenou na problém, na změnu situace. Těmito způsoby mohou své zadluţení proţívat i dluţníci, kteří jsou klienty dluhového poradenství. Ovšem fakt, ţe navštívili občanskou poradnu a vyhledali pomoc zřejmě svědčí o tom, ţe sami sobě přiznali svou situaci, ještě definitivně nepropadli depresi nebo apatii, neotupěli a mají zájem svou situaci řešit. Zvládnutí ţivotního úkolu závisí kromě resilience i na tom, zda dluţník ví, jak v dané situaci reagovat. Podle Bartlettové (1970) můţe být neúspěch při zvládání ţivotního úkolu zapříčiněn nedostatkem příleţitostí naučit se vhodnému chování nebo nezbytným sociálním dovednostem. Jedinci nemají ţivotní zkušenosti, které by jim poslouţily k řešení úkolu. Stejně tak ani dluţník nemusí mít ţádné zkušenosti se situací, v níţ se ocitl, neinformovaný o svých povinnostech, právech a moţnostech. V důsledku neznalosti neví, jak úkol úspěšně řešit. Významným faktorem ovlivňujícím zvládání ţivotních úkolů je i podpora, kterou dluţník obdrţí od svého sociálního prostředí.5

3.1.2 Finanční gramotnost a zodpovědné zadlužování Pro jakákoliv rozhodnutí týkající se finanční problematiky je zásadní finanční gramotnost na adekvátní úrovni. Finanční gramotností rozumíme „soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana, nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a sluţeb.“ (Finanční gramotnost) Nedostatečná finanční gramotnost je překáţkou zodpovědnému zadluţování, protoţe jedinec nemusí mít takové znalosti, aby určil, zda se bez půjčky neobejde, jaké důsledky pro něj zadluţení bude mít a zda má dost prostředků na to, aby mohl půjčku splácet, rozhodnout se, zda bude ručit za půjčku jiné osobě a podobně. Místo toho jedná tak, aby uspokojil své potřeby a nároky kladené na něj prostředím a konzumním způsobem ţivota. Naproti tomu finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen, 5

Viz 3.2.2 Podpora prostředí

12

dokáţe spravovat osobní nebo rodinný rozpočet, vyuţívá platební nástroje, stanovuje finanční cíle a je schopen zvládat různé ţivotní situace z finančního hlediska. (Finanční gramotnost) Nedostatečná úroveň finanční gramotnosti je často příčinou toho, ţe se klient ocitá v obtíţné situaci. Přistoupí na nevýhodné smluvní podmínky nebo se nechá zlákat reklamou. Mnoho dluţníků také řeší problém se splácením dluhu tak, ţe si na uhrazení splátek vezmou další úvěr. Stává se, ţe se jim nepodaří zcela splatit ani jeden z úvěrů a řeší situaci tak, ţe si vezmou další půjčku, která je zavede do dluhové pasti, z níţ se pak jen těţko dostávají (Šmejkal, Kopřivová, 2009).

3.1.3 Rodina Rodina je pro jedince zdrojem očekávání a podpory6, ale i problémů, které negativně ovlivňují schopnost splácet. K těmto problémům patří typicky úmrtí manţela, rozvod či rozchod s partnerem a závazky blízkého (Christová, 2008; Šmejkal, Kopřivová, 2009; Kotáb, Kopřivová, 2009). Další častou situací je zadluţení dítěte. Poradci z občanských poraden se čím dál častěji setkávají s rodiči, kteří se chodí informovat v situaci, kdy je zadluţené jejich dítě s trvalým pobytem nahlášeným v jejich domku či bytě (Kotáb, Kopřivová, 2009). V těchto případech dochází k poklesu příjmů, objevuje se nutnost vyrovnání se s dluhy vzniklými za trvání manţelství, popřípadě zděděnými pohledávkami, placení alimentů nezaopatřenému dítěti, výţivné mezi rozvedenými manţely, náklady na pohřeb, nové bydlení a podobně. S omezenou schopností splácet se mohou lidé potýkat i při zakládání rodiny, kdy jeden nebo oba z partnerů přinášejí do manţelství dluhy.

3.1.4 Zaměstnání a příjmy Dalšími příčinami zadluţenosti vedoucími k omezené schopnosti splácet jsou ztráta zaměstnání, nemoc či úraz nebo na odchod na mateřskou dovolenou (Šmejkal, Kopřivová, 2009). Jmenované události jsou spojeny s poklesem nebo ztrátou disponzibilních příjmů, ačkoliv splátky zůstávají nastavené podle původní výše příjmů. Zaměstnání je důleţitou součástí ţivota člověka. Přináší jedinci materiální prospěch, umoţňuje seberealizaci a dává pocit uţitečnosti, začleňuje ho do společenských vztahů, pomáhá uspokojit potřebu uplatnění sebeúcty i ctiţádosti. Ztráta zaměstnání je traumatickým záţitkem a má negativní důsledky psychologické, sociální i zdravotní. U dlouhodobé nezaměstnanosti dochází ke vzniku osobní i ekonomické nejistoty (Buchtová, 2002). Pro dluţníka je pravidelný příjem v určité výši jistotou toho, ţe bude schopen dluhy umořovat. Ztráta zaměstnání pro něj znamená, ţe se bude potýkat s některými výše uvedenými negativními důsledky nezaměstnanosti a hrozbu neschopnosti v plné míře uspokojit očekávání, která jsou na něj kladena ze strany sociálního prostředí včetně očekávání věřitele.

3.1.5 Sociálně patologické charakteristiky osoby dlužníka

6

Viz 3.2.1 Očekávání prostředí a 3.2.2Podpora prostředí

13

Sociálně patologickými charakteristikami dluţníka se rozumí především závislosti. Ve spojitosti se závislostí ale dochází i k výskytu jiných patologických jevů. Nešpor (2000) shrnuje příznaky závislosti do šesti bodů. Závislý pociťuje silnou touhu látku uţívat, má potíţe v sebeovládání, pociťuje somatické problémy při neuţívání nebo odvykání, postupně roste jeho tolerance vůči droze, takţe dochází ke zvyšování dávek. Zanedbává jiné zájmy a pokračuje v uţívání i přes důkazy o škodlivém působení látky. Na základě těchto příznaků lze odvodit, ţe závislost na určité substanci negativně ovlivňuje sociální fungování člověka, schopnost zvládat ţivotní úkoly a dostát očekávání prostředí. Tito lidé se zadluţují, aby uspokojili své potřeby, vyřešili nepříznivou finanční situaci, ale jejich schopnost splácet je omezená. V případě dluţníků jde většinou o patologické hráče, alkoholiky nebo narkomany7. Závislost na alkoholu, drogách i jiné závislosti jsou častými příčinami zhoršení ekonomické situace rodin a stojí i za jejich rozpadem. Alkoholismus bývá spojen se ztrátou zaměstnání, tedy i poklesem příjmů a ztrátou sociálních vztahů se zaměstnáním spojených. Člověk závislý na alkoholu není schopen plnit rodičovské role a funkce psychologické, sociální ani materiální (Drexlerová, Lekárová, Schavel, 2009; Prunner, 2008). I v souvislosti s patologickým hráčstvím se v ţivotě jedince kromě samotného hráčství navíc objevuje široké spektrum problémů. Patří k nim například rodinné dysfunkce a domácí násilí, závislost na alkoholu a jiných látkách, psychické poruchy a psychózy, sebevraţedné myšlenky a pokusy. Jednou s dimenzí problémů je i oblast finanční. Sázení můţe vést aţ k bankrotu, ztrátě zaměstnání a chudobě. Dochází k půjčkám, které gambleři nejsou schopni vracet. Často se uchylují ke kriminálnímu chování. (Prunner, 2008). U drogově závislých vystává potřeba větších finančních prostředků na nákup drogy.

3.1.6 Fyzické a psychické zdraví Podle Oujezské (2009) se dluţníky často stávají lidé s poruchami osobnosti8 nebo duševně nemocní-například jedinci trpící bipolární poruchou. 9 Do problémů se splácením dluhů se mohou dostat i lidé se zdravotními problémy. Nemoc či úraz s sebou přináší výdaje na léčení, omezenou schopnost 7

Oujezská (2009) uvádí, ţe nejčastěji se dluţníky stávají patologičtí hráči, lidé závislí na alkoholu či drogách, jedinci trpící poruchou osobnosti, duševně nemocní, například lidé trpící bipolární poruchou a sociálně, ekonomicky a vzdělanostně slabší spoluobčané. Závislosti a gambling patří mezi patologické jevy, jeţ jsou rozebrané v této podkapitole. Další podkapitoly v této části práce jsou věnovány zbylým tématům. 8 „Poruchy osobnosti jsou variantou charakterových a temperamentových rysů , které se významně odchylují od rysů patrných u většiny lidí. K těmto rysům patří hluboce zakořeněné a přetrvávající vzorce chování, projevující se jako stereotypní reakce na široký rozsah osobních a sociálních situací. Specifické poruchy osobnosti tedy nejsou omezeny jen na určitý „spouštěcí podnět“, ale projevují se v širším okruhu osobních a sociálních situací“ (Praško, 2003:15). 9 Toto duševní onemocnění je známé také pod názvem bipolární porucha. Projevuje se střídáním deprese s normální náladou a mánie s normální náladou. Během mírných epizod mánie je jedinec energický, nadšený a sebevědomý, spřádá velkolepé plány, je neustále činný, má menší potřebu spánku. Manické epizody se střídají s depresí. Symptomy deprese jsou smutek, absence radosti, pasivita, změna chuti k jídlu, únava, zvýšená citlivost k bolesti, negativní sebepojetí, beznaděj, nedostatečné soustředění, chabá paměť, zmatenost (Atkinsonová, 2003).

14

pracovat a celkově vyšší finanční zranitelnost dluţníka. Jsou to události, k nimţ dochází nečekaně. Pokud nemá dluţník úspory, můţe u něj nastat omezení schopnosti splácet. Samostatnou kapitolu tvoří zadluţování zdravotně postiţených a mentálně postiţených se zachovanou způsobilostí k právním úkonům. Handicap je sám o sobě okolností, která schopnost splácet omezuje. Příjmy některých handicapovaných jsou omezeny na invalidní důchod, příspěvek na péči a tím je limitována i schopnost spácení. Další problém tkví v úrovni finanční gramotnosti. U mentálně postiţených je omezena, rovněţ zdravotně postiţení mohou mít úroveň finanční gramotnosti sníţenou. Novosad a Novosádová (2009) spatřují příčiny v dlouhodobém pobytu v ústavní či rezidenční péči, ochranitelství jejich rodin a v bariérách osamělosti a podnětové chudoby. Dodávají přitom, „ţe jen přiměřeně „gramotní“ či orientovaní lidé s postiţením mohou rovnoprávně komunikovat s profesionály […]“10 (Novosad, Novosádová, 2009:75).

3.2 Charakteristiky sociálního prostředí dlužníka Stejně jako u osoby dluţníka mohou i u prostředí existovat charakteristiky, které schopnost splácet podporují i ty, jeţ ji omezují. Musil (2004b) uvádí jako příklady překáţek zvládání napjaté vztahy v rodině nebo v sousedství, netoleranci okolí k odlišnostem, špatné ekonomické poměry ve společnosti, špatnou situaci na lokálním trhu práce, nepříznivou demografickou strukturu obce, nastavení systému sociální pomoci, zastaralé zákony nebo nedostatečnou aktivitu nevládních organizací v okolí bydliště jedince. Řada z těchto překáţek hraje roli i v ţivotní situaci dluţníků s omezenou schopností splácet. Podle účinku, jaký mají na dluţníka, lze rozlišit charakteristiky působící jako očekávání prostředí a charakteristiky prostředí působící jako podpora zvládání.

3.2.1 Očekávání prostředí Podle členství v různých sociálních systémech zastává dluţník různé sociální role. V rámci těchto rolí jsou na něj kladena ze strany sociálního prostředí různá očekávání. Sociální role je definována jako souhrn očekávání sociálního systému vzhledem k pozici, kterou jedinec v systému zastává. Od kaţdé role je očekáváno určité chování, ideální role. „Hraní“ role ovšem závisí pouze na jedinci samotném. Jeho skutečné chování nemusí být totoţné s ideální rolí. Uskutečňování role podléhá sociální kontrole a sociálním sankcím. Člověk ve svém ţivotě zastává různé sociální pozice v různých systémech, tudíţ hraje i různé sociální role (Geist, 2000). I dluţník hraje více sociálních rolí, které na něj kladou různé formy očekávání. Můţe zastávat pozici manţela, otce, syna, zaměstnance, kamaráda, nadřízeného a mnoho dalších. Tyto role od něj vyţadují určité chování. Očekávání o chování lze rozlišit na legitimní- oprávněné, přiměřené roli- a nelegitimní. Mezi obecná očekávání patří, ţe bude mít jedinec zaměstnání, bude ekonomicky aktivní. Totéţ platí i pro dluţníka. Ale ani v případě, ţe dluţník bude mít zájem pracovat a bude zaměstnání aktivně hledat, nemusí ho najít. Příčiny nezaměstnanosti totiţ mohou spočívat i v charakteristikách prostředí, například právě v nepříznivé situaci na trhu práce nebo v tom, ţe úřednice na úřadu práce nedokáţe klientovi pomoci

10

S lidmi a organizacemi poskytujícími různé finanční produkty

15

takovým způsobem, aby zaměstnání našel.11 Dalším zdrojem očekávání je pro dluţníka jeho rodina. V posledních letech strmě vzrůstá zadluţenost českých domácností. K motivům zadluţování patří silný marketing finančních poskytovatelů, růst ţivotního standardu a reálné mzdy, výrazná orientace na spotřebu, změněný náhled na dluhy a v neposlední snadná dostupnost úvěrů (Dubská, 2008). Na české rodiny tedy působí reklama, která jim nabízí snadné získání peněz. Členové rodiny očekávají od ţivitele či ţivitelů, ţe je zaopatří, poskytnou prostředky na uspokojení jejich potřeb a zajistí jim určitou ţivotní úroveň. Jestliţe toho není dosaţeno s prostředky, která má rodina k dispozici, není očekávání naplněno. V tuto chvíli přichází na řadu reklama a nabízí půjčku jako jednoduchý úkon, jak přijít k penězům. Jelikoţ dluh není v současné společnosti vnímám jako něco neobvyklého, je půjčka pro rodinu přijatelným způsobem řešení. Členové rodiny se tedy sami zadluţí nebo vyvíjejí tlak na některého člena rodiny, aby si půjčku vzal a dosáhl tak uspokojení jejich očekávání. Jako dluţník čelí jedinec očekávání ze strany poskytovatele úvěru či jiného finančního produktu. V rámci této pozice se zavázal, ţe splatí svůj závazek včas a v plné výši v souladu s podmínkami dohodnutými ve smlouvě. Jestliţe pohledávku nesplácí, neplní očekávání pramenící z jeho role a můţe očekávat sankce. Dluţníci se setkávají jak se sankcemi sociálními12, tak finančními sankcemi od poskytovatelů účtu i oficiálními sankcemi ze strany soudu. Očekávání věřitele je dluţníkovi neustále připomínáno ve dopisů od věřitele, od soudu a podobně. Místo soudu se někteří věřitelé nejprve obrací na firmy zabývající se odkupem a vymáháním pohledávek. Způsoby vymáhání jsou omezeny zákonem. Vymahač můţe dluţníka upozorňovat dluţníka na povinnost uhradit pohledávku prostřednictvím telefonátů, zasílání výzev k uhrazení, nebo během osobních setkání. Další uţívanou metodou je zveřejnění dluţníkových pohledávek v tisku, na internetu nebo v místech, kde se dluţník zdrţuje. Tímto způsobem vyvíjí na dluţníka tlak, aby dostál očekávání a zaplatil (Vymahači). Zároveň s očekáváním jednoho či více věřitelů čelí dluţník i očekáváním z ostatních sociálních systémů, které vyţadují plnění rolí. Nájemce od něj například očekává včasné zaplacení nájmu, manţelka, ţe se bude podílet na chodu domácnosti, zaměstnavatel zodpovědný přístup k práci a tak dále. Očekávání vytváří i poradce občanské poradny. Poradce poţaduje od klienta například to, ţe mu klient poskytne pravdivé a podstatné informace o svém problému, bude respektovat pravidla poskytování sluţby a dostaví se na domluvené konzultace (Kotáb, Kopřivová, 2009).

3.2.2 Podpora prostředí Podporu ze sociálního prostředí můţeme dělit na základě toho, z jakých sociálních systémů pochází. Rodina byla popsána jako zdroj problémů a očekávání, můţe však zároveň působit i jako významný zdroj podpory z neformálního sociálního systému. Stejně jako jedinec má i rodina vlastní resilienci na určité úrovni. Resilince rodiny je definována 11

Například nabídnout mu rekvalifikaci na profesi s vyšší poptávkou po pracovní síle nebo hledat práci i v jiném regionu neţ je bydliště dluţníka. 12 Stigmatizující účinek můţe mít například zveřejnění pohledávek dluţníka. Tuto metodu vyuţívají firmy zabývající se vymáháním pohledávek. (Vymahači)

16

jako rovnováha mezi udrţením funkcí rodiny a tím, jak se členové rodiny dokáţí v zátěţových situacích navzájem podporovat, komunikovat spolu a překonávat obtíţe, aby udrţeli funkce rodiny (Břicháček 2002, in Šolcová, 2009). Optikou teorie ţivotní situace je resilience rodiny schopnost malé sociální skupiny zvládat v obtíţné ţivotní situaci očekávání prostředí, aniţ by byly narušeny její funkce.13 Dalšími zdroji podpory z přirozených systémů mohou být například přátelé, sousedé nebo kolegové v práci. Přirozené systémy poskytují jedinci podporu v těchto formách (Pincus, Minahan, 1976: 3-5): A. emocionální podpora, B. náklonnost, C. rady a informace, D. konkrétní zdroje a sluţby (například pěněţité půjčky, hlídání dětí a podobně). Co se týče formálních systémů, dostává se dluţníkovi podpory ze strany občanské poradny, respektive poradce. 14 Do poradny přichází dluţník, jehoţ schopnost splácet je omezená, má zájem a schopnost vyuţít poradenství. Poradce mu poskytne informaci potřebnou pro řešení problému i jiné sluţby v rámci dluhového poradenství.15 Podle údajů občanských poraden16 bylo zjištěno, ţe dluhové poradenství vyuţívají jak muţi, tak ţeny, nejčastěji mezi 30 a 50 lety. Převaţují klienti z niţší nebo střední společenské vrstvy s výší čistých příjmů do 20 000 korun měsíčně. Řada klientů má více dluhů, nejčastěji v obou sektorech, bankovním i nebankovním a jejich finanční problémy jsou dlouhodobého charakteru (Kotáb, Kopřivová, 2009; Šmejkal, Kopřivová, 2009). Zdroje shodně potvrzují, ţe nejvíce se dluţníci dotazují na problematice exekuce. V souvislosti se zavedením insolvenčního zákona směřuje velká část dotazů k oddluţení a insolvenčnímu řízení (Pavlů, Bajer, 2009; Šmejkal, Kopřivová, 2009). Občanské poradny mohou dluţníkovi poskytnout podporu i při řešení právních otázek v jiných oblastech jeho ţivota, případně ho odkázat na sluţbu, která lépe odpovídá jeho problému. (Asociace občanských poraden) Podporu můţe dluţník dále čerpat z jednání se sociálním pracovníkem, s nímţ 13

Pro rodinu ale můţe být nízký socioekonomický status činitelem ohroţujícím její resilienci. K dalším faktroům ohroţujícím resilinci rodiny patří chronicky působící negativní podmínky (změny ţivotního stylu, nemoci, rozpory), traumatizující události, proměnlivost nároků současné společnosti. Naopak jako protektivní faktory působí rodinná koheze, flexibilita rodinných rolí a vztahů, srozumitelná a otevřená komunikace všech členů rodiny navzájem, schopnosti, dovednosti a ochota řešit a zdolávat konflikty i krizové situace, shoda v pojetí smyslu a úkolů rodiny (Břicháček 2002, in Šolcová, 2009:67) . 14

Statistiky Asociace občanských poraden ukazují, ţe stále více dluţníků, jejichţ schopnost splácet je omezená, dluhové poradenství vyuţívá. V roce 2006, v počátcích zavádění dluhového poradenství, tvořily dotazy z oblasti rozpočtové a finanční problematiky 6,1% z celkového počtu dotazů. V roce 2007 6,7% a v roce 2008 uţ celých 11%. Nárůst dotazů týkajících se dluhové problematiky pokračoval i v roce 2009. Za první tři čtvrtiny roku zaznamenala Asociace občanských poraden o téměř 2000 dotazů více neţ za celý rok 2008. (Asociace občanských poraden, 2006-2008; Asociace občanských poraden, 2010). 15

Dluhový poradce můţe klientovi nabídnout tyto sluţby: analýza dluhů, analýza právních situací, v nichţ se klient nachází, sestavení osobního či rodinného rozpočtu, pomoc při komunikaci s věřiteli, soudy či exekutory, pomoc se sestavením návrhu na oddluţení (Kalvoda, Kopřivová, 2009).

17

přichází do styku a v jehoţ kompetenci kompetenci je mimo jiné zabývat se i dluhy klienta. Jiným zdrojem podpory můţe být i komunikace s věřitelem, například v případě, kdy věřitel vyhoví ţádosti klienta o splátkový kalendář, sníţení splátek nebo konsolidaci dluhů. V případě podpory ze společenských zdrojů, mohlo by jako zdroj podpory působit právo. Zákony jasně vymezují práva a povinnosti věřitele i dluţníka. Příleţitostí k vymanění se z dluhů se pro některé dluţníky stal insolvenční zákon.

3.3 Shrnutí Z textu této kapitoly vyplývá, ţe ţivotní situace dluţníků jsou velice rozmanité. Existuje řada okolností, které omezují schopnost splácet. Uvedený výčet představuje pouze časté okolnosti. Nelze vyloučit, ţe existují další okolnosti, které schopnost splácet ovlivňují negativně.

18

4 Nerovnováhy v životní situaci dlužníka Jak bylo objasněno v kapitole o ţivotní situaci a sociálním fungování, problémy při zvládání ţivotních úkolů vznikají z nerovnováhy mezi schopností jedince zvládat, očekáváním prostředí a podporou prostředí. Vznik a prohlubování nerovnováh vede ke zhoršování schopnosti splácet, oslabení či zánik nerovnováh působí na zlepšení schopnosti splácet.

4.1.1 Nerovnováha mezi schopností dlužníka zvládat a očekáváním prostředí Nerovnováha spočívá v tom, ţe očekávání prostředí převyšuje schopnost dluţníka zvládat ţivotní úkoly. Tato nerovnováha můţe mít dvojí podobu. Buď je v nepřiměřeně velkých očekáváních prostředí a schopnost dluţníka zvládat je přiměřená nebo omezená. V druhé podobě jsou očekávání prostředí adekvátní situaci a moţnostem dluţníka, ale schopnost dluţníka zvládat je omezená, a proto nezvládá splácet. V případech, ţe očekávání prostředí nadále vzrůstá nad dluţníkovou schopností zvládat, prohlubuje se nerovnováha a schopnost splácet se zhoršuje. K tomu dochází i kdyţ se sníţí schopnost dluţníka zvládat. Mohou nastat i obě varianty současně- růst očekávání a zároveň pokles schopnosti zvládat. Ke zlepšení schopnosti splácet by mělo vést posílení dluţníkovy schopnosti zvládat nebo změny v očekávání prostředí. Příčinou lepší schopnost zvládat můţe být jednak dluţník sám nebo podpora, která jeho schopnost zvládat posiluje. Změny v očekávání prostředí spočívají v poklesu míry očekávání nebo přizpůsobení očekávání dluţníkově schopnosti zvládat.

4.1.2 Nerovnováha mezi schopností dlužníka zvládat a podporou prostředí V případě této nerovnováhy je podpora prostředí nízká vzhledem ke schopnosti dluţníka splácet. Podpora úplně chybí, je nedostatečná nebo přichází ve formě, jeţ schopnost zvládnout ţivotní úkol neposiluje. Můţe nastat případ, kdy je podpora na dobré úrovni, ale schopnost dluţníka zvládat ţivotní úkoly a splácet dluhy je natolik silně omezena, takţe mu stávající úroveň podpory nepostačuje. Druhou moţnost představuje opačná situace, kdy je schopnost dluţníka splácet přiměřená, ale podpora z prostředí je naprosto nedostatečná. Jedinec s dobrou schopností zvládat můţe vyřešit ţivotní úkol i bez podpory prostředí. U třetí varianty dochází ke kombinaci chybějící, nedostatečné nebo nefunkční podpory a omezené schopnosti dluţníka zvládat. K omezení schopnosti splácet dochází, jestliţe se sníţí schopnost dluţníka zvládat ţivotní úkoly nebo z důvodu poklesu či ztráty podpory ze sociálního prostředí. Zlepšení schopnosti splácet by mělo být iniciováno nalezením nových zdrojů podpory, zvýšením podpory ze zdrojů stávajících nebo díky zlepšení dluţníkovy schopnosti zvládat.

4.1.3 Nerovnováha mezi očekáváním a podporou Tato nerovnováha se týká výlučně charakteristik sociálního prostředí. Jde v ní o

19

nepoměr mezi mírou očekávání působícího z okolí na jedince a podporou, kterou okolí jedinci poskytuje. V úvahu zde připadá v podstatě jen moţnost, ţe podpora chybí, je neúčinná nebo nedostatečná v poměru k očekávání a to dále omezuje schopnost dluţníka splácet danou jeho schopností zvládat ţivotní úkoly. Opačná nerovnováha, při níţ by podpora výrazně převyšovala očekávání, by zřejmě k omezené schopnosti splácet nevedla. Pro zlepšení schopnosti splácet by muselo dojít ke oslabení nerovnováhy mezi podporou a očekáváním či dokonce k nastolení rovnováhy mezi podporou a očekáváním sociálního prostředí. K oslabení nerovnováhy by bylo třeba sníţit nebo přizpůsobit očekávání, nelézt nové zdroje podpory, posílit stávající zdroje, změnit formu podpory.

20

5 Souvislost mezi omezenou schopností splácet a různými okolnostmi života dlužníka Souvislost mezi omezenou schopností splácet a okolnostmi ţivota dluţníka se dá vyjádřit pomocí čtyř modelů, v nichţ je nastíněna moţná podoba souvislosti. V uvedených modelech lze rozeznat dva trendy vývoje schopnosti splácet. U prvních tří modelů dochází k jejímu zhoršování, u čtvrtého modelu se omezená schopnost splácet zlepšuje.

5.1 Okolnosti jako příčina zadlužení V prvním modelu je souvislost taková, ţe nepříznivé okolnosti ţivotní situace jedince či jeho rodiny přimějí jedince vzít si půjčku. Půjčka je způsobem, jakým se jedinec pokouší vyřešit nerovnováhu mezi očekáváním prostředí a svou schopností toto očekávání naplnit. Následně se objevují problémy se splácením půjčky. Kaţdý jedinec čelí určitým ţivotním úkolům. Tyto úkoly jsou součástí jeho ţivotní situace jako celku a jsou spojeny s určitými očekáváními ze strany sociálního prostředí. Očekávání mohou mít různou podobu včetně finanční- toho, ţe jedinec získá finanční obnos na jistý účel, něco zaplatí, zakoupí a podobně. Jestliţe jedinec nemá k dispozici dostatek peněz, aby takovému očekávání dostál a působí na něj v tomto směru tlaky, uchýlí se k půjčce. Zdánlivě tak uspokojivě svoji situaci vyřeší. Jestliţe byla půjčka na uhrazení jednorázového výdaje a očekávání z této strany ustalo, nemusí dluţníkovi činit splácení dluhu problémy. Ty ale mohou nastat v případě, ţe si dluţník půjčil peníze na uspokojení očekávání či potřeby dlouhodobějšího charakteru. Dostane se do situace, kdy bude zároveň čelit očekávání, ţe splatí půjčku a očekávání, ţe znovu dodá finanční prostředky na původní účel. Jazykem teorie ţivotní situace tedy vzroste očekávání, zatímco schopnost splácet zůstala stejná. Nerovnováha se prohloubila. Dluţník se ocitne v ţivotní situaci, kdy od něj subjekty ze sociálního okolí včetně věřitelů vyţadují, aby plnil všechna očekávání současně, na coţ nemá prostředky. Jestliţe se nepodaří oslabit nerovnováhy, které zde působí, dostane se do potíţí se splácením. Ono oslabení nerovnováh můţe spočívat v posílení podpory ze sociálního prostředí, schopnosti zvládat nebo sníţení míry očekávání okolí. V praxi můţe dluţník zvýšit svůj příjem, vyhledat pomoc odborné poradny, sníţit rodinné výdaje, vyjednat u věřitele niţší splátky a podobně. Další vývoj schopnosti splácet závisí na tom, jak se bude měnit úroveň rovnováhy mezi schopnostmi jedince zvládat, podporou a očekáváním prostředí. Situaci můţe výrazně zhoršit, jestliţe se po zadluţení navíc objeví další okolnosti negativně ovlivňující schopnost splácet. Tuto situaci rozebírá následující podkapitola.

21

5.2 Působení okolností po zadlužení V tomto modelu se jedinec nejprve stává dluţníkem bez působení negativních okolností, například při koupi automobilu na leasing. Nerovnováha v ţivotní situaci se rozvíjí aţ po zadluţení. Objevují nepříznivé okolnosti, které omezují jeho schopnost splácet. Jedinec se tedy zadluţí a úspěšně plní očekávání věřitele, zvládá ţivotní úkol splácet dluh. Pak ale dochází ke vzniku nebo počátku působení nové nepříznivé okolnosti, která naruší rovnováhu ţivotní situace. Tato okolnost působí jako nový ţivotní úkol a zároveň faktor omezující schopnost splácet. Vzrůstá míra očekávání a můţe „přerůst“ schopnost zvládat. S novým očekáváním dluţník nezvládá všechna očekávání své ţivotní situace a jeho schopnost zvládnout ţivotní úkol ve formě splacení dluhu je omezená. Vzniká nerovnovnováha.

5.3 Cyklus zadlužování se zhoršující se schopností splácet Tento model v podstatě slučuje dva předchozí modely, ať uţ s nepříznivými okolnostmi před nebo po zadluţení. Jedinec se z určitého důvodu zadluţí a okolnosti jeho ţivotní situace jsou takové, ţe mu neumoţňují dluh splatit. Existuje zde některá z nerovnováh rozebíraných v předchozí kapitole. Dluţník si bere další půjčku, aby pokryl předchozí dluh nebo uspokojil očekávání a potřeby své nebo svého sociálního prostředí a věřitelů. Ani jedno se mu však nemusí podařit a vzniká nové očekávání, ţe dluţník splatí i tuto půjčku. Okolnosti, které zapříčinily jeho omezenou schopnost splácet ale působí dál a zhoršují jeho ţivotní situaci včetně situace finanční. Mohou také vznikat nové okolnosti, které schopnost splácet ještě více omezí. Dochází k prohloubení nerovnováh v ţivotní situaci dluţníka. Epizody půjčování se mohou opakovat, dokud dluţník najde subjekt, který mu půjčí. Narůstá dluţná částka i počet věřitelů. Dluţník tedy čelí čím dál většímu očekávání a je otázkou, jak se vyvíjí jeho schopnost splácet a podpora, kterou mu poskytuje sociální prostředí. Jestliţe tyto dvě dimenze zůstávájí stále stejné nebo jsou dokonce oslabeny, zatímco očekávání vzrůstá, schopnost splácet se zhoršuje. Takovýto průběh vede k předluţení jedince, jenţ se ocitá v dluhové pasti.

5.4 Cyklus zadlužování se zlepšující se schopností splácet Čtvrtý model je podobný předchozímu s tím rozdílem, ţe dochází k postupnému oslabení nerovnováh v ţivotní situaci dluţníka a ke zlepšení omezené schopnosti splácet. Dluţník si bere další půjčku, kdyţ se mu předchozí nedaří splácet, aby dostál očekávání věřitelů. S pomocí této půjčky umoří některé své dluhy buď zcela nebo alespoň z části. V jeho ţivotní situaci přitom dochází k oslabení nerovnováh, které omezovaly jeho schopnost zvládat ţivotní úkoly a postupným ţádoucím změnám v konstelaci ţivotních okolností dluţníka. V důsledku toho je dluţník schopen lépe splácet. Cyklus půjček, případně pozitivní změny v ţivotní situaci dluţníka se mohou opakovat. Celkově se však dluţníkova schopnost zvládnout konkrétní ţivotní úkol, tj. zaplatit své dluhy, zvyšuje. Příčinou pozitivních změn mohou být nové zdroje podpory,

22

posílení stávajících zdrojů podpory, změna ve formách podpory, takţe posilují schopnost splácet, sníţení nebo přizpůsobení očekávání některých subjektů v sociálním okolí.

5.5 Dílčí výzkumné otázky Na základě zjištěných poznatků navrhuji pro praktickou část práce tyto dílčí výzkumné otázky: 1. Jak a která očekávání, podpory, charakteristiky jedince zhoršují schopnost splácet? 2. Jak a která očekávání, podpory, charakteristiky jedince zlepšují schopnost splácet? 3. Jak události a jimi vyvolané změny očekávání, podpory a charakteristik jedince ovlivňují vývoj schopnosti splácet v průběhu dluhové kariéry?

23

II. Metodologická část 6 Metodika Tato část práce je věnována popisu metodiky šetření. Je zde popsána kvalitativní strategie šetření a techniky sběru dat. Další podkapitoly, identifikují jednotky zkoumání a zjišťování a obsahují zamyšlení nad etickými otázkami spojenými s výzkumem. 17

6.1 Metoda výzkumu Pro zodpovězení stanovených výzkumných otázek je nutné porozumění ţivotní situaci dluţníka s omezenou schopností splácet své dluhy. Jelikoţ můţe být ţivotní situace jedince sloţitá, ovlivněna mnoha různými aspekty18, jejichţ konstelace je jedinečná pro kaţdý případ, byla zvolena kvalitativní strategie výzkumu. Kvalitativní výzkum často probíhá v delším časovém úseku, poskytuje hloubkový popis případů, reaguje na podmínky a kontext. Zprostředkovává podrobné informace o malém počtu respondentů. Kombinuje induktivní a deduktivní metodu. Důraz je kladen na indukci, při níţ se v získaných datech hledají a analyzují informace podstatné pro zodpovězení výzkumných otázek. Na základě těchto poznatků dojde výzkumník k určitému závěru. Výsledkem kvalitativního zkoumání můţe být i teorie o zkoumaném fenoménu. Důleţitou roli hraje u kvalitativní strategie výzkumu osoba výzkumníka, který sbírá i analyzuje data. Existuje tedy moţnost, ţe výsledky budou ovlivněny preferencemi výzkumníka. Kvůli nízkému počtu respondentů není moţné zobecňovat výsledky kvalitativního výzkumu na populaci nebo pro jiné prostředí (Hendl, 2008).

6.2 Technika sběru dat Ke sběru dat byla zvolena technika narativního rozhovoru. Narativní rozhovor vyuţívá volného vyprávění. Na počátku rozhovoru tazatel ozřejmí téma rozhovoru a poloţí iniciační otázku. Tato otázka funguje jako stimul k vyprávění, čímţ rozhovor přechází do fáze hlavního vyprávění. Vypravěč není při narativním rozhovoru přerušován otázkami tazatele. Přerušení vyprávění je přípustné pouze tehdy, kdyţ se vypravěč příliš odchýlil od tématu. V okamţiku, kdy dá vypravěč najevo, ţe je jeho vyprávění u konce, pokládá tazatel doplňující otázky. V dotazovací fázi můţe jít buď o otázky internální, které se týkají tématu nebo i otázky externální- mimo téma. Tazatel nejprve připomene vypravěči jeho výrok a potom poloţí doplňující otázku19, která stimuluje k dalšímu

17

Charakteristika respondentů a operacionalizace jsou obsahem příloh č. 1 a 2. mezi nimi také významy a představami 19 Hendl (2008, str.177) uvádí pět typů internálních otázek: 1) Otázky o fázi ţivota, jejichţ účelem je, aby se vypravěč vrátil do určité pasáţe vyprávění a víc ji rozvedl nebo odpověděl na dotazy týkající se oné ţivotní fáze. 2) Otázky o určitém tématu, které tazatele zajímá. 18

24

vyprávění. Tazatel tak získá odpověď na něco, co mu z vyprávění nebylo jasné, nebo co vypravěč opomněl (Hendl, 2008; Urek, 2006). V závěrečné části rozhovoru pokládá tazatel zobecňující otázky, ptá se vypravěče „proč“ a odhaluje tak další významové struktury. Vypravěč zde vystupuje v roli experta na své záleţitosti (Hendl,2008) . Narativní rozhovor je vhodnou technikou sběru dat tam, rozhovor vyţaduje pokrytí delšího ţivotního úseku. Rozhovory jsou dobře srovnatelné, protoţe vypravěči přirozeně dodrţují naučenou strukturu vyprávění. Narativní rozhovor byl pro tuto pro tuto práci zvolen, protoţe umoţňuje analýzu návazností, vztahů, významů i kontextu. Nevýhodou této techniky ovšem je, ţe vyuţívá lidskou paměť, která můţe být často selektivní nebo nespolehlivá, dále také omezení strukturou vyprávění a subjektivita vypravěče (Hendl, 1999; Urek, 2006). Doplňující technikou sběru dat byla k narativnímu rozhovoru vybrána analýza dokumentů. Jde spíše o způsob, jak si ověřit, ţe respondent sděluje pravdivé informace a jde i o objektivní zdroj informací o situaci dluţníka. Dokumenty, které mi respondenti poskytli jsem měla moţnost prostudovat pouze při našem setkání. Takto mi byly poskytnuty například smlouvy o půjčce, upomínky, výpisy z účtu, přehled dluhů a podobně.

6.3 Jednotka zkoumání, jednotka zjišťování Jednotkou zkoumání rozumíme subjekt, který je předmětem zkoumání, například jsou zkoumány jeho vlastnosti. Jednotka zjišťování je zdroj, z něhoţ získáme poţadované informace o subjektu. Jednotku zkoumání i zjišťování tvoří v tomto případě klienti dluhového poradenství v Občanské poradně Brno. Vzorek tvoří dluţníci s omezenou schopností splácet, kteří navštívili poradnu v období březen-duben 2010 s dotazem týkajícím se dluhového poradenství a souhlasili s účastí na šetření. V poradně jsem se pravidelně účastnila konzultací poradkyně s dluţníky. Na závěr konzultace jsem klientovi nabídla účast ve výzkumu k bakalářské práci. Jestliţe souhlasil, domluvili jsme si schůzku. Dohodnuto bylo celkem sedm rozhovorů, jedna dluţnice rozhovor odvolala.20 Nízký počet respondentů je v souladu s logikou kvalitativní strategie výzkumu. Z šesti rozhovorů se čtyři uskutečnily u respondentů doma, dva v restauraci. Kromě jedné respondenty souhlasili všichni s pouţitím diktafonu k záznamu rozhovoru. Kromě jednoho respondenta poskytli všichni k analýze různé dokumenty mapující jejich dluhovou kariéru. Délka rozhovoru se pohybovala mezi 35 a 65 minutami v závislosti na schopnosti a ochotě respondenta vyprávět o své ţivotní situaci.

3) Otázky ke specifické, jiţ zmíněné situaci, které tazatel pokládá, aby získal detailnější popis situace, ujasnil si nejasnosti, poloţil otázky týkající se situace a podobně. 4) Prozkoumání vyprávění pro objasnění argumentace 5) Otázky ke zkušenostem někoho jiného nebo k přenesené znalosti 20 Odůvodnila to nedostatkem času a potřebou vyřídit si osobní záleţitosti.

25

6.4 Etické otázky výzkumu V oblasti etických otázek spojených se sběrem dat pro bakalářskou práci o ţivotní situaci klientů dluhového poradenství občanských poraden povaţují za nezbytné zabývat se problematikou informovaného souhlasu a ochrany soukromí a osobních údajů respondentů.

6.4.1 Informovaný souhlas Základním předpokladem účasti respondenta ve výzkumu je dobrovolnost. Potenciální účastník můţe být do výzkumu zařazen pouze na základě jeho informovaného souhlasu. Miovský (2006, s.280-281) jmenuje základní údaje, která je třeba potenciálnímu respondentovi sdělit, aby mohl dát informovaný souhlas výzkumníkovi. Jsou to údaje o účelu výzkumu, povaze a důsledcích pouţitého výzkumného modelu a výhody a nevýhody plynoucí z participace ve výzkumu. Jedinec by měl vědět, ţe jeho účast ve výzkumu je zcela dobrovolná, nikdo na něj v tomto směru nemůţe vyvíjet nátlak a kdykoliv má právo účast ve výzkumu přerušit nebo ukončit. Informovaný souhlas jsem od klienta předběţně získala jiţ v občanské poradně. Před začátkem rozhovoru jsem základní údaje o mém šetření zopakovala a zodpověděla případné dotazy. Respondentovi bylo zdůrazněno, ţe jeho účast je dobrovolná a můţe ji kdykoliv ukončit.

6.4.2 Ochrana soukromí a osobních údajů Ve svém okolí i v při násleších v občanské poradně jsem se často setkávala s tím, ţe dluţníci před okolím tajili výši dluhů nebo důsledně popírali jejich existenci. Fakt, ţe jsou při rozhovoru ochotni o svých dluzích a soukromém ţivotě hovořit, hodnotím jako projev důvěry. Aby důvěra ve mně jako výzkumníka zůstala zachována, je nutné ochránit soukromí a osobní údaje respondentů. Proto je třeba stanovit zásady nakládání se zjištěnými informacemi. Tyto zásady jsou obsaţeny v následujících bodech (Miovský, 2006). Výzkumník by měl: Informovat respondenta o tom, kdo a za jakým účelem bude mít přístup ke zjištěným informacím. Neumoţnit přístup k informacím nikomu mimo stanovené osoby. Nabídnout respondentovi, ţe jeho účast ve výzkumu můţe být anonymní. Zodpovědně nakládat s osobními údaji respondentů zejména při zpracovávání a archivaci dat. Získávat pouze informace odpovídající účelu rozhovoru, nenarušovat soukromí respondenta. Vyuţívat získané informace výhradně k tomu účelu, k němuţ respondent poskytl informovaný souhlas. Při získávání a zpracování dat jsem dodrţovala zásady Miovského (2006). Respondenti vystupují pod křestními jmény, která si zvolili. Příjmení nebo jiné informace, podle kterých by bylo moţné respondenta identifikovat, jsem při přepisu zvukového záznamu cenzurovala. Záznamy i přepisy jsou bezpečně archivovány.

26

III. Empirická část 7 Analýza a interpretace získaných dat Tento oddíl je věnován analýze a interpretaci dat získaných výzkumným šetřením realizovaným na základě popsané metodologie a teoretických východisek. Text je strukturován podle dílčích výzkumných otázek. První pododdíl se zabývá okolnostmi, jeţ schopnost splácet zhoršují, druhý naopak těmi, co schopnost splácet zlepšují. Tyto pododdíly jsou rozděleny na charakteristiky jedince, podporu a očekávání prostředí. Třetí pododdíl mapuje vývoj schopnosti splácet je rozčleněn podle toho, zda se schopnost splácet u respondentů dlouhodobě zhoršuje, zlepšuje nebo kolísá.

7.1 Okolnosti zhoršující schopnost splácet V této podkapitole budou rozebrány okolnosti, které svým působením negativě ovlivňují dluţníkovu schopnost plácet. Tyto okolnosti pramení z charakteristik jedince, z podpory a očekávání sociálního okolí.

7.1.1 Charakteristiky jedince zhoršující schopnost splácet Šetření ukázalo, ţe zhoršení schopnosti splácet je úzce spjato s se sníţením příjmů, finanční gramotností. Na zhoršení schopnosti splácet se mohou podílet svým jednáním i rodinní příslušníci, problematická komunikace s věřiteli a zdravotní či psychické problémy. Chybějící, nejistý nebo omezený příjem je výraznou determinantou schopnosti splácet. Jako příčinu omezené schopnosti splácet jej uvedli všichni respondenti. V jednom případě se jednalo přímo o ztrátu zaměstnání, která schopnost splácet narušila s dlouhodobými následky. „Začalo to, když jsem přišla vo práci a v podstatě jsem byla skoro půl roku bez práce, […] nemohla platit některý půjčky, […]. Jo samozřejmě, jak jsem dostala peníze, tak jsem začala splácet v pořádku, jo jako, ale už to tam naskákaly ty úroky zas další a já nevim co ještě […].“ S příjmem souvisí i příběh manţela respondentky Aleny. Zaměstnání sice neztratil, ale zaměstnavatel mu vyplácel jen část mzdy a nepravidelně. Nejistota pravidelného příjmu byla příčinou, proč se zadluţil a zároveň působila jako faktor zhoršující jeho schopnost splácet. Čtyři respondenti zaznamenali zhoršení schopnosti splácet v souvislosti s odchodem do starobního, plného nebo částečného invalidního důchodu. Odchod do důchodu pro ně znamenal sníţení příjmů a obtíţnější splácení, jak to popisuje Ivana. „Takže já jsem ještě celkem do konce toho roku, do konce minulého roku školního [pozn. kdy byla zaměstnaná], jsem měla dost velký příjem, no a potom to začalo od minulého roku a to jsem teda jako šla dolů, protože mám důchod 12 651 a splácela jsem 5553 činila ta půjčka, plus platila jsem 4312 teď od novýho roku a za byt.“ Ivaně by zůstaly z důchodu měsíčně necelé tři tisíce korun na domácnost, se kterými nedokázala vyjít, a tak přestala splácet některé dluhy. Plný invalidní důchod Boţeně neumoţňuje

27

přivydělat si. Tomáš uvedl, ţe jeho schopnost splácet je negativně ovlivněna menší moţností přivýdělku. Dva respondenti dávají svou omezenou schopnost splácet do souvislosti s majetkem. Podle Tomáše jeho situaci zhoršuje, ţe nemá ţádný majetek, jehoţ prodejem by získal peníze na splácení dluhů. Zdeňka by naopak ráda prodala byt a z peněz zaplatila vzniklé dluhy, ale nemůţe najít kupce. „[…] že bych prodala byt, zaplatila dluhy, koupila si nějakou chatičku, celoročně obyvatelnou na kraji [města]. v dosahu městské hromadné dopravy […] Jenže řikám, když se někdo dozví, že to je pavlačák a záchod společné se sousedem, to nikdo nechce, jo.“ Podle Zdeňky dále zhoršují její schopnost splácet dluhy, které má její manţel, s nímţ neţije ve společné domácnosti. Tyto dluhy ale patří do společného jmění manţelů a ona musí přispívat na jejich hrazení. Schopnost splácet této respondentky omezuje i to, ţe ţiví nezaměstnanou dceru, která s ní bydlí. Tomáš určil odchod od rodiny jako klíčový faktor, který jeho schopnost splácet podstatně zhoršil. „[…]když jsme si půjčili s manželkou, tak jsme to obvykle […] dokázali splatit. […] To fungovalo. Ale já jsem se rozešel s rodinou a všecko jsem jim nechal, dal jsem jim byt, mobiliář a na mě zůstalo platit tu manželskou půjčku.“ Zvláštní je případ lehce mentálně postiţené paní Boţeny. Neteř, která ji vyuţívala k uzavírání úvěrů, odcizila Boţeně při stěhování ze zabaveného domu smlouvy a veškerou dokumentaci k půjčkám. V záleţitostech týkajících se financí nechávala Boţena jednání na neteři, která ovšem půjčky z jejích peněz řádně nesplácela. Půjčky byly uzavřené paní Boţenou a kdyţ se po exekuci domu s neteří rozešly, nevěděla Boţena, od koho si půjčila, kolik a jak má splácet, jaká je výše jejích dluhů a nesplácela nic. U dvou respondentů přispěly ke zhoršení schopnosti splácet omezené komunikační schopnosti. Dluţníci s věřitelskou organizací komunikovali, ale i kdyţ odcházeli se vzájemnou dohodou, organizace pak jednala jinak- v neprospěch dluţníka. Respondenti za to přičítají zodpovědnost zaměstnancům organizace. Člověk, s nímţ Petr a Jiřina jednali v pojišťovně nebyl přítomen. Kdyţ oba nemohli splácet řádnou částku, dohodli se s jeho zástupcem, ţe kaţdý zaplatí část své splátky. Povaţovali to za dohodu o sníţení splátek. Ukázalo se však, ţe podle pojišťovny měli i nadále splácet v původní výši. „Tam se taky stala jedna věc. My jsme neměli teď dost peněz, tak já jsem tam přišel a že dám dvě stovky na ňu a tři mně. Předtím ten měsíc, von ten co nám to půjčoval tam nebyl, byl tam kolega, tak ten to tak udělal. Ale za ten měsíc, ten ne […] a manželka už je na vymáhání.“ Zdeňka nechápe, co se v její komunikaci s pojišťovnou stalo špatně, chybu vidí v jednání úřednice. Podle jejích slov ji úřednice neporadí, jen ji psychicky „deptají“ a svou práci nedělají pořádně. Problémy v komunikaci souvisí i s úrovní finanční gramotnosti se schopností orientovat se v situaci zadluţení. Problémy v oblasti finanční gramotnosti mělo pět respondentů. U Zdeňky a Boţeny se jedná o problém porozumět situaci a jednání věřitelů. Pět respondentů z vlastního rozhodnutí splácelo půjčku další půjčkou, takţe se dostali do spirály neustále se zvyšujících dluhů. Pouze Tomáš uvedl, ţe si uvědomoval hrozbu dluhové pasti. Boţena podepisovala úvěrové smlouvy, aniţ by si byla vědoma, jaké následky to pro ni bude mít. Vzhledem k mentálnímu postiţení nemohla zhodnotit výhodnost smluv a jednala tak, aby vyhověla své neteři. „No a vona Boženka neumí číst a oni ju naložili […]do auta a vodvezli ji do Prahy a tam jí dali podepsat nějakou vysokou půjčku, kterou neplatili.“ Kdyţ jí později do domu s pečovatelskou sluţbou začaly chodit

28

dopisy od věřitelů, schovávala je. Jiřina uvedla, ţe s manţelem měli malou znalost o finančních produktech společností splátkového prodeje, ale přesto se u nich zadluţovali. Zdeňku překvapila výše úroků, které si nespočítala a pojišťovna po ní poţadovala jejich zaplacení. Kromě Tomáše se i ostatní respondenti někdy během zadluţení potýkali s tím, ţe si špatně spočítali úroky a následně po nich věřitel poţadoval vyšší částku, neţ s jakou počítali. U manţela paní Aleny byl podle jejích slov hlavní problém v tom, ţe manţel nedokázal rozeznat následky zadluţení a neměl zkušenosti ve vedení rodinných financí, které měla aţ do svého onemocnění na starosti ona. Zadluţení manţela povaţuje Alena za nezodpovědné a ke zhoršení schopnosti splácet podle ní vedl i naivní a nezodpovědný přístup manţela k penězům. Jako nezodpovědné označila své zadluţování i Ivana trpící smíšenou poruchou osobnosti. Ačkoliv svou situaci odmítá připsat nemoci, přiznává, ţe určitý vliv na ni měla. Tomáš, Zdeňka a Jiřina popisují zhoršení psychického stavu jako následek omezené schopnosti splácet své dluhy. „No, zhoršil se můj zdravotní stav, hlavně co se týče depresí.“ „Já jsem z toho na mrtvici, jim antidepresiva, abych opravdu pod ten vlak neskočila.“ Ţádný z respondentů neoznačil psychické potíţe za příčinu zhoršené schopnosti splácet, ale na schopnost zvlánout ţivotní úkol psychický stav vliv má. U Zdeňky se to projevilo v komunikaci s věřiteli, kdy se zhroutila. Spojitou nádobou s psychickými potíţemi jsou i potíţe zdravotní. V průběhu dluhové kariéry je zaznamenali všichni respondenti. Zdeňce brání zdravotní problémy v nalezení lépe placeného zaměstnání a v případě Aleny a Jiřiny brzdila nemoc podniknutí kroků, které by zlepšily jejich schopnost splácet, takţe se prodlouţilo období, kdy byla jejich schopnost splácet zhoršená. U Boţeny působil jako faktor zhoršující schopnost splácet mentální retardace a s ní spojená negramotnost.

7.1.2 Negativní vliv očekávání prostředí na schopnost splácet Na straně očekávání věřitelů se podle šetření jako největší problém jeví úroky a pokuty. Čtyři z respondentů uvedli, ţe i kdyţ byla jejich schopnost splácet narušena, ještě více ji omezila nutnost platit úroky z prodlení a smluvní pokuty. Jedna respondentka označila za negativní vliv neústupnost věřitele při vyjednávání a navrhování pro ni nepřijatelných variant řešení situace. Respondentka Zdeňka se potýká s náhlým nárůstem očekávání jednoho z věřitelů. S předsedou bytového druţstva uzavřela ústní dohodu o výši a způsobu platby splátek na byt. Kdyţ ztratila zaměstnání a splácela méně, předseda dohodu ignoruje a poţaduje od ní jednorázové splacení zbývající částky. „[…]a teď se k tomu přidal předseda družstva s těma 92 000 přitom jsme byli domluvený, že postupně, jak budou mně odpadávat, budou mně odpadávat ty půjčky, jo, tak vždycky na tom bytě přidám. No a on teďka přišel s výhružným dopisem , že to chcou zaplatit do srpna, jinak že mě vystěhujou[…].“ Nečekané výdaje zvyšují míru očekávání sociálního okolí a přispívají k prohloubení nerovnováh v ţivotní situaci dluţníka. Za okolnost zhoršující schopnost ho označily pouze dvě respondentky. U Zdeňky se kromě nutnosti zrychleně splatit byt jednalo o vstupní poplatky do bytového druţstva, které musela uhradit po začátku své dluhové kariéry. Alena se setkala s neočekávanými výdaji ve formě formě zjištěných pohledávek dcery- poplatků za semestr studia na vysoké škole, nedoplatků na zdravotním pojištění. Kromě Ivany se všichni respondenti setkávají s očekáváními rodiny, které nemohou

29

naplnit. U Boţeny vedlo očekávání její neteře k tomu, ţe se zadluţila. Neteř po ní i v současnosti příleţitostně poţaduje peníze, jeţ jí respondentka nemůţe dát. Zdeňka čelí stejnému očekávání od své sestry. „Sestra po mně naopak ještě chce peníze za tenhle byt, že je po máme a maminka umřela […].“ Petr a Jiřina od zetě, který od nich poţaduje příspěvek na koupi auta. „Ale sháněli jsme tady auto, jako že bysme to spláceli my no a pak von [zeť]si sem zajel a sehnal si ho sám. A furt vytýká, že jsme jim na to nic nedali.“ Nevědomky přispěla svým očekáváním ke zhoršení manţelovy schopnosti splácet Alena. Nevěděla o nevěděla o jeho zadluţení a nepravidelném příjmu a od manţela očekávala stále stejné peníze na vedení domácnosti a uspokojování potřeb. Tři z respondentů vyjádřili lítost nad tím, ţe nemohou finančně podporovat své děti nebo vnoučata. „[…]předtím to bylo tak chudobný ty Vánoce vloni, že mně byla až trapně, tak řikám teď [pozn. v insolvenci] bych mohla těm děckám aspoň něco koupit, těm vnoučatům.“ Očekávání rodiny je pro respondenty rizikovou oblastí, protoţe je spojeno s citovou vazbou. Přitom naplnění těchto očekávání by mohlo zhoršit jejich schopnost splácet. To se stalo Tomášovi, jehoţ schopnost splácet v jedné z etap jeho zadluţenosti poklesla, protoţe kupoval přítelkyni drahé dárky a Petrovi s Jiřinou, kteří při návštěvách dávali peníze dceři.

7.1.3 Podpora zhoršující schopnost splácet Nefunkční podpora sociálního prostředí se v šetření projevila třemi způsoby- v podobě nedostatečné podpory, podpory, která se minula účinkem, a podpory, která schopnost splácet přímo zhoršila. S podporou, která neměla na situaci dluţníka očekávaný účinek a nepřispěla k oslabení nerovnováh v jejich ţivotní situaci, se setkali čtyři respondenti. Petr s Jiřinou vyhledali právního poradce. Poradce jim navrhl řešení, které pro ně bylo nepřijatelné. „To byl nějakej právní poradce a ten nám poradil, že máme prodat byt a jít [bydlet] nevim, někam.“ Ivaně chtěl s řešením dluhů pomoci její přítel, nabádal ji, aby se víc nezadluţovala, omezila své výdaje a nesplácela půjčku půjčkou, coţ nakonec učinila. „[…] když jsem neměla peníze, tak jsem to řešila tou půjčkou. Byla jsem zvyklá na určité věci, takže jsem prostě neposlechla.“U Tomáše selhala podpora blízké osoby z důvodu nedůvěry této osoby. Aleně bylo v občanské poradně navrţeno, aby vyhledala sluţby specializované dluhové poradny v Ostravě, která je pro ni příliš daleko. Nedostatečná nebo úplně chybějící podpora rodiny se u dluţníků v šetření objevila ve třech případech. Boţena ţije se svojí sestrou, jeţ je také zadluţená a s širší rodinou se téměř nestýkají. Tomáš se občas stýká s dětmi, ale necítí, ţe by ho při řešení jeho situace nějak podporovaly. Specifický je případ paní Aleny. Manţel před ní kvůli jejímu zdravotnímu stavu zadluţení dlouhou dobu tajil. O jeho dluzích nikdo nevěděl, a tak nedostával z okolí podporu ţádnou a ţádnou ani sám nevyhledal. Nyní ho ve splácení podporuje Alena, která zároveň vyhledává další zdroje podpory. Jejich dcera ani okolí o jejich zadluţení nevědí. Zhoršení schopnosti splácet někdy působí i podpora, jeţ přichází ve špatné formě. U respondetů jde o podporu od věřitelů, kteří umoţňují svým klientům jednat a domlouvat půjčky telefonicky. Telefonát sice umoţnuje rychlý kontakt bez nutnosti navštívit kamennou pobočku, ale podle Zdeňky a Jiřiny zhoršují výdaje na telefonický kontakt s věřiteli jejich schopnost splácet. „[Já] jsem tam volala z práce jako, protože já

30

se opravdu nemůžu ještě víc zadlužovat telefonem, že budu ještě víc volat z mobilu na pevnou linku, já si to nemůžu dovolit, […] potom jsem volala z mého mobilu a oni pořád vydržte, okamžik a bylo to- hovor na 19 minut z mobilu na pevnou linku ve dvě odpoledne. Takže oni vás zadlužujou všema směrama jako, bezohledně […].“ Ivana se při shánění půjčky přes telefon zadluţila u telefonní společnosti. „Já jsem si to neuvědomila, že to je vlastně… že tam je minuta za sto korun a dopadlo to tak nakonec, že visím kolem 9000[…].“ Rovněţ podpora okolí někdy stojí za zhoršením schopnosti splácet. Boţeninu sestru podporuje soused v pečovatelském domě, aby šla na operaci, která jí navrátí zrak. V tom případě ale sestry přijdou o příspěvek na péči, jejich finační situace se zhorší. Podpora ve formě půjček od rodiny a přátel jsou dvousečnou zbraní. Jako okolnost zhoršující schopnost splácet vnímám půjčky od přátel u Tomáše, který se u nich zadluţil, ale jeho schopnost splácet to dlouhodobě nijak nezlepšilo, jeho situace se spíše zhoršovala. U dalších respondentů, kteří si půjčovali od příbuzných se schopnost splácet spíše mírně zlepšila.

7.1.4 Shrnutí Dle získaných informací zhoršuje schopnost splácet sníţení příjmu, který dluţník vyuţíval k placení dluhů. V této situaci zastává důleţité postavení rodina, která můţe svým očekáváním, výdaji nebo nedostatečnou podporou dluţníkovu schopnost splácet zhoršit. U většiny dluţníků negativně působí na schopnost splácet nedostatky ve finanční gramotnosti, především splácení jedné půjčky jinou. Obtíţná ţivotní situace negativně ovlivňuje jejich psychický i zdravotní stav. Nemoc, ať uţ těla či duše splácení dále komplikuje, například tím, ţe její léčení oddaluje řešení dluhové situace nebo ztěţuje komunikaci s věřiteli. Dluţníci se setkávají s neúčinnou podporou od odborníků i blízkých osob a s podporou, která jejich schopnost splácet zhorší.

7.2 Okolnosti zlepšující schopnost splácet Následující text je věnován okolnostem, které u respondentů zlepšily schopnost splácet. Tyto okolnosti se mohou mít podobu charakteristik jedince, očekávání sociálního prostředí nebo podpory ze sociálného prostředí.

7.2.1 Charakteristiky jedince zlepšující schopnost splácet V oblasti charakteristik jedince pozitivně ovlivňují schopnost splácet respondentů zlepšení finanční gramotnosti, rodina, zaměstnání či dostatečné příjmy a změna postoje k zadluţení. Zkušenost zadluţení přispěla u dluţníků k jistému zvýšení úrovně finanční gramotnosti. Tři respondenti ve svých výpovědích zdůraznili, ţe uţ odmítají další půjčky. Poučili se, ţe splácet půjčku půjčkou není fungující řešení zadluţenosti. „Takže je to dobrý, […] už nevěřím ničemu. Já jsem se…já jsem se poučila a už nechcu nic. Už jsem poučená, už jsem se poučila teďka moc, poučili mě.“ Jiřina si uvědomuje, ţe situaci od začátku neřešili dobře. „Kdybych měla bydlet pod mostem, tak já už bych do půjčky nešla. A manžel si myslim taky že ne. Ne, už jsme poučeni, už ne.“Tomáš na základě negativní zkušenosti odmítá úvěry u společností splátkového prodeje, protoţe se přesvědčil o její nevýhodnosti. „A nejhorší vůbec je varianta, když člověku vůbec už nikde nepůjčí a vezme si takzvaně nebankovní úvěr. Já sem to udělal jednou a doufám,

31

že naposled ve svém životě, protože jsem si půjčil 18 000 a vracet budu 42. […]bylo to ultra nevýhodné.“ U Aleny přispělo ke zlepšení schopnosti splácet to, ţe po přiznání manţela měla moţnost zorientovat v jeho dluzích. Dokázala pochopit dluhovou situaci, v níţ se s manţelem nacházejí, její následky a podniknout kroky k tomu, aby se problém se splácením začal řešit. U jedné respondentky zlepšilo schopnost spláct nové zaměstnání, u další pravidelný příjem. Tomáš uvedl, ţe se jeho schopnost splácet zlepšila díky etapě úspěšného podnikání. „No, měl jsem období, kdy jsem byl vlastně takovým soukromým antikvářem a docela to bylo úspěšné, tato moje kariéra, tato moje činnost, takže to samozřejmě usnadnilo tyhle záležitosti [splácení].“ V současnosti se Tomáš snaţí přivydělávat si k důchodu, coţ mu částečně pomáhá dluhy lépe splácet. I Jiřina si v částečném invalidním důchodu přivydělává, přesto příjem její a jejího manţela na řádné splácení dluhů nestačí. Zdroje pozitivních změn ve schopnosti splácet lze u respondentů nalézt i ve změně jejich postoje k zadluţení. U dvou respondentů se zlepšila poté, co přijali zodpovědnost za vznik dluhů a touhu situaci vyřešit. Přiznání zodpovědnosti pro ně bylo impulsem k vyhledání podpory a hledání řešení dluhové situace. Schopnost splácet podporuje i dobrá komunikace s věřiteli. Ivana zaznamenala lepší schopnost splácet potom, co upravila domácí rozpočet a soustředila se na lepší hospodaření.

7.2.2 Pozitivní vliv očekávání prostředí na schopnost splácet Očekávání, které zlepšujíc schopnost splácet pocházejí jednak od rodiny, ale také od věřitelů. Boţena dokázala své dluhy lépe splácet poté, co se vymanila z vlivu neteře, která iniciovala její zadluţování. Poté nalezla osoby, s jejichţ podporou se její schopnost splácet podstatně zlepšila. Alena poté, co se dozvěděla, o dluzích manţela, přizpůsobila svá dosavadní očekávání úměrně jejich situaci a začala od něj poţadovat , aby si našel lepší zaměstnání a přivýdělek. Ivana a Tomáš sice mají příbuzné (Tomáš i děti), ale moc se nestýkají. Z tohoto důvodu nevnímají očekávání rodiny, jehoţ splnění by pro ně bylo problematické. „Stalo se vám, ţe od vás vaše rodina, okolí, přátelé očekávali něco, co jste kvůli zadluţení nemohla splnit?“ „To já myslím, že ne, protože já nemám nikoho, jen tu neteř, jsem jako vdova, že nemám děti akorát ta neteř, […]. Takže myslím, že asi ne.“ Podle Petra s Jiřinou a Zdeňky na ně rodina neklade ţádná očekávání, jeţ by jejich schopnost splácet zlepšovala. U očekávání věřitelů má na schopnost splácet vliv hrozba exekuce majetku. Kdyţ Zdenčiny dluhy převzala vymahačská firma, začala na ni vyvíjet nátlak a to na ni působilo jako impuls k vyjednávání a vyústilo v dohodu o splátkách. Stejně tak Petr s Jiřinou začali s věřitelem vyjednávat intenzivněji, kdyţ jim hrozila exekuce majetku. V případě paní Boţeny napomohla její schopnosti splácet exekuce z důchodu. Nemusela se starat o splácení, částku jí automaticky strhli z účtu a měla jistotu, ţe bude kaţdý měsíc zaplacena. Hrozby exekuce a kontakt s vymahačskou firmou sice motivoval jmenované respondenty k aktivitě a vyjednávání, ale především u Zdeňky a Jiřiny měly negativní dopad na jejich psychický stav. „[…]volala [jsem] na ten T. [vymahačská firma], jo a tam na mě řvali z toho T. a tam mě, dostali do stavu, že to bylo hrozný, já si

32

na to vzpomenu a su vedle. Já řikám já se s váma chci domluvit[…],..pani na mě řvala úplně sprostě, že ju to nezajímá, že máme všechno rozprodat a kam jsem já dala ty peníze a prostě.“

7.2.3 Podpora zlepšující schopnost splácet Klíčovou roli v podpoře dluţníků hraje rodina, v práci věřitelé a známí či kolegové. Podporu, která zlepšuje schopnost splácet doplňuje podpora odborníků a infomačních zdrojů. Podpora od věřitelů můţe přijít na základě ţádosti dluţníka. Všichni respondenti uvedli, ţe jim ve splácení pomohla úprava splátkového kalendáře - konkrétně vyjednání niţších nebo odklad splátek. „V případě, kdy jsem neměl hotovost, tak jsem se dohodli na splátkovém kalendáři […].“Petr s Jiřinou uplatnili konsolidaci dluhů21, která jim také umoţnila lépe splácet. Různé formy podpory rodiny, která zlepšuje jejich schopnost splácet identifikovali čtyři respondenti. Boţena sdílí náklady na domácnost a splácení dluhů se svou sestrou. Zdeňce pomáhá její zaměstnaná dcera, která s ní bydlí, přispívá na domácnost a doplácí Zdeňce chybějící peníze na některé splátky. „Tak to mně teďka ta starší prostřední dcera pracuje, takže mně s tim [splácením] pomáhá […]“ Zdenčin manţel s ní neţije ve společné domácnosti, ale poskytuje jí podporu ve formě výţivného na nerozvedenou manţelku. Částečně převzal péči o nejmladší dceru, jeţ střídavě ţije u něj a u Zdeňky. Jiřině a Petrovi usnadnilo splácení osamostatnění dcer a fininační a psychická podpora od příbuzných. „[…] já jako když brečim nebo něco, tak mi říká [matka]: prosimtě vzpamatuj se, vždyť máš tady mamku, my ti nějak pomůžem, pokud to pude. Tak ti nás jako dost teda podporujou. A ta teta taky, já jsem jí teda říkala, já nevím, kdy ti to vrátíme a vona říkala, kašli na to, hlavní věc, ať vám všechno dobře vyjde, ať jste zdraví a tak dále, no.“ Ivanu finančně i psychicky podporuje její přítel. Alena podporuje svého manţela především psychicky. Poté, co odhalila zadluţení, zrušila své spoření a ze získaných peněz zvládli několik měsíců řádné splácet. Toto zlepšení bylo ale pouze dočasné. Důleţitou roli v případě Boţeny sehrál její soused v domě s pečovatelskou sluţbou. Podporoval ji materiálně i finančně. „Když tady byly tři měsíce [Boţena se setrou] a ani jim nefungovala televize, tak jsem jim sehnal ovládání, dal jsem jim to všechno do provozu a když jim začaly chodit ty exekuční příkazy, tak já jsem si myslel, že je to konec. Oni neměly moc peněz, tak jsem jim doplatil tři tisíce. Já se v těch půjčkách moc nevyznám. A pak jim odešel mobil, tak jsem jim koupil za patnáct set mobil. […]“Získal si její přátelství a zprostředkoval jí podporu sociální pracovnice. S její podporou začala Boţena své duhy opět splácet. Pracovnice jí s řešením jejích dluhů pomáhá. Udělala přehled jejích dluhů, pomáhá jednat s věřiteli, dohlíţí, aby Boţena platila splátky. Kromě Aleny, která zadluţení své rodiny tají, se všichni respondenti setkávají s psychickou podporou svých známých a kolegů v zaměstnání. Zdeňka dostala od známé kontakt na finančního poradce, který jí posléze doporučil občanskou poradnu, dva respondenti získali kontakt na občanskou poradnu rovněţ od známých. Petr s Jiřinou byli o moţnosti vyhedat pomoc v občanské poradně informování soudem po neúspěšném vyplnění ţádosti o oddluţení. „No to jak jsme byli právě dávat už ten 21

U konsolidace dluhů jde o sloučení všech dluţných částek do jednoho dluhu. Dluţník pak neplatí jednotlivé úroky, ale pouze jeden úrok, můţe splácet niţší částku, prodlouţit dobu splatnosti.

33

osobní bankrot, to bylo myslim v září nebo jak na tom soudě, […] , tak tam dali manželovi právě papíry, kde se může jako obrátit.“ Boţena navštívila poradnu se sousedem a sociální pracovnicí, Alena si kontakt na poradnu našla sama. Jako další zdroje infomací vyuţívali respondenti pořady o dluţnících v televizi, úřady a internet. Odtud se dozvěděli o moţnosti insolvence, kterou pak kromě jiných kroků projednávali při konzultaci v občanské poradně. Kromě Boţeny hodnotí všichni respondenti návštěvu občanské poradny jako přínosnou. V době nahrávání rozhovorů dluţníci ještě nerealizovali doporučení či rady navrţené poradkyněmi, takţe není moţné zhodnotit, zda podpora občanské poradny skutečně přispěla ke zlepšení jejich schopnosti splácet. Všichni respondenti při návštěvě poradny vkládali naděje do moţnosti osobního bankrotu. Alena se dozvěděla, ţe oddluţení by mohla podstoupit ona, ale ne její manţel, obrácená byla situace u Petra a Jiřiny. Boţena by byla při insolvenci závislá na pomoci sociální pracovnice nebo jiné osoby. Všichni respondenti, kteří splňují podmínky nároku na oddluţení jsou v rozhodnuti návrh podat a od oddluţení očekávají, ţe jejich schopnost splácet i celkovou ţivotní situaci zlepší.

7.2.4 Shrnutí V oblasti charakteristik jedince pozitivně ovlivňují schopnost splácet zlepšení finanční gramotnosti na základě zkušenosti se zadluţením, změna postoje k zadluţení, zvýšení příjmů, ţádné nebo ţádné obtíţně splnitelná očekávání rodiny, přizpůsobení očekávání rodiny situaci, psychická i finanční podpora rodiny. Známí a přátelé fungují jako zdroje poskytující kontakty na odborníky. Dále vyuţívají dluţníci jako informační zdroje televizi a internet. Podpora odborníků, například sociální pracovnice nebo poradce, rovněţ přispívá ke zlepšení schopnosti splácet. Stejně působí i podpora věřitelů ve formě úpravy splátkového kalendáře, odloţení splátek nebo konsolidace dluhů. Schopnost splácet ve výsledku podporuje i hrozba exekuce. Motivuje dluţníku k jednání s věřiteli nebo sehnání potřebných peněz. Negativně ale působí na psychiku dluţníka.

7.3 Vývoj schopnosti splácet v dluhové kariéře Podkapitola popisuje vývoj schopnosti splácet u jednotlivých respondentů. Je rozdělena na tři části podle toho, zda se schopnost splácet u respondenta během průběhu dluhové kariéry převáţně zhoršuje, zlepšuje nebo kolísá.

7.3.1 Zlepšující se schopnost splácet Z celkového počtu šesti respondentů jsem došlo ve dvou případech v průběhu dluhové kariéry ke zlepšení schopnosti splácet. Konkrétně jde o respondentky Boţenu a Ivanu. Boţenu dovedlo k mnohonásobnému zadluţení očekávání neteře. Vzhledem k mentálnímu postiţení a z toho plynoucí nízké úrovni finanční gramotnosti se o splácení nestarala, pouze dávala peníze neteři. Neteř z nich ale dluhy nesplácela, coţ vedlo v konečném důsledku k exekuci domu. Z tohoto důvodu se Boţena se svou sestrou přestěhovaly bez neteře do domu s pečovatelskou sluţbou. Zbavily se tak většiny očekávání neteře a nalezly zde podporu souseda. Jakmile se soused seznámil s dluhovou situací Boţeny, zapojil do problému sociální pracovnici. Ta se stala dalším výrazným zdrojem podpory, protoţe udělala klientce přehled dluhů, vysvětlila jí, ţe

34

musí začít splácet, dohlíţí na to, aby se tak kaţdý měsíc dělo, pomáhá při jednání s věřiteli a vyhledala další podporu v občanské poradně. Boţenina schopnost splácet se od začátku, kdy její dluhy nebyly spláceny, zlepšila. Nyní podle svých finančních moţností splácí a komunikuje s věřiteli. V ţivotní situaci Boţeny vznikla závaţná nerovnováha. Boţena čelila očekávání ze strany neteře, které uspokojila pomocí půjček. Vzápětí ale čelila jak dalšímu očekávání neteře, tak i očekávání věřitelů. Její schopnost zvládat byla velmi omezená a neměla ţádnou podporu z prostředí. Ke zlepšení schopnosti splácet došlo v důsledku oslabení nerovnováhy mezi mírou očekávání s schopností zvládat a díky nalezení nových zdrojů podpory. U Ivany vedl k zadluţení méně úváţlivý přístup k penězům, zřejmě ovlivněný smíšenou poruchou osobnosti. „[…] je to [zadluţení]v rámci mé nezodpovědnosti, když se to tak vezme, protože jsem se dostala do toho, že jsem žila …jako prostě jsem nepočítala peníze.“ Do začátku tohoto roku zvládala splácet své půjčky bez problémů. Potom byla její schopnost omezena v důsledku niţších příjmů ze starobního důchodu. Ivana si vzala další půjčku a neúmyslně se zadluţila u telefonní společnosti. Dluhy jí narostly, nezvládala uţ vše splácet. S telefonní společností ihned sjednala splátkový kalendář- vyuţila tedy formu podpory věřitele- a finančně jí od začátku problémů se splácením vypomáhá její přítel. Sníţená schopnost splácet vznikla u Ivany kvůli sníţení příjmu a dalšímu nezodpovědnému a v případě telefonní společnosti i nechtěnému zadluţení. Její schopnost splácet poklesla pouze na krátkou dobu. Podpora ze strany jejího přítele dokázala eliminovat nerovnováhu mezi Ivaninou schoností splácet a očekáváním věřitele.

7.3.2 Zhoršující se schopnost splácet Zhoršení schopnosti splácet v průběhu dluhové kariéry jsem identifikovala u Petra s Jiřinou a Tomáše. Petr a Jiřina se zadluţili kvůli půjčce kamarádce. Ze začátku jim dávala peníze, ale pak o tuto podporu přišli. Dále zadluţili při výměně bytu a koupi jeho vybavení. Jejich schopnost splácet byla uţ od počátku limitována výší jejich příjmů. Zvládali splácet jen tím, ţe více zadluţovali, ale čelili stále vyšším očekáváním ohledně splácení půjček. Nakonec se dostali do bodu, kdy uţ na splácení neměli dost prostředků. „Už toho bylo moc. […] Jo a už se to nestačilo splácet.“ Schopnost splácet se mírně zlepšila, kdyţ se odstěhovaly dospělé dcery, ale manţelé museli i tak čelit jejich očekáváním, jejichţ splnění schopnost splácet vţdy dočasně zhoršilo. Přivýdělek paní Jiřiny situaci nezlepšil. Z dlouhodobého hlediska se jejich schopnost splácet převáţně stále zhoršuje kvůli nedostatečným příjmům v kombinaci s narůstajícími úroky, pokutám apod. U těchto respondentů se objevují nedorozumění v komunikaci s věřiteli. Mají exekuci z Petrova příjmu a hrozí jim exekuce majetku, kdy by mohli přijít o byt. Nerovnáha zde tkví v zvyšujícím se (ale adekvátním) očekávání věřitelů a omezené schopnosti zvládat ţivotní úkoly spojené s niţší finanční gramotností a u Jiřiny i se špatným psychickým zvládáním zadluţenosti. Úroveň podpory okolí (rodiče, teta, bratr, poradce) je nízká vzhledem k očekávání. U poradce jde o podporu, která nepřispěla ke zlepšení schopnosti splácet. K omezení schopnosti splácet u Tomáše přispěly dvě události, jeţ se odehrály po vzniku dluhů- jeho odchod od rodiny, přičemţ na něm zůstalo splácení některých dluhů z manţelství a nemoc, která ho vyřadila ze zaměstnání. Zůstal s omezeným příjmem z invalidního důchodu a jeho schopnost splácet zhoršovaly problémy s alkoholem, které

35

nakonec překonal, a uspokojování potřeb přítelkyně. Naopak krátkodobé zlepšení zaznamenal v období podnikání. Tomáš popisuje postup svého zadluţení: „To je v podstatě taková ta stupnice, že napřed se zadlužíte u kamarádů a u kamarádek, potom se zadlužíte co to de u spořitelny, to znamená u nějakého finančního ústavu a potom prostě když už není zbytí, tak si vezmete nebankovní úvěr. To je jako na špici té spirály.“ Podle jeho slov se mu daří splácet čím dál hůř. Zdůvodňuje to menší moţností přivýdělku. „[…] mám minimální možnosti přivýdělku a předtím jsem přivýdělek měl, takovej stálej, ze které šlo leccos platit. Ale to už teďka není pravda a já vlastně jsem odkázán na to torzo invalidního důchodu, poté co si ta spořitelna nechá ty splátky, jde to čím dál tím hůř prostě.“ U Tomáše jsou očekávání věřitelů adekvátní, ale podpora je nedostatečná nebo ve špatné formě (nemá podporu rodiny a půjčky od přátel z dlouhodobého hlediska jeho schopnost splácet nezlepšily). Jeho schopnost zvládat je dlouhodobě narušena- v minulosti alkoholismem a v průběhu celé dluhové kariéry psychickými problémy.

7.3.3 Kolísání schopnosti splácet Kolísavou schopností splácet je myšlen stav, kdy během dluhové kariéry střídají období zlepšení schopnosti splácet a etapy, kdy se schopnost splácet naopak zhoršuje. To lze najít v příbězích Aleny a Zdeňky. Zadluţení Aleny a jejího manţela vzniklo kvůli chybějící nebo nepravidelně vyplácené mzdě manţela. Manţel si vzal několik půjček, vţdy jednu na pokrytí předcházejících plus náhrada mzdy. Alena to netušila, a tak nevědomky svým očekáváním zhoršovala manţelovu schopnost splácet a přispívala ke vzniku spirály neustále se zhoršujícího zadluţení se zhoršující se schopností splácet. Změna schopnosti splácet k lepšímu nastala po odhalení manţelových dluhů, díky Aleněnovému zdroji podpory. Alena uvolnila peníze ze spoření, díky nimţ se dočasně jejich schopnost splácet zlepšila. Zároveň našla manţelovi lepší zaměstnání a podporovala ho v nalezení přivýdělku, hledala podporu v občanské poradně. Díky vyšším příjmům a penězům ze spoření dokázali uspokojit očekávání věřitelů. Kdyţ došly peníze ze spoření, jejich schopnost splácet poklesla, ale na druhou stranu je lepší, neţ kdyţ manţel splácel dluhy sám. V blízké době jim hrozí opětovné sníţení shopnosti splácet kvůli neočekávaným výdajům za studium dcery a nedoplatkům na pojištění a povinném ručení. Schopnost splácet u této respondentky tedy kolísá podle výše příjmů a úrovně očekávání sociálního prostředí. Přičinou Zdenčina zadluţení je událost- odchod od manţela- spojená s finančními výdaji na pořízení vybavení bytu a automobilu a na studium dcer. Dále se zadluţila na poplatcích, která musela zaplatit při vzniku bytového druţstva, potom druţstvu splácela zakoupený byt. Zvládala splácet řádně do doby, neţ ztratila zaměstnání. Během šestiměsíční nezaměstnanosti většinu půjček nesplácela, coţ se projevilo ve formě očekávání věřitelů. Zaměstnání má nové, ale hůře placené neţ předchozí místo, takţe její schopnost splácet se zlepšila, ale je stále omezená, protoţe někteří věřitelé poţadují splacení zbývající částky ihned, u jiných musí platit vysoké úroky. Před třemi měsíci se ke Zdeňce přistěhovala zaměstnaná dcera, která jí na splátky i provoz domácnosti přispívá a funguje jako výrazný zdroj podpory. Schopnost splácet se po nalezení zaměstnání a podpoře dcery o něco zlepšila, ale stále zůstává omezená kvůli očekávání věřitelů o výši splátek a nedostatečnému příjmu. Schopnost splácet by se nyní mohla opět snadno zhoršit kvůli ztrátě zaměstnání, odchodu dcery nebo jakékoliv událost vyţadující finanční prostředky. Situaci by mohla zkomplikovat

36

nedorozumění a nepochopení komunikace s věřiteli z její strany, které Zdenčinu situaci uţ v minulosti zhoršilo. K zlepšení by přispělo nalezení dalšího zdroje podpory nebo posílení stávájících zdrojů a finančních příjmů.

7.4 Souhrn Empirická část obsahovala data zjištěná a jejich interpretaci. Ţivotní situace dluţníka byla rekonstruována pomocí retrospektivního vypravování. Ze zjištěných dat lze vyvodit, ţe ţivotní situace respondentů je ovlivněna mnoha různými faktory, které schopnost splácet ovlivňují ne vţdy stejným způsobem. U kaţdého dluţníka je soustava těchto faktorů částečně stejná, ale nikoliv neměnná v průběhu času. Během dluhové kariéry dochází výskytu nových faktorů, změně nebo zániku faktorů, které původně schopnost splácet omezovaly. Tím dochází i ke změně ve schopnosti splácet. Nejdůleţitějšími oblastmi, které mají vliv na úspěch nebo neúspěch při splácení jsou příjmy dluţníka, rodina a finanční gramotnost. Pro jejich ţivotní situaci dále platí, ţe poklesne-li schopnost splácet na určitou dobu, s následky se dluţník potýká ještě dlouho a jeho schopnost splácet je omezena kvůli poplatkům, pokutám z období omezené schopnosti splácet. Nerovnováha v ţivotní situaci respondentů spočívala buď v nedostatečné schopnosti zvládat vzhledem k očekávání věřitelů nebo v nedostatečné podpoře vzhledem k úrovni zvládání. Všichni dluţníci se ocitli ve spirále zadluţení. V případě Ivany a Boţeny se situace po období se zhoršenou schopností splácet zlepšuje, u Tomáše a Petra s Jiřinou se schopnost splácet z dlouhodobého hlediska zhoršuje a u Aleny a Zdeňky schonost splácet v průběhu dluhové kariéry kolísá v závislosti na aktuální výši příjmů a zdrojích podpory.

37

Závěr Cílem práce je popsat ţivotní situaci dluţníků- klientů dluhového poradenství občanské poradny a porozumět tomu, jak různé okolnosti jejich ţivota ovlivňují schopnost splácet dluhy. Zkoumala jsem jejich ţivotní situaci pomocí retrospektivního vypravování od počátku problémů se splácením aţ po současnost. Dluţníci z výzkumného vzorku mají dluhy u více věřitelů. Schopnost splácet u nich závisí na příjmu. Stabilní, dobře placené zaměstnání schopnost splácet podporuje, kdeţto ztráta zaměstnání, nejistý příjem nebo sníţení příjmů z důvodu odchodu do důchodu či hůře placeného zaměstnání splácení zhoršuje. Vinou niţšího příjmu dochází ke vzniku nerovnováh v ţivotní situaci dluţníka a dluţní čelí rozhodnutí, čí očekávání nenaplní- věřitelů, rodiny či ostatních subjektů sociálního okolí. Jestliţe nebude řádně splácet věřitelům, dočká se sankcí ve formě úroků z prodlení, pokut, exekuce a podobně. Kdyţ se rozhodne neuspokojit očekávání rodiny, zhorší se její ţivotní úroveň. To povede buď ke zhoršení rodinných vztahů nebo k přizpůsobení očekávání a mobilizaci podpory a tudíţ ke zlepšení jeho schopnosti splácet. Podobná je reakce ostatních subjektů sociálního okolí (přátel, známých) na neuspokojení jejich očekávání. Pokud dluţník uspokojí očekávání rodiny a sociálního okolí kromě věřitelů, omezí svou schopnost splácet. Rodina a další subjekty sociálního okolí na reagují buď přizpůsobením očekávání a mobilizací podpory nebo stigmatizací dluţníka. Odborníci a pomáhající profese poskytují odbornou pomoc, aby podpořili dluţníkovu schopnost zvládnout tento ţivotní úkol. Dluţník, který nezvládá splácet potřebuje podporu, protoţe na něj ve většině případů negativně působí existence problémů se splácením, případně zhoršení vztahů s rodinou a okolím či stigmatizace. Tyto faktory vyvolaly u většiny respondentů psychické problémy, které následně způsobily nebo zhoršily zdravotní potíţe. Zdravotní i duševní problémy ještě více omezily schopnost zvládat. Při zadluţování se u dluţníků setkáváme s váţnými nedostatky v oblasti finanční gramotnosti- nejčastěji s tím, ţe splácí jednu půjčku s pomocí půjčky jiné, mají problém porozumět dění kolem financí a nedokáţí si spočítat výši úroků a určit, zda je pro ně půjčka výhodná. Tři z respondentů v šetření uvedli, ţe se ze vzniklé situace poučili, na základě zkušenosti se úroveň jejich finanční gramotnosti zvýšila. Stejný efekt měla i změna postoje respondenta k zadluţení, kdyţ se rozhodl situaci intenzivněji řešit. Překvapivě pouze dva respondenti označili za okolnost zhoršené schopnosti splácet nečekané výdaje. Na zhoršení schopnosti splácet měla v některých případech podíl i rodina. Negativně na ni působil dluh manţela ve společném jmění manţelů, závislost dluţníka či člena rodiny, dluh dítěte, nutnost ţivit nezaměstnaného potomka. Dluţníci se setkali s poţadavky rodiny, které kvůli své situaci nemohou splnit. Tyto poţadavky jsou spojeny s citovou vazbou, proto někteří dluţníci „podlehnou“, ačkoliv to zhorší jejich schopnost platit vlastní dluhy. Na straně očekávání věřitelů komplikují splácení úroky, pokuty či poplatky, které si dluţníci často nedokáţí předem spočítat. Z podpory věřitelů dluţníky podporuje ve schopnosti splácet přistoupení věřitele na niţší splátky, úprava splátkového kalendáře, případně konsolidace dluhů. Dluţníci se setkávají i s podporou, která jejich schopnost splácet paradoxně zhoršuje a s podporou ze strany známých i odborníků, jeţ nemá na jejich situaci ţádný pozitivní účinek. V případech, kde neexistuje či nefunguje výrazný zdroj podpory, jakým je například

38

rodina, se dluţníkovi daří splácet hůře. Respondenti čerpali infomace o svých moţnostech z médií a od známých a na úřadech. Od známých a úředníků nejčastěji dostávali kontakt na finanční nebo sociální poradce. Konzultaci v poradně hodnotila většina dluţníků ze vzorku pozitivně posyktnutí podpory, nasměrování k dalšímu jednání. Zdroj podpory řešení svých problémů se splácením vidí dluţníci v osobním bankrotu, který nabízí legální moţnost, jak se během pěti let od dluhů očistit. Zároveň je medializovaný, takţe o něm má široká veřejnost povědomí. Dluţník ovšem musí naplňovat určité podmínky, tudíţ ne všichni dluţníci nakonec mohou o osobní bankrot poţádat. Vzhledem ke zjištěným psychickým problémům respondentů z řad klientů dluhového poradenství občasnké poradny a mezerám ve finanční gramotnosti navrhuji následující doporučení. Poradce by měl vysvětlit klientovi s psychickými potíţemi co moţná nejkonkrétněji a nejsrozumitelněji, jak bude při řešení své situace postupovat, zamezit nejasnostem. Klienti, kteří svou ţivotní situaci psychicky zvládají velice špatně, by mohli vyuţívat podporu poradce v terénu při jednání s věřiteli. V praxi jsem se nesetkala s tím, ţe by poradce doprovázel klienta na jednání, pro klienty s omezenou schopností zvládat by to ale zřejmě byl způsob, jak postupovat. Současně by se mělo pracovat na posílení schopnosti klienta zvládnout ţivotní úkol. U finanční gramotnosti navrhuji pořádat semináře pro veřejnost o prevenci zadluţování a pro dluţníky o vhodných postupech řešení zadluţenosti a o moţnostech řešení, které při omezené schopnosti splácet mají. Zde by poradci mohli fungovat jako lektoři. Širokou veřejnost by bylo moţné oslovit s pomocí kampaně proti nezodpovědnému zadluţování formou televizních spotů varujících před nevýhodnými půjčkami, splácením půjčky půjčkou, předluţením a podobně. Působily by jako protiváha reklamním sdělením poskytovatelů půjček. Nejdůleţitější ovšem je, aby byla finanční gramotnost rozvíjena uţ při vzdělání na základní a střední škole.

39

Použité zdroje 1) ATKINSONOVÁ, Rita L. et al. 2003. Psychologie. 2. aktualizované vydání. Praha:Portál. 2) BARKER, ROBERT L. 2003. The Scoial Work Dictionary. Washington, DC: NASSW PRESS. 5.vydání. (str. 403). 3) BARTLETT, H. M. 1970. The common base of social work practice. New York:National Association of Social Workers. 4) BUCHOTVÁ, B. a kol.2002. Nezaměstnanost, Psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha:Grada Publishing a.s. 5) DREXLEROVÁ,B.; LEKÁROVÁ, L; SCHAVEL, M. 2009. Zadlţenosť a psycho-sociálna pomoc rodinám se sociálno-ekonomickými problémami. Sociální práce/Sociálna práca, č.2, 2009, str.69-72. 6) DUBSKÁ, D. 2008. Úspory a zadluženost: ocitly se české domácnosti v dluhové pasti? Praha: ČSÚ. 7) GEIST, B.2000. Psychologický slovník. Praha:Vodnář. 8) HARTL, P. 2004. Stručný psychologický slovník. Praha: Portál 9) HENDL, J. 1999. Úvod do kavlitativního výzkumu. Praha: Karolinum. 10) HENDL, J. 2008.Kvalitativní výzkum : základní teorie, metody a aplikace.Praha: Portál. 11) KALVODA, H.; KOPŘIVOVÁ, J.2009. Občanské poradny chtějí poskytovat komplexní a vysoce odborné dluhové poradenství. Sociální práce/Sociálna práca, č.2, 2009,str. 5-6. 12) KOTÁB, O.; KOPŘIVOVÁ, J. 2009. Dluhové nesnáze klientů občanských poraden nelze přičítat současné ekonomické krizi. Sociální práce/Sociálna práca, č.2, 2009,str. 21-23. 13) MADAR, Z. a kol.2002. Právnický slovník. I.díl A-O. Praha:Linde- Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka. 14) MATOUŠEK, O. a kol. 2001. Základy sociální práce. Praha:Portál. 15) MIOVSKÝ, M. 2006. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha:Grada Publishing.

40

16) MUSIL, L. 2004. Standardy kvality a sociální práce v sociálních sluţbách. Náměty na obohacení struktury činností a náplně práce lidí v organizacích. Sociální práce/Sociálna práca, č.1, 2004, str. 53-74. 17) MUSIL, L. 2004b. „Ráda bych Vám pomohla,ale“ Dilemata práce s klienty v organizacích. Brno: Marek Zeman. 18) NAVRÁTIL, P. 2003. Ţivotní situace jako předmět intervence sociálního pracovníka. Sociální práce/Sociálna práca, č.2, 2003, str.84-94. 19) NEŠPOR, K.2000. Návykové chování a závislost. Současné poznatky a perspektivy léčby. Praha:Portál. 20) NOVOSAD, L. NOVOSÁDOVÁ, M. 2009.Moţné deficity v oblasti funkční gramotnosti a občanské orientovanosti jako rizikový faktor i potenciální spouštěč zadluţování občanů se zdravotním postiţením. Sociální práce/Sociálna práca, č.2, 2009,str. 73-79. 21) OUJEZSKÁ, E. 2009. Motivy a psychika dlužníka. Jak se roztáčí kolotoč dluhů? Prezentace na semináři Zadluţování v Jihomoravském kraji, 26.5. 2009. 22) PAVLŮ, K., BAJER, P. 2009. Klienti SPESu směřují své dotazy k exekucím a k osobnímu bankrotu. Sociální práce/Sociálna práca, č.2, 2009, str. 24. 23) PINCUS, A., MINAHAN, A. 1976. Social work practice: model and method. Itasca: F.E. Peacock Publishers. 24) PRAŠKO, J. a kol. 2003. Poruchy osobnosti. Praha:Portál. 25) PRUNNER, P. 2008. Psychologie gamblerství, aneb Sázka na štěstí. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. 26) SCHNEIDEROVÁ, A. 2008. Základy poradenství. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě. 27) ŠMEJKAL, D., KOPŘIVOVÁ, J. 2009. Ţít zcela bez dluhů se jistě dá i v dnešní moderní společnosti, tvrdí ředitel poradny. Sociální práce/Sociálna práca, č.2, 2009,str.14-16. 28) ŠOLCOVÁ, I. 2009. Vývoj resilience v dětství a dospělosti. Praha: Grada Publishing. 29) UREK, M. 2006. Narative Methods in Social Work Research. In FLAKER, V.; SMID, T. Von der Idee zur Forschungsarbeit; Forschen in Sozialarbeit und Sozialwissenschaft. Sien, Köln, Weinmar: Böhlau Verlag. Str. 413-433.

41

30) VRBKOVÁ, L. 2009. Už nikdy dlužníkem. Pro všechny, kteří si půjčili, půjčují a hodlají si půjčit peníze. Praha: COFET,a.s. (úvodní citát práce) Internetové zdroje 31) ASOCIACE OBČANSKÝCH PORADEN. Kdo jsme?. [online]. [citováno 25.1.2010]. Dostupné na Asociace občanských poraden . 32) ASOCIACE OBČANSKÝCH PORADEN.2006-2008. Vyhodnocení statistických údajů z občanských poraden za roky 2006-2008. [online]. [citováno 25.1.2010]. Dostupné na . 33) ASOCIACE OBČANSKÝCH PORADEN.2008. Slovník výrazů týkající se problematiky dluhů. [online]. [citováno 8.5.2010]. Dostupné na . 34) ASOCIACE OBČANSKÝCH PORADEN. 2010. Stále více zadluţených lidí se nechává nachytat na falešné sliby podvodníků. Tisková zpráva Asociace občanských poraden ze 7.1.2009. [online]. [citováno 25.1.2010]. Dostupné na . 35) BOHUTÍNSKÁ, J. Při exekuci hrozí věřiteli role ţalovaného. [online]. Článek z 22.9. 2008. [citováno 9.3.2010]. Dostupné na . 37) FINANČNÍ GRAMOTNOST. Slovník výrazů. [online]. [citováno 4.2.2010]. Dostupné na . 38) CHRISTOVÁ, J.; MACHALÍČEK, J.;SYROVÁTKOVÁ, Š. 2008. Dluhová problematika. Informační broţura. Člověk v tísni o.p.s. Dodatek k 1.vydání. [online]. [citováno 25.1.2010]. Dostupné na < http://www.spotrebitelskyudel.cz/wp-content/dluhova_problematika.pdf>. 39) VYMAHAČI. Vymáhání, pohledávky, exekuce. Vymahači. [online]. [citováno 4.2.2010]. Dostupné na .

42

Anotace Autorka práce: Hana Míková Vedoucí práce: prof. PhDr. Libor Musil, CSc. Instituce: Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, Katedra sociální politiky a sociální práce Název práce: Ţivotní situace dluţníků- klientů občanské poradny Počet slov: Klíčová slova: ţivotní situace, dluţníci, občanská poradna Cílem práce je porozumět ţivotní situaci dluţníků, kteří jsou klienty dluhového poradenství v občanské poradně. Teoretická část je věnována konceptu ţivotní situace a sociálního fungování vytvořený Bartlettovou a rozpracovaný Musilem a Navrátilem. Dále jsou popsány charakteristiky dluţníka a podpora a očekávání sociálního prostředí, které ovlivňují jeho schopnost splácet dluhy. Charakteristiky dluţníka, jimiţ se práce zabývá jsou: schopnost zvládat, finanční gramotnost, rodinná situace, zaměstnání a příjmy, sociálně patologické charakteristiky, fyzické a psychické zdraví. V závěru teoretické části jsou popsány nerovnováhy v ţivotní situaci dluţníka a je zde vysvětlena souvislost mezi omezenou schopností splácet a ţivotními okolnostmi. Pro výzkumnou čast byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie a techniky sběru dat narativní rozhovor a analýza dokumentů. Výzkumný vzorek tvořilo šest dluţníků. Pomocí empirického výzkumu byly nalezeny odpovědi na dílčí výzkumné otázky. V analytické části jsou nastíněny výsledky šetření, jeţ ukazují, ţe ţivotní situace dluţníků je ovlivněna rozmanitými faktory. Důleţitou roli hraje výše příjmu vzhledem k očekávání a podpoře rodiny a úroveň finanční gramotnosti. Vývoj schopnosti splácet se u respondentů liší podle změn v podpoře, očekávání prostředí i schopnosti zvládat. Zjištěné poznatky poslouţily jako podklad k formulaci doporučení pro praxi občanských poraden. Rozsah práce je 13 049 slov.

43

Annotation Autor of thesis: Hana Míková Consultant of thesis: prof. PhDr. Libor Musil, CSc. Institution: Masaryk University in Brno, Faculty of Social Studies, Social Policy and Social Work Department Name of diploma thesis: Living Situation of Debtors- Clients of Citizen Advice Bureau Number of words: Key words: living situation, debtors, citizen advice bureau The aim of this thesis is to investigate and to comprehend the living situation of debtors who are clients of debt counselling in citizen advice bureau. The theoretical part explains the concepts of living situation and social functioning created by Bartlett and developed by Musil and Navrátil. The theoretical part also deals with the debtor's features, support and anticipation of social surrounding, which influence debtor's ability to pay off a debt. The thesis deals with these features of a debtor: coping, financial literacy, family situation, work and earnings, pathological features, mental and physical health. Imbalances in the living situation of debter and the connection between limited ability to pay off a debt and various life circumstances are explained at the end of the theoretical part. The research was based on a qualitative research strategy - narrative interview with six debtors and document analysis. The aim of the empirical research was to find answers for the research questions. The findings are depicted in analytic part of the thesis. They indicate that the living situation of debtors is influenced by various factors. Above all, level of debtor's earnings considering on anticipation and support of debtor's family and the financial literacy level are significant. The further development of ability to pay off a debt differs according to changes in anticipation, support or coping. The findings led to the recommendation for citizen advice bureaus. The lenght of the thesis is 13 049 words.

44

Jmenný a věcný rejstřík Atkinsonová ............................ 11, 12, 14 Barker ................................................... 8 Bartlettová ........................ 7, 8, 9, 10, 12 Buchtová ............................................. 13 cyklus zadluţování ............................. 22 dluhové poradenství.............................. 7 Drexlerová .................................... 14, 40 Dubská ...................................... 7, 10, 16 finanční gramotnost .......... 12, 13, 37, 39 Hartl .................................................... 11 Hendl ............................................ 24, 25 charakteristiky dluţníka.... 11, 13, 27, 31 Christová................................. 10, 13, 53 Kalvoda........................................... 7, 17 Kopřivová ........................... 7, 13, 16, 17 Kotáb ...................................... 13, 16, 17 Lekárová ............................................. 14 Madar .................................................. 10 Minahanová .................................... 8, 17 Miovský .............................................. 26 Musil ..................................... 7, 9, 11, 15 narativní rozhovor ............ 24, 25, 49, 50 Navrátil ......................................... 7, 8, 9 nerovnováha ....................... 9, 10, 19, 37 Nešpor................................................. 14 Novosad .............................................. 15 Novosádová ........................................ 15 očekávání prostředí …8, 10, 13, 15, 16,

19, 20, 21, 22, 30, 32, 35, 36 omezená schopnost splácet 8, 10, 13, 15, 21, 24, 25, 54 Oujezská....................................... 12, 14 Pincus ............................................. 8, 17 podpora prostředí 8, 10, 12, 16, 19, 20, 21, 30, 32, 33, 38 potřeby ......................... 8, 12, 14, 21, 22 Praško................................................. 14 Prunner ............................................... 14 překáţky zvládání .......................... 9, 15 přirozený systém .................................. 8 resilience .......................... 11, 12, 17, 41 rodina ......... 9, 13, 16, 31, 32, 33, 37, 49 Schavel ......................................... 14, 40 Schneiderová...................................... 10 schopnost zvládat ......................... 11, 19 sociální fungování ............ 7, 8, 9, 10, 14 sociální role ........................................ 15 stresor ................................................. 11 systém formální.................................... 8 systém společenských zdrojů ............... 8 Šmejkal ........................................ 13, 17 Urek ................................................... 25 ţivotní situace7, 8, 9, 10, 11, 13, 15, 17, 18, 19, 21, 22, 24, 25, 26, 34, 37, 38, 47, 52, 53 ţivotní úkol ...... 8, 10, 11, 14, 19, 22, 35

45

Seznam příloh Příloha č. 1: Charakteristika repsondentů Příloha č. 2 : Operacionalizace Příloha č. 3: Scénář rozhovoru Příloha č. 4: Typologie dluţníků na základě důvodu prodlení podle Christové (2008) Příloha č. 5: Proces stupňování zadluţení podle Christové (2008)

46

Příloha č. 1:Charakteristika respondentů Č. Jméno

Věk

1. Boţenka 50

2. Alena

40

3. Zdeňka

55

4.

Jiřina Petr

a 59 66

Stručný popis životní situace Paní Boţenka je lehce mentálně postiţená se zachovanou způsobilostí k právním úkonům. Toho vyuţila její neteř a nechala paní Boţenku uzavřít několik půjček, které pak léta nesplácela. Respondentka přišla v exekuci o dům. Ţije se sestrou, jejíţ osud je totoţný, v domě s pečovatelskou sluţbou. Sama neumí číst a dopisy od věřitelů schovávala. Je v invalidním důchodu a společně se sestrou se za pomoci kamaráda a sociální pracovnice snaţí dluhy postupně splácet. Rozhovoru s Boţenou byl přítomen její soused, který doplňoval její vyprávění. S jeho doplněním jsem získala všechny potřebné informace. Při rozhovoru mi respondentka předloţila k prostudování upomínky od věřitelů a přehled dluhů, který jí sepsala sociální pracovnice. Manţel paní Aleny se zadluţil bez jejího vědomí. Kdyţ to paní Alena zjistila, začali úvěry, které manţel nesplácel, platit z jejích naspořených peněz. Ty uţ jim však došly. Výše splátek se rovná současnému platu manţela a invalidní důchod paní Aleny zdaleka nestačí na pokrytí výdajů na domácnost. Manţelé ţijí s nezaopatřenou dcerou, která o jejich zadluţení neví. Vypracovala precizní seznam dluhů včetně spočítaných úroků, částek, které by měla splácet, částek zbývajících ke splacení. Alena při rozhovoru nesvolila k pouţití diktafonu, přesto hodnotím rozhovor s ní kladně. Ţije se svými dvěma dcerami. S manţelem neţije, ale nejsou rozvedeni, platí jí i jedné z dcer výţivné. Paní Zdeňka si půjčila peníze na vybavení bytu a studium dcer. První problémy se splácením začaly, kdyţ přišla o práci a musela si vzít další půjčku na poplatky do vznikajícího bytového druţstva. Má dluhy u několika věřitelů, čelí telefonátům z vymahačské agentury, které zhoršují její psychický stav. Hrozí jí ztráta bytu, většina jejích příjmů jde na splátky, finančně je podporována dcerou. Dovolila mi nahlédnout do smluv, korespondence s věřiteli a exekutorskou firmou i výpisů z účtů. Poskytla nejobsáhlejší a velmi otevřený rozhovor o své ţivotní situaci. Manţelé se zadluţili, kdyţ si vzali úvěr pro kamarádku. Ta jim peníze nedala a oni pak řešili půjčku půjčkou, aţ jejich dluh postupně narostl na více neţ milion korun, které dluţí přátelům, příbuzným, bankám i úvěrovým společnostem. Problémy se splácením pociťují od začátku tohoto roku. Neúspěšně ţádali o osobní bankrot, nesplňují jeho podmínky. Hlavní slovo v rozhovoru měla Jiřina, Petr ji spíše doplňoval nebo upřesňoval její výroky. Poskytli k prostudování ţádost o oddluţení, o které se zatím neúspěšně ucházeli.

47

5. Tomáš

47

6. Ivana

62

Pan Tomáš se zadluţil, kdyţ odešel od rodiny. Vzal si několik půjček, které zvládal splácet, dokud se nezhoršil jeho zdravotní stav. Neměl na splátky a dál se zadluţoval u přátel, bankovních i nebankovních institucí. Jeho situaci zhoršily problémy s alkoholem. V současnosti je v invalidním důchodu, z něhoţ mu po odečtení splátek zbydou přibliţně 4000 korun. Spolupráci s Tomášem hodnotím méně kladně. Během rozhovoru nebyl příliš otevřený a odpovídal krátce. Paní Ivana trpí smíšenou poruchou osobnosti, která pravděpodobně přispěla k jejímu zadluţení. Neuváţeně investovala do vybavení bytu a podobně. Podle svých slov nepočítala peníze. Do loňského roku situaci díky příjmům ze zaměstnání zvládala. V loňském roce se její zdravotní stav zhoršil a odešla do starobního důchodu. Od začátku roku hůře zvládala úvěry splácet a brala si další půjčky. Nyní uţ je s některými závazky v prodlení. Paní Ivanu finančně i psychicky podporuje její přítel. Při rozhovoru mi dovolila nahlédnout do dokumentace týkající se dluhů od oficiálních smluv k půjčkám aţ po osobní soupis veškerých dluhů. Spolupráci s Ivanou hodnotím kladně.

48

Příloha č.2: Operacionalizace Dílčí výzkumné otázky 1.Jak a která očekávání, podpory, charakteristiky jedince zhoršují schopnost splácet?

Technika sběru dat Narativní rozhovor Analýza dokumentů

Otázka pro rozhovor Očekávala od vás vaše rodina, věřitelé nebo okolí něco, co jste kvůli zadluţení nemohl splnit? Co to bylo? Splnil jste někdy očekávání vaší rodiny, věřitelů nebo okolí, ačkoliv to zhoršilo vaši schopnost splácet? O co se jednalo? Jak na vás psychicky i jinak působila existence nesplaceného dluhu? Objevily se nečekané nutné výdaje, kvůli nimţ se vaše schopnost splácet zhoršila? Jaké? Postihla vás nebo vaši rodinu událost, situace či jev, které schopnost splácet zhoršily? Jaká? Co nebo kdo vám pomáhal v tom, abyste své dluhy splácel? Snaţil jste se někdy dluhy s pomocí někoho jiného řešit a nakonec se to nepovedlo?

2.Jak a která očekávání, podpory z prostředí, charakteristiky jedince zlepšují schopnost splácet?

Narativní rozhovor Analýza dokumentů

Pomohl vám někdo z vašich blízkých se splácením dluhu tím, ţe netrval na svých poţadavcích? Stalo se, ţe vám změna podmínek stanovených věřitelem usnadnila splácení dluhů? Objevilo se ve vašem ţivotě něco (záţitek, událost), co zlepšilo vaši schopnost splácet? (podmínky v prostředí, vlastní proţívání?)

49

3.Jak události a jimi vyvolané změny očekávání, podpory a charakteristik jedince ovlivňují vývoj schopnosti splácet v průběhu dluhové kariéry?

Narativní rozhovor Analýza dokumentů

Daří se vám dnes splácet dluhy lépe nebo hůře neţ dříve? (Ano, lépe. Díky čemu? A napadá vás ještě něco, co vám pomohlo dluhy splácet? Ne. Proč si myslíte, ţe se vám to nedaří?) Jak se od počátku vaší dluhové kariéry měnila míra podpory, poţadavky okolí a vaše proţívání?

50

Příloha č. 3:Scénář rozhovoru Na začátku rozhovoru je respondent znovu informován o účelu rozhovoru a o nakládání s poznámkami či záznamem rozhovoru. Dále je respondentovi připomenuto, že jde o rozhovor anonymní a že jeho spolupráce je dobrovolná. Oficiální souhlas s poskytnutím rozhovoru. Souhlasíte dobrovolně s poskytnutím rozhovoru? Získání souhlasu se záznamem rozhovoru na diktafon. Souhlasíte se záznamem tohoto rozhovoru na diktafon? Základní údaje o respondentovi- křestní jméno (případně změněné), věk Mohu vás požádat o uvedení křestního jména, pod kterým budete vystupovat a věku? Prezentace tématu Poprosím vás teď, abyste vyprávěl o vašem životě s dluhy, o tom, jak vznikly, jak a proč se vám je dařilo nebo nedařilo splácet, jak ovlivňovaly váš život, kdo vás podporoval, jakým tlaků a očekáváním jste jako dlužník čelil. Porosím vás, abyste postupoval chronologicky vylíčil mi události a situace od počátku zadlužení až do současnosti co nejpřesněji, protože i zdánlivě malý detail může mít pro mou práci význam. Stimul k vyprávění Na začátku našeho rozhovoru by mě zajímalo, kde vaše zadlužení začalo. Kdy jste si půjčil,jak jste v té době žil, kdy začaly potíže se splácením, co bylo jejich příčinou a jak jste situaci řešil? Fáze hlavního vyprávění. Vypravěč je přerušeno pouze odchýlí-li se od tématu. Je třeba sledovat, zda se v jeho projevu objeví odpovědi na operacionalizované DVO, dělat si poznámky o nejasnostech, tématech, která potřebují doplnit nebo která vypravěč vynechal. Seznam otázek: 1. Daří se vám dnes splácet dluhy lépe nebo hůře neţ dříve? (Ano, lépe. Díky čemu? A napadá vás ještě něco, co vám pomohlo dluhy splácet? Ne. Proč si myslíte, ţe se vám to nedaří?) 2. Jak se od počátku vaší dluhové kariéry měnila míra podpory, poţadavky okolí a vaše proţívání? 3. Očekávala od vás vaše rodina, věřitelé nebo okolí něco, co jste kvůli zadluţení nemohl splnit? Co to bylo? 4. Splnil jste někdy očekávání vaší rodiny, věřitelů nebo okolí, ačkoliv to zhoršilo vaši schopnost splácet? O co se jednalo?

51

5. Jak na vás psychicky i jinak působila existence nesplaceného dluhu? 6. Objevily se nečekané nutné výdaje, kvůli nimţ se vaše schopnost splácet zhoršila? Jaké? 7. Postihla vás nebo vaši rodinu událost, situace či jev, které schopnost splácet zhoršily? Jaká? 8. Co nebo kdo vám pomáhal v tom, abyste své dluhy splácel? 9. Snaţil jste se někdy dluhy s pomocí někoho jiného řešit a nakonec se to nepovedlo? 10. Pomohl vám někdo z vašich blízkých se splácením dluhu tím, ţe netrval na svých poţadavcích? 11. Stalo se, ţe vám změna podmínek stanovených věřitelem usnadnila splácení dluhů? 12. Objevilo se ve vašem ţivotě něco (záţitek, událost), co zlepšilo vaši schopnost splácet? (podmínky v prostředí, vlastní proţívání?) Dotazovací fáze Jsou poloţeny otázky, které objasní a doplní výpověď vypravěče. (např. Můžete se vrátit k době, kdy…Řekl jste…..jak jste to myslel?) Dále je třeba poloţit otázky (viz výše), jejichţ tématu se vypravěč během vyprávění nedotkl. Ukončení rozhovoru Studium dokumentů, které vypravěč přinesl Poděkování za rozhovor Neformální rozhovor s respondentem o jeho životní situaci a rozloučení. Předpokládaná délka rozhovoru: přibližně 1 hodina.

52

Příloha č. 4: Typologie dlužníků na základě důvodu prodlení podle Christové (2008) Dluţníky můţeme rozdělit do tří kategorií na základě důvodu prodlení na (Christová, 2008): A)Technické dluţníky Řadí se sem jednak situace, kdy dluţník zapomněl splátku zaplatit nebo došlo k omylu při platbě. Dluţník špatně uvedl číslo účtu a podobně. V tomto případě se samo o sobě nejedná o omezenou schopnost splácet. Ačkoliv dluţník splátku neuhradil, disponuje finančními prostředky k jejímu zaplacení a svou chybu můţe snadno napravit. Christová (2008) ovšem řadí k technickým dluţníkům i dluţníky, kteří chtějí zaplatit, ale nemají k dispozici prostředky nebo mají jen část potřebného obnosu a dluţníky, kteří jsou v situaci, kdy se nemohou přizpůsobit poţadavků věřitele. Příkladem je dluţník, jenţ se s věřitelem nemůţe dohodnout na splátkovém kalendáři, který by mu vyhovoval. U těchto dvou skupin je situace obtíţnější, protoţe nemají dostatečné prostředky na zaplacení splátky. B)Dluţníky, kteří vědomě neplatí Do této kategorie se počítají dluţníci nacházející se v situaci, která jim neumoţňuje splácet a finanční tíseň nijak neřeší a také dluţníci, kteří zaplatit nechtějí. První si uvědomují svůj dluh i skutečnost, ţe by jej měli splácet, jejich současná ţivotní situace jim ale nedovoluje dluhy uhradit. Dluţníci, kteří zaplatit nechtějí, si rovněţ uvědomují, ţe by splácet měli, ovšem nědělají to. Příčina toho, ţe se dluţník rozhodne nesplácet, můţe být různá- například odmítnutí ztráty současné ţivotní úrovně, nechuť k omezením souvisejícím se sníţeným rozpočtem, půjčování peněz za účelem rychlého získání prostředků bez úmyslu začít půjčku splácet. C) Ostatní Do skupiny ostatních patří například dluţníci s nedostatečnou úrovní finanční gramotnosti. Takový dluţník nedokáţe správně hospodařit s pěnezi nebo posoudit výhodnost podmínek půčky. Snadno se pak dostane do finanční tísně. Dále sem patří lehkováţný či nezodpovědný dluţník, jenţ se zadluţil, aniţ by zváţil svou moţnost splácet. Christová (2008) zde zmiňuje i profesionálho dluţníka. Nazývá se tak dluţník, jenţ zná prostředky, postupy a sankce uplatňované vůči dluţníkům, je informován o svých moţnostech a právech. Ví, jak by měl jednat a díky znalostem se mu daří vyhnout placení (Bohutínská, 2008). Jako poslední se do této kategorie řadí dluţníci, kteří nemohou splácet

53

z objektivních příčin, jeţ nemohou ovlivnit, třeba z důvodu nemoci nebo ztráty zaměstnání. Napříč kategoriemi typologie dluţníků se omezená schopnost splácet přímo týká dluţníků, kteří chtějí zaplatit, ale nemají k dispozici prostředky, případně mají jen část potřebného obnosu, dluţníků, kteří se nemohou přizpůsobit poţadavkům věřitele, dluţníků v situaci neumoţňující dluh splácet, kteří finanční tíseň neřeší a dluţníků neplatících z objektivních příčin. S omezenou schopností splácet se však v praxi lze setkat u všech výše uvedných typů dluţníků.

54

Příloha č.5:Proces stupňování zadlužení22 podle Christové (2008) Nedbáme svých závazků s nesplácíme tak, jak máme uvedeno ve smlouvě. Obdrţíme 1.výzvu k zaplacení.

Snaţíme se o domluvu, domluvíme se, sdělíme, proč jsme nezaplatili

zaplatíme

Nemůţeme hned zaplatit, písemným způsobem se domluvíme, jak budeme situaci řešit odloţení (posečkání) platby splátkový kalendář jiná dohoda

zaplatíme

Nedbáme 1. výzvy k zaplacení nebo neplníme závazky vzniklé z jednání (např. nesplácíme podle splátkového kalendáře) Obdrţíme 2. výzvu k zaplacení s upozorněním na řešení celé situace soudně- POZORMůţe se stát, ţe tato fáze bude přeskočena

Snaţíme se o domluvu, musíme počítat s tím, ţe jednání bude sloţitější, sdělíme, proč jsme nezaplatili

zaplatíme

Nemůţeme hned zaplatit, písemně se domluvíme, jakým způsobem budeme situaci řešit odloţení (posečkání) platby splátkový kalendář jiná dohoda

zaplatíme

Nedbáme 2. výzvy k zaplacení nebo neplníme závazky vzniklé z jednání . Obdrţíme od příslušného soudu rozhodnutí ve formě platebního rozkazu nebo vyrozumění o tom, ţe na nás byla podána ţaloba.

Podáme proti platebnímu rozkazu odpor, ve věci bude nařízeno soudní jednání

zaplatíme

Vyhrajeme, je soudně určeno, ţe jsme neměli povinnost platby Prohrajeme a máme povinnost uhradit dluh a navíc soudní výlohy

Nezaplatíme. Dojde k výkonu rozhodnutí (exekuce). Máme povinnost zaplatit dluh, soudní výdaje a náklady na exekuci. Nereagujeme na platební rozkaz a situaci neřešíme, stále nesplácíme svůj dluh. Dojde k nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce). Máme povinnost zaplatit dluh, soudní výdaje a náklady na exekuci.

22

Příklad postupu zadluţování ze smlouvy

55

zaplatíme